FIS - Sylabus

Sylabus ANARTE - Analýzy artefaktů 1
2008

Sylabus ANARTE2 - Analýza artefaktů 2
2008

Sylabus APLINF - Aplikovaná informatika
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výuka probíhá formou seminárních praktik a důraz je kladen na praktické procvičování. Archeologie a její vztah k informačním technologiím. Objasnění zásad, kterými je třeba se řídit při získávání a zpracování archeologických dat. Výuka tvorby databází v programu MS Access. Tvorba tabulek, dotazů, formulářů a sestav. Databáze evidenční a analytické. Příklady archeologických databází a příprava struktury databáze pro popis vybraného pohřebiště. Procvičování práce s databází: výběrové dotazy. Prostorová data v archeologii a GIS. Seznámení se základy ArcGIS, příklady jeho využití v archeologii. Vytvoření GIS z databáze a plánu vybraného pohřebiště a základní analýzy v ArcGIS. Individuální cvičení a řešení vybraných problémů. Cílem bude analýza a jeho interpretace v daném kontextu (např. neolitického pohřebiště). Analýzy a statistické zhodnocení archeologických dat. Základy vícerozměrných statistických metod v programu SPSS.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty se základy aplikované informatiky v archeologii. Výuka se soustředí na vysvětlení povahy a podstaty archeologických dat a s tím souvisejícího počítačového zpracování. Posluchači jsou seznámeni s vytvářením relačních databází, analyzování dat v tabulkových procesorech a statistických programech. Velká pozornost je věnována využití GIS technologií v archeologii včetně praktických cvičení. Pro předkládání výsledků práce pro odbornou i laickou veřejnost jsou nepostradatelné počítačové prezentace. S jejich vytvářením a se základy práce s rastrovým obrazem jsou studenti také seznámeni. Předpokladem pro získání atestace je aktivní účast na seminářích a předložení závěrečné práce v podobě prezentace zpracovávající zadaný úkol.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Archeologie a počítače
2. Databáze a kartotéky, tabulkové procesory (MS Access a Excel)
3. Databáze v archeologii (evidenční a analytické databáze, relační databáze)
4. Základy prezentace na počítači (MS Power Point)
5. Práce s rastrovým obrazem (Adobe Photoshop)
6. Prostorová data, GIS (ArcGIS, Christine, Surfer, Didger)
7. Analýzy archeologických dat (SPSS)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Povinná studijná literatura
Macháček, J. (ed.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.
Doporučená literatura
Binford, L. 1968: Archaeological perspectives, In: New Perspectives in Archeology, 314 – 341, Chicago.
Clarke, D. L. 1968: Analytical Archaeology, Methuen & Co. Ltd., Londýn.
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy, syntézy, modely. Brno.
Neustupný, E. 1973: Jednoduchá metoda archeologické analýzy. Památky archeologické 64, 169 - 234.
Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické 68, 5 - 55.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1994: Archaeology. Theories, Methods, and Practice. Thames and Hudson, London.
Produktové manuály
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Tabulkový procesor Microsoft Excel. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Databázový systém Microsoft Access. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
SPSS, ArcGIS, Surfer a Didger, Adobe Photoshop

Literatura doporučená studentům Macháček, J. (ed.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.
Doporučená literatura
Binford, L. 1968: Archaeological perspectives, In: New Perspectives in Archeology, 314 – 341, Chicago.
Clarke, D. L. 1968: Analytical Archaeology, Methuen & Co. Ltd., Londýn.
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy, syntézy, modely. Brno.
Neustupný, E. 1973: Jednoduchá metoda archeologické analýzy. Památky archeologické 64, 169 - 234.
Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické 68, 5 - 55.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1994: Archaeology. Theories, Methods, and Practice. Thames and Hudson, London.
Produktové manuály
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Tabulkový procesor Microsoft Excel. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Databázový systém Microsoft Access. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
SPSS, ArcGIS, Surfer a Didger, Adobe Photoshop

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast

Sylabus ARANTI - Archeologie antiky
2008

Sylabus ARCMUZ - Archeologie v muzeu
2013

Sylabus ARCVER - Archeologie a veřejnost
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Archeologie v současném světě. Možnosti a problémy prezentace archeologie. Důvody popularizace archeologie. Archeologie a historie. Historie prezentace archeologie v ČR
Současnost vztahu archeologie a veřejnosti:
A. Ti, kdo oslovují veřejnost
1. - univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů (jde o srozumitelný a systematický úvod do discipliny)
2. - populárně naučná literatura a encyklopedie (často jde o postrádanou syntézu)
3. - časopisy (různého stupně popularizace a odbornosti, které zavádí pojmy do běžného jazyka)
4. - denní tisk (který má schopnost vytvořit prestiž oboru)
5. - internet (alespoň s některými kultivovanými odkazy)
6. - obrazy a kresby (které formují zásadně naši představu o dávné minulosti)
7. - filmový i hraný dokument a hraný film (který má schopnost oslovit diváka emocemi, názorností i příběhem)
8. - výuka na základních i středních školách (kde archeologie zatím nefigurovala)
9. - výstavy
10. - dny otevřených sond (pokud je zrealizuje někdo jiný než stále vytížený archeolog)
11. - archeologický turismus (s rizikem poškození archeologických lokalit)
12.- muzea ve volné přírodě či archeoparky (jako „živá a dotyková“ archeologie, která nepracuje s originály)
13.- letní školy archeologie (s pocitem práce archeologa „na vlastní kůži“, většinou s pobytem placeným účastníkem nebo bez odměny za práci)
B. Koho oslovuje „public archaeology“
14.- samotný archeolog (který se dozví něco mimo svoji specializaci, ale často i něco zásadního)
15.- ti, kdo sympatizují s archeologii z řad nearcheologů (byť jsou pouhými spotřebiteli)
16.- investor archeologického výzkumu (jeho „osvícenost“ má zásadní význam)
17.- lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy (mohou být archeologii velmi užiteční)
18. - obce i vyšší územně správní celky (které se chtějí prezentovat)
19.- detektoráři - vykradači památek (kteří mohou jít do sebe) a obchodníci s památkami (kteří se dozví, že překračují zákon)
20.- etnické menšiny, národy a přírodní národy (jejichž nároky naše archeologie naštěstí řeší minimálně).
Prezentace archeologie v zahraničí. Možnosti popularizace archeologie v budoucnu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je seznamit studenty se vztahem archeologie a veřejnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů (jde o srozumitelný a systematický úvod do discipliny)
2. - populárně naučná literatura a encyklopedie (často jde o postrádanou syntézu)
3. - časopisy (různého stupně popularizace a odbornosti, které zavádí pojmy do běžného jazyka)
4. - denní tisk (který má schopnost vytvořit prestiž oboru)
5. - internet (alespoň s některými kultivovanými odkazy)
6. - obrazy a kresby (které formují zásadně naši představu o dávné minulosti)
7. - filmový i hraný dokument a hraný film (který má schopnost oslovit diváka emocemi, názorností i příběhem)
8. - výuka na základních i středních školách (kde archeologie zatím nefigurovala)
9. - výstavy
10. - dny otevřených sond (pokud je zrealizuje někdo jiný než stále vytížený archeolog)
11. - archeologický turismus (s rizikem poškození archeologických lokalit)
12.- muzea ve volné přírodě či archeoparky (jako „živá a dotyková“ archeologie, která nepracuje s originály)
13.- letní školy archeologie (s pocitem práce archeologa „na vlastní kůži“, většinou s pobytem placeným účastníkem nebo bez odměny za práci)
B. Koho oslovuje „public archaeology“
14.- samotný archeolog (který se dozví něco mimo svoji specializaci, ale často i něco zásadního)
15.- ti, kdo sympatizují s archeologii z řad nearcheologů (byť jsou pouhými spotřebiteli)
16.- investor archeologického výzkumu (jeho „osvícenost“ má zásadní význam)
17.- lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy (mohou být archeologii velmi užiteční)
18. - obce i vyšší územně správní celky (které se chtějí prezentovat)
19.- detektoráři - vykradači památek (kteří mohou jít do sebe) a obchodníci s památkami (kteří se dozví, že překračují zákon)
20.- etnické menšiny, národy a přírodní národy (jejichž nároky naše archeologie naštěstí řeší minimálně).

Literatura, na níž je předmět vystavěn časopis „Rekonstrukce a experiment v archeologii - Živá archeologie“ č. 1-7
sborník Veřejná archeologie I.

Literatura doporučená studentům Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus ARCVERT - Archeologie a veřejnost
2008

Sylabus AREXKU - Exkurze
2008

Sylabus ARPOSM - Archeologie pohřebišť a smrti
2009

Sylabus ARPROS - Archeologický proseminář
2008

Sylabus ARPSTO - Archeol. a poznávání středověk. osídlení
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Wolf Ondřej

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s problematikou vývoje středověkých sídleních forem na pozadí proměn sociální a ekonomické struktury středověké společnosti. Zaměřuje se na středoevropský kontext doplňovaný regionálními příklady.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je pochopit význam studia osídlení a sídelních forem pro poznání obecnějších kulturně historických jevů, které zanechaly povrchové či podpovrchové stopy v současném sídlištním prostoru člověka.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Tzv. kolonizace jako medievistický problém3. Stará sídelní oblast4. Počátky slovanského osídlení5. Velkomoravské hrady (a dvorce) a jejich zázemí6. Vztah pohřebních a sídelních areálů7. Raně středověké hrady a suburbia8. Proměny venkovských sídelních areálů9. Topografie areálů lokačních měst a jejich zástavby10. Církevní architektura11. Hrady a tvrze12. Středověké cesty13. - 14. rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Frolík, J- Sigl, J.1995: Chrudimsko v rané středověku. Praha; Klápště, J. 1994: Pamět krajiny středověkého Mostecka. Most; Kouřil, P. a kol. 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava; Nekuda, J. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno; Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha;Sláma, J. 1967: Příspěvek k vnitřní kolonizaci raně středověkých Čech, Arch. Rozhl.19, 433-445; Štěpánek, M. 1969: Strukturální změny středověkého osídlení I, II. ČsČH 17, 457-488, 649-680;; Velímský, T. 1998: Trans montes, ad fontes. Most; Žemlička, J. 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách, ČsČH 26, 58-81.

Literatura doporučená studentům Frolík, J- Sigl, J.1995: Chrudimsko v rané středověku. Praha; Klápště, J. 1994: Pamět krajiny středověkého Mostecka. Most; Kouřil, P. a kol. 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava; Nekuda, J. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno; Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha;Sláma, J. 1967: Příspěvek k vnitřní kolonizaci raně středověkých Čech, Arch. Rozhl.19, 433-445; Štěpánek, M. 1969: Strukturální změny středověkého osídlení I, II. ČsČH 17, 457-488, 649-680;; Velímský, T. 1998: Trans montes, ad fontes. Most; Žemlička, J. 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách, ČsČH 26, 58-81.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus ARRAST - Archeologie raného středověku
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se seznámí s problémy při rekonstrukci nejstarších dějin založené a historii a archeologii, oborech vzájemně se kontrolujících a doplňujících. Hodnotit se bude jak faktografie (znalost nejvýznamnějších lokalit), tak základní znalosti metodologie: tedy vhodnosti použitých metod, jejich výhody a nevýhody

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit

6. Sámova říše, avarský kaganát

7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války

8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu

9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)

10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů

11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech

12. Období změny

13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

Další cyklus: 9. - 10. stol.

1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z.

1. semestr:

Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.

Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, Pa archeol. 89, 104 -145, část pohřebiště
Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav - Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.
Macháček, J. 1993: Analýza žárového pohřebiště z Břeclavi-Pohanska, Přehled výzkumů, 33-39.
Nevizánsky, G. 1992:Slovanské žiarové pohrebisko v Bajči -Vlkanove -Slawisches Brandgräberfeld in Bajč -Vlkanovo, Archeol. rozhledy XLIV, 393 - 414.
Rejholcová, M.1990: Včasnoslovanské pohrebisko v Čakajovciach,
okr. Nitra , Sloven. Archeológia 28, 367 – 417.
Zoll-Adamikova, L.1979: Wczesnosredniowieczne cmentarzyskacialopalne Slowian na terenie Polski I, II. Wroclaw-Warszawa-Kraków.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, Archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Sós, A. - Salamon, A. 1995: Cemeteries of the early middle ages (6th- 9th C.) at Pokaszepetk. Budapest

Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Budínský-Krička, V. 1980: Královský Chl´mec, záchranný výzkum na slovanskom mohylníku. Nitra.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě -Slawische begräbnisstättendeer mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha

Bubeník, J. 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes - Příspěvek k poznání tzv. klučovského horizontu, Památky archeol. 89, 230- 266.
- 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 631- 648.
Kalferst, J.- Profantová, N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Archeologie ve středních Čechách - Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín 3/2, 293- 335.
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.
Profantová, N. 1998: Doubravčice: K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče - Doubravčice- a contribution to the problem of the beginnings of early Medieval hillforts, on the basis of research by J. Kudrnáč , Archeologie ve středních Čechách 2,157- 275
Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku- Grundrisss der archäologischen Erforschung des älteren Abschnitts des Frühmittelalters in Böhmens, Památky archeol. 89, 104 –145- část týkající se hradišť
Bláha, J. 1987: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci (Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht). Archeologia historica 13, 155 - 170.
Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
Poulík, J. 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišt - Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle). SIovA XXXVI (1988, 189 – 216
Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F.Daim : Awarenforschungen II, 605 - 778.Wien
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ ČSAV XVIII/2 Praha .
Macháček, Jiří 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická, V Brně : Masarykova univerzita, 2000, 1, s. 25-56
Profant,M. – Profantová, N. 2000/04: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.Praha
Váňa , Z.1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.

Literatura doporučená studentům Profantová, N. 2000a: Die Ausbildung herschaftlicher Strukturen bei den Westslawen, in: Europas Mitte um 1000, B 1, Stuttgart, 293-296.další části v dílu Katalog (spolu s J. militkám)
Profantová, N. 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie)- Zum Durchdringen von Elementen des fränkischen Lebensstils nach Böhmen im 9. Jahrhundert, in: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno, 327- 338.
Profantová, N. 2002: Nejstarší slovanské sídliště ve Statenicích, okr. Praha-západ-The earliest slavic settlements at Statenice (Prague-West district), Archeologie ve středních Čechách 6, 425-440.
Profantová, N. 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení, in: Profantová, N.- Kavánová, B. Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela", Studie ARÚ v Brně č. 22 (ed. P.Kouřil), 7-209. Brno
Profantová, N.- Frána, J. 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku, Archeol. rozhledy 55, 47-58.
2003: Profantová, N.- Špaček, J.: Nejstarší slovanská sídliště na Čelákovicku – Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region Čelákovice, Archeol. rozhledy 55, 354 -376.

Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze). Problém symbolického systému sebeidentifikace elity a jeho nedostatečného poznání- Die kulturelle Diskontinuität und die Möglichkeiten ihrer Interpretation als ethnische Anderungen (problem der sog. Slawischen Expansion). AH 28, 2003, 19 - 31.
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas, Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno, 313- 334.
Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy - Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, Pa Arch. 96, 2005, 127- 164.
M. Bureš - N. Profantová 2005: Raně středověké sídliště v Praze - Liboci –Frühmittelalterliche Siedlung in Liboc, Prag 6. Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň. 44-71.
Kuna, M.- Profantová N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách- The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
Profantová, N. – Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, Brno, 149 -164.
Profantová –Stolz, D. 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště - Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve Středních Čechách 10, Praha, 793-838.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu bude vázáno za aktivní účast na přednáškách a alternativně formou testu

Sylabus ARRAST1 - Archeologie raného středověku 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu 1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit
6. Sámova říše, avarský kaganát
7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války
8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu
9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)
10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů
11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech
12. Období změny
13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je dosáhnout základního přehledu v dané problematice, přesahující „český rámec“, pochopit vztah historie a archeologie, omezení archeologie. Klasifikovány budou faktografické znalosti i základní poznatky metodické a metodologické.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit
6. Sámova říše, avarský kaganát
7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války
8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu
9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)
10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů
11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech
12. Období změny
13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z.

1. semestr:

Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.

Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, Pa archeol. 89, 104 -145, část pohřebiště
Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav - Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.
Macháček, J. 1993: Analýza žárového pohřebiště z Břeclavi-Pohanska, Přehled výzkumů, 33-39.
Nevizánsky, G. 1992:Slovanské žiarové pohrebisko v Bajči -Vlkanove -Slawisches Brandgräberfeld in Bajč -Vlkanovo, Archeol. rozhledy XLIV, 393 - 414.
Rejholcová, M.1990: Včasnoslovanské pohrebisko v Čakajovciach,
okr. Nitra , Sloven. Archeológia 28, 367 – 417.
Zoll-Adamikova, L.1979: Wczesnosredniowieczne cmentarzyskacialopalne Slowian na terenie Polski I, II. Wroclaw-Warszawa-Kraków.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, Archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Sós, A. - Salamon, A. 1995: Cemeteries of the early middle ages (6th- 9th C.) at Pokaszepetk. Budapest

Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Budínský-Krička, V. 1980: Královský Chl´mec, záchranný výzkum na slovanskom mohylníku. Nitra.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě -Slawische begräbnisstättendeer mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha

Bubeník, J. 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes - Příspěvek k poznání tzv. klučovského horizontu, Památky archeol. 89, 230- 266.
- 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 631- 648.
Kalferst, J.- Profantová, N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Archeologie ve středních Čechách - Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín 3/2, 293- 335.
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.
Profantová, N. 1998: Doubravčice: K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče - Doubravčice- a contribution to the problem of the beginnings of early Medieval hillforts, on the basis of research by J. Kudrnáč , Archeologie ve středních Čechách 2,157- 275
Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku- Grundrisss der archäologischen Erforschung des älteren Abschnitts des Frühmittelalters in Böhmens, Památky archeol. 89, 104 –145- část týkající se hradišť
Bláha, J. 1987: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci (Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht). Archeologia historica 13, 155 - 170.
Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
Poulík, J. 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišt - Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle). SIovA XXXVI (1988, 189 – 216
Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F.Daim : Awarenforschungen II, 605 - 778.Wien
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ ČSAV XVIII/2 Praha .
Macháček, Jiří 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická, V Brně : Masarykova univerzita, 2000, 1, s. 25-56
Profant,M. – Profantová, N. 2000/04: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.Praha
Váňa , Z.1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
Profantová, N. 2000a: Die Ausbildung herschaftlicher Strukturen bei den Westslawen, in: Europas Mitte um 1000, B 1, Stuttgart, 293-296.další části v dílu Katalog (spolu s J. militkám)
Profantová, N. 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie)- Zum Durchdringen von Elementen des fränkischen Lebensstils nach Böhmen im 9. Jahrhundert, in: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno, 327- 338.
Profantová, N. 2002: Nejstarší slovanské sídliště ve Statenicích, okr. Praha-západ-The earliest slavic settlements at Statenice (Prague-West district), Archeologie ve středních Čechách 6, 425-440.
Profantová, N. 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení, in: Profantová, N.- Kavánová, B. Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela", Studie ARÚ v Brně č. 22 (ed. P.Kouřil), 7-209. Brno
Profantová, N.- Frána, J. 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku, Archeol. rozhledy 55, 47-58.
2003: Profantová, N.- Špaček, J.: Nejstarší slovanská sídliště na Čelákovicku – Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region Čelákovice, Archeol. rozhledy 55, 354 -376.

Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze). Problém symbolického systému sebeidentifikace elity a jeho nedostatečného poznání- Die kulturelle Diskontinuität und die Möglichkeiten ihrer Interpretation als ethnische Anderungen (problem der sog. Slawischen Expansion). AH 28, 2003, 19 - 31.
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas, Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno, 313- 334.
Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy - Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, Pa Arch. 96, 2005, 127- 164.
M. Bureš - N. Profantová 2005: Raně středověké sídliště v Praze - Liboci –Frühmittelalterliche Siedlung in Liboc, Prag 6. Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň. 44-71.
Kuna, M.- Profantová N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách- The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
Profantová, N. – Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, Brno, 149 -164.
Profantová –Stolz, D. 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště - Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve Středních Čechách 10, Praha, 793-838.

Literatura doporučená studentům Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z.

1. semestr:

Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.

Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, Pa archeol. 89, 104 -145, část pohřebiště
Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav - Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.
Macháček, J. 1993: Analýza žárového pohřebiště z Břeclavi-Pohanska, Přehled výzkumů, 33-39.
Nevizánsky, G. 1992:Slovanské žiarové pohrebisko v Bajči -Vlkanove -Slawisches Brandgräberfeld in Bajč -Vlkanovo, Archeol. rozhledy XLIV, 393 - 414.
Rejholcová, M.1990: Včasnoslovanské pohrebisko v Čakajovciach,
okr. Nitra , Sloven. Archeológia 28, 367 – 417.
Zoll-Adamikova, L.1979: Wczesnosredniowieczne cmentarzyskacialopalne Slowian na terenie Polski I, II. Wroclaw-Warszawa-Kraków.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, Archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Sós, A. - Salamon, A. 1995: Cemeteries of the early middle ages (6th- 9th C.) at Pokaszepetk. Budapest

Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Budínský-Krička, V. 1980: Královský Chl´mec, záchranný výzkum na slovanskom mohylníku. Nitra.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě -Slawische begräbnisstättendeer mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha

Bubeník, J. 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes - Příspěvek k poznání tzv. klučovského horizontu, Památky archeol. 89, 230- 266.
- 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 631- 648.
Kalferst, J.- Profantová, N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Archeologie ve středních Čechách - Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín 3/2, 293- 335.
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.
Profantová, N. 1998: Doubravčice: K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče - Doubravčice- a contribution to the problem of the beginnings of early Medieval hillforts, on the basis of research by J. Kudrnáč , Archeologie ve středních Čechách 2,157- 275
Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku- Grundrisss der archäologischen Erforschung des älteren Abschnitts des Frühmittelalters in Böhmens, Památky archeol. 89, 104 –145- část týkající se hradišť
Bláha, J. 1987: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci (Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht). Archeologia historica 13, 155 - 170.
Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
Poulík, J. 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišt - Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle). SIovA XXXVI (1988, 189 – 216
Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F.Daim : Awarenforschungen II, 605 - 778.Wien
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ ČSAV XVIII/2 Praha .
Macháček, Jiří 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická, V Brně : Masarykova univerzita, 2000, 1, s. 25-56
Profant,M. – Profantová, N. 2000/04: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.Praha
Váňa , Z.1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
Profantová, N. 2000a: Die Ausbildung herschaftlicher Strukturen bei den Westslawen, in: Europas Mitte um 1000, B 1, Stuttgart, 293-296.další části v dílu Katalog (spolu s J. militkám)
Profantová, N. 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie)- Zum Durchdringen von Elementen des fränkischen Lebensstils nach Böhmen im 9. Jahrhundert, in: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno, 327- 338.
Profantová, N. 2002: Nejstarší slovanské sídliště ve Statenicích, okr. Praha-západ-The earliest slavic settlements at Statenice (Prague-West district), Archeologie ve středních Čechách 6, 425-440.
Profantová, N. 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení, in: Profantová, N.- Kavánová, B. Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela", Studie ARÚ v Brně č. 22 (ed. P.Kouřil), 7-209. Brno
Profantová, N.- Frána, J. 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku, Archeol. rozhledy 55, 47-58.
2003: Profantová, N.- Špaček, J.: Nejstarší slovanská sídliště na Čelákovicku – Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region Čelákovice, Archeol. rozhledy 55, 354 -376.

Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze). Problém symbolického systému sebeidentifikace elity a jeho nedostatečného poznání- Die kulturelle Diskontinuität und die Möglichkeiten ihrer Interpretation als ethnische Anderungen (problem der sog. Slawischen Expansion). AH 28, 2003, 19 - 31.
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas, Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno, 313- 334.
Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy - Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, Pa Arch. 96, 2005, 127- 164.
M. Bureš - N. Profantová 2005: Raně středověké sídliště v Praze - Liboci –Frühmittelalterliche Siedlung in Liboc, Prag 6. Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň. 44-71.
Kuna, M.- Profantová N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách- The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
Profantová, N. – Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, Brno, 149 -164.
Profantová –Stolz, D. 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště - Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve Středních Čechách 10, Praha, 793-838.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu bude vázáno za aktivní účast na přednáškách a alternativně formou testu

Sylabus ARRAST2 - Archeologie raného středověku 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
Další cyklus: 9. - 10. stol.
1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je dosáhnout základního přehledu v dané problematice, přesahující „český rámec“, pochopit vztah historie a archeologie, omezení archeologie. Klasifikovány budou faktografické znalosti i základní poznatky metodické a metodologické.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
Další cyklus: 9. - 10. stol.
1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri. , Z.
Bláhová, M.- Frolík, J. Profantová, N.: Velké Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1999.

MMFH: Magnae Moraviae Fontes Historici I- IV,V, Brno 1966- 1976
Čiháková, J.2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí, in: Mediaevalia archaeologica 3, 29-135. Praha.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě - Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.
Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
Frolík, J.- Kubková- Maříková, J.- Růžičková, E. - Zeman, A. 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Praha.
Hrubý, V. 1955: Staré Město - Velkomoravské pohřebiště "Na Valách" - Die großmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha
Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště- Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
Kouřil, P. 1997: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský, Słask i Czechy i kultura wielkomorawska, Wrocław, 65-75.
Kouřil, P. 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie, in: Klápště, J.-Plešková, E.-Žemlička, J.(ed.) Dějiny ve věku nejistot, Sborník k příležitosti 70. narozenin D.Třeštíka, 110-146.
Smetánka, Z.- Hrdlička, L.- Blajerová, M. 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 Archeol. rozhledy 26, 386-405, 433-438.
Lutovský, M. 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolín: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.
Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, paladium, nebo emporium moravských panovníků, AR 57, 100 - 138.
Petráň, Z. 1998: První české mince. Praha.
Poulík, J. 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno.
Sláma, J.1995: Slavníkovci, významná nebo okrajová záležitost českých dějin 10. století?, Archeol. rozhledy 47, Praha,182- 224.
Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha
Šolle, M. 1990: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči- Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, Památky archeologické 81, 140-207.
Točík, A. 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.
Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů I. Praha.
Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.
Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Praha.
R. Turek - J. Hásková - J. Justová 1981: Liubuz Metropolis (Libice n. Cidlinou 1981).
Wihoda, M. 2006: Morava v 10. století, Ceské země v raném středověku, Praha,53- 84.

Literatura doporučená studentům Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri. , Z.
Bláhová, M.- Frolík, J. Profantová, N.: Velké Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1999.

MMFH: Magnae Moraviae Fontes Historici I- IV,V, Brno 1966- 1976
Čiháková, J.2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí, in: Mediaevalia archaeologica 3, 29-135. Praha.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě - Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.
Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
Frolík, J.- Kubková- Maříková, J.- Růžičková, E. - Zeman, A. 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Praha.
Hrubý, V. 1955: Staré Město - Velkomoravské pohřebiště "Na Valách" - Die großmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha
Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště- Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
Kouřil, P. 1997: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský, Słask i Czechy i kultura wielkomorawska, Wrocław, 65-75.
Kouřil, P. 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie, in: Klápště, J.-Plešková, E.-Žemlička, J.(ed.) Dějiny ve věku nejistot, Sborník k příležitosti 70. narozenin D.Třeštíka, 110-146.
Smetánka, Z.- Hrdlička, L.- Blajerová, M. 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 Archeol. rozhledy 26, 386-405, 433-438.
Lutovský, M. 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolín: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.
Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, paladium, nebo emporium moravských panovníků, AR 57, 100 - 138.
Petráň, Z. 1998: První české mince. Praha.
Poulík, J. 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno.
Sláma, J.1995: Slavníkovci, významná nebo okrajová záležitost českých dějin 10. století?, Archeol. rozhledy 47, Praha,182- 224.
Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha
Šolle, M. 1990: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči- Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, Památky archeologické 81, 140-207.
Točík, A. 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.
Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů I. Praha.
Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.
Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Praha.
R. Turek - J. Hásková - J. Justová 1981: Liubuz Metropolis (Libice n. Cidlinou 1981).
Wihoda, M. 2006: Morava v 10. století, Ceské země v raném středověku, Praha,53- 84.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu úspěšná zkouška a test

Sylabus ARSTRE - Archeologie středověku
2008

Sylabus ARSTVE - Archeologie středověké vesnice
2007

Sylabus CDNOVO - České dějiny novověku
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Valenta Aleš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznamuje se složitými aspekty politického, hospodářského a duchovního vývoje českých zemí let 1648-1848. Zdůrazňuje pestrý, i když protikladný obraz tohoto období, v němž se na troskách násilně přetvořené raně novověké české společnosti a její zrušené státnosti zformoval po hlubokých společenských promě-nách sklonku 18. století novodobý český národ se svými kulturními, politickými a hospodářskými ambicemi.
Seminář prohloubí poznatky o vývoji uvedeného období položením důrazu na indivi-duální seznámení se s životem a dílem významných historických osobností a s texty klíčových dokumentů daného období. Součástí výuky je četba zadané literatury, zpracování referátů a seminárních prací.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Úkolem kurzu je poznat a pochopit základní aspekty dějin českých zemí v daném období v širším kontextu vývoje oblastí náležejících k habsburské, resp. rakouské monarchii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I. V habsburské monarchii od konce třicetileté války do nástupu osvícenství (1640-1740).
1. Zahraniční politika posledních Habsburků. Panovnický absolutismus jako forma státní moci, císařský dvůr a postavení šlechty a církevní hierarchie ve státě.
2. Panovnický absolutismus v habsburské monarchii. Sociální skladba elity pozdně feudální společnosti.
3. Rekatolizace českých zemí od třicetileté války do poloviny 18. století. Vnitřní struktura katolické církve a její úkoly v systému panovnického absolutismu 17. a 18. století.
4. Hospodářský vývoj po roce 1648. Dvorové hospodaření šlechty, počátky manufaktur a stagnace cechovní výroby ve městech.
5. Sociální situace poddaných, utužení poddanství a selská povstání.
6. Kulturní poměry v českých zemích od roku 1648 do počátku obrození (kulturní trendy pobělohorského katolicismu, úpadek literatury, limity vědy a vzdělanosti, osobnosti exilové kultury a domácího církevního světa, rozvoj umění a architektury).
II. Osvícenský absolutismus a rozpad feudálního zřízení (1740-1790).
1. Války o dědictví rakouské a reformy Marie Terezie.
2. Rozvoj manufakturního podnikání a přetrvávání nevolnictví v zemědělství.
Povstání 1775.
3. Josefinské reformy a vyvrcholení osvícensky absolutistického uspořádání státu.
III. Revoluční změny v Evropě, františko-metternichovský absolutismus a české národní obrození. Počátky občanské společnosti (1790-1848).
1. Počáteční fáze českého národního obrození.
2. Nástup policejního absolutismus a války s revoluční a napoleonskou Francií.
3. Rakousko po Vídeňském kongresu a česká společnost ve 20. letech. Druhá fáze národního obrození.
4. Hospodářský vývoj 1. poloviny 19. století: průmyslová revoluce a evoluční změny v zemědělské výrobě.
5. Česká společnost v době předbřeznové (1830-1848). Politické a sociální předpoklady revoluce let 1848-1849.

Osnova semináře:
1. Shrnující a speciální monografická literatura k českým dějinám let 1648-1848.
2. Prameny pro období let 1648-1848.
3. Názory české historiografie na pobělohorské období a příčiny národního probuzení v 19. století. Periodizace.
4. Osobnosti kultury a vědy období rekatolizace (J.A.Komenský x B.Balbín, T.Pešina, J.I.Pospíchal; J.Marek Marci.
5. Představitelé osvícenství (F.A.hrabě Sporck, Marie Terezie, generál G.Laudon, Josef II.a I.Cornova)
6. Představitelé národního obrození (J.Dobrovský, G.Dobner, F.T.Pelcl, M.Kramerius, K.V.Tham, F.Opitz,, J.Jungmann, V.Hanka, J.Pospíšil, F.Palacký).
7. Práce s historickými texty (Balbínova Obrana jazyka českého, robotní patent Leopolda I. z roku 168O, Pragmatická sankce, patenty toleranční a o zrušení nevolnictví, řeč J. Dobrovského v KČSN při návštěvě Leopolda II., Palackého dopis do Frankfur-tu).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny zemí Koruny české, sv.I-II, Praha 1992.
Kutnar, F.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, sv.I, Praha 1973, sv. II, Praha 1977.
Mikulec, J.: Pobělohorská rekatolizace v českých zemích, Praha 1992.
Mikulec, J.: Poddanská otázka v pobělohorských Čechách, Praha 1991.
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990.
Válka, J.: Česká společnost v 15.-18. století. Díl II., Bělohorská doba. Společ-nost a kultura "manýrismu", Brno l983.

Literatura doporučená studentům Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995
Denis, A.: Čechy po Bílé hoře, Praha 1911 (2., uprav.vydání)
Hanzal, J.: Od baroka k romantismu, Praha 1987
Haubelt, J.: České osvícenství, Praha 1986
Jetmarová, M.: František Palacký, Praha 1961
Kalista, Z.: Století andělů a dáblů. Jihočeský barok, Praha 1994
Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách, Praha 1955
Kočí, J.: České národní obrození, Praha 1978
Kučera, J.: Rak J., Bohuslav Balbín, Praha 1986
Machovec, M.: Josef Dobrovský, Praha 1964
Maur, E.: Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975
Pekař, J.: České katastry. Praha 1911
Pekař, J.: Kniha o Kosti, Praha 1969
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990
Petráň, J.: Nevolnické povstání 1775, AUC, Phil. et hist., Monographia XLII, Praha 1972
Polišenský, J.: Jan Amos Komenský, Praha 1972
Polišenský, J.: Napoleon a srdce Evropy, Praha 1971
Šůla, J.: Venkovský lid východního Hradecka 1590-1680, Acta musei Reginaehradencis XIII, ř. B, Hradec Králové 1971
Vlnas, V.: Jan Nepomucký. Ceská legenda, Praha 1993
Winter, E.: Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Cech a Moravy. Praha 1975

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění zápočtových resp. kreditních požadavků podle pokynů vyučujícího.

Sylabus CEDEJIT - České dějiny 1918 - 1945
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kárník Zdeněk

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška je zaměřena na vznik Československé republiky jako národního státu "Čechoslováků", pojetí tzv. čechoslovakismu v době po vzniku republiky i jeho pozdější interpretace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednáška je zaměřena na vznik Československé republiky jako národního státu "Čechoslováků", pojetí tzv. čechoslovakismu v době po vzniku republiky i jeho pozdější interpretace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Pozornost je soustavně věnována vazbám na státy Dohody, Versailleský systém, pozitivní i negativní důsledky pro vývoj i existenci státu. Čs. legie a pokrokové tradice čs. armády, mezinárodní postavení a vývoj zahraniční politiky. Závažnými problémy byla otázka vztahů k nejbližším sousedům, čs. – německé, čs. – maďarské, čs. – polské spory o hranice. Vývoj těchto vztahů. Případné důsledky v 30. letech.Strategické problémy státu, Malá Dohoda. Ekonomický charakter Československa. Velmi závažná je otázka tvorby i fungování politicko – mocenského systému 1. a 2. republiky. Demokratická společnost i autoritativní prvky, krize demokracie. Protektorát a jeho systém. Osobnosti realizující politicko – mocenský systém 1. a 2. republiky, angažující se v protektorátu. Kolaborace, její příčiny. Odboj. Úsilí o obnovení Československa – představy a skutečnost, možnosti řešení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Das politische Tagebuch A. Rosenbergs aus den Jahren 1934-1935 und 1939-1940. Göttingen 1956;
Die demokratisch-parlamentarische Struktur der Ersten Tschechoslowakischen Republik. München-Wien 1978;
Galandauer, J.: Samostaný československý stát 1914-1918. Praha 1992;
Drtina, P.: Československo můj osud, I-IV. Praha 1991;
Kural, V.: Konflikt místo společenství. Němci v ČSR 1918-1938. Praha 1993;
Beneš, E.: Paměti. Mnichovské dny. Praha 1968;
Fic, V.: Národní sjednocení v politickém systému Československa 1930-1938. Praha Academia 1983;
Kamenec, I.: Slovenský stát. Praha, Anomal 1992;
Kvaček, R.: Diplomaté a ti druzí. Praha, Panorama 1988;
Peroutka, F.: Budování státu, I-IV. Praha, Lidové noviny 1991;
Peroutka, F.: Byl E.Beneš vinen?. Praha 1994;
Masaryk, T.G.: Světová revoluce. Praha 1925;
Olivová, V.: Československé dějiny 1914-1939, I-II. Praha FFUK 1993;
Tomášek, D. - Kvaček, R.: Causa Emil Hácha. Praha, Themis 1995.
Z. Kárník: České zemně v éře 1. republiky, I.-III., Praha 2000-2003,
Týž: Malé dějiny československé (1867-1939)
D. Brandes, Češi pod německým protektorátem, Praha 1999

Literatura doporučená studentům Das politische Tagebuch A. Rosenbergs aus den Jahren 1934-1935 und 1939-1940. Göttingen 1956;
Die demokratisch-parlamentarische Struktur der Ersten Tschechoslowakischen Republik. München-Wien 1978;
Galandauer, J.: Samostaný československý stát 1914-1918. Praha 1992;
Drtina, P.: Československo můj osud, I-IV. Praha 1991;
Kural, V.: Konflikt místo společenství. Němci v ČSR 1918-1938. Praha 1993;
Beneš, E.: Paměti. Mnichovské dny. Praha 1968;
Fic, V.: Národní sjednocení v politickém systému Československa 1930-1938. Praha Academia 1983;
Kamenec, I.: Slovenský stát. Praha, Anomal 1992;
Kvaček, R.: Diplomaté a ti druzí. Praha, Panorama 1988;
Peroutka, F.: Budování státu, I-IV. Praha, Lidové noviny 1991;
Peroutka, F.: Byl E.Beneš vinen?. Praha 1994;
Masaryk, T.G.: Světová revoluce. Praha 1925;
Olivová, V.: Československé dějiny 1914-1939, I-II. Praha FFUK 1993;
Tomášek, D. - Kvaček, R.: Causa Emil Hácha. Praha, Themis 1995.
Z. Kárník: České zemně v éře 1. republiky, I.-III., Praha 2000-2003,
Týž: Malé dějiny československé (1867-1939)
D. Brandes, Češi pod německým protektorátem, Praha 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus CEKUSVT - Česká kultura mezi světovými válkami
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nesejt František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vznik samostatného státu a česká kultura. Charakter českého kulturního prostředí, tradice. Vzdělanost, školství a věda, osvětová činnost, spolkový život. Kulturní politika československého státu. Proměny životního stylu české společnosti ve 20. a 30. letech 20. století. Vliv evropských avantgardních proudů na české kulturní prostředí. Devětsil. Český surrealismus. Poetismus. Karel Teige. České umění 20. a 30. let – architektura, sochařství, malířství, užité umění. Literární a překladatelská tvorba. Divadlo, dramatická tvorba. Hudební kultura. Nové prostředky působení – rozhlas film, gramofonový průmysl.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat základní přehled o vývoji a podobě kulturního klimatu po vzniku samostatného státu, jeho hlavních proudech a podmínkách, v nichž se prezentoval. Pochopit širší vztahy mezi celkovým společenským vývojem české společnosti a úlohou kultury a umění, analyzovat vlivy nových proudů moderního umění do českého prostředí a prokázat jeho schopnost tyto vlivy transformovat do české umělecké tvorby.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vznik samostatného státu a česká kultura.
2. Zážitek Velké války.
3. Civilismus a sociální tendence v českém umění 20. a 30. let
4. Avantgardní proudy v českém meziválečném období
5. Devětsil a poetismus.
6. Český surrealismus
7. České umění v boji na obranu demokracie před fašistickým nebezpečím a proti ohrožení republiky
8. Architektura
9. Sochařství
10. Malířství
11. Rozvoj hudební kultury
12. Divadlo
13. Literární tvorba
14. Proměny životního stylu české společnosti

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny českého výtvarného umění III – VI. Praha 1999 – 2007
Copplestone, T.: Moderní umění. Praha 1965
Dějiny českého divadla. Praha 1968.
Dějiny české hudební kultury II. Praha 1981.
Hollingsworth: Architektura 20. století. Bratislava 1993
Chalupecký, J.: Nové umění v Čechách. Praha 1994
Lahoda, V.: Český kubismus. Praha 1996
Horsham, M.: Styly 20. a 30. let. Praha 1997
Marek, J.: Česká moderní kultura. Praha 1998
Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995
Witlich, P.: Umění a život. Secese. Praha 1986
Nadeau, M.: Dějiny surrealismu. Praha 1994

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Marek, J.: Česká moderní kultura. Praha 1998
Čapek, K.: Francouzská poezie nové doby. Praha 1968
Le Corbusier: Kapitolky o modernej architektúre. Bratislava 1966
Nezval, V.: Moderní básnické směry. Praha 1964
Fahr – Beckerová, G.: Secese. Slovart 2007

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu je podmíněno účastí

Sylabus CESBIHT - Česká šlechta po Bílé hoře
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Valenta Aleš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vychází z nového pojetí evropské novověké šlechty jako sociální skupiny, jež si navzdory hlubokým společenským a politickým změnám v 17. a 18. století, souvisejícím s prosazujícím se státním absolutismem, udržela až hluboko do 19. století politickou a hospodářskou moc.
Přednáška se zaměřuje na období 17.-18. století s nutnými přesahy do předbělohorského období, kde mají svůj počátek mnohé jevy a tendence, jež pak spoluvytvářejí obraz české barokní šlechty. Česká šlechta prošla po Bílé hoře zásadními strukturálními a majetkovými proměnami. Místo někdějšího rozdělení na dva stavy se nyní panský stav vnitřně rozčlenil podle říšského vzoru, zatímco rytíři zchudli, ztratili politický vliv a postupně se změnili na vojenskou nebo úřednickou šlechtu ve službách státu či aristokracie. Vyšší šlechta na jedné straně vlastnila rozsáhlé velkostatky, na druhé straně se silně zadlužovala kvůli náročné dvorské reprezentaci a četným půjčkám panovníkovi. Majetek v zemi je základním svorníkem "české" šlechty, jejíž původ sahá od starých českých rodin až exotické rody z Portugalska, Španělska či Skotska. Od poloviny 18. století již habsburský absolutismus získává nad šlechtou výraznou politickou převahu, aniž ji ale potlačuje - naopak ji nadále využívá ve svých politických, úředních a diplomatických službách. Rovněž armáda a církevní hierarchie mají nadále výrazně aristokratický charakter.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Objasnit studentům změny, k nimž došlo uvnitř aristokracie (vyšší šlechty) v 17. a 18. století, jakož i proměny, jimiž prošlo její postavení v Čechách a v habsburském státě v tomto období.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Evropská šlechta v novověku
2. Strukturální a majetkové změny 1550-1650
3. Česká aristokracie a stát po Bílé hoře
4. Český sněm: činnost, kompetence, rituály
5. Stabilizace pozemkové držby po třicetileté válce
6. Rezidence a kultura barokní šlechty v Čechách
7. Mladí a výchova barokních kavalírů
8. Šlechtická rodina v novověku
9. Pohled na mapu: největší domény v Čechách
10. Hospodářské zázemí aristokratické moci (velkostatek)
11. Příjmy, výdaje a dluhy
12. Les a lov - významné fenomény v životě barokní šlechty
13. Aristokracie a církev
14. Reakce aristokracie na osvícenské reformy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Maťa, Petr: Svět české aristokracie, 1500-1700. Praha 2004
Bérenger, Jean: Finances et absolutisme autrichiene dans la seconde moitié du XVII siécle. Paris 1975.
Bůžek, Václav: Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha 1996
Hassenpflug-Elzholzová, Eila: Böhmen und die böhmischen Stände in der Zeit des beginnenden Zentralismus. München 1982.
Pánek, Jaroslav: Poslední Rožmberkové. Praha 1989
Placht, J.: Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16. až 18. století. Praha 1957.
Vorel, Petr: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha 1999
Muk, J.: Po stopách národního vědomí české šlechty pobělohorské
Sehnal, J.: Deníky Jana Jáchyma ze Žerotína. ČMM, 119, 2000, s. 367-381.
Život na dvorech barokní šlechty. Opera historica 5, 1996
Urfus, V.: K finanční pravomoci českého sněmu v druhé polovině 17. století. PHS 15, 1971, s. 95-112.
Urfus, V.: Nejvyšší zemský sudí Fr. Karel Přehořovský,barokní velmož, právník a ekonom v Čechách na počátku 18. století. PHS 31, 1990, s. 194-207.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Odložilík, Karel: Karel st. Ze Žerotína. Praha 1936
Pánek, Jaroslav: Poslední Rožmberkové. Praha 1989
Vorel, Petr: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha 1999
Bůžek, Václav: Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha 1996
Mareš, Petr: Modrá krev. 2. Vyd. Praha 1999
Koldinská, Marie: Každodennost renesančního aristokrata. Paseka 2001
Baxa, Boh.: Inkolát. Praha 1908
Kroupa, Jiří: Rokokový klasicismus jako výraz senzibility aristokracie ve 2. Polovině 18. Století. Brno 1975
Smíšková, Alena: Správa děčínského panství za Frant. Ant. Thun-Hohensteina (1808-1844). SAP 1972
Majer, Jiří: Kašpar Šternberk. Praha 1997
Muk, J.: Po stopách národního vědomí české šlechty pobělohorské
Život na dvorech barokní šlechty. Opera historica 5, 1996
Adel im Wandel. Politik, Kultur, Konfession 1500-1700. Wien 1990
Dvorský, J.: Český apologeta F. J. Kinský – pedagog filantropismu. Hranice nad Bečvou 1931
Rieger, B. : O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie. Praha 1892
Řezníček, Vácslav: Karel hr. Chotek, poslední nejvyšší purkrabí království českého. ČČM 1912
Adámek, K.: Památce hr. Karla Harracha. Praha 1911
Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách. Praha 1955

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Hodnocení podle požadavků vyučujícího

Sylabus CESDERT - Československé dějiny po roce 1945
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Felcman Ondřej

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška a seminář seznamují s vývojem československých dějin po druhé světové válce. Poukazuje na příčiny vítězství komunistického systému ve střední a jihovýchodní Evropě, objasňuje klíčové problémy aplikace sovětského systému byrokratického socialismu na československou realitu a zabývá se podrobně všemi peripetiemi jeho československé podoby od převzetí moci komunisty v únoru 1948 přes období ostrého stalinismu, následné konzervativní destalinizace, období novotnovské liberalizace k procesu československé reformy a její likvidace až po dvacetiletí normalizace, období tzv. reálného socialismu. V přednáškách je kladen rovněž důraz na pochopení vývojových tendencí poválečných dějin Československa ve vzájemném sepětí s dějinami epochy studené války, tj. v podmínkách existence komunistického režimu a poválečného rozdělení světa na dva společensky protikladné bloky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Poznat a pochopit vývojové tendence poválečných dějin Československa ve vzájemném sepětí národních a obecných dějin, tj. v podmínkách existence komunistického režimu a poválečného rozdělení světa na dva nepřátelské bloky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Obnova poválečného Československa (1945-1946).
2. Zahraničně politická linie vlády a její praktická podoba. Řešení osudu neslovanských národnostních menšin.
3. Poválečné volby 1946 a postupné zostřování zápasu o demokracii na pozadí rozpadu světové antifašistické koalice.
4. Převzetí státu komunisty v únoru 1948 a jejich první zásahy do politické a společenské struktury země.
5. Zakladatelské období komunistického režimu. Období nezákonností a masových represí (1949-1953).
6. Hospodářské problémy poúnorového období. Rozsáhlá industrializace v podmínkách průmyslové země a masová kolektivizace venkova.
7. Měnová reforma 1953 a první pokusy o zmírnění stalinismu ke konzervativní destalinizaci.
8. Československo v letech 1956-1960. Konzervativní destalinizace.
9. Krach Novotného voluntarismu počátkem 60. let, hospodářský propad a liberalizační období 1963-1967.
10. Pád A. Novotného. Zahájení reforem komunistického režimu – tzv. pražské jaro.
11. Odpor spojenců vůči československé reformě a srpnová intervence spojeneců.
Postupná normalizace poměrů v Dubčekově režii.
12. Dubčekovo odstoupení, Husákův nástup k moci a úplná likvidace reformy v okupovaném Československu (1969-1970).
13. Československo – dvacet let normalizační společenské, hospodářské a morální stagnace. Charta 1977, růst protirežimních aktivit a listopad 1989.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Benčík, A.: Operace Dunaj.Vojáci a Pražské jaro, Praha 1994; Československo roku 1968, díl 1-2, Praha 1993; Kaplan K. Československo v letech 1945-1948, 1948-1953, 1953-1966, Praha 1991; Karel, K.: Kořeny československé reformy 1968, Brno 2000; Kaplan, K.: Nekrvavá revoluce, Praha 1993; Otáhal, M.: Normalizace 1969-1989. Příspěvek ke stavu bádání. Praha 2002; Pauer, J.: Praha 1968. Vpád Varšavské smlouvy. Pozadí-plánování-provedení, Praha 2004; Suk, J.: Sametová revoluce, Praha 2003.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Benčík, A.: Operace Dunaj.Vojáci a Pražské jaro, Praha 1994; Dubček, A.: Naděje umírá poslední, Praha 1993; Hejl, V : Zpráva o organizovaném násilí, Praha 1991; Jirásek, Z.- Šůla, J.: Velká peněžní loupež 50:1, Praha 1993; Mlynář Z. Mráz přichází z Kremlu, Praha 1990; Moulis, V.- Valenta,J. - Vykoukal, J.P.: Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 1944-1948, Praha 1991; Kaplan, K.: Poslední rok prezidenta E. Beneše v roce 1948, Praha 1994; Právní aspekty odsunu sudetských Němců, Praha 1995;
Valenta, J.: Sovětská intervence v Československu 1968, Praha 1991;

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet za absolvování semináře a následná zkouška, která ústním způsobem prověří rozsah znalostí daného období a schopnost porozumět základním kauzálním souvislostem čs. dějin po roce 1945.

Sylabus CESKDET1 - České dějiny 1648 - 1918 - 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musil František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznamuje se složitými aspekty politického, hospodářského a duchovního vývoje českých zemí let 1648-1848. Zdůrazňuje pestrý, i když protikladný obraz tohoto období, v němž se na troskách násilně přetvořené raně novověké české společnosti a její zrušené státnosti zformoval po hlubokých společenských proměnách sklonku 18. století novodobý český národ se svými kulturními, politickými a hospodářskými ambicemi.
Seminář prohloubí poznatky o vývoji uvedeného období položením důrazu na individuální seznámení se s životem a dílem významných historických osobností a s texty klíčových dokumentů daného období. Součástí výuky je četba zadané literatury, zpracování referátů a seminárních prací.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Úkolem kurzu je poznat a pochopit základní aspekty dějin českých zemí v daném období v širším kontextu vývoje oblastí náležejících k habsburské, resp. rakouské monarchii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I. V habsburské monarchii od konce třicetileté války do nástupu osvícenství (1640-1740).
1. Zahraniční politika posledních Habsburků. Panovnický absolutismus jako forma státní moci, císařský dvůr a postavení šlechty a církevní hierarchie ve státě.
2. Panovnický absolutismus v habsburské monarchii. Sociální skladba elity pozdně feudální společnosti.
3. Rekatolizace českých zemí od třicetileté války do poloviny 18. století. Vnitřní struktura katolické církve a její úkoly v systému panovnického absolutismu 17. a 18. století.
4. Hospodářský vývoj po roce 1648. Dvorové hospodaření šlechty, počátky manufaktur a stagnace cechovní výroby ve městech.
5. Sociální situace poddaných, utužení poddanství a selská povstání.
6. Kulturní poměry v českých zemích od roku 1648 do počátku obrození (kulturní trendy pobělohorského katolicismu, úpadek literatury, limity vědy a vzdělanosti, osobnosti exilové kultury a domácího církevního světa, rozvoj umění a architektury).
II. Osvícenský absolutismus a rozpad feudálního zřízení (1740-1790).
1. Války o dědictví rakouské a reformy Marie Terezie.
2. Rozvoj manufakturního podnikání a přetrvávání nevolnictví v zemědělství.
Povstání 1775.
3. Josefinské reformy a vyvrcholení osvícensky absolutistického uspořádání státu.
III. Revoluční změny v Evropě, františko-metternichovský absolutismus a české národní obrození. Počátky občanské společnosti (1790-1848).
1. Počáteční fáze českého národního obrození.
2. Nástup policejního absolutismus a války s revoluční a napoleonskou Francií.
3. Rakousko po Vídeňském kongresu a česká společnost ve 20. letech. Druhá fáze národního obrození.
4. Hospodářský vývoj 1. poloviny 19. století: průmyslová revoluce a evoluční změny v zemědělské výrobě.
5. Česká společnost v době předbřeznové (1830-1848). Politické a sociální předpoklady revoluce let 1848-1849.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny zemí Koruny české, sv.I-II, Praha 1992.
Mikulec, J.: Pobělohorská rekatolizace v českých zemích, Praha 1992.
Mikulec, J.: Poddanská otázka v pobělohorských Čechách, Praha 1991.
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990.
Válka, J.: Česká společnost v 15.-18. století. Díl II., Bělohorská doba. Společnost a kultura "manýrismu", Brno l983.
Čechura, J.: Broumovská rebelie. Praha 1997.
Kalista Zd.: Cesty ve znamení kříže. Praha 1941.
Kalista, Zd.: Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok. Praha 1994.
Macura, Vladimír: Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ. Praha 1983.
Melmuková, Eva: Patente zvaný toleranční. Praha 1999.
Mikulec, Jiří: Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000

Literatura doporučená studentům Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995
Denis, A.: Čechy po Bílé hoře, Praha 1911 (2., uprav.vydání)
Hanzal, J.: Od baroka k romantismu, Praha 1987
Haubelt, J.: České osvícenství, Praha 1986
Kalista, Z.: Století andělů a dáblů. Jihočeský barok, Praha 1994
Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách, Praha 1955
Kočí, J.: České národní obrození, Praha 1978
Kučera, J.: Rak J., Bohuslav Balbín, Praha 1986
Machovec, M.: Josef Dobrovský, Praha 1964
Maur, E.: Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975
Pekař, J.: České katastry. Praha 1911
Pekař, J.: Kniha o Kosti, Praha 1969
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990
Petráň, J.: Nevolnické povstání 1775, AUC, Phil. et hist., Monographia XLII, Praha 1972
Polišenský, J.: Jan Amos Komenský, Praha 1972
Polišenský, J.: Napoleon a srdce Evropy, Praha 1971
Šůla, J.: Venkovský lid východního Hradecka 1590-1680, Acta musei Reginaehradencis XIII, ř. B, Hradec Králové 1971
Vlnas, V.: Jan Nepomucký. Ceská legenda, Praha 1993
Winter, E.: Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Cech a Moravy. Praha 1975
Čechura, J.: Broumovská rebelie. Praha 1997.
Kalista Zd.: Cesty ve znamení kříže. Praha 1941.
Kalista, Zd.: Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok. Praha 1994.
Macura, Vladimír: Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ. Praha 1983.
Melmuková, Eva: Patente zvaný toleranční. Praha 1999.
Mikulec, Jiří: Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000

Literatura doporučená studentům Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny zemí Koruny české, sv.I-II, Praha 1992.
Mikulec, J.: Pobělohorská rekatolizace v českých zemích, Praha 1992.
Mikulec, J.: Poddanská otázka v pobělohorských Čechách, Praha 1991.
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990.
Válka, J.: Česká společnost v 15.-18. století. Díl II., Bělohorská doba. Společnost a kultura "manýrismu", Brno l983.
Čechura, J.: Broumovská rebelie. Praha 1997.
Kalista Zd.: Cesty ve znamení kříže. Praha 1941.
Kalista, Zd.: Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok. Praha 1994.
Macura, Vladimír: Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ. Praha 1983.
Melmuková, Eva: Patente zvaný toleranční. Praha 1999.
Mikulec, Jiří: Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000

Literatura doporučená studentům Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995
Denis, A.: Čechy po Bílé hoře, Praha 1911 (2., uprav.vydání)
Hanzal, J.: Od baroka k romantismu, Praha 1987
Haubelt, J.: České osvícenství, Praha 1986
Kalista, Z.: Století andělů a dáblů. Jihočeský barok, Praha 1994
Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách, Praha 1955
Kočí, J.: České národní obrození, Praha 1978
Kučera, J.: Rak J., Bohuslav Balbín, Praha 1986
Machovec, M.: Josef Dobrovský, Praha 1964
Maur, E.: Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975
Pekař, J.: České katastry. Praha 1911
Pekař, J.: Kniha o Kosti, Praha 1969
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990
Petráň, J.: Nevolnické povstání 1775, AUC, Phil. et hist., Monographia XLII, Praha 1972
Polišenský, J.: Jan Amos Komenský, Praha 1972
Polišenský, J.: Napoleon a srdce Evropy, Praha 1971
Šůla, J.: Venkovský lid východního Hradecka 1590-1680, Acta musei Reginaehradencis XIII, ř. B, Hradec Králové 1971
Vlnas, V.: Jan Nepomucký. Ceská legenda, Praha 1993
Winter, E.: Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Cech a Moravy. Praha 1975
Čechura, J.: Broumovská rebelie. Praha 1997.
Kalista Zd.: Cesty ve znamení kříže. Praha 1941.
Kalista, Zd.: Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok. Praha 1994.
Macura, Vladimír: Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ. Praha 1983.
Melmuková, Eva: Patente zvaný toleranční. Praha 1999.
Mikulec, Jiří: Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění kreditních požadavků podle pokynů vyučujícího.

Sylabus CESKDET2 - České dějiny 1648 - 1918 - 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bahenská Marie

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznamuje se složitými aspekty politického, hospodářského a duchovního vývoje českých zemí let 1648-1848. Zdůrazňuje pestrý, i když protikladný obraz tohoto období, v němž se na troskách násilně přetvořené raně novověké české společnosti a její zrušené státnosti zformoval po hlubokých společenských proměnách sklonku 18. století novodobý český národ se svými kulturními, politickými a hospodářskými ambicemi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Úkolem kurzu je poznat a pochopit základní aspekty dějin českých zemí v daném období v širším kontextu vývoje oblastí náležejících k habsburské, resp. rakouské monarchii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I. V habsburské monarchii od konce třicetileté války do nástupu osvícenství (1640-1740).
1. Zahraniční politika posledních Habsburků. Panovnický absolutismus jako forma státní moci, císařský dvůr a postavení šlechty a církevní hierarchie ve státě.
2. Panovnický absolutismus v habsburské monarchii. Sociální skladba elity pozdně feudální společnosti.
3. Rekatolizace českých zemí od třicetileté války do poloviny 18. století. Vnitřní struktura katolické církve a její úkoly v systému panovnického absolutismu 17. a 18. století.
4. Hospodářský vývoj po roce 1648. Dvorové hospodaření šlechty, počátky manufaktur a stagnace cechovní výroby ve městech.
5. Sociální situace poddaných, utužení poddanství a selská povstání.
6. Kulturní poměry v českých zemích od roku 1648 do počátku obrození (kulturní trendy pobělohorského katolicismu, úpadek literatury, limity vědy a vzdělanosti, osobnosti exilové kultury a domácího církevního světa, rozvoj umění a architektury).
II. Osvícenský absolutismus a rozpad feudálního zřízení (1740-1790).
1. Války o dědictví rakouské a reformy Marie Terezie.
2. Rozvoj manufakturního podnikání a přetrvávání nevolnictví v zemědělství.
Povstání 1775.
3. Josefinské reformy a vyvrcholení osvícensky absolutistického uspořádání státu.
III. Revoluční změny v Evropě, františko-metternichovský absolutismus a české národní obrození. Počátky občanské společnosti (1790-1848).
1. Počáteční fáze českého národního obrození.
2. Nástup policejního absolutismus a války s revoluční a napoleonskou Francií.
3. Rakousko po Vídeňském kongresu a česká společnost ve 20. letech. Druhá fáze národního obrození.
4. Hospodářský vývoj 1. poloviny 19. století: průmyslová revoluce a evoluční změny v zemědělské výrobě.
5. Česká společnost v době předbřeznové (1830-1848). Politické a sociální předpoklady revoluce let 1848-1849.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny zemí Koruny české, sv.I-II, Praha 1992.
Kutnar, F.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, sv.I, Praha 1973, sv. II, Praha 1977.
Mikulec, J.: Pobělohorská rekatolizace v českých zemích, Praha 1992.
Mikulec, J.: Poddanská otázka v pobělohorských Čechách, Praha 1991.
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990.
Válka, J.: Česká společnost v 15.-18. století. Díl II., Bělohorská doba. Společnost a kultura "manýrismu", Brno l983.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995
Denis, A.: Čechy po Bílé hoře, Praha 1911 (2., uprav.vydání)
Hanzal, J.: Od baroka k romantismu, Praha 1987
Haubelt, J.: České osvícenství, Praha 1986
Jetmarová, M.: František Palacký, Praha 1961
Kalista, Z.: Století andělů a dáblů. Jihočeský barok, Praha 1994
Klíma, A.: Manufakturní období v Čechách, Praha 1955
Kočí, J.: České národní obrození, Praha 1978
Kučera, J.: Rak J., Bohuslav Balbín, Praha 1986
Machovec, M.: Josef Dobrovský, Praha 1964
Maur, E.: Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975
Pekař, J.: České katastry. Praha 1911
Pekař, J.: Kniha o Kosti, Praha 1969
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození, Praha 1990
Petráň, J.: Nevolnické povstání 1775, AUC, Phil. et hist., Monographia XLII, Praha 1972
Polišenský, J.: Jan Amos Komenský, Praha 1972
Polišenský, J.: Napoleon a srdce Evropy, Praha 1971
Šůla, J.: Venkovský lid východního Hradecka 1590-1680, Acta musei Reginaehradencis XIII, ř. B, Hradec Králové 1971
Vlnas, V.: Jan Nepomucký. Ceská legenda, Praha 1993
Winter, E.: Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Cech a Moravy. Praha 1975

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění zápočtových (kreditních) povinností.

Sylabus CESNEMT - Češi a Němci od 17. stol
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Valenta Aleš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Smyslem přednášky je prohloubit znalosti v oblasti národnostních poměrů a vztahů v českých zemích v období novověku a nejnovějších dějin a usnadnit tak porozumění složitému komplexu národnostní problematiky vůbec. Jádro přednášky tkví časově v 19. a 20. století, geograficky jde především o vývoj na území Čech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Smyslem přednášky je prohloubit znalosti v oblasti národnostních poměrů a vztahů v českých zemích v období novověku a nejnovějších dějin a usnadnit tak porozumění složitému komplexu národnostní problematiky vůbec. Jádro přednášky tkví časově v 19. a 20. století, geograficky jde především o vývoj na území Čech.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Češi a Němci před Bílou horou (jazykový zákon 1615).
2. Národnostní důsledky Bílé hory.
3. Němci a české dějiny.
4. Hospodářský život Němců.
5. Češi a Němci v roce 1848-49.
6. Češi a Němci v letech padesátých a šedesátých 19. století.
7. Češi a Němci v letech 1880-1900.
8. Před válkou.
9. Za války.
10. Vývoj v letech 1918-1919.
11. Národnostní poměry ve dvacátých letech.
12. Cesta k Mnichovu.
13. Odsun Němců.
14. Česko-německé vztahy po válce až po současnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Seibt, F.: Německo a Češi. Praha 1996;
Kural, V.: Konflikt místo společenství: Češi a Němci v československém státě 1918-1938. Praha 1993;
Čelovský, B.: Mnichovský syndrom. Ostrava 1997.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Seibt, F.: Německo a Češi. Praha 1996;
Kural, V.: Konflikt místo společenství: Češi a Němci v československém státě 1918-1938. Praha 1993;
Čelovský, B.: Mnichovský syndrom. Ostrava 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu:Účast na přednáškách. Úkoly dle požadavků vyučujícího.

Sylabus CJANJ1 - Cizí jazyk - angličtina1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, gramatiky, čtení, testů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet na základě aktivní účasti na semináři, testem a ústním projevem

Sylabus CJANJ2 - Cizí jazyk - angličtina2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluveného projevu, písemné znalosti jazyka, gramatika

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu ]
zápočet na základě aktivní účasti na semináři, testem a ústním projevem

Sylabus CJANJ3 - Cizí jazyk - angličtina3
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a práce s odborným textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Literatura doporučená studentům Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce (tolerance 3 absencí), prezentací a úspěšném vypracování zápočtového testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou (překlad odborného textu + gramatická část) po ANGJAZ4.

Sylabus CJANJ4 - Cizí jazyk - angličtina4
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a práce s odborným textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Literatura doporučená studentům Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce (tolerance 3 absencí), prezentací a úspěšném vypracování zápočtového testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou (překlad odborného textu + gramatická část) po ANGJAZ4.

Sylabus CJANJAT1 - Cizí jazyk - anglický - 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dostál Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, gramatiky, čtení, testů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet na základě aktivní účasti na semináři, testem a ústním projevem

Sylabus CJANJAT2 - Cizí jazyk - anglický - 2
2008

Sylabus CJANJAT3 - Cizí jazyk - anglický - 3
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dostál Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, gramatiky, čtení, testů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet na základě aktivní účasti na semináři, testem a ústním projevem

Sylabus CJANJAT4 - Cizí jazyk - anglický - 4
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dostál Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je pripraven pro studenty stredne pokrocile a pokrocile v anglickem jayzce. Je zameren predevsim na zvladnuti zakladnich druhu akademickeho textu v anglictine, pocinaje terennimi metodami a slovnikem formularove archeologie, terminologii artefaktu a archeologicke geografie pres pripadove studie soucasnych interdisciplinarnich projektu [Archaeological Science] az po regionalni a krajinne studie. Studenti ziskaji take zakladni znalosti ve fyzicke a historicke geografii. Zvlastni pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti jsou pripraveni nejprve na praci s akademickym textem, pozdeji i na zakladni pisemny a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, gramatiky, čtení, testů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zkouška na základě aktivní účasti na semináři, testem a ústním projevem

Sylabus CJFJ1 - Cizí jazyk - francouzský
2008

Sylabus CJFJ2 - Cizí jazyk - francouzský
2008

Sylabus CJFJ3 - Cizí jazyk - francouzský
2008

Sylabus CJFJ4 - Cizí jazyk - francouzský
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem. První fáze studia je soustředěna na upevnění a prohloubení jazykových dovedností především v rovině gramatiky, a to tak, aby byla při překladu zachována maximální míra autenticity originálního textu. Druhým krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály do anglického jazyka s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury, z níž excerpované poznatky bude šířit v rámci své praxe v českém prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zvládnutí mluveného jazyka se zaměřením na prezentaci historických věd našeho území. Druhým cílem je odborný překlad a získání schopnosti kompilačně pracovat se zahraniční literaturou. Výstupem každého semestru je překlad odborného článku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a odborného překladu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů a ukončeno zkouškou po CJFJ4

Sylabus CJFRJAT1 - Cizí jazyk - francouzský - 1
2008

Sylabus CJFRJAT2 - Cizí jazyk - francouzský - 2
2008

Sylabus CJFRJAT3 - Cizí jazyk - francouzský - 3
2008

Sylabus CJFRJAT4 - Cizí jazyk - francouzský - 4
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem. První fáze studia je soustředěna na upevnění a prohloubení jazykových dovedností především v rovině gramatiky, a to tak, aby byla při překladu zachována maximální míra autenticity originálního textu. Druhým krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály do anglického jazyka s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury, z níž excerpované poznatky bude šířit v rámci své praxe v českém prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zvládnutí mluveného jazyka se zaměřením na prezentaci historických věd našeho území. Druhým cílem je odborný překlad a získání schopnosti kompilačně pracovat se zahraniční literaturou. Výstupem každého semestru je překlad odborného článku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a odborného překladu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení kreditů je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů a ukončeno zkouškou po CJFRJAT4

Sylabus CJNEMJT1 - Cizí jazyk - německý 1
2009

Sylabus CJNEMJT2 - Cizí jazyk - německý 2
2009

Sylabus CJNEMJT3 - Cizí jazyk - německý 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášející se zaměří na užití neurčitého zájmena „man“, vztažných a ukazovacích zájmen, dále slovesa werden, stupňování jak přídavných jmen, tak příslovcí a zvláštností skloňování vlastních jmen. Vyučující povede studenty především k získání znalosti přítomného času silných sloves, préterita a perfekta pravidelných sloves, sloves sein a haben a perfekta modálních sloves. Výsledkem výuky bude praktické uplatnění získaných znalostí v komunikaci a při překladech složitých textů s archeologickou tématikou.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednášející si klade za cíl, aby si studenti osvojili základní znalosti probrané části mluvnice německého jazyka. Přednášející povede studenty k praktickému uplatnění získaných znalostí v komunikaci a při překladech textů s archeologickou tématikou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Odvozování sloves předponami
2. Zájmenná příslovce
3. Neurčité zájmeno „man“
4. Sloveso werden
5. Vztažná a ukazovací zájmena
6. Stupňování přídavných jmen
7. Stupňování příslovcí
8. Rod podstatných jmen
9. Skloňování vlastních jmen
10. Přítomný čas silných sloves
11. Préteritum a perfektum pravidelných sloves
12. Minulý čas sloves sein a haben, perfektum modálních sloves

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Höppnerová, V. – Jaucová, L. 2007: Moderní učebnice němčiny, nakladatelství Svoboda, Praha.
2. Höppnerová, V. – Shaki, R. 2006: Němčina pro jazykové školy 3, Praha.
3. Höppnerová, V. 2006: Němčina pro jazykové školy 4, Praha.
4. Tęncza, M. – Tęncza, Z. : Němčina. Školní kurz gramatiky, Český Těšín.

Literatura doporučená studentům 1. Drmolová, D. – Homolová, B. – Kettnerová, D. – Tesařová, L. 2008: Německy s úsměvem. Nově, Plzeň.
2. Trnka, G. 1991: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen, Mitteilungen der prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Band 26, Wien.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou pro udělení zápočtu je základní přehled probrané látky z gramatiky, její praktická znalost při překladech odborných textů a pravidelná docházka.

Sylabus CJNEMJT4 - Cizí jazyk - německý 4
2009

Sylabus DAKSPAM - Aktuální problémy studia paleolitu a mezolitu Čech
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.
Svoboda, J.: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku 1978-2003. Dolnověstonické studie 9. Brno. 2003
Vencl, S. – Fröhlich, J. – Horáček, I. – Michálek, J. – Pokorný, P. – Přichystal, A.: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha. 2006

Literatura doporučená studentům
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.
Svoboda, J.: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku 1978-2003. Dolnověstonické studie 9. Brno. 2003
Vencl, S. – Fröhlich, J. – Horáček, I. – Michálek, J. – Pokorný, P. – Přichystal, A.: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha. 2006

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Sylabus DAKSPAZ - Aktuální problémy studia paleolitu a mezolitu Čech
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurz bude věnován aktuálním problémům studia paleolitu a mezolitu českých zemí v návaznosti na vědeckou práci přednášejícího i studentů.
Zpracování písemné práce o rozsahu 5-10 normostran na aktuální téma, vážící se k obsahu kurzu, nebo zpracování recenze jedné česky psané a jedné cizojazyčné práce pro časopis.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.
Svoboda, J.: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku 1978-2003. Dolnověstonické studie 9. Brno. 2003
Vencl, S. – Fröhlich, J. – Horáček, I. – Michálek, J. – Pokorný, P. – Přichystal, A.: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha. 2006

Literatura doporučená studentům
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.
Svoboda, J.: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku 1978-2003. Dolnověstonické studie 9. Brno. 2003
Vencl, S. – Fröhlich, J. – Horáček, I. – Michálek, J. – Pokorný, P. – Přichystal, A.: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha. 2006

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DARBRHA - Archeologie doby bronzové a halštatské
2010

Sylabus DARBRHZ - Archeologie doby bronzové a halštatské
2010

Sylabus DARCSVE - Archeologie Svébů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Literatura, na níž je předmět vystavěn
AMENT, H. 1999: Zur historischen Deutung der suebischen Funde am Oberrhein. In: Festschrift für Günter Smolla I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen 8. Wiesbaden, 1–3.
BANTELMANN, N. 1978: Zur Abgrenzung und Interpretation archäologischer Fundgruppen der älteren römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Bonner Jahrbücher 178, 335–346.
CAPELLE, T. 1976: Zur archäologischen Gliederung und Siedlungsdichte der Elbgermanen in der älteren römischen Kaisezeit. ANWR II.5/1, 127–142.
JUNGHANS, S. 1986: Sweben - Alamannen und Rom: die Anfänge der schwäbischen-alemannischen Geschichte. Stuttgart (Theiss).
KOLENDO, J. 2005: Mapa etniczna środkowoewropejskiego Barbaricum. Swebia i Lugiowie w Germanii Tacita. In: P. Kaczanowski – M. Parczewski (edd.), Archeologia o początkach Słowian. Kraków, 103-118.
LUND, A. A. 1998: Die ersten Germanen. Ethnizität und Ethnogenese. Heidelberg.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Gräberfeld von Diersheim. Studien zur Geschichte der Germanen am Oberrhein vom Gallischen Krieg bis zur alamanischen Landnahme.
PESCHEL, K. 1978: Die Sueben in Ethnographie und Archäologie. Klio 6, 259–309.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
RÜBEKEIL, L. 1992: Suebica. Völkernamen und Ethnos. Diss. phil. Innsbruck.
STRZELCZYK, J. 2006: Swebowie. In: Zapomniane narody Evropy. Wrocław – Warszawa – Kraków, 51-86.
TIMPE, D. 1992: Der Sueben-Begriff bei Tacitus. In: G. Neumann – H. Seemann (eds.), Beiträge zum Verständnis der Germania des Tacitus, Teil. II. Göttingen, 278–310.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WENSKUS, R. 1977: Stammesbildung und Verfassung. Köln.

Literatura doporučená studentům
AMENT, H. 1999: Zur historischen Deutung der suebischen Funde am Oberrhein. In: Festschrift für Günter Smolla I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen 8. Wiesbaden, 1–3.
BANTELMANN, N. 1978: Zur Abgrenzung und Interpretation archäologischer Fundgruppen der älteren römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Bonner Jahrbücher 178, 335–346.
CAPELLE, T. 1976: Zur archäologischen Gliederung und Siedlungsdichte der Elbgermanen in der älteren römischen Kaisezeit. ANWR II.5/1, 127–142.
JUNGHANS, S. 1986: Sweben - Alamannen und Rom: die Anfänge der schwäbischen-alemannischen Geschichte. Stuttgart (Theiss).
KOLENDO, J. 2005: Mapa etniczna środkowoewropejskiego Barbaricum. Swebia i Lugiowie w Germanii Tacita. In: P. Kaczanowski – M. Parczewski (edd.), Archeologia o początkach Słowian. Kraków, 103-118.
LUND, A. A. 1998: Die ersten Germanen. Ethnizität und Ethnogenese. Heidelberg.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Gräberfeld von Diersheim. Studien zur Geschichte der Germanen am Oberrhein vom Gallischen Krieg bis zur alamanischen Landnahme.
PESCHEL, K. 1978: Die Sueben in Ethnographie und Archäologie. Klio 6, 259–309.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
RÜBEKEIL, L. 1992: Suebica. Völkernamen und Ethnos. Diss. phil. Innsbruck.
STRZELCZYK, J. 2006: Swebowie. In: Zapomniane narody Evropy. Wrocław – Warszawa – Kraków, 51-86.
TIMPE, D. 1992: Der Sueben-Begriff bei Tacitus. In: G. Neumann – H. Seemann (eds.), Beiträge zum Verständnis der Germania des Tacitus, Teil. II. Göttingen, 278–310.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WENSKUS, R. 1977: Stammesbildung und Verfassung. Köln.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DARCSVZ - Archeologie Svébů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na dějiny a kulturu polabských Germánů (Svébů) na širokém teritoriu evropského barbarika od pozdní doby laténské přes dobu římskou až na počátek doby stěhování národů s využitím historických událostí a archeologických pramenů.
Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-etnogeneze Svébů a směry migrací na území Německa, Čech a středního Podunají
-chrarakteristika jednotlivých kultur a různých regionálních skupin v rámci labsko-germánského kulturního komplexu a jejich vzájemné odlišnosti a spojitosti
-definování centrálních míst a úloha mocenských celků u starověkých Svébů
-sociální struktura Svébů a význam bohatých knížecích hrobů
-recepce římských forem v hmotné kultuře Svébů a úloha římských importů
-transformace svébské kultury a archeologických kulturních skupin do nových kmenových celků

Literatura, na níž je předmět vystavěn
AMENT, H. 1999: Zur historischen Deutung der suebischen Funde am Oberrhein. In: Festschrift für Günter Smolla I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen 8. Wiesbaden, 1–3.
BANTELMANN, N. 1978: Zur Abgrenzung und Interpretation archäologischer Fundgruppen der älteren römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Bonner Jahrbücher 178, 335–346.
CAPELLE, T. 1976: Zur archäologischen Gliederung und Siedlungsdichte der Elbgermanen in der älteren römischen Kaisezeit. ANWR II.5/1, 127–142.
JUNGHANS, S. 1986: Sweben - Alamannen und Rom: die Anfänge der schwäbischen-alemannischen Geschichte. Stuttgart (Theiss).
KOLENDO, J. 2005: Mapa etniczna środkowoewropejskiego Barbaricum. Swebia i Lugiowie w Germanii Tacita. In: P. Kaczanowski – M. Parczewski (edd.), Archeologia o początkach Słowian. Kraków, 103-118.
LUND, A. A. 1998: Die ersten Germanen. Ethnizität und Ethnogenese. Heidelberg.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Gräberfeld von Diersheim. Studien zur Geschichte der Germanen am Oberrhein vom Gallischen Krieg bis zur alamanischen Landnahme.
PESCHEL, K. 1978: Die Sueben in Ethnographie und Archäologie. Klio 6, 259–309.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
RÜBEKEIL, L. 1992: Suebica. Völkernamen und Ethnos. Diss. phil. Innsbruck.
STRZELCZYK, J. 2006: Swebowie. In: Zapomniane narody Evropy. Wrocław – Warszawa – Kraków, 51-86.
TIMPE, D. 1992: Der Sueben-Begriff bei Tacitus. In: G. Neumann – H. Seemann (eds.), Beiträge zum Verständnis der Germania des Tacitus, Teil. II. Göttingen, 278–310.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WENSKUS, R. 1977: Stammesbildung und Verfassung. Köln.

Literatura doporučená studentům
AMENT, H. 1999: Zur historischen Deutung der suebischen Funde am Oberrhein. In: Festschrift für Günter Smolla I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen 8. Wiesbaden, 1–3.
BANTELMANN, N. 1978: Zur Abgrenzung und Interpretation archäologischer Fundgruppen der älteren römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Bonner Jahrbücher 178, 335–346.
CAPELLE, T. 1976: Zur archäologischen Gliederung und Siedlungsdichte der Elbgermanen in der älteren römischen Kaisezeit. ANWR II.5/1, 127–142.
JUNGHANS, S. 1986: Sweben - Alamannen und Rom: die Anfänge der schwäbischen-alemannischen Geschichte. Stuttgart (Theiss).
KOLENDO, J. 2005: Mapa etniczna środkowoewropejskiego Barbaricum. Swebia i Lugiowie w Germanii Tacita. In: P. Kaczanowski – M. Parczewski (edd.), Archeologia o początkach Słowian. Kraków, 103-118.
LUND, A. A. 1998: Die ersten Germanen. Ethnizität und Ethnogenese. Heidelberg.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Gräberfeld von Diersheim. Studien zur Geschichte der Germanen am Oberrhein vom Gallischen Krieg bis zur alamanischen Landnahme.
PESCHEL, K. 1978: Die Sueben in Ethnographie und Archäologie. Klio 6, 259–309.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
RÜBEKEIL, L. 1992: Suebica. Völkernamen und Ethnos. Diss. phil. Innsbruck.
STRZELCZYK, J. 2006: Swebowie. In: Zapomniane narody Evropy. Wrocław – Warszawa – Kraków, 51-86.
TIMPE, D. 1992: Der Sueben-Begriff bei Tacitus. In: G. Neumann – H. Seemann (eds.), Beiträge zum Verständnis der Germania des Tacitus, Teil. II. Göttingen, 278–310.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WENSKUS, R. 1977: Stammesbildung und Verfassung. Köln.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DARPOST - Archeologie pohřebního ritu a poznání středověké společnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Unger Josef

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Základní literatura:
Ariés P.: Dějiny smrti I, II, Praha 2000.
Unger J.: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy, Brno 2006.

Literatura doporučená studentům Doporučená literatura:
Kastenbaum R., ed. 2003: Macmillan Encyclopedia of Deth and Dyining I, II, New York 2003
Král P.: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004.
Maiello G.: Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy, Praha 2004.
Navrátilová A.: Narození a smrt v české lidové kultuře, Brno2004.
Ohler N.: Umírání a smrt ve středověku, H et H 2001.
Scherer G.: Smrt jako filosofický problém, Kostelní Vydří 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DARPOSZ - Archeologie pohřebního ritu a poznání středověké společnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Unger Josef

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod a vymezení problematiky.
2. Hlavní trendy v pohřebním ritu od 1. do 18. stol.
3. Křesťanský pohřební ritus a jeho proměny.
4. Zvláštnosti pohřebního ritu podle sociálního postavení (Panovníci, Velmoži, Kupci, Řemeslni a obyvatelé měst, Duchovní).
5. Zvláštnosti pohřebního ritu podle věku, pohlaví a etnicity.
6. Zvláštnosti pohřebního ritu podle náboženské příslušnosti (Křesťané, Heretici, Židé, Jinověrci za reformace).
7. Zvláštní způsoby zacházení s mrtvými těly (Oběti kriminálních činů, Genocida, Epidemie, Válečné situace, Delikventi, Sebevrazi).
8. Protivampyrická opatření.
9. Druhotné pohřby (Amulety, Relikvie).
10. Lidské oběti. Zdánlivě mrtví.
11. Vylupování hrobů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Základní literatura:
Ariés P.: Dějiny smrti I, II, Praha 2000.
Unger J.: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy, Brno 2006.

Literatura doporučená studentům Doporučená literatura:
Kastenbaum R., ed. 2003: Macmillan Encyclopedia of Deth and Dyining I, II, New York 2003
Král P.: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004.
Maiello G.: Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy, Praha 2004.
Navrátilová A.: Narození a smrt v české lidové kultuře, Brno2004.
Ohler N.: Umírání a smrt ve středověku, H et H 2001.
Scherer G.: Smrt jako filosofický problém, Kostelní Vydří 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DECEFIT - Dějiny českého filmu do 1945
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kohárová Marta

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače s vývojem historie němého i zvukového film do roku 1945, ukázat významné filmové společnosti, studia, producenty, režiséry, kameramany i významné herecké osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit posluchače s vývojem historie němého i zvukového film do roku 1945, ukázat významné filmové společnosti, studia, producenty, režiséry, kameramany i významné herecké osobnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. 1896-1918. Němý film - vznik, význam, komerce, umění.
2. První kinematografisté - Ignác Schächtl, Dismas Šlambor - Viktor Ponrepo, J. Kříženecký, Josef Šváb Malostranský.
3. První filmy.
4. První filmové společnosti - Kinofa, Illusion, Pojafilm, Asum.
5. Režiséři, herci, scénáristé filmů němé éry(stručný rozbor, ukázky z filmů).
6. Film po roce 1918.
7. Lucerna film, Excelsior film.
8. Americký a německý film v ČSR.
9.-10. O. Kmínek, Leo Marten, Rudolf Měšťák, Josef Kokeisl, Josef Medeotti-Boháč, Robert Zdráhal, Ferry Seidl, J.S.Kollár, S.Innemann, K.Lamač, M.J. Krňanský, V.Kubásek, J. Rovenský, Přemysl Pražský, Karel Anton, Gustav Machatý, Martin Frič, V.Slavínský.
11.-12. Němý film (1930-1945). Barrandov, Film. ateliéry Baťa.
13.-14. V.Binovec, S.Innemann, K.Lamač, M.J.Krňanský, V.Wassermann, M.Cikán, J.Sviták,

Literatura, na níž je předmět vystavěn V.Slavinský, K.Plicka, V.Borský, J.Slavíček, J.A.Holman, F.Čáp, M.Frič, V.Vančura, H.Haas, O.Vávra(přednášky doplněné ukázkami z filmů).
Literatura, na níž je předmět vystavěn Encyklopedie českého filmu
Dějiny světové kinematografie
Bartoš, L.: Náš film. Praha 1985
Český film(videokazeta), Praha 1988
Český film se učí smát. Seriál ČT
Světový film. Praha 1989
Ukázky z českých filmů němé i zvukové éry

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Encyklopedie českého filmu
Dějiny světové kinematografie
Bartoš, L.: Náš film. Praha 1985
Český film(videokazeta), Praha 1988
Český film se učí smát. Seriál ČT
Světový film. Praha 1989
Ukázky z českých filmů němé i zvukové éry

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění seminárních zápočtových (kreditních) požadavků.

Sylabus DEJAFRT - Dějiny Afriky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historie afrického kontinentu (bez starého Egypta)jako autonomního regionu v době nezávislosti, kolonialismu a dekolonizace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Motivační seznámení se specifickými projevy historického vývoje, kulturních a politických představ jednotlivých regionů s akcentem na "černou" Afriku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Počátky dějin lidstva v Africe.
2. Antické vlivy a názory.
3. Arabští cestovatelé o Africe.
4. Období samostatného vývoje a první africké říše v subsaharském pásmu.
5. Koloniální impakt portugalský, holandský, britský, francouzský a další.
6. Budování koloniálních říší a návaznost africké situace na politiku evropských mocností.
7. "Scramble for Africa" a rozdělení kontinentu po Berlínské konferenci.
8. Změny za 1.světové války, počátek autonomních správ i rasistických modelů v meziválečné době.
9. Afrika za druhé světové války.
10. Poválečné projekty autonomie, nástup dekolonizace.
11. Specifické projevy dekolonizace, motivace poklesu afrického významu.
12. Současná Afrika.
13. Africká kultura a civilizace a jejich odkaz.
14. Češi a Afrika. Československá afrikanistika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Hrbek, I. a kol.: Dějiny Afriky I-II. Praha 1965-1966;
Lacina, K.: Nejnovější dějiny Afriky. Praha 1987;
Kandert, L.: Afrika. Praha 1984;
Klíma,V.-Kubica, V.-Wokoun, A.: Safari za africkou kulturou. Praha 1983;
Lacina, K.: Politikové v uniformách. Praha 1981.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Hrbek, I. a kol.: Dějiny Afriky I-II. Praha 1965-1966;
Lacina, K.: Nejnovější dějiny Afriky. Praha 1987;
Kandert, L.: Afrika. Praha 1984;
Klíma,V.-Kubica, V.-Wokoun, A.: Safari za africkou kulturou. Praha 1983;
Lacina, K.: Politikové v uniformách. Praha 1981.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění zápočtových (kreditních) povinností podle pokynů vyučujícího.

Sylabus DEJDEKT - Dějiny dekolonizace
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Historické procesy vzniku současného světového společenství dekolonizací jednotlivých koloniálních říší pod tlakem světového řádu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení podstaty dekolonizace ve spojení historického vývoje světového řádu, studium variability dekolonizačních paradigmat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Pojem dekolonizace.
3.-4. Americký cyklus: dekolonizace USA, Haiti, španělské Ameriky a Brazílie.
5.-6. Dominia a mandáty jako příklady pokusů o graduální dekolonizaci za určitých podmínek.
7.-8. Asijský cyklus od turecké říše po Britskou Indii a Indonésii.
9.-10. Africký cyklus: dekolonizace britských, francouzských, belgických, španělských a italských území.
11.-12. Poslední dekolonizační fáze: násilná dekompozice portugalského zámoří.
13. Bilance dekolonizace.
14. Otázky dekolonizace neokolonialismu ("guevarismus" aj.).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Stamberger, W.: Dějiny kolonialismu. Praha 1963;
Klíma, J.: Portugalská koloniální říše. Hradec Králové 1995;
Pezarat Correia, P.: Descolonizacao de Angola. Luanda 1991.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Stamberger, W.: Dějiny kolonialismu. Praha 1963;
Klíma, J.: Portugalská koloniální říše. Hradec Králové 1995;
Pezarat Correia, P.: Descolonizacao de Angola. Luanda 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě účasti napřednáškách resp. splnění uložených úkolů.

Sylabus DEJHOST - Dějiny hospodářství v Čechách 1918-1938
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kohárová Marta

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem semináře je poskytnout studentům celkový stručný přehled stavu podnikání a průmyslu v období první republiky. Součástí semináře je i velmi stručný exkurz po právním a obecně ekonomickém prostředí (a systému), v němž se podnikatelská sféra v ČSR vyvíjela.
Kurs je doplněním celkové výuky českých a československých dějin v rámci specializace Historie o látku, která pro svou specifickou povahu a přitom velký rozsah nebývá součástí základní výuky. Poznatky z kursu by měly být využitelné i v archivářské praxi absolventů studia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem semináře je poskytnout studentům celkový stručný přehled stavu podnikání a průmyslu v období první republiky. Součástí semináře je i velmi stručný exkurz po právním a obecně ekonomickém prostředí (a systému), v němž se podnikatelská sféra v ČSR vyvíjela.
Kurs je doplněním celkové výuky českých a československých dějin v rámci specializace Historie o látku, která pro svou specifickou povahu a přitom velký rozsah nebývá součástí základní výuky. Poznatky z kursu by měly být využitelné i v archivářské praxi absolventů studia.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod, vymezení pojmů. Hospodářský vývoj Předlitavska 1848 – 1918.
2. Hospodářské prostředí ČSR do roku 1929.
3. Hospodářské prostředí ČSR v letech 1930 – 1938.
4. Státní správa v hospodářském životě ČSR 1918 – 1938.
5. Osobnost podnikatele – živnostníka, demografická skladba společnosti a podnikatelů, živnostenský zákon, problematika živností, členění živností.
6. Sdružení malých a středních podnikatelů - živnostníků (obchodní grémia, živnostenská společenstva, ÚRO, národohospodářské sbory aj.) ústavy pro zvelebování živností.
7. Oborová sdružení průmyslu (ÚSČP, ÚZSP, oborová sdružení průmyslníků, oborová sdružení dělnictva), kartelizace; Hutnictví železa a neželezných kovů, důlní a těžní průmysl.
8. Chemický průmysl a průmysl stavebních hmot.
9. Energetika a elektrotechnika.
10. Strojírenství a jemná mechanika.
11. Zbrojní průmysl.
12. Potravinářství.
13. Spotřební průmysl (obuvnictví, výroba hudebních nástrojů,…) a textilnictví.
14. Doprava (železniční, silniční, lodní říční a námořní, letecká) a spoje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn kol.: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti. Svazek III Období první Československé republiky a německé okupace 1918 – 1945. Praha, Karolinum 1995;
kol.: Studie o technice v českých zemích. Díl V. a VI. 1918 – 1945. Praha, NTM 1995;
Olivová, V.: Československé dějiny (1914 – 1939). Díl. I. a II. Praha, Karolinum 1991.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům kol.: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti. Svazek III Období první Československé republiky a německé okupace 1918 – 1945. Praha, Karolinum 1995;
kol.: Studie o technice v českých zemích. Díl V. a VI. 1918 – 1945. Praha, NTM 1995;
Olivová, V.: Československé dějiny (1914 – 1939). Díl. I. a II. Praha, Karolinum 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě účasti na přednáškách resp. splnění stanovených úkolů.

Sylabus DEJKLAT - Dějiny Kladska
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musil František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Doplňující povinně volitelná přednáška z národních dějin, která se týká historie oblasti, jež po určité období náležela k českému státu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Úkolem přednášky zařazené na závěr výuky českých dějin je bližší seznámením s dějinami území, které bylo integritní součástí českého státu až do roku 1742, i když s určitým specifickým postavením, a v některých obdobích jeho dějin hrálo význačnou úlohu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1/ Postavení Kladska v raně středověkém českém státě a jeho zvláštnosti.
2/ Osídlování Kladska, význam vrcholné kolonizace v tomto regionu, zformování a charakter kladského manského zřízení
3/ Úloha Kladska jako Zikmundovy základny v době husitské revoluce
4/ Zástavy Kladska, zisk Kladska Jiřím z Poděbrad, zformování Hrabství kladského, vláda příslušníků rodu z Poděbrad v Kladsku
5/ Postavení Kladska v 16. století, jeho podíl na českém stavovském odboji, habsburské snahy o odstranění zvláštností v postavení Kladska a jeho plnou integraci do Království českého
6/ Ovládnutí Kladska Pruskem, postavení Kladska v Prusku a likvidace jeho specifického postavení, Kladsko jako součást Polska po roce 1945.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Šimák J. V., Osídlení Kladska, Český časopis historický 25, 1919, s. 39 – 57
Naše Kladsko. Sborník prací členů Svazu přátel Kladska, Praha 1946
Kladsko v historii českého státu, Praha 1947 (sborník statí)
Bartkiewicz K., Dzieje Ziemi Kłodzkiej w wiekach średnich, Wrocław 1977
Studia z dziejów Ziemi Kłodzkiej pod redakcją R. Gładkiewicza – Acta Universitatis Wratislaviensis – Historica LIII, Wrocław 1990
Kladský sborník 1 – 5, Hradec Králové 1996 – 2003

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Šimák J. V., Osídlení Kladska, Český časopis historický 25, 1919, s. 39 – 57
Naše Kladsko. Sborník prací členů Svazu přátel Kladska, Praha 1946
Kladsko v historii českého státu, Praha 1947 (sborník statí)
Bartkiewicz K., Dzieje Ziemi Kłodzkiej w wiekach średnich, Wrocław 1977
Studia z dziejów Ziemi Kłodzkiej pod redakcją R. Gładkiewicza – Acta Universitatis Wratislaviensis – Historica LIII, Wrocław 1990
Kladský sborník 1 – 5, Hradec Králové 1996 – 2003

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění uložených povinností

Sylabus DEJKOLT - Dějiny kolonialismu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vývoj koloniálních aktivit jako komplement i motivace evropských obecných dějin v období 1415-1945.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit smysl expanze evropských mocností i hodnot s odlišením jednotlivých mocenských aktivit a jednotlivých regionů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Počátky kolonizace a kolonialismu ve starověku a středověku.
3.-4. Portugalská a španělská "conquista" jako pokračování "reconquisty".
5.-6. Počátky holandského, francouzského a britského kolonialismu.
7. Asie jako hlavní objekt kolonialismu v 19.století, "scramble for Africa" jako kulminační fáze.
8. Cíle a ideologie vrcholného kolonialismu.
9.-10. Německé, italské, belgické, severské a jiné aktivity v době vrcholícího kolonialismu.
11. Počátek rozkladu koloniálních říší v meziválečné době, předpoklady dekolonizace.
12.-13. Historické dědictví kolonialismu.
14. Problém neokolonialismu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Stamberger, W.: Dějiny kolonialismu. Praha 1963;
Davidson, B.: The Black Man´s Burden. Londýn 1991;
Strausz-Hupé, R. - Hazard, H.W.: The Idea of Colonialism. New York 1958;
Cosby, A.W.: Ecological Imperialism: The Biological Expansion of Europe 900-1900. Cambridge 1986;
Klíma, J.: Portugalská koloniální říše. Pedagog. centrum, Hradec Králové 1995.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Stamberger, W.: Dějiny kolonialismu. Praha 1963;
Davidson, B.: The Black Man´s Burden. Londýn 1991;
Strausz-Hupé, R. - Hazard, H.W.: The Idea of Colonialism. New York 1958;
Cosby, A.W.: Ecological Imperialism: The Biological Expansion of Europe 900-1900. Cambridge 1986;
Klíma, J.: Portugalská koloniální říše. Pedagog. centrum, Hradec Králové 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním stanovených úkolů.

Sylabus DEJLATT - Dějiny Latinské Ameriky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historické, národopisné, kulturní a politické problematiky latinskoamerického regionu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Motivační seznámení se specifickými historickými tradicemi oblasti světového "encounteru", souvislosti s evropskými dějinami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Latinskoamerické regiony a jejich geografická a etnografická charakteristika. Předkolumbovská Mezoamerika, Karibik a Jižní Amerika.
3.-4. "Conquist"!, "encomienda, repartimiento, engenho".
5.-6. Zhodnocení Ameriky a rozvoj v 18.stol.
7.-8. Krize koloniálního systému a revoluce 1808-1824, nezávislost Haiti, hispanofonních republik i Brazílie.
9. Latinská Amerika v 19.století, "caudillismo", povaha Brazilského císařství 1822-1889.
10. Vývoj ve 20.století.
11.-12. Kulturní a myšlenkový odkaz.
13. Češi a Latinská Amerika.
14. Československá iberoamerikanistika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Polišenský, J. a kol.: Dějiny Latinské Ameriky. Praha 1979;
Klíma, J.: Simón Bolívar. Praha 1983;
Klíma, J..: Dějiny Brazílie. NLN Praha 1998;
Kašpar,O.: Dějiny Mexika. NLN Praha 1999;
Volskij, V.V. a kol.: Latinskaja Amerika. I-II, Moskva 1980.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Polišenský, J. a kol.: Dějiny Latinské Ameriky. Praha 1979;
Klíma, J.: Simón Bolívar. Praha 1983;
Klíma, J..: Dějiny Brazílie. NLN Praha 1998;
Kašpar,O.: Dějiny Mexika. NLN Praha 1999;
Volskij, V.V. a kol.: Latinskaja Amerika. I-II, Moskva 1980.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním stanovených úkolů.

Sylabus DEJSLET - Dějiny Slezska do 1742
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šandera Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Nástin vývoje tohoto území od kmenového uspořádání až k vedlejší zemi České koruny. Zachycení politických, ekonomických i kulturních vlivů, které se podílely na utváření jeho podoby, proces postupného dělení na jednotlivá knížectví, příčiny partikularismu a naopak integrující proudy, specifické postavení vratislavského biskupa ve vztahu ke světské a církevní moci.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student pochopí a bude vnímat dějiny této země ze slezského, nikoli českého pohledu. Bude schopen podat celkový nástin politicko- správního vývoje a zhodnotit i ekonomické, duchovní i kulturních vlivy, které se podílely na utváření jeho podoby.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Období pohanského Slezska
2. Boj mezi přemyslovským státem a Polskem o Slezsko (tribut)
3. Slezsko jako údělné knížectví piastovské dynastie 12-13. století (poč.1138 pro Vladislava II. vyhnance; místní linie Piastovců, oddělení vývoj Dolního a Horní Slezska po dohodě o nedědění mezi vratislavskou a opolskou větví)
4. Slezsko Jindřicha IV. a pokusy posledních Přemyslovců o expanzi do Slezska (1289–1292) hold hornoslezských knížat – bytomský, těšínský, opolský, ratibořský.
5. Proces podmaňování Slezska Lucemburky (1327 – 1392)
6. Slezsko a jeho hospodářský život (Obchodní trasy Vratislav a její úloha v slezských dějinách obchodní spory-Polsko-Vratislav)
7. Církevní organizace ve Slezsku, ambivalence postavení vratislavského biskupa, biskupovo Nisské knížectví; vratislavská kapitula, archidiakonáty vratislavské diecéze, síť mužských a ženských klášterů na slezském území.
8. Slezsko v době husitské revoluce
9. Slezsko v polipanském bezvládí a poděbradské éře (soupeření Vratislavi s Jiří z Poděbrad)
10. Slezsko pod vládou Matyáše Korvína, hlohovská válka, proces centralizace správy, institut vrchního hejtmana.
11. Reformace a „poluterštění Slezska“, situace v knížectvích s vlastní dynastií a v državách pod přímou královskou správou.
12. Slezsko ve stavovském povstání a za 30. leté války
13. Slezské války a definitivní ztráta území

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Drabina, Jan: Historia miast ślaskich w średniowieczu. Kraków 2000.
Grünhagen, Colmar: Husitenkämpfe der Slesier. Breslau 1873
Heck, Roman: Monarchia Henryków Ślaskich. Wroclaw 1969.
Jasiński, Kazimier: Rodowód Piastów Ślaskich I-III, Wroclaw 1973 – 1977.
Jirásek, Zdeněk a kol.: Slezsko v dějinách v dějinách českého státu, Opava 1998
Maleczyński, Kazimier – Stanislaw Michalkiewicz a kol.: Historia Ślaska I-III, Wroclaw 1960 – 1985.
Mizia, S.: Historia Ślaska.Popularny zarys dziejów. Wroclaw 1997.
Popiolek, Kazimier: Historia Ślaska od pradziejów do 1945 roku. Katowice 1972.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Jirásek, Zdeněk a kol.: Slezsko v dějinách v dějinách českého státu, Opava 1998
Kavka, F.: Poslední Lucemburk na českém trůně. Praha 1998.
Wihoda, Martin – D. Kouřil – M. Prix: Hrady českého Slezska. Brno – Opava 2000.
Žáček, Rudolf: Dějiny Slezska v datech. Praha, Libri 2004.
Sedláček, Pavel: Světská knížata v rámci českého státu před husitskou revolucí. Genealogické a heraldické listy XV, 1-2/1995, s. 19-25.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění zápočtových (kreditních) podmínek. Orientační písemný test (zaměřený na celkový přehled slezských dějin)

Sylabus DEJSLOT - Dějiny Slovenska 1918-1945
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kohárová Marta

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je objasnit vztahy českých, slovenských a československých dějin, vzájemné vztahy Čechů a Slováků, jejich vývoj, přežívající stereotypy. Zabývá se také vzájemnými vztahy v současné době a činností komise českých a slovenských historiků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je objasnit vztahy českých, slovenských a československých dějin, vzájemné vztahy Čechů a Slováků, jejich vývoj, přežívající stereotypy. Zabývá se také vzájemnými vztahy v současné době a činností komise českých a slovenských historiků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vztahy Čechů a Slováků před rokem 1918.
2. Vzájemné vztahy Čechů a Slováků po roce 1918.
3. Vzájemné česko-slovenské vztahy koncem dvacátých let.
4. Zostření vzájemných vztahů ve 30. letech.
5. Vzájemné vztahy od roku 1935 do Mnichova.
6. Žilinská konference, počátky slovenské autonomie, nacionalismus.
7. 14.březen, návštěva Tisa u Hitlera, vyhlášení samostatného státu.
8. Slovenská republika a její politická reprezentace.
9. Slovenská společnost a její diferenciace.
10. Slovensko a zahraničně politické vztahy a vazby. Rasová perzekuce.
11. Odboj, přípravy SNP, Vánoční dohoda, ostatní odbojové skupiny.
12. SNP, diferenciace společnosti, německý teror, podíl gardy HSĹS.
13. Vývoj představ a další realizace Slováků, vzáj. uspořádání vztahů Čechů a Slováků.
14. Češi a Slováci v roce 1945.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Gosiorovský, M.: Z histórie česko-slovenských vzťahov. Bratislava 1967
Kamenec, I.: Dr. Jozef Tiso 1887-1947. Bratislava 1998
Kamenec, I.: Slovenský stát. Praha 1992
Čarnogurský, P.: 14. marec 1939. Bratislava SAV 1992
Kováč, D.: Muži deklarácie. Bratislava 1990
Kamenec, I - Prečan, V. - Škovránek, S.: Vatikán a Slovenská republika (1939-1945) Dokumenty. Bratislava 1992
Rychlík, J.: Češi a Slováci ve 20. století. Bratislava 1992
Kučera, M.: Slovensko na prahu novoveku. Bratislava 1993
Pešek, J.: Odvrátená tvár totality. Bratislava 1998
Dokumentární filmy, týdeníky z období let 1938, 1939, 1944, 1945, 1946.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Gosiorovský, M.: Z histórie česko-slovenských vzťahov. Bratislava 1967
Kamenec, I.: Dr. Jozef Tiso 1887-1947. Bratislava 1998
Kamenec, I.: Slovenský stát. Praha 1992
Čarnogurský, P.: 14. marec 1939. Bratislava SAV 1992
Kováč, D.: Muži deklarácie. Bratislava 1990
Kamenec, I - Prečan, V. - Škovránek, S.: Vatikán a Slovenská republika (1939-1945) Dokumenty. Bratislava 1992
Rychlík, J.: Češi a Slováci ve 20. století. Bratislava 1992
Kučera, M.: Slovensko na prahu novoveku. Bratislava 1993
Pešek, J.: Odvrátená tvár totality. Bratislava 1998
Dokumentární filmy, týdeníky z období let 1938, 1939, 1944, 1945, 1946.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě účasti na výuce a plnění uložených úkolů.

Sylabus DENBREV - Záver eneolitu a doba bronzová v Európe a v Eurázii
2010

Sylabus DENBREZ - Záver eneolitu a doba bronzová v Európe a v Eurázii
2010

Sylabus DEPRAV - Dějiny pravěku
2007

Sylabus DEPRAVT - Dějiny pravěku
2008

Sylabus DESCENE - Evropské souvislosti českého neolitu
2010

Sylabus DESCENZ - Evropské souvislosti českého neolitu
2010

Sylabus DESPPOT - Dějiny Španělska a Portugalska
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hlavní historické procesy na Iberském poloostrově, specifika vztahu regionu k ostatní Evropě a k zámoří.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Motivace k hlubšímu studiu dějin Španělska a Portugalska a ke zkoumání česko-iberských vztahů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Přírodní prostředí a počátky osídlení.
2. Iberský poloostrov v pravěku a starověku, povaha a význam vlivů z moře.
3. Romanizace a christianizace.
4. Státy Svébů a Vizigótů.
5. Období muslimského vlivu.
6. "Reconquista" a vznik moderních států.
7.-8. Příčiny a hlavní tendence objevných cest - odlišení španělského a portugalského postupu v zámoří.
9.-10. Habsburský vzestup, období personální unie, portugalská secese, reformy a osvícenský absolutismus.
11. Důsledky napoleonských válek.
12. Období občanských nepokojů, španělská porážka 1898, portugalská republika 1910.
13. Vývoj ve 20.století, salazarismus a frankismus, recentní přechod k demokracii.
14. Česko-španělské a česko-portugalské vztahy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Ubieto Artera, A. a kol.: Dějiny Španělska. NLN Praha 1995;
Klíma, J.: Přehled dějin Portugalska. Gaudeamus, Hradec Králové 1995;
Klíma, J.: Dějiny Portugalska. NLN Praha 1996.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Ubieto Artera, A. a kol.: Dějiny Španělska. NLN Praha 1995;
Klíma, J.: Přehled dějin Portugalska. Gaudeamus, Hradec Králové 1995;
Klíma, J.: Dějiny Portugalska. NLN Praha 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů.

Sylabus DESPRAT - Dějiny správy 1740-1993
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Grulich Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět studentům podá základní přehled po vývoji správy a samosprávy v českých zemích v období od tereziánských reforem, přes éru rakouské a předlitavské správy a samosprávy, správu a samosprávu československou předválečnou a poválečnou, éru národních výborů až k rozpadu ČSFR.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět studentům podá základní přehled po vývoji správy a samosprávy v českých zemích v období od tereziánských reforem, přes éru rakouské a předlitavské správy a samosprávy, správu a samosprávu československou předválečnou a poválečnou, éru národních výborů až k rozpadu ČSFR.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurz bude obsahovat jak ústavní vývoj, tak veřejnou správu i samosprávu v hlavním rozsahu a šíři. Podání tohoto vývoje bude zasazeno do kontextu dějin politických i hospodářských. Student bude muset u zkoušky prokázat schopnost syntetizovat získané poznatky a orientovat se v jednotlivých etapách a oborech správního vývoje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Janák, J. – Hladíková, Z. – Dobeš J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005.
Schelle, K.: Vývoj státní správy v dokumentech. Díl. I. (do roku 1945). Brno, MU 1992
Schelle, K.: Vývoj státní správy v dokumentech. Díl II. (od roku 1945). Brno, MU 1992
Schelle, K.: Vývoj veřejné správy v letech 1848-1948. Praha, Eurolex Bohemia 2002
Kocích, M.: Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1960. Opava, SlU 1997
Veselý, Z.: Dějiny českého státu v dokumentech. Praha, Epocha 2003
Vlček E.: Poválečná obnova ČSR a její státoprávní stabilizace. Brno, MU 1993
Lišková, M.: Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha, SÚA 1994
Špiritová, A.: Slovník představitelů státní správy v Čechách 1850 – 1918. Praha, SÚA 1993

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Janák, J. – Hladíková, Z. – Dobeš J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005.
Schelle, K.: Vývoj státní správy v dokumentech. Díl. I. (do roku 1945). Brno, MU 1992
Schelle, K.: Vývoj státní správy v dokumentech. Díl II. (od roku 1945). Brno, MU 1992
Schelle, K.: Vývoj veřejné správy v letech 1848-1948. Praha, Eurolex Bohemia 2002
Kocích, M.: Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1960. Opava, SlU 1997
Veselý, Z.: Dějiny českého státu v dokumentech. Praha, Epocha 2003
Vlček E.: Poválečná obnova ČSR a její státoprávní stabilizace. Brno, MU 1993
Lišková, M.: Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha, SÚA 1994
Špiritová, A.: Slovník představitelů státní správy v Čechách 1850 – 1918. Praha, SÚA 1993

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je vázáno na účast ve výuce a na splnění seminárních požadavků.
Klasifikace předmětu vychazí z rozsahu a hloubky znalostí.

Sylabus DETPROS - Etnické a chronologické problémy doby stěhování národů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tejral Jaroslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
ANKE, B. 1998: Studien zur reiternomadischen Kultur des 4. und 5. Jahrhunderts. Weissbach.
Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11, Bonn.
FRIESINGER, H. – ADLER, H. 1979: Die Völkerwanderung in Niederösterreich. Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 41/42. St. Pölten – Wien.
MENGHIN, W. – SPRINGER, T. – WAMERS, E. 1987: Germanen, Hunnen und Awaren. Schätze der Völkerwanderungszeit. Nürnberg.
PIETA, K. 1987: Die Völkerwanderungszeit in der Slowakei. In: Menghin – Springer – Wamers 1987, 383-417.
POHL, W. – ERHART, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
SCHMAUDER, M. 2002: Oberschichtgräber und Verwahrfunde in Südosteuropa im 4. und 5. Jahrhundert. Zum Verhältnis zwischen dem spätantiken Reich und der barbarischen Oberschicht aufgrund der archäologischen Quellen, I.–II. Bukarest.
TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
TEJRAL, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů. Památky archeologické 76, s. 308–397.
TEJRAL, J. . Pilet, Ch. – Kazanski, M. 1999: L´ Occident romain et l´Europe centrale au début de l´époque des Grandes Migrations. Bno.
TEJRAL, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.
TEJRAL, J. 2003: Neue Erkenntnisse zur Frage der donauländisch-ostgermanischen Krieger- beziehungsweise Männergräber des 5. Jahrhunderts. Fundberichte aus Österreich 41 (2002), 496-524.
▪ VÁRADY, L. 1969: Das letzte Jahrhundert Pannoniens (376-476). Budapest.
WERNER, J. 1956: Beiträge zur Archäologie des Attila-Reiches. München.
WERNER, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. Beiträge zur Kenntnis der langobardischen Bodenfunde vor 568. München.
WIECZOREK, A. – PÉRIN, P. (edd.) 2001: Das Gold der Barbarenfürsten. Schätze aus Prunkgräbern des 5. Jahrhunderts n.Chr. zwischen Kaukasus und Gallien. Stuttgart.

Literatura doporučená studentům
ANKE, B. 1998: Studien zur reiternomadischen Kultur des 4. und 5. Jahrhunderts. Weissbach.
Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11, Bonn.
FRIESINGER, H. – ADLER, H. 1979: Die Völkerwanderung in Niederösterreich. Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 41/42. St. Pölten – Wien.
MENGHIN, W. – SPRINGER, T. – WAMERS, E. 1987: Germanen, Hunnen und Awaren. Schätze der Völkerwanderungszeit. Nürnberg.
PIETA, K. 1987: Die Völkerwanderungszeit in der Slowakei. In: Menghin – Springer – Wamers 1987, 383-417.
POHL, W. – ERHART, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
SCHMAUDER, M. 2002: Oberschichtgräber und Verwahrfunde in Südosteuropa im 4. und 5. Jahrhundert. Zum Verhältnis zwischen dem spätantiken Reich und der barbarischen Oberschicht aufgrund der archäologischen Quellen, I.–II. Bukarest.
TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
TEJRAL, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů. Památky archeologické 76, s. 308–397.
TEJRAL, J. . Pilet, Ch. – Kazanski, M. 1999: L´ Occident romain et l´Europe centrale au début de l´époque des Grandes Migrations. Bno.
TEJRAL, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.
TEJRAL, J. 2003: Neue Erkenntnisse zur Frage der donauländisch-ostgermanischen Krieger- beziehungsweise Männergräber des 5. Jahrhunderts. Fundberichte aus Österreich 41 (2002), 496-524.
▪ VÁRADY, L. 1969: Das letzte Jahrhundert Pannoniens (376-476). Budapest.
WERNER, J. 1956: Beiträge zur Archäologie des Attila-Reiches. München.
WERNER, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. Beiträge zur Kenntnis der langobardischen Bodenfunde vor 568. München.
WIECZOREK, A. – PÉRIN, P. (edd.) 2001: Das Gold der Barbarenfürsten. Schätze aus Prunkgräbern des 5. Jahrhunderts n.Chr. zwischen Kaukasus und Gallien. Stuttgart.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DETPROZ - Etnické a chronologické problémy doby stěhování národů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tejral Jaroslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled složité problematiky kulturních, historických a archeologických poměrů středního Podunají v pozdní antice a na prahu vzniku nejstarších časně středověkých mocenských struktur na pozadí etnických a chronologických problémů. Na základě nejnovějších výsledků terénního a teoretického výzkumu archeologie doby stěhování národů v oblasti středního Podunají bude hlavní pozornost věnována zejména etnickým poměrům na sklonku svébského osídlení středního Podunají v pozdní době římské a na počátku doby stěhování národů a procesu formování nových barbarských struktur na přelomu 4. a 5. století. Dalším problémových okruhem bude etnická interpretace a chronologie hmotných památek podunajsko-východogermánského okruhu a aktuální otázky archeologie Attilovy doby v Podunají. Třetí okruh bude řešit problematiku předlangobardského osídlení Moravy a otázku pobytu Herulů. A konečně posledním tématem bude problematika Langobardů ve středním Podunají a řešení s tím souvisejících témat, která vyplývají především ze zkoumání časně merovejských pohřebišť s labsko-germánskou hmotnou kulturou v Podunají.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
ANKE, B. 1998: Studien zur reiternomadischen Kultur des 4. und 5. Jahrhunderts. Weissbach.
Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11, Bonn.
FRIESINGER, H. – ADLER, H. 1979: Die Völkerwanderung in Niederösterreich. Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 41/42. St. Pölten – Wien.
MENGHIN, W. – SPRINGER, T. – WAMERS, E. 1987: Germanen, Hunnen und Awaren. Schätze der Völkerwanderungszeit. Nürnberg.
PIETA, K. 1987: Die Völkerwanderungszeit in der Slowakei. In: Menghin – Springer – Wamers 1987, 383-417.
POHL, W. – ERHART, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
SCHMAUDER, M. 2002: Oberschichtgräber und Verwahrfunde in Südosteuropa im 4. und 5. Jahrhundert. Zum Verhältnis zwischen dem spätantiken Reich und der barbarischen Oberschicht aufgrund der archäologischen Quellen, I.–II. Bukarest.
TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
TEJRAL, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů. Památky archeologické 76, s. 308–397.
TEJRAL, J. . Pilet, Ch. – Kazanski, M. 1999: L´ Occident romain et l´Europe centrale au début de l´époque des Grandes Migrations. Bno.
TEJRAL, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.
TEJRAL, J. 2003: Neue Erkenntnisse zur Frage der donauländisch-ostgermanischen Krieger- beziehungsweise Männergräber des 5. Jahrhunderts. Fundberichte aus Österreich 41 (2002), 496-524.
▪ VÁRADY, L. 1969: Das letzte Jahrhundert Pannoniens (376-476). Budapest.
WERNER, J. 1956: Beiträge zur Archäologie des Attila-Reiches. München.
WERNER, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. Beiträge zur Kenntnis der langobardischen Bodenfunde vor 568. München.
WIECZOREK, A. – PÉRIN, P. (edd.) 2001: Das Gold der Barbarenfürsten. Schätze aus Prunkgräbern des 5. Jahrhunderts n.Chr. zwischen Kaukasus und Gallien. Stuttgart.

Literatura doporučená studentům
ANKE, B. 1998: Studien zur reiternomadischen Kultur des 4. und 5. Jahrhunderts. Weissbach.
Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11, Bonn.
FRIESINGER, H. – ADLER, H. 1979: Die Völkerwanderung in Niederösterreich. Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 41/42. St. Pölten – Wien.
MENGHIN, W. – SPRINGER, T. – WAMERS, E. 1987: Germanen, Hunnen und Awaren. Schätze der Völkerwanderungszeit. Nürnberg.
PIETA, K. 1987: Die Völkerwanderungszeit in der Slowakei. In: Menghin – Springer – Wamers 1987, 383-417.
POHL, W. – ERHART, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
SCHMAUDER, M. 2002: Oberschichtgräber und Verwahrfunde in Südosteuropa im 4. und 5. Jahrhundert. Zum Verhältnis zwischen dem spätantiken Reich und der barbarischen Oberschicht aufgrund der archäologischen Quellen, I.–II. Bukarest.
TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
TEJRAL, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů. Památky archeologické 76, s. 308–397.
TEJRAL, J. . Pilet, Ch. – Kazanski, M. 1999: L´ Occident romain et l´Europe centrale au début de l´époque des Grandes Migrations. Bno.
TEJRAL, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.
TEJRAL, J. 2003: Neue Erkenntnisse zur Frage der donauländisch-ostgermanischen Krieger- beziehungsweise Männergräber des 5. Jahrhunderts. Fundberichte aus Österreich 41 (2002), 496-524.
▪ VÁRADY, L. 1969: Das letzte Jahrhundert Pannoniens (376-476). Budapest.
WERNER, J. 1956: Beiträge zur Archäologie des Attila-Reiches. München.
WERNER, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. Beiträge zur Kenntnis der langobardischen Bodenfunde vor 568. München.
WIECZOREK, A. – PÉRIN, P. (edd.) 2001: Das Gold der Barbarenfürsten. Schätze aus Prunkgräbern des 5. Jahrhunderts n.Chr. zwischen Kaukasus und Gallien. Stuttgart.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DFIMYJA - Filozofie mysli, jazyka a kultury
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Peregrin Jaroslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty, formou částečně přednáškovou a částečně seminární, se stavem současných filosofických diskusí týkajících se lidské mysli, lidského jazyka a lidské kultury, zejména v souvislosti s problémy jejich historické konstituce v rámci vývoje člověka jakožto živočišného druhu. Důraz bude kladen na literaturu z pomezí filosofie a příslušných speciálních věd (antropologie, kognitivní věda, lingvistika), reflektující současný stav empirického poznání z filosofických pozic. Předmět by měl studenty vést zejména ke schopnosti zaujetí reflektujícího nadhledu nad fakty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Odborná literatura
Blackburn, S.: Spreading the Word, Clarendon Press, 1984
Carruthers, P.: The architecture of the mind: massive modularity and the flexibility of thought, Oxford University Press US, 2006
Deacon, T. W.: The Symbolic Species: The Co-Evolution of Language and the Brain, Norton, 1998.
Dennett, D.: Kinds of Minds, Basic Books, 2006; český překlad Druhy myslí, Academia, 2004.
Dunbar, R., C. Knight a C. Power: The evolution of culture: an interdisciplinary view, Edinburgh University Press, 1999
Chase, P. G.: The emergence of culture: the evolution of a uniquely human way of life, Birkhäuser, 2006
Knight, C., M. Studdert-Kennedy a J. R. Hurford: The Evolutionary emergence of language: social function and the origins of linguistic form, Cambridge University Press, 2000
Lycan, W. G.: Philosophy of Language, Routledge, 2000.
Mithen, S.: The Prehistory of the Mind: The Cognitive Origins of Art, Religion and Science, Thames and Hudson, 1999
Thagard, P.: Introduction to Cognitive Science, MIT Press, 1996; český překlad Úvod do kognitivní vědy, Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům Odborná literatura
Blackburn, S.: Spreading the Word, Clarendon Press, 1984
Carruthers, P.: The architecture of the mind: massive modularity and the flexibility of thought, Oxford University Press US, 2006
Deacon, T. W.: The Symbolic Species: The Co-Evolution of Language and the Brain, Norton, 1998.
Dennett, D.: Kinds of Minds, Basic Books, 2006; český překlad Druhy myslí, Academia, 2004.
Dunbar, R., C. Knight a C. Power: The evolution of culture: an interdisciplinary view, Edinburgh University Press, 1999
Chase, P. G.: The emergence of culture: the evolution of a uniquely human way of life, Birkhäuser, 2006
Knight, C., M. Studdert-Kennedy a J. R. Hurford: The Evolutionary emergence of language: social function and the origins of linguistic form, Cambridge University Press, 2000
Lycan, W. G.: Philosophy of Language, Routledge, 2000.
Mithen, S.: The Prehistory of the Mind: The Cognitive Origins of Art, Religion and Science, Thames and Hudson, 1999
Thagard, P.: Introduction to Cognitive Science, MIT Press, 1996; český překlad Úvod do kognitivní vědy, Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DINDARC - Industriální archeologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Matoušek Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, D. – Cranstone, D. eds. 2004: The Archaeology of Industrialisation. Maney.
Cossons, N. 1975, 1983, 1993: The BP Book of Industrial Archeology. Devon: David and Charles.
Croosley, D. 1990: Post-medieval Archaeology in Britain. London – Leicester – New York.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
Hahn, H.-W. 2005: Die industrielle Revolution in Deutschland. Enzyklopädie deutscher Geschichte Band 49. München: Oldenbourg.
Chaloupek, G. – Lehner, D. – Matis, H. – Sandgruber, R. hrsg. 2003: Österreichische Industriegeschichte. 1700 bis 1848. Die Vorhandene Chance. Wien: Carl Überreuter.
Jakubec, I. – Jindra, Z. eds. 2006: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
Jílek, F. a kol. 1983, 1984, 1985: Studie o technice v českých zemích 1800-1918 I-III. Praha: NTM.
Palmer, M. – Neaverson, P. 1998: Industrial Archaeology. Principles and Practice. London – New York: Routledge.
Palmer, M. 2000: Post-medieval industrial landscapes: their interpretation and management. In: D. Hooke ed., Landscape the richest historical record, Society for Landscape Studies supplementary series 1, 119-131.
Palmer, M. 2005: Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Archaeology in Britain, Industrial Archaeology Review XXVII, 9-17.
Smolka, I. a kol. 1995: Studie o technice v Českých zemích 1918-1945 V.-VI. Praha: NTM.

Literatura doporučená studentům Barker, D. – Cranstone, D. eds. 2004: The Archaeology of Industrialisation. Maney.
Cossons, N. 1975, 1983, 1993: The BP Book of Industrial Archeology. Devon: David and Charles.
Croosley, D. 1990: Post-medieval Archaeology in Britain. London – Leicester – New York.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
Hahn, H.-W. 2005: Die industrielle Revolution in Deutschland. Enzyklopädie deutscher Geschichte Band 49. München: Oldenbourg.
Chaloupek, G. – Lehner, D. – Matis, H. – Sandgruber, R. hrsg. 2003: Österreichische Industriegeschichte. 1700 bis 1848. Die Vorhandene Chance. Wien: Carl Überreuter.
Jakubec, I. – Jindra, Z. eds. 2006: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
Jílek, F. a kol. 1983, 1984, 1985: Studie o technice v českých zemích 1800-1918 I-III. Praha: NTM.
Palmer, M. – Neaverson, P. 1998: Industrial Archaeology. Principles and Practice. London – New York: Routledge.
Palmer, M. 2000: Post-medieval industrial landscapes: their interpretation and management. In: D. Hooke ed., Landscape the richest historical record, Society for Landscape Studies supplementary series 1, 119-131.
Palmer, M. 2005: Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Archaeology in Britain, Industrial Archaeology Review XXVII, 9-17.
Smolka, I. a kol. 1995: Studie o technice v Českých zemích 1918-1945 V.-VI. Praha: NTM.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DINDARZ - Industriální archeologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Matoušek Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Anotace
Obor Industriální archeologie vyjadřuje komplexní studium vzniku a vývoje industriální společnosti. Využívá veškeré bohatství pramenů (písemné, ikonografické, kartografické aj.), ale i studium hmotné kultury a pramenů archeologických. Jeho charakteristickým znakem je terénní studium, důraz na prostorové vztahy a studium vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v procesu industrializace.
Části
1. Obsah pojmu „Industriální archeologie“.
2. Vznik a vývoj oboru v Anglii.
3. Historie a současný stav poznání doby industriální v České republice. Obecný úvod.
4. Základní literatura a prameny písemné, kartografické, ikonografické.
5. Otázka „preindustriálního období“.
6. 1. průmyslová revoluce
7. 2. průmyslová revoluce
8. Studium vývoje lesního hospodářství a zemědělství
9. Studium těžby nerostných surovin, průmyslové výroby a dopravy
10. Studium vodohospodářských aktivit
11. Studium vojenských aktivit
12. „Mimo ekonomické aktivity“ (ochrana přírody, turistika, sport, rekreace)
Cíle
V úvodu kurzu budou posluchači seznámeni se vznikem, vývojem a současným stavem oboru industriální archeologie v Anglii. V další části budou seznamováni s aplikacemi metod a principů industriální archeologie v českých zemích.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, D. – Cranstone, D. eds. 2004: The Archaeology of Industrialisation. Maney.
Cossons, N. 1975, 1983, 1993: The BP Book of Industrial Archeology. Devon: David and Charles.
Croosley, D. 1990: Post-medieval Archaeology in Britain. London – Leicester – New York.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
Hahn, H.-W. 2005: Die industrielle Revolution in Deutschland. Enzyklopädie deutscher Geschichte Band 49. München: Oldenbourg.
Chaloupek, G. – Lehner, D. – Matis, H. – Sandgruber, R. hrsg. 2003: Österreichische Industriegeschichte. 1700 bis 1848. Die Vorhandene Chance. Wien: Carl Überreuter.
Jakubec, I. – Jindra, Z. eds. 2006: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
Jílek, F. a kol. 1983, 1984, 1985: Studie o technice v českých zemích 1800-1918 I-III. Praha: NTM.
Palmer, M. – Neaverson, P. 1998: Industrial Archaeology. Principles and Practice. London – New York: Routledge.
Palmer, M. 2000: Post-medieval industrial landscapes: their interpretation and management. In: D. Hooke ed., Landscape the richest historical record, Society for Landscape Studies supplementary series 1, 119-131.
Palmer, M. 2005: Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Archaeology in Britain, Industrial Archaeology Review XXVII, 9-17.
Smolka, I. a kol. 1995: Studie o technice v Českých zemích 1918-1945 V.-VI. Praha: NTM.

Literatura doporučená studentům Barker, D. – Cranstone, D. eds. 2004: The Archaeology of Industrialisation. Maney.
Cossons, N. 1975, 1983, 1993: The BP Book of Industrial Archeology. Devon: David and Charles.
Croosley, D. 1990: Post-medieval Archaeology in Britain. London – Leicester – New York.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
Hahn, H.-W. 2005: Die industrielle Revolution in Deutschland. Enzyklopädie deutscher Geschichte Band 49. München: Oldenbourg.
Chaloupek, G. – Lehner, D. – Matis, H. – Sandgruber, R. hrsg. 2003: Österreichische Industriegeschichte. 1700 bis 1848. Die Vorhandene Chance. Wien: Carl Überreuter.
Jakubec, I. – Jindra, Z. eds. 2006: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
Jílek, F. a kol. 1983, 1984, 1985: Studie o technice v českých zemích 1800-1918 I-III. Praha: NTM.
Palmer, M. – Neaverson, P. 1998: Industrial Archaeology. Principles and Practice. London – New York: Routledge.
Palmer, M. 2000: Post-medieval industrial landscapes: their interpretation and management. In: D. Hooke ed., Landscape the richest historical record, Society for Landscape Studies supplementary series 1, 119-131.
Palmer, M. 2005: Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Archaeology in Britain, Industrial Archaeology Review XXVII, 9-17.
Smolka, I. a kol. 1995: Studie o technice v Českých zemích 1918-1945 V.-VI. Praha: NTM.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DINKOPR - Interregionální kontakty v protohistorii
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Literatura, na níž je předmět vystavěn
ANDRZEJOWSKI, J. – KOKOWSKI, A. – LEIBER, Ch. (edd.) 2004: Wandalowie. Strażnicy bursztynowego szlaku. Lublin/Warszawa.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.) 2008: Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Band 11. Bonn
BOUZEK, J. 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha/Kroměříž.
ERDRICH, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
FRIESINGER, H. – TEJRAL, J. – STUPPNER, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
GODŁOWSKI, K. 1985: Der römische Handel in der Germania libera aufgrund der archäologischen Quellen. In: Untersuchungen zu Handel und Verkehr der vor– und frühgeschichtlichen Zeit in Mittel– und Nordeuropa, Teil 1. Göttingen, 337–366.
KOKOWSKI, A. 2005: Starozytna Polska. Warszawa.
KOKOWSKI, A. 2007: Goci. Od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego) Warszawa.
LUND HANSEN, U. 1987: Römischer Import im Norden. Warenaustausch zwischen dem Römischen Reich und dem freien Germanien während der Kaiserzeit unter besonderer Berücksichtigung Nordeuropas. København.
PESCHEL, K. 1978: Anfänge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben - Hermunduren - Markomannen. Berlin.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WAMSER, L. – FLÜGEL, Chr. – ZIEGAUS, B. (edd.) 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer.
WHEELER, R. E. M. 1965: Der Fernhandel des Römischen Reiches in Europa, Afrika und Asien. München/Wien.
WOLFRAM, H. 1998: Das Reich und die Germanem zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.

Literatura doporučená studentům
ANDRZEJOWSKI, J. – KOKOWSKI, A. – LEIBER, Ch. (edd.) 2004: Wandalowie. Strażnicy bursztynowego szlaku. Lublin/Warszawa.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.) 2008: Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Band 11. Bonn
BOUZEK, J. 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha/Kroměříž.
ERDRICH, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
FRIESINGER, H. – TEJRAL, J. – STUPPNER, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
GODŁOWSKI, K. 1985: Der römische Handel in der Germania libera aufgrund der archäologischen Quellen. In: Untersuchungen zu Handel und Verkehr der vor– und frühgeschichtlichen Zeit in Mittel– und Nordeuropa, Teil 1. Göttingen, 337–366.
KOKOWSKI, A. 2005: Starozytna Polska. Warszawa.
KOKOWSKI, A. 2007: Goci. Od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego) Warszawa.
LUND HANSEN, U. 1987: Römischer Import im Norden. Warenaustausch zwischen dem Römischen Reich und dem freien Germanien während der Kaiserzeit unter besonderer Berücksichtigung Nordeuropas. København.
PESCHEL, K. 1978: Anfänge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben - Hermunduren - Markomannen. Berlin.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WAMSER, L. – FLÜGEL, Chr. – ZIEGAUS, B. (edd.) 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer.
WHEELER, R. E. M. 1965: Der Fernhandel des Römischen Reiches in Europa, Afrika und Asien. München/Wien.
WOLFRAM, H. 1998: Das Reich und die Germanem zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DINKOPZ - Interregionální kontakty v protohistorii
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět se zabývá významem archeologických pramenů pro zkoumání nadregionálních dálkových kontaktů od pozdní doby laténské, přes dobu římskou po dobu stěhování národů na území evropského barbarika. Předmět je vystavěn na těchto hlavních okruzích:
-migrace kmenů a skupin obyvatelstva na příkladu Svébů, Gótů a Vandalů od pozdní doby laténské do pozdní doby římské (chronologické otázky migrací, problematika akulturace, význam hrobových celků pro interpretaci změn obyvatelstva)
-vojenské invaze mezi barbarskými kmeny v době římské a době stěhování národů a římský vojenský zásah do barbarika (zejména augustovské období, markomanské války a 3. století)
-římské importy a ostatní importy mezi jednotlivými germánskými kmeny v době římské (chronologické a typové rozvrstvení, intenzita a provenience artefaktů, úloha a formy obchodu, význam hmotných a nehmotných dokladů působení antické civilizace v barbariku)

Literatura, na níž je předmět vystavěn
ANDRZEJOWSKI, J. – KOKOWSKI, A. – LEIBER, Ch. (edd.) 2004: Wandalowie. Strażnicy bursztynowego szlaku. Lublin/Warszawa.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.) 2008: Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Band 11. Bonn
BOUZEK, J. 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha/Kroměříž.
ERDRICH, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
FRIESINGER, H. – TEJRAL, J. – STUPPNER, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
GODŁOWSKI, K. 1985: Der römische Handel in der Germania libera aufgrund der archäologischen Quellen. In: Untersuchungen zu Handel und Verkehr der vor– und frühgeschichtlichen Zeit in Mittel– und Nordeuropa, Teil 1. Göttingen, 337–366.
KOKOWSKI, A. 2005: Starozytna Polska. Warszawa.
KOKOWSKI, A. 2007: Goci. Od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego) Warszawa.
LUND HANSEN, U. 1987: Römischer Import im Norden. Warenaustausch zwischen dem Römischen Reich und dem freien Germanien während der Kaiserzeit unter besonderer Berücksichtigung Nordeuropas. København.
PESCHEL, K. 1978: Anfänge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben - Hermunduren - Markomannen. Berlin.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WAMSER, L. – FLÜGEL, Chr. – ZIEGAUS, B. (edd.) 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer.
WHEELER, R. E. M. 1965: Der Fernhandel des Römischen Reiches in Europa, Afrika und Asien. München/Wien.
WOLFRAM, H. 1998: Das Reich und die Germanem zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.

Literatura doporučená studentům
ANDRZEJOWSKI, J. – KOKOWSKI, A. – LEIBER, Ch. (edd.) 2004: Wandalowie. Strażnicy bursztynowego szlaku. Lublin/Warszawa.
BEMMANN, J. – SCHMAUDER, M. (edd.) 2008: Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden – Awaren – Slawen, Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Band 11. Bonn
BOUZEK, J. 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha/Kroměříž.
ERDRICH, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
FRIESINGER, H. – TEJRAL, J. – STUPPNER, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
GODŁOWSKI, K. 1985: Der römische Handel in der Germania libera aufgrund der archäologischen Quellen. In: Untersuchungen zu Handel und Verkehr der vor– und frühgeschichtlichen Zeit in Mittel– und Nordeuropa, Teil 1. Göttingen, 337–366.
KOKOWSKI, A. 2005: Starozytna Polska. Warszawa.
KOKOWSKI, A. 2007: Goci. Od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego) Warszawa.
LUND HANSEN, U. 1987: Römischer Import im Norden. Warenaustausch zwischen dem Römischen Reich und dem freien Germanien während der Kaiserzeit unter besonderer Berücksichtigung Nordeuropas. København.
PESCHEL, K. 1978: Anfänge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben - Hermunduren - Markomannen. Berlin.
RIECKHOFF, S. 1992: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
VÖLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. Oxford.
WAMSER, L. – FLÜGEL, Chr. – ZIEGAUS, B. (edd.) 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer.
WHEELER, R. E. M. 1965: Der Fernhandel des Römischen Reiches in Europa, Afrika und Asien. München/Wien.
WOLFRAM, H. 1998: Das Reich und die Germanem zwischen Antike und Mittelalter. Berlin.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, písemné zpracování zadaného textu

Sylabus DISEM1 - Seminář k bakalářské práci I.
2005

Sylabus DISEM2 - Seminář k bakalářské práci II.
2005

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Je pokračováním diplomového prosemináře. Zde už nejde o zvládání formální stránky, ale o obsah bakalářských prací. Témata se dělí dle zaměření (pravěk, středověk, novověk, etnografie, pomocné vědy historické).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Práce s literaturou, prezentace a obhajoba tezí jednotlivých prací.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Dle zaměření prací

Literatura, na níž je předmět vystavěn Využití odborné naší i zahraniční literatury se vztahem k tématům jednotlivých prací.

Literatura doporučená studentům Využití odborné naší i zahraniční literatury se vztahem k tématům jednotlivých prací.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů

Sylabus DISEPRA - Disertační práce
2010

Kreditové hodnocení předmětu 20

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKA - Cizí jazyk - anglický
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKF - Cizí jazyk - francouzský
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKN - Cizí jazyk - německý
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKP - Cizí jazyk - polský
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKR - Cizí jazyk - ruský
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DJAZYKS - Cizí jazyk - španělský
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DKANEJE - Kapitoly z neolitu a eneolitu jihovýchodní Evropy
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Berciu, D. 1966: Cultura Hamangia. Bucureşti.
Comşa, E. 1973: La périodisation de la civilisation Dudeşti. Actes du VIII Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques (CISPP) II (Belgrad) 434-438.
Dumitrescu, V. 1970/1972: Qulques aspects des synchronismes entre les Cultures néo eneolithiques et de la période de transitiv vers l´age du bronze del´Europe sudorientale, d´un parte, et la monde égéo-anatolien, d´autre parte. II Congres International de Études du Sud-est Européen. Athens 7-13 mai 1970 (coraport - extrans); Actes du II CIÉSEE (Athens 1972) 25-71.
Garašanin, M. 1968: Polakoi centralnog Balkana u hronologiji neolita jugovostočne Evrope. (Belgrad) 301-336.
Garašanin, M. 1973: Praistoria na tlu S. R. Serbie. La préhistoire sur la Republique Soc. de Serbie. (Beograd).
Kalicz, N. 1963: Die Péceler (Badener) Kultur und Anatolien, Studia archaeologica II., Budapest.
Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
Kalicz, N. 2002: Über die absolute Chronologie der Kupferzeit Ungarns und die Doppelspiralkopfnadeln von Südosteuropa bis zum Nahen Osten. In: E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in moriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
Lazarovici, Gh. 1979: Neoliticul Banatului. Bibliotheca Mvsei Napocensis IV. Cluj-Napoca.
Lazarovici, Gh. 1991: Grupul şi staţiunea Iclod. Cluj-Napocca.
Makkay, J. 1974: Das frühe Neolithikum auf der Otzaki Magula und die Körös – Starčevo – Kultur. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungarie 26 (Budapest) 131-154.
Milojčić, V. 1960: Präkeramisches Neolithikum auf der Balkanhalbinsel. Germania 38. 320-345.
Milojčić, V. 1973: Die C14-Methode im Lichte der komparativ-stratigraphischen Befunde. Actes du VIII CISPP II (Belgrad) 3-11.
Tasić, N. 1986: Neue Funde der Sopot-Lengyel-Kultur in Syrmien (Srem), In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (Hsg.) 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra-Wien.
Todorova, H. 1979: Eneolit Bolgarii. Sofia.
Vlassa, N. 1976: Neoliticul Transilvaniei. Studii, artikle, Note. Cluj-Napoca.
Doporučená literatura:
Benac, A. 1969: Les groupes néolithiques en Iugoslavie. Actes ICB II, Sofia, 181-200.
Ecsedy, I. 1981: Angaben zur Frage der Somogyvár – Vinkovci – Kultur, in: Symposium Budapest – Velem, Budapest, 67-77.
Maxim-Kalmar, Z. 1991: Tărtăria. Cluj-Napoca.

Literatura doporučená studentům Berciu, D. 1966: Cultura Hamangia. Bucureşti.
Comşa, E. 1973: La périodisation de la civilisation Dudeşti. Actes du VIII Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques (CISPP) II (Belgrad) 434-438.
Dumitrescu, V. 1970/1972: Qulques aspects des synchronismes entre les Cultures néo eneolithiques et de la période de transitiv vers l´age du bronze del´Europe sudorientale, d´un parte, et la monde égéo-anatolien, d´autre parte. II Congres International de Études du Sud-est Européen. Athens 7-13 mai 1970 (coraport - extrans); Actes du II CIÉSEE (Athens 1972) 25-71.
Garašanin, M. 1968: Polakoi centralnog Balkana u hronologiji neolita jugovostočne Evrope. (Belgrad) 301-336.
Garašanin, M. 1973: Praistoria na tlu S. R. Serbie. La préhistoire sur la Republique Soc. de Serbie. (Beograd).
Kalicz, N. 1963: Die Péceler (Badener) Kultur und Anatolien, Studia archaeologica II., Budapest.
Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
Kalicz, N. 2002: Über die absolute Chronologie der Kupferzeit Ungarns und die Doppelspiralkopfnadeln von Südosteuropa bis zum Nahen Osten. In: E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in moriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
Lazarovici, Gh. 1979: Neoliticul Banatului. Bibliotheca Mvsei Napocensis IV. Cluj-Napoca.
Lazarovici, Gh. 1991: Grupul şi staţiunea Iclod. Cluj-Napocca.
Makkay, J. 1974: Das frühe Neolithikum auf der Otzaki Magula und die Körös – Starčevo – Kultur. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungarie 26 (Budapest) 131-154.
Milojčić, V. 1960: Präkeramisches Neolithikum auf der Balkanhalbinsel. Germania 38. 320-345.
Milojčić, V. 1973: Die C14-Methode im Lichte der komparativ-stratigraphischen Befunde. Actes du VIII CISPP II (Belgrad) 3-11.
Tasić, N. 1986: Neue Funde der Sopot-Lengyel-Kultur in Syrmien (Srem), In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (Hsg.) 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra-Wien.
Todorova, H. 1979: Eneolit Bolgarii. Sofia.
Vlassa, N. 1976: Neoliticul Transilvaniei. Studii, artikle, Note. Cluj-Napoca.
Doporučená literatura:
Benac, A. 1969: Les groupes néolithiques en Iugoslavie. Actes ICB II, Sofia, 181-200.
Ecsedy, I. 1981: Angaben zur Frage der Somogyvár – Vinkovci – Kultur, in: Symposium Budapest – Velem, Budapest, 67-77.
Maxim-Kalmar, Z. 1991: Tărtăria. Cluj-Napoca.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí problematiky, znalost obecné charakteristiky neolitu jihovýchodní Evropy, přehled hlavních vývojových trendů neolitu této oblasti, orientace v základní odborné literatuře, dostatečná a aktivní účast na přednáškách

Sylabus DKANEJZ - Kapitoly z neolitu a eneolitu jihovýchodní Evropy
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přednášející se zaměří na základní témata. Patří k nim v dnešním Bulharsku aktuální poznatky o životě lidu kultury Karanovo I, Vršnik I v Makedonii, Starčevo v dnešním Srbsku, Vojvodině, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a části Karpatské kotliny a o kultuře Criş v Rumunsku a v Potisí. Dále posluchače seznámí s životem lidu kultur Dudeşti, Boian v Rumunsku a Vinča (starším stupněm Vinča-Turdaş, mladším stupněm Vinča-Pločnik), potiské kultury, s okruhem malované keramiky Ariuşd-Cucuteni-Tripolje a se současnými poznatky o lengyelské kultuře v Maďarsku a přilehlé oblasti Chorvatska a Slovinska. Důležitým tématem je objev a užití prvních kovů. Centrem kulturního vývoje v době měděné se stává Mezopotámie ( -6. /-5. tis.). S progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo, které se objevuje na hliněných tabulkách s obrázkovými znaky dokonce až v jv. Evropě (Tărtăria). Navazovat budou témata o současných poznatcích šíření metalurgie mědi z Balkánu do jv. Evropy (asi pol. -5. tis.). Vedle kamene a mědi se ještě objevuje stříbro, elektron a zlato (pohřebiště Varna). Vyučující se zaměří na okruh gumelnické kultury (jihovýchod Balkánského poloostrova) a na skupinu Iclod z prahu chalkolitu, na kulturu Cucuteni-Tripolje v eneolitu a kulturu Lasinja. Zdůrazní roli sz. části Balkánského poloostrova při vzniku badenské kultury středního eneolitu a při vytvoření podloží mladoneolitických kultur slavonsko-vučedolského okruhu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Berciu, D. 1966: Cultura Hamangia. Bucureşti.
Comşa, E. 1973: La périodisation de la civilisation Dudeşti. Actes du VIII Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques (CISPP) II (Belgrad) 434-438.
Dumitrescu, V. 1970/1972: Qulques aspects des synchronismes entre les Cultures néo eneolithiques et de la période de transitiv vers l´age du bronze del´Europe sudorientale, d´un parte, et la monde égéo-anatolien, d´autre parte. II Congres International de Études du Sud-est Européen. Athens 7-13 mai 1970 (coraport - extrans); Actes du II CIÉSEE (Athens 1972) 25-71.
Garašanin, M. 1968: Polakoi centralnog Balkana u hronologiji neolita jugovostočne Evrope. (Belgrad) 301-336.
Garašanin, M. 1973: Praistoria na tlu S. R. Serbie. La préhistoire sur la Republique Soc. de Serbie. (Beograd).
Kalicz, N. 1963: Die Péceler (Badener) Kultur und Anatolien, Studia archaeologica II., Budapest.
Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
Kalicz, N. 2002: Über die absolute Chronologie der Kupferzeit Ungarns und die Doppelspiralkopfnadeln von Südosteuropa bis zum Nahen Osten. In: E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in moriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
Lazarovici, Gh. 1979: Neoliticul Banatului. Bibliotheca Mvsei Napocensis IV. Cluj-Napoca.
Lazarovici, Gh. 1991: Grupul şi staţiunea Iclod. Cluj-Napocca.
Makkay, J. 1974: Das frühe Neolithikum auf der Otzaki Magula und die Körös – Starčevo – Kultur. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungarie 26 (Budapest) 131-154.
Milojčić, V. 1960: Präkeramisches Neolithikum auf der Balkanhalbinsel. Germania 38. 320-345.
Milojčić, V. 1973: Die C14-Methode im Lichte der komparativ-stratigraphischen Befunde. Actes du VIII CISPP II (Belgrad) 3-11.
Tasić, N. 1986: Neue Funde der Sopot-Lengyel-Kultur in Syrmien (Srem), In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (Hsg.) 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra-Wien.
Todorova, H. 1979: Eneolit Bolgarii. Sofia.
Vlassa, N. 1976: Neoliticul Transilvaniei. Studii, artikle, Note. Cluj-Napoca.
Doporučená literatura:
Benac, A. 1969: Les groupes néolithiques en Iugoslavie. Actes ICB II, Sofia, 181-200.
Ecsedy, I. 1981: Angaben zur Frage der Somogyvár – Vinkovci – Kultur, in: Symposium Budapest – Velem, Budapest, 67-77.
Maxim-Kalmar, Z. 1991: Tărtăria. Cluj-Napoca.

Literatura doporučená studentům Berciu, D. 1966: Cultura Hamangia. Bucureşti.
Comşa, E. 1973: La périodisation de la civilisation Dudeşti. Actes du VIII Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques (CISPP) II (Belgrad) 434-438.
Dumitrescu, V. 1970/1972: Qulques aspects des synchronismes entre les Cultures néo eneolithiques et de la période de transitiv vers l´age du bronze del´Europe sudorientale, d´un parte, et la monde égéo-anatolien, d´autre parte. II Congres International de Études du Sud-est Européen. Athens 7-13 mai 1970 (coraport - extrans); Actes du II CIÉSEE (Athens 1972) 25-71.
Garašanin, M. 1968: Polakoi centralnog Balkana u hronologiji neolita jugovostočne Evrope. (Belgrad) 301-336.
Garašanin, M. 1973: Praistoria na tlu S. R. Serbie. La préhistoire sur la Republique Soc. de Serbie. (Beograd).
Kalicz, N. 1963: Die Péceler (Badener) Kultur und Anatolien, Studia archaeologica II., Budapest.
Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
Kalicz, N. 2002: Über die absolute Chronologie der Kupferzeit Ungarns und die Doppelspiralkopfnadeln von Südosteuropa bis zum Nahen Osten. In: E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in moriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
Lazarovici, Gh. 1979: Neoliticul Banatului. Bibliotheca Mvsei Napocensis IV. Cluj-Napoca.
Lazarovici, Gh. 1991: Grupul şi staţiunea Iclod. Cluj-Napocca.
Makkay, J. 1974: Das frühe Neolithikum auf der Otzaki Magula und die Körös – Starčevo – Kultur. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungarie 26 (Budapest) 131-154.
Milojčić, V. 1960: Präkeramisches Neolithikum auf der Balkanhalbinsel. Germania 38. 320-345.
Milojčić, V. 1973: Die C14-Methode im Lichte der komparativ-stratigraphischen Befunde. Actes du VIII CISPP II (Belgrad) 3-11.
Tasić, N. 1986: Neue Funde der Sopot-Lengyel-Kultur in Syrmien (Srem), In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (Hsg.) 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra-Wien.
Todorova, H. 1979: Eneolit Bolgarii. Sofia.
Vlassa, N. 1976: Neoliticul Transilvaniei. Studii, artikle, Note. Cluj-Napoca.
Doporučená literatura:
Benac, A. 1969: Les groupes néolithiques en Iugoslavie. Actes ICB II, Sofia, 181-200.
Ecsedy, I. 1981: Angaben zur Frage der Somogyvár – Vinkovci – Kultur, in: Symposium Budapest – Velem, Budapest, 67-77.
Maxim-Kalmar, Z. 1991: Tărtăria. Cluj-Napoca.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí problematiky, znalost obecné charakteristiky neolitu jihovýchodní Evropy, přehled hlavních vývojových trendů neolitu této oblasti, orientace v základní odborné literatuře, dostatečná a aktivní účast na přednáškách

Sylabus DKUANLO - Kulturní antropologie loveckých společností
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svoboda Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět shrnuje teoretická východiska (paleoetnologie, procesuální a postprocesuální archeologie, teorie kulturních změn), interpretaci environmentálního, archeologického a etnologického záznamu. Blíže se zaměřuje se na využití etnologických analogií s cílem komplexní rekonstrukce minulých i současných společenských systémů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět shrnuje teoretická východiska (paleoetnologie, procesuální a postprocesuální archeologie, teorie kulturních změn), interpretaci environmentálního, archeologického a etnologického záznamu. Blíže se zaměřuje se na využití etnologických analogií s cílem komplexní rekonstrukce minulých i současných společenských systémů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět shrnuje teoretická východiska (paleoetnologie, procesuální a postprocesuální archeologie, teorie kulturních změn), interpretaci environmentálního, archeologického a etnologického záznamu. Blíže se zaměřuje se na využití etnologických analogií s cílem komplexní rekonstrukce minulých i současných společenských systémů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barnard A.: Hunter-Gatherers in History, Archaeology and Anthropology. Berg Publishers 2004.
Binford, L. R.: Nunamiut Ethnoarchaeology. Academic Press, New York 1978.
David, N. – Kramer, C.: Ethnoarchaeology in Action. Cambridge University Press, New York 2001.
Gould, R.: Living Archaeology. Cambridge University Press, London-New York 1980.
Jelínek, J.: Střecha nad hlavou. Kořeny nejstarší architektury a bydlení. Vutium, Brno 2006.
Lee, Richard B. – DeVore, Irvin, eds.: Man the Hunter. Aldine de Gruyter 1968.
Soukup, V.: Dějiny antropologie. Karolinum, Praha 2004.
Svoboda, J.: Čas lovců. Brno 1999, 2009.
Yellen, John: Archaeological Approaches to the Present. Models for Predicting the Past. New York: Academic Press 1977.

Literatura doporučená studentům Barnard A.: Hunter-Gatherers in History, Archaeology and Anthropology. Berg Publishers 2004.
Binford, L. R.: Nunamiut Ethnoarchaeology. Academic Press, New York 1978.
David, N. – Kramer, C.: Ethnoarchaeology in Action. Cambridge University Press, New York 2001.
Gould, R.: Living Archaeology. Cambridge University Press, London-New York 1980.
Jelínek, J.: Střecha nad hlavou. Kořeny nejstarší architektury a bydlení. Vutium, Brno 2006.
Lee, Richard B. – DeVore, Irvin, eds.: Man the Hunter. Aldine de Gruyter 1968.
Soukup, V.: Dějiny antropologie. Karolinum, Praha 2004.
Svoboda, J.: Čas lovců. Brno 1999, 2009.
Yellen, John: Archaeological Approaches to the Present. Models for Predicting the Past. New York: Academic Press 1977.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DKULANT - Kulturní antropologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hlavním cílem kurzu je ve stručnosti seznámit studenty s vymezení předmětu výzkumů kulturní antropologie - rozmanitostí lidských kultur, kulturních tradic a zvyklostí, náboženství, fyzické podoby, jazyka atd. Studium bude zaměřeno na základní pilíře americké antropologie poč. 20 století (Franz Boas), konfiguracionismu (Ruth Benedictová), britského funkcionalismu (Bronisław Malinowski), neoevolucionistické antropologie (Leslie A. White), kulturní ekologii (Julian H. Steward) a dalších antropologických směrů.
Student po absolvování kurzu bude schopen: podat základní informace o historii kulturní antropologie, jejím současném dělení, základních směrech a metodách, o komplexnosti poznávání a zkoumání kultur člověka a aplikacích kulturní antropologie a příbuzných oborů v praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hlavním cílem kurzu je ve stručnosti seznámit studenty s vymezení předmětu výzkumů kulturní antropologie - rozmanitostí lidských kultur, kulturních tradic a zvyklostí, náboženství, fyzické podoby, jazyka atd. Studium bude zaměřeno na základní pilíře americké antropologie poč. 20 století (Franz Boas), konfiguracionismu (Ruth Benedictová), britského funkcionalismu (Bronisław Malinowski), neoevolucionistické antropologie (Leslie A. White), kulturní ekologii (Julian H. Steward) a dalších antropologických směrů.
Student po absolvování kurzu bude schopen: podat základní informace o historii kulturní antropologie, jejím současném dělení, základních směrech a metodách, o komplexnosti poznávání a zkoumání kultur člověka a aplikacích kulturní antropologie a příbuzných oborů v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hlavním cílem kurzu je ve stručnosti seznámit studenty s vymezení předmětu výzkumů kulturní antropologie - rozmanitostí lidských kultur, kulturních tradic a zvyklostí, náboženství, fyzické podoby, jazyka atd. Studium bude zaměřeno na základní pilíře americké antropologie poč. 20 století (Franz Boas), konfiguracionismu (Ruth Benedictová), britského funkcionalismu (Bronisław Malinowski), neoevolucionistické antropologie (Leslie A. White), kulturní ekologii (Julian H. Steward) a dalších antropologických směrů.
Student po absolvování kurzu bude schopen: podat základní informace o historii kulturní antropologie, jejím současném dělení, základních směrech a metodách, o komplexnosti poznávání a zkoumání kultur člověka a aplikacích kulturní antropologie a příbuzných oborů v praxi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Beneš, Jan. Člověk. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1994. 343 s. ISBN 80-204-0460-0.
Dohnalová, Marie - Malina, Jaroslav - Müller, Karel. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 17: Občanská společnost: Minulost - současnost - budoucnost. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2003. 271 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-3180-8.
Komárek, Stanislav - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 20: Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2003. 104 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-3173-5.
Malina, Jaroslav. Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. Brno: Akademické nakladatelství CERM; Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, 2007. ISBN 978-80-7204-494-8.; Malina, Jaroslav a kolektiv. Slovník pro studenty antropologie I. A - L. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 987 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2.; Malina, Jaroslav a kolektiv. Slovník pro studenty antropologie II. M - Ž. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 2011 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2.; Murphy, Robert Francis (ed.) Úvod do kulturní a sociální antropologie. Edited by. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 267 s., ISBN 80-85850-53-2.
Svoboda, Jiří - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 1: Paleolit a mezolit. Lovecko-sběračská společnost a její proměny. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2000. 98 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2460-7.
Skupnik, Jaroslav - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 7: Manželství a sexualita z antropologické perspektivy. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 76 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2840-8.
Soukup, Václav (ed.) Dějiny antropologie: encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum, 2004. 667 s., ISBN 80-246-0337-3.
Svoboda, Jiří - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 6: Paleolit a mezolit: Myšlení, symbolismus a umění. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 80 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2823-8.
Vrhel, František - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 4: Antropologie sexuality: Sociokulturní hledisko. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 80 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2821-1.

Literatura doporučená studentům Beneš, Jan. Člověk. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1994. 343 s. ISBN 80-204-0460-0.
Dohnalová, Marie - Malina, Jaroslav - Müller, Karel. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 17: Občanská společnost: Minulost - současnost - budoucnost. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2003. 271 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-3180-8.
Komárek, Stanislav - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 20: Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2003. 104 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-3173-5.
Malina, Jaroslav. Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. Brno: Akademické nakladatelství CERM; Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, 2007. ISBN 978-80-7204-494-8.; Malina, Jaroslav a kolektiv. Slovník pro studenty antropologie I. A - L. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 987 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2.; Malina, Jaroslav a kolektiv. Slovník pro studenty antropologie II. M - Ž. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 2011 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2.; Murphy, Robert Francis (ed.) Úvod do kulturní a sociální antropologie. Edited by. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 267 s., ISBN 80-85850-53-2.
Svoboda, Jiří - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 1: Paleolit a mezolit. Lovecko-sběračská společnost a její proměny. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2000. 98 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2460-7.
Skupnik, Jaroslav - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 7: Manželství a sexualita z antropologické perspektivy. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 76 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2840-8.
Soukup, Václav (ed.) Dějiny antropologie: encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum, 2004. 667 s., ISBN 80-246-0337-3.
Svoboda, Jiří - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 6: Paleolit a mezolit: Myšlení, symbolismus a umění. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 80 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2823-8.
Vrhel, František - Malina, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 4: Antropologie sexuality: Sociokulturní hledisko. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ) : Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2002. 80 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. Učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. ISBN 80-210-2821-1.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DMODOLA - Mobilita doby laténské
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Waldhauser Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Ramsl, P.s ca 1200 autory: Keltenlexikon. Wien 2009.
Venclová, N.et al: Archeologie pravěkých Čech 7. Praha 2008.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Literatura doporučená studentům Ramsl, P.s ca 1200 autory: Keltenlexikon. Wien 2009.
Venclová, N.et al: Archeologie pravěkých Čech 7. Praha 2008.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu prezentace

Sylabus DMODOLZ - Mobilita doby laténské
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Waldhauser Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení mnoha forem projevu pohyblivosti keltských populací, ať již ozbrojených skupin, hmotné kultury, sídel i idejí na základě narativních pramenů a archeologických nálezů. s důrazem na území Čech a centrální Evropy během 5.-1. stol.př.n.l..
Části:
- Mobilita, především populace, dle narativních pramenů (např. Evropa –Malá Asie, centrální Evropa – Apeninský polostrov, Belgie – Kent/Aylesford).
- Mobilita hmotné kultury, např. žernovy, tuhová/malovaná keramika, spony, kruhový šperk (např. Scheibenhalsringe), mince, schránky mořských lastur.
- Mobilita sídlišť/dvorců,opevnění, kultovních míst.
- Mobilita idejí (např.šíření inhumace nebo žárového pohřebního ritu).
- Teorie: mobilita předmětu jako reflex migrace/směny/obchodu/jiných fenoménů.
Cíle:
- Osvojení dosavadních poznatků o charakteru migrací částí keltské populace, jednotlivců (žoldnéři) i anonymních jedinců/skupin, indikovaných sledováním mobility předmětů hmotné kultury.
- Získání základních informací o fenoménu mobility a jejím odrazu v archeologických pramenech na příkladu civilizace doby laténské.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Ramsl, P.s ca 1200 autory: Keltenlexikon. Wien 2009.
Venclová, N.et al: Archeologie pravěkých Čech 7. Praha 2008.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Literatura doporučená studentům Ramsl, P.s ca 1200 autory: Keltenlexikon. Wien 2009.
Venclová, N.et al: Archeologie pravěkých Čech 7. Praha 2008.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DNEDARC - Nedestruktivní archeologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Základní literatura:
Becker, H. 1999: Duo- and qatro- sensor configuration for high speed/high resolution magnetic prospecting with Caesion magnetometer. In: Fassbinder, J. – Irlinger W., eds., Archaeological prospection. Third International Conference on Archaeological Prospection Munich 9. – 11. September 1999. Arbeitshefte des Bayerischen Landesmat für Denkmalpflege Band 108 (München) 100-105.
Beneš, J. – Zvelebil, M. 1999: Historical interactive landscape in the hearth of Europe: A case of Bohemia. In: Ucko, J. – Layton, R., eds., Archaeology and antropology of landscape (London – New York, Routledge) 73-93.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. (Praha; Academia).
Christlein, R. – Braasch, O. 1982 : Das unterirdische Bayern. Stuttgart.
Kovárník, J. 2008: Letecká detekce hrobů s obvodovými žlábky. Důvody a význam „vymezování“ hrobů v pravěku. Aerial Detection of Graves with Circumferential Enclosures. Reason and significance of graves from prehistoric ages, in: Ve službách archeologie 1/2008, 15-33.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Academia Praha.
Doporučená literatura:
Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha.
Hašek, V. – Kovárník, J. 1999: Aerial and Geophysical Prospection in Archaeological Research of Prehistoric Circular Ditches in Moravia, Archaeological Prospection 6, 187-209.
Kovárník, J. 1997: Neue Entdeckungen römischer Feldlager nördlich von der Mitteldonau. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, LXXXII, 87-109.

Literatura doporučená studentům Základní literatura:
Becker, H. 1999: Duo- and qatro- sensor configuration for high speed/high resolution magnetic prospecting with Caesion magnetometer. In: Fassbinder, J. – Irlinger W., eds., Archaeological prospection. Third International Conference on Archaeological Prospection Munich 9. – 11. September 1999. Arbeitshefte des Bayerischen Landesmat für Denkmalpflege Band 108 (München) 100-105.
Beneš, J. – Zvelebil, M. 1999: Historical interactive landscape in the hearth of Europe: A case of Bohemia. In: Ucko, J. – Layton, R., eds., Archaeology and antropology of landscape (London – New York, Routledge) 73-93.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. (Praha; Academia).
Christlein, R. – Braasch, O. 1982 : Das unterirdische Bayern. Stuttgart.
Kovárník, J. 2008: Letecká detekce hrobů s obvodovými žlábky. Důvody a význam „vymezování“ hrobů v pravěku. Aerial Detection of Graves with Circumferential Enclosures. Reason and significance of graves from prehistoric ages, in: Ve službách archeologie 1/2008, 15-33.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Academia Praha.
Doporučená literatura:
Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha.
Hašek, V. – Kovárník, J. 1999: Aerial and Geophysical Prospection in Archaeological Research of Prehistoric Circular Ditches in Moravia, Archaeological Prospection 6, 187-209.
Kovárník, J. 1997: Neue Entdeckungen römischer Feldlager nördlich von der Mitteldonau. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, LXXXII, 87-109.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí problematiky, znalost obecné charakteristiky neolitu jihovýchodní Evropy, přehled hlavních vývojových trendů neolitu této oblasti, orientace v základní odborné literatuře, dostatečná a aktivní účast na přednáškách

Sylabus DNEDARZ - Nedestruktivní archeologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vyučující se v přednášce zaměří stěžejní cíl přednášky, jímž jsou nedestruktivní metody v archeologii, které umožňují rámcový výzkum, ale neničí vlastní nálezové situace na sídlištích, pohřebištích, nebo v jednotlivých objektech a archeologických památnících (opevněních, ohrazeních atd.).
K základním tématům patří terénní povrchový průzkum.
Dále se mezi ně počítá letecký a dálkový (s využitím snímkování ze satelitů) průzkum, který v poměrně krátkém čase umožní dobrý přehled o míře zastoupení výše uvedených druhů archeologických památek (struktura osídlení) na velkém území v tzv. staré kulturní krajině (v níž se projevují antropogenní aktivity). Vychází ze známého předpokladu, že jakýkoliv zásah do krajiny v ní zanechává nesmazatelné stopy. Krajina se v jejich důsledku pak mění jak s ohledem k místu, tak v průběhu času za vzniku antropogenních reliéfních tvarů. Přednášející bude klást velký důraz v rámci letecké archeologie na tzv. příznaky archeologických památek v podobě půdních barevných kontrastů, vegetačních, stínových a sněhových příznaků, podle nichž je archeolog rozpozná na povrchu terénu.
K dalším metodám patří geofyzikální měření např. měření elektrického odporu, půdní radar, magnetometrie, mikrogravimetrie, mikroseismika, ve zvláštních případech karotáž, termometrie atd.
Všechny vzpomenuté metody umožňují bez zásahu do půdy prozkoumat nejen jednotlivé archeologické objekty, ale celé lokality podle různorodosti prostředí způsobeného odlišnou výplní archeologických objektů, zkráceně jejich nehomogenitou. Ta způsobuje tzv. anomálie.
V neposlední řadě patří k důležitým tématům přednášky počítačové zpracování získaných souborů dat a zanesení do mapových podkladů za použití stanic GPS a přenášením údajů do počítačových programů např. GIS.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Základní literatura:
Becker, H. 1999: Duo- and qatro- sensor configuration for high speed/high resolution magnetic prospecting with Caesion magnetometer. In: Fassbinder, J. – Irlinger W., eds., Archaeological prospection. Third International Conference on Archaeological Prospection Munich 9. – 11. September 1999. Arbeitshefte des Bayerischen Landesmat für Denkmalpflege Band 108 (München) 100-105.
Beneš, J. – Zvelebil, M. 1999: Historical interactive landscape in the hearth of Europe: A case of Bohemia. In: Ucko, J. – Layton, R., eds., Archaeology and antropology of landscape (London – New York, Routledge) 73-93.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. (Praha; Academia).
Christlein, R. – Braasch, O. 1982 : Das unterirdische Bayern. Stuttgart.
Kovárník, J. 2008: Letecká detekce hrobů s obvodovými žlábky. Důvody a význam „vymezování“ hrobů v pravěku. Aerial Detection of Graves with Circumferential Enclosures. Reason and significance of graves from prehistoric ages, in: Ve službách archeologie 1/2008, 15-33.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Academia Praha.
Doporučená literatura:
Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha.
Hašek, V. – Kovárník, J. 1999: Aerial and Geophysical Prospection in Archaeological Research of Prehistoric Circular Ditches in Moravia, Archaeological Prospection 6, 187-209.
Kovárník, J. 1997: Neue Entdeckungen römischer Feldlager nördlich von der Mitteldonau. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, LXXXII, 87-109.

Literatura doporučená studentům Základní literatura:
Becker, H. 1999: Duo- and qatro- sensor configuration for high speed/high resolution magnetic prospecting with Caesion magnetometer. In: Fassbinder, J. – Irlinger W., eds., Archaeological prospection. Third International Conference on Archaeological Prospection Munich 9. – 11. September 1999. Arbeitshefte des Bayerischen Landesmat für Denkmalpflege Band 108 (München) 100-105.
Beneš, J. – Zvelebil, M. 1999: Historical interactive landscape in the hearth of Europe: A case of Bohemia. In: Ucko, J. – Layton, R., eds., Archaeology and antropology of landscape (London – New York, Routledge) 73-93.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. (Praha; Academia).
Christlein, R. – Braasch, O. 1982 : Das unterirdische Bayern. Stuttgart.
Kovárník, J. 2008: Letecká detekce hrobů s obvodovými žlábky. Důvody a význam „vymezování“ hrobů v pravěku. Aerial Detection of Graves with Circumferential Enclosures. Reason and significance of graves from prehistoric ages, in: Ve službách archeologie 1/2008, 15-33.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Academia Praha.
Doporučená literatura:
Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha.
Hašek, V. – Kovárník, J. 1999: Aerial and Geophysical Prospection in Archaeological Research of Prehistoric Circular Ditches in Moravia, Archaeological Prospection 6, 187-209.
Kovárník, J. 1997: Neue Entdeckungen römischer Feldlager nördlich von der Mitteldonau. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, LXXXII, 87-109.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí problematiky, znalost obecné charakteristiky neolitu jihovýchodní Evropy, přehled hlavních vývojových trendů neolitu této oblasti, orientace v základní odborné literatuře, dostatečná a aktivní účast na přednáškách

Sylabus DOBCAM - Doba bronzová v Čechách a na Moravě
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Podrobný přehled současného stavu poznání doby bronzové v ČR ve středoevropském kontextu – vývoj osídlení, přírodní prostředí, pramenná základna, aktuální problémy bádání.
1. Starší doba bronzová – dědictví eneolitu a úsvit nové doby
2. Starší doba bronzová – protourbánní kultury
3.-4. Střední doba bronzová – mohylové kultury
5.-6. Mladší doba bronzová – zrod a vzestup civilisace popelnicových polí
7. Pozdní doba bronzová – krisové faktory a kolaps systému
8. Technologie a hospodářství doby bronzové
9. - 11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá podrobný přehled o době bronzové v ČR (vývoj osídlení, archeologické prameny a jejich interpretace). Zkouška proběhne jako ústní pohovor, při němž student prokáže orientaci ve vývoji území ČR v době bronzové, porozumění problematice, přehled o nálezech a nalezištích, dokáže časově a kulturně zařadit charakteristické nálezy (zpravidla dle vyobrazení).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Starší doba bronzová – dědictví eneolitu a úsvit nové doby
2. Starší doba bronzová – protourbánní kultury
3.-4. Střední doba bronzová – mohylové kultury
5.-6. Mladší doba bronzová – zrod a vzestup civilisace popelnicových polí
7. Pozdní doba bronzová – krisové faktory a kolaps systému
8. Technologie a hospodářství doby bronzové
9. - 11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době bronzové)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

Literatura doporučená studentům Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době bronzové)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testema ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus DOKLANE - Otázky klasifikace neolitických artefaktů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adelsbergerová, D. 2000: Archiv 2.0. Praha: Archeologický ústav.
Květina , P. - Pavlů, I. 2007: Databáze Bylany, CD a manuál. Praha: ARUP.
Macháček, J. 2002: Břeclav - Pohansko. [Část] 5, Sídlištní aglomerace v Lesní školce: digitální katalog archeologických pramenů.
Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their european setting, Památky archeologické 77, 383-394.
Neustupný, E. 1993: Archaeological Method. Cambridge: Cambridge University Press.
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha:
Archeologický ústav.
Pavlů, v tisku 2010: Práce a prostor na neolitickém sídlišti. Bylany – Prostorová analýza keramiky.
Přichystal, A. 1985: Štípaná industrie z neolitického sídliště v Bylanech (okr. Kutná Hora)
z hlediska použitých surovin a jejich provenience, Archeologické rozhledy 37, 481-488.
Rulf, J. 1997: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické – Supplementum 9. Praha.
Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemdělců z mladší doby kamenné. Praha: ČSAV.
Soudský, B. 1967: Principles of Automatic Data Treatment applied on Neolithic Pottery. Praha-Stockholm. Manuscript.
Stehli, P. – Zimmermann, A. 1980: Zur Analyse neolithischer Gefässformen Archaeo-Physika 7, 147-177.
Velímský, T. 1969: Neolitická broušená kamenná industrie z Bylan. Manuscript disertační práce, Univerzita Brno.
von Brandt, D. 1988: Häuser, In: Boelicke, U. – von Brandt, D – Lüning, J. – Stehli, P. –
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 36-289.
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500 - 4200 B.C.). Praha:Archeologický ústav.
Zimmermann, A. 1988: Steine, In: Boelicke, U. – von Brandt, D. – Lüning, J. – Stehli, P.-
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 569-787.

Literatura doporučená studentům Adelsbergerová, D. 2000: Archiv 2.0. Praha: Archeologický ústav.
Květina , P. - Pavlů, I. 2007: Databáze Bylany, CD a manuál. Praha: ARUP.
Macháček, J. 2002: Břeclav - Pohansko. [Část] 5, Sídlištní aglomerace v Lesní školce: digitální katalog archeologických pramenů.
Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their european setting, Památky archeologické 77, 383-394.
Neustupný, E. 1993: Archaeological Method. Cambridge: Cambridge University Press.
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha:
Archeologický ústav.
Pavlů, v tisku 2010: Práce a prostor na neolitickém sídlišti. Bylany – Prostorová analýza keramiky.
Přichystal, A. 1985: Štípaná industrie z neolitického sídliště v Bylanech (okr. Kutná Hora)
z hlediska použitých surovin a jejich provenience, Archeologické rozhledy 37, 481-488.
Rulf, J. 1997: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické – Supplementum 9. Praha.
Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemdělců z mladší doby kamenné. Praha: ČSAV.
Soudský, B. 1967: Principles of Automatic Data Treatment applied on Neolithic Pottery. Praha-Stockholm. Manuscript.
Stehli, P. – Zimmermann, A. 1980: Zur Analyse neolithischer Gefässformen Archaeo-Physika 7, 147-177.
Velímský, T. 1969: Neolitická broušená kamenná industrie z Bylan. Manuscript disertační práce, Univerzita Brno.
von Brandt, D. 1988: Häuser, In: Boelicke, U. – von Brandt, D – Lüning, J. – Stehli, P. –
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 36-289.
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500 - 4200 B.C.). Praha:Archeologický ústav.
Zimmermann, A. 1988: Steine, In: Boelicke, U. – von Brandt, D. – Lüning, J. – Stehli, P.-
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 569-787.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předpokládá se písemná práce v rozsahu 3-5 stran textu.

Sylabus DOKLANZ - Otázky klasifikace neolitických artefaktů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Klíčovou otázkou studia archeologických artefaktů je jejich klasifikace. Předmět je zaměřen na systematické studium celé hierarchie znaků, které mohou být na artefaktech různých druhů zkoumány. Jejich sledování v časových i prostorových kontextech určuje základní směry intepretace archeologických situací v pojmech formálního, funkčního i symbolického chování artefaktů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adelsbergerová, D. 2000: Archiv 2.0. Praha: Archeologický ústav.
Květina , P. - Pavlů, I. 2007: Databáze Bylany, CD a manuál. Praha: ARUP.
Macháček, J. 2002: Břeclav - Pohansko. [Část] 5, Sídlištní aglomerace v Lesní školce: digitální katalog archeologických pramenů.
Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their european setting, Památky archeologické 77, 383-394.
Neustupný, E. 1993: Archaeological Method. Cambridge: Cambridge University Press.
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha:
Archeologický ústav.
Pavlů, v tisku 2010: Práce a prostor na neolitickém sídlišti. Bylany – Prostorová analýza keramiky.
Přichystal, A. 1985: Štípaná industrie z neolitického sídliště v Bylanech (okr. Kutná Hora)
z hlediska použitých surovin a jejich provenience, Archeologické rozhledy 37, 481-488.
Rulf, J. 1997: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické – Supplementum 9. Praha.
Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemdělců z mladší doby kamenné. Praha: ČSAV.
Soudský, B. 1967: Principles of Automatic Data Treatment applied on Neolithic Pottery. Praha-Stockholm. Manuscript.
Stehli, P. – Zimmermann, A. 1980: Zur Analyse neolithischer Gefässformen Archaeo-Physika 7, 147-177.
Velímský, T. 1969: Neolitická broušená kamenná industrie z Bylan. Manuscript disertační práce, Univerzita Brno.
von Brandt, D. 1988: Häuser, In: Boelicke, U. – von Brandt, D – Lüning, J. – Stehli, P. –
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 36-289.
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500 - 4200 B.C.). Praha:Archeologický ústav.
Zimmermann, A. 1988: Steine, In: Boelicke, U. – von Brandt, D. – Lüning, J. – Stehli, P.-
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 569-787.

Literatura doporučená studentům Adelsbergerová, D. 2000: Archiv 2.0. Praha: Archeologický ústav.
Květina , P. - Pavlů, I. 2007: Databáze Bylany, CD a manuál. Praha: ARUP.
Macháček, J. 2002: Břeclav - Pohansko. [Část] 5, Sídlištní aglomerace v Lesní školce: digitální katalog archeologických pramenů.
Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their european setting, Památky archeologické 77, 383-394.
Neustupný, E. 1993: Archaeological Method. Cambridge: Cambridge University Press.
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha:
Archeologický ústav.
Pavlů, v tisku 2010: Práce a prostor na neolitickém sídlišti. Bylany – Prostorová analýza keramiky.
Přichystal, A. 1985: Štípaná industrie z neolitického sídliště v Bylanech (okr. Kutná Hora)
z hlediska použitých surovin a jejich provenience, Archeologické rozhledy 37, 481-488.
Rulf, J. 1997: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické – Supplementum 9. Praha.
Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemdělců z mladší doby kamenné. Praha: ČSAV.
Soudský, B. 1967: Principles of Automatic Data Treatment applied on Neolithic Pottery. Praha-Stockholm. Manuscript.
Stehli, P. – Zimmermann, A. 1980: Zur Analyse neolithischer Gefässformen Archaeo-Physika 7, 147-177.
Velímský, T. 1969: Neolitická broušená kamenná industrie z Bylan. Manuscript disertační práce, Univerzita Brno.
von Brandt, D. 1988: Häuser, In: Boelicke, U. – von Brandt, D – Lüning, J. – Stehli, P. –
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 36-289.
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500 - 4200 B.C.). Praha:Archeologický ústav.
Zimmermann, A. 1988: Steine, In: Boelicke, U. – von Brandt, D. – Lüning, J. – Stehli, P.-
Zimmermann, A. (eds.), Die Bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8, Köln: Rheinland-
Verlag, 569-787.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DOKTCTE - Doktorské čtení
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praktikum 1 hod. týdně
studium kombinované: praktikum 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DOKTSEM1 - Doktorský seminář 1
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Semináře k disertační práci se uskutečňují ve dvou formách: skupinové a individuální. Při
počtů tři a vice doktorandů s podobným zaměřením disertační práce jsou realizovány
skupinově, při rozdílných tématech nebo při celkově menším počtu doktorandů než tři se
realizuji individuálně se školiteli.
Cílem seminářů je získaní poznatků týkajících se soustavné vědecké práce, jejího technického zabezpečení a vzájemné koordinace s jinými vědeckými pracovníky, což představuje základy týmové práce. Dalším cílem seminářů je kontrola dílčích úseků disertační práce a jejich případné předložení k diskusi v okruhu dalších zasvěcených studentů či odborníků. V neposlední řadě by měly semináře přispět ke schopnosti doktorandů přednášet své poznatky kultivovaným způsobem odborné veřejnosti (v tomto případě reprezentované převážně jinými doktorandy). Semináře jsou zároveň kontrolou
plnění individuálního studijního plánu doktorandů v oblasti disertační práce.
Následující témata představují možné náplně jednosemestrálních seminářů:
1. Upřesnění, úpravy, popřípadě redukce tématu disertační práce, které původně navrhl uchazeč o doktorské studium. Zásady vědecké práce v dané oblasti a stanovení počáteční studijní literatury k řešenému problému.
2. Kontrola práce na disertaci a přednesení referátu o některém odborném zdroji, nebo přímo o dílčím problému disertační práce.
3. Zacházeni s prezentační technikou při referování o disertační práci. Stanovení vhodných prostředků vzhledem k charakteru disertační práce. Kontrola postupu práce.
4. Hlubší kontrola postupu disertační práce. Zjištěni případných odchylek od plánu a analýza jejich příčin. Stanoveni dalších, časově upřesněných úkolů, které povedou ke včasnému dokončení práce.
5. Seminář je věnován způsobu vypracováváni tezí práce a přednášení těchto tezí ve zkrácené formě odborné komisi. Jde o generální zkoušku psaní tezí a jejich předneseni. Tohoto semináře se účastní pouze doktorandi, kteří jsou před dokončením své disertační práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Semináře k disertační práci se uskutečňují ve dvou formách: skupinové a individuální. Při
počtů tři a vice doktorandů s podobným zaměřením disertační práce jsou realizovány
skupinově, při rozdílných tématech nebo při celkově menším počtu doktorandů než tři se
realizuji individuálně se školiteli.
Cílem seminářů je získaní poznatků týkajících se soustavné vědecké práce, jejího technického zabezpečení a vzájemné koordinace s jinými vědeckými pracovníky, což představuje základy týmové práce. Dalším cílem seminářů je kontrola dílčích úseků disertační práce a jejich případné předložení k diskusi v okruhu dalších zasvěcených studentů či odborníků. V neposlední řadě by měly semináře přispět ke schopnosti doktorandů přednášet své poznatky kultivovaným způsobem odborné veřejnosti (v tomto případě reprezentované převážně jinými doktorandy). Semináře jsou zároveň kontrolou
plnění individuálního studijního plánu doktorandů v oblasti disertační práce.
Následující témata představují možné náplně jednosemestrálních seminářů:
1. Upřesnění, úpravy, popřípadě redukce tématu disertační práce, které původně navrhl uchazeč o doktorské studium. Zásady vědecké práce v dané oblasti a stanovení počáteční studijní literatury k řešenému problému.
2. Kontrola práce na disertaci a přednesení referátu o některém odborném zdroji, nebo přímo o dílčím problému disertační práce.
3. Zacházeni s prezentační technikou při referování o disertační práci. Stanovení vhodných prostředků vzhledem k charakteru disertační práce. Kontrola postupu práce.
4. Hlubší kontrola postupu disertační práce. Zjištěni případných odchylek od plánu a analýza jejich příčin. Stanoveni dalších, časově upřesněných úkolů, které povedou ke včasnému dokončení práce.
5. Seminář je věnován způsobu vypracováváni tezí práce a přednášení těchto tezí ve zkrácené formě odborné komisi. Jde o generální zkoušku psaní tezí a jejich předneseni. Tohoto semináře se účastní pouze doktorandi, kteří jsou před dokončením své disertační práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Semináře k disertační práci se uskutečňují ve dvou formách: skupinové a individuální. Při
počtů tři a vice doktorandů s podobným zaměřením disertační práce jsou realizovány
skupinově, při rozdílných tématech nebo při celkově menším počtu doktorandů než tři se
realizuji individuálně se školiteli.
Cílem seminářů je získaní poznatků týkajících se soustavné vědecké práce, jejího technického zabezpečení a vzájemné koordinace s jinými vědeckými pracovníky, což představuje základy týmové práce. Dalším cílem seminářů je kontrola dílčích úseků disertační práce a jejich případné předložení k diskusi v okruhu dalších zasvěcených studentů či odborníků. V neposlední řadě by měly semináře přispět ke schopnosti doktorandů přednášet své poznatky kultivovaným způsobem odborné veřejnosti (v tomto případě reprezentované převážně jinými doktorandy). Semináře jsou zároveň kontrolou
plnění individuálního studijního plánu doktorandů v oblasti disertační práce.
Následující témata představují možné náplně jednosemestrálních seminářů:
1. Upřesnění, úpravy, popřípadě redukce tématu disertační práce, které původně navrhl uchazeč o doktorské studium. Zásady vědecké práce v dané oblasti a stanovení počáteční studijní literatury k řešenému problému.
2. Kontrola práce na disertaci a přednesení referátu o některém odborném zdroji, nebo přímo o dílčím problému disertační práce.
3. Zacházeni s prezentační technikou při referování o disertační práci. Stanovení vhodných prostředků vzhledem k charakteru disertační práce. Kontrola postupu práce.
4. Hlubší kontrola postupu disertační práce. Zjištěni případných odchylek od plánu a analýza jejich příčin. Stanoveni dalších, časově upřesněných úkolů, které povedou ke včasnému dokončení práce.
5. Seminář je věnován způsobu vypracováváni tezí práce a přednášení těchto tezí ve zkrácené formě odborné komisi. Jde o generální zkoušku psaní tezí a jejich předneseni. Tohoto semináře se účastní pouze doktorandi, kteří jsou před dokončením své disertační práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Doporučovaná literatura je vysoce individuální podle charakteru a zaměření disertační práce a
stanovuje se každému z doktorandů zvlášť v rámci jeho individuálního studijního plánu.

Literatura doporučená studentům Doporučovaná literatura je vysoce individuální podle charakteru a zaměření disertační práce a
stanovuje se každému z doktorandů zvlášť v rámci jeho individuálního studijního plánu.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu rozprava

Sylabus DOKTSEM2 - Doktorský seminář 2
2010

Sylabus DOKVAR1 - Dokumentace v archeologii I
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Práce s archeologickým materiálem (zejména artefakty) a dokumentací v muzejním depozitáři. Jde o třídění artefaktů kvantitativním způsobem (vyplnění tabulky kvantitativní analýzy) a také o rozpoznání typických artefaktů, jejich kresbu. To si žádá především získat zkušenosti s artefakty a rozpoznáním jejich vlastností. Důležitý je důraz na pečlivost, nesmí dojít k záměně artefaktů mezi identifikovanými obaly (bedny, sáčky).
Navržený obsah předmětu:
1. Způsob uložení archeologického materiálu v muzejním depozitáři
2. Identifikace nálezu z terénu
3. Formulář kvantitativní analýzy, jeho uzpůsobení lokalitě a období
4. – 8. Třídění archeologických nálezů dle formuláře kvantitativní analýzy
9. – 14. Kresba typického archeologického materiálu (keramika, kamenné a kovové artefakty)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat zkušenosti s archeologickým materiálem, naučit se rozpoznávat charakter artefaktů. Důraz je kladen na pečlivost (např. nesmí dojít k záměně obalů (beden, sáčků) artefaktů při jejich manipulaci).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes. Proč mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Praha
Tichý, R.2001: Dějiny pravěku pro učitele dějepisu. Hradec Králové
doporučená:
Brothwell, D.R. - Pollard, A.M. 2001: Handbook of Archaeological Sciences
David, N. - Kramer, C. 2001: Etnoarchaeology in action. Cambridge
Deuel, L. 1979: Objevy z ptačí perspektivy. Praha
Hodder, I. 2001: Archaeology Theory Today. Cambridge
Chapman, J. 2000: Fragmentation in Archaeology. Cambridge

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DOKVAR2 - Dokumentace v archeologii II
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Práce s archeologickým materiálem (zejména artefakty) a dokumentací v muzejním depozitáři. Jde o třídění artefaktů kvantitativním způsobem (vyplnění tabulky kvantitativní analýzy) a také o rozpoznání typických artefaktů, jejich kresbu. To si žádá především získat zkušenosti s artefakty a rozpoznáním jejich vlastností. Důležitý je důraz na pečlivost, nesmí dojít k záměně artefaktů mezi identifikovanými obaly (bedny, sáčky).
Navržený obsah předmětu:
1. Způsob uložení archeologického materiálu v muzejním depozitáři
2. Identifikace nálezu z terénu
3. Formulář kvantitativní analýzy, jeho uzpůsobení lokalitě a období
4. – 8. Třídění archeologických nálezů dle formuláře kvantitativní analýzy
9. – 14. Kresba typického archeologického materiálu (keramika, kamenné a kovové artefakty)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat zkušenosti s archeologickým materiálem, naučit se rozpoznávat charakter artefaktů. Důraz je kladen na pečlivost (např. nesmí dojít k záměně obalů (beden, sáčků) artefaktů při jejich manipulaci).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes. Proč mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Praha
Tichý, R.2001: Dějiny pravěku pro učitele dějepisu. Hradec Králové
doporučená:
Brothwell, D.R. - Pollard, A.M. 2001: Handbook of Archaeological Sciences
David, N. - Kramer, C. 2001: Etnoarchaeology in action. Cambridge
Deuel, L. 1979: Objevy z ptačí perspektivy. Praha
Hodder, I. 2001: Archaeology Theory Today. Cambridge
Chapman, J. 2000: Fragmentation in Archaeology. Cambridge

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DOKVAR3 - Dokumentace v archeologii III
2008

Sylabus DORICM - Doba římská v Čechách a na Moravě
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské a zejména době římské na území Čech a Moravy (2. pol. 1. stol. př.Kr. – 4. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby římské a archeologie Svébů v ČR (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby římské; římská říše a význam římsko-provinciální archeologie; počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a římský vojenský zásah do barbarika, přechodný stupeň B2/C1 a počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů a počátky doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální; struktura a význam římských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová a birituální pohřebiště, kostrové hroby, depoty, římské krátkodobé tábory; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská a wielbarská keramika, římsko-provinciální keramika.
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit, římské vojenské aktivity a římské importy, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského) a antického (římského) a jejich konfrontace v době římské na území ČR, výklad etnických a kulturních změn v kontextu prolínání pravěkých a starověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské a zejména době římské na území Čech a Moravy (2. pol. 1. stol. př.Kr. – 4. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby římské a archeologie Svébů v ČR (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby římské; římská říše a význam římsko-provinciální archeologie; počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a římský vojenský zásah do barbarika, přechodný stupeň B2/C1 a počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů a počátky doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální; struktura a význam římských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová a birituální pohřebiště, kostrové hroby, depoty, římské krátkodobé tábory; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská a wielbarská keramika, římsko-provinciální keramika.
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit, římské vojenské aktivity a římské importy, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪Peška, J. – Tejral, J. (edd.) 2002: Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Mainz (3 sv.).
▪Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470.
▪Tejral, J. 1999: Zum Stand der archäologischen Forschung über den römischen militärischen Eingriff in Gebieten nördlich der Donau. Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 81-164.
▪Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko. Bemerkungen zu weiträumligen Verbindungen zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: H. Friesinger – A. Stuppner (edd.), Zentrum und Peripherie – Gesellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte. Wien, 327-387.

Literatura doporučená studentům ▪Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪Peška, J. – Tejral, J. (edd.) 2002: Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Mainz (3 sv.).
▪Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470.
▪Tejral, J. 1999: Zum Stand der archäologischen Forschung über den römischen militärischen Eingriff in Gebieten nördlich der Donau. Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 81-164.
▪Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko. Bemerkungen zu weiträumligen Verbindungen zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: H. Friesinger – A. Stuppner (edd.), Zentrum und Peripherie – Gesellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte. Wien, 327-387.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu úspěšná zkouška a test

Sylabus DPEDPRA - Pedagogická praxe
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 1 hod. týdně
studium kombinované: praxe 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu dle pokynů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DPRAV - Dějiny pravěku
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s názory na vznik člověka jako druhu a s vývojem společnosti v období prehistorie na území Evropy, především střední. Je zdůrazněno pochopení každodenního života v pravěku v konfrontaci s přírodou a tvořící se lidskou společností.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení nerovnoměrnosti vývoje v pravěku (důraz na Evropu a Přední východ), získání dovednosti rozlišovat archeologické kultury na území Čech a Moravy podle keramických nádob a pravěkých kamenných a kovových artefaktů. Součástí je znalost jednotlivých epoch a života v nich.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Paleolit a mezolit
3. Neolit
4. Eneolit
5. Doba bronzová
6. Starší doba železná /halštat/
7. Mladší doba železná /latén/
8.-9. Doba římská
10.-13.Doba stěhování národů
14.Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pleiner,R.-Rybová,A.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978;
Podborský,V.a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993;
Buchvaldek,M.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.

Literatura doporučená studentům Clark,G.: Prehistorie světa. Praha 1973;
Pečírka,J.: Dějiny pravěku a starověku I,II. Praha 1979;
Bouzek,J.a kol.: Přehled pravěku světa. Praha 1977;
Podborský,V.: Dějiny pravěku. Brno 1989;
Vokolek,V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě plnění úkolů semináře.
Při zkoušce osvědčení základních znalostí odborné literatury, periodizace a kultur prehistorie na úrovni národních i obecných dějin.

Sylabus DPRKUSL - Problémy poznání hmotné kultury Slovanů doby hradištní
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Bohuslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Avenarius, A. 1992: Byzantská kultúra v slovanskou prostredí v VI.-XII. storočí. Bratislava.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ Brno 13/2.
Beloševič, J. 1980: Materialna kultura Hrvata od VII. do IX. stolječa. Zagreb.
Bialeková, D. 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobědám. SlA 25, 103-160.
Bubeník, J. 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hm. Kultury v Čechách. AR 46, 54-64. Praha.
Csallány, D. 1956: Archeologische Denkmäler der Avarenzeit in Mitteleuropa. Budapest.
Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. Im Karpatenbecken. SlA 23/1, 63-96. Bratislava.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Friesinger, H. 1984: Das slawische Gräberfeld von Wimm. Arch.A 68, 203-277.
Fusek, G. 2004 /red./: Sborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra.
Galuška,L.-Kouřil,L.-Měřínský,Z./eds./ 2001: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy AÚ 17
Galuška, L. 2004: Slované. Doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. Brno.
Hanuliak, M. 1990: Aussagefähigkeiten archäologischen Quellen aus Flachgräberfeldern des 9.-12. Jh. SlA 38, 147-192. Bratislava. 2004: Velkomoravské pohrebiská a pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska.
Hensel, W. 1965: Slowiańczyzna wczesnosredniowieczna. Warszawa.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha.
Justová. J. 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. II. Spisy AÚ AV 28.
Kouřil, P. /ed./2005: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern ……. . Spisy AÚ AV 25.
Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9. až 11. věku v Čechách. PA 45, 34-110. Praha.;Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Měřínský, Z. 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů. PA 77, 18-80. Praha. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II. Praha.
Poulík, J. 1957: Výsledky výzkumu na velkom. hradišti Valy u Mikulčic. PA 48, 241-388. Praha.
Profantová, N.-Kavánová, B. 2003: Mikulčice-pohřebiště u 6.a 12. kostela. Spisy AÚ Brno, 17. Brno.
Ruttkay, A. 1975 a 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 1, 2. SlA 23, 119-216; SlA 24, 245-395. Bratislava.;Sláma, J. 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Praha.;Sós, Á. 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. München.
Staňa, Č. 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku. SbPFFBU E 40, 37-45. Brno.
Šolle, M. 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi. PA 52, 353-506. Praha. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury. Praha.
Ungermann, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. AR 57, 707-749. Praha.
Váňa, Z. 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.-XII. Století. SlA 2, 51-104.
Wachowski, K. 1992: Kultura karoliňska a Slowianczyzna zachodnia. Wroclaw.

Literatura doporučená studentům Avenarius, A. 1992: Byzantská kultúra v slovanskou prostredí v VI.-XII. storočí. Bratislava.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ Brno 13/2.
Beloševič, J. 1980: Materialna kultura Hrvata od VII. do IX. stolječa. Zagreb.
Bialeková, D. 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobědám. SlA 25, 103-160.
Bubeník, J. 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hm. Kultury v Čechách. AR 46, 54-64. Praha.
Csallány, D. 1956: Archeologische Denkmäler der Avarenzeit in Mitteleuropa. Budapest.
Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. Im Karpatenbecken. SlA 23/1, 63-96. Bratislava.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Friesinger, H. 1984: Das slawische Gräberfeld von Wimm. Arch.A 68, 203-277.
Fusek, G. 2004 /red./: Sborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra.
Galuška,L.-Kouřil,L.-Měřínský,Z./eds./ 2001: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy AÚ 17
Galuška, L. 2004: Slované. Doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. Brno.
Hanuliak, M. 1990: Aussagefähigkeiten archäologischen Quellen aus Flachgräberfeldern des 9.-12. Jh. SlA 38, 147-192. Bratislava. 2004: Velkomoravské pohrebiská a pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska.
Hensel, W. 1965: Slowiańczyzna wczesnosredniowieczna. Warszawa.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha.
Justová. J. 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. II. Spisy AÚ AV 28.
Kouřil, P. /ed./2005: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern ……. . Spisy AÚ AV 25.
Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9. až 11. věku v Čechách. PA 45, 34-110. Praha.;Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Měřínský, Z. 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů. PA 77, 18-80. Praha. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II. Praha.
Poulík, J. 1957: Výsledky výzkumu na velkom. hradišti Valy u Mikulčic. PA 48, 241-388. Praha.
Profantová, N.-Kavánová, B. 2003: Mikulčice-pohřebiště u 6.a 12. kostela. Spisy AÚ Brno, 17. Brno.
Ruttkay, A. 1975 a 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 1, 2. SlA 23, 119-216; SlA 24, 245-395. Bratislava.;Sláma, J. 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Praha.;Sós, Á. 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. München.
Staňa, Č. 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku. SbPFFBU E 40, 37-45. Brno.
Šolle, M. 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi. PA 52, 353-506. Praha. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury. Praha.
Ungermann, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. AR 57, 707-749. Praha.
Váňa, Z. 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.-XII. Století. SlA 2, 51-104.
Wachowski, K. 1992: Kultura karoliňska a Slowianczyzna zachodnia. Wroclaw.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dobrá teoretická i praktická orientace v dané problematice, založená na studiu literatury i bohatších zkušenostech nabytých účastí na domácích i zahraničních archeologických výzkumech.

Sylabus DPRKUSZ - Problémy poznání hmotné kultury Slovanů doby hradištní
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Bohuslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Formou přednášek nebo konzultací budeme se studenty systematicky prohlubovat jejich znalosti o jednotlivých kategoriích předmětů hmotné kultury pocházejících ze sídlištního prostředí hradišť, zemědělských osad i z nekropolí. Na základě starších moravských výzkumů, ale také nejnovějších výzkumů ve Znojmě-Hradišti budeme analyzovat jednotlivé nálezové okolností, sledovat a klasifikovat doprovodné nálezy a konečně též vzájemným srovnáváním všech získaných informací se pokusíme hledat cesty i k doplnění a upřesnění stále diskutované problematiky vývojové chronologie řady předmětů hmotné kultury.V rámci jednotlivých uzavřených tematických celků budeme hovořit o:- ozdobách a špercích; - militáriích; - nástrojích řemesel; - domácích potřebách; - keramice ad.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Avenarius, A. 1992: Byzantská kultúra v slovanskou prostredí v VI.-XII. storočí. Bratislava.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ Brno 13/2.
Beloševič, J. 1980: Materialna kultura Hrvata od VII. do IX. stolječa. Zagreb.
Bialeková, D. 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobědám. SlA 25, 103-160.
Bubeník, J. 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hm. Kultury v Čechách. AR 46, 54-64. Praha.
Csallány, D. 1956: Archeologische Denkmäler der Avarenzeit in Mitteleuropa. Budapest.
Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. Im Karpatenbecken. SlA 23/1, 63-96. Bratislava.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Friesinger, H. 1984: Das slawische Gräberfeld von Wimm. Arch.A 68, 203-277.
Fusek, G. 2004 /red./: Sborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra.
Galuška,L.-Kouřil,L.-Měřínský,Z./eds./ 2001: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy AÚ 17
Galuška, L. 2004: Slované. Doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. Brno.
Hanuliak, M. 1990: Aussagefähigkeiten archäologischen Quellen aus Flachgräberfeldern des 9.-12. Jh. SlA 38, 147-192. Bratislava. 2004: Velkomoravské pohrebiská a pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska.
Hensel, W. 1965: Slowiańczyzna wczesnosredniowieczna. Warszawa.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha.
Justová. J. 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. II. Spisy AÚ AV 28.
Kouřil, P. /ed./2005: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern ……. . Spisy AÚ AV 25.
Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9. až 11. věku v Čechách. PA 45, 34-110. Praha.;Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Měřínský, Z. 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů. PA 77, 18-80. Praha. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II. Praha.
Poulík, J. 1957: Výsledky výzkumu na velkom. hradišti Valy u Mikulčic. PA 48, 241-388. Praha.
Profantová, N.-Kavánová, B. 2003: Mikulčice-pohřebiště u 6.a 12. kostela. Spisy AÚ Brno, 17. Brno.
Ruttkay, A. 1975 a 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 1, 2. SlA 23, 119-216; SlA 24, 245-395. Bratislava.;Sláma, J. 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Praha.;Sós, Á. 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. München.
Staňa, Č. 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku. SbPFFBU E 40, 37-45. Brno.
Šolle, M. 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi. PA 52, 353-506. Praha. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury. Praha.
Ungermann, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. AR 57, 707-749. Praha.
Váňa, Z. 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.-XII. Století. SlA 2, 51-104.
Wachowski, K. 1992: Kultura karoliňska a Slowianczyzna zachodnia. Wroclaw.

Literatura doporučená studentům Avenarius, A. 1992: Byzantská kultúra v slovanskou prostredí v VI.-XII. storočí. Bratislava.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ Brno 13/2.
Beloševič, J. 1980: Materialna kultura Hrvata od VII. do IX. stolječa. Zagreb.
Bialeková, D. 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobědám. SlA 25, 103-160.
Bubeník, J. 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hm. Kultury v Čechách. AR 46, 54-64. Praha.
Csallány, D. 1956: Archeologische Denkmäler der Avarenzeit in Mitteleuropa. Budapest.
Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. Im Karpatenbecken. SlA 23/1, 63-96. Bratislava.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Friesinger, H. 1984: Das slawische Gräberfeld von Wimm. Arch.A 68, 203-277.
Fusek, G. 2004 /red./: Sborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra.
Galuška,L.-Kouřil,L.-Měřínský,Z./eds./ 2001: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy AÚ 17
Galuška, L. 2004: Slované. Doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. Brno.
Hanuliak, M. 1990: Aussagefähigkeiten archäologischen Quellen aus Flachgräberfeldern des 9.-12. Jh. SlA 38, 147-192. Bratislava. 2004: Velkomoravské pohrebiská a pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska.
Hensel, W. 1965: Slowiańczyzna wczesnosredniowieczna. Warszawa.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha.
Justová. J. 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. II. Spisy AÚ AV 28.
Kouřil, P. /ed./2005: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern ……. . Spisy AÚ AV 25.
Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9. až 11. věku v Čechách. PA 45, 34-110. Praha.;Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Měřínský, Z. 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů. PA 77, 18-80. Praha. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II. Praha.
Poulík, J. 1957: Výsledky výzkumu na velkom. hradišti Valy u Mikulčic. PA 48, 241-388. Praha.
Profantová, N.-Kavánová, B. 2003: Mikulčice-pohřebiště u 6.a 12. kostela. Spisy AÚ Brno, 17. Brno.
Ruttkay, A. 1975 a 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei 1, 2. SlA 23, 119-216; SlA 24, 245-395. Bratislava.;Sláma, J. 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Praha.;Sós, Á. 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. München.
Staňa, Č. 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku. SbPFFBU E 40, 37-45. Brno.
Šolle, M. 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi. PA 52, 353-506. Praha. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury. Praha.
Ungermann, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. AR 57, 707-749. Praha.
Váňa, Z. 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.-XII. Století. SlA 2, 51-104.
Wachowski, K. 1992: Kultura karoliňska a Slowianczyzna zachodnia. Wroclaw.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dobrá teoretická i praktická orientace v dané problematice, založená na studiu literatury i bohatších zkušenostech nabytých účastí na domácích i zahraničních archeologických výzkumech.

Sylabus DPUBREC - Publikování recenze
2010

Sylabus DSTODPE - Příprava studie pro odborné periodikum
2010

Sylabus DTRAKUZ - Transformace archeologické kultury zemědělského pravěku
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ERNÉE, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické, Supplementum 20. Praha
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
LüNING, L. 1981: Versuchsgelände Kinzweiler (Stadt Eschweiler, Kr. Aachen-Land). Bonner Jahrbücher 181, 264-284
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490-509
-" - 2007: Metoda archeologie. Plzeň
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2,86-100
TICHÝ, R. 2008: Sídliště kultury s lineární keramikou v Mohelnici "U cukrovaru": aktuální problém pro dataci neolitických sídlišť?, Pravěk Nová řada 17/2007, 5-26
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
VENCL, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Literatura doporučená studentům ERNÉE, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické, Supplementum 20. Praha
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
LüNING, L. 1981: Versuchsgelände Kinzweiler (Stadt Eschweiler, Kr. Aachen-Land). Bonner Jahrbücher 181, 264-284
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490-509
-" - 2007: Metoda archeologie. Plzeň
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2,86-100
TICHÝ, R. 2008: Sídliště kultury s lineární keramikou v Mohelnici "U cukrovaru": aktuální problém pro dataci neolitických sídlišť?, Pravěk Nová řada 17/2007, 5-26
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
VENCL, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Chápat přístupy k řešení vlivu transformací na datování zahloubených objektů, podobu objektů (matematický, experimentální a erozní model).

Sylabus DTRAKZZ - Transformace archeologické kultury zemědělského pravěku
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.
Chápat přístupy k řešení vlivu transformací na datování zahloubených objektů, podobu objektů (matematický, experimentální a erozní model).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Transformační procesy představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Posouzení transformačních procesů je podstatné při provedení kritiky archeologických pramenů. Neoficiální doktrínou je zahraniční práce M.B. Schiffera z roku 1976, který problematiku teoreticky popsal. Z pohledu českého prostředí proběhla již v zahraničí její kritika L. Binfordem, jiné práce (U. Sommerová) neodpovídají teorii transformací (Neustupný). Ze zahraničních přístupů je nutné zmínit snahu J. Lüninga (1981) o řešení transformací experimentálním modelováním zahloubených objektů. V české literatuře jde o téma radikálněji diskutované necelých 15 let zpět.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ERNÉE, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické, Supplementum 20. Praha
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
LüNING, L. 1981: Versuchsgelände Kinzweiler (Stadt Eschweiler, Kr. Aachen-Land). Bonner Jahrbücher 181, 264-284
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490-509
-" - 2007: Metoda archeologie. Plzeň
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2,86-100
TICHÝ, R. 2008: Sídliště kultury s lineární keramikou v Mohelnici "U cukrovaru": aktuální problém pro dataci neolitických sídlišť?, Pravěk Nová řada 17/2007, 5-26
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
VENCL, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Literatura doporučená studentům ERNÉE, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické, Supplementum 20. Praha
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
LüNING, L. 1981: Versuchsgelände Kinzweiler (Stadt Eschweiler, Kr. Aachen-Land). Bonner Jahrbücher 181, 264-284
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490-509
-" - 2007: Metoda archeologie. Plzeň
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2,86-100
TICHÝ, R. 2008: Sídliště kultury s lineární keramikou v Mohelnici "U cukrovaru": aktuální problém pro dataci neolitických sídlišť?, Pravěk Nová řada 17/2007, 5-26
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
VENCL, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DTRSOAR - Trendy současné archeologie
2010

Sylabus DUCVEKO - Aktivní účast na vědecké konferenci
2010

Sylabus DVARCEX - Význam archeolog.experimentu pro model. arch. pram.preh.
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Nejčastější rolí přisuzovanou experimentální archeologii jsou zpravidla technologické a funkční experimenty nebo (re)konstrukce objektů. Smyslem experimentálního modelování je však hledat řetězce vedoucí od archeologického pramene k technologii a funkci artefaktů ve vztahu k jejich transformaci do opětovné podoby archeologického pramene (vyřazení z živé kultury). Zásadnější je význam replik z anorganických artefaktů (kámen, kov) nebo materiálů z nich upravených (keramika), které mají vyšší odolnost k postdepoziční transformaci a ponechávají si částečnou schopnost srovnání s dochovanými archeologickými prameny. Modelování se však nemůže vyhnout ani modelování podoby objektů, zahloubených i nadzemních. To ony významně spoluvytváří zánikové a postdepoziční transformace.
Modelový experiment zde tedy odlišujeme od experimentu bez vazby na archeologické prameny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Chápat význam archeologických experimentů k vytváření řetězců od experimentálních modelů k archeologickým pramenům.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Nejčastější rolí přisuzovanou experimentální archeologii jsou zpravidla technologické a funkční experimenty nebo (re)konstrukce objektů. Smyslem experimentálního modelování je však hledat řetězce vedoucí od archeologického pramene k technologii a funkci artefaktů ve vztahu k jejich transformaci do opětovné podoby archeologického pramene (vyřazení z živé kultury). Zásadnější je význam replik z anorganických artefaktů (kámen, kov) nebo materiálů z nich upravených (keramika), které mají vyšší odolnost k postdepoziční transformaci a ponechávají si částečnou schopnost srovnání s dochovanými archeologickými prameny. Modelování se však nemůže vyhnout ani modelování podoby objektů, zahloubených i nadzemních. To ony významně spoluvytváří zánikové a postdepoziční transformace.
Modelový experiment zde tedy odlišujeme od experimentu bez vazby na archeologické prameny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hložek, M. - TICHÝ, R. - Dohnálková, H. - Dohnálková, I. 2006: Implications of crushed pottery in prehistoric pottery, Journal of (Re)construction and Experiment in Archaeology, vol. 3, 7-10
MALINA, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Brno
POPELKA, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech, Praehistorica XXIV. Praha
TICHÝ, R. - Drnovský, V. 2007: Počátky v experimentálním zpracování surovin z Jizerských hor užívaných v neolitu, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, 2006, Hradec Králové, s. 83-92
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
Ročníky časopisu (Re)konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie
Ročníky časopisu (Re)construction and experiment in Archaeology – Journal of Experiment in Archaeology (EuroREA)
Ročníky časopisu „Bilanz“, Experimentelle Archaologie in Deutschland – Exp. Arch. in Europe
Bibliografhie zur Experimentellen Archaologie, Oldenburg 1992

Literatura doporučená studentům Hložek, M. - TICHÝ, R. - Dohnálková, H. - Dohnálková, I. 2006: Implications of crushed pottery in prehistoric pottery, Journal of (Re)construction and Experiment in Archaeology, vol. 3, 7-10
MALINA, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Brno
POPELKA, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech, Praehistorica XXIV. Praha
TICHÝ, R. - Drnovský, V. 2007: Počátky v experimentálním zpracování surovin z Jizerských hor užívaných v neolitu, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, 2006, Hradec Králové, s. 83-92
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
Ročníky časopisu (Re)konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie
Ročníky časopisu (Re)construction and experiment in Archaeology – Journal of Experiment in Archaeology (EuroREA)
Ročníky časopisu „Bilanz“, Experimentelle Archaologie in Deutschland – Exp. Arch. in Europe
Bibliografhie zur Experimentellen Archaologie, Oldenburg 1992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu dle požadavků garanta

Sylabus DVAREXP - Význam archeolog.experimentu pro model. arch. pram.preh.
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Nejčastější rolí přisuzovanou experimentální archeologii jsou zpravidla technologické a funkční experimenty nebo (re)konstrukce objektů. Smyslem experimentálního modelování je však hledat řetězce vedoucí od archeologického pramene k technologii a funkci artefaktů ve vztahu k jejich transformaci do opětovné podoby archeologického pramene (vyřazení z živé kultury). Zásadnější je význam replik z anorganických artefaktů (kámen, kov) nebo materiálů z nich upravených (keramika), které mají vyšší odolnost k postdepoziční transformaci a ponechávají si částečnou schopnost srovnání s dochovanými archeologickými prameny. Modelování se však nemůže vyhnout ani modelování podoby objektů, zahloubených i nadzemních. To ony významně spoluvytváří zánikové a postdepoziční transformace.
Modelový experiment zde tedy odlišujeme od experimentu bez vazby na archeologické prameny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Chápat význam archeologických experimentů k vytváření řetězců od experimentálních modelů k archeologickým pramenům.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Modelový experiment zde tedy odlišujeme od experimentu bez vazby na archeologické prameny.
Nejčastější rolí přisuzovanou experimentální archeologii jsou zpravidla technologické a funkční experimenty nebo (re)konstrukce objektů. Smyslem experimentálního modelování je však hledat řetězce vedoucí od archeologického pramene k technologii a funkci artefaktů ve vztahu k jejich transformaci do opětovné podoby archeologického pramene (vyřazení z živé kultury). Zásadnější je význam replik z anorganických artefaktů (kámen, kov) nebo materiálů z nich upravených (keramika), které mají vyšší odolnost k postdepoziční transformaci a ponechávají si částečnou schopnost srovnání s dochovanými archeologickými prameny. Modelování se však nemůže vyhnout ani modelování podoby objektů, zahloubených i nadzemních. To ony významně spoluvytváří zánikové a postdepoziční transformace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hložek, M. - TICHÝ, R. - Dohnálková, H. - Dohnálková, I. 2006: Implications of crushed pottery in prehistoric pottery, Journal of (Re)construction and Experiment in Archaeology, vol. 3, 7-10
MALINA, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Brno
POPELKA, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech, Praehistorica XXIV. Praha
TICHÝ, R. - Drnovský, V. 2007: Počátky v experimentálním zpracování surovin z Jizerských hor užívaných v neolitu, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, 2006, Hradec Králové, s. 83-92
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
Ročníky časopisu (Re)konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie
Ročníky časopisu (Re)construction and experiment in Archaeology – Journal of Experiment in Archaeology (EuroREA)
Ročníky časopisu „Bilanz“, Experimentelle Archaologie in Deutschland – Exp. Arch. in Europe
Bibliografhie zur Experimentellen Archaologie, Oldenburg 1992

Literatura doporučená studentům Hložek, M. - TICHÝ, R. - Dohnálková, H. - Dohnálková, I. 2006: Implications of crushed pottery in prehistoric pottery, Journal of (Re)construction and Experiment in Archaeology, vol. 3, 7-10
MALINA, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Brno
POPELKA, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech, Praehistorica XXIV. Praha
TICHÝ, R. - Drnovský, V. 2007: Počátky v experimentálním zpracování surovin z Jizerských hor užívaných v neolitu, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, 2006, Hradec Králové, s. 83-92
TICHÝ, R. - Drnovský, V. - Šída, P. 2008: Výrobní odpad z neolitických těžebních a zpracovatelských areálů: experimentální model a realita v archeologicky doložených situacích, Ve službách archeologie 2/2008, s. 143-159
Ročníky časopisu (Re)konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie
Ročníky časopisu (Re)construction and experiment in Archaeology – Journal of Experiment in Archaeology (EuroREA)
Ročníky časopisu „Bilanz“, Experimentelle Archaologie in Deutschland – Exp. Arch. in Europe
Bibliografhie zur Experimentellen Archaologie, Oldenburg 1992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu dle požadavků garanta

Sylabus DVYKAEV - Vybr.kap.z ml.eneol. a poč.st.doby bronz.ve stř. Evropě
2010

Sylabus DVYKAEZ - Vybr.kap.z ml.eneol. a poč.st.doby bronz.ve stř. Evropě
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zaobírá pravěkou společností na sklonku doby kamenné a na počátku doby bronzové ve východní části střední Evropy. Domácí vývoj je přerušen příchodem nositelů kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů. Vznikají předpoklady pro formování společnosti doby bronzové. Otázkou je, jak se tato transformace promítá v sídlištní strategii, pohřebním ritu a v archeologickém materiálu (v keramice, kamenné štípané a hlazené industrii a v produkci kovových artefaktů).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět se zaobírá pravěkou společností na sklonku doby kamenné a na počátku doby bronzové ve východní části střední Evropy. Domácí vývoj je přerušen příchodem nositelů kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů. Vznikají předpoklady pro formování společnosti doby bronzové. Otázkou je, jak se tato transformace promítá v sídlištní strategii, pohřebním ritu a v archeologickém materiálu (v keramice, kamenné štípané a hlazené industrii a v produkci kovových artefaktů).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět se zaobírá pravěkou společností na sklonku doby kamenné a na počátku doby bronzové ve východní části střední Evropy. Domácí vývoj je přerušen příchodem nositelů kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů. Vznikají předpoklady pro formování společnosti doby bronzové. Otázkou je, jak se tato transformace promítá v sídlištní strategii, pohřebním ritu a v archeologickém materiálu (v keramice, kamenné štípané a hlazené industrii a v produkci kovových artefaktů).

Literatura, na níž je předmět vystavěn M. Buchvaldek: Kultura se šňůrovou keramikou ve střední Evropě. Praehistorica XII. Praha 1986.
F. Bertemes – V. Heyd: Définition et Origine de ľAge du Bronze ancien en Europe centrale. In: Comité des Travaux historiques et scientifiques. Sec. de Pré- et Protohistorie. 117e Congr. Nat. Soc. Savantes. Clermont-Ferrand 1992. Paris 1996, 13-36.
F. Bertemes – L. Šebela: Quelques aspects de la mé tallurgie du chalcolithique récent et le début de ľâge du
Bronze ancien en Autriche, Boheme et Moravie, In: C. Mordant - M. Pernot - V. Rychner (eds.): ĽAtelier du
bronzier en Europe du XXe au VIIIe siècle avant notre ère. Actes du colloque international ″Bronze '96″
Neuchâtel et Dijon. Tome II: Du minerai au métal, du métal à ľobject. Paris 1996.
S. Kadrow: U progu nowej epoki: gospodarka i społeczeństwo wczesnego okresu epoki brązu w Europie Šrodkowej. Kraków 2001.
J. Kopacz: Początki epoki brązu w strefie karpackiej w świetle materiałów kamiennych, Kraków 2001.
J. Kopacz – A. Přichystal – L. Šebela: Lithic Chipped Industry of the Moravian Bell Beaker Culture in Moravia and its East-Central European Context, Kraków 2009.
J. Kopacz – L. Šebela: Chipped Stone Material of the Moravian Proto-Únětice Culture, Przegląd Archeologiczny
46, 1998, 37-57.
J. Kopacz – L. Šebela: Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich, Kraków-Brno 2006.
J. Machnik: Kultury z przełomu eneolitu i epoki brązu w strefie Karpackiej. Wrocław-Warszawa-Kraków-
Gdańsk 1987.
J. Machnik: The Earliest Aronze Age in the Carpathian Basin. Bradford 1991.
A. Přichystal – L. Šebela: Surovinová základna kamenné štípané industrie nositelů kultury zvoncovitých pohárů ve východní části střední Evropy, Ve službách archeologie 1/07, 2007, 188-198.
J. Turek: Období zvoncovitých pohárů v Evropě, Archeologie ve středních Čechách 10, 2006, 2758-368

Literatura doporučená studentům M. Buchvaldek: Kultura se šňůrovou keramikou ve střední Evropě. Praehistorica XII. Praha 1986.
F. Bertemes – V. Heyd: Définition et Origine de ľAge du Bronze ancien en Europe centrale. In: Comité des Travaux historiques et scientifiques. Sec. de Pré- et Protohistorie. 117e Congr. Nat. Soc. Savantes. Clermont-Ferrand 1992. Paris 1996, 13-36.
F. Bertemes – L. Šebela: Quelques aspects de la mé tallurgie du chalcolithique récent et le début de ľâge du
Bronze ancien en Autriche, Boheme et Moravie, In: C. Mordant - M. Pernot - V. Rychner (eds.): ĽAtelier du
bronzier en Europe du XXe au VIIIe siècle avant notre ère. Actes du colloque international ″Bronze '96″
Neuchâtel et Dijon. Tome II: Du minerai au métal, du métal à ľobject. Paris 1996.
S. Kadrow: U progu nowej epoki: gospodarka i społeczeństwo wczesnego okresu epoki brązu w Europie Šrodkowej. Kraków 2001.
J. Kopacz: Początki epoki brązu w strefie karpackiej w świetle materiałów kamiennych, Kraków 2001.
J. Kopacz – A. Přichystal – L. Šebela: Lithic Chipped Industry of the Moravian Bell Beaker Culture in Moravia and its East-Central European Context, Kraków 2009.
J. Kopacz – L. Šebela: Chipped Stone Material of the Moravian Proto-Únětice Culture, Przegląd Archeologiczny
46, 1998, 37-57.
J. Kopacz – L. Šebela: Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich, Kraków-Brno 2006.
J. Machnik: Kultury z przełomu eneolitu i epoki brązu w strefie Karpackiej. Wrocław-Warszawa-Kraków-
Gdańsk 1987.
J. Machnik: The Earliest Aronze Age in the Carpathian Basin. Bradford 1991.
A. Přichystal – L. Šebela: Surovinová základna kamenné štípané industrie nositelů kultury zvoncovitých pohárů ve východní části střední Evropy, Ve službách archeologie 1/07, 2007, 188-198.
J. Turek: Období zvoncovitých pohárů v Evropě, Archeologie ve středních Čechách 10, 2006, 2758-368

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DVYMLPA - Výzkum mladého paleolitu. Kompl. přístup k anal. lovecké společnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svoboda Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrich, J.: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Krigl, Praha 2005.
Jelínek, J.: Velký obrazový atlas pravěkého člověka. Artia, Praha 1983.
Mellars, P. et al.: Rethinking the Human Revolution. McDonald Institute Monographs, Cambridge 2007.
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Stringer, Ch., Gamble, C.: In search of the Neanderthals. Thames and Hudson, London 1993.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.

Literatura doporučená studentům Fridrich, J.: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Krigl, Praha 2005.
Jelínek, J.: Velký obrazový atlas pravěkého člověka. Artia, Praha 1983.
Mellars, P. et al.: Rethinking the Human Revolution. McDonald Institute Monographs, Cambridge 2007.
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Stringer, Ch., Gamble, C.: In search of the Neanderthals. Thames and Hudson, London 1993.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DVYMLPZ - Výzkum mladého paleolitu. Kompl. přístup k anal. lovecké společnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svoboda Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět sleduje rytmus klimatických změn ve svrchním pleistocénu a na počátku holocénu, otázky zániku neandertálců a šíření populací anatomicky moderního Homo sapiens v prostoru a čase a jejich adaptace v nově osídlených prostředích. Zvláštní pozornost je věnována klasickým nálezům z území Moravy: sídelní areály, metody lovu, technologie, umení, rituály.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrich, J.: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Krigl, Praha 2005.
Jelínek, J.: Velký obrazový atlas pravěkého člověka. Artia, Praha 1983.
Mellars, P. et al.: Rethinking the Human Revolution. McDonald Institute Monographs, Cambridge 2007.
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Stringer, Ch., Gamble, C.: In search of the Neanderthals. Thames and Hudson, London 1993.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.

Literatura doporučená studentům Fridrich, J.: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Krigl, Praha 2005.
Jelínek, J.: Velký obrazový atlas pravěkého člověka. Artia, Praha 1983.
Mellars, P. et al.: Rethinking the Human Revolution. McDonald Institute Monographs, Cambridge 2007.
Oliva, M., Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno 2005.
Stringer, Ch., Gamble, C.: In search of the Neanderthals. Thames and Hudson, London 1993.
Svoboda, J.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994, 2002, 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DVYPEAR - Vybrané problémy evropské archeologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematická znalost pramenné základny jednotlivých úseků dějin, jimiž se archeologie zabývá, patří k trvalým požadavkům badatelské práce. Tento kurz však jde nad rámec obecných vědomostí, a proto testuje jejich znalost v konfrontaci s problémy výkladu významných fenoménů jednotlivých období. Těmi jsou např. střet kultur, interregionální vztahy, problém migrací, otázka přenosu kultury, vznik kultury, akulturace, problematiku centra a periferie, atd., všechny ovšem s odrazem v archeologických pramenech.
Možnosti výběru jednoho z následujících témat:
1. Komplexní lovecká společnost mladého paleolitu (J.A. Svoboda)
2. Neolitizace jako vztah kořistníků a prvních zemědělců (R. Tichý)
3. Změny na počátku eneolitu (J. Kovárník)
4. Hmotná kultura na přelomu eneolitu a doby bronzové (L. Šebela)
5. Archeologická kultura přelomu starší a mladší doby železné (J. Waldhauser)
6. Římané a barbaři - střet dvou civilizací (E. Droberjar)
7. Proměny hmotné kultury středověku (J. Unger)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Systematická znalost pramenné základny jednotlivých úseků dějin, jimiž se archeologie zabývá, patří k trvalým požadavkům badatelské práce. Tento kurz však jde nad rámec obecných vědomostí, a proto testuje jejich znalost v konfrontaci s problémy výkladu významných fenoménů jednotlivých období. Těmi jsou např. střet kultur, interregionální vztahy, problém migrací, otázka přenosu kultury, vznik kultury, akulturace, problematiku centra a periferie, atd., všechny ovšem s odrazem v archeologických pramenech.
Možnosti výběru jednoho z následujících témat:
1. Komplexní lovecká společnost mladého paleolitu (J.A. Svoboda)
2. Neolitizace jako vztah kořistníků a prvních zemědělců (R. Tichý)
3. Změny na počátku eneolitu (J. Kovárník)
4. Hmotná kultura na přelomu eneolitu a doby bronzové (L. Šebela)
5. Archeologická kultura přelomu starší a mladší doby železné (J. Waldhauser)
6. Římané a barbaři - střet dvou civilizací (E. Droberjar)
7. Proměny hmotné kultury středověku (J. Unger)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Systematická znalost pramenné základny jednotlivých úseků dějin, jimiž se archeologie zabývá, patří k trvalým požadavkům badatelské práce. Tento kurz však jde nad rámec obecných vědomostí, a proto testuje jejich znalost v konfrontaci s problémy výkladu významných fenoménů jednotlivých období. Těmi jsou např. střet kultur, interregionální vztahy, problém migrací, otázka přenosu kultury, vznik kultury, akulturace, problematiku centra a periferie, atd., všechny ovšem s odrazem v archeologických pramenech.
Možnosti výběru jednoho z následujících témat:
1. Komplexní lovecká společnost mladého paleolitu (J.A. Svoboda)
2. Neolitizace jako vztah kořistníků a prvních zemědělců (R. Tichý)
3. Změny na počátku eneolitu (J. Kovárník)
4. Hmotná kultura na přelomu eneolitu a doby bronzové (L. Šebela)
5. Archeologická kultura přelomu starší a mladší doby železné (J. Waldhauser)
6. Římané a barbaři - střet dvou civilizací (E. Droberjar)
7. Proměny hmotné kultury středověku (J. Unger)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Vencl, S. – Fridrich, J. (eds.) 2007: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Praha.
Svoboda, J. A. a kol. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Brno (2. vydání)
Bailey, G. - Spikins, P. 2008: Mesolithic Europe. Cambridge
Pavlů, I. – Zápotocká, M. (eds.) 2007: Neolit. Archeologie pravěkých Čech 3. Praha.
Whittle, A.1999: Europe in the Neolithic. The creation of new worlds. Cambridge
Neustupný, Evžen (ed.) et al.: Eneolit. Archeologie pravěkých Čech 4. Praha.
Nicolis, F. (ed.) 2001: Bell Beakers today. Pottery, people, culture, symbols in prehistoric Europe. Trento
Jiráň, Luboš (ed.) et al.: Doba bronzová. Archeologie pravěkých Čech 5. Praha
Harding, A. F. 2000: European societies in the Bronze Age. Cambridge: Cambridge
University Press.
Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba halštatská. Archeologie pravěkých Čech 6. Praha
Collis, J. 1997: The European Iron Age. London - New York: Routledge.
Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha
Kruta, V. 2000: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris
Salač, V. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 8. Doba římská a stěhování národů. Praha
Erdrich, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. Praha.
Měřínský, Z. 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, II. Praha.
Klápště, J. 2005: Proměna českých zemí ve středověku, Praha.

Literatura doporučená studentům Vencl, S. – Fridrich, J. (eds.) 2007: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Praha.
Svoboda, J. A. a kol. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Brno (2. vydání)
Bailey, G. - Spikins, P. 2008: Mesolithic Europe. Cambridge
Pavlů, I. – Zápotocká, M. (eds.) 2007: Neolit. Archeologie pravěkých Čech 3. Praha.
Whittle, A.1999: Europe in the Neolithic. The creation of new worlds. Cambridge
Neustupný, Evžen (ed.) et al.: Eneolit. Archeologie pravěkých Čech 4. Praha.
Nicolis, F. (ed.) 2001: Bell Beakers today. Pottery, people, culture, symbols in prehistoric Europe. Trento
Jiráň, Luboš (ed.) et al.: Doba bronzová. Archeologie pravěkých Čech 5. Praha
Harding, A. F. 2000: European societies in the Bronze Age. Cambridge: Cambridge
University Press.
Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba halštatská. Archeologie pravěkých Čech 6. Praha
Collis, J. 1997: The European Iron Age. London - New York: Routledge.
Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha
Kruta, V. 2000: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris
Salač, V. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 8. Doba římská a stěhování národů. Praha
Erdrich, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhältnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stämmen vor seiner Nordwestgrenze von der späten römischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz.
Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (ed.) 1994: Markomanennkriege - Ursachen und Wirkungen. Brno.
Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. Praha.
Měřínský, Z. 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, II. Praha.
Klápště, J. 2005: Proměna českých zemí ve středověku, Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student získá kompetenci odvozovat hodnocení dané problematiky na základě znalostí pramenné základny daných období dle zaměření svojí doktorské práce.

Sylabus EKONOM - Ekonomika
2005

Sylabus ENECAM - Eneolit Čech a Moravy
2008

Sylabus ETNAR - Etnoarcheologie
2006

Sylabus ETNOART - Etnoarcheologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Květina Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historie antropologického myšlení. Vývoj vztahu antropologie a archeologie v anglosaském světě a ve střední Evropě. Zacházení s odpadem a formulování „middle range theory“. Formování archeologického materiálu na sídlištích. Studium artefaktů na základě etnoarcheologie s přihlédnutím k počítačovým aplikacím. Specializovaná výroba – její typologie a vliv na formální vlastnosti artefaktů. Systémy a vzory osídlení v krajině a v závislosti na sociální organizaci. Obchod s prestižními artefakty a běžnými komoditami, typy trhů. Moc, autorita a prestiž - vedoucí aktivit, velké osoby, náčelníci, králové, stařešinové. Sociální struktura a její instituce. Typy příbuzenských systémů. Náboženství a pohřební ritus jako antropologické konstanty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty s interpretací archeologických situací prostřednictvím antropologických modelů. Ty jsou formulovány na základě terénních výzkumů u soudobých a recentních předindustriálních společností. Antropologické modely jsou důležitou srovnávací rovinou prehistorické i historické archeologie. Posluchači jsou vedeni k nazírání na zaniklé společnosti bez antropocentrismu a s respektem ke kulturní odlišnosti „těch druhých“.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Historie vývoje názorů v antropologii I
2. Historie vývoje názorů v antropologii II.
3. Vztah antropologie a archeologie
4. Zacházení s odpadem
5. Formování archeologického materiálu
6. Studium artefaktů – funkce, operační řetězce, taxonomie a styl
7. Specializovaná výroba
8. Osídlení– systémy a vzory, sídelní struktura a aktivity
9. Obchod a směna
10. Sociální organizace
11. Moc, autorita a prestiž
12. Příbuzenství
13. Náboženství, pohřební ritus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná studijní literatura:
Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus EVDEST - Dějiny evropského středověku
2007

Sylabus EXARCH1 - Experimentální archeologie 1
2005

Sylabus EXARCH2 - Experimentální archeologie 2
2005

Sylabus EXARCH3 - Experimentální archeologie 3
2004

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praktická aplikace znalostí a závěrů z pravěké archeologie .

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem povinně volitelného předmětu je odborná stránka experimentální archeologie a ověření poznatků o životě v pravěkém společenství lidí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah výuky je praktický, výuka je organizována v Centru experimentální archeologie ve Všestarech u Hradce Králové. Metoda experimentu v archeologii je prezentována na jednotlivých pokusech, jejichž výsledky jsou publikovány v časopise "Rekonstrukce a experiment v archeologii". Tímto způsobem tak probíhá stavba modelové pravěké sídelní jednotky (obytné domy, výrobní objekty, kultovní a pohřební areál) a výroba prehistorických artefaktů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Malina,J.: Metody experimentu v archeologii. Praha 1980.
Tichý,R.: Projekt "Borek". Příspěvek ke stavbě a funkci neolitického obytného areálu. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str.71-118.
Thér,R.-Tichý.R.: Centrum experimentální archeologie Všestary. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 164-169.
Tichý,R.: Experimentální archeologie nebo experiment v archeologii? In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 207.
Tichý,R.: Námořní plavba v raném neolitu. Příspěvek experimentální archeologie k počátkům neolitizace Středomoří. In: Archeologické rozhledy 52/2000,str. 234-260.
Tichý,R.a kol.: Příspěvek k poznání stavby pravěkého domu kůlové konstrukce. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str. 45-74.
Tichý,R.: První etapa zimního obývání rekonstrukce domu kůlové konstrukce ze starší doby bronzové. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.101-108.
Richter,D.-Tichý,R.: Druhá etapa zimního obývání rekonstrukce polozemnice z doby železné. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.109-113.
Tichý,R.-Tintěra,L.: Výpal keramiky v jámě (zahloubeném ohništi). In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.114-120.

Literatura doporučená studentům Malina,J.: Metody experimentu v archeologii. Praha 1980.
Tichý,R.: Projekt "Borek". Příspěvek ke stavbě a funkci neolitického obytného areálu. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str.71-118.
Thér,R.-Tichý.R.: Centrum experimentální archeologie Všestary. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 164-169.
Tichý,R.: Experimentální archeologie nebo experiment v archeologii? In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 207.
Tichý,R.: Námořní plavba v raném neolitu. Příspěvek experimentální archeologie k počátkům neolitizace Středomoří. In: Archeologické rozhledy 52/2000,str. 234-260.
Tichý,R.a kol.: Příspěvek k poznání stavby pravěkého domu kůlové konstrukce. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str. 45-74.
Tichý,R.: První etapa zimního obývání rekonstrukce domu kůlové konstrukce ze starší doby bronzové. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.101-108.
Richter,D.-Tichý,R.: Druhá etapa zimního obývání rekonstrukce polozemnice z doby železné. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.109-113.
Tichý,R.-Tintěra,L.: Výpal keramiky v jámě (zahloubeném ohništi). In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.114-120.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Docházka a splnění uložených úkolů.

Sylabus EXARCH4 - Experimentální archeologie 4
2005

Sylabus EXARCH5 - Experimentální archeologie 5
2005

Sylabus EXARCH6 - Experimentální archeologie 6
2005

Sylabus EXARCH7 - Experimentální archeologie 7
2005

Sylabus EXKCR - Exkurze tuzemská
2007

Sylabus EXPAR - Experimentální archeologie
2007

Sylabus EXPAR1 - Experimentální archeologie 1
2005

Sylabus EXPAR2 - Experimentální archeologie 2
2005

Sylabus EXPARCH - Experimentální archeologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ano

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsahem předmětu je experimentální ověřování hypotéz vztahujících se k otázkám konstrukcí pravěkých (středověkých) objektů, kvalitě života v pravěku (případně středověku), práci s nástroji, otázkám výroby a údržby nástrojů, otázkám údržby sídliště a také k otázkám vybraných výrobních procesů a technologií. Hlavním dějištěm experimentů a praktických cvičení je univerzitní Centrum experimentální archeologie ve Všestarech

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se v předmětu seznámí s rolí různých materiálů ve výstavbě a obývání pravěkých sídlišť. Seznámí se s podmínkami života v pravěké vesnici, s technologiemi výroby keramiky a nástrojů z různých materiálů. Nabité dovednosti a zejména zážitkový faktor jsou velmi vhodné pro učitelskou praxi a komponování výuky například pravěkých dějin také na základě experienciálním. Pro studenta může být přidanou hodnotou také již jen podíl na kolektivní práce, práce s přírodními materiály a fyzický výkon jako takový.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Již z praktické a tematicky dynamické podstaty předmětu vyplývá určitá rozvolněnost a absence striktního programu kursu. Nicméně lze sestavit hlavní témata:

1) Podstata experimentální archeologie; archeologické hypotézy a jejich ověřování
2) Stavba konstrukcí – základní konstrukční prvky, jejich základní materiálová a prostorová podstata
3) Problematika obývání a užívání pravěkých (středověkých) objektů; údržba, dodatečné konstrukce; termoregulace a další fyzikální determinanty
4) Užití a vlastnosti různých materiálů při výstavbě a výrobě
5) Výroba, užití a údržba pravěkých nástrojů z vybraných materiálů
6) Výroba keramiky, pyrotechnologie
7) Využití experimentální archeologie a archeoskanzenů při prezentaci archeologie a historie; využití experimentální archeologie při výuce dějepisu; práce s veřejností

Literatura, na níž je předmět vystavěn • Coles, J.M.: Dřevo, práce se dřevem a dřevěné domy v pravěku. In: Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiement v archeologii, 8/2007, s. 67-78.
• Malina,J.: Metody experimentu v archeologii. Praha 1980.
• Reynolds, J.: Vědecký základ rekonstrukcí pravěkých a proto-historických domů. In: Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiement v archeologii, 8/2007, s.79-88.
• Richter,D.-Tichý,R.: Druhá etapa zimního obývání rekonstrukce polozemnice z doby železné. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.109-113.
• Schöbel, G.: Odpovědnost v interpretaci prehistorického života metodou modelů v životní velikosti. In: Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii, 6/2005, s.51-54.
• Thér,R.-Tichý.R.: Centrum experimentální archeologie Všestary. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 164-169.
• Tichý,R.: Experimentální archeologie nebo experiment v archeologii? In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str. 207.
• Tichý,R.: Námořní plavba v raném neolitu. Příspěvek experimentální archeologie k počátkům neolitizace Středomoří. In: Archeologické rozhledy 52/2000,str. 234-260.
• Tichý,R.: Projekt "Borek". Příspěvek ke stavbě a funkci neolitického obytného areálu. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str.71-118.
• Tichý,R.: První etapa zimního obývání rekonstrukce domu kůlové konstrukce ze starší doby bronzové. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.101-108.
• Tichý,R.a kol.: Příspěvek k poznání stavby pravěkého domu kůlové konstrukce. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str. 45-74.
• Tichý,R.-Tintěra,L.: Výpal keramiky v jámě (zahloubeném ohništi). In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.114-120.

Literatura doporučená studentům • Malina,J.: Metody experimentu v archeologii. Praha 1980.
• Tichý,R.: Projekt "Borek". Příspěvek ke stavbě a funkci neolitického obytného areálu. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 1/2000, str.71-118.
• Tichý,R.: Námořní plavba v raném neolitu. Příspěvek experimentální archeologie k počátkům neolitizace Středomoří. In: Archeologické rozhledy 52/2000,str. 234-260.
• Tichý,R.a kol.: Příspěvek k poznání stavby pravěkého domu kůlové konstrukce. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str. 45-74.
• Tichý,R.: První etapa zimního obývání rekonstrukce domu kůlové konstrukce ze starší doby bronzové. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.101-108.
• Richter,D.-Tichý,R.: Druhá etapa zimního obývání rekonstrukce polozemnice z doby železné. In:Rekonstrukce a experiment v archeologii 2/2001, str.109-113.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtů (kreditů) na základě plnění úkolů kursu.

Sylabus FAKLPR - Fakultní letní praxe
2007

Sylabus FAKPRE - Fakultní letní praxe - experimentální
2008

Sylabus FOPRAR1 - Formativní procesy v archeologii I
2008

Sylabus FOPRAR2 - Formativní procesy v archeologii II
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tzv. transformační procesy (nebo archeologizace) představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Modelováním podmínek má archeologický experiment k tomuto tématu silný vztah. Jde o to porozumět principům vzniku nálezových celků, aby mohly být s tímto ohledem i zkoumány v terénu, tzn. vykopány.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je, aby student pochopil rozdíly ve vypovídacích schopnostech typů archeologických pramenů tzv. jámové archeologie, tedy pro období od počátku zemědělského pravěku do počátku středověku. Důraz je kladen na znalost a projevy přírodních a kulturních vlivů člověka při vzniku archeologického pramene.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod - postdepoziční procesy a experiment, současný pohled na řešení transformačních procesů
2. Optimistické a pesimistické chápání nálezových celků, vysvětlení užívaných pojmů
3. Typy nálezových celků dle S. Vencla
4. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - jámová archeologie
5. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - sídlištní vrstvy
6. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - depoty a pohřby na sídlištích
7. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - jeskyně
8. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - hradiště
9. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - ploché pohřebiště a mohylník, výrobní areály
10. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - příkopové areály a rondely a stopy po projevech náboženství (studny, depoty, ...)
11. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - výrobní areály
12. Nálezy v ornici

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČERNÝ, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu, Archeologické rozhledy 47, 301-313
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
LAST, J. 1998: The Residue of Yesterday´s Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. Bylany Varia 1, 17-45
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
MIKULÁŠ, R. 2000: Poznámky k projevům bioturbace na archeologických nalezištích, Archeologické rozhledy 52, 101-113
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- -"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2, 86-100
VENCL, S. 1995: K otázce věrohodnosti svědectví povrchových průzkumů, Archeologické rozhledy 47, 11-57
-"- 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Literatura doporučená studentům ČERNÝ, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu, Archeologické rozhledy 47, 301-313
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
LAST, J. 1998: The Residue of Yesterday´s Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. Bylany Varia 1, 17-45
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
MIKULÁŠ, R. 2000: Poznámky k projevům bioturbace na archeologických nalezištích, Archeologické rozhledy 52, 101-113
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- -"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2, 86-100
VENCL, S. 1995: K otázce věrohodnosti svědectví povrchových průzkumů, Archeologické rozhledy 47, 11-57
-"- 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus GECERCR - Geografie cestovního ruchu ČR
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled o nejdůležitějších podmínkách rozvoje cestovního ruchu. Přehled o geopolitické povaze zemí, o jejich přírodních poměrech, historickém a sociálně-ekonomickém vývoji. Posluchači po absolvování předmětu by měli být schopni osvojit si soubor dovedností a informací při tvorbě konkrétních zájezdových programů cestovních kanceláří, zvládnout potřeby reklamy těchto programů a osvojit si základní dovednosti pro práci průvodce cestovního ruchu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základní charakteristikou České republiky z pohledu fyzické a socioekonomické geografie v kontextu prostoru Evropy. Současně je záměrem expozice obsahu předmětu prezentovat možnosti využití ČR pro cestovní ruch.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Poloha České republiky, její místo v kontextu s Evropou a světem.
Geologická stavba naší republiky, geologické zajímavosti a její využití pro cestovní ruch.
Geologická stavba ČR a geologické zajímavosti.
Základní tvary reliéfu, charakteristika jednotlivých soustav v rámci horopisu ČR.
Podnebí - základní charakteristika podnebí jednotlivých regionů, kliimaktická specifika.
Vliv rozličných činitelé na klimaktické podmínky určité oblasti, zejména východočeského regionu.
Vodstvo ČR - charaktirstiky říční sítě, vodních přírodních a umělých ploch. Zajímavé objekty a území pro cestovní ruch.
Fytogeografické a zoogeografické oblasti ČR. Chráněné přírodní lokality a další přírodní atraktivity.
Základní charakteristika průmyslu, rozložení na území republiky, průmyslová centra a další perspektivy.
Základní charakteristika zemědělství - trendy a perspektivy. Agroturistika.
Cestovní ruch jako součást ekoniky země.
Obyvatelstvo ČR, geografie osídlení, typizace sídel a možnosti k využití pro CR.
Charakteritstika jednotlivých regoionů ČR ve vztahu k využití v rámci CR. Turistické atraktivity dané oblasti a další perspektivy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HRALA V. Geografie cestovního ruchu. Praha: VŠE, 1994.
HRALA V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Ideaservis, 1992.
Lexikon zemí 1996. Praha: Fortuna Print, 1995.
RUSKOVÁ, D., ŠTYRSKÝ, J. Geografie cestovního ruchu a dějiny kultury pro cestovní ruch. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.
Průvodci po jednotlivých oblastech ČR.

Literatura doporučená studentům Cestovní kniha Čechy, Morava, Slovensko. Praha: GeoCenter, 1994.
Turistické mapy (edice Klubu českých turistů)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Úspěšné absolvování zápočtového testu.
Obhajoba vlastního projektu s využitím všech geografických atraktivit k CR.

Sylabus HALCAM - Halštat Čech a Moravy
2008

Sylabus HISKINT - Historie kinematografie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mervart Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seminář je orientován na základní okruhy dějin kinematografie, které jsou uspořádány jednak chronologicky a jednak se snahou přiblížit film jako jedinečný historický pramen poznání dějin a ideologií 20. století. Sledovány tak budou avantgardní umělecké teorie vrcholící ve zdeformované podobě socialistického realismu, stejně jako pozdější vyrovnávání se s minulostí a kritické reflexe současnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Za pomoci filmového média seminář ukazuje styčné a odlišné aspekty vývoje vybraných kinematografických tendencí a jejich pojetí dobových nebo dějinných událostí. Student by si měl osvojit kritický přístup k filmu jakožto pramenu pro poznání historických událostí a zároveň se seznámit s hlavními tendencemi filmové historiografie.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky filmového média; základní filmologické pojmy a seznámení s problematikou.
2. Film jako relevantní historický pramen; záměr tvůrce a dobový odraz – příklady.
3. Německý expresionismus – estetické východisko poválečné společenské a hospodářské krize.
4. Sergej Ejsenštejn a jeho ztvárnění přítomnosti – moderna ve službách revoluce.
5. Surrealismus – modernistické východisko kritiky soudobé společnosti.
6. Leni Riefenstahl ve službách ideologie – estetika nacionálního socialismu.
7. Estetika socialistického realismu na příkladě české produkce 50. let.
8. Neorealismus – zobrazení poválečných poměrů v Itáliii a Japonsku.
9. 60. léta – společenská i umělecká revolta.
10. Dvě tendence české nové vlny – zobrazení každodennosti, vyrovnání se s minulostí 50. let.
11. Polské kino morálního neklidu přelomu 70.-80. let.
12. Slovenská kinematografie 80. let – odraz krize československého socialismu.
13. soudobé kinematografické tendence a jejich zrcadlení skutečnosti či vyrovnávání se s minulostí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Der deutsche avant-garde Film der 20er Jahre. München 1989; Donadzillo, C.: Mlode kino polske. Warszawa 1985; Český hraný film IV, 1961-1970. Praha 2005; Deluze, G.: Film 1, Obraz a pohyb. Praha 2000; Delueze, G.: Film II, Obraz a čas. Praha 2006; Ejsenštejn, Sergej: Paměti, Praha 1987; Film a doba 1962 – 1970, Antologie textů. Praha 1998; Filmový sborník historický 4, Česká a slovenská kinematografie 60. let. Praha 1990; Juráček, P.: Deník (1959-1974). Praha 2003;Michalek, B.: Film-sztuka w evolucji, Warszawa 1975; Monaco, J.: Jak číst film, Praha 2006; Oliva, L.: Filmová Itálie, Praha 1987; Toeplitz, J.: Dějiny filmu 1, Praha 1977; Tři a půl. Praha 1965; Tři a půl podruhé. Praha 1969.

Literatura doporučená studentům Kupcs,J. Malé dějiny filmu, Praha Malý labyrint filmu, Praha 1999; Thompsonová, T. – Brodwell, D.: Dějiny filmu, Praha 2007; Frýdlová, P: Malý labyrint filmu, Praha 1987;
Monaco, J.: Jak číst film, Praha 2006;
Liehm, A.J.: Ostře sledované filmy. Praha 2001; Liehm, A.J.: Příběhy Miloše Formana. Praha 1993

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student vypracuje esej na zadané téma týkající se vztahu historie a kinematografie v rozsahu 4-5 normostran (1800 znaků s mezerami/stránka) textu.

Sylabus HKNOV - Hmotná kultura novověku
2010

Sylabus HKSTR1 - Hmotná kultura středověku I.
2006

Sylabus HKSTR2 - Hmotná kultura středověku II.
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Wolf Ondřej

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s archeologickým poznáváním důležitých sociálních jevů středověké kultury (6. – 15. století). Sleduje hmotné doklady vývojových proměn sociální struktur, hospodářství, osídlení, architektury, duchovního života aj. Zohledňuje středoevropský kontext.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět vybízí studenty k otázce, jak a v čem hmotná kultura dokáže vypovídat o probíraných okruzích kulturně historických témat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dějiny hmotné kultury, sociální a přírodní vědy2. Proměny staroslovanské společnosti a Velká Morava3. Odraz duchovní kultury v hmotných pramenech4. Přemyslovská hradská centra a vývoj Pražského hradu5. Počátky sídel nižší šlechty a hradní architektury6. Vznik vrcholně středověkých měst 7. Život na venkově8. Vývoj středověkého domu a obytného interiéru9. Doklady zemědělské výroby10. Hospodářské využívání krajiny11. Středověká řemesla 12. Keramika a sklo13. Kamnářské výrobky a ikonografie 14. rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Beranová, M. 1975: Zemědělská výroba 11./14. na území Československa. Brno; Černá, E. (ed.) 1994: Středověké sklo v zemích Koruny české. Most.; Hazlbauer, Z. 1998: Krása středověkých kamen. Praha; Klápště, J. 1994: Změna-středověká transformace a její předpoklady. In. MAR, Pam. Arch. Suppl. 2, Praha; Polanský a kol. (eds.) 2000: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Praha; Poulík, J.- Chropovský, B. 1985: Velká Morava a počátky československé státnosti. Praha.Smetánka, Z.-Frolík, J.1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha; Sommer. P. 2001: Začátky křesťanství v Čechách. Praha. Vařeka, J. 2004: Archeologie středověkého domu. Praha.

Literatura doporučená studentům Praha Měřínský, Z. 2002 (2005): České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II. Praha; Petráň, J. 1985: Dějiny hmotné kultury I, II. Praha; Smetánka, Z. 1987: Hledání zmizelého věku. Praha. týž 1992: Legenda o Ostojovi. Praha; týž 2003: Archeologické etudy. Praha; Unger, J. 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Brno.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Při zkoušce osvědčení znalostí probíraných témat a orientace v literatuře.

Sylabus HKULNOT - Hmotná kultura novověku
2008

Sylabus HOSDEJT - Hospodářské dějiny od 1918
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Grulich Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Stručný přehled stavu podnikání a průmyslu v období první republiky. Součástí výkladu je i velmi stručný exkurz po právním a obecně ekonomickém prostředí (a systému), v němž se podnikatelská sféra v ČR vyvíjela. Kurs je doplněním celkové výuky českých a československých dějin v rámci specializace Historie o látku, která pro svou specifickou povahu a přitom velký rozsah nebývá součástí základní výuky. Poznatky z kursu by měly být využitelné i v archivářské praxi absoloventů studia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je poskytnout celkový stručný přehled stavu podnikání a průmyslu v období první republiky. Součástí semináře je i velmi stručný exkurz po právním a obecně ekonomickém prostředí (a systému), v němž se podnikatelská sféra v ČR vyvíjela.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
1. Úvod, vymezení pojmů. Hospodářský vývoj Předlitavska 1848-1819.
2. Hospodářské prostředí ČSR do roku 1929.
3. Hospodářské prostředí ČSR v letech 1930-1938.
4. Státní správa v hospodářském životě ČSR 1918-1938.
5. Osobnost podnikatele-živnostníka, demografická skladba společnosti podnikatelů, živnostenský zákon, problematika živností, členění společnosti.
6. Sdružení malých a středních podnikatelů-živnostníků, ústavy pro zvelebování živností.
7. Oborová sdružení průmyslu (ÚSČP, ÚZSP), kartelizace. Hutnictví železa a neželezných kovů, důlní a těžní průmysl.
8. Chemický průmysl a průmysl stavebních hmot.
9. Energetika a elektrotechnika.
10. Strojírenství a jemná mechanika.
11. Zbrojní průmysl.
12. Potravinářství.
13. Spotřební průmysl a textilnictví.
14. Doprava a spoje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn kol.: Dějjn y hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, sv.III, Praha Karolinum 1995;
Lacina, V.: Hospodářství českých zemí 1880-1914. Praha 1990;
Horská-Vrbová, P.: Český průmysl a tzv. druhá průmyslová revoluce. Praha 1965;
kol.: Studie o technice v českých zemích 1800-1918, sv. I-IV. Praha 1983-1986;
kol.: Studie o technice v českých zemích 1918-1945, sv. V-VI. Praha 1995;
Janák, J.-Hledíková, Z.: Dějiny správy do r. 1945, Praha 1989;
kol.: Dějiny Československa, sv. I, II. Praha 1990;
Olivová,V.: Československé dějiny (1914-1939),I-II, Praha Karolinum 1991;
Kárník,Zd.: České země v éře první republiky (1918-1938,I, Praha Libri 2000;
kol.: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, Praha Karolinum 2000;
Říha, O.: Hospodářský a sociálně-politický vývoj čes. ekonomiky 1790-1945, Praha 1945;
kol.: Dějiny techniky v Československu do konce 18. stol. Praha 1974;
Hoch, K.: Čechy na prahu moderního hospodářství. Praha 1936.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům
Lacina, V.: Hospodářství českých zemí 1880-1914. Praha 1990;
Horská-Vrbová, P.: Český průmysl a tzv. druhá průmyslová revoluce. Praha 1965;
kol.: Studie o technice v českých zemích 1800-1918, sv. I-IV. Praha 1983-1986;
kol.: Studie o technice v českých zemích 1918-1945, sv. V-VI. Praha 1995;
Janák, J.-Hledíková, Z.: Dějiny správy do r. 1945, Praha 1989;
kol.: Dějiny Československa, sv. I, II. Praha 1990;
Říha, O.: Hospodářský a sociálně-politický vývoj čes. ekonomiky 1790-1945, Praha 1945;
kol.: Dějiny techniky v Československu do konce 18. stol. Praha 1974;
Hoch, K.: Čechy na prahu moderního hospodářství. Praha 1936

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním stanovených úkolů.

Sylabus INDLEPT - Individuální letní praxe
2008

Sylabus INPRMU - Individuální praxe letní muzejní
2008

Sylabus JAZKULT - Jazyková kultura
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Magincová Dagmar

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí studenty s češtinou z hlediska její specifičnosti a ozřejmí základní potřebu uživatelů jazyka, a to vědomé a soustavné kultivování úrovně jazykových projevů psaných i mluvených.
Hlavní témata: 1. Celková charakteristika češtiny; 2. Stratifikace národního jazyka; 3. Spisovný jazyk a funkční styly; 4. Písemná realizační forma jazyka; 5. Mluvená realizační forma jazyka; 6. Vývojové tendence současné češtiny

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti by se měli naučit (z teoretické i praktické stránky) účelně pracovat s jednotlivými funkčními vrstvami národního jazyka.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Sylabus přednášek (semináře jsou určeny k rozboru konkrétních textů): 1.–2. Charakteristika češtiny po stránce genetické a typologické; 3.–4. Stratifikace národního jazyka z hlediska funkčního, teritoriálního a sociálního; 5.–7. Rozvrstvení spisovného jazyka; stylové vrstvy prostředků spisovného jazyka; funkční styly; norma a kodifikace; jazyková kultura; 8.–9. Prostředky výstavby textu; simplexní styly (zejm. prakticky a teoreticky odborný); komplexní styly (zejm. publicistický, učební, esejistický); pravopis; 10.–12. Rétorický styl a jeho prostředky; ortoepie; 13. Vývojové tendence češtiny (ustálenost a změny; diferenciace a unifikace; demokratizace a intelektualizace; nacionalizace a internacionalizace); 14. Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Čeština – řeč a jazyk (ed. M. Čechová), ISV, Praha 1996; Hrbáček J., Úvod do studia českého jazyka, UK Praha 1995; Spisovná čeština a jazyková kultura (ed. B. Havránek a M. Weingart), Melantrich, Praha 1932
Literatura doporučená studentům Čeština – řeč a jazyk (ed. M. Čechová), ISV, Praha 1996 (vybrané kapitoly); Čmejrková S. a kol., Jak napsat odborný text, Leda, Praha 1999; Eco U., Jak napsat diplomovou práci, Votobia, Olomouc 1997; Hrbáček J., Úvod do studia českého jazyka, UK Praha 1995; Chloupek J. a kol., Stylistika češtiny, SPN, Praha 1990; Jazyk a jeho užívání (ed. A. Macurová, I. Nebeská), FF UK, Praha 1996; Jedlička A., Spisovný jazyk v současné komunikaci, UK, Praha 1978; kol. autorů, O češtině pro Čechy, Orbis, Praha 1960; Kraus J., Rétorika a řečová kultura, Karolinum, Praha 2005; Mistrík J., Štylistika, SPN, Bratislava 1997; Sgall P., Hronek J., Čeština bez příkras, H&H, Praha 1992; Spisovná čeština a jazyková kultura (ed. B. Havránek a M. Weingart), Melantrich, Praha 1932

Literatura doporučená studentům Literatura, na níž je předmět vystavěn Čeština – řeč a jazyk (ed. M. Čechová), ISV, Praha 1996; Hrbáček J., Úvod do studia českého jazyka, UK Praha 1995; Spisovná čeština a jazyková kultura (ed. B. Havránek a M. Weingart), Melantrich, Praha 1932
Literatura doporučená studentům Čeština – řeč a jazyk (ed. M. Čechová), ISV, Praha 1996 (vybrané kapitoly); Čmejrková S. a kol., Jak napsat odborný text, Leda, Praha 1999; Eco U., Jak napsat diplomovou práci, Votobia, Olomouc 1997; Hrbáček J., Úvod do studia českého jazyka, UK Praha 1995; Chloupek J. a kol., Stylistika češtiny, SPN, Praha 1990; Jazyk a jeho užívání (ed. A. Macurová, I. Nebeská), FF UK, Praha 1996; Jedlička A., Spisovný jazyk v současné komunikaci, UK, Praha 1978; kol. autorů, O češtině pro Čechy, Orbis, Praha 1960; Kraus J., Rétorika a řečová kultura, Karolinum, Praha 2005; Mistrík J., Štylistika, SPN, Bratislava 1997; Sgall P., Hronek J., Čeština bez příkras, H&H, Praha 1992; Spisovná čeština a jazyková kultura (ed. B. Havránek a M. Weingart), Melantrich, Praha 1932

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen za aktivní účast na semináři, odevzdání seminární práce (kritické zhodnocení vybraného textu) a realizaci mluvního cvičení na zvolené téma.

Sylabus JAZYKU - Jazyková kultura
2008

Sylabus KAARNO - Kapitoly z archeologie novověku
2008

Sylabus KADEART - Kapitoly z dějin architektury
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nesejt František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výběr kapitol z dějin architektury podává obraz vývoje architektury od počátků do současnosti. Seznamuje s architekturou v nejširších souvislostech, ukazuje na vznik a podmínky vývoje architektury, všímá si podmíněnosti tvorby, měnící se úlohu ve společnosti. Upozorňuje na základy, z nichž se architektura vyvíjí. V rámci jednotlivých epoch seznamuje s nejvýznamnějšími tvůrci a jejich dílem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Výběr kapitol z dějin architektury podává obraz vývoje architektury od počátků do současnosti. Seznamuje s architekturou v nejširších souvislostech, ukazuje na vznik a podmínky vývoje architektury, všímá si podmíněnosti tvorby, měnící se úlohu ve společnosti. Upozorňuje na základy, z nichž se architektura vyvíjí. V rámci jednotlivých epoch seznamuje s nejvýznamnějšími tvůrci a jejich dílem.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Podmínky vývoje stavitelství a architektury. Periodizace.
2. Počátky architektury, megalitické stavby.
3. Okruhy starověkých kultur.
4. Kultura egejské oblasti.
5. Architektura starověkého Řecka a Říma.
6. Architektura antických křesťanů.
7. Byzantské stavitelství.
8. Architektura islámu.
9. Předrománská a románská architektura.
10. Gotika.
11. Renesance.
12. Baroko.
13. Proměny architektury v 19.století. Prameny moderní architektury 20.století.
14. Nově směry v architektuře na počátku 20.století. Architektonické avantgardy mezi světovými válkami. Mezinárodní styl. Soudobá světová architektura.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Syrový, B. a kol.: Architektura. Svědectví dob. Praha 1987
Koch, W.: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha 1998
Dějiny architektury. Praha 1990
Dvanáct století naší architektury. Praha 1998
Dějiny českého výtvarného umění I-IV. Praha 1989-1998
Matějček, A.: Dějepis umění, sv.1-6. Praha 1922-1936
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10. Praha 1977-1983
Larousse: Umění pravěku a starověku. Praha 1967
Larousse: Umění středověku. Praha 1969
Larousse: Umění renesance a baroka. Praha 1971
Larousse: Umění nové doby. Praha 1974

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Herout, J.: Století kolem nás. Přehled stavitelských slohů. Praha 1961
Le Corbusier: Kapitolky o modernej architektúre. Bratislava 1966
Alberti, L.B.: Deset knih o stavitelství. Praha 1956
Dostál, O. a kol.: Moderní architektura v Československu. Praha 1970
Teige, K.: Moderní architektura v Československu. Praha 1930
Benešová, M.: Česká architektura v proměnách dvou století. Praha 1984
Syrový, B.: Architektura. Naučný slovník. Praha 1961
Stavby. Obrazový slovník. Bratislava 1995
Staňková, J. - Pechar, J.: Tisíciletý vývoj architektury. Praha 1971

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění zápočtových (kreditních) požadavků podle pokynů vyučujícího.

Sylabus KAPETNT - Kapitoly z etnografie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Urbánek Radim

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit posluchače se základními znaky a charakteristikou tzv. lidového stavitelství. Posluchači získají povědomí o tom, jaké jevy jsou podstatné pro pochopení funkce objektů, jejich stáří a vývoje. Vzhledem k velkému rozsahu oborů je představeno jen několik s jejich charakteristikou a technologickými postupy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení s elementárními znalostmi o lidovém stavitelství v Čechách zahrnuje zejména obytné, hospodářské a technické objekty. Stručné jsou zmíněny vybrané stavební technologie, základní archivní prameny k lidovému stavitelství a metody průzkumů objektů.
Cyklus uzavírá nebytné cvičení v terénu zahrnující návštěvu vybraných objektů lidového stavitelství.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova
dvouhodina =úvod =základní vazby na žitý prostor (podmínky materiálové a klimatické) a souvisící rozložení různých druhů lidových staveb podle stavebních materiálů a stavebních zvyklostí stručná zmínka o vesnickém urbanismu (typy vsí, vztahy usedlostí a domů k prostoru) příklady zajímavých staveb (nejstarší dochované stavby, archaizující objekty, velké objekty, v lokalitě neobvyklé stavební zvyklosti – tj. konstrukce a prvky); typy usedlostí, funkční a prostorové vztahy v nich zmínky o různých objektech, které jsou součástí lidového stavitelství
dvouhodina = vývoj vesnického domu v Čechách (zejména východní Čechy, kde nejvíc dokladů z 16. a 17. století)prostorové uspořádání domu a souvisící vývoj vytápění a charakteru obytné místnosti
stručná zmínka o hospodářských objektech (sýpky, stodoly, kolny, chlévy a chlívky, maštale, ovčíny, holubníky, kurníky, hnojiště, záchody, včelíny, ohrazení…)
dvouhodina ´= vesnické technické památky I. – základní dělení, stručný úvod do charakteristiky a vývoje technických objektů, technologický způsob využívání objektů (výrobní objekty – mlýny, pily, olejny, sušárny lnu a konopí, ovoce nebo obilí, kovárny, cihelny…)
dvouhodina = vesnické technické památky II. – stručný úvod do charakteristiky a vývoje technických objektů (nevýrobní objekty – dopravní objekty včetně přenocování osob, dopravy materiálu, dopravních značení a doplňujících staveb, objekty souvisící s pohonem, zdroje, nadržování a rozvádění vody a jejího využití od vesnických lázní po pradla a valchy na ruční praní, skladovací objekty včetně lednic…)
dvouhodina = základní prameny – písemné (berní rula, tereziánský katastr, josefský katastr, duplikát stabilního katastru, pozemkové knihy, historické topografie…), mapové (1. a 2. vojenské mapování, stabilní katastr – indikační skica a císařský otisk, mapy panství…) a stavební plánová dokumentace (především z 19. a 20. století, ale lze ji dohledat i z 2. poloviny 18. století), doplňkově též historické fotografie metody poznávání vývoje staveb (stanovení stáří jejích jednotlivých částí): stavebně-historický průzkum včetně dějin objektu (archivní rešerše), dendrochronologická metoda; záměrně vynechávám archeologické metody
dvouhodina = cvičení v terénu – návštěva vybraných objektů (např. dům čp. 2 ve Vračovicích s jizbou /dendrochronologicky datován 1538/, dům čp. 49 ve Vraclavi /dendrochronologicky datován 1653/, mlýn čp. 44 v Morašicích /3. čtvrtina 18. až začátek 19. století/, mlýn čp. 35 v Zálší /konec 18. až 1. polovina 20. století/, Sedlec – nejvýznamnější lokalita s patrovými zděnými domy na Vysokomýtsku, poznávání prostorového uspořádání objektů pohledem z vnějšku a návštěvou v interiéru
Seznámení se základními souvislostmi několika vybraných řemesel (kovářství, mlynářství, tesařství, pilařství) a technologií (výroba potaše, dřevěného uhlí, vápna, cihel, konzervace potravin) v Čechách
Zmíněny budou základní archivní prameny, edice a literatura.
Osnova:
1. dvouhodina = rozdělení do tří skupin: řemesla, technologie a tzv. domácké práce
základní vazby na žitý prostor podobně jako u LS (podmínky materiálové a klimatické) a souvisící vztahy výrob; nechybí návaznost právě na LS (mlýny, pily, sušárny lnu a ovoce, objekty pro uložení potravin);vzhledem k šíři se budeme zabývat jen vybranými obory
A/ řemesla: kovářství, mlynářství, tesařství, pilařství, sedlářství a řemenářství; B/ technologie: výroba potaše, dřevěného uhlí, vápna, konzervace potravin a stručně zmíníme; C/ domácké práce; terminologie, resp. vymezení okruhů (řemeslo, domácká výroba, domácí výroba), kategorizace řemesel (dominance materiálového členění, …), snad i zmínka o tzv. lidové umělecké výrobě
2. dvouhodina = technologie – 1. část: výroba potaše, dřevěného uhlí a kolomazi, vápna, cihel
3. dvouhodina = technologie – 2. část: konzervace potravin
4. dvouhodina = vybraná řemesla – 1. část: mlynářství, kovářství
5. dvouhodina = vybraná řemesla – 2. část: tesařství, pilařství
6. dvouhodina = pletení z proutí a loubků, výroba dřevěných hraček, užitných předmětů, oděvních doplňků, dřevěného nářadí
cvičení a konzultace k písemným pracem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Frolec, V. – Vařeka, J.: Lidová architektura. Encyklopedie, Praha 2007.
Škabrada, J.: Lidové stavby. Architektura českého venkova, Praha 2000.
Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb, Praha 2003.
Štěpán, L.: Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archívů II. (Sídla, domy a zemědělské stavby), Zámrsk 1995.
Štěpán, L. – Vařeka, J.: Klíč od domova. Lidové stavby východních Čech, Hradec Králové 1991
Baláš, E.: Vznik a vývoj polygonálních stodol. Československá etnografie, ročník IX, č. 4, 1961, s. 301-309.
kolektiv: Vesnický dům v 16. a 17. století, Praha 1992.
Mencl, V.: Lidová architektura v Československu, Praha 1980.
Scheybal, J. V. – Schejbalová, J.: Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách, Ústí nad Labem 1985.
Sýkora, J.: Venkovský prostor 1. a 2. díl, Praha 1998. Urbánek, R.: Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku, Vysoké Mýto 2004.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000.
Urbánek, R.: Opomíjené drobné stavby: výzkum sušáren ovoce v okr. Ústí nad Orlicí, in: Etnologie a kuriozity, Praha 2006, s. 143-160.
Vařeka, P.: Archeologie středověkého domu I., Plzeň 2004.
Havelka, V. V. – Hartig, G. L.: Umění lesní, sv. 1 až 3, Praha 1823.
Jahn, J. V. – Pokorný, M.: Kronika práce, osvěty a vynálezův, 3. díl. Dobývání surovin z nitra země, z povrchu a z vody, Praha 1870.
Janotka, M. – Linhart, K.: Zapomenutá řemesla, Praha 1984.
kolektiv, Světem práce a vynálezů, 1. díl, Praha, nedatováno.
kolektiv: Čsl. vlastivěda díl III, Lidová kultura, Praha 1968.
Nový, L. a kol.: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století), Praha 1974.
Petráň, J. a kolektiv, Dějiny hmotné kultury I . a II., Praha 1985.
Pleiner, R.: Staré evropské kovářství, Praha 1962.
Poppe, J. H. – Presl, J. S.: Obšírné prostonárodní poučení o řemeslech a umělostech, čili Technologie všeobecná a obzvláštní, 1. až 3. díl, Praha 1836-1837.
Staňková, J. – Baran, L.: Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Praha 1987.
Štajnochr, V.: Nástroje tesařské technologie I. až III.. Muzejní a vlastivědná práce 17/1979, s. 14-39, 19/1981, s. 139-160, 21/1983, s. 152-173, s. 216-237.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha, 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H.: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha (v tisku).
Winter, Z.: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století, Praha 1906.
Winter, Z.: Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách, Praha 1909.
Winter, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. století, Praha 1913.
Woitsch, J.: Zapomenutá potaš. Drasláři a draslářství v 18. a 19. století, Praha 2003.
slovníky (zejména Brockhaus´ Conversations Lexikon, Ottův slovník naučný, Slovník naučný – red. F. L. Rieger, Technický slovník naučný)
Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami a Archeologia technica 1-12, Tech. muz. v Brně
Janotka, M. – Linhart, K.: Zapomenutá řemesla, Praha 1984.
Štajnochr, V.: Nástroje tesařské technologie I. až III.. Muzejní a vlastivědná práce 17/1979, s. 14-39, 19/1981, s. 139-160, 21/1983, s. 152-173, s. 216-237.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha, 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H.: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha (v tisku).
Winter, Z.: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století, Praha 1906.
Winter, Z.: Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách, Praha 1909.
Winter, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. století, Praha 1913.

Literatura doporučená studentům Frolec, V. – Vařeka, J.: Lidová architektura. Encyklopedie, Praha 2007.
Škabrada, J.: Lidové stavby. Architektura českého venkova, Praha 2000.
Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb, Praha 2003.
Štěpán, L.: Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archívů II. (Sídla, domy a zemědělské stavby), Zámrsk 1995.
Štěpán, L. – Vařeka, J.: Klíč od domova. Lidové stavby východních Čech, Hradec Králové 1991
Baláš, E.: Vznik a vývoj polygonálních stodol. Československá etnografie, ročník IX, č. 4, 1961, s. 301-309.
kolektiv: Vesnický dům v 16. a 17. století, Praha 1992.
Mencl, V.: Lidová architektura v Československu, Praha 1980.
Scheybal, J. V. – Schejbalová, J.: Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách, Ústí nad Labem 1985.
Sýkora, J.: Venkovský prostor 1. a 2. díl, Praha 1998. Urbánek, R.: Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku, Vysoké Mýto 2004.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000.
Urbánek, R.: Opomíjené drobné stavby: výzkum sušáren ovoce v okr. Ústí nad Orlicí, in: Etnologie a kuriozity, Praha 2006, s. 143-160.
Vařeka, P.: Archeologie středověkého domu I., Plzeň 2004.
Havelka, V. V. – Hartig, G. L.: Umění lesní, sv. 1 až 3, Praha 1823.
Jahn, J. V. – Pokorný, M.: Kronika práce, osvěty a vynálezův, 3. díl. Dobývání surovin z nitra země, z povrchu a z vody, Praha 1870.
Janotka, M. – Linhart, K.: Zapomenutá řemesla, Praha 1984.
kolektiv, Světem práce a vynálezů, 1. díl, Praha, nedatováno.
kolektiv: Čsl. vlastivěda díl III, Lidová kultura, Praha 1968.
Nový, L. a kol.: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století), Praha 1974.
Petráň, J. a kolektiv, Dějiny hmotné kultury I . a II., Praha 1985.
Pleiner, R.: Staré evropské kovářství, Praha 1962.
Poppe, J. H. – Presl, J. S.: Obšírné prostonárodní poučení o řemeslech a umělostech, čili Technologie všeobecná a obzvláštní, 1. až 3. díl, Praha 1836-1837.
Staňková, J. – Baran, L.: Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Praha 1987.
Štajnochr, V.: Nástroje tesařské technologie I. až III.. Muzejní a vlastivědná práce 17/1979, s. 14-39, 19/1981, s. 139-160, 21/1983, s. 152-173, s. 216-237.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha, 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H.: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha (v tisku).
Winter, Z.: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století, Praha 1906.
Winter, Z.: Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách, Praha 1909.
Winter, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. století, Praha 1913.
Woitsch, J.: Zapomenutá potaš. Drasláři a draslářství v 18. a 19. století, Praha 2003.
slovníky (zejména Brockhaus´ Conversations Lexikon, Ottův slovník naučný, Slovník naučný – red. F. L. Rieger, Technický slovník naučný)
Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami a Archeologia technica 1-12, Tech. muz. v Brně
Janotka, M. – Linhart, K.: Zapomenutá řemesla, Praha 1984.
Štajnochr, V.: Nástroje tesařské technologie I. až III.. Muzejní a vlastivědná práce 17/1979, s. 14-39, 19/1981, s. 139-160, 21/1983, s. 152-173, s. 216-237.
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha, 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H.: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha (v tisku).
Winter, Z.: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století, Praha 1906.
Winter, Z.: Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách, Praha 1909.
Winter, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. století, Praha 1913.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus KASTELT - Kastelologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musil František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Povinně volitelná přednáška má objasnit posluchačům náplň oboru kastelologie a jejího vztahu k jiným historickým disciplinám, ukázat postavení a význam šlechtickýchsídel – hradů, zámků a tvrzí ve středověké společnosti a ukázat souvislosti jejich vývoje s hospodářským, politickým a kulturním životem společnosti. Budou charakterizovány zvláštnosti architektury šlechtických sídel Vzhledem k zaměření oboru bude věnována pozornost kastelologické literatuře a problematice mapových, ikonografických a hmotných pramenů k poznání vývoje šlechtických sídel

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kromě teoretických kastelologických znalostí je cílem výuky praktická orientace v hradní typologii a ve slohové charakteristice šlechtických sídel. Důležité je získání znalostí o možném využivání různých kastelologických pramenů (hlavně mapových a ikonografických) v muzejní činnosti

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1). Úvod do problemtiky kastelologie, základní pojmy2). Základní prameny k poznávání vývoje hradů a tvrzí se zaměřrním na prameny kartografické, ikonografické a hmotné3). Problematika kastelologické literatury4). Hradiště a jeho charakter5). Hrad a jeho vztah k hradišti, hrad ve středověké 6 - 7). Problematika typologie hradní architektury (Pipper,Schuchardt, Weinelt, Menclová, Durdík), základní hradní typy8). Vznik a vývoj tvrzí v době předhusitské9). Vliv husitství na vývoj hradů - nové hradebné okruhy,předsunutá opevnění, štítové zdi, obléhací tábory10). Oddělení obytné a obranné funkce - vznik pevností jakofortifikačních staveb (jejich charakteristika) a zámků jakostaveb s funkcí obytnou11) Charakteristika renesančních a barokních zámků12) Klasicismus a historické slohy13) Bývalé šlechtické sídlo v dnešní společnosti14) Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura:F. A. Heber: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I - VII,Prag 1843 - 1849A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého I - XV,Praha 1881 - 1927V. Pinkava: Hrady, zámky a tvrze moravské, Brno 1927D. Menclová, České hrady 1- 2, Praha 1972Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve SlezskuI - VII, Praha 1981 - 1989V. Nekuda- J. Unger: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno 1981T. Durdík: Encyklopedie českých hradů, Praha 1995M. Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 1999P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999M. Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha 2001Články ze sborníků:Archaelogia historica (vychází od r. 1976) Castellologica bohemica (vychází od r. 1989)

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům T. Durdík: České hrady, Praha 1984Úvodní části výše zmíněných Ilustrovaných encyklopedií T. Durdíka, P. Vlčka a M. Plačka

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen na základě vypracování referátu z kastelologické problematiky a pohovoru o základních kastelologických problémech s ohledem na práci v muzeu

Sylabus KELOPP - Keltská oppida
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento předmět je zaměřen především na rozšiřování základních znalostí o mladší době železné. Nad základní rámec se zaměřuje zejména na kulturní a sociální transformace v průběhu doby laténské a teoretická interpretační schémata, která je definují. Zvláštní pozornost je věnována především společnosti na přechodu od halštatu k laténu, sídelním strukturám, funerálním pramenům, socioekonomické archeologii a strukturaci a využívání krajiny. Rozebírána jsou také témata, věnující se historickým pramenům, vnímáním keltské společnosti z etnického hlediska a sociálním a politickým důsledkům, které z toho vyplývají. Jednotlivá témata jsou výběrově řešena na modelových případech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Po absolvování tohoto předmětu by studenti měli:
- orientovat se v materiální kultuře v časových a prostorových souvislostech
- získat přehled o mladší době železné také mimo území České republiky
- získat přehled o kulturních a sociálních aspektech mladší doby železné s referencemi ke konkrétním příkladům
- kriticky zhodnotit výpověď archeologických pramenů a interpretovat je v souvislosti s teoretickými směry v archeologii

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Zvláštní pozornost je věnována především společnosti na přechodu od halštatu k laténu, sídelním strukturám, funerálním pramenům, socioekonomické archeologii a strukturaci a využívání krajiny. Rozebírána jsou také témata, věnující se historickým pramenům, vnímáním keltské společnosti z etnického hlediska a sociálním a politickým důsledkům, které z toho vyplývají. Jednotlivá témata jsou výběrově řešena na modelových případech.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnold, B. – Gibson, B. (ed.) 1995: Celtic chiefdom, Celtic state. The evolution of complex social systems in prehistoric Europe. Cambridge
• Collis, J. 2003: The Celts. Origins, Myths, Inventions. Tempus publishing, Stroud.
• Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
• Danielisová, A. 2005: 2005: Recenze - Baray, L. 2003: Pratiques funéraires et sociétés de l´Âge du Fer dans le Bassin parisien (fin du VII e s. – troisieme quart du II e s. avant J.-C.). 56 e supplément a GALLIA. CNRS Éditions, Paris. In: Archeologické Rozhledy LVII/1, 229 – 233.
• Dobiat, C. - Sievers, S. –Stöllner, T. (Hrsg.): Dürrnberg und Manching. Wirtschaftsarchäologie im ostkeltischen Raum. Akten des Internationalen Kolloquiums in Hallein / Bad Dürrnberg von 7. bis 11. Oktober 1998. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte. Band 7.
• Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema. Památky Archeologické LXXXVIII, 65 – 123.
• Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
• Dreslerová, D. 1995: A Settlement-Economic Model for a Prehistoric Microregion: Settlement Activities in the Vinoř-Stream Basin during the Hallstatt Period. In: Kuna, M. – Venclová, N. (ed.): Whiter Archaeology? Papers in Honour of Evžen Neústupný. Praha.
• Lang A. - Salač V., Fernkontakte in der Eisenzeit – Dálkové kontakty v době železné, conference in Liblice, 2000, Archeologický Ústav AV ČR, Praha, 2002, p. 72-82.
• Venclová, N. 2001: Výroba a sídla v době laténské. Praha.
• Waldhauser, J. 1993: Die Hallstatt- und Latènezeitliche Siedlung und Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Teplice, Regionalmuseum. Archeologický výzkum v severních Čechách.
• Waldhauser, J. 1997: Jak se kopou keltské hroby. Praha.
• Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Keltů v Čechách.

Literatura doporučená studentům Arnold, B. – Gibson, B. (ed.) 1995: Celtic chiefdom, Celtic state. The evolution of complex social systems in prehistoric Europe. Cambridge
• Collis, J. 2003: The Celts. Origins, Myths, Inventions. Tempus publishing, Stroud.
• Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
• Danielisová, A. 2005: 2005: Recenze - Baray, L. 2003: Pratiques funéraires et sociétés de l´Âge du Fer dans le Bassin parisien (fin du VII e s. – troisieme quart du II e s. avant J.-C.). 56 e supplément a GALLIA. CNRS Éditions, Paris. In: Archeologické Rozhledy LVII/1, 229 – 233.
• Dobiat, C. - Sievers, S. –Stöllner, T. (Hrsg.): Dürrnberg und Manching. Wirtschaftsarchäologie im ostkeltischen Raum. Akten des Internationalen Kolloquiums in Hallein / Bad Dürrnberg von 7. bis 11. Oktober 1998. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte. Band 7.
• Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema. Památky Archeologické LXXXVIII, 65 – 123.
• Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
• Dreslerová, D. 1995: A Settlement-Economic Model for a Prehistoric Microregion: Settlement Activities in the Vinoř-Stream Basin during the Hallstatt Period. In: Kuna, M. – Venclová, N. (ed.): Whiter Archaeology? Papers in Honour of Evžen Neústupný. Praha.
• Lang A. - Salač V., Fernkontakte in der Eisenzeit – Dálkové kontakty v době železné, conference in Liblice, 2000, Archeologický Ústav AV ČR, Praha, 2002, p. 72-82.
• Venclová, N. 2001: Výroba a sídla v době laténské. Praha.
• Waldhauser, J. 1993: Die Hallstatt- und Latènezeitliche Siedlung und Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Teplice, Regionalmuseum. Archeologický výzkum v severních Čechách.
• Waldhauser, J. 1997: Jak se kopou keltské hroby. Praha.
• Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Keltů v Čechách.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus KPRAV - Dějiny pravěku
2005

Sylabus KRAJAR - Krajinná archeologie
2008

Sylabus KREAVY1 - Kreativní výuka 1
2007

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doskočil Pavel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kresba, sochařská a prostorová tvorba
- úvod do základních výtvarných technik

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení si základních dovedností v kresbě a trojrozměrné tvorbě

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-10. Kresba - úvod, základní popis technik (jak, čím a na co)
- kresba zátiší (nádoby, předměty) správné umístění do formátu, perspektiva
- kresba krajiny, objektu, architektury, (perspektiva, horizont)
- kresba figury (proporce hlavy, těla)
Techniky: uhel, tužka, tuš, lavírovaná kresba

11.-15. Sochařská a prostorová tvorba
- úvod, teorie, techniky a materiál (hlína, vosk, sádra)
- modelování, kopie předmětů podle modelu za pomoci odměřování, případné zvětšování

Literatura, na níž je předmět vystavěn Calbó, M., Velká kniha o kresbě a malbě aktu. Praha 1996.
Parramón, J.M., Velká kniha o kresbě. Praha 1996.
Parramón, J.M., Světlo a stín. Praha 1995.
Smith, S.: Kurs kresby. Praha 1995.
Teissig, K., Hrdina, I.: O kresbě. Praha 1982.

Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Literatura doporučená studentům Calbó, M., Velká kniha o kresbě a malbě aktu. Praha 1996.
Parramón, J.M., Velká kniha o kresbě. Praha 1996.
Parramón, J.M., Světlo a stín. Praha 1995.
Smith, S.: Kurs kresby. Praha 1995.
Teissig, K., Hrdina, I.: O kresbě. Praha 1982.

Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: splnění zadaných výtvarných úkolů v kresbě i modelování

Sylabus KREAVY2 - Kreativní výuka 2
2007

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doskočil Pavel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sochařská a prostorová tvorba,výstavnictví, základy výtvarné práce, instalace

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení si výtvarných dovedností a teoretická průprava v oboru výstavnictví

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-7. Sochařská a prostorová tvorba (odlévání) – úvod, teorie, druhy forem, technologické postupy
- práce se sádrou, lukopren – silikonový kaučuk a možnosti lití předmětů do kovů o nízké tavitelnosti (cín, olovo).
- možnost odlévání částí lidského těla (tvář, ruce...) , technologický postup
- následné patinování odlitků

8.-15. Výstavnictví – úvod, uvedení dnešních trendů, možnosti dle rozsahu či tématu, příklady . realizací
- vnímání diváka, pozornost, porozumění, spojení estetického prožitku se ziskem informací a poznání.
- získání zkušeností z návštěv různě pojatých výstav.
- na základě získaných dovedností a vědomostí návrh vlastní tématické výstavy, provedení kresebné, prostorové- model, obhajoba hlavní myšlenky, kompozice

Literatura, na níž je předmět vystavěn Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava 1997.
Kesner, L.: Muzeum umění v digitální době. Praha 2000.
Stránský, Z.: Archeologie a muzeologie. Brno 2005.
Stránský, Z.: Úvod do studia muzeologie. Brno 2000.
Waidacher, F.: Příručka všeobecnej muzeologie. Bratislava 1999.

Literatura doporučená studentům Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava 1997.
Kesner, L.: Muzeum umění v digitální době. Praha 2000.
Stránský, Z.: Archeologie a muzeologie. Brno 2005.
Stránský, Z.: Úvod do studia muzeologie. Brno 2000.
Waidacher, F.: Příručka všeobecnej muzeologie. Bratislava 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: splnění zadaných úkolů v sochařské tvorbě a vypracování seminární práce v oboru výstavnictví

Sylabus KREAVY3 - Kreativní výuka 3
2007

Sylabus KSANTR - Kulturní a sociální antropologie
2007

Sylabus KUSOANT - Kulturní a sociální antropologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Paleček Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento předmět seznamuje studenty s některými z hlavních sociálních teorií a diskusí, které inspirovaly kulturně antropologické analýzy. Během semestrálního kurzu studenti analyzují a rozvíjejí široké spektrum základních teoretických tezí zaměřených na struktury, historii, objektivitu, sociální působnost, moc, kulturu a politickou reprezentaci. U všech teorií je kladen důraz na to, aby byly „čteny“ jako základní výpovědi o lidské existenci, které ji spoluvytváří.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento předmět seznamuje studenty s některými z hlavních sociálních teorií a diskusí, které inspirovaly kulturně antropologické analýzy. Během semestrálního kurzu studenti analyzují a rozvíjejí široké spektrum základních teoretických tezí zaměřených na struktury, historii, objektivitu, sociální působnost, moc, kulturu a politickou reprezentaci. U všech teorií je kladen důraz na to, aby byly „čteny“ jako základní výpovědi o lidské existenci, které ji spoluvytváří.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Je sledována její analytická a interpretační síla pro porozumění lidskému chování a sociálnímu oblasti. 2) Jsou sledovány společenské a historické okolnosti, za kterých teorie vznikala; 3) Jsou sledovány návaznosti a zvláště pak debata, která na teorii navazovala.
1. Co je to vědecká teorie? Věda a idea sociálního systému
I. Proměny v čase
2. Kulturní a sociální antropologie: moment zrodu. Evolucionizmus 3. Evropské difuzionistické školy, americký historizmus a kulturní relativizmus 4. Fukncionalizmus
II. Subjekt a struktura
5.-6. Strukturalizmus 7. Interakcionizmus 8. Marxistická antropologie
III. Postmoderní kritika
10.-11. Symbolická antropologie 12.-14. Postmodernizmus a antropologie 15. J. Cook a rituální vražda – Explikace historického omylu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARNARD, A. History and Theory in Anthropology. Cambridge: Cambridge University Press, 2000.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha : Argo, 1999.
CLIFFORD, J., GEORGE, M. (eds.) Writing Culture. Berkeley : University of California Press, 1986.
DIRKS, B. N. (ed.) Culture / Power / History. Princeton : Princeton University Press, 1994.
DUMÉZIL, G. Mýty a bohové Indoevropanů. Praha : OIKOYMENH, 1997.
FRAZER, J. G. Zlatá ralotest. Praha : Mladá Fronta, 1994.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha : Slon, 2000.
GENNEP, A. van. Přechodové rituály. Praha : NLN, 1996.
GIDDENS, A. The Consequences of Modernity. Stanford : Stanford University Press, 1991.
HARRIS, M. The rise of anthropological theory. New York : Crowell, 1968.
HARRIS, M. Cultural Materialism: The Struggle for a Science of Culture. New York : Random, 1979.
INGOLD, T. (ed.) Companion Encyclopedia of Anthropology. London and New York : Routledge, 2002.
KANOVSKÝ, M. Štruktúra mýtov. Praha : Cargo, Pajdej, 2001.
KUPER, A. Culture. New York : Harvard University Press, 1999.
LAYTON, R. An Introduction to Theory in Anthropology. Cambridge : Cambridge University Press, 1997.
LÉVI-STRAUSS, C. Štrukturálna antroplógia I., II. Bratislava : Kalligram, 2000.
LÉVY-BRUHL, L. Myšlení člověka primitivního. Praha : Argo, 1999.
MOORE, H. L., SANDERS, T. Anthropology in Theory (Issue in Epistemology). Oxford : Blackwell Publishers, 2006.
MOORE, J. O. Visions of Culture. London : Altamira Press, 1997.
PINKER, S. The Blank Slate. London : Penguin, 2002.
SAHLINS, M. Culture and Practical Reason. Chicago, London : The University of Chicago, 1984.
SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál, 2000.
TODOROV, T. Dobytí Ameriky. Praha : Mladá fronta, 1996.
TURNER, V. W. The Ritual Process. London, 1969.
WEBER, M. Sociologie náboženství. Praha : Vyšehrad, 1998.

Literatura doporučená studentům BARNARD, A. History and Theory in Anthropology. Cambridge: Cambridge University Press, 2000.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha : Argo, 1999.
CLIFFORD, J., GEORGE, M. (eds.) Writing Culture. Berkeley : University of California Press, 1986.
DIRKS, B. N. (ed.) Culture / Power / History. Princeton : Princeton University Press, 1994.
DUMÉZIL, G. Mýty a bohové Indoevropanů. Praha : OIKOYMENH, 1997.
FRAZER, J. G. Zlatá ralotest. Praha : Mladá Fronta, 1994.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha : Slon, 2000.
GENNEP, A. van. Přechodové rituály. Praha : NLN, 1996.
GIDDENS, A. The Consequences of Modernity. Stanford : Stanford University Press, 1991.
HARRIS, M. The rise of anthropological theory. New York : Crowell, 1968.
HARRIS, M. Cultural Materialism: The Struggle for a Science of Culture. New York : Random, 1979.
INGOLD, T. (ed.) Companion Encyclopedia of Anthropology. London and New York : Routledge, 2002.
KANOVSKÝ, M. Štruktúra mýtov. Praha : Cargo, Pajdej, 2001.
KUPER, A. Culture. New York : Harvard University Press, 1999.
LAYTON, R. An Introduction to Theory in Anthropology. Cambridge : Cambridge University Press, 1997.
LÉVI-STRAUSS, C. Štrukturálna antroplógia I., II. Bratislava : Kalligram, 2000.
LÉVY-BRUHL, L. Myšlení člověka primitivního. Praha : Argo, 1999.
MOORE, H. L., SANDERS, T. Anthropology in Theory (Issue in Epistemology). Oxford : Blackwell Publishers, 2006.
MOORE, J. O. Visions of Culture. London : Altamira Press, 1997.
PINKER, S. The Blank Slate. London : Penguin, 2002.
SAHLINS, M. Culture and Practical Reason. Chicago, London : The University of Chicago, 1984.
SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál, 2000.
TODOROV, T. Dobytí Ameriky. Praha : Mladá fronta, 1996.
TURNER, V. W. The Ritual Process. London, 1969.
WEBER, M. Sociologie náboženství. Praha : Vyšehrad, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus LATCAM - Latén Čech a Moravy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Důraz bude kladen na vztah poznatků získaných archeologickými metodami a údajů z historických pramenů a to na příkladu etnické interpretace laténské kultury, připisované často jednoznačně Keltům. Cílem je vytvoření chronologického a prostorového schématu archeologických kultur ve střední Evropě, předložit vývoj hmotné kultury, představit základní typy nalezišť i nálezů a seznámit s významnými lokalitami. Důraz bude rovněž kladen na metody, kterými se k předneseným poznatkům archeologie a historie propracovaly.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět seznámí studenty s vývojem archeologické kultury na území České republiky a v přilehlých středoevropských regionech v době laténské, tedy v posledních pěti století př. Kr. To vše na pozadí vývoje středoevropského přírodního prostředí, klimatu a historických událostí v antickém světě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
1. Základní charakteristiky doby laténské
2. Dějiny bádání
3. Současný stav bádání (literatura, pramenná základna)
4. Metody užívané při bádání o době laténské
5. Archeologické kultury ve stř. Evropě v době laténské (chronologie – rozšíření)
6. Časná doba laténská (LT A)
7. Horizont kostrových pohřebišť (LT B-C1)
8. Keltové jako etnicko-archeologický problém
9. Horizont laténských oppid (LT C2-D1)
10. Zánik laténské kultury
11. Význam doby laténské – otázka tzv. keltského dědictví

Literatura, na níž je předmět vystavěn Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Literatura doporučená studentům Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, úspěšnou zkouškou

Sylabus LETARC - Letecká archeologie
2008

Sylabus LIDREM - Tradiční řemesla a technologie
2008

Sylabus LIDSTA - Lidové stavitelství
2008

Sylabus MANAR - Management v archeologii
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou zaměřeny na právní, ekonomické a organizační aspekty archeologické práce: obsahuje proto informaci o systému archeologických pracovišť v ČR, o státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, příslušných právních normách a legislativě. Archeologie patří ke kmenovým oborům zastoupeným ve standardním typu muzea, tudíž i archeologické artefakty tvoří podstatnou část humanitně zaměřených muzejních sbírek. Vzhledem k tomu, že část absolventů oboru nalezne uplatnění na muzejních pracovištích, má tato přednáška poskytnout posluchačům jednak základní orientaci v problematice

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se systémem archeologických pracovišť v ČR, s fungováním státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, s příslušnými právními normami a legislativou. V rámci kursu se posluchači seznámí se základy administrativy na různých typech pracovišť, nároky na vedení výzkumu a zpracování zprávy o jeho výsledcích.Cílem je nastínit o aplikaci archeologie v podmínkách muzejních pracovišť. Jde zejména o budování muzejních sbírek, které jsou pramennou základnou archeologie, o jejich uchovávání, zpracování muzejnické i vědecké a o formy jejich prezentace veřejnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Archeologická pracoviště v ČRPamátková péče; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb., stavební zákon a další předpisyÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltská konvence)Administrativní úkony provozní a odbornéOrganizace a vedení archeologického výzkumuProstorová identifikace a evidence archeologických nálezů a nalezišťZpráva o archeologické akci, nálezová zprávaSoudobá muzeologie - obecné pojmy a zásadyPostavení archeologie v muzeuBudování sbírek Ukládání sbírek - depozitáře Správa, evidence a ochrana sbírek Vědecká práce v muzeu Muzeum a společnost - prezentace sbírek a poznatků Právní normy a předpisy týkající se muzeí a muzejní práce

Literatura, na níž je předmět vystavěn Právní předpisy: zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 122/2000, o ochraně sbírek musejní povahy, ve znění pozdějších předpisůÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltská konvence (č. 99/2000 Sb. mezinárodních úmluv)Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. - mezinár. smlouvy jsou součástí právního řádu ČR a ve sporu nadřazeny zákonům ČRSklenář, K. - Princ, M. - Osvaldová, H. 1989: Právní ochrana archeologických památek. Zprávy ČSSA 34.Krušinová, L. 1993: Archeologie v současných právních předpisech. Zprávy ČAS - Supplément 20.Krušinová, L. 1994: Základy archeologické památkové péče v České republice. Zprávy ČAS 46 a 47.Krušinová, L. 1995: Archeologická památková péče v České republice. (Dokumenty Institutu hl. m. Prahy.)Archeologická památková péče - legislativa a skutečnost. Olomouc 1997.Varhaník, J. 2000: Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, AR 4/2000.Varhaník, J. 2001: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, Zprávy památkové péče 61, č. 3.AR 3/2001 - diskuse o managementu archeologického dědictví (W. Willems, Z. Dragoun, P. Sommer, L. Jiráň,...)

Literatura doporučená studentům zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Sklenář, K. 1988 - 1990: Z dějin péče o archeologické památky v českých zemích 1 - 13, Památky a příroda roč. 13 – 15.Beneš, J. 1978: Muzeologický slovník. Praha (NM).Beneš, J. 1979: Muzeum a sbírky. Praha.Beneš, J. 1981: Muzejní prezentace. Praha (NM).Beneš, J. 1997: Základy muzeologie. Opava.Bouzek, J. - Buchvaldek, M. - Kostomitsopoulos, Ph. - Sklenář, K. 1983, 1984: Dějiny archeologie I., II. Praha (FF UK).Macháček, J. (red.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Brno (FF MU).Muzeum a publikum. Opava 1990 (SM).Neustupný, J. 1968: Muzeum a věda. Praha (NM).Págo, L. 1986: Úvod do muzejní konzervace a restaurování. Brno.Pavlů, I. 1998: Minulost a přítomnost archeologie v muzeu. Praha (ARÚ AVČR).Stránský, Z. Z. 1995: Muzeologie - úvod do studia. Brno (FF MU).Špét, J. 1979: Přehled vývoje českého muzejnictví I. Brno (FF UJEP).Špét, J. 1979: Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury. Praha (NM).Waidacher, F. 1999: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava (SNM).Zapletal, M. 1992: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava.Žalman J. a kol. 2002: Příručka muzejníkova I. Praha - Brno (AMG-MZM-MKČR) a dílčí literatura uváděná či předkládaná během přednášky.Žalman, J. 2004: Má hlava je muzeum aneb Dupání lehkou nohou v muzeologii. AMG ČR.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus MEMPSO - Metody empirické sociologie
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem semestrového kurzu metody empirické sociologie není připravit odborníky výzkumníky, nýbrž poskytnout posluchačům základní orientaci terminologickou, seznámení se základními postupy, typy výzkumů, a s některými výzkumy. Součástí výuky bude osvojení základních dovedností a praktické zkoušky některých postupů. Tematizace: věda pozitivní a postmoderní, jejich kořeny; místo sociologie a její aplikace; postmoderní kritika positivismu. Rozdíl výzkumu a průzkumu; veřejné mínění – spirála mluvení/mlčení; příprava projektu; metody kvantitativní, kvalitativní a smíšené. Postup výzkumu kvantitativního, kvalitativního. Meze a přednosti obou postupů. Populace a výběr; vzorek; křivka normálního rozložení četností; postupy výběru; reliabilita a validita. Dotazník a jeho problematika, scénář, práce v terénu, typy a zásady rozhovorů, pozorování. Sekundární analýza, obsahová analýza, zpracování výzkumu, co je SPSS, Excel; některé základní statistické techniky, tabulky, grafy histogramy; jak lhát statistikou; interpretace výzkumu, textování, struktura textu. Prostředí profesionálního výzkumu – instituce, databanky, kontrolní instituce, etika badatelství.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem semestrového kurzu metody empirické sociologie není připravit odborníky výzkumníky, nýbrž poskytnout posluchačům základní orientaci terminologickou, seznámení se základními postupy, typy výzkumů, a s některými výzkumy. Součástí výuky bude osvojení základních dovedností a praktické zkoušky některých postupů. Tematizace: věda pozitivní a postmoderní, jejich kořeny; místo sociologie a její aplikace; postmoderní kritika positivismu. Rozdíl výzkumu a průzkumu; veřejné mínění – spirála mluvení/mlčení; příprava projektu; metody kvantitativní, kvalitativní a smíšené. Postup výzkumu kvantitativního, kvalitativního. Meze a přednosti obou postupů. Populace a výběr; vzorek; křivka normálního rozložení četností; postupy výběru; reliabilita a validita. Dotazník a jeho problematika, scénář, práce v terénu, typy a zásady rozhovorů, pozorování. Sekundární analýza, obsahová analýza, zpracování výzkumu, co je SPSS, Excel; některé základní statistické techniky, tabulky, grafy histogramy; jak lhát statistikou; interpretace výzkumu, textování, struktura textu. Prostředí profesionálního výzkumu – instituce, databanky, kontrolní instituce, etika badatelství.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky neučí se

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura
Doporučeno zejména č.: 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 16, 17, 22. Nejsou zahrnuta různá skripta a učební texty.
Klasika – statistické
1. Brynman Alan, Social Researcg Methods, Oxford University Press, Oxford Univ. Press Inc. New York 2001 (asi 500 s.)
2. Creswell, John W., Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches, SAGE Publications, Thousand Oaks, London, New Delhi 2002 (asi 250 s.)
3. Disman Miroslav: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele., Karolinum 1993 (374 s.)
4. Guilford J.P.: Podstawowe metody Statystyczne w psychologii i pedagogice (Fundamental Statistic in Psycholgy and Education) Panstwowe wydaawnictv Naukowe Warszawa 1960
5. Krejčí Jindřich ed.: Kvalita výzkumů volebních preferencí, Sociologický ústav Akademie věd ČR Praha 2004 (262 s.)
6. Lamser Václav, L. Růžička: Základy statistiky pro sociology, Sociologická knižnice, Svoboda Praha, 1970 (430s.)
7. Lamser Václav: Základy sociologického výzkumu, Sociologická knižnice, Svoboda Praha, 1966 (354s.)
8. Noellová Elisabeth:, Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. (Noell E., Umfragen in der Massengesellschaft, Rowohlt Vrl., GmbH, Reinbek bei Hamburg, 1963) Sociologická knižnice, Svoboda Praha, 1968 (359 s.)
9. Nowak Stefan ed.: Metody badań socjologicznych. Vybor textow., Paňstwowe wydawnictvo naukowe, Warszawa 1965 (607 s.)
10. Nowak Stefan: Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. (Metodologia badaň socjologicznych, PWN 1970) Sociologická knižnice, Svoboda Praha 1975 (412 s.)
11. Pelikán Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, Karolinum Praha 1998 (270s)
12. Swoboda Helmut: Moderní statistika , Svoboda Praha 1977 (352 s.)(Buch der modernen Statistik, Drëmer Knaur, München-Zürrich 1971)
13. Šubrt Jiří a k.: Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Teorie a výzkum. Karolinum Praha 1998 (241 s.)
14. Tukey, John. W. (Princeton University and Bell Telephone Laboratories): Exploratory Data Analysis (Rusky: Tjuki Dž. Analyz rezultatov nabljudenij. Razvedočnyji analyz., Mir, Moskva 1981 (693 s.)

Literatura doporučená studentům Kvalitativní
16. Berelson Bernard, Content Analysis in Communication Research, Hafner Publishing Company New York 1971 (Facsimile of 1952 edition)
17. Goffman Ervin, Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience, Harper Colophon Books, New York, Evanston, San Francisco, London 1974
18. Goffman Ervin, Rahmen –Analyse , Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen, Suhrkamp Frankfurt am Main 1980
19. Jäger Siegfried, Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien, Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, Duisburg 1993
20. Jäger Siegfried, Text –und Diskursanalyse, Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte, DISS –texte Nr. 16; Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, Duisburg 1993
21. Krallmann Dieter, Hans –Georg Soeffner, Gesellschaft und Information, W. Kohlhammer Vrl. Stuttgart , Berlin, Köln, Mainz, 1973
22. Merten Klaus, Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxis, Westdeutscher Werlag Opladen 1983
23. Moustakas, Clarc: Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications, SAGE Publications, Newbury Park, London, New Delhi 1990 (130 s.)
24. Soeffner Hans –Georg , Auslegung des Alltags –Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik, Suhrkamp, Frankfurt am Main 1989
25. Soeffner Hans –Georg , Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik –Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit, in: Berliner Journal für Soziologie, Heft. 2 1991, S. 263-269
26. Wodak Ruth, P. Nowak, J. Pelikan, H. Gruber. R. de Cilllia, R. Mitten, Wir sind alle unschuldige Täter.Diskurshistorische Studien zum Nachkriegsantisemitismus., Suhrkamp, Frankfurt am Main 1990

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus MEPRAR - Metody protohistorické archeologie
2008

Sylabus MESOVYT - Metody sociologického výzkumu
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematizace:
1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika.
2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu.
3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu.
4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum.
5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění.
6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988.
CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993.
KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004.
LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992.
NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968.
NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975.
NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998.
TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus MEZCAM - Mezolit Čech a Moravy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku mezolitického období v prostoru užší střední Evropy.
1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
4. - 7. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
8. - 9. – významné lokality – mezolit
10. – aktuální problémy bádání - mezolit

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku mezolitického období v prostoru užší střední Evropy.
Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
4. - 7. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
8. - 9. – významné lokality – mezolit
10. – aktuální problémy bádání - mezolit

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Literatura doporučená studentům Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus MEZOL - Mezolit
2008

Sylabus MNGMNT - Management
2005

Sylabus MONAR - Montánní archeologie
2008

Sylabus MORFAR - Morfologie a klasifikace artefaktů
2008

Sylabus MORFAR1 - Morfologie a klasifikace artefaktů 1
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou), vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá znalost klasifikace movitých archeologických nálezů z období pravěku, která je nezbytným předpokladem jak pro zpracování archeologických výzkumů, tak pro muzejní i pedagogickou prezentaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Archeologické prameny. Morfologie, typologie a chronologie.
3.-4. Morfologie a slovní popis keramiky: obecné tvarosloví nádob
5.-6. Morfologie a slovní popis keramiky: vývoj tvarů a výzdoby nádob v pravěku, problémy interpretace funkce
7.-8. Morfologie a slovní popis kovových artefaktů, specifika jejich funkcí a nálezových kontextů
9. Kostěná a parohová industrie
10.-11. Kamenná industrie štípaná a broušená – klasifikace, interpretace funkcí a nálezových kontextů
12. Test z práce s archeologickými prameny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Literatura doporučená studentům Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test – popis a klasifikace konkrétních artefaktů dle vyobrazení.

Sylabus MORFAR2 - Morfologie a klasifikace artefaktů 2
2008

Sylabus MORFAR3 - Morfologie a klasifikace artefaktů 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Funkce artefaktů, klasifikace artefaktů podle funkcí
Nálezový kontext (sídliště, pohřebiště, depoty ad.)
Hlavní typologicko-klasifikační příručky

Systematický výklad:
1. Nádoby: keramické, bronzové, stříbrné, skleněné, dřevěné
2. Oděv: spony, pásové garnitury
3. Šperk: prsteny, náramky, nákrčníky, náhrdelníky, korálky, závěsky
4. Kosmetické potřeby (hřebeny, pinzety, zrcátka ad.)
5. Koňský postroj a ostruhy
6. Zbraně a výstroj (meče, kopí, oštěpy, šípy, luky, štíty, sekery)
7. Nástroje (nože, nůžky, jehly, šídla, přesleny ad.)
8. Zemědělské nástroje
9. Předměty různých funkcí

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vytvoření základního přehledu o artefaktech (typologie a funkce) doby římské a doby stěhování národů

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Nádoby (6 hodin), oděv (6 hodin), šperk (2 hodiny), kosmetické potřeby (2 hodiny), koňský postroj a ostruhy (2 hodiny), zbraně a výstroj (4 hodiny), nástroje (2 hodiny), zemědělské nástroje (1 hodiny), předměty různých funkcí (1 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ Almgren, O. 1923: Studien über Nordeuropäische Fibelformen. Leipzig.
▪ Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzimskich w Europie środkowej i pólnocnej (Proba klasifikacji i analizy chronologiczno–terytorialnej). Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 6, 7–120.
▪ Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 23, 5–106.
▪ Beckmann, Chr. 1969: Christamaria Beckmann, Metallfingerringe der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 26, 5–106.
▪ Biborski, M. 1978: Miecze z okresu wpływów rzymskich na obszarze kultury przeworskiej. Materiały Archeologiczne 18, 53–165.
▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Dragendorff, H. 1895/96: Terra Sigillata. Boner Jahrbücher 96/97, 18–155.
▪ Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg 1951.
▪ Garbsch, J. 1965: Die norisch–pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. München.
▪ Jahn 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung. Leipzig.
▪ Kunow, J. (ed.) 1998: 100 Jahre Fibelforschung nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Wünsdorf.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. 1995: Klasyfikacja grotów broni drzewcowej kultury przeworskiej z okresu rzymskiego. Kraków.
▪ Kieferling, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: C. von Carnap–Bornheim (ed.), Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin/ Marburg, 335–356.
▪ Kokowski, A. 1997: Die Schloßbeschläge und die Schüssel aus dem nördlichen Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und frühen Völkerwanderungszeit. Klassifizierung, Verbreitung, Chronologie. Lublin.
▪ Madyda–Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der
römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Oxford.
▪ Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch–raetischen Limesgebiet aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 57, 49–284.
▪ Sakař, V. 1985: O keramice římských provincií (kromě sigillat). Praha.
▪ Sklenář, K. – Lutovský, M. a kol. 1992: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha.
▪ Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit. Arbeits– und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 1960, 54–215.
▪ Wilbers–Rost, S. 1994: Pferdegeschirr der römischen Kaiserzeit in der Germania libera. Zur Entstehung, Entwicklung und Ausbreitung des „Zaumzeuges mit Zügelketten“. Oldenburg.
▪ Zielling, , N. 1989: Studien zu germanischen Schildern der Spätlatène und der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Oxford.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu písemný test

Sylabus MORFAR4 - Morfologie a klasifikace artefaktů 4
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláha Radek

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s jednotlivými kategoriemi středověké hmotné kultury (z hlediska použitého materiálu) s přihlédnutím k hmotné kultuře středověkého města a jeho zázemí v širším kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají přehled o základních tvarech předmětů (artefaktů) každodenní hmotné kultury středověku (doložených konkrétními archeologickými nálezy), tříděním a možnostmi interpretace jejich funkcí. Mimo vysvětlení funkce artefaktu bude zohledněn i archeologický kontext, ve kterém se obvykle nachází (sídliště, město, pohřebiště, výrobní zařízení)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do předmětu, základní pojmy
2.-4. Keramika
5.-6. Sklo
7-8. Kovy - železo
8-9. Kovy - barevné
9-11. Dřevo a další organické materiály
11-13. Ostatní materiály

Literatura, na níž je předmět vystavěn Krajíc, R.: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. I. a II. díl. Praha -Sezimovo Ústí – Tábor 2003.
Nekuda, V. – Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno 1968.
Orna, J. Nálezy středověkých dřevěných předmětů v Plzni. Katalog. CD. Plzeň 2001
Sklenář, K.: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha 1998

Literatura doporučená studentům Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury I, 1,2. Praha 1985.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.1. Praha 1995.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.2. Praha 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu na základě písemného testu

Sylabus MUZEJ - Muzejnictví
2008

Sylabus NAKDSTA - Kapitoly z kulturních dějin starověku
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zaměřuje na kulturu starověku. Je postaven tak, aby rozšiřoval látku probíranou v kurzu dějin starověku; charakter provázanosti obou kurzů však nenutí studenty k absolvování obou (byť to je ideální stav). Organizace přednášek předmětného kurzu je tedy uzpůsobena jak studentům, kteří absolvovali povinné přednášky z dějin starověku a kapitolami z kulturních dějin starověku rozšiřují svůj záběr do dalších témat, tak i těm, kteří jako povinný předmět absolvují přednostně právě kapitoly z kulturních dějin starověku (s možností naopak případně volitelně doplnit výklad o dějiny starověku). Kurz se zaměřuje hlouběji na kulturní aspekty základních mediteránních (v širším smyslu) civilizačních okruhů – tedy kulturu Egypta, Předního východu (především Mezopotámie), Egejdy a Říma. V tomto punktu prohlubuje základní poznatky získané v přednáškách z dějin starověku. Kromě prohloubení látky jinak tematizované v kurzu dějin starověku, se přednáška Kapitoly z kulturních dějin starověku zaměřuje také v horizontálním smyslu na rozšíření pozornosti i o další, vzdálenější civilizační okruhy: Indii, Čínu, Japonsko, Mezoameriku a kultury And.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student si během kurzu osvojí znalosti z nejdůležitějších kulturních projevů mediteránní oblasti – písemnictví i výtvarné umění Egypta, Předního východu, egejské oblasti a římské říše. U těchto nám geograficky a kulturně nejbližších okruhů je cílem kurzu podat hlubší vhled do kulturních projevů – včetně intenzivnějšího zájmu o příklady jednotlivých děl či procesů. V další části kurzu se pak student seznámí s přehledem politických i kulturních dějin vzdálenějších oblastí. Základní kostra politických dějin (je-li na základě písemných pramenů známa) je zde doplněna o nejvýznamnější příklady kulturních výtvorů (Indie, Čína); u některých okruhů se jedná spíše o popis kulturních chronologie a projevy opřené o archeologické nálezy (Amerika). Studen by tedy měl mít rozsáhlý přehled (stále však ve smyslu spíše úvodu do problematiky) o kultuře mediteránního prostoru a povědomí a chronologii a kultuře ostatních oblastí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1-2) Kultura Egypta – architektura, malířství, sochařství, počátky písma, literatura; popis proměny jednotlivých kulturních aspektů; periodizace; základní kulturní chronologické celky egyptských dějin
3) Kultura Předního východu (s důrazem na Mezopotámii) – architektura, malířství, sochařství, počátky písma, literatura; kulturní přehled oblasti Mezopotámie a Předního východu; popis základního tvarosloví architektury a sochařství (především reliéfu); kulturně-chronologické celky mezopotámských a předovýchodních dějin
4-5) Kultura egejské oblasti – architektura, malířství, sochařství (volná skulptura i reliéf), literatura, filozofie; chronologicko-kulturní celky; přehled vývoje hlavních stylů v architektuře; proměny sochařského projevu; dějiny literatury; dějiny filozofie
6) Kultura Etrusků a Říma – architektura, sochařství, malířství, literatura; přehled chronologických celků římských dějin; problematika odvozenosti římské kultury (etruské a řecké vlivy) a originálního římského vkladu; chronologické celky kulturního vývoje
7) Kultura Indie – přehled dějin Indie; přehled chronologicko-kulturních celků; výtvarné umění a literatura staré Indie; náboženské poměry
8) Kultura Číny – přehled dějin Číny; přehled chronologických celků (dynastické epochy); výtvarné umění a literatura ve staré Číně
9) Kultura Japonska – přehled kultury starého Japonska; pozdní rozvoj japonského státu; kulturní chronologie; japonská literatura; odvozenost japonské kultury od čínské
10-11) Kultura Mezoameriky – chronologie kultur Mezoameriky; architektura, keramika, výtvarné umění; společenské a hospodářské poměry
12) Kultura And – chronologie kultury andské oblasti; architektura, společnost, hospodářství

Literatura, na níž je předmět vystavěn • Adkins, L.; Adkins, R. A.: Starověké Řecko. Encyklopedická příručka. Praha 2011.
• Adkins, L.; Adkins, R. A.: Antický Řím. Encyklopedická příručka. Praha 2012.
• Angelillo, M.: Indové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2008.
• Bárta, M.: Život a smrt ve stínu pyramid. Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha 2008.
• Bič, M.: Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem.Praha 1979.
• Bič, M.: Při řekách babylonských. Praha 1990.
• Böttger, W.: Kultura ve staré Číně. Praha 1984.
• Bouzek, J.: Periklovo Řecko. Praha 1989.
• Buttinová, A.-M.: Řecko 776 až 338 př.n.l. Praha 2000.
• Canfora, L.: Dějiny řecké literatury. Praha 2004.
• Conte, G. B.: Dějiny římské literatury. Praha 2003.
• Domenici, D.: Mayové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2006.
• Domenici, D.: Aztékové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Encyklopedie antiky. Praha 1973.
• Ferrero, G.: Egypťané. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Glassner, J.-J.: Mezopotámie. 34. století př.n.l. až 539 př.n.l. Praha 2004.
• Guaitoli, M.T.: Římané. Poklady starobylých civilizací.Praha 2006.
• Cheng, A.: Dějiny čínského myšlení. Praha 2006.
• Ilustrováná encyklopedie starověkého Předního východu. Praha 1999.
• Katz, F.: Staré americké civilizace. Praha 1990.
• Klíma, J.: Lidé Mezopotámie. Praha 1976.
• Lexa, F.: Náboženská literatura staroegyptská, 1-2. Praha 1997.
• Maggi, S.: Řekové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Nováková, N.; Pecha, L.; Rahman, F.: Dějiny Mezopotámie. Praha 1998.
• Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku, I-II. Praha 1979 ad.
• Pijoan, J.: Dějiny umění, 2. Praha 1982.
• Prosecký, J.: Slova do hlíny vepsaná. Mýty a legendy Babylónu. Praha 2010.
• Reichshauer, E.O.; Craig, A.M.: Dějiny Japonska. Praha 2000.
• Rizza, A.: Asyřané a Babyloňané. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Scarpari, M.: Starověká Čína. Čínská civilizace od počátků k dynastii Tchang. Praha 2000.
• Shaw, I. (ed.): Dějiny starověkého Egypta. Praha 2003.
• Součková, J.: Starověký Přední východ. Praha 1979.
• Świderková, A.: Tvář helénistického světa. Praha 1983.
• Vasiljevová, Z.: Dějiny Japonska. Praha 1986.
• Verner, M. a kol.: Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta. Praha 1997.
• Walker, C. B. F.: Klínopis. Čtení v minulosti. Praha 2007.
• Wilsonová, P.: Hieroglyfy. Průvodce pro každého. Praha 2010.
• Zamarovský, V.: Jejich veličenstva pyramidy. Praha 1986.
• Zamarovský, V.: Na počátku byl Sumer. Praha 1966 ad.
• Zamarovský, V.: Řecký zázrak. Praha 1972.
• Zbavitel, D.: Starověká Indie. Praha 1985.
• Žába, Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha 1968.

>>> Předmět využívá učební pomůcku z projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům • Adkins, L.; Adkins, R. A.: Starověké Řecko. Encyklopedická příručka. Praha 2011.
• Adkins, L.; Adkins, R. A.: Antický Řím. Encyklopedická příručka. Praha 2012.
• Angelillo, M.: Indové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2008.
• Böttger, W.: Kultura ve staré Číně. Praha 1984.
• Bouzek, J.: Periklovo Řecko. Praha 1989.
• Buttinová, A.-M.: Řecko 776 až 338 př.n.l. Praha 2000.
• Canfora, L.: Dějiny řecké literatury. Praha 2004.
• Conte, G. B.: Dějiny římské literatury. Praha 2003.
• Domenici, D.: Mayové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2006.
• Domenici, D.: Aztékové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Encyklopedie antiky. Praha 1973.
• Ferrero, G.: Egypťané. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Glassner, J.-J.: Mezopotámie. 34. století př.n.l. až 539 př.n.l. Praha 2004.
• Guaitoli, M.T.: Římané. Poklady starobylých civilizací.Praha 2006.
• Ilustrováná encyklopedie starověkého Předního východu. Praha 1999.
• Katz, F.: Staré americké civilizace. Praha 1990.
• Maggi, S.: Řekové. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Nováková, N.; Pecha, L.; Rahman, F.: Dějiny Mezopotámie. Praha 1998.
• Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku, I-II. Praha 1979 ad.
• Pijoan, J.: Dějiny umění, 2. Praha 1982.
• Reichshauer, E.O.; Craig, A.M.: Dějiny Japonska. Praha 2000.
• Rizza, A.: Asyřané a Babyloňané. Poklady starobylých civilizací. Praha 2007.
• Scarpari, M.: Starověká Čína. Čínská civilizace od počátků k dynastii Tchang. Praha 2000.
• Shaw, I. (ed.): Dějiny starověkého Egypta. Praha 2003.
• Součková, J.: Starověký Přední východ. Praha 1979.
• Vasiljevová, Z.: Dějiny Japonska. Praha 1986.
• Verner, M. a kol.: Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta. Praha 1997.
• Zamarovský, V.: Jejich veličenstva pyramidy. Praha 1986.
• Zamarovský, V.: Řecký zázrak. Praha 1972.
• Zbavitel, D.: Starověká Indie. Praha 1985.
• Žába, Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha 1968.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět je zakončen písemnou zkouškou, která prověřuje přehled o chronologických, geografických a morfologických aspektech jednotlivých kulturních okruhů. Základem je znalost hlavní chronologie, pojmů a přehledu kulturních dějin.

Sylabus NANARTE1 - Analýzy artefaktů 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Analýza artefaktů je součástí teorie, která v současné době vzniká na pomezí několika společenských věd. Vedle antropologie, sémiologie, filozofie aj. je to zejména sociologie, která do svých studií o společenských skupinami používaných. Archeologie jako obor, který naopak s artefakty pracuje jako s hlavními prameny, přispívá k této teorii především analytickými metodami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s mnohostrannými postupy popis, analýzy a interpretace artefaktů na různých rovinách komplexnosti. Předpokládá se aktivní podíl studentů na výuce experimentováním v rámci vlastních zpracovávaných témat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Teorie artefaktů
2. Věc - předmět - nástroj
3. Vlastnosti a znaky
4. Principy a metody popisu
5. Zásady klasifikace
6. Situační analýza
7. Technologie - funkce - styl
8. Prostorová analýza
9. Etnoarcheologie artefaktů
10. Sociologie artefaktů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549.
Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun
Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Blandin, B. 2002: La construction du social par les objets. Paris: PUF.
Pavlů, I. – Květina, P. 2005: Odpad na neolitickém sídlišti. Praha: ARU.

Literatura doporučená studentům :
Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549.
Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun
Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Blandin, B. 2002: La construction du social par les objets. Paris: PUF.
Pavlů, I. – Květina, P. 2005: Odpad na neolitickém sídlišti. Praha: ARU.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NANARTE2 - Analýzy artefaktů 2
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu
Analýza artefaktů je součástí teorie, která v současné době vzniká na pomezí několika společenských věd. Vedle antropologie, sémiologie, filozofie aj. je to zejména sociologie, která do svých studií o společenských skupinami používaných. Archeologie jako obor, který naopak s artefakty pracuje jako s hlavními prameny, přispívá k této teorii především analytickými metodami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s mnohostrannými postupy popis, analýzy a interpretace artefaktů na různých rovinách komplexnosti. Předpokládá se aktivní podíl studentů na výuce experimentováním v rámci vlastních zpracovávaných témat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Teorie artefaktů
2. Věc - předmět - nástroj
3. Vlastnosti a znaky
4. Principy a metody popisu
5. Zásady klasifikace
6. Situační analýza
7. Technologie - funkce - styl
8. Prostorová analýza
9. Etnoarcheologie artefaktů
10. Sociologie artefaktů

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549.
Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun
Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Blandin, B. 2002: La construction du social par les objets. Paris: PUF.
Pavlů, I. – Květina, P. 2005: Odpad na neolitickém sídlišti. Praha: ARU.

Literatura doporučená studentům Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549.
Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun
Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Blandin, B. 2002: La construction du social par les objets. Paris: PUF.
Pavlů, I. – Květina, P. 2005: Odpad na neolitickém sídlišti. Praha: ARU.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře za aktivní účasti studentů

Sylabus NARCRIP - Archeologie římských provincií
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musil Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznámí posluchače s dějinami a materiální kulturou římských provincií, strukturou a charakterem jejich osídlení v 1. – 5. století po Kr. V úvodu bude podána stručná charakteristika provincií ve střední a západní Evropě, způsob jejich vzniku, organizace a správy. V této souvislosti bude nastíněn charakter vojenské expanze za Caesara a Augusta, směr a intenzita vojenské invaze do nově získaných území. Vzhledem k tomu, že armáda hrála důležitou úlohu v životě provincií, bude věnována pozornost poznání její struktury, typů hlavních vojenských staveb a limitu na hranicích provincií, včetně výstroje a výzbroje římských vojáků, které patří k častým nálezům.
V zázemí limitu se záhy začalo rozvíjet také civilní osídlení: města, venkovské villy s odpovídající strukturou.

>>> Předmět je pdopořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Přednáška seznámí posluchače s dějinami a materiální kulturou římských provincií, strukturou a charakterem jejich osídlení v 1. – 5. století po Kr. V úvodu bude podána stručná charakteristika provincií ve střední a západní Evropě, způsob jejich vzniku, organizace a správy. V této souvislosti bude nastíněn charakter vojenské expanze za Caesara a Augusta, směr a intenzita vojenské invaze do nově získaných území. Vzhledem k tomu, že armáda hrála důležitou úlohu v životě provincií, bude věnována pozornost poznání její struktury, typů hlavních vojenských staveb a limitu na hranicích provincií, včetně výstroje a výzbroje římských vojáků, které patří k častým nálezům.
V zázemí limitu se záhy začalo rozvíjet také civilní osídlení: města, venkovské villy s odpovídající strukturou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické okruhy:
- obecná charakteristika provincií , jejich uspořádání a správa
- římská invaze do střední a západní Evropy
- armáda, fortifikace, limes
- provinciální města, jejich vznik, struktura, hlavní stavby
- villae rusticae
- materiální kultura evropských provincií
- náboženství a kult provincií
- pohřební ritus

Literatura, na níž je předmět vystavěn Baatz, D. 2000: Der römische Limes. Archäologische Ausflüge zwischen Rhein und. Donau, Berlin.
Bechert. T. 1999: Die Provinzen des Römischen Reiches, Mainz a.Rhein.
Bouzek, J.-Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes romanus ve střední a západní Evropě, Praha.
Musil, J. 1998, Úvod do římsko-provinciální archeologie, in: Bouzek-Ondřejová-Musil, Úvod do klasické archeologie, skripta, Praha.
Fitz, J. 1976: Der römische Limes in Ungarn, Szekésfehérvár.
Genser, K. 1986: Der Österreichische Limes in Österreich, RliÖ 33.
Johnson, A. 1988: Die römische Kastelle in 1.-2. Jh. N. Chr.
Lengyel, A. – Radan, G.T.B. Archaeology of Roman Pannonia. Budapest.
Vizsy, S. 1988: Der Pannonische Limes in Ungarn. Budapest.
Wacher, J., 1995: The Roman World I -II, London.

Literatura doporučená studentům Baatz, D. 2000: Der römische Limes. Archäologische Ausflüge zwischen Rhein und. Donau, Berlin.
Bechert. T. 1999: Die Provinzen des Römischen Reiches, Mainz a.Rhein.
Bouzek, J.-Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes romanus ve střední a západní Evropě, Praha.
Musil, J. 1998, Úvod do římsko-provinciální archeologie, in: Bouzek-Ondřejová-Musil, Úvod do klasické archeologie, skripta, Praha.
Fitz, J. 1976: Der römische Limes in Ungarn, Szekésfehérvár.
Genser, K. 1986: Der Österreichische Limes in Österreich, RliÖ 33.
Johnson, A. 1988: Die römische Kastelle in 1.-2. Jh. N. Chr.
Lengyel, A. – Radan, G.T.B. Archaeology of Roman Pannonia. Budapest.
Vizsy, S. 1988: Der Pannonische Limes in Ungarn. Budapest.
Wacher, J., 1995: The Roman World I -II, London.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NARCHST - Archeologie středověku
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Unger Josef

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hmotná kultura středověku v prostředí venkova, města, sídel nobility i specifických společensko-hospodářských celků, jakými jsou kláštery.

Student zpracuje semestrovou práci na zadané téma v rozsahu 10-12 normostran s nejméně 2 přílohami.

>>> Výuka v předmětu je podporována projektem MOFFINO - podpora výuky externím odborníkem z praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hmotná kultura středověku v prostředí venkova, města, sídel nobility i specifických společensko-hospodářských celků, jakými jsou kláštery.

Student zpracuje semestrovou práci na zadané téma v rozsahu 10-12 normostran s nejméně 2 přílohami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Středověk. Termín středověk. Periodizace. Historický rámec. Archeologie středověku. Základní literatura.
2. Počátky slovanského osídlení. Pravlast Slovanů. Příchod Slovanů do střední Evropy. Kultura pražského typu. Avaři a jejich hmotná kultura. Samova říše.
3. Velkomoravská říše. Historický rámec. Archeologické prameny.
4. Český stát v 11. až první polovině 13. stol. Politický rámec. Materiální předpoklady rozvoje. Archeologické prameny.
5. Zemědělci a jejich hmotná kultura od 6. do 12. stol. (sídliště, obydlí, vybavení domácnosti, zemědělské nářadí). Pohřební ritus a jeho proměny.
6. Zemědělci a jejich hmotná kultura ve 13. až 15. stol. (vesnice, obydlí, vybavení domácnosti, zemědělské nářadí). Pohřební ritus a jeho proměny.
7. Řemeslníci, obchodníci a další obyvatelé hospodářských center a měst a jejich hmotná kultura (sídliště, obydlí, vybavení domácnosti, nářadí). pohřbení ritus a jeho proměny.
8. Klérus (světské a řeholní duchovenstvo) a jeho hmotná kultura (farní kostely, kláštery a jejich vybavení, pohřbení ritus).
9. Archeologie církevních památek (kostely, kláštery).
10. Panovníci, velmoži a šlechta, jejich hmotná kultura (sídla, vybavení, zbraně, pohřbení ritus) v 9. až 12. stol..
11. Panovníci a šlechta -jejich hmotná kultura (sídla, insignie moci, pohřební ritus) v 13. až 15. stol.
12. Konec středověku a jeho obraz v archeologických pramenech.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura:
Galuška, L. 2004: Slované. Dotyky předků, Brno.
Klápště, J. 2005: Proměna Českých zemí ve středověku, Praha.
Měřínský, Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II, Praha.
Petráň, J. (red.) 1985: Dějiny hmotné kultury I/1, I/2, Praha.
Unger, J. 2006: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy, Brno.

Literatura doporučená studentům Literatura:
Galuška, L. 2004: Slované. Dotyky předků, Brno.
Klápště, J. 2005: Proměna Českých zemí ve středověku, Praha.
Měřínský, Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I, II, Praha.
Petráň, J. (red.) 1985: Dějiny hmotné kultury I/1, I/2, Praha.
Unger, J. 2006: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy, Brno.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NARPRHR - Archeologie Pražského hradu
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznámí s vývojem a významem Pražského hradu jako státního centra v období raného středověku až novověku z pohledu archeologie. Studenti budou seznámeni s vývojem opevnění, sídlištní zástavby, pohřbíváním, významných církevních i profánních staveb s důrazem na vzájemné souvislosti. Předveden bude vztah Pražského hradu k nejbližšímu zázemí. Pražský hrad bude zařazen do souvislostí zejména a raně středověkého vývoje na našem území a také do souvislostí vývoje ostatních významnější raně středověkých hradišť. Pozornost bude věnována také dějinám archeologického výzkumu a jeho významu pro vývoj archeologie středověku v Čechách.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednáška seznámí s vývojem a významem Pražského hradu jako státního centra v období raného středověku až novověku z pohledu archeologie. Studenti budou seznámeni s vývojem opevnění, sídlištní zástavby, pohřbíváním, významných církevních i profánních staveb s důrazem na vzájemné souvislosti. Předveden bude vztah Pražského hradu k nejbližšímu zázemí. Pražský hrad bude zařazen do souvislostí zejména a raně středověkého vývoje na našem území a také do souvislostí vývoje ostatních významnější raně středověkých hradišť. Pozornost bude věnována také dějinám archeologického výzkumu a jeho významu pro vývoj archeologie středověku v Čechách.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Pražský hrad a nejbližší zázemí v pravěku
2. Dějiny archeologického výzkumu Pražského hradu.
3. Počátky Pražského hradu jako centra státu a státnosti (Pražský hrad v 9.-10. století)
4. Přemyslovské hradiště (Pražský hrad v 10.-12. století)
5. Církevní stavby Pražského hradu v raném a vrcholném středověku
6. Obytná zástavba Pražského hradu (9.-13. století)
7. Paláce Pražského hradu v gotice a renesanci
8. Pohřbívání na Pražském hradě ve středověku.
9. Archeologický výzkum nejbližšího zázemí (Hradčany)
10. Postmedievální archeologie na Pražskémhradě (vybrané příklady)
11. Středověké a raně novověké sklo na Pražském hradě a Hradčanech.
12. Příběh tepla (Kachle, kamna a topení na Pražském hradě)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura:
Boháčová, I. - Frolík, J. - Tomková, K. - Žegklitz, J. 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v l. 1980-87 - Vorlaufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980-87, Archaeologia historica 13, s. 173-198.
Castrum Pragense I/1988 – VIII/2009. Praha.
Frolík, J. 1998: Dom biskupi na Zamku Praskim do końca XIII wieku – The Residence of the Bishop of Prague at Prague castle till end of the 13th century, Acta Archaeologica Waweliana 2, s. 19-38.
Frolík, J. 1999: Die mittelböhmischen Burgstätten und ihre Rolle in den Anfängen des tschechischen Staates, in: Centrum i Zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej. Spotykania Bytomskie 3. Wroclaw, s. 69-76.
Frolík, J. 2002: Zamyšlení nad třetím svazkem sborníku „Mediaevalia Arcaeologica“ (K výsledkům výzkumu raně středověkého opevnění Pražského hradu a Malé Strany) – Consideration about the third volume of proceedings „Mediaevalia Archaeologica“ (About the result of the excavations of the early mediaeval fortifications of Prague Castle and Lesser Town), Archeologické rozhledy 54, s. 702-726.
Frolík, J. - Smetánka, Z. 1997: Pražský hrad a archeologie. Praha – Litomyšl.
Frolík, J. - Tomková, K. 1997: Západní předpolí Pražského hradu - Hradčany a jejich archeologický výzkum v nejnovějším období - Das westliche Vorfeld der Prager Burg - die Stadt Hradschin - und seine archäologische Erforschung in jungeren Zeit, Archeologické rozhledy 49, s. 65-71.
Kolektiv autorů 2003: Příběh Pražského hradu – The Story of Prague Castle. Praha.
Polanský, L. – Sláma, J. – Třeštík, D. (eds.) 2000: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha.
Vlček, P. a kol. 2000: Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha.

Literatura doporučená studentům Literatura:
Boháčová, I. - Frolík, J. - Tomková, K. - Žegklitz, J. 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v l. 1980-87 - Vorlaufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980-87, Archaeologia historica 13, s. 173-198.
Castrum Pragense I/1988 – VIII/2009. Praha.
Frolík, J. 1998: Dom biskupi na Zamku Praskim do końca XIII wieku – The Residence of the Bishop of Prague at Prague castle till end of the 13th century, Acta Archaeologica Waweliana 2, s. 19-38.
Frolík, J. 1999: Die mittelböhmischen Burgstätten und ihre Rolle in den Anfängen des tschechischen Staates, in: Centrum i Zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej. Spotykania Bytomskie 3. Wroclaw, s. 69-76.
Frolík, J. 2002: Zamyšlení nad třetím svazkem sborníku „Mediaevalia Arcaeologica“ (K výsledkům výzkumu raně středověkého opevnění Pražského hradu a Malé Strany) – Consideration about the third volume of proceedings „Mediaevalia Archaeologica“ (About the result of the excavations of the early mediaeval fortifications of Prague Castle and Lesser Town), Archeologické rozhledy 54, s. 702-726.
Frolík, J. - Smetánka, Z. 1997: Pražský hrad a archeologie. Praha – Litomyšl.
Frolík, J. - Tomková, K. 1997: Západní předpolí Pražského hradu - Hradčany a jejich archeologický výzkum v nejnovějším období - Das westliche Vorfeld der Prager Burg - die Stadt Hradschin - und seine archäologische Erforschung in jungeren Zeit, Archeologické rozhledy 49, s. 65-71.
Kolektiv autorů 2003: Příběh Pražského hradu – The Story of Prague Castle. Praha.
Polanský, L. – Sláma, J. – Třeštík, D. (eds.) 2000: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha.
Vlček, P. a kol. 2000: Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu dle požadavku vyučujícího

Sylabus NCEDEST - České dějiny středověku
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musil František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Náplní předmětu je přehled nejdůležitějších událostí českých dějin od příchodu Slovanů do skončení třicetileté války a dále seznámení s každodenním životem různých vrstev středověké české společnosti. Hlavním cílem je získání důležitých faktografických znalostí ze středověkých českých dějin potřebných ke studované specializaci a dále orientace pramenech a literatuře umožňující získávat další potřebné poznatky pro muzejní činnost

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Náplní předmětu je přehled nejdůležitějších událostí českých dějin od příchodu Slovanů do skončení třicetileté války a dále seznámení s každodenním životem různých vrstev středověké české společnosti. Hlavním cílem je získání důležitých faktografických znalostí ze středověkých českých dějin potřebných ke studované specializaci a dále orientace pramenech a literatuře umožňující získávat další potřebné poznatky pro muzejní činnost

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Příchod Slovanů, Velká Morava 2. Počátky českého státu a jeho vývoj v 11- 12. století 3. Změny v životě společnosti ve 13. století, život na venkově a ve středověkém městě 4. Vláda posledních Přemyslovců a počátky české velmocenské politiky 5. Český stát za vlády Lucemburků 6. Společenské krize na přelomu 14. a 15. století, počátky husitství 7. Nejdůležitější události husitské revoluce 8. Období po skončení husitství, Jiří z Poděbrad 9. Vláda Jagellonců a formování stavovské monarchie 10. Nástup Habsburků a vznik stavovské opozice 11. Změny v životě společnosti v 16.století, náboženské poměry v 16.století 12. Růst rozporů mezi panovníkem a šlechtou, stavovský odboj 1618 – 1620. 13. České země za 30 ti leté války 14. Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Váňa zd., Svět dávných Slovanů, Praha 1983Profantová N. - Lutovský M., Sámova říše, Praha 1995Poulík J. - Chropovský B., Velká Morava - společný stát Čechů a Slováků, Praha 1985Třeštík – Velká Morava, Praha 2001Třeštík D., Počátky Přemyslovců, Praha 1997Turek R., Čechy na úsvitě dějin, Praha 1963 (reprint 2001)Lutovský M. – Petráň Z., Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví, Praha 2005Žemlička, Čechy v době knížecí, Praha 1997Fiala Zd., Přemyslovské Čechy, Praha 1965 ( 2. vyd. 1975)Žemlička J., Století posledních Přemyslovců, Praha 1986Žemlička J., Počátky Čech královských, Praha 2002Žemlička J., Přemysl Otakar I, Praha 1990Fiala Zd., Předhusitské Čechy 1310 - 1419, Praha 1968Spěváček J., Jan Lucemburský a jeho doba 1296 - 1346, Praha 1994Spěváček J., Karel IV. Život a dílo (1316 - 1378), Praha 1979Spěváček J., Václav IV (1361 - 1419), Praha l986Kavka F., Vláda Karla IV. za jeho císařství I - II, Praha 1993Kavka F., Poslední Lucemburk na českém trůně,Praha 1997Šmahel F., Husitské Čechy, Praha 2001Čornej P., Lipanská křižovatka, Praha 1992Macek J., Jiří z Poděbrad, Praha 1967Macek J., Jagelonský věk I - IV, Praha 1992 - 1998Míka A., Poddaný lid v Čechách v první pol. 16. stol., Praha 1960Janáček J., Nástup Habsburků na český trůn, Praha 1986Janáček J., České dějiny, Doba předbělohorská 1526 - 1547. Kniha I/ 1, 2, Praha 1968, 1984Čornejová I. - Rak J. - Vlnas V., Ve stínu tvých křídel - Habsburkové v českých dějinách, Praha 1995Pánek J., Stavovská opozice a její zápas s Habsburky 1547 - 1577, Praha 1982Janáček J., Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987, 2. vyd. Janáček J., Valdštejn a jeho doba, Praha 1978Pánek J., Poslední Rožmberk, Praha 1996Kavka F., Bílá hora a české dějiny, Praha 1962, reprint 2001Polišenský J., Třicetiletá válka a český národ, Praha 1960Polišenský J., Třicetiletá válka a evropská krize 17. století, Praha 1970Jednotlivé svazky Laichtrových českých dějin a Velkých dějin zemí Koruny české
doporučená:
Čornej P., Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1992Jirásko L., Církevní řády a kongregace v zemích českých, Praha 1991Kavka F., Příručka k dějinám Československa do roku l648, Praha 1964Kavka F., Dějiny Československa I - II, Praha l965 , l971, nebo další vydáníPetráň J. a Kol., Dějiny Československa I (do roku l648), Praha 1990Smetánka Zd., Legenda o Ostojovi, PrahaHofman F., České město ve středověku, Praha 1992F. Kavka, Život na dvoře Karla IV,PrahaBužek V., Rytíři renesančních Čech, Praha 1995Petráň J., Staroměstská exekuce, Praha 1996 (3. vyd.)

Literatura doporučená studentům Váňa zd., Svět dávných Slovanů, Praha 1983Profantová N. - Lutovský M., Sámova říše, Praha 1995Poulík J. - Chropovský B., Velká Morava - společný stát Čechů a Slováků, Praha 1985Třeštík – Velká Morava, Praha 2001Třeštík D., Počátky Přemyslovců, Praha 1997Turek R., Čechy na úsvitě dějin, Praha 1963 (reprint 2001)Lutovský M. – Petráň Z., Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví, Praha 2005Žemlička, Čechy v době knížecí, Praha 1997Fiala Zd., Přemyslovské Čechy, Praha 1965 ( 2. vyd. 1975)Žemlička J., Století posledních Přemyslovců, Praha 1986Žemlička J., Počátky Čech královských, Praha 2002Žemlička J., Přemysl Otakar I, Praha 1990Fiala Zd., Předhusitské Čechy 1310 - 1419, Praha 1968Spěváček J., Jan Lucemburský a jeho doba 1296 - 1346, Praha 1994Spěváček J., Karel IV. Život a dílo (1316 - 1378), Praha 1979Spěváček J., Václav IV (1361 - 1419), Praha l986Kavka F., Vláda Karla IV. za jeho císařství I - II, Praha 1993Kavka F., Poslední Lucemburk na českém trůně,Praha 1997Šmahel F., Husitské Čechy, Praha 2001Čornej P., Lipanská křižovatka, Praha 1992Macek J., Jiří z Poděbrad, Praha 1967Macek J., Jagelonský věk I - IV, Praha 1992 - 1998Míka A., Poddaný lid v Čechách v první pol. 16. stol., Praha 1960Janáček J., Nástup Habsburků na český trůn, Praha 1986Janáček J., České dějiny, Doba předbělohorská 1526 - 1547. Kniha I/ 1, 2, Praha 1968, 1984Čornejová I. - Rak J. - Vlnas V., Ve stínu tvých křídel - Habsburkové v českých dějinách, Praha 1995Pánek J., Stavovská opozice a její zápas s Habsburky 1547 - 1577, Praha 1982Janáček J., Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987, 2. vyd. Janáček J., Valdštejn a jeho doba, Praha 1978Pánek J., Poslední Rožmberk, Praha 1996Kavka F., Bílá hora a české dějiny, Praha 1962, reprint 2001Polišenský J., Třicetiletá válka a český národ, Praha 1960Polišenský J., Třicetiletá válka a evropská krize 17. století, Praha 1970Jednotlivé svazky Laichtrových českých dějin a Velkých dějin zemí Koruny české
doporučená:
Čornej P., Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1992Jirásko L., Církevní řády a kongregace v zemích českých, Praha 1991Kavka F., Příručka k dějinám Československa do roku l648, Praha 1964Kavka F., Dějiny Československa I - II, Praha l965 , l971, nebo další vydáníPetráň J. a Kol., Dějiny Československa I (do roku l648), Praha 1990Smetánka Zd., Legenda o Ostojovi, PrahaHofman F., České město ve středověku, Praha 1992F. Kavka, Život na dvoře Karla IV,PrahaBužek V., Rytíři renesančních Čech, Praha 1995Petráň J., Staroměstská exekuce, Praha 1996 (3. vyd.)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NCEMOST - Čechy a Morava v 11. a 12. století
2010

Sylabus NCEVEMO - Centra Velké Moravy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Bohuslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška bude úžeji zaměřena na základní a všestrannou problematiku moravských, ale též západoslovenských a dolnorakouských hradišť z období 8.-10. století.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Podrobné seznámení se s raně středověkými mocenskými centry především na Moravě. Pochopení jejich významu a funkce v tehdejší správní struktuře země a úlohy v rodící se feudální společnosti. A to jako politických, hospodářských, církevních i kulturních středisek té doby. Dále bude důležité osvětlení jejich charakteru,vývoje sídlištní struktury, výstavby objektů i způsoby a podoby fortifikace. V neposlední řadě potom také poznání pohřebišť na hradištích i s představením charakteristických nálezů hmotné kultury. Přiblížíme rovněž zázemí těchto center, o něž se opírala.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah kurzu:
- Slovanská hradiště – historie výzkumů těchto center, obecné rozdělení, charakteristika, budování, vnitřní uspořádání a struktura, sídlištní a sídelní objekty, církevní architektura, pohřebiště na hradištích a hmotná kultura.
- Podrobnější představení nejvýznamnějších hradišť. /množství příkladů dle časových možností/:
Mikulčice; Staré Město; Pohansko; Znojmo; Gars; Brno- Staré Zámky; Strachotíngrad; Olomouc; Chotěbuz a d.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Staňa, Č.(1985): Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn II.,157-216. Wien; Týž, (1972):
Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. In: Monumentorum tutela-Ochrana pamiatok 8, 109-171. Bratislava; Staňa,Č.-Poláček,L.(Hg.) (1996): Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa-mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Internationale Tagungen in Mikulčice III. Brno; Hennig,J.- Ruttkay, A.T.(Hrsg.) (1998): Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Bonn; Šolle, M.(1984): Staroslovanské hradisko. Praha; Procházka, R.(1990): Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy, 288-306. Brno; Poulík, J.(1988): K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť; Hrubý, V.(1965): Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha; Poláček,L. (Hg.) (2008): Das virtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren. Internationale Tagungen in Mikulčice VI. Brno; a d.

V citované literatuře odkazy na další důležité publikace autorů k jednotlivým hradištím.

Literatura doporučená studentům Staňa, Č.(1985): Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn II.,157-216. Wien; Týž, (1972):
Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. In: Monumentorum tutela-Ochrana pamiatok 8, 109-171. Bratislava; Staňa,Č.-Poláček,L.(Hg.) (1996): Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa-mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Internationale Tagungen in Mikulčice III. Brno;
Šolle, M.(1984): Staroslovanské hradisko. Praha;

+ literatura k jednotlivým hradištím.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení kreditu je podmíněno účastí na výuce, plněním uložených úkolů a výsledkem písemného testu.

Sylabus NCJANGL1 - Cizí jazyk 1 - angličtina
2008

Sylabus NCJANGL2 - Cizí jazyk 2 - angličtina
2008

Sylabus NCJFRJA1 - Cizí jazyk 1 - francouzština
2009

Sylabus NCJFRJA2 - Cizí jazyk 2 - francouzština
2008

Sylabus NCJNEMJ1 - Cizí jazyk 1 - němčina
2008

Sylabus NCJNEMJ2 - Cizí jazyk 2 – němčina
2008

Sylabus NDEHEPV - Dějiny a hmotná kultura Egypta a Předního východu
2014

Sylabus NDIPLPR1 - Diplomová práce I
2014

Sylabus NDIPLPR2 - Diplomová práce 2
2014

Kreditové hodnocení předmětu 16

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Stručná anotace předmětu
Cílem kurzu je zajištění podpory a vedení studentům při řešení diplomních projektů. Kurz by měl napomoci studentů při definici cílů, jeho sestavení a volbě odpovídajících prostředků pro jeho realizaci. Student díky kurzu získá přístup k informacím za účelem řešení svého projektu a zároveň odborné vedení v osobě vyučujícího. Student si osvojí doplňující informace a dovednosti, které se týkají řešení jeho projektu a nejsou předmětem základních kurzů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností I. Cílem předmětu je vést studenty na počátku jejich vlastní práce v souladu s požadavky studijního řádu na tvorbu a obsah diplomní práce
II. Seminář má vytvořit znalosti studentů o jejich vlastní tvůrčí práci
Vyučující
PhDr. Ivan Pavlů, DrSc. (neolit, eneolit), doc. PhDr. Radomír Tichý (neolit, eneolit, public archaeology), PhD., PhDr. Eduard Droberjar, Dr. (protohistorie), PhDr. Petr Šída, PhD. (paleolit), Mgr. Richard Thér (experiment v archeologii)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah:
Seminář má seznámit studenty s požadavky na jejich vlastní tvůrčí práci
Tvorba bibliografie k vlastnímu tématu
Základní osnova připravované práce
Příprava archeologických pramenů¨
Zásady analýzy a interpretace pramenů

Literatura, na níž je předmět vystavěn doporučená
Sádlo, J. – P. Pokorný – P. Hájek – D. Dreslerová –
V. Cílek 2005: Krajina a revoluce. Významné
přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí.
Malá Skála.
Třeštík, D. 2001: K poměru archeologie a historie.
Archeologické rozhledy 53, 357-359.
Hrdý, L.-Soukup, V. – Vodáková, A. (eds.) 1993:
Sociální a kulturní antropologie.
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological
Stratigraphy, 1st edn. London: Academic Press.
Petříček, M. 1997: Úvod do současné filosofie. Praha:
Herrmann a synové.
Jandourek, J. 2003: Úvod do sociologie. Praha: Portál.
Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha:
Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj
archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno
http://www.phil.muni.cz/archeo/novinky/kniha_machacek/studie_k_velkomoravske_keramice.pdf
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců
ve střední Evropě. Sborník Národního muzea A 1-2.
Praha , 1-91.

Literatura doporučená studentům Sádlo, J. – P. Pokorný – P. Hájek – D. Dreslerová –
V. Cílek 2005: Krajina a revoluce. Významné
přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí.
Malá Skála.
Třeštík, D. 2001: K poměru archeologie a historie.
Archeologické rozhledy 53, 357-359.
Hrdý, L.-Soukup, V. – Vodáková, A. (eds.) 1993:
Sociální a kulturní antropologie.
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological
Stratigraphy, 1st edn. London: Academic Press.
Petříček, M. 1997: Úvod do současné filosofie. Praha:
Herrmann a synové.
Jandourek, J. 2003: Úvod do sociologie. Praha: Portál.
Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha:
Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj
archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno
http://www.phil.muni.cz/archeo/novinky/kniha_machacek/studie_k_velkomoravske_keramice.pdf
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců
ve střední Evropě. Sborník Národního muzea A 1-2.
Praha , 1-91.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle požadavků jednotlivých vyučujících

Sylabus NDIPSEM1 - Diplomový seminář 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je zajištění podpory a vedení studentům při řešení diplomních projektů. Kurz by měl napomoci studentů při definici cílů, jeho sestavení a volbě odpovídajících prostředků pro jeho realizaci. Student díky kurzu získá přístup k informacím za účelem řešení svého projektu a zároveň odborné vedení v osobě vyučujícího. Student si osvojí doplňující informace a dovednosti, které se týkají řešení jeho projektu a nejsou předmětem základních kurzů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností I. Cílem předmětu je vést studenty na počátku jejich vlastní práce v souladu s požadavky studijního řádu na tvorbu a obsah diplomní práce
II. Seminář má vytvořit znalosti studentů o jejich vlastní tvůrčí práci

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Osnova odborné práce
3.-4. Charakteristika odborné práce v různých oblastech vědy
5.-6. Práce s literaturou
7.-8. Doplňkové části práce (přílohy, dokumentace)
9.-10. Doplňkové části práce (rejstřík, poznámky, seznamy dokumentace)
11.-13. Technická stránka písemného projevu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Foucault, M. 2000: Slová a veci. Archeológia humanitních ved. Bratislava. Kaligram.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha, Herrmann a synové.
Vašíček, Z. 2006: Archeologie, historie, minulost. Praha, Karolinum.

Literatura doporučená studentům Foucault, M. 2000: Slová a veci. Archeológia humanitních ved. Bratislava. Kaligram.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha, Herrmann a synové.
Vašíček, Z. 2006: Archeologie, historie, minulost. Praha, Karolinum.

+ citační normy

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Plnění seminárních povinností

Sylabus NDIPSEM2 - Diplomový seminář 2
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V semináři se studenti seznámí s praktickými podmínkami vypracování odborné písemné práce a ústních projevů presentace svojí činnosti. Důraz je kladen na zvládnutí technických problémů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností I. Cílem předmětu je vést studenty na počátku jejich vlastní práce v souladu s požadavky studijního řádu na tvorbu a obsah diplomní práce
II. Seminář má vytvořit znalosti studentů o jejich vlastní tvůrčí práci

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Osnova mluveného projevu.
3.-4. Charakteristika různých presentací výsledků odborné činnosti.
5.-6. Práce s technickými prostředky.
7.-8. Dokumentace odborných projevů.
9.-10. Projevy pro odbornou i laickou veřejnost.
11.-13. Diskuse jako forma presentace a obhajoby vlastních výsledků práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Foucault, M. 2000: Slová a veci. Archeológia humanitních ved. Bratislava. Kaligram.
Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha, Herrmann a synové.
Vašíček, Z. 2006: Archeologie, historie, minulost. Praha, Karolinum.

Literatura doporučená studentům Sokol, J.; Pinc, Z. 2006: Antropologie a etika. Praha, Triton.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Plnění seminárních povinností

Sylabus NDIPSEM3 - Diplomový seminář 3
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Stručná anotace předmětu
Cílem kurzu je zajištění podpory a vedení studentům při řešení diplomních projektů. Kurz by měl napomoci studentů při definici cílů, jeho sestavení a volbě odpovídajících prostředků pro jeho realizaci. Student díky kurzu získá přístup k informacím za účelem řešení svého projektu a zároveň odborné vedení v osobě vyučujícího. Student si osvojí doplňující informace a dovednosti, které se týkají řešení jeho projektu a nejsou předmětem základních kurzů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností I. Cílem předmětu je vést studenty na počátku jejich vlastní práce v souladu s požadavky studijního řádu na tvorbu a obsah diplomní práce
II. Seminář má vytvořit znalosti studentů o jejich vlastní tvůrčí práci
Vyučující
PhDr. Ivan Pavlů, DrSc. (neolit, eneolit), doc. PhDr. Radomír Tichý (neolit, eneolit, public archaeology), PhD., PhDr. Eduard Droberjar, Dr. (protohistorie), PhDr. Petr Šída, PhD. (paleolit), Mgr. Richard Thér (experiment v archeologii)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah:
Seminář má seznámit studenty s požadavky na jejich vlastní tvůrčí práci
Tvorba bibliografie k vlastnímu tématu
Základní osnova připravované práce
Příprava archeologických pramenů¨
Zásady analýzy a interpretace pramenů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
doporučená
Sádlo, J. – P. Pokorný – P. Hájek – D. Dreslerová –
V. Cílek 2005: Krajina a revoluce. Významné
přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí.
Malá Skála.
Třeštík, D. 2001: K poměru archeologie a historie.
Archeologické rozhledy 53, 357-359.
Hrdý, L.-Soukup, V. – Vodáková, A. (eds.) 1993:
Sociální a kulturní antropologie.
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological
Stratigraphy, 1st edn. London: Academic Press.
Petříček, M. 1997: Úvod do současné filosofie. Praha:
Herrmann a synové.
Jandourek, J. 2003: Úvod do sociologie. Praha: Portál.
Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha:
Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj
archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno
http://www.phil.muni.cz/archeo/novinky/kniha_machacek/studie_k_velkomoravske_keramice.pdf
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců
ve střední Evropě. Sborník Národního muzea A 1-2.
Praha , 1-91.

Literatura doporučená studentům Sádlo, J. – P. Pokorný – P. Hájek – D. Dreslerová –
V. Cílek 2005: Krajina a revoluce. Významné
přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí.
Malá Skála.
Třeštík, D. 2001: K poměru archeologie a historie.
Archeologické rozhledy 53, 357-359.
Hrdý, L.-Soukup, V. – Vodáková, A. (eds.) 1993:
Sociální a kulturní antropologie.
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological
Stratigraphy, 1st edn. London: Academic Press.
Petříček, M. 1997: Úvod do současné filosofie. Praha:
Herrmann a synové.
Jandourek, J. 2003: Úvod do sociologie. Praha: Portál.
Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha:
Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj
archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno
http://www.phil.muni.cz/archeo/novinky/kniha_machacek/studie_k_velkomoravske_keramice.pdf
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců
ve střední Evropě. Sborník Národního muzea A 1-2.
Praha , 1-91.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle požadavků jednotlivých vyučujících

Sylabus NDIPSEM4 - Diplomový seminář 4
2014

Sylabus NDOBRHE - Doba bronzová a halštat v Evropě
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět představuje úvod do problematiky kulturního a sociálního vývoje Evropy v době bronzové a halštatské na základě archeologického poznání. Osovým tématem je dynamický vývoj sociálních struktur a jeho odraz v hmotných pramenech. Důraz je kladen na specifika jednotlivých regionů Evropy stejně jako na vytyčení kulturních podobnosti napříč Evropou.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá přehled o vývoji společnosti v době bronzové a halštatské v jednotlivých regionech Evropy. Seznámí s alternativními modely vývoje sociálních struktur a interpretačními schématy základních fenoménů doložené hmotné kultury.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Chronologické systémy evropské doby bronzové a halštatské. Environmentální faktory ovlivňující charakter společností doby bronzové.
2. Společnost doby bronzové – autonomní vývoj vs. model jádro – periferie, individualizovaná a kolektivní náčelnictví.
3. Metalurgie jako prestižní technologie v době bronzové, střediska těžby, distribuce kovu, rozšíření bronzu.
4. Význam kontaktu v době bronzové, formy směny, přehled vývoje center s nejvyšší sociální dynamikou.
5. Příklady regionů s odlišným vývojem sociálních struktur v době bronzové: Wessex ve Velké Británii a region Thy na Jutském poloostrově.
6. Formy sídel a sídlení. Základní typy staveb a sídel v jednotlivých regionech Evropy.
7. Variabilita pohřebního ritu v době bronzové.
8. Pozdní doba bronzová v Evropě.
9. Význam železa pro vývoj Evropských společností. Přehled přechodu k době železné v jednotlivých regionech.
10. Východohalštatský kulturní okruh.
11. Západohalštatský kulturní okruh. Sociální komplexita, kontakt s antickou civilizací, architektura a pohřební ritus.
12. Kimmeriové a fenomén pasteveckých společností v Evropě starší doby železné.
13. Evropská část Ruska v předmětném období.
14. Iberský poloostrov v předmětném období.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnoldussen, S. – Fokkens, H. 2008: Bronze Age settlements in the Low Countries. Oxford: Oxbow.
Barrett, J. – Bradley, R. 1980: Settlement and society in the British later Bronze Age. Oxford, England: B.A.R.
Bech, J. H. – Mikkelsen, M. 1999: Landscapes, settlement and subsistence in Bronze Age Thy, NW Denmark, Settlement and Landscape, 69–77.
Broholm, H. C. – Hald, M. – Brønsted, J. 1940: Costumes of the bronze age in Denmark : contributions to the archæology and textile-history of the bronze age. Copenhagen: Nyt nordisk Forlag : Arnold Busk.
Clark, P. 2004: The Dover Bronze Age boat in context: Society and water transport in prehistoric Europe. Oxford: Oxbow Books.
Clark, P. 2009: Bronze age connections: Cultural contact in prehistoric Europe. Oxford: Oxbow Books.
Coles, J. M. – Harding, A. F. 1979: The bronze age in Europe: an introduction to the prehistory of Europe, c. 2000-700 BC. London: Methuen.
Collis, J. 1997: The European Iron Age. London - New York: Routledge.
Earle, T. – Kristiansen, K. 2010: Organizing Bronze Age Societies: The Mediterranean, Central Europe, and Scandinavia Compared. Cambridge University Press.
Earle, T. K. 2002: Bronze Age economics. The beginnings of political economies. Boulder: Westview Press.
Frachetti, M. D. 2008: Pastoralist landscapes and social interaction in bronze age Eurasia. University of California Press.
Gimbutas, M. A. e 1965: Bronze age cultures in central and eastern Europe. The Hague,: Mouton.
Harding, A. F. 2000: European societies in the Bronze Age. Cambridge: Cambridge University Press.
Kohl, P. L. 2007: The making of bronze age Euroasia. Cambridge: Cambridge University Press.
Koryakova, L. N. – Epimakhov, A. V. 2007: The Urals and Western Siberia in the bronze and iron ages. Cambridge: Cambridge University Press.
Kristiansen, K. – Larsson, T. B. 2005: The rise of Bronze Age society: travels, transmissions and transformations. Cambridge: Cambridge University Press.
Kristiansen, K. 1998: Europe before History. Cambridge: Cambridge University Press.
Lang, V. 2007: The Bronze and Early Iron Ages in Estonia. Tartu: Univ. Press.
Mennoti, F. 2001: The „Missing Period“: Middle Bronze Age Lake-dwelling. Oxford“ BAR International Series.
Michelaki, K. 2006: Household ceramic economies : production and consumption of household ceramics among the Maros villagers of Bronze Age Hungary. Oxford: Archaeopress.
O’Shea, J. M. 1996: Villagers of the Maros: a portrait of an early Bronze Age society. New York: Plenum Press.
Pare, C. F. E. 2000: Metals make the world go round: the supply and circulation of metals in Bronze Age Europe: proceedings of a conference held at the University of Birmingham in June 1997. Oxford: Oxbow Books.
Randsborg, K. – Christensen, K. 2006: Bronze Age oak-coffin graves: archaeology & dendro-dating. København: Blackwell-Munksgaard.
Randsborg, K. 2011: Bronze age textiles. Bristol Classical Press.
Renfrew, C. – Cherry, J. F. 1986: Peer polity interaction and socio-political change. Cambridge and New York: Cambridge University Press.
Rowlands, M. J. 1976: The production and distribution of metalwork in the Middle Bronze Age in Southern Britain. Oxford: Archaeopress.
Shennan, S. – Acott, T. 1995: Bronze Age copper producers of the eastern Alps: excavations at St. Veit-Klinglberg. Bonn: R. Habelt.
Sørensen, M.-L. S. – Thomas, R. 1989: The Bronze Age – Iron Age transition in Europe: Aspects of continuity and change in European societies c. 1290-500 B.C. Oxford: Archaeopress.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Coles, J. M. – Harding, A. F. 1979: The bronze age in Europe: an introduction to the prehistory of Europe, c. 2000-700 BC. London: Methuen.
Collis, J. 1997: The European Iron Age. London - New York: Routledge.
Earle, T. K. 2002: Bronze Age economics. The beginnings of political economies. Boulder: Westview Press.
Harding, A. F. 2000: European societies in the Bronze Age. Cambridge: Cambridge University Press.
Kohl, P. L. 2007: The making of bronze age Euroasia. Cambridge: Cambridge University Press.
Kristiansen, K. – Larsson, T. B. 2005: The rise of Bronze Age society: travels, transmissions and transformations. Cambridge: Cambridge University Press.
Kristiansen, K. 1998: Europe before History. Cambridge: Cambridge University Press.
Pare, C. F. E. 2000: Metals make the world go round: the supply and circulation of metals in Bronze Age Europe: proceedings of a conference held at the University of Birmingham in June 1997. Oxford: Oxbow Books.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška proběhne písemnou formou. Zadána budou 4 širší témata, která předpokládají rozsáhlejší strukturovanou odpověď, v případě potřeby s ústním přezkoušení.

Sylabus NEJSTAR - Dějiny starověku
2013

Sylabus NENSTRE - Neolit střední Evropy
2013

Sylabus NEOCAM - Neolit Čech a Moravy
2008

Sylabus NEOSTRE - Neolit střední Evropy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem přednášky je výuka otázek souvisejících s neolitizací střední Evropy se zvláštním zřetelem na difuzionistické, migracionistické a autochtonistické teorie přítomnosti neolitu v tomto regionu včetně konfrontace s pozdně mezolitickým osídlením. Stručně budou nastíněny změny klimatu v atlantiku (starší a střední neolit) a v epiatlantiku (mladší neolit). Přednáška se rovněž zabývá novými poznatky z archeologických výzkumů staršího, středního a mladšího neolitu v oblasti vazby na typy poloh (a půd, na blízkost vodotečí) v krajině, a na počátky výrobního hospodářství (produkce potravin, tzv. cyklické zemědělství) včetně souvisejících činností neolitických zemědělců při spoluvytváření staré kulturní krajiny, ale také na těžbu energetických zdrojů z této krajiny (těžba dřeva aj.), prospektorské aktivity (exploatace jakostních hornin ke zhotovování kamenné broušené industrie, vhodných silicitů ke zhotovování štípaných nástrojů). Probrána bude teorie tzv. cyklického zemědělství a zvýšení hustoty obyvatelstva (demografie neolitického hospodářství, neolitický „populační boom“). Zdůrazněn bude tradiční progresivní vývoj jihovýchodních území oproti vlastní střední Evropě. Část přednášky bude věnována jak způsobu života v neolitu, tak pohřebnímu ritu (objev žárového pohřbívání již od mladší kultury s lineární keramikou vedle kostrového ve skrčené poloze). Vyučující upozorní studenty mimo jiné na výsledky výzkumu Doc. Dr. I. Zalai-Gaála, CSc. (Archeologický ústav Maďarské akademie věd v Budapešti) na lokalitě u města Bátaszék jižně od města Szekszárd (jižní Transdanubie), kde prozkoumal v trase dálnice M6 pouze menší část pohřebiště lengyelské kultury v počtu asi 1700 hrobů a rovněž část velkoplošného sídliště již s 50 dlouhými domy. Předpokládá se, že na celém pohřebišti se může nacházet asi 5 000-6 000 pohřbů, které jsou uložené v hlubokých hrobových jámách s velkými kůlovými jámami v rozích po konstrukci těchto hrobů. Pocházejí z nich velmi bohaté soubory keramiky, kamenných nástrojů, ozdob a dalších přídavných předmětů. Zemřelí byli pohřbíváni do hrobových jam, které tvoří menší skupiny. Uskutečňují zde antropologické výzkumy a analýzy DNA, protože se v nich předpokládají příbuzenské vztahy. Dále bude pohovořeno o osadě a pohřebišti v Zengővárkony a o pohřebišti v Móragy včetně přítomnosti nejstarších ozdob a předmětů z mědi. Bude pojednáno o výměně produktů, o importech a vysvětlena otázka etapové výměny např. silicitů: radiolaritu Szentgál (LnK) a z Pováží (U sv. Sidónie) a Povláří, obsidiánu z jihovýchodního Slovenska (bukovohorská kultura; potiská a lengyelská kultura: Zemplín, Viničky, … ), pruhovaného rohovce, tzv. Plattenseilexu z dolního Bavorska (kultura s vypíchanou keramikou: Arnhofen, težební pole s mladoneolitickými šachtami zkoumaná M. Rindem), ale také rohovce typu Krumlovský les (Morava), nebo limnokvarcitů (Slovensko, Žiarska kotlina) a silicitů typu Skršín a Tušimice (Čechy) aj. Přednášející se bude věnovat v návaznosti k této otázce rozvoji sítě stezek v Evropě. Stručně bude nastíněn rovněž vývoj metod výzkumu neolitu. Nedílnou součástí bude „sonda“ do světa idejí neolitců s důrazem na vysvětlení astronomických principů kultu úrodnosti polí a plodnosti domácích zvířat včetně významu pro společnost. Zvláštní pozornost bude věnovat rondelům mladšího neolitu jako monumentální sociokultovní architektuře a jako dokladu poměrně značné kulturní jednoty střední Evropy, a to ve středním Podunají, pravděpodobném místě jejich vzniku v oblasti lengyelské kultury: Transdanubie, jihozápadní Slovensko, Dolní Rakousy a Burgenland, jižní Morava; ale také v Potisí (pětinásobný rondel v Polgár-Csőszhalom např. s hlubokou kultovní obětní studní s více než sto nádobami). Posluchači se seznámí s pohřebním ritem v neolitu a se souvislostmi mezi kultem úrodnosti a plodnosti a kultem zemřelých předků. Nebudou pominuty ani postupy starých technologií (zpracování kamene, opracování dřeva, stavebnictví, keramická technologie, zhotovování látek a šití oděvů apod.). V přednášce je kladen důraz na objev dvouprostorových hrnčířských pecí a technologického postupu nepravé sigilátové keramiky s výpalem ve vysokoteplotním pásmu 1 000-1 100 °C, který je vrcholem hrnčířské technologie v rámci kulturního okruhu Ariuşd – Cucuteni – Tripolje – Lengyel/moravská malovaná keramika (a dal technické podmínky pro tavbu mědi). Uvedený výdobytek poskytl předpoklady pro počátky pravěkého řemesla.
Uvedeny budou také vhodné příklady z etnologie zejména tehdy, když nebyly prozatím doloženy pravěké doklady některých postupů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem přednášky je výuka otázek souvisejících s neolitizací střední Evropy se zvláštním zřetelem na difuzionistické, migracionistické a autochtonistické teorie přítomnosti neolitu v tomto regionu včetně konfrontace s pozdně mezolitickým osídlením. Stručně budou nastíněny změny klimatu v atlantiku (starší a střední neolit) a v epiatlantiku (mladší neolit). Přednáška se rovněž zabývá novými poznatky z archeologických výzkumů staršího, středního a mladšího neolitu v oblasti vazby na typy poloh (a půd, na blízkost vodotečí) v krajině, a na počátky výrobního hospodářství (produkce potravin, tzv. cyklické zemědělství) včetně souvisejících činností neolitických zemědělců při spoluvytváření staré kulturní krajiny, ale také na těžbu energetických zdrojů z této krajiny (těžba dřeva aj.), prospektorské aktivity (exploatace jakostních hornin ke zhotovování kamenné broušené industrie, vhodných silicitů ke zhotovování štípaných nástrojů). Probrána bude teorie tzv. cyklického zemědělství a zvýšení hustoty obyvatelstva (demografie neolitického hospodářství, neolitický „populační boom“). Zdůrazněn bude tradiční progresivní vývoj jihovýchodních území oproti vlastní střední Evropě. Část přednášky bude věnována jak způsobu života v neolitu, tak pohřebnímu ritu (objev žárového pohřbívání již od mladší kultury s lineární keramikou vedle kostrového ve skrčené poloze). Vyučující upozorní studenty mimo jiné na výsledky výzkumu Doc. Dr. I. Zalai-Gaála, CSc. (Archeologický ústav Maďarské akademie věd v Budapešti) na lokalitě u města Bátaszék jižně od města Szekszárd (jižní Transdanubie), kde prozkoumal v trase dálnice M6 pouze menší část pohřebiště lengyelské kultury v počtu asi 1700 hrobů a rovněž část velkoplošného sídliště již s 50 dlouhými domy. Předpokládá se, že na celém pohřebišti se může nacházet asi 5 000-6 000 pohřbů, které jsou uložené v hlubokých hrobových jámách s velkými kůlovými jámami v rozích po konstrukci těchto hrobů. Pocházejí z nich velmi bohaté soubory keramiky, kamenných nástrojů, ozdob a dalších přídavných předmětů. Zemřelí byli pohřbíváni do hrobových jam, které tvoří menší skupiny. Uskutečňují zde antropologické výzkumy a analýzy DNA, protože se v nich předpokládají příbuzenské vztahy. Dále bude pohovořeno o osadě a pohřebišti v Zengővárkony a o pohřebišti v Móragy včetně přítomnosti nejstarších ozdob a předmětů z mědi. Bude pojednáno o výměně produktů, o importech a vysvětlena otázka etapové výměny např. silicitů: radiolaritu Szentgál (LnK) a z Pováží (U sv. Sidónie) a Povláří, obsidiánu z jihovýchodního Slovenska (bukovohorská kultura; potiská a lengyelská kultura: Zemplín, Viničky, … ), pruhovaného rohovce, tzv. Plattenseilexu z dolního Bavorska (kultura s vypíchanou keramikou: Arnhofen, težební pole s mladoneolitickými šachtami zkoumaná M. Rindem), ale také rohovce typu Krumlovský les (Morava), nebo limnokvarcitů (Slovensko, Žiarska kotlina) a silicitů typu Skršín a Tušimice (Čechy) aj. Přednášející se bude věnovat v návaznosti k této otázce rozvoji sítě stezek v Evropě. Stručně bude nastíněn rovněž vývoj metod výzkumu neolitu. Nedílnou součástí bude „sonda“ do světa idejí neolitců s důrazem na vysvětlení astronomických principů kultu úrodnosti polí a plodnosti domácích zvířat včetně významu pro společnost. Zvláštní pozornost bude věnovat rondelům mladšího neolitu jako monumentální sociokultovní architektuře a jako dokladu poměrně značné kulturní jednoty střední Evropy, a to ve středním Podunají, pravděpodobném místě jejich vzniku v oblasti lengyelské kultury: Transdanubie, jihozápadní Slovensko, Dolní Rakousy a Burgenland, jižní Morava; ale také v Potisí (pětinásobný rondel v Polgár-Csőszhalom např. s hlubokou kultovní obětní studní s více než sto nádobami). Posluchači se seznámí s pohřebním ritem v neolitu a se souvislostmi mezi kultem úrodnosti a plodnosti a kultem zemřelých předků. Nebudou pominuty ani postupy starých technologií (zpracování kamene, opracování dřeva, stavebnictví, keramická technologie, zhotovování látek a šití oděvů apod.). V přednášce je kladen důraz na objev dvouprostorových hrnčířských pecí a technologického postupu nepravé sigilátové keramiky s výpalem ve vysokoteplotním pásmu 1 000-1 100 °C, který je vrcholem hrnčířské technologie v rámci kulturního okruhu Ariuşd – Cucuteni – Tripolje – Lengyel/moravská malovaná keramika (a dal technické podmínky pro tavbu mědi). Uvedený výdobytek poskytl předpoklady pro počátky pravěkého řemesla.
Uvedeny budou také vhodné příklady z etnologie zejména tehdy, když nebyly prozatím doloženy pravěké doklady některých postupů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia neolitu střední Evropy. Nástup atlantiku a vývoj do epiatlantiku. Proces neolitizace, difuzionistické, migracionistické a autochtonistické teorie. Umístění osad v krajině. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
2. Starší neolit na východním Slovensku: Kultura s východní lineární keramikou (skupina Košice-Červený rak a skupina Kopčany; zásah skupiny Szatmár, skupina Tiszadob a skupina Raškovce). Starší neolit na jihozápadním Slovensku: Kultura s lineární keramikou. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
3. Střední neolit na východním Slovensku: Bukovohorská kultura. Střední neolit na jihozápadním Slovensku: Želiezovská skupina. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
4. Mladší neolit na východním Slovensku: Potiská kultura. Mladší neolit na jihozápadním Slovensku: Prelengyel, lužianská skupina a lengyelské kultura (I-IV). Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
5. Starší neolit východní části Maďarska (Potisí): Krišská kultura, facie Méhtelek, skupina Szatmár, kultura s alföldskou lineární keramikou I, II (kultura s východoslovenskou lineární keramikou). Starší neolit západní části Maďarska (Transdanubie): Starčevská kultura a typ Medina, kultura s lineární keramikou. Střední neolit východní části Maďarska: Skupina Tiszadob, bukovohorská kultura, skupiny Esztár, Szilmeg, typ Szarvas – Érpart, skupina Szakálhát. Střední neolit západní části Maďarska: Želiezovská skupina. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
6. Mladší neolit východní části Maďarska: Potiská kultura, kultura Herpály, kultura Csőszhalom. Mladší neolit západní části Maďarska: Kultura Sopot – Bicske, lengyelská kultura. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
7. Starší neolit Rakouska: Kultura s lineární keramikou. Střední neolit Rakouska: Želiezovská skupina a šárecký typ. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
8. Mladší neolit Rakouska: Lengyelská kultura: moravsko-rakouská skupina (Anfangsstufe, Frühstufe, Mittelstufe), fenomén rondelové archeologie především v Dolních Rakousích, částečně v Burgenlandu a Horních Rakousích. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
9. Časný neolit (5 800-5 500 př. n. l.): kultura La Hoguette v jižním a západním Německu. Starší neolit (5 500-5 000 př. n. l.) v jižním a západním Německu: kultura s lineární keramikou v Německu. Starší neolit ve středním a severním Německu: Kultura s lineární keramikou. Střední neolit (5 000-4 400 př. n. l.) v jižním a západním Německu: hinkelsteinská skupina kultury s vypíchanou keramikou, grossgartašská a oberlauterbašská skupina kultury s vypíchanou keramikou, rössenská skupina/kultura. Střední neolit ve středním a severním Německu: kultura s vypíchanou keramikou, rössenská skupina/kultura. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
10. Mladší neolit v jižním a západním Německu: münchshöfenský typ (skupina/kultura), bischheimská skupina, michelsberská kultura, kultura Pfyn, skupina Hornstaad. Mladší neolit ve středním a severním Německu: gaterslebenská kultura, jordanovská skupina a zásah kultury nálevkovitých pohárů. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
11. Kultura s lineární keramikou v Polsku. Kultura s vypíchanou keramikou v Polsku. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.
12. Lengyelsko-polgárský kulturní okruh v Polsku. Vztahy k Moravě a východnímu Slovensku. Shrnutí látky. Závěr kurzu. Obrazová dokumentace k vysvětleným tématům.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BECNĚ
1. Almgren, B. 1965-1966: Zur Technik der neolithischen Keramik, Tor XI, 230-251.
2. Bareš, M. – Lička, M. – Růžičková, M. 1981: K technologii neolitické keramiky I., SbNM XXXV, č. 3-4, 137-228.
3. Bareš, M. – Lička, M. – Růžičková, M. 1982: K technologii neolitické keramiky II., SbNM XXXVI, č. 3-4, 121-239.
4. Beranová, M. 1987: Zur Frage des Systems der Landwirtschaft im Neolithikum und ‚aneolithikum im Mitteleuropa, AR XXXIX, 141-198.
5. Eliade, M. 1995: Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria, Praha; překlad K. Dejmalové, F. Karfíka, M. Lyčky, J. Našince, B. Patočkové z originálu Histoire des croyances et des idées religieuses I. De l´age de la pierre aux mysteres d´Eleusis, Paris 1976.
6. Gimbutas, M. 1975: Figurines of Old Europe (6500 – 3500 b. c.), in: Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975, 117-142.
7. Gimbutas, M. 1974: The Gods and Goddesses of Old Europe 7000-3500 BC., London.
8. Gimbutas, M. 1989: The Goddess and Gods of old Europe 6500 – 3500 BC. Myths and Cult Images, Hampshire (London).
9. Gimbutas, M. 1991a: The Language of the Goddes (vydavatelství Harper San Francisco), San Francisco (2. vydání).
10. Gimbutas, M. 1991b: The Civilization of the Goddess (ed. Marler, J.), (vydavatelství Harper San Francisco) San Francisco.
11. Höckmann, O. 1970: Andeutungen zu Religion und Kultus in der Bandkeramischen Kultur, in: Symposium über die aktuellen Fragen der Bandkeramik, Székesfehérvár 20. Bis 22. Mai 1970, 1-9.
12. Childe, V. G. 1949: Člověk svým tvůrcem, Praha (překlad z anglického originálu Man Makes Himself, London 1936).
13. Kovárník, J. 1983-1984: Zur Technologie der neolithischen Keramik, MUAG XXXIII-XXXIV, 151-161.
14. Kovárník, J. 1997a: K významu pravěkých kruhových příkopů. Úvaha k hospodářství, náboženství a organizovanosti starých zemědělských civilizací, Brno.
15. Kovárník, J. – Podborský, V.: Úvahy o cestách v pravěku a rané době dějinné. About routs in Prehistory and in the Protohistory, in: R. Květ – V. Podborský, eds., 2006: Cesty a stezky do časů Velké Moravy. Sborník statí o komunikacích z dob velkomoravských i předvelkomoravských, Brno, ISBN 80-86399-26-5, 5-33.
16. J. K. Kozłowski 1971: Z badań nad krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków.
17. Lichardus, J. – Lichardus-Itten, M. – Bailloud, G. – Cauvin, J. 1985: La Protohistoire de ľEurope. Le Néolithique entre la Méditerranée et la mer Baltique. Nouvelle Clio. ĽHistoire et ses Problémes, Bd. 1 bis.
18. Makkay, J. 1975: Über neolithische Opferformen, in: Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975, 161-173.
19. Müller-Karpe, H. 1974: Geschichte der Steinzeit.
20. Neustupný, E. – Dvořák, Z. 1983: Výživa pravěkých zemědělců: model , PA LXXIV/1, 224-256.
21. Petrasch, J. 1986: Typologie und Funktion neolithischer Öfen in Mittel- und Südosteuropa, APA 18, 33-83.
22. Podborský, V. a kol., 1999: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě, Brno.
23. Preuss, J., ed., 1996: Das Neolithikum in Mitteleuropa. Kulturen – Wirtschaft – Umwelt vom 6. Bis 3. Jahrtausend v. u. Z. Übersichten zum Stand der Forschung. Bd. 1, 1, Wilkau-Haslau; 1998: Bd. 1, 2, Weissbach; 1999: Bd. 2, Weissbach.
24. Raetzel-Fabian, D. 1986: Phasenkartierung des mitteleropäischen Neolithikums. Chronologie und Chorologie, Oxford.
25. Rulf, J. 1991: Neolitické zemědělství střední Evropy – přehled problematiky, PA LXXII, 376-384.
26. Schlette, F. 1976: Zur Technologie neolithischer Keramik, JfMV 60, 343-352.
27. Soudský, B. 1969: Étude de la maison néolithique, SlA XVII/1, 5-96.
28. Soudský, B. – Pavlů, I. 1966: Interprétation historique de l´ornement linéaire, PA LVII, 91-125.
29. Šiška, S. 1995: Dokument o společnosti mladšej doby kamennej, Bratislava.
30. Vencl, S. 1959: Spondylové šperky v podunajském neolitu, AR XI, 699-742.
31. Vencl, S. 1960: Kamenné nástroje prvních emědělců ve střední Evropě, Sborník NM XIV, ř. A, č.1-2.
32. Vencl, S. 1982: Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, AR XXXIV, 648-694.
33. Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und Andersen Rostoffen im jüngeren Neolithikm Böhmens und Mitteleuropas, PA LXXV, 5-132.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Pavlů, I. 1972: Das linearbandkeramische Ornament in der Entwicklung der böhmischen Linearkeramik, Alba Regia XII, 131-142.
2. Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou, PA LXVIII/1, 5-55.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Petrasch, J. 1990a: Mittelneolithische Kreisgrabenanlage in Mitteleuropa, Ber. der RGK 71, 407-564.
2. Petrasch, J. 1990b: Überlegungen zur Funktion neolithischer Erdwerke anhand mittelneolithischer Grabenanlagen aus Südostbayern, in: Kaufmann, D., ed. 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa 7.-11. 11. 1988, Elbingerode, JfMV 73, 369-387.
3. Kovárník, J. – Podborský, V. – Květ, R. 2006: Europe´s oldest civilisation and its rondels: the real story, Antiquity, On the website (http://antiquity.ac.uk), Vol. 80, No. 310, December 2006, 1-5.
4. Podborský, V. – Kovárník, J.: Neolithic and post-Neolithic enclosures in Moravia in their central European context. In: Harding, A. – Sievers, S. – Venclová, N., eds., Enclosing the Past: inside and outside in prehistory, Sheffield Archaeological Monographs 15, Sheffield (J. R. Collis Publications), 44-68, ISBN 978-0-906090-53-4.

MAĎARSKO
Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Kalicz, N. 1970: Götter aus Ton. Das Neolithikum und die Kupferzeit in Ungarn, Budapest.
2. Kalicz, N. 1978: Früh- und mittelneolithische Siedlungen in Südwestungarn, in: Archäologie des westpannonischen Raumes, Wien, 10-12.
3. Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
4. Kalicz, N. 1990: Frühneolitische Siedlungsfunde aus Südwestungarn, Inventaria Praehistorica Hungariae 4.
5. Kalicz, N. – Kalicz-Schreiber, R. 2003: Die Verbreitng der frühneolithischen Klturen in Transdanubien (Westungarn), in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 25-44.
1. Kalicz, N. – Koós, J. 2003: Eine Siedlung mit ältestneolithischen Gräbern in Nordostungarn, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 45-79.
6. Kalicz, N. – Makkay, J. 1977: Die Linienbandkeramik in der Grossen Ungarischen Tiefebene, Studia archaeologica VII, Budapest.
7. Séfériadés, M. 1986: The Great Hungarian Plain and East Macedonia: a Szakálhát import or imitation at Dikili Tasch, in: Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 57-67.
8. Tompa, F. V. 1936: 25 Jahre Urgeschichtsforchung in Ungarn 1912-1936, 24.-25. Ber. der RGK 1934-1935.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1 Raczky, P. 1986: The cultural and chronological relations of the Tisza Region during the Middle and the Late Neolithic, as reflected by the excavations at Öcsöd-Kováshalom, in Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 103-125.
2 Raczky P. 1995: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary, in: Simp. Settlement pattern, Verona-Lazise 1992 (1995), Mem. Museo Civ. St. Nat. Verona, Sez. Scienze Uomo 4.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Bánffy, E. 1997: Cults Objects of the Neolithic Lengyel Culture. Connectios and Interpretation, in: E. Jerem – W. Meid, eds., Archaeolingua, Series Minor 7, Budapest.
2. Dombay, J. 1960: Die Siedlung und das Gräberfeld in Zengövárkony, Budapest.
3. Gábor, I. – Farkas, C. 2001: Houses of the late-Lengyeli settlement at the boundary of Sombathely (county Vas, Western Hunagyry), in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 55-60.
4. Kalicz, N. 1983-1984: Übersicht über den Forschungsstnad der Entwicklung der Lengyel-Kultur und die ältesten „Wehranlagen“ in Ungarn, MUAG XXXIII-XXXIV, 271-293.
5. Kalicz, N. 1994: Wenden des Spätneolithikms in Oberen Theißgebiet, in: P. Németh, ed., Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI., 263-290.
6. Kalicz, N. 2001: Der neue Forschungstand der Lengyel-Kultur, in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 7-12..
7. Kalicz, N. – Károlyi, M. 1978-1979: Sé, Malomi dülö (Komitat Vas, Kreis Szombathely), MittArchInst Budapest, 8-9, 215-217.
8. Kalicz, N. 1998: Figürliche Kunst und bemalte Keramik aus dem Neolithikum Westungarns, in: E. Jerem – W. Meid, eds., Archaeolingua, Series Minor 10, Budapest.
9. Károlyi, M. 1983-1984: Ergebnisse der Ausgrabungen bis 1980 in der befestigten Ansiedlung von Sé, Westungarn, MUAG XXXIII-XXXIV, 294-307.
10. Károlyi, M. 1994: Die Funde der spätesten Phase der lengyel-Kultur in Westtransdanubien, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds., Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 131-155.
11. Raczky, P. 1986: The cultural and chronological relations of the Tisza Region during the Middle and the Late Neolithic, as reflected by the excavations at Öcsöd-Kováshalom, in Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 103-125.
12. Raczky P. 1995: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary, in: Simp. Settlement pattern, Verona-Lazise 1992 (1995), Mem. Museo Civ. St. Nat. Verona, Sez. Scienze Uomo 4.
13. Raczky, P. et al., 1991: Les agriculteurs de la Grande Plaine Hongroise (4000-3500 av. J.-C.), Dijon.
14. Raczky, P. – Meier-Arendt, W. – Anders, A. – Hajdú, Z – Nagy, E. – Kurucz, K. – Domboróczki, L. – Sebök, K. – Sümegi, P. – Magyari, E. – Szántó, Z. – Gulyás, S. – Dobó, K. – Bácskay, E. – Biró, K. T. – Schwartz, Ch. 2002: Polgár-Csöszhalom (1989-2000): Summary of the Hungarian-German Excavations on a Neolithic Settlement in Eastern Hungary, in: Rüsten, A. – Blum, S. – Kastl, G. – Schweizer, F. – Thum, D., eds., Mauerschau. Festschrift für Manfred Korfmann, Bd 2, Remshalden-Grunbach, 833-860.
15. Kalicz, N. 1970: Götter aus Ton. Das Neolithikum und die Kupferzeit in Ungarn, Budapest.
16. Makkay, J. 1986: Bauopfer in der Lengyel-Kultur und seine Beziehungen zu den Bauopferformen der Körös-Kultur und der Linienbandkeramik, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nové Vozokany 5.-9. November 1984. Nitra – Wien, 169-175.
17. Raczky, P. 1974: Funde der spätesten Phase der Lengyel-Kultur in Westungarn, AÉ 101/2, 185-210.
18. Zalai-Gaál, I. 2001: Die Brandbestattungen im Spätneolithikum Transdanubiens, in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 37-45.

POLSKO
Obecně
1. Godłowska, M. – Kulczycka-Leciejewiczowa – Machnik, J. – Wiślański, T. 1979: Neolit. Tom II, in: W. Hensel, Prahistoria ziem polskich, Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Milisauskas, S. 1986: Early Neolithic Settlement and Society at Olszanica. Memoirs od the Museum of Anthropology, Ann. 19, Michigan.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Godłowska, M. 1994: Aus den Studien über die Besiedlung der Lengyel-Kultur in Südpolen, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds., Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 30-42.
2. Grygiel, R. 1986: The household cluster as a fundamental social unit of the Brześć Kujawsku Group of the Lengyel Culture in the Polish Lowlands, Práce i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Lódźi, Seria Archeologiczna nr 31:1984, Lódź, 43-334.
3. Jaźdźewski, K. 1938: Gräberfelder der bandkeramischen Kultur und die mit ihnen verbundenen Siedlungsspuren in Brześć Kujawski, WA 15, 1-105, tab. I-XLI.
4. Kamieńska, J. 1973: Grupa malicka tzw. kultury nadcisańskiej w Małopolsce, Z badań nad neolitem i vczesna epoka brązu w Małopolsce, Wroclaw, 65-105.
5. Kowalewska-Marszalek, H. 1990: Sandomierz-Wzgórze Zawichojskie. Beispiel einer neolithischen befestigten Anlage in Südostpolen, 237 – 247, Taf. 20, in: Kaufmann, D. (ed.), Tagung über „Befestigte neolithische und äneolithische Siedlunge und Plätze in Mitteleuropa“ im Jahre 1988, JfMV 73.
6. Kulczycka-Leciejewiczowa, A. 1979: Pierwsze spoleczeństwa rolnicze na ziemiach polskich. Kultury kregu naddunajskiego, D. Mlodsze kultury kregu naddunajskiego v ziemiach polskich, 2. Lendzielsko-polgarskie spoleczności w dobie rozkwitu, 105-120, in: M. Godlowska – A. Kulczycka-Leciejewiczowa – J. Machnik – T. Wiślański, eds., 1979: Prahistoria ziem polskich, t. II Neolit, Wroclaw – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
7. Kozłowski, J. K. 1986: The Late Lengyel – Polgár Groups in Poland, in: International Prehistoric Conference (Tengelicz, 9.-12. May 1985), A Béri Balogh Ádám múzeum évkönyve XIII., Szekszárd, 295-321.
8. Lech, J. 1987: Danubian raw material distribution patterns in eastern central Europe, in: G. de G. Sieveking– M. H. Newcomer, eds., 1987: The human usess of flinth and chert, Cambridge, 241-248.

RAKOUSKO
Články, studie, monografie
1. Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E 1995: Jungsteinzeit im Osten Österreichs. Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102/103/104/105, St. Pölten-Wien (Verlag Niederösterreichisches Presshaus).

Starší neolit
Články, studie, monografie
2. Doneus, M. – Neubauer, W. – Trnka, G. 2003: Die jüngerlinearbandkeramische Grabenanlage von Großrußbach in Niederösterreich – das größte Erdwerk der Linearbandkeramik, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 145-159.
3. Lenneis, E. 1995: I Altneolithikum: Die Bandkeramik, 3 Die jüngere Linearbandkeramik (Notenkopfkeramik), 4 Die Stichbandkeramik, in: E. Lenneis – Ch. Neugebauer-Maresch, – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102, 103, 104, 105, St. Pölten – Wien, 24-56.
4. Maurer, H. 1982: Neolithische Kultobjekte aus dem niederösterreichischen Manhartsbergbereich. Ein Beitrag zur jungsteinzeitlichen Geistesgeschichte, Mannus-Bibliothek, Band NF19, Hückeswagen.
5. Windl, H. J. 1994: Ein Brunnen? Der jüngeren Linearbandkeramik aus Schlet, BH Mistelbach NÖ. (Vorbericht), in: P. Németh, ed., Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI., 221-224.
6. Windl, H. J. 1996: Rätsel um Gewalt und Tod vor 7.000 Jahren. Eine Spurensicherung, Asparn/Zaya.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1. Lenneis, E. 1977: Siedlungsfunde aus Poigen und Frauenhofen bei Horn, Horn – Wien.
2. Lenneis, E. 1986: Die stichbandkeramische Grabenanlage von Frauenhofen, „Neue Breiten“, p. B. Horn, Niederösterreich, Arch. Austriaca 70, 137-204.
3. Willvonseder, K. 1940: Die Venus von Draßburg, Germania 24, 1-5.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Doneus, M. 2001: Die Keramik der mittelneolithischen Kreigrabenanlage von Kamegg, NIederösterreich. Ein Beitrag zur Chronologie der MOG I der Lengyel-Kultur, Mitteilungen der Prähisorichen Kommission, B. 46, Wien.
2. Maurer, H. 1979: Die Göttin von Kamegg. Religion vor Jahrtausenden, Horner Blaetter zur Vorgeschichte 1/1, 4-5.
3. Neugebauer, J.-W. 1983 – 1984: Befestigungen und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich am Beispiel von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 175-187.
4. Neugebauer, J.-W. 1986a: Erdgrossbauten der älteren Stufe der Lengyel-Kultur, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra-Wien, 185-194.
5. Neugebauer, J.-W. 1986b: Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen und Befestigungen in Niederösterreich, Voträge des 4. Niederbayerischen Archäologentages, 73-85.
6. Neugebauer-Maresch, Ch./Neugebauer J.-W. 1977: Befestigungsanlagen der Lengyel-Kultur am Schanzboden zu Falkenstein in Niederösterreich, FÖ 15, 1976 123-131.
7. Neugebauer-Maresch, Ch./Neugebauer, J.-W., eds., 1982: 6000 Jahre Schanzboden. Archäol. Sonderausstellung Poysdorf.
8. Neugebauer-Maresch, Ch. 1983 – 1984: Chronologie der Befestigungs- und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich anhand der Grabubgen von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 189-207.
9. Neugebauer-Maresch, Ch. 1983 – 1984: Chronologie der Befestigungs- und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich anhand der Grabubgen von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 189-207.
10. Neugebauer-Maresch, Chr. 1995: II Mittelneolithikum: Die Bemaltkeramik, in: E. Lenneis – Ch. Neugebauer-Maresch – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102, 103, 104, 105, St. Pölten – Wien, 57-107.
9. Neugebauer-Maresch, Ch. – Neugebauer, J.-W. – Groszschmidt, K. – Randl, U. – Seemann, R. 2003: Die Gräbergruppe vom Beginn der Bemaltkeramik im Zentrum der Kreisgrabenanlage Friebritz-Süd, Niederösterreich, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 187-253.
7. Kalicz, N. – Koós, J. 2003: Eine Siedlung mit ältestneolithischen Gräbern in Nordostungarn, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 45-79.
11. Ruttkay, E. 1976: Beitrag zum Problem des Epi-Lengyel-Horizontes in Österreich, Arch. A, Beiheft 13, Festschr. Pittioni.
12. Ruttkay, E. 1983/1985: Das Neolithikum in Niederösterreich, Wien.
13. Ruttkay, E. 1983-1984: Zusammenfassender Forschungsstand der Lengyel-Kultur in Niederösterreich, MUAG XXXIII-XXXIV, 221-246.
14. Ruttkay, E. 1995: Spätneolithikum, in: E. Lenneis – K. Neugebauer-Maresch – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, St. Pölten - Wien, 108-160, 204-209.
15. Ruttkay, E. 2003: Über anthropomorphe Gefässe der Lengyel-Kultur - Der Typ Svodín, in: Krenn-Leeb, A. - Neugebauer, J.-W. - Pedrotti, A.: Attuali problematiche sul Neolitico dell´Europe centrale, Preistoria Alpina 37 (2001), 255-272.
16. Ruttkay, E. – Teschler-Nicola, M. 1985: Zwei Lengyel-Gräber aus Niederösterreich, Ann. Naturhist. Mus. Wien 87, 211-235.
17. Trnka, G. 1986: Ergebnisse zur Untersuchungen der Kreisgrabenanlage von Kamegg und Strass im Strassertale, Niederösterreich, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nitra-Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra-Wien 1986, 289-295.
18. Trnka, G. 1991a: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen, Mitteilungen der prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Band 26, Wien.
19. Trnka, G. 1991b: Neolithische Befestigungen in Österreich, MAGW 121, 137-154.
20. Trnka, G. 1992: Kameg – eine „unvollendete“ mittelneolithische Kreisgrabenanlage, Archäologie Österreichs 3/1, 34-36.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA:
Obecně
1. Novotný, B. 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej, Bratislava.
2. Točík, A., ed., 1970: Slovensko v mladšej dobe kamennej, Bratislava.
3. Vizdal, J. 1973: Zemplín v mladšej době kamennej, Košice.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Březinová, G. 1999: Neolitické nálezy z Nitra-Mikovho dvora, in: Kuzma, I., ed. Otázky neolitu a eneolitu našich krajín – 1998, Nitra, 19-38.
2. Kaminská, Ľ. 1981: Archeologický výskum v Košiciach-Barci, AVANS 1980, 129-131, obr. 66-68.
3. Pavúk, J. 1967: Výskum neolitického sídliska v Štúrove, AR XIX/5, 576-583.
4. Pavúk, J. 1972: Neolithisches Gräberfeld in Nitra, SlA XX, 5-106.
5. Pavúk, J. 1980: Ältere Linearkeramik in der Slowakei, SlA XXVIII, 7-90.
6. Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Grossbauten aus Čataj, SlA XXXIV/2, 365-382.
7. Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearbandkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Mit Beiträgen von Ľudovít Husák und Malgorzata Kaczanowska, AI SAW, Nitra.
8. Pavúk, J. – Šiška, S. 1980: Neolit a eneolit, SlA XXVIII/1, 137-158.
9. Šiška, S. 1986: Grabungen an der neolithischen und äneolithischen Siedlung in Šarišské Michaľany, SlA XXXIV, 439-454.
10. Šiška, S. 1989: Kultúra s východnou lineárnou keramikou na Slovensku, Bratislava.
11. Vladár, J. 1979: Praveká plastika, Dávnoveké umenie Slovenska (Ars slovaca antiqua) sv. 8, Bratislava.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1. Kuzma, I. 1990: Plastika želiezovskej skupiny z Mužle-Čenkova, SlA XXXVIII/2, 429-452.
2. Lichardus, J. 1962: Die Bükker Kultur in der Slowakei und ihre Stellung im Karpatenbecken, ŠZ 9, 47-62.
3. Lichardus, J. 1963: O periodyzacji i chronologii kultury bukowogórskiej, AAC 5, 5-24.
4. Lichardus, J. 1968: Jaskyňa Domica – najvýznačnejšie sídlisko ľudu bukovohorskej kultúry, Bratislava.
5. Lichardus, J. 1974: Studien zur Bükker Kultur, Bonn.
6. Pavúk, J. 1964: Grab des Želiezovce-Typus in Dvory nad Žitavou, SlA XII/1, 5-68.
7. Pavúk, J. 1967: Výskum neolitického sídliska v Štúrove, AR XIX/5, 576-583.
8. Pavúk, J. 1969: Chronologie der Želiezovce-Gruppe , SlA XVII/2, 269-367.
9. Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Grossbauten aus Čataj, SlA XXXIV/2, 365-382.
10. Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearbandkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Mit Beiträgen von Ľudovít Husák und Malgorzata Kaczanowska, AI SAW, Nitra.
11. Šiška, S. 1979: Die Bükker Kultur in der Ostslowakischen Tiefebene, SLA XXVII, 245-290.
12. Šiška, S. 1986: Grabungen auf der neolithischen und äneolithischen Siedlung in Šarišské Michaľany, SlA XXXIV/2, 439-454.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Bareš, M. – Lička, M. 1976: K exaktnímu studiu staré keramiky. K otázkám vztahu vypíchané a lengyelské kultury, SbNM 30, č. 3-4, 137-244.
2. Kuzma, I. – Tirpák, J. 2001a: Triple circular ditch system in Golianovo, district Nitra, Slovakia, in: Archaeological Prospection, Fourth International Conference on Archaeological Prospection, Wien, 138-141.
3. Kuzma, I. – Tirpák, J. 2001b: Štvornásobný rondel v Cíferi, okr. Trnava, in: Hašek, V. – Nekuda, R. – Unger, J. 2001: Ve službách archeologie. Sborník k 75. narozeninám Prof. RNDr. Jana Jelínka, DrSc., 205-210.
4. Lička, M. – Bareš, M. 1979: Antropomorfní nádoba lengyelské kultury z objeku č. VI/30 z Buštěhradu, okr. Kladno, Sborník Národního muzea v Praze XXXIII/2-3, řada A, 69-176.
5. Lichradus, J. – Šiška, S. 1970: Záchranný výskum pohrebiska a sídliska lengyelskej kultúry vo Svodíne roku 1965, SlA XVIII, 311-352.
6. Lichardus, J. – Vladár, J. 1964: Zu Problemen der Ludanice – Gruppe in der Slowakei, SlA XII, 69-162. Lichardus, J. 1986: Lengyel IV und dessen kulturelle Vermittelrolle bei der Herausbildung der frühen Kupferzeit Mitteleuropas, in: International Prehistoric Conference (Tengelicz, 9.-12. May 1985), A Béri Balogh Ádám múzeum évkönyve XIII., Szekszárd, 31-40.
7. Neustupný, J. 1935: Anthropomorfní nádobka bodrogkerestúrského typu z Něm. Seldína (okr. Parkan), Bratislava 9, 131-133.
8. Němejcová-Pavúková, V. 1986: Vorbericht über die Ergebnisse der systematischen Grabung in Svodín in den Jahren 1971-1983, SlA XXXIV/1, 133-176.
9. Němejcová-Pavúková, V. 1975: Systematický výskum vo Svodíne v rokoch 1971 až 1974, AVANS 1974, 66-67.
10. Němejcová-Pavúková, V. 1977: Výskum vo Svodíne v r. 1976, AVANS, 192.
11. Němejcová-Pavúková, V. 1980: Výsledky systematického výskumu vo Svodíne, AVANS 1978, 181-184.
12. Němejcová-Pavúková, V. 1986a: Vorbericht über die Ergebnisse der systematischen Grabung in Svodín in den Jahren 1971-1983, SlA XXXIV/1, 133-176.
13. Němejcová-Pavúková, V. 1986b: Siedlung und Kreisgrabenanlagen der Lengyel-Kultur in Svodín (Südslowakei), in: B. Chropovský –H. Friesinger, eds., 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra - Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra - Wien 1986, 177-183.
14. Němejcová-Pavúková, V. 1995: Svodín. Zwei Kreisgrabenanlagen der Lengyel-Kultur, Band I, Studia Archaeologica et Mediaevalia (SAM) II, Bratislava.
15. Němejcová-Pavúková, V. 1997: Kreisgrabenanlage der Lengyel-Kultur in Ružindol-Borová mit Beiträgen von Marian Fabiš, Eva Hajnalová, Ivan Cheben – Ľudmila Illášová, Július Jakab, Vojen Ložek, Jana Kernátsová – Rudolf Halouzka, Ernts Pernicka und Ján Tirpák. Studia Archaeologica et Mediaevalia (SAM) III, Bratislava.
16. Novotný, B. 1962: Lužianska skupina a počiatky maľovanej keramiky na Slovensku, Bratislava.
17. Pavúk, J. 1981: Súčasný stav štúdia lengyelskej kultúry na Slovensku, PA LXXII, 255-299.
18. Pavúk, J. 1986: Ukončenie výskumu sídliska lengyelskej kultúry v Žlkovciach, AVANS 1985, 183-187.
19. Pavúk, J. 1990: Siedlung der Lengyel-Kultur mit Palisadenanlagen in Žlkovce, Westslowakei, in: D. Kaufmann– D. W. Müller, eds., 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa, 7.-11. 11. 1988 Elbingerode, JfmV 73, 137-142.
20. Pavúk, J. 1992: Sídlisko lengyelskej kultúry v Žlkovciach ohradené palisádami, AR XLIV, 3-9.
21. Točík, A. 1969: Erforschungsstand der Lengyel-Kultur in der Slowakei, in: A. Točík, ed.: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra, 437-454.
22. Točík, A. 1981: Nitriansky Hrádok-Zámeček, Materialia Archaeologica Slovaca III, Nitra.
23. Točík, A. 1986: Offene Siedlung der Lengyel-Kulutr in Komjatice, Bez. Nové Zámky (Vorbericht), in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986,: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany 5. – 9. November 1984, Nitra – Wien, 271-279.
24. Vladár, J. – Lichardus, J. 1968: Erforschung der frühäneolithischen Siedlungen in Branč, SlA XVI/2, 263-352.
25. Vizdal, J. 1980: Potiská kultura na východnom Slovensku, Košice.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
Obecně a tématicky
Články, studie, monografie
1. Beier, H.J. – Einicke, R., eds., 1994: Das Neolithikum im Mittelelbe-Saale-Gebiet und in der Altmark. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 4, Wilkau-Hasslau.
2. Bernbeck, R. – Müller, J., eds., 1996: Prestige – Prestigegüter – Sozialstrukturen. Beispiel aus dem erupäischen und vorderasiatischen Neolithikum, Archäologische Berichte 6, Bonn.
3. H. Koschik, ed., 1998: Brunnen der Jungsteinzeit. Internationales Symposium in Erkelenz, 27. Bis 29. Oktober 1997, Materialen zur Bodedenkmalpflege im Rheinland 11, Köln – Bonn.
4. Probst, E., ed., 1991: Deutschland in der Steinzeit. Jäger, Fischer und Bauern zwischen Nordseeküste und Alpenraum, München.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Andraschko, F. M. 1990: Zu Herstellung und Gebrauch bandkeramischer Gefäße, Archäologie in der Region. Untersuchungen zur urgeschichtlichen Siedlungs-, Wirtschafts- und Lebensweise im südlichen Niedersachsen, Göttingen.
2. Becker, H. 1996: Die ersten Häuser in Bayern vor 8000 Jahren: Jungsteinzeitliche Langhäuser bei Regensburg-Harting, in: Becker, H., ed., Archäologische Prospektion, Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege 59, München, 83-96.
3. Buttler, S. W. 1938: Der donauländische und der westische Kulturkreis der jüngeren Steinzeit, Berlin – Leipzig
4. Fischer, U. 1956: Die Gräber der Steinzeit im Saalegebiet,, Berlin.
5. Hoffmann, E. 1963: Die Kultur der Bandkeramik in Sachsen, Berlin.
6. Kahlke, H. -D. 1954: Die Bestattungsitten des donauländischen Kulturkreises der jüngeren Steinzeit, Berlin.
7. Kahlke, H. -D. 1958: Ein Gräberfeld mit Bandkeramik von Sondershausen in Thüringen, in: Neue Asgrabungen in Deutschland, Berlin, 43-53.
8. Kahlke, H. -D. 1962: Ein Gräberfeld der Linienbandkeramik von Bruchstedt, Kreis Bad Langensalza, in: Aus Ur- und Frühgeschichte, Berlin, 108-113.
9. Kaufmann, D. 1976b: Linienbandkeramische Kultgegenstände aus dem Elbe-Saale-Gebiet, JfMV 60, 61-96.
10. Kaufmann, D. 1978: Kultgegenstand oder Blassebalgdüse, AuF 23, 170-173, obr. 1.
11. Kaufmann, D. 1982: Zu einigen Ergebnissen der Ausgrabungen im Bereich des linienbandkeramischen Erdwerks bei Eilsleben, Kreis Wanzleben, in: Siedlungen der Kultur mit Linearkeramik in Europa, Nitra, 69-91.
12. Kaufmann, D. 1990: Ausgrabungen im Bereich linenebandkeramischer Erdwerke bei Eisleben, Kr. Wanzleben, JfMV 73, 15-28.
13. Kaufmann, D. 1991: Südöstliche Enflüße in der Linienbandkeramikdes Elbe-Saale-Gebietes, Banatica 11, Simpozionul international „Cultura –Vinča-Rolul si legaturile sale“, Resita –Baile Herculane-Timisoara, 12 – 17 Mai 1991.
14. Kaufmann, D. 1997: Zur Funktion linearbankeramischer Erdwerke, Vorträge des 15. Niederbayerische Archäologentages, Deggendorf, 41-87.
15. Kaufmann, D. 2002: Kult oder nicht Kult - das ist hier die Frage, in: H.-J. Beier, ed., Varia neolithica II, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 32, Weissbach, 1-34, Taf. 1-4.
16. Kaufmann, D. 2003a: Kultische Funde und Befunde aus dem linienbandkeramischen Erdwerk von Eilsleben, Bördekreis, westlich von Magdeburg, in: : A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikms i Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 125-136.
17. Kaufmann, D. 2003b: Menschenopfer bei den Bandkeramikern?, in: E. Jerem – P. Raczky, hrsg., Morgenrot der Kulturen. Frühe Etappen der Menschheitsgeschichte in Mittel- und Südosteuropa. Festschrift für Nándor Kalicz zum 75. Geburtstag, Budapest, 193-205.
18. Kaufmann, D. – Günther, H. 2000: Eine linienbankeramische Gefässrassel von Rossleben in Thüringen, in: Pavlů, I., ed., In memoriam Jan Rulf, PA – Supplementum 13, Praha, 155-164.
19. Kaufmann, D. – Marschall, O. 1975: Ein Kultgegenstand mit Gesichtsdarstellung aus der Bernburger Gruppe von Polleben, Kr. Eilsleben, AuF 20, 17-20, obr. 1-2.
20. Krause, R. 2003: Grabenwerk – Siedlung – Gräbefeld: Die Ausgrabngen von 1994-1997 von Vaihingen an der Enz (Kr. Ludwigsburg, Baden-Würtenberg), in: : A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikms i Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 109-124.
21. Lüning, J. 1983-1984: Mittelneolithische Grabenanlagen im Rheinland und in Westfalen, MUAG XXXIII-XXXIV, 9-25.
22. Lüning, J. 2000: Steinzeitliche Bauern in Deutschland. Die Landwirtschaft im Neolithikm, Universitätsforchungen zur Prähistorischen Archäologie 58, Bonn.
23. Weiner, J. 1998: Neolithische Brunnen, in: H. Koschik, 1998: Brunnen der Jungsteinzeit. Internationales Symposium in Erkelenz, 27. Bis 29. Oktober 1997, Materialen zur Bodedenkmalpflege im Rheinland 11, Köln – Bonn, 193-213.
24. Wetzel, G. 1994: Die ersten Ackerbauern, in: Nicht nur Sand und Scherben … Ausstellungskatalog Brandenburgisches Landesmuseum für Ur- und Frühgeschichte, Potsdam, 37-46.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Becker, H. 1990: Mittelneolithische Kreigrabenanlagen in Niederbayern und ihre Interpretation auf Grund von Luftbildern und Bodenmagnetik, Vorträge des 8. Niederbayerischen Archäologentages, Deggendorf, 139-176.
2. Becker, H. 1995: Luftbild und Geophysik, in: Kunow, J., ed., 1995: Luftbildarchäologie in Ost- und Mitteleuropa, Aerial Archaeology in Eastern and Central Europe. Internationales Symposium 26. - 30. September 1994 Potsdam-Kleinmachnow, Land Brandenburg, Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 3, 165-176.
3. Becker, H. 1996a: Kultplätze, Sonnentempel und Kalenderbauten aus dem 5. Jahrtausend vor Chr. - Die mittelneolithischen Kreisanlagen in Niederbayern, in: Becker, H. ed. 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Bd. 59, München, 101-122.
4. Becker, H. 1996b: Befestigte Siedlungen, Kultplätze und Burgen aus der ausgehenden Jungsteinzeit: Altheim-Essenbach, Linzing-Osterhofen und Galgenberg-Kopfham, in: Becker, H. ed. 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Bd. 59, München, 123-134.
5. Becker, H. 1996f: Befestigte Siedlungen, Kultplätze und Burgen aus der ausgehenden Jungsteinzeit: Altheim-Essenbach, Linzing-Osterhofen und Galgenberg-Kopfham, in: Becker, H., ed., Archäologische Prospektion, Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege 59, München, 123-134.
6. Behrens, H. 1981: The first „Woodhenge“ in Middle Europe, Antiquity LV, 172-178.
7. Böhm, K. – Schmotz, K. 1991: Bestattungen der jungsteinzeitlichen Münchshöfener Gruppe. Mit einem Beitrag von Peter Schröter, Archäologische Denkmäler im Landkreis Deggendorf 5, Deggendorf.
8. Eckert, J. 1990: Überlegungen zu Bauweise und Funktion Michelsberger Erdwerke im Rheinland, in: Kaufmann, D. (ed.), Tagung über „Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa“ im Jahre 1988, Jschr. mitteldt. Vorgesch. 73, 399-414.
9. Kaufmann, D. 1976: Wirtschaft und Kultur der Stichbandkeramiker im Saalegebiet, Veröfentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte in Halle, B. 30, Berlin.
10. Kaufmann, D. 1994: Die Elbe-Saale-Gruppe der Jordansmühler Kultur, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds.: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 112-130.
11. Kreiner, L. 2000: Eine altheimer Kreisgrabenanlage in Mödling, Gde. Pilsting, Ldkr. Dingolfing-Landau, Niederbayern, SPFFBU M4 (1999), 155-165.
12. Lichardus, J. 1976: Rössen-Gatgersleben-Baalberge. Ein Beitrag zur Chronologie des mitteldeutschen Neolithikums und zur Entstehung der Trichterbecher Kulturen, Beitr. z. Altertumskunde 17, Bonn.
13. Mikschofsky, D. 1999: Archäologische Luftbilderkundung in Kyhna, Lkr. Delitzsch, in: Archäologie aktuell im Freistaat Sachsen 5/1997, 106-111.
14. Neumair, E. 2000: Neue Aspekte zum Siedlungwesen der Münchshöfener Kultur anhand von Untersuchungen in Murr, Lkr. Freising, in Beier, H-J. unter Mitarbeit von Ralph Einicke, eds.: Varia neolithica I, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 22, Weissbach, 99-114.
15. Niquet, F. 1938: Das Gräberfeld von Rössen Kreis Merseburg, Veröffentlichungen des Landesanstalt für Volkheitskunde zu Halle 9/1938.
16. Petrasch, J. 1989: Das Altheimer Erdwerk bei Alkofen, Gde Bad Abbach, Lkr. Kelheim, Berichte Bayerischer Bodendenkmalpflege 26-27, (1985-86), 33-80.
17. Petrasch, J. 1990a: Mittelneolithische Kreisgrabenanlage in Mitteleuropa, Berichte der Römisch-Germanischen Kommission 71, 407-564.
18. Petrasch, J. 1990b: Überlegungen zur Funktion neolithischer Erdwerke anhand mittelneolithischer Grabenanlagen aus Südostbayern, in: Kaufmann, D., ed. 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa 7.-11. 11. 1988, Elbingerode, JfMV 73, 369-387.
19. Rind, M. M. 2000: Rohstoffabbau in Arnhofen vor 6500 Jahren und heute, Vorträge des 18. Neiderbayerischen Archäologentages, Deggendorf, 39-57.
20. Schier, W. 1999: Eine Kreisgrabenanlage der Grossgartacher Kultur von Ippesheim, Das archäologische Jahr in Bayern 1998, 17-20.
21. Stroh, A. 1938: Die Rössener Kultur in Südwestdeutschland, 28. Bericht Römisch-Germanischen Kommission.
22. Süss, L. 1969: Zum Problem der zeitlichen Stellung der Münchshöfener Gruppe, in: A. Točík, ed.: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra, 393-414.
23. Tillmann, A. 1997: Eine Doppelkreisgrabenanlage der Pollinger Kultur aus Riekofen, Ldkr. Regensburg. Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz, Bd. 1, 123-129.

Sborníky
1. E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in emoriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
2. B. Chropovský – J. Pavúk, eds., 1982: Siedlungen der Kultur mit Linearkeramik in Europa, Internationales Koloquium, Nové Vozokany 17. – 20. November 1981, Nitra.
3. B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986,: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany 5. – 9. November 1984, Nitra – Wien.
4. I. Cheben – I. Kuzma, eds.: Otázky neolitu a eneolitu našich krajín, Zborník referátov z 20. pracovného stretnutia, Liptovská Sielnica 9. – 12. 10. 2001, Nitra, 143-166, ISBN 80 – 88 709 – 57 – 1.
5. I. Cheben, – I. Kuzma, eds.: Otázky neolitu a eneolitu našich krajín, Zborník referátov z 23. pracovného stretnutia bádateľov pre výskum neolitu a eneolitu Čiech, Moravy a Slovenska, Skalica 21.- 24. 9. 2004, Nitra, 161-184, ISBN 80-88709-83-0.
6. A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds. 2003: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001).
7. Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975.
8. M. Lutovský, ed., 2004: Otázky neolitu a eneolitu 2003. Sborník referátů z 22. pracovního setkání badatelů zaměřených na výzkum neolitu a eneolitu, Český Brod - Kounice 23. až 26. září 2003, Praha.
9. M. Metlička, ed., 2001: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí - 2000. Sborník referátů 19. pracovního setkání konference badatelů zaměřených na výzkum neolitu a eneolitu České a Slovenské republiky, Plzeň (Západočeské muzeum v Plzni) 9. – 12. 10. 2000, Plzeň.
10. P. Németh, ed., 1994: Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI.
11. J. Pavúk, ed., 1993: Actes du Congrès International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques 2. Bratislava 1-7 Septembre 1991, Bratislava.
12. J. Prostředník – V. Vokolek, eds., 1998: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 16. pracovního zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Ćech, Moravy a Slovenska, Lázně Sedmihorky 23. – 25. září 1997, Turnov – Hradec Králové.
13. J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém.
14. J. Rulf, ed., 1989: Bylany Seminar 1987.
15. R. Tichý, ed.: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 25. zasedání badatelů pro výzkum neolitu Čech. Moravy a Slovenska, Hradec Králové 30. 10. –2. 11. 2006, Archeologické studie Univerzity Hradec Králové 1, 71-76, ISBN 978-80-7041-561-0.
A. Točík, ed., 1967: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra.
16. T. Wiślański, ed., 1987: Neolit i początki epoki brązu na ziemi chełmińskiej, Toruń.

Katalog:
1. F. Daim – W. Neubauer, eds., 2005: Zeitreise Heldenberg. Geheimnisvolle Kreisgräben.Niederöstereichische Landesausstellung 2005 Heldenberg in Kleinwetzdorf, Horn – Wien.

Lexikon:
1. H. Müller-Karpe, ed., 1968: Handbuch der Vorgeschichte. Zweiter Band. Jungsteinzeit (Text, Tafeln), München.

Literatura doporučená studentům BECNĚ
1. Almgren, B. 1965-1966: Zur Technik der neolithischen Keramik, Tor XI, 230-251.
2. Bareš, M. – Lička, M. – Růžičková, M. 1981: K technologii neolitické keramiky I., SbNM XXXV, č. 3-4, 137-228.
3. Bareš, M. – Lička, M. – Růžičková, M. 1982: K technologii neolitické keramiky II., SbNM XXXVI, č. 3-4, 121-239.
4. Beranová, M. 1987: Zur Frage des Systems der Landwirtschaft im Neolithikum und ‚aneolithikum im Mitteleuropa, AR XXXIX, 141-198.
5. Eliade, M. 1995: Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria, Praha; překlad K. Dejmalové, F. Karfíka, M. Lyčky, J. Našince, B. Patočkové z originálu Histoire des croyances et des idées religieuses I. De l´age de la pierre aux mysteres d´Eleusis, Paris 1976.
6. Gimbutas, M. 1975: Figurines of Old Europe (6500 – 3500 b. c.), in: Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975, 117-142.
7. Gimbutas, M. 1974: The Gods and Goddesses of Old Europe 7000-3500 BC., London.
8. Gimbutas, M. 1989: The Goddess and Gods of old Europe 6500 – 3500 BC. Myths and Cult Images, Hampshire (London).
9. Gimbutas, M. 1991a: The Language of the Goddes (vydavatelství Harper San Francisco), San Francisco (2. vydání).
10. Gimbutas, M. 1991b: The Civilization of the Goddess (ed. Marler, J.), (vydavatelství Harper San Francisco) San Francisco.
11. Höckmann, O. 1970: Andeutungen zu Religion und Kultus in der Bandkeramischen Kultur, in: Symposium über die aktuellen Fragen der Bandkeramik, Székesfehérvár 20. Bis 22. Mai 1970, 1-9.
12. Childe, V. G. 1949: Člověk svým tvůrcem, Praha (překlad z anglického originálu Man Makes Himself, London 1936).
13. Kovárník, J. 1983-1984: Zur Technologie der neolithischen Keramik, MUAG XXXIII-XXXIV, 151-161.
14. Kovárník, J. 1997a: K významu pravěkých kruhových příkopů. Úvaha k hospodářství, náboženství a organizovanosti starých zemědělských civilizací, Brno.
15. Kovárník, J. – Podborský, V.: Úvahy o cestách v pravěku a rané době dějinné. About routs in Prehistory and in the Protohistory, in: R. Květ – V. Podborský, eds., 2006: Cesty a stezky do časů Velké Moravy. Sborník statí o komunikacích z dob velkomoravských i předvelkomoravských, Brno, ISBN 80-86399-26-5, 5-33.
16. J. K. Kozłowski 1971: Z badań nad krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków.
17. Lichardus, J. – Lichardus-Itten, M. – Bailloud, G. – Cauvin, J. 1985: La Protohistoire de ľEurope. Le Néolithique entre la Méditerranée et la mer Baltique. Nouvelle Clio. ĽHistoire et ses Problémes, Bd. 1 bis.
18. Makkay, J. 1975: Über neolithische Opferformen, in: Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975, 161-173.
19. Müller-Karpe, H. 1974: Geschichte der Steinzeit.
20. Neustupný, E. – Dvořák, Z. 1983: Výživa pravěkých zemědělců: model , PA LXXIV/1, 224-256.
21. Petrasch, J. 1986: Typologie und Funktion neolithischer Öfen in Mittel- und Südosteuropa, APA 18, 33-83.
22. Podborský, V. a kol., 1999: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě, Brno.
23. Preuss, J., ed., 1996: Das Neolithikum in Mitteleuropa. Kulturen – Wirtschaft – Umwelt vom 6. Bis 3. Jahrtausend v. u. Z. Übersichten zum Stand der Forschung. Bd. 1, 1, Wilkau-Haslau; 1998: Bd. 1, 2, Weissbach; 1999: Bd. 2, Weissbach.
24. Raetzel-Fabian, D. 1986: Phasenkartierung des mitteleropäischen Neolithikums. Chronologie und Chorologie, Oxford.
25. Rulf, J. 1991: Neolitické zemědělství střední Evropy – přehled problematiky, PA LXXII, 376-384.
26. Schlette, F. 1976: Zur Technologie neolithischer Keramik, JfMV 60, 343-352.
27. Soudský, B. 1969: Étude de la maison néolithique, SlA XVII/1, 5-96.
28. Soudský, B. – Pavlů, I. 1966: Interprétation historique de l´ornement linéaire, PA LVII, 91-125.
29. Šiška, S. 1995: Dokument o společnosti mladšej doby kamennej, Bratislava.
30. Vencl, S. 1959: Spondylové šperky v podunajském neolitu, AR XI, 699-742.
31. Vencl, S. 1960: Kamenné nástroje prvních emědělců ve střední Evropě, Sborník NM XIV, ř. A, č.1-2.
32. Vencl, S. 1982: Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, AR XXXIV, 648-694.
33. Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und Andersen Rostoffen im jüngeren Neolithikm Böhmens und Mitteleuropas, PA LXXV, 5-132.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Pavlů, I. 1972: Das linearbandkeramische Ornament in der Entwicklung der böhmischen Linearkeramik, Alba Regia XII, 131-142.
2. Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou, PA LXVIII/1, 5-55.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Petrasch, J. 1990a: Mittelneolithische Kreisgrabenanlage in Mitteleuropa, Ber. der RGK 71, 407-564.
2. Petrasch, J. 1990b: Überlegungen zur Funktion neolithischer Erdwerke anhand mittelneolithischer Grabenanlagen aus Südostbayern, in: Kaufmann, D., ed. 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa 7.-11. 11. 1988, Elbingerode, JfMV 73, 369-387.
3. Kovárník, J. – Podborský, V. – Květ, R. 2006: Europe´s oldest civilisation and its rondels: the real story, Antiquity, On the website (http://antiquity.ac.uk), Vol. 80, No. 310, December 2006, 1-5.
4. Podborský, V. – Kovárník, J.: Neolithic and post-Neolithic enclosures in Moravia in their central European context. In: Harding, A. – Sievers, S. – Venclová, N., eds., Enclosing the Past: inside and outside in prehistory, Sheffield Archaeological Monographs 15, Sheffield (J. R. Collis Publications), 44-68, ISBN 978-0-906090-53-4.

MAĎARSKO
Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Kalicz, N. 1970: Götter aus Ton. Das Neolithikum und die Kupferzeit in Ungarn, Budapest.
2. Kalicz, N. 1978: Früh- und mittelneolithische Siedlungen in Südwestungarn, in: Archäologie des westpannonischen Raumes, Wien, 10-12.
3. Kalicz, N. 1980: Neuere Forschungen über die Entstehung des Neolithikums in Ungarn, in: Problémes de la néolithisation dans certainesrégions de l´Europe, Kraków, 97-122.
4. Kalicz, N. 1990: Frühneolitische Siedlungsfunde aus Südwestungarn, Inventaria Praehistorica Hungariae 4.
5. Kalicz, N. – Kalicz-Schreiber, R. 2003: Die Verbreitng der frühneolithischen Klturen in Transdanubien (Westungarn), in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 25-44.
1. Kalicz, N. – Koós, J. 2003: Eine Siedlung mit ältestneolithischen Gräbern in Nordostungarn, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 45-79.
6. Kalicz, N. – Makkay, J. 1977: Die Linienbandkeramik in der Grossen Ungarischen Tiefebene, Studia archaeologica VII, Budapest.
7. Séfériadés, M. 1986: The Great Hungarian Plain and East Macedonia: a Szakálhát import or imitation at Dikili Tasch, in: Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 57-67.
8. Tompa, F. V. 1936: 25 Jahre Urgeschichtsforchung in Ungarn 1912-1936, 24.-25. Ber. der RGK 1934-1935.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1 Raczky, P. 1986: The cultural and chronological relations of the Tisza Region during the Middle and the Late Neolithic, as reflected by the excavations at Öcsöd-Kováshalom, in Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 103-125.
2 Raczky P. 1995: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary, in: Simp. Settlement pattern, Verona-Lazise 1992 (1995), Mem. Museo Civ. St. Nat. Verona, Sez. Scienze Uomo 4.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Bánffy, E. 1997: Cults Objects of the Neolithic Lengyel Culture. Connectios and Interpretation, in: E. Jerem – W. Meid, eds., Archaeolingua, Series Minor 7, Budapest.
2. Dombay, J. 1960: Die Siedlung und das Gräberfeld in Zengövárkony, Budapest.
3. Gábor, I. – Farkas, C. 2001: Houses of the late-Lengyeli settlement at the boundary of Sombathely (county Vas, Western Hunagyry), in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 55-60.
4. Kalicz, N. 1983-1984: Übersicht über den Forschungsstnad der Entwicklung der Lengyel-Kultur und die ältesten „Wehranlagen“ in Ungarn, MUAG XXXIII-XXXIV, 271-293.
5. Kalicz, N. 1994: Wenden des Spätneolithikms in Oberen Theißgebiet, in: P. Németh, ed., Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI., 263-290.
6. Kalicz, N. 2001: Der neue Forschungstand der Lengyel-Kultur, in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 7-12..
7. Kalicz, N. – Károlyi, M. 1978-1979: Sé, Malomi dülö (Komitat Vas, Kreis Szombathely), MittArchInst Budapest, 8-9, 215-217.
8. Kalicz, N. 1998: Figürliche Kunst und bemalte Keramik aus dem Neolithikum Westungarns, in: E. Jerem – W. Meid, eds., Archaeolingua, Series Minor 10, Budapest.
9. Károlyi, M. 1983-1984: Ergebnisse der Ausgrabungen bis 1980 in der befestigten Ansiedlung von Sé, Westungarn, MUAG XXXIII-XXXIV, 294-307.
10. Károlyi, M. 1994: Die Funde der spätesten Phase der lengyel-Kultur in Westtransdanubien, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds., Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 131-155.
11. Raczky, P. 1986: The cultural and chronological relations of the Tisza Region during the Middle and the Late Neolithic, as reflected by the excavations at Öcsöd-Kováshalom, in Vadas, F., ed., 1986: International prehistoric conference, Szekszárd 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum evkönyve XIII, 103-125.
12. Raczky P. 1995: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary, in: Simp. Settlement pattern, Verona-Lazise 1992 (1995), Mem. Museo Civ. St. Nat. Verona, Sez. Scienze Uomo 4.
13. Raczky, P. et al., 1991: Les agriculteurs de la Grande Plaine Hongroise (4000-3500 av. J.-C.), Dijon.
14. Raczky, P. – Meier-Arendt, W. – Anders, A. – Hajdú, Z – Nagy, E. – Kurucz, K. – Domboróczki, L. – Sebök, K. – Sümegi, P. – Magyari, E. – Szántó, Z. – Gulyás, S. – Dobó, K. – Bácskay, E. – Biró, K. T. – Schwartz, Ch. 2002: Polgár-Csöszhalom (1989-2000): Summary of the Hungarian-German Excavations on a Neolithic Settlement in Eastern Hungary, in: Rüsten, A. – Blum, S. – Kastl, G. – Schweizer, F. – Thum, D., eds., Mauerschau. Festschrift für Manfred Korfmann, Bd 2, Remshalden-Grunbach, 833-860.
15. Kalicz, N. 1970: Götter aus Ton. Das Neolithikum und die Kupferzeit in Ungarn, Budapest.
16. Makkay, J. 1986: Bauopfer in der Lengyel-Kultur und seine Beziehungen zu den Bauopferformen der Körös-Kultur und der Linienbandkeramik, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nové Vozokany 5.-9. November 1984. Nitra – Wien, 169-175.
17. Raczky, P. 1974: Funde der spätesten Phase der Lengyel-Kultur in Westungarn, AÉ 101/2, 185-210.
18. Zalai-Gaál, I. 2001: Die Brandbestattungen im Spätneolithikum Transdanubiens, in: J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém, 37-45.

POLSKO
Obecně
1. Godłowska, M. – Kulczycka-Leciejewiczowa – Machnik, J. – Wiślański, T. 1979: Neolit. Tom II, in: W. Hensel, Prahistoria ziem polskich, Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Milisauskas, S. 1986: Early Neolithic Settlement and Society at Olszanica. Memoirs od the Museum of Anthropology, Ann. 19, Michigan.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Godłowska, M. 1994: Aus den Studien über die Besiedlung der Lengyel-Kultur in Südpolen, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds., Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 30-42.
2. Grygiel, R. 1986: The household cluster as a fundamental social unit of the Brześć Kujawsku Group of the Lengyel Culture in the Polish Lowlands, Práce i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Lódźi, Seria Archeologiczna nr 31:1984, Lódź, 43-334.
3. Jaźdźewski, K. 1938: Gräberfelder der bandkeramischen Kultur und die mit ihnen verbundenen Siedlungsspuren in Brześć Kujawski, WA 15, 1-105, tab. I-XLI.
4. Kamieńska, J. 1973: Grupa malicka tzw. kultury nadcisańskiej w Małopolsce, Z badań nad neolitem i vczesna epoka brązu w Małopolsce, Wroclaw, 65-105.
5. Kowalewska-Marszalek, H. 1990: Sandomierz-Wzgórze Zawichojskie. Beispiel einer neolithischen befestigten Anlage in Südostpolen, 237 – 247, Taf. 20, in: Kaufmann, D. (ed.), Tagung über „Befestigte neolithische und äneolithische Siedlunge und Plätze in Mitteleuropa“ im Jahre 1988, JfMV 73.
6. Kulczycka-Leciejewiczowa, A. 1979: Pierwsze spoleczeństwa rolnicze na ziemiach polskich. Kultury kregu naddunajskiego, D. Mlodsze kultury kregu naddunajskiego v ziemiach polskich, 2. Lendzielsko-polgarskie spoleczności w dobie rozkwitu, 105-120, in: M. Godlowska – A. Kulczycka-Leciejewiczowa – J. Machnik – T. Wiślański, eds., 1979: Prahistoria ziem polskich, t. II Neolit, Wroclaw – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
7. Kozłowski, J. K. 1986: The Late Lengyel – Polgár Groups in Poland, in: International Prehistoric Conference (Tengelicz, 9.-12. May 1985), A Béri Balogh Ádám múzeum évkönyve XIII., Szekszárd, 295-321.
8. Lech, J. 1987: Danubian raw material distribution patterns in eastern central Europe, in: G. de G. Sieveking– M. H. Newcomer, eds., 1987: The human usess of flinth and chert, Cambridge, 241-248.

RAKOUSKO
Články, studie, monografie
1. Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E 1995: Jungsteinzeit im Osten Österreichs. Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102/103/104/105, St. Pölten-Wien (Verlag Niederösterreichisches Presshaus).

Starší neolit
Články, studie, monografie
2. Doneus, M. – Neubauer, W. – Trnka, G. 2003: Die jüngerlinearbandkeramische Grabenanlage von Großrußbach in Niederösterreich – das größte Erdwerk der Linearbandkeramik, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 145-159.
3. Lenneis, E. 1995: I Altneolithikum: Die Bandkeramik, 3 Die jüngere Linearbandkeramik (Notenkopfkeramik), 4 Die Stichbandkeramik, in: E. Lenneis – Ch. Neugebauer-Maresch, – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102, 103, 104, 105, St. Pölten – Wien, 24-56.
4. Maurer, H. 1982: Neolithische Kultobjekte aus dem niederösterreichischen Manhartsbergbereich. Ein Beitrag zur jungsteinzeitlichen Geistesgeschichte, Mannus-Bibliothek, Band NF19, Hückeswagen.
5. Windl, H. J. 1994: Ein Brunnen? Der jüngeren Linearbandkeramik aus Schlet, BH Mistelbach NÖ. (Vorbericht), in: P. Németh, ed., Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI., 221-224.
6. Windl, H. J. 1996: Rätsel um Gewalt und Tod vor 7.000 Jahren. Eine Spurensicherung, Asparn/Zaya.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1. Lenneis, E. 1977: Siedlungsfunde aus Poigen und Frauenhofen bei Horn, Horn – Wien.
2. Lenneis, E. 1986: Die stichbandkeramische Grabenanlage von Frauenhofen, „Neue Breiten“, p. B. Horn, Niederösterreich, Arch. Austriaca 70, 137-204.
3. Willvonseder, K. 1940: Die Venus von Draßburg, Germania 24, 1-5.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Doneus, M. 2001: Die Keramik der mittelneolithischen Kreigrabenanlage von Kamegg, NIederösterreich. Ein Beitrag zur Chronologie der MOG I der Lengyel-Kultur, Mitteilungen der Prähisorichen Kommission, B. 46, Wien.
2. Maurer, H. 1979: Die Göttin von Kamegg. Religion vor Jahrtausenden, Horner Blaetter zur Vorgeschichte 1/1, 4-5.
3. Neugebauer, J.-W. 1983 – 1984: Befestigungen und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich am Beispiel von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 175-187.
4. Neugebauer, J.-W. 1986a: Erdgrossbauten der älteren Stufe der Lengyel-Kultur, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra-Wien, 185-194.
5. Neugebauer, J.-W. 1986b: Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen und Befestigungen in Niederösterreich, Voträge des 4. Niederbayerischen Archäologentages, 73-85.
6. Neugebauer-Maresch, Ch./Neugebauer J.-W. 1977: Befestigungsanlagen der Lengyel-Kultur am Schanzboden zu Falkenstein in Niederösterreich, FÖ 15, 1976 123-131.
7. Neugebauer-Maresch, Ch./Neugebauer, J.-W., eds., 1982: 6000 Jahre Schanzboden. Archäol. Sonderausstellung Poysdorf.
8. Neugebauer-Maresch, Ch. 1983 – 1984: Chronologie der Befestigungs- und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich anhand der Grabubgen von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 189-207.
9. Neugebauer-Maresch, Ch. 1983 – 1984: Chronologie der Befestigungs- und Kultanlagen des Mittelneolithikums in Niederösterreich anhand der Grabubgen von Falkenstein-„Schanzboden“ und Friebritz, in: Mittelneolithische Grabenanlagen in Zentraleuropa, Symposium Poysdorf – Laa/Thaya, April 1983, MUAG XXXIII-XXXIV, 189-207.
10. Neugebauer-Maresch, Chr. 1995: II Mittelneolithikum: Die Bemaltkeramik, in: E. Lenneis – Ch. Neugebauer-Maresch – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, Mit Beiträgen von Christian Mayer, Johannes-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich 102, 103, 104, 105, St. Pölten – Wien, 57-107.
9. Neugebauer-Maresch, Ch. – Neugebauer, J.-W. – Groszschmidt, K. – Randl, U. – Seemann, R. 2003: Die Gräbergruppe vom Beginn der Bemaltkeramik im Zentrum der Kreisgrabenanlage Friebritz-Süd, Niederösterreich, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 187-253.
7. Kalicz, N. – Koós, J. 2003: Eine Siedlung mit ältestneolithischen Gräbern in Nordostungarn, in: A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 45-79.
11. Ruttkay, E. 1976: Beitrag zum Problem des Epi-Lengyel-Horizontes in Österreich, Arch. A, Beiheft 13, Festschr. Pittioni.
12. Ruttkay, E. 1983/1985: Das Neolithikum in Niederösterreich, Wien.
13. Ruttkay, E. 1983-1984: Zusammenfassender Forschungsstand der Lengyel-Kultur in Niederösterreich, MUAG XXXIII-XXXIV, 221-246.
14. Ruttkay, E. 1995: Spätneolithikum, in: E. Lenneis – K. Neugebauer-Maresch – E. Ruttkay, eds.: Jungsteinzeit im Osten Österreichs, St. Pölten - Wien, 108-160, 204-209.
15. Ruttkay, E. 2003: Über anthropomorphe Gefässe der Lengyel-Kultur - Der Typ Svodín, in: Krenn-Leeb, A. - Neugebauer, J.-W. - Pedrotti, A.: Attuali problematiche sul Neolitico dell´Europe centrale, Preistoria Alpina 37 (2001), 255-272.
16. Ruttkay, E. – Teschler-Nicola, M. 1985: Zwei Lengyel-Gräber aus Niederösterreich, Ann. Naturhist. Mus. Wien 87, 211-235.
17. Trnka, G. 1986: Ergebnisse zur Untersuchungen der Kreisgrabenanlage von Kamegg und Strass im Strassertale, Niederösterreich, in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nitra-Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra-Wien 1986, 289-295.
18. Trnka, G. 1991a: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen, Mitteilungen der prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Band 26, Wien.
19. Trnka, G. 1991b: Neolithische Befestigungen in Österreich, MAGW 121, 137-154.
20. Trnka, G. 1992: Kameg – eine „unvollendete“ mittelneolithische Kreisgrabenanlage, Archäologie Österreichs 3/1, 34-36.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA:
Obecně
1. Novotný, B. 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej, Bratislava.
2. Točík, A., ed., 1970: Slovensko v mladšej dobe kamennej, Bratislava.
3. Vizdal, J. 1973: Zemplín v mladšej době kamennej, Košice.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Březinová, G. 1999: Neolitické nálezy z Nitra-Mikovho dvora, in: Kuzma, I., ed. Otázky neolitu a eneolitu našich krajín – 1998, Nitra, 19-38.
2. Kaminská, Ľ. 1981: Archeologický výskum v Košiciach-Barci, AVANS 1980, 129-131, obr. 66-68.
3. Pavúk, J. 1967: Výskum neolitického sídliska v Štúrove, AR XIX/5, 576-583.
4. Pavúk, J. 1972: Neolithisches Gräberfeld in Nitra, SlA XX, 5-106.
5. Pavúk, J. 1980: Ältere Linearkeramik in der Slowakei, SlA XXVIII, 7-90.
6. Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Grossbauten aus Čataj, SlA XXXIV/2, 365-382.
7. Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearbandkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Mit Beiträgen von Ľudovít Husák und Malgorzata Kaczanowska, AI SAW, Nitra.
8. Pavúk, J. – Šiška, S. 1980: Neolit a eneolit, SlA XXVIII/1, 137-158.
9. Šiška, S. 1986: Grabungen an der neolithischen und äneolithischen Siedlung in Šarišské Michaľany, SlA XXXIV, 439-454.
10. Šiška, S. 1989: Kultúra s východnou lineárnou keramikou na Slovensku, Bratislava.
11. Vladár, J. 1979: Praveká plastika, Dávnoveké umenie Slovenska (Ars slovaca antiqua) sv. 8, Bratislava.

Střední neolit
Články, studie, monografie
1. Kuzma, I. 1990: Plastika želiezovskej skupiny z Mužle-Čenkova, SlA XXXVIII/2, 429-452.
2. Lichardus, J. 1962: Die Bükker Kultur in der Slowakei und ihre Stellung im Karpatenbecken, ŠZ 9, 47-62.
3. Lichardus, J. 1963: O periodyzacji i chronologii kultury bukowogórskiej, AAC 5, 5-24.
4. Lichardus, J. 1968: Jaskyňa Domica – najvýznačnejšie sídlisko ľudu bukovohorskej kultúry, Bratislava.
5. Lichardus, J. 1974: Studien zur Bükker Kultur, Bonn.
6. Pavúk, J. 1964: Grab des Želiezovce-Typus in Dvory nad Žitavou, SlA XII/1, 5-68.
7. Pavúk, J. 1967: Výskum neolitického sídliska v Štúrove, AR XIX/5, 576-583.
8. Pavúk, J. 1969: Chronologie der Želiezovce-Gruppe , SlA XVII/2, 269-367.
9. Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Grossbauten aus Čataj, SlA XXXIV/2, 365-382.
10. Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearbandkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Mit Beiträgen von Ľudovít Husák und Malgorzata Kaczanowska, AI SAW, Nitra.
11. Šiška, S. 1979: Die Bükker Kultur in der Ostslowakischen Tiefebene, SLA XXVII, 245-290.
12. Šiška, S. 1986: Grabungen auf der neolithischen und äneolithischen Siedlung in Šarišské Michaľany, SlA XXXIV/2, 439-454.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Bareš, M. – Lička, M. 1976: K exaktnímu studiu staré keramiky. K otázkám vztahu vypíchané a lengyelské kultury, SbNM 30, č. 3-4, 137-244.
2. Kuzma, I. – Tirpák, J. 2001a: Triple circular ditch system in Golianovo, district Nitra, Slovakia, in: Archaeological Prospection, Fourth International Conference on Archaeological Prospection, Wien, 138-141.
3. Kuzma, I. – Tirpák, J. 2001b: Štvornásobný rondel v Cíferi, okr. Trnava, in: Hašek, V. – Nekuda, R. – Unger, J. 2001: Ve službách archeologie. Sborník k 75. narozeninám Prof. RNDr. Jana Jelínka, DrSc., 205-210.
4. Lička, M. – Bareš, M. 1979: Antropomorfní nádoba lengyelské kultury z objeku č. VI/30 z Buštěhradu, okr. Kladno, Sborník Národního muzea v Praze XXXIII/2-3, řada A, 69-176.
5. Lichradus, J. – Šiška, S. 1970: Záchranný výskum pohrebiska a sídliska lengyelskej kultúry vo Svodíne roku 1965, SlA XVIII, 311-352.
6. Lichardus, J. – Vladár, J. 1964: Zu Problemen der Ludanice – Gruppe in der Slowakei, SlA XII, 69-162. Lichardus, J. 1986: Lengyel IV und dessen kulturelle Vermittelrolle bei der Herausbildung der frühen Kupferzeit Mitteleuropas, in: International Prehistoric Conference (Tengelicz, 9.-12. May 1985), A Béri Balogh Ádám múzeum évkönyve XIII., Szekszárd, 31-40.
7. Neustupný, J. 1935: Anthropomorfní nádobka bodrogkerestúrského typu z Něm. Seldína (okr. Parkan), Bratislava 9, 131-133.
8. Němejcová-Pavúková, V. 1986: Vorbericht über die Ergebnisse der systematischen Grabung in Svodín in den Jahren 1971-1983, SlA XXXIV/1, 133-176.
9. Němejcová-Pavúková, V. 1975: Systematický výskum vo Svodíne v rokoch 1971 až 1974, AVANS 1974, 66-67.
10. Němejcová-Pavúková, V. 1977: Výskum vo Svodíne v r. 1976, AVANS, 192.
11. Němejcová-Pavúková, V. 1980: Výsledky systematického výskumu vo Svodíne, AVANS 1978, 181-184.
12. Němejcová-Pavúková, V. 1986a: Vorbericht über die Ergebnisse der systematischen Grabung in Svodín in den Jahren 1971-1983, SlA XXXIV/1, 133-176.
13. Němejcová-Pavúková, V. 1986b: Siedlung und Kreisgrabenanlagen der Lengyel-Kultur in Svodín (Südslowakei), in: B. Chropovský –H. Friesinger, eds., 1986: II. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nitra - Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra - Wien 1986, 177-183.
14. Němejcová-Pavúková, V. 1995: Svodín. Zwei Kreisgrabenanlagen der Lengyel-Kultur, Band I, Studia Archaeologica et Mediaevalia (SAM) II, Bratislava.
15. Němejcová-Pavúková, V. 1997: Kreisgrabenanlage der Lengyel-Kultur in Ružindol-Borová mit Beiträgen von Marian Fabiš, Eva Hajnalová, Ivan Cheben – Ľudmila Illášová, Július Jakab, Vojen Ložek, Jana Kernátsová – Rudolf Halouzka, Ernts Pernicka und Ján Tirpák. Studia Archaeologica et Mediaevalia (SAM) III, Bratislava.
16. Novotný, B. 1962: Lužianska skupina a počiatky maľovanej keramiky na Slovensku, Bratislava.
17. Pavúk, J. 1981: Súčasný stav štúdia lengyelskej kultúry na Slovensku, PA LXXII, 255-299.
18. Pavúk, J. 1986: Ukončenie výskumu sídliska lengyelskej kultúry v Žlkovciach, AVANS 1985, 183-187.
19. Pavúk, J. 1990: Siedlung der Lengyel-Kultur mit Palisadenanlagen in Žlkovce, Westslowakei, in: D. Kaufmann– D. W. Müller, eds., 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa, 7.-11. 11. 1988 Elbingerode, JfmV 73, 137-142.
20. Pavúk, J. 1992: Sídlisko lengyelskej kultúry v Žlkovciach ohradené palisádami, AR XLIV, 3-9.
21. Točík, A. 1969: Erforschungsstand der Lengyel-Kultur in der Slowakei, in: A. Točík, ed.: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra, 437-454.
22. Točík, A. 1981: Nitriansky Hrádok-Zámeček, Materialia Archaeologica Slovaca III, Nitra.
23. Točík, A. 1986: Offene Siedlung der Lengyel-Kulutr in Komjatice, Bez. Nové Zámky (Vorbericht), in: B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986,: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany 5. – 9. November 1984, Nitra – Wien, 271-279.
24. Vladár, J. – Lichardus, J. 1968: Erforschung der frühäneolithischen Siedlungen in Branč, SlA XVI/2, 263-352.
25. Vizdal, J. 1980: Potiská kultura na východnom Slovensku, Košice.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
Obecně a tématicky
Články, studie, monografie
1. Beier, H.J. – Einicke, R., eds., 1994: Das Neolithikum im Mittelelbe-Saale-Gebiet und in der Altmark. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 4, Wilkau-Hasslau.
2. Bernbeck, R. – Müller, J., eds., 1996: Prestige – Prestigegüter – Sozialstrukturen. Beispiel aus dem erupäischen und vorderasiatischen Neolithikum, Archäologische Berichte 6, Bonn.
3. H. Koschik, ed., 1998: Brunnen der Jungsteinzeit. Internationales Symposium in Erkelenz, 27. Bis 29. Oktober 1997, Materialen zur Bodedenkmalpflege im Rheinland 11, Köln – Bonn.
4. Probst, E., ed., 1991: Deutschland in der Steinzeit. Jäger, Fischer und Bauern zwischen Nordseeküste und Alpenraum, München.

Starší neolit
Články, studie, monografie
1. Andraschko, F. M. 1990: Zu Herstellung und Gebrauch bandkeramischer Gefäße, Archäologie in der Region. Untersuchungen zur urgeschichtlichen Siedlungs-, Wirtschafts- und Lebensweise im südlichen Niedersachsen, Göttingen.
2. Becker, H. 1996: Die ersten Häuser in Bayern vor 8000 Jahren: Jungsteinzeitliche Langhäuser bei Regensburg-Harting, in: Becker, H., ed., Archäologische Prospektion, Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege 59, München, 83-96.
3. Buttler, S. W. 1938: Der donauländische und der westische Kulturkreis der jüngeren Steinzeit, Berlin – Leipzig
4. Fischer, U. 1956: Die Gräber der Steinzeit im Saalegebiet,, Berlin.
5. Hoffmann, E. 1963: Die Kultur der Bandkeramik in Sachsen, Berlin.
6. Kahlke, H. -D. 1954: Die Bestattungsitten des donauländischen Kulturkreises der jüngeren Steinzeit, Berlin.
7. Kahlke, H. -D. 1958: Ein Gräberfeld mit Bandkeramik von Sondershausen in Thüringen, in: Neue Asgrabungen in Deutschland, Berlin, 43-53.
8. Kahlke, H. -D. 1962: Ein Gräberfeld der Linienbandkeramik von Bruchstedt, Kreis Bad Langensalza, in: Aus Ur- und Frühgeschichte, Berlin, 108-113.
9. Kaufmann, D. 1976b: Linienbandkeramische Kultgegenstände aus dem Elbe-Saale-Gebiet, JfMV 60, 61-96.
10. Kaufmann, D. 1978: Kultgegenstand oder Blassebalgdüse, AuF 23, 170-173, obr. 1.
11. Kaufmann, D. 1982: Zu einigen Ergebnissen der Ausgrabungen im Bereich des linienbandkeramischen Erdwerks bei Eilsleben, Kreis Wanzleben, in: Siedlungen der Kultur mit Linearkeramik in Europa, Nitra, 69-91.
12. Kaufmann, D. 1990: Ausgrabungen im Bereich linenebandkeramischer Erdwerke bei Eisleben, Kr. Wanzleben, JfMV 73, 15-28.
13. Kaufmann, D. 1991: Südöstliche Enflüße in der Linienbandkeramikdes Elbe-Saale-Gebietes, Banatica 11, Simpozionul international „Cultura –Vinča-Rolul si legaturile sale“, Resita –Baile Herculane-Timisoara, 12 – 17 Mai 1991.
14. Kaufmann, D. 1997: Zur Funktion linearbankeramischer Erdwerke, Vorträge des 15. Niederbayerische Archäologentages, Deggendorf, 41-87.
15. Kaufmann, D. 2002: Kult oder nicht Kult - das ist hier die Frage, in: H.-J. Beier, ed., Varia neolithica II, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 32, Weissbach, 1-34, Taf. 1-4.
16. Kaufmann, D. 2003a: Kultische Funde und Befunde aus dem linienbandkeramischen Erdwerk von Eilsleben, Bördekreis, westlich von Magdeburg, in: : A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikms i Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 125-136.
17. Kaufmann, D. 2003b: Menschenopfer bei den Bandkeramikern?, in: E. Jerem – P. Raczky, hrsg., Morgenrot der Kulturen. Frühe Etappen der Menschheitsgeschichte in Mittel- und Südosteuropa. Festschrift für Nándor Kalicz zum 75. Geburtstag, Budapest, 193-205.
18. Kaufmann, D. – Günther, H. 2000: Eine linienbankeramische Gefässrassel von Rossleben in Thüringen, in: Pavlů, I., ed., In memoriam Jan Rulf, PA – Supplementum 13, Praha, 155-164.
19. Kaufmann, D. – Marschall, O. 1975: Ein Kultgegenstand mit Gesichtsdarstellung aus der Bernburger Gruppe von Polleben, Kr. Eilsleben, AuF 20, 17-20, obr. 1-2.
20. Krause, R. 2003: Grabenwerk – Siedlung – Gräbefeld: Die Ausgrabngen von 1994-1997 von Vaihingen an der Enz (Kr. Ludwigsburg, Baden-Würtenberg), in: : A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds.: Aktuelle Fragen des Neolithikms i Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001), 109-124.
21. Lüning, J. 1983-1984: Mittelneolithische Grabenanlagen im Rheinland und in Westfalen, MUAG XXXIII-XXXIV, 9-25.
22. Lüning, J. 2000: Steinzeitliche Bauern in Deutschland. Die Landwirtschaft im Neolithikm, Universitätsforchungen zur Prähistorischen Archäologie 58, Bonn.
23. Weiner, J. 1998: Neolithische Brunnen, in: H. Koschik, 1998: Brunnen der Jungsteinzeit. Internationales Symposium in Erkelenz, 27. Bis 29. Oktober 1997, Materialen zur Bodedenkmalpflege im Rheinland 11, Köln – Bonn, 193-213.
24. Wetzel, G. 1994: Die ersten Ackerbauern, in: Nicht nur Sand und Scherben … Ausstellungskatalog Brandenburgisches Landesmuseum für Ur- und Frühgeschichte, Potsdam, 37-46.

Mladší neolit
Články, studie, monografie
1. Becker, H. 1990: Mittelneolithische Kreigrabenanlagen in Niederbayern und ihre Interpretation auf Grund von Luftbildern und Bodenmagnetik, Vorträge des 8. Niederbayerischen Archäologentages, Deggendorf, 139-176.
2. Becker, H. 1995: Luftbild und Geophysik, in: Kunow, J., ed., 1995: Luftbildarchäologie in Ost- und Mitteleuropa, Aerial Archaeology in Eastern and Central Europe. Internationales Symposium 26. - 30. September 1994 Potsdam-Kleinmachnow, Land Brandenburg, Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 3, 165-176.
3. Becker, H. 1996a: Kultplätze, Sonnentempel und Kalenderbauten aus dem 5. Jahrtausend vor Chr. - Die mittelneolithischen Kreisanlagen in Niederbayern, in: Becker, H. ed. 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Bd. 59, München, 101-122.
4. Becker, H. 1996b: Befestigte Siedlungen, Kultplätze und Burgen aus der ausgehenden Jungsteinzeit: Altheim-Essenbach, Linzing-Osterhofen und Galgenberg-Kopfham, in: Becker, H. ed. 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Bd. 59, München, 123-134.
5. Becker, H. 1996f: Befestigte Siedlungen, Kultplätze und Burgen aus der ausgehenden Jungsteinzeit: Altheim-Essenbach, Linzing-Osterhofen und Galgenberg-Kopfham, in: Becker, H., ed., Archäologische Prospektion, Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege 59, München, 123-134.
6. Behrens, H. 1981: The first „Woodhenge“ in Middle Europe, Antiquity LV, 172-178.
7. Böhm, K. – Schmotz, K. 1991: Bestattungen der jungsteinzeitlichen Münchshöfener Gruppe. Mit einem Beitrag von Peter Schröter, Archäologische Denkmäler im Landkreis Deggendorf 5, Deggendorf.
8. Eckert, J. 1990: Überlegungen zu Bauweise und Funktion Michelsberger Erdwerke im Rheinland, in: Kaufmann, D. (ed.), Tagung über „Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa“ im Jahre 1988, Jschr. mitteldt. Vorgesch. 73, 399-414.
9. Kaufmann, D. 1976: Wirtschaft und Kultur der Stichbandkeramiker im Saalegebiet, Veröfentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte in Halle, B. 30, Berlin.
10. Kaufmann, D. 1994: Die Elbe-Saale-Gruppe der Jordansmühler Kultur, in: P. Koštuřík – R. Grygiel, eds.: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo – Kravsko – Těšetice 1988, Brno – Łódź, 112-130.
11. Kreiner, L. 2000: Eine altheimer Kreisgrabenanlage in Mödling, Gde. Pilsting, Ldkr. Dingolfing-Landau, Niederbayern, SPFFBU M4 (1999), 155-165.
12. Lichardus, J. 1976: Rössen-Gatgersleben-Baalberge. Ein Beitrag zur Chronologie des mitteldeutschen Neolithikums und zur Entstehung der Trichterbecher Kulturen, Beitr. z. Altertumskunde 17, Bonn.
13. Mikschofsky, D. 1999: Archäologische Luftbilderkundung in Kyhna, Lkr. Delitzsch, in: Archäologie aktuell im Freistaat Sachsen 5/1997, 106-111.
14. Neumair, E. 2000: Neue Aspekte zum Siedlungwesen der Münchshöfener Kultur anhand von Untersuchungen in Murr, Lkr. Freising, in Beier, H-J. unter Mitarbeit von Ralph Einicke, eds.: Varia neolithica I, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 22, Weissbach, 99-114.
15. Niquet, F. 1938: Das Gräberfeld von Rössen Kreis Merseburg, Veröffentlichungen des Landesanstalt für Volkheitskunde zu Halle 9/1938.
16. Petrasch, J. 1989: Das Altheimer Erdwerk bei Alkofen, Gde Bad Abbach, Lkr. Kelheim, Berichte Bayerischer Bodendenkmalpflege 26-27, (1985-86), 33-80.
17. Petrasch, J. 1990a: Mittelneolithische Kreisgrabenanlage in Mitteleuropa, Berichte der Römisch-Germanischen Kommission 71, 407-564.
18. Petrasch, J. 1990b: Überlegungen zur Funktion neolithischer Erdwerke anhand mittelneolithischer Grabenanlagen aus Südostbayern, in: Kaufmann, D., ed. 1990: Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa 7.-11. 11. 1988, Elbingerode, JfMV 73, 369-387.
19. Rind, M. M. 2000: Rohstoffabbau in Arnhofen vor 6500 Jahren und heute, Vorträge des 18. Neiderbayerischen Archäologentages, Deggendorf, 39-57.
20. Schier, W. 1999: Eine Kreisgrabenanlage der Grossgartacher Kultur von Ippesheim, Das archäologische Jahr in Bayern 1998, 17-20.
21. Stroh, A. 1938: Die Rössener Kultur in Südwestdeutschland, 28. Bericht Römisch-Germanischen Kommission.
22. Süss, L. 1969: Zum Problem der zeitlichen Stellung der Münchshöfener Gruppe, in: A. Točík, ed.: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra, 393-414.
23. Tillmann, A. 1997: Eine Doppelkreisgrabenanlage der Pollinger Kultur aus Riekofen, Ldkr. Regensburg. Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz, Bd. 1, 123-129.

Sborníky
1. E. Bánffy, ed., Prehistoric Studies in emoriam Ida Bognár-Kutzián, Antaeus 25, Budapest, 377-404.
2. B. Chropovský – J. Pavúk, eds., 1982: Siedlungen der Kultur mit Linearkeramik in Europa, Internationales Koloquium, Nové Vozokany 17. – 20. November 1981, Nitra.
3. B. Chropovský – H. Friesinger, eds., 1986,: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany 5. – 9. November 1984, Nitra – Wien.
4. I. Cheben – I. Kuzma, eds.: Otázky neolitu a eneolitu našich krajín, Zborník referátov z 20. pracovného stretnutia, Liptovská Sielnica 9. – 12. 10. 2001, Nitra, 143-166, ISBN 80 – 88 709 – 57 – 1.
5. I. Cheben, – I. Kuzma, eds.: Otázky neolitu a eneolitu našich krajín, Zborník referátov z 23. pracovného stretnutia bádateľov pre výskum neolitu a eneolitu Čiech, Moravy a Slovenska, Skalica 21.- 24. 9. 2004, Nitra, 161-184, ISBN 80-88709-83-0.
6. A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – A. Pedrotti, eds. 2003: Aktuelle Fragen des Neolithikums in Mitteleuropa, Preistoria Alpina 37 (2001).
7. Les religions de la prehistorie. Symposium international sur les religions de la prehistorie, Valcamonica 1972, Capo di Ponte (Brescia) 1975.
8. M. Lutovský, ed., 2004: Otázky neolitu a eneolitu 2003. Sborník referátů z 22. pracovního setkání badatelů zaměřených na výzkum neolitu a eneolitu, Český Brod - Kounice 23. až 26. září 2003, Praha.
9. M. Metlička, ed., 2001: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí - 2000. Sborník referátů 19. pracovního setkání konference badatelů zaměřených na výzkum neolitu a eneolitu České a Slovenské republiky, Plzeň (Západočeské muzeum v Plzni) 9. – 12. 10. 2000, Plzeň.
10. P. Németh, ed., 1994: Konferenz zum 125. Jahrestages des Bestehens des Jósa-Ándrás-Múzeum in Nyíregyháza, Jósa-Ándrás-Múzeum Évkönyve XXXVI.
11. J. Pavúk, ed., 1993: Actes du Congrès International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques 2. Bratislava 1-7 Septembre 1991, Bratislava.
12. J. Prostředník – V. Vokolek, eds., 1998: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 16. pracovního zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Ćech, Moravy a Slovenska, Lázně Sedmihorky 23. – 25. září 1997, Turnov – Hradec Králové.
13. J. Regenye, ed.: Sites & Stones. Lengyel Culture in Western Hungary and Beyond. A Review of the Current Research. Lengyel´99 and IGCP-442 Conference, Veszprém, 1999, Veszprém.
14. J. Rulf, ed., 1989: Bylany Seminar 1987.
15. R. Tichý, ed.: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 25. zasedání badatelů pro výzkum neolitu Čech. Moravy a Slovenska, Hradec Králové 30. 10. –2. 11. 2006, Archeologické studie Univerzity Hradec Králové 1, 71-76, ISBN 978-80-7041-561-0.
A. Točík, ed., 1967: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen, Nitra – Malé Vozokany, 16. – 20. April 1967, Študijné zvesti 17, Nitra.
16. T. Wiślański, ed., 1987: Neolit i początki epoki brązu na ziemi chełmińskiej, Toruń.

Katalog:
1. F. Daim – W. Neubauer, eds., 2005: Zeitreise Heldenberg. Geheimnisvolle Kreisgräben.Niederöstereichische Landesausstellung 2005 Heldenberg in Kleinwetzdorf, Horn – Wien.

Lexikon:
1. H. Müller-Karpe, ed., 1968: Handbuch der Vorgeschichte. Zweiter Band. Jungsteinzeit (Text, Tafeln), München.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - dostatečná účast na přednášce
- znalost obecné charakteristiky neolitu
- přehled hlavních vývojových trendů neolitu na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, Německu a v Polsku
- orientace v základní odborné literatuře

Sylabus NEPRARC - Metody protohistorické archeologie
2013

Sylabus NETNARC1 - Etnoarcheologie 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Květina Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historie antropologického myšlení. Vývoj vztahu antropologie a archeologie v anglosaském světě a ve střední Evropě. Zacházení s odpadem a formulování „middle range theory“. Formování archeologického materiálu na sídlištích. Studium artefaktů na základě etnoarcheologie s přihlédnutím k počítačovým aplikacím. Specializovaná výroba – její typologie a vliv na formální vlastnosti artefaktů. Systémy a vzory osídlení v krajině a v závislosti na sociální organizaci. Obchod s prestižními artefakty a běžnými komoditami, typy trhů. Moc, autorita a prestiž - vedoucí aktivit, velké osoby, náčelníci, králové, stařešinové. Sociální struktura a její instituce. Typy příbuzenských systémů. Náboženství a pohřební ritus jako antropologické konstanty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty s interpretací archeologických situací prostřednictvím antropologických modelů. Ty jsou formulovány na základě terénních výzkumů u soudobých a recentních předindustriálních společností. Antropologické modely jsou důležitou srovnávací rovinou prehistorické i historické archeologie. Posluchači jsou vedeni k nazírání na zaniklé společnosti bez antropocentrismu a s respektem ke kulturní odlišnosti „těch druhých“.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Historie vývoje názorů v antropologii I
2. Historie vývoje názorů v antropologii II.
3. Vztah antropologie a archeologie
4. Zacházení s odpadem
5. Formování archeologického materiálu
6. Studium artefaktů – funkce, operační řetězce, taxonomie a styl
7. Specializovaná výroba
8. Osídlení– systémy a vzory, sídelní struktura a aktivity
9. Obchod a směna
10. Sociální organizace
11. Moc, autorita a prestiž
12. Příbuzenství
13. Náboženství, pohřební ritus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná studijní literatura:
Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Literatura doporučená studentům Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NETNARC2 - Etnoarcheologie 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Květina Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historie antropologického myšlení. Vývoj vztahu antropologie a archeologie v anglosaském světě a ve střední Evropě. Zacházení s odpadem a formulování „middle range theory“. Formování archeologického materiálu na sídlištích. Studium artefaktů na základě etnoarcheologie s přihlédnutím k počítačovým aplikacím. Specializovaná výroba – její typologie a vliv na formální vlastnosti artefaktů. Systémy a vzory osídlení v krajině a v závislosti na sociální organizaci. Obchod s prestižními artefakty a běžnými komoditami, typy trhů. Moc, autorita a prestiž - vedoucí aktivit, velké osoby, náčelníci, králové, stařešinové. Sociální struktura a její instituce. Typy příbuzenských systémů. Náboženství a pohřební ritus jako antropologické konstanty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty s interpretací archeologických situací prostřednictvím antropologických modelů. Ty jsou formulovány na základě terénních výzkumů u soudobých a recentních předindustriálních společností. Antropologické modely jsou důležitou srovnávací rovinou prehistorické i historické archeologie. Posluchači jsou vedeni k nazírání na zaniklé společnosti bez antropocentrismu a s respektem ke kulturní odlišnosti „těch druhých“.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Historie vývoje názorů v antropologii I
2. Historie vývoje názorů v antropologii II.
3. Vztah antropologie a archeologie
4. Zacházení s odpadem
5. Formování archeologického materiálu
6. Studium artefaktů – funkce, operační řetězce, taxonomie a styl
7. Specializovaná výroba
8. Osídlení– systémy a vzory, sídelní struktura a aktivity
9. Obchod a směna
10. Sociální organizace
11. Moc, autorita a prestiž
12. Příbuzenství
13. Náboženství, pohřební ritus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná studijní literatura:
Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Literatura doporučená studentům povinná studijní literatura:
Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NETNOAR - Etnoarcheologie
2011

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Květina Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do historie antropologického myšlení. Vývoj vztahu antropologie a archeologie v anglosaském světě a ve střední Evropě. Zacházení s odpadem a formulování „middle range theory“. Formování archeologického materiálu na sídlištích. Studium artefaktů na základě etnoarcheologie s přihlédnutím k počítačovým aplikacím. Specializovaná výroba – její typologie a vliv na formální vlastnosti artefaktů. Systémy a vzory osídlení v krajině a v závislosti na sociální organizaci. Obchod s prestižními artefakty a běžnými komoditami, typy trhů. Moc, autorita a prestiž - vedoucí aktivit, velké osoby, náčelníci, králové, stařešinové. Sociální struktura a její instituce. Typy příbuzenských systémů. Náboženství a pohřební ritus jako antropologické konstanty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty s interpretací archeologických situací prostřednictvím antropologických modelů. Ty jsou formulovány na základě terénních výzkumů u soudobých a recentních předindustriálních společností. Antropologické modely jsou důležitou srovnávací rovinou prehistorické i historické archeologie. Posluchači jsou vedeni k nazírání na zaniklé společnosti bez antropocentrismu a s respektem ke kulturní odlišnosti „těch druhých“.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Historie vývoje názorů v antropologii I
2. Historie vývoje názorů v antropologii II.
3. Vztah antropologie a archeologie
4. Zacházení s odpadem
5. Formování archeologického materiálu
6. Studium artefaktů – funkce, operační řetězce, taxonomie a styl
7. Specializovaná výroba
8. Osídlení– systémy a vzory, sídelní struktura a aktivity
9. Obchod a směna
10. Sociální organizace
11. Moc, autorita a prestiž
12. Příbuzenství
13. Náboženství, pohřební ritus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Literatura doporučená studentům Beneš, J. 1994: Člověk. Praha: Mladá fronta.
Budil, I. T. 1998: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.
David, N. – Kramerová, C. 2001: Ethnoarchaeology in action. Cambridge: Cambridge University Press.
Harris, M. 1968: The Rise of Anthropological Theory. New York, London: Harper & Row, publishers.
Hubinger, V. – Honzák, F. – Polišenský, J. 1985: Národy celého světa. Praha: Mladá fronta.
Hrdý, L. – Soukup, V. – Vodáková, A. 1994: Sociální a kulturní antropologie (slovník). Praha.
Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha (1989 třetí vydání, Cultural and Social Anthropology. An Overture).
Orme, B. 1981: Anthropology for archaeologists. London: Gerald Duckworth.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1991: Archaeology. Theories, Method and Practice. London: Thames and Hudson Ltd.
Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.
Wyn Davies, M. - Piero 2003: Kulturní antropologie (komix). Praha (2002 Anthropology).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NEXPARC1 - Experimentální archeologie 1
2014

Sylabus NEXPARC2 - Experimentální archeologie 2
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Technologie jsou klíčovým předmětem archeologického poznání. Veškeré hmotné prameny záměrně vytvořené člověkem jsou dokladem určitého technologického postupu. Způsob, jakým člověk předměty vyrábí a přetváří prostředí, ve kterém žije je hluboce zakořeněn v kulturním vzorci dané společnosti a je víceméně neuvědoměle předáván procesem učení. Poznání technologických řetězců, tak umocňuje poznání sociálních sítí společností, které archeologie studuje. Rekonstrukce technologických řetězců je jedním z hlavních námětů experimentální archeologie, proto se pokračování kurzu experimentální archeologie soustřeďuje na mapování stěžejních technologických tradic pravěku a středověku Evropy s přihlédnutím k technologickému vývoji v ostatních částech světa. U každé technologie jsou představeny základní principy a procesy, na kterých je technologie založena. Důraz je kladen na využití experimentu při výzkumu archaických technologií.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je poskytnout základní vhled do problematiky jednotlivých archaických technologií a zdůraznit klíčový význam experimentu při jejich výzkumu. Student by měl získat orientaci v základních principech jednotlivých archaických technologií, porozumět významu experimentální archeologií pro studium technologií a získat základní dovednosti související s dokumentací a analýzou replikativních experimentů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Technologie zpracování kamene
Technologie zpracování kosti a parohu
Technologie zpracování rostlinných a živočišných vláken a kůže
Pyrotechnologie I: organické materiály
Pyrotechnologie II: keramika a sklo
Pyrotechnologie III: metalurgie neželezných kovů
Pyrotechnologie IV: metalurgie železa
Dokumentace výsledků experimentu
Využití optické mikroskopie v experimentální archeologii

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adrefsky, W. 1998: Lithics. Macroscopic approaches to analysis. Cambridge.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental archaeology, London – New York – Toronto – Sydney – San Francisco.
Craddock, P. – Hughes, M.J. 1985: Furnaces and smelting. Technology in Antiquity. London
Craddock, P. T. 1995: Early metal mining and production, Edinburg.
Earwood, C. 1993: Domestic wooden artefacts in Britain and Ireland from Neolithic to Viking times, Exeter.
Gibson, A.- Woods, A. 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologist. Leicester.
Henderson, J. 2000: The science and archeology of materials.An investigation of inorganic materials. London - New York.

Choyke, A. M. – Bartosiewicz, L. 2001: Crafting bone: Skeletal technologies through time and space. BAR IS 937, Oxford.
Kirsch R. a kol. 2003: Historie sklářské výroby v českých zemích. Praha.
Malina, J. – Malinová, R. 1992: Vzpomínky na minulost. Brno. Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
McGrail, S. (ed.) 1982: Woodworking techniques before A.D. 1500. BAR IS 129, Oxford.
Nørbach, L. Ch. (ed.) Early iron production – archaeology, technology and experiments, Lejre.
Orton, C. - Tyers, P. - Vince, A. 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
Paul Craddock, P. - Lang, J. (eds.) 2003: Mining and metal production through the ages. London
Rasmussen, M. – Hansen U. L. – Näsman, U. (eds.) 1995: Glass beads. Cultural history, technology, experiment and analogy, Lejre.
Rice, P. M. 1987: Pottery analysis: A sourcebook. Chicago - London
Rye, O. S. 1981: Pottery technology: Principles and reconstruction. Washington.
Sands, R. 1997: Prehistoric woodworking. The analysis and interpretation of Bronze and Iron Age toolmarks. London
Smith, A.L. – Bosguet, D. – Martineau, R. 2005: Pottery manufactiring processes: Reconstruction and iterpretaion. BAR IS 1349, Oxford.
Tylecote, R.F. 1987: The early history of metallurgy in Europe, Longman, London - New York
Walker, E. A. – Wenban-Smith, F. – Healy, F. (eds.) 2004: Lithics in action. Oxford.

>>> Předmět využívá učební pomůcku z projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Malina, J. – Malinová, R. 1992: Vzpomínky na minulost. Brno.Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.Periodika:Rekonstrukce a experiment v archeologii
Literatura doporučená studentům
Adrefsky, W. 1998: Lithics. Macroscopic approaches to analysis. Cambridge.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental archaeology, London – New York – Toronto – Sydney – San Francisco.
Craddock, P. – Hughes, M.J. 1985: Furnaces and smelting. Technology in Antiquity. London
Craddock, P. T. 1995: Early metal mining and production, Edinburg.
Earwood, C. 1993: Domestic wooden artefacts in Britain and Ireland from Neolithic to Viking times, Exeter.
Gibson, A.- Woods, A. 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologist. Leicester.
Henderson, J. 2000: The science and archeology of materials.An investigation of inorganic materials. London - New York.
Choyke, A. M. – Bartosiewicz, L. 2001: Crafting bone: Skeletal technologies through time and space. BAR IS 937, Oxford.
Kirsch R. a kol. 2003: Historie sklářské výroby v českých zemích. Praha.
Malina, J. – Malinová, R. 1992: Vzpomínky na minulost. Brno. Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
McGrail, S. (ed.) 1982: Woodworking techniques before A.D. 1500. BAR IS 129, Oxford.
Nørbach, L. Ch. (ed.) Early iron production – archaeology, technology and experiments, Lejre.
Orton, C. - Tyers, P. - Vince, A. 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
Paul Craddock, P. - Lang, J. (eds.) 2003: Mining and metal production through the ages. London
Rasmussen, M. – Hansen U. L. – Näsman, U. (eds.) 1995: Glass beads. Cultural history, technology, experiment and analogy, Lejre.
Rice, P. M. 1987: Pottery analysis: A sourcebook. Chicago - London
Rye, O. S. 1981: Pottery technology: Principles and reconstruction. Washington.
Sands, R. 1997: Prehistoric woodworking. The analysis and interpretation of Bronze and Iron Age toolmarks. London
Smith, A.L. – Bosguet, D. – Martineau, R. 2005: Pottery manufactiring processes: Reconstruction and iterpretaion. BAR IS 1349, Oxford.
Tylecote, R.F. 1987: The early history of metallurgy in Europe, Longman, London - New York
Walker, E. A. – Wenban-Smith, F. – Healy, F. (eds.) 2004: Lithics in action. Oxford.
doporučená:
Malina, J. – Malinová, R. 1992: Vzpomínky na minulost. Brno.Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.Periodika:Rekonstrukce a experiment v archeologii

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře za aktivní účasti studentů

Sylabus NFALEPR - Fakultní letní praxe
2014

Sylabus NFORPRO1 - Formativní procesy 1
2014

Sylabus NFORPRO2 - Formativní procesy 2
2013

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tzv. transformační procesy (nebo archeologizace) představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Tvorba výplní archeologických zahloubených objektů (přírodní nebo antropogenní cestou) má dopad na chronologické systémy v závislosti na posouzení charakteru tzv. nálezových celků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je, aby student pochopil rozdíly ve vypovídacích schopnostech typů archeologických pramenů tzv. jámové archeologie, tedy pro období od počátku zemědělského pravěku do počátku středověku. Důraz je kladen na znalost a projevy přírodních a kulturních vlivů člověka při vzniku archeologického pramene.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod – sídlištní vrstva a splach, narušení objektů (J. Neustupný)
2. Specifické příklady superpozicí latén – doba římská (P- Drda)
3. struktura keramické náplně na neolitických sídlištích (J. Rulf)
4. studium množin keramiky sídlišť a mikroregionů (Rulf – Salač)
5. keramický odpad na pravěkých sídlištích (E. Neustupný)
6. intruze archeologických objektů (Rulf, Kazdová)
7. nálezové celky v pojetí S. Vencla
8. Snaha o řešení „historie“ archeologického objektu (P. Květina)
9. Nedochované komponenty pravěkého osídlení (M. Kuna)
10. Roztoky u Prahy – příklad řešení výplní objektů (M. Kuna)
11. vlastnosti keramiky na pravěkých sídlištích (V. Salač a kol.)
12. Geoarcheologický přístup (L. Lisá) a příklady tvorby výplní objektů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Černý, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu, Archeologické rozhledy 47, 301-313
Dobeš, M. – Zápotocký, M. 2009: Sídliště raného až staršího eneolitu v Hřebči, okr. Kladno. Příklad dlouhodobě otevřeného pravěkého objektu, Archeologické rozhledy LXI, 265-284
Drda, P. 1974: Příspěvek k datování laténských sídlištních objektů s mladšími keramickými příměsemi, AR 27, 603-613.
Ježek, M. – Chytráček, M. – Lojek, T. – Prokopová, A. 2009: K pre-historii dvou Měst pražských, Archeologické rozhledy LXI, 118-138
Kazdová, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 – 70
Kruťová, M. 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
Kuna, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archaeologický výzkum sídlištní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, Praha: ARÚP.
Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech,, In: Bylany Varia 3, 9-15
Mangel, T. (v tisku): „Hromadný nález“ keramiky z časné až starší doby laténské z Benátek (okr. Hradec Králové, Archeologie ve středních Čechách
Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
Neustupný, J. 1957: K metodám archeologické práce, Časopis Národního musea 126, 48-75
Rulf,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
Rulf, J.-Salač, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
Salač, V. Bernard, L. – Kubálek, T. – Neruda, R. – Trebsche, P. 2007: Ke kvantitativním vlastnostem souborů sídlištní keramiky z doby železné, Archeologie ve středních Čechách 11, 265-282
Tichý, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418

Tichý, Rad. 2008: Sídliště kultury s lineární keramikou v Mohelnici "U cukrovaru": aktuální problém pro dataci neolitických sídlišť?, Pravěk Nová řada 17/2007, 5-26
Turek, J. – Turková, M. 2012: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů v erodovaném terénu v Brandýse nad Labem – Vrábí, Archeologie ve středních Čechách 16, s. 667-672
Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

>>> Předmět využívá výukovou pomůcku MOFFINO

Literatura doporučená studentům Kuna, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
Neustupný, J. 1957: K metodám archeologické práce, Časopis Národního musea 126, 48-75
Rulf,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
Neustupný, J. 1957: K metodám archeologické práce, Časopis Národního musea 126, 48-75
Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením.

Sylabus NFYZANT - Fyzická antropologie
2010

Sylabus NGEARCH - Geoarcheologie
2014

Sylabus NGEOARC - Geologie pro archeology
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Gregor Miloš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student získá přehled o základních geologických fenoménech, se kterými se může setkat v rámci archeologické praxe, a které jsou podstatné pro pochopení vztahu mezi člověkem a prostředím nebo přispívají k formovaní archeologického materiálu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je uvést studenta do základů geologie a jejího vztahu k archeologii

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod
2. Geoarcheologie
3. Sedimentologie
4. Stratigrafie
5. Geomorfologie
6. Pedologie
7. Geofyzikální metody
8. Studium provenience
9. Metody datování

Literatura, na níž je předmět vystavěn Brown, A.G. 1997: Alluvial Geoarchaeology: Floodplain archaeology and environmental change. Cambridge.
C. Renfrew, J.M. Wagstaff and J.B. Thornes. 1983. Geography, Archaeology and Environment. The Geographical Journal, 149 (3): 316-333.
Dincauze, D. F. 2000: Environmental Archaeology. Principles and Practice. Cambridge.
Dudek, A. - Malkovský, M. 1981: Atlas hornin. 2. vyd. Praha.
Evans, J. – O‘Connor, T. 1999: Environmental Archaeology. Principles and Methods. Trupp – Stroud.
French, Ch. 2002 Geoarchaeology in Action Studies in Soil Micromorphology and Landscape Evolution. Routledge.
G. Gladfelter. 1981. Developments and Directions in Geoarchaeology. Advances in Archaeological Method and Theory, 4: 343-364.
Chlupáč, I. 2002: Geologická minulost České republiky. Praha.
Kachlík, V. - Chlupáč, I. 2001: Základy geologie. Praha.
Matyášek, J. - Suk, M. 2002: Základy petrologie. Brno.
R.A. Dalan and S.K. Banerjee. 1998. Solving Archaeological Problems Using Techniques of Soil Magnetism. Geoarchaeology, 13 (1): 3-36.
R.E. Hughes and R.L. Smith. 1993. Archaeology, Geology, and Chemistry in Obsidian Provenance Studies. In: J.K. Stein, and A.R. Linse (eds). Effects of Scale on Archaeological and Geoscientific Perspectives. Geological Society of America Special Paper 283: 79-91.
Rapp, G. - Christopher, L. H. 2006: Geoarchaeology: The Earth-Science Approach to Archaeological Interpretation. Yale.
Richard Macphail, R. - Matthews, W. - Goldberg, P. 2005: Practical and Theoretical Geoarchaeology, Blackwell.
Sádlo, J. a kol. 2005: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha.
V.T. Holliday. 1990. Pedology in Archaeology. In: N.P. Lasca and J. Donahue (eds). Archaeological Geology of North America. Geological Society of America Centennial Special Volume 4: 525-540.
Wilkinson, K. – Stevens, Ch. 2003: Environmental Archaeology. Approaches, Techniques and Applications. Stroud.

Literatura doporučená studentům Brown, A.G. 1997: Alluvial Geoarchaeology: Floodplain archaeology and environmental change. Cambridge.
C. Renfrew, J.M. Wagstaff and J.B. Thornes. 1983. Geography, Archaeology and Environment. The Geographical Journal, 149 (3): 316-333.
Dincauze, D. F. 2000: Environmental Archaeology. Principles and Practice. Cambridge.
Dudek, A. - Malkovský, M. 1981: Atlas hornin. 2. vyd. Praha.
Evans, J. – O‘Connor, T. 1999: Environmental Archaeology. Principles and Methods. Trupp – Stroud.
French, Ch. 2002 Geoarchaeology in Action Studies in Soil Micromorphology and Landscape Evolution. Routledge.
G. Gladfelter. 1981. Developments and Directions in Geoarchaeology. Advances in Archaeological Method and Theory, 4: 343-364.
Chlupáč, I. 2002: Geologická minulost České republiky. Praha.
Kachlík, V. - Chlupáč, I. 2001: Základy geologie. Praha.
Matyášek, J. - Suk, M. 2002: Základy petrologie. Brno.
R.A. Dalan and S.K. Banerjee. 1998. Solving Archaeological Problems Using Techniques of Soil Magnetism. Geoarchaeology, 13 (1): 3-36.
R.E. Hughes and R.L. Smith. 1993. Archaeology, Geology, and Chemistry in Obsidian Provenance Studies. In: J.K. Stein, and A.R. Linse (eds). Effects of Scale on Archaeological and Geoscientific Perspectives. Geological Society of America Special Paper 283: 79-91.
Rapp, G. - Christopher, L. H. 2006: Geoarchaeology: The Earth-Science Approach to Archaeological Interpretation. Yale.
Richard Macphail, R. - Matthews, W. - Goldberg, P. 2005: Practical and Theoretical Geoarchaeology, Blackwell.
Sádlo, J. a kol. 2005: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha.
V.T. Holliday. 1990. Pedology in Archaeology. In: N.P. Lasca and J. Donahue (eds). Archaeological Geology of North America. Geological Society of America Centennial Special Volume 4: 525-540.
Wilkinson, K. – Stevens, Ch. 2003: Environmental Archaeology. Approaches, Techniques and Applications. Stroud.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NGISARC1 - GIS v archeologii 1
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled o konkrétních aplikacích informačních systémů v archeologii. Důraz je kladen na geografické informační systémy, které integrují většinu základních typů elektronických nástrojů použitelných v archeologii. První část předmět je zaměřena na využití informačních technologií pro dokumentaci a analýzu osídlení v krajině. V úvodu bude podána základní charakteristika prostorových dat a způsoby jejich získávání a vytváření. Dále budou studenti uvedeni do problematiky vytváření a spravování geodatabáze archeologických lokalit, modelace povrchu a dalších krajinných prvků pomocí interpolačních metod, analýzy prostorových vlastností lidských aktivit, jejich vzájemného vztahu a vztahu k okolnímu prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení základních principů práce s prostorovými daty a osvojení dovedností aplikovat tyto principy v praxi archeologie především za pomoci geografických informačních systémů. Student bude schopen transformovat archeologická data do prostředí GIS, navrhnout a realizovat geodatabázi, spravovat archeologická data pomocí informačních systémů a osvojí si principy prostorové analýzy a modelování prostorových dat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
Obecná charakteristika prostorových dat, 2. Prostorová data v archeologii, 3. Struktura geografických informačních systémů, 1. Získávání a zdroje prostorových dat, 2. Zobrazování dat v mapách, 3. Práce s tabulkami a geodatabáze, 4. Vytváření prostorových dat, 5. Editace prostorových dat, 6. Modelace povrchu krajiny, 7. Modelace hydrologické sítě, 8. Analýza prostorových vlastností archeologických nalezišť, 9. Analýza prostorových vztahů

Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
kol. autorů 1999: Pracujeme s geografickým informačním systémem ArcView GIS. Poznejte svět počítačových map a geografických informačních systémů pro každého. Praha.
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
doporučená:
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha.
Hendl, J. 2004: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
Longley, P.A. - Batty, M. (eds.) 2003: Advanced Spatial Analysis - The CASA Book of GIS. Redlands.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Mitchell, A. 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2 - Spatial Measurements and Statistics. Redlands.
Neústupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
London.Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical Information Systems in Archaeology. Cambridge.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial Technology and Archaeology. The Archaeological Applications of GIS. Abingdon.
Zeiler, M. 1999: Modeling Our World - The ESRI Guide to Geodatabase Design. Redlands.

Literatura doporučená studentům povinná:
kol. autorů 1999: Pracujeme s geografickým informačním systémem ArcView GIS. Poznejte svět počítačových map a geografických informačních systémů pro každého. Praha.
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
doporučená:
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha.
Hendl, J. 2004: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
Longley, P.A. - Batty, M. (eds.) 2003: Advanced Spatial Analysis - The CASA Book of GIS. Redlands.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Mitchell, A. 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2 - Spatial Measurements and Statistics. Redlands.
Neústupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
London.Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical Information Systems in Archaeology. Cambridge.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial Technology and Archaeology. The Archaeological Applications of GIS. Abingdon.
Zeiler, M. 1999: Modeling Our World - The ESRI Guide to Geodatabase Design. Redlands.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením.

Sylabus NGISARC2 - GIS v archeologii 2
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz prohlubuje vhled do problematiky využití informačních technologií při výzkumu a zpracování jednotlivých archeologických nalezišť. Probrány budou možnosti a meze aplikace informačních systémů při dokumentaci a analýze archeologických výzkumů, elektronické zpracování archeologické dokumentace, možnosti a metody přímé elektronické dokumentace, navrhování dokumentace archeologického výzkumu vyhovující požadavkům geografických informačních technologií, principy propojení prostorových dat s ostatními daty archeologické dokumentace. Důležitým tématem je využití informačních technologií pro kvantitativní a prostorovou analýzu lokality.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení plošného archeologického výzkumu jako souboru prostorově uspořádaných dat. Student se seznámí s moderními prostředky získávání prostorové informace v terénu a bude schopen transformovat dokumentaci archeologického výzkumu do elektronického prostředí, popřípadě navrhnout dokumentaci archeologického výzkumu, která by vyhovovala principům kvantitativní analýzy dat. Student si osvojí základních principy kvantitativní analýzy dat archeologického výzkumu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Prostorová analýza plošných archeologických výzkumů.
2. Typy prostorových a neprostorových dat v archeologii plošných výzkumů.
3. Zaměřování archeologických situací pomocí totální stanice a geodetické GPS.
4. Pořizování archeologické dokumentace pomocí geodetické GPS.
5. Postprocessing prostorových dat v kanceláři: formáty exportu dat, transformaci, archivace, příprava na další měření.
6. Principy vektorizace kresebné dokumentace.
7. Tvorba plánu archeologického výzkumu.
8. Tisková příprava grafických výstupů.
9. Vytváření geodatabáze určené pro analýzu archeologických dat I.
10. Vytváření geodatabáze určené pro analýzu archeologických dat II.
11. Využití geostatistických metod pro analýzu dat z archeologického výzkumu I.
12. Využití geostatistických metod pro analýzu dat z archeologického výzkumu I.
13. Sdílení dat prostřednictvím GIS serveru.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hendl, J. 2004: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha.
Kent, S. (ed.) 1990: Domestic architecture and the use of space. Cambridge.
London.Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical Information Systems in Archaeology. Cambridge.
Longley, P.A. - Batty, M. (eds.) 2003: Advanced Spatial Analysis - The CASA Book of GIS. Redlands.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Mitchell, A. 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2 - Spatial Measurements and Statistics. Redlands.
Neustupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial Technology and Archaeology. The Archaeological Applications of GIS. Abingdon.
Zeiler, M. 1999: Modeling Our World - The ESRI Guide to Geodatabase Design. Redlands.

Literatura doporučená studentům povinná:
Scott, C. a kol. 2004: ArcGIS 9. Začínáme s ArcGIS. Redlands.
doporučená:
Hendl, J. 2004: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha.
Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical Information Systems in Archaeology. Cambridge.
Longley, P.A. - Batty, M. (eds.) 2003: Advanced Spatial Analysis - The CASA Book of GIS. Redlands.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Mitchell, A. 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2 - Spatial Measurements and Statistics. Redlands.
Neustupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial Technology and Archaeology. The Archaeological Applications of GIS. Abingdon.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Při ústním pohovoru budou na příkladech ověřeny získané dovednosti v kombinaci s teoretickými poznatky na konkrétních úkolech.

Sylabus NHISVER - Historie a veřejnost
2014

Sylabus NHMKUAN - Hmotná kultura antiky
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz se zabývá antickým Středomořím s důrazem na vazbu mezi hmotnou kulturu a jejím sociálním pozadím. Hlavním tématem je fenomén antického Řecka jako klíčový kulturní element daného období a geografického prostoru zásadně ovlivňující následný vývoj hmotné kultury v Evropě a jeho transformace v prostředí Římské říše. Pozornost je soustředěna nejen na jednotlivé doklady hmotné kultury, ale především na jejich kontext a interpretaci.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti (1) získají základní orientací v hmotné kultuře antického Řecka a Říma, (2) porozumí interpretačnímu potenciálu hmotných pramenů v kombinaci s písemnými prameny z hlediska poznaní antických společností a (3) porozumí socio-kulturnímu rámci antického prostředí, ve kterém docházelo k transformaci hmotné kultury.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Doba bronzová v egejské oblasti: nemovité památky na pozadí společenského vývoje.
• Doba bronzová v egejské oblasti: přehled movitých památek.
• Postpalácové období a problematika přechodu mezi dobou bronzovou a železnou v egejské oblasti.
• Doba železná v Řecku.
• Orientalizující období a kontakt Řecka s východním Středomořím.
• Fenomén fénické námořní expanze a řecká kolonizace.
• Archeologie polis: mapovaní archeologických dokladů vývoje řecké obce.
• Posvátná místa a chrámy antického Řecka.
• Keramika a symposion: sociální kontext řeckých malovaných váz.
• Etruskové a západní Středomoří před vzestupem Říma.
• Raný Řím: specifika římské hmotné kultury.
• Vývoj římské architektury.
• Římské výtvarné umění a movité památky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Aubet, M. E. 1993: The Phoenicians and the West: politics, colonies, and trade. Cambridge [England]; New York: Cambridge University Press.
Ault, B. A. – Nevett, L. C. 2005: Ancient Greek houses and households: chronological, regional, and social diversity. Philadelphia: University of Pennsylvania Press.
Björk, C. 1995: Early pottery in Greece : a technological and functional analysis of the evidence from neolithic Achilleion, Thessaly. Jonsered, Sweden: P. Åströms.
Bremmer, J. N. – Erskine, A. 2010: The gods of ancient Greece identities and transformations. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Dickinson, O. T. P. K. 1994: The Aegean Bronze Age. Cambridge: Cambridge University Press.
— 2006: The Aegean from Bronze Age to Iron Age: continuity and change between the twelfth and eighth centuries BC. London: Routledge.
Gagarin, M. – Fantham, E. 2010: The Oxford encyclopedia of ancient Greece and Rome. New York: Oxford University Press.
Gates, C. 2003: Ancient cities: the archaeology of urban life in the Ancient Near East and Egypt, Greece and Rome. London; New York: Routledge.
Henig, M. 1990: Architecture and architectural sculpture in the Roman Empire. Oxford: Oxford University Committee for Archaeology : Distributed by Oxbow Books.
Izzet, V. 2007: The archaeology of Etruscan society. Cambridge; New York: Cambridge University Press.
Mattingly, D. J. 2011: Imperialism, power, and identity: experiencing the Roman empire. Princeton, N.J.: Princeton University Press.
Mazarakis Ainian, A. 1997: From rulers’ dwellings to temples : architecture, religion and society in early iron age Greece (1100-700 B.C.). Jonsered: Paul Åströms förlag.
Nevett, L. C. 1999: House and society in the ancient Greek world. Cambridge; New York: Cambridge University Press.
Osborne, R. 1996: Greece in the making, 1200-479 BC. London; New York: Routledge.
Pollitt, J. J. – Pollitt, J. J. 1990: The art of ancient Greece: sources and documents. Cambridge [England]; New York: Cambridge University Press.
Potter, D. S. 2006: A companion to the Roman Empire. Malden, MA: Blackwell Pub.
Torelli, M. – Palazzo Grassi 2000: The Etruscans. [Milan]: Bompiani.
Whitley, J. 2001: The archaeology of ancient Greece. Cambridge: Cambridge University Press.

>>> Předmět využívá vyučovací pomůcku z projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Aubet, M. E. 1993: The Phoenicians and the West: politics, colonies, and trade. Cambridge [England]; New York: Cambridge University Press.
Bremmer, J. N. – Erskine, A. 2010: The gods of ancient Greece identities and transformations. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Dickinson, O. T. P. K. 1994: The Aegean Bronze Age. Cambridge: Cambridge University Press.
— 2006: The Aegean from Bronze Age to Iron Age: continuity and change between the twelfth and eighth centuries BC. London: Routledge.
Izzet, V. 2007: The archaeology of Etruscan society. Cambridge; New York: Cambridge University Press.
Osborne, R. 1996: Greece in the making, 1200-479 BC. London; New York: Routledge.
Potter, D. S. 2006: A companion to the Roman Empire. Malden, MA: Blackwell Pub.
Torelli, M. – Palazzo Grassi 2000: The Etruscans. [Milan]: Bompiani.
Whitley, J. 2001: The archaeology of ancient Greece. Cambridge: Cambridge University Press.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře za aktivní účasti studentů

Sylabus NKAARNO - Kapitoly z archeologie novověku
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Matoušek Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace
Cílem kurzu je seznámit posluchače s oborem archeologie novověku. Charakterizovat předmět, vývoj a současný stav oboru, zvláště se zřetelem na situaci v ČR. Na konkrétních příkladech naznačit základní principy a témata studia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače s oborem archeologie novověku. Charakterizovat předmět, vývoj a současný stav oboru, zvláště se zřetelem na situaci v ČR. Na konkrétních příkladech naznačit základní principy a témata studia.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Charakteristika oboru, předmětu a metod studia
2. Dějiny výzkumu
3. Základní subdisciplíny archeologie novověku
4. Principy mezioborového studiaI. Terénní výzkum.
5. Principy mezioborového studiaII. Kartografické prameny
6. Principy mezioborového studiaIII. Ikonografické prameny.
7. Principy mezioborového studiaIV. Písemné a etnologické prameny.
8. Principy mezioborového studiaV. Geobotanika.
9. Principy mezioborového studia VI. Experimentální archeologie
10. Příklady I. Studium novověké krajiny obecně.
11. Příklady II. Studium novověkých bojišť.
12. Příklady III. Studium novověké keramiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Literatura:
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha: Academia.
Kuna, et. al. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia.
Matoušek, V. 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha: Academia.
Pajer, J. 2004: Studie o novokřtěncích. Strážnice: Etnos.

Literatura doporučená studentům Literatura:
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha: Academia.
Kuna, et. al. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia.
Matoušek, V. 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha: Academia.
Pajer, J. 2004: Studie o novokřtěncích. Strážnice: Etnos.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NKUSOAN - Kulturní a sociální antropologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled hlavních myšlenkových linií v uvažovaní nad povahou kultury či společnosti. Důraz bude kladen především na antropologické myšlení 2. poloviny 20. století: strukturální antropologii, její východiska a vyústění, neoevolucionismus, ekologickou antropologii a sociobiologii a v neposlední řadě interpretativní přístupy symbolické a kognitivní antropologie. Zváženy budou možnosti využití antropologických koncepcí pro poznání života prehistorického člověka a v obecnější rovině vůbec možnost porozumění odlišnému socio-kulturního systému. Kurz si klade za cíl pojmenovat a analyzovat stěžejní socio-kulturní koncepce a dát tak studentům základní obsahový a metodický rámec ke kritickému zhodnocení projekce vlastního kulturního vzorce do interpretací prehistorické a historické reality.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět podává přehled hlavních myšlenkových linií v uvažovaní nad povahou kultury či společnosti. Důraz bude kladen především na antropologické myšlení 2. poloviny 20. století: strukturální antropologii, její východiska a vyústění, neoevolucionismus, ekologickou antropologii a sociobiologii a v neposlední řadě interpretativní přístupy symbolické a kognitivní antropologie. Zváženy budou možnosti využití antropologických koncepcí pro poznání života prehistorického člověka a v obecnější rovině vůbec možnost porozumění odlišnému socio-kulturního systému. Kurz si klade za cíl pojmenovat a analyzovat stěžejní socio-kulturní koncepce a dát tak studentům základní obsahový a metodický rámec ke kritickému zhodnocení projekce vlastního kulturního vzorce do interpretací prehistorické a historické reality.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Předmět a metody sociální a kulturní antropologie2. Evolucionistická antropologie3. Difuzionistická antropologie4. Konfiguracionimus5. Psychologická antropologie 6. Funkcionalistická a strukturálně funkcionalistická antropologie7. - 8. Strukturální antropologie a poststrukturalismus9. Neoevolucionistická antropologie10. Ekologická antropologie11. – 12. Nová etnografie13. - 14. Nejnovější trendy v kulturní a sociální antropologii

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
Benedictová, R. 1999: Kulturní vzorce. Praha.Bogucki, P. 1999: The Origins of Human Society. Oxford.Budil, I. 2003: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.Budil, I. 2001: Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha.Frank, M. 2000: Co je neostrukturalismus? Praha.Geertz, C. 2000: Interpretace kultur. Praha.Hodder, I. 2002: Archaeological Theory Today. Cambridge.Lévi-Strauss, C. 1971: Myšlení přírodních národů. Praha.Lévy-Bruhl, L. 1999: Myšlení člověka primitivního. Praha.Morgan, L H. 1954: Pravěká společnost. Praha.Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha.Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha.Soukup, V. 2000: Přehled antropologických teorií kultury. Praha.Soukup, V. 2004: Dějiny antropologie. Praha.Whitley, D.S. ed. 1998: Reader in Archaeological Theory. London and New York.Wilson, E. O. 1993: O lidské přirozenosti. Praha.
doporučená
Benedictová, R. 1999: Kulturní vzorce. Praha.Budil, I. 2003: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.Geertz, C. 2000: Interpretace kultur. Praha.Lévi-Strauss, C. 1971: Myšlení přírodních národů. Praha.Lévy-Bruhl, L. 1999: Myšlení člověka primitivního. Praha.Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha.Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha.Soukup, V. 2000: Přehled antropologických teorií kultury. Praha.Soukup, V. 2004: Dějiny antropologie. Praha.Wilson, E. O. 1993: O lidské přirozenosti. Praha.Wolf, J. 1971: Kulturní a sociální antropologie. Praha.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
Benedictová, R. 1999: Kulturní vzorce. Praha.Bogucki, P. 1999: The Origins of Human Society. Oxford.Budil, I. 2003: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.Budil, I. 2001: Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha.Frank, M. 2000: Co je neostrukturalismus? Praha.Geertz, C. 2000: Interpretace kultur. Praha.Hodder, I. 2002: Archaeological Theory Today. Cambridge.Lévi-Strauss, C. 1971: Myšlení přírodních národů. Praha.Lévy-Bruhl, L. 1999: Myšlení člověka primitivního. Praha.Morgan, L H. 1954: Pravěká společnost. Praha.Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha.Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha.Soukup, V. 2000: Přehled antropologických teorií kultury. Praha.Soukup, V. 2004: Dějiny antropologie. Praha.Whitley, D.S. ed. 1998: Reader in Archaeological Theory. London and New York.Wilson, E. O. 1993: O lidské přirozenosti. Praha.
doporučená
Benedictová, R. 1999: Kulturní vzorce. Praha.Budil, I. 2003: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha.Geertz, C. 2000: Interpretace kultur. Praha.Lévi-Strauss, C. 1971: Myšlení přírodních národů. Praha.Lévy-Bruhl, L. 1999: Myšlení člověka primitivního. Praha.Murphy, R. F. 1998: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha.Soukup, V. 1996: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha.Soukup, V. 2000: Přehled antropologických teorií kultury. Praha.Soukup, V. 2004: Dějiny antropologie. Praha.Wilson, E. O. 1993: O lidské přirozenosti. Praha.Wolf, J. 1971: Kulturní a sociální antropologie. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením dle potřeby vyučujícího s aktivní účastí studentů

Sylabus NKVAGEO - Kvartérni geologie
2012

Sylabus NLATEVR - Latén Evropy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mangel Tomáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu původ Keltů, první písemné zprávy
Archeologie a písemné prameny o Keltech
Sídliště
Opevnění
Pohřebiště
Všední život Keltů
Náboženství
Etnický obraz laténské Evropy
Laténská kultura
Raná doba laténská

>>> Předmět je podpořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Úvod - původ Keltů, první písemné zprávy
2. Archeologie a písemné prameny o Keltech
3. Sídliště
4. Opevnění
5. Pohřebiště
6. Všední život Keltů
7. Náboženství
8. Etnický obraz laténské Evropy
9. Laténská kultura
10. Raná doba laténská
11. Střední doba laténská
12. Doba oppid
13. Konec Keltů

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod - původ Keltů, první písemné zprávy
2. Archeologie a písemné prameny o Keltech
3. Sídliště
4. Opevnění
5. Pohřebiště
6. Všední život Keltů
7. Náboženství
8. Etnický obraz laténské Evropy
9. Laténská kultura
10. Raná doba laténská
11. Střední doba laténská
12. Doba oppid
13. Konec Keltů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bouzek, J. : Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007
Filip, J.: Keltové ve střední Evropě. Praha 1956.
-"- : Keltská civilizace a její dědictví. Praha 1995
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.
Rozšiřující:
Kruta, V.: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris 2000
Barry, C. 1997: Ancient Celts. Oxford-New York.

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. : Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007
Filip, J.: Keltové ve střední Evropě. Praha 1956.
-"- : Keltská civilizace a její dědictví. Praha 1995
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.
Rozšiřující:
Kruta, V.: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris 2000
Barry, C. 1997: Ancient Celts. Oxford-New York.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře za aktivní účasti studentů

Sylabus NMARCH - Nové metody v archeologii
2008

Sylabus NMONARC - Montánní archeologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Waldhauser Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Teoretické základy montánní archeologie (exploatace a úprava/zpracování nerostných surovin) - ložisková geologie, geochemie a petroarcheologie - současný stav poznatků v evropském kontextu laténu; systematický výklad podle druhů nerostných surovin (železo - měď - cín - zlato - stříbro - grafit - sklářské komponenty - kámen -zemina - kurióza); dokumentace a přírodovědné analýzy; archeologické nemovité památky po keltské těžbě a zpracování surovin.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení poznatků o těžbě a zpracování nerostných surovin jakéhokoli období pravěku až novověku náleží k aktuálně potřebné orientaci v podobné problematice současnosti.Cíl výuky předmětu by mohlo také být alespoň částečné zaplnění mezery tohoto druhu edukace na univerzitních katedrách archeologie. Student získá takové dovednosti, které přináší (nová mezioborová specializace) montánní archeologie teprve v několika málo posledních desetiletích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teorie montánní archeologie (1 hod.); ložisková geologie, geochemie a petroarcheologie v souvislosti s keltskou civilizací (1 hod.); exploatace a úprava jednotlivých druhů nerostných surovin v českém a evropském kontextu laténu (10 hod.); přehled výsledků montánní archeologie v období od paleolitu po středověk (1 hod.).

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Steuer, H. - Zimmermann, U./ed./: Montanarchaeologie in Europa. Sigmaringen 1993.
2. Riederer, J.: Archaeologie und Chemie. Berlin 1987.
3. Pleiner, R.: Iron in archaeology: The European bloomery smelters. Praha 2000.
4. Waldhauser, J.: Kupfergewinnung und -verhuettung in Boehmen waehrend der Spaethallstattzeit und Latenezeit, Veroeffentlichung des Museums Potsdam 2O, 1986, 197-212.
5. Lehrberger, G., Hrala, J., Morteani, G. /ed./: Das praehistorische Gold in Bayern, Boehmen und Maehren. Praha 1997.
6. Waldhauser, J.: Das Silber der Kelten in Boehmen. Man and Mining, 503-512. Bochum 2003.
7. Malina, J., Štelcl, J.: Základy petroarchaeologie. Brno 1975.
8. Venclová, N.: Celtic glas in Bohemia. Praha 1990.
9. Kappel, I.: Die Graphittonkeramik von Manching. Wiesbaden 1969.
10. Waldhauser, J.: Keltské rotační mlýny v Čechách, Památky archeologické 72, 1981, 153-221.
11. Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Literatura doporučená studentům 1. Steuer, H. - Zimmermann, U./ed./: Montanarchaeologie in Europa. Sigmaringen 1993.
2. Riederer, J.: Archaeologie und Chemie. Berlin 1987.
3. Pleiner, R.: Iron in archaeology: The European bloomery smelters. Praha 2000.
4. Waldhauser, J.: Kupfergewinnung und -verhuettung in Boehmen waehrend der Spaethallstattzeit und Latenezeit, Veroeffentlichung des Museums Potsdam 2O, 1986, 197-212.
5. Lehrberger, G., Hrala, J., Morteani, G. /ed./: Das praehistorische Gold in Bayern, Boehmen und Maehren. Praha 1997.
6. Waldhauser, J.: Das Silber der Kelten in Boehmen. Man and Mining, 503-512. Bochum 2003.
7. Malina, J., Štelcl, J.: Základy petroarchaeologie. Brno 1975.
8. Venclová, N.: Celtic glas in Bohemia. Praha 1990.
9. Kappel, I.: Die Graphittonkeramik von Manching. Wiesbaden 1969.
10. Waldhauser, J.: Keltské rotační mlýny v Čechách, Památky archeologické 72, 1981, 153-221.
11. Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NNEENEV - Neolit a eneolit Evropy
2014

Sylabus NNEOSTR - Eneolit střední Evropy
2013

Sylabus NOBANGL3 - Cizí jazyk - angličtina 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dostál Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je zaměřen na procvičení a rozvíjení jazykových schopností (gramatických a především konverzačních) s přihlédnutím k akademickým potřebám a odbornému zaměření studentů. Student je připravován k práci s jazykem v pasivní i aktivní rovině pro různé příležitosti využitá jazyka (konference, prezentace, komunikace se zahraničními partnery)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je příprava studenta na různé situace, ve kterých využije pasivní i aktivní znalosti cizího jazyka. Student by měl na příslušné úrovni být vybaven dostaečnou slovní zásobou ve vztahu k akademickému i oborovému prostředí, dále by měl být schopen pracovat s texty, vést písmenou komunikaci či přímou konverzaci v cizím jazyce; měl by být schopen si na příslušné úrovni připravit cizojazyčný příspěvek či přednášku, měl by být schopen prezentovat v cizím jazyce svůj obor a své odborné zaměření; schopnost přípravy prezentací v cizím jazyce

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu rozvíjení gramatických i konverzačních schopností studenta. Rozvíjení různých rovin použití cizího jazyka je realizováno pomocí práce s textem, poslechových cvičení, samostatné přípravy cizojazyčných textů, tvorby prezentací, porozumění cizímu textu a schopnosti rozvíjet téma. Přihlédnuto je v jednotlivých seminářích k oborovému zaměření studentů. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, postupně i na základní písmený a orální projev

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005].

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005].

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemnou zkouškou, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Hodnocení předmětu bude rovněž vycházet z výsledků semináře odborného jazyka

Sylabus NOBDEST - Obecné dějiny středověku
2008

Sylabus NOBFRAN3 - Cizí jazyk - francouzština 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je zaměřen na procvičení a rozvíjení jazykových schopností (gramatických a především konverzačních) s přihlédnutím k akademickým potřebám a odbornému zaměření studentů. Student je připravován k práci s jazykem v pasivní i aktivní rovině pro různé příležitosti využitá jazyka (konference, prezentace, komunikace se zahraničními partnery)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je příprava studenta na různé situace, ve kterých využije pasivní i aktivní znalosti cizího jazyka. Student by měl na příslušné úrovni být vybaven dostaečnou slovní zásobou ve vztahu k akademickému i oborovému prostředí, dále by měl být schopen pracovat s texty, vést písmenou komunikaci či přímou konverzaci v cizím jazyce; měl by být schopen si na příslušné úrovni připravit cizojazyčný příspěvek či přednášku, měl by být schopen prezentovat v cizím jazyce svůj obor a své odborné zaměření; schopnost přípravy prezentací v cizím jazyce

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
První fáze studia je soustředěna na upevnění a prohloubení jazykových dovedností především v rovině gramatiky, a to tak, aby byla při překladu zachována maximální míra autenticity originálního textu. Druhým krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
Le Nouveau sans Frontières I. CLE International.
La France archéologique. Vingt ans d'aménagements et de découvertes. Hazan.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům povinná:
Le Nouveau sans Frontières I. CLE International.
La France archéologique. Vingt ans d'aménagements et de découvertes. Hazan.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem s ústním přezkoušením a s aktivní účastí studentů

Sylabus NODANGL1 - Cizí jazyk - odborná angličtina 1
2010

Sylabus NODANGL2 - Cizí jazyk - odborná angličtina 2
2010

Sylabus NODANGL3 - Cizí jazyk - odborná angličtina 3
2010

Sylabus NODEVBT - Novověké dějiny Velké Británie
2008

Sylabus NODFRAN1 - Cizí jazyk - odborná francouzština 1
2010

Sylabus NODFRAN2 - Cizí jazyk - odborná francouzština 2
2010

Sylabus NODFRAN3 - Cizí jazyk - odborná francouzština 3
2010

Sylabus NODNEMC1 - Cizí jazyk - odborná němčina 1
2010

Sylabus NODNEMC2 - Cizí jazyk - odborná němčina 2
2010

Sylabus NODNEMC3 - Cizí jazyk - odborná němčina 3
2010

Sylabus NPAMEEV - Paleolit a mezolit Evropy
2014

Sylabus NPOCKER - Počátky keramiky
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Keramika patří k jednomu z hlavních druhů archeologických pramenů. Její výroba je nejen znakem ovládnutí určité vyspělé technologie ale především důležitým projevem kulturních zvláštností. Její výrobu můžeme od určité doby sledovat na nejrůznějších místech ve světovém měřítku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s počátky výroby keramiky v různých částech světa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Keramika jako archeologický pramen
2.Technologický model a evoluční teorie
3.Ekonomický a společenský model
4.Počátky keramiky u lovců a sběračů
5.Počátky keramiky ve Starém světě I
6.Počátky keramiky ve Starém světě II
7. Počátky keramiky v zámoří I
8. Počátky keramiky v zámoří II
Vložená předníška (seminář)
9. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě I
10. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě II
11. Počátky lineární keramiky v Čechách
12. Desén a styl keramiky
Vložená přednáška (zápočet)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnold, D.E. 1985: Ceramic theory amd cultural process. Cambridge: univ. Press
Barnett, W.- Hoopes, J. (eds) 1995: The Emergence of Pottery NY: Acad. Press
Lévi-Strauss, C. 1985: La potiére jalouse. Praris: Plon.
Pavlů, I. 1997: Pottery Origins. Praha: Karolinum
Rice, P. 1987: Pottery Analysis. A sourcebook. Chicago: univ. Press.
Yasuda, Yoshinori 2003: The Origins of Pottery and Agriculture.
Časopis: Documenta Prehistorica, Ljublana XXIX 2002 (konference)

Literatura doporučená studentům Pavlů, I. 1997: Pottery Origins. Praha: Karolinum
Rice, P 1987: Pottery Analysis. A sourcebook. Chicago-London: Univ. Press

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet - písemný test.

Sylabus NPOWPOI - PowerPoint - archeologická prezentace
2009

Sylabus NPRATER1 - Praxe terénní 1
2012

Sylabus NPRATER2 - Praxe terénní 2
2014

Sylabus NPRATER3 - Praxe terénní 3
2014

Sylabus NPRCTVR - Příroda ve čtvrtohorách
2013

Sylabus NPRIOBO - Příbuzné obory
2013

Sylabus NPROEVR - Protohistorie Evropy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské, době římské a době stěhování národů (1. stol. př.Kr. – 6. stol. po Kr.). Hlavní důraz je kladen na dějiny a archeologii polabských Germánů (Svébů).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského) a antického (římského) a jejich konfrontace v době římské na území ČR, výklad etnických a kulturních změn doby stěhování národů v kontextu prolínání pravěkých, starověkých a raně středověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:;
Vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury ad.):
-úvod do archeologie Svébů
-přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie
-chronologie doby římské a doby stěhování národů
-římská říše a význam římsko-provinciální archeologie
-počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a přechodný stupeň B2/C1, počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, starší doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina a podunajsko-východogermánský okruh), mladší doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.
Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy:
-großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové
-struktura a význam římských importů
Pramenná základna v Čechách a na Moravě:
-nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová, birituální a kostrová pohřebiště, depoty, římské krátkodobé tábory
-hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní)
Významné lokality:
Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice
Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky:
keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská keramika, římsko-provinciální keramika, keramika doby stěhování národů (pozdně antická, pozdně svébská, východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská)
Aktuální problémy bádání:
-nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit
-římské vojenské aktivity a římské importy
-současné projekty a nové důležité publikace
-konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“)
Vlastní výklad (14 hodin): úvod, přírodní prostředí a chronologie (2 hodiny), římská říše a počátky Svébů (2 hodiny), počátky doby římské: stupně A-B1 (2 hodiny), starší doba římská (2 hodiny), mladší a pozdní doba římská (2 hodiny), starší DSN (2 hodiny), mladší DSN (2 hodiny); přehled kultur (4 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪ Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪ Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪ Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪ Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪ Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪ Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪ Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská); Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470, 471-503.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪ Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪ Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪ Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪ Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪ Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪ Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪ Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská); Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470, 471-503.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře za aktivní účasti studentů

Sylabus NPRSTTE - Pravěký a středověký textil
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Březinová Helena

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky studenty seznámí s prameny, textilními postupy, textilními nástroji a
dochovanými výrobky. Výklad bude zaměřen na textilní suroviny, textilní výrobní zařízení, vazby tkanin, dobovou módu, organizaci výroby a obchodu, přehled dodnes dochovaných textilií, písemné a obrazové prameny a shrnutí dosavadního bádání o historickém vývoji textilní výroby. Přednášky budou zaměřeny především na území Čech a Moravy, formou analogií a odkazů však budou představeny nálezy i jinde v Evropě (popř. ve světě). Součástí výuky budou i praktické ukázky pracovních postupů, předvedením jednotlivých typů textilních nálezů a dochovaných hotových výrobků, seznámením se s dokumentací historického textilu a se zásadami konzervování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem přednášek je, aby po absolvování semestrální výuky byli studenti nejen teoreticky vzděláni, ale i připraveni na to, aby jako archeologové, muzejní pracovníci či pracovníci památkových úřadů byli schopni historický textil odpovídajícím způsobem vyzvednout, rámcově interpretovat, zdokumentovat, zorganizovat jeho konzervování a technologický průzkum, stanovit podmínky jeho uchování a dále jej kvalifikovaně dozorovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Textilní výroba v pravěku
2. Textilní výroba v raném až vrcholném středověku ve venkovském a městském prostředí
3. Textilní výrobky z raného až vrcholného středověku v luxusním prostředí

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn česká a zahraniční literatura věnovaná archeologickým textilním nálezům (níže jen několki,titulů z české produkce)
Bravermanová, M. - Kobrlová, J.: Archeologický textilní fond na Pražském hradě, in: Archaeologia historica 17, 1992, 411-421.
Bravermanová, M. - Kobrlová, J. - Samohýlová, M.: Soubor textilních fragmentů ze studny u kostela Všech svatých na Pražském hradě, in: Muzejní a vlastivědná práce 3, 1994, 151-167.
Bravermanová, M. - Otavská, V.: Textilie z hrobu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, in: Archaeologia historica 24, 1999, 421-438.
Bravermanová, M. - Otavská, V.: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě, in: Archaeologia historica 25, 2000, 405-428.
Bravermanová, M. - Lutovský, M.: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů, Praha, 2001.
Bravermanová, M.: Textil nejstarších Přemyslovců, in: České země v raném středověku, ed. P. Sommer, Praha, 2006, 193-213.
Bravermanová, M.: Relikviářové tkaniny z tumby sv. Ludmily, in: Sborník k poctě svaté Ludmily, Mělník, 2006, 34-41.
Bravermanová, M.: Pohřební výbava Karla IV., in: Karel IV. Císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437. Katalog výstavy, ed. J. Fajt, Praha 2006, 165-168.
Březinová, H. 1997: Doklady textilní výroby v 6. – 12. století na území Čech, Moravy a Slovenska, Památky archeologické LXXXVIII, Praha, s. 124 – 179.
Březinová, H. 2000: Zhotovení ženského oděvu podle nálezů z doby bronzové, Rekonstrukce a experiment v archeologii 1, Hradec Králové, s. 125 – 130.
Březinová, H. 2007: Textilní výroba v českých zemích ve 13. – 15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 2. Praha – Brno.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům česká a zahraniční literatura věnovaná archeologickým textilním nálezům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NRASTEV - Raný středověk Evropy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Profantová Naďa

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět tematizuje etnografické aspekty slovanského osídlení v rámci raněstředověkého vývoje. A také hmotnou kulturu, duchovní život a sídelní kontext strarých Slovanů. Stranou nezůstávají ani otázky spojené s mocnými raněstředověkými evropskými státy a jejich mocenským a kulturním vlivem - a to s důrazem na středoevropský region.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student absolvováním předmětu získá přehled o životě, kmenové skladbě a hmotné kultuře starých Slovanů - a to v kontextu mocenských a kulturních vlivů raněstředověké Evropy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Etnogeneze Slovanů
2. Hmotná kultura východních Slovanů
3. Hmotná kultura jižních Slovanů
4. Hmotná kultura západních Slovanů
5. Hradiště
6. Náboženské areály
7. Sídliště
8. Depoty
9. Hmotná kultura severní Evropy
10. Vliv Francké říše v hmotné kultuře Slovanů
11. Vliv Byzance v hmotné kultuře Slovanů
12. Hmotná kultura nomádů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II. Praha
Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.

Literatura doporučená studentům Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II. Praha
Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NRONARC - Rondelová archeologie
2013

Sylabus NSTEANS - Střední Evropa a antické Středomoří v době železné
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška je věnována studiu vzájemných vztahů oblasti střední Evropy a antického Středomoří v době železné.

>>> Předmět je podpořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se seznámí s problematikou vzájemných interakcí oblasti antické kultury a oblasti střední Evropy v závěru doby bronzové a v době železné. Studium kulturních vlivů antické oblasti ve středoevropském prostředí přispívá k ucelenějšímu poznání konkrétních problémů, spojených např. se sociální strukturou společnosti, její vedoucí elitou, apod. Význam má např. také pro rozpoznání a interpretaci různých podob vzájemných kontaktů mezi střední a jižní částí Evropy, které mohly nezanedbatelným způsobem ovlivnit vývoj ve středoevropské oblasti. Obdobný proces lze naopak sledovat i v určitých částech Středomoří, kam zasáhl přímý vliv některých etnických skupin, pocházejících ze střední Evropy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Čechy a stř. Evropa v pozdní době halštatské a časné době laténské a jejich vztah k oblasti antického Středomoří
1. Importy řecké attické keramiky a jejich význam; napodobeniny keramiky řecko-etruského původu; severoitalské vlivy v keramické produkci některých halštatských kultur
2. Bronzové importy etrusko-italického původu; antropomorfní kovová plastika; bronzové nádoby
3. Drobné nálezy; artefakty ve tvaru bot se vzhůru vytaženou špičkou (Schnabelshuhe); nálezy skla; šperk
4. Korály a mušle středomořského původu v pozdně halštatských až časně laténských nálezech
5. Kamenná skulptura halštatsko-časně laténského období a potenciální vztah k řecko etruské oblasti
5. Potenciální inspirace některých forem pozdně halštatské až časně laténské architektury v etruské oblasti
6. Kontaktní trasy mezi Apeninským poloostrovem a oblastí střední Evropy-teoretické modely dálkového transferu artefaktů a jejich interpretace

Keltské kmeny v Itálii
7. Historie keltské přítomnosti v Itálii
8. Keltská kostrová pohřebiště v Itálii jako základ poznání zdejší keltské hmotné kultury
9. Interakce prvků středoevropské i středomořské provenience při utváření specifického charakteru hmotné kultury italských Keltů

Laténská oppida ve střední Evropě a kontakty s Římem
10. Keltové a Římané v historických pramenech
11. Spolupůsobení jižních oblastí při vzniku oppid ve střední Evropě
12. Římské importy na oppidech jako odraz vzájemných vztahů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bouzek, J. 1997: Greece, Anatolia and Europe: Cultural interrelations during the early iron age. Jonsered.
Bouzek, J. 2003: Etruskové, jiní než ostatní národy. Praha.
Bouzek, J. 2004: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha.

Bouzek, J. 2005: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha/Kroměříž.
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha.
Drda, P.-Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.

Droberjar, E. 2001: Příběh o Marobudovi a jeho říši, Praha.

Lutovský, M.-Smejtek, L. (a kol.) 2005: Pravěká Praha. Praha.

Pleiner, R.- Rybová, A. (eds) 1978: Pravěké dějiny Čech, Praha.

Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno.

Salač, V. 1990: K poznání laténského výrobního a distribučního centra v Lovosicích, Archeologické rozhledy 42, 609-639.

Svobodová H. 1983: Bronzové nádoby z keltských oppid v Čechách a na Moravě, Archeologické rozhledy 35, 656-677.

Svobodová, H. 1985: Antické importy z keltských oppid v Čechách a na Moravě, Archeologické rozhledy 37, 653-668.

Trefný, M. 2008: Attická červenofigurová keramika z laténského sídliště v Praze-Ruzyni, poloha Jiviny, Archeologické rozhledy, 114-126.

Trefný, M.-Polišenský, T. 2008: Nové nálezy řecké červenofigurové keramiky a dalších artefaktů souvisejících s jižními vlivy na časně laténském sídlišti v Praze-Pitkovicích, Archeologie ve středních Čechách 12.

Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. 1985: The Aegean, Anatolia and Europe in the Second Millennium B.C., Praha – Lund.

Bouzek, J. 1992: Die Etrusker und Böhmen. In: Aigner-Foresti, L. (Hrsg.): Etrusker nördlich von Etrurien. Etruskische Präsenz in Norditalien und nördlich der Alpen
sowie ihre Einflüsse auf die Einheimische Kulturen. Akten des Symposiums von Wien-Schloss Neuwaldegg, 2.-5. Oktober 1989, Wien. 361-369.

Biel, J. 1985: Der Keltenfürst von Hochdorf. Stuttgart.

Dobrzanska, H., Megaw, V. and Poleska, P. 2005: Celts on the Margin, Studies of European Cultural Interaction, 7th century B.C. - 1st century A.D. dedicated to Zenon Woźniak, Kraków.

Drda, P.-Rybová, A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.-4. stol. př. Kr., Památky archeologické-Supplementum 19, Praha.

Droberiar, E. 1999: Dobřichov -Pičhora, Ein römerzeitliches Gräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reiches) Fontes archeologici Pragenses 23, Praha.

Kimmig, W. 1983: Die griechische Kolonisation im Westlichen Mittelmeergebiet und ihre Wirkung auf die Landschaften des westlichen Mitteleuropa, Jahrbuch des Römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 30. 5-78.

Kruta, V. 1997: L‘Europe des origines. Paris.

Kruta, V.-Manfredi, V.M. 1999: I Celti in Italia, Milano.

Lang, A.-Salač, V. (Hrsg.): Fernkontakte in der Eisenzeit, Konferenz Liblice 2000, Praha.

Les Celtes (I Celti) 1991: Kat. výstav. Venezia.

Megaw, R. and V. 2002: Celtic Art, London.

Pauli, L. 1980: Die Kelten in Mitteleuropa. Salzburger Landesaustellung im Keltenmuseum Hallein Österreich. Hallein-Salzburg.

Strobel, K. 2006: Galatien, die Galater und Poleis der Galater. Historische Identität und ethnische Tradition, Eirene XLII, 89-123.

Vitali, D., ed. 1987: Celti ed Etruschi dal V secolo a.C. alla romanizzazione, coll. Bologna 1985, Bologna.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast a osvojení poznatků

Sylabus NSTRVES1 - Středověká vesnice 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nekuda Rostislav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Zemědělská usedlost a vodní mlýn ve středověké vesnici na Moravě. Přehled o archeologických výzkumech na Moravě a okolních zemí ve vztahu k středověkému domu. Mlýn jako technická stavba středověku. Rekonstrukce usedlostí ve Mstěnicích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přehled o archeologických výzkumech na Moravě a okolních zemí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do historické archeologie.
2. Výzkum venkovských sídlišť v Evropě.
3. Výzkum venkovských sídlišť na Moravě.
4. Zemědělská usedlost v pramenech písemných.
5. Půdorysný vývoj domu.
6. Konstrukce a vzhled domů.
7. Vnitřní vybavení domu.
8. Sklepy ve Mstěnicích a Pfaffenschlagu.
9. Vývoj trojdílného domu.
10.Hospodářské stavby.
11. Vybavení usedlosti.
12. Rekonstrukce stavební podoby zemědělských usedlostí ve středověké vesnici.
13. Hmotná kultura středověké vesnice.

Literatura, na níž je předmět vystavěn . Klápště: Proměna Českých zemí ve středověku. Praha 2005
R. Nekuda: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brn 2002.
R. Nekuda – V. Nekuda: Mstěnice 2, Zaniklá středověká ves. Brno 1997.
Středověký mlýn ve Mstěnicích, Sborník Ve službách archeologie I. – VII.
Z. Smetánka: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha 1988
Z. Smetánka: Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života v raně středověkých Čechách. Praha 2004
P. Vařeka: Archeologie středověkého domu, I. Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí (6. - 15. stol.). Plzeň 2004

Literatura doporučená studentům R. Nekuda: The Agricultural Homestead in Moravan Medieval Villages, BAR, International Serie, 1582, Oxford, England 2006.
Militaria ze Mstěnic, Sborník ve službách archeologie IV, Brno.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NSTRVES2 - Středověká vesnice 2
2008

Sylabus NTECPRO - Technologie v protohistorii
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výrobní objekty a doklady výroby, odpad, výsledné artefakty, proces výroby v pozdní době laténské, době římské (v barbariku i v římských provincií) a v době stěhování národů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je pochopení rozdílností technologických postupů na území barbarika a římských provincií a sumarizace poznatků o dílnách a výrobních zařízeních.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Metalurgie neželezných (barevných a drahých) kovů: surovinové zdroje a materiály (Au, Ag, elektron, potin, měď, bronz, mosaz, ostatní); archeometalografické metody (RFA, INAA, AAS, LFK ad.); zpracování surovin a přehled technologických procesů; šperkařské techniky (rytí, vybíjení/ražení, tepání, vrubořez a klínový řez, prolamování, plátování, zlacení a stříbření, tauzie, niello, filigrán, granulace); archeologické doklady výroby artefaktů (dílny v barbariku a v římských provinciích).
2. Keramika: ručně lepená, na kruhu točená, hrnčířské dílny a pece, technologie tery sigillaty.
3. Sklo a email: šperk (korálky, náramky, závěsky), nádoby a emailérství; suroviny a technologie výroby, výrobní objekty a dílny na území římských provincií.
4. Kámen a drahé kameny: suroviny, těžba, technologické postupy, doklady zpracování.
5. Organické materiály: kost, paroh, dřevo, sapropelit, jantar, textil, kůže, kožešiny; doklady zpracování a technologické procesy.
Časový plán: Metalurgie neželezných (barevných a drahých) kovů (12 hodin): surovinové zdroje a materiály (2 hodiny), archeometalografické metody (2 hodiny), zpracování surovin a přehled technologických procesů (2 hodiny), šperkařské techniky (4 hodiny), archeologické doklady výroby artefaktů (4 hodiny); Keramika (6 hodin); Sklo a email (4 hodiny); Kámen a drahé kameny (2 hodiny); Organické materiály (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Craddock, P. (ed.) 1998: 2000 Years of Zinc and Brass. British Museum Occasional Paper 50. London.
▪ Drescher, H. 1958: Der Überfangguss. Ein Neitrag zur vorgeschictlichen Metalltechnik. Mainz.
▪ Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech časné doby římské. Archeologie ve středních
Čechách 8, 2004, s. 441–462.
▪ Filip, J. 1941: Umělecké řemeslo v pravěku. Praha.
▪ Pernicka, E. 1990: Gewinnung und Verbreitung der Metalle in prähistorischer Zeit. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 37, 21–116.
▪ Tylecote, R. F. 1992: A history of metalurgy. (Second edition). London.
▪ Voß, H.-U. – Hammer, P. – Lutz, J. (eds.) 1998: Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 79, 1998, 107–382.
▪ Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen. Ergebnisse der Ausgrabungen in Haarhausen, Kreis Arnstadt, Bd. A–B. Stuttgart.
▪ Leube, A. 1985: Zur Drehscheibenkeramik im freien Germanien. In: Produktivkräfte und Produktionsverhältnisse. Berlin, 277–285.
▪ Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě. Památky archeologické 79, 106–169.
▪ Tejral, J. 1985: Spätrömische und völkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in Mähren. Archaeologia Austriaca 69, 105–145.
▪ Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa.
▪ Venclová, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha.
▪ Mrázek, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska. Brno.
▪ Břeň, J. 1955: Černé (švartnové) náramky v českém laténu. Sborník Národního muzea 9 (řada A), 3-42.
▪ Čižmářová, J. 1996: Bernstein auf dem keltischen Oppidum Staré Hradisko in Mähren. Arheološki vestnik 47, 173-182.

Literatura doporučená studentům ▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Craddock, P. (ed.) 1998: 2000 Years of Zinc and Brass. British Museum Occasional Paper 50. London.
▪ Drescher, H. 1958: Der Überfangguss. Ein Neitrag zur vorgeschictlichen Metalltechnik. Mainz.
▪ Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech časné doby římské. Archeologie ve středních
Čechách 8, 2004, s. 441–462.
▪ Filip, J. 1941: Umělecké řemeslo v pravěku. Praha.
▪ Pernicka, E. 1990: Gewinnung und Verbreitung der Metalle in prähistorischer Zeit. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 37, 21–116.
▪ Tylecote, R. F. 1992: A history of metalurgy. (Second edition). London.
▪ Voß, H.-U. – Hammer, P. – Lutz, J. (eds.) 1998: Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 79, 1998, 107–382.
▪ Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen. Ergebnisse der Ausgrabungen in Haarhausen, Kreis Arnstadt, Bd. A–B. Stuttgart.
▪ Leube, A. 1985: Zur Drehscheibenkeramik im freien Germanien. In: Produktivkräfte und Produktionsverhältnisse. Berlin, 277–285.
▪ Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě. Památky archeologické 79, 106–169.
▪ Tejral, J. 1985: Spätrömische und völkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in Mähren. Archaeologia Austriaca 69, 105–145.
▪ Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa.
▪ Venclová, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha.
▪ Mrázek, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska. Brno.
▪ Břeň, J. 1955: Černé (švartnové) náramky v českém laténu. Sborník Národního muzea 9 (řada A), 3-42.
▪ Čižmářová, J. 1996: Bernstein auf dem keltischen Oppidum Staré Hradisko in Mähren. Arheološki vestnik 47, 173-182.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NTECHKE - Technologie keramiky
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět mapuje základní technologické postupy při výrobě keramiky ve vztahu k metodologii aplikovatelné při archeologické studiu. Přehled technologických přístupů je založen na etnografických, etnoarcheologických, archeologických a historických dokladech převážně z prostředí předindustriálních společností. Základním předpokladem pro identifikaci technologických řetězců výroby keramiky je integrovaný přístup kombinující makroskopickou, mikroskopickou analýzu a analýzu pomocí instrumentálních metod s testováním hypotéz prostřednictvím laboratorního a polního experimentu. Integrace archeologické metodiky a metod přírodních věd významně zvyšuje výpovědní hodnotu technologického studia, proto se předmět soustředí na přehled jednotlivých metod analýzy keramiky technologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je získat základní vhled do principů, na kterých je založena technologie keramiky. Student by měl získat přehled o hlavních technologických postupech v jednotlivých fázích technologického řetězce výroby keramiky a znát způsob, jak lze tyto technologické postupy identifikovat v archeologickém materiálu. Důležitým aspektem předmětu je pochopení vazby mezi konkrétní podobou technologického řetězce a přírodním a sociokulturním prostředím.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Suroviny pro výrobu keramiky
• Zpracování surovin
• Techniky primárního a sekundárního formování
• Povrchová úprava keramiky, zdobení a glazování
• Výpal keramiky
• Funkce keramiky a její vztah k technologii
• Analýza povrchu keramiky
• Petrografie a mineralogie keramiky
• Geochemické studium keramiky
• Antropologie technologie keramiky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnold, D. E. 1985: Ceramic theory and cultural process. Cambridge: Cambridge University Press.
Berg, I. 2008: Looking through pots: recent advances in ceramics X-radiography. J. Archaeol. Sci. 35, 1177–1188.
Courty, M. A. – Roux, V. 1995: Identification of wheel throwing on the basis of ceramic surface features and microfabrics. J. Archaeol. Sci. 22, 17–50.
DeBoer, W. R. – Lantharp, D. W. 1979: The making and breaking of Shipibo-Conibo ceramics. In: Ethnoarchaeology: implications of ethnography for archaeology, New York: Columbia University Press, 102–138.
Gosselain, O. P. – Livingstone Smith, A. 1995: The ceramics and society project: an ethnographic and experimental approach to technological choices. Kvhaa Konf. 34, 147–160.
Gregerová, M. 1996: Petrografie technických hmot. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
— ed. 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno: Masarykova univerzita.
Herz, N. – Garrison, E. G. 1998: Geological methods for archaeology. Oxford: Oxford University Press.
Livingstone Smith, A. 2001: Bonfire II: the return of pottery firing temperatures. J. Archaeol. Sci. 28, 991–1003.
Livingstone Smith, A. – Bosquet, D. – Martineau, R. edd. 2005: Pottery manufacturing processes: reconstruction and interpretation. Oxford: Archaeopress.
Longacre, W. A. 1981: Kalinga pottery: an ethnoarchaeological study. In: I. Hodder – G. Isaac – N. Hammond edd., Pattern of the past: studies in honour of David Clarke, Cambridge: Cambridge University Press, 49–66.
Orton, C. – Tyers, P. – Vince, A. G. 1993: Pottery in archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.
Rice, P. M. 1987: Pottery analysis: a sourcebook. Chicago - London: The University of Chicago Press.
Rye, O. S. 1981: Pottery technology: principles and reconstruction. Washington: Taraxacum.
Rye, O. S. – Evans, C. 1976: Traditional pottery techniques of Pakistan: field and laboratory studies. Washington: Smithsonian Institution.
Sinopoli, C. M. 1991: Approaches to archaeological ceramics. New York: Plenum Press.
Tite, M. S. 1999: Pottery production, distribution, and consumption-the contribution of the physical sciences. J. Archaeol. Method Theory 6, 181–233.
— 2008: Ceramic production, provenance and use – a review. Archaeometry 50, 216–231.
Tite, M. S. – Kilikoglou, V. – Vekinis, G. 2001: Strength, toughness and thermal shock resistance of ancient ceramics, and their influence on technological choice. Archaeometry 43, 301–324.
Velde, B. – Druc, I. C. 1999: Archaeological ceramic materials : origin and utilization. Berlin - New York: Springer.
>>> Předmět využívá vyučovací pomůcku z projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Gregerová, M. 1996: Petrografie technických hmot. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
— ed. 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno: Masarykova univerzita.
Orton, C. – Tyers, P. – Vince, A. G. 1993: Pottery in archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.
Rice, P. M. 1987: Pottery analysis: a sourcebook. Chicago - London: The University of Chicago Press.
Rye, O. S. 1981: Pottery technology: principles and reconstruction. Washington: Taraxacum.
Sinopoli, C. M. 1991: Approaches to archaeological ceramics. New York: Plenum Press.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením.

Sylabus NTECHZE - Technologie železa
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Salač Vladimír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí studenty se základními charakteristikami doby železné a železa jakožto materiálu pro výrobu nářadí, nástrojů a ozdob. Předmětem přednášek bude technologie výroby a zpracování železa v době halštatské, laténské a římské, avšak důraz bude v neposlední řadě kladen na organizaci výroby, distribuci výrobků a metody, kterými archeologie disponuje pro poznávání těchto jevů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti by měli znát význam železa pro vývoj lidské společnosti. V kurzu budou seznámeni se zdroji surovin, technologií výroby a zpracování železa. Posluchači poznají způsoby, jak lze tyto technologické postupy identifikovat v archeologickém materiálu. Budou seznámeni s metodami interpretace společenských vazeb vznikajících při výrobě, zpracování a distribuci železa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky . Základní charakteristiky doby železné; význam nového kovu
2. Dějiny bádání v českých zemích
3. Rozložení zdrojů surovin v přírodě a vztah k současným sídlením strukturám
4. Výroba železa, typy pecí, hutnická struska
5. Zpracování železa, kovářské dílny, kovářská struska
6. Železo v době halštatské
7. Železo v době laténské
8. Železo v době římské
9. Možnosti archeologie zkoumat organizaci výroby a zpracování železa
10. Možnosti zkoumání výroby a zpracování železa ve vztahu k sociální struktuře
11. Železné výrobky jako odraz rozvoje společnost

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bielenin, K. 1992: Starozytne górnictwo i hutnictwo zelaza w Górach Swientokrzyskich. Kielce.
Dobesch, G. 2000: Urgeschichtliches Eisen in der Sicht des Althistorikers, in: H. Friesinger – K. Pieta – J. Rajtár (ed.), 11-25. Nitra.
Friesinger, H. - Pieta, K. – Rajtár, J. Hrsg. 2000: Metallgewinnung und –verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen). Nitra.
Hirsekorn, V. 2000: Zur Archäometallurgie des Eisens in der Oberlausitz von der älteren Eisenzeit (Billendorfer Gruppe) bis zum Hochmittelalter, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 42, 13-84.
Jacobi, G. 1974: Werkzeug und Gerät aus dem Oppidum Manching. Wiesbaden.
Pleiner, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Praha.
- 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
- 1965: Die Eisenverhüttung in der "Germania Magna" zur römischen Kaiserzeit, BerRGK 45, 11-86.
- 1980: Early Iron Metallurgy in Europe, in: Wertime - Muhly eds. The Coming of the Age of Iron, 375-415. London.
- 2000: Iron in Archaeology. The European Bloomery Smelters. Praha.
- 2006: Iron in Archaeology: Early European Blacksmiths. Prague.
Pleiner, R. ed. 1989: Archaeometallurgy of Iron 1967-1987, 213-227. Prague.
Pleiner, R. et al. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Salač, V. 1990: Vývoj a struktura halštatského a laténského železářství v Podkrušnohoří ve světle nových nálezů, Památky archeologické 81, 208-232.
- 1993: Production und Exchange during the La Tène period in Bohemia, Journal of European Archaeology 1.2, 73-99.
- 1999: O železářství v době laténské a římské v Čechách, in: P. Čech ed. Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1993-1997. Most. 103-121.
Venclová, N. 1995: Specializovaná výroba teorie a modely, Archeologické rozhledy 47, 541-564.
- 2002: Výroba a sídla. Praha.
Wischenbarth, P. – Ambs, R. – Gassman, G. 2001: Keltische Stahl- und Eisenproduktion im Rothtal (Bayerisch-Schwaben). Berichte zur Archäologie im Landkreis Neu-Ulm und in den angrenzenden Gebieten. Neu-Ulm.

Literatura doporučená studentům Bielenin, K. 1992: Starozytne górnictwo i hutnictwo zelaza w Górach Swientokrzyskich. Kielce.
Dobesch, G. 2000: Urgeschichtliches Eisen in der Sicht des Althistorikers, in: H. Friesinger – K. Pieta – J. Rajtár (ed.), 11-25. Nitra.
Friesinger, H. - Pieta, K. – Rajtár, J. Hrsg. 2000: Metallgewinnung und –verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen). Nitra.
Hirsekorn, V. 2000: Zur Archäometallurgie des Eisens in der Oberlausitz von der älteren Eisenzeit (Billendorfer Gruppe) bis zum Hochmittelalter, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 42, 13-84.
Jacobi, G. 1974: Werkzeug und Gerät aus dem Oppidum Manching. Wiesbaden.
Pleiner, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Praha.
- 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
- 1965: Die Eisenverhüttung in der "Germania Magna" zur römischen Kaiserzeit, BerRGK 45, 11-86.
- 1980: Early Iron Metallurgy in Europe, in: Wertime - Muhly eds. The Coming of the Age of Iron, 375-415. London.
- 2000: Iron in Archaeology. The European Bloomery Smelters. Praha.
- 2006: Iron in Archaeology: Early European Blacksmiths. Prague.
Pleiner, R. ed. 1989: Archaeometallurgy of Iron 1967-1987, 213-227. Prague.
Pleiner, R. et al. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Salač, V. 1990: Vývoj a struktura halštatského a laténského železářství v Podkrušnohoří ve světle nových nálezů, Památky archeologické 81, 208-232.
- 1993: Production und Exchange during the La Tène period in Bohemia, Journal of European Archaeology 1.2, 73-99.
- 1999: O železářství v době laténské a římské v Čechách, in: P. Čech ed. Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1993-1997. Most. 103-121.
Venclová, N. 1995: Specializovaná výroba teorie a modely, Archeologické rozhledy 47, 541-564.
- 2002: Výroba a sídla. Praha.
Wischenbarth, P. – Ambs, R. – Gassman, G. 2001: Keltische Stahl- und Eisenproduktion im Rothtal (Bayerisch-Schwaben). Berichte zur Archäologie im Landkreis Neu-Ulm und in den angrenzenden Gebieten. Neu-Ulm.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NTEMARC - Teorie a metody v archeologii
2011

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Turek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs poskytuje studentům základní přehled současné světové archeologie ve smyslu tradice a současnosti teoretických konceptů a paradigmat, otázek řešených v prostředí různých archeologických tradic, ale i vztahu archeologie a veřejnosti. Kurs představuje archeologii jako komplexní vědní obor v komplexním multikulturním světě současnosti. Zohledněna budou úskalí současné spolupráce a komunikace v archeologii, jako je nacionalismus, náboženský fundamentalismus a podobně.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurs poskytuje studentům základní přehled současné světové archeologie ve smyslu tradice a současnosti teoretických konceptů a paradigmat, otázek řešených v prostředí různých archeologických tradic, ale i vztahu archeologie a veřejnosti. Kurs představuje archeologii jako komplexní vědní obor v komplexním multikulturním světě současnosti. Zohledněna budou úskalí současné spolupráce a komunikace v archeologii, jako je nacionalismus, náboženský fundamentalismus a podobně.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti se seznámí se strukturou vědecké a profesní komunikace v evropské (EAA) americké (SAA) i světové archeologii (WAC, UISPP), rovněž jako s dokumenty formujícími právní a etické aspekty práce s archeologickými památkami (Konvence z La Vallety, Haggská konvence).
Zvláštní pozornost bude věnována některým otázkám etiky a politické odpovědnosti, jako jsou: právo na vlastní minulost, repatriace, archeologie genderu a menšin.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnold, Bettina 1990 The past as propaganda: Totalitarian archaeology in Nazi Germany. Antiquity 64:464-78. (In Preucel & Hodder Reader
Trigger, Bruce 1984 Alternative archaeologies: Nationalist, colonialist, imperialist. Man 19: 355-70. (In Preucel & Hodder: Contemporary Archaeology in Theory.
Stephen Shennan (ed.) 1989: Archaeological Approaches to Cultural Identity, London: Routledge.
Jan Turek 1999: World Archaeological Congress 4, Cape Town 10. - 14. 1. 1999, Archeologické rozhledy 51, 396-400.

Text La Valleta Convention, např. www.arup.cas.cz
Info o součsných tématech řešených v rámci Světového archeologického kongresu, www.worldarchaeologicalcongress.org a Newsletter

Literatura doporučená studentům Arnold, Bettina 1990 The past as propaganda: Totalitarian archaeology in Nazi Germany. Antiquity 64:464-78. (In Preucel & Hodder Reader
Trigger, Bruce 1984 Alternative archaeologies: Nationalist, colonialist, imperialist. Man 19: 355-70. (In Preucel & Hodder: Contemporary Archaeology in Theory.
Stephen Shennan (ed.) 1989: Archaeological Approaches to Cultural Identity, London: Routledge.
Jan Turek 1999: World Archaeological Congress 4, Cape Town 10. - 14. 1. 1999, Archeologické rozhledy 51, 396-400.

Text La Valleta Convention, např. www.arup.cas.cz
Info o součsných tématech řešených v rámci Světového archeologického kongresu, www.worldarchaeologicalcongress.org a Newsletter

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NTEMEAR1 - Teorie a metody v archeologii 1
2008

Sylabus NTEMEAR2 - Teorie a metody v archeologii 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Turek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Druhý semestr kursu je zaměřen na poznání interakce mezi metodou a teorií v archeologické interpretaci. Poskytuje přehled základních metodologických konceptů a teoretických přístupů. Případové studie umožní studentům rozvíjet analytické myšlení a vyzkoušet si praktickou aplikaci některých teoretických modelů v konkrétních interpretacích. Kurs vede studenty ke schopnosti kritické analýzy konkrétních teoretických problémů v archeologii.
Jednotlivé teoretické koncepty budou doplněny konkrétními příklady současných archeologických studií. Hlavní pozornost bude věnována interpretaci společenských vztahů, struktuře lidského světa a roli kultury ve vývoji společnosti a krajiny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Druhý semestr kursu je zaměřen na poznání interakce mezi metodou a teorií v archeologické interpretaci. Poskytuje přehled základních metodologických konceptů a teoretických přístupů. Případové studie umožní studentům rozvíjet analytické myšlení a vyzkoušet si praktickou aplikaci některých teoretických modelů v konkrétních interpretacích. Kurs vede studenty ke schopnosti kritické analýzy konkrétních teoretických problémů v archeologii.
Jednotlivé teoretické koncepty budou doplněny konkrétními příklady současných archeologických studií. Hlavní pozornost bude věnována interpretaci společenských vztahů, struktuře lidského světa a roli kultury ve vývoji společnosti a krajiny.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Jednotlivé teoretické koncepty budou doplněny konkrétními příklady současných archeologických studií. Hlavní pozornost bude věnována interpretaci společenských vztahů, struktuře lidského světa a roli kultury ve vývoji společnosti a krajiny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lewis Binford, 1962 Archaeology as anthropology. American Antiquity 28:217-25
Ian Hodder 1986: Reading the Past, Cambridge University Press.
Ian Hodder 1982: Symbols in action. Ethnoarchaeological Studies of Material Culture, Cambridge University Press.
Evžen Neustupný 1986a: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhldy 38, 525-549.
Evžen Neustupný 1986b: Sídelní areály pravěkých zemědělců, Památky archeologické 77, 226-234.
Evžen Neustupný 19993: Archaeological Method, Cambridge University Press.
Evžen Neustupný (ed.) 1998: Space in n Prehistoric Bohemia, Praha
Robert W. Preucel and Ian Hodder, 1996 Contemporary Archaeology in Theory. Oxford: Blackwell.
Colin Renfrew and Paul Bahn, 2000 3rd ed. Archaeology. London: Thames and Hudson.
Bruce Trigger, 1989 A History of Archaeological Thought. Cambridge: Cambridge University Press

Literatura doporučená studentům Lewis Binford, 1962 Archaeology as anthropology. American Antiquity 28:217-25
Ian Hodder 1986: Reading the Past, Cambridge University Press.
Ian Hodder 1982: Symbols in action. Ethnoarchaeological Studies of Material Culture, Cambridge University Press.
Evžen Neustupný 1986a: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhldy 38, 525-549.
Evžen Neustupný 1986b: Sídelní areály pravěkých zemědělců, Památky archeologické 77, 226-234.
Evžen Neustupný 19993: Archaeological Method, Cambridge University Press.
Evžen Neustupný (ed.) 1998: Space in n Prehistoric Bohemia, Praha
Robert W. Preucel and Ian Hodder, 1996 Contemporary Archaeology in Theory. Oxford: Blackwell.
Colin Renfrew and Paul Bahn, 2000 3rd ed. Archaeology. London: Thames and Hudson.
Bruce Trigger, 1989 A History of Archaeological Thought. Cambridge: Cambridge University Press

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NTEMEBR - Technologie mědi a bronzu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jiráň Luboš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled o základních principech, na kterých je založena metalurgie mědi a slitin mědi (především bronzu) a sleduje technologické postupy v jednotlivých fázích technologického řetězce výroby měděných a bronzových předmětů v kontextu eneolitu a doby bronzové v Evropě. Zdůrazněn je sociální a ekologický kontext přijetí a rozvoje metalurgie. Tematizovány jsou otázky sociálního statusu samotného kovu a na něj vázaného řemesla, specializace v technologickém řetězci, organizace produkce a distribuce kovu a výrobků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je získat základní vhled do principů, na kterých je založena metalurgie mědi a slitin mědi. Student by měl získat základní přehled o technologických postupech v jednotlivých fázích technologického řetězce výroby měděných a bronzových artefaktů. Cílem je zároveň pochopení úzké vazby mezi metalurgií a sociální poptávkou po prestižních předmětech a materiálech, což můžeme považovat za klíčový faktor při prosazení a rozvoji právě metalurgie mědi a jejich slitin v Evropě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Metody studia metalurgie mědi a slitin mědi
2. Vývoj metalurgie mědi a bronzu v Evropě
3. Prospekce a těžba rud
4. Příprava rudy před vlastní tavbou (zušlechťování a pražení)
5. Tavba měděných a cínových rud
6. Odlévání mědi a bronzu
7. Kovářské a kovotepecké techniky při zpracování měděného a bronzového polotovaru
8. Sociální význam metalurgie mědi a bronzu v prehistorické Evropě
9. Specializace a organizace produkce v prehistorické metalurgii mědi a bronzu
10. Distribuce a směna mědi a bronzu v prehistorické Evropě

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
Blažek, J. - Ernée, M. - Smejtek, L. 1998: Die bronzezeittlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most.
Coghlan, H. H. 1975: Notes on the prehistoric metallurgy of copper and bronze in the old world. Pitt Rivers Museum, Oxford.
Craddock, P. T. - Hughes, M.J. (eds.) 1985: Furnaces and Smelting Technology in Antiquity. British Museum Research Laboratory, London.
Craddock, P. T. - Lang J. 2003: Mining and Metal Production through the Ages. The British Museum Press, London.
Craddock, P. T. 1980: Scientific studies in early mining and extractive metallurgy. British Museum, London.
Craddock, P. T. 1995: Early Metal Mining and Production. Edinburgh university Press, Edinburgh.
Frána, J. - Jiráň, L. - Maštalka, A. - Moucha, V. 1995 : Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the view¬point of analyses of element composition, Památky archeologické - Supplementum 3., 127-296.
Frána, J. - Jiráň, L. - Moucha, V. - Sankot, P. 1997: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II. Památky archeologické - Supplementum 8. Praha.
Hauptmann A. (ed.) 1999: The beginnings of metallurgy : proceedings of the International Conference "The Beginnings of Metallurgy", Bochum, 1995. Series Der Anschnitt. Beiheft 9, Veröffentlichungen aus dem Deutschen Bergbau-Museum 84.
Henderson, J. 2000: The Science and Archaeology of Materials. An Investigation of Inorganic Materials. Routlegde, London and New York.
Jiráň, L. 1995 : Produkce bronzových nožů v Čechách - příspěvek k problematice specializované výroby, Archeologické rozhledy 47,587-595.
Pare, C.F.E. (ed.) 2000: Metals Make The World Go Round. The Supply and Circulation of Metals in Bronze Age Europe: Proceedings of a Conference Held at the University of Birmingham in June 1997. Oxbow, Oxford.
Shennan, S. 1999: Cost, benefit and value in the organization of early European copper production, Antiquity 73, 352-363.
Tylecote, R.F. 1987: The Early History of Metallurgy in Europe. Longman, New York.

Literatura doporučená studentům Blažek, J. - Ernée, M. - Smejtek, L. 1998: Die bronzezeittlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most.
Coghlan, H. H. 1975: Notes on the prehistoric metallurgy of copper and bronze in the old world. Pitt Rivers Museum, Oxford.
Craddock, P. T. - Hughes, M.J. (eds.) 1985: Furnaces and Smelting Technology in Antiquity. British Museum Research Laboratory, London.
Craddock, P. T. - Lang J. 2003: Mining and Metal Production through the Ages. The British Museum Press, London.
Craddock, P. T. 1980: Scientific studies in early mining and extractive metallurgy. British Museum, London.
Craddock, P. T. 1995: Early Metal Mining and Production. Edinburgh university Press, Edinburgh.
Frána, J. - Jiráň, L. - Maštalka, A. - Moucha, V. 1995 : Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the view¬point of analyses of element composition, Památky archeologické - Supplementum 3., 127-296.
Frána, J. - Jiráň, L. - Moucha, V. - Sankot, P. 1997: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II. Památky archeologické - Supplementum 8. Praha.
Hauptmann A. (ed.) 1999: The beginnings of metallurgy : proceedings of the International Conference "The Beginnings of Metallurgy", Bochum, 1995. Series Der Anschnitt. Beiheft 9, Veröffentlichungen aus dem Deutschen Bergbau-Museum 84.
Henderson, J. 2000: The Science and Archaeology of Materials. An Investigation of Inorganic Materials. Routlegde, London and New York.
Jiráň, L. 1995 : Produkce bronzových nožů v Čechách - příspěvek k problematice specializované výroby, Archeologické rozhledy 47,587-595.
Pare, C.F.E. (ed.) 2000: Metals Make The World Go Round. The Supply and Circulation of Metals in Bronze Age Europe: Proceedings of a Conference Held at the University of Birmingham in June 1997. Oxbow, Oxford.
Shennan, S. 1999: Cost, benefit and value in the organization of early European copper production, Antiquity 73, 352-363.
Tylecote, R.F. 1987: The Early History of Metallurgy in Europe. Longman, New York.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus NVOLPRE - Volitelná přednáška
2010

Sylabus NWWWSTR - Tvorba WWW stránek
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student bude umět základy HTML kódu pro tvorbu jednoduchých webových stránek s využitím textového editoru a programu FrontPage 2003. Zvládne základy kaskádových stylů CSS a jednoduchých skriptů. Bude umět prezentovat webové stránky na internetu. Studující se seznámí s využíváním internetu jako nástroje učitele
Základní služby internetu. Základní pojmy. WEB a prohlížeč – práce se soubory, text stránky, práce s obrázky, oblíbené položky, vyhledávání na internetu.. Spolupráce prohlížeče s dalšími aplikacemi
MS Outlook a elektronická pošta. Čtění zpráv, vytváření nových zpráv, odpovífání na zprávy, předávání zpráv. Organizace zpráv. Adresář. MSO a bezpečnost.
MS Outlook a diskusní skupiny. Konfigurace OE pro práci s diskusními skupinami.
Portály a vyhledávací služby – prohledávání prostoru WWW, vyhledávání souborům adresáře pro vyhledávání osob. Možnosti konfigurace IE a OE.
Role internetu ve vzdělávání. Základní dokumenty k zavádění internetu do škol. Způsoby uplatnění internetu ve vzdělávání. Internet a škola. Internet doma. Metodika aplikace internetu ve vzdělávání. Internetové projekty – sběr a vyhodnocování dat, řešení problémů, příprava na účast v projektu, Hlavní služby pro evropského učitele – projekt Sokrates, projekt European SchoolNet, ESP, tématické sítě Comenius. Vzdělávání pro nové milénium – kam spějer vývoj ICT, rizika dalšího vývoje.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student bude umět základy HTML kódu pro tvorbu jednoduchých webových stránek s využitím textového editoru a programu FrontPage 2003. Zvládne základy kaskádových stylů CSS a jednoduchých skriptů. Bude umět prezentovat webové stránky na internetu. Studující se seznámí s využíváním internetu jako nástroje učitele
Základní služby internetu. Základní pojmy. WEB a prohlížeč – práce se soubory, text stránky, práce s obrázky, oblíbené položky, vyhledávání na internetu.. Spolupráce prohlížeče s dalšími aplikacemi
MS Outlook a elektronická pošta. Čtění zpráv, vytváření nových zpráv, odpovífání na zprávy, předávání zpráv. Organizace zpráv. Adresář. MSO a bezpečnost.
MS Outlook a diskusní skupiny. Konfigurace OE pro práci s diskusními skupinami.
Portály a vyhledávací služby – prohledávání prostoru WWW, vyhledávání souborům adresáře pro vyhledávání osob. Možnosti konfigurace IE a OE.
Role internetu ve vzdělávání. Základní dokumenty k zavádění internetu do škol. Způsoby uplatnění internetu ve vzdělávání. Internet a škola. Internet doma. Metodika aplikace internetu ve vzdělávání. Internetové projekty – sběr a vyhodnocování dat, řešení problémů, příprava na účast v projektu, Hlavní služby pro evropského učitele – projekt Sokrates, projekt European SchoolNet, ESP, tématické sítě Comenius. Vzdělávání pro nové milénium – kam spějer vývoj ICT, rizika dalšího vývoje.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Student bude umět základy HTML kódu pro tvorbu jednoduchých webových stránek s využitím textového editoru a programu FrontPage 2003. Zvládne základy kaskádových stylů CSS a jednoduchých skriptů. Bude umět prezentovat webové stránky na internetu. Studující se seznámí s využíváním internetu jako nástroje učitele
Základní služby internetu. Základní pojmy. WEB a prohlížeč – práce se soubory, text stránky, práce s obrázky, oblíbené položky, vyhledávání na internetu.. Spolupráce prohlížeče s dalšími aplikacemi
MS Outlook a elektronická pošta. Čtění zpráv, vytváření nových zpráv, odpovífání na zprávy, předávání zpráv. Organizace zpráv. Adresář. MSO a bezpečnost.
MS Outlook a diskusní skupiny. Konfigurace OE pro práci s diskusními skupinami.
Portály a vyhledávací služby – prohledávání prostoru WWW, vyhledávání souborům adresáře pro vyhledávání osob. Možnosti konfigurace IE a OE.
Role internetu ve vzdělávání. Základní dokumenty k zavádění internetu do škol. Způsoby uplatnění internetu ve vzdělávání. Internet a škola. Internet doma. Metodika aplikace internetu ve vzdělávání. Internetové projekty – sběr a vyhodnocování dat, řešení problémů, příprava na účast v projektu, Hlavní služby pro evropského učitele – projekt Sokrates, projekt European SchoolNet, ESP, tématické sítě Comenius. Vzdělávání pro nové milénium – kam spějer vývoj ICT, rizika dalšího vývoje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
1. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 1999, ISBN 80-7226-164-9
2. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 2000, ISBN 80-7226-278-5
3. Jeffrey Zeldman Tvorba webů podle standardů, Computer Press, Brno 2004, ISBN 80-251-0347-1

Literatura doporučená studentům 1. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 1999, ISBN 80-7226-164-9
2. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 2000, ISBN 80-7226-278-5
3. Jeffrey Zeldman Tvorba webů podle standardů, Computer Press, Brno 2004, ISBN 80-251-0347-1

a další nejnovější publikace

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením a s aktivní účastí studentů

Sylabus NZAENCM - Závěr eneolitu v Čechách a na Moravě
2010

Sylabus NZAPOGR - Základy počítačové grafiky
2010

Sylabus NZVOPOH - Zvoncovité poháry v Evropě
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Turek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se současnými evropskými projekty, problémy a trendy ve výzkumu období zvoncovitých pohárů, rovněž jako s chronologickou a kulturní pozicí tohoto fenoménu v kulturní sekvence závěru eneolitu a starší doby bronzové v jednotlivých regionech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurs seznamuje studenty s problematikou rozšíření a variability projevů fenoménu zvoncovitých pohárů v Evropě. Kromě přehledu dosavadního výzkumu a nálezových základen v jednotlivých evropských provinciích výskytu zvoncovitých pohárů se kurs zaměří na srovnání jednotlivých projevů lidské kultury v období závěru eneolitu (sídlení, pohřbívání, ekonomika, artefakty atd.). Zvláštní pozornost bude věnována rekonstrukci společenských vztahů a otázkám mobility a meziregionální komunikace, rovněž jako teoriím o vzniku, šíření a významu prestižních zvoncovitých pohárů a s nimi spojených artefaktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vzhledem k e značné specializaci kursu bude problematika obohacena o případové studie umožňující studentům lépe pochopit formulaci vědeckých projektů a rozdílné přístupy k jejich řešení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Brodie, N. 1997: New perspectives on the Bell beaker Culture. Oxford Journal of Archaeology 16, No. 3, 297-314.
Harrison, R. J. 1980: The Beaker Folk: copper age archaeology in Western Europe. Thames and Hudson, London.
Havel, J. 1978: Pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě. Praehistorica 7, Varia Archaeologica 1, Praha, 91-117.
Kuna – Matoušek 1978: Měděná industrie kultury zvoncovitých pohárů ve střední Evropě. - Varia archaeologica 1 - Praehistorica 7, 65-89.
Neustupný, E. 1976: Paradigm lost. In: Glockenbechersymposion, Oberried 1974, Haarlem-Bossum, 241-248.
Nicolis, F. (ed.) 2001: Bell Beakers Today - Pottery, people, culture, symbols in prehistoric Europe. Proceedings of the International Colloquium Riva del Garda (Trento, Italy), 11 - 16 May 1998.
Shennan, S. J. 1986a: Central Europe in third millenium BC: An evolutionary trajectory for the beginning of the Bronze Age. Journal of Anthropological Archaeology 5, 115-146.
Shennan, S. J. 1986b: Interaction and change in third millenium BC western and central Europe. In: Renfrew, C. – Cherry, J.F. (eds.): Peer Polity Interaction and Socio-Political Change, Cambridge University Press, Cambridge, 149-158.
Shennan, S. J. 1993: Settlement and Social Change in Central Europe, 3500-1500 BC. Journal of World Prehistory, Vol. 7, No. 2, 121-161.
Sherratt, A. G. 1981: Plough and pastoralism: aspects of the Secondary Products Revolution. In: Hodder, I., Isaac, G. and hammond, N. (Eds.) Pattern of the Past: Studies in Honour of David Clark, Cambridge University Press, Cambridge, 261-305.
Turek, J. 1996a: Osídlení Pražské‚ kotliny v závěru eneolitu. Nástin problematiky období zvoncovitých pohárů. Archeologica Pragensia 12, 5-58.
Turek, J. 2000: Being a Beaker child. The position of children in Late Eneolithic society. In: In Memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, Praha, 422-436.
Turek, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady ženských pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. „Cherche la femme!“. In: Evžen Neustupný (ed): Archeologie nenalézaného, Plzeň – Praha, 217-240.
Turek, J. 2003: Řemeslná symbolika v pohřebním ritu období zvoncovitých pohárů. Suroviny, výroba a struktura společnosti v závěru Eneolitu, In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.): Sedmdesát neustupných let. 199-217. Plzeň
Turek, J. – Dvořák, P. - Peška, J. 2003: Archaeology of Beaker settlements in Bohemia and Moravia. An Outline of the Current State of Knowledge In: Janusz Czebresuk & Marzena Szmyt: The Northeast Frontier of Bell Beakers, Proceedings of the symposium held at the Adam Mickiewicz University, Poznań (Poland), May 26-29 2002. British Archaeological Reports (International Series) 1155, 183-207, Archaeopress, Oxford.
Turek, J. 2004: Nátepní destičky z období zvoncovitých pohárů, jejich suroviny, technologie a společenský význam. In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (eds.): K poctě Vladimíru Podborskému, Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 207-226.
Turek, J. 2006a: Bell Beaker gendered cups in central Europe, In: Alex Gibson (ed.): Prehistoric ceramics research group & the prehistoric society joint conference.in Bradford, British Archaeological Reports, Oxford.
Turek, J. 2006b: Beaker barrows and the houses of dead, in: Šmejda, L. – Turek, J. – Thrane, H. (eds.): Archaeology of Burial Mounds, Plzeň, 170-179.
Turek, J. 2006c: Období zvoncovitých pohárů v Evropě – Bell Beaker period in Europe, Archeologie ve středních Čechách 10, 275-368.

Literatura doporučená studentům Brodie, N. 1997: New perspectives on the Bell beaker Culture. Oxford Journal of Archaeology 16, No. 3, 297-314.
Harrison, R. J. 1980: The Beaker Folk: copper age archaeology in Western Europe. Thames and Hudson, London.
Havel, J. 1978: Pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě. Praehistorica 7, Varia Archaeologica 1, Praha, 91-117.
Kuna – Matoušek 1978: Měděná industrie kultury zvoncovitých pohárů ve střední Evropě. - Varia archaeologica 1 - Praehistorica 7, 65-89.
Neustupný, E. 1976: Paradigm lost. In: Glockenbechersymposion, Oberried 1974, Haarlem-Bossum, 241-248.
Nicolis, F. (ed.) 2001: Bell Beakers Today - Pottery, people, culture, symbols in prehistoric Europe. Proceedings of the International Colloquium Riva del Garda (Trento, Italy), 11 - 16 May 1998.
Shennan, S. J. 1986a: Central Europe in third millenium BC: An evolutionary trajectory for the beginning of the Bronze Age. Journal of Anthropological Archaeology 5, 115-146.
Shennan, S. J. 1986b: Interaction and change in third millenium BC western and central Europe. In: Renfrew, C. – Cherry, J.F. (eds.): Peer Polity Interaction and Socio-Political Change, Cambridge University Press, Cambridge, 149-158.
Shennan, S. J. 1993: Settlement and Social Change in Central Europe, 3500-1500 BC. Journal of World Prehistory, Vol. 7, No. 2, 121-161.
Sherratt, A. G. 1981: Plough and pastoralism: aspects of the Secondary Products Revolution. In: Hodder, I., Isaac, G. and hammond, N. (Eds.) Pattern of the Past: Studies in Honour of David Clark, Cambridge University Press, Cambridge, 261-305.
Turek, J. 1996a: Osídlení Pražské‚ kotliny v závěru eneolitu. Nástin problematiky období zvoncovitých pohárů. Archeologica Pragensia 12, 5-58.
Turek, J. 2000: Being a Beaker child. The position of children in Late Eneolithic society. In: In Memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, Praha, 422-436.
Turek, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady ženských pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. „Cherche la femme!“. In: Evžen Neustupný (ed): Archeologie nenalézaného, Plzeň – Praha, 217-240.
Turek, J. 2003: Řemeslná symbolika v pohřebním ritu období zvoncovitých pohárů. Suroviny, výroba a struktura společnosti v závěru Eneolitu, In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.): Sedmdesát neustupných let. 199-217. Plzeň
Turek, J. – Dvořák, P. - Peška, J. 2003: Archaeology of Beaker settlements in Bohemia and Moravia. An Outline of the Current State of Knowledge In: Janusz Czebresuk & Marzena Szmyt: The Northeast Frontier of Bell Beakers, Proceedings of the symposium held at the Adam Mickiewicz University, Poznań (Poland), May 26-29 2002. British Archaeological Reports (International Series) 1155, 183-207, Archaeopress, Oxford.
Turek, J. 2004: Nátepní destičky z období zvoncovitých pohárů, jejich suroviny, technologie a společenský význam. In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (eds.): K poctě Vladimíru Podborskému, Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 207-226.
Turek, J. 2006a: Bell Beaker gendered cups in central Europe, In: Alex Gibson (ed.): Prehistoric ceramics research group & the prehistoric society joint conference.in Bradford, British Archaeological Reports, Oxford.
Turek, J. 2006b: Beaker barrows and the houses of dead, in: Šmejda, L. – Turek, J. – Thrane, H. (eds.): Archaeology of Burial Mounds, Plzeň, 170-179.
Turek, J. 2006c: Období zvoncovitých pohárů v Evropě – Bell Beaker period in Europe, Archeologie ve středních Čechách 10, 275-368.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus OBDEJIT - Obecné dějiny 1918 - 1945
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pelikán Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky seznamují se základními vývojovými tendencemi a problémy v období mezi světovými válkami, uspořádáním světa po první světové válce, vývojem mezinárodních vztahů a vnitropolitickým vývojem předních evropských i mimoevropských zemí v letech 1918 – 1945.
Seminář seznamuje s versailleským systémem a jeho vyústěním v dalším vývoji mezinárodních vztahů. Věnuje pozornost Společnosti národů,vzniku fašismu, průběhu 2. světové války, jejímu hodnocení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Jsou objasněny základní vývojové tendence a problémy období 1914 – 1945, uspořádání světa na základě mírových jednání v Paříži, vývoj mezinárodních vztahů v meziválečném období. Dále jsou analyzovány předpoklady vzniku 2. světové války, její průběh a výsledek.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Svět po 1. světové válce.
2. Mírová jednání a jejich důsledky.
3. Zahraničně politické koncepce velmocí na pařížské konferenci.
4. Hospodářský a politický vývoj v letech 1924-29.
5. Pokusy Německa o revizi versailleského systému.
6. Vzestup mimoevropských států.
7. Vznik a vývoj fašismu v Německu a Itálii.
8. Světová hospodářská krize.
9. Otevřené reakční diktatury v ekonom. méně vyspělých evropských zemích.
10. Politický vývoj evropských států v meziválečném období.
11. Zvláštnosti politického a sociálního vývoje v USA a Latinské Americe.
12. Kultura a věda v meziválečném období.
13. Mezinárodní příčiny a důsledky Mnichova.
14. Druhá světová válka.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Johnson,P.: Dějiny 20. století, Praha 1991
Campball: Druhá světová válka, Praha 1996
Dějiny evropské civilizace II, Praha 1995
Norman, D.: Evropa ve válce 1939-1945. Praha 2007
Hroch, M.: Obecné dějiny novověku III. Praha 1988
Durman, K. – Svoboda, M.: Slovník moderních světových dějin. Praha 1969.
Harna, J.: Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Praha 2006

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Eisenhower, D.D.: Invaze do Evropy. Praha 1983
Kvaček, R. Diplomaté a ti druzí. Praha 1988.
Kronika lidstva. Bratislava 1992.
Kol.: Dějiny Ruska. Praha 1995
Tindal – Davies: Dějiny států USA. Praha 1992
Sommervile, D.: Encyklopedie druhé světové války. Praha 2007
Antill, P.:Berlín 1945 – konec „tisícileté“ říše. Praha 2007
Moderní dějiny 15. Sborník k dějinám 19. a 20. století, Praha 2007

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů. Výsledek klasifikace u ústní zkoušky je dán úrovní znalostí daného období, znalostí literatury a pramenů.

Sylabus OBECDET1 - Obecné dějiny 1648-1918 - 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem přednášek a seminářů je seznámení se se situací v Evropě po Vestfálském míru, soustavné srovnávání vývoje v Evropě i ve světě s vývojem v Habsb. monarchii (pak Rakousko-Uhersko) a v českých zemích. Seminář se dále zaměřuje na specifika politického a hospodářského vývoje a průmyslovou revoluci. Zabývá se také příčinami a důsledky válečných konfliktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky je seznámení se se situací v Evropě po Vestfálském míru, komparace vývoje v Evropě i ve světě s vývojem v Habsb. monarchii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Situace po skončení 30.leté války v Evropě, politické rozložení sil.
2. Anglie do r.1848. Anglická revoluce - důsledky. Průmyslová revoluce.
3. Francie po r.1648. Polit. a hosp. situace před VFR, její průběh, hodnocení, důsledky, ohlas a význam.
4. Napoleonské války - hodnocení, důsledky.
5. Evropa po Vídeňském kongresu. Svatá aliance.
6. Politická a hosp. situace v Rusku do r.1848. Mocenské konflikty, snaha o reformy.
7. Severní Evropa.
8. Španělsko a Portugalsko.
9. Německé státy do r.1848.
10. Jižní a jihovýchodní Evropa.
11. Vznik USA, Kanada.
12. Průmyslová revoluce.
13.-14. Evropa před rokem a v roce 1848.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny Francie. Praha 1988;
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V. Praha 1939;
Janáček, J.: Valdštejn a jeho doba. Praha 1978;
Janáček, J.: Valdštejnova smrt. Praha 1970;
Kovář, M.: Třicetiletá válka. Hist. obzor 1993, 12. 1994, s.11;
Kovář, M.: Vilém Oranžský a nizozemská revoluce. Hist. obzor 1992, s.11;
Křivský, P. - Kvaček, R. - Skřivan, A.: Věk starý a nový. Praha 1985;
Polišenský, J.: Dějiny Británie. Praha 1982;
Polišenský, J.: Anglie a Bílá hora. Praha 1949;
Polišenský, J.: Nizozemská politika a Bílá hora. Praha 1957;
Polišenský, J.: Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Praha 1970;
Polišenský, J.: Společenská a vědecká revoluce 17.století. ČsČH 1970;
Stellner, S. - Stellnerová, F.: Gustav II. Adolf. Histor. obzor 1995, 1;
Stellner, S.: Mládí pruského krále Bedřicha II. Hist. obzor 1994, 4;
Neumann, S.: Francouzská revoluce I-III. Praha 1926;
Mathiez, A.: Francouzská revoluce. Praha 1952;
Manfred, A.Z.: Napoleon Bonaparte. Praha 1980;
Nevis, A.: Pocket History of the United States. New York 1986;
Polišenský, J.: Dějiny Latinské Ameriky;
Tarle, J.: Napoleon. Praha 1959;
Tarle, J.: Talleyrand. Praha 1950.
Literatura doporučená studentům Hroch, M. a kol.: Obecné dějiny II. Dějiny novověku. Praha 1988
Hroch, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Praha 1986
Kabrda, J. a kol.: Dějiny národů střední a východní Evropy od Velké francouzské revoluce do roku 1918. Brno 1963
Kudrna a kol.: Dějiny Francie. Praha 1988
Křížek, L.: Americká občanská válka. Praha 1994
Mendl, B.: Hospodářský vývoj Evropy. Praha 1948
Dějiny Francie. Praha 1988;
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V. Praha 1939;
Janáček, J.: Valdštejn a jeho doba. Praha 1978;
Janáček, J.: Valdštejnova smrt. Praha 1970;
Kovář, M.: Třicetiletá válka. Hist. obzor 1993, 12. 1994, s.11;
Kovář, M.: Vilém Oranžský a nizozemská revoluce. Hist. obzor 1992, s.11;
Křivský, P. - Kvaček, R. - Skřivan, A.: Věk starý a nový. Praha 1985;
Polišenský, J.: Dějiny Británie. Praha 1982;
Polišenský, J.: Anglie a Bílá hora. Praha 1949;
Polišenský, J.: Nizozemská politika a Bílá hora. Praha 1957;
Polišenský, J.: Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Praha 1970;
Polišenský, J.: Společenská a vědecká revoluce 17.století. ČsČH 1970;
Stellner, S. - Stellnerová, F.: Gustav II. Adolf. Histor. obzor 1995, 1;
Stellner, S.: Mládí pruského krále Bedřicha II. Hist. obzor 1994, 4;
Neumann, S.: Francouzská revoluce I-III. Praha 1926;
Mathiez, A.: Francouzská revoluce. Praha 1952;
Manfred, A.Z.: Napoleon Bonaparte. Praha 1980;
Nevis, A.: Pocket History of the United States. New York 1986;
Polišenský, J.: Dějiny Latinské Ameriky;
Tarle, J.: Napoleon. Praha 1959;
Tarle, J.: Talleyrand. Praha 1950.

Literatura doporučená studentům Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny Francie. Praha 1988;
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V. Praha 1939;
Janáček, J.: Valdštejn a jeho doba. Praha 1978;
Janáček, J.: Valdštejnova smrt. Praha 1970;
Kovář, M.: Třicetiletá válka. Hist. obzor 1993, 12. 1994, s.11;
Kovář, M.: Vilém Oranžský a nizozemská revoluce. Hist. obzor 1992, s.11;
Křivský, P. - Kvaček, R. - Skřivan, A.: Věk starý a nový. Praha 1985;
Polišenský, J.: Dějiny Británie. Praha 1982;
Polišenský, J.: Anglie a Bílá hora. Praha 1949;
Polišenský, J.: Nizozemská politika a Bílá hora. Praha 1957;
Polišenský, J.: Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Praha 1970;
Polišenský, J.: Společenská a vědecká revoluce 17.století. ČsČH 1970;
Stellner, S. - Stellnerová, F.: Gustav II. Adolf. Histor. obzor 1995, 1;
Stellner, S.: Mládí pruského krále Bedřicha II. Hist. obzor 1994, 4;
Neumann, S.: Francouzská revoluce I-III. Praha 1926;
Mathiez, A.: Francouzská revoluce. Praha 1952;
Manfred, A.Z.: Napoleon Bonaparte. Praha 1980;
Nevis, A.: Pocket History of the United States. New York 1986;
Polišenský, J.: Dějiny Latinské Ameriky;
Tarle, J.: Napoleon. Praha 1959;
Tarle, J.: Talleyrand. Praha 1950.
Literatura doporučená studentům Hroch, M. a kol.: Obecné dějiny II. Dějiny novověku. Praha 1988
Hroch, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Praha 1986
Kabrda, J. a kol.: Dějiny národů střední a východní Evropy od Velké francouzské revoluce do roku 1918. Brno 1963
Kudrna a kol.: Dějiny Francie. Praha 1988
Křížek, L.: Americká občanská válka. Praha 1994
Mendl, B.: Hospodářský vývoj Evropy. Praha 1948
Dějiny Francie. Praha 1988;
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V. Praha 1939;
Janáček, J.: Valdštejn a jeho doba. Praha 1978;
Janáček, J.: Valdštejnova smrt. Praha 1970;
Kovář, M.: Třicetiletá válka. Hist. obzor 1993, 12. 1994, s.11;
Kovář, M.: Vilém Oranžský a nizozemská revoluce. Hist. obzor 1992, s.11;
Křivský, P. - Kvaček, R. - Skřivan, A.: Věk starý a nový. Praha 1985;
Polišenský, J.: Dějiny Británie. Praha 1982;
Polišenský, J.: Anglie a Bílá hora. Praha 1949;
Polišenský, J.: Nizozemská politika a Bílá hora. Praha 1957;
Polišenský, J.: Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Praha 1970;
Polišenský, J.: Společenská a vědecká revoluce 17.století. ČsČH 1970;
Stellner, S. - Stellnerová, F.: Gustav II. Adolf. Histor. obzor 1995, 1;
Stellner, S.: Mládí pruského krále Bedřicha II. Hist. obzor 1994, 4;
Neumann, S.: Francouzská revoluce I-III. Praha 1926;
Mathiez, A.: Francouzská revoluce. Praha 1952;
Manfred, A.Z.: Napoleon Bonaparte. Praha 1980;
Nevis, A.: Pocket History of the United States. New York 1986;
Polišenský, J.: Dějiny Latinské Ameriky;
Tarle, J.: Napoleon. Praha 1959;
Tarle, J.: Talleyrand. Praha 1950.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů.

Sylabus OBECDET2 - Obecné dějiny 1648-1918 - 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klíma Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hlavní rysy politického a hospodářského vývoje v druhé polovině 19. století, charakteristika vývoje evropských a předních mimoevropských zemí ve sledovaném období. Mezinárodní vztahy a směřování k světovému konfliktu. První světová válka.Cílem semináře je seznámení se situací v Evropě a v světě v průběhu 19.století a na počátku 20.století do první světové války včetně. Přednášky i seminární činnost se budou týkat konfrontace politického, hospodářského a sociálního vývoje se zvláštním zřetelem k vývoji v habsburské monarchii (resp.Rakousko-Uhersku) a v českých zemích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hlavní rysy politického a hospodářského vývoje v druhé polovině 19. století, charakteristika vývoje evropských a předních mimoevropských zemí ve sledovaném období. Mezinárodní vztahy a směřování k světovému konfliktu. První světová válka.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení periodizačních mezníků sledovaného období.
2. Revoluční rok 1848-49.
3. Boj Latinské Ameriky za nezávislost.
4. Občanská válka v USA a období rekonstrukce.
5. Druhé císařství ve Francii.
6. Sjednocení Německa a Itálie.
7. Východní otázka a krymská válka.
8. Rusko v první polovině 19. století a za posledních Romanovců.
9. Sociální důsledky ekonomických změn poslední čtvrtiny 19. století.
10.-11. Vnitropolitický vývoj evropských zemí ve sledovaném období.
12.-13. Mezinárodní vztahy v předvečer první světové války.
14. První světová válka.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Hroch, M. a kol.: Obecné dějiny II. Dějiny novověku. Praha 1988
Hroch, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Praha 1986
Kabrda, J. a kol.: Dějiny národů střední a východní Evropy od Velké francouzské revoluce do roku 1918. Brno 1963
Kudrna a kol.: Dějiny Francie. Praha 1988
Křížek, L.: Americká občanská válka. Praha 1994
Mendl, B.: Hospodářský vývoj Evropy. Praha 1948

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Dějiny Francie. Praha 1988;
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V. Praha 1939;
Janáček, J.: Valdštejn a jeho doba. Praha 1978;
Janáček, J.: Valdštejnova smrt. Praha 1970;
Kovář, M.: Třicetiletá válka. Hist. obzor 1993, 12. 1994, s.11;
Kovář, M.: Vilém Oranžský a nizozemská revoluce. Hist. obzor 1992, s.11;
Křivský, P. - Kvaček, R. - Skřivan, A.: Věk starý a nový. Praha 1985;
Polišenský, J.: Dějiny Británie. Praha 1982;
Polišenský, J.: Anglie a Bílá hora. Praha 1949;
Polišenský, J.: Nizozemská politika a Bílá hora. Praha 1957;
Polišenský, J.: Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Praha 1970;
Polišenský, J.: Společenská a vědecká revoluce 17.století. ČsČH 1970;
Stellner, S. - Stellnerová, F.: Gustav II. Adolf. Histor. obzor 1995, 1;
Stellner, S.: Mládí pruského krále Bedřicha II. Hist. obzor 1994, 4;
Neumann, S.: Francouzská revoluce I-III. Praha 1926;
Mathiez, A.: Francouzská revoluce. Praha 1952;
Manfred, A.Z.: Napoleon Bonaparte. Praha 1980;
Nevis, A.: Pocket History of the United States. New York 1986;
Polišenský, J.: Dějiny Latinské Ameriky;
Tarle, J.: Napoleon. Praha 1959;
Tarle, J.: Talleyrand. Praha 1950.
Literatura doporučená studentům Kolejka, J.: Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-49. Praha 1989
Pavlík, J.: Nástin populačního vývoje světa. Praha 1964
Winter: První světová válka

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů. Výsledek klasifikace je závislý na znalosti faktografie, pramenů,literatury a na pochopení příčinných souvislostí dějinného vývoje v období novověku.

Sylabus OBEDERT - Obecné dějiny po roce 1945
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štěpán Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na výklad základních problémů poválečného vývoje evropských (resp.světových) dějin.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení základních politických, hospodářských, sociálních a kulturních procesů, vztahů a problémů dějinného vývoje po roce 1945.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Vytvoření mocenských bloků, projevy bipolárního rozdělení světa.
3. Dekolonizace a vznik třetího světa.
4. Konflikty 50. let.
5. Pokusy o revizi neuspokojivých modelů v 60. letech.
6. 70. léta jako rovnováha a poslední vzestup komunismu.
7.-8. 80. léta - od recidivy studené války k porážce komunismu.
9.-10. Vývoj v jednotlivých supervelmocenských centrech a světových regionech.
11.Lokální konflikty.
12.Nové ideologie.
13.Vize nového světového řádu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hobsbawm, E.: Krátké dvacáté století, 1914-1989. Praha 1998;
Johnson, P.: Dějiny 20.století. Praha 1991;
Kissinger,H.:Umění diplomacie, Praha 1996;
K. Durman: Útěk od praporů. Praha 1998;
K. Durman: Popely ještě žhavé. Velká politika 1938-1991;
V. Nálevka : Kapitoly z dějin studené války. I. Praha 1997;
V. Nálevka : Světová politika ve 20. století. I.II., Praha 2000;
J. Vykoukal, B. Litera, M. Tejchman : Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944 - 1989. Praha 2000;
Petr Luňák, Západ. Spojené státy a západní Evropa ve studené válce, Praha 1997;
Dějiny jednotlivých států z NLN.

Literatura doporučená studentům Hobsbawm, E.: Krátké dvacáté století, 1914-1989. Praha 1998;
Johnson, P.: Dějiny 20.století. Praha 1991;
Kissinger,H.:Umění diplomacie, Praha 1996;
K. Durman: Útěk od praporů. Praha 1998;
K. Durman: Popely ještě žhavé. Velká politika 1938-1991;
V. Nálevka : Kapitoly z dějin studené války. I. Praha 1997;
V. Nálevka : Světová politika ve 20. století. I.II., Praha 2000;
J. Vykoukal, B. Litera, M. Tejchman : Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944 - 1989. Praha 2000;
Petr Luňák, Západ. Spojené státy a západní Evropa ve studené válce, Praha 1997;
Dějiny jednotlivých států z NLN

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu splnění požadavků přednášejícího k zapsání zápočtu

Sylabus OSCSDET - Osobnosti čs. dějin 20. stol
2008

Sylabus PALCAM - Paleolit Čech a Moravy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.
1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit
4. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
5. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
6. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
7. – významné lokality – starý a střední paleolit
8. – významné lokality – mladý paleolit
9. – aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
10. – aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.
Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit
4. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
5. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
6. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
7. – významné lokality – starý a střední paleolit
8. – významné lokality – mladý paleolit
9. – aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
10. – aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Literatura doporučená studentům Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem s ústním přezkoušením.

Sylabus PALEO - Paleolit
2008

Sylabus PAMPEC1 - Památková péče I.
2008

Sylabus PAMPEC2 - Památková péče II.
2008

Sylabus PAMPECT1 - Památková péče 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kalferstová Jana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Struktura památkové péče v ČR -
složka odborná - NPÚ,
2) Struktura památkové péče v ČR - složka výkonná - MK, KÚ, obce s rozšíř.působností
3) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče -
za habsburské monarchie,
4) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče - 1918-1945, současnost
5) Právní úprava památkové péče - zákon č.20/1987 Sb. o st.pam.péči a jeho prováděcí vyhláška,
6) Právní úprava památkové péče - související právní předpisy, mezinárodní úprava kulturních statků
7) Ekonomika a management památkové péče -
veřejný zájem, přímá a nepřímá veř.podpora pam.péče, 8) Ekonomika a managment památkové péče - zdroje a způsoby financování
9) Obnova nemovitých kulturních památek - opravy a restaurování kamenosochařských výtvarných děl
10) Obnova nemovitých kulturních památek - metody, přístupy
11) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - příklady stavebně-historických průzkumů,
12) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - zadání praktického zpracování evidenční karty a zdokumentování vybrané památky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn
Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus PAMPECT2 - Památková péče 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Čermák Zdeněk

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Struktura památkové péče v ČR -
složka odborná - NPÚ,
2) Struktura památkové péče v ČR - složka výkonná - MK, KÚ, obce s rozšíř.působností
3) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče -
za habsburské monarchie,
4) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče - 1918-1945, současnost
5) Právní úprava památkové péče - zákon č.20/1987 Sb. o st.pam.péči a jeho prováděcí vyhláška,
6) Právní úprava památkové péče - související právní předpisy, mezinárodní úprava kulturních statků
7) Ekonomika a management památkové péče -
veřejný zájem, přímá a nepřímá veř.podpora pam.péče, 8) Ekonomika a managment památkové péče - zdroje a způsoby financování
9) Obnova nemovitých kulturních památek - opravy a restaurování kamenosochařských výtvarných děl
10) Obnova nemovitých kulturních památek - metody, přístupy
11) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - příklady stavebně-historických průzkumů,
12) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - zadání praktického zpracování evidenční karty a zdokumentování vybrané památky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet udělen na základě požadavků vyučujícího.

Sylabus PCMBH - Pravěk Čech a Moravy - doba bronz.a halšt.
2007

Sylabus PCMLA - Pravěk Čech a Moravy - latén
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí studenty s vývojem archeologické kultury na území České republiky a v přilehlých středoevropských regionech v době laténské, tedy v posledních pěti století př. Kr. To vše na pozadí vývoje středoevropského přírodního prostředí, klimatu a historických událostí v antickém světě. Důraz bude kladen na vztah poznatků získaných archeologickými metodami a údajů z historických pramenů a to na příkladu etnické interpretace laténské kultury, připisované často jednoznačně Keltům.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Základem je vytvoření chronologického a prostorového schématu archeologických kultur ve střední Evropě ve vymezeném časovém úseku. Dále předložit vývoj hmotné kultury, představit základní typy nalezišť i nálezů a seznámit studenty s vybranými významnými lokalitami. Nezbytnou součástí výuky jsou dějiny a především současný stav bádání o době laténské. Důraz bude rovněž kladen na metody, kterými se k předneseným poznatkům archeologie a historie propracovaly. Studenti by měly být schopni rozpoznat typické laténské nálezy, umět je v základních rysech datovat, znát jejich funkci a význam pro poznávání laténského období.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní charakteristiky doby laténské
2. Dějiny bádání
3. Současný stav bádání (literatura, pramenná základna)
4. Metody užívané při bádání o době laténské
5. Archeologické kultury ve stř. Evropě v době laténské (chronologie – rozšíření)
6. Časná doba laténská (LT A)
7. Horizont kostrových pohřebišť (LT B-C1)
8. Keltové jako etnicko-archeologický problém
9. Horizont laténských oppid (LT C2-D1)
10. Zánik laténské kultury
11. Význam doby laténské – otázka tzv. keltského dědictví

Literatura, na níž je předmět vystavěn Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
- 2002: Keltské oppidum Staré Hradisko. Olomouc.
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer, Bibracte 4. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum frühen Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trierer Zeitschrift Beiheft 19. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological backround to a Celtic hero, 3nd - 2rd cent. B.C. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. (Hrsg.) 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Literatura doporučená studentům Čižmářová, J. Encyklopedie Keltů na Moravě. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Filip, J. 1993: Keltská civilizace a její dědictví. Praha. (doplněné vydání)
Pleiner et al. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Podborský, V. et al. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů a výsledkem písemného testu

Sylabus PCMNE - Pravěk Čech a Moravy - neolit a eneolit
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Neolit a eneolit na našem území a kontakty ve středoevropském prostoru. Aktuální otázky a trendy. Současný stav poznání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit pramennou základnu mladší a pozdní doby kamenné.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod - charakteristika a původ středoevropského neolitu a eneolitu, literatura
2. Příroda (podnebí, fauna, flora)
3. Hospodářství (podíl zemědělství a lovu)
4. Sídliště a domy
5. Získávání surovin
6. Keramika - použití, archeologické kultury neolitu a eneolitu
7. Kamenné nástroje - broušená a štípaná industrie
8. Použití kosti a dřeva, textil
9. Neolitická a eneolitická společnost (uspořádání, náboženství)
10. Umění
11. Příkopové areály a rondely
12. Pohřbívání (pohřebiště, hroby, milodary, antropologie, lokality)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Ehrich, R.W.-Pleslová - Štiková. E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Praha
Neustupný, E. 1967: Počátky patriarchátu ve střední Evropě. Praha
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Praha
PDČ Praha 1978, PDM Brno 1993, Praehistorica 15, Praha 1989
Pleslová - Štiková. E. 1985: Makotřasy: A TRB Site in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 17. Pragae
Pleinerová, I. 1980: Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, PA 71, 10-60
Rulf, J. 1979: K relativní hustotě osídlení Čech v neolitu a eneolitu, Archeologické rozhledy 31, 176-191
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, PA 74, 35-95
Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of Central Europe - review of the problems, Památky archeologické 82/2, 376-384
Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti 32, 115-124
Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě, Časopis Moravského muzea Brno, 71, 19-58
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Šedo,O. 1983: Pece z mladší doby kamené v Lulči a možnosti výkladu jejich funkce v hospodářském životě tehdejší společnosti, 90 let muzejní práce na Vyškovsku (1893-1983), Vyškov, 39-47
Šumberová, R.. 1996: Neolithic underground storage features, Památky archeologické 87/1, 61-103
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu, Z badaň nad krzemieniarstvem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków, 74-99
Vencl, S .1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, Památky archeologické 66/1, 12-73
Vencl, S. 1982: K otázce zániku sběračsko-loveckých kultur. Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, Archeologické rozhledy 34, 648-690
Zápotocký, M. 1957: K problému počátku kultury nálevkovitých pohárů, AR 9, 217-235
Zápotocký, M. 1992: Steitaxte des mitteleuropaischen Aneolithikums. Weinheim
Zápotocký, M. 2000: Cimburk und..., PA - Suppl. 12
Zápotocký, M. - Dreslerová, D. 1996: Jenštejn...., PA 87, 5-58

Literatura doporučená studentům Ehrich, R.W.-Pleslová - Štiková. E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Praha
Neustupný, E. 1967: Počátky patriarchátu ve střední Evropě. Praha
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Praha
PDČ Praha 1978, PDM Brno 1993, Praehistorica 15, Praha 1989
Pleslová - Štiková. E. 1985: Makotřasy: A TRB Site in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 17. Pragae
Pleinerová, I. 1980: Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, PA 71, 10-60
Rulf, J. 1979: K relativní hustotě osídlení Čech v neolitu a eneolitu, Archeologické rozhledy 31, 176-191
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, PA 74, 35-95
Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of Central Europe - review of the problems, Památky archeologické 82/2, 376-384
Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti 32, 115-124
Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě, Časopis Moravského muzea Brno, 71, 19-58
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Šedo,O. 1983: Pece z mladší doby kamené v Lulči a možnosti výkladu jejich funkce v hospodářském životě tehdejší společnosti, 90 let muzejní práce na Vyškovsku (1893-1983), Vyškov, 39-47
Šumberová, R.. 1996: Neolithic underground storage features, Památky archeologické 87/1, 61-103
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu, Z badaň nad krzemieniarstvem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków, 74-99
Vencl, S .1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, Památky archeologické 66/1, 12-73
Vencl, S. 1982: K otázce zániku sběračsko-loveckých kultur. Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, Archeologické rozhledy 34, 648-690
Zápotocký, M. 1957: K problému počátku kultury nálevkovitých pohárů, AR 9, 217-235
Zápotocký, M. 1992: Steitaxte des mitteleuropaischen Aneolithikums. Weinheim
Zápotocký, M. 2000: Cimburk und..., PA - Suppl. 12
Zápotocký, M. - Dreslerová, D. 1996: Jenštejn...., PA 87, 5-58

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu úspěšná zkouška a test

Sylabus PCMPM - Pravěk Čech a Moravy - paleolit a mezolit
2007

Sylabus PCMPRO - Pravěk Čech a Moravy - protohistorie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské, době římské a době stěhování národů (1. stol. př.Kr. – 6. stol. po Kr.). Hlavní důraz je kladen na dějiny a archeologii polabských Germánů (Svébů). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
Vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury ad.):
-úvod do archeologie Svébů
-přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie
-chronologie doby římské a doby stěhování národů
-římská říše a význam římsko-provinciální archeologie
-počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a přechodný stupeň B2/C1, počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, starší doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina a podunajsko-východogermánský okruh), mladší doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.

Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy:
-großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové
-struktura a význam římských importů

Pramenná základna v Čechách a na Moravě:
-nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová, birituální a kostrová pohřebiště, depoty, římské krátkodobé tábory
-hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní)

Významné lokality:
Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice

Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky:
keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská keramika, římsko-provinciální keramika, keramika doby stěhování národů (pozdně antická, pozdně svébská, východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská)

Aktuální problémy bádání:
-nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit
-římské vojenské aktivity a římské importy
-současné projekty a nové důležité publikace
-konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského) a antického (římského) a jejich konfrontace v době římské na území ČR, výklad etnických a kulturních změn doby stěhování národů v kontextu prolínání pravěkých, starověkých a raně středověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vlastní výklad (14 hodin): úvod, přírodní prostředí a chronologie (2 hodiny), římská říše a počátky Svébů (2 hodiny), počátky doby římské: stupně A-B1 (2 hodiny), starší doba římská (2 hodiny), mladší a pozdní doba římská (2 hodiny), starší DSN (2 hodiny), mladší DSN (2 hodiny); přehled kultur (4 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪ Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪ Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪ Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪ Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪ Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪ Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪ Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská); Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470, 471-503.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech a sbornících podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus POCKER - Počátky keramiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Keramika jako archeologický pramen
2.Ekonomický a společenský model vzniku keramiky
3.Evoluční teorie vzniku keramické technologie
4.Počátky keramiky ve Starém světě
5.Počátky keramiky v Číně a Japonsku
6.Počátky keramiky v zámoří
7.Studium keramiky, popisné znaky
8.Studium keramiky,význam znaků
9.Životní cyklus keramiky, formativní procesy
10.Výzdoba keramiky, formy a techniky
11.Desén keramiky, funkční znaky
12.Keramický styl, kognitivní interpretace keramiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s počátky výroby keramiky v různých částech světa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Keramika jako archeologický pramen
2.Technologický model a evoluční teorie
3.Ekonomický a společenský model
4.Počátky keramiky u lovců a sběračů
5.Počátky keramiky ve Starém světě I
6.Počátky keramiky ve Starém světě II
7. Počátky keramiky v zámoří I
8. Počátky keramiky v zámoří II
Vložená předníška (seminář)
9. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě I
10. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě II
11. Počátky lineární keramiky v Čechách
12. Desén a styl keramiky
Vložená přednáška (zápočet)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pavlů, I. 1997: Pottery Origins. Praha: Carolinum

Literatura doporučená studentům
doporučená
Barnett, William, and Hoopes, John (eds) 1995: The Emergence of Pottery NY: Acad. Press
Rice, P 1987: Pottery Analysis. A sourcebook. Chicago-London: Univ. Press.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus POPRUZ - Povrchový průzkum
2008

Sylabus POWPOI - Power Point
2008

Sylabus POWPOIT - PowerPoint
2008

Sylabus PRARCH1 - Praktická archeologie 1
2008

Sylabus PRARCH2 - Praktická archeologie 2
2005

Sylabus PRARCH3 - Praktická archeologie 3
2008

Sylabus PRARCH4 - Praktická archeologie 4
2008

Sylabus PRARCH5 - Praktická archeologie 5
2005

Sylabus PRARCH6 - Praktická archeologie 6
2005

Sylabus PRARCH7 - Praktická archeologie 7
2005

Sylabus PRAV - Dějiny pravěku
2004

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s názory na vznik člověka jako druhu a s vývojem společnosti v období prehistorie na území Evropy, zejména střední. Je zdůrazněno pochopení každodenního života v pravěku v konfrontaci s přírodou a tvořící se lidskou společností.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení nerovnoměrnosti vývoje v pravěku (důraz na Evropu a Přední východ), získání dovednosti rozlišovat archeologické kultury na území Čech a Moravy podle keramických nádob a pravěkých kamenných a kovových artefaktů. Součástí je znalost jednotlivých epoch a života v nich.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Paleolit a mezolit
3. Neolit
4. Eneolit
5. Doba bronzová
6. Starší doba železná /halštat/
7. Mladší doba železná /latén/
8.-9. Doba římská
10.-13.Doba stěhování národů
14.Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pleiner,R.-Rybová,A.:Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
Podborský,V.a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Buchvaldek,M.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.

Literatura doporučená studentům Clark,G.: Prehistorie světa. Praha 1973.
Pečírka,J.: Dějiny pravěku a starověku I,II. Praha 1979.
Bouzek,J.a kol.: Přehled pravěku světa. Praha 1977.
Podborský,V.: Dějiny pravěku. Brno 1989.
Vokolek,V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě plnění úkolů semináře.
Při zkoušce osvědčení základních znalostí odborné literatury, periodizace a kultur prehistorie na úrovni národních i obecných dějin.

Sylabus PRAVCM1 - Dějiny pravěku Čech a Moravy - starší
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty se současným stavem poznání dějin člověka, lidské kultury a společnosti na území Čech a Moravy, především na základě archeologických nálezů. Představuje jak tyto prameny, tak závěry z nich vycházející.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají přehled o charakteru lidské kultury v minulosti a pramenů k jejímu poznání. Cílem je pochopení délky a složitosti vývoje lidské kultury na našem území, včetně základní orientace v problematice archeologických nálezů, jakožto nezbytný předpoklad práce ve sféře ochrany a prezentace kulturního dědictví.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dějiny archeologického bádání
2.-3. Paleolit
4. Mezolit
5. Paleolit a mezolit – prameny
6.-7. Neolit
8.-9. Eneolit
10. Neolit a eneolit - prameny
11-12. Doba bronzová
13. Doba bronzová – prameny
14. Časová reserva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.Pleiner, R. – Rybová, A.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.

Literatura doporučená studentům Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) na základě referátů a písemného testu.

Sylabus PRAVCM2 - Dějiny pravěku Čech a Moravy - mladší
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty se současným stavem poznání dějin člověka, lidské kultury a společnosti na území Čech a Moravy, především na základě archeologických nálezů. Představuje jak tyto prameny, tak závěry z nich vycházející.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají přehled o charakteru lidské kultury v minulosti a pramenů k jejímu poznání. Cílem je pochopení délky a složitosti vývoje lidské kultury na našem území, včetně základní orientace v problematice archeologických nálezů, jakožto nezbytný předpoklad práce ve sféře ochrany a prezentace kulturního dědictví.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Doba halštatská3. Doba halštatská – prameny4.-5. Doba laténská6. Doba laténská – prameny7.-8. Doba římská9. Doba stěhování národů10. Doba římská a doba stěhování národů – prameny11.-12. Raný středověk13. Raný středověk - prameny14. Časová rezerva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2001.Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha 2002.Pleiner, R. – Rybová, A.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Literatura doporučená studentům Bláhová, M. - Frolík, J. – Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české I. Praha-Litomyšl 1999. (jen pro raný středověk)Drda, P. – Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998.Droberjar, E.: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha 2000.Droberjar, E.: Věk barbarů. Praha 2005.Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Král. 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Při zkoušce student prokazuje rámcovou znalost periodizace pravěku a rané doby dějinné na území ČR, příslušných pramenů a základní literatury.

Sylabus PRAVEV1 - Pravěk Evropy - starší
2006

Sylabus PRAVEV2 - Pravěk Evropy - mladší
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled archeologie doby bronzové, doby železné, doby římské a doby stěhování národů v Evropě s důrazem na hmotné prameny jako doklad sociálních, ekonomických, symbolických a kognitivních struktur. Předmět je zaměřen především na a) změny komplexity společnosti, sociální diferenciaci, distribuci moci a problém elit, b) architekturu, strukturu pohřebišť a vnitřní a vnější strukturu sídlišť jako odraz sociální reality, c) řemeslnou specializaci, doklady směny a její formy, d) doklady a interpretaci nábožensko-rituálních aktivit a e) vliv člověka na krajinu. Neopomenut je vztah archeologických pramenů a písemných záznamů antických autorů. Ze zřetele jsou vynechány oblasti klasických antických civilizací, jejichž vývoj v tomto období je předmětem kurzu dějiny starověku – antika. Nelze ovšem pominout vztahy těchto oblastí se zbytkem Evropy v průběhu celého sledovaného období.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat přehled archeologie doby bronzové, doby železné, doby římské a stěhování národů s důrazem na dějiny společnosti. Student by měl být schopen vnímat charakter poznání společností tohoto období, který je dán především interpretací hmotných pramenů a kritickým čtením antických autorů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Chronologie doby bronzové až doby stěhování národů2. Dům, sídla a krajina v době bronzové3. Pohřbívání v době bronzové4. Ekonomika a směna v době bronzové5. Sociální struktura v době bronzové6. Dům, sídla a krajina ve starší době železné7. Pohřbívání, ekonomika a směna ve starší době železné 8. Sociální struktura ve starší době železné9. Dům, sídla a krajina v mladší době železné10. Pohřbívání, ekonomika a směna v mladší době železné 11. Sociální struktura v mladší době železné11. Dům, sídla a krajina v době římské a době stěhování národů12. Pohřbívání, ekonomika a směna v době římské a době stěhování národů 13. Sociální struktura v době římské a době stěhování národů14. Náboženství a rituál v mladším pravěku

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barry, C. 1997: Ancient Celts. Oxford-New York. Bogucki, P. 1999: The Origins of Human Society. Oxford.Bouzek, J. 1990: Thrákové. Praha.Collins, J. 1989: The European Iron Age. London. Collins, J. 2001: Society and Settlement in Iron Age Europe. Sheffield.Filip,J. 1995: Keltská civilizace a její dědictví, Praha.Harding, A.F. 2000: European Societies in the Bronze Age. Cambridge.Kristiansen, K. - Larsson, T. 2005: The Rise of Bronze Age Society. Travels, Transmissions and Transformations. Cambridge.Nonev, B. 1984: Řeč kamene, zlata a mramoru. Praha.Schlette, F. 1977: Germáni. Praha.Smirnov, A.P. 1980: Skytové. Praha.Todd, M. 1999: Germáni. Praha.Wolters, R. 2002: Římané v Germánii. Vyšehrad.

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. 1990: Thrákové. Praha.Buchvaldek, M.: Dějiny pravěké Evropy. Praha. 1985.Filip,J. 1995: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.Nonev, B. 1984: Řeč kamene, zlata a mramoru. Praha.Schlette, F. 1977: Germáni. Praha.Smirnov, A.P. 1980: Skytové. Praha.Todd, M. 1999: Germáni. Praha.Wolters, R. 2002: Římané v Germánii. Vyšehrad.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Při zkoušce student osvědčí základních faktografické znalosti a pochopení principu interpretace hmotných a písemných pramenů sledovaného období.

Sylabus PREINT - Prezentace na internetu
2008

Sylabus PREXAR1 - Kolektivní praxe (exp. a kraj. arch.) 1
2008

Sylabus PREXAR2 - Kolektivní praxe (exp. a kraj. arch.) 2
2007

Sylabus PRJAUDT - Pražské jaro a události 1968/69
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Felcman Ondřej

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška seznamuje podrobně s příčinami, nástupem a konkrétním vývojem československého reformního hnutí 1967-1969, jeho možnostmi a praktickými limity danými mezinárodně politickou situací a existencí sovětského bloku. Rozebírá přípravu, okolnosti a průběh intervence Varšavské pětky, otázku možné obrany země, srpnová jednání v Moskvě a dosah moskevského protokolu na postavení Československa a osud obrodného procesu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seminář si klade za cíl objasnit podstatu procesu sklonku 60. let a jeho vývojové možnosti v podmínkách rozděleného světa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Místo Pražského jara v poválečném vývoji Československa.
2. Současné pohledy na reformní proces sklonku 60.let. Sovětský komunistický systém a možnost jeho reformovatelnosti.
3. Mezinárodní souvislosti československého reformního hnutí.
4. Události předcházející lednovému plénu ÚV KSČ.
5. Zápas o odstoupení A. Novotného.
6. Nástup A. Dubčeka a první náznaky změn.
7. Zlomové události března 1968. Zvolení L.Svobody prezidentem, odstranění novotnovců z vrcholných orgánů KSČ a jmenování vlády O.Černíka.
8. Akční program KSČ a vnitropolitické a zahraničně politické reality jeho provádění (duben-květen).
9. Situace v červnu a červenci: 2000 slov, varšavská jednání a postoj KSČ.
10. Ohlas Pražského jara ve světě.
11. Čs.-sovětská jednání v Čierné nad Tisou. Bratislava a Brežněvova doktrína. Představy Dubčekova vedení o dalším postupu reforem.
12. Jednání předsednictva ÚV KSČ 20.srpna 1968. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a odpor vůči ní. Možnost obrany země.
13. Moskevská jednání a moskevský protokol.
14. Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa z října 1968.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Československo roku 1968, dil 1-2, Praha 1993;
Mlynář, Z.: Mráz přichází z Kremlu, Praha 1990;
Sedm pražských dnů 21.-27. srpen 1968. Praha 1990;
Valenta, J.: Sovětská intervence v Československu 1968, Praha 1991

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Benčík, A.: Operace "Dunaj". Vojáci a Pražské jaro1968, v: Sešity ÚSD AV ČR, sv.18, Praha 1994;
Dienstbier, J.-Lánský, K.- Šilhán, V.: Srpen 1968, Praha 1990;
Jaro, invaze a normalizace na Královéhradecku. Hradec Králové, SOkA 1990 (kolektiv autorů);
Havlíček, D.: Jaro na krku. Zážitky ze zákulisí sekretariátu KSČ od června do prosince 1968. Praha 1998;
Machonin, P.: Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara 1968. Praha 1992;
Moravec, J.: Sedmý den nebyla neděle. Praha 1990;
Naděje umírá poslední. Vlastní životopis A. Dubčeka. Ed. J.Hochmann. Praha 1993;
Paměti Vasila Biĺaka. Unikátní svědectví ze zákulisí KSČ, díl I-II. Praha 1991;
Pithart, P.: Osmašedesátý. Praha 1990;
Šik, O.: Jarní probuzení - iluze a skutečnost. Praha 1991;
Vrabec, V.: Vybočil z řady. Medailon Josefa Smrkovského a doby, v níž žil. Praha 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet za účast na přednáškách ev. studium zadané literatury.

Sylabus PRMEAR - Přírodovědné metody v archeologii
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hložek Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V rámci přednášek budou studenti seznámeni s vývojem použití přírodovědných metod v archeologii až po dnešní stav, kdy se vyčlenil speciální směr archeometrie. Podrobně budou seznámeni s principy datovacích metod (14C, termoluminiscence) a dalšími chemickými a fyzikálními metodami používanými při materiálových průzkumech archeologických artefaktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se současným stavem i minulostí spolupráce archeologie s přírodovědnými a technickými obory. Posluchače má seznámit s okolnostmi v archeologii, kdy se má obrátit na mezioborové spolupracovníky, jakým způsobem připravit archeologické artefakty pro odběr vzorku, jaký typ analýz s ohledem na složení nebo stav artefaktu požadovat. Dále má kurz posluchače informovat o způsobu publikování výsledků přírodovědných metod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Historie spolupráce archeologie s přírodovědnými obory, základní pojmy aj.
2. Metody stanovení absolutního stáří artefaktů
3. Preparáty vzorků, jejich odběr a příprava
4. Metody přírodovědného studia keramiky
5. Metody přírodovědných analýz skla, vápna, malt, omítek aj.
6. Metody přírodovědných analýz kovů a strusek
7. Metody přírodovědných analýz kostí a kremačních pozůstatků
8. Metody přírodovědných analýz dřeva a paleobotanického materiálu
9. Metody přírodovědných analýz materiálů štípané a broušené industrie
10. Metody přírodovědných analýz výrobních zařízení
11. Metody přírodovědných analýz ostatních organických materiálů (kůže, vlasů, chlupů, potravin)
12. Ověřování výsledků přírodovědných analýz experimenty
13. Interpretace výsledků přírodovědných analýz, jejich interpretace a publikování v archeologii

Literatura, na níž je předmět vystavěn HLOŽEK, M. 2006: Slovník přírodovědných metod v archeologii (archeometrie). CD. Brno.

Literatura doporučená studentům GOFFER, Z. 1996: Elsevier´s dictionary of archaeological materials and archaeometry. Amsterdam-Lausanne-New York-Oxford-Shannon-Tokyo.
RAPP, G. 2002: Archaeomineralogy. Berlin-Heidelberg.
RIEDERER, J. 1987: Archäologie und Chemie. Berlin

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus PRODPRA - Proseminář odborné práce
2009

Sylabus PRODPRT - Proseminář odborné práce
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem kurzu jsou obecné zásady návrhu a realizace odborných prací a prohlubující znalosti z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii. Kurz se bude skládat z těchto hlavních tématických okruhů:
1. Přístup k archeologickým datům a informacím
2. Stanovení tématu odborné práce
3. Formulování otázek výzkumu
4. Volba odpovídajících prostředků pro realizaci práce
5. Struktura psaní odborné práce (úvod – materiál a metoda – výsledky – interpretace)
6. Předvedení výsledků před auditoriem: počítačová prezentace a poster
7. Doplňující informace z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii, které se týkají řešených tématických okruhů oboru a nejsou předmětem základních kurzů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz si klade za cíl seznámit posluchače se zásadami psaní odborných textů a prezentace výsledků před auditoriem. Seminář by měl studentům ukázat, že každá odborná práce začíná stanovením tématu a formulováním základní otázky či otázek výzkumu. Rovněž, že odborný text má pevně danou formální strukturu, které je třeba se držet. Studenti si zároveň osvojí doplňující informace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurz se bude skládat z těchto hlavních tématických okruhů:
1. Přístup k archeologickým datům a informacím
2. Stanovení tématu odborné práce
3. Formulování otázek výzkumu
4. Volba odpovídajících prostředků pro realizaci práce
5. Struktura psaní odborné práce (úvod – materiál a metoda – výsledky – interpretace)
6. Předvedení výsledků před auditoriem: počítačová prezentace a poster
7. Doplňující informace z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii, které se týkají řešených tématických okruhů oboru a nejsou předmětem základních kurzů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Eco, U. 1997: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia.
Jílek, P. 2001: Jak sepsat diplomovou práci. In: Višňovský, P. (ed.), Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně. Praha: Karolinum, 105 - 110.
Neústupný, E. 2005: Vysokoškolská archeologie, Archeologické rozhledy 57, 381 – 389.
Tichý, R. 2005: Vysokoškolská archeologie v pojetí Evžena Neustupného, Živá archeologie 6, 79 – 80.
Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia.
Čmejrková,S.- Daneš,F. Světlá,J. 1999: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda). ISBN 80-85927-69-1
Spousta,V. 2000: Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). Brno (skripta PdF MU). ISBN 80-210-2387-Z
Šanderová, J. 2005: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon)
ISBN 80-86429-40-7
Vyleťal,J. – Váchová,M. 2000: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac).

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům
speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast studentů na semináři

Sylabus PROJ - Projekt
2008

Sylabus PRPOEN - Problémy poznání eneolitu
2008

Sylabus PRPOHA - Problémy poznání halštatu
2008

Sylabus PRPRAR - Práv. předpisy pro arch. a muzejnictví
2007

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou zaměřeny na právní, ekonomické a organizační aspekty archeologické práce: obsahuje proto informaci o systému archeologických pracovišť v ČR, o státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, příslušných právních normách a legislativě. Archeologie patří ke kmenovým oborům zastoupeným ve standardním typu muzea, tudíž i archeologické artefakty tvoří podstatnou část humanitně zaměřených muzejních sbírek. Vzhledem k tomu, že část absolventů oboru nalezne uplatnění na muzejních pracovištích, má tato přednáška poskytnout posluchačům jednak základní orientaci v problematice

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se systémem archeologických pracovišť v ČR, s fungováním státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, s příslušnými právními normami a legislativou. V rámci kursu se posluchači seznámí se základy administrativy na různých typech pracovišť, nároky na vedení výzkumu a zpracování zprávy o jeho výsledcích.Cílem je nastínit o aplikaci archeologie v podmínkách muzejních pracovišť. Jde zejména o budování muzejních sbírek, které jsou pramennou základnou archeologie, o jejich uchovávání, zpracování muzejnické i vědecké a o formy jejich prezentace veřejnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Archeologická pracoviště v ČRPamátková péče; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb., stavební zákon a další předpisyÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltská konvence)Administrativní úkony provozní a odbornéOrganizace a vedení archeologického výzkumuProstorová identifikace a evidence archeologických nálezů a nalezišťZpráva o archeologické akci, nálezová zprávaSoudobá muzeologie - obecné pojmy a zásadyPostavení archeologie v muzeuBudování sbírek Ukládání sbírek - depozitáře Správa, evidence a ochrana sbírek Vědecká práce v muzeu Muzeum a společnost - prezentace sbírek a poznatků Právní normy a předpisy týkající se muzeí a muzejní práce

Literatura, na níž je předmět vystavěn Právní předpisy: zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 122/2000, o ochraně sbírek musejní povahy, ve znění pozdějších předpisůÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltská konvence (č. 99/2000 Sb. mezinárodních úmluv)Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. - mezinár. smlouvy jsou součástí právního řádu ČR a ve sporu nadřazeny zákonům ČRSklenář, K. - Princ, M. - Osvaldová, H. 1989: Právní ochrana archeologických památek. Zprávy ČSSA 34.Krušinová, L. 1993: Archeologie v současných právních předpisech. Zprávy ČAS - Supplément 20.Krušinová, L. 1994: Základy archeologické památkové péče v České republice. Zprávy ČAS 46 a 47.Krušinová, L. 1995: Archeologická památková péče v České republice. (Dokumenty Institutu hl. m. Prahy.)Archeologická památková péče - legislativa a skutečnost. Olomouc 1997.Varhaník, J. 2000: Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, AR 4/2000.Varhaník, J. 2001: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, Zprávy památkové péče 61, č. 3.AR 3/2001 - diskuse o managementu archeologického dědictví (W. Willems, Z. Dragoun, P. Sommer, L. Jiráň,...)

Literatura doporučená studentům zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Sklenář, K. 1988 - 1990: Z dějin péče o archeologické památky v českých zemích 1 - 13, Památky a příroda roč. 13 – 15.Beneš, J. 1978: Muzeologický slovník. Praha (NM).Beneš, J. 1979: Muzeum a sbírky. Praha.Beneš, J. 1981: Muzejní prezentace. Praha (NM).Beneš, J. 1997: Základy muzeologie. Opava.Bouzek, J. - Buchvaldek, M. - Kostomitsopoulos, Ph. - Sklenář, K. 1983, 1984: Dějiny archeologie I., II. Praha (FF UK).Macháček, J. (red.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Brno (FF MU).Muzeum a publikum. Opava 1990 (SM).Neustupný, J. 1968: Muzeum a věda. Praha (NM).Págo, L. 1986: Úvod do muzejní konzervace a restaurování. Brno.Pavlů, I. 1998: Minulost a přítomnost archeologie v muzeu. Praha (ARÚ AVČR).Stránský, Z. Z. 1995: Muzeologie - úvod do studia. Brno (FF MU).Špét, J. 1979: Přehled vývoje českého muzejnictví I. Brno (FF UJEP).Špét, J. 1979: Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury. Praha (NM).Waidacher, F. 1999: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava (SNM).Zapletal, M. 1992: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava.Žalman J. a kol. 2002: Příručka muzejníkova I. Praha - Brno (AMG-MZM-MKČR) a dílčí literatura uváděná či předkládaná během přednášky.Žalman, J. 2004: Má hlava je muzeum aneb Dupání lehkou nohou v muzeologii. AMG ČR.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu na základě písemné a ústní části

Sylabus PRTEAR1 - Kolektivní praxe (terénní archeologie) 1
2007

Sylabus PRTEAR2 - Kolektivní praxe (terénní archeologie) 2
2007

Sylabus PRTEAR3 - Kolektivní praxe (terénní archeologie) 3
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 5 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praxe probíhají v závislosti na ročním období a aktuálním klimatu v těchto zaměřeních:
1. Archeologická exkavace střídavě na dvou fakultních lokalitách KEPA - Tuněchody u Chrudimi a Obědovice u Hradce Králové. V obou případech jde o záchranné velkoplošné výzkumy a polykulturní lokality. Praxe tím tedy zdůrazňuje záchranu archeologického kulturního dědictví a jsou metodicky vhodné pro poznání různých období pravěku.
Zejména jde o tyto kroky:
- identifikace objektů po skrývce (problém dvojí skrývky)
- označení objektů
- položení profilu na objektu
- výzkum kůlové (sloupové) jamky
- výzkum objektu po mechanických vrstvách
- výzkum pomocí "šuplíku"
- sáčkování nálezů
- evidence nálezů
- fotografická a kresebná dokumentace
2. Povrchová prospekce: Student získá přehled o metodě povrchového sběru jako nástroje pro vyhledávání nových lokalit v krajině a ověřování lokalit již známých. Jde o terénní praxi omezenou na jarní období, kdy se koná převaha terénních cvičení. Tomu je uzpůsobena i osnova předmětu. Cvičný terén se nachází v prostoru východních Čech, a to zejména v mikroregionech s mapovými podklady, které vlastní KEPA FHS UHK: povodí říčky Trotiny, povodí Loučné u Litomyšle, trasa dálnice D11 ve směru HK - Jaroměř a Moravskotřebovsko.
Osnova:
- povrchový sběr na známé lokalitě, prospekce v neznámém terénu, prohloubení poznatků o známé lokalitě povrchovým sběrem
3. Archeologický experiment: Studenti se seznámí se základy měřených experimentů v archeologii, včetně s nimi souvisejícími řetězci.
- příprava a úprava keramické hlíny, výroba nádob, výpal keramických nádob v různých zařízeních, tavba mědi a bronzu, tavba železné rudy a úprava železa

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je u studenta vytvořit realistickou představu o archeologii v terénu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Praxe probíhají v závislosti na ročním období a aktuálním klimatu v těchto zaměřeních:
1. Archeologická exkavace střídavě na dvou fakultních lokalitách KEPA - Tuněchody u Chrudimi a Obědovice u Hradce Králové. V obou případech jde o záchranné velkoplošné výzkumy a polykulturní lokality. Praxe tím tedy zdůrazňuje záchranu archeologického kulturního dědictví a jsou metodicky vhodné pro poznání různých období pravěku.
Zejména jde o tyto kroky:
- identifikace objektů po skrývce (problém dvojí skrývky)
- označení objektů
- položení profilu na objektu
- výzkum kůlové (sloupové) jamky
- výzkum objektu po mechanických vrstvách
- výzkum pomocí "šuplíku"
- sáčkování nálezů
- evidence nálezů
- fotografická a kresebná dokumentace
2. Povrchová prospekce: Student získá přehled o metodě povrchového sběru jako nástroje pro vyhledávání nových lokalit v krajině a ověřování lokalit již známých. Jde o terénní praxi omezenou na jarní období, kdy se koná převaha terénních cvičení. Tomu je uzpůsobena i osnova předmětu. Cvičný terén se nachází v prostoru východních Čech, a to zejména v mikroregionech s mapovými podklady, které vlastní KEPA FHS UHK: povodí říčky Trotiny, povodí Loučné u Litomyšle, trasa dálnice D11 ve směru HK - Jaroměř a Moravskotřebovsko.
Osnova:
- povrchový sběr na známé lokalitě, prospekce v neznámém terénu, prohloubení poznatků o známé lokalitě povrchovým sběrem
3. Archeologický experiment: Studenti se seznámí se základy měřených experimentů v archeologii, včetně s nimi souvisejícími řetězci.
- příprava a úprava keramické hlíny, výroba nádob, výpal keramických nádob v různých zařízeních, tavba mědi a bronzu, tavba železné rudy a úprava železa

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kuna, M. 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy české archeologické společnosti, Suplément 23. Praha.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental Archaeology. London.
Harding, A.F. (ed) 1999: Experiment and Design. Oxford.
Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
Reynolds, P.J. 1972: Experimental Archaeology. Worcestershire Archaeological Newsletter 9.
Malina, J.: Archeologie včera a dnes. České Budějovice 1980.

Literatura doporučená studentům Kuna, M. 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy české archeologické společnosti, Suplément 23. Praha.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental Archaeology. London.
Harding, A.F. (ed) 1999: Experiment and Design. Oxford.
Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
Reynolds, P.J. 1972: Experimental Archaeology. Worcestershire Archaeological Newsletter 9.
Malina, J.: Archeologie včera a dnes. České Budějovice 1980.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet je udělen na základě docházky

Sylabus PRTEAR4 - Kolektivní praxe (terénní archeologie) 4
2008

Sylabus PSYSOO - Psychologie sociální a osobnosti
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem výuky předmětu je seznámení posluchačů s problematikou člověka a společnosti, se základy psychických jevů a jejich souvislostmi za sociálními podmínkami. Hlavní řešené problémy: předmět a metody sociální psychologie, postoje, předsudky, stereotypy, sociální percepce, komunikace, socializace, sociální skupiny, role.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je seznámení posluchačů s problematikou člověka a společnosti, se základy psychických jevů a jejich souvislostmi za sociálními podmínkami. Hlavní řešené problémy: předmět a metody sociální psychologie, postoje, předsudky, stereotypy, sociální percepce, komunikace, socializace, sociální skupiny, role.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
3. Analýza sociální percepce.
4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
5. Problematika socializačního procesu.
6. Sociální normy.
7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.
8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
10. Schopnosti, inteligence.
11. Temperament, typy a typologie.
12. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Stránská, T. Sociální psychologie

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QALDAS - Algoritmy a datové struktury
2006

Sylabus QANART1 - Analýzy artefaktů 1
2007

Sylabus QANART2 - Analýza artefaktů 2
2007

Sylabus QANSTN - Analytické a statistic. nástroje (Excel)
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Radocha Karol

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student se naučí využívat programu Excel k analýze statistických dat. Bude umět používat doplňku Excelu Analytické nástroje. Tyto nástroje může využívat pro tvorbu histogramů, tabulek s percentily, externích vzorců z množiny dat, provádění regresní analýzy. Naučí se využívat tvorby vzorců a datovou analýzu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se naučí využívat programu Excel k analýze statistických dat. Bude umět používat doplňku Excelu Analytické nástroje. Tyto nástroje může využívat pro tvorbu histogramů, tabulek s percentily, externích vzorců z množiny dat, provádění regresní analýzy. Naučí se využívat tvorby vzorců a datovou analýzu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Milan Brož, Petra Brožová Excel 7.0, Computer Press, ISBN 80-85896-43-5
2. Craig Stinson, Mark Dodge Mistrovství Office Excel 2003, Computer press, ISBN 80-251-0669-1

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QAPGIS - Aplikace GIS ve výzkumu paleo.a mezolitu
2009

Sylabus QAPINA1 - Aplikovaná informatika v archeologii 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výuka probíhá formou seminárních praktik a důraz je kladen na praktické procvičování. Archeologie a její vztah k informačním technologiím. Objasnění zásad, kterými je třeba se řídit při získávání a zpracování archeologických dat. Výuka tvorby databází v programu MS Access. Tvorba tabulek, dotazů, formulářů a sestav. Databáze evidenční a analytické. Příklady archeologických databází a příprava struktury databáze pro popis vybraného pohřebiště. Procvičování práce s databází: výběrové dotazy. Prostorová data v archeologii a GIS. Seznámení se základy ArcGIS, příklady jeho využití v archeologii. Vytvoření GIS z databáze a plánu vybraného pohřebiště a základní analýzy v ArcGIS. Individuální cvičení a řešení vybraných problémů. Cílem bude analýza a jeho interpretace v daném kontextu (např. neolitického pohřebiště). Analýzy a statistické zhodnocení archeologických dat. Základy vícerozměrných statistických metod v programu SPSS.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty se základy aplikované informatiky v archeologii. Výuka se soustředí na vysvětlení povahy a podstaty archeologických dat a s tím souvisejícího počítačového zpracování. Posluchači jsou seznámeni s vytvářením relačních databází, analyzování dat v tabulkových procesorech a statistických programech. Velká pozornost je věnována využití GIS technologií v archeologii včetně praktických cvičení. Pro předkládání výsledků práce pro odbornou i laickou veřejnost jsou nepostradatelné počítačové prezentace. S jejich vytvářením a se základy práce s rastrovým obrazem jsou studenti také seznámeni. Předpokladem pro získání atestace je aktivní účast na seminářích a předložení závěrečné práce v podobě prezentace zpracovávající zadaný úkol.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Archeologie a počítače
2. Databáze a kartotéky, tabulkové procesory (MS Access a Excel)
3. Databáze v archeologii (evidenční a analytické databáze, relační databáze)
4. Základy prezentace na počítači (MS Power Point)
5. Práce s rastrovým obrazem (Adobe Photoshop)
6. Prostorová data, GIS (ArcGIS, Christine, Surfer, Didger)
7. Analýzy archeologických dat (SPSS)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Macháček, J. (ed.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

Literatura doporučená studentům Binford, L. 1968: Archaeological perspectives, In: New Perspectives in Archeology, 314 – 341, Chicago.
Clarke, D. L. 1968: Analytical Archaeology, Methuen & Co. Ltd., Londýn.
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy, syntézy, modely. Brno.
Neustupný, E. 1973: Jednoduchá metoda archeologické analýzy. Památky archeologické 64, 169 - 234.
Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické 68, 5 - 55.
Renfrew, C. – Bahn, P. 1994: Archaeology. Theories, Methods, and Practice. Thames and Hudson, London.
Produktové manuály
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Tabulkový procesor Microsoft Excel. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kubálek, T. – Čermáková, L. 2001: MS Office 2000. Databázový systém Microsoft Access. Skripta Vysoké školy ekonomické v Praze.
SPSS, ArcGIS, Surfer a Didger, Adobe Photoshop

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, požadavky dle pokynů vyučujícího

Sylabus QAPINA2 - Aplikovaná informatika v archeologii 2
2014

Sylabus QAPINT - Aplikované informační technologie
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jehlička Vladimír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Informační a komunikační technologie ve vzdělávání.
Učitel a žák jako uživatel informačních technologií.
Instruktivní a konstruktivní přístup k učení. Řízené učení - programované učení.
Základy teorie a praxe programovaného učení .
Metody projektování a konstrukce učebních cílů a učebních úloh.
Authorware (APW) - autorský systém pro tvorbu didaktických počítačových programů.
Základy tvorby programových aplikací v autorském systému Authorware (APW).
Základy konstrukce učebních úloh procvičovacího a prověřovacího typu v autorském systému APW.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty dovednostmi specificky využívat informace s použitím výpočetní techniky v práci s veřejností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základy teorie a praxe programovaného učení .
Metody projektování a konstrukce učebních cílů a učebních úloh.
Authorware (APW) - autorský systém pro tvorbu didaktických počítačových programů.
Základy tvorby programových aplikací v autorském systému Authorware (APW).
Základy konstrukce učebních úloh procvičovacího a prověřovacího typu v autorském systému APW.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1/CRAM,D. Explaining "TEACHING MACHINES" AND PROGRAMMING. San Francisco: Fearon
Publishers,Inc., 1961.
2/ MAZÁK,E. Počítačová výuka. (Skriptum) Praha: ČVUT, 1991.
3/ NIKL,J. Metody projektování učebních úloh. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.
4/ Počítače na základních a středních školách. Praha: ÚIV, 2001.
5/ TOLLINGEROVÁ,D., KNĚZU,V, KULIČ, V. Programované učení. Praha: SPN, 1966.
6/ URL: http://www.digitalmedia.cz
7/ URL: http://www.macromedia.com
8/ User Guide: Authorware. San Francisco: Macromedia, 1999.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QARAST - Archeologie raného středověku
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit

6. Sámova říše, avarský kaganát

7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války

8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu

9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)

10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů

11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech

12. Období změny

13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

Další cyklus: 9. - 10. stol.

1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura: výběr:
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z.

1. semestr:

Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.

Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, Pa archeol. 89, 104 -145, část pohřebiště
Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav - Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.
Macháček, J. 1993: Analýza žárového pohřebiště z Břeclavi-Pohanska, Přehled výzkumů, 33-39.
Nevizánsky, G. 1992:Slovanské žiarové pohrebisko v Bajči -Vlkanove -Slawisches Brandgräberfeld in Bajč -Vlkanovo, Archeol. rozhledy XLIV, 393 - 414.
Rejholcová, M.1990: Včasnoslovanské pohrebisko v Čakajovciach,
okr. Nitra , Sloven. Archeológia 28, 367 – 417.
Zoll-Adamikova, L.1979: Wczesnosredniowieczne cmentarzyskacialopalne Slowian na terenie Polski I, II. Wroclaw-Warszawa-Kraków.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, Archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Sós, A. - Salamon, A. 1995: Cemeteries of the early middle ages (6th- 9th C.) at Pokaszepetk. Budapest

Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Budínský-Krička, V. 1980: Královský Chl´mec, záchranný výzkum na slovanskom mohylníku. Nitra.
Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě -Slawische begräbnisstättendeer mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha

Bubeník, J. 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes - Příspěvek k poznání tzv. klučovského horizontu, Památky archeol. 89, 230- 266.
- 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 631- 648.
Kalferst, J.- Profantová, N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Archeologie ve středních Čechách - Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín 3/2, 293- 335.
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.
Profantová, N. 1998: Doubravčice: K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče - Doubravčice- a contribution to the problem of the beginnings of early Medieval hillforts, on the basis of research by J. Kudrnáč , Archeologie ve středních Čechách 2,157- 275
Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku- Grundrisss der archäologischen Erforschung des älteren Abschnitts des Frühmittelalters in Böhmens, Památky archeol. 89, 104 –145- část týkající se hradišť
Bláha, J. 1987: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci (Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht). Archeologia historica 13, 155 - 170.
Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
Poulík, J. 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišt - Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle). SIovA XXXVI (1988, 189 – 216
Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F.Daim : Awarenforschungen II, 605 - 778.Wien
Zábojník, J. 1988: To the problem of Settlements of the Avar Khaganate Period in Slovakia, archeol. rozhledy 40, 401- 437.
Bartošková, A. 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Studie AÚ ČSAV XVIII/2 Praha .
Macháček, Jiří 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická, V Brně : Masarykova univerzita, 2000, 1, s. 25-56
Profant,M. – Profantová, N. 2000/04: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.Praha
Váňa , Z.1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.

Literatura doporučená studentům Profantová, N. 2000a: Die Ausbildung herschaftlicher Strukturen bei den Westslawen, in: Europas Mitte um 1000, B 1, Stuttgart, 293-296.další části v dílu Katalog (spolu s J. militkám)
Profantová, N. 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie)- Zum Durchdringen von Elementen des fränkischen Lebensstils nach Böhmen im 9. Jahrhundert, in: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno, 327- 338.
Profantová, N. 2002: Nejstarší slovanské sídliště ve Statenicích, okr. Praha-západ-The earliest slavic settlements at Statenice (Prague-West district), Archeologie ve středních Čechách 6, 425-440.
Profantová, N. 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení, in: Profantová, N.- Kavánová, B. Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela", Studie ARÚ v Brně č. 22 (ed. P.Kouřil), 7-209. Brno
Profantová, N.- Frána, J. 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku, Archeol. rozhledy 55, 47-58.
2003: Profantová, N.- Špaček, J.: Nejstarší slovanská sídliště na Čelákovicku – Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region Čelákovice, Archeol. rozhledy 55, 354 -376.

Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze). Problém symbolického systému sebeidentifikace elity a jeho nedostatečného poznání- Die kulturelle Diskontinuität und die Möglichkeiten ihrer Interpretation als ethnische Anderungen (problem der sog. Slawischen Expansion). AH 28, 2003, 19 - 31.
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas, Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno, 313- 334.
Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy - Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, Pa Arch. 96, 2005, 127- 164.
M. Bureš - N. Profantová 2005: Raně středověké sídliště v Praze - Liboci –Frühmittelalterliche Siedlung in Liboc, Prag 6. Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň. 44-71.
Kuna, M.- Profantová N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách- The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
Profantová, N. – Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, Brno, 149 -164.
Profantová –Stolz, D. 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště - Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve Středních Čechách 10, Praha, 793-838.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QARPAP - Archeologická památková péče
2009

Sylabus QARPRO - Archeologický proseminář
2008

Sylabus QARSME - Archeologie středověkého města
2007

Sylabus QARSVE - Archeologie středověké vesnice
2007

Sylabus QCJANGL3 - Cizí jazyk - angličtina 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dostál Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je zaměřen na procvičení a rozvíjení jazykových schopností (gramatických a především konverzačních) s přihlédnutím k akademickým potřebám a odbornému zaměření studentů. Student je připravován k práci s jazykem v pasivní i aktivní rovině pro různé příležitosti využitá jazyka (konference, prezentace, komunikace se zahraničními partnery)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je příprava studenta na různé situace, ve kterých využije pasivní i aktivní znalosti cizího jazyka. Student by měl na příslušné úrovni být vybaven dostaečnou slovní zásobou ve vztahu k akademickému i oborovému prostředí, dále by měl být schopen pracovat s texty, vést písmenou komunikaci či přímou konverzaci v cizím jazyce; měl by být schopen si na příslušné úrovni připravit cizojazyčný příspěvek či přednášku, měl by být schopen prezentovat v cizím jazyce svůj obor a své odborné zaměření; schopnost přípravy prezentací v cizím jazyce

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu rozvíjení gramatických i konverzačních schopností studenta. Rozvíjení různých rovin použití cizího jazyka je realizováno pomocí práce s textem, poslechových cvičení, samostatné přípravy cizojazyčných textů, tvorby prezentací, porozumění cizímu textu a schopnosti rozvíjet téma. Přihlédnuto je v jednotlivých seminářích k oborovému zaměření studentů. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, postupně i na základní písmený a orální projev.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005].

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005].

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemnou zkouškou, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Hodnocení předmětu bude rovněž vycházet z výsledků semináře odborného jazyka

Sylabus QCJANJ1 - Cizí jazyk - angličtina 1
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a práce s odborným textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Literatura doporučená studentům Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce (tolerance 3 absencí), prezentací a úspěšném vypracování zápočtového testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou (překlad odborného textu + gramatická část) po QCJANJ4.

Sylabus QCJANJ2 - Cizí jazyk - angličtina 2
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Iva

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a práce s odborným textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Literatura doporučená studentům Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Intermediate - Work Book
Cunningham, S., Moor, P.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Student´s Book
Comyns Carr, J., Eales, F.: New Cutting Edge Upper-Intermediate - Work Book
Murphy, R.: English Grammar in Use
Hewings, M.: Advanced Grammar in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use
McCarthy, M., O´Dell, F.: Advanced English Vocabulary in Use
Internet News
Various English Newspapers
Political Dictionary
Political Texts

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce (tolerance 3 absencí), prezentací a úspěšném vypracování zápočtového testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou (překlad odborného textu + gramatická část) po QCJANJ2.

Sylabus QCJFJ1 - Cizí jazyk - francouzský 1
2009

Sylabus QCJFJ2 - Cizí jazyk - francouzský 2
2009

Sylabus QCJFRAN3 - Cizí jazyk - francouzština 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je zaměřen na procvičení a rozvíjení jazykových schopností (gramatických a především konverzačních) s přihlédnutím k akademickým potřebám a odbornému zaměření studentů. Student je připravován k práci s jazykem v pasivní i aktivní rovině pro různé příležitosti využitá jazyka (konference, prezentace, komunikace se zahraničními partnery)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je příprava studenta na různé situace, ve kterých využije pasivní i aktivní znalosti cizího jazyka. Student by měl na příslušné úrovni být vybaven dostaečnou slovní zásobou ve vztahu k akademickému i oborovému prostředí, dále by měl být schopen pracovat s texty, vést písmenou komunikaci či přímou konverzaci v cizím jazyce; měl by být schopen si na příslušné úrovni připravit cizojazyčný příspěvek či přednášku, měl by být schopen prezentovat v cizím jazyce svůj obor a své odborné zaměření; schopnost přípravy prezentací v cizím jazyce

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu rozvíjení gramatických i konverzačních schopností studenta. Rozvíjení různých rovin použití cizího jazyka je realizováno pomocí práce s textem, poslechových cvičení, samostatné přípravy cizojazyčných textů, tvorby prezentací, porozumění cizímu textu a schopnosti rozvíjet téma. Přihlédnuto je v jednotlivých seminářích k oborovému zaměření studentů. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, postupně i na základní písmený a orální projev.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
Le Nouveau sans Frontières I. CLE International.
La France archéologique. Vingt ans d'aménagements et de découvertes. Hazan.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům povinná:
Le Nouveau sans Frontières I. CLE International.
La France archéologique. Vingt ans d'aménagements et de découvertes. Hazan.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemnou zkouškou, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Hodnocení předmětu bude rovněž vycházet z výsledků semináře odborného jazyka

Sylabus QCJNEMC3 - Cizí jazyk - němčina 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs je zaměřen na procvičení a rozvíjení jazykových schopností (gramatických a především konverzačních) s přihlédnutím k akademickým potřebám a odbornému zaměření studentů. Student je připravován k práci s jazykem v pasivní i aktivní rovině pro různé příležitosti využitá jazyka (konference, prezentace, komunikace se zahraničními partnery)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je příprava studenta na různé situace, ve kterých využije pasivní i aktivní znalosti cizího jazyka. Student by měl na příslušné úrovni být vybaven dostaečnou slovní zásobou ve vztahu k akademickému i oborovému prostředí, dále by měl být schopen pracovat s texty, vést písmenou komunikaci či přímou konverzaci v cizím jazyce; měl by být schopen si na příslušné úrovni připravit cizojazyčný příspěvek či přednášku, měl by být schopen prezentovat v cizím jazyce svůj obor a své odborné zaměření; schopnost přípravy prezentací v cizím jazyce

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu rozvíjení gramatických i konverzačních schopností studenta. Rozvíjení různých rovin použití cizího jazyka je realizováno pomocí práce s textem, poslechových cvičení, samostatné přípravy cizojazyčných textů, tvorby prezentací, porozumění cizímu textu a schopnosti rozvíjet téma. Přihlédnuto je v jednotlivých seminářích k oborovému zaměření studentů. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, postupně i na základní písmený a orální projev.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům 1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Hodnocení předmětu bude rovněž vycházet z výsledků semináře odborného jazyka

Sylabus QDARPR1 - Dokumentace archeologických pramenů 1
2011

Sylabus QDARPR2 - Dokumentace archeologických pramenů 2
2011

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Jde o návaznost na předmět předchozího semestru

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat zkušenosti s archeologickým materiálem, naučit se rozpoznávat charakter artefaktů. Důraz je kladen na pečlivost (např. nesmí dojít k záměně obalů (beden, sáčků) artefaktů při jejich manipulaci).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Navržený obsah pokračování předmětu:
1. Zopakování třídění archeologických nálezů dle formuláře kvantitativní analýzy
2. Zopakování kreslení artefaktů
3. přepis formuláře kvantitativní analýzy do databáze Excel
4. skenování kreseb artefaktů
5. skenování dokumentace objektů
6. – 10. Grafická úprava kreseb na stránce dle vrstev objektů
11. Využití získaných údajů pro interpretaci
12. – 14. rezerva pro práci s materiálem a opakování

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes. Proč mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Praha
Tichý, R.2001: Dějiny pravěku pro učitele dějepisu. Hradec Králové

Literatura doporučená studentům Brothwell, D.R. - Pollard, A.M. 2001: Handbook of Archaeological Sciences
David, N. - Kramer, C. 2001: Etnoarchaeology in action. Cambridge
Deuel, L. 1979: Objevy z ptačí perspektivy. Praha
Hodder, I. 2001: Archaeology Theory Today. Cambridge
Chapman, J. 2000: Fragmentation in Archaeology. Cambridge

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Schopnosti kresby a základní grafické úpravy stránky.

Sylabus QDARPR3 - Dokumentace archeologických pramenů 3
2009

Sylabus QDATSY1 - Databázové systémy 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kučerová Martina

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá prostředím klasických databázových modelů s důrazem na model relační. Tvorba databázových aplikací je realizována v prostředí systému MS Access.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základy práce v relačním databázovém systému.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní pojmy databázové technologie
konceptuální modelování
E-R model, relační model dat, transformace E-R modelu do relačního modelu
Normální formy relací
Relační algebra - základní informace, rel. algebra jako dotazovací jazyk
Jazyk SQL - jednoduché dotazy, agregační funkce, dotazy na více tabulek, vnořené dotazy, modifikace dat

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pokorný, J., Halaška, I.: Databázové systémy. ČVUT Praha, 1998 (2003)
Šimůnek, M.: SQL kompletní kapesní průvodce. Grada Publishing, 1999

Literatura doporučená studentům Poulová, P.: Modul 5 - databáze. Gaudeamus Hradec Králové, 2001
Pokorný, J., Halaška, I.: Databázové systémy. Vybrané kapitoly a cvičení. Karolinum Praha, 1998
Šimůnek, M.: SQL kompletní kapesní průvodce. Grada Publishing, 1999
Date, J.: An introduction to Database Systems. Addison Westley, 1995
Riordan, R.: Vytváříme relační databázové aplikace. ComputerPress Praha, 2000

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet:
- vypracování zadaných příkladů
- průběžné písemné testy
zkouška:
- písemný test (prokázání dostatečných znalostí) + ústní zkouška

Sylabus QDATSY2 - Databázové systémy 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Rabe Vlasta

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Prohloubení poznatků o databázových systémech

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Datové modely (systémy pro správu souborů, hierarchické, síťové a relační)
Architektura SŘBD (centralizované, systémy na PC, systémy C/S, distribuované systémy)
Výhody a nevýhody systémů C/S, platformy C/S
Prostředky front-end - principy, typy
Ochrana dat
Transakční zpracování
Paralelní zpracování
Replikace, ODBC
Měření výkonu DBS

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Datové modely (systémy pro správu souborů, hierarchické, síťové a relační)
Architektura SŘBD (centralizované, systémy na PC, systémy C/S, distribuované systémy)
Výhody a nevýhody systémů C/S, platformy C/S
Prostředky front-end - principy, typy
Ochrana dat
Transakční zpracování
Paralelní zpracování
Replikace, ODBC
Měření výkonu DBS
Trendy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Connolly T., Beg C., Strachan A.: Database systém, Addison-Wesley, 1998
Date C.J.: Relational Database, Addison Wesley, 1995
Lacko, L.: Web a databáze, ComputerPress, 2002
Pokorny J., Dotazovaci jazyky, Karolinum, Praha, 2002
Pokorný, J., Žemlička, M.: Základy implementace souborů a databází. Skripta UK, Vydavatelství Karolinum, 2003. 2. uprav. vydání.
Riordan R.M.: Vytváříme relační databázové aplikace, ComputerPress, 2001

Literatura doporučená studentům Date C.J.: Relational Database, Addison Wesley, 1995
Lacko, L.: Web a databáze, ComputerPress, 2002

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu projekt (50%),
písemka v rámci přednášek (10% ),
zkouška (40% ; 10% pojmy, 30% otázky )

Sylabus QDEPRA - Dějiny pravěku
2009

Sylabus QEXKCR - Exkurze tuzemská
2011

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: exkurze 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Projekty prezentující výsledky archeologie a historie na našem území mají odlišnou úroveň a vztah ke komerci, jejíž určitá míra je nutná. Jak se liší podmínky klasických muzeí a muzeí ve volné přírodě či stálých tradičních expozicí v největších městských centrech? Jaké způsoby prezentace užívají?

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je seznámit studenty formou exkurze se stálými expozicemi prezentujícími výsledky archeologie a historie na našem území.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Téma exkurzí je rozděleno na stálé projekty a dočasné (aktuální) expozice. Ke stálým projektům patří muzeum v Dolních Věstonicích, pravěký skanzen Březno u Loun, raně středověký archeopark Modrá u Velehradu s okolními velkomoravskými muzejními expozicemi (Pohansko, Sady), vrcholně středověký skanzen Uhřínov pod Deštnou, expozice Národního muzea, Moravského zemského muzea, Náprstkova muzea nebo menší muzejní

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dle vybraných lokalit.

Literatura doporučená studentům Katalogy výstav.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce.

Sylabus QEXPAR - Experimentální archeologie
2007

Sylabus QFAKPR - Fakultní letní praxe
2013

Sylabus QFORAR1 - Formativní procesy v archeologii I
2007

Sylabus QFORAR2 - Formativní procesy v archeologii II
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tzv. transformační procesy (nebo archeologizace) představují proces vzniku archeologického pramene jeho vyřazením z původní živé kultury. Modelováním podmínek má archeologický experiment k tomuto tématu silný vztah. Jde o to porozumět principům vzniku nálezových celků, aby mohly být s tímto ohledem i zkoumány v terénu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je, aby student pochopil rozdíly ve vypovídacích schopnostech typů archeologických pramenů tzv. jámové archeologie, tedy pro období od počátku zemědělského pravěku do počátku středověku. Důraz je kladen na znalost a projevy přírodních a kulturních vlivů člověka při vzniku archeologického pramene.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod - postdepoziční procesy a experiment, současný pohled na řešení transformačních procesů
2. Optimistické a pesimistické chápání nálezových celků, vysvětlení užívaných pojmů
3. Typy nálezových celků dle S. Vencla
4. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - jámová archeologie
5. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - sídlištní vrstvy
6. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - depoty a pohřby na sídlištích
7. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - jeskyně
8. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - hradiště
9. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - ploché pohřebiště a mohylník, výrobní areály
10. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - příkopové areály a rondely a stopy po projevech náboženství (studny, depoty, ...)
11. Projevy transformace nejčastějších typů archeologických pramenů - výrobní areály
12. Nálezy v ornici

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČERNÝ, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu, Archeologické rozhledy 47, 301-313
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
LAST, J. 1998: The Residue of Yesterday´s Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. Bylany Varia 1, 17-45
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
MIKULÁŠ, R. 2000: Poznámky k projevům bioturbace na archeologických nalezištích, Archeologické rozhledy 52, 101-113
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- -"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2, 86-100
VENCL, S. 1995: K otázce věrohodnosti svědectví povrchových průzkumů, Archeologické rozhledy 47, 11-57
-"- 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Literatura doporučená studentům ČERNÝ, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu, Archeologické rozhledy 47, 301-313
KAZDOVÁ, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech, Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Turnov - Hradec Králové, 60 - 70
KRUŤOVÁ, M. 2002: Kulturní vrstva a stopy nenalezené minulosti, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 108-118
-"- 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii, In: Šmejda, L. - Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 99-120
LAST, J. 1998: The Residue of Yesterday´s Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. Bylany Varia 1, 17-45
KUNA, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení, In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Plzeň - Praha, 119-132
KVĚTINA, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu, In: Bylany Varia 2, 21-38
MIKULÁŠ, R. 2000: Poznámky k projevům bioturbace na archeologických nalezištích, Archeologické rozhledy 52, 101-113
NEUSTUPNÝ, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490 - 509
RULF,J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439-461
RULF, J.-SALAČ, 1995: Zpráva o laténské keramice v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 374-417
TICHÝ, Rad. 2000: Neolitické sídliště v Mohelnici u Zábřeha. Příspěvek k problematice intruzí a variability sídlištní keramiky, In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické - Supplementum 13, AÚ AV Praha, 412-418
-"- -"- 2001: Archeologizace na neolitických sídlištích, Rekonstrukce a experiment v archeologii, 2, 86-100
VENCL, S. 1995: K otázce věrohodnosti svědectví povrchových průzkumů, Archeologické rozhledy 47, 11-57
-"- 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592-614

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus QGISKR - GIS v krajinné archeologii
2008

Sylabus QGISPV - GIS v archeologii plošných výzkumů
2013

Sylabus QGRAFPR - Grafická příprava tisku
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štulc Ondřej

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu I pres znacny rozsah virtualni reality v zivote soucasne spolecnosti je drive ci pozdeji treba jeji vystupy (i v archeologii) prizpusobit potrebam tisku (casopisy, monografie, nalezove zpravy, letaky, postery, grafika www stranek), jejichz rozsah (plochy) dava zcela jine moznosti zobrazeni. Je nutne cinit vyber, menit format, uzpusobit kvalitu tisku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cilem predmetu je orientovat studenta k chapani elektronickych podkladu jako zdroje pro dvojrozmerne materialy, predevsim jejich tiskovou pripravu. Seznamit jej se zakladnimi nedostatky pouze virtualniho pristupu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - priklady tiskovych vystupu archeologovy prace
- zakladni pozadavky na elektronicke zdroje dat
- elektronicky podklad pro tisk a internet
- organizace a trideni podkladu z elektronickych verzi
- sazba pisma jako zakladni prvek tiskovin
- graficka uprava doprovodnych obrazovych materialu
- prekresleni nevyhovujicich zdroju
- kvalita a moznosti elektronicke fotografie
- zasady graficke upravy zdroju
- parametry podkladu pro tiskarnu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blažek, F. - Kočička, P. 2007: Praktická typografie. Computer Press, Brno.
Blažej, B. 1990: Grafická úprava tiskovin, Státní pedagogické nakaldatelství, Praha.
Beran, V. a kol. 2005: Typografický manuál, Kafka design/Font, Praha dále manuály k programům, odborné archeologické časopisy, www stránky

Literatura doporučená studentům Blažek, F. - Kočička, P. 2007: Praktická typografie. Computer Press, Brno.
Blažej, B. 1990: Grafická úprava tiskovin, Státní pedagogické nakaldatelství, Praha.
Beran, V. a kol. 2005: Typografický manuál, Kafka design/Font, Praha dále manuály k programům, odborné archeologické časopisy, www stránky

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 5. podmínky zakončení
ucast na seminari, realizace seminarniho ukolu

Sylabus QINKOT1 - Informační a komunikační technologie 1
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Liedermann Miloslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seminární práce prokazující vyžadované dovednosti na základě požadavků na pracovníky státní správy v rozsahu European Computer Driving Licence (ECDL), možnost získat licenci.v testovacím středisku pro ECDL na UHK, ID: CZ009.Náplň předmětu vychází z projektu European Computer Driving Licence (ECDL), který je evropským standardem v definování pojmu počítačová gramotnost. Cílem předmětu je seznámení studentů se základními pojmy a dovednostmi z oblasti moderních informačních a komunikačních technologií a srovnání úrovně studentů dosažení na střední škole. Úspěšný absolvent tohoto předmětu musí:
- rozumět základní odborné terminologii,
- zvládat základní práci s počítačem,
- umět pracovat v textovém editoru,
- umět pracovat s tabulkovým procesorem,
- zvládat jednoduché databázové systémy
- umět vyhledávat informace na internetu,
- umět přijímat a odesílat elektronickou poštu,
- umět připravit materiály pro tradiční tisk, včetně obrázků a dalších příloh,
- pracovat s obrazovým, zvukovým a TV materiálem
- zvládat psaní odborného textu s dodržením zadaných formálních úprav,
- připravovat konferenční materiály, prezentace v PowerPointu
- správně citovat použité prameny.
Výuka předmětů ICT1 je realizována formou e-learningu. Vzhledem k počtu studentů a výrazně rozdílným vstupním znalosti se vypisují semináře ( 2 x v obou semestrech, počet seminářů týdně: 6)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vytvoření profesionálních znalostí v oblasti kancelářských uživatelských programů až do úrovně vývojářských nástrojů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Náplň předmětu vychází z projektu European Computer Driving Licence (ECDL), který je evropským standardem v definování pojmu počítačová gramotnost. Cílem předmětu je seznámení studentů se základními pojmy a dovednostmi z oblasti moderních informačních a komunikačních technologií a srovnání úrovně studentů dosažení na střední škole. Úspěšný absolvent tohoto předmětu musí:
- rozumět základní odborné terminologii,
- zvládat základní práci s počítačem,
- umět pracovat v textovém editoru,
- umět pracovat s tabulkovým procesorem,
- zvládat jednoduché databázové systémy
- umět vyhledávat informace na internetu,
- umět přijímat a odesílat elektronickou poštu,
- umět připravit materiály pro tradiční tisk, včetně obrázků a dalších příloh,
- pracovat s obrazovým, zvukovým a TV materiálem
- zvládat psaní odborného textu s dodržením zadaných formálních úprav,
- připravovat konferenční materiály, prezentace v PowerPointu
- správně citovat použité prameny.
Výuka předmětů ICT1 je realizována formou e-learningu. Vzhledem k počtu studentů a výrazně rozdílným vstupním znalosti se vypisují semináře ( 2 x v obou semestrech, počet seminářů týdně: 6)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Moduly 1,2,3 a 7 EDCL
Manuály Windows XP, Microsoft Office XP
Materiály na webovských stránkách

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QINKOT2 - Informační a komunikační technologie 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nikl Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obecným cílem discipliny je naučit studenty tvořivě využívat možnosti ICT k dosažení stanovených výchovně vzdělávacích cílů, při zachování ergonometrických a ekonomických podmínek. Studující budou mít osvojeny dovednosti konstrukce počítačového software v různých autorských systémech např. Macromedia Authorware (MAW).
- informační a komunikační technologie (ICT) v praxi. Přiměřená aplikace ICT v pracovním procesu.
- archivář, historik a badatel jako uživatel ICT.
- ICT ve funkci pracovního nástroje archiváře.
- Macromedia Authorware (MAW) - a jiné autorské systémy pro tvorbu počítačových
Programů včetně základů obsluhy MAW.
- základy konstrukce různých programových aplikací.
- tvorba specializovaného software.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností cílem discipliny je naučit studenty tvořivě využívat možnosti ICT k dosažení stanovených výchovně vzdělávacích cílů, při zachování ergonometrických a ekonomických podmínek.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - informační a komunikační technologie (ICT) v praxi. Přiměřená aplikace ICT v pracovním procesu.
- archivář, historik a badatel jako uživatel ICT.
- ICT ve funkci pracovního nástroje archiváře.
- Macromedia Authorware (MAW) - a jiné autorské systémy pro tvorbu počítačových
Programů včetně základů obsluhy MAW.
- základy konstrukce různých programových aplikací.
- tvorba specializovaného software.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Černochová,M. a kol. Využití počítače při vyučování. Praha : Portál, 1998.ISBN 80-7178-272-6.
Kol. Macromedia Authorware. Uživatelská příručka. Olomouc : Digitalmedia, 2005.
Nikl, J. Metody projektování učebních úloh. Hradec králov : Gaudeamus, 1997.
ISBN 80-7041-230-5.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky zápočtu:
1. konstrukce dvou programových aplikací.
2. prokázání funkčnosti programových aplikací.

Sylabus QINTVZ - Internet ve vzdělání
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nikl Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studující se seznámí s využíváním internetu jako nástroje učitele
Základní služby internetu. Základní pojmy. WEB a prohlížeč – práce se soubory, text stránky, práce s obrázky, oblíbené položky, vyhledávání na internetu.. Spolupráce prohlížeče s dalšími aplikacemi
MS Outlook a elektronická pošta. Čtění zpráv, vytváření nových zpráv, odpovífání na zprávy, předávání zpráv. Organizace zpráv. Adresář. MSO a bezpečnost.
MS Outlook a diskusní skupiny. Konfigurace OE pro práci s diskusními skupinami.
Portály a vyhledávací služby – prohledávání prostoru WWW, vyhledávání souborům adresáře pro vyhledávání osob. Možnosti konfigurace IE a OE.
Role internetu ve vzdělávání. Základní dokumenty k zavádění internetu do škol. Způsoby uplatnění internetu ve vzdělávání. Internet a škola. Internet doma. Metodika aplikace internetu ve vzdělávání. Internetové projekty – sběr a vyhodnocování dat, řešení problémů, příprava na účast v projektu, Hlavní služby pro evropského učitele – projekt Sokrates, projekt European SchoolNet, ESP, tématické sítě Comenius. Vzdělávání pro nové milénium – kam spějer vývoj ICT, rizika dalšího vývoje. Přehled pramenů-

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Základní služby internetu. Základní pojmy. WEB a prohlížeč – práce se soubory, text stránky, práce s obrázky, oblíbené položky, vyhledávání na internetu.. Spolupráce prohlížeče s dalšími aplikacemi
MS Outlook a elektronická pošta. Čtění zpráv, vytváření nových zpráv, odpovífání na zprávy, předávání zpráv. Organizace zpráv. Adresář. MSO a bezpečnost.
MS Outlook a diskusní skupiny. Konfigurace OE pro práci s diskusními skupinami.
Portály a vyhledávací služby – prohledávání prostoru WWW, vyhledávání souborům adresáře pro vyhledávání osob. Možnosti konfigurace IE a OE.
Role internetu ve vzdělávání. Základní dokumenty k zavádění internetu do škol. Způsoby uplatnění internetu ve vzdělávání. Internet a škola. Internet doma. Metodika aplikace internetu ve vzdělávání. Internetové projekty – sběr a vyhodnocování dat, řešení problémů, příprava na účast v projektu, Hlavní služby pro evropského učitele – projekt Sokrates, projekt European SchoolNet, ESP, tématické sítě Comenius. Vzdělávání pro nové milénium – kam spějer vývoj ICT, rizika dalšího vývoje. Přehled pramenů-

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lapáček. J. a kol. Jak najít na internetu. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-507-5.
Renda, M. Internet explorer 6.0. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0153-7.
Řezníček, P. Internet pro studenty. Praha : Computer Press, 2001.
Slavík,J., Novák,J. Počítač jako pomocník učitele. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-149-5.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Účast na seminářích. Zpracování indiv.seminární práce dle zadání učitele.

Sylabus QKAARN - Kapitoly z archeologie novověku
2007

Sylabus QKRJAR - Krajinná archeologie
2007

Sylabus QMANAR - Management v archeologii
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou zaměřeny na právní, ekonomické a organizační aspekty archeologické práce: obsahuje proto informaci o systému archeologických pracovišť v ČR, o státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, příslušných právních normách a legislativě.
Archeologie patří ke kmenovým oborům zastoupeným ve standardním typu muzea, tudíž i archeologické artefakty tvoří podstatnou část humanitně zaměřených muzejních sbírek. Vzhledem k tomu, že část absolventů oboru nalezne uplatnění na muzejních pracovištích, má tato přednáška poskytnout posluchačům základní orientaci v problematice.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se systémem archeologických pracovišť v ČR, s fungováním státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, s příslušnými právními normami a legislativou. V rámci kursu se posluchači seznámí se základy administrativy na různých typech pracovišť, nároky na vedení výzkumu a zpracování zprávy o jeho výsledcích. Důraz bude kladen na management muzejní archeologické práce a organizaci výzkumu.
Cílem je nastínit o aplikaci archeologie v podmínkách muzejních pracovišť. Jde zejména o budování muzejních sbírek, které jsou pramennou základnou archeologie, o jejich uchovávání, zpracování muzejnické i vědecké a o formy jejich prezentace veřejnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky předpisy a normy v muzei
- management muzejní archeologické práce a organizace výzkumu
- prezentace archeologie
- využití počítačů v této práci

Literatura, na níž je předmět vystavěn Právní předpisy: zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 122/2000, o ochraně sbírek musejní povahy, ve znění pozdějších předpisů
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltská konvence (č. 99/2000 Sb. mezinárodních úmluv)
Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. - mezinár. smlouvy jsou součástí právního řádu ČR a ve sporu nadřazeny zákonům ČR
Sklenář, K. - Princ, M. - Osvaldová, H. 1989: Právní ochrana archeologických památek. Zprávy ČSSA 34.
Krušinová, L. 1993: Archeologie v současných právních předpisech. Zprávy ČAS - Supplément 20.
Krušinová, L. 1994: Základy archeologické památkové péče v České republice. Zprávy ČAS 46 a 47.
Krušinová, L. 1995: Archeologická památková péče v České republice. (Dokumenty Institutu hl. m. Prahy.)
Archeologická památková péče - legislativa a skutečnost. Olomouc 1997.
Varhaník, J. 2000: Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, AR 4/2000.
Varhaník, J. 2001: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, Zprávy památkové péče 61, č. 3.
AR 3/2001 - diskuse o managementu archeologického dědictví (W. Willems, Z. Dragoun, P. Sommer, L. Jiráň,...)

Literatura doporučená studentům Právní předpisy: zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 122/2000, o ochraně sbírek musejní povahy, ve znění pozdějších předpisů
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltská konvence (č. 99/2000 Sb. mezinárodních úmluv)
Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. - mezinár. smlouvy jsou součástí právního řádu ČR a ve sporu nadřazeny zákonům ČR
Sklenář, K. - Princ, M. - Osvaldová, H. 1989: Právní ochrana archeologických památek. Zprávy ČSSA 34.
Krušinová, L. 1993: Archeologie v současných právních předpisech. Zprávy ČAS - Supplément 20.
Krušinová, L. 1994: Základy archeologické památkové péče v České republice. Zprávy ČAS 46 a 47.
Krušinová, L. 1995: Archeologická památková péče v České republice. (Dokumenty Institutu hl. m. Prahy.)
Archeologická památková péče - legislativa a skutečnost. Olomouc 1997.
Varhaník, J. 2000: Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, AR 4/2000.
Varhaník, J. 2001: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, Zprávy památkové péče 61, č. 3.
AR 3/2001 - diskuse o managementu archeologického dědictví (W. Willems, Z. Dragoun, P. Sommer, L. Jiráň,...)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus QMOPRE - Moderní prezentace (Power Point)
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Radocha Karol

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student bude umět základy vytváření prezentací v programu PowerPoint2003, práci s textem, práci s objekty na snímcích, úpravu vzhledu prezentací. Nedílnou součástí je práce s grafikou, multimédia v prezentaci a předvádění prezentací. Naučí se používat automatické, interaktivní a webové prezentace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student bude umět základy vytváření prezentací v programu PowerPoint2003, práci s textem, práci s objekty na snímcích, úpravu vzhledu prezentací. Nedílnou součástí je práce s grafikou, multimédia v prezentaci a předvádění prezentací. Naučí se používat automatické, interaktivní a webové prezentace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1.Ivo Magera, Microsoft PowerPoint 2003, Computer Press, Brno 2005, ISBN 80-251-0398-6

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QMORFA1 - Morfologie a klasifikace artefaktů 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou), vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá znalost klasifikace movitých archeologických nálezů z období pravěku, která je nezbytným předpokladem jak pro zpracování archeologických výzkumů, tak pro muzejní i pedagogickou prezentaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-2. Archeologické prameny. Morfologie, typologie a chronologie.
3.-4. Morfologie a slovní popis keramiky: obecné tvarosloví nádob
5.-6. Morfologie a slovní popis keramiky: vývoj tvarů a výzdoby nádob v pravěku, problémy interpretace funkce
7.-8. Morfologie a slovní popis kovových artefaktů, specifika jejich funkcí a nálezových kontextů
9. Kostěná a parohová industrie
10.-11. Kamenná industrie štípaná a broušená – klasifikace, interpretace funkcí a nálezových kontextů
12. Test z práce s archeologickými prameny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Literatura doporučená studentům Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test – popis a klasifikace konkrétních artefaktů dle vyobrazení.

Sylabus QMORFA2 - Morfologie a klasifikace artefaktů 2
2010

Sylabus QMORFA3 - Morfologie a klasifikace artefaktů 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Funkce artefaktů, klasifikace artefaktů podle funkcí
Nálezový kontext (sídliště, pohřebiště, depoty ad.)
Hlavní typologicko-klasifikační příručky

Systematický výklad:
1. Nádoby: keramické, bronzové, stříbrné, skleněné, dřevěné
2. Oděv: spony, pásové garnitury
3. Šperk: prsteny, náramky, nákrčníky, náhrdelníky, korálky, závěsky
4. Kosmetické potřeby (hřebeny, pinzety, zrcátka ad.)
5. Koňský postroj a ostruhy
6. Zbraně a výstroj (meče, kopí, oštěpy, šípy, luky, štíty, sekery)
7. Nástroje (nože, nůžky, jehly, šídla, přesleny ad.)
8. Zemědělské nástroje
9. Předměty různých funkcí

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vytvoření základního přehledu o artefaktech (typologie a funkce) doby římské a doby stěhování národů

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Nádoby (6 hodin), oděv (6 hodin), šperk (2 hodiny), kosmetické potřeby (2 hodiny), koňský postroj a ostruhy (2 hodiny), zbraně a výstroj (4 hodiny), nástroje (2 hodiny), zemědělské nástroje (1 hodiny), předměty různých funkcí (1

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ Almgren, O. 1923: Studien über Nordeuropäische Fibelformen. Leipzig.
▪ Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzimskich w Europie środkowej i pólnocnej (Proba klasifikacji i analizy chronologiczno–terytorialnej). Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 6, 7–120.
▪ Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 23, 5–106.
▪ Beckmann, Chr. 1969: Christamaria Beckmann, Metallfingerringe der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 26, 5–106.
▪ Biborski, M. 1978: Miecze z okresu wpływów rzymskich na obszarze kultury przeworskiej. Materiały Archeologiczne 18, 53–165.
▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Dragendorff, H. 1895/96: Terra Sigillata. Boner Jahrbücher 96/97, 18–155.
▪ Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg 1951.
▪ Garbsch, J. 1965: Die norisch–pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. München.
▪ Jahn 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung. Leipzig.
▪ Kunow, J. (ed.) 1998: 100 Jahre Fibelforschung nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Wünsdorf.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. 1995: Klasyfikacja grotów broni drzewcowej kultury przeworskiej z okresu rzymskiego. Kraków.
▪ Kieferling, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: C. von Carnap–Bornheim (ed.), Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin/ Marburg, 335–356.
▪ Kokowski, A. 1997: Die Schloßbeschläge und die Schüssel aus dem nördlichen Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und frühen Völkerwanderungszeit. Klassifizierung, Verbreitung, Chronologie. Lublin.
▪ Madyda–Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der
römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Oxford.
▪ Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch–raetischen Limesgebiet aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 57, 49–284.
▪ Sakař, V. 1985: O keramice římských provincií (kromě sigillat). Praha.
▪ Sklenář, K. – Lutovský, M. a kol. 1992: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha.
▪ Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit. Arbeits– und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 1960, 54–215.
▪ Wilbers–Rost, S. 1994: Pferdegeschirr der römischen Kaiserzeit in der Germania libera. Zur Entstehung, Entwicklung und Ausbreitung des „Zaumzeuges mit Zügelketten“. Oldenburg.
▪ Zielling, , N. 1989: Studien zu germanischen Schildern der Spätlatène und der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Oxford.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech podle

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu písemný test

Sylabus QMULSY1 - Multimediální systémy 1
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Nikl Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úkolem předmětu je seznámit budoucí učitele s problematikou multimédiálních didaktických aplikací a s možnostmi jejich využití ve výchovně vzdělávacím procesu ve společensko vědních oborech.. Posluchači si osvojí dovednosti konstrukce didaktických multimediálních aplikací v autorském systému Macromedia Authorware.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posluchači si osvojí dovednosti konstrukce didaktických multimediálních aplikací v autorském systému Macromedia Authorware.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Technické výukové prostředky (TVP), pedagogické, psychologické, hygienické, bezpečnostní, ekonomické a provozní aspekty TVP.
2. Multimédia v rámci komplexu TVP.
3. Multimédia - didaktická specifika, didaktické funkce, didaktické využití. Požadavky na vzdělávací multimédia. Vyuýití multimediálních aplikací ve výchově a vzdělávání.
4. Multimédia - hardwarové a softwarové požadavky.
5. Komerční multimédia –přehled a možnosti jejich didaktického využití.
6. Svépomocná tvorba multimédií - obecné základy.
- analýza a projektování učebních cílů ve vztahu ke společenskovědním disciplinám
- projektování učebních úloh stanovené myšlenkové náročnosti
- didakticky transformované učební texty
- didakticky transformovaný obraz statický a dynamický
- technická a obsahová stránka zvukové složky didaktických multimédi.
7- 10. Svépomocná tvorba multimediálních didaktických aplikací v autorském systému.
11-13. Projektování a skupinová konstrukce multimediálních aplikací.
14. Skupinová evaluace multimediálních didaktických aplikací.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Černochová, M. Využití počítače při vyučování. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-272-6.
2. Kol. Multimédia - podrobný průvodce. Praha : Albatros, 1997. ISBN 80-00-00528-X.
3. Nikl, J. Metody projektování učebních úloh. Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
ISBN 80-7041-230-5.
4. Slavík,J., Novák,J. Počítač jako pomocník učitele. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-149-5.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Účast na seminářích, vytvoření 2 multimediálních didaktických aplikací.

Sylabus QMULSY2 - Multimediální systémy 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Myška Karel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se základním zpracováním počítačové grafiky a multimediálních sekvencí, včetně jejich editace a tvorby pomocí specializovaného software.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se seznámí se základním zpracováním počítačové grafiky a multimediálních sekvencí, včetně jejich editace a tvorby pomocí specializovaného software.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. základy počítačové grafiky a se softwarem na její úpravu a tvorbu
2. - 3. práce se software pro úpravu bitmapové grafiky (Adobe Photoshop – úprava fotografií)
4. - 5. tvorba multimediálních prezentací v programu MS Powerpoint
6. - 7. tvorba prezentací pomocí html a xhtml a jejich publikování na internetu
8. video a zvuk na počítači, záznam a editace (softwarové a hardwarové vybavení)
9. software pro úpravu multimediálních sekvencí na počítači
10. seznámení se software na editaci videa – základní práce (Pinnacle Studio)
11. – 12. pokročilé využívání software pro editaci videa (Pinnacle Studio)
13. tvorba zápočtové práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Elliot J.,Worsley T.,Coath N., Whitehorn A.:Multimédia, podrobný průvodce. Albatros 1997. 200 s.
Sokolowsky P., Šedivá Z.: Multimédia; současnost budoucnosti. Grada Publishing 1994. 208 s.
Holsinger, E.: Jak pracují multimédia. Brno 1995. 198 s.
Morkes, D.: 1001 tipů a triků pro Internet. Praha 1998. 381 s.
Nápovědy a manuály probíraného software

Literatura doporučená studentům Elliot J.,Worsley T.,Coath N., Whitehorn A.:Multimédia, podrobný průvodce. Albatros 1997. 200 s.
Sokolowsky P., Šedivá Z.: Multimédia; současnost budoucnosti. Grada Publishing 1994. 208 s.
Holsinger, E.: Jak pracují multimédia. Brno 1995. 198 s.
Morkes, D.: 1001 tipů a triků pro Internet. Praha 1998. 381 s.
Nápovědy a manuály probíraného software

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QMUZEJ - Muzejnictví
2007

Sylabus QPCMBH - Pravěk Čech a Moravy - doba bronz.a halšt.
2007

Sylabus QPCMLA - Pravěk Čech a Moravy - latén
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Waldhauser Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí studenty s vývojem archeologické kultury na území České republiky a v přilehlých středoevropských regionech v době laténské, tedy v posledních pěti století př. Kr. To vše na pozadí vývoje středoevropského přírodního prostředí, klimatu a historických událostí v antickém světě. Důraz bude kladen na vztah poznatků získaných archeologickými metodami a údajů z historických pramenů a to na příkladu etnické interpretace laténské kultury, připisované často jednoznačně Keltům.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Základem je vytvoření chronologického a prostorového schématu archeologických kultur ve střední Evropě ve vymezeném časovém úseku. Dále předložit vývoj hmotné kultury, představit základní typy nalezišť i nálezů a seznámit studenty s vybranými významnými lokalitami. Nezbytnou součástí výuky jsou dějiny a především současný stav bádání o době laténské. Důraz bude rovněž kladen na metody, kterými se k předneseným poznatkům archeologie a historie propracovaly. Studenti by měly být schopni rozpoznat typické laténské nálezy, umět je v základních rysech datovat, znát jejich funkci a význam

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní charakteristiky doby laténské
2. Dějiny bádání
3. Současný stav bádání (literatura, pramenná základna)
4. Metody užívané při bádání o době laténské
5. Archeologické kultury ve stř. Evropě v době laténské (chronologie – rozšíření)
6. Časná doba laténská (LT A)
7. Horizont kostrových pohřebišť (LT B-C1)
8. Keltové jako etnicko-archeologický problém
9. Horizont laténských oppid (LT C2-D1)
10. Zánik laténské kultury
11. Význam doby laténské – otázka tzv. keltského dědictví

Literatura, na níž je předmět vystavěn Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
- 2002: Keltské oppidum Staré Hradisko. Olomouc.
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer, Bibracte 4. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum frühen Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trierer Zeitschrift Beiheft 19. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological backround to a Celtic hero, 3nd - 2rd cent. B.C. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. (Hrsg.) 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Literatura doporučená studentům Čižmářová, J. Encyklopedie Keltů na Moravě. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Filip, J. 1993: Keltská civilizace a její dědictví. Praha. (doplněné vydání)
Pleiner et al. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Podborský, V. et al. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus QPCMNE - Pravěk Čech a Moravy - neolit a eneolit
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Neolit a eneolit na našem území a kontakty ve středoevropském prostoru. Aktuální otázky a trendy. Současný stav poznání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit pramennou základnu mladší a pozdní doby kamenné.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod - charakteristika a původ středoevropského neolitu a eneolitu, literatura
2. Příroda (podnebí, fauna, flora)
3. Hospodářství (podíl zemědělství a lovu)
4. Sídliště a domy
5. Získávání surovin
6. Keramika - použití, archeologické kultury neolitu a eneolitu
7. Kamenné nástroje - broušená a štípaná industrie
8. Použití kosti a dřeva, textil
9. Neolitická a eneolitická společnost (uspořádání, náboženství)
10. Umění

Literatura, na níž je předmět vystavěn Ehrich, R.W.-Pleslová - Štiková. E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Praha
Neustupný, E. 1967: Počátky patriarchátu ve střední Evropě. Praha
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Praha
PDČ Praha 1978, PDM Brno 1993, Praehistorica 15, Praha 1989
Pleslová - Štiková. E. 1985: Makotřasy: A TRB Site in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 17. Pragae
Pleinerová, I. 1980: Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, PA 71, 10-60
Rulf, J. 1979: K relativní hustotě osídlení Čech v neolitu a eneolitu, Archeologické rozhledy 31, 176-191
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, PA 74, 35-95
Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of Central Europe - review of the problems, Památky archeologické 82/2, 376-384
Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti 32, 115-124
Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě, Časopis Moravského muzea Brno, 71, 19-58
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Šedo,O. 1983: Pece z mladší doby kamené v Lulči a možnosti výkladu jejich funkce v hospodářském životě tehdejší společnosti, 90 let muzejní práce na Vyškovsku (1893-1983), Vyškov, 39-47
Šumberová, R.. 1996: Neolithic underground storage features, Památky archeologické 87/1, 61-103
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu, Z badaň nad krzemieniarstvem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków, 74-99
Vencl, S .1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, Památky archeologické 66/1, 12-73
Vencl, S. 1982: K otázce zániku sběračsko-loveckých kultur. Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, Archeologické rozhledy 34, 648-690
Zápotocký, M. 1957: K problému počátku kultury nálevkovitých pohárů, AR 9, 217-235
Zápotocký, M. 1992: Steitaxte des mitteleuropaischen Aneolithikums. Weinheim
Zápotocký, M. 2000: Cimburk und..., PA - Suppl. 12
Zápotocký, M. - Dreslerová, D. 1996: Jenštejn...., PA 87, 5-58

Literatura doporučená studentům Ehrich, R.W.-Pleslová - Štiková. E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Praha
Neustupný, E. 1967: Počátky patriarchátu ve střední Evropě. Praha
Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Praha
PDČ Praha 1978, PDM Brno 1993, Praehistorica 15, Praha 1989
Pleslová - Štiková. E. 1985: Makotřasy: A TRB Site in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 17. Pragae
Pleinerová, I. 1980: Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, PA 71, 10-60
Rulf, J. 1979: K relativní hustotě osídlení Čech v neolitu a eneolitu, Archeologické rozhledy 31, 176-191
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, PA 74, 35-95
Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of Central Europe - review of the problems, Památky archeologické 82/2, 376-384
Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti 32, 115-124
Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě, Časopis Moravského muzea Brno, 71, 19-58
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Šedo,O. 1983: Pece z mladší doby kamené v Lulči a možnosti výkladu jejich funkce v hospodářském životě tehdejší společnosti, 90 let muzejní práce na Vyškovsku (1893-1983), Vyškov, 39-47
Šumberová, R.. 1996: Neolithic underground storage features, Památky archeologické 87/1, 61-103
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu, Z badaň nad krzemieniarstvem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków, 74-99
Vencl, S .1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, Památky archeologické 66/1, 12-73
Vencl, S. 1982: K otázce zániku sběračsko-loveckých kultur. Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, Archeologické rozhledy 34, 648-690
Zápotocký, M. 1957: K problému počátku kultury nálevkovitých pohárů, AR 9, 217-235
Zápotocký, M. 1992: Steitaxte des mitteleuropaischen Aneolithikums. Weinheim
Zápotocký, M. 2000: Cimburk und..., PA - Suppl. 12
Zápotocký, M. - Dreslerová, D. 1996: Jenštejn...., PA 87, 5-58

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus QPCMPM - Pravěk Čech a Moravy - paleolit a mezolit
2009

Sylabus QPCMPR - Pravěk Čech a Moravy - protohistorie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské, době římské a době stěhování národů (1. stol. př.Kr. – 6. stol. po Kr.). Hlavní důraz je kladen na dějiny a archeologii polabských Germánů (Svébů). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
Vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury ad.):
-úvod do archeologie Svébů
-přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie
-chronologie doby římské a doby stěhování národů
-římská říše a význam římsko-provinciální archeologie
-počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a přechodný stupeň B2/C1, počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, starší doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina a podunajsko-východogermánský okruh), mladší doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.

Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy:
-großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové
-struktura a význam římských importů

Pramenná základna v Čechách a na Moravě:
-nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová, birituální a kostrová pohřebiště, depoty, římské krátkodobé tábory
-hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní)

Významné lokality:
Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice

Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky:
keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská keramika, římsko-provinciální keramika, keramika doby stěhování národů (pozdně antická, pozdně svébská, východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská)

Aktuální problémy bádání:
-nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit
-římské vojenské aktivity a římské importy
-současné projekty a nové důležité publikace
-konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského) a antického (římského) a jejich konfrontace v době římské na území ČR, výklad etnických a kulturních změn doby stěhování národů v kontextu prolínání pravěkých

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vlastní výklad (14 hodin): úvod, přírodní prostředí a chronologie (2 hodiny), římská říše a počátky Svébů (2 hodiny), počátky doby římské: stupně A-B1 (2 hodiny), starší doba římská (2 hodiny), mladší a pozdní doba římská (2 hodiny), starší DSN (2 hodiny), mladší DSN (2 hodiny); přehled kultur (4 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪ Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪ Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪ Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪ Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪ Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪ Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪ Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská); Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470, 471-503.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech a sbornících

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus QPOCGR1 - Počítačová grafika 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněna Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled seznamuje s oblastmi počítačové grafiky a orientuje se na praktické využití grafických programů a osvojení zásad grafického návrhu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn NEFF, Ondřej. Neffův průvodce digitální fotografií : čtivý a srozumitelný průvodce po všem, co potřebujete vědět o fotografii. 1. vyd. Praha : Institut digitální fotografie s. r. o., 2004. 256 s. ISBN 80-903210-4-6.
SCHELLMANN, Bernhardt, et al. Média - základní pojmy - návrhy - výroba. 1. vyd. Brno : Europa-Sobotáles cz. s. r. o., 2004. 484 s. ISBN 80-86706-06-0.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QPOCGR2 - Počítačová grafika 2
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněna Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky ru - praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled seznamuje s oblastmi počítačové grafiky a orientuje se na praktické využití grafických programů a osvojení zásad grafického návrhu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn NEFF, Ondřej. Neffův průvodce digitální fotografií : čtivý a srozumitelný průvodce po všem, co potřebujete vědět o fotografii. 1. vyd. Praha : Institut digitální fotografie s. r. o., 2004. 256 s. ISBN 80-903210-4-6.
SCHELLMANN, Bernhardt, et al. Média - základní pojmy - návrhy - výroba. 1. vyd. Brno : Europa-Sobotáles cz. s. r. o., 2004. 484 s. ISBN 80-86706-06-0.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QPROGR1 - Programování 1
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dušek František

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tvorba jednoduchých programů v programovacím jazyku PASCAL (typu konsolová aplikace v prostředí DELPHI.)
Získat základní návyky při tvorbě programu. Seznámit posluchače s tvorbou a používáním datových typů, tvorbou a používáním procedur a funkcí, prácí se soubory a stručně s používáním ukazatelů v programovacím jazyce PASCAL. Naučit se vytvořit programy s jednoduchým uživatelským rozhraním pomocí integrovaného prostředí DELPHI pod Windows. Objekty, objektové programování, práce s grafikou a tvorba grafického uživatelského rozhraní pod Windows nejsou náplní tohoto předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Uvědomit si potřebu jasné formulace úlohy a způsobu řešení. Vyjádření algoritmu ve formě vývojového diagramu. Vztah program a data. Některé obecné pojmy vztahující se k programování. postup při tvorbě programu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn JINOCH, J. - MÜLLER, K. - VOGEL, J.: Programování v jazyku Pascal. SNTL, Praha, 1988
BUCHALCEVOVÁ, A.: Vývoj aplikací v Delphi. [skriptum], VŠE Praha, 2001, 209 s., ISBN 80-245-0150-3

http://www.iso.ch stránka International Organization for Standardization (ISO) možno objednat normu (PDF soubor za 170 CHF, leden 2003)
http://www.pascal-central.com mnoho o PASCALu včetně textu norem Standard Pascal (ISO 7185:1990 Programming Languages - PASCAL), Extended Pascal (ISO/IEC 10206:1990 Extended Pascal) a Object Oriented Pascal (Brief report for object-oriented extensions to the Pascal and Extended Pascal programming languages)
http://pascal.webz.cz/ kurz jazyka Pascal (v Turbo Pascal)
http://www.fpf.slu.cz/~pad20um/pascal/pascal01.html programovaní (Turbo Pascal)
http://www.delphi.cz/ oficiální stránky fy BORLAND o DELPHI (v češtině)
http://casopis.programator.cz pro programátory (nejen v DELPHI)

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QPROGR2 - Programování 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jehlička Vladimír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do objektového programování, základní zásady tvorby porogramů v prostředí Delphi, realizace konkrétních programů pro potřeby studovaného oboru.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat základní návyky při tvorbě programu. Seznámit poluchače s používáním a tvorbou datových typů, tvorbou a používáním funkcí a procedur, prací se soubory a stručně s používáním ukazatelů v programovacím jazyce Pascal. Naučit se vytvořit program s jednoduchým uživatelským rozhraním pomocí integrovaného prostředí DELPI pod Windows. Objekty, objektové programování, práce s grafikou a tvorba grafického uživatelského rozhraní pod Windows nejsou náplní tohoto předmětu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cantú M.: Mistrovství v Delphi 2, Computer Press, Praha, 1996.
Binzinger, T.: Naučte se programovat v Delphi, Grada, Praha, 1998.
Hruška, T.: Pascal pro začátečníky, SNTL, Praha, 1989.
Mikula, P.: Pascal 7.0, Grada, Praha, 1993.
Zdroje na INTERNETu
http://www.iso.ch stránka International Organization for Standardization (ISO)
http://www.pascal-central.com mnoho o PASCALu včetně textu norem Standard Pascal (ISO 7185:1990 Programming Languages - PASCAL), Extended Pascal (ISO/IEC 10206:1990 Extended Pascal) a Object Oriented Pascal (Brief report for object-oriented extensions to the Pascal and Extended Pascal programming languages)
http://pascal.webz.cz/ kurz jazyka Pascal (v Turbo Pascal)
http://www.fpf.slu.cz/~pad20um/pascal/pascal01.html programovaní (Turbo Pascal)
http://www.delphi.cz/ oficiální stránky fy BORLAND o DELPHI (v češtině)
http://casopis.programator.cz pro programátory (nejen v DELPHI)

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QREGIO - Regionalistika
2007

Sylabus QREMUA - Regionální a muzejní archeologie
2008

Sylabus QSPSEM - Proseminář odborné práce
2009

Sylabus QSTAME - Statistické metody
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kluiber Zdeněk

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Porozumět přehledu základních poznatků pravděpodobnosti a statistiky a umět je využít při řešení vybraných praktických úloh. Pravděpodobnost, podmíněná pravděpodobnost, Bayesova věta.Diskrétní náhodná veličina. Diskrétně rozdělené náhodné veličiny. Spojitá náhodná veličina. Spojitě rozdělené náhodné veličiny. Charakteristiky náhodných veličin. Centrální limitní věta. Statistiky, přehled. Bodové odhady. Testování hypotéz. Párový test, test chí kvadrát dobré shody.
Regrese, metoda nejmenších čtverců. Časové řady. Simulační metody, metody Monte Carlo.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s podstatou pravděpodobnosti a statistiky a s jejich praktickým využitím.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Jarušková, D.: Pravděpodobnost a matematická statistika. Vydavatelství ČVUT, Praha 2002.
Nagy, I.: Pravděpodobnost a matematická statistika. Vydavatelství ČVUT, Praha 2002.
Svešnikov, A. A. a kol.: Sbírka úloh. SNTL, Praha 1971.
Hebák, P. – Kalounová, J.: Počet pravděpodobnosti v příkladech. SNTL, Praha 1978.
Fabian, F. – Kluiber, Z.: Metoda Monte Carlo a možnosti jejího uplatnění. Prospektrum, Praha 1998.
Fabian, F. – Kluiber, Z.: Fyzika a pravděpodobnost. ARSCI, Praha 2005.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seznámení se základy statistických metod a jejich aplikace, vyřešení daných seminárních prací

Sylabus QTEARPR - Terénní archeologická praxe
2013

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 6 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je v terénu předvést etapy a metody archeologovy práce, o kterých se studenti dozví jen z teorie. Nejde o to, zaučovat je do role terénních techniků, ale seznámit je na místě s průběhem dokumentace archeologické lokality při exkavaci (velkoplošný výzkum) a registraci archeologických nálezů v terénu (krajinná archeologie). Část praxe se odehraje i ve středisku experimentální archeologie, což je nutné pro chápání prezentace archeologie veřejnosti. Ve všech těchto terénních prostředích vzniká dokumentace, která je obsahem archeologických počítačových databází. Takové zdroje jsou pak součástí počítačových výstupů (dokumentace, prezentace).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je v terénu předvést etapy a metody archeologovy práce, o kterých se studenti dozví jen z teorie. Nejde o to, zaučovat je do role terénních techniků, ale seznámit je na místě s průběhem dokumentace archeologické lokality při exkavaci (velkoplošný výzkum) a registraci archeologických nálezů v terénu (krajinná archeologie). Část praxe se odehraje i ve středisku experimentální archeologie, což je nutné pro chápání prezentace archeologie veřejnosti. Ve všech těchto terénních prostředích vzniká dokumentace, která je obsahem archeologických počítačových databází. Takové zdroje jsou pak součástí počítačových výstupů (dokumentace, prezentace).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah semináře:
1. předvedení krajinné archeologie
2. předvedení velkoplošných výzkumů
3. předvedení archeologických rekonstrukcí a experimentu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn povinná:
Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes. Proč mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Praha
Tichý, R.2001: Dějiny pravěku pro učitele dějepisu. Hradec Králové
časopis Živá archeologie

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Brothwell, D.R. - Pollard, A.M. 2001: Handbook of Archaeological Sciences
časopis (Re)construction and Experiment in Archaeology

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast na praxi

Sylabus QTEPUW1 - Technologie pro publikování na webu 1
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Radocha Karol

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student bude umět základy HTML kódu pro tvorbu jednoduchých webových stránek s využitím textového editoru a programu FrontPage 2003. Zvládne základy kaskádových stylů CSS a jednoduchých skriptů. Bude umět prezentovat webové stránky na internetu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student bude umět základy HTML kódu pro tvorbu jednoduchých webových stránek s využitím textového editoru a programu FrontPage 2003. Zvládne základy kaskádových stylů CSS a jednoduchých skriptů. Bude umět prezentovat webové stránky na internetu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 1999, ISBN 80-7226-164-9
2. Petr Broža Tvorba www stránek pro úplné začátečníky, Computer Press, Praha 2000, ISBN 80-7226-278-5
3. Jeffrey Zeldman Tvorba webů podle standardů, Computer Press, Brno 2004, ISBN 80-251-0347-1

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QTEPUW2 - Technologie pro publikování na webu 2
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Radocha Karol

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky ru - praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student bude umět vytvářet webové stránky v prostředí Macromedia Dreamweaver MX2004 s využitím interaktivních prvků. Seznámí se s tvorbou poloprofesionálních webových stránek a aplikací. Seznámí se s využitím a spoluprací se serverovými prostředky na internetu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student bude umět vytvářet webové stránky v prostředí Macromedia Dreamweaver MX2004 a Flash s využitím interaktivních prvků. Seznámí se s tvorbou poloprofesionálních webových stránek a aplikací. Seznámí se s využitím a spoluprací se serverovými prostředky na internetu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Clint Eccher, Profesionální web design, Computer Press, Brno 2005, ISBN 80-251-0547-4
2. Tomáš Miškovský, Dreamweaver MX, Computer Press, Brno 2003, ISBN 80-7226-764-7
3. Petr Ostrý, Dreamweaver podrobná uživatelská příručka, Computer Press, Praha 2002, ISBN 80-7226-563-6

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QTERPR1 - Terénní archeologická praxe 1
2009

Sylabus QTERPR2 - Terénní archeologická praxe 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je v terénu předvést etapy a metody archeologovy práce, o kterých se studenti dozví jen z teorie. Nejde o to, zaučovat je do role terénních techniků, ale seznámit je na místě s průběhem dokumentace archeologické lokality při exkavaci (velkoplošný výzkum) a registraci archeologických nálezů v terénu (krajinná archeologie). Část praxe se odehraje i ve středisku experimentální archeologie, což je nutné pro chápání prezentace archeologie veřejnosti. Ve všech těchto terénních prostředích vzniká dokumentace, která je obsahem archeologických počítačových databází. Takové zdroje jsou pak součástí počítačových výstupů (dokumentace, prezentace).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je v terénu předvést etapy a metody archeologovy práce, o kterých se studenti dozví jen z teorie. Nejde o to, zaučovat je do role terénních techniků, ale seznámit je na místě s průběhem dokumentace archeologické lokality při exkavaci (velkoplošný výzkum) a registraci archeologických nálezů v terénu (krajinná archeologie). Část praxe se odehraje i ve středisku experimentální archeologie, což je nutné pro chápání prezentace archeologie veřejnosti. Ve všech těchto terénních prostředích vzniká dokumentace, která je obsahem archeologických počítačových databází. Takové zdroje jsou pak součástí počítačových výstupů (dokumentace, prezentace).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky předvedení krajinné archeologie
2. předvedení velkoplošných výzkumů
3. předvedení archeologických rekonstrukcí a experimentu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes. Proč mají archeologové více šedé hmoty za nehty než za ušima? České Budějovice
Smetánka, Z. 2003: Archeologické etudy. Praha
Tichý, R.2001: Dějiny pravěku pro učitele dějepisu. Hradec Králové
časopis Živá archeologie

Literatura doporučená studentům Brothwell, D.R. - Pollard, A.M. 2001: Handbook of Archaeological Sciences
časopis (Re)construction and Experiment in Archaeology

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast v semináři.

Sylabus QUVAR - Úvod do archeologie
2007

Sylabus QVELVY - Velkoplošné výzkumy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je archeologickou přípravou pro navazující výuku GIS - velkoplošné výzkumy. Z archeologického pohledu je protiváhou archeologie krajiny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s přípravou, organizací, prováděním, dokumentací a zpracováním archeologických výzkumů většího rozsahu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Projekt archeologického výzkumu
2.Příprava odkryvu a průzkum
3.Velkoplošný odkryv
4.Archeologické komponenty
5.Organizace práce
6.Terénní dokumentace
7.Archeologické a nearcheologické nálezy
8.Problematika sídlištních situací
9.Specifické výzkumné terény u nás
10.Specifické výzkumné terény v zahraničí
11.Výzkumy v městských jádrech
12.Předběžné výsledky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological Stratigraphy, 1st edn. London: Academic

Literatura doporučená studentům Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpráva o účasti na výzkumu nebo samostatný projekt.

Sylabus QVIDTV - Videotvorba
2007

Sylabus QZAKM1 - Základy matematiky 1
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kříž Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úkolem předmětu je prohloubit středoškolskou matematickou přípravu, zejména v oblasti funkčního myšlení. Uspořádání základních poznatků o funkcí, doplnění středoškolského přístupu. Limita funkce a její význam. Derivace, praktické použití. Grafy funkčních závislostí a jejich konstrukce. Vyšší derivace, průběh funkce stanovený výpočtem užitím poznatků matematické analýzy. Diferenciál funkce a jeho použití.
Důležitým rysem výuky je praktický charakter všech zadaných problémů a současně úvod do funkčního myšlení, jež absolvent bude moci využít při řešení problémů vůbec.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Splnění seminárních úkolů, zejména vyřešení předepsaných úloh s potřebnými aplikacemi v oblasti využití vyšší matematiky v běžném životě. Splnění dvou písemných prací

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Opakování středoškolské matematiky formou vybraných úloh
2. Základy matematické logiky (výroková, predikátová logika)
3. Komplexní čísla
4. Základní funkce reálné proměnné (lineární, kvadratická a lineární lomená funkce- grafy, vlastnosti)
5. Exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce (vlastnosti, grafy, počítání s logaritmy)
6. Obecná a pravoúhlý trojúhelník (Euklidovy věty, Pythagorova věta, Sinova, Kosinova věta)
7. Geometrické útvary v rovině (vlastnosti, obvody a obsahy)
8. Geometrická tělesa (vlastnosti, objemy, povrchy)
9. Kuželosečky z hlediska analytické geometrie (kružnice, elipsa, hyperbola, parabola)
10. Matice (základní vlastnosti matic, operace s maticemi, soustavy lineárních rovnic)
11. Posloupnosti (zavedení posloupnosti, způsoby zadávání, vlastnosti)
12. Limity posloupností (definice, věty o limitách, vlastnosti, počítání s limitami)
13. Zápočet

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hlaváček: Sbírka řešených příkladů z vyšší matematiky
Děmidovič: Sbírka úloh a cvičení z matematické analýzy
Vojtěch: Matematika ke studiu věd přírodních.
Pracovní sešit pro studenty
Gillman, L. – McDowell, R. H.: Matematická analýza. SNTL, Praha 1980

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus QZAKM2 - Základy matematiky 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kříž Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pokračování výuky v předmětu Matematika 1 – primitivní funkce, neurčitý integrál a metody řešení. Určitý integrál a jeho využití při řešení praktických problémů: obsahy obrazců, délky křivek, povrchy a objemy těles. Využití pro řešení problémů s proměnnými hodnotami (příklady z fyziky a fyzikálních aplikací). Základy řešení diferenciálních rovnic. Vyšší matematika a řešení algebraických problémů.
Důležitým rysem výuky je praktický charakter všech zadaných problémů a současně úvod do funkčního myšlení, jež absolvent bude moci využít při řešení problémů vůbec.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pokračování výuky v předmětu Matematika 1 – primitivní funkce, neurčitý integrál a metody řešení. Určitý integrál a jeho využití při řešení praktických problémů: obsahy obrazců, délky křivek, povrchy a objemy těles. Využití pro řešení problémů s proměnnými hodnotami (příklady z fyziky a fyzikálních aplikací). Základy řešení diferenciálních rovnic. Vyšší matematika a řešení algebraických problémů.
Důležitým rysem výuky je praktický charakter všech zadaných problémů a současně úvod do funkčního myšlení, jež absolvent bude moci využít při řešení problémů vůbec.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hlaváček: Sbírka řešených příkladů z vyšší matematiky
Děmidovič: Sbírka úloh a cvičení z matematické analýzy
Vojtěch: Matematika ke studiu věd přírodních.
Pracovní sešit pro studenty
Gillman, L. – McDowell, R. H.: Matematická analýza. SNTL, Praha 1980

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění seminárních úkolů, zejména vyřešení předepsaných úloh s potřebnými aplikacemi v oblasti využití vyšší matematiky v běžném životě. Splnění dvou písemných prací

Sylabus QZAPTI - Základy technické přípravy tisku
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Grulich Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Smyslem předmětu je poskytnout studentům hlavní zásady práce výkonného a technického redaktora. Seznámí se s korektorskými znaménky a zásadami jejich použití, se skladbou tiráže, s jednotlivými částmi knihy atp. Nezbytnou součástí budou základy lámání textů pomocí prostředků výpočetní techniky jako např. Adobe Page Maker aj.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pistorius, V.: Jak se dělá kniha. Praha, Paseka 2003
Tobolka, Z. V.: Kniha, její vznik , vývoj a rozbor. Praha, Orbis 1949
Svět tisku.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus REARCH - Rekonstrukce v archeologii
2008

Sylabus REARCHT - Rekonstrukce v archeologii
2008

Sylabus REGARC - Regionální archeologie
2013

Sylabus REGION - Regionalistika
2008

Sylabus RETORIT - Rétorika
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Rétorika (zejména jako nová rétorika či neo-rétorika) je představena
v průniku řady vědních disciplín a oborů s uplatněním tradičních
a moderních přístupů zaměřených na výzkum a účelné užití jazykových kompetencí v oblasti jazykové komunikace, tj. sdělování a sdílení mluveného i psaného projevu, a to v soudobých podmínkách diverzity jazykových diskurzů či komunikativního jednání, rozvoje informačních a komunikačních technologií.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ozřejmit místo rétoriky v kultuře;
naučit poznatkům a dovednostem využitelným v rámci studovaného oboru.
Součástí seminářů/cvičení jsou týmově zadaná seminární vystoupení vedená jak k problémům teoretickým, tak praktickým, k produkci a reprodukci textu (zejména projev, proslov, výklad, přednáška, diskuse, dialog, polemika, mediální prezentace), dále je věnována pozornost nácviku soutěžního formátu tzv. parlamentní debaty a konzultacím k zápočtové písemné práci či mediální prezentaci na zvolené téma.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Prví díl předmětu (40 %) je zaměřen na:
1. základní teoretická východiska rétoriky (se stručným obzorem jejích dějin v evropské kultuře),
2. praktický rozvoj jazykových dovedností,
k nimž náleží schopnost
a) uplatnit efektivní nástroje, přiměřené a funkční prostředky pro tvorbu i realizaci, analýzu i interpretaci rozličných modů jazykových komunikátů;
b) využít rozličných rétorických žánrů.
Druhý díl předmětu (60%) je orientován na:
3. teoretické přístupy k otázkám a problémům v oblasti translace kultury,
4. způsoby prezentace zvoleného tématu v rámci kulturního dědictví při styku s odbornou i širokou veřejností, při věcných diskusích či ve snaze dosáhnout argumentačním jednáním institucionální i veřejnou podporu pro navrhované řešení sledovaných problémů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DRISCOLL, W. Objevování světa DEBATOU. Praktický průvodce soutěžní akademickou debatou pro debatéry, trenéry a rozhodčí. Praha : ADK, 2003.
GOUPE, M. (ed.) Rhétorique générale. Paris : Larousse, 1976.
KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998.
KRAUS, J. Rétorika v evropské kultuře. Praha : Academia, 1998.
PERELMAN CH. The New Rhetoric and Argumentation. London
1971.
PERELMAN CH. The New Rhetoric and Humanities. Dordrecht
1979.
PERELMAN CH. , OLBRECHTS, L. Traite de l' argumentation.
Bruxelles : Editions de l' Université, 2000.
SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003.

Literatura doporučená studentům BAKER, A. Umíte přesvědčit?
Praha : Computer Press, 2000.
BOKR, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace.
Plzeň: A. Čeněk, 2000.
ČAPEK, K. Marsyas čili na okraj literatury.
Praha : Československý spisovatel, 1971.
DE VITO, J. A. Základy mezilidské komunikace.
Praha : Grada, 2001.
DRISCOLL, W. Objevování světa DEBATOU. Praktický průvodce soutěžní akademickou debatou pro debatéry, trenéry a rozhodčí. Praha : ADK, 2003.
GRUBER, D. Řečnické triky aneb Nenechte se ukecat.
Ostrava : Repronis, 1998.
JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky.
Praha : S&M, 1992.
JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B. Argumentace a umění komunikovat. Brno : Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 1999.
KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998.
KRAUS, J. Rétorika v evropské kultuře. Praha : Academia, 1998.
MAŘÍKOVÁ, M. Rétorika. Manuál komunikativních dovedností.
Praha : Professional Publishing, 2000.
MĚCHUROVÁ, A. Jak dobře mluvit a úspěšně jednat.
Praha : Magnet- Press, 1992.
MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi.
Praha : Grada, 2003.
PAOLO, F. Umění veřejně vystoupit aneb Řečníkem za 2 hodiny. Frýdek – Místek : Alpress, 1997.
PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací:
přístupy, dovednosti, poruchy. Praha : Grada, 2005
SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika.
Praha: en, 1991.
SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003.
SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů.
Olomouc : Univerzita Palackého, 2004.
TEGZE, O. Neverbální komunikace.
Brno : Computer Press, 2003.
ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím.
Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě aktivní práce v seminářích, plnění zadaných úkolů a seminárních vystoupení, zápočtové písemné práce či mediální prezentace.

Sylabus SOCIOLT - Sociologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura).
3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách).
5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
6.Instituce, organizace, byrokracie.
7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace ...)
9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy).
10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti).
12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška na základě písemná práce na zadané téma

Sylabus SPESEM - Proseminář odborné práce
2007

Sylabus STANTI - Dějiny starověku - antika
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled o dějinách dvou kulturních okruhů: antického Řecka a antického Říma. Důraz je kladen především na strukturu a dynamiku řecké a římské společnosti, distribuci a mechanismy moci. Důležitým tématem je mentalita, způsoby myšlení, konceptualizace člověka a světa, náboženská zkušenost a jejich postupná transformace. Všechny sociální a kulturní fenomény budou zvažovány v dějinném a geografickém kontextu. Zhodnoceny budou faktory, které stojí u zrodu antických společností. Opomenuty nebudou předřecké a předdřímské dějiny daných oblastí a vzájemná interakce mezi řeckým, římským a ostatními kulturními komplexy. Důležitým prvkem prolínajícím se celým kurzem bude kritika písemných pramenů a zhodnocení hmotných pramenů jako dokumentů socio-kulturní reality antiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení povahy antických společností, schopnost reflektovat rozdíly a podobnosti mezi nimi, vyvodit podstatné rysy, které definují dědictví antiky a její výrazný vliv na pozdější vývoj. Student získá schopnost v rámci antického prostředí vnímat a artikulovat vzájemné vztahy mezi mentalitou, sociální realitou, ekonomikou, politikou a náboženstvím.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Doba bronzová v egejské oblasti2. Sociální skupiny v antickém Řecku I3. Distribuce a techniky moci v antickém Řecku4. Athénská demokracie5. Fénická a Řecká námořní expanze6. Sociální skupiny v antickém Řecku II7. Oikos, vztah pohlaví a sexualita v antice8. Koncepce člověka a světa a religiozita v antickém Řecku9. Fenomén helénismu10. Etruskové11. Distribuce a techniky moci ve antickém Římě12. Sociální skupiny v antickém Římě13. Koncepce člověka a světa a religiozita v antickém Římě14. Urbanismus, architektura, technika a řemeslo v antice

Literatura, na níž je předmět vystavěn Aubert, M. E. 2001: The Phoenicians and The West. Cambridge.Barker, G. – Rasmusen, T. 2005: Etruskové. Praha.Bartoňek, A. 1983: Zlaté Mykény. Praha.Bleicken, J. 2002: Athénská demokracie. Praha.Bouzek, J. – Ondřejová, I. 1989: Periklovo Řecko. Praha.Burian, J. – Oliva, P. 1984: Civilizace starověkého Středomoří. Praha.Burian, J. 1970: Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha.Burian, J. 1994: Římské impérium. Praha.Dickinson, O. 1994: The Aegenean Bronze Age. Cambridge.Dillon, M. – Garland, L. 2000: Ancient Greece. London.Dodds, E. R. 2000: Řekové a iracionálno. Praha.Festugière, A.-J. 1996: Epikúros a jeho bohové. Praha.Flacelière, R. 1981: Život v době Periklově. Praha.Hošek, R. 2003: Náboženství antického Řecka. Praha.Hošek, R. – Marek, V. 1990: Řím Marka Aurelia. Praha.Mireaux, É. 1980: Život v době Homérově. Praha.Nevett, C. L. 1999: House and Society in the Ancient Greek World. Cambridge.Oliva, P. 1995: Řecko mezi Makedonií a Římem. Praha.Oliva, P. 1995: Zrození evropské civilizace. Praha.Oliva, P. 2000: Kolébka demokracie. Praha.Ürögdi, G. 1968: Tak žil starý Řím. Praha.Vernant, J.P. 1993: Počátky řeckého myšlení. Praha.Vernant, J.P. 2004: Hestia a Hermés. Praha.Whitley, J. 2001: The Archaeology of Ancient Greece. Cambridge.

Literatura doporučená studentům Barker, G. – Rasmusen, T. 2005: Etruskové. Praha.Bartoňek, A. 1983: Zlaté Mykény. Praha.Bleicken, J. 2002: Athénská demokracie. Praha.Bouzek, J. – Ondřejová, I. 1989: Periklovo Řecko. Praha.Burian, J. – Oliva, P. 1984: Civilizace starověkého Středomoří. Praha.Burian, J. 1970: Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha.Burian, J. 1994: Římské impérium. Praha.Detienne, M. 2000: Mistři pravdy v archaickém Řecku. Praha.Dodds, E. R. 2000: Řekové a iracionálno. Praha.Festugière, A.-J. 1996: Epikúros a jeho bohové. Praha.Flacelière, R. 1981: Život v době Periklově. Praha.Fustel de Coulanges, N.-D. 1998: Antická obec. Praha.Geiss, H. 1985: Starověký Knóssos. Praha.Hošek, R. 2003: Náboženství antického Řecka. Praha.Hošek, R. – Marek, V. 1990: Řím Marka Aurelia. Praha.Martin, L. H. 1997: Helénistická náboženství. Praha.Mireaux, É. 1980: Život v době Homérově. Praha.Moscati, S. 1975: Foiničané. Praha.Oliva, P. 1995: Řecko mezi Makedonií a Římem. Praha.Oliva, P. 1995: Zrození evropské civilizace. Praha.Oliva, P. 2000: Kolébka demokracie. Praha.Šedina, M. 1997: Sparagmos, Praha.Ürögdi, G. 1968: Tak žil starý Řím. Praha.Vernant, J.P. 1993: Počátky řeckého myšlení. Praha.Vernant, J.P. 2004: Hestia a Hermés. Praha.Vernant, J.P. 2005: Řecký člověk a jeho svět. Praha.Veyne, P. 1999: Věřili Řekové svým mýtům? Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Při zkoušce student osvědčí základních faktografické znalosti, pochopení povahy jednotlivých socio-kulturních fenoménů a vazeb mezi nimi.

Sylabus STAR1 - Dějiny starověku 1
2002

Sylabus STAR2 - Dějiny starověku 2
2004

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s podmínkami vzniku a existencí starověkých civilizací Mezopotamie, východního Středomoří, Egypta, Řecka, Říma, Indie, Číny, Japonska a Ameriky. Dějiny nejstarších státních útvarů v těchto oblastech budou sledovány jak z pohledu písemných pramenů, tak z pohledu archeologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení hlavních rysů starověku světa, problematika pramenů poznání a jejich neúplnosti (písemné a hmotné památky).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Sumer,Akkad,Asýrie,
2.Babylónie, Urartu, Sýrie, Fénície, Palestina,
3.Egypt,
4.Egejská oblast ve 3.a 2.tisíciletí př.n.l.,
5.Archaické Řecko,
6.Klasické Řecko,
7.Západní Středomoří do 3.tisíciletí př.n.l.,
8.Alexandr Veliký a helénismus,
9.Médie, Frygie, Lýdie, Persie,
10. Západní Středomoří do roku 133 př.n.l.,
11. Krize římské republiky,
12. Rané římské císařství, Pozdní císařství,
13 Parthie a novoperská říše,
14. Japonsko, Čína, Indie, Mezoamerika a jižní Amerika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Burian, J. - Oliva, P.: Civilizace starověkého Středomoří. Praha 1986;
Pečírka, J. a kol.: Dějiny pravěku a starověku, I,II. Praha 1982;
Svoboda, L. a kol.: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

Literatura doporučená studentům Katz, F.: Staré americké civilizace. Praha 1990;
Vasiljevová, Z.: Dějiny Japonska. Praha 1986;
O´Neillová, A.: Starověk. Praha 1993;
Oliphantová, M.: Atlas starověkého světa. Praha 1993;
Ilustrované dějiny světa, ed.Gallimard-Larousse sv.2-5. Bratislava 1992 ad.
Jak se žilo v minulosti, ed.Hachette-Paris (V Babylóně; V dobách starověkého Egypta; V dobách Mayů, Aztéků a Inků). Bratislava 1992 ad.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů. Klasifikace předmětu je závislá do úrovni dosažených znalostí a prostudované literatuře.

Sylabus STNACM - Doba stěhování národů v Čechách a na Mor
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby římské a zejména době stěhování národů (2. pol. 4. stol. – 6. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby stěhování národů (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby stěhování národů; pozdně římská říše, franská a byzantská říše; konec svébského osídlení, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, časná doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina, podunajsko-východogermánský okruh, tzv. Attilův horizont), pozdní doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: kultura Sarmatů, černjachovská, pozdně antická, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové; struktura a význam pozdně římských, franských a byzantských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; kostrová pohřebiště, depoty; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: pozdně svébská keramika (ručně lepená a na kruhu točená), pozdně římská keramika, keramika východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská).
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z doby stěhování národů, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského a nomádského) a pozdně antického (římského a byzantského) a jejich konfrontace v době stěhování národů na území ČR, výklad etnických a kulturních změn doby stěhování národů v kontextu prolínání pravěkých, starověkých a raně středověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Systematický výklad je věnován sklonku doby římské a zejména době stěhování národů (2. pol. 4. stol. – 6. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby stěhování národů (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby stěhování národů; pozdně římská říše, franská a byzantská říše; konec svébského osídlení, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, časná doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina, podunajsko-východogermánský okruh, tzv. Attilův horizont), pozdní doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: kultura Sarmatů, černjachovská, pozdně antická, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové; struktura a význam pozdně římských, franských a byzantských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; kostrová pohřebiště, depoty; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: pozdně svébská keramika (ručně lepená a na kruhu točená), pozdně římská keramika, keramika východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská).
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z doby stěhování národů, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪Pohl, W. – Erhart, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
▪Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 471-503.
▪Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.

Literatura doporučená studentům ▪Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪Pohl, W. – Erhart, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
▪Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 471-503.
▪Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu úspěšná zkouška a písemný test

Sylabus STPRVY - Dějiny starověku - Přední východ a Egypt
2006

Sylabus STRAR - Archeologie středověku
2008

Sylabus STRMES - Archeologie středověkého města
2007

Sylabus TAINFOR1 - Základy informatiky - 1
2010

Sylabus TAINFOR2 - Základy informatiky - 2
2010

Sylabus TAKLPRX - Letní praxe
2014

Sylabus TALCAMO - Paleolit Čech a Moravy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.
úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály) - vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
významné lokality – starý a střední paleolit
významné lokality – mladý paleolit
aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit
4. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
5. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
6. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
7. – významné lokality – starý a střední paleolit
8. – významné lokality – mladý paleolit
9. – aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
10. – aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Literatura doporučená studentům Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Hodnocení na základě vypracování písemného referátu na zadané téma a výsledků písemného testu a ústní zkoušky.

Sylabus TALCEAM - Halštat Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Trefný Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Podrobný přehled současného stavu poznání doby halštatské v ČR ve středoevropském kontextu – vývoj osídlení, přírodní prostředí, pramenná základna, aktuální problémy bádání.
1. - 4. Starší doba halštatská – nový řád na starých základech
5. - 9. Mladší a pozdní doba halštatská – křižovatka malých i velkých dějin
10. Technologie a hospodářství doby halštatské
11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá podrobný přehled o době halštatské v ČR (vývoj osídlení, archeologické prameny a jejich interpretace). Zkouška proběhne jako ústní pohovor, při němž student prokáže orientaci ve vývoji území ČR v době halštatské, porozumění problematice, přehled o nálezech a nalezištích, dokáže časově a kulturně zařadit charakteristické nálezy (zpravidla dle vyobrazení).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - 4. Starší doba halštatská – nový řád na starých základech
5. - 9. Mladší a pozdní doba halštatská – křižovatka malých i velkých dějin
10. Technologie a hospodářství doby halštatské
11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Literatura, na níž je předmět vystavěn Drda, P. - Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998. (partie o době halštatské)
Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době halštatské)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

Literatura doporučená studentům

Literatura doporučená studentům Drda, P. - Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998. (partie o době halštatské)
Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době halštatské)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student prokáže přehled o vývoji osídlení ČR v době halštatské, znalost archeologiockého nálezového fondu a příslušné literatury.

Sylabus TARAVER - Archeologie a veřejnost
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Archeologie v současném světě. Možnosti a problémy prezentace archeologie. Důvody popularizace archeologie. Archeologie a historie. Vznik „public archeology“ ve světě a v ČR. Autorský zákon. Prezentace archeologie v zahraničí. Možnosti popularizace archeologie v budoucnu
1. Minulost ve vztahu archeologie a veřejnosti na našem území: J. E. Vocel, K. Čermák, J. L. Píč, E. Štorch, K. Absolon, J. Bohm, Z. Burian, J. Malina
2. Současnost vztahu archeologie a veřejnosti:
A. Ti, kdo oslovují veřejnost
univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů
populárně naučná literatura a encyklopedie
časopisy
denní tisk
internet
obrazy a kresby
filmový i hraný dokument a hraný film
výuka na základních i středních školách
výstavy
dny otevřených sond
archeologický turismus
muzea ve volné přírodě či archeoparky
letní školy archeologie
B. Koho oslovuje „public archaeology“
samotný archeolog
ti, kdo sympatizují s archeologii z řad nearcheologů investor archeologického výzkumu
lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy
obce i vyšší územně správní celky
detektoráři - vykradači památek a obchodníci s památkami
etnické menšiny, národy a přírodní národy

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit postoje a vztahy mezi archeologií a veřejností, nutnost vzájemné komunikace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - základní pojmy, prezentace archeologie v zahraničí, možnosti popularizace archeologie v budoucnu
2. - minulost ve vztahu archeologie a veřejnosti na našem území: J. E. Vocel, K. Čermák, J. L. Píč, E. Štorch, K. Absolon, J. Bohm, Z. Burian, J. Malina
3. univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů (jde o srozumitelný a systematický úvod do discipliny) a populárně naučná literatura a encyklopedie (často jde o postrádanou syntézu)
4. - časopisy (různého stupně popularizace a odbornosti, které zavádí pojmy do běžného jazyka) a denní tisk (který má schopnost vytvořit prestiž oboru)
5. - internet (alespoň s některými kultivovanými odkazy) a obrazy a kresby (které formují zásadně naši představu o dávné minulosti)
6. - filmový i hraný dokument a hraný film (který má schopnost oslovit diváka emocemi, názorností i příběhem)
a výuka na základních i středních školách (kde archeologie zatím nefigurovala)
7. – výstavy a dny otevřených sond (pokud je zrealizuje někdo jiný než stále vytížený archeolog) a archeologický turismus (s rizikem poškození archeologických lokalit)
8.- muzea ve volné přírodě či archeoparky (jako „živá a dotyková“ archeologie, která nepracuje s originály) a letní školy archeologie (s pocitem práce archeologa „na vlastní kůži“, většinou s pobytem placeným účastníkem nebo bez odměny za práci)
9. cílové skupiny: samotný archeolog (který se dozví něco mimo svoji specializaci, ale často i něco zásadního) a nearcheologové (byť jsou pouhými spotřebiteli)
10.- investor archeologického výzkumu (jeho „osvícenost“ má zásadní význam) a lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy (mohou být archeologii velmi užiteční)
11. - obce i vyšší územně správní celky (které se chtějí prezentovat), detektoráři - vykradači památek (kteří mohou jít do sebe)
12. obchodníci s památkami (kteří se dozví, že překračují zákon), etnické menšiny, národy a přírodní národy (jejichž nároky naše archeologie naštěstí řeší minimálně).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bahn, P. 2000: Archaeology. A Very Short Introduction. Oxford
Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
časopis „Rekonstrukce a experiment v archeologii - Živá archeologie“ č. 1-7
sborník Veřejná archeologie I.

>>> Předmět využívá výukovou pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům časopis „Rekonstrukce a experiment v archeologii - Živá archeologie“ č. 1-7
sborník Veřejná archeologie I.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem

Sylabus TARCVYZ - Management archeologického výzkumu
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Prostředník Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou zaměřeny na právní, ekonomické a organizační aspekty archeologické práce: obsahuje proto informaci o systému archeologických pracovišť v ČR, o státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, příslušných právních normách a legislativě. Archeologie patří ke kmenovým oborům zastoupeným ve standardním typu muzea, tudíž i archeologické artefakty tvoří podstatnou část humanitně zaměřených muzejních sbírek. Vzhledem k tomu, že část absolventů oboru nalezne uplatnění na muzejních pracovištích, má tato přednáška poskytnout posluchačům jednak základní orientaci v problematice

>>> Předmět je pdopořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se systémem archeologických pracovišť v ČR, s fungováním státní památkové péči a postavení archeologie v jejím rámci, s příslušnými právními normami a legislativou. V rámci kursu se posluchači seznámí se základy administrativy na různých typech pracovišť, nároky na vedení výzkumu a zpracování zprávy o jeho výsledcích.Cílem je nastínit o aplikaci archeologie v podmínkách muzejních pracovišť. Jde zejména o budování muzejních sbírek, které jsou pramennou základnou archeologie, o jejich uchovávání, zpracování muzejnické i vědecké a o formy jejich prezentace veřejnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Archeologická pracoviště v ČRPamátková péče; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb., stavební zákon a další předpisyÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltská konvence)Administrativní úkony provozní a odbornéOrganizace a vedení archeologického výzkumuProstorová identifikace a evidence archeologických nálezů a nalezišťZpráva o archeologické akci, nálezová zprávaSoudobá muzeologie - obecné pojmy a zásadyPostavení archeologie v muzeuBudování sbírek Ukládání sbírek - depozitáře Správa, evidence a ochrana sbírek Vědecká práce v muzeu Muzeum a společnost - prezentace sbírek a poznatků Právní normy a předpisy týkající se muzeí a muzejní práce

Literatura, na níž je předmět vystavěn Právní předpisy: zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 122/2000, o ochraně sbírek musejní povahy, ve znění pozdějších předpisůÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltská konvence (č. 99/2000 Sb. mezinárodních úmluv)Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. - mezinár. smlouvy jsou součástí právního řádu ČR a ve sporu nadřazeny zákonům ČRSklenář, K. - Princ, M. - Osvaldová, H. 1989: Právní ochrana archeologických památek. Zprávy ČSSA 34.Krušinová, L. 1993: Archeologie v současných právních předpisech. Zprávy ČAS - Supplément 20.Krušinová, L. 1994: Základy archeologické památkové péče v České republice. Zprávy ČAS 46 a 47.Krušinová, L. 1995: Archeologická památková péče v České republice. (Dokumenty Institutu hl. m. Prahy.)Archeologická památková péče - legislativa a skutečnost. Olomouc 1997.Varhaník, J. 2000: Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, AR 4/2000.Varhaník, J. 2001: Kulturní památky a jejich institucionalizace I, Zprávy památkové péče 61, č. 3.AR 3/2001 - diskuse o managementu archeologického dědictví (W. Willems, Z. Dragoun, P. Sommer, L. Jiráň,...)

Literatura doporučená studentům zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Sklenář, K. 1988 - 1990: Z dějin péče o archeologické památky v českých zemích 1 - 13, Památky a příroda roč. 13 – 15.Beneš, J. 1978: Muzeologický slovník. Praha (NM).Beneš, J. 1979: Muzeum a sbírky. Praha.Beneš, J. 1981: Muzejní prezentace. Praha (NM).Beneš, J. 1997: Základy muzeologie. Opava.Bouzek, J. - Buchvaldek, M. - Kostomitsopoulos, Ph. - Sklenář, K. 1983, 1984: Dějiny archeologie I., II. Praha (FF UK).Macháček, J. (red.) 1997: Počítačová podpora v archeologii. Brno (FF MU).Muzeum a publikum. Opava 1990 (SM).Neustupný, J. 1968: Muzeum a věda. Praha (NM).Págo, L. 1986: Úvod do muzejní konzervace a restaurování. Brno.Pavlů, I. 1998: Minulost a přítomnost archeologie v muzeu. Praha (ARÚ AVČR).Stránský, Z. Z. 1995: Muzeologie - úvod do studia. Brno (FF MU).Špét, J. 1979: Přehled vývoje českého muzejnictví I. Brno (FF UJEP).Špét, J. 1979: Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury. Praha (NM).Waidacher, F. 1999: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava (SNM).Zapletal, M. 1992: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava.Žalman J. a kol. 2002: Příručka muzejníkova I. Praha - Brno (AMG-MZM-MKČR) a dílčí literatura uváděná či předkládaná během přednášky.Žalman, J. 2004: Má hlava je muzeum aneb Dupání lehkou nohou v muzeologii. AMG ČR.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Klasifikace bude provedena ústní formou (s písemnou přípravou za možnosti využit souvisejících právních předpisů). Bude spočívat v návrhu řešení modelových situací – např. způsob a forma komunikace se stavebníkem, příprava kalkulace nákladů různých forem záchranného archeologického výzkumu (ZAV), příprava Dohody na provedení ZAV a návrh metodiky (ZAV) apod.

Sylabus TARPAMP - Archeologická památková péče
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Památková péče ve vztahu k archeologickým nálezům (movitým a nemovitým prvkům archeologického dědictví) a k archeologickým výzkumným činnostem;
Právní, organizační a ekonomické zajištění archeologických činností.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá informace o zákonných postupech při zajišťování všech aktuálně existujících, respektive aktuálně prováděných archeologických činností.
Výuka bude koncipována tak, aby získané dovednosti byly využitelné bez ohledu na právní povahu subjektu, jehož zadání bude student - již coby zaměstnanec či konsultant - plnit.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1-2. oborová terminologie;
3-4. přehled právních předpisů vztahujících se k provádění archeologických činností;
5-6. archeologické nálezy nemovité a movité a jejich povaha z hlediska právního;
7-8. subjekty s působností a zájmy, které se dotýkají archeologického dědictví, jejich právní povaha a pozice v rámci struktury archeologické památkové péče („oprávněné organizace, orgány veřejné moci, vlastníci nemovitostí, investoři…);
9. členění výzkumů a právní základ pro jejich provádění;
10-12. právní titul k provádění archeologických výzkumů a ekonomika výzkumné činnosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zídek, M. - Klusoň, J. 2005: Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. ABF Praha.

Literatura doporučená studentům Zídek, M. - Klusoň, J. 2005: Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. ABF. Praha.
Šíma, A. - Suk, M. 1997: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. C. H. Beck. Praha. ISBN 80-7179-500-3.
Právní předpisy vztahující se k archeologii.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ve zkušebním testu budou vymezeny podmínky limitující archeologickou činnosti (např. druh aktivity vyvolávající výzkum, typ památkové ochrany dotčeného území, právní povaha zadavatele výzkumu atd.). Hodnocena bude schopnost studenta popsat s ohledem na vymezené podmínky jednotlivé fáze procesu přípravy a realizace dané archeologické činnosti.
Stupeň výborně: student výše uvedené požadavky zvládne bezchybně.
Stupeň velmi dobře: student výše uvedené požadavky zvládne s jen nepodstatnými nedostatky.
Stupeň dobře: student výše uvedené požadavky zvládne s dílčími nedostatky, nicméně podstatu celého proces chápe.
Ústní oprava testu: student musí být schopen - byť s dopomocí formou návodných dotazů - splnit požadavky alespoň v rozsahu klasifikačního stupně dobře.

Sylabus TATCAMO - Latén Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mangel Tomáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Důraz bude kladen na vztah poznatků získaných archeologickými metodami a údajů z historických pramenů a to na příkladu etnické interpretace laténské kultury, připisované často jednoznačně Keltům. Cílem je vytvoření chronologického a prostorového schématu archeologických kultur ve střední Evropě, předložit vývoj hmotné kultury, představit základní typy nalezišť i nálezů a seznámit s významnými lokalitami. Důraz bude rovněž kladen na metody, kterými se k předneseným poznatkům archeologie a historie propracovaly.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět seznámí studenty s vývojem archeologické kultury na území České republiky a v přilehlých středoevropských regionech v době laténské, tedy v posledních pěti století př. Kr. To vše na pozadí vývoje středoevropského přírodního prostředí, klimatu a historických událostí v antickém světě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní charakteristiky doby laténské
2. Dějiny bádání
3. Současný stav bádání (literatura, pramenná základna)
4. Metody užívané při bádání o době laténské
5. Archeologické kultury ve stř. Evropě v době laténské (chronologie – rozšíření)
6. Časná doba laténská (LT A)
7. Horizont kostrových pohřebišť (LT B-C1)
8. Keltové jako etnicko-archeologický problém
9. Horizont laténských oppid (LT C2-D1)
10. Zánik laténské kultury
11. Význam doby laténské – otázka tzv. keltského dědictví

Literatura, na níž je předmět vystavěn Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Literatura doporučená studentům Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studenta

Sylabus TCEMOST - Čechy a Morava v 11. a 12. století
2008

Sylabus TCJANJA1 - Cizí jazyk - angličtina 1
2008

Sylabus TCJANJA2 - Cizí jazyk - angličtina 2
2008

Sylabus TCJFRJA1 - Cizí jazyk - francouzština 1
2008

Sylabus TCJFRJA2 - Cizí jazyk - francouzština 2
2008

Sylabus TCJNEMJ1 - Cizí jazyk - němčina 1
2008

Sylabus TCJNEMJ2 - Cizí jazyk - němčina 2
2008

Sylabus TDNACMO - Doba stěhování národů v Čechách a na Moravě
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby římské a zejména době stěhování národů (2. pol. 4. stol. – 6. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby stěhování národů (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby stěhování národů; pozdně římská říše, franská a byzantská říše; konec svébského osídlení, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, časná doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina, podunajsko-východogermánský okruh, tzv. Attilův horizont), pozdní doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: kultura Sarmatů, černjachovská, pozdně antická, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové; struktura a význam pozdně římských, franských a byzantských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; kostrová pohřebiště, depoty; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: pozdně svébská keramika (ručně lepená a na kruhu točená), pozdně římská keramika, keramika východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská).
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z doby stěhování národů, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského a nomádského) a pozdně antického (římského a byzantského) a jejich konfrontace v době stěhování národů na území ČR, výklad etnických a kulturních změn doby stěhování národů v kontextu prolínání pravěkých, starověkých a raně středověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby stěhování národů (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby stěhování národů; pozdně římská říše, franská a byzantská říše; konec svébského osídlení, počátky doby stěhování národů a zlechovský typ (D1), skupina Přešťovice-Friedenhain, časná doba stěhování národů (D2-D3: vinařická skupina, podunajsko-východogermánský okruh, tzv. Attilův horizont), pozdní doba stěhování národů (E1-E2: Durynkové, Langobardi), problémy konce doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: kultura Sarmatů, černjachovská, pozdně antická, germánské kultury doby stěhování národů (Durynkové, Langobardi, Gótové, Herulové), Hunové; struktura a význam pozdně římských, franských a byzantských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; kostrová pohřebiště, depoty; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice, Zlechov, Vinařice, Praha-Podbaba, Smolín, Blučina, Žuráň, Hodonín-Lužice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: pozdně svébská keramika (ručně lepená a na kruhu točená), pozdně římská keramika, keramika východogermánsko-podunajská, nomádská, durynská, langobardská).
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z doby stěhování národů, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Attila und die Hunnen. Speyer – Stuttgart 2007.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Kaczanowski, P. – Parczewski, M. (edd.) 2005: Archeologia o początkach Słowian. Kraków.
▪Pohl, W. – Erhart, P. (edd.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien.
▪Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
▪Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
▪Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 471-503.
▪Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des langobardischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (ed.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002, 313–358.
▪Kokowski, A. 2007: Goci. Od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego). Warszawa.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům
speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu účast na přednáškách a složení ústní zkoušky

Sylabus TEARCHE - Rekonstrukce v archeologii
2013

Sylabus TEGARCH - Regionální archeologie
2013

Sylabus TEKERA - Technologie keramiky
2007

Sylabus TELVYZK - Velkoplošné výzkumy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je archeologickou přípravou pro navazující výuku GIS - velkoplošné výzkumy. Z archeologického pohledu je protiváhou archeologie krajiny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s přípravou, organizací, prováděním, dokumentací a zpracováním archeologických výzkumů většího rozsahu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Projekt archeologického výzkumu
2.Příprava odkryvu a průzkum
3.Velkoplošný odkryv
4.Archeologické komponenty
5.Organizace práce
6.Terénní dokumentace
7.Archeologické a nearcheologické nálezy
8.Problematika sídlištních situací
9.Specifické výzkumné terény u nás
10.Specifické výzkumné terény v zahraničí
11.Výzkumy v městských jádrech
12.Předběžné výsledky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia
Harris, E.C. 1979. Principles of Archaeological Stratigraphy, 1st edn. London: Academic Press

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpráva o účasti na výzkumu nebo samostatný projekt.

Sylabus TEMEBR - Technologie mědi a bronzu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává přehled o základních principech, na kterých je založena metalurgie mědi a slitin mědi (především bronzu) a sleduje technologické postupy v jednotlivých fázích technologického řetězce výroby měděných a bronzových předmětů v kontextu eneolitu a doby bronzové v Evropě. Zdůrazněn je sociální a ekologický kontext přijetí a rozvoje metalurgie. Tematizovány jsou otázky sociálního statusu samotného kovu a na něj vázaného řemesla, specializace v technologickém řetězci, organizace produkce a distribuce kovu a výrobků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je získat základní vhled do principů, na kterých je založena metalurgie mědi a slitin mědi. Student by měl získat základní přehled o technologických postupech v jednotlivých fázích technologického řetězce výroby měděných a bronzových artefaktů. Cílem je zároveň pochopení úzké vazby mezi metalurgií a sociální poptávkou po prestižních předmětech a materiálech, což můžeme považovat za klíčový faktor při prosazení a rozvoji právě metalurgie mědi a jejich slitin v Evropě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Metody studia metalurgie mědi a slitin mědi
2. Vývoj metalurgie mědi a bronzu v Evropě
3. Prospekce a těžba rud
4. Příprava rudy před vlastní tavbou (zušlechťování a pražení)
5. Tavba měděných a cínových rud
6. Odlévání mědi a bronzu
7. Kovářské a kovotepecké techniky při zpracování měděného a bronzového polotovaru
8. Sociální význam metalurgie mědi a bronzu v prehistorické Evropě
9. Specializace a organizace produkce v prehistorické metalurgii mědi a bronzu
10. Distribuce a směna mědi a bronzu v prehistorické Evropě

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blažek, J. - Ernée, M. - Smejtek, L. 1998: Die bronzezeittlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most.
Coghlan, H. H. 1975: Notes on the prehistoric metallurgy of copper and bronze in the old world. Pitt Rivers Museum, Oxford.
Craddock, P. T. - Hughes, M.J. (eds.) 1985: Furnaces and Smelting Technology in Antiquity. British Museum Research Laboratory, London.
Craddock, P. T. - Lang J. 2003: Mining and Metal Production through the Ages. The British Museum Press, London.
Craddock, P. T. 1980: Scientific studies in early mining and extractive metallurgy. British Museum, London.
Craddock, P. T. 1995: Early Metal Mining and Production. Edinburgh university Press, Edinburgh.
Frána, J. - Jiráň, L. - Maštalka, A. - Moucha, V. 1995 : Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the view¬point of analyses of element composition, Památky archeologické - Supplementum 3., 127-296.
Frána, J. - Jiráň, L. - Moucha, V. - Sankot, P. 1997: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II. Památky archeologické - Supplementum 8. Praha.
Hauptmann A. (ed.) 1999: The beginnings of metallurgy : proceedings of the International Conference "The Beginnings of Metallurgy", Bochum, 1995. Series Der Anschnitt. Beiheft 9, Veröffentlichungen aus dem Deutschen Bergbau-Museum 84.
Henderson, J. 2000: The Science and Archaeology of Materials. An Investigation of Inorganic Materials. Routlegde, London and New York.
Jiráň, L. 1995 : Produkce bronzových nožů v Čechách - příspěvek k problematice specializované výroby, Archeologické rozhledy 47,587-595.
Pare, C.F.E. (ed.) 2000: Metals Make The World Go Round. The Supply and Circulation of Metals in Bronze Age Europe: Proceedings of a Conference Held at the University of Birmingham in June 1997. Oxbow, Oxford.
Shennan, S. 1999: Cost, benefit and value in the organization of early European copper production, Antiquity 73, 352-363.
Tylecote, R.F. 1987: The Early History of Metallurgy in Europe. Longman, New York.

Literatura doporučená studentům Craddock, P. T. 1995: Early Metal Mining and Production. Edinburgh university Press, Edinburgh.
Tylecote, R.F. 1987: The Early History of Metallurgy in Europe. Longman, New York

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TEOCAMO - Neolit Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu A. Úvod
Dějiny bádání o neolitu a odborná literatura, znaky středoevropského neolitu, krajina a přírodní prostředí v neolitu, antropologie neolitu, vznik neolitu ve střední Evropě, otázka přežívání mezolitu na našem území
B. Život v neolitu
Hospodářství (podíl zemědělství a lovu), Sídliště a domy,
Získávání surovin, Keramika, Kamenné nástroje - broušená a štípaná industrie, Použití kosti a dřeva, textil, Neolitická společnost (uspořádání, náboženství), Umění,
Pohřbívání
C. Prameny k poznání neolitu
1. Krajina, 2. Sídliště – architektura, zahloubené objekty, dílny, 3. Depoty, 4. Rondely, 5. Výšinná sídliště, 6. Pohřebiště (a sociální výklad vedrovického pohřebiště), 7. Jeskyně a abri, 8. Těžební areály 9. Ojedinělé nálezy
D. Vývoj neolitického osídlení
Absolutní chronologie (14C a dendrochronologie), postup osídlení v ČR od LnK I. do MMK II., sousední oblasti v neolitu (Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko).
E. Významné lokality
Vedrovice, Mohelnice, Tešetice-Kyjovice, Bylany u Kutné Hory, Předměřice – Plotiště, Miskovice, Praha – Bubeneč, Turnov – Maškovy zahrady

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit pramennou základnu a rekonstrukci života v mladší době kamenné našeho území, problémy získávání pramenů v terénu a rekonstrukce života, co je běžné a co anomální mezi nálezy, výjimečné nálezy, znaky daného období, rozsah témat odborné literatury. Dovednost rozpoznat typy archeologických zahloubených objektů, hlavní (velkoplošně zkoumané) lokality.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dějiny bádání o neolitu a odborná literatura, znaky středoevropského neolitu,
2. krajina a přírodní prostředí v neolitu, antropologie neolitu,
3. vznik neolitu ve střední Evropě, otázka přežívání mezolitu na našem území
4. Život v neolitu - Hospodářství (podíl zemědělství a lovu), Sídliště a domy, Získávání surovin
5. Život v neolitu - Keramika, Kamenné nástroje - broušená a štípaná industrie, Použití kosti a dřeva, textil,
6. Život v neolitu - Neolitická společnost (uspořádání, náboženství),Umění,
7. Život v neolitu – Pohřbívání
8. Prameny k poznání neolitu: Krajina, 2. Sídliště – architektura, zahloubené objekty, dílny
9. Prameny k poznání neolitu: Depoty, Rondely, Výšinná sídliště,
10. Prameny k poznání neolitu: Pohřebiště (a sociální výklad vedrovického pohřebiště), Jeskyně a abri, Těžební areály Ojedinělé nálezy
11. Vývoj neolitického osídlení Absolutní chronologie (14C a dendrochronologie), postup osídlení v ČR od LnK I. do MMK II., sousední oblasti v neolitu (Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko).
12. Významné lokality: Vedrovice, Mohelnice, Tešetice-Kyjovice, Bylany u Kutné Hory, Předměřice – Plotiště, Miskovice, Praha – Bubeneč, Turnov – Maškovy zahrady

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Praha
Pavlů, I. – Zápotocká, M. 2007: Archeologie pravěkých Čech 3 – neolit. Praha.
Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
Podborský, V. 2009/2010: Fenomén neolitického domu, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, M 14-15, 17-45
Rulf, J. 1979: K relativní hustotě osídlení Čech v neolitu a eneolitu, Archeologické rozhledy 31, 176-191
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu, PA 74, 35-95
Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of Central Europe - review of the problems, Památky archeologické 82/2, 376-384
Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné zvesti 32, 115-124
Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě, Čas. Moravského muzea Brno,71,19-58
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Šedo,O. 1983: Pece z mladší doby kamené v Lulči a možnosti výkladu jejich funkce v hospodářském životě tehdejší společnosti, 90 let muzejní práce na Vyškovsku (1893-1983), Vyškov, 39-47
Šumberová, R.. 1996: Neolithic underground storage features, Památky archeologické 87/1, 61-103
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu, Z badaň nad krzemieniarstvem neolitycznym i eneolitycznym, Kraków, 74-99
Vencl, S .1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, Památky archeologické 66/1, 12-73
Vencl, S. 1982: K otázce zániku sběračsko-loveckých kultur. Problematika vztahů mesolitu vůči neolitu a postmesolitických kořistníků vůči mladším pravěkým kulturám, Archeologické rozhledy 34, 648-690
Zápotocká, M. 1998a: Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500-4200 B.C.). Praha.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Pavlů, I. – Zápotocká, M. 2007: Archeologie pravěkých Čech 3 – neolit. Praha.
Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. - Slabina, K. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha
Vencl, S.1960: Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě, Sborník Národního muzea 14. Praha
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500-4200 B.C.). Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem.

Sylabus TEPRARC - Metody protohistorické archeologie
2008

Sylabus TEPRAVE - Úvod do dějin pravěku
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět nabízí celkový přehled o hlavních chronologických celcích našeho i Evropského pravěku. Každé období je probíráno v kulturních, technologických, společenských i antropologických souvislostech. Jsou řešeny významné znaky jednotlivých kulturních celků- typické projevy hmotné kultury (keramika, architektura, nástroje), způsoby sociálního chování, neobvyklé jevy kulturního i technického či technologického charakteru; doklady kultu a rituálů odrážející se v architektuře, pohřbívání a hmotné kultuře. Výklad v rámci přehledu se dle časových a kontextových možností snaží zachytit vývoj v názorech na jednotlivé stěžejní pojmy našeho a evropského pravěku, na otázky periodizace a nové archeologické nálezy. Součástí výkladu je též upozornění na prostorový kontext vývoje kultur: vymezovány jsou regiony se stejnými kulturními projevy a případné vazby k příbuzným regionům; výběrově jsou uváděny též významné lokality reprezentující nálezy vztahujíc se k jednotlivým obdobím či kulturám.
Struktura přednášek se odvíjí od úvodního vymezení základních pojmů a charakterizace epochy pravěku. Velká pozornost je věnována tématu antropogeneze a problémům s konstrukcí přehledu vývoje člověka – zejména v proměnlivosti náhledu na vzájemné vazby jednotlivých lidských druhů.
V chronologickém sledu pak přednášky upozorňují na nejvýznamnější znaky a společensko-kulturní fenomény jednotlivých hlavních period pravěku: doba kamenná (paleolit – lovecko-sběračská společenstva, proměna krajiny; neolit – nástup usedlého zemědělského způsobu života s příslušnými společenskými a technickými změnami; eneolit – dokončení proměny společnosti, rozvoj technologií, rozvoj směny), doba bronzová (rozvoj nové metalurgie, složité společenské vztahy – pokročilejší stratifikace společnosti, proměna sídelních útvarů, hradiště doby bronzové, složité rituály), dobra železná (halštat – starší doba železná – vyrovnání se se stagnací a nový rozvoj, nástup železné metalurgie, společenské struktury okolo halštatských kmenových vůdců/knížat; latén – mladší doba železná – rozvoj keltské civilizace, pokročilé technologie a proměna společnosti), doba římská (sousedství s římskou říší, germánské osídlení, charakteristika vztahů s římskou říší) a doba stěhování národů (otřesy římského světa, pohyb kmenů, nový obraz Evropy, projevy v archeologickém kontextu).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat základní strukturovaný výklad pravěku. Obeznámit studenty s antropologií, periodizací, významnými pojmy, které charakterizují epochu či její dílčí periody. Student se seznámí se složitými projevy kultury a technologií pravěku. Student by měl být schopen vymezit hlavní období, na která dělíme pravěk, charakterizovat tato období popisem hlavních projevů hmotné kultury a společenských fenoménů a orientovat se též v základní geografii kultur na našem území.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení a charakteristika období pravěku, základní pojmy
2. Antropogeneze – problematika předchůdců rodu Homo, rod Homo a vztahy jednotlivých druhů člověka; obtíže vymezování jednotlivých druhů člověka
3. Paleolit – nejdelší období lidských dějin – utváření druhů člověka, rozvoj schopností člověka přetvářet své okolí; kulturní obraz paleolitu u nás i v Evropě
4. Mladý paleolit – vrcholný rozvoj lidské společnosti, technologií a kultury starší doby kamenné, progresivní technologie
5. Závěr paleolitu a mezolit – přetváření loveckých společností – proměna krajiny a způsobu lovu; vztah mezolitiků k nastupující neolitizaci
6. Neolit – modely neolitizace, vymezení neolitického balíku, charakteristika usedlé zemědělské společnosti; kulturní obraz neolitu u nás i v Evropě;
7. Eneolit – rozvíjení technologií, rozvoj směny, nástup měděné metalurgie; rozvoj kultů; kulturní obraz eneolitu u nás i v Evropě (terminologické odlišnosti v pojetí eneolitu u nás, chalkolitu na Balkáně a pozdního neolitu v západní Evropě)
8. Dobra bronzová – rozvoj pokročilé bronzové metalurgie, rozvoj středisek moci a obchodu; utváření složitější hierarchie společnosti; rozvoj technologií; kulturní obraz doby bronzové u nás i v Evropě
9. Doba železná – halštat – přechod k železné metalurgii, překonání stagnace po zániku bronzové civilizace; podoba halštatské společnosti; kulturní obraz halštatu u nás i v Evropě
10. Doba železná – latén – rozvoj keltské civilizace; proměny keltské společnosti, keltské technologie, oppida – střediska hospodářství, kultu a moci; zánik keltské civilizace; nekeltské osídlení u nás a v Evropě
11. Doba římská – charakteristika germánského osídlení u nás a v Evropě; politické, kulturní a hospodářské vztahy Germánů s Římskou říší; germánské kmeny Evropy
12. Doba stěhování národů – charakteristika příčin a průběhu stěhování národů; germánské osídlení u nás a v Evropě

Literatura, na níž je předmět vystavěn Beranová, M. – Kubačák, A.: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha 2010.
Bláhová, M. – Frolík, J. – Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I. Praha-Litomyšl 1999.
Bouzek, J.: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007.
Bouzek, J.: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha 2005.
Buchvaldek, M. a kol.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.
Clottes, J. – Půtová, B. – Soukup, V.: Pravěké umění. Praha 2011.
Čižmář, M.: Encyklopedia hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003.
Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.
Dunbar, R.: Příběh rodu homo. Nové dějiny evoluce člověka. Praha 2009.
Friedrich, J.: Ecce homo. Svět dávných lovců a sběračů. Praha 2005.
Gibbonsová, A.: První lidé. Závody v hledání nejstaršího předka. Praha 2011.
Jelínek, J.: Střecha nad hlavou. Kořeny nejstarší architektury a bydlení. Brno 2006.
Lewis-Williams, D. – Pearce, D.: Uvnitř neolitické mysli. Praha 2008.
Lewis-Williams, D.: Mysl v jeskyni. Vědomí a původ umění. Praha 2007.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005.
Palmer, D.: Původ člověka. Ilustrovaná encyklopedie lidské evoluce. Praha 2009.
Pleiner, R. a kol.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002
Svoboda, J. A.: Čas lovců. Brno 1999.
Svoboda, J. A.: Počátky umění. Praha 2011.
Šmahel, Z.: Příběh lidského rodu. Brno 2005.
Tichý, R.: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. Hradec Králové 2001.
Tichý, R.: Pravěk Evropy I. Starší až pozdní doba kamenná. Hradec Králové 2006.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

>>> Předmět využívá učební pomůcku - prezentaci projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Bláhová, M. – Frolík, J. – Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I. Praha-Litomyšl 1999.
Bouzek, J.: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007.
Bouzek, J.: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha 2005.
Buchvaldek, M. a kol.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.
Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.
Pleiner, R. a kol.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002
Svoboda, J. A.: Čas lovců. Brno 1999.
Šmahel, Z.: Příběh lidského rodu. Brno 2005.
Tichý, R.: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. Hradec Králové 2001.
Tichý, R.: Pravěk Evropy I. Starší až pozdní doba kamenná. Hradec Králové 2006.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude testován formou písemné zkoušky, která prověří nejen orientaci v základních pojmech, charakteristikách a periodizaci, ale tak v geografickém rozhledu a povědomí o typické hmotné kultuře jednotlivých období pravěku u nás.

Sylabus TETARCH - Letecká archeologie
2013

Sylabus TETITAR - Úvod do studia etruské a italické archeologie
2014

Sylabus TEVPRO - Technologie v protohistorii
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výrobní objekty a doklady výroby, odpad, výsledné artefakty, proces výroby v pozdní době laténské, době římské (v barbariku i v římských provincií) a v době stěhování národů.
1. Metalurgie neželezných (barevných a drahých) kovů: surovinové zdroje a materiály (Au, Ag, elektron, potin, měď, bronz, mosaz, ostatní); archeometalografické metody (RFA, INAA, AAS, LFK ad.); zpracování surovin a přehled technologických procesů; šperkařské techniky (rytí, vybíjení/ražení, tepání, vrubořez a klínový řez, prolamování, plátování, zlacení a stříbření, tauzie, niello, filigrán, granulace); archeologické doklady výroby artefaktů (dílny v barbariku a v římských provinciích).
2. Keramika: ručně lepená, na kruhu točená, hrnčířské dílny a pece, technologie tery sigillaty.
3. Sklo a email: šperk (korálky, náramky, závěsky), nádoby a emailérství; suroviny a technologie výroby, výrobní objekty a dílny na území římských provincií.
4. Kámen a drahé kameny: suroviny, těžba, technologické postupy, doklady zpracování.
5. Organické materiály: kost, paroh, dřevo, sapropelit, jantar, textil, kůže, kožešiny; doklady zpracování a technologické procesy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je pochopení rozdílností technologických postupů na území barbarika a římských provincií a sumarizace poznatků o dílnách a výrobních zařízeních.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Metalurgie neželezných (barevných a drahých) kovů (12 hodin): surovinové zdroje a materiály (2 hodiny), archeometalografické metody (2 hodiny), zpracování surovin a přehled technologických procesů (2 hodiny), šperkařské techniky (4 hodiny), archeologické doklady výroby artefaktů (4 hodiny); 2. keramika (6 hodin); 3. sklo a email (4 hodiny); 4. kámen a drahé kameny (2 hodiny); 5. organické materiály (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Craddock, P. (ed.) 1998: 2000 Years of Zinc and Brass. British Museum Occasional Paper 50. London.
▪ Drescher, H. 1958: Der Überfangguss. Ein Neitrag zur vorgeschictlichen Metalltechnik. Mainz.
▪ Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech časné doby římské. Archeologie ve středních Čechách 8, 2004, s. 441–462.
▪ Filip, J. 1941: Umělecké řemeslo v pravěku. Praha.
▪ Pernicka, E. 1990: Gewinnung und Verbreitung der Metalle in prähistorischer Zeit. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 37, 21–116.
▪ Tylecote, R. F. 1992: A history of metalurgy. (Second edition). London.
▪ Voß, H.-U. – Hammer, P. – Lutz, J. (eds.) 1998: Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 79, 1998, 107–382.

2.
▪ Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen. Ergebnisse der Ausgrabungen in Haarhausen, Kreis Arnstadt, Bd. A–B. Stuttgart.
▪ Leube, A. 1985: Zur Drehscheibenkeramik im freien Germanien. In: Produktivkräfte und Produktionsverhältnisse. Berlin, 277–285.
▪ Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě. Památky archeologické 79, 106–169.
▪ Tejral, J. 1985: Spätrömische und völkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in Mähren. Archaeologia Austriaca 69, 105–145.

3.
▪ Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa.
▪ Venclová, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha.

4.
▪ Mrázek, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska. Brno.

5.
▪ Břeň, J. 1955: Černé (švartnové) náramky v českém laténu. Sborník Národního muzea 9 (řada A), 3-42.
▪ Čižmářová, J. 1996: Bernstein auf dem keltischen Oppidum Staré Hradisko in Mähren. Arheološki vestnik 47, 173-182.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TEZCAMO - Mezolit Čech a Moravy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
významné lokality – mezolit
aktuální problémy bádání - mezolit

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku mezolitického období v prostoru užší střední Evropy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
4. - 7. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
8. - 9. – významné lokality – mezolit
10. – aktuální problémy bádání - mezolit

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Literatura doporučená studentům Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Hodnocení na základě vypracování písemného referátu na zadané téma a výsledků písemného testu a ústní zkoušky.

Sylabus TEZEL - Technologie železa
2008

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí studenty se základními charakteristikami doby železné a železa jakožto materiálu pro výrobu nářadí, nástrojů a ozdob. Předmětem přednášek bude technologie výroby a zpracování železa v době halštatské, laténské a římské, avšak důraz bude v neposlední řadě kladen na organizaci výroby, distribuci výrobků a metody, kterými archeologie disponuje pro poznávání těchto jevů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti by měli znát význam železa pro vývoj lidské společnosti. V kurzu budou seznámeni se zdroji surovin, technologií výroby a zpracování železa. Posluchači poznají způsoby, jak lze tyto technologické postupy identifikovat v archeologickém materiálu. Budou seznámeni s metodami interpretace společenských vazeb vznikajících při výrobě, zpracování a distribuci železa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní charakteristiky doby železné; význam nového kovu
2. Dějiny bádání v českých zemích
3. Rozložení zdrojů surovin v přírodě a vztah k současným sídlením strukturám
4. Výroba železa, typy pecí, hutnická struska
5. Zpracování železa, kovářské dílny, kovářská struska
6. Železo v době halštatské
7. Železo v době laténské
8. Železo v době římské
9. Možnosti archeologie zkoumat organizaci výroby a zpracování železa
10. Možnosti zkoumání výroby a zpracování železa ve vztahu k sociální struktuře
11. Železné výrobky jako odraz rozvoje společnost

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bielenin, K. 1992: Starozytne górnictwo i hutnictwo zelaza w Górach Swientokrzyskich. Kielce.
Dobesch, G. 2000: Urgeschichtliches Eisen in der Sicht des Althistorikers, in: H. Friesinger – K. Pieta – J. Rajtár (ed.), 11-25. Nitra.
Fischer, F. 1981: Das Handwerk bei den Kelten zur Zeit der Oppida, in: H. Jahnkuhn - W. Jansen - R. Schmidt-Wiegand, H. Tiefenbach Hrsg, Das Handwerk in vor- und frühgeschichtlicher Zeit I, Göttingen.
Friesinger, H. - Pieta, K. – Rajtár, J. Hrsg. 2000: Metallgewinnung und –verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen). Nitra.
Hirsekorn, V. 2000: Zur Archäometallurgie des Eisens in der Oberlausitz von der älteren Eisenzeit (Billendorfer Gruppe) bis zum Hochmittelalter, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 42, 13-84.
Jacobi, G. 1974: Werkzeug und Gerät aus dem Oppidum Manching. Wiesbaden.
Pleiner, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Praha.
- 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
- 1965: Die Eisenverhüttung in der "Germania Magna" zur römischen Kaiserzeit, BerRGK 45, 11-86.
- 1980: Early Iron Metallurgy in Europe, in: Wertime, T. A. - Muhly, J.D. eds. The Coming of the Age of Iron, 375-415. New Haven - London.
- 2000: Iron in Archaeology. The European Bloomery Smelters. Praha.
- 2006: Iron in Archaeology: Early European Blacksmiths. Prague.
Pleiner, R. ed. 1989: Archaeometallurgy of Iron 1967-1987, 213-227. Prague.
Salač, V. 1990: Vývoj a struktura halštatského a laténského železářství v Podkrušnohoří ve světle nových nálezů, Památky archeologické 81, 208-232.
- 1993: Production und Exchange during the La Tène period in Bohemia, Journal of European Archaeology 1.2, 73-99.
- 2000: Zur Struktur der Latène- und kaiserzeitlichen Eisenproduktion in Böhmen, in: H. Friesinger – K. Pieta – J. Rajtár (ed), 89-108. Nitra.
Timpe, D. 1981: Das keltische Handwerk im Lichte der antiken Literatur, in: H. Jahnkuhn - W. Jansen - R. Schmidt-Wiegand, H. Tiefenbach Hrsg., Das Handwerk in vor- und frühgeschichtlicher Zeit I, Göttingen.
Venclová, N. 1995: Specializovaná výroba teorie a modely, Archeologické rozhledy 47, 541-564.
- 2002: Výroba a sídla. Praha.
Wischenbarth, P. – Ambs, R. – Gassman, G. 2001: Keltische Stahl- und Eisenproduktion im Rothtal (Bayerisch-Schwaben). Berichte zur Archäologie im Landkreis Neu-Ulm und in den angrenzenden Gebieten. Neu-Ulm.

Literatura doporučená studentům Pleiner, R. et al. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Pleiner, R. 2000: Iron in Archaeology. The European Bloomery Smelters. Praha.
- 2006: Iron in Archaeology: Early European Blacksmiths. Prague.
Salač, V. 1990: Vývoj a struktura halštatského a laténského železářství v Podkrušnohoří ve světle nových nálezů, Památky archeologické 81, 208-232.
- 1999: O železářství v době laténské a římské v Čechách, in: P. Čech ed. Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1993-1997. Most. 103-121.
Venclová, N. 2002: Výroba a sídla. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TEZPKA - Technologie zpracování kamene
2008

Sylabus TGISKRA - GIS v krajinné archeologii
2011

Sylabus TGISPLV - GIS v archeologii plošných výzkumů
2013

Sylabus THALACM - Haštat a latén Čech a Moravy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu HALŠTAT:
Podrobný přehled současného stavu poznání doby halštatské v ČR ve středoevropském kontextu – vývoj osídlení, přírodní prostředí, pramenná základna, aktuální problémy bádání.
1. - 4. Starší doba halštatská – nový řád na starých základech
5. - 9. Mladší a pozdní doba halštatská – křižovatka malých i velkých dějin
10. Technologie a hospodářství doby halštatské
11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

LATÉN:
Důraz bude kladen na vztah poznatků získaných archeologickými metodami a údajů z historických pramenů a to na příkladu etnické interpretace laténské kultury, připisované často jednoznačně Keltům. Cílem je vytvoření chronologického a prostorového schématu archeologických kultur ve střední Evropě, předložit vývoj hmotné kultury, představit základní typy nalezišť i nálezů a seznámit s významnými lokalitami. Důraz bude rovněž kladen na metody, kterými se k předneseným poznatkům archeologie a historie propracovaly.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností HALŠTAT:
Student získá podrobný přehled o době halštatské v ČR (vývoj osídlení, archeologické prameny a jejich interpretace). Zkouška proběhne jako ústní pohovor, při němž student prokáže orientaci ve vývoji území ČR v době halštatské, porozumění problematice, přehled o nálezech a nalezištích, dokáže časově a kulturně zařadit charakteristické nálezy (zpravidla dle vyobrazení).

LATÉN:
Předmět seznámí studenty s vývojem archeologické kultury na území České republiky a v přilehlých středoevropských regionech v době laténské, tedy v posledních pěti století př. Kr. To vše na pozadí vývoje středoevropského přírodního prostředí, klimatu a historických událostí v antickém světě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky HALŠTAT:
1. - 4. Starší doba halštatská – nový řád na starých základech
5. - 9. Mladší a pozdní doba halštatská – křižovatka malých i velkých dějin
10. Technologie a hospodářství doby halštatské
11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

LATÉN:
1. Základní charakteristiky doby laténské
2. Dějiny bádání
3. Současný stav bádání (literatura, pramenná základna)
4. Metody užívané při bádání o době laténské
5. Archeologické kultury ve stř. Evropě v době laténské (chronologie – rozšíření)
6. Časná doba laténská (LT A)
7. Horizont kostrových pohřebišť (LT B-C1)
8. Keltové jako etnicko-archeologický problém
9. Horizont laténských oppid (LT C2-D1)
10. Zánik laténské kultury
11. Význam doby laténské – otázka tzv. keltského dědictví

Literatura, na níž je předmět vystavěn HALŠTAT:
Drda, P. - Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998. (partie o době halštatské)
Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době halštatské)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

LATÉN:
Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Literatura doporučená studentům HALŠTAT:
Literatura doporučená studentům Drda, P. - Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998. (partie o době halštatské)
Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době halštatské)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

LATÉN:
Collis, J. 1984: Oppida. Earliest Towns North of the Alps. Sheffield.
Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy , in: V. Podborský ed., Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Brno
Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88, 65-123.
- 1998: Keltové a Čechy. Praha.
Fichtel, S. 2000: La ville celtique. Les oppida de 150 av. J.-C. à 15 ap. J.-C. Paris.
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě Praha.
1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha.
Guichard, V. - Sievers, S..- Urban, O.H. (Hrsg.) 2000: Les processus d’urbanisation à l’âge du Fer. Glux en Glenne.
Müller, F. – Kaenel, G. – Lüscher, G. 1999: Eisenzeit. Die Schweiz vom Paläolithikum bis zum Mittelalter IV. Basel.
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römern. Trier.
Rieckhoff, S. – Biel, J. 2001: Die Kelten in Deutschland. Stuttgart.
Rybová, A. 1964: Pozdně laténské a časně římské sídliště v Novém Bydžově – Chudonicích (Výzkum 1960-1961), AMR S. B: Scientiae Sociales VII, 3-142. Hradec Králové.
Salač, V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, Archeologické rozhledy 48, 60-97.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte, in: A. Lang – V. Salač Hrsg., Fernkontakte in der Eisenzeit, 20-46. Praha.
- 2006, O obchodu v pravěku a době laténské především, Archeologické rozhledy 58, 33-58.
Sievers, S. 2003: Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart.
Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Sceaux.
- 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.
Waldhauser, J. 2000: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.
Waldhauser, J. Hrsg. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I-II. Teplice.
Waldhauser, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, BerRGK 68, 25-179.
Waldhauser, J. Hrsg. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu HALŠTAT:
Student prokáže přehled o vývoji osídlení ČR v době halštatské, znalost archeologiockého nálezového fondu a příslušné literatury.

LATÉN:
Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studenta

Sylabus THMETIT - Hmotná kultura Etrusků a Italiků
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Trefný Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem kurzu je seznámení se se základními skupinami etruské hmotné movité i nemovité kultury. Důraz je kladen zejména na ty skupiny archeologických nálezů, se kterými se lze běžně setkat při standardní archeologické praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit se s hmotnou kulturou a jednotlivými skupinami archeologických nálezů. Pochopit základní principy uměleckohistorického vývoje jednotlivých skupin z chronologického hlediska.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1-2. architektura hrobová, obytná a sakrální
3-6. keramika
7-8. toreutika
9. šperk
10-11. koroplastika
12. sochařství
13. nástěnné malířství

Literatura, na níž je předmět vystavěn Antické umění v československých sbírkách. Katalog výstavy. Praha.
Boëthius, A. 1978: Etruscan and early Roman architecture. Harmondsworth.
Bouzek, J. 2003: Etruskové - jiní, než všechny ostatní národy. Praha.
Bouzek, J. – Dufková, M. – Marsa, J. 1974: Řecké umění z jižní Itálie. Katalog výstavy. Praha. Burian, J. - Mouchová, B. 1966: Záhadní Etruskové. Praha.
Haynes, S. 2000: Etruscan civilization: A cultural history. London.
Hejzlar, G. 1969: Etruskové a jejich výtvarná práce. Praha.
MacIntosh Turfa, J. 2013 (ed.): The Etruscan world. London-New York. Martelli, M. 1987: La Ceramica degli Etruschi. Novara.
Moretti Sgubini, A. M. 2001(ed.): Veio, Cerveteri, Vulci: Città d’Etruria a confronto. Roma. Rasmussen, T. B. 2006: Bucchero pottery from southern Etruria. Cambridge.
Steingräber, S. 1985: Etruskische Wandmalerei. München.
Torelli, M. 2001: The Etruscans. London.
Trefný, M. 2013: Antické vázy ze sbírek některých českých muzeí, univerzit a zámků. Roudnice nad Labem.

Literatura doporučená studentům Bonghi Jovino, M. – Chiaramonte Treré, Ch. 1997: Tarquinia, Scavi sistematici nell´ abitato-campagne 1982-1988, Tarchna I. Roma.
Cavagnaro Vanoni, L. 1996: Tombe tarquiniesi di età ellenistica. Roma.
Hencken, H. 1968: Tarquinia, Villanovans and early Etruscans. Cambridge Mass. Chiaramonte-Treré, Ch. 1999: Tarquinia, Scavi sistematici nell´ abitato-campagne 1982-1988, Tarchna II. Roma.
Bonghi Jovino, M. 2001: Tarquinia, Scavi sistematici nell´ abitato-campagne 1982-1988, Tarchna III. Roma. Bongi Jovino, M. - Bagnasco Gianni, G. 2012: Tarquinia: il Santuario dell’Ara della Regina: I templi arcaici. tarchna IV. Roma.
Serra Ridgway, F. R. 1996: I corredi del Fondo Scataglini a Tarquinia. Milano

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem.

Sylabus TIVBARB - Život barbarů
2008

Sylabus TIVOZAS - Římský vojenský zásah v barbariku
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tejral Jaroslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled vývoje římsko-germánských mocenských vztahů s důrazem na oblasti severně od středního Dunaje v době markomanských válek.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení významu kulturního a mocensko-politického zásahu antického Říma do oblastí vně římské hranice v průběhu prvních čtyř století po Kr.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
1) Charakter římské zahraniční politiky a úloha formování mocenských struktur na území barbarika.
2) Římské vojenské aktivity severně od Rýna v augustovsko-tiberiovském období, časně římské tábory v Oberadenu, Haltern, Markbreitu, Hedemündenu ad., význam výzkumů v Kalkriese.
3) Povstání Batavů a Domitianovy války proti Chattům, války s Dáky za Trajána, římsko-germánské vztahy do doby markomanských válek.
4) Vývoj, struktura a možnosti římské armády a její historický význam pro zahraniční politiku jednotlivých císařů.
5) Markomanské války a mocensko-politická situace germánských a sarmatských kmenů.
6) Archeologické prameny k dějinám markomanských válek.
7) Význam výzkumů na římské výšinné fortifikaci na „Hradisku“ u Mušova pro poznání doby markomanských válek.
8) Římské dočasné tábory severně od Dunaje a římská vojenská strategie.
9) Situace po Kommodově míru a v době Severovců.
10) Římské vojenské aktivity v barbariku v pozdní době římské.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪Droberjar, E. – Sakař, V. 2000: Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A. D. In: Bouzek, J. – Friesinger, H. – Pieta, K. – Komoróczy, B. (Hrsg.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Brno, 21–42.
▪Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (Hrsg.), Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 1. Brno.
▪Grote, K. 2005: Römerlager Hedemünden. Vor 2000 Jahren: Römer an der Werra. Münden.
▪Humer, F. (ed.) 2006: Legionsadler und Druidenstab. Vom Legionslager zur Donaumetropole. Bad Deutsch-Altenburg.
▪Junkelmann, M. 1991: Die Legionen des Augustus. Mainz.
▪Komoróczy, B. 2006: K otázce existence římského vojenského tábora na počátku 1. století po Kr. u Mušova (kat. úz. Pasohlávky, Jihomoravský kraj). In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (edd.), Archeologie barbarů 2005, 155–205.
▪Maxfield, A.- Dobson, M. J. (edd.), Roman Frontier Studies 1989. Canterbury 1991.
▪Rajtár, J. 2002: Nuove testimonianze archeologiche delle guerre dei Marcomanni a nord del medio Danubio. In: Buora, M. – Jobst, W. (eds.), Roma sul Danubio. Da Aquileia a Carnuntum lungo la via delľambra. Udine, 99–120.
▪Robinson, H. R. 1975: The Armour of Imperial Rome. London.
▪Schönberger, H. 1985: Die römischen Truppenlager der frühen und mittleren Kaiserzeit zwischen Nordsee und Inn. Ber.RGK 66, 321-497.
▪Schlüter, W. - Wiegels, R. 1999: Rom, Germanien und die Ausgrabungen von Kalkriese. Osnabrück.
▪Tejral, J. 1999: Zum Stand der archäologischen Forschung über den römischen militärischen Eingriff in Gebieten nördlich der Donau. Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 81-164.
▪Wamser, L. 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz.
▪Wolters, R. 2002: Římané v Germánii. Praha.

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪Droberjar, E. – Sakař, V. 2000: Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A. D. In: Bouzek, J. – Friesinger, H. – Pieta, K. – Komoróczy, B. (Hrsg.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Brno, 21–42.
▪Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (Hrsg.), Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 1. Brno.
▪Grote, K. 2005: Römerlager Hedemünden. Vor 2000 Jahren: Römer an der Werra. Münden.
▪Humer, F. (ed.) 2006: Legionsadler und Druidenstab. Vom Legionslager zur Donaumetropole. Bad Deutsch-Altenburg.
▪Junkelmann, M. 1991: Die Legionen des Augustus. Mainz.
▪Komoróczy, B. 2006: K otázce existence římského vojenského tábora na počátku 1. století po Kr. u Mušova (kat. úz. Pasohlávky, Jihomoravský kraj). In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (edd.), Archeologie barbarů 2005, 155–205.
▪Maxfield, A.- Dobson, M. J. (edd.), Roman Frontier Studies 1989. Canterbury 1991.
▪Rajtár, J. 2002: Nuove testimonianze archeologiche delle guerre dei Marcomanni a nord del medio Danubio. In: Buora, M. – Jobst, W. (eds.), Roma sul Danubio. Da Aquileia a Carnuntum lungo la via delľambra. Udine, 99–120.
▪Robinson, H. R. 1975: The Armour of Imperial Rome. London.
▪Schönberger, H. 1985: Die römischen Truppenlager der frühen und mittleren Kaiserzeit zwischen Nordsee und Inn. Ber.RGK 66, 321-497.
▪Schlüter, W. - Wiegels, R. 1999: Rom, Germanien und die Ausgrabungen von Kalkriese. Osnabrück.
▪Tejral, J. 1999: Zum Stand der archäologischen Forschung über den römischen militärischen Eingriff in Gebieten nördlich der Donau. Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 81-164.
▪Wamser, L. 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Mainz.
▪Wolters, R. 2002: Římané v Germánii. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studenta

Sylabus TKASTEL - Kastelologie
2012

Sylabus TKNOVOV - Hmotná kultura novověku
2013

Sylabus TKREAVY1 - Kreativní výuka 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kresba, sochařská a prostorová tvorba
- úvod do základních výtvarných technik

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení si základních dovedností v kresbě a trojrozměrné tvorbě

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-10. Kresba - úvod, základní popis technik (jak, čím a na co)
- kresba zátiší (nádoby, předměty) správné umístění do formátu, perspektiva
- kresba krajiny, objektu, architektury, (perspektiva, horizont)
- kresba figury (proporce hlavy, těla)
Techniky: uhel, tužka, tuš, lavírovaná kresba

11.-15. Sochařská a prostorová tvorba
- úvod, teorie, techniky a materiál (hlína, vosk, sádra)
- modelování, kopie předmětů podle modelu za pomoci odměřování, případné zvětšování

Literatura, na níž je předmět vystavěn Calbó, M., Velká kniha o kresbě a malbě aktu. Praha 1996.
Parramón, J.M., Velká kniha o kresbě. Praha 1996.
Parramón, J.M., Světlo a stín. Praha 1995.
Smith, S.: Kurs kresby. Praha 1995.
Teissig, K., Hrdina, I.: O kresbě. Praha 1982.

Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Literatura doporučená studentům Calbó, M., Velká kniha o kresbě a malbě aktu. Praha 1996.
Parramón, J.M., Velká kniha o kresbě. Praha 1996.
Parramón, J.M., Světlo a stín. Praha 1995.
Smith, S.: Kurs kresby. Praha 1995.
Teissig, K., Hrdina, I.: O kresbě. Praha 1982.

Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: splnění zadaných výtvarných úkolů v kresbě i modelování

Sylabus TKREAVY2 - Kreativní výuka 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do sochařské a prostorové tvorby (odlévání), práce se sádrou a další technologické postupy, které umožní studentův vývoj.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení si výtvarných dovedností a teoretická průprava v oboru výstavnictví

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-7. Sochařská a prostorová tvorba (odlévání) – úvod, teorie, druhy forem, technologické postupy
- práce se sádrou, lukopren – silikonový kaučuk a možnosti lití předmětů do kovů o nízké tavitelnosti (cín, olovo).
- možnost odlévání částí lidského těla (tvář, ruce...) , technologický postup
- následné patinování odlitků

8.-15. Výstavnictví – úvod, uvedení dnešních trendů, možnosti dle rozsahu či tématu, příklady . realizací
- vnímání diváka, pozornost, porozumění, spojení estetického prožitku se ziskem informací a poznání.
- získání zkušeností z návštěv různě pojatých výstav.
- na základě získaných dovedností a vědomostí návrh vlastní tématické výstavy, provedení kresebné, prostorové- model, obhajoba hlavní myšlenky, kompozice

Literatura, na níž je předmět vystavěn Baleka, J.: Výtvarné umění – výkladový slovník. Praha 1997.
Hégr, M.: Technika sochařského umění. Praha 1959.
Pijoan, J.: Dějiny umění 1-12. Praha 1998-2002.
Šedý, V.: Sochařské dílo. Praha 1953.
Volavka, V.: O soše. Praha 1959.

Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava 1997.
Kesner, L.: Muzeum umění v digitální době. Praha 2000.
Stránský, Z.: Archeologie a muzeologie. Brno 2005.
Stránský, Z.: Úvod do studia muzeologie. Brno 2000.
Waidacher, F.: Příručka všeobecnej muzeologie. Bratislava 1999.

Literatura doporučená studentům Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava 1997.
Kesner, L.: Muzeum umění v digitální době. Praha 2000.
Stránský, Z.: Archeologie a muzeologie. Brno 2005.
Stránský, Z.: Úvod do studia muzeologie. Brno 2000.
Waidacher, F.: Příručka všeobecnej muzeologie. Bratislava 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: splnění zadaných úkolů v sochařské tvorbě a vypracování seminární práce v oboru výstavnictví

Sylabus TKREAVY3 - Kreativní výuka 3
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brun Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Fotografická tvorba:
- úvod do předmětu ( historie a vývoj fotografie)
- fotografická technika ( základní principy)
- kompoziční skladebné postupy (skladebné vazby)
- světlo a barva ve fotografii ( vidění a barevná fotografie)
- základy exponometrie v klasické a digitální fotografii ( exponometrie hlavy)
- dokumentární fotografie v praxi (aplikace a praktické využití digitální a klasické fotografie)

Filmová (video) tvorba:
- historie a vývoj filmu (vývoj filmové, televizní a video tvorby)
- filmová a televizní technika ( filmové technické minimum)
- základní složky filmu (obraz, pohyb, rytmus, obsah a autor)
- koncept filmového obrazu ( aspekt času a pohybu )
- střihová skladba ve filmu a v televizi (základní pravidla filmové skladby – gramatika)
- dokumentární film a video v praxi ( scénář, dramaturgie, styl)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení primárních teoretických a praktických znalostí základů fotografické a filmové tvorby

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Fotografická tvorba:
- úvod do předmětu ( historie a vývoj fotografie)
- fotografická technika ( základní principy)
- kompoziční skladebné postupy (skladebné vazby)
- světlo a barva ve fotografii ( vidění a barevná fotografie)
- základy exponometrie v klasické a digitální fotografii ( exponometrie hlavy)
- dokumentární fotografie v praxi (aplikace a praktické využití digitální a klasické fotografie)

Filmová (video) tvorba:
- historie a vývoj filmu (vývoj filmové, televizní a video tvorby)
- filmová a televizní technika ( filmové technické minimum)
- základní složky filmu (obraz, pohyb, rytmus, obsah a autor)
- koncept filmového obrazu ( aspekt času a pohybu )
- střihová skladba ve filmu a v televizi (základní pravidla filmové skladby – gramatika)
- dokumentární film a video v praxi ( scénář, dramaturgie, styl)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Šmok, J.: Teorie skladby fotografického obrazu. Opava 1994.
Šmok, J.: Umělé světlo ve fotografii. Praha 1978.
Šmok, Pecák, Tausk.: Barevná fotografie. Praha 1975.
Jiráček,M.: Fotografická optika. Praha 1960.
Březina,J., Neff,O.: Fotografování s digitálním fotoaparátem, Praha 2003.
Neff, O.: Tajná kniha o digitální fotografii, UNIS Publishing, Brno 2001.
Birgus, V.:, J.M., Česká fotografie 90. let Praha 1998.
Tausk, P.: Dějiny fotografie, AMU. Praha 1978.
Mrázková, D.: Cesty československé fotografie. Praha 1989.

Kučera, J.: Střihová skladba ve filmu a v televizi.AMU, Praha 2002.
Adler, R.: Cesta k filmovému dokumentu. AMU, Praha 2001.
Sadoul, G.: Dějiny světového filmu. Praha 1963.
Kol.autorů.: Filmové technické minimum, Čs. Filmový ústav. Praha 1982.
Novák, J.: Digitální fotografie a video. Grada Publishing, spol.s.r.o., Praha 1998.
Drvota, M.: Základní složky filmu. Národní filmový archiv,Praha 1994
Baran, L.: Zázraky filmového obrazu. Panorama, Praha 1989.

Internetové časopisy a stránky:
www.photorevue.com
www.itf.cz
Pihan, R.: Mistrovství práce s DSLR s.r.o. , IDIF, Praha 2006.

Literatura doporučená studentům Pihan, R.: Mistrovství práce s DSLR s.r.o. , IDIF, Praha 2006.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Hodnocení podle zvládnutí předmětu

Sylabus TLABPRA - Laboratorní práce
2013

Sylabus TLATHRN - Hrnčířství doby laténské a jeho odraz v archeologických pramenech
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mangel Tomáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz je zaměřen na problematiku výroby keramiky v době laténské a možnosti její identifikace prostřednictvím archeologických pramenů. Doba laténská k nám přinesla hned dvě zásadní inovace v oblasti výroby keramiky. Jedná se o hrnčířský kruh a sofistikovaná vypalovací zařízení – dvoukomorové vertikální pece. Četné archeologické prameny, jež poskytují doklady široké škály technologií i operačních řetězců dovolují uvažovat o otázkách ekonomického a sociálního pozadí hrnčířské produkce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posluchači se seznámí se základy klasifikace laténské keramiky, s technologií její výroby a s přírodovědnými metodami, které umožňují její exaktní studium. Hlavní důraz bude kladen na poznání archeologických pramenů a jejich vypovídací hodnotu v otázce daného tématu. Diskutovány tak budou především hrnčířské pece, jiné hrnčířské nemovité objekty, nástroje, suroviny či specifické keramické třídy. Prostor bude věnován též přehledu teoretických přístupů a otázkám vývoje a organizačních forem hrnčířského řemesla v době laténské.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.–2. Úvod do technologie keramiky
3. Metody studia hrnčířských technologií
4.–5. Teorie laténské keramiky
6. Otázka specializované a domácké produkce
7. Možnosti identifikace produkčních míst
8. Vypalovací zařízení
9. Jiné výrobní objekty a nástroje
10. Suroviny a polotovary
11. Produkty a výrobní odpad
12. Otázky vývoje a organizace hrnčířské produkce v době laténské

Literatura, na níž je předmět vystavěn Andrews, K. 1997: From ceramic finishes to modes of production: Iron Age finewares from central France. In: C. G. Cumberpatch – P. Blinkhorn edd., Not so much a pot, more a way of life: current approaches to artefact analysis in archaeology. Oxbow monograph 83, Oxford, 57–75.

Arnold, D. E. 1985: Ceramic theory and cultural process. Cambridge. Cumberpatch, C. G. 1989: The reconstruction of prehistoric pottery production: an example from central France. Archeologia Polski 34, 179–198.

Drews, 1979: Entwicklung der Keramik-Brennöfen. Acta Praehistorica et Archaeologica 9/10, 33–48.

Duhamel, P. 1979: Morphologie et évolution des fours céramiques en Europe Occidentale - protohistoire, monde celtique et Gaule romaine. Acta Praehistorica et Archaeologica 9/10, 49–76.

Thér, R. – Mangel, T. 2014: Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje organizačních forem výroby. Archeologické rozhledy 66, 3–39.

Literatura doporučená studentům Czysz, W. 1990: Geschichte und Konstruction alter Töpferscheiben. Experimentelle Archäologie in Deutschland 4, 308–314.

Czysz, W. 1990: Keramiköfen in der Vor- und Frühgeschichte. Experimentelle Archäologie in Deutschland 4, 315–320.

Hlava, M. 2008: Grafit v době laténské na Moravě. Památky archeologické 99, 189–258.

Zeiler, M. 2009: Rekonstruktion von Töpferein der jüngeren vorrömischen Eisenzeit (Ha D – Lt D). In: P. Trebsche – I. Balzer – C. Eggl – J. Fries-Knoblach – J. K. Koch – J. Wiethold edd., Architektur: Interpretation und Rekonstruktion: Beiträge zur Sitzung der AG Eisenzeit während des 6. Deutschen Archäologie-Kongresses in Mannheim 2008. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 55, Langenweissbach, 263–280.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem.

Sylabus TLNEMOR - Mladý neolit Moravy
2013

Sylabus TMAPARC - Management pro archeology
2010

Sylabus TMEPACM - Paleolit a mezolit Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu MEZOLIT:
Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
významné lokality – mezolit
aktuální problémy bádání - mezolit

PALEOLIT:
Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.
úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály) - vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
významné lokality – starý a střední paleolit
významné lokality – mladý paleolit
aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností MEZOLIT:
Seznámení studentů s problematikou nejstaršího období lidských dějin, seznámení s aktuální problematikou.
Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku mezolitického období v prostoru užší střední Evropy.

PALEOLIT:
Cílem kurzu je představit aktuální pohled na problematiku paleolitického období v prostoru užší střední Evropy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky MEZOLIT:
1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR) - mezolit
4. - 7. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) - mezolit
8. - 9. – významné lokality – mezolit

PALEOLIT:
1. - úvod (doporučená literatura, povinná literatura k samostudiu, dostupné či vyučujícím dodané materiály)
- vlastní výklad (původ, znaky, klima, chronologie, kultury, ...)
2. – úvod - rozpoznání archeologických kultur dle kreseb artefaktů
3. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), starý a střední paleolit
4. - přehled kultur střední Evropy (okolní státy a ČR), mladý paleolit
5. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – starý a střední paleolit
6. – pramenná základna v Čechách a na Moravě (objekty a artefakty) – mladý paleolit
7. – významné lokality – starý a střední paleolit
8. – významné lokality – mladý paleolit
9. – aktuální problémy bádání - starý a střední paleolit
10. – aktuální problémy bádání – mladý paleolit

Literatura, na níž je předmět vystavěn MEZOLIT:
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

PALEOLIT:
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům MEZOLIT:
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

PALEOLIT:
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Vencl, S. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Hodnocení na základě vypracování písemného referátu na zadané téma a výsledků písemného testu a ústní zkoušky.

Sylabus TMORFOL1 - Morfologie a klasifikace artefaktů 1
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je představit technologii výroby kamenné štípané industrie paleolitu, mezolitu a neolitu a broušené industrie neolitu.
1. - úvod do problematiky, základy kreslení - debitáž
2. - úvod do problematiky, základy kreslení - nástroje
3. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – úštěpy a čepele
4. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – jádra a staropaleolitické nástroje
5. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje - škrabadla
6. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje - rydla
7. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje – ostatní mladopaleolitické a mezolitické typy
8. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje – základy techniky popisu a kresby středopaleolitických nástrojů
9. - kamenná industrie postmezolitického období, morfologie, funkce, základy kreslení – debitáž a nástroje shodné s paleolitickýcm obdobím
10. - kamenná industrie postmezolitického období, morfologie, funkce, základy kreslení – ostatní typy odlišné od paleolitu
11. – praktické cvičení kresby I
12. – praktické cvičení kresby II

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je představit technologii výroby kamenné štípané industrie paleolitu, mezolitu a neolitu a broušené industrie neolitu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - úvod do problematiky, základy kreslení - debitáž
2. - úvod do problematiky, základy kreslení - nástroje
3. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – úštěpy a čepele
4. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – jádra a staropaleolitické nástroje
5. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje - škrabadla
6. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje - rydla
7. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje – ostatní mladopaleolitické a mezolitické typy
8. - morfologie paleolitické kamenné industrie, funkce, praktické základy kreslení – nástroje – základy techniky popisu a kresby středopaleolitických nástrojů
9. - kamenná industrie postmezolitického období, morfologie, funkce, základy kreslení – debitáž a nástroje shodné s paleolitickýcm obdobím
10. - kamenná industrie postmezolitického období, morfologie, funkce, základy kreslení – ostatní typy odlišné od paleolitu
11. – praktické cvičení kresby I
12. – praktické cvičení kresby II

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha - 1970: Typologie středního paleolitu, Zprávy ČSSA XII/5-6, 57-86. - 1997: Staropaleolitické osídlení Čech. Praha. Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech. Praha - 1970: Typologie středního paleolitu, Zprávy ČSSA XII/5-6, 57-86. - 1997: Staropaleolitické osídlení Čech. Praha. Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno. Slovníky artefaktů, Zprávy ČAS

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen na základě aktivní práce v semináři a prokázání znalosti problematiky formou testu.

Sylabus TMORFOL2 - Morfologie a klasifikace artefaktů 2
2013

Sylabus TMORFOL3 - Morfologie a klasifikace artefaktů 3
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student získá znalost klasifikace movitých archeologických nálezů z období staršího zemědělského pravěku (po dobu halštatskou včetně), která je nezbytným předpokladem jak pro zpracování archeologických výzkumů, tak pro muzejní i pedagogickou prezentaci. Zápočtový test prakticky prověří získané znalosti a dovednosti.
Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů, vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá znalost klasifikace movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou včetně), která je nezbytným předpokladem jak pro zpracování archeologických výzkumů, tak pro muzejní prezentaci. Zápočtový test prakticky prověří získané znalosti a dovednosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou včetně), vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.
1.-2. Archeologické prameny. Morfologie, typologie a chronologie.
3.-4. Morfologie a slovní popis keramiky: obecné tvarosloví nádob
5.-6. Morfologie a slovní popis keramiky: vývoj tvarů a výzdoby nádob v pravěku, problémy interpretace funkce
7.-8. Morfologie a slovní popis kovových artefaktů, specifika jejich funkcí a nálezových kontextů
9. Kostěná a parohová industrie
10.-11. Kamenná industrie štípaná a broušená – klasifikace, interpretace funkcí a nálezových kontextů
12. Test z práce s archeologickými prameny.
13. Časová reserva.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Literatura doporučená studentům Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student prokáže znalost morfologie a klasifikace archeologického pramenného fondu staršího pravěku slovem i obrazem.

Sylabus TMORFOL4 - Morfologie a klasifikace artefaktů 4
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláha Radek

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s jednotlivými kategoriemi středověké hmotné kultury (z hlediska použitého materiálu) s přihlédnutím k hmotné kultuře středověkého města a jeho zázemí v širším kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají přehled o základních tvarech předmětů (artefaktů) každodenní hmotné kultury středověku (doložených konkrétními archeologickými nálezy), tříděním a možnostmi interpretace jejich funkcí. Mimo vysvětlení funkce artefaktu bude zohledněn i archeologický kontext, ve kterém se obvykle nachází (sídliště, město, pohřebiště, výrobní zařízení)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do předmětu, základní pojmy
2.-4. Keramika
5.-6. Sklo
7-8. Kovy - železo
8-9. Kovy - barevné
9-11. Dřevo a další organické materiály
11-13. Ostatní materiály

Literatura, na níž je předmět vystavěn Krajíc, R.: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. I. a II. díl. Praha -Sezimovo Ústí – Tábor 2003.
Nekuda, V. – Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno 1968.
Orna, J. Nálezy středověkých dřevěných předmětů v Plzni. Katalog. CD. Plzeň 2001
Sklenář, K.: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha 1998

Literatura doporučená studentům Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury I, 1,2. Praha 1985.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.1. Praha 1995.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.2. Praha 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu na základě písemného testu

Sylabus TNDPRAX - Individuální praxe
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 80 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Jde o samostatnou praxi v areálu Archeoparku pravěku ve Všestarech na pozicích průvodce a archeodidaktika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Poznat každodenní chod archeologické instituce prezentující archeologii neodborné veřejnosti. Aktivita studenta se týká dvou oblastí – prací souvisejícími s archeologickými preexperimenty nebo získáváním dovedností s praktickými činnostmi (tvorba objektů) a běžného provozu instituce prezentující veřejnosti výsledky archeologie (průvodce, úklid areálu, kontakt s neodbornou veřejností).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Jde o samostatnou praxi v archeologické instituci organizovanou na základě rozpisu praxí v daném roce studia.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Stránský, Z.1984:Úvod do studia muze ologie. Brno.
Stránský, Z.1995: Muzeologie – úvod do studia. Brno.
Neustupný, J.1968: Muzeum a věda. Praha .
Kováč, A.1982: Úvod do literárnej muzeologie. Martin.
Gregorová, A.1984: Múzea a múzejníctvo. Martin.
Živá archeologie
EuroREA

>>> Předmět využívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Časopis Živá archeologie

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student je hodnocen na základě zprávy vypracované odpovědnou osobou působící na daném pracovišti pověřenou kontrolou činnosti studenta.

Sylabus TNECAMO - Eneolit Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Eneolit je dobou přechodu mezi epochami kamene a bronzu (mladší pravěk). Název pochází z řeckých slov aeneus = měděný a lithos = kámen. V civilizačně pokročilých oblastech Předního východu a Balkánu se uvedený úsek lidských dějin označuje jako chalkolit (chalkos = kov). Civilizační výdobytky zvyšují dynamiku vývoje, což je neustále pokračující proces. Epicentrem kulturního vývoje se stává Mezopotámie s počátkem využívání mědi již v -6./-5. tisíciletí, což mimo jiné urychluje zdejší hospodářsko-společenský vývoj k vysokému stupni uspořádání společnosti a centralizaci obyvatelstva (potřebné pro budování rozsáhlých zavodňovacích systémů), za vzniku měst včetně posvátných okrsků (se zikkuraty) a dalších monumentálních staveb v rámci starověkých otrokářských despocií (např. Summer, Akkad). Ruku v ruce s progresivními změnami zde vzniká kolem roku 3000 př. n. l. písmo. Z piktografického se vyvíjí klínové písmo. Hliněné tabulky s obrázkovými znaky se objeví dokonce až na Balkáně (Tărtăria).
Z Balkánu se znalost metalurgie mědi šíří do jihovýchodní Evropy, a to někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Zde šlo o skutečnou dobu měděnou. Ve střední Evropě se začíná využívat měď jako technický kov ke zhotovení prestižních předmětů, nejprve především ozdob, dále nástrojů a zbraní. Vedle kamene, jako tradičního výrobního materiálu, a mědi se ještě vzácněji objevují stříbro, elektron a zlato. Výstižný je německý termín Kupfersteinzeit (Kupferzeit, nebo anglický Copper Age), zatímco v západním a severním sousedství se vývoj opožďuje, a proto se někdy používá pojmenování pozdní doba kamenná (Spätneolithikum, asi 4200 – 2300 př. n. l.). Život zde vyzníval ještě v „éře kamene“ a měď nedosáhla většího hospodářského uplatnění. Jde o dobu překlenující časový úsek mezi koncem neolitu a ranou dobou bronzovou, jejíž význam spočívá ve složitém procesu hospodářských a s nimi úzce souvisejících společenských změn i proměn duchovního světa. Eneolit je také érou, kdy se ve střední Evropě prolínají tradiční kulturní vlivy z jihovýchodu s vlivy ze severovýchodu nebo severozápadu, což způsobuje větší pestrost archeologických kultur.
K významným změnám dochází v hospodářství eneolitických kolektivů. Neolitická revoluce/evoluce se završuje, přičemž keramická produkce nabyla vrcholu využíváním otočných hrnčířských podložek (turnet) a především dvouprostorových pecí, které dosahovaly teplot více než 1000 °C. Je to úžasný pokrok oproti zhotovování nejstarších nádob, které se podle nových výzkumů zcela překvapivě vyskytly již u lovců koncem paleolitu (16000-12000 př. n. l.) na lokalitách Dálného východu (v Poamuří, povodí Usuri, v severní Číně a Japonsku). Hrnčířství se pak stává pravěkým řemeslem. Tím se eneolitické společnosti „uvolňují ruce“ pro rozvoj dalších hospodářských činností, například pro zpracování kovu. V -5./-4. tisíciletí zpracovávají měď metalurgická střediska v jihobulharských Rodopách, v Transylvánské vysočině a o něco později také ve Slovenském rudohoří. Těžké kovy ve vrstvách z oblasti Šumavy vročené k roku -4000 př. n. l. dosvědčují měděnou metalurgii v jejím bližším okolí (Východní Alpy, Mitterberg u Bischofshofenu). Jde např. o doklady keramických tyglíků k odlévání mědi a hrudek měděné rudy nalezené na sídlišti lidu KNP v Makotřasech u Kladna (Pleslová-Štiková 1972, 1975-1976), nebo na sídlišti Laškov, okr. Prostějov. Vedle mědi [např. pektorál z bohatého hrobu badenské kultury/kultury s kanelovanou keramikou (KKK) z Velvar] se dostává do sféry dálkové směny vedle stříbra a zlata také baltský jantar [srv. nádherný náhrdelník kultury zvoncovitých pohárů (KZP)] nebo sůl.
Třebaže zpracování kamene dosáhlo vrcholu již v dřívějším období (v podstatě na konci paleolitu), aby posléze dalo prostor hrnčířství, v eneolitu dochází k rozvoji těžby štípatelných surovin, „křemenářství“ a další směně z míst výchozů vhodných silicitů (Cissbury, Grime´s Graves na Britských ostrovech, Grand Presigny ve Francii, zdroje na obou březích Visly v Polsku např. na známých lokalitách Krzemionki Opatowskie, Saspów, Świeciechów, oblast Krumlovského lesa nebo Jevišovické pahorkatiny na Moravě a křemenců na lokalitách Tušimice, Skršín či jaspisů apod. z Kozákova v Čechách atd.) do tzv. dílenských lokalit a redistribučních středisek pro jejich další etapovitou směnu. Hojný výskyt přeslenů a keramických závaží především na výšinných sídlištích ukazuje na zhotovování tkanin. Vše směřuje k oddělení těchto již specializovaných výrobních aktivit od zemědělství.
Základem existence archeologických kultur evropského eneolitu bylo zemědělství. Druhotnou, avšak ne nepodstatnou částí, byl chov dobytka. Obě složky, obilnářství a dobytkářství se nadále zdokonalují. Orební obdělávání půdy se uskutečňuje dřevěným hákovým oradlem v zápřahu dobytka, většinou v podobě páru tažných zvířat. Dokládají to stopy po orbě zachované většinou pod příkrovem náspů pohřebních mohyl kultury nálevkovitých pohárů (KNP) z Polska, Německa a Skandinávie, nebo petroglyfická zobrazení, která však spadají až do doby bronzové. Dalším důkazem orby jsou zobrazení páru ujařmených volů z polské lokality Krężnica Jara a Bytyń (keramická aplika a měděné odlévané plastiky), či zápřah dvojice dobytčat ze sídliště KKK (bádenské kultury) ze západoslovenské lokality Radošiny u Piešťan, nebo měděná soška býčka z jeskyně u Lieskové na Liptově. Z Holubic u Brna pochází roh tura domácího se stopami po jhu. Ve vztahu k obilnářství a žním je pozoruhodné zobrazení obilného („tančícího“) snopu z prostředí KKK z opevněného výšinného sídliště u Hlinska nedaleko Lipníku nad Bečvou. Převládaly pravděpodobně pšeničné monokultury. Pestrost stravy zajišťoval sběr planě rostoucího ovoce (jahodník, ostružiník, třešeň ptačí, černý bez, šípek, ptačí zob apod. podle nálezů zbytků ze studny v Mohelnici, plané víno z hradiště u Hlinska) a např. česneku, nebo bylin jako léčivek nebo snad opiátů. Velké diskuse se vedly ohledně hospodářství dvou pozdně eneolitických, nepochybně částečně současných kultur se šňůrovou keramikou (KŠK) a KZP. Je to dáno tím, že po lidu kultury s ŠK se prozatím neobjevila žádná sídliště a po lidu s KZP pouze ojedinělá, častější jsou na Moravě. Z této skutečnosti se následně odvozovalo, že ekosystém KŠK, který se rozšířil od severovýchodu, se považoval za lovecký nebo obchodnický a posléze, a to bez ověřených vědeckých poznatků, byla tato kultura hodnocena jako společenství kočovných pastevců. Naopak vzhledem k rychlému rozšíření kultury KZP z Pyrenejského poloostrova, nebo dokonce ze severní Afriky přes západní Evropu, Britské souostroví až po střední Evropu, se zásahem na Apeninský poloostrov (jeskynní lokalita Arene Candide) a také podle zbraní ze souborů pohřební výbavy se nositelé definovali jako válečníci. Dvojaké je rovněž vysvětlení silicitových segmentů s tzv. srpovým leskem, které se zpočátku určovaly jako součásti složených srpů k žatvě obilí. Mohly ale stejně tak sloužit ke sklizni trávy a větví s listy pro zimní krmivo, což naopak nasvědčuje pro pastevectví. Výskyt zrnotěrek (drtidel) ve východních skupinách KŠK a otisků obilek ve vlastní KŠK hovoří pro znalost obilnářství. Navíc je třeba vzít v potaz, že populace KŠK a KZK hodnotíme podle jejich projevů ve středoevropském rámci, kdy nepochybně již došlo k usazení jejich nositelů. Reverzibilita změny života pastevců v rolnické hospodářství, pokud se pro ně vyskytnou vhodné podmínky, je častá. Nové poznatky archeologického výzkumu přinesly poznatky o orebním způsobu zemědělství. Pod některými mohylami byly například zjištěny stopy brázd (mimo jiné na pohřebišti s bohatými hroby vymezenými kruhovými žlábky ve Tvořihrázi II u Znojma), ale ke škodě věci není možné je vždy zcela jednoznačně považovat za současné (s budováním pohřebních mohyl). Antropologická zjištění z lidských skeletů zkoumaných pohřebišť poukazují u obou kultur na dobrou výživu díky dostatku a rozmanitosti stravy, kterou skýtá pouze rozvinuté obilnářství včetně dobytkářství. Uvažuje se podle etnologických paralel rovněž o jiném rázu obydlí bez stop po zahloubení (domy budované na „pražcových“ trámech, srubové konstrukce apod.) a o jiné technologii uchovávání zásob obilí.
Zvýšená hospodářská výroba způsobila zvýšení skupinového, nebo výslovně osobního vlastnictví a vedla k rozdílnému majetkovému a sociálnímu postavení. Společnost pak musela nezbytně být organizována na vyšším stupni. Uvedený trend se projevuje budováním výšinných a často také opevněných sídlišť jako hospodářských, společenských a náboženských středisek. Nepochybně také muž jako pravěký řemeslník, kupec a bojovník získává prestižní postavení v rámci patriarchálního/patrilineárního uspořádání s párovou rodinou. Neolitické dlouhé domy matrilineárních velkorodin se zaměnily za menší rodinná obydlí (např. hradiště Homolka u Stehelčevsi, Výrovice u Znojma). Nálezy půdorysů velkých stavení (např. Hulín – Pravčice 2, okr. Kroměříž) vysvětlujeme jako shromažďovací sociokultovní domy. Zmenšování půdorysu obydlí nasvědčuje pro přítomnost zřejmě párové rodiny. Je nepochybné, že v průběhu eneolitu došlo k jistému společenskému kvasu, který vyústil v počátek významných společenských přeměn. Role muže dále nabývá na společenském významu (tzv. patriarchát: zvýšení společenské prestiže muže jako zemědělce, horníka, řemeslníka, obchodníka, válečníka a předáka i obřadníka). Odrazem změn může být nový typ výšinných, opevněných hradišť, několika typů příkopových ohrazení, a výskyt kostrových i žárových hrobů včetně mohylových s kruhovým žlabem s výbavou měděných ozdob a zbraní, předmětů ze zlata, stříbra, ale také baltského jantaru. Pohřební ritus se sociálně i generově rozrůzňuje a odráží archeologické kultury eneolitu. Ve výuce nebude opomenuta otázka sídelních aktivit (sídliště, domy), hmotné kultury (keramika, kamenná broušená a štípaná industrie, kostěné a parohové artefakty, předměty z prvních kovů, textil a dřevo).
Vedle výšinných sídlišť a zemědělských osad v otevřené krajině se u alpských jezer (Rakousko, jižní Německo, Švýcarsko, severní Itálie) budovaly osady nákolního typu. Předpokládá se, že u zemědělských kultur přetrvává pokrevní rodová občina (rodina – rod – fratrie – kmen), zatímco u výbojných pastevecko-nomádských etnik se mění v sousedskou občinu. Uvedené změny vyvolávají reflexi i v duchovní sféře. Tradiční zemědělský kult „Velké Matky“ – „Matky země“ vyznívá, ženských sošek (venuše) ubývá, nabývají geometrizované podoby. Objevují se gynekomorfní nádoby (s vymodelovanými prsy) a jiné kultovní nádoby typu kernoi. Rovněž méně se vyskytují zoomorfní plastiky jako atributy zemědělského kultu. Zdokonalení směny s sebou přináší rozvoj mobility po pravěkých stezkách a tradičních cestách, který za přispění dalších činitelů vede k posunům větších skupin obyvatelstva. Světově proslulý je nález těla muže (Ötzi) s oděvem (pastevecký plášť z trávy, kožený kabátec, nohavice a boty s vystýlkou z trávy, čepice z medvědí kožešiny) a výstrojí (oblouk luku z tisu, kožený toulec se čtrnácti šípy, kamenná dýčka, měděná sekerka s lištami na topůrku, dřevěná krosna, dvě nádobky z březové kůry, kožený váček s bylinami aj.) z ledovce v Ötztaler Alpen v průsmyku Hauslabjoch z období kulturního komplexu Remedello – Cham – Lagozza (-3500/-3000), který dokládá jeho útěk do nadmořské výšky 3210 m. K posunům eneolitických obyvatel na větší vzdálenosti přispělo využití domestikovaného koně (jihoruské stepi, Střední Asie, asi 3500 př. n. l.), o čemž svědčí nálezy parohových postranic („psalie“) z Ukrajiny a Polska. Předpokládá se, že je využily při svém „stěhování národů“ polonomádské kmeny z vysýchajících jihoruských stepí, zosobněné populací KŠK, nebo opozitní směr pronikání lidu KZP při své pouti do střední Evropy. V souvislosti s příslušníky obou archeologických kultur se řeší i otázka indoevropanství. Obecně se přijímá tvrzení, že nositelé KŠK byli Indoevropané, kdežto lid KZP nikoliv. Proto obě populace zaujaly pro sebe příznačné oikumeny, které se, zvláště v počátečním období, respektovaly.
Výzdobný styl evropských zvoncovitých pohárů lze hledat v pozdně neolitické keramice saharského Maghrebu, kde na území dnešního severního Maroka také později došlo k rozšíření zvoncovitých pohárů (Turek 2008; Turek 2012). Je však třeba zdůraznit značnou torzovitost současného poznání marockých a alžírských zvoncovitých pohárů. Je tedy pravděpodobné, že zvoncovité poháry, tak jak je známe z rozsáhlého území západní a střední Evropy, vznikly v první polovině 3. tisíciletí př. n. l. na základě komunikace mezi severozápadem Afriky a portugalskou oblastí Estramadura. Řešení této uznávané hypotézy vzniku fenoménu zvoncovitých pohárů se vztahuje na cílený odběr vzorků lidských kostí z předpohárových pohřebišť Rabat Skhirat – de Rouazi (Lancombe and Daugas 1988) a El-Kiffen, Cassablanca. Jen z druhé zmíněné lokality pochází termoluminiscenční absolutní datace, která je však velmi nepřesná (TL 3350-2660 BC viz Bailloud et al. 1964). Uznávané jsou v tomto ohledu práce marockých badatelů, Dr. Youssef Bokbot a Prof. Abdeslam Mikdad z Univerzity v Rabatu.
Eneolit je rovněž obdobím rozšíření čtyřkolového vozu (-4. tisíciletí na Balkáně, hliněný koflík s odlomeným uchem v podobě vozu z pohřebiště středoeneolitické bádenské kultury z Budakalász u Budapešti, nebo části dřevěných kol a osy z Zürichu z konce -3. tisíciletí).
Na lebkách jsou doklady po trepanacích, někdy dokonce několikanásobných. Dochází také k ustálení pohřebního ritu v podobě mohylníků a plochých nekropolí.
Eneolit dělíme ve střední Evropě na:
časný (asi 4200-4000 př. n. l.) zastoupený u nás lidem mladšího stupně lengyelské kultury (LgK; moravská malovaná keramika MMK/MOG IIa, b, c), lidem jordanovské skupiny a nejstarší fáze kultury nálevkovitých pohárů (KNP Ia: např. keramický depot-votum z Božic, okr. Znojmo) včetně keramiky zdobené brázděným vpichem
starší (4000-3500 př. n. l.), zastoupený lidem kultury nálevkovitých pohárů (fáze KNP Ib, tzv. baalberské a mladšího stupně KNP II)
střední (3500-2800 př. n. l.), zastoupený lidem kultury s kanelovanou keramikou (bádenská kultura) a kultury kulovitých amfor
mladší (2800-2500 př. n. l.), zastoupený bošáckou a kostolackou, Makó – Kosihy - Čaka skupinou na Slovensku, jevišovickou kulturou na Moravě, řivnáčskou ve středních Čechách a chamskou kulturou na Plzeňsku a Klatovsku
pozdní (asi 2500-2000 př. n. l.), zastoupený lidem kultury se šňůrovou keramikou, kultury se zvoncovitými poháry a protoúnětické kultury. (Někteří badatelé hovoří o tom, že eneolit končí až ve starším stupni únětické kultury, kdy se stále hojně využívají kamenné štípané i broušené nástroje a zbraně. Bronzové předměty se početněji objevují až od její klasické fáze.)
V prostředí střední Evropy je epocha eneolitu spjata s vývojem mladšího stupně lengyelské kultury, která se rozšiřuje ze středního Podunají, tedy i z Moravy do Čech a do českého Slezska (hornoslezská lengyelská skupina). Zástupcem je skupina Horní Cetno, epilengyelský skupiny Praha-Střešovice, Aichbühl a dále starší stupeň (lengyeloidní) jordanovské skupiny. V Čechách po ní následuje mladší období jordanovské skupiny (Jenštejn), michelsberská kultura s vlivy schussenriedské skupiny. Ve starším úseku eneolitu navazuje kultura nálevkovitých pohárů s nejranějším vývojovým obdobím zastoupeným na Moravě depoty z Božic, Kostelce na Hané aj., ve středním eneolitu badenská kultura/kultura s kanelovanou keramikou a kulovitých amfor, dále (v moravském pojetí již mladší eneolit) řivnáčskou, chamskou kulturou a bošáckou skupinou v Čechách a slavonsko-vučedolský okruh na Moravě prezentovaný jevišovickou kulturou a bošáckou skupinou (jihovýchodní Morava). Ze severovýchodu přichází komplex kultury se šňůrovou keramikou a opozitně od jihozápadu přichází lid kultury zvoncovitých pohárů. Obě invazní kultury se řadí podle české chronologie do mladšího, podle moravské do pozdního eneolitu. V té době probíhal na kontinentu proces indoeuropeizace a tvorba jazyků. Eneolit je v západní a severní Evropě chápán ještě jako součást závěrečného vývoje neolitu („Spätneolithikum“). Vyučující vysvětlí, že klimatem spadá eneolit do epiatlantiku se střídáním vlhkých a suchých úseků, kdy průměrná teplota byla stále o 1-2 °C vyšší (v neolitu v boreálu a starším atlantiku o 3 °C vyšší) ve srovnání s dneškem. Existovaly vhodné podmínky pro další rozvoj zemědělství a s ním souvisejícího zvyšování počtu obyvatel. Lidé zabírají části zalesněného území. V důsledku dlouhodobé systematické zemědělské činnosti krajina nabyla rázu kulturní stepi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se naučí dějinný vývoj v období eneolitu na území dnešní České republiky. Důraz je mimo jiné položen na výuku hmotné kultury a poznání důležitých lokalit Čech, Moravy a českého Slezska.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod, periodizační systémy
2. Společenské a dějinné změny v eneolitu
3. Vývoj v časném eneolitu: starší stupeň (Střešovice, Aichbühl, starší Jordanov)
4. Vývoj v časném eneolitu: mladší stupeň (mladší Jordanov, Jenštejn, Michelsberg, vlivy Schussenriedu; Morava: Božice, Kostelec na Hané)
5. Vývoj ve starším eneolitu: k. nálevkovitých pohárů (f. baalberská – siřemská/Čechy, jevišovická/Morava – salzmündská/Čechy, ohrozimská/Morava), raná bolerázská f. badenské k./Čechy – předbolerázská f./Morava
6. Střední eneolit: badenská kultura – f. Lysolaje, Kamýk/Čechy; bolerázský st. (Ia, b) – starší a mladší klasický st. (II-III) – pozdní st. (IV)/Morava
7. Bošácká skupina (střední eneolit/Čechy – mladší eneolit/Morava)
8. Řivnáčská k., chamská k., k. kulovitých amfor (střední eneolit/Čechy)
9. Jevišovická k., k. kulovitých amfor (mladší eneolit/Morava)
10. Mladší eneolit (česká chronologie)/pozdní eneolit (moravská chronologie); společenský a dějinný vývoj
11. Kultura se šňůrovou keramikou
12. Kultura zvoncovitých pohárů

Literatura, na níž je předmět vystavěn -Bálek, M. – Dvořák, P. – Kovárník, J. – Matějíčková, A. 1999: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Tvořihrázi (okr. Znojmo). Das Gräberfeld der Glockenbecherkultur in Tvořihráz (Bez. Znojmo). Pravěk NŘ. Supplementum 4. Brno, 5-36.
-Beranová, M. 1987: Zur Frage des Systems der Landwirtschaft im Neolithikum und äneolithikum im Mitteleuropa, AR XXXIX, 141-198.
-Buchvaldek, M. 1967: Die Schnurkeramik in Böhmen. Praha.
-Drozdová, E. et al. 2012: Výsledky antropologické analýzy pohřebiště z Hoštic I. In: A. Matějíčková – P. Dvořák, eds.: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov – Modřice. Funerary area of the Bell Beaker period on the D1 Vyškov – Modřice motorway. Pravěk. Supplementum 24. Brno, 471-513.
-Dvořák, P. 1993: 3.3.9 Lid se zvoncovitými poháry. In: V. Podborský s kol.: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda Moravská. Země a lid. NŘ sv. 3. Brno, 218-230, Obr. 136-144, Tab. 27-29.
-Dvořák, P. 1990: Pohřebiště lidu s kulturou se zvoncovitými poháry ve Šlapanicích (okr. Brno-venkov). In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 99-118.
-Dvořák, P. 1991: Pohřebiště lidu s kulturou zvonovitých pohárů v Holáskách (okr. Brno-město). Časopis Moravského muzea v Brně LXXVI, 41-60.
-Dvořák, P. 1992: Die Gräberfelder der Glockenbecherkultur in Mähren I. (Bezirk Blansko, Brno-město – Stadt, Brno-venkov – Umgebung). Katalog der Funde. Brno.
-Dvořák, P. – Hájek, L. 1990: Die Gräberfelder der Glockenbecherkultur bei Šlapanice. Brno.
-Dvořák, P. – Matějíčková, A. – Peška, J. – Rakovský, I. 1996: Gräberfelder der Glockenbecherkultur in Mähren II. (Bezirk Břeclav). Katalog der Funde. Brno – Olomouc.
-Eliade, M. 1995: Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria, Praha; překlad K. Dejmalové, F. Karfíka, M. Lyčky, J. Našince, B. Patočkové z originálu Histoire des croyances et des idées religieuses I. De l´age de la pierre aux mysteres d´Eleusis, Paris 1976.
-Koštuřík, P. 2007: Eneolitické osídlení hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Brno.
-Matějíčková, A. – Dvořák, P., eds. 2012: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov – Modřice. Funerary area of the Bell Beaker period on the D1 Vyškov – Modřice motorway. Pravěk. Supplementum 24. Brno.
-Neústupný, E. 1967: K počátkům patriarchátu ve střední Evropě. Praha.
-Neustupný, E. 1968: Absolute Chronology of the Neolithic and Aeneolithic Periods in Central and South-Eastern
Europe, Slovenská archeológia 14, 19-60.
-Neustupný, E. 1969: Absolute Chronology of the Neolithic and Aeneolithic Periods in Central and South-East Europe II.
Archeologické rozhledy, 21, 783-810.
-Neustupný, E. 1995: Úvaha o specializaci v pravěku. Archeologické rozhledy LXVII, 641-650. (Zde další literatura)
-Neustupný, E. 1997: Šňůrová sídliště, kulturní normy a symboly, Settlement site of the Corded Ware groups, cultural
norms and symbols, Archeologické rozhledy 49, 304-322.
-Neustupný, J. 1999: Die Gewinnung von Rohstoffen und ihr Beitrag zur Kenntnis von Entwaldung und Bevölkerungsdichte. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen 9. Treffen 23. bis 26. Juni 1999 in Neukirchen b. Hl. Blut. Rahden/Westf., 178-182.
-Neústupný, E., ed., 2008: Archeologie pravěkých Čech 4, Eneolit. Praha.
-Ondráček, J. – Dvořák, P. – Matějíčková, A. 2005: Siedlungen der Glockenbecherkultur in Mähren. Katalog der Funde. Pavěk – Supplementum 15. Brno.
-Pavelčík, J. 1991: K otázkám hospodářské a sociální úrovně populací badenské kultury, Opava.
-Peška, J. – Kalábek, M. 2009: Pohřebiště zvoncovitých pohárů z Hulína-Pravčic 2. In: J. Peška, ed.: Ročenka 2008. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Olomouc, 108-124.
-Pleiner, R. – Rybová, A, eds., 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
-Pleslová – Štiková, E. 1972: Hospodářský a společenský vývoj středoevropského eneolitu. Praha.
-Pleslová-Štiková, E. 1977: Vznik metalurgie na Balkáně, v Karpatské kotlině a ve střední Evropě se zvláštním zřetelem na produkci ve východoalpském centru, PA LXVIII/1, 56-73.
-Pleslová – Štiková, E. 1985: Makotřasy: a TRB site in Bohemia, Fontes archaeologici Pragenses 17. Praha.
-Podborský, V., ed., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská, Země a lid. NŘ, sv. 3, Brno.
-Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M. 2002: Encyklopedie Pravěku. Praha.
- Turek, J. 1996: Osídlení Pražské kotliny v závěru eneolitu. Nástin problematiky období zvoncovitých pohárů. Archaeologica Pragensia 12, 5-58.
-Turek, J. 1998: The Bell Beaker Period in north-west Bohemia. In: M. Benz – S. vanS. van Willingen, eds.: Some New Approaches to The Bell Beaker „Phenomenon“ Lost Paradise …? BAR International Series 690. Oxford, 107-119.
-Turek, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady ženských pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. In: E. Neustupný, ed.: Archeologie nenalézaného. Plzeň – Praha, 217-240.
Turek, J. 2003: Řemeslná symbolika v pohřebním ritu období zvoncovitých pohárů. Suroviny, výroba a struktura společnosti v závěru eneolitu. In: Šmejda, L. – Vařeka, P., eds.: Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 199-217.
-Turek, J. 2008: 5.3 Kultura zvoncovitých pohárů. In: E. Neustupný, ed., – M. Dobeš – J. -Turek – M. Zápotocký: Archeologie pravěkých Čech 4. Eneolit. (Archeologický ústav AV ČR Praha) Praha,147-169.
-Turek, J. – Černý, V. 2001: Society, gender and sexual dimorphism of the Corded Ware and Bell Beaker populations. In: F. Nicolis, ed.: Bell Beakers Today: Pottery, people, culture, symbols in prehistoric Europe. Proceedings of the International Colloquium Riva del Garda (Trento, Italy), 11. –16. May 1998. Trento, 601-612.
-Turek, J. – Dvořák, P. – Peška, J. 2003: Archaeology of Beaker settlements in Bohemia and Moravia. An outline of the currents state of knowledge. In: J. Czeburszuk – M. Szmyt, eds.: The Northeast Frontier of Bell Beakers. BAR International Series 1155. Oxford, 183-208.
-Vencl, S. 1997: K problému počátků pravěkých fortifikací – Beginnings of prehistoric defensive architecture. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské Univerzity M 2, 29-389.
-Vladár, J. 1964: Vplyv kultúry zvoncovitých pohárov v náplni nitrianskej skupiny. Študijné zvesti 13. Nitra, 111-126.

Sborníky:
-Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C14 3000 – 2000 b. c.) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen, XIV. Internationales Symposium Praha-Libice 1986, Praehistorica XV.

Literatura doporučená studentům -Neústupný, E., ed., 2008: Archeologie pravěkých Čech 4, Eneolit. Praha.
-Pleiner, R. – Rybová, A., eds., 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
-Podborský, V., ed., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská, Země a lid. NŘ, sv. 3, Brno.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu ústní zkouška s testem

Sylabus TNUMISM - Numismatika
2008

Sylabus TOBCAMO - Doba bronzová Čech a Moravy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Podrobný přehled současného stavu poznání doby bronzové v ČR ve středoevropském kontextu – vývoj osídlení, přírodní prostředí, pramenná základna, aktuální problémy bádání.
1. Starší doba bronzová – dědictví eneolitu a úsvit nové doby
2. Starší doba bronzová – protourbánní kultury
3.-4. Střední doba bronzová – mohylové kultury
5.-6. Mladší doba bronzová – zrod a vzestup civilisace popelnicových polí
7. Pozdní doba bronzová – krisové faktory a kolaps systému
8. Technologie a hospodářství doby bronzové
9. - 11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá podrobný přehled o době bronzové v ČR (vývoj osídlení, archeologické prameny a jejich interpretace). Zkouška proběhne jako ústní pohovor, při němž student prokáže orientaci ve vývoji území ČR v době bronzové, porozumění problematice, přehled o nálezech a nalezištích, dokáže časově a kulturně zařadit charakteristické nálezy (zpravidla dle vyobrazení).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Starší doba bronzová – dědictví eneolitu a úsvit nové doby
2. Starší doba bronzová – protourbánní kultury
3.-4. Střední doba bronzová – mohylové kultury
5.-6. Mladší doba bronzová – zrod a vzestup civilisace popelnicových polí
7. Pozdní doba bronzová – krisové faktory a kolaps systému
8. Technologie a hospodářství doby bronzové
9. - 11. Přehled hmotné kultury, charakteristické nálezy
12. Přehled významných archeologických nalezišť

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době bronzové)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

>>> Předmět využívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Fridrichová, M. a kol.: Praha v pravěku. Praha 1995.
Podborský, V. (red.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997 nebo 2002.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005. (kapitoly o době bronzové)
Vokolek, V.: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové 1993.
Další speciální monografie a články.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student prokáže přehled o vývoji osídlení ČR v době bronzové, znalost kulturního vývoje, archeologického pramenného fondu, dosavadních odborných názorů a literatury.

Sylabus TOBRMOR - Doba bronzová na Moravě
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Stuchlík Stanislav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Během výuky bude probrán základní vývoj Moravy a přilehlé části Slezska v době bronzové. Zvláštní pozornost bude věnována neobvyklým a výjimečným jevům, kterými se Morava odlišuje od okolních oblastí. Patří mezi ně:
- vznik únětické kultury,
- sekundární otvírání únětických hrobů,
- používání rakví na únětických pohřebištích,
- výšinná a opevněná sídliště ve starší době bronzové,
- absence pohřebišť v období věteřovské skupiny,
- mohylníky středodunajské mohylové kultury,
- existence nebo neexistence tzv. protolužické kultury,
- jihovýchodní kontakty ve starší a střední době bronzové,
- pohřbívání pod mohylami v období popelnicových polí,
- kostrové hroby v období popelnicových polí,
- tráko-kimmerijské vlivy a jiné.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit základní vývoj Moravy a přilehlé části Slezska v době bronzové.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Během výuky bude probrán základní vývoj Moravy a přilehlé části Slezska v době bronzové. Zvláštní pozornost bude věnována neobvyklým a výjimečným jevům, kterými se Morava odlišuje od okolních oblastí. Patří mezi ně:
- vznik únětické kultury,
- sekundární otvírání únětických hrobů,
- používání rakví na únětických pohřebištích,
- výšinná a opevněná sídliště ve starší době bronzové,
- absence pohřebišť v období věteřovské skupiny,
- mohylníky středodunajské mohylové kultury,
- existence nebo neexistence tzv. protolužické kultury,
- jihovýchodní kontakty ve starší a střední době bronzové,
- pohřbívání pod mohylami v období popelnicových polí,
- kostrové hroby v období popelnicových polí,
- tráko-kimmerijské vlivy a jiné.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Nekvasil, J.: Mohylníky lužické kultury na Moravě, PA LXIX 1978, 52-116.
Ondráček, J: Moravská protoúnětická kultura, SlA XV, 1967, 387-446.
Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Brno 1993.
Podborský, V.: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit, Brno 1970.
Říhovský, J.: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě, StAÚ Brno X/1, 1982.
Spurný, V.: K časovému a kulturnímu postavení protolužického horizontu na Moravě, in: Poludniowa strefa kultury luzyckiej i powiazania tej kultury z poludniem, Krakoqw – Przemysl 1982, 121-133.
Stuchlík, S.: Únětické pohřebiště v Mušově, StAÚ Brno XIV/2.

Literatura doporučená studentům Podborský, V.: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit, Brno 1970.
Říhovský, J.: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě, StAÚ Brno X/1, 1982.
Spurný, V.: K časovému a kulturnímu postavení protolužického horizontu na Moravě, in: Poludniowa strefa kultury luzyckiej i powiazania tej kultury z poludniem, Krakoqw – Przemysl 1982, 121-133.
Stuchlík, S.: Únětické pohřebiště v Mušově, StAÚ Brno XIV/2.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TOCKERA - Počátky keramiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pavlů Ivan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Keramika patří k jednomu z hlavních druhů archeologických pramenů. Její výroba je nejen znakem ovládnutí určité vyspělé technologie ale především důležitým projevem kulturních zvláštností. Její výrobu můžeme od určité doby sledovat na nejrůznějších místech ve světovém měřítku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s počátky výroby keramiky v různých částech světa.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Keramika jako archeologický pramen
2.Technologický model a evoluční teorie
3.Ekonomický a společenský model
4.Počátky keramiky u lovců a sběračů
5.Počátky keramiky ve Starém světě I
6.Počátky keramiky ve Starém světě II
7. Počátky keramiky v zámoří I
8. Počátky keramiky v zámoří II
Vložená předníška (seminář)
9. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě I
10. Nejstarší lineární keramika ve střední Evropě II
11. Počátky lineární keramiky v Čechách
12. Desén a styl keramiky
Vložená přednáška (zápočet)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Arnold, D.E. 1985: Ceramic theory amd cultural process. Cambridge: univ. Press
Barnett, W.- Hoopes, J. (eds) 1995: The Emergence of Pottery NY: Acad. Press
Lévi-Strauss, C. 1985: La potiére jalouse. Praris: Plon.
Pavlů, I. 1997: Pottery Origins. Praha: Karolinum
Rice, P. 1987: Pottery Analysis. A sourcebook. Chicago: univ. Press.
Yasuda, Yoshinori 2003: The Origins of Pottery and Agriculture.
Časopis: Documenta Prehistorica, Ljublana XXIX 2002 (konference)

Literatura doporučená studentům

Pavlů, I. 1997: Pottery Origins. Praha: Karolinum
Rice, P 1987: Pottery Analysis. A sourcebook. Chicago-London: Univ. Press

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet - písemný test.

Sylabus TODANGL1 - Cizí jazyk - odborná angličtina 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Turek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODANGL2 - Cizí jazyk - odborná angličtina 2
2009

Sylabus TODANGL3 - Cizí jazyk - odborná angličtina 3
2009

Sylabus TODANGL4 - Cizí jazyk - odborná angličtina 4
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Turek Jan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barker, Philip 1977: Techniques of Archeological excavation, Book Club Associates, London [and many later re-editions].
Bradley, Richard 1998: The Significance of Monuments, On the shaping of human experience in Neolithic and Bronze Age Europe, Routledge, London.
Bradley, Richard 1990: The passage of arms, An archaeological analysis of prehistoric hoards and votive deposits, Cambridge UP.
Edmonds, Mark 1995: Stone Tools and Society, Working Stone in Neolithic and Bronze Age Britain, Batsford, London.
Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Gibson, Alex & Woods Ann 1990: Prehistoric Pottery for Archaeologists, Leicester UP.
Hodder, Ian 1986: Reading the past, Current approaches to interpretation in archaeology, Cambridge UP.
Hodder, Ian 1990: Domestication of Europe, Blackwells, London.
Taylor, Timothy 1996: The Prehistory of Sex, Fourth Estate, London.
Renfrew Colin & Bahn Paul 1990: Archaeology, Thames & Hudsons, London. [with many re-editions, last 2005]

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODCJAN1 - Cizí jazyk - odborná angičtina 1
2010

Sylabus TODCJAN2 - Cizí jazyk - odborná angličtina 2
2010

Sylabus TODCJAN3 - Cizí jazyk - odborná angličtina 3
2010

Sylabus TODCJAN4 - Cizí jazyk - odborná angličtina 4
2010

Sylabus TODCJFR1 - Cizí jazyk - odborná francouzština 1
2010

Sylabus TODCJFR2 - Cizí jazyk - odborná francouzština 2
2010

Sylabus TODCJFR3 - Cizí jazyk - odborná francouzština 3
2010

Sylabus TODCJFR4 - Cizí jazyk - odborná francouzština 4
2010

Sylabus TODCJNE1 - Cizí jazyk - odborná němčina 1
2010

Sylabus TODCJNE2 - Cizí jazyk - odborná němčina 2
2010

Sylabus TODCJNE3 - Cizí jazyk - odborná němčina 3
2010

Sylabus TODCJNE4 - Cizí jazyk - odborná němčina 4
2010

Sylabus TODFRAN1 - Cizí jazyk - odborná francouzština 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODFRAN2 - Cizí jazyk - odborná francouzština 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODFRAN3 - Cizí jazyk - odborná francouzština 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODFRAN4 - Cizí jazyk - odborná francouzština 4
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento kurs se zaměřuje na práci s odbornými texty s archeologickou a historickou tematikou. Studenti jsou seznamováni s odbornou archeologickou terminologií a s akademickou angličtinou ve vztahu k archeologickým disciplínám. Výuka probíhá zejména prostřednictvím rozvoje odborné slovní zásoby a překlady odbornách textů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit studenty pracovat s odbornými pojmy a v pasivní i aktivní rovině je používat. Hlavním výstupem by měla být schopnost studenta číst bez větších problémů odborné texty a plně jim porozumět.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova je vedena ve smyslu odbornosti. Pozornost je venovana archeologicke teorii. Studenti v jednotlivých seminářích pracují s odbornými texty a osvojují si odbornou terminologii. Jednotlivé semináře postupně procvičují různé druhy textů. Významný podíl má i samostatná práce s textem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen odevzdáním seminárního úkolu; popřípadě možnost přezkoušení písemně nebo ústně.

Sylabus TODNEMC1 - Cizí jazyk - odborná němčina 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je připraven pro studenty středně pokročilé a pokročilé v německém jazyce. Je zaměřen především na zvládnutí základních druhů akademického textu v němčině, počínaje terénními metodami a slovníkem formulářové archeologie, terminologii artefaktu a archeologické geografie přes případové studie současných interdisciplinárních projektů až po regionální a krajinné studie. Studenti získají také základní znalosti ve fyzické a historické geografii. Vlastni pozornost je věnovaná archeologické teorii. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, později i na základní písemný a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tento kurs je připraven pro studenty středně pokročilé a pokročilé v německém jazyce. Je zaměřen především na zvládnutí základních druhů akademického textu v němčině, počínaje terénními metodami a slovníkem formulářové archeologie, terminologii artefaktu a archeologické geografie přes případové studie současných interdisciplinárních projektů až po regionální a krajinné studie. Studenti získají také základní znalosti ve fyzické a historické geografii. Vlastni pozornost je věnovaná archeologické teorii. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, později i na základní písemný a oralni projev.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn
1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům
15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem a ústním projevem.

Sylabus TODNEMC2 - Cizí jazyk - odborná němčina 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je připraven pro studenty středně pokročilé a pokročilé v německém jazyce. Je zaměřen především na zvládnutí základních druhů akademického textu v němčině, počínaje terénními metodami a slovníkem formulářové archeologie, terminologii artefaktu a archeologické geografie přes případové studie současných interdisciplinárních projektů až po regionální a krajinné studie. Studenti získají také základní znalosti ve fyzické a historické geografii. Vlastni pozornost je věnovaná archeologické teorii. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, později i na základní písemný a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Zvládnuti základních druhu akademického textu v němčině.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům 15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem a ústním projevem.

Sylabus TODNEMC3 - Cizí jazyk - odborná němčina 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je připraven pro studenty středně pokročilé a pokročilé v německém jazyce. Je zaměřen především na zvládnutí základních druhů akademického textu v němčině, počínaje terénními metodami a slovníkem formulářové archeologie, terminologii artefaktu a archeologické geografie přes případové studie současných interdisciplinárních projektů až po regionální a krajinné studie. Studenti získají také základní znalosti ve fyzické a historické geografii. Vlastni pozornost je věnovaná archeologické teorii. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, později i na základní písemný a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnuti základních druhu akademického textu v němčině.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům 15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem a ústním projevem.

Sylabus TODNEMC4 - Cizí jazyk - odborná němčina 4
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Anotace předmětu Tento kurs je připraven pro studenty středně pokročilé a pokročilé v německém jazyce. Je zaměřen především na zvládnutí základních druhů akademického textu v němčině, počínaje terénními metodami a slovníkem formulářové archeologie, terminologii artefaktu a archeologické geografie přes případové studie současných interdisciplinárních projektů až po regionální a krajinné studie. Studenti získají také základní znalosti ve fyzické a historické geografii. Vlastni pozornost je věnovaná archeologické teorii. Studenti jsou připraveni nejprve na práci s akademickým textem, později i na základní písemný a oralni projev.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Zvládnuti základních druhu akademického textu v němčině.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn
1. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
2. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
3. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
4. Kolektiv autorů: Themen
5. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
6. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
7. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
8. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
9. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
10. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
11. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
12. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
13. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
14. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005

Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům Literatura doporučená studentům 15. Höppnerová, Věra: Němčina pro jazykové školy I. – III. díl
16. D. Dusilová: Sprechen Sie Deutsch?
17. Justová: Wir üben deutsche Grammatik
18. Kolektiv autorů: Themen
19. Schade, G.: Einführung in die deutsche Sprache der Wissenschaften, Berlin
20. 1993 = základní učebnice a cvičebnice pro tento seminář s odpovídajícími obecně vědeckými a odbornými texty, cvičemími a úlohami
21. Fluck, H.-R.: Fachsprachen. Einführung und Bibliographie, Tübingen 1991
22. Gutterer, G./Latour, B.: Grammatik in wissenschaftlichen Texten, Studienreihe Deutsch als Fremdsprache, Hueber 1990
23. Drozd, L./Seybicke, W: Deutsche Fach- und Wissenschaftssprache. Wiesbaden 1973
24. Hoffmann, L.: Kommunikationsmittel Fachsprache, Tübingen 1985
25. Hoffmann, L.: Fachwortschatz - Grundwortschatz - Minimum. In: DaF 4/1984
26. Baumann, K.-D./Kalverkämper, H.: Kontrastive Fachsprachenforschung, Tübingen 1992
27. Fachsprache im Fremdsprachenunterricht (Schwerpunkt DaF), Auswahlbibliographie, Leipzig 1989
28. Kosnar, L.: Německo-český archeologický slovník. UK Praha 2005
29. Odborné texty pro překlady dle aktuálního výběru.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem a ústním projevem.

Sylabus TOKVARC1 - Dokumentace v archeologii 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Pavel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem semináře je názorně ukázat posluchačům jak probíhá základní zpracování a ošetření artefaktů. Studenti pracují s autentickým materiálem získaným během výzkumu. Bude předvedeno, jakým způsobem probíhá mytí, sušení, sáčkování a další evidence. Následně bude studentům předvedeno jak vyhotovit Nálezovou zprávu podle kritérií Archeologického ústavu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá základní zkušenosti se zpracováním čerstvě vyzvednutých artefaktů. Posluchač po absolvování dokáže třídit nálezy a vyhotovit nálezovou zprávu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Teoretický úvod
2. Práce s materiálem I (mytí)
3. Práce s materiálem II (sáčkování)
4. Práce s materiálem III (sáčkování)
5. Práce s materiálem IV (vážení, popis)
6. Práce s materiálem V (poznávání artefaktů)
7. Práce s materiálem VI (interpretace artefaktů)
8. Tvorba Nálezové zprávy I
9. Tvorba Nálezové zprávy II
10. Tvorba Nálezové zprávy III
11. Tvorba Nálezové zprávy I
12. Základy kresebné dokumentace I
13. Základy kresebné dokumentace II

Literatura, na níž je předmět vystavěn Sklenář, K. 1989: Archeologický slovník 1. Praha.
Sklenář, K. 1992: Archeologický slovník 2. Praha.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Praha.
Pavlů, I. 2011: Analýza artefaktů. Archeologické studie Univerzity Hradec Králové 2. Hradec Králové.
Další tituly budou posluchačům předloženy během jednotlivých seminářů

Literatura doporučená studentům Jednotlivé svazky ediční řady Archeologie pravěkých Čech (kapitoly věnující se artefaktům).
Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha
(dostupné online)
Zápotocká, M. 1978: Ornamentace neolitické vypíchané keramiky: technika, terminologie a způsob dokumentace. Archeologické rozhledy 30, 504–534.
Vencl, S. 1960:Kamenné nástroje prvních zemědělců ve střední Evropě. Sborník Národního muzea v Praze, řada A 14–1/2, 1–91

Další tituly budou posluchačům předloženy během jednotlivých seminářů

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student je hodnocen průběžně během práce v hodinách.

Sylabus TOKVARC2 - Dokumentace v archeologii 2
2014

Sylabus TOKVARC3 - Dokumentace v archeologii 3
2010

Sylabus TOPRUZK - Povrchový průzkum
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Pavel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student získá přehled o metodě povrchového sběru jako nástroje pro vyhledávání nových lokalit v krajině a ověřování lokalit již známých. Jde o terénní praxi omezenou na jarní období, kdy se koná převaha terénních cvičení. Tomu je uzpůsobena i osnova předmětu. Cvičný terén se nachází v prostoru východních Čech, a to zejména v mikroregionech s mapovými podklady, které vlastní KEPA FHS UHK: povodí říčky Trotiny, povodí Loučné u Litomyšle, trasa dálnice D11 ve směru HK - Jaroměř a Moravskotřebovsko.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Cílem předmětu je uvést studenta do problematiky průzkumu povrchovými sběry jako metody pro poznání osídlení krajiny v pravěku a středověku. Práce s GPS.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
1. povrchový sběr na známé lokalitě
2. prospekce v neznámém terénu
3. prohloubení poznatků o známé lokalitě povrchovým sběrem

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Kuna, M. 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy české archeologické společnosti, Suplément 23. Praha.

Literatura doporučená studentům Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha.
Kuna, M. 1998: Keramika, povrchový sběr a kontinuita pravěké krajiny, Archeologické rozhledy 48, 580-604.
Smrž, Z. 1994: Vývoj osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku (SZ Čechy). AR 46, s. 345-393.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast studentů na semináři a v terénu

Sylabus TORFART1 - Morfologie a klasifikace artefaktů 1
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou včetně), vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.
1.-2. Archeologické prameny. Morfologie, typologie a chronologie.
3.-4. Morfologie a slovní popis keramiky: obecné tvarosloví nádob
5.-6. Morfologie a slovní popis keramiky: vývoj tvarů a výzdoby nádob v pravěku, problémy interpretace funkce
7.-8. Morfologie a slovní popis kovových artefaktů, specifika jejich funkcí a nálezových kontextů
9. Kostěná a parohová industrie
10.-11. Kamenná industrie štípaná a broušená – klasifikace, interpretace funkcí a nálezových kontextů
12. Test z práce s archeologickými prameny.
13. Časová reserva.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá znalost klasifikace movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou včetně), která je nezbytným předpokladem jak pro zpracování archeologických výzkumů, tak pro muzejní prezentaci. Zápočtový test prakticky prověří získané znalosti a dovednosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurs seznamuje s tvaroslovím, tříděním a popisem movitých archeologických nálezů z období pravěku (po dobu halštatskou včetně), vazbou skupin nálezů na specifické nálezové kontexty a otázkami interpretace funkce předmětů.
1.-2. Archeologické prameny. Morfologie, typologie a chronologie.
3.-4. Morfologie a slovní popis keramiky: obecné tvarosloví nádob
5.-6. Morfologie a slovní popis keramiky: vývoj tvarů a výzdoby nádob v pravěku, problémy interpretace funkce
7.-8. Morfologie a slovní popis kovových artefaktů, specifika jejich funkcí a nálezových kontextů
9. Kostěná a parohová industrie
10.-11. Kamenná industrie štípaná a broušená – klasifikace, interpretace funkcí a nálezových kontextů
12. Test z práce s archeologickými prameny.
13. Časová reserva.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Literatura doporučená studentům Sklenář, K. - Hartl, J. 1990: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. a kol.1993: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.
Sklenář, K. 2000: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.
Další speciální literatura.
Další tituly – dílčí třídění pro jednotlivé kultury, nové publikace – budou průběžně uváděny během výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student prokáže znalost morfologie a klasifikace archeologického pramenného fondu staršího pravěku slovem i obrazem.

Sylabus TORFART2 - Morfologie a klasifikace artefaktů 2
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Waldhauser Jiří

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Teoretické základy popisu artefaktů - materiál arterfaktů - funkce arterfaktů.
Nálezový kontext artefaktů (profánní - funerální - sakrální apod.). Klasifikace/typologie artefaktů (dějiny bádání; současný stav problematiky v české archeologii a v zahraničí) - datování/metodika. Systematický výklad jednotlivých druhů artefaktů (osobní šperk a součásti oděvu - nástroje - stavební komponenty - zbraně -platidla - kurióza atd.). Adddenda: dokumentační metody - databáze - uložení - publikace artefaktů.
Teorie deskripce artefaktů (1 hod.); materiál, funkce artefaktů (1 hod.); demonstrace kategorií artefaktů (8 hod., z toho keramika 2 hod.); datovací systémy, garnitury atd. (1 hod.); publikace/databáze/muzejní sbírky (2 hod.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení významu hmotné kultury pro studium civilizace Keltů musí vycházet především z artefaktů, jako nejpočetnějšího druhu pramenné základny. Osvojení základních znalostí o nich zůstává hlavním cílem předmětu. Student by měl získat orientaci v laténských/keltských artefaktech tak, aby je byl schopen klasifikovat a zařadit do systémů, vypracovaných badateli české národní archeologie. Měl by bezproblematicky určovat jejich funkci a rámcově relativní i absolutní stáří, dále pak získat informace o vědeckém zpracovávání a ukládání artefaktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teoretické základy popisu artefaktů - materiál arterfaktů - funkce arterfaktů.
Nálezový kontext artefaktů (profánní - funerální - sakrální apod.). Klasifikace/typologie artefaktů (dějiny bádání; současný stav problematiky v české archeologii a v zahraničí) - datování/metodika. Systematický výklad jednotlivých druhů artefaktů (osobní šperk a součásti oděvu - nástroje - stavební komponenty - zbraně -platidla - kurióza atd.). Adddenda: dokumentační metody - databáze - uložení - publikace artefaktů.
Teorie deskripce artefaktů (1 hod.); materiál, funkce artefaktů (1 hod.); demonstrace kategorií artefaktů (8 hod., z toho keramika 2 hod.); datovací systémy, garnitury atd. (1 hod.); publikace/databáze/muzejní sbírky (2 hod.).

Literatura, na níž je předmět vystavěn 2. Malina, J.: Nové metody popisu tvaru sbírkových předmětů. České Budějovice 1977.
3. Filip, J.: Keltové ve střední Evropě. Praha 1956.
4. Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.
5. Ediční řada monografií Ausgrabungen in Manching. Wiesbaden 1971 až 1992.
6. Venclová, N.: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Paris 1998.
7. Rulf, J. - Salač, M.: Zpráva o laténské keramice v SZ Čechách. Archeologické rozhledy 47, 1995, 373-417.
8. Waldhauser, J. /ed./: Das keltische Graeberfeld bei Jenišův Újezd in Boehmen I,II. Teplice 1978.
9. Waldhauser, J. et al 1993: Die hallstatt- und latenezeitliche Siedlung mit Graeberfeld bei Radovesice in Boehmen. Praha - Teplice 1993.
10. Castelin, K.: Die Goldpraegung der Kelten in den boehmischen Laendern. Graz 1965.
11. Kruta, V.: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris 2000.

Literatura doporučená studentům 2. Malina, J.: Nové metody popisu tvaru sbírkových předmětů. České Budějovice 1977.
3. Filip, J.: Keltové ve střední Evropě. Praha 1956.
4. Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.
5. Ediční řada monografií Ausgrabungen in Manching. Wiesbaden 1971 až 1992.
6. Venclová, N.: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Paris 1998.
7. Rulf, J. - Salač, M.: Zpráva o laténské keramice v SZ Čechách. Archeologické rozhledy 47, 1995, 373-417.
8. Waldhauser, J. /ed./: Das keltische Graeberfeld bei Jenišův Újezd in Boehmen I,II. Teplice 1978.
9. Waldhauser, J. et al 1993: Die hallstatt- und latenezeitliche Siedlung mit Graeberfeld bei Radovesice in Boehmen. Praha - Teplice 1993.
10. Castelin, K.: Die Goldpraegung der Kelten in den boehmischen Laendern. Graz 1965.
11. Kruta, V.: Les Celtes. Histoire et dictionaire. Paris 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studenta

Sylabus TORFART3 - Morfologie a klasifikace artefaktů 3
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Funkce artefaktů, klasifikace artefaktů podle funkcí
Nálezový kontext (sídliště, pohřebiště, depoty ad.)
Hlavní typologicko-klasifikační příručky

Systematický výklad:
1. Nádoby: keramické, bronzové, stříbrné, skleněné, dřevěné
2. Oděv: spony, pásové garnitury
3. Šperk: prsteny, náramky, nákrčníky, náhrdelníky, korálky, závěsky
4. Kosmetické potřeby (hřebeny, pinzety, zrcátka ad.)
5. Koňský postroj a ostruhy
6. Zbraně a výstroj (meče, kopí, oštěpy, šípy, luky, štíty, sekery)
7. Nástroje (nože, nůžky, jehly, šídla, přesleny ad.)
8. Zemědělské nástroje
9. Předměty různých funkcí

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vytvoření základního přehledu o artefaktech (typologie a funkce) doby římské a doby stěhování národů

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Nádoby (6 hodin), oděv (6 hodin), šperk (2 hodiny), kosmetické potřeby (2 hodiny), koňský postroj a ostruhy (2 hodiny), zbraně a výstroj (4 hodiny), nástroje (2 hodiny), zemědělské nástroje (1 hodiny), předměty různých funkcí (1 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Almgren, O. 1923: Studien über Nordeuropäische Fibelformen. Leipzig.
▪ Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzimskich w Europie środkowej i pólnocnej (Proba klasifikacji i analizy chronologiczno–terytorialnej). Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 6, 7–120.
▪ Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 23, 5–106.
▪ Beckmann, Chr. 1969: Christamaria Beckmann, Metallfingerringe der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Saalburg–Jahrbuch 26, 5–106.
▪ Biborski, M. 1978: Miecze z okresu wpływów rzymskich na obszarze kultury przeworskiej. Materiały Archeologiczne 18, 53–165.
▪ v. Carnap–Bornheim, C. – Ilkjær, J. 1996: Illerup–Ådal 5–7. Die Prachtausrüstungen. Aarhus.
▪ Dragendorff, H. 1895/96: Terra Sigillata. Boner Jahrbücher 96/97, 18–155.
▪ Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg 1951.
▪ Garbsch, J. 1965: Die norisch–pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. München.
▪ Jahn 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung. Leipzig.
▪ Kunow, J. (ed.) 1998: 100 Jahre Fibelforschung nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Wünsdorf.
▪ Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪ Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪ Kaczanowski, P. 1995: Klasyfikacja grotów broni drzewcowej kultury przeworskiej z okresu rzymskiego. Kraków.
▪ Kieferling, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: C. von Carnap–Bornheim (ed.), Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin/ Marburg, 335–356.
▪ Kokowski, A. 1997: Die Schloßbeschläge und die Schüssel aus dem nördlichen Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und frühen Völkerwanderungszeit. Klassifizierung, Verbreitung, Chronologie. Lublin.
▪ Madyda–Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der
römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Oxford.
▪ Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch–raetischen Limesgebiet aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr. Bericht der Römisch–Germanischen Kommission 57, 49–284.
▪ Sakař, V. 1985: O keramice římských provincií (kromě sigillat). Praha.
▪ Sklenář, K. – Lutovský, M. a kol. 1992: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Praha.
▪ Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit. Arbeits– und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 1960, 54–215.
▪ Wilbers–Rost, S. 1994: Pferdegeschirr der römischen Kaiserzeit in der Germania libera. Zur Entstehung, Entwicklung und Ausbreitung des „Zaumzeuges mit Zügelketten“. Oldenburg.
▪ Zielling, , N. 1989: Studien zu germanischen Schildern der Spätlatène und der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Oxford.

Literatura doporučená studentům speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu písemný test

Sylabus TORFART4 - Morfologie a klasifikace artefaktů 4
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláha Radek

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s jednotlivými kategoriemi středověké hmotné kultury (z hlediska použitého materiálu) s přihlédnutím k hmotné kultuře středověkého města a jeho zázemí v širším kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají přehled o základních tvarech předmětů (artefaktů) každodenní hmotné kultury středověku (doložených konkrétními archeologickými nálezy), tříděním a možnostmi interpretace jejich funkcí. Mimo vysvětlení funkce artefaktu bude zohledněn i archeologický kontext, ve kterém se obvykle nachází (sídliště, město, pohřebiště, výrobní zařízení)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky . Úvod do předmětu, základní pojmy
2.-4. Keramika
5.-6. Sklo
7-8. Kovy - železo
8-9. Kovy - barevné
9-11. Dřevo a další organické materiály
11-13. Ostatní materiály

Literatura, na níž je předmět vystavěn Krajíc, R.: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. I. a II. díl. Praha -Sezimovo Ústí – Tábor 2003.
Nekuda, V. – Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno 1968.
Orna, J. Nálezy středověkých dřevěných předmětů v Plzni. Katalog. CD. Plzeň 2001
Sklenář, K.: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha 1998

Literatura doporučená studentům Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury I, 1,2. Praha 1985.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.1. Praha 1995.
Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury II.2. Praha 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu na základě písemného testu

Sylabus TORFKAR - Morfologie a klasifikace kamenných artefaktů
2009

Sylabus TORICMO - Doba římská v Čechách a na Moravě
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Droberjar Eduard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Systematický výklad je věnován sklonku doby laténské a zejména době římské na území Čech a Moravy (2. pol. 1. stol. př.Kr. – 4. stol. po Kr.). Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby římské a archeologie Svébů v ČR (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby římské; římská říše a význam římsko-provinciální archeologie; počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a římský vojenský zásah do barbarika, přechodný stupeň B2/C1 a počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů a počátky doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální; struktura a význam římských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová a birituální pohřebiště, kostrové hroby, depoty, římské krátkodobé tábory; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská a wielbarská keramika, římsko-provinciální keramika.
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit, římské vojenské aktivity a římské importy, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je pochopení významu dvou světů: barbarského (germánského) a antického (římského) a jejich konfrontace v době římské na území ČR, výklad etnických a kulturních změn v kontextu prolínání pravěkých a starověkých struktur.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Semestrální kurz je rozdělen do následujících okruhů:
1) Vlastní výklad: úvod do archeologie doby římské a archeologie Svébů v ČR (definice, vymezení tématu, terminologie, dějiny bádání, prameny, literatura); přírodní podmínky a výsledky enviromentální archeologie; chronologie doby římské; římská říše a význam římsko-provinciální archeologie; počátky Germánů (Svébů) a großromstedtská kultura (GRK): historie a archeologie, konec doby laténské a počátky doby římské, plaňanská skupina (stupeň A), dobřichovská skupina a Marobudova říše (stupeň B1), vývoj osídlení ve starší době římské (stupeň B2), markomanské války a římský vojenský zásah do barbarika, přechodný stupeň B2/C1 a počátky mladší doby římské (C1), skupina Leuna-Haßleben-Zakrzów-Gommern (C2), konec doby římské (C3); konec Svébů a počátky doby stěhování národů.
2) Přehled kultur střední Evropy (okolní státy) a importy: großromstedtská, przeworská, oksywská, púchovská, luboszycká, wielbarská, kultura Sarmatů, černjachovská, římsko-provinciální; struktura a význam římských importů.
3) Pramenná základna v Čechách a na Moravě: nížinná sídliště a výšinné polohy; žárová a birituální pohřebiště, kostrové hroby, depoty, římské krátkodobé tábory; hmotná kultura: hlavní nálezové kategorie (nádoby, šperk a součásti kroje, kosmetické pomůcky, zbraně a výstroj, koňský postroj, nástroje, ostatní).
4) Významné lokality: Plaňany, Dobřichov, Třebusice, Mlékojedy, Křepice, Mušov, Pňov, Opočno, Slepotice, Plotiště nad Labem, Přešťovice, Kostelec na Hané, Jiříkovice.
5) Rozpoznání archeologických kultur dle kreseb celých nádob a zlomků keramiky: keramika polabských Germánů doby římské (ručně lepená a na kruhu točená), przeworská a wielbarská keramika, římsko-provinciální keramika.
6) Aktuální problémy bádání: nové významné výzkumy a nálezy z germánských lokalit, římské vojenské aktivity a římské importy, současné projekty a nové důležité publikace, konference „Grundprobleme“ a protohistorické konference („Archeologie barbarů“).
Časový plán: vlastní výklad (14 hodin), přehled kultur (2 hodiny), pramenná základna (4 hodiny), významné lokality (2 hodiny), rozpoznání keramiky (2 hodiny), aktuální problémy (2 hodiny).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ▪Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. FF UK Praha.
▪Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha.
▪Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině (Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů). Sborník Národního muzea, řada A–Historie LIII, 1999, č. 1–2, 1–58.
▪Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
▪Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
▪Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków.
▪Krüger, B. (ed.) 1976, 1983: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa, 2 svazky. Berlin.
▪Peška, J. – Tejral, J. (edd.) 2002: Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Mainz (3 sv.).
▪Pleiner, R. – Rybová, A. (edd.) 1978: Pravěké dějiny Čech: doba římská (s. 676-747). Praha.
▪Tejral, J. 1993: Na hranicích impéria (doba římská). In: V. Podborský (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470.
▪Tejral, J. 1999: Zum Stand der archäologischen Forschung über den römischen militärischen Eingriff in Gebieten nördlich der Donau. Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 81-164.
▪Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko. Bemerkungen zu weiträumligen Verbindungen zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: H. Friesinger – A. Stuppner (edd.), Zentrum und Peripherie – Gesellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte. Wien, 327-387.

Literatura doporučená studentům
speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu účast na přednáškách a složení ústní zkoušky

Sylabus TPAMESI - Metody výzkumu a vyhodnocení paleolitických a mezolitických situací
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šída Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je představit specifika vyhledávání, výzkumu a vyhodnocení paleolitických situací. Důraz je kladen na praktické ukázky reálných výzkumů a vyhodnocení získaných dat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je představit specifika vyhledávání, výzkumu a vyhodnocení paleolitických situací. Důraz je kladen na praktické ukázky reálných výzkumů a vyhodnocení získaných dat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod (historie výzkumu, co je GIS)
2. Metodika vyhledávání paleolitických situací
3. Metodika výzkumu velkoobjemových stavebních jam
4. Techniky dokumentace artefaktů (dokumentace pomocí 3D souřadnic artefaktů, dokumentace v ploše)
5. Základní práce s daty (typy dat, grid, problematika volby gridu – velikost a symetrie, problematika spojitosti dat
6. Základní zobrazování (zobrazování reálných souřadnic, převod přesných souřadnic na plošnou hustotu - grid plošné hustoty, krok)
7. 3D zobrazení - vrstevnicové zobrazování dat
8. Aplikace derivace – spád dat
9. Aplikace integrálu – objem dat
10-12. Ukázky aplikací

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. (ed.) – Fridrich, J. 2007: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 164.

Literatura doporučená studentům Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno. AÚ AV ČR
Svoboda, J. A. 2002 (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie, svazek 8/2002. Brno.
Svoboda, J. A. 2003: Mezolit severních Čech, DVS 9, Brno.
Vencl, S. (ed.) – Fridrich, J. 2007: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 164.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce o minimálním rozsahu 10 normostran.

Sylabus TPAMPEC - Památková péče
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností seznámení s vývojem památkové péče od soukromých historicko-vlastivědných aktivit až po státem organizovanou strukturovanou ochranu památkového fondu vč.dnešních právních norem a přes ekonomické aspekty k praktické obnově a dokumentaci památkového fondu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Struktura památkové péče v ČR -
složka odborná - NPÚ,
2) Struktura památkové péče v ČR - složka výkonná - MK, KÚ, obce s rozšíř.působností
3) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče -
za habsburské monarchie,
4) Vznik a vývoj státem organizované pam.péče - 1918-1945, současnost
5) Právní úprava památkové péče - zákon č.20/1987 Sb. o st.pam.péči a jeho prováděcí vyhláška,
6) Právní úprava památkové péče - související právní předpisy, mezinárodní úprava kulturních statků
7) Ekonomika a management památkové péče -
veřejný zájem, přímá a nepřímá veř.podpora pam.péče, 8) Ekonomika a managment památkové péče - zdroje a způsoby financování
9) Obnova nemovitých kulturních památek - opravy a restaurování kamenosochařských výtvarných děl
10) Obnova nemovitých kulturních památek - metody, přístupy
11) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - příklady stavebně-historických průzkumů,
12) Evidence a dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek - zadání praktického zpracování evidenční karty a zdokumentování vybrané památky

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
zákon č.20/1987 Sb. a prováděcí vyhl.č.66/1988 v platném znění
Péče o architektonické dědictví – vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky - sborník 1.díl (Idea servis 2007)
Vědecké soupisy památek:
Z.Wirth (ed.): Umělecké památky Čech (1957)
E.Poche (ed.): Umělecké památky Čech 1-4 (1977-82)
Umělecké památky Prahy (1996-…)
B.Samek (ed.): Umělecké památky Moravy a Slezska (1994-…)
Technické památky (Libri)
ÚSKP (web NPÚ)
Dějiny českého výtvarného umění 1-6 (1984-2007)
M.Dvořák: Katechismus památkové péče (NPÚ 2004)
A.Riegl: Moderní památková péče (NPÚ 2003)
Encyklopedie, slovníky:
J.Kropáček, O.Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění (1991)
B.Syrový: Architektura – naučný slovník
B.Syrový: Architektura – svědectví dob (1974)
E.Poche (ed.): Encyklopedie českého výtvarného umění (1975)
A.Horová (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1-2 (1995)
Uměleckohistorické časopisy:
Umění (vydává Ústav dějin umění AVČR od r.1952)
Zprávy památkové péče (vydává NPÚ ÚP Praha od r.1937)
Architekt (vydává Architekt OA s.r.o.)
Průzkumy památek (vydává NPÚ ÚOP středních Čech)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TPESEMP - Proseminář odborné práce
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kovárník Jaromír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem kurzu jsou obecné zásady návrhu a realizace odborných prací a prohlubující znalosti z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii. Kurz se bude skládat z těchto hlavních tématických okruhů:
1. Přístup k archeologickým datům a informacím
2. Stanovení tématu odborné práce
3. Formulování otázek výzkumu
4. Volba odpovídajících prostředků pro realizaci práce
5. Struktura psaní odborné práce (úvod – materiál a metoda – výsledky – interpretace)
6. Předvedení výsledků před auditoriem: počítačová prezentace a poster
7. Doplňující informace z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii, které se týkají řešených tématických okruhů oboru a nejsou předmětem základních kurzů

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz si klade za cíl seznámit posluchače se zásadami psaní odborných textů a prezentace výsledků před auditoriem. Seminář by měl studentům ukázat, že každá odborná práce začíná stanovením tématu a formulováním základní otázky či otázek výzkumu. Rovněž, že odborný text má pevně danou formální strukturu, které je třeba se držet. Studenti si zároveň osvojí doplňující informace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurz se bude skládat z těchto hlavních tématických okruhů:
1. Přístup k archeologickým datům a informacím
2. Stanovení tématu odborné práce
3. Formulování otázek výzkumu
4. Volba odpovídajících prostředků pro realizaci práce
5. Struktura psaní odborné práce (úvod – materiál a metoda – výsledky – interpretace)
6. Předvedení výsledků před auditoriem: počítačová prezentace a poster
7. Doplňující informace z oblasti aplikace informačních technologií v archeologii, které se týkají řešených tématických okruhů oboru a nejsou předmětem základních kurzů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Eco, U. 1997: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia.
Jílek, P. 2001: Jak sepsat diplomovou práci. In: Višňovský, P. (ed.), Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně. Praha: Karolinum, 105 - 110.
Neústupný, E. 2005: Vysokoškolská archeologie, Archeologické rozhledy 57, 381 – 389.
Tichý, R. 2005: Vysokoškolská archeologie v pojetí Evžena Neustupného, Živá archeologie 6, 79 – 80.
Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia.
Čmejrková,S.- Daneš,F. Světlá,J. 1999: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda). ISBN 80-85927-69-1
Spousta,V. 2000: Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). Brno (skripta PdF MU). ISBN 80-210-2387-Z
Šanderová, J. 2005: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon)
ISBN 80-86429-40-7
Vyleťal,J. – Váchová,M. 2000: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac).

Literatura doporučená studentům
speciální monografie a studie v časopisech podle odkazů v jednotlivých přednáškách

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast studentů na semináři

Sylabus TPRASTA - Pravěké stavitelství
2011

Sylabus TPROSIT - Proseminář k IT práci
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Thér Richard

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je zajištění podpory a vedení studentům při řešení archeologických projektů s využitím aplikovaných informačních technologií. Kurz by měl napomoci studentů při definici cílů bakalářského projektu, jeho sestavení, volbě odpovídající metodologie a softwarových a dalších prostředků pro jeho realizaci. Student díky kurzu získá přístup k odpovídacím informacím za účelem řešení svého projektu a zároveň odborné vedení v osobě vyučujícího. Student si osvojí doplňující informace a dovednosti z oblasti informačních technologií, které se týkají řešení jeho projektu a nejsou předmětem základních kurzů. Zároveň bude mít příležitost detailně se seznámit s případovými studiemi relevantními pro metodický rámec jeho práce. Informace

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vést studenty v souladu s požadavky studijního řádu na tvorbu a obsah bakalářské práce a doplnit znalosti studentů z oblasti aplikovaných informačních technologií v archeologii

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Cílem kurzu je zajištění podpory a vedení studentům při řešení archeologických projektů s využitím aplikovaných informačních technologií. Kurz by měl napomoci studentů při definici cílů bakalářského projektu, jeho sestavení, volbě odpovídající metodologie a softwarových a dalších prostředků pro jeho realizaci. Student díky kurzu získá přístup k odpovídacím informacím za účelem řešení svého projektu a zároveň odborné vedení v osobě vyučujícího. Student si osvojí doplňující informace a dovednosti z oblasti informačních technologií, které se týkají řešení jeho projektu a nejsou předmětem základních kurzů. Zároveň bude mít příležitost detailně se seznámit s případovými studiemi relevantními pro metodický rámec jeho práce. Informace

Literatura, na níž je předmět vystavěn Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical information systems in archaeology. Cambridge manuals in archaeology. Cambridge, UK ; New York: Cambridge University Press.
Kent, S. (ed.) 1990: Domestic architecture and the use of space. Cambridge.
Kroll, E. M. - Price, T. D. - Society for American Archaeology. Meeting 1991: The Interpretation of archaeological spatial patterning. Interdisciplinary contributions to archaeology. New York: Plenum Press.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Neústupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Orton, C. 2000: Sampling in archaeology. Cambridge.
Robertson, E. C. - Seibert, J. D. - Fernandez, D. C. - Zender, M. U. ed. 2006: Space and spatial analysis in archaeology. Calgary: University of Calgary Press.
Roskams, S. 2001: Excavation. Cambridge.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial technology and archaeology : the archeaological applications of GIS. London ; New York: Taylor & Francis.

Literatura doporučená studentům Conolly, J. - Lake, M. 2006: Geographical information systems in archaeology. Cambridge manuals in archaeology. Cambridge, UK ; New York: Cambridge University Press.
Kent, S. (ed.) 1990: Domestic architecture and the use of space. Cambridge.
Kroll, E. M. - Price, T. D. - Society for American Archaeology. Meeting 1991: The Interpretation of archaeological spatial patterning. Interdisciplinary contributions to archaeology. New York: Plenum Press.
Mehrer, W.M. - Wescott, K.L. 2005: GIS and Archaeological Site Location Modeling. Abingdon.
Neústupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.
Orton, C. 2000: Sampling in archaeology. Cambridge.
Robertson, E. C. - Seibert, J. D. - Fernandez, D. C. - Zender, M. U. ed. 2006: Space and spatial analysis in archaeology. Calgary: University of Calgary Press.
Roskams, S. 2001: Excavation. Cambridge.
Wescott, K.L. – Brandon R.J. (ed.) 2000: Practical Applications of GIS for Archaeologists. A Predictice Modeling Toolkit, London.
Wheatley, D. - Gillings, M. 2002: Spatial technology and archaeology : the archeaological applications of GIS. London ; New York: Taylor & Francis.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináři a zpracování projektu IT práce

Sylabus TRASGRA - Rastrová grafika pro archeology
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Ďurďa Lukáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na práci v grafickém programu určeného pro práci s rastrovou grafikou. Po absolvování předmětu student získá znalosti potřebné ke zpracování fotografií a různých typů kresebné dokumentace. Mezi hlavní dovednosti bude patřit práce s vrstvami v grafickém projektu, práce s rozlišením obrázků a fotografií a pokročilé úpravy (ořezávání, filtrování barev, apod.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Mezi hlavní dovednosti bude patřit práce s vrstvami v grafickém projektu, práce s rozlišením obrázků a fotografií a pokročilé úpravy (ořezávání, filtrování barev, apod.).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
1. Formáty rastrových v archeologii.
2. Úvod do prostředí programů pro práci s rastrovou grafikou a ukázky zpracování
grafiky s tématikou archeologie
3. Vrstvy a jejich využití pro rastrovou grafiku
4. Práce s vrstvami a barevnými filtry na příkladu zpracování černobílých kreseb keramiky
5. Využití základních nástrojů pro výběr, přesun a změny velikosti obrázku
6. Využití pokročilých nástrojů pro hledání hran obrázku na příkladu fotografie archeologického
objektu
7. Práce s textem a textovými vrstvami
8. Kresba základních tvarů, které doplňují fotografii. Využití průhlednosti vrstev a možností
mísení barev.
9. Využití jednoduchých grafických nástrojů pro dodatečnou grafiku. (tužka, malířský štětec,
rozmazání)
10. Projekty – zpracování kreseb keramiky
11. Projekty – zpracování fotografií objektů
12. Projekty – vytvoření plakátu s archeologickou tematikou, s využitím zpracovaných materiálů

Literatura, na níž je předmět vystavěn VYBÍRAL, Josef. GIMP . Brno : Computer Press, 2008. 224 s. FOTR, Jiří. Adobe Photoshop : Rychle hotovo! . Brno : Computer Press , 2010. 224 s. LEA, Derek. Mistrovství v Adobe Photoshop. Brno : Computer Press, 2009. 424 s. programové vybavení: GIMP a jako alternativa Adobe Photoshop

Literatura doporučená studentům VYBÍRAL, Josef. GIMP . Brno : Computer Press, 2008. 224 s. FOTR, Jiří. Adobe Photoshop : Rychle hotovo! . Brno : Computer Press , 2010. 224 s. LEA, Derek. Mistrovství v Adobe Photoshop. Brno : Computer Press, 2009. 424 s. programové vybavení: GIMP a jako alternativa Adobe Photoshop

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináři a zpracování projektu.

Sylabus TRCKRAJ - Archeologie krajiny
2013

Sylabus TRCMUZE - Archeologie v muzeu
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Trefný Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Akvizice, zpracování a ukládání archeologického materiálu v institucích podléhá určitým oborovým zásadám, jejichž zanedbávání sebou nese právní důsledky ekonomického rozměru. Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními praktickými postupy a metodikou při získávání a zpracování archeologického materiálu v rámci muzejního pracoviště.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je základní orientace v oblasti muzejnictví. Je věnován informacím o genezi muzejnictví v českých zemích, jeho postavení ve společnosti (v oblasti péče o kulturní dědictví) a jeho perspektivám. Část věnovaná poslání muzeí patří činnosti sbírkotvorné (muzejní dokumentaci), činnosti uchovávací a zhodnocovací (muzejní tezauraci), muzejní prezentaci a komunikaci (spolupráci muzeí s veřejností). Pojednány jsou rovněž organizační struktura muzea, různé typy muzeí (a to z různých hledisek), profesní organizace muzeí, respektive muzejníků, muzejní legislativa, vývoj a význam muzeologie (nauka o muzejnictví zabývající se teorií a technikou muzejní práce) a muzeologického vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
I. Historie muzejní archeologie
2. Základní problémové okruhy
3. Legislativa
4. Možné využití a výhledy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kesner, L. 2005: Marketing a management muzeí a památek. Praha. ISBN 80-247-1104-4
Žalman, J. - Jirásek,P. - Karvitzerová, M. 2002: Příručka muzejníkova I. Praha.
Chenhall, R. G. 1981: Katalogizace muzejních sbírek ve věku počítačů. Praha.
Medříková, P. (ed.) 2003: Muzeum a změna – sborník z mezinárodní konference Praha 2002. Praha. (AMAG). ISBN 80-86611-04-3
Svozilová,A. 2006: Projektový management. Praha. ISBN 80-247-1501-5
ZÁKON č. 121/2000 Sb. – Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
ZÁKON č. 483/2004 Sb. ze dne 29. července 2004, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změněněkterých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha. (Nakl. Academia) ISBN 80-200-12-16-8
Beneš, J. 1978: Muzeologický slovník. Praha .
Beneš, J. 1981: Muzejní prezentace. Praha.
Beneš, J. 1997: Základy muzeologie. Opava.
Havlík, V.: Profesní etický kodex ICOM. Doporučení UNESCO o muzeích, kulturním a přírodním dědictví. Praha
Havlík, V. (ed.) 1996: Regionální muzea - historie a perspektivy - (sborník). Šumperk.
Stránský, Z. 2000: Úvod do studia muzeologie. Brno.
Špét, J.: Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury. Praha.
Špét, J. 1989: Základy muzejní konzervace. Brno.

Literatura doporučená studentům Kesner, L. 2005: Marketing a management muzeí a památek. Praha. ISBN 80-247-1104-4
Žalman, J. - Jirásek,P. - Karvitzerová, M. 2002: Příručka muzejníkova I. Praha.
Žalman, J. 2006: Příručka muzejníkova II. Praha. ISBN 978-80-86611-19-8
Chenhall, R. G. 1981: Katalogizace muzejních sbírek ve věku počítačů. Praha.
Medříková, P. (ed.) 2003: Muzeum a změna – sborník z mezinárodní konference Praha 2002. Praha. (AMAG). ISBN 80-86611-04-3
Svozilová,A. 2006: Projektový management. Praha. ISBN 80-247-1501-5
ZÁKON č. 121/2000 Sb. – Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
ZÁKON č. 483/2004 Sb. ze dne 29. července 2004, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha. (Nakl. Academia) ISBN 80-200-12-16-8

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu závěrečné kolokvium formou diskuse nad předloženým skupinově zpracovaným projektem na různá (lektorem zadaná) témata;
požadavkem je prokázat zvládnutí základních postupů a pravidel zvoleného úseku muzejní dokumentační nebo prezentační činnosti;

Sylabus TRCVERE - Archeologie a veřejnost
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichý Radomír

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Archeologie v současném světě. Možnosti a problémy prezentace archeologie. Důvody popularizace archeologie. Archeologie a historie. Vznik „public archeology“ ve světě a v ČR. Autorský zákon. Prezentace archeologie v zahraničí. Možnosti popularizace archeologie v budoucnu
1. Minulost ve vztahu archeologie a veřejnosti na našem území: J. E. Vocel, K. Čermák, J. L. Píč, E. Štorch, K. Absolon, J. Bohm, Z. Burian, J. Malina
2. Současnost vztahu archeologie a veřejnosti:
A. Ti, kdo oslovují veřejnost
univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů
populárně naučná literatura a encyklopedie
časopisy
denní tisk
internet
obrazy a kresby
filmový i hraný dokument a hraný film
výuka na základních i středních školách
výstavy
dny otevřených sond
archeologický turismus
muzea ve volné přírodě či archeoparky
letní školy archeologie
B. Koho oslovuje „public archaeology“
samotný archeolog
ti, kdo sympatizují s archeologii z řad nearcheologů investor archeologického výzkumu
lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy
obce i vyšší územně správní celky
detektoráři - vykradači památek a obchodníci s památkami
etnické menšiny, národy a přírodní národy

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopit postoje a vztahy mezi archeologií a veřejností, nutnost vzájemné komunikace

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. - základní pojmy, prezentace archeologie v zahraničí, možnosti popularizace archeologie v budoucnu
2. - minulost ve vztahu archeologie a veřejnosti na našem území: J. E. Vocel, K. Čermák, J. L. Píč, E. Štorch, K. Absolon, J. Bohm, Z. Burian, J. Malina
3. univerzitní příprava archeologů, antropologů a učitelů (jde o srozumitelný a systematický úvod do discipliny) a populárně naučná literatura a encyklopedie (často jde o postrádanou syntézu)
4. - časopisy (různého stupně popularizace a odbornosti, které zavádí pojmy do běžného jazyka) a denní tisk (který má schopnost vytvořit prestiž oboru)
5. - internet (alespoň s některými kultivovanými odkazy) a obrazy a kresby (které formují zásadně naši představu o dávné minulosti)
6. - filmový i hraný dokument a hraný film (který má schopnost oslovit diváka emocemi, názorností i příběhem)
a výuka na základních i středních školách (kde archeologie zatím nefigurovala)
7. – výstavy a dny otevřených sond (pokud je zrealizuje někdo jiný než stále vytížený archeolog) a archeologický turismus (s rizikem poškození archeologických lokalit)
8.- muzea ve volné přírodě či archeoparky (jako „živá a dotyková“ archeologie, která nepracuje s originály) a letní školy archeologie (s pocitem práce archeologa „na vlastní kůži“, většinou s pobytem placeným účastníkem nebo bez odměny za práci)
9. cílové skupiny: samotný archeolog (který se dozví něco mimo svoji specializaci, ale často i něco zásadního) a nearcheologové (byť jsou pouhými spotřebiteli)
10.- investor archeologického výzkumu (jeho „osvícenost“ má zásadní význam) a lidová, amatérská archeologie a občanské iniciativy (mohou být archeologii velmi užiteční)
11. - obce i vyšší územně správní celky (které se chtějí prezentovat), detektoráři - vykradači památek (kteří mohou jít do sebe)
12. obchodníci s památkami (kteří se dozví, že překračují zákon), etnické menšiny, národy a přírodní národy (jejichž nároky naše archeologie naštěstí řeší minimálně).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bahn, P. 2000: Archaeology. A Very Short Introduction. Oxford
Bahn, P. - Renfrew, C. 2001: Archaeology: Theories, Methods and Practice. Thames - Hudson
časopis „Rekonstrukce a experiment v archeologii - Živá archeologie“ č. 1-7
sborník Veřejná archeologie I.

>>> Předmět využívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům časopis „Rekonstrukce a experiment v archeologii - Živá archeologie“ č. 1-7
sborník Veřejná archeologie I.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus TREXKUR - Exkurze
2014

Sylabus TREXKUR2 - Exkurze 2
2008

Sylabus TRMEARC - Přírodovědné metody v archeologii
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hložek Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V rámci přednášek budou studenti seznámeni s vývojem použití přírodovědných metod v archeologii až po dnešní stav, kdy se vyčlenil speciální směr archeometrie. Podrobně budou seznámeni s principy datovacích metod (14C, termoluminiscence) a dalšími chemickými a fyzikálními metodami používanými při materiálových průzkumech archeologických artefaktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit posluchače se současným stavem i minulostí spolupráce archeologie s přírodovědnými a technickými obory. Posluchače má seznámit s okolnostmi v archeologii, kdy se má obrátit na mezioborové spolupracovníky, jakým způsobem připravit archeologické artefakty pro odběr vzorku, jaký typ analýz s ohledem na složení nebo stav artefaktu požadovat. Dále má kurz posluchače informovat o způsobu publikování výsledků přírodovědných metod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Historie spolupráce archeologie s přírodovědnými obory, základní pojmy aj.
2. Metody stanovení absolutního stáří artefaktů
3. Preparáty vzorků, jejich odběr a příprava
4. Metody přírodovědného studia keramiky
5. Metody přírodovědných analýz skla, vápna, malt, omítek aj.
6. Metody přírodovědných analýz kovů a strusek
7. Metody přírodovědných analýz kostí a kremačních pozůstatků
8. Metody přírodovědných analýz dřeva a paleobotanického materiálu
9. Metody přírodovědných analýz materiálů štípané a broušené industrie
10. Metody přírodovědných analýz výrobních zařízení
11. Metody přírodovědných analýz ostatních organických materiálů (kůže, vlasů, chlupů, potravin)
12. Ověřování výsledků přírodovědných analýz experimenty
13. Interpretace výsledků přírodovědných analýz, jejich interpretace a publikování v archeologii

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn HLOŽEK, M. 2006: Slovník přírodovědných metod v archeologii (archeometrie). CD. Brno.

Literatura doporučená studentům
Literatura doporučená studentům GOFFER, Z. 1996: Elsevier´s dictionary of archaeological materials and archaeometry. Amsterdam-Lausanne-New York-Oxford-Shannon-Tokyo.
RAPP, G. 2002: Archaeomineralogy. Berlin-Heidelberg.
RIEDERER, J. 1987: Archäologie und Chemie. Berlin

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studenta

Sylabus TRPOENE - Problémy poznání eneolitu
2008

Sylabus TRPOHAL - Problémy poznání halštatu
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slabina Miloslav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs shrnuje základní poznatky o halštatském období ve střední Evropě. Struktura kursu je zaměřena na jednotlivé tématické okruhy, průřezově celým obdobím: chronologie, společenská struktura, pohřební ritus, keramika, nekeramické artefakty, technologie, obchod a interegionální komunikace. Zvláštní pozornost je věnována variabilitě struktury osídlení, pohřebních forem a proměnám v hmotné kultuře. Kurs dále poskytuje přehled současných interpretací společenské struktury a seznamuje s významnými nálezy a lokalitami v České republice i v Evropě. Vedle přehledu relativní i absolutní chronologie této periody bude v kursu věnována pozornost i symbolům a rituálnímu chování na prahu doby historické.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je poznání složitosti období halštatu s důrazem na území Moravy

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. chronologie,
2. společenská struktura,
3. pohřební ritus,
4. keramika,
5. nekeramické artefakty,
6. technologie,
7. obchod
8. interegionální komunikace
9. Zvláštní pozornost je věnována variabilitě struktury osídlení,
10. pohřebních forem
11. proměnám v hmotné kultuře.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Böhm, J. 1937: Základy hallstattské periody v Čechách, Praha.
Collis, J. 1984: The European Iron Age, Batsford, London.
Drda, P. – Rybová, A. 1999: Keltové a Čechy, Praha.
Filip, J. 1962: Počátky keltské civilizace, Academia, Praha.
Fridrichová, M. – Koutecký, D. – Slabina, M. 1996; 1997; 1999: Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha I-III, Památky archeologické 87-88-90, 104-178; 5-64; 319-397.
Koutecký, D. 1968: Velké hroby , jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura obyvatelstva bylanské kultury, Památky archeologické 59, 400-487.
Koutecký, D. 2003: Bylany u Českého Brodu, FAP, Praha.
Kristiansen, K. 1999: Europe before history. Cambridge University Press.
Kruta, V. 1983: Les Celtes, Paris.
Lutovský, M. – Smejtek, L. (eds.) 2005: Pravěká Praha. Libri, Praha.
Megaw, V. – Megaw, R. 2001: Celtic Art, Thames and Hudsons, London.
Pleiner, R. – Rybová, A. 1978: Pravěké dějiny Čech.

Literatura doporučená studentům Böhm, J. 1937: Základy hallstattské periody v Čechách, Praha.
Drda, P. – Rybová, A. 1999: Keltové a Čechy, Praha.
Filip, J. 1962: Počátky keltské civilizace, Academia, Praha.
Fridrichová, M. – Koutecký, D. – Slabina, M. 1996; 1997; 1999: Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha I-III, Památky archeologické 87-88-90, 104-178; 5-64; 319-397.
Koutecký, D. 1968: Velké hroby , jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura obyvatelstva bylanské kultury, Památky archeologické 59, 400-487.
Lutovský, M. – Smejtek, L. (eds.) 2005: Pravěká Praha. Libri, Praha.
Pleiner, R. – Rybová, A. 1978: Pravěké dějiny Čech.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá farmou semináře s aktivní účastí studenta.

Sylabus TRPOSMR - Archeologie pohřebišť a smrti
2011

Sylabus TRPROSE1 - Archeologický proseminář 1
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláhová Zuzana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Stručná anotace předmětu
Seznámení se základními principy odborné práce. Orientace ve zdrojích dat (základní oborová literatura a úvod do práce s ní). Organisace a systém oborové práce v ČR.
1.-3. Základní oborové monografie obecné i regionální (kompendia, syntézy, encyklopedie atd.)
4.-6. Základní oborová periodika celostátní i regionální (časopisy, sborníky, nepravidelné tisky)
7.-9. Základní způsoby získávání dat. Oborové bibliografie. Citace, anotace, abstrakt, rešerše, klíčová slova. Informační systémy.
10.-11. Organizace archeologické práce v ČR, archeologická pracoviště
12. Zápočtový test

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student získá hned v prvním semestru nezbytné znalosti pro studium, které pak dále využívá při vlastní práci. Zápočtový test prověří základní orientaci studenta v probírané problematice a jeho schopnost získávat informace pro vlastní práci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-3. Základní oborové monografie obecné i regionální (kompendia, syntézy, encyklopedie atd.)
4.-6. Základní oborová periodika celostátní i regionální (časopisy, sborníky, nepravidelné tisky)
7.-9. Základní způsoby získávání dat. Oborové bibliografie. Citace, anotace, abstrakt, rešerše, klíčová slova. Informační systémy.
10.-11. Organizace archeologické práce v ČR, archeologická pracoviště
12. Zápočtový test

Literatura, na níž je předmět vystavěn Shrnující studijní literatura a pomůcky nejsou k disposici. Bude sdělováno v průběhu výuky.

Literatura doporučená studentům Shrnující studijní literatura a pomůcky nejsou k disposici. Bude sdělováno v průběhu výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student prokáže znalost problematiky probírané v semináři (přehled o oborové odborné literatuře v ČR a základy práce s ní).

Sylabus TRPROSE2 - Archeologický proseminář 2
2013

Sylabus TRRASTR1 - Archeologie raného středověku 1
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Profantová Naďa

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit
6. Sámova říše, avarský kaganát
7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války
8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu
9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)
10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů
11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech
12. Období změny
13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

>>> Předmět je pdopořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se seznámí s problémy při rekonstrukci nejstarších dějin založené a historii a archeologii, oborech vzájemně se kontrolujících a doplňujících. Hodnotit se bude jak faktografie (znalost nejvýznamnějších lokalit), tak základní znalosti metodologie: tedy vhodnosti použitých metod, jejich výhody a nevýhody.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
1. Problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, archeologičtí předchůdci časně slovanských kultur, počátek expanze
2. Průběh expanze - konfrontace písemných a archeologických pramenů asi 2 a 3 dohromady.
3. Písemná tradice a historické poznání. Problematika příchodu více vln nově příchozích Slovanů
4. První Slované v Čechách –osady, strategické polohy- Březno-Roztoky
5. Časně slovanská pohřebiště- Břeclav-Pohansko, Čakajovce, DNV, hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit
6. Sámova říše, avarský kaganát
7. Slované a Avarský kaganát v 8. století, doklady existence společenských elit, avarské války
8. Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, problém mohylového pohřbívání jako projevu jiného slovanského lidu
9. Vznik a podoba nejstarších hradišť (Doubravčice, Klučov, Kal, Rubín), problém vztahu hradišŤ a pohřebišť. Hradiště na Moravě (Mikulčice, Olomouc, Staré Město-Uherské Hradiště)
10. Hmotná kultura starší doby hradištní. Problém depotů
11. Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech
12. Období změny
13. Praktické ukázky keramiky a dalších nálezů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II. Praha
Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.

Literatura doporučená studentům Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri.
Měřínský , Z. 2002, 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II. Praha
Godlowski, K. 2000: Pierwotne siedziby Slowian. Kraków
Parczewski, M. 1988: Poczatki kultury wczesnoslowianskiej w Polsce. Krytyka i datowanie zródel archeologicznych.Krakow-Wroclaw
Rusanova, I.P.1976: Slavjanskije drevnosti VI-VII vv. Kultura pražskogo tipa. Moskva
Sedov, V.V. 1982: Vostočnyje Sljavjane VI-XIII vv.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě-Zur Chronologie der Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí- Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder.Praha.
Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha- Louny.
Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
Třeštík, D. 1997: Příchod prvních Slovan. do českých zemí, in Počátky Přemyslovců
Zeman, J.1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech - Die älteste slawische Besiedlung Böhmens. PA LXVII (1976) 115 - 236.
Profantová N.- Lutovský, M. Sámova říše. Academia 1995.
Zábojník, J. 2004. Slovensko a avarský kaganát. Nitra.
Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradištěve středních Čechách - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. Praha. Academia.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu udělení zápočtu bude vázáno za aktivní účast na přednáškách a alternativně formou testu

Sylabus TRRASTR2 - Archeologie raného středověku 2
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Profantová Naďa

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
Další cyklus: 9. - 10. stol.
1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

>>> Předmět je pdopořen projektem MOFFINO - výuka externího odborníka z praxe

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je dosáhnout základního přehledu v dané problematice, přesahující „český rámec“, pochopit vztah historie a archeologie, omezení archeologie. Klasifikovány budou faktografické znalosti i základní poznatky metodické a metodologické.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled hlavních témat přednášek, ponecháno jedno téma volné, podle aktuální potřeby doplnitelné.
Další cyklus: 9. - 10. stol.
1. Rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
2. Výjimečné „ knížecí hroby“, archeologie kontra konkrétní historické osobnosti ( odstrašující příklad – hrob sv. Metoděje)
3. Velká Morava - historie a archeologie
4. Hlavní moravská centra, poloha státu
5. Hmotná kultura velkomoravského období
6. počátky monumentální architektury
7. Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře
8. Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje
9. Pád velké Moravy
10. Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva
11. Ludmila, Drahomíra, Václav – vztah legend a archeologie
12. společné „moravské„ dědictví „ následovnických“ států: Čech, Uher a Polska, posun středoevropských mocenských center na sever
13. Boleslavův stát a transevropská magistrála, ražba vlastních mincí
14. Slavníkovci a archeologie

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri. , Z.
Bláhová, M.- Frolík, J. Profantová, N.: Velké Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1999. 2. semestr:MMFH: Magnae Moraviae Fontes Historici I- IV,V, Brno 1966- 1976;Čiháková, J.2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí, in: Mediaevalia archaeologica 3, 29-135. Praha.;Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě - Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.;Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.;Frolík, J.- Kubková- Maříková, J.- Růžičková, E. - Zeman, A. 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Praha. ;Hrubý, V. 1955: Staré Město - Velkomoravské pohřebiště "Na Valách" - Die großmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha;Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště- Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.;Kouřil, P. 1997: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský, Słask i Czechy i kultura wielkomorawska, Wrocław, 65-75.;Kouřil, P. 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie, in: Klápště, J.-Plešková, E.-Žemlička, J.(ed.) Dějiny ve věku nejistot, Sborník k příležitosti 70. narozenin D.Třeštíka, 110-146.;Smetánka, Z.- Hrdlička, L.- Blajerová, M. 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 Archeol. rozhledy 26, 386-405, 433-438.;Lutovský, M. 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolín: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.;Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, paladium, nebo emporium moravských panovníků, AR 57, 100 - 138.;Petráň, Z. 1998: První české mince. Praha.;Poulík, J. 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno.; Sláma, J.1995: Slavníkovci, významná nebo okrajová záležitost českých dějin 10. století?, Archeol. rozhledy 47, Praha,182- 224.;Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha
Šolle, M. 1990: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči- Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, Památky archeologické 81, 140-207.;Točík, A. 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.;Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů I. Praha.;Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.;Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Praha.;R. Turek - J. Hásková - J. Justová 1981: Liubuz Metropolis (Libice n. Cidlinou 1981).
Wihoda, M. 2006: Morava v 10. století, Ceské země v raném středověku, Praha,53- 84.

Literatura doporučená studentům Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri. , Z.
Bláhová, M.- Frolík, J. Profantová, N.: Velké Dějiny zemí Koruny české I, Praha 1999. 2. semestr:MMFH: Magnae Moraviae Fontes Historici I- IV,V, Brno 1966- 1976;Čiháková, J.2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí, in: Mediaevalia archaeologica 3, 29-135. Praha.;Dostál, B. 1966: Slovanské pohřebiště střední doby hradištní na Moravě - Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.;Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.;Frolík, J.- Kubková- Maříková, J.- Růžičková, E. - Zeman, A. 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Praha. ;Hrubý, V. 1955: Staré Město - Velkomoravské pohřebiště "Na Valách" - Die großmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha;Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště- Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.;Kouřil, P. 1997: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský, Słask i Czechy i kultura wielkomorawska, Wrocław, 65-75.;Kouřil, P. 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie, in: Klápště, J.-Plešková, E.-Žemlička, J.(ed.) Dějiny ve věku nejistot, Sborník k příležitosti 70. narozenin D.Třeštíka, 110-146.;Smetánka, Z.- Hrdlička, L.- Blajerová, M. 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 Archeol. rozhledy 26, 386-405, 433-438.;Lutovský, M. 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolín: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.;Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, paladium, nebo emporium moravských panovníků, AR 57, 100 - 138.;Petráň, Z. 1998: První české mince. Praha.;Poulík, J. 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha
Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen, in: Kouřil-(ed.) Raně středověké elity ve střední Evropě, Brno.; Sláma, J.1995: Slavníkovci, významná nebo okrajová záležitost českých dějin 10. století?, Archeol. rozhledy 47, Praha,182- 224.;Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha
Šolle, M. 1990: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči- Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, Památky archeologické 81, 140-207.;Točík, A. 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.;Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů I. Praha.;Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.;Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Praha.;R. Turek - J. Hásková - J. Justová 1981: Liubuz Metropolis (Libice n. Cidlinou 1981).
Wihoda, M. 2006: Morava v 10. století, Ceské země v raném středověku, Praha,53- 84.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu výsledky písemné a ústní zkoušky

Sylabus TRSTVES - Archeologie středověké vesnice
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Pavel

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška představí posluchačům základní aspekty raně a vrcholně středověkého venkova v Českých zemích. Probrán bude především vývoj vesnického osídlení v 6. – 16. století. Mezi hlavní témata bude patřit vesnický dům, vývoj plužiny, vnitřní a vnější kolonizace, vývoj zemědělství a hmotná kultura středověkého venkova. Představeny budou hlavní zkoumané lokality v České republice. Další část přednášky se bude věnovat šlechtickým sídlům (hrady, tvrze a dvory) a postavení církve na venkově (kláštery, kostely farnosti). Závěr bude věnován vývoji pohřbívaní na venkově.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přehled o vývoji a proměnách venkovského osídlení v 6. - 16. století v českých zemích. Znalost základních pojmů spojených s tématem. Dovednost rozlišovat základní charakteristiky jednotlivých sídel.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Pramenná základna
2. Raně středověká vesnice
3. Terminologie stavebních konstrukcí, geneze trojdílného domu
4. Vrcholně středověká vesnice
5. Výzkumy zaniklých vesnic v ČR I
6. Výzkumy zaniklých vesnic v ČR II
7. Zemědělství
8. Vnitřní a vnější kolonizace
9. Hmotná kultura středověkého venkova
10. Šlechtická sídla I
11. Šlechtická sídla II
12. Církev a venkov
13. Vývoj pohřbívaní na venkově

Literatura, na níž je předmět vystavěn Povinná:
Belcredi, L. 2006, Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi, Brno.
Drnovský, P. 2013: Středověké osídlení na horním toku řeky Bystřice. Hradec Králové.
Durdík, T. – Bolina, P. 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
Ježek, M. 2007: Jaroměřsko v raném středověku. Archeologické rozhledy 59, 523-570. Praha.
Klápště, J. 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha
Nekuda, V. 1985-2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic, 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění, 3. Raně středověké sídliště. Brno.
Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
Vařeka, P. 2004: Archeologie středověkého domu, I. Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí (6. – 15. století). Plzeň.

Literatura doporučená studentům Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století (Katalog nalezišť). Praha.
Černý, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
Dohnal, M. 2006: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.-19. století (Národopisná knižnice 41). Praha.
Durdík, T. 1975: Stavební podoba zaniklé středověké tvrze v Kundraticích na Mostecku, Archeologické rozhledy 27, 677-681.
Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Durdík, T. 2004: K počátkům šlechtických hradů v Čechách. Archeologické rozhledy 56, 169-175. Praha.
Frolík, J. – Sigl, J. 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny. Hradec Králové.
Frolík, J. – Smetánka, Z. 1997: Archeologie na pražském hradě. Praha.
Klápště, J. 1978: Středověké osídlení Černokostelecka. Památky archeologické 69, 423-475.
Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
Klápště, J. 2002: Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání. In: Civitas et villa. Miasto i wieś średniowiecznej Europie środkowej, Wrocłav – Praha, 327-338.
Klápště, J. 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích. Archeologické rozhledy 55, 786-800. Praha
Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
Měchurová, Z. 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese, Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně 17/1. Brno.
Měchurová, Z. 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Žďánickém lese, Brno.
Nechvátal, B. – Radoměrský, P. 1963: Archeologický výzkum na tvrzi v Tleskách u Jesenice (okres Rakovník), Časopis Národního muzea, oddíl věd společenských 132, 4-13.
Nechvátal, B. 1965: Archeologický výzkum v Ervěnicích a problémy dalšího studia středověkých tvrzí v Čechách, Archeologické rozhledy 17, 810-812, 830-847.
Nekuda, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno 1975.
Nekuda, V. 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno.
Petráň, J. 1964: Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války. Praha.
Petráň, j. a kol. 1985: Dějiny hmotné kultury I, 1-2. Praha.
Razím, V. 2002: K otázkám vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu. Archeologické rozhledy 54, 625-680. Praha
Razím, V. 2004: Nad počátky hradů české šlechty. Archeologické rozhledy 56, 176-214. Praha.
Reichertová, K. 1967: Archeologický výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 8, 39-73.
Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. Archeologické rozhledy 21, 614-628.
Smetánka, Z. – Klápště, J. 1981, Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, Památky archeologické 72, 416-58.
Smetánka, Z. 2004: Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života v raně středověkých Čechách. Praha.
Unger, J. 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu „motte“ na jihovýchodní Moravě, in: Rodná země, Brno, 207-221.
Unger, J. 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
Unger, J. 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
V. Huml, Středověká tvrz v Praze 8, Čimicích, Archaeologica historica 10, 1985, 296-302.
Vařeka, P. a kol. 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, na základě kterého proběhne ústní přezkoušení. Během výuky budou studentům dávány vybrané cvičební texty, nad kterými bude probíhat v příštích hodinách diskuze, do které se studenti aktivně zapojí.

Sylabus TRTEARX1 - Kolektivní praxe 1
2014

Sylabus TRTEARX2 - Kolektivní praxe 2
2014

Sylabus TRTEARX3 - Kolektivní praxe 3
2014

Sylabus TRTEARX4 - Kolektivní praxe 4
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Drnovský Václav

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praxe probíhají v závislosti na ročním období a aktuálním klimatu v těchto zaměřeních:
1. Archeologická exkavace střídavě na dvou fakultních lokalitách KEPA - Tuněchody u Chrudimi a Obědovice u Hradce Králové. V obou případech jde o záchranné velkoplošné výzkumy a polykulturní lokality. Praxe tím tedy zdůrazňuje záchranu archeologického kulturního dědictví a jsou metodicky vhodné pro poznání různých období pravěku.
Zejména jde o tyto kroky:
- identifikace objektů po skrývce (problém dvojí skrývky)
- označení objektů
- položení profilu na objektu
- výzkum kůlové (sloupové) jamky
- výzkum objektu po mechanických vrstvách
- výzkum pomocí "šuplíku"
- sáčkování nálezů
- evidence nálezů
- fotografická a kresebná dokumentace
2. Povrchová prospekce: Student získá přehled o metodě povrchového sběru jako nástroje pro vyhledávání nových lokalit v krajině a ověřování lokalit již známých. Jde o terénní praxi omezenou na jarní období, kdy se koná převaha terénních cvičení. Tomu je uzpůsobena i osnova předmětu. Cvičný terén se nachází v prostoru východních Čech, a to zejména v mikroregionech s mapovými podklady, které vlastní KEPA FHS UHK: povodí říčky Trotiny, povodí Loučné u Litomyšle, trasa dálnice D11 ve směru HK - Jaroměř a Moravskotřebovsko.
Osnova:
- povrchový sběr na známé lokalitě, prospekce v neznámém terénu, prohloubení poznatků o známé lokalitě povrchovým sběrem
3. Archeologický experiment: Studenti se seznámí se základy měřených experimentů v archeologii, včetně s nimi souvisejícími řetězci.
- příprava a úprava keramické hlíny, výroba nádob, výpal keramických nádob v různých zařízeních, tavba mědi a bronzu, tavba železné rudy a úprava železa

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je u studenta vytvořit realistickou představu o archeologii v terénu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Praxe probíhají v závislosti na ročním období a aktuálním klimatu v těchto zaměřeních:
1. Archeologická exkavace střídavě na dvou fakultních lokalitách KEPA - Tuněchody u Chrudimi a Obědovice u Hradce Králové. V obou případech jde o záchranné velkoplošné výzkumy a polykulturní lokality. Praxe tím tedy zdůrazňuje záchranu archeologického kulturního dědictví a jsou metodicky vhodné pro poznání různých období pravěku.
Zejména jde o tyto kroky:
- identifikace objektů po skrývce (problém dvojí skrývky)
- označení objektů
- položení profilu na objektu
- výzkum kůlové (sloupové) jamky
- výzkum objektu po mechanických vrstvách
- výzkum pomocí "šuplíku"
- sáčkování nálezů
- evidence nálezů
- fotografická a kresebná dokumentace
2. Povrchová prospekce: Student získá přehled o metodě povrchového sběru jako nástroje pro vyhledávání nových lokalit v krajině a ověřování lokalit již známých. Jde o terénní praxi omezenou na jarní období, kdy se koná převaha terénních cvičení. Tomu je uzpůsobena i osnova předmětu. Cvičný terén se nachází v prostoru východních Čech, a to zejména v mikroregionech s mapovými podklady, které vlastní KEPA FHS UHK: povodí říčky Trotiny, povodí Loučné u Litomyšle, trasa dálnice D11 ve směru HK - Jaroměř a Moravskotřebovsko.
Osnova:
- povrchový sběr na známé lokalitě, prospekce v neznámém terénu, prohloubení poznatků o známé lokalitě povrchovým sběrem
3. Archeologický experiment: Studenti se seznámí se základy měřených experimentů v archeologii, včetně s nimi souvisejícími řetězci.
- příprava a úprava keramické hlíny, výroba nádob, výpal keramických nádob v různých zařízeních, tavba mědi a bronzu, tavba železné rudy a úprava železa

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kuna, M. 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy české archeologické společnosti, Suplément 23. Praha.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental Archaeology. London.
Harding, A.F. (ed) 1999: Experiment and Design. Oxford.
Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
Reynolds, P.J. 1972: Experimental Archaeology. Worcestershire Archaeological Newsletter 9.
Malina, J.: Archeologie včera a dnes. České Budějovice 1980.

Literatura doporučená studentům Kuna, M. 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy české archeologické společnosti, Suplément 23. Praha.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha.
Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London.
Coles, J. 1979: Experimental Archaeology. London.
Harding, A.F. (ed) 1999: Experiment and Design. Oxford.
Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii. Praha.
Reynolds, P.J. 1972: Experimental Archaeology. Worcestershire Archaeological Newsletter 9.
Malina, J.: Archeologie včera a dnes. České Budějovice 1980.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student je hodnocen na základě účasti a způsobu své práce při seminářích.

Sylabus TSTATAR - Statistika pro archeology
2011

Sylabus TSTRKOL - Středověká kolonizace
2010

Sylabus TTABGRA - Základy práce s tabulkami a grafy pro archeology
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Ďurďa Lukáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na práci s tabulkovým procesorem Microsoft Excel. Především potom klade důraz na využívání tohoto programu pro zpracovávání dat z archeologického výzkumu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je především prohloubit znalosti studenta v oblasti tvorby a úprav tabulek, vytváření grafů a používání matematických a statistických funkcí s přihlédnutím na aplikovatelnost v archeologii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do programu Microsoft Excel
2. Formátování tabulky a jejich buněk
3. Typy dat používaných v archeologii
4. Práce s daty získanými archeologickým výzkumem a analýzou
5. Úvod do matematických funkcí a statistických funkcí
6. Použití matematických funkcí a statistických funkcí na příkladu dat z archeologického výzkumu
7. Výběry dat pomocí filtrování a řazení dat
8. Kontingenční tabulky
9. Úvod do tvorby grafů (typy grafů, vstupní data, formátování grafu)
10. Tvorba grafů za použití zpracovaných dat z výzkumu
11. Tvorba grafů za použití zpracovaných dat z výzkumu a jejich interpretace
12. Příprava výstupů
13. Hodnocení týmového projektu

Literatura, na níž je předmět vystavěn KRÁL, Mojmír. Excel 2010 - snadno a rychle. Praha : GRADA Publishing a. s., 2010. 144 s. Excel 2007 - Snadno & rychle k cíli!. Brno : B4U Publishing , 2009. 116 s. DODGE, Mark; STINSON, Craig. Mistrovství v Microsoft Office Excel 2007. Brno : Computer Press, 2008. 936 s. programové vybavení: Microsoft Excel 2010 a jako alternativa Open Office Base

Literatura doporučená studentům KRÁL, Mojmír. Excel 2010 - snadno a rychle. Praha : GRADA Publishing a. s., 2010. 144 s. Excel 2007 - Snadno & rychle k cíli!. Brno : B4U Publishing , 2009. 116 s. DODGE, Mark; STINSON, Craig. Mistrovství v Microsoft Office Excel 2007. Brno : Computer Press, 2008. 936 s. programové vybavení: Microsoft Excel 2010 a jako alternativa Open Office Base

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináři a tvorba seminárního projektu.

Sylabus TTRMEST - Archeologie středověkého města
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bláha Radek

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět uvede studenty do problematiky fenoménu města a jeho proměn. Zaměří se na objasnění tranformačních procesů (změny sídlištní struktury, hmotné kultury atd.), které je možné sledovat rozborem archeologických movitých a nemovitých nálezů, v kombinaci s jinými prameny.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se seznámí s problematikou vzniku, vývoje a proměn středověkých měst. Kurs vede k uvědomění města jako součásti struktury osídlení a jeho prostorové a funkční kontinuity (či diskontinuity) od středověku do současnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky .-2. Úvod, základní pojmy a termíny, prameny
3.-4. Vývoj bádání
5.-6. Problematika vzniku měst
7.-8. Trasformační procesy ve městech
9.-10. Možnosti prezentace výsledků výzkumu měst a s nimi souvisejících transformačních procesů
11.-12. Exkurse
13.-14. Časová reserva

Literatura, na níž je předmět vystavěn Frolík, J. – Sigl, J.: Chrudim v pravěku a středověku. Chrudim 1998.
Procházka, R.: Zrod středověkého města na příkladu Brna, in: Ježek, M. – Klápště, J., Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Praha-Brno 2000, s. 7-158.
Richter, M. – Vokolek, V.: Hradec Králové, slovanské hradisko a počátky středověkého města. Hradec Králové-Praha 1995.

Literatura doporučená studentům Klápště, J.: Změna – středověká transformace a její předpoklady, in: Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, Památky archeologické – supplementum 2. Praha 1994, s. 9-59.
Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu písemný test/odevzdání písemné práce (eseje)

Sylabus TUVARCH - Úvod do archeologie
2014

Sylabus TUVDEST - Úvod do archeologie středověku
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává výklad nejprve o charakteristice středověké archeologie (zejména v komparaci s pravěkou archeologií) a následně o jednotlivých kulturně chronologických celcích. Výklad se dotýká období od přelomu doby stěhování národů až po vrcholný středověk. Pozornost je věnována pojednání přechodu od germánského osídlení v období stěhování národů k nástupu slovanského záboru uvolněné staré sídelní oblasti na našem území. Sledován je vývoj hmotné kultury a dokladů sídelních aktivit i skrovných zpráv o politickém kontextu na našem území (ovšem výběrově též o kontextu evropském). Výrazným předmětem zájmu je období předvelkomoravské a pak samotná epocha Velké Moravy: význačné prvky hmotné kultury, geografie a politických událostí přelomu 8. a 9. století až počátku 10. století. Následuje přehled o nástupu přemyslovských Čech, jejich hmotné kultuře a písemných pramenech, o historicky zaznamenaných událostech. Celý kurs pak v závěru směřuje k přehledovému zachycení zásadních kvalitativních i kvantitativních proměn českého prostoru v konci raného a během počátků i průběhu vrcholného středověku. Výběrově jsou pojednány prvky hmotné kultury a problémy týkající se pokročilého vrcholného středověku, případně středověku pozdního.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednáška si klade za cíl upozornit zejména na složitost poznání dějů a proměny lidské kultury a společnosti v průběhu raného středověku. Ucelený přehled hmotné kultury je v chronologickém pořádku stále více doplňován informacemi poskytnutými psanými prameny. Student by měl znát základní kulturní a historickou kostru období raného a z části též vrcholného středověku. Archeologickou pramennou základnu – povědomí o základních artefaktech. Student by si rovněž měl osvojit povědomí o rozdílných vývojových etapách raného středověku. Student by měl umět charakterizovat období raného středověku z hlediska kulturně-společenských kvalit, artefaktuální obsah tohoto období, ale v neposlední řadě i známé historické okolnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Vymezení základních pojmů – epocha středověku, chronologické a kulturní vymezení dílčích etap středověku; charakteristika problémů a pravidel výzkumu středověké archeologie (zejména v porovnání s archeologií pravěku)
 Prolog k ranému středověku – stěhování národů z hlediska příčin; problematika pozdního germánského osídlení na našem území.
 Slované – původ Slovanů, různé teorie etnogeneze Slovanů; problémy hledání slovanské pravlasti, vztah pozdního germánského osídlení na našem území a přicházejících Slovanů; fáze slovanské expanze
 Slovanská mytologie, doklady slovanských božstev v archeologických pramenech
 Časně slovanský horizont raného středověku na našem území – keramika tzv. pražského typu; problém archeologických dokladů existence elit; charakteristika hmotné kultury 6.- 7. století – základní artefaktuální náplň;
 Slované, Frankové a Avaři v 7. - 8. století; rozmach avarského kaganátu a vztahy mezi Avary a Slovany – reakce slovanských kmenů na avarský tlak – Sámova říše; doklady avarského vlivu v hmotné kultuře; franský vliv a tlak;
 Franská říše a Avaři – postupné oslabování avarského kaganátu a dopady střetu Franků a Avarů na středoevropský prostor; Evropa 6. – 10. století
 Období předvelkomoravské – blatnicko-mikulčický horizont; insulární vlivy, vlivy francké a avarské v kultuře první poloviny 9. století; proměna našich zemí v první polovině 9. století; doklady společenské a politické organizace v hmotných i písemných pramenech; doklady nástupu křesťanství
 Velká Morava – historické a archeologické prameny poznání velkomoravského období; hlavní moravská centra; hmotná kultura velkomoravského období; postupné rozšiřování moravského státu; vztah Velké Moravy k Francké říši – pozice velkomoravských panovníků ve vztahu k franckým vladařům 9. století; kultura Velké Moravy; problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, výstavba sakrální architektury; Politický výklad dějin Velké Moravy; oslabení a zánik Velké Moravy na přelomu 9. a 10. století
 Český stát – počátky přemyslovské moci, historické a archeologické doklady; hypotézy charakteru přemyslovské moci a vztahu Přemyslovců k ostatním velmožům českého území; pozice Čech v okruhu velkomoravského a franckého vlivu; kulturní vliv Velké Moravy v Čechách
 Samostatný vývoj Českého knížectví na konci 9. století; politika Přemyslovců v první třetině 10. století; hmotná kultura počátku 10. století; legendy a historie o sv. Václavu a sv. Ludmile; konflikt uvnitř přemyslovské dynastie; archeologické a historické doklady nástupu přemyslovské autority ve vztahu k ostatním knížatům – role Václava a Boleslava I.; archeologické doklady převzetí moci Boleslavem I. a doklady nástupu Boleslavovy moci v českém prostoru
 Stát Boleslava I. a Boleslava II.; upevnění pozice Přemyslovsů; úuemní a kulturní rozmach; expanze jako základ hospodářského a politického rozvoje; slabiny státu Boleslavů; ražba mincí; pražské biskupství; sv. Vojtěch; první kláštery; Slavníkovci;
 Hmotné a písemné prameny 10. století; významné lokality 10. století, hradiště – opory přemyslovské moci
 Krize Českého státu na konci 10. století a její překonání v první polovině 11. století; mechanismy překonání krize; rozvoj státu v 11. století
 České země v 11.-12. století; přemyslovské úděly na Moravě; problematika rozvoje aristokracie; proměny venkovského prostředí; hmotná kultura 11.-12. století;
 Problematika kolonizace – vnitřní i vnější – charakteristika různých typů a fází kolonizace
 Vrcholný přemyslovský stát – 13. až počátek 14. století; kolonizace, emfyteuze, proměna krajiny, počátky měst – vznik nových vrstev společnosti; podoba měst, proměny krajiny; typy šlechtických sídel 13.-14. století
 Hospodářství vrcholného středověku – zemědělství, těžba surovin a řemesla
 Hmotná kultura vrcholného středověku
 Vybrané problémy vrcholného a pozdního středověku

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bednaříková, J.: Stěhování národů. Praha, Vyšehrad 2003
• Bednaříková, J.; Homola, A.; Měřínský, Z.: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha, Vyšehrad 2006.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Beranová, M.; Lutovský, M.: Slované v Čechách. Archeologie 6. - 12. století. Praha, Libri 2009.
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
•Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Co můj kostel má, nemůže kníže odníti (sborník). Praha, NLN 2011.
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
•Dragoun, Z.: Praha 885-1310. Praha, Libri 2002.
• Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno 2001.
• Charvát, P.: Zrod českého státu 568-1055. Praha, Vyšehrad 2007.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha 2009.
• Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
• Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 1999, 631- 648.
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Zábojník, J.: Slovensko a avarský kaganát. Nitra 2004.
• Zaměřeno na středověk (sborník). Praha, NLN 2010.
• Zeman, J.: Nejstarší slovanské osídlení Čech. PA, 67, (1976) 115 - 236.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům • Bednaříková, J.: Stěhování národů. Praha, Vyšehrad 2003
• Bednaříková, J.; Homola, A.; Měřínský, Z.: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha, Vyšehrad 2006.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Beranová, M.; Lutovský, M.: Slované v Čechách. Archeologie 6. - 12. století. Praha, Libri 2009.
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
•Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha 2009.
• Charvát, P.: Zrod českého státu 568-1055. Praha, Vyšehrad 2007.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalosti budou testovány formou písemné zkoušky, případně ústním přezkoušením

Sylabus TUVPRAV - Úvod do dějin pravěku
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět nabízí celkový přehled o hlavních chronologických celcích našeho i Evropského pravěku. Každé období je probíráno v kulturních, technologických, společenských i antropologických souvislostech. Jsou řešeny významné znaky jednotlivých kulturních celků- typické projevy hmotné kultury (keramika, architektura, nástroje), způsoby sociálního chování, neobvyklé jevy kulturního i technického či technologického charakteru; doklady kultu a rituálů odrážející se v architektuře, pohřbívání a hmotné kultuře. Výklad v rámci přehledu se dle časových a kontextových možností snaží zachytit vývoj v názorech na jednotlivé stěžejní pojmy našeho a evropského pravěku, na otázky periodizace a nové archeologické nálezy. Součástí výkladu je též upozornění na prostorový kontext vývoje kultur: vymezovány jsou regiony se stejnými kulturními projevy a případné vazby k příbuzným regionům; výběrově jsou uváděny též významné lokality reprezentující nálezy vztahujíc se k jednotlivým obdobím či kulturám.
Struktura přednášek se odvíjí od úvodního vymezení základních pojmů a charakterizace epochy pravěku. Velká pozornost je věnována tématu antropogeneze a problémům s konstrukcí přehledu vývoje člověka – zejména v proměnlivosti náhledu na vzájemné vazby jednotlivých lidských druhů.
V chronologickém sledu pak přednášky upozorňují na nejvýznamnější znaky a společensko-kulturní fenomény jednotlivých hlavních period pravěku: doba kamenná (paleolit – lovecko-sběračská společenstva, proměna krajiny; neolit – nástup usedlého zemědělského způsobu života s příslušnými společenskými a technickými změnami; eneolit – dokončení proměny společnosti, rozvoj technologií, rozvoj směny), doba bronzová (rozvoj nové metalurgie, složité společenské vztahy – pokročilejší stratifikace společnosti, proměna sídelních útvarů, hradiště doby bronzové, složité rituály), dobra železná (halštat – starší doba železná – vyrovnání se se stagnací a nový rozvoj, nástup železné metalurgie, společenské struktury okolo halštatských kmenových vůdců/knížat; latén – mladší doba železná – rozvoj keltské civilizace, pokročilé technologie a proměna společnosti), doba římská (sousedství s římskou říší, germánské osídlení, charakteristika vztahů s římskou říší) a doba stěhování národů (otřesy římského světa, pohyb kmenů, nový obraz Evropy, projevy v archeologickém kontextu).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat základní strukturovaný výklad pravěku. Obeznámit studenty s antropologií, periodizací, významnými pojmy, které charakterizují epochu či její dílčí periody. Student se seznámí se složitými projevy kultury a technologií pravěku. Student by měl být schopen vymezit hlavní období, na která dělíme pravěk, charakterizovat tato období popisem hlavních projevů hmotné kultury a společenských fenoménů a orientovat se též v základní geografii kultur na našem území.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení a charakteristika období pravěku, základní pojmy
2. Antropogeneze – problematika předchůdců rodu Homo, rod Homo a vztahy jednotlivých druhů člověka; obtíže vymezování jednotlivých druhů člověka
3. Paleolit – nejdelší období lidských dějin – utváření druhů člověka, rozvoj schopností člověka přetvářet své okolí; kulturní obraz paleolitu u nás i v Evropě
4. Mladý paleolit – vrcholný rozvoj lidské společnosti, technologií a kultury starší doby kamenné, progresivní technologie
5. Závěr paleolitu a mezolit – přetváření loveckých společností – proměna krajiny a způsobu lovu; vztah mezolitiků k nastupující neolitizaci
6. Neolit – modely neolitizace, vymezení neolitického balíku, charakteristika usedlé zemědělské společnosti; kulturní obraz neolitu u nás i v Evropě;
7. Eneolit – rozvíjení technologií, rozvoj směny, nástup měděné metalurgie; rozvoj kultů; kulturní obraz eneolitu u nás i v Evropě (terminologické odlišnosti v pojetí eneolitu u nás, chalkolitu na Balkáně a pozdního neolitu v západní Evropě)
8. Dobra bronzová – rozvoj pokročilé bronzové metalurgie, rozvoj středisek moci a obchodu; utváření složitější hierarchie společnosti; rozvoj technologií; kulturní obraz doby bronzové u nás i v Evropě
9. Doba železná – halštat – přechod k železné metalurgii, překonání stagnace po zániku bronzové civilizace; podoba halštatské společnosti; kulturní obraz halštatu u nás i v Evropě
10. Doba železná – latén – rozvoj keltské civilizace; proměny keltské společnosti, keltské technologie, oppida – střediska hospodářství, kultu a moci; zánik keltské civilizace; nekeltské osídlení u nás a v Evropě
11. Doba římská – charakteristika germánského osídlení u nás a v Evropě; politické, kulturní a hospodářské vztahy Germánů s Římskou říší; germánské kmeny Evropy
12. Doba stěhování národů – charakteristika příčin a průběhu stěhování národů; germánské osídlení u nás a v Evropě

Literatura, na níž je předmět vystavěn Beranová, M. – Kubačák, A.: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha 2010.
Bláhová, M. – Frolík, J. – Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I. Praha-Litomyšl 1999.
Bouzek, J.: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007.
Bouzek, J.: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha 2005.
Buchvaldek, M. a kol.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.
Clottes, J. – Půtová, B. – Soukup, V.: Pravěké umění. Praha 2011.
Čižmář, M.: Encyklopedia hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003.
Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.
Dunbar, R.: Příběh rodu homo. Nové dějiny evoluce člověka. Praha 2009.
Friedrich, J.: Ecce homo. Svět dávných lovců a sběračů. Praha 2005.
Gibbonsová, A.: První lidé. Závody v hledání nejstaršího předka. Praha 2011.
Jelínek, J.: Střecha nad hlavou. Kořeny nejstarší architektury a bydlení. Brno 2006.
Lewis-Williams, D. – Pearce, D.: Uvnitř neolitické mysli. Praha 2008.
Lewis-Williams, D.: Mysl v jeskyni. Vědomí a původ umění. Praha 2007.
Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol.: Pravěká Praha. Praha 2005.
Palmer, D.: Původ člověka. Ilustrovaná encyklopedie lidské evoluce. Praha 2009.
Pleiner, R. a kol.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002
Svoboda, J. A.: Čas lovců. Brno 1999.
Svoboda, J. A.: Počátky umění. Praha 2011.
Šmahel, Z.: Příběh lidského rodu. Brno 2005.
Tichý, R.: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. Hradec Králové 2001.
Tichý, R.: Pravěk Evropy I. Starší až pozdní doba kamenná. Hradec Králové 2006.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

>>> Předmět využívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům Bláhová, M. – Frolík, J. – Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I. Praha-Litomyšl 1999.
Bouzek, J.: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha 2007.
Bouzek, J.: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha 2005.
Buchvaldek, M. a kol.: Dějiny pravěké Evropy. Praha 1985.
Čižmářová, J.: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha 2002.
Pleiner, R. a kol.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978.
Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993.
Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M.: Encyklopedie pravěku. Praha 2002
Svoboda, J. A.: Čas lovců. Brno 1999.
Šmahel, Z.: Příběh lidského rodu. Brno 2005.
Tichý, R.: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. Hradec Králové 2001.
Tichý, R.: Pravěk Evropy I. Starší až pozdní doba kamenná. Hradec Králové 2006.
Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude testován formou písemné zkoušky, která prověří nejen orientaci v základních pojmech, charakteristikách a periodizaci, ale také v geografickém rozhledu a povědomí o typické hmotné kultuře jednotlivých období pravěku u nás.

Sylabus TUVSTRE - Úvod do archeologie středověku
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět podává výklad nejprve o charakteristice středověké archeologie (zejména v komparaci s pravěkou archeologií) a následně o jednotlivých kulturně chronologických celcích. Výklad se dotýká období od přelomu doby stěhování národů až po vrcholný středověk. Pozornost je věnována pojednání přechodu od germánského osídlení v období stěhování národů k nástupu slovanského záboru uvolněné staré sídelní oblasti na našem území. Sledován je vývoj hmotné kultury a dokladů sídelních aktivit i skrovných zpráv o politickém kontextu na našem území (ovšem výběrově též o kontextu evropském). Výrazným předmětem zájmu je období předvelkomoravské a pak samotná epocha Velké Moravy: význačné prvky hmotné kultury, geografie a politických událostí přelomu 8. a 9. století až počátku 10. století. Následuje přehled o nástupu přemyslovských Čech, jejich hmotné kultuře a písemných pramenech, o historicky zaznamenaných událostech. Celý kurs pak v závěru směřuje k přehledovému zachycení zásadních kvalitativních i kvantitativních proměn českého prostoru v konci raného a během počátků i průběhu vrcholného středověku. Výběrově jsou pojednány prvky hmotné kultury a problémy týkající se pokročilého vrcholného středověku, případně středověku pozdního.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přednáška si klade za cíl upozornit zejména na složitost poznání dějů a proměny lidské kultury a společnosti v průběhu raného středověku. Ucelený přehled hmotné kultury je v chronologickém pořádku stále více doplňován informacemi poskytnutými psanými prameny. Student by měl znát základní kulturní a historickou kostru období raného a z části též vrcholného středověku. Archeologickou pramennou základnu – povědomí o základních artefaktech. Student by si rovněž měl osvojit povědomí o rozdílných vývojových etapách raného středověku. Student by měl umět charakterizovat období raného středověku z hlediska kulturně-společenských kvalit, artefaktuální obsah tohoto období, ale v neposlední řadě i známé historické okolnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Vymezení základních pojmů – epocha středověku, chronologické a kulturní vymezení dílčích etap středověku; charakteristika problémů a pravidel výzkumu středověké archeologie (zejména v porovnání s archeologií pravěku)
 Prolog k ranému středověku – stěhování národů z hlediska příčin; problematika pozdního germánského osídlení na našem území.
 Slované – původ Slovanů, různé teorie etnogeneze Slovanů; problémy hledání slovanské pravlasti, vztah pozdního germánského osídlení na našem území a přicházejících Slovanů; fáze slovanské expanze
 Slovanská mytologie, doklady slovanských božstev v archeologických pramenech
 Časně slovanský horizont raného středověku na našem území – keramika tzv. pražského typu; problém archeologických dokladů existence elit; charakteristika hmotné kultury 6.- 7. století – základní artefaktuální náplň;
 Slované, Frankové a Avaři v 7. - 8. století; rozmach avarského kaganátu a vztahy mezi Avary a Slovany – reakce slovanských kmenů na avarský tlak – Sámova říše; doklady avarského vlivu v hmotné kultuře; franský vliv a tlak;
 Franská říše a Avaři – postupné oslabování avarského kaganátu a dopady střetu Franků a Avarů na středoevropský prostor; Evropa 6. – 10. století
 Období předvelkomoravské – blatnicko-mikulčický horizont; insulární vlivy, vlivy francké a avarské v kultuře první poloviny 9. století; proměna našich zemí v první polovině 9. století; doklady společenské a politické organizace v hmotných i písemných pramenech; doklady nástupu křesťanství
 Velká Morava – historické a archeologické prameny poznání velkomoravského období; hlavní moravská centra; hmotná kultura velkomoravského období; postupné rozšiřování moravského státu; vztah Velké Moravy k Francké říši – pozice velkomoravských panovníků ve vztahu k franckým vladařům 9. století; kultura Velké Moravy; problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, výstavba sakrální architektury; Politický výklad dějin Velké Moravy; oslabení a zánik Velké Moravy na přelomu 9. a 10. století
 Český stát – počátky přemyslovské moci, historické a archeologické doklady; hypotézy charakteru přemyslovské moci a vztahu Přemyslovců k ostatním velmožům českého území; pozice Čech v okruhu velkomoravského a franckého vlivu; kulturní vliv Velké Moravy v Čechách
 Samostatný vývoj Českého knížectví na konci 9. století; politika Přemyslovců v první třetině 10. století; hmotná kultura počátku 10. století; legendy a historie o sv. Václavu a sv. Ludmile; konflikt uvnitř přemyslovské dynastie; archeologické a historické doklady nástupu přemyslovské autority ve vztahu k ostatním knížatům – role Václava a Boleslava I.; archeologické doklady převzetí moci Boleslavem I. a doklady nástupu Boleslavovy moci v českém prostoru
 Stát Boleslava I. a Boleslava II.; upevnění pozice Přemyslovsů; úuemní a kulturní rozmach; expanze jako základ hospodářského a politického rozvoje; slabiny státu Boleslavů; ražba mincí; pražské biskupství; sv. Vojtěch; první kláštery; Slavníkovci;
 Hmotné a písemné prameny 10. století; významné lokality 10. století, hradiště – opory přemyslovské moci
 Krize Českého státu na konci 10. století a její překonání v první polovině 11. století; mechanismy překonání krize; rozvoj státu v 11. století
 České země v 11.-12. století; přemyslovské úděly na Moravě; problematika rozvoje aristokracie; proměny venkovského prostředí; hmotná kultura 11.-12. století;
 Problematika kolonizace – vnitřní i vnější – charakteristika různých typů a fází kolonizace
 Vrcholný přemyslovský stát – 13. až počátek 14. století; kolonizace, emfyteuze, proměna krajiny, počátky měst – vznik nových vrstev společnosti; podoba měst, proměny krajiny; typy šlechtických sídel 13.-14. století
 Hospodářství vrcholného středověku – zemědělství, těžba surovin a řemesla
 Hmotná kultura vrcholného středověku
 Vybrané problémy vrcholného a pozdního středověku

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bednaříková, J.: Stěhování národů. Praha, Vyšehrad 2003
• Bednaříková, J.; Homola, A.; Měřínský, Z.: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha, Vyšehrad 2006.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Beranová, M.; Lutovský, M.: Slované v Čechách. Archeologie 6. - 12. století. Praha, Libri 2009.
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
•Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Co můj kostel má, nemůže kníže odníti (sborník). Praha, NLN 2011.
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
•Dragoun, Z.: Praha 885-1310. Praha, Libri 2002.
• Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno 2001.
• Charvát, P.: Zrod českého státu 568-1055. Praha, Vyšehrad 2007.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha 2009.
• Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
• Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 1999, 631- 648.
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Zábojník, J.: Slovensko a avarský kaganát. Nitra 2004.
• Zaměřeno na středověk (sborník). Praha, NLN 2010.
• Zeman, J.: Nejstarší slovanské osídlení Čech. PA, 67, (1976) 115 - 236.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.
>>> Předmět užívá učební pomůcku projektu MOFFINO

Literatura doporučená studentům • Bednaříková, J.: Stěhování národů. Praha, Vyšehrad 2003
• Bednaříková, J.; Homola, A.; Měřínský, Z.: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha, Vyšehrad 2006.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Beranová, M.; Lutovský, M.: Slované v Čechách. Archeologie 6. - 12. století. Praha, Libri 2009.
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
•Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha 2009.
• Charvát, P.: Zrod českého státu 568-1055. Praha, Vyšehrad 2007.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalosti budou testovány formou písemné zkoušky, případně ústním přezkoušením

Sylabus TVARCHE - Úvod do archeologie
2013

Sylabus TVEKGRA - Vektorová grafika pro archeology
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Ďurďa Lukáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na práci s grafickými programy určenými pro tvorbu vektorové grafiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Po absolvování předmětu bude student schopen graficky zhotovit vlastní výkresy obohacené o textury, šrafy, popřípadě legendy obrázku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vektorová grafika v archeologii
2. Úvod do prostředí grafického programu pro práci s vektorovou grafikou a ukázky zpracování
grafiky s tématikou archeologie
3. Práce se základními nástroji pro tvorbu vektorové grafiky (kresba čáry, křivky, obdélníku, kruhu)
4. Využití hladin (vrstev) pro vektorovou grafiku
5. Použití textu ve vektorové grafice
6. Definování základních složek kresby archeologického objektu z hlediska grafických typů a kresba jeho půdorysu
7. Definování potřebných komponent ke kresbě profilu archeologického objektu, dalších komponent objektu a následná kresba
8. Práce s pokročilými nástroji pro tvorbu vektorové grafiky (šrafy, textury, ořezávání, otáčení, posunutí)
9. Kresba měřítka výkresu, severky a předtisková příprava
10. Vlastní zpracování výkresu (kresba půdorysu)
11. Vlastní zpracování výkresu (kresba profilu)
12. Vlastní zpracování výkresu (kresba ostatních komponent výkresu)
13. Závěrečné ukázky možnosti směřování další tvorby (3D )

Literatura, na níž je předmět vystavěn BOUTON, Gary David. Mistrovství v CorelDRAW. Brno : Computer Press, 2009. 872 s. PÍRKOVÁ, Kateřina; KADAVÝ, Dušan. CorelDRAW X4. Brno : Computer Press, 2009. 416 s. SPIELMANN, Michal; ŠPAČEK, Jiří. AutoCAD : Názorný průvodce pro verze 2004 až 2007. Brno : COMPUTER PRESS, 2007. 284 s. OMURA, George. AutoCAD 2007 : praktický průvodce. Praha : GRADA Publishing a. s., 2008. 384 s. Programové vybavení: AutoCAD 2007, Inkscape, jako alternativy CorelDRAW a Open Office Draw

Literatura doporučená studentům BOUTON, Gary David. Mistrovství v CorelDRAW. Brno : Computer Press, 2009. 872 s. PÍRKOVÁ, Kateřina; KADAVÝ, Dušan. CorelDRAW X4. Brno : Computer Press, 2009. 416 s. SPIELMANN, Michal; ŠPAČEK, Jiří. AutoCAD : Názorný průvodce pro verze 2004 až 2007. Brno : COMPUTER PRESS, 2007. 284 s. OMURA, George. AutoCAD 2007 : praktický průvodce. Praha : GRADA Publishing a. s., 2008. 384 s. Programové vybavení: AutoCAD 2007, Inkscape, jako alternativy CorelDRAW a Open Office Draw

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináři a zpracování výkresu

Sylabus TVOPRED1 - Volitelná přednáška 1
2008

Sylabus TVOPRED2 - Volitelná přednáška 2
2008

Sylabus TZADATA - Základy databází pro archeology
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Ďurďa Lukáš

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět slouží pro získání základních znalostí z oblasti databázových systému s ohledem na jejich aplikaci v archeologii. Důraz je kladen především na správnost tvorby databázových tabulek a práce s nimi pomocí dotazování (jazyk SQL).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je naučit vytvářet kvalitní databáze a získat znalosti využitelné pro další aplikace (GIS).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Modely aplikace databázových systémů v archeologii
2. Práce s tabulkami, datové typy, návrh tabulky odpovídajícího charakteru archeologických dat
3. Práce s tabulkami (import, export, apod.)
4. Úvod do relačních databází, vyjádření vztahu mezi archeologickými entitami pomocí
relačního schématu
5. Tvorba relací a dotazy
6. Dotazy a SQL z pohledu poptávky archeologie
7. Tvorba formulářů pro zadávání archeologických dat
8. Tvorba formulářů pro zadávání archeologických dat
9. Sestavy
10. Ostatní databázové systémy využitelné pro organizaci a archivaci archeologických dat
11. Projekty - sestavení databáze archeologického výzkumu
12. Projekty- sestavení databáze archeologického výzkumu

Literatura, na níž je předmět vystavěn HLAVENKA, J., LAPÁČEK, J., ROUBAL, P., MAGERA, I., MORKES D. Microsoft Access 2000 Jednoduše, srozumitelně, názorně. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2003, 188 s., ISBN 8025100111 FEDDEMA, Helen. Mistrovství v Microsoft Access 2002 . Brno : Computer Press, 2002. 624 s. VIESCAS, John; CONRAD, Jeff. Mistrovství v Microsoft Office Access 2007 . Brno : Computer Press, 2008. 1224 s. programové vybavení: Microsoft Access 2010

Literatura doporučená studentům HLAVENKA, J., LAPÁČEK, J., ROUBAL, P., MAGERA, I., MORKES D. Microsoft Access 2000 Jednoduše, srozumitelně, názorně. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2003, 188 s., ISBN 8025100111 FEDDEMA, Helen. Mistrovství v Microsoft Access 2002 . Brno : Computer Press, 2002. 624 s. VIESCAS, John; CONRAD, Jeff. Mistrovství v Microsoft Office Access 2007 . Brno : Computer Press, 2008. 1224 s. programové vybavení: Microsoft Access 2010

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináři a zpracování projektu

Sylabus TZAGEAR - Základy geologie pro archeology
2008

Sylabus UARCHIT - Úvod do archivnictví
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Němečková Věra

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Účelem přednášky a semináře je seznámit studenty se základními pojmy z oblasti archivnictví, s dějinami archivů a archivnictví, současným stavem a organizací archivů v ČR. Studenti mají získat základní přehled o spisové službě, skartací,pořádání a přípravě archivních pomůcek. Nedílnou součástí úvodu do archivnictví bude exkurze do některého státního nebo městského archivu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účelem přednášky a semináře je seznámit studenty se základními pojmy z oblasti archivnictví, s dějinami archivů a archivnictví, současným stavem a organizací archivů v ČR. Studenti mají získat základní přehled o spisové službě, skartací,pořádání a přípravě archivních pomůcek. Nedílnou součástí úvodu do archivnictví bude exkurze do některého státního nebo městského archivu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova:
Základní archivní pojmy, seznámení s literaturou a s hlavními domácími a zahraničními odbornými archivními periodiky, stručný přehled vývoje archivnictví a archivistiky.
Archivní zákon a další významné normativní právní akty z oblasti archivnictví, seznámení se se strukturou a úkoly archivů v České republice.
Vývoj a současný stav spisové služby, základní pojmy z oblasti spisové služby, přehled základních etap spisové služby.
Skartace – objasnění pojmu, význam skartace, postup provádění skartace, kategorizace archiválií, vnitřní skartace a její specifika.
Pořádání archiválií – inventarizace, katalogizace, vytváření databází, archivních informačních příruček a průvodců. Využívání archiválií. Badatelna a badatelé.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Studijní literatura a studijní pomůcky
Friedrich BECK – Eckart HENNING (Hrsg.): Die archivalischen Quellen. Eine Einführung in ihre Benutzung, 2, Aufl., Weimar 1994.
Ivan HLAVÁČEK – Jaroslav KAŠPAR – Rostislav NOVÝ: Vademecum pomocných věd historických, 1. vyd., Praha 1988, 2. přeprac. vyd., Jinočany 1994, 3. vyd., Jinočany 1997.
Józef SZYMAŃSKI: Nauki pomocnicze historii od schyłku IV do końca XVIII w., Warszawa 1972.
Jaroslav KAŠPAR: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 1.-2. sv., 3. přeprac. vyd., Praha 1987.
Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jaroslav KAŠPAR: Paleografická čítanka, 1.-2. část, Praha 1982.
Jindřich ŠEBÁNEK – Zdeněk FIALA – Zdeňka HLEDÍKOVÁ (red.): Česká diplomatika do roku 1848, 1. vyd., Praha 1971, 2. nezměněné vyd., Praha 1984.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Archivní příručka, Praha 1965.
Bittner, I. a kol.: Spisová a archivní služba ve státní správě, samosprávě a podnikatelské sféře. Linde, Praha 2005.
Jiřina Štouračová - Úvod do archivnictví, Brno 1999.

Literatura doporučená studentům Studijní literatura a studijní pomůcky
Friedrich BECK – Eckart HENNING (Hrsg.): Die archivalischen Quellen. Eine Einführung in ihre Benutzung, 2, Aufl., Weimar 1994.
Ivan HLAVÁČEK – Jaroslav KAŠPAR – Rostislav NOVÝ: Vademecum pomocných věd historických, 1. vyd., Praha 1988, 2. přeprac. vyd., Jinočany 1994, 3. vyd., Jinočany 1997.
Józef SZYMAŃSKI: Nauki pomocnicze historii od schyłku IV do końca XVIII w., Warszawa 1972.
Jaroslav KAŠPAR: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 1.-2. sv., 3. přeprac. vyd., Praha 1987.
Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jaroslav KAŠPAR: Paleografická čítanka, 1.-2. část, Praha 1982.
Jindřich ŠEBÁNEK – Zdeněk FIALA – Zdeňka HLEDÍKOVÁ (red.): Česká diplomatika do roku 1848, 1. vyd., Praha 1971, 2. nezměněné vyd., Praha 1984.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Archivní příručka, Praha 1965.
Bittner, I. a kol.: Spisová a archivní služba ve státní správě, samosprávě a podnikatelské sféře. Linde, Praha 2005.
Jiřina Štouračová - Úvod do archivnictví, Brno 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů

Sylabus UETNO2 - Úvod do etnografie II.
2005

Sylabus UVARCH - Úvod do archeologie
2007

Sylabus UVARCHT - Úvod do archeologie
2008

Sylabus UVARSTT - Úvod do archeologie středověku
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slezák Milan

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá rozsáhlým obodbím od počátků slovanského osídlení našich zemí až po vrcholně středověké období krize feudální společnsoti. V tomto širokém záběru je důraz kladem především na hmotnou kulturu a výsledky archeologie, ale stranou nezůstává ani historická kostra daného bodobí. Tematizován je tedy chronologicky utříděný historický vývoj i jednotlivé výrazné kapitoly vztahující se k hmotné kultuře, proměně krajiny a proměně společnosti

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je poskytnout studentům jednak základní hisotirckou chronologickou kostru a jednak vhled do důležitých problémů a procesů středověku na našem území. Student by si měl osvojit povědomí o průběhu středověkých dějin a o významných procesech, které po dlouhá staletí formovaly území i jeho obyvatele. Očekává se rovněž, že student získá také kompetence z hlediska znalosti středověké hmotné kultury.
•

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní pojmosloví, vymezení oboru, pomocné disciplíny.Dějiny české středověké archeologie.
• Naše země před příchodem Slovanů a zasazení středoevropského prostoru do mapy Evropy pozdního stěhování národů; problémy hledání slovanské pravlasti, etnogeneze Slovanů, expanze Slovanů
• První Slované v Čechách –osady, strategické polohy; časně slovanská pohřebiště; hmotná kultura – problém archeologických dokladů existence elit
• Sámova říše, avarský kaganát. Slované a Avaři v 8. století; Franská říše a Avaři
• Vnitřní kolonizace na počátku doby starohradištní, Vznik a podoba nejstarších hradišť
• Hmotná kultura starší doby hradištní; typologie raně středověké keramiky
• Pohanství a mýty starých Slovanů, případný odraz v archeologických pramenech
• Výjimečné „ knížecí hroby“; rozvíjení hradišť, problémy s datováním jejich výstavby
• Velká Morava - historie a archeologie; Hlavní moravská centra, poloha státu; hmotná kultura velkomoravského období Expanze moravského státu, problém rozlišení elitní hmotné kultury v dalších oblastech, dynamika politických změn a změn v hmotné kultuře; Počátky monumentální architektury
• Praha a Čechy v době velkomoravské, křest Bořivoje; Vztah Moravy a Čech, zrod samostatné české politiky za Spytihněva; Pád velké Moravy
• Český stát na počátku 10. století – Vratislav a Václav; Legendy a historie (Václav a Ludmila)
• Stát Boleslava I. A Boleslava II.; rozmach, expanze; ražba mincí; pražské biskupství; sv. Vojtěch; první kláštery; Slavníkovci;
• Krize Českého státu a její překonání v první polovině 11. století.
• České země v 11.-12. století; přemyslovské úděly na Moravě; elita – počátky vzniku šlechty, venkovské prostředí
• Vrcholný přemyslovský stát – 13. a počátek 14. století; kolonizace, emfyteuze, proměna krajiny, počátky měst – vznik nových vrstev společnosti
• Doba lucemburská; panovník ve vztahu k šlechtě a církvi; Rozvoj měst a růst jejich významu
• Prostředí vrcholně středověkých vesnic a měst – venkovská a městská krajina, vrcholně středověká sídla šlechty; církevní stavby
• Výroba ve vrcholném středověku – řemesla, zemědělství; důlní díla
• Hmotná kultura vrcholného středověku; Typologie vrcholně středověké keramiky
• Český stát v pozdním středověku; drobná a vyšší šlechta, proměny vazeb mezi prvky společnosti: rostoucí role šlechty a měst na úkor královské moci; předehra, průběh a důsledky husitských válek z hlediska proměny společnosti, proměna venkova a měst v 15. století; husitské války a poškjození církevní infrastruktury
•

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 -145
• Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav. Brno.
• Dragoun, Z.: Praha 885-1310. Praha, Libri 2002.
• Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
• Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno 2001.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha
• Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
• Kalina, P.: Praha 1310-1419. Kapitoly o vrcholné gotice. Praha, Libri 2004.
• Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
• Mezník, J.: Lucemburská Morava. Praha, NLN 1999.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. Díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 1999, 631- 648.
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Zábojník, J.: Slovensko a avarský kaganát. Nitra 2004.
• Zeman, J.: Nejstarší slovanské osídlení Čech. PA, 67, (1976) 115 - 236.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. Díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.

Literatura doporučená studentům Literatura, na níž je předmět vystavěn Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000.
• Bubeník, J.- Pleinerová, I. -Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 –145
• Bubeník, J. –Pleinerová,I. –Profantová, N. 1998: 0d počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA, 89, 104 -145
• Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení - Břeclav. Brno.
• Dragoun, Z.: Praha 885-1310. Praha, Libri 2002.
• Galuška, L. 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města, in Z pravěku do středověku (Nekudův sb.), Brno, 73- 83
• Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.(edt) Velká Morava mezi východem a západem, Brno 2001.
• Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha
• Jelínková, D.1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě. In: V. Nekuda-J.Unger-M. Čižmář (eds.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno, 251-281.
• Kalina, P.: Praha 1310-1419. Kapitoly o vrcholné gotice. Praha, Libri 2004.
• Klanica, Z.1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006.
• Kuna, M. - Profantová, N. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha.
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Lutovský, M.1996: Hroby předků. Praha
• Mezník, J.: Lucemburská Morava. Praha, NLN 1999.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. Díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Nekuda, V. - Reichertová, K.: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno 1968;
• Petráň, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I(1,2), Praha 1985;
• Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, AR 51, 1999, 631- 648.
• Profant,M. – Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha, Libri 2000.
• Profantová N.- Lutovský, M.: Sámova říše. Academia 1995.
• Smetánka, Z.: Hledání zmizelého věku, Praha
• Smetánka, Z.: Legenda o Ostojovi. Praha, NLN 2005.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003.
• Zábojník, J.: Slovensko a avarský kaganát. Nitra 2004.
• Zeman, J.: Nejstarší slovanské osídlení Čech. PA, 67, (1976) 115 - 236.
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.
• Beranová, M.: Slované. Praha, Libri 2000
• Bláhová, M.; Frolík, P.; Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české, I (do r.1197). Praha, Paseka 1999.
• Bobková, L.; Bártlová, M.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-A (1310-1409). Praha, Paseka 2002.
• Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny české, IV-B (1310-1409). Praha, Paseka 2003.
• Čornej, P.: Velké dějiny zemí Koruny české, V. (1402-1437). Praha, Paseka 2000.
• Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, NLN 2006
• Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha- Libri 2001.
• Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I.-II. Díl. Praha. Libri 2002-2006.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, II (1197-1250). Praha, Paseka 2000.
• Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny české, III (1250-1310). Praha, Paseka 2002.
• Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha, NLN 1997.
• Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa. Praha, NLN 2001.
• Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Praha, NLN 2003
• Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha, NLN 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalosti budou testovány formou písemné zkoušky, případně ústním přezkoušením

Sylabus UVHIVET - Úvod do historických věd
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Grulich Petr

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Účelem předmětu je popsat zásady historikovy práce - její metody, postupy a formy. Studentům bude objasněno použití metody analytické, syntetické, sondážní atp. Prezentována bude celá šíře historických věd, popsán jejich smysl a vzájemné vazby. Studenti budou seznámeni s místem historických věd ve vědním systému a s interdisciplinárními vztahy.
Uvedena budou základní citační pravidla, obecná pravidla práce s literaturou a s prameny, kritika pramene, atp.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účelem předmětu je popsat zásady historikovy práce - její metody, postupy a formy. Studentům bude objasněno použití metody analytické, syntetické, sondážní atp. Prezentována bude celá šíře historických věd, popsán jejich smysl a vzájemné vazby. Studenti budou seznámeni s místem historických věd ve vědním systému a s interdisciplinárními vztahy.
Uvedena budou základní citační pravidla, obecná pravidla práce s literaturou a s prameny, kritika pramene, atp.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Účelem předmětu je popsat zásady historikovy práce - její metody, postupy a formy. Studentům bude objasněno použití metody analytické, syntetické, sondážní atp. Prezentována bude celá šíře historických věd, popsán jejich smysl a vzájemné vazby. Studenti budou seznámeni s místem historických věd ve vědním systému a s interdisciplinárními vztahy.
Uvedena budou základní citační pravidla, obecná pravidla práce s literaturou a s prameny, kritika pramene, atp.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literatura, na níž je předmět vystavěn Bloch, M.: Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha 1967
Goll, J.: Dějiny a dějepis. Vybr. spisy I. Praha 1928
Hroch, M. a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha, 1985.
Štefek, K.: Úvod do studia historie. Hradec Králové, 2000.
Čmejrková, S.- Daneš,F. Světlá,J.: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda)., 1999.
Eco, U.: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc (nakl. Votobia), 1997.
Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon), 2005.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Šesták,Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha (nakl. Academia), 2000.
Vyleťal,J. – Váchová, M.: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac), 2000.

Literatura doporučená studentům Bloch, M.: Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha 1967
Goll, J.: Dějiny a dějepis. Vybr. spisy I. Praha 1928
Hroch, M. a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha, 1985.
Štefek, K.: Úvod do studia historie. Hradec Králové, 2000.
Čmejrková, S.- Daneš,F. Světlá,J.: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda)., 1999.
Eco, U.: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc (nakl. Votobia), 1997.
Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon), 2005.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Šesták,Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha (nakl. Academia), 2000.
Vyleťal,J. – Váchová, M.: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac), 2000.

Literatura doporučená studentům Literatura, na níž je předmět vystavěn Bloch, M.: Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha 1967
Goll, J.: Dějiny a dějepis. Vybr. spisy I. Praha 1928
Hroch, M. a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha, 1985.
Štefek, K.: Úvod do studia historie. Hradec Králové, 2000.
Čmejrková, S.- Daneš,F. Světlá,J.: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda)., 1999.
Eco, U.: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc (nakl. Votobia), 1997.
Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon), 2005.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Šesták,Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha (nakl. Academia), 2000.
Vyleťal,J. – Váchová, M.: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac), 2000.

Literatura doporučená studentům Bloch, M.: Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha 1967
Goll, J.: Dějiny a dějepis. Vybr. spisy I. Praha 1928
Hroch, M. a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha, 1985.
Štefek, K.: Úvod do studia historie. Hradec Králové, 2000.
Čmejrková, S.- Daneš,F. Světlá,J.: Jak napsat odborný text. Praha (nakl. Leda)., 1999.
Eco, U.: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc (nakl. Votobia), 1997.
Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha (nakl. Slon), 2005.
Eckhard G. FRANZ: Einführung in die Archivkunde. 4., überarb. Aufl., Darmstadt 1993, 5. überarb. Aufl., Darmstadt 1999.
Šesták,Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha (nakl. Academia), 2000.
Vyleťal,J. – Váchová, M.: Úvod do studia odborné literatury. Praha (nakl. Orac), 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) podmíněno účastí na výuce a event. splněním studijních povinností.

Sylabus UVODEMT - Úvod do demografie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Lucie

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu Úvod do demografie je představit demografii po stránce teoretické i aplikační.
Studenti budou seznámeni se základy demografické analýzy, s hlavními populačními teoriemi a s problematikou demografických prognóz. Budou se orientovat v možnostech získání a využití demografických dat.
Studenti budou schopni vyhledávat relevantní demografická data a budou schopni je interpretovat a využívat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vymezení demografie, vnitřní členění demografických disciplín
Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace
Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny
Demografické ukazatele, časový rozměr demografických procesů
Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění
Etnická skladba obyvatelstva, další struktury obyvatelstva
Úmrtnost (ukazatele úmrtnosti, úmrtnostní tabulka, příčiny úmrtí)
Porodnost, plodnost, potratovost
Sňatečnost, rozvodovost
Celkové charakteristiky přirozené reprodukce
Migrace
Populační odhady, projekce, prognózy
Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení demografie, vnitřní členění demografických disciplín
Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace
Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny
Demografické ukazatele, časový rozměr demografických procesů
Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění
Etnická skladba obyvatelstva, další struktury obyvatelstva
Úmrtnost (ukazatele úmrtnosti, úmrtnostní tabulka, příčiny úmrtí)
Porodnost, plodnost, potratovost
Sňatečnost, rozvodovost
Celkové charakteristiky přirozené reprodukce
Migrace
Populační odhady, projekce, prognózy
Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Povinná:
Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997.

Literatura doporučená studentům Doporučená:
Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998.
Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.
Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR. Praha 1993.
Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha.
Časopis Demografie
Periodické i neperiodické publikace a internetové stránky:
Českého statistického úřadu (ČSÚ)
Evropského statistického úřadu (EUROSTAT)
Organizace spojených národů (OSN)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Úkoly dle požadavků vyučujícího

Sylabus VCJFJ1 - Cizí jazyk - francouzský
2005

Sylabus VCJFJ2 - Cizí jazyk - francouzský
2005

Sylabus VCJFJ3 - Cizí jazyk - francouzský
2005

Sylabus VCJFJ4 - Cizí jazyk - francouzský
2005

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dohnálková Hana

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 3 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem. První fáze studia je soustředěna na upevnění a prohloubení jazykových dovedností především v rovině gramatiky, a to tak, aby byla při překladu zachována maximální míra autenticity originálního textu. Druhým krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály do anglického jazyka s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury, z níž excerpované poznatky bude šířit v rámci své praxe v českém prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem seminární výuky je zvládnutí mluveného jazyka se zaměřením na prezentaci historických věd našeho území. Druhým cílem je odborný překlad a získání schopnosti kompilačně pracovat se zahraniční literaturou. Výstupem každého semestru je překlad odborného článku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Střídání konverzace, mluvnice, poslechu a odborného překladu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Literatura doporučená studentům Debarbat:La Métrologie, Paris: Publications de L´observatoire. Časopis “Lattara” č. 1, 2, 5, 7, 9. Roig, Cours de calculs topométrique, Paris: Eyrolles, 1987 Dubnisson, Cours élémentaire de Topographie, Paris: Eyrolles, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Udělení zápočtu (kreditů) je podmíněno účastí na výuce a plněním uložených úkolů a ukončeno zkouškou po CJFJ4

Sylabus VELVYZ - Velkoplošné výzkumy
2007

Sylabus VYSTME - Výzkum středověkého města
2006

Sylabus ZAINFO1 - Základy informatiky 1
2008

Sylabus ZAINFO2 - Základy informatiky 2
2008

Sylabus ZAKAMUT - Základy knihovnictví a muzejnictví
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Němečková Věra

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je poskytnout studentům základní informace o knihovnictví a muzejnictví. Důraz bude kladen především na vývoj knihovnictví a muzejnictví v českých zemích. Součástí předmětu je i praktická seminární část, v níž se studenti poučí o současné legislativě a jejím užití v praxi. Jedná se zejména o formy zpřístupnění muzejních sbírek a knihovního fondu. Pro tento typ studia bude důležitá i forma prezentace, která počítá s využitím digitalizace a následného přitažlivého zveřejnění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je poskytnout studentům základní informace o knihovnictví a muzejnictví. Důraz bude kladen především na vývoj knihovnictví a muzejnictví v českých zemích. Součástí předmětu je i praktická seminární část, v níž se studenti poučí o současné legislativě a jejím užití v praxi. Jedná se zejména o formy zpřístupnění muzejních sbírek a knihovního fondu. Pro tento typ studia bude důležitá i forma prezentace, která počítá s využitím digitalizace a následného přitažlivého zveřejnění.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - počátky muzejnictví v českých zemích a jeho vývoj do r. 1945
- muzejnictví po 2. sv. válce
- současná legislativa a praktické výstupy
- vývoj knihovnictví do 2. sv. války
- knihovnictví po roce 1945
- současné úkoly knihovnictví a jeho legislativa

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura, na níž je předmět vystavěn Legislativní dokumenty dostupné z www.w.nkp.cz
Návrh nové Strategie rozvoje knihoven ve Francii 2003 – 2005.Dostupné z www.nkp.cz
Cejpek, J. – Stručný přehled dějin českého knihovnictví. 2 dopl. a rozšíř. vyd. Praha 1967
Bohatcová, M. a kol. Česká kniha v průběhu staletí., Praha 1990
Kneidl, P. Z historie evropské knihy, po stopách knih, knihtisku a knihoven, Praha 1989.
Legislativní dokumenty dostupné na www.psp.cz a na www.cz-museums.cz
Žalman, J. a kol. Příručka muzejníkova I. – Praha 1975, II. vyd. Praha 2001.
Bibliopgrafia Muzeologica
Adresář muzeí a galerií v ČR
Oborové časopisy – české i světové provenience
Tématicky zaměřené sborníky, např.: Tezaurace a prezentace kulturního dědictví, Praha 2006. Museum vivum ad.

Literatura doporučená studentům
Literatura doporučená studentům Legislativní dokumenty dostupné z www.w.nkp.cz
Návrh nové Strategie rozvoje knihoven ve Francii 2003 – 2005.Dostupné z www.nkp.cz
Cejpek, J. – Stručný přehled dějin českého knihovnictví. 2 dopl. a rozšíř. vyd. Praha 1967
Bohatcová, M. a kol. Česká kniha v průběhu staletí., Praha 1990
Kneidl, P. Z historie evropské knihy, po stopách knih, knihtisku a knihoven, Praha 1989.
Legislativní dokumenty dostupné na www.psp.cz a na www.cz-meseums.cz
Žalman, J. a kol. Příručka muzejníkova I. – Praha 1975, II. vyd. Praha 2001.
Bibliopgrafia Muzeologica
Adresář muzeí a galerií v ČR
Oborové časopisy – české i světové provenience
Tématicky zaměřené sborníky, např.: Tezaurace a prezentace kulturního dědictví, Praha 2006. Museum vivum ad.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Plnění seminárních úkolů a testů.

Sylabus ZEAPRCE - The Early Prehistory of Central Europe
2014

Sylabus ZISTVE1 - Život středověké vesnice 1
2008

Sylabus ZISTVE2 - Život středověké vesnice 2
2008

Sylabus ZIVBAR - Život barbarů
2008

Sylabus ZSPCMPR - Selected Problems of Czech and Moravian Prehistory
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Trefný Martin

Garantující katedra ARCH - Katedra archeologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem kurzu je seznámit jeho zahraniční účastníky se základy pravěkého vývoje na území České republiky. Důraz je kladen zejména na ty archeologické lokality, kontexty či problémy, které mají celoevropský význam. Kurz informuje účastníky také o roli či významu pravěkých kultur na území ČR v rámci středoevropského pravěkého kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit účastníky se základy pravěkého období v ČR. Prezentovat nejvýznamnější lokality s celoevropským významem. Vyzdvihnout roli a význam pravěkých kultur na území ČR v rámci středoevropského vývoje.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia
2. Starší doba bronzová
3. Střední doba bronzová
4. Mladší a pozdní doba bronzová
5. Hmotná kultura d. bronzové
6. Starší doba železná (doba halštatská)
7. Časná doba laténská
8. Mladší doba železná (doba laténská)
9. Hmotná kultura d. železné
10. Doba římská
11. Doba stěhování národů
12. Hmotná kultura d. římské a stěhování národů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Ediční řada „The prehistory of Bohemia“
Pleiner, R. – Hrala, J. 1986: Archaeology in Bohemia 1981 – 1985. Praha.
Charvát, P. – Scott, B. 1991 (eds.). Archaeology in Bohemia 1986-1990. Praha.
Fridrich, J. 1994: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. On the Occasion of the 75th Anniversary of the Institute of Archaeology, Památky archeologické-Suppl. 1.Prague

Literatura doporučená studentům Bouzek, J. 2000: The Lusatian culture in Northwest Bohemia. Most.
Bouzek, J. – Koutecký, D. – Neustupný, E. 1966: The Knovíz Settlement of North- West Bohemia, Fontes Archaeologici Pragenses 10. Pragae.
Drda, P. – Rybova, A. 1999: Les Celtes de Bohême. Paris. Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren, Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae.
Harding, A. et al. 2007: Velim-violence and death in bornze age Bohemia. Praha.
Kolníková, Eva. 2012: Němčice: ein Macht-, Industrie- und Handelszentrum der Latènezeit in Mähren und Siedlungen am ihren Rande: kommentierter Fundkatalog Münzen. Brno.
Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha.
Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995: Die Býčí skála-Höhle. Mainz.
Salač. V.-Bemann, J. 2006: Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Praha-Bonn.
Tejral, J. - Pieta, K. – Rajtár, J. 1995: Kelten, Germanen, Römer im Mitteldonaugebiet : vom Ausklang der Latene-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno-Nitra.
Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. 1997: Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im Mittleren Donauraum. Brno.
Tejral, J. – Pilet, Ch. Kazanski, M. 1999 (eds.): L´occident romain et l´Europe centrale a l´époque des grandes migrations. Brno.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ukončení písemným testem.

Kreditové hodnocení předmětu	2
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Tichý Radomír
Garantující katedra	ARCH - Katedra archeologie
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	- - -
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Analýza artefaktů je součástí teorie, která v současné době vzniká na pomezí několika společenských věd. Vedle antropologie, sémiologie, filozofie aj. je to zejména sociologie, která do svých studií o společenských skupinami používaných. Archeologie jako obor, který naopak s artefakty pracuje jako s hlavními prameny, přispívá k této teorii především analytickými metodami.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Cílem je seznámit studenty s analýzami artefaktů
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. Teorie artefaktů 2. Věc - předmět - nástroj 3. Vlastnosti a znaky 4. Principy a metody popisu 5. Zásady klasifikace 6. Situační analýza 7. Technologie - funkce - styl 8. Prostorová analýza 9. Etnoarcheologie artefaktů 10. Sociologie artefaktů
Literatura, na níž je předmět vystavěn	Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549. Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP. Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Literatura doporučená studentům	Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525 - 549. Pavlů, I. 1997: Počátky keramiky. Praha Carolimun Pavlů, I. 2000: Život na neolitickém sídlišti. Praha ARÚP. Petříček, M. 1997: Úvod do (současné) filozofie. Praha Herrmann.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Ukončení písemným testem, v případě potřeby s ústním přezkoušením. Dle potřeby vyučujícího část výuky probíhá formou semináře s aktivní účastí studentů