Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | This module aims to provide the participants with a detailed understanding of some of the issues pertaining to security in Africa. It adopts a broad view of security and includes the analysis of threats to African state and its institutions as well as to individuals. Particular emphasis will be placed on the rigorous study and seminar discussions of selected case studies from across the continent using documentary and feature films as well as academic articles. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Půjde o experimentální semestrální kurz pro politology, v němž nebude hlavní pozornost věnována podrobnému a postupnému výkladu historie Evropy, ale na základě její základní znalosti (povinným předpokladem bude mezinárodní učebnice Dějiny Evropy, 2. přepr. vydání) bude upřednostněn výklad dějin společně sdílených hodnot a postojů Evropanů. V letním semestru budou na tento základní kurz navazovat dvě výběrové přednášky, rozvíjející základní tématiku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Půjde o experimentální semestrální kurz pro politology, v němž nebude hlavní pozornost věnována podrobnému a postupnému výkladu historie Evropy, ale na základě její základní znalosti (povinným předpokladem bude mezinárodní učebnice Dějiny Evropy, 2. přepr. vydání) bude upřednostněn výklad dějin společně sdílených hodnot a postojů Evropanů. V letním semestru budou na tento základní kurz navazovat dvě výběrové přednášky, rozvíjející základní tématiku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Existuje vůbec evropská historiografie? 2. Evropa jako kontinent nebo společnost národů 3. Sedm stadií evropské kultury 4. Křesťanství - historický vývoj, struktury a dynamika křesťanského života 5. Křižáci v Orientu (islám a křesťanství) 6. Evropské umění a společnost ve středověku (5. - 15. století) 7. Válka v evropské historii - války rytířů, žoldnéřů, obchodníků, profesionálů, revoluční, národů a techniky, včetně jaderných zbraní 8. Vznik moderních ideologií na začátku 19. století - liberalismus, konzervatismus, socialismus 9. Demokracie v Evropě 10. Nacionalismus a politika 11. Evropa a svět, Evropa v zámoří a vzpoura proti Evropě 12. Otázky evropské budoucnosti |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | N. Davies: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Ch. Dawson: Porozumět Evropě, Praha 1995 J. - B. Duroselle: Evropa a Evropané, Praha 2002 J. Fontana: Evropa před zrcadlem, Praha 2001 O. Halecki: Europa - Grenzen und Gliederung seiner Geschichte, Darmstadt 1957 J. Krejčí: O češství a evropanství, I. II., Osnabrück 1993 H. Salman: Evropa v novém světle, Praha 1995 H. Schmidt: Sebezáchova Evropy - perspektivy 21. století, Praha 2003 V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Další literatura Všechny knížky mezinárodní edice Utváření Evropy (u nás vydává Nakladatelství Lidové noviny) a z nich zvláště: R. Rémond: Náboženství a společnost v Evropě H. Schulze: Stát a národ v evropských dějinách R. I. Moore: První evropská revoluce 900 - 1200 F. Cardini: Evropa a islám |
Literatura doporučená studentům | Dějiny Evropy, 2. přepracované vydání - mezinárodní učebnice, Praha |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná a ústní část. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Účelem ročního kurzu bude podat základní znalosti i zdůvodnění evropského integračního procesu, jenž vyvrcholil po druhé světové válce snahou o založení Evropské unie. Zimní semestr se bude více věnovat historickým předpokladům tohoto procesu, letní pak spíše praktické integrační politice a jejím problémům i nedostatkům. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Účelem ročního kurzu bude podat základní znalosti i zdůvodnění evropského integračního procesu, jenž vyvrcholil po druhé světové válce snahou o založení Evropské unie. Zimní semestr se bude více věnovat historickým předpokladům tohoto procesu, letní pak spíše praktické integrační politice a jejím problémům i nedostatkům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod, prameny a literatura. Evropské základy a stvoření Evropy 2. Evropská idea v průběhu dějin 3. Meziválečná Evropa dvacátého století: britský federalismus, Panevropa a Briandův plán federální unie 4. Středoevropské projekty spolupráce 5. Hledání cest a východisek po druhé světové válce 6. Montánní unie a další pokusy o zakládání evropských společenství 7. Římské smlouvy a Evropské hospodářské společenství 8. Od Evropských společenství k Evropské unii 9. Evropská unie. Historické (páté) rozšíření a cesta ke sjednocené Evropě |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy - od antických počátků do současnosti, Praha 2004 Evropská unie od A až do Z - příručka evropské integrace, Praha 1997 P. Fiala - M. Pitrová: Evropská unie, Brno 2003 M. Pitrová - P. Fiala: Rozšiřování ES/EU, Brno 2001 H. - J. Schrötter: Aktuální slovník EU, Praha 2003 V. Veber - K. Vít (usp.): Za svobodu a demokracii II - rozšíření Evropské unie, Hradec Králové 2002 |
Literatura doporučená studentům | V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy - od antických počátků do současnosti, Praha 2004 Evropská unie od A až do Z - příručka evropské integrace, Praha 1997 P. Fiala - M. Pitrová: Evropská unie, Brno 2003 M. Pitrová - P. Fiala: Rozšiřování ES/EU, Brno 2001 H. - J. Schrötter: Aktuální slovník EU, Praha 2003 V. Veber - K. Vít (usp.): Za svobodu a demokracii II - rozšíření Evropské unie, Hradec Králové 2002 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen dílčí zkouškou, seminář se ukončuje zápočtem. Jeho podmínkou je kromě základní účasti přednesený referát na dohodnuté téma, na základě přeneseného referátu a následné diskuse dopracuje každý účastník semináře své téma do písemné podoby (předpokládá se rozsah 6 - 8 stran na počítači). |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se evropská politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika evropské politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha evropské politiky Historie evropské politiky Aktéři evropské politiky Diplomacie Evropské konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Problematika postavení subsaharské Afriky v rámci mezinárodních vztahů je s ohledem na soudobé dění velice aktuální, a to jak vzhledem k ekonomickému rozvoji některých afrických států (JAR, Angola, Ghana, Nigérie), tak vzhledem k současným bezpečnostním hrozbám (působení Al-Kajdy v Maghrebu nebo v Africkém rohu, pirátství, pašování drog atd.) Africký kontinent rovněž představuje důležitého partnera (i potenciálního konkurenta) EU a skýtá celou řadu lukrativních možností pro české exportéry. Přesto je však v českém prostředí (a nejen v něm) této problematice věnováno velmi málo prostoru. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz „Afrika v mezinárodních vztazích“ se zaměřuje nejprve na seznámení posluchačů s hlavními teoriemi MV a s jejich reflexí ze strany afrických autorů či afrikanistů. Poté stručně nastiňuje proces zapojování afriky do mezinárodního systému a její pozici od studené války až po současnost. Pozornost je přitom věnována nejen vztahům s bývalými či novými koloniálními mocnostmi, ale i otázce integrace, bezpečnosti či rozvoje. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška: Úvod do kurzu, rozdělení prezentací Seminář: Nekoná se. Týden 2 Přednáška: Teorie mezinárodních vztahů I – liberalismus vs. realismus Seminář: 2a) Waltz, Kenneth. 2000. „Realism after the Cold War." International Security 25, č. 1, 5–41. 2b) Keohane, Robert O. a Nye, Joseph S. 1987. „Power and Interdependence Revisited.“ International Organization 41, č. 4, 725–753. Týden 3 Přednáška: Teorie mezinárodních vztahů II – marxismus a kritické teorie Seminář: T3) Said, Edward W. 2003. Orientalism. London: Penguin Group, xi–70. Týden 4 Přednáška: Pre-koloniální a koloniální Afrika Seminář: Afrika – periferie, nebo semiperiferie? T4a) Wallerstein, Immanuel. 1974. "Dependence in an Interdependent World: The Limited Possibilities of Transformation withinthe Capitalist World Economy." African Studies Review 17, č. 1, 1-26. Jaké jsou limity aplikace „klasických“ teorií na subsaharskou Afriku? T4b) Douglas, Lemke. 2003. „African Lessons for International Relations Research.“ World Politics 56, č. 1, 114–138. Týden 5 Přednáška: Studená válka v Africe: fenomén dekolonizace Seminář: Prekoloniální vztahy 5) Smith, Robert. 1973. „Peace and Palaver: International Relations in Pre-Colonial West Africa“ The Journal of African History 14, č. 4, 599–621 Týden 6 Přednáška: Afrika po pádu bipolarity Seminář: Afrika a USA 6a) Ohaegbulam, Ugboaja F. 2004. U.S. Policy in Postcolonial Africa: Four Case Studies in Conflict Resolution. New York: Peter Lang, 51–87. Afrika a SSSR 6b) Bienen Henry. 1982. „Soviet Political Relations with Africa.“ International Security 6, č. 4, 153–173. Týden 7 Přednáška: Afrika a Evropská unie Seminář: Afrika a bývalé koloniální mocnosti 7a) Quinn, John J. a Simon, David J. 2006. „Plus ça change, . . . : The Allocation of French ODA to Africa During and After Cold War.“ International Interactions 32, 295–318. + Četba na základě vlastní rešerše studentů (minimálně 3 články k tématu vztahů Velké Británie či Portugalska k subsaharské Africe). Týden 8 Přednáška: Afrika a nové regionální mocnosti Seminář: Diskuse nad vztahy Afriky a EU: Chce EU Africe dopomoci k závislosti, nebo nezávislosti? Četba na základě vlastní rešerše studentů (minimálně 3 články k tématu). Týden 9 Přednáška: Bezpečnostní situace v Africe Seminář: Afrika a Brazílie 9a) Barbosa, Alexandre de Freitas, Narciso, Thais a Biancalana, Marina. 2009. „Brazil in Africa: Another Emerging Power in the Continent?“ Politikon 36, č. 1, 59–86. Afrika a ČLR 9b) French, Howard W. 2006. „Commentary: China and Africa“ African Affairs 106, č. 422, 127–132. Týden 10 Přednáška: Afrika a Č(SS)R Seminář: Hrozba terorismu v Africe T 10) Lyman, Princeton N. a Morrison, Stephen. 2004. „The Terrorist Threat in Africa“ Foreign Affairs 83, č. 1, 75–86. + Četba na základě vlastní rešerše studentů (minimálně 3 články k tématu aktuálního terorismu v Africe se zaměřením na Nigérii, Mali či Somálsko). Týden 11 Přednáška: Integrační procesy v Africe Seminář: Četba na základě vlastní rešerše studentů (články z mezinárodní politiky či českých médií na téma české zahraniční politiky vůči subsaharské Africe či pronikání českých firem do téhož regionu) Týden 12 Přednáška: Diskuse nad současným a budoucím postavení subsaharské Afriky v mezinárodních vztazích Seminář: 12) Kaplan, Seth. 2006. „West African Integration: A New Development Paradigm?“ The Washington Quaterly 29, č. 4, 81–97. Evaluace kurzu Týden 13 Přednáška: Zápočtový týden – přednáška se nekoná |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Barša, P. 2009. Dialog teorií. Praha: Slon. Mazrui, Ali A. 1993. General History of Africa VIII: Africa since 1935. Paris: UNESCO. Drulák, P. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Gebrewold, Belachew. 2007. Africa and Fortress Europe: Threats and Opportunities. Alder Harneit-Sievers, Axel, Marks, Stephen a Naidu, Sanusha. 2010. Chinese and African Perspectives on China in Africa. Cape Town: Pambazuka Press. Ohaegbulam, Ugboaja F. 2004. U.S. Policy in Postcolonial Africa: Four Case Studies in Conflict Resolution. New York: Peter Lang. Shipway, Martin. 2008. Decolonization and Its Impact: A Comparative Approach to the End of the Colonial Empires. Malden: Blackwell Publishing. Thompson, Alex. 2010. An Introduction to African Politics. London & New York: Routledge. Young, Crawford. 1994. The African Colonial State in Comparative Perspective. New Haven & London: Yale University Press. |
Literatura doporučená studentům | Bush, Barbara. 1999. Imperialism, Race and Resistance: Africa and Britain, 1919-1945. London & New York: Routledge. Drulák, Petr a Kratochvíl, Petr (eds). 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Interpretace politického fenoménu. Praha: Portál. Goldstein, Andrea a kol. 2006. The Rise of China and India: What's in it for Africa? B.m.: OECD. Keohane, Robert a Nye, Joseph. 1977. Power and Interdependence: World Politics in Transition. Boston: Little, Brown. Sylvester, Christine. 2004. Feminist International Relations: An Unfinished Journey. Cambridge: Cambridge University Press. Griffiths, Martin. (ed). 2007. International Relations Theory for the Twenty-First Century: An introduction. New York: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Pro zisk zápočtu je nutné: (1) Aktivně se účastnit seminářů a orientovat se v zadané četbě přičemž povoleny jsou maximálně 2 absence. Orientace v povinné četbě bude prověřována v rámci diskuse, popřípadě seminárním testem. Pokud student neprokáže znalost četby, bude mu udělena jedna absence. (2) Mít přehled o aktuálním dění v subsaharské Africe, které je relevantní pro mezinárodní vztahy. Studenti tak budou průběžně monitorovat základní zpravodajské servery, jako je BBC, All-Africa News Group, New York Times, News24 atd. Pokud student přehled neprokáže, bude mu udělena jedna absence. (3) Sepsat krátký článek – tři normostrany, který student umístí do Moodlu, a jehož základní teze bude prezentovat v 10 minutách na semináři. (4) Napsat jednostránkovou polemiku na vybraný článek v Moodlu. Na každý článek mohou být napsány maximálně dvě polemiky. Na polemice, stejně jako na článku, se hodnotí její formální i obsahová stránka. Předmět je zakončen písemným testem, jenž se zaměřuje zejména na obsah přednášek a seminářů. Způsob hodnocení Výsledná známka je odvislá od hodnocení písemného testu (0–80 b.), článku (0-10 b.) a polemiky (0–10 b.). Stupnice pro výslednou známku je následující: 100 – 90% … výborně 89 – 78% … velmi dobře 77 – 65% … dobře |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem tohoto kurzu je poskytnout posluchačům úhel pohledu, kterým se dívají země subsaharské Afriky na globální systém politických a ekonomických vztahů a na interakce mezi nimi. Kurz se proto zaměřuje nejprve na proces začleňování Afriky do tohoto systému, jehož následkem je vznik afrických států a poté i pokračující ovlivňování jejich podoby. Externí vlivy na státy subsaharské Afriky jsou nutně provázány s vlivy interními, tedy s reakcemi afrických politických elit, a proto ani ony nezůstávají stranou zájmu tohoto kurzu, stejně jako situace zemí subsaharské Afriky za studené války a po ní, kdy docházelo k „resuscitaci“ afrických ekonomik prostřednictvím restrukturalizačních plánů SB a MMF. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět se zaměří na postavení afrického kontinentu v mezinárodních vztazích. Nejprve podá přehled teoretických východisek a tématických specifik. Dále zachytí vývoj mezinárodní pozice Afriky a její role ve světovém řádu v různých relevantních obdobích. Především se zaměří na recentní a soudobé mezinárodní vztahy týkající se arabské severní Afriky, černé Afriky, respektive „bílých“ zón. Mezinárodní vztahy budou analyzovány jednak ve vnitroafrické dimenzi, dále ve vztahu Afriky k bývalým koloniálním mocnostem, za třetí v relaci Afrika-Evropa, za čtvrté v relaci Afrika-supranational corporations a nakonec z hlediska pozice Afriky v současném globálním systému mezinárodních vztahů. Kromě politiky jako hlavního hlediska budou použita částečně i prizmata ekonomická, kulturní, demografická, environmentální a další. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Bayart, J. 1993. The State in Africa. Politics of the Belly. New York: Longman. Coquery-Vidrovitch, Catherine. 1988. Africa. Endurance and Change South of the Sahara. Berkeley: University of California Press. Huband, Mark. 2001. The Skull beneath the Skin. Africa after the Cold War. Boulder: Westview Press. Gedlu, Mesfin. 2005. Subsaharská Afrika. Problémy demokracie, nacionalismu a mezinárodních vztahů. Praha: ÚMV. Chabal, Patrick a Deloz, J.P. 1999. Africa Works. Disorder as Political Instrument. Londýn: James Currey. Chabal, Patrick. 2008. Africa. The Politics of Suffering and Smiling. Londýn: Zed Books. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Illife, John. 2001. Afrika a Afričané, Praha: Vyšehrad Horáková, Hana. 2007. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové: Gaudeamus. Le Bilion, P. 2005. The Geopolitics of Resource Wars: Resource Dependence, Governance and Violence, Londýn: Frank Cass. Skalník, Petr (vyd.). 2004. Politická kultura: antropologie, sociologie, politologie. Praha: Set Out. Stojanov, Robert a Novosák, Jiří (eds.). 2008. Migration, Development and Environment. Cambridge: Cambridge Scholar Publishing. Tomeš, Jiří a Festa, David a Novotný Josef et al. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Aim of the course: This course is focused on one of the most frequently evoked legacies of the Greek world – democratic form of political organization. What does it mean with respect to ancient Athens and how the Athenian form of political organization differs from modern democratic governments? Are we allowed to talk about the democracy if we consider the exclusion of women, foreigners and slaves? Are there any apparent analogies between ancient and modern democracy, e.g. slavery, exclusion of women etc.? These questions and similar ones are going to be both raised and answered in this course. List of topics: About the use or abuse of history or how to study the Athenian democracy? Who were the fathers of democracy? The Solon’s legend, Cleisthenes and Ephialtes. The Greek-Persian wars and the process of democratization. Greek Tragedy and Comedy and Civic Ideology Aristocracy and Demos. Power of the people or the rule of Pericles? Athenian imperium and its relationship to allies and enemies. The Sophistic Movement: Rhetorics, Power and Legal Considerations Political Theory and the Athenian democracy (1. was there any theory supporting the power of people?, 2. renowned philosophers and their opinions on the Athenian democracy) Imperialism and Controversy over Slavery Democracy: Athenian and Modern Athenian Democracy and Modern Ideology Modern universalism vs. ancient exclusiveness |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | This course is focused on one of the most frequently evoked legacies of the Greek world – democratic form of political organization. What does it mean with respect to ancient Athens and how the Athenian form of political organization differs from modern democratic governments? Are we allowed to talk about the democracy if we consider the exclusion of women, foreigners and slaves? Are there any apparent analogies between ancient and modern democracy, e.g. slavery, exclusion of women etc.? These questions and similar ones are going to be both raised and answered in this course. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 About the use or the abuse of history or how to study Athenian democracy? Týden 2 What democracy?Who were the fathers of democracy? Constitutional development of Athens (The Solon’s legend, Pisistratides, Cleisthenes, Greek-Persian wars and the process of democratization, Ephialtes and the radicalization of democracy, oligarchic coups 411 and 404). Týden 3 Athenian empire and its relationship to the allies and enemies. Týden 4 The Ideology of Democratic Athens Týden 5 Origins of the Classical Political Theory as a Criticism of the Ideals, Values and Operation of the Athenian Democracy Týden 6 Origins of the Classical Political Theory as a Criticism of the Ideals, Values and Operation of the Athenian Democracy Týden 7 Athenian Drama, Politics and Civic Ideology Týden 8 Autochthony Myth its implications and critics (Euripides and Plato) Týden 9 Democratic and Philosophical Concept of Liberty Týden 10 Theories of Slavery Týden 11 Rhetoric and Power: about the use and abuse of rhetoric in democratic Athens Týden 12 Democracy Ancient and Modern Týden 13 Summary |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Balot, R.: Greek Political Thought. Oxford 2006. Bleicken, J: Die athenische Demokratie. Paderborn 1985. Canfora, L.: Democracy in Europe. Oxford 2006. Euben, J.P.: Greek Tragedy and Political Theory. Berkeley 1986. Euben, J.P. – Wallach, J.R. – Ober, J. (ed.): Athenian Political Thought and the Reconstruction of American Democracy. Ithaca 1994. Finley, M.I.: Ancient Slavery and Modern Ideology. London 1980. Finley, M.I.: Democracy, Ancient and Modern. London 1973. Garnsey, P.: Ideas of Slavery from Aristotle to Augustine. Cambridge 1996. Goldhill, S.: Reading Greek Tragedy. Cambridge 1986. Loraux, N.: The Invention of Athens. New York 2006. Loraux, N.: The Children of Athena. Princeton 1993. Loraux, N.: The Divided City. New York 2006. Meier, C.: The Greek Discovery of Politics. Cambridge 1990. Moore, J.M.: Aristotle and Xenophon On Democracy and Oligarchy. Berkeley 1986. Ober,J. Mass and Elite in Democratic Athens. Princeton 1989. Ober, J. Political Dissent in Democratic Athens, Princeton 1994. Ober, J. Democracy and Knowledge, Innovation and Learning in classical Athens. Princeton 2008. Saxonhouse, A. W. (2008). Free Speech and Democracy in Ancient Athens. Cambridge. Saxonhouse, A. W. (1996). Athenian Democracy: Modern Mythmakers and Ancient Theorists. Notre Dame Raaflaub, K.. The Discovery of Freedom in Ancient Greece. Chicago 2004. Raaflaub, K.- Morris, I. Democracy 2500? Questions and Challenges. Iowa1998. Raaflaub, K.A. – Ober, J. – Wallace W. R. Origins of Democracy in Ancient Greece. Berkeley 2007 Rhodes, P.J.: Ancient Democracy and Modern Ideology. London 2003. Robinson, E.W.: Ancient Greek Democracy: readings and sources. Oxford 2006. Winkler, J.J. – Zeitlin, F.I. (ed.): Nothing to do with Dionysos? Princeton 1992. Yunis, H.. Taming Democracy: Models of Political Rhetoric in Democratic Athens. Ithaca 1996. |
Literatura doporučená studentům | Balot, R.: Greek Political Thought. Oxford 2006. Barker, E. Greek Political Theory: Plato and his predecessors, Methuen 1964. Barker, E.T.E. Entering the Agon: Dissent and Authority in Homer, Historiography and Tragedy.Oxford 2011 Bleicken, J: Die athenische Demokratie. Paderborn 1985. Canfora, L.: Democracy in Europe. Oxford 2006. Euben, J.P.: Greek Tragedy and Political Theory. Berkeley 1986. Euben, J.P. – Wallach, J.R. – Ober, J. (ed.): Athenian Political Thought and the Reconstruction of American Democracy. Ithaca 1994. Finley, M.I. Politics in the Ancient World, Cambridge 1983. Finley, M.I.: Ancient Slavery and Modern Ideology. London 1980. Finley, M.I.: Democracy, Ancient and Modern. London 1973. Garnsey, P.: Ideas of Slavery from Aristotle to Augustine. Cambridge 1996. Goldhill, S.: Reading Greek Tragedy. Cambridge 1986. Kraut, R. Aristotle: Political Philosophy. Oxford 2002. Loraux, N.: The Invention of Athens. New York 2006. Loraux, N.: The Children of Athena. Princeton 1993. Loraux, N.: The Divided City. New York 2006. Meier, C.: The Greek Discovery of Politics. Cambridge 1990. Moore, J.M.: Aristotle and Xenophon On Democracy and Oligarchy. Berkeley 1986. Ober,J. Mass and Elite in Democratic Athens. Princeton 1989. Ober, J. Political Dissent in Democratic Athens, Princeton 1994. Ober, J. Democracy and Knowledge, Innovation and Learning in classical Athens. Princeton 2008. Raaflaub, K.. The Discovery of Freedom in Ancient Greece. Chicago 2004. Raaflaub, K.- Morris, I. Democracy 2500? Questions and Challenges. Iowa1998. Raaflaub, K.A. – Ober, J. – Wallace W. R. Origins of Democracy in Ancient Greece. Berkeley 2007 Rhodes, P.J.: Ancient Democracy and Modern Ideology. London 2003. Rhodes, P.J. A History of the Classical Greek World 478-323 B.C. Robinson, E.W.: Ancient Greek Democracy: readings and sources. Oxford 2006. Saxonhouse, A. W. (2008). Free Speech and Democracy in Ancient Athens. Cambridge. Saxonhouse, A. W. (1996). Athenian Democracy: Modern Mythmakers and Ancient Theorists. Notre Dame Schofield, M. Plato: Political Philosophy. Oxford 2006. Winkler, J.J. – Zeitlin, F.I. (ed.): Nothing to do with Dionysos? Princeton 1992. Yunis, H.. Taming Democracy: Models of Political Rhetoric in Democratic Athens. Ithaca 1996. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Test (Robinson, E.W. : Ancient Greeek Democracy : Readings and Sources. Oxford 2006) more than 80% - 1 more than 70% - 2 more than 60% - 3 |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. Dnes je mezinárodní politika ovlivněna výjimečným postavením USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika mezinárodní politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha mezinárodní politiky Globální politický systém Historie světové politiky Aktéři světové politiky Zahraniční politika Diplomacie Mezinárodní konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Pro teorii mezinárodních vztahů jsou příznačné systémový a historický přístup. Nejedná se jen o vztahy politické, ale i ekonomické, kulturní aj. Studium přihlíží ke specifikám světových oblastí, jako jsou Evropa, Severní Amerika či pacifická oblast. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Teorie a praxe mezinárodních vztahů dovolí posluchačům pochopit souvislosti národního vývoje v historické perspektivě. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Teorie mezinárodních vztahů 2. Historické etapy mezinárodních vztahů 3. Utváření koloniálních říší 4. Zánik kolonialismu 5. Dějiny diplomacie 6. Civilizace a kultury 7. Střet civilizací 8. Konec dějin? 9. Globalizace a integrace 10. Prolínání kultur 11. Mezinárodní dohody a smlouvy 12. Dynamika mezinárodních vztahů 13. Mezinárodní spolupráce v Evropě 14. Úloha USA v mezinárodních vztazích |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Štyrský J.: Mezinárodní vztahy I-III, Gaudeamus, HK 1998 Cetron M. – Davies O.: Křišťálová Země. Victoria, Praha 1994 Mezinárodní vztahy – teoretický časopis Dějiny diplomacie SNPL, Praha 1967 Slovník mezinárodního práva a politiky. Svoboda, Praha 1988 |
Literatura doporučená studentům | Štyrský J.: Mezinárodní vztahy I-III, Gaudeamus, HK 1998 Cetron M. – Davies O.: Křišťálová Země. Victoria, Praha 1994 Mezinárodní vztahy – teoretický časopis Dějiny diplomacie SNPL, Praha 1967 Slovník mezinárodního práva a politiky. Svoboda, Praha 1988 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | América Latina y Bolivia - modelos de desarrollo desde la independencia a la actualidad es un curso que contiene tres temas cruciales para el desarrollo de Bolivia y de la región latinoamericana. Este curso utiliza método comparativo. Los tres temas generales son los siguintes: Bolivia y América Latina en el contexto internacional y antecedentes históricos, El Vivir bien y las realidades basadas en el extractivismo y la cuestión indígena y la problemática regional. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | El objetivo importante de este curso está enfocado en el análisis de la situación y de los temas cruciales no solo contemporáneos pero también históricos de Bolivia en la perspectiva comparativa. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Programa del curso: Bolivia y américa Latina en el contexto internacional. Antecedentes históricos (primer bloque) 1. Desde la colonia, pasando por el modelo de desarrollo hacia afuera, por le modelo de desarrollo hacia adentro y el neoliberalismo. 2. Bolivia en una breve comparación con otros países de la región. 3. Principales problemas no resueltos: dependencia económica, desigualdades sociales, cuestión regional y problemática indígena. El Vivir bien y las realidades basadas en el extractivismo (segundo y tercero bloque) 1. El impacto de la crisis económica mundial de fines del siglo pasado y del modelo neoliberal en Bolivia y en otros países de la región tanto a nivel económico como político. 2. Crisis de legitimidad de los partidos políticos y recomposición del escenario político 3. La llegada al poder de Evo Morales 4. La nacionalización de los hidrocarburos 5. Plan Nacional de Desarrollo y el Vivir Bien 6. Los limites del cambio: vivir bien vs. realidades mundiales y el extractivismo La cuestión indígena y la problemática regional (cuarto bloque) 1. La descentralización como posibilidad de resolución de ambas problemáticas. 2. La nueva Constitución Política del Estado, La Ley Marco de autonomías y Descentralización. 3. Avances en los Derechos indígenas y problemas en la concreción de las autonomías indígenas 4. Las autonomías departamentales: avances y retrocesos. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Conaghan, Catherine M., Malloy, James M. 1994. Unsetting Statecraft: Democracy and Neoliberalism in the Central Andes. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Hagopian, Frances, Mainwaring, Scott P. 2005. „Introduction: The Third Wave of Democratization in Latin America.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 1–13. Mainwaring, Scott P., Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. „Latin American Democratization since 1978: Democratic Transitions, Breakdowns, and Erosions.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 14–59. Mayorga, René Antonio. 2005. „Bolivia´s Democracy at the Crossroads.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 149–178. Springerová Pavlína, Špičanová Lenka, Němec Jan a kol. Election Year 2006: Latin America at the Crossroads. Praha, AMO 2008. Skidmore, Thomas E., Smith, Peter H. 1992. Modern Latin America. Oxford. Smith, Peter H. 2005. Democracy in Latin America . New York: Oxford. Tanaka, Martín. 2005. „Peru 1980–2000: Chronicle of a Death Foretold? Deteminism, Political Decisions, and Open Outcomes.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 261–288. Vanden, Harry E., Prevost, Gary. 2006. Politics of Latin America: The Power Game. New York a Oxford: Oxford University Press. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. (Second edition) London, New York: Routledge. Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University. Weyland, Kurt Gerhard. 2004. „Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record.“ Latin American Politics & Society 46, č. 1, 135–157. Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Electoral Analysis. November 2005 – December 2006.“ Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Škop Michal |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Pokud si myslíte, že statistice nebo datům nikdy nemůžete rozumět, tak tento kurz váđ vyvede z omylu. Pokud se dat nebojíte, ale chcete se naučit, jak z nich dostat co nejvíce, tak tento kurz vám pomůže.Kurz Analýza dat je navržen jako úvod do práce s daty pro úplně každého. Uvidíte, že něco jiného je si něco "myslet", a něco jiného "vědět" na základě reálných dat. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student se naučí prakticky pracovat s daty, analyzovat je. Pochopí základní principy statistického myšlení. Získá přehled o základních statistických pojmech a bude je umět využívat. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Software pro analýzu dat - Spreadsheety (Open/Libre-Office, Excel, Google), R, komerční statistické programy Datové formáty - otevřené vs. uzavřené (csv, json a další), databáze (Google Fusion Tables, sql, ScraperWiki) Software pro vizualizaci dat - Spreasheety (Open/Libre-Office, Excel), Google Spreasheets, Google APIs, D3; mapy a kartogramy Vizualizace dat pomocí videa - Hans Rosling, 10000Pennies Otevřené datové zdroje pro politology - ČR (volby.cz, psp,cz, senat.cz, krajská a místní zastupitelstva), SR (nrsr.sk, statistics.sk, krajská a místní zastupitelstva, demagog.sk), EU (www.europarl.europa.eu, itsyourparliament.eu, votewatch.eu), Latinská Amerika Popisná statistika - průměry, medián, standardní odchylka, rozptyl Statistické modelování I - rozdělení pravděpodobnosti, statistický výběr, velikost vzorku Statistické modelování II - korelace, závislost/nezávislost, kauzalita Statistické modelování III - regrese, metoda nejmenších čtverců Statistické modelování IV - srovnání průměrů, t-test, ANOVA Základy data miningu pro politologii - shlukovací analýza, redukce dimenzí Analýza hlasování v zastupitelských sborech (spatial analysis) Lhaní pomocí analytických metod (a jak se mu bránit) Praktický miniprojekt |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz Doporučená literatura |
Literatura doporučená studentům | Hastie T., Tibshirani, R., Friedman, J.: The Elements of Statistical Learning: Data Mining, Inference, and Prediction. Poole K.T.: Spatial Models of Parliamentary Voting Wnag, C.: Sense and nonsense of statistical inference: controversy, misuse, and subtlety Rosling, H.: Videa na Ted.com, BBC The Guardian Datablog, http://www.guardian.co.uk/news/datablog Datablog, http://www.datablog.cz/ Dokumentace k používanému software https://www.coursera.org/course/stats1 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | kurz bude hodnocen na základě provedeného miniprojektu a krátké prezentace v průběhu kurzu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium příjezd na krátkodobý studijní pobyt: přednáška 1 hod. týdně
studium příjezd na krátkodobý studijní pobyt: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Political parties are generally regarded as one of the key institutions of representative democracy because they provide a linkage between citizens and the democratic political process. But is it true? Do the political parties really serve as the linkage or just as a vehicle for a particular group of people, carrying Madisonian “sinister interests”? Course “Analysis of Political Parties” focuses on these questions trying to respond to them through an analysis of the certain aspects of political parties such as: funding, candidate selection, organizational structure and membership. The course provides the theoretical principles of analysis as well as the concrete examples from the European, American and African political parties. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | The objective of the course “Analysis of Political Parties” is to focus on the vital elements of political parties, such as funding, candidate selection, organizational structure, membership, position in society, etc. The course provides the theoretical principles of analysis as well as the concrete examples from the European, American and African political parties. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Week 1 Lecture Opening lecture – content of the course, allocation of seminar papers. Tutorial … is not being held Week 2 Lecture Definition and origin of political parties. Tutorial W2a) Schonfeld, William R. 1983. “Review: Political Parties: The Functional Approach and the Structural Alternative.” Comparative Politics 15, No. 4, pp. 477–499. W2b) Sartori, Giovanni. Party Types, Organization and Functions. New York: Columbia University. Pp. 5–32. Week 3 Lecture Typology of political parties – elite, mass type; cartel-party. Tutorial W3a) Katz, Richard S. 2001. „The Problem of Candidate Selection and Models of Party Democracy.“ Party Politics 7, No. 3, pp. 277–296. W3b) Crysler, John. 2007. The end of ideology? Factional competition and the making of modern parties. An article presented at: the Annual Meeting of the Canadian Political Science Association, University of Saskatchewan, May 30-June 1 2007. Available at: www.cpsa-acsp.ca/papers-2007/Crysler.pdf (3. 9. 2009). Week 4 Lecture Membership in political parties – Do political parties need the members? Tutorial W4a) Mair, Peter and Biezen, Ingrid van. 2001. “Party Membership in Twenty European Democracies, 1980–2000.“ Party Politics 7, No. 1, pp. 5–21. W4b) Linek, Lukáš and Pecháček, Štěpán. 2007. “Low Membership in Czech Political Parties: Party Strategy or Structural Determinants?“ Journal of Communist Studies and Transition Politics 23, No. 2, pp. 259–275. Week 5 Lecture Selection of candidates I. – theoretical introduction. Tutorial W5) Pennings, Paul a Hazan, Reuven Y. 2001. „Democratizing Candidate Selection: Causes and Consequences.“ Party Politics 7, No. 3, pp. 267–275. Week 6 Lecture Selection of candidates II. – the analytical frameworks. Tutorial W6a) Rahat, Gideon and Hazan, Reuven Y. 2001. “Candidate Selection Methods: An Analytical Framework.” Party Politics 7, No. 3, pp. 297–322. W6b) Lundell, Kristen. 2004. „Determinants of Candidate Selection: The Degree of Centralization in comparative Perspective.“ Party Politics 10, No. 1. pp. 25–47. Week 7 Lecture Organizational structure of political parties. Tutorial W7a) Tan , Alexander C. 1997. “The Impacts of Party Membership Size: A Cross-National Analysis.” Journal of Politics 60, pp. 188–198. W7b) Carty, R.K. 2004. “Parties as Franchise Systems: The Stratarchical Organizational Imperative.” Party Politics 10, No. 1, pp. 5–24. Week 8 Lecture African political parties – the Ghanian Case Tutorial W8a) Gentili, Anna Maria. 2005. Party, Party Systems and Democratisation in Sub-Saharan Africa. An article presented at: Sixth Global Forum on Reinventing Government, Seoul (Republic of Korea), 24-27 May 2005. W8b) Ninsin, Kwame A. 2006. Political Parties and Political Participation in Ghana. A study sponsored by Konrad Adenauer Foundation. Accra/Berlin: KAS. Week 9 Lecture Funding of political parties. Tutorial W9a) Biezen, Ingrid van. 2004. “Political Parties as Public Utilities.” Party Politics 10, No. 6, pp. 701–722. W9b) Mayer, Kenneth R. and Wood, John M. 1995. “The Impact of Public Financing on Electoral Competitiveness: Evidence from Wisconsin, 1964- 1990.” Legislative Studies Quarterly 20, No. 1, pp. 69–88. W9c) Angell, Harold M. 1987. “Duverger, Epstein and the Problem of the Mass Party: The Case of the Parti Québécois.” Canadian Journal of Political Science / Revue canadienne de science politique 20, No. 2. , pp. 363–378. Week 10 Lecture Parties in post-communist countries. Tutorial W10a) Hanley, Seán. 2001. “Are the Exceptions Really the Rule? Questioning the Application of ‘Electoral-Professional’ Type Models of Party Organisation in East Central Europe.” Perspectives on European Politics and Society 2, č. 3, 453–479. W10b) Ishiama, John T. 1999. “The Communist Successor Parties and Party Organizational Development in Post-Communist Politics.” Political Research Quarterly 52, No. 1, pp. 87–112. Week 11 Lecture Role of political parties in society. Tutorial W11a) Dalton, Russell J. “The Decline of Party Identifications.” In: Parties without partisans. Eds. Russel J. Danton and Martin P. Wattenberg. b.m.: Oxford Scholarship Online Monographs. W11b) The Changing role of political parties. Available at: https://www.blackwellpublishing.com/mckay/pdfs/chapter5.pdf Week 12 Lecture Democratization of political parties. Tutorial W12a) Scarrow, Susan E. 1999. „Democracy within – and without – Parties.“ Party Politics 5, No. 3, pp. 275–282. W12b) LeDuc, Lawrence. 2001. „Democratizing Party Leadership Selection.“ Party Politics 5, No. 7, pp. 323–341. Week 13 Lecture Summary of the course, questions of students. Tutorial Evaluation of the course. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Gallagher, Michael; Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe: Institutions, Parties, and Governments. Boston: McGraw-Hill. Schmidt, Manfred G. 1996. "When parties matter: A review of the possibilities and limits of partisan influence on public policy." European Journal of Political Research, Vol. 30, No. 2., pp. 155-183. Sartori, Giovanni. 2005. Parties and party systems: A framework for analysis. Colchester: ECPR Press. Panebianco, Angelo. 1988. Political Parties: Organization and Power. Cambridge: Cambridge University Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Each student is supposed to pass three steps of evaluation: (1) First step is to write an article about one of the lectures’ topics listed below. The article should: (i) apply a theme from the selected topic to an existing political party (or parties), (ii) describe its real or anticipated consequences and (iii) compare them with the tendencies or hypothesis mentioned in the relevant reading(s). The article’s volume is limited to five standard pages (composed according the Department’s standards). (2) Second step is to present the article during the tutorial which is relative to article’s topic. (3) The last step is to pass the paper which examines knowledge of course’s substance. The final grades are derived from the results of the students’ papers according following way of paper’s grading: 100% – 85% … Excellent 84% – 69% … Very Good 68% – 53% … Good Below 52% … Insufficient |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Aim of the course: This course is focused on one of the most frequently evoked legacies of the Greek world – democratic form of political organization. What does it mean with respect to ancient Athens and how the Athenian form of political organization differs from modern democratic governments? Are we allowed to talk about the democracy if we consider the exclusion of women, foreigners and slaves? Are there any apparent analogies between ancient and modern democracy, e.g. slavery, exclusion of women etc.? These questions and similar ones are going to be both raised and answered in this course. List of topics: About the use or abuse of history or how to study the Athenian democracy? Who were the fathers of democracy? The Solon’s legend, Cleisthenes and Ephialtes. The Greek-Persian wars and the process of democratization. Greek Tragedy and Comedy and Civic Ideology Aristocracy and Demos. Power of the people or the rule of Pericles? Athenian imperium and its relationship to allies and enemies. The Sophistic Movement: Rhetorics, Power and Legal Considerations Political Theory and the Athenian democracy (1. was there any theory supporting the power of people?, 2. renowned philosophers and their opinions on the Athenian democracy) Imperialism and Controversy over Slavery Democracy: Athenian and Modern Athenian Democracy and Modern Ideology Modern universalism vs. ancient exclusiveness |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Literature: Balot, R.: Greek PoliticalThought. Oxford 2006. Bleicken, J: Die athenische Demokratie. Paderborn 1985. Canfora, L.: Democracy in Europe. Oxford 2006. Euben, J.P.: Greek Tragedy and Political Theory. Berkeley 1986. Euben, J.P. – Wallach, J.R. – Ober, J. (ed.): Athenian Political Thought and the Reconstruction of American Democracy. Ithaca 1994. Finley, M.I.: Ancient Slavery and Modern Ideology. London 1980. Finley, M.I.: Democracy, Ancient and Modern. London 1973. Garnsey, P.: Ideas of Slavery from Aristotle to Augustine. Cambridge 1996. Goldhill, S.: Reading Greek Tragedy. Cambridge 1986. Meier, C.: The Greek Discovery of Politics. Cambridge 1990. Moore, J.M.: Aristotle and Xenophon On Democracy and Oligarchy. Berkeley 1986. Ober,J.: Mass and Elite in Democratic Athens. Princeton 1989. Rhodes, P.J.: Ancient Democracy and Modern Ideology. London 2003. Robinson, E.W.: Ancient Greek Democracy (Readings and sources). Oxford 2004. Winkler, J.J. – Zeitlin, F.I. (ed.): Nothing to do with Dionysos? Princeton 1992. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politická antropologie je klíčovým podoborem sociální antropologie, příbuzným k politické sociologii, politologii a politické psychologii. Zaměřuje se na projevy autority a moci ve všech společnostech světa, minulých i současných, v komparativní perpektivě. Data získává prostřednictvím dlouhododých terénních výzkumů, ale i interpretací archeologických nálezů i písemných pramenů. Kurs se zaměří na odpověď na otázku co je to politika, autorita, moc, vláda, vůdcovství, společenská kontrola. Autorita v bezstátní společnosti (segmetárnost, bigman, rank). Centrální význam náčelnictví. Vývoj politické centralizace, raný stát a jeho typy. Moderní stát, národní stát, etnická identita jako politikum, veřejná moc, náboženství a ideologie. Politická kultura a její formy v současném světě. Problém univerzálnosti občanské společnosti. Moc mas a její omezení. Moc a autorita v institucích vzdělání, odborech, veřejné správy, podnicích, nadnárodních korporacích, nevládních organizacíách, profesionálních, kulturních zájmových sdruženích, církvích, sporotovních a neziskových asociacích. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přednášky a semináře se budou soustřeďovat na poznatky získané antropology, kteří konali dlouhodobé výzkumy politiky v různých společnostech světa. Studenti vykonají vlastní průzkumy, které zpracují do seminárních prací. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Politická antropologie - předmět a metody Týden 2 Politika, bezpečnost, autorita, moc Týden 3 Klasická politická antropologie (Fortes, Evans-Pritchard, Southall) Týden 4 Francouzská politická antropologie (Balandier, Clastres, Godelier) Týden 5 Politika bez centralizace (lovecko-sběračské společnosti, velcí mužové, pastevecké společnosti) Týden 6 Politická centralizace (náčelnictví) Týden 7 Antropologické studium státu (vznik, raný vývoj, předindustriální, industriální) Týden 8 Srovnávací studium totalitarismu, demokracie, populistických forem Týden 9 Formy přechodu od totalitarismu k demokracii (popřípadě zpět) Týden 10 Antropologie politického převratu Týden 11 Politická kultura z hlediska politické antropologie Týden 12 Politika v institucích, rodině, v neformálních skupinách Týden 13 Antropologie práva, diplomacie, míru, války, rozvoje |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Balandier, Georges. 2000. Politická antropologie. Praha: Dauphin. Clastres, Pierre. 1977. Society Against the State. New York: Urizen Books. Feinman, Gary M., Marcus, Joyce ed. 1998. Archaic States. Santa Fe, NM: School ofc American Research. Gellner, Ernest. 1997. Podmínky svobody.Občanská společnost a její rivalové . Brno: CDK. Gledhill, John. 2000. Power and Its Disguises. London: Pluto. Grinin, Leonid E., Carneiro, Robert L., Bondarenko, Dmitri M. et al., eds. 2004. The Early State, Its Alternatives and Analogues. Volgograd: Uchitel. Kradin, Nikolaj N.. 2001. Političeskaja antropologija. Moskva: Ladomir. Kurtz, Donald V.. 2001. Political Anthropology. Paradigms and Power. Bolulder, CO: . Lewellen, Ted. 1992. Political Anthropology. South Hadley: Bergin and Garvey. Skalník, Petr ed. 2004. Politická kultura: antroplogie, sociologie, politologie. Praha: Set Out. Vincent, Joan ed. 2002. Thed Anthropology of Politics. Oxford: Blackwell. Wolf, Eric R.. 1999. Envisioning Power. Ideologies of Dominance and Crisis. Berkeley: University of California Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Každý student vypracuje seminární práci, založenou na vlastním výzkumu a studiu literatury na téma "Problémy přechodu k demokracii v Africe/Latinské Americe v porovnání s postkomunistickým světem" Způsob hodnocení Pouze autor úspěšné seminární práce bude pak skládat ústní zkoušku. Známka se bude skládat z 50% za seminární práci a 50% za ústní zkoušku. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem této jednosemestrální přednášky je uvést bakalářské i magisterské studenty politologie do problematiky současné subsaharské Afriky z pohledu sociální antropologie. Koloniální a postkoloniální Afrika je se sociální antropologií neodmyslitelně spjata; tato disciplína hrála při studiu Afriky ústřední roli. Na příkladu významných etnografií o Africe bude analyzován komplikovaný vztah mezi Afrikou, resp. africkými studiemi a sociální antropologií. Při všech přednáškách budou využívány poznatky z terénních výzkumů přednášející a výsledky práce nejvýznamnějších minulých i současných sociálních antropologů, včetně dalších sociálně-vědních badatelů. Záměrem je umožnit základní orientaci v aktuálním dění v subsaharské Africe a vytvořit předpoklady pro další prohloubení znalostí v případě zájmu nebo profesionální potřeby. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Obsah přednášek 1) Antropologie subsaharské Afriky – úvod. 2) Viktoriánská éra: sociální evolucionismus, vědecké teorie o rase, fyzická antropologie. 3) Profesionalizace sociální antropologie v koloniální Africe. Role tzv. přímé vlády (Lugard). 4) Britská sociální antropologie 1920-1940: funkcionalismus (Malinowski a jeho žáci), strukturální funkcionalismus (Radcliffe-Brown). První antropologické monografie (Mair, Hunter). 5) Institucionalizace sociální antropologie v subsaharské Africe. 6) Americká afrikanistika. Francouzská antropologická škola (Balandier, Delafosse, Griaule) Různé systémy vládnutí (britský, francouzský, belgický, portugalský a italský). 7) Pozdní kolonialismus 1940-1960. Manchesterská škola (Gluckman, Turner, Mitchell) Výzkum afrických politických systémů. Urbanizace, městská etnicita. 8) „Koloniální spojení“: radikální (protikapitalistická) kritika antropologie. 9) Postmoderní krize reprezentace. Vznik nových škol, témat a směrů. Antropologie kolonialismu; postkoloniální studia; kulturní studia; subalterní studia. 10) Interdisciplinární výzkum subsaharské Afriky (srovnávací politologie, antropologie): Chabal, Daloz, Bayart. 11) Sociální antropologie a její role při studiu současné krize Afriky. Možnosti aplikované antropologie. 12) Sociální antropologie versus etnologie Jižní Afriky. 13) Závěrečná konsolidace kurzu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Grinker, Roy R. and Christopher B. Steiner (eds.) (2007) Perspectives on Africa: A Reader in Culture, History and Representation. Oxford: Blackwell Publishing. Moseley, William, G. (ed.) (2007) Clashing Views on African Issues. Mc Graw-Hill Contemporary Learning Series. Chabal, Patrick and Petr Skalník (eds.) (2010) Africanists on Africa. Current Issues. LIT Verlag for the University Hradec Králové. |
Literatura doporučená studentům | • C. Ake: Democracy and Development in Africa. Washington 1996. • S. Amin (ed.): Modern Migrations in Western Africa. London 1974. • G. Balandier: Sociology of Black Africa. London 1972 (pův.vydání Paris 1955). • P. Barter and B. Sansom (eds.): Race and Social Diference. Penguin 1972. • J.-F. Bayart: State in Africa. Politics of the Belly. London 1993 (pův. vyd. Paris 1989). • J.-F. Bayart, S. Ellis and B. Hibou: The Criminalization of the State in Africa. Oxford 1999. • M. Beisinger and C. Young (eds.): Beyond State Crisis. Postcolonial Africa and Post-Soviet Eurasia in Comparative Perspective. Woodrow Wilson Center Press 2002. • E. Boonzaier and J. Sharp (eds.) South African Keywords. Cape Town 1988. • A. Cohen: Custom and Politics in Urban Africa. London 1969. • F. Cooper: Africa since 1940. Cambridge 2002. • B. Davidson: The Black Man´s Burden. London 1992. • R. Dumont: False Start in Africa. London 1966. • S. Ellis (ed.): Africa Now. London 1996. • E. E. Evans-Pritchard: The Nuer. OUP 1940. • M. Fortes and E. E. Evans-Pritchard (eds.) African Political Systems. London 1987 (pův. vyd. 1940). • M. Gluckman: Custom and Conflict in Africa. London 1956. • H. Giliomee: The Afrikaners: biography of a people. London 2003. • P. Gutkind and P. Waterman: African Social Studies. Heineman 1977. • H. Horáková: Heritage, Tourism, and Nation-building in Post-apartheid South Africa. In Chabal, Patrick, Skalník, Petr et al. Africanists on Africa. Current Issues. LIT Verlag for the University of Hradec Králové, 2010, s. 195-208. • H. Horáková: 2009. Contested Langugage: Nuwe Afrikaanse Beweging in a New South Africa. In Machalík, T., Mildnerová, K., Záhořík, J. eds. Viva Africa 2008. Plzeň: ADELA Publishing, 2009, s. 183-202. • H. Horáková: Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové 2007. • H. Horáková: Zulu Nation: Ethnicity and Politics. In: Machalík, T.; Záhořík, J. (Eds.): Viva Africa 2007. Plzeň: Dryada, 2007, s. 113-125. • H. Horáková: Africká renesance: mýtus či realita? In Machalík, T. a Záhořík, J. (eds.). Viva Africa 2006. Ústí nad Labem: Vlasta Králová, 2006, s. 113-128. • M. Hunter. Reaction to Conquest. International African Institute 1936. • P. Chabal. Politics of suffering and smiling. London 2009. • P. Chabal and J.- P. Daloz: Africa Works. London 1999. • P. Chabal: Apocalypse Now? A Postcolonial journey into Africa. Inaugural lecture in King´s College, London 2000. Dostupné na: http://www.kcl.ac.uk/depsta/humanities/pobrst/pcpapers.htm • N. Chazan, R. Mortimer, J. Ravenhill and D. Rothchild: Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado 1992. • J. Illife: Afrika a Afričané. Praha 2001. • J. Kandert: Afrika. Praha 1984. • L. Kropáček a P.Skalník (eds.): Africa 2000. Forty Years of African Studies in Prague. Prague 2001. • P.C. Lloyd: Africa in Social Change. Harmondsworth 1967. • T. Machalík a J. Záhořík (eds.): Viva Africa 2008. Plzeň 2008. • T. Machalík a J. Záhořík (eds.): Viva Africa 2007. Plzeň 2007. • T. Machalík a J. Záhořík (eds.): Viva Africa 2006. Plzeň 2006. Dostupné na www.vivaafrica.cz • M. Meredith: The State of Africa. London: Free Press 2006. • M. Mamdani: Citizen and Subject: Contemporary Africa and the Legacy of Late Colonialism. Cape Town 1996. • H. Novotná: Côte d´Ivoire /I/,/II/, Nový Orient 57/2 - 3. Praha: AV ČR (2002): 55–57, 81 – 83. • R. Oliver and A. Atmore: Africa since 1800. Cambridge 2005 (pův. vyd. 1967). • S. and P. Ottenberg: Cultures and Societies of Africa. New York 1960. • P. Onderka (ed.): Afrika: dvojznačné jaro 1994. Praha 2004. • A.R. Radcliffe- Brown and D. Forde: African Systems of Kinship and Marriage. Oxford 1950. • A. Roberts : The Colonial Moment in Africa. Cambridge 1986. • M. Shostaková: Nisa: Dcera Kungů. Praha 1993. • P. Skalník: Africký stát na počátku třetího milénia. Mezinárodní politika 25 (8): 40-42. 2001. • P. Skalník (ed.): Politická kultura: antropologie, sociologie, politologie. Praha 2004. • A. Southall (ed.): Social Change in Modern Africa. London 1961. • W.Van Binsbergen (ed.): The Dynamics of Power and the Rule of Law. Essays on Africa and Beyond. LIT 2003. • R. Werbner: Reasonable Radicals and Citizenship in Botswana. The Public Anthropology of Kalanga Elites. Indiana 2004. • R. Werbner: Postcolonial subjectivities in Africa. London 2002. • R. Werbner (ed.): Memory and the Postcolony: African anthropology and the critique of power. London 1998. • R. Werbner and T. Ranger (eds.): Postcolonial Identities in Africa. London 1996. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast v seminářích, studium zadané literatury. Ústní prezentace studentů na vybrané téma. Písemný test v rozsahu odpřednášené látky a povinné literatury. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V návaznosti na výuku předmětu Sociologie 1 a 2 v 1. ročníku se blíže seznámit s problematikou odvětvových disciplín sociologie výchovy, rodiny, životního způsobu. Předmět sleduje širší společenské a kulturní aspekty výchovného působení na mladé i dospělé lidi, výchovný proces ve vztahu k prevenci a terapii negativního chování, význam výchovy při rozvíjení politické kultury a občanského dialogu. Zvláštní důraz je dále kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a jejich způsobu života. Orientovat se v problematice prevence sociálně deviantního chování. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1)Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2)Sociální podstata výchovného procesu, prostředí jako výchovný činitel. 3)Sociální kontext dětství (popis sociální situace). Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví. 4)Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). 5)Rodina jako hlavní socializační činitel, sociologické chápání rodiny. Instituce zaměřené na kompenzaci funkcí rodiny. 6)Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci. Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě). 7)Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. 8)Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a organizace s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace). 9)Hodnotová orientace mládeže. 10)Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). 11)Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializační činitel. 12)Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. 13)Sociální komunikace a výchova |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2 HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7 KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9 MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha: SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9 MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno: Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8 MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3 SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8 |
Literatura doporučená studentům | DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov: Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85 ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). Ústní zkouška. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 16 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | El resurgimiento del populismo en la década del 2000 en Venezuela, Bolivia y Ecuador ha inaugurado una masiva tendencia autoritaria en América Latina que difiere de anteriores experiencias. Esta tendencia ha colocado a la Región Andina en contraposición y, en varios sentidos, en confrontación con dinámicas democráticas predominantes en otros países del continente. Circunscritas preponderantemente a la Región Andina, las nuevas corrientes populistas y estructuras autoritarias de poder bajo liderazgos plebiscitarios han suscitado cuestiones de gran relevancia política y teórica relacionadas con las características de las transformaciones políticas que han generado y su impacto sobre la democracia representativa, el Estado y la gobernabilidad democrática. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | El curso tiene dos objetivos. En primer lugar, hacer una breve revisión crítica de los diversos enfoques teóricos que han sido utilizados en la explicación politológica de los nuevos gobiernos y/o regímenes populistas. En segundo lugar, realizar un análisis comparativo de las grandes similitudes políticas de estos regímenes y también de sus peculiares diferencias nacionales, por ejemplo, en términos del proceso gradual de centralización del poder, su legitimación ideológica y su relación con organizaciones populares. El curso trata sobre todo de contribuir desde una perspectiva comparativa a la conceptualización de la naturaleza o tipos de régimen político autoritario que se han consolidado en Venezuela, Bolivia y Ecuador a partir de las estrategias políticas de los gobiernos de Chávez, Morales y Correa. En las dos primeras sesiones, el curso aborda tres enfoques divergentes que resaltan en el análisis y debate teórico y político sobre los gobiernos y regímenes populistas: el de la calidad de la democracia, el de radicalización o profundización de la democracia y el de autoritarismo competitivo que parece imponerse como la visión analítica predominante en el campo académico. En las siguientes seis sesiones, el seminario examina el nuevo patrón de quiebre y la erosión gradual del régimen democrático y su deriva hacia un régimen autoritario planteando tres cuestiones fundamentales: 1) el populismo como ideología y estrategia de poder, y sus variantes nacionales, 2) los factores causales de la re-emergencia del populismo y 3) las dinámicas de concentración y centralización del poder estatal y sus mecanismos formales e informales. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Enfoques teóricos (dos sesiones) 1. Calidad de la democracia y profundización de la democracia Diamond, Larry and Morlino, Leonardo. 2004. “The Quality of Democracy: An Overview”. Journal of Democracy 15, no. 4: 20-31. * Levine, Daniel H. y Molina, José E. 2007. “La calidad de la democracia: Una visión comparada.”América Latina Hoy, no. 45 (abril): 17-46. Mazzuca, Sebastián. 2007. “Reconceptualizing Democratization: Access to Power Versus Exercise of Power”. In Gerardo L. Munck. Regimes and Democracy in Latin America. Oxford: Oxford University Press: pp. 39-49. * Munck, Gerardo L. 2010. “Repensando la cuestión democrática: La Región Andina en el Nuevo Siglo”. Revista de Ciencia Política 30, no. 1: 149-161. * Hawkins, Kirk. 2010. “Venezuela’s Participatory Democracy”. Latin American Politics and Society 52, no. 3: 31-66. 2. Autoritarismo competitivo * Levitsky, Steven and Way, Lucan A. 2011. Competitive Authoritarianism: Hybrid Regimes after the Cold War. Cambridge, MA: Cambridge University Press. Part I: Introduction and Theory. ___________. 2010. “Why Democracy Needs a Level Playing Field. Journal of Democracy 21, no. 1 (January): 57-68. * Schedler, Andreas, 2006. “The Logic of Electoral Authoritarianism”. In Andreas Schedler, ed. Electoral Authoritarianism: The Dynamics of Unfree Competition. Boulder, CO: Lynne Rienner Publishers. II. Erosión y ruptura del régimen democrático bajo el populismo autoritario (seis sesiones) 1. El populismo como ideología y estrategia de poder * Hawkins, Kirk. 2010. Venezuela’s Chavismo and Populism. Cambridge: Cambridge University Press. Chap. 2. Madrid, Raul. 2008. “The Rise of Ethnopopulism in Latin America”. World Politics 60, no. 3 (April): 475-508. * Mayorga, René Antonio. 2006. “Outsiders and Neopopulism: The Road to Plebiscitary Democracy”. The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Scott Mainwaring, Ana María Bejarano, and Eduardo Pizarro (eds.). Stanford, CA: Stanford University Press. Rovira Kaltwasser, Cristóbal. 2010. “Explaining the (Re) Emergence of Populism in Europe and Latin America”. Paper presented at the IPSA/ECPR Conference, Sao Paulo, Brasil. February 16-19. * Weyland, Kurt. 2001. “Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics.” Comparative Politics 34, no. 4 (October): 1-22. 2. Factores causales y contingentes: colapso del sistema de partidos, nuevos actores políticos y sociales, deficiencias de la gestión estatal en contextos económicos desfavorables * Hawkins, Kirk. 2010. Venezuela’s Chavismo and Populism. Cambridge: Cambridge University Press. Chap. 4 Levitsky, Steven and Roberts, Kenneth M. (eds.). 2011. The Resurgence of the Latin American Left. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Mainwaring, Scott. 2006. “State Deficiencies, Party Competition, and Confidence in Democratic Representation in the Andes”. In Mainwaring, Scott, Bejarano, Ana María and Pizarro, Eduardo. Op.cit. * Mainwaring, Scott. 2012. “From Representative Democracy to Participatory Competitive Authoritarianism”. Perspectives on Politics 10, no. 4 (December): 955-967. * Mayorga, René Antonio. 2006. “Outsiders and Neopopulism: The Road to Plebiscitary Democracy”. The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Ed. by Scott Mainwaring, Ana María Bejarano, and Eduardo Pizarro. Stanford, CA: Stanford University Press. Mazzuca, Sebastián. 2013. “Rentier Populism”. Journal of Democracy 24, no. 2 (April): 108-122. Roberts, Kenneth. 2009. “Parties and Populism in Latin America”. Draft prepared for the Conference “Populism of the 21st Century”. Wilson International Center for Scholars. Washington D.C. Seawright, Jason. 2012. Party System Collapse. Stanford: Stanford University Press. 3 - 5. La concentración del poder estatal y la erosión del Estado de Derecho: estrategias, procesos graduales y mecanismos formales e informales (asambleas constituyentes y reformas constitucionales, elecciones, judicialización de la política y movilización de masas) * Corrales, Javier and Penfold, Michael. 2011. Dragon in the Tropics. Hugo Chávez and the Political Economy of Revolution in Venezuela. Washington D.C: Brookings Institution Press. Chapter 2. * De la Torre, Carlos. 2013. “Technocratic Populism in Ecuador”. Journal of Democracy 24, no. 3 (July): 33-46. * Gómez Calcaño, Luis (coord.). 2010. “Venezuela: Democracia en crisis”. En Cameron, Maxwell y Luna, Juan Pablo (eds.). Democracia en la Región Andina. Lima: IEP. * Hurtado, Osvaldo. 2012. Dictaduras del Siglo XXI. El Caso Ecuatoriano. Quito: Paradiso Editores. Caps. 3-5 * Laserna, Roberto. 2010. “Mire, La democracia boliviana en los hechos”. Latin American Research Review. Special Issue: 28-58. * Mayorga, René Antonio. 2011. “Populismo radical y desmontaje de la democracia: el camino hacia la dictadura plebiscitaria”. Manuscrito inédito. Paredes, Pablo L. 2013. Revolución Ciudadana: Tanto para Tan Poco. Quito: s/n. Caps. 1, 15-16. 6. Naturaleza del régimen y el Estado populista: ¿democracia disminuida? ¿democracia participativa o radical? ¿autoritarismo competitivo? * Cameron, Maxwell. 2010. “The State of Democracy in the Andes: Introduction to a Thematic Issue of Revista de Ciencia Política”. Revista de Ciencia Política 30, no. 1: 5-20. Conaghan, Catherine and de la Torre, Carlos. 2008. “The Permanent Campaign of Rafael Correa: Making Ecuador’s Plebiscitary Presidency”. The International Journal of Press/Politics 13, no. 3. * Corrales, Javier and Penfold, Michael. 2011. Dragon in the Tropics. Hugo Chávez and the Political Economy of Revolution in Venezuela. Washington D.C: Brookings Institution Press. Chapters 1, 6. Gómez Calcaño, Luis y Arenas, Nelly. 2006. “El Proyecto Chavista: Entre el Viejo y el Nuevo Populismo”, en Populismo Autoritario: Venezuela 1999-2005. Cap. IV. Caracas: CENDES. * Kornblith, Miriam. 2013. “Chavismo after Chávez”. Journal of Democracy 24, no. 3 (July): 47-61. Latin American Newsletters. 2013. Special Report, “Venezuela after Chávez”. * Mayorga, René Antonio. 2008. “Populism in Bolivia: Can a Social Movement Govern without a Party?” In Bolivia: Social Movements, Populism, and Democracy. Democratic Governance and the ‘New Left’, no. 2. Washington D.C.: Woodrow Wilson International Center for Scholars. Latin American Program. * _____________. 2010. “Bolivia: Sociedad civil y Estado bajo un populismo plebiscitario y autoritario”. La ‘Nueva Izquierda’ en América Latina: Derechos Humanos, Participación Política y Sociedad Civil. Cynthia Arnson, Ariel Armony et alia (comp.). Washington D.C.: Woodrow Wilson International Center for Scholars, Universidad Torcuato di Tella. _____________. 2011. “Radical Populism in the Andes: From Erosion to Breakdown of Democracy”. Lecture at the Hellen Kellogg Institute for International Studies. University of Notre Dame. March 29 (unpublished). * Mainwaring, Scott. 2012. “From Representative Democracy to Participatory Competitive Authoritarianism”. Perspectives on Politics 10, no. 4 (December): 955-967. * Pachano, Simón; Basabe-Serrano, Santiago y Mejía, Andrés. 2010. “Ecuador: Democracia Inconclusa: Derechos Fundamentales, Instituciones políticas y Rendimientos gubernamentales”. Revista de Ciencia Política 30, no. 1: 65-85. * Pachano, Simón. 2011. “Una conclusión incierta: la calidad de la democracia en Bolivia, Ecuador y Perú”. En Pachano, Simón. Calidad de la democracia e instituciones políticas en Bolivia, Ecuador y Perú. Quito: FLACSO. _____________. 2012. “Estado actual y futuro de la democracia en Ecuador”. En Democracias en Transformación. ¿Qué hay de nuevo en los nuevos Estados andinos? Anja Dargatz y Moira Zuazo (editoras). La Paz: Plural Editores. _____________. 2012. “RC – R’C’ = 0”. Artículo inédito. Schedler, Andreas. 2010. “Authoritarianism’s Last Line of Defense”. Journal of Democracy 21, no. 1 (January): 70-80. * Stefanoni, Pablo. 2012. “Comparación del futuro de la democracia entre Venezuela, Bolivia y Ecuador”. En Democracias en transformación. ¿Qué hay de nuevo en las democracias andinas? |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | HUMAN RIGHTS WATCH REPORTS INTERNATIONAL CRISIS GROUP, SPECIAL REPORTS LATIN AMERICAN NEWSLETTERS, ANDEAN REPORTS LAPOP LATINOBAROMETRO CEPAL WORLD BANK http:/blogs.ubc.ca/andeandemocracy |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | El curso adopta la modalidad de seminario y consta de ocho sesiones de una hora y media cada una. La parte sustancial del seminario es el análisis temático basado en la lectura de artículos y capítulos de libros. Contribuciones orales de los estudiantes, que reflejan las lecturas, serán parte importante. Las lecturas asignadas para cada clase –marcadas con asterisco- son necesarias. Las otras lecturas citadas en la bibliografía son opcionales pero se recomienda tomarlas en cuenta. Gran parte de los artículos están disponibles online y otros trabajos inéditos estarán a disposición a través del Programa de Estudios Latinoamericanos. Los participantes serán evaluados de acuerdo a un corto ensayo final de máximo 5pp. sobre un tema de interés personal vinculado a la temática del curso, un informe oral en clase y la participación en la discusión. En la evaluación el ensayo final representa el 50%, el informe oral el 25% y la participación en clase el 25% del total. |
Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cíl kurzu Hlavním cílem kursu je seznámit studenty s problematikou afrických politických stran. Přednášky se zaměří na vznik a vývoj afrických politických stran, ideologii, jejich organizační strukturu, problematiku členství, funkce afrických politických stran, základní typy a typologii afrických politických stran. V seminární výuce bude věnována pozornost africkým politickým stranám ve vybraných zemích Metody výuky Jedná se o jednosemestrální přednáškový kurs zakončený zápočtem a zkouškou. V semestru probíhá dvouhodinová výuka (1+1). Organizace kurzu je rozložena do čtyř bloků, v prvním bloku (12. října 2007) proběhne jen přednášková činnost, v dalších třech blocích bude probíhat výuka formou dvou hodin přednášek a čtyř hodin seminářů (2. listopad, 23. listopad a 14. prosince 2007). Požadavky na ukončení Pro získání zápočtů student musí úspěšně absolvovat referát a aktivně se účastnit práce v semináři. Každý student musí odevzdat referát v písemné formě s náležitým formálními požadavky (použití vědeckého aparátu, seznam literatury). Účast v seminářích je povinná, studenti mohou chybět bez omluvy jen ve třech výukových jednotkách. Zkouška bude vykonána napsáním závěrečného testu ze znalosti problematiky probrané na přednáškách a v seminářích. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu Týden 1 1. ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Program kurzu, základní povinná a doporučená literatura, požadavky na ukončení, program seminářů, referáty, požadavky na referáty, požadavky na písemné práce. Týden 2 2. HISTORICKÝ VÝVOJ AFRICKÉHO POLITICKÉHO STRANICTVÍ Počátky vzniku afrických nepolitických a politických organizací, hlavní vývojové fáze, základní typy dominantních politických stran, současné africké politické strany Doporučená literatura: Hodgkin, Thomas (1961): African Political Parties. London: Penguin Books Ltd. , 2. Kapitola: The Setting, s.18-47. (xerox) Týden 3 3. AFRICKÉ ZÁJMOVÉ A NÁTLAKOVÉ ORGANIZACE A SKUPINY Vznik afrických zájmových spolků (vzdělávací, čtenářské, kulturní atd.), národněosvobozenecké fronty a hnutí, odborové organizace, profesní zájmové skupiny (právnické, lékařské, zdravotnického personálu, školské atd.) Doporučená literatura: Randall, Vicky (2007). Political Parties in Africa and the Representation of Social Groups. In: Basedau, Matthias-Erdman, Gero-Mehler, Andreas (2007). Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Sub-Saharan Africa. Scottsville (South Africa: University of KwaZulu-Natal Press, s.82-104 Týden 4 4. Vznik politických stran v Africe Teorie vzniku politických stran, hlavní modely vzniku afrických politických stran, typologie vzniku afrických politických stran Doporučená literatura: Fiala, Vlastimil (2005). Vznik politických stran v Africe: Teoretické a metodologické problémy výzkumu. Politologická revue, roč. 10, č. 1, červen, s.3-39 (ke stažení) Týden 5 5. IDEOLOGIE AFRICKÝCH POLITICKÝCH STRAN Úvod do afrických stranických ideologií, základní typy tradičních afrických ideologií, vývoz evropských ideologií, africký socialismus, afromarxismus, africký konzervatismus a pragmatismus, nástup moderních ideologií, metodologické problémy Doporučená literatura: Young, Crawford (1982). Ideology and Development in Africa. New Haven and London: Yale University Press Týden 6 6. ORGANIZAČNÍ VÝSTAVBA Stranická struktura, základní organizace, střední stranická úroveň, vrcholové stranické orgány, členství, stranické konference, financování afrických politických stran Doporučená literatura: Hodgkin, Thomas (1961): African Political Parties. London: Penguin Books Ltd. , 7. Kapitola: Party Organization, s.82-92 (xerox) Týden 7 7. STRANICKÝ LEADERSHIP Výběr vedoucích představitelů, autorita politických vůdců, vztah stranických vůdců a institucí afrického politického systému (vláda, parlament, masové organizace, masmedia) Doporučená literatura: Hodgkin, Thomas (1961): African Political Parties. London: Penguin Books Ltd. , 5. Kapitola: Party Organization, s.93-107. Týden 8 8. FUNKCE POLITICKÝCH STRAN Formulování a prezentace zájmů velkých společenských a etnických skupin (funkce politické artikulace), aktivizace a národní integrace (mobilizační a integrační funkce), tvorba politických doktrín a programů, formování veřejného mínění, politická výchova části, popřípadě celé africké společnosti (demokratická a politická funkce), účast v konstituování afrických politických systémů (legitimizační funkce), příprava afrických politických elit a její delegace do státního aparátu, odborových organizací apod., účast v boji o politickou moc, účast na výkon státní moci Doporučená literatura: Tordoff, William (2002): Political Parties. In: Tordoff, William. Government and Politics in Africa. Fourth Edition. Houndmills, Basingstoke: Palgrave, Macmillan, s.109-136 Týden 9 9. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY A JEJICH PŘIDRUŽENÉ ORGANIZACE Mládežnické organizace, ženské organizace, odbory, skupiny aktivistů Doporučená literatura: Hodgkin, Thomas (1961): African Political Parties. London: Penguin Books Ltd. , 5. Kapitola: Party Organization, s.117-124 (xerox) Týden 10 10. ZÁKLADNÍ TYPY POLITICKÝCH STRAN Elitní (tradiční elity, personalistické a klientelistické strany), masové (afrosocialistické, afromarxistické, reformistické, konzervativní, nacionalistické aj.) etnické (etnické strany, etnické kongresy, regionalistické strany) a volební (catch-all-party, programatické, personalistické) Doporučená literatura: Fiala, Vlastimil (2007). Typology od African Political Parties. Příspěvek na mezinárodní konferenci Viva Africa, Plzeň 2007. Plzeň, v tisku (ke stažení) Týden 11 11. TYPOLOGIE AFRICKÝCH POLITICKÝCH STRAN Základní typologie afrických politických stran, afrosocialistické, afrokomunistické, nacionální, etno/náboženské politické strany, Doporučená literatura: Erdmann, Gero (2007). Party Research: Western European Bias and the African Labyrinth. In: Basedau, Matthias-Erdman, Gero-Mehler, Andreas. Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Sub-Saharan Africa. Scottsville (South Africa: University of KwaZulu-Natal Press, s.34-64 (xerox) Týden 12 12. POSTAVENÍ AFRICKÝCH STRAN V POLITICKÉM SYSTÉMU Strany a struktura vlády, strany v parlamentu, strany a soudní systém, strany a veřejnost (masmédia, společenské organizace), Doporučená literatura: Kopecký, Petr and Mair, Peter (2002).Political Party and Government. In: Mohamed Salih, M.A. (ed.) (2002). African Political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. London: Pluto Press, s. 275-292 |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Basedau, Matthias-Erdman, Gero-Mehler, Andreas (2007). Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Sub-Saharan Africa. Scottsville (South Africa: University of KwaZulu-Natal Press Hodgkin, Thomas (1961). African Political Parties. London: Penguin Books. Morgenthau, Ruth Schachter (1964). Political Parties in French-Speaking West Africa. Oxford: Oxford University Press. Mohamed Salih, M.A. (ed.) (2002). African Political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. London: Pluto Press. Thomson, Alex (2004). An Introduction to African Politics. Second Edition. London and New York, Routledge Tordoff, William (2002). Government and Politics in Africa. Fourth Edition, Revised and Updated. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kostrounová Jana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je získání základních jazykových dovedností v rámci moderní spisovné arabštiny. Počáteční seznámení se specifickým zvukovým a grafickým systémem tohoto semitského jazyka bude následováno jednotlivými tématy vztahujícími se k běžné jednoduché konverzaci v arabském jazyce a doplněno odpovídající slovní zásobou; posluchači budou schopni jednoduché konverzace na obecné jazykové úrovni (rodina aj.) a čtení jednoduchých arabských textů. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je získání základních jazykových dovedností v rámci moderní spisovné arabštiny. Počáteční seznámení se specifickým zvukovým a grafickým systémem tohoto semitského jazyka bude následováno jednotlivými tématy vztahujícími se k běžné jednoduché konverzaci v arabském jazyce a doplněno odpovídající slovní zásobou; posluchači budou schopni jednoduché konverzace na obecné jazykové úrovni (rodina aj.) a čtení jednoduchých arabských textů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Arabská abeceda. Týden 2 Arabské písmo – procvičování. Správná výslovnost arabských hlásek. Týden 3 Krátké a dlouhé samohlásky. Nominativ podstatných a přídavných jmen. Neurčitý člen. Přívlastek shodný. Seminář – konverzace: pozdravy, slovní zásoba "rodina". Týden 4 Ligatury. Opis slovesa "mít". Ženský rod formální. Sponové sloveso "být". Otázka zjišťovací. Seminář – konverzace: představování se, další arabské pozdravy. Týden 5 Zdvojené souhlásky. Opisy slovesa "mít" (další tvary). Arabské číslice. Zájmena ukazovací. Kořen a kmen slova. Seminář: konverzace – rozšiřování slovní zásoby. Týden 6 Množná čísla. Shoda podstatných a přídavných jmen. Opakování a procvičování dosud probrané gramatiky. Diktát. Seminář: konverzace - rozšiřování slovní zásoby: popis věcí. Týden 7 Samostatná osobní zájmena v jednotném čísle. Člen určitý. Sluneční a měsíční souhlásky. Asimilace členu určitého. Přirozený ženský rod. Shoda přívlastku s podstatným jménem v rodě a určení. Seminář: konverzace – rozšiřování slovní zásoby: barvy. Týden 8 Jmenná věta. Přídavné jméno vztahové. Opakování gramatických jevů, souhrnná cvičení. Seminář – konverzace: rozšiřování slovní zásoby: počasí. Týden 9 Genitiv, předložky. Otázka doplňovací. Tázací zájmena a příslovce. Participium aktivní I. kmene. Přítomný čas. Seminář: opakování dosud probraných konverzačních témat. Týden 10 Přítomný čas – opakování. Časování sloves – procvičení. Budoucí čas. Zápor přítomného a budoucího času. Týden 11 Opakování gramatických jevů. Četba a překlad nevokalizovaného textu. Seminář: konverzace – rozšiřování slovní zásoby: pocity, charakterové vlastnosti. Týden 12 Dvojvýchodná jména. Minulý čas, zápor slovesného perfekta. Slovesná věta. Četba a překlad nevokalizovaného textu. Seminář: konverzace – rozšiřování slovní zásoby: "Na trhu: ovoce, zelenina" aj. Týden 13 Souhrnné opakování. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BAALBAKI, Mounir; BAALBAKI, Rohi: Al-Mawrid: English-Arabic/Arabic-English Dictionary. Beirut, Dar Al-Ilm Lil-Malayen: 2004. FLEISSIG, Jiří; BAHBOUH, Charif: Základy moderní spisovné arabštiny. Díl 2. Praha, Dar-Ibn Rushd: 2004. KROPÁČEK, Luboš: Slovník arabsko-český a česko-arabský: 4500 nejpoužívanějších slov denního tisku, úředních listin a naukové prózy. Praha, SPN: 1972. OLIVERIUS, Jaroslav; ONDRÁŠ, František: Moderní spisovná arabština: vysokoškolská učebnice. Díl 1. Praha, Set Out: 2007. ZEMÁNEK, Petr; MOUSTAFA, Andrea; OBADALOVÁ, Naděžda; ONDRÁŠ, František: Arabsko-český slovník. Praha, Set Out: 2006. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Písemný zápočet formou gramatického testu, ústní zkouška prověřující schopnost konverzace. Způsob hodnocení Aktivita na semináři, plnění úkolů. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kostrounová Jana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je úzce spjat s předmětem „Arabský jazyk 1“, jehož úspěšné absolvování je předpokladem pro další, navazující studium moderní spisovné arabštiny. Cílem přednášek je prohloubení základních jazykových znalostí; důraz bude především kladen na rozvíjení slovní zásoby, konverzaci, četbu arabských textů a poslechová cvičení. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz je úzce spjat s předmětem „Arabský jazyk 1“, jehož úspěšné absolvování je předpokladem pro další, navazující studium moderní spisovné arabštiny. Cílem přednášek je prohloubení základních jazykových znalostí; důraz bude především kladen na rozvíjení slovní zásoby, konverzaci, četbu arabských textů a poslechová cvičení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Procvičování plynulého čtení, překlad textu – Damašek. Opakování minulého, přítomného a budoucího času včetně tvoření záporu. Týden 2 Gramatika: Genitivní spojení. Překlad arabského textu. Rozvíjení slovní zásoby: Seznámení s arabským tiskem. Týden 3 Gramatika: Připojená osobní zájmena. Zájmena přivlastňovací. Zájmena osobní ve 2. pádě (po předložkách). Zájmena osobní připojená po slovesech. Tvoření dvojného čísla v arabštině. Poslech. Nová slovní zásoba, konverzace: Oblečení. Týden 4 Gramatika: Opakování a procvičování probrané gramatiky. Poslechové cvičení – arabská hudba: rozšiřování slovní zásoby. Týden 5 Gramatika: Perfektum slovesa "kána" (být). Sloveso "aráda" (chtít). Překlad arabského textu: novinový článek. Poslechové cvičení. Nová slovní zásoba, konverzace: Zdraví, lidské tělo. Týden 6 Gramatika: Diktát. Četba a překlad arabského textu. Arabská přísloví. Týden 7 Gramatika: Dny v týdnu. Číslovky. Překlad arabského textu, poslech. Rozšiřování slovní zásoby, konverzace: Práce a zaměstnání. Týden 8 Gramatika: Arabské měsíce. Hodiny. Překlad arabského textu, poslech. Nová slovní zásoba, konverzace: Volný čas. Týden 9 Studijní týden. Týden 10 Překlad arabského textu, poslechové cvičení. Rozšiřování slovní zásoby: Arabská kuchyně. Týden 11 Gramatická cvičení, překlad arabského textu, poslech. Rozšiřování slovní zásoby: V restauraci, v kavárně. Týden 12 Souhrnné opakování. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Baalbaki, Mounir; Baalbaki, Rohi: Al-Mawrid: English-Arabic/Arabic-English Dictionary. Beirut, Dar Al-Ilm Lil-Malayen: 2004. Fleissig, Jiří; Bahbouh, Charif: Základy moderní spisovné arabštiny. Díl 2. Praha, Dar-Ibn Rushd: 2004. Kropáček, Luboš: Slovník arabsko-český a česko-arabský: 4500 nejpoužívanějších slov denního tisku, úředních listin a naukové prózy. Praha, SPN: 1972. Oliverius, Jaroslav; Ondráš, František: Moderní spisovná arabština: vysokoškolská učebnice. Díl 1. Praha, Set Out: 2007. Zemánek, Petr; Moustafa, Andrea; Obadalová, Naděžda; Ondráš, František: Arabsko-český slovník. Praha, Set Out: 2006. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Nabyté znalosti budou pravidelně ověřovány prostřednictvím zadaných úkolů a soustavné domácí přípravy; rovněž se počítá se psaním průběžného testu během zimního semestru. Písemný zápočet formou gramatického testu, ústní zkouška prověřující schopnost konverzace. Způsob hodnocení Aktivní účast na semináři, plnění domácích úkolů. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | This course will introduce students to the linguistic, social and historical sources for studying Arab culture. The course begins with a brief introduction to the few pre-Islamic references to Arabs, the culture of Petra, The Arab Islamic expansion in the late antique period, and the eventual distinction of the Arab world into 'Maghreb' and 'Masharq', West and East. The course culminates with the recent events of the Arab Spring and its course in the failed secular nationalisms of the post-war era and the tension with Islamism. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cornelis H.M. Versteegh, The Arabic Language Albert Hourani, History of the Arab Peoples Adeed Dawish, The Rise and Fall of Arab Nationalism |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Škaloud Vladimír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seznámení s historií a osobnostmi východočeského kulturně historického regionu (při respektování souvislostí širších) i se stručným obeznámením s metodami regionálního výzkumu v historické vědě a také z aspektu obecnějšího. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem uvedeného kursu je zejména inspirování pro aplikaci na regionálně historickou problematiku, a to i v souvislostech s obecnějšími historickými jevy. Cíl ovšem spočívá také v jistém posilování historického povědomí i sounáležitosti s příslušným regionem nebo i danou lokalitou. To pro příští činitele i v regionálním veřejném životě má a musí mít své zcela nezastupitelné místo. Opomenout přitom není možno ani aspekt širšího všeobecného rozhledu takto připravovaných frekventantů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Kurs tak seznamuje jeho frekventanty především s logicky stanovenými vybranými kapitolami z historie východních Čech, a to jak s osobnostmi, které mají vztah k uvedenému regionu, tak i s některými událostmi a historickými artefakty i zajímavostmi. Pozornost je věnována osobnostem a událostem rázu politického, veřejného, vědeckého, kulturního, literárního apod. Podle těchto hledisek je ovšem kurs rozčleněn do příslušných jednotlivých lekcí. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Škaloud, V. Starosta Hradce Králové František Ulrich a další literatura daného subregionu či lokality |
Literatura doporučená studentům | Škaloud, V. Starosta Hradce Králové František Ulrich a další literatura daného subregionu či lokality |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Semrádová Ilona |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Osobnosti a proudy současného filosofického myšlení od poloviny 19. století. Člověk, smysl života, rozum a city, homo sapiens a homo consumens, manipu-lace, manipulovatelnost, komunikace, jazyk, fenomén tváře, bydlení, trpělivosti atp. Svět, pokusy o vytvoření obrazu světa, přirozený svět jako filosofický problém, vztah člověka a světa. Věda a scientismus. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se základními filosofickými koncepty od poloviny 19. století. Pochopení plurality přístupů a plurality řešení jako znaku soudobé civilizace i soudobé filosofie. Za potřebné se považuje prezentovat názory, systémy, školy tak, aby posluchači byli vybízeni k názorovým konfrontacím. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod do studia Východiska soudobých filosofických směrů, různá kritéria jejich členění. Kritérium his-torické, geografické, logické návaznosti, předmětu filosofie atd. - z toho vyplývá, že každý učeb-nicový text i každý přednáškový cyklus má jinou strukturu. Arthur Schopenhauer - Svět jako vůle a představa. Celý svět objektů je a zůstane představou, a právě proto vždy podmíněný subjektem, tzn, že má transcendentální idealitu. Rozum a roz-mysl. Žádná jiná bytost než člověk se nediví své vlastní existenci. Uvědomění si smrti. Sören Kierkegaard - existující myslitel x abstraktní myslitel , davový člověk. Existence, emocionalita, prožitek, jedinečný okamžik."O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sokratovi"."Buď anebo". "Strach a chvění"."Pojem úzkost" - úzkost je pochopena jako závrať svobody. Okamžik je moment věčnosti, nikoli atom času. Akumulovaná úzkost, krajní úzkost. Uzavírání se. "Filosofické drobty". "Uzavírající nevědecký dodatek". "Současnost"- pojem niternosti. De-níkové dílo "Skutky lásky". "Stanovisko k mému spisovatelskému dílu". "Nemoc k smrti". "Cvi-čení v křesťanství". Kierkegaardovo dílo naplno procitá, uvidíme-li je v konfliktu s povrchem a povrchností mo-derní společnosti, s jejím triviálním přepisem lidských dramat, s její záměnou všeobecnosti, prů-měru /davového člověka/ za lidskou vzájemnost. Řeč představuje pro Kierkegaarda všeobecnou sféru. Důležitost mlčení. Vyjadřuje-li umělec lidské soukromí tak, aby nebylo beztvaré, počítá vždy s napětím mezi mlčením a sdělením Filosofie života v Německu. Vznik filosofie života. Nietzschova filosofie jako zdroj filosofie života. Radikální aristokratismus. Úsilí života o maximální pocit moci. Vůle každé lidské bytosti k moci.Nadčlověk. Antiintelektualistický intuitivismus Henriho Bergsona. Prostor a čas. Rozum a intuice. Élan vital - existují 2 rozdílné metody působení élanu vital na mrtvou hmotu - instinkt a intelekt. Uzavřená morálka nátlaku a závaznosti /morálka společenských povinností/. Otevřená morálka, morálka, která tkví hluboko v lidské emocionalitě - morálka aspirace. Fenomenologie. E. Husserl - potřeba vrátit se před vědecké konstrukce. Ústředním tématem fenomenologie se stává názor věci samé, nikoli zkoumání jejích výkladů. Heslo "k věcem sa-mým". Návrat k původní oblasti smyslu. Problém objektivity našeho poznání. V čem tkví tran-scendence věcí. Jak se předměty dávají našemu vědomí? Zkoumání v reflexi a opuštění přirozené-ho postoje. Svoboda lidské bytosti a možnosti vyřadit generální tezi světa. Epo-ché."Fenomenologický" postoj jako překračující postoj "přirozený". Intencionalita. Objev zodpovědného vědění jako prafenomén duchovní Evropy. Směřování k nekonečnému cíli. Dějinnost jako místo svobody - překračování života v pouze biologickém smyslu. Vědomí odpovědnosti k ideálnímu cíli. Snaha o obnovu života v pravdě, tzn. nepřijímat nic než to, zač jsem schopen odpovídat. Martin Heidegger - Bytí vždy již nějak rozumím, jinak bych se na ně nemohl tázat. Tázání po smyslu bytí. Dasein /pobyt/ jako jsoucno, jemuž není lhostejné, jak jest. Je interesované na svém bytí - existence. Fundamentální ontologie. Starost /naladěnost, vrženost, rozumění - zejména rozumění mož-nostem, výklad jako výklad toho, s čím se setkávám/. Neautentičnost. Celost existence. Úzkost. Svědomí a odpovědnost. Gabriel Marcel. Ztotožnění se se svými funkcemi, zakotvenost ve funkcích vyvolává pocit prázdnoty uprostřed plného života a ústí do beznaděje. Problém a tajemství. Smysluplnost. Tajem-ství, neprůhlednost, neuchopitelnost bytí, pokusy o vyjadřování /v případě zájmu exkurs hermene-utický/. Albert Camus. Mýtus o Sisyfovi - filosofický problém sebevraždy. Filosofické systémy, které dokazují smysl světa, neobstojí před důslednou kritikou. Pocit absurdity. Sebevražda jako kapitulace před absurditou. Řešením je spíše revolta jako vzdor, jímž se člověk vzpírá své situaci. Jean-Paul Sartre. Člověk existuje, člověk se projektuje a plně odpovídá za to, co jest. Vol-bou sebe volím všechny - úzkost jako nezbytný průvodce svobody. Pojetí intencionality u J.P.Sartra. Bytí v sobě /bytí věcí/ a bytí pro sebe. Problém negace, zápornosti, nicoty.Sartrova kri-tická dialektika a pojem totalizace. Jan Patočka. Přirozený svět jako filosofický problém. Filosoficky interpretovaný pohyb. Dimenze času. Pohyb, jímž se ve světě zakotvuji /pohyb osvojování/. Pohyb naší aktivity ve spo-lečenství s druhými. Pohyb, jímž se vztahuji k celku a odhaluji svou existenci jako konečnou, v němž odhaluji a nalézám sám sebe jako moment celkové hry světa. Pojetí existence jako trojpohybu - možnost výkladu dějin /Kacířské eseje/. Pozitivismus konce 19. a začátku 20. století. Obecná charakteristika pozitivismu a etapy je-ho evoluce. Empiriokriticismus. Konvencionalismus H. Poincarého. Filosofie imanentní školy. Novopozitivismus. Zvláštnosti logického pozitivismu. Novopozitivistický výklad předmětu filosofie. Základní rysy novopozitivistické gnoseologie. Fakt a fakticita. Hypertrofický antipsy-chologismus - O. Neurath. Novopozitivismus a problém analýzy. Analýza v symbolické logice - B. Russel. Novopozi-tivistický výklad významu "významu" - M. Schlick. Problém verifikace. Výklad sémantické definice pravdivosti. Logický konvencionalismus. Fyzikalismus - Carnap. Emotivismus a novopozitivistická sociologie. Problémy jazyka jako zprostředkujícího mezi mnou a věcmi. Ferdinand de Saussure - strukturalistické pojetí. Jazyk jako znakový systém. Význam znaku je dán jeho funkcí a místem v systému. L. Wittgenstein - jak jazyk funguje, jakým způsobem se jazyk vztahuje ke světu. Jazyk a interpretace. Komunikace. M. Foucault: Slova a věci. E. Levinas. Pojem intencionality, horizontu, pokus o uchopení významu a proniknutí k zá-kladům jazyka. Analýzy fenoménu tváře, bydlení, trpělivosti. Levinasův důraz na metafyziku /metafyzika jako touha po neviditelném. Metafyzika jako vztah. Derrida a Levinas. Pragmatismus Program rekonstrukce filosofie. CH.S.Peirce - teorie pochybování a víry. Metoda vědy. Teo-rie významu - "Peirceův princip". Teorie pravdy. Popularizace pragmatismu - W. James. Snaha o vyřešení rozporu mezi vědou a nábožen-stvím. Vůle k víře. Užitečnost víry. Pragmatické pojetí praxe. Jamesova koncepce pravdy. Instrumentalistická verze pragmatismu. John Dewey. Hodnotová interpretace zkušenosti. In-strumentalismus a běžné vědomí. Zkušenost a příroda. Náboženský aspekt zkušenosti. Ideje jako nástroje. Pravdivost jako úspěšnost. Freudismus a neofreudismus. Sigmund Freud - teorie a metoda psychoanalýzy. Id, Ego, Superego. Dynamické pojetí duševních dějů. Pudy sexuální a pudy jáské. Pojem kulturních pudů. Eros a Thanatos. Princip slasti a princip reality. Sublimace. Topické hledisko v pojetí psychického aparátu. Učení o neurózách: mechanismus potlačení a odporu, hypotéza o infantilní sexualitě, idea patogenního konfliktu, hypotéza o tzv. přenosu. Neofreudismus. Neofreudistické pojetí problematiky člověka v koncepcích Herberta Marcu-seho a Normana Browna. Novotomismus. Aggiornamento - modernizace biblického obrazu světa. Jacques Maritain /1882-1973/ - základním nedostatkem moderní filosofie a světového názoru je jejich vyhraněný antropocentrismus. Člověk nejen přestává počítat s Bohem, ale staví se proti jeho řádu. Novoprotestantismus. Křesťanský evolucionismus. Pierre Teilhard de Chardin /1881-1955/ - proces hominizace světa, problematika vývoje ve světě. Směřování "kupředu" a "nahoru" k "bodu Omega". Personalismus. E. Mounier. Jan Pavel II. - pokus o sjednocení filosofie objektu a filosofie subjektu. Prvenství etiky před politikou a technikou. Existenciální krize pospolitostí - popírání pravdy, znásilňování mezilidských vztahů, neúcta k životu a odcizení. Autentičnost, účastenství, solidarita, dialog, odpovědnost za vztahy "Já" a "Ty". Úsilí o nový humanismus. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. 1990. S. 48-74, 267-272. Semrádová, I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí.1995. Scrutton, R.: Kratke dejiny novovekej filozofie. 1991. Störig, H.J.: Malé dějiny filosofie. 1991. S. 339-390, 394- 399, 402-487. |
Literatura doporučená studentům | Buber, M.: Já a Ty. 1969. Camus, A.: Mor. 1992. Desanti, Jean T.: Fenomenologie a praxe. 1966. Finkielkraut, A.: Destrukce myšlení. 1993. Fink, E.: Hra jako symbol světa. 1993. Fromm, E.: Budete jako bohové. 1993. Člověk a psychoanalýza. 1967. Lidské srdce.1969. Mít nebo být. 1992. Gaarder, J.: Sofiin svět. 1995. Huizinga, J.: Homo ludens. 1971. Klíma, L.: Traktáty a diktáty. 1995. Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. 1993. Lyotard,J.-F.: Fenomenologie. 1995. Marcel, G.: K filosofii naděje. 1971. Marcuse, H.: Jednorozměrný člověk. 1991. Masarykův sborník VII. T.G.M. a naše současnost. 1992. Nietzsche, F.: Nečasové úvahy. 1992. Ortega Y Gasset, J.: Úkol naší doby. 1969. Patočka, J.: Přirozený svět jako filosofický problém. 1970. Petříček, M.: Úvod do /současné/ filosofie. 1991. Rádl, E.: Útěcha z filosofie. 1946. Robinson, J.T.A.: Čestně o Bohu. 1969. Russel, B.: Manželství a mravnost. 1947. Sartre, J.P.: Zeď. 1992. Semrádová, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvadsaťročia. 1991. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět si klade za cíl orientaci v soudobých politických systémech zejména evropských států. Kromě obecného analyzování pojmu politický systém a typů politikcých systémů chce ukázat na konkrétních příkladech odlišnosti politických systémů jednotlivých evropských států a USA. Vedle součástí politického systému se soustřeďuji na analýzu fungování konkrétních politických systémů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Systematický výklad politikého systému. Analýza politických systémů evropských zemí - charakteristika poválečného vývoje západoevropských politických systémů. Důraz bude kladen na jednotlivé součásti politického systému, postavení exekutivy, legislativy, volební systémy. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Komparativní politologie - úvod do metodologie 2. Pojem politického systému a jeho subsystémů 3. Stát jako subsystém politického systému 4. Britský politikcý systém 5. Politický systém USA 6. Politický systém SRN 7. Politický systém Francie 8. Politický ssytém Itálie 9. Rakouský politický systém 10. Politický systém Španělska 11. Politický systém Švýcarska 12. Politický systém Belgie 13. Politický systém Nizozemí 14. Politický systém Švédska 15. Shrnutí základních problémů |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha: Codex, 1997. Kroupa, J. a kol.: Politologie. Brno: MU, 1998. Říchová, B.: Komparace politických systémů I. Praha: VŠE, 1999. Říchová, B.: Komparace politických systémů II. Praha: VŠE, 1999. Vítek, M.: Soudobé politické systémy. VŠP, HK 1995 Vítek, M. Evropské politické myšlení, I-IV. HK : Gaudeamus, 1998 |
Literatura doporučená studentům | Kol.: Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita, 1996. Wilson, J. Q.: Jak se vládne v USA. Praha: Victoria Publishing, 1995. Filip, Jan – Koudelka, Zdeněk – Kroupa, Jiří – Svatoň, Jan - Šimíček, Vojtěch – Vlčková, Renata: Soudobé ústavní systémy. Brno: Právnická fakulta MU, 1996. Karpiňsky, Jakub: Slabikář demokracie. Vydání první. Praha: Občanský institut, 1993. Klokočka, V: Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, 1996. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 2 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle domluvy s vyučujícím. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Nezávislá a kulturně erudovaná žurnalistika je absolutně nezbytným předpokladem a jedním z neobejitelných garantů pro vytvoření skutečně demokratických poměrů ve státě a ve společnosti. To je obzvlášť důležité v současnosti, kdy úroveň naší politické kultury se ukazuje jako dlouhodobě nedostatečná, kdy naše státní politická reprezentace prochází vleklými krizemi – a zároveň má vykazovat zralost nově přijatého členství v NATO, jakož i žhavé kandidatury pro vstup ČR do EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s vývojem, proměňujícím se obsahem a technikami žurnalistiky, s přihlédnutím nejen k českému, ale i k mezinárodnímu kontextu. Dát základní znalosti, po jejichž osvojení by nemělo být problémem začít s vydáváním nového vlastního periodika. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Stručné dějiny žurnalistiky: Počátky mezilidské komunikace Předmediální komunikace Počátky pošt, poštovnictví a jeho význam pro předávání informací (dopisy mezi obchodníky a vzdělanci) První noviny (ručně psané, letákové) První profesionální noviny Žurnalistika 19. století (vznik tiskových agentur, bulváru, velkých deníků) Média oslovují stále širší okruh publika Konec 19. století (fotografie, média začínají ovlivňovat veřejné mínění) 20. století (nedávná minulost a současnost) II. Mediální výchova (profese žurnalisty): - komunikační modely - Žánry žurnalistiky: zpravodajství publicistika: reportáže, fejetony, ostatní žánry |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Literatura doporučená studentům | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci evropských vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika evropské politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie evropské politiky Realismus a geopolitika Aktuální problémy evropské politiky Perspektivy evropské politiky |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Management je chápán jako cílevědomé působení na skupinu spolupracovníků v zájmu splnění určitých úkolů. Vysvětluje se teorie a praxe evropského managementu. Systém řízení se probírá v částech plánování, organizování, personalistika, vedení a kontrolování. Probírají se vztahy ke komunikačním prostředkům. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Uvést posluchače do teorie, metod a technik řízení, které jsou obvyklé a používané v evropském měřítku. Tím se posluchači připravují pro efektivní výkon řídících funkcí nejen v politických stranách, ale i výrobním či nevýrobním sektoru. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Kontrolování 2. Kontrolní techniky 3. Provozní management 4. Etika řízení 5. Základy mezinárodního managementu 6. Celoevropské plánování 7. Celoevropské organizování 8. Celoevropská personalistika 9. Celoevropské vedení 10. Celoevropská kontrola 11. Evropské řízení kvality 12. Systémové inženýrství 13. Reengineering 14. Informační a znalostní management 15. Evropský management a EU |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Vítek, M.: Evropský management. Gaudeamus, HK 1996 Koontz, H. – Weihrich, H.: Management. Victoria, Praha 1993 Kahle, B. – Stýblo, J.: Praktická personalistika. Pragoeduca, Praha 1996 Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů. Management Press, Praha 1998 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Hájek, L. – Vítek, M.: Moderní personalistika. Práce, Praha 1991 |
Literatura doporučená studentům | Vítek, M.: Evropský management. Gaudeamus, HK 1996 Koontz, H. – Weihrich, H.: Management. Victoria, Praha 1993 Kahle, B. – Stýblo, J.: Praktická personalistika. Pragoeduca, Praha 1996 Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů. Management Press, Praha 1998 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Hájek, L. – Vítek, M.: Moderní personalistika. Práce, Praha 1991 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci evropských vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika evropské politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie evropské politiky Realismus a geopolitika Aktuální problémy evropské politiky Perspektivy evropské politiky |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Outlý Jan | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
Forma zkoušky | u - ústní | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Člověk jako autentická veličina, zakořeněná do kulturních, tradičních a přírodních vazeb. Rodina, společnost, civilizace. Víra. Globální kultura. | ||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Pochopení integrálních vazeb mezi člověkem, kulturou a přírodou. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Antropologie nukleární rodiny a příbuzenských svazků Člověk jako muž a žena (antropologie feminismu) Antropologie lidské identity (jedinec, rodina, kmen, pospolitosti různého určení a uspořádání) Antropologie víry a náboženství (jejich vývoj a funkce) |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | MURPHY, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie, Praha, Slon 1998. | ||
Literatura doporučená studentům | 1. BOORSTIN, D. J.: Člověk tvůrce. (Historie lidské imaginace.) Praha, Prostor (Obzor) 1996. 2. CORETH, E.: Co je člověk. Praha, Zvon 1994. 3. CRICK, F.: Věda hledá duši. (Překvapivá domněnka.) Praha, Mladá fronta 1997. 4. CZEIZEL, E.: Hodnota je v nás. Bratislava, Smena 1990. 5. DRVOTA, S.: Od zvířete k člověku. Praha, Pyramida 1979. 6. GORE, A.: Země na misce vah. (Boston 1992), Praha 1994. 7. KING, A. - SCHNEIDER, B.: První globální revoluce. Československá asociace Římského klubu, Bratislava, Bradlo 1991. 8. KREJČÍ, J.: Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář. (Duchovní základy civilizační plurality.) Praha, UK 1996. 9. MARCUSE, H.: Jednorozměrný člověk. (Studie o ideologie rozvinuté industriální společnosti.). Praha, Naše vojsko 1991. 10. MEDNIKOV, B. M.: Darwinismus ve 20. století. Praha, Pyramida 1980. 11. MEDOWSOVÁ, D. H., MEDOWS, D. L., RANDER, J.: Překročení mezí. (Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti.) Praha, EVA 1995. 12. SOUKUP, V.: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha UK 1996. 13. ŠMAJS, J.: Ohrožená kultura. (Od evoluční ontologie k ekologické politice.) Praha, Hynek 1997. 14. TEYSCHL, O. - BRUNECKÝ, Z.: Duševní vývoj a výchova dítěte. Praha, Pyramida 1973. 15. WILSON, E. O.: O lidské přirozenosti. (Máme svobodnou vůli nebo je naše chování určeno genetickým kódem?) Praha, Lidové noviny 1993. 16. WRIGHT, R.: Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha, Lidové noviny 1995. |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. Dnes je mezinárodní politika ovlivněna výjimečným postavením USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika mezinárodní politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie mezinárodní politiky Realismus a geopolitika Funkcionalismus Teorie komplexní závislosti Scientismus Perspektivy globální politiky |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politická geografie v sobě zahrnuje především prostorovou analýzu politických jevů.Zabývá se studiem států,geopolitickými podmínkami jejich existence, integračními tendencemi. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získat potřebný přehled o soudobém dynamickém stavu světa. Osnova: Místo politické geografie v soustavě geografických věd a v teorii mezinárodních vztahů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Charakteristika soudobého světa z hlediska ekonomického a politického Současné problémy mezinárodních a lokálních konfliktů Nacionalismu a problémy etnického vývoje v současnosti Náboženský fundamentalismus a jeho politický vliv Současné integrační procesy ve světě Globální problémy soudobého světa |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy,Gaudeamus, Hradec Králové, l998 Krejčí O.: Mezinárodní politika,Victoria Publishing, Praha, l997 Gore A.: Země na misce vah, Argo, Praha l994 Naisbitt J.-Aburdenová P.: Megatrendy 2OOO, Bradlo, Bratislava, l992 |
Literatura doporučená studentům | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy,Gaudeamus, Hradec Králové, l998 Krejčí O.: Mezinárodní politika,Victoria Publishing, Praha, l997 Gore A.: Země na misce vah, Argo, Praha l994 Naisbitt J.-Aburdenová P.: Megatrendy 2OOO, Bradlo, Bratislava, l992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V návaznosti na předchozí výuku politologie bude výklad zaměřen na problematiku moci a jejich forem (vliv, donucení, autorita), teorii elit a teorie demokracie. Pozornost bude dále věnována na zvláště politické socializaci a politické participaci, otázkám politické kultury a politických hodnot (svoboda, rovnost, spravedlnost). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit studenty s hlavními tématy vědeckého poznání politiky, zvláště se širokou problematikou mocenských vztahů (formy, uplatnění…) a lidské identity v dynamických politických procesech současného světa. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Pojem moci, politické moci a legitimity. 2. Politická moc a její nositelé. Vliv, donucení, autorita. 3. Panující třída – charakteristika, složení a komparace „klasické“ a „nové“ pa-nující třídy. 4. Vládnoucí elita – kriteria, vnitřní struktura, reprodukce, typy vůdců. 5. Distribuce moci – teorie elit, přístupy k pojmu demokracie, totalitarismus. 6. Teorie o liberální demokracii, pluralitní demokracii a polyarchii. 7. Teorie participativní demokracie a její novolevicové a reformistické modifi-kace. 8. Teorie a praxe majoritní, konsociační a konsensuální demokracie. 9. Politická socializace – význam, faktory. 10. Politická participace – formy a problémy. 11. Politická kultura – vymezení, vnitřní struktura, hlavní faktory. 12. Vybraná politologická pojetí politické kultury a možnosti její typologie. 13. Politické hodnoty – svoboda, rovnost, spravedlnost a jejich vzájemné vztahy. 14. Přehled hlavních politických doktrín a ideologií. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Malíř Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle domluvy s vyučujícím. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | ru - praktická a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Nezávislá a kulturně erudovaná žurnalistika je absolutně nezbytným předpokladem a jedním z neobejitelných garantů pro vytvoření skutečně demokratických poměrů ve státě a ve společnosti. To je obzvlášť důležité v současnosti, kdy úroveň naší politické kultury se ukazuje jako dlouhodobě nedostatečná, kdy naše státní politická reprezentace prochází vleklými krizemi – a zároveň má vykazovat zralost nově přijatého členství v NATO, jakož i žhavé kandidatury pro vstup ČR do EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s vývojem, proměňujícím se obsahem a technikami žurnalistiky, s přihlédnutím nejen k českému, ale i k mezinárodnímu kontextu. Dát základní znalosti, po jejichž osvojení by nemělo být problémem začít s vydáváním nového vlastního periodika. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | - typologie masových médií (tištěná, audiovizuální) - problém pravdivosti v médiích - etika žurnalistiky - problém přijímání zpravodajství (recepce, filmování, metodologie výběru in-formací) - konstrukce mediální reality - postupy při zpracování informace (specifická periodika a jak budovat jejich tvářnost) - hlavní mediální podnikatelé ve světě i u nás (Murdoch, Labe-press, aj.) - praxe žurnalisty (počátky výkonu povolání) III. Nakladatelská praxe (základy vydávání periodika): - volba základního profilu periodika - ekonomická rozvaha - legislativa upravující vydávání periodik - výběr základních profesí a požadavky na ně - tiskárna - distribuce - práce se čtenáři - lokální zastoupení (dopisovatelé) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Literatura doporučená studentům | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura doporučená studentům | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura doporučená studentům | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | The course is designed for as an introduction to the study of the Central Europe role in European integration. Topics related to the history of European integration process, integration theories and other problems related to EU integration and Central European consequences will be underlined within this course. This course will be also focused on the problems related to Visegrad cooperation, Institutional structure of the EU and Policy Process in the European Union. Membership of CE countries and perspectives of mutual cooperation will be analyzed as a part of this course. List of topics: Historical views and ideas of European Unification and Central Europe (CE) Integration theories and paradigm from Central European point of view Federalism after the Second World War and position of Central Europe Political changes at the beginning of the 90's and preconditions of CE countries integration Visegrad cooperation as an element of integration steps Institutional structure of the European Union in development of the EU as a factor of the Central European countries influence. The European Institution and its process Policy process in the European Union and priorities of CE countries V-4 countries after EU accession and perspectives of mutual cooperation Ideas of the future enlargement, interests Czech view of the EU perspectives |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | The course is designed as an introduction to the study of the role of Central European in the European integration. There will be underlined topic related to history of European integration process, integration theories and the other problems related to EU integration and Central European consequences. This course will be focused also on problems related to Visegrad cooperation, Institutional structure of the EU and Policy process in the European Union. As a part of the course will be analyzed membership of CE countries and the perspectives of the mutual cooperation. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Central Europe on the road to the European Union (Introduction) 2. Historical views and ideas of the European unification and Central Europe 3. Integration theories and paradigm from Central European point of view 4. Political changes in the beginning of 90s and preconditions of integration CE countries 5. Visegrad cooperation as an element of the integration steps 6. European institution and its process and the Central European countries’ point of view. 7. Policy process in the European Union and priorities of CE countries (1) 8. Policy process in the European Union and priorities of CE countries (1) 9. Ideas of the future design of the European Union and interests of the Central European countries 10. The Security interests of the Central European Countries in the EU 11. Czech interest and view of EU perspectives (1) 12. Czech interest and view of EU perspectives (2) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Grabbe, Heather and Hughes, Kirsty. 1998. Enlarging the EU Eastwards. London: Pinter. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Preston, Christopher. 1997. Enlargement and Integration in the European Union. London: Routledge. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press |
Literatura doporučená studentům | Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Grabbe, Heather and Hughes, Kirsty. 1998. Enlarging the EU Eastwards. London: Pinter. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Preston, Christopher. 1997. Enlargement and Integration in the European Union. London: Routledge. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A writing exam and a seminar presentation |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento kurz byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) This course aims at explanation of Central European politics, focusing on the period of democratic transition and subsequent developments. For understanding these processes, the communist past is also introduced. The course covers an explanation of the process of democratic transition and consolidation in the region; constitutional systems of these countries; political parties; and current issues in Central European politics. The course focuses mainly on four countries selected as case studies: the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia (i.e. the Visegrad countries), however, this region is studied within a wider comparative perspective, taking into consideration other Central and Eastern European countries. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | By completing the course, students will understand the main features of post-war Central European Politics. They will understand the nature of communist regimes, the process of democratic transition and consolidation, current Central European political systems and party systems. The students are supposed to analyse these issues and events and to compare the situation in various countries in the region. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Course Introduction (Information on the content of the course, readings, requirements etc.) 2) What is Central Europe? (Definition of Central Europe, characteristics of this region, Central European identity in politics.) 3) Communist regimes in Central Europe (Establishment of communist rule; institutions of communism; communist regimes in Central Europe until 1980´s: challenges and crisis.) 4) Revolutions in Central Europe. (Political changes since mid-1980´s, role of dissent, social movements and revolutions.) 5) Transition to democracy in Central Europe. (Explanation of the fall of communism. Theories of transitions; rebuilding the political order: challenges of post-communism. Democratic transformation and the past.) 6) Constitutions and Constitution-Building in Central Europe. Constitutional Design, Problems of Implementation. 7) Executive Power in Central Europe (Systems of government: presidential, semi-presidential, parliamentary systems, head of states, cabinets. Modes of elections of executive bodies.) 8) Legislative Power in Central Europe (Parliaments; roles of parliaments, legislative processes. Parliamentary elections and electoral systems.) 9) Political Parties and Party Systems in Central Europe. 10) Central Europe and European Union. 11) Selected Issues of Central European Politics (to be specified for each semester): • Populism and Extremism in Central Europe. • Civil Society in Central Europe. • Women in Central European Politics. • The Roma in Central Europe. • Interpretation of Political Events in Art. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Ágh, Atilla. 1996. "From nomenclatura to clientura. The emergence of new political elites in east-central Europe". In: Pridham, Geoffrey and Lewis, Paul G.: Stabilising fragile democracies. Comparing new party systems in southern and eastern Europe. London and New York: Routledge, pp. 44–68. Beyme, Klaus von. 2001. "Institutional Engineering and Transition to Democracy". In: Zielonka Jan, ed. Democratic Consolidation in Eastern Europe. Volume 1: Institutional Engineering. Oxford: Oxford University Press, pp. 3–24. Kundera, Milan. 1984. “The Tragedy of Central Europe.” The New York Review of Books, April 16, 1984, pp.33–38. Mason, David S. 1996. Revolution and transition in East-Central Europe. Westview Press, 2nd edition, pp. 9–73. Matynia, Elzbieta. 2001. “Furnishing Democracy at the End of the Century: Negotiating Transition at the Polish Round Table and Others”. In Eastern European Politics and Society vol. 15, no. 2. pp. 457–471. Olson, David S. 1999. "New Wine in Old Institutions. Parliaments in Post-Communist Democracies". Problems of Post-Communism vol. 46, no. 1, pp. 15–23. Olson, David. S. 1998. "Party Formation and Party System Consolidation in the New Democracies of Central Europe". Political Studies 46, pp. 432–464. Rosenberg, Tina. 1996. The Haunted Land: Facing Europe’s Ghosts after Communism. New York, pp. xii–xxiv. Note: Compulsory readings for seminars can be specified for each semester at the website of the Department of Politics. |
Literatura doporučená studentům | Bafoil, François, 2009. Central and Eastern Europe: Europeanization and social change. New York: Palgrave Macmillan. Berend, T. Iván. 2009. From the Soviet bloc to the European Union: the economic and social transformation of Central and Eastern Europe since 1973. Cambridge: Cambridge University Press. Blondel, Jean and Müller-Rommel, Ferdinand, eds. 2001. Cabinets in Eastern Europe. Houndmills: Palgrave. Henderson, Karen, Robinson, Neil. 1997. Post-Communist Politics: An Introduction. London, New York: Prentice Hall. Lewis, Paul G. 2000. Political Parties in Post-Communist Eastern Europe. London: Routledge. Mason, David, S. 1996. Revolution and Transition in East-Central Europe. Boulder and London: Westview Press. Gill, Graeme J. 2002. Democracy and post-communism: political change in the post-communist Word. London: Routledge. Grzymała-Busse, Anna Maria. 2007. Rebuilding Leviathan: party competition and state exploitation in post-communist democracies. Cambridge: Cambridge University Press. Haughton, Timothy, ed. 2011. Party politics in Central and Eastern Europe: does EU membership matter? London: Routledge. Møller, Jørgen. 2009. Post-communist regime change: a comparative study. London: Routledge. Pridham, Geoffrey, Lewis, Paul. G., eds. 1996. Stabilising fragile democracies. Comparing new party systems in southern and eastern Europe. Ramet, Sabrina P., ed. 1999. The Radical Right in Central and Eastern Europe since 1989. Pennsylvania State University: Pennsylvania State University Press. Rechel, Bernd, ed. 2009. Minority rights in Central and Eastern Europe. London: Routledge. White, Stephen. 2001. Communism and its Collapse. New York: Routledge. White, Stephen, Batt, Judy and Lewis Paul G. 2007. Developments in Central and East European Politics 4. Houndmills: Palgrave Macmillan. Wolchik, Sharon, L. and Curry Jane, eds. 2008. Central and east European Politics: from communism to democracy. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. Zielonka, Jan, ed. 2001. Democratic Consolidation in Eastern Europe. Volume I. Institutional Engineering. Oxford: Oxford University Press. Relevant Journals (e.g. Problems of Post-Communism, East European Politics and Societies, Politics in Central Europe) |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Main requirements: a) Regular attendance and participation. While attendance at lectures is strongly recommended, the participation in seminars is required. b) Readings and tasks – students are expected to read assigned materials prior to seminars and be ready to discuss them. Students will be also given other tasks - details to be specified at the website of the Department of Politics for each semester. c) Exam – the exam will be written. The exam will be based on lectures, seminars and compulsory readings. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | The course is designed as an introduction to the study of the role of Central European in the European integration. There will be underlined topic related to history of European integration process, integration theories and the other problems related to EU integration and Central European consequences. This course will be focused also on problems related to Visegrad cooperation, Institutional structure of the EU and Policy process in the European Union. As a part of the course will be analyzed membership of CE countries and the perspectives of the mutual cooperation. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | The course is designed as an introduction to the study of the role of Central European in the European integration. There will be underlined topic related to history of European integration process, integration theories and the other problems related to EU integration and Central European consequences. This course will be focused also on problems related to Visegrad cooperation, Institutional structure of the EU and Policy process in the European Union. As a part of the course will be analyzed membership of CE countries and the perspectives of the mutual cooperation. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Central Europe on the road to the European Union (Introduction) 2. Historical views and ideas of the European unification and Central Europe 3. Integration theories and paradigm from Central European point of view 4. Political changes in the beginning of 90s and preconditions of integration CE countries 5. Visegrad cooperation as an element of the integration steps 6. European institution and its process and the Central European countries’ point of view. 7. Policy process in the European Union and priorities of CE countries (1) 8. Policy process in the European Union and priorities of CE countries (1) 9. Ideas of the future design of the European Union and interests of the Central European countries 10. The Security interests of the Central European Countries in the EU 11. Czech interest and view of EU perspectives (1) 12. Czech interest and view of EU perspectives (2) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Grabbe, Heather and Hughes, Kirsty. 1998. Enlarging the EU Eastwards. London: Pinter. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Preston, Christopher. 1997. Enlargement and Integration in the European Union. London: Routledge. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Writing exam and seminar presentation. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. Dnes je mezinárodní politika ovlivněna výjimečným postavením USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika mezinárodní politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha mezinárodní politiky Globální politický systém Historie světové politiky Aktéři světové politiky Zahraniční politika Diplomacie Mezinárodní konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Podat základní přehled politických dějin Československa od roku 1918 až do konce druhé světové války. Kurz je povinný pro studenty občanské nauky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíl: podat základní přehled politických dějin Československa od roku 1918 až do konce druhé světové války. Kurz je povinný pro studenty občanské nauky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program - přednášky: 1. První světová válka a česká otázka 2. Vznik ČSR 3. Politický systém I. republiky 4. Hospodářský a sociální vývoj I. ČSR 5. Kultura za I. ČSR 6. Národnostní otázka v ČSR 7. Zahraniční orientace a zahraniční politika I. ČSR 8. Velké osobnosti I. ČSR 9. Slovensko za I. ČSR 10. Hospodářská krize třicátých let a ČSR 11. Mnichov 1938 12. Druhá republika 13. Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát 14. Kolaborace a odboj za druhé světové války |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní doporučená literatura: Jiří Kovtun: Republika v nebezpečném světě, Praha 2005 A. Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 13 (1918 - 1929) a sv. 14 (1929 - 1938), Praha 2000 a 2002 Z. Kárník: České země v éře I. republiky, I. - III., Praha 2000 - 2003 V. Olivová: Dějiny I. republiky, Praha 2000 J. Kuklík - J. Gebhart: Druhá republika 1938 - 1939, Praha 2004 J. Šedo a kol.: Politický systém českých zemí 1848 - 1989, Brno 2004 A. Soubigou: Tomás Garrigue Masaryk, Praha - Litomyšl 2004 S. Kokoška: Praha v květnu 1945, Praha 2005 T. G. Masaryk: Světová revoluce, Praha 1926 (nebo další vydání) E. Beneš: Demokracie dnes a zítra, Londýn 1944 (nebo další vydání) |
Literatura doporučená studentům | Základní doporučená literatura: Jiří Kovtun: Republika v nebezpečném světě, Praha 2005 A. Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 13 (1918 - 1929) a sv. 14 (1929 - 1938), Praha 2000 a 2002 Z. Kárník: České země v éře I. republiky, I. - III., Praha 2000 - 2003 V. Olivová: Dějiny I. republiky, Praha 2000 J. Kuklík - J. Gebhart: Druhá republika 1938 - 1939, Praha 2004 J. Šedo a kol.: Politický systém českých zemí 1848 - 1989, Brno 2004 A. Soubigou: Tomás Garrigue Masaryk, Praha - Litomyšl 2004 S. Kokoška: Praha v květnu 1945, Praha 2005 T. G. Masaryk: Světová revoluce, Praha 1926 (nebo další vydání) E. Beneš: Demokracie dnes a zítra, Londýn 1944 (nebo další vydání) |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Základní metodou výuky je standardní vysokoškolská přednáška a seminář. Ten povede jiný vyučující (Mgr. Zábrodská), který na prvním semináři stanoví základní pravidla práce i požadavky lk získání zápočtu. Zápočet je podmínkou přihlášky do dalšího semestru, v němž celý kurz končí zkouškou - upozornění: seminární práci je třeba uchovat pro předložení k ústní zkoušce na konci celého kurzu (předkládají se dvě práce, po jedné za každý semestr). |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium příjezd na krátkodobý studijní pobyt: přednáška 1 hod. týdně
studium příjezd na krátkodobý studijní pobyt: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politická geografie v sobě zahrnuje především prostorovou analýzu politických jevů.Zabývá se studiem států,geopolitickými podmínkami jejich existence, integračními tendencemi. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získat potřebný přehled o soudobém dynamickém stavu světa. Osnova: Místo politické geografie v soustavě geografických věd a v teorii mezinárodních vztahů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Současné integrační procesy ve světě Globální problémy soudobého světa Problém bezpečnosti člověka a světa Problematika národních zájmů Ceské republiky Budoucnost světa - megatrendy vývoje |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy,Gaudeamus, Hradec Králové, l998 Krejčí O.: Mezinárodní politika,Victoria Publishing, Praha, l997 Gore A.: Země na misce vah, Argo, Praha l994 Naisbitt J.-Aburdenová P.: Megatrendy 2OOO, Bradlo, Bratislava, l992 |
Literatura doporučená studentům | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy,Gaudeamus, Hradec Králové, l998 Krejčí O.: Mezinárodní politika,Victoria Publishing, Praha, l997 Gore A.: Země na misce vah, Argo, Praha l994 Naisbitt J.-Aburdenová P.: Megatrendy 2OOO, Bradlo, Bratislava, l992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Role státu, ústavnosti a politického pluralismu patří k nejdůležitějším společenským tématům. Kromě široce strukturovaného pojetí teorie politických stran (historický vývoj, funkce, klasifikace, typologie, stranické systémy) je třeba zdůrazňovat i nezastupitelnou roli občanské společnosti, lidských práv, zájmových skupin a veřejného mínění pro plnohodnotné fungování demokratického právního státu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit studenty zvláště s problematikou politického pluralismu a politických stran, včetně jejich typologie a systémů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Stát – geneze, podstata, vymezení, suverenita. 2. Funkce státu, právní stát, sociální stát, formy státu. 3. Ústava a význam ústavnosti. 4. Český ústavní vývoj a charakteristika Ústavy České republiky. 5. Byrokracie a byrokratismus, územní samospráva. 6. Lidská práva – historie, hlavní dokumenty a současný stav. 7. Občanská společnost – vymezení, vztah ke státu a k politickým stranám. 8. Teorie politického pluralismu a role politických stran v demokracii. 9. Charakteristika politické strany, vznik a vývoj politických stran. 10. Funkce stran v politickém systému, vnitřní problémy stran a jejich klasifika-ce. 11. Elitní strana, masová strana, univerzální strana a strana kartelu (catch – all). 12. Dominantní štěpení (levice – pravice, centrum – periferie, venkov - město, stát – církev). 13. Stranické systémy a jejich klasifikace podle různých kritérií. 14. Volby, volební systémy a vliv na systém politických stran. 15. Zájmové a nátlakové skupiny, lobby. 16. Hromadné sdělovací prostředky, veřejné mínění a politika. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Mervart Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět se zaměřuje na přiblížení a analýzu klíčových událostí a průvodních politických, socioekonomických a kulturních jevů spojených s existencí Československa v letech 1918–1939 a protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945. Upřednostňován bude rozbor problematických momentů, které se odlišovaly od vývoje v tehdejší střední Evropě anebo jsou porovnatelné se současností. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem je analýza klíčových událostí vzniku a vývoje Československa, případně protektorátu Čechy a Morava, v letech 1918–1945 s ohledem na politický, kulturní a hospodářský vývoj. Posluchač si osvojí základní znalosti k danému období a bude schopen rozlišit a pojmenovat hlavní specifika a problémy daného prostoru. Stejně tak bude veden k chápání dějinného vývoje v širších souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Základní přehled historiografie k tématu, zvýraznění základních prací a nejnovějších trendů výzkumu. 2. Charakteristika a konsolidace Československa. 3. Politické strany ČSR a jejich charakteristika 1. 4. Politické strany ČSR a jejich charakteristika 2. 5. Průmysl a ekonomika v časech konjunktury. 6. Hospodářská krize a politické extrémy. 7. Československo a jeho zahraniční politika. 8. Mnichovská krize 1938. 9. Kultura a ideologie první a druhé republiky. 10. Druhá republika 11. Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát 12. Kolaborace a odboj za druhé světové války |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | A.Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české 1918-1929, sv. 13, Praha 2000; A. Klimek- P- Hoffman, Velké dějiny zemí Koruny české 1929-1938, sv. 14, Praha 2002; D. Brandes: Češi pod německým protektorátem, Okupační politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945, Praha 1999; týž: Cesta k vyhnání 1938-1945, Plány a rozhodnutí o „transferu“ Němců z Československa a z Polska, Praha 2002; E. Broklová: Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918 – 1938, Praha 1992; J., Gebhart – J. Kuklík: Dramatické i všední dny protektorátu, Praha 1996; Z. Kárník: České země v éře I. republiky, sv. I - III, Praha 2000 – 2003; J. Malíř - J. Marek a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861 - 2004, sv. I a II , Brno 2005; F. Seibt: Ta stará ošklivá melodie, Praha 2002; J. Křen: Dvě století střední Evropy, Praha 2005; J. Kovtun: Republika v nebezpečném světě, Praha 2005; R. Kvaček – T. Pasák: Obžalována je vláda, Praha 1999; T. Pasák: Český fašismus 1922 - 1945 a kolaborace 1939 – 1945. Praha 1999; J. Rákosník: Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v Československu 1918 – 1938. Praha 2008; J., Rychlík: Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1914 – 1945, Bratislava 1997; I. Šedivý: Češi a Velká válka, Praha 200; U. Otto, Česká společnost 1848 – 1918: Praha 1982; V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004; V. Zimmermann: Sudetští Němci v nacistickém státě; Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945), Praha 2001. |
Literatura doporučená studentům | A.Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české 1918-1929, sv. 13, Praha 2000; P. Hoffman – A. Klimek, Velké dějiny zemí Koruny české 1929-1938, Praha 2002; E. Broklová: Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918 – 1938, Praha 1992; J., Gebhart – J. Kuklík: Velké dějiny zemí koruny české 1938-1945, Praha 1996; Z. Kárník: České země v éře I. republiky, sv. I - III, Praha 2000 – 2003; J. Malíř - J. Marek a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861 - 2004, sv. I a II , Brno 2005. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet, který je podmínkou ke zkoušce na konci druhého semestru a celkového ukončení kurzu, bude zapsán na základě písemného testu ověřujícího znalosti z daného období. Úspěšné absolvování testu předpokládá dosažení úrovně 60% z celkového počtu otázek. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Mervart Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět se zaměřuje na přiblížení a analýzu klíčových událostí a průvodních politických, socioekonomických a kulturních jevů spojených s existencí Československa v letech 1945–1993. Upřednostňován bude rozbor problematických momentů, které se odlišovaly od vývoje v tehdejším sovětském bloku. Důraz bude kladen na osvětlení povahy komunistického panství v jeho jednotlivých fázích. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem je analýza klíčových událostí nástupu komunistického režimu v ČSR a osvětlení jeho politických, kulturních a hospodářských aspektů. Posluchač si osvojí základní znalosti k danému období a bude schopen rozlišit a pojmenovat hlavní specifika a problémy daného geopolitického prostoru. Stejně tak bude veden k chápání dějinného vývoje v širších souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu: 1. Znovuobnovení Československa, poválečný vládní program a specifika nové národní identity. 2. Politického systém třetí republiky, volby 1946 a období „rozporuplné spolupráce“. 3. Politický převrat v únoru 1948. 4. Zakladatelské období komunistického režimu. 5. Politické procesy padesátých let s nekomunisty i komunisty. 6. XX. sjezd KSSS a jeho dozvuky ve středovýchodní Evropě. 7. Specifika československé destalinizace. 8. Režim A. Novotného a liberalizace politického i kulturního života. 9. Pražské jaro 1968. 10. Nástup a logika normalizace. 11. Povaha československé normalizace. 12. Rozpad komunistického režimu a zánik Československého státu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bartošek, K.: Český vězeň, Praha 2001; Blaive, M.: Promarněná příležitost - ČSR a rok 1956, Praha 2001; Cuhra, J. a kol.: České země v evropských dějinách, díl IV - od roku 1918, Praha - Litomyšl 2006; Doskočil, Z.: Duben 1969. Anatomie jednoho mocenského zvratu, Praha-Brno 2006; Frommer, B.: Národní očista, Praha 2010; Hoppe, J.: , Opozice 68, Praha 2010; Kaplan, K.: Kořeny československé reformy 1968 I. II., Brno 2000 a 2003; Kaplan, K.: Pět kapitol o únoru, Praha- Brno, 1997; Koura, P. – Kourová, P.: Žádáme trest smrti! : propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol., Praha 2008; Krapfl, J.: Revolúcia s ľudskou tvárou, Bratislava 2010; Mervart, J.: Naděje a iluze. Čeští a slovenští spisovatelé v reformním hnuté šedesátých let, Brno 2010; Pažout, J.: Mocným na vzdory. Studentské hnutí v šedesátých letech 20. století, Praha 2009; Pullmann, M.: Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu, Praha 2011; Rákosník, J.: Sovětizace sociálního státu, Praha 2010; Rataj, J.: KSČ a Československo I. (1945 - 1960), Praha 2005; Suk, J.: Labyrintem revoluce, Praha 2003; Vaněk, M. – Urbášek, P.: Vítězové? Poražení?, díl 1, 2, Praha 2005. |
Literatura doporučená studentům | Kaplan, K.: Československo v letech 1945 – 1948, 1948 – 1953; 1953 – 1966; 1967 – 1968; Praha 1991-1993; Kaplan, K. – Kosatík, P.: Gottwaldovi muži, Praha 2004; Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Praha 2005; Rychlík, J.: Češi a Slováci ve 20. století II (1945 - 1992): Bratislava: 1999. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška probíhá písemnou formou a výsledná známka je udělena dne následující klasifikace: výborně – 90%, velmi dobře 75%, dobře 60% |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Joukl Miroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Aim of the course: The course deals with the concept of political culture as it was formulated by political scientists and further developed by sociologists and social anthropologists and its application on African data, both concerning modern political life in states and the original political institutions which parallel the modern structures in many African countries. List of topics: The concept of political culture (political science, anthropology, sociology, political philosophy) African politics in precolonial and colonial times: contrasts and continuities Political culture in chiefdoms and early states Political culture in colonial Africa Political culture in contemporary North Africa Political culture in Ethiopia and other parts of Horn of Africa Political culture in Ghana, Nigeria and the rest of West Africa Political culture in Central Africa Political culture in East Africa Political culture in Southern Africa Political culture in present South Africa Is there common African political culture and how it differs from political culture in Europe ? |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Literature: Almond, G. and Verba, S. 1963. The Civic Culture : Political Attitudes and Democracy in Five Nations. Princeton : Princeton University Press. Brown, A. (ed.) 1984. Political Culture and Communist Studies. London : Macmillan. Chabal, P. and Daloz, J.-P. 1999. Africa Works : Disorder as Political Instrument. Oxford : James Currey. Crais, C. 2002. The Politics of Evil: Magic, State Power, and the Political Imagination in South Africa. Cambridge : Cambridge University Press. Diamond, L. (ed.) 1993. Political Culture and Democracy in Developing Countries. Boulder, CO : Lynne Rienner. Okema, M. 1996. Political Culture in Tanzania. Lewiston : The Edwin Mellen Press. Pye, L.W. and Verba, S. (eds.) 1965. Political Culture and Political Development. Princeton : Princeton University Press Skalník, P. Political Culture in Post-colonial Africa. Modern Africa (in press). |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura doporučená studentům | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura doporučená studentům | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače vývojem evropské integrace po roce 1945. Předmět bude zahájen sociálními, politickými a intelektuálními podmínkami vzniku evropské integrace na počátku 50. let a dále bude postupně probírat všechny zásadní procesy, které měly rozhodující vliv na vývoj evropského integračního procesu. Zvláště budou posuzovány jednotlivé vlny rozšíření, které hluboko zasáhly jak do politik, tak do institucionálního rámce Unie. Soustředit se budeme hlavně na motivaci jednotlivých zemích pro jejich souhlas s omezením vlastních pravomocí a zvýšením pravomocí spolupráce v rámci ES/EU. Před pouhým přehledem historických faktů bude hlavní prosto věnován analýze chování členských zemí, historickému vývoji politické kultury ES/EU, to vše na pozadí širšího evropského sociální, ekonomického a politického vývoje. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět probíhá formou přednášek. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Historické předpoklady evropské integrace Četba: Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004, s. 9–24. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005, s. 15–38. Týden 2 Stav poválečné evropy, potřeba rekonstrukce a snahy o evropskou integraci v letech 1945 - 1950 Četba: Judt, T.: Poválečná Evropa. Praha, Slovart 2007, s. 1–40, 63–100. Týden 3 1950 – 1954: Schumanův plán, ESUO a krach politické a vojenské integrace Četba: Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace I., s. 71–91. Gerbert, Budování Evropy, s. 94–123. Týden 4 1958 – 1968: první úspěchy integrace a její zablokování Francií Četba: Fial, P. - Pirová, M.: Evropská Unive. 2. vyd. Brno 2010, s. 82 -99. Četba: Balme, R. - Woll, C.: France: Between Integration and National Sovereignty. In: Bulmer, Lequesne (eds.): The Member States of the European Union. Oxford 2005, s. 98-116. Týden 5 První rozšíření ve světlě ekonomickéh vývoje v Evropě Četba: Kaiser, W.: What Alternative is Open to Us?, Britain. In: Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004, s. 10–33. Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace II. Praha 2006, s. 31–61. Crouzet, F.: A History of the European Economy, 1000–2000. Carlotesville and London 2001, s. 205–233. Týden 6 Druhé rozšíření: demokracie pro jižní Evropu? Četba: Hibou, B.: Greece and Portugal: Convergent or Divergent Europeanization? In: Bulmer, Lequesne, s. 229–253. Týden 7 Na cestě k Evropské Unii (1983–1992) Četba: Gerbet, Budování Evropy, s. 289–349. Týden 8 Třetí vlna rozšiřování EU - 1995 Četba: Ojanen, H.: If „in Europe“, than in „its core“, Finland. In: Kaiser, Elvert, s. 159–180. Gussarsson, M.: Combining Dependence with Distance. In: Kaiser and Elvert, s. 181–200. Týden 9 Od Amsterodamu k Lisabonu (1997-2009) Četba: Horčička, Kovář: Dějiny evropské integrace II., s. 100–131. Týden 10 Německo a Evropa do roku 2012 Četba: Anderson, J.: Germany and Europe: Centrality in the EU. In: Bulmer, Lequesne, The Member States of the European Union, s. 77–96. Týden 11 Východní rozšíření (2004–2007) Četba: Marek, D. - Baun, M.: The Czech Republic and The European Union. Taylor & Francis 2009, kap. 1. Týden 12 Historický pohled na zahraniční politiku ES/EU: Jugoslávie, Irácká krize, Kosovo Četba: Judt, T.: Poválečná Evropa, s. 684–705 Barša, P.: Hodina impéria. Brno 2003, s. 71-118. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bulmer, S. - Lequesne, C.: The Member States of the European Union. Oxford, OUP 2005. Dinan, D. (ed.): Origins and Evolution of the EU. Oxford 2007. Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace II. Praha, Triton 2006. Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004. |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa. dějiny jednoho kontinentu. Praha 2005. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010. Veber, Václav: Dějiny sjednocené Evropy. Praha, NLN 2004. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Posluchači jsou povinni pro udělení zápočtu úspěšně zvládnout tři písmené testy v průběhu semestru, které jsou podmínkou k připuštění k ústní zkoušce. Testy budou zaměřeny na obsah povinné četby, která je přiřazena k jednotlivým přednáškám. Posluchači musí u každého z testů dosáhnout minimáně 70 % úspěšnosti. Zkouška proběhne formou ústního zkoušky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hutečka Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Havním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy, počínaje Francouzskou revolucí a konče druhou světovou válkou. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíl: hlavním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy, počínaje Francouzskou revolucí a konče druhou světovou válkou. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod. Základní přehled historiografie - eurohistoriografie. 2. Francouzská revoluce a napoleonská Evropa 3. Vídeňský kongres a Svatá aliance 4. Zrod moderní Evropy 5. Evropské revoluce 1848 - 1849 6. Národní státy v Evropě 7. Česká politika v 19. století 8. Evropský světový systém 1871 - 1914 9. První světová válka a versailleský systém 10. Evropské demokracie mezi světovými válkami 11. Totalitní režimy v meziválečné Evropě 12. Druhá světová válka |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Carbonell, C. a kol.: Evropské dějiny Evropy I. II., Praha 2004 Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Gilbert, M.: Dějiny dvacátého století, sv. 1, Praha 2005 Gilbert, E. - Large, D.: Konec evropské éry, Praha 2003 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 |
Literatura doporučená studentům | Carbonell, C. a kol.: Evropské dějiny Evropy I. II., Praha 2004 Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Gilbert, M.: Dějiny dvacátého století, sv. 1, Praha 2005 Gilbert, E. - Large, D.: Konec evropské éry, Praha 2003 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na získání zápočtu: semestr končí zápočtem, který bude poskytován za odevzdanou písemnou práci na téma určené examinátorem kurzu. Písemná práce bude mít maximálně 5 stran (upřednostněn je tezovitý, tzv. strukturální výklad) a v zásadě tři odlišené části: (1) pokud možno co nejpřesnější popis události (v tezích), (2) vlastní výklad, analýzy či hodnocení, (3) prameny a literatura (existující i použité) - žádná z těchto tří částí nesmí chybět. Studenti si na přednáškách co nejdříve vyberou (obsadí) některé z nabízených témat, vlastní heuristika patří k základním úkolům. Práce se obvykle odevzdává v zápočtovém týdnu nebo ve zkouškovém období tohoto semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Štěpán Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Přednáška bude vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky, důraz bude kladen na vybrané problémy, které nějakým způsobem jsou vázány či působí na současnou politiku |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíl: hlavním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy po druhé světové válce až do současnosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Přednáškové okruhy: 1. Konec Velké aliance 1945 - 1948 2. Západní Evropa v letech 1945 - 1985 3. Neutrální státy Evropy 4. Východní Evropa v letech 1945 - 1985 5. Vztahy mezi Východem a Západem Evropy - studená válka 6. Integrace a dezintegrace 1985 - 1991 7. Současná Evropa |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Kissinger, H. : Umění diplomacie - od Richelieua k pádu Berlínské zdi, Praha 1996 Wegs, J. R. - Ladrech, R.: Evropa po roce 1945, Praha 2002 Durman, K.: Popely ještě žhavé - Kreml a krize impéria 1938 - 1991, díl I., Praha 2004 Gaddis, J. L.: Studená válka, Bratislava 2006 Garton Ash, T.: Svobodný svět - Amerika, Evropa a budoucnost Západu, Praha - Litomyšl 2006 Veber, V. : Komunistický experiment v Rusku 1917 - 1991 aneb Malé dějiny SSSR, Praha 2001 |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Kissinger, H. : Umění diplomacie - od Richelieua k pádu Berlínské zdi, Praha 1996 Wegs, J. R. - Ladrech, R.: Evropa po roce 1945, Praha 2002 Durman, K.: Popely ještě žhavé - Kreml a krize impéria 1938 - 1991, díl I., Praha 2004 Gaddis, J. L.: Studená válka, Bratislava 2006 Garton Ash, T.: Svobodný svět - Amerika, Evropa a budoucnost Západu, Praha - Litomyšl 2006 Veber, V. : Komunistický experiment v Rusku 1917 - 1991 aneb Malé dějiny SSSR, Praha 2001 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Semestr končí zkouškou, která bude provedena formou písemného testu (každý uchazeč bude mít k dispozici dva pokusy, v případě obou negativních výsledků - nedostavení se k testu je počítáno za negativní výsledek - rozhodne vyučující o možném ústním přezkoušení před dvoučlennou komisí). Předpokladem ke zkoušce je úspěšné složení zápočtu z předcházejícího semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hutečka Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Štěpán Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | González Sháněl Carlos Javier |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | This course focuses on the process of development of Visegrad countries (Czech Republic, Slovak Republic, Hungary, and Poland) from communist totalitarianism to contemporary liberal democratic systems. In the first part we will deal with the various paths of Visegrad countries to totalitarian and later authoritarian communist regimes. Second part of the course will analyse transition to democracy, stressing different patterns of regime change in Central Europe. Third part of the course will try to asses and analyse various political phenomena (party politics, political culture, civil society, Europeanization) taking place in contemporary politics and society of the Visegrad countries. We will also focus on the international dimensions of Visegrad Countries’ politics. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Aim of the course is to provide the students with relevant amount of information about the development of political system and social structures of the Visegrad coutries from the end of the World War II until present. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Introductory Lecture 2. Central European States and their Paths to Communism 3. From Totalitarianism to Authoritarian Communism: 1950s to 1980s 4. The process of Transition: Political transformation 5. The Process of Transition: Economic Transformation 6. Visegrad Countries, Russia and Ukraine 7. Civil Society in the Visegrad Countries 8. Party Systems in the Visegrad Countries 9. Visegrad Countries and the EU Enlargement 10. The Impact of the European Union 11. National Identities and Minority Rights 12. Political Culture and Democracy 13. Final test |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Elster, J. et al.: Institutional Design in Post-communist Societies. Cambridge 1998. Gill, G.: Democracy and Postcommunism. London and New York 2002. Haughton, T. (ed.): Party politics in Central and Eastern Europe. London and New York 2011. Klingemann, H.-D. – Fuchs, D. – Zielonka, J (eds.): Democracy and Political Culture in Eastern Europe. London and New York 2009. Rechel, B. (ed.): Minority Rights in Central and Eastern Europe. Routledge, London and New York 2009. Rotschild, J. – Wingfield, N.: Return to Diversity. A Political History of East Central Europe Since World War II. New York-Oxford 2000. |
Literatura doporučená studentům | Bafoil, F.: Central and Eastern Europe. Europeanization and Social Change. New York 2009. Huntington, S. P. Democracy´s Third Wave. Journal of Democracy, 1991. Zakaria, Fareed. The future of freedom : illiberal democracy at home abroad. New York 2003. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Active participation: the students are required to do the mandatory readings and actively participate on course’s seminars. Student can miss only two seminars. Paper: Student are obliged to write paper about europeanisation of one of the selected Visegrad countries (2400 words). Final test: The test will cover lectures and compulsory readings for the seminars. Final mark will consist of paticipation mark (20), paper (40) and the final test (40). |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cíl: hlavním úkolem je seznámit studenty se základními znalostmi politického vývoje Evropy počínaje osvícenstvím a konče politickou situací v Evropě těsně předcházející první světové válce. Metody: přednáška je vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky, důraz bude kladen na souvislosti, které nějakým způsobem jsou vázány či působí na současnou politiku. Seminář povede mgr. M. Trousil, cca 20 - 25 minut bude vyhrazeno referátům studentů, zbytek hodiny pak řízené diskusi. Literatura k seminářům bude rámcová, povinností každého referujícího bude naučit se mj. hledat další zdroje Požadavky na ukončení kurzu: zápočet, který uděluje mgr. Trousil, se v zásadě poskytuje za účast na semináři (min. 75 %) + za vypracovaný referát (každý zapsaný student bude mít své téma, které zpracuje). Zkouška na konci semestru bude ústní, uvedené okruhy jsou vlastně otázky - ke zkoušce si uchazeč vytáhne číslo 1 až 15, pod ním budou dvě otázky, např. 1a a 1b. Bližší údaje všetně podrobného programu předmětu naleznete na http://fhs.uhk.cz/politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento kurz zakončuje výklad o politickém vývoji Evropy; zabývá se politickými událostmi od konce druhé světové války až do současnosti Metoda: přednáška je vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíl: tento kurz zakončuje výklad o politickém vývoji Evropy; zabývá se politickými událostmi od konce druhé světové války až do současnosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Přednáškové okruhy: 1. Konec války v Evropě, její stav a výhledy 2. Rozbití Velké aliance, formování bloků 3. První fáze studené války v Evropě 4. Sjednocování Západní Evropy 5. Studená válka v Evropě v období détante 6. Rok 1989 a konec studené války 7. Sjednocující se Evropa přelomu dvou století |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Aron, R.: Historie XX. století, Praha 1999 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Booker, Ch. - North, R.: Skryté dějiny evropské integrace, Praha 2006 Durman, K,: Popely ještě žhavé - velká politika 1938 - 1991, díl 1 :Světová válka a nukleární mír, Praha 2004 Durman, K.: Útěk od praporů - Kreml a krize impéria 1964 - 1991, Praha 1998 Kagan, R.: Labyrint síly a ráj slabosti - Amerika, Evropa a nový řád světa, Praha 2003 Strmiska, M. a kol.: Politické strany moderní Evropy, Praha 2005 Gaddis, Joh Levis: The Cold War - a New History, The Penguin Press 2005 Judt, T.: Postwar - a History of Europe Since 1945, The Penguin Press 2005 |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Aron, R.: Historie XX. století, Praha 1999 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Booker, Ch. - North, R.: Skryté dějiny evropské integrace, Praha 2006 Durman, K,: Popely ještě žhavé - velká politika 1938 - 1991, díl 1 :Světová válka a nukleární mír, Praha 2004 Durman, K.: Útěk od praporů - Kreml a krize impéria 1964 - 1991, Praha 1998 Kagan, R.: Labyrint síly a ráj slabosti - Amerika, Evropa a nový řád světa, Praha 2003 Strmiska, M. a kol.: Politické strany moderní Evropy, Praha 2005 Gaddis, Joh Levis: The Cold War - a New History, The Penguin Press 2005 Judt, T.: Postwar - a History of Europe Since 1945, The Penguin Press 2005 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky: kurz je zakončen ústní zkouškou, uvedené okruhy znalostí jsou vlastně číslované otázky, které jsou rozčleněné do dvojic, student si číslo otázky vylosuje |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento předmět má za cíl seznámit posluchače s úlohou disentu v komunistických zemích střední Evropy. Kurz bude rozdělen na tři části. V první z nich bude kladen důraz na rozdílnou zkušenost zemí střední Evropy v období vlády autoritativních komunistických režimů, což zásadně ovlivnilo řadu aspektů domácích nelegálních opozičních hnutí a osobností. Následně bude postupně analyzován disent v jednotlivých zemích střední Evropy, z důrazem na rozdílné tradice politické kultury. Budou probrány jednotlivé formy disentu a také se budeme snažit o lepší konceptualizaci disidentského hnutí ve střední Evropě. Zvláštní pozornost bude věnována otevřeným aktům odporu (1953, 1956, 1968) a myšlenkovému pozadí odporu vůči komunistické moci v ČSR, Polsku a Maďarsku. Kurz nebude zaměřen pouze historicky, ale bude se snažit o hlubší analýzu charakteristik a působení disentu ve střední Evropě. Proto se také budeme zabývat rozdílnými ideologickými prvky v různých tradicích disentů a budeme analyzovat formy, jak byl odpor vyjadřován (samizdat, otevřený odpor, rozvoj ilegálních iniciativ apod.). Kurz se také bude snažit odpovědět na to, do jaké míry příslušníci disentu ovlivnili politickou trajektorii svých zemí. Poslední část kurzu bude věnována vlivu disentu na převraty v roce 1989 a jejich vliv na postkomunistickou transformaci ve střední Evropě. V průběhu kurzu bude také kladen důraz nejen na na vedoucí postavy disentu v jednotlivých zemích a jejich myšlení (Havel, Michnik, Konrád apod.), ale také na širší společenský okruh, v němž se pohybovali a působili. ENG Aim of the course is to introduce to students the nature and political role of dissent movements in communist Central Eastern Europe. The course consists of three parts. In the first part, we will focus on different nature of totalitarian/authoritarian communist regimes in the region, which profoundly influenced many aspects of then illegal political groups, movements, and their leaders. Second part will be devoted to an analysis of the dissent movements in the CEE countries themselves, putting stress on the variety of political cultures having impact on dissent. Last part of the course will deal with the role of dissent in the 1989 fall of the communist regimes and their influence upon the first years of political life in the post-communist environment. This course will pay special attention to several rare occasions of uprising against communist rule (1953, 1956, 1968), and also will try to analyse political thought of the most prominent leaders of dissent in the CEE countries (Havel, Michnik, Konrad etc.). Furthermore, the course will focus on the means used by dissent to spread its message to the population (samizdat, illegal broadcasting etc.). In end of the course, we will try to answer the question to what extent the dissent in the CEE influenced the political development there. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | The aim of this course is give students an insight into the life of dissent and anti-communist opposition in the Central Europe. After participating in this course the students should have much better grasp of later 20th century Central European history and also will be much better prepared in assessing analytically the scope and goals of dissent in the region. Students of this course will further develop sufficient background knowledge to understand better the peculiar paths of post-communist state and society development. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Introduction 2. Sovietisation of Central Europe, 1944–1950 3. Political Development of Central Europe 1953–1968 4. Political Development of Central Europe 1970–1989 5. Comparative Central European Dissent: An Introduction 6. Václav Havel and the Czech Dissent 7. Michnik, Walesa and the Solidarita Movement 8. 30. years of Hungarian Opposition to the Party Rule 9. Dissent Elites and the 1989 revolutions 10. Dissent Elites and the 1989 revolutions 11. Dissent’s Views on the Future of Democracy in Central Europe 12. Post-Communist Development of Central Europe: the Role of Political Culture |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Ash, T. G.: We the People: The Revolution of 89 Witnessed in Warsaw, Budapest, Berlin and Prague. Cambridge, Granta 1990. Havel, V.: The Art of the Impossible: The Politics as Morality and Practice. New York, Knopf 1997. Johnson, L. M.: Central Europe: Enemies, Neighbors, Friends. New York, Oxford University Press 2001. Keane, J. (ed.): Civli Society and the State. London, Verso 1988. Leffler, M. P. – Wested, O. A. (eds.): The Cambridge History of the Cold War. Vol. I-III. Cambridge, Cambridge University Press 2010. Michnik, A.: Letters from Prison and other Essays. Berkeley, University of California Press 1985. Moller, J.: Post-communist Regime Change. A Comparative Study. London and New York, Routledge 2009. Navrátil, J. (ed.): The Prague Spring, 1968. Budapest, CEU Press 1998. Pollack, D. – Wielgohs, J.: Dissent and Opposition in Communist Eastern Europe. Origins of Civil Society and Democratic Transition. Aldesrshot, Ashgate 2005. Roberts, A. – Ash, T. G.: Civil Resistance nad Power Politics: The Experience of non-violent Acton from Gandhi to the Present. Oxford, Oxford University Press 2009. Tucker, A.: The Philosophy and Politics of Czech Dissidence from Patočka to Havel. Pittsburgh, University of Pittsburg Press 1999. Wandycz, P.: The Price of Freedom: A History of East Central Europe from the Middle Ages to the Present. London and New York, Routledge 2001. |
Literatura doporučená studentům | Falk, B.: Resistance and Dissent in Central and Eastern Europe: An Emerging Historiography. East European Politics and Societites, 25, 2011, č. 2, s. 318–360. Greame, Gill: Democracy and Post-communism. London and New York, Routledge 2002. Judt, T.: Postwar. A History of Europe after 1945. London, Penguin 2006. Ingelhart, R.: East European Value systems in Global Perspective. In: Klingeman, H.-D. – Fuchs, D. – Zielonka, J.: Democracy and Political Culture in Eastern Europe. London and New York, Routledge 2006, s. 67–98. Ramet, S.: rocking the State: Rock Music and Politics in Eastern Europe and Russia. Boulder, Westview 1994. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | For being given a credit, every student is obliged to participate actively in course's seminars, his/her contribution based on sufficient knowledge of assigned readings. Every student will hand over on every seminar one page annotation summarizing seminar reading for the given week. Another assigment consist of writting five page long paper characterizin one from among the key figures in disent political thought in Communist Central Europe. This course is ended by an oral exam. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast na seminárních diskusích, podložená dostatečnou znalostí povinné četby. Každý student je povinen na každém ze seminářů předložit jednostránkovou písemnou anotaci ze zadané četby na danou hodinu. Odevzdání všech anotací je podmínkou úspěšného zakončení kurzu. Další podmínkou je zpracování eseje o rozsahu pěti normostran, která se bude zaměřovat na charakteristiku politického myšlení některého z významných představitelů disentu v Československu, Polsku nebo Maďarsku. Kurz je zakončen ústní zkouškou. |
Kreditové hodnocení předmětu | 11 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
Volně volitelný předmět | ano | ||
Garant předmětu | Lexa Miloš | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace |
|
||
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
Anotace předmětu | Předmět „Diplomacie v praxi“ je jednosemestrální volitelný kurz pro posluchače Katedry politologie FF UHK. | ||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Jeho cílem je poskytnout studentům praktický pohled na některé formální stránky mezinárodních vztahů. Nabídne přehled o vývoji a současném stavu světové a české diplomacie, seznámí se základy diplomatických zvyklostí, protokolu a etikety, bude se zabývat formami komunikace v diplomacii, jednotlivými typy diplomatických aktivit, apod. V průběhu kurzu budou analyzovány některé konkrétní diplomatické postupy a řešení formou praktických příkladů. Podmínkou účasti v kurzu je předchozí absolvování základního kurzu mezinárodních vztahů. |
||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vlastní výuka bude zahájena ve třetím týdnu akademického roku 2012-2013 z důvodu pobytu vyučujícího v zahraničí. Týden 3/11.10. Úvod do problematiky předmětu. Definice diplomacie; její místo v mezinárodních vztazích. Rozdělení seminárních úkolů Týden 4/18.10. Popis obsahu a fungování diplomacie (instituce, subjekty, nástroje, mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích) Týden 5/25.10. Česká diplomacie (historie, subjekty, současný stav, priority, struktura MZV, další instituce) Týden 6/1.11. Diplomacie v EU (metody vyjednávání, společná zahraniční a bezpečnostní politika, Evropskáslužba pro vnější činnost) Týden 7/8.11. Typy diplomacie (politická, ekonomická, kulturní, …), specializované instituce (Česká centra, CzechTrade, CzechTurist, CzechInvest, obchodní komory, …; srovnání se zahraničím), jednotná státní propagace Týden 8/15.11. Diplomatický protokol,diplomatické uzance Týden 9/22.11. Etiketa v diplomacii (I.) Týden 10/29.11. Etiketa v diplomacii (II.) Týden 11/6.12. Komunikace v diplomacii (význam informací, jejich ochrana, předávání, diplomatická korespondence) Týden 12/13.12. Praktické příklady ze zahraniční politiky a jejich diplomatická řešení Týden 13/20.12. Rekapitulace kurzu, vyhodnocení, zápočty |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | František Zbořil: „Československá a česká zahraniční politika: minulost a současnost“, Leges, 2010 - Zdeněk Veselý: „Dějiny mezinárodních vztahů“, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk, Plzeň, 2007 - Michal Kořán, Martin Hrabálek: „Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces“, Masarykova univerzita, 2007 - Václav Hubinger: „Encyklopedie diplomacie“, Libri, 2006 - Tomáš Teplík: „Evropská diplomacie v historických souvislostech“, IMPRONTA, 2008 - Jőrg von Uthmann: „Diplomaté – Státní aféry od dob faraonů po současnost“, Books Brno, 1998 |
||
Literatura doporučená studentům | |||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (2x45 min.) a povinných seminářů (45 min.), nicméně obě výukové jednotky mohou být propojeny a volně navazovat. Semináře slouží k detailnější analýze přednášených témat, a příkladových reálných událostí,které byměly přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí seminářů jsou individuálníprezentace vztahující se k analyzovanému tématu. Prezentace by kromě obsahového odborného přínosu měly prověřit schopnosti studentů vyhledávat relevantní informace. Výuka bude průběžně doplňována doporučenou četbou. Požadavky na ukončení kurzu: Účast ve výuce: Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné a povoleny jsou maximálně dvě neúčasti. Neúčast na více než dvou seminářích automaticky znamená nesplnění podmínek pro absolvování kurzu. Prezentace: Každý posluchač bude mít jednou za semestr prezentaci na zadané téma. Podle počtu studentů přihlášených na semináře mohou být některá témata prezentována dvěma či více studenty formou panelu. Zkouška: Bude provedena ústně ve vypsaných termínech. Při ní bude prověřena znalost přednášek a doporučené četby a ohodnocena známkami „výborně, velmi dobře, dobře“. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 10 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je koncipován jako podpora pro přípravu a realizaci vlastního vědeckého výzkumu studentů zakončeného doktorskou prací. Vybraná povinná literatura slouží jako východisko pro seminární diskusi. Smyslem prvního okruhu povinné literatury je seznámení s úspěšnými a důležitými příklady výzkumných plánů ve srovnávací politologii a zprostředkování studentům metodologických a teoretických řešení významných politologů. Tematicky jsou zde zastoupeny práce přinášející odlišné úhly pohledy na hlavní problémy srovnávací politologie, zejména otázku empirického výzkumu demokracie. Úkolem druhého okruhu literatury je diskuse ohledně hlavních aspektů politologických výzkumných plánů s důrazem na přenositelnost těchto poznatků do samostatného bádání doktorandů. Nedílnou součástí předmětu je prezentace a veřejná obhajoba výzkumného plánu doktorské práce každého studenta, která bude sloužit i jako průběžná kontrola postupu studentů na vlastní doktorské práci. Smyslem těchto prezentací je zhodnocení metodologických a teoretických řešení vlastních výzkumů doktorandů, jejich vylepšení na základě kritické diskuse a kontrola, zda jsou v nich úspěšně využity metodologické, teoretické a empirické poznatky získané v předmětu. Důraz je kladen na precizní formulování výzkumných hypotéz a možnosti jejich empirického ověřování, dále pak na identifikaci a operacionalizaci studovaných proměnných a schopnost studenta identifikovat vhodný teoretický rámec pro svůj výzkum a obhájit zvolenou empirickou metodu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Huntington, Samuel P. 1968. Political Order in Changing Societies. New Haven a London: Yale University Press. Lipset, Seymour M. 1959. „Some Social Requisites of Democracy: Economic Development and Political Legitimacy.“ American Political Science Review 53, č. 1, s. 69–105. Moore, Barrington. 1966. Social Origins of Dictatorship and Democracy. Lord and Pesant in the Making of the Modern World. Boston: Beacon Press. Munck, Gerardo L. 1998. Canons of Research Design in Qualitative Analysis. Studies in Comparative International Development, 33, č. 3, s. 18–45. O’Donnell, Guillermo. 1973. Modernization and bureaucratic-authoritarianism. Berkeley: Institute of International Studies, University of California. Putnam, Robert. 1993. Making Democracy Work. Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, Princeton University Press 1993. Van Evera, Stehen. 1997. Guide to Methods for Students of Political Science. Ithaca, Cornell University Press 1997. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Evans, Peter; Rueschemeyer, Dietrich a Skocpol, Theda (eds.). 1985. Bringing the State Back In. Cambridge, Cambridge University Press. Linz, Juan a Valenzuela, Arturo (eds.). 1994. The Failure of Presidential Democracy. Baltimore, The Johns Hopkins University Press. Marsh, David a Stoker, Gerry (eds.). 2002. Theory and Methods in Political Science. New York, Palgrave Macmillan. Rueschemeyer, Dietrich, Stephens, Evelyne Huber a Stephens, John D. 1992. Capitalist Development and Democracy. Chicago: University of Chicago Press. Sartori, Giovanni. 1970. Concept Misfomation in Comparative Politics. The Američan Political Science Review, 64, 1970, č. 4, s. 1033–1053. Skocpol, Theda. 1979. States and Social Revolutions. A Comparative Analysis of France, Russia, and China. Cambridge, Cambridge University Press 1979. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je koncipován jako podpora pro přípravu a realizaci vlastního vědeckého výzkumu studentů zakončeného doktorskou prací. Vybraná povinná literatura slouží jako východisko pro seminární diskusi. Smyslem prvního okruhu povinné literatury je seznámení s úspěšnými a důležitými příklady výzkumných plánů ve srovnávací politologii a zprostředkování studentům metodologických a teoretických řešení významných politologů. Tematicky jsou zde zastoupeny práce přinášející odlišné úhly pohledy na hlavní problémy srovnávací politologie, zejména otázku empirického výzkumu demokracie. Úkolem druhého okruhu literatury je diskuse ohledně hlavních aspektů politologických výzkumných plánů s důrazem na přenositelnost těchto poznatků do samostatného bádání doktorandů. Nedílnou součástí předmětu je prezentace a veřejná obhajoba výzkumného plánu doktorské práce každého studenta, která bude sloužit i jako průběžná kontrola postupu studentů na vlastní doktorské práci. Smyslem těchto prezentací je zhodnocení metodologických a teoretických řešení vlastních výzkumů doktorandů, jejich vylepšení na základě kritické diskuse a kontrola, zda jsou v nich úspěšně využity metodologické, teoretické a empirické poznatky získané v předmětu. Důraz je kladen na precizní formulování výzkumných hypotéz a možnosti jejich empirického ověřování, dále pak na identifikaci a operacionalizaci studovaných proměnných a schopnost studenta identifikovat vhodný teoretický rámec pro svůj výzkum a obhájit zvolenou empirickou metodu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Huntington, Samuel P. 1968. Political Order in Changing Societies. New Haven a London: Yale University Press. Lipset, Seymour M. 1959. „Some Social Requisites of Democracy: Economic Development and Political Legitimacy.“ American Political Science Review 53, č. 1, s. 69–105. Moore, Barrington. 1966. Social Origins of Dictatorship and Democracy. Lord and Pesant in the Making of the Modern World. Boston: Beacon Press. Munck, Gerardo L. 1998. Canons of Research Design in Qualitative Analysis. Studies in Comparative International Development, 33, č. 3, s. 18–45. O’Donnell, Guillermo. 1973. Modernization and bureaucratic-authoritarianism. Berkeley: Institute of International Studies, University of California. Putnam, Robert. 1993. Making Democracy Work. Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, Princeton University Press 1993. Van Evera, Stehen. 1997. Guide to Methods for Students of Political Science. Ithaca, Cornell University Press 1997. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Evans, Peter; Rueschemeyer, Dietrich a Skocpol, Theda (eds.). 1985. Bringing the State Back In. Cambridge, Cambridge University Press. Linz, Juan a Valenzuela, Arturo (eds.). 1994. The Failure of Presidential Democracy. Baltimore, The Johns Hopkins University Press. Marsh, David a Stoker, Gerry (eds.). 2002. Theory and Methods in Political Science. New York, Palgrave Macmillan. Rueschemeyer, Dietrich, Stephens, Evelyne Huber a Stephens, John D. 1992. Capitalist Development and Democracy. Chicago: University of Chicago Press. Sartori, Giovanni. 1970. Concept Misfomation in Comparative Politics. The Američan Political Science Review, 64, 1970, č. 4, s. 1033–1053. Skocpol, Theda. 1979. States and Social Revolutions. A Comparative Analysis of France, Russia, and China. Cambridge, Cambridge University Press 1979. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je koncipován jako podpora pro přípravu a realizaci vlastního vědeckého výzkumu studentů zakončeného doktorskou prací. Vybraná povinná literatura slouží jako východisko pro seminární diskusi. Smyslem prvního okruhu povinné literatury je seznámení s úspěšnými a důležitými příklady výzkumných plánů ve srovnávací politologii a zprostředkování studentům metodologických a teoretických řešení významných politologů. Tematicky jsou zde zastoupeny práce přinášející odlišné úhly pohledy na hlavní problémy srovnávací politologie, zejména otázku empirického výzkumu demokracie. Úkolem druhého okruhu literatury je diskuse ohledně hlavních aspektů politologických výzkumných plánů s důrazem na přenositelnost těchto poznatků do samostatného bádání doktorandů. Nedílnou součástí předmětu je prezentace a veřejná obhajoba výzkumného plánu doktorské práce každého studenta, která bude sloužit i jako průběžná kontrola postupu studentů na vlastní doktorské práci. Smyslem těchto prezentací je zhodnocení metodologických a teoretických řešení vlastních výzkumů doktorandů, jejich vylepšení na základě kritické diskuse a kontrola, zda jsou v nich úspěšně využity metodologické, teoretické a empirické poznatky získané v předmětu. Důraz je kladen na precizní formulování výzkumných hypotéz a možnosti jejich empirického ověřování, dále pak na identifikaci a operacionalizaci studovaných proměnných a schopnost studenta identifikovat vhodný teoretický rámec pro svůj výzkum a obhájit zvolenou empirickou metodu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Huntington, Samuel P. 1968. Political Order in Changing Societies. New Haven a London: Yale University Press. Lipset, Seymour M. 1959. „Some Social Requisites of Democracy: Economic Development and Political Legitimacy.“ American Political Science Review 53, č. 1, s. 69–105. Moore, Barrington. 1966. Social Origins of Dictatorship and Democracy. Lord and Pesant in the Making of the Modern World. Boston: Beacon Press. Munck, Gerardo L. 1998. Canons of Research Design in Qualitative Analysis. Studies in Comparative International Development, 33, č. 3, s. 18–45. O’Donnell, Guillermo. 1973. Modernization and bureaucratic-authoritarianism. Berkeley: Institute of International Studies, University of California. Putnam, Robert. 1993. Making Democracy Work. Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, Princeton University Press 1993. Van Evera, Stehen. 1997. Guide to Methods for Students of Political Science. Ithaca, Cornell University Press 1997. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Evans, Peter; Rueschemeyer, Dietrich a Skocpol, Theda (eds.). 1985. Bringing the State Back In. Cambridge, Cambridge University Press. Linz, Juan a Valenzuela, Arturo (eds.). 1994. The Failure of Presidential Democracy. Baltimore, The Johns Hopkins University Press. Marsh, David a Stoker, Gerry (eds.). 2002. Theory and Methods in Political Science. New York, Palgrave Macmillan. Rueschemeyer, Dietrich, Stephens, Evelyne Huber a Stephens, John D. 1992. Capitalist Development and Democracy. Chicago: University of Chicago Press. Sartori, Giovanni. 1970. Concept Misfomation in Comparative Politics. The Američan Political Science Review, 64, 1970, č. 4, s. 1033–1053. Skocpol, Theda. 1979. States and Social Revolutions. A Comparative Analysis of France, Russia, and China. Cambridge, Cambridge University Press 1979. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klik Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vysvětlit a umět pochopit problematiku EMU v kontextu dalších zejm. hospodářských politik EU. Bližší informace na http://fhs.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Analýza dodaných podkladových materiálů a diskuse. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Zasazení EMU do kontextu EU – diskuse s cílem základní orientace v problému Týden 2 Geneze EMU od 50. let až po Delorsovu zprávu Týden 3 Geneze EMU od Delorsovy zprávy až po současnost Týden 4 Konvergenční kritéria a jejich slabiny – právo EU a praxe Týden 5 Nástroje hospodářské politiky dle práva EU Týden 6 Nástroje hospodářské politiky v praxi aneb opakované porušování SGP bez sankcí Týden 7 Nástroje měnové politiky dle práva EU + v praxi Týden 8 Organizace ESCB Týden 9 ČR a EMU – ČR před vstupem do Eurozóny Týden 10 ČR a EMU – aktuální stav příprav na vstup ČR do Eurozóny Týden 11 Plusy a mínusy EMU v kontextu českého vstupu? Týden 12 Nedostatky EMU v podmínkách EU Týden 13 |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základem jsou materiály předané na seminářích a informace v souvislostech zde prezentované. Základním dokumentem jsou zakládající smlouvy v platném znění. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | o účast (povolené max. 4 absence) o prezentace – 15-20 minut na vybrané téma o závěrečné kolokvium – diskuse po zhruba 5 losovaných účastnících Způsob hodnocení Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Energetická politika 1“ je jednosemestrální povinně volitelný kurz a tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. Cílem tohoto kurzu je seznámit posluchače se základními předpoklady, koncepty a fakty o problematice energetické bezpečnosti, jak z hlediska jednotlivých energetických surovin, tak z hlediska dvou světových regionů, a to Latinské Ameriky a Afriky. První část kurzu je zaměřena na konceptualizaci energetické bezpečnosti (definice, teoretické přístupy, hlavní definiční znaky a dimenze energetické bezpečnosti), vývoj struktury palivo-energetické bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitiku přepravních tras. Druhá část kurzu je věnována energetické bezpečnosti regionu Latinské Ameriky a jeho vybraným státům. Poslední část kurzu je pak zaměřena na energetickou bezpečnost jednotlivých regionů Afriky. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a seminářů, které jsou povinné. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. Kurz je zřízen rovněž elektronicky v Moodlu a přístup do něj budou mít všichni studenti. Zde budou vyučujícím zveřejněny vybrané studijní materiály. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem tohoto kurzu je seznámit posluchače se základními předpoklady, koncepty a fakty o problematice energetické bezpečnosti, jak z hlediska jednotlivých energetických surovin, tak z hlediska dvou světových regionů, a to Afriky a Latinské Ameriky. První část kurzu je zaměřena na konceptualizaci energetické bezpečnosti (definice, teoretické přístupy, hlavní definiční znaky a dimenze energetické bezpečnosti), vývoj struktury palivo-energetické bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitiku přepravních tras. Druhá část kurzu je zaměřena na energetickou politiku a bezpečnost jednotlivých regionů Afriky. Poslední část kurzu je pak je věnována energetické bezpečnosti regionu Latinské Ameriky a jeho vybraným státům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Historický vývoj energetické bezpečnosti od počátku do současnosti Konceptualizace energetické bezpečnosti a energetické politiky, dimenze energetické bezpečnosti Hrozby a rizika energetické bezpečnosti a nástroje zajištění energetické bezpečnosti Energetické zdroje, struktura palivo-energetická bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitika přepravních tras Energetická bezpečnost Afriky (zásoby a rezervy energetických surovin, produkce, spotřeba, palivo-energetická bilance, geopolitika přepravních tras, energetická spolupráce) Energetická bezpečnost a politika vybraných států subsaharské Afriky I (Nigérie, Angola a Súdán) Energetická bezpečnost a politika vybraných států subsaharské Afriky II (Gabon, Rovníková Guinea a Jihoafrická republika) Energetická bezpečnost Latinské Ameriky (zásoby a rezervy energetických surovin, produkce, spotřeba, palivo-energetická bilance, geopolitika přepravních tras, energetická spolupráce) Energetická bezpečnost a politika vybraných států Latinské Ameriky (Argentina, Brazílie a Kolumbie) Energetická bezpečnost a politika vybraných států Latinské Ameriky (Bolívie, Ekvádor a Venezuela) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura: 1.Souleimanov, Emil a kol. 2011. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk, kapitola. č. 1. 2. Sovacool, Benjamin, K. (ed.). 2011. The Routledge Handbook of Energy Security. London: Routledge, s 1-42. 3. The African Development Bank. 2009. Oil and Gas in Africa. New York: Oxford University Press (http://www.afdb.org/en/knowledge/publications/oil-and-gas-in-africa/). 4. Souleimanov, Emil a kol. 2011. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk, kapitola č. 7. |
Literatura doporučená studentům | Doplňující literatura: Alao, Abiodun. 2008. Natural Resources and Conflict in Africa. USA: University of Rochester Press. Ariweriokuma, Soala. 2008. The Political Economy of Oil and Gas in Africa: The case of Nigeria. London: Routledge. Arnson, J., Cynthia et al. 2008. Energy and Development in South America: Conflict and Cooperation. USA: Woodrow Wilson International Center for Scholars (http://www.wilsoncenter.org/sites/default/files/lap.energydevsa.pdf). Arriagada, Genaro. 2010. Energy Policy in Latin America: The Critical Issues and Choices. Working Paper, Inter-American Dialogue, October 2010 (http://www.iadb.org/intal/intalcdi/PE/2010/07482.pdf). Beri, Ruchita a Sinha, Uttam Kumar (eds.). 2009. Africa and Energy Security: Global Issues, Local Response. India: Academic Foundation. Binhack, Petr a Tichý, Lukáš (eds.). 2011. Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Brown, Oli a Crawford, Alec. 2010. „Climate Change and the Risk of Conflict in Africa.“ In Mangala, Jack (ed.). New Security Threats and Crises in Africa. Regional and International Perspectives. New York: Palgrave Macmillan. Carlson, Joanna, E. (Ed.). 2010. Latin America: Energy and Politics (Latin American Political, Economic, and Security Issues). USA: Nova Science Publisher. Cílek, Václav a Kašík, Martin. 2008. Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. Praha: Dokořán. Energy Information Administration. 2012. Algeria. Country Analysis Briefs. U. S. Energy Information Administration, March 2012 (http://www.eia.gov/countries/ cab.cfm?fips=AG). Energy Information Administration. 2012. Libya. Country Analysis Briefs. U. S. Energy Information Administration, June 2012 (http://www.eia.gov/countries/ cab.cfm?fips=LY). Energy Information Administration. 2012. Nigeria. Country Analysis Briefs. U. S. Energy Information Administration, October 2012 (http://www.eia.gov/countries/ cab.cfm?fips=NI). Energy Information Administration. 2013. South Africa. Country Analysis Briefs. U. S. Energy Information Administration, January 2013 (http://www.eia.gov/countries/ cab.cfm?fips=SF). Ghazvinian, John. 2008. Untapped: The Scramble for Africa's Oil. USA: Houghton Mifflin Harcourt. Goldthau, Andreas (ed.). 2013. The Handbook of Global Energy Policy. USA: Wiley-Blackwell. Hamilton, Michael S. 2012. Energy Policy Analysis: A Conceptual Framework. New York: M.E. Sharpe. International Business Publications. 2011. Argentina Energy Policy, Laws and Regulation Handbook. USA: International Business Publications. International Business Publications. 2011. Bolivia Energy Policy, Laws and Regulations Handbook. USA: International Business Publications. International Business Publications. 2011. Brazil Energy Policy, Laws and Regulations Handbook. USA: International Business Publications. International Business Publications. 2011. Venezuela Energy Policy, Laws and Regulations Handbook. USA: International Business Publications. Isbell, Paul. 2008. Energy and Geopolitics in Latin America. Real Instituto Elcano, 10/3/2008 (http://www.realinstitutoelcano.org/wps/portal/rielcano_eng/Content?WCM _GLOBAL_CONTEXT=/elcano/elcano_in/zonas_in/latin+america/dt12-2008). Isbell, Paul. 2006. Gas: A Thorny Issue in Latin America. Real Instituto Elcano, 4/5/2006 (http://www.realinstitutoelcano.org/wps/portal/rielcano_eng/Content?WCM _GLOBAL_CONTEXT=/elcano/Elcano_in/Zonas_in/ARI%2048-2006). Kandiyoti, Rafael. 2008. Pipelines. Flowing Oil and Crude Politics. London: I. B. Tauris. Ledesma, David. 2013. East Africa Gas – Potential Export. Oxford Institute for Energy Studies NG 74, March 2013 (http://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2013/03/NG-74.pdf). Luft, Gal a Korin, Anne (eds.). 2009. Energy Security Challenges for the 21st Century: A Reference Handbook (Contemporary Military, Strategic, and Security Issues). Santa Barbara: Praeger. Ndumbe, J. Anyu. 2004. West African Oil, U.S. Energy Policy, and Africa’s Development Strategie. Mediterranean Quarterly. Winter 2004, s. 93-104 (http://www.artsrn.ualberta.ca/courses/PoliticalScience/474A1/documents/NdumbeAfricanOilUSEnergyPolicyDevStrategies.pdf). Pedraza, Jorge, Morales (ed.). 2013. Energy in Latin America and the Caribbean: The Current and Future Role of Renewable and Nuclear Energy Sources in the Regional Electricity Generation ... Energy Science, Engineering and Technology). USA: Nova Science Publisher. Pedraza, Jorge, Morales (ed.). 2012. Energy in Latin America and the Caribbean: The Current and Future Role of Conventional Energy Sources in the Regional Electricity Generation (Latin American Political, Economic, and Security Issues). USA: Nova Science Publisher. Pascual, Carlos a Elkind, Jonathan (eds.). 2009. Energy Security: Economics, Politics, Strategies, and Implications. USA: Brookings Institution Press. Prorok Vladimír. (ed.). 2008. Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti. Praha: Professional Publishing. Soares de Oliveira, Ricardo. 2007. Oil and Politics in the Gulf of Guinea. USA: Columbia University Press. Souleimanov, Emil a kol. 2011. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk. Sovacool, Benjamin, K. (ed.). 2011. The Routledge Handbook of Energy Security. London: Routledge. Suchánek, Jiří. 2013. „Hodnotová východiska energetických strategií Číny a EU v Africe.“ Mezinárodní vztahy Vol. 48, No. 1, 2013, s. 50-69. Tailor, Ian. 2010. The International Relations of Sub-Saharan Africa. New York and London: The Continuum International publishing Group Inc. The African Development Bank. 2009. Oil and Gas in Africa. New York: Oxford University Press (http://www.afdb.org/en/knowledge/publications/oil-and-gas-in-africa/). Viebahn, Peter et al. 2011. „The potential role of concentrated solar power (CSP) in Africa and Europe—A dynamic assessment of technology development, cost development and life cycle inventories until 2050.“ Energy Policy Vol. 39, No. 8, August 2011, s 4420–4430. Vošta, Milan a kol. 2008. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. Praha: Professional Publishing. Yergin, Daniel. 2011. The Quest : energy, security, and the remaking of the modern world. New York: Penguin. Youngs, Richard. 2009. Energy Security: Europe´s New Foreign Policy Challenge. London: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení: Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. A. Zápočet student získává za: 1) účast na seminářích - počet absencí na hodinách semináře nepřekročí dvě, každá další musí být omluvená; 2) prezentaci a četbu - každý posluchač bude mít 1 x za semestr prezentaci na zadané téma, které odpovídá jednotlivým textům, z nichž si bude moct student vybrat. Prezentace musí splňovat následující podmínky: - Rozsah prezentace bude 15 - 20 minut - Prezentace bude čerpat ze zadaných zdrojů a bude připravena v PowerPointu. Vypracovaná prezentace bude zaslána vyučujícímu nejpozději 48 hod. před vystoupením na semináři. - Všechny použité zdroje budou uvedeny v závěru prezentace. - Prezentace bude proslovena (nikoliv čtena!) spisovnou češtinou. - Každý prezentující musí moderovat následnou seminární diskuzi. Z tohoto důvodu si prezentující připraví minimálně dvě diskusní otázky, které uvede v závěru své prezentace. 3) aktivitu - všichni studenti budou seznámeni s četbou textů, které budou během daného semináře prezentovány. Každý student si připraví poznámky a otázky, které budou zahrnovat tři nejdůležitější/nejzajímavější aspekty nebo konstruktivní kritiku dané literatury. Tyto poznámky a otázky budou prodiskutovány během semináře. - Přečtení zbývající literatury, která nebude probírána v podobě prezentace, bude na uvážení studenta. 4) každý student se zúčastní 1x diskuze na aktuální téma v programu Moodle B. Zkouška je celkovým hodnocením zvládnutí náplně a problematiky kurzu. Zkouška proběhne formou elektronického testu v Moodlu. Způsob hodnocení: Studenti, kteří získají zápočet, budou moci přistoupit ke zkouškovému testu. Ten bude vycházet jak ze znalosti přednášek, tak témat diskutovaných v rámci seminářů i povinné četby. Zkouška bude hodnocena na škále: 100 % - 90 % -- výborně 89,9 % - 70 % -- velmi dobře 69,9 - 60 % -- dobře 59,9 % - 0 % -- neprospěl/-a |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Energetická politika 2“ je jednosemestrální povinně volitelný kurz a tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty s problematikou energetické bezpečnosti a energetické politiky, především s důrazem na Evropskou unii a Ruskou federaci. První část kurzu je zaměřena na konceptualizaci energetické bezpečnosti (definice, teoretické přístupy, hlavní definiční znaky a dimenze energetické bezpečnosti), vývoj struktury palivo-energetické bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitiku přepravních tras. Druhá část kurzu je věnována energetické bezpečnosti a politice (vnitřní a vnější dimenzi a energetickým vztahům) Evropské unie. Poslední část kurzu je zaměřena na energetickou bezpečnost a politiku Ruské federace (vnitřní a vnější dimenze a energetické vztahy). Pozornost je také věnována energetické bezpečnosti České republiky a zemí V4. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a seminářů, které jsou povinné. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. Kurz je zřízen rovněž elektronicky v Moodlu a přístup do něj budou mít všichni studenti. Zde budou vyučujícím zveřejněny vybrané studijní materiály. Heslo je: ENERGPO2014 |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty s problematikou energetické bezpečnosti a energetické politiky, především s důrazem na Evropskou unii a Ruskou federaci. První část kurzu je zaměřena na konceptualizaci energetické bezpečnosti (definice, teoretické přístupy, hlavní definiční znaky a dimenze energetické bezpečnosti), vývoj struktury palivo-energetické bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitiku přepravních tras. Druhá část kurzu je věnována energetické bezpečnosti a politice (vnitřní a vnější dimenzi a energetickým vztahům) Evropské unie. Poslední část kurzu je zaměřena na energetickou bezpečnost a politiku Ruské federace (vnitřní a vnější dimenze a energetické vztahy). Pozornost je také věnována energetické bezpečnosti České republiky a zemí V4. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Seznámení s obsahem a požadavky na zakončení kurzu, rozdělení seminárních prezentací Historický vývoj energetické bezpečnosti od počátku do současnosti Konceptualizace energetické bezpečnosti a energetické politiky, dimenze energetické bezpečnosti Energetické zdroje, struktura palivo-energetická bilance, hlavní produkční a dodavatelské oblasti a geopolitika přepravních tras Hrozby a rizika energetické bezpečnosti a nástroje zajištění energetické bezpečnosti Energetická bezpečnost EU (zásoby energetických surovin, produkce, spotřeba, palivo-energetická bilance, energetické koridory) Legislativní vývoj vnitřní a vnější dimenze energetické politiky EU a její cíle Energetické vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací Energetická bezpečnost Ruské federace (zásoby energetických surovin, produkce, spotřeba, palivo-energetická bilance, přepravní trasy) Energetické vztahy Ruska s Čínou, zeměmi Střední Asie a Afrikou Energetická bezpečnost ČR a zemí střední Evropy |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura: 1. Binhack, Petr a Tichý, Lukáš (eds.). 2011. Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. 2. Sovacool, Benjamin, K. (ed.). 2011. The Routledge Handbook of Energy Security. London: Routledge, s. 1-42. 3. Myšík, Matúš. 2013. Energetická politika v rozšírenej Europskej únii. Roly a preferencie Českej republiky, Polska a Slovenska. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. 4. Souleimanov, Emil a kol. 2011. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk. 5. Tichý, Lukáš (ed.). 2012. Energetické vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací: partnerství nebo rivalita? Praha: Metropolitan University Prague Press. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura: • Aalto, Pami. 2008. The EU-Russian Energy Dialogue: Europe's Future Energy Security. Farnham: Ashgate. • Aalto, Pami. (ed.). 2012. Russia´s Energy Policies, National, Interregional and Global Levels. Edward Edgar: A Family Business in Internationaů Publishing. • Baghad, Gawdat. 2006. „Europe´s Energy Security: Challenges and Oportunities.“ International Affairs Vol. 82, No. 5, 2006, s 961 – 975. • Balzer, Harley. 2005. „The Putin Thesis and Russian Energy Policy.“ Post-Soviet Affairs Vol. 21, No. 3, 2005, s. 210 – 225. • Balzer, Harley. 2006. Vladimir Putin´s Academic Writings and Russian Natural Ressource Policy.“ Problems of Post-Communism Vol 51, No. 1, January/February 2006, pp. 48-54. • Bilgin, Mert. 2011. „Energy Security and Russia’s Gas Strategy: The Symbiotic Relationship between the State and Firms.“ Communist and Post-communist Studies Vol. 44, No. 4, s. 119-127. • Binhack, Petr and Jaroš, Jakub. 2011. „Energy policy of the Czech Republic“. In Świątkowska, Joanna (Ed.). Energy security of the V4 countries. How do energy relations change in Europe. Visegrád Fund and the Kosciuszko Institute, s. 37-41. • Binhack, Petr and Tichý, Lukáš. 2012. „Asymmetric interdependence in the Czech – Russian energy relations“. Energy Policy Vol. 43, No. 6, June 2012, s. 54-63 • Braun, Jan, Frederik. 2011. EU Energy Policy under the Treaty of Lisabon Rules. Between a New Policy and Business as a Usual. Working Paper No 31, European Policy Institute Network, February 2011. • Cílek, Václav a Kašík, Martin. 2008. Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. Praha: Dokořán. • Dellecker, Adrian a Gomart, Thomas (eds.). Russian Energy Security and Foreign Policy. London: Routledge. • Delvaux, Bram et al. 2008. EU Energy Law and Policy Issues. EU: Euroconfidential. • Duffield, John S. a Birchfield, Vicki L. (eds.). 2011. Toward a Common European Union Energy Policy: Problems, Progress, and Prospects. New York: Palgrave Macmillan. • Eikeland, Per, Ove. 2011. „The Third Internal Energy Market Package: New Power Relations among Member States, EU Institutions and Non-state Actors?“ Journal of Common Marker Studies Vol. 49, No. 2. s. 243-263. • Ellman, Michael (ed.). 2006. Russia’s Oil and Natural Gas: Bonanza or Curse? London: Anthem Press. • Gawdat, Baghat. 2010. “The geopolitics of energy: Europe and North Africa.” The Journal of North African Studies Vol. 15, No.1, March 2010, s. 39-49. • Goldthau, Andreas (ed.). 2013. The Handbook of Global Energy Policy. USA: Wiley-Blackwell. • Haghighi, Sanam, S. 2007. Energy Security: The External Legal Relations of the European Union with Major Oil-and Gas-Supplying Countries. Oxford: Hart Publishing. • Hamilton, Michael S. 2012. Energy Policy Analysis: A Conceptual Framework. New York: M.E. Sharpe. • Kandiyoti, Rafael. 2008. Pipelines. Flowing Oil and Crude Politics. London: I. B. Tauris. • Kaveshnikov, Nikolay. 2010. „The Issue of Energy Security in Relations between Russia and the European Union.“ European Security Vol. 19, No. 4, s. 585-605. • Kirchner, Emil a Berk, Can. 2010. „European Energy Security Co-operation: Between Amity and entity.“ Journal of Common Marker Studies Vol. 48, No. 4. s. 829-880. • Lane, David. (ed). 1999. The Political Economy of Russian Oil. New York: Roman & Littlefield Publishers , Inc. • Larsson, Robert. 2006. Russia’s Energy Policy: Security Dimensions and Russia’s Reliability as an Energy Supplier. Stockholm: FOI Swedish Defence Research Agency. • Luft, Gal a Korin, Anne (eds.). 2009. Energy Security Challenges for the 21st Century: A Reference Handbook (Contemporary Military, Strategic, and Security Issues). Santa Barbara: Praeger. • Liuhto, Kari. 2010. Energy in Russia’s Foreign Policy. Turku School of Economics: Electronic Publication of Pan-European Institute 10/2010 (http://www.utu.fi/fi/ yksikot/tse/yksikot/PEI/raportit-ja-tietopaketit/Documents/Liuhto_final_netti.pdf). • Lussac, Samuel, James. 2010. „Ensuring European Energy Security in Russian „Near Abroad“: The Case of the South Caucasus.“ European Security Vol. 19, No. 4, s. 607-625. • Maltby, Tomas. 2013. „European Union energy policy integration: A case of European Commission policy entrepreneurship and increasing supranationalism.“ Energy Policy Vol. 55, No. 4, s. 435-444. • Orban, Anita. 2008. Power, Energy And The New Russian Imperialism. Santa Barbara: Praeger. • Pascual, Carlos a Elkind, Jonathan (eds.). 2009. Energy Security: Economics, Politics, Strategies, and Implications. USA: Brookings Institution Press. • Petrovic, Jeronim et al. 2009. Russian Energy Power and Foreign Relations: Implications for conflict and cooperation. London: Routledge. • Piskunova, Ekaterina. 2010. „Russia in the Arctic: What’s Lurking behind the Flag?“ International Journal Vol. 65, No. 4, s. 851-864. • Proedrou, Filippos. 2007. „The EU-Russia Energy Approach under the Prism of Interdependence.“ European Security Vol. 16, No. 3-4, s. 329–355. • Proedrou, Filippos. 2010. „Sensitivity and Vulnerability Shifts and the New Energy Pattern in the EU-Russia Gas Trade.“ Studia Diplomatica Vol. 63, No. 1, s. 95-104. • Proedrou, Filippos. 2012. EU Energy Security in the Gas Sector. Evolving Dynamics, Policy Delemmas and Prospects. Farnham: Ashgate. • Prorok Vladimír. (ed.). 2008. Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti. Praha: Professional Publishing. • Quemada, José María Marín. (ed.). 2011. Energy Security for the EU in the 21st Century: Markets, Geopolitics and Corridors. London: Routledge. • Rybář, Jan. 2005. Kavkaz. Rusko a „nová velká hra“ o kaspickou ropu. Praha: Eurolex Bohemia. • Shadrina, Elena. 2010. Russia’s Foreign Policy: Norms, Ideas and Driving Dynamics. Turku School of Economics: Electronic Publication of Pan-European Institute 18/2010 (http://www.utu.fi/fi/yksikot/tse/yksikot/PEI/raportit-ja-tietopaketit/Documents/ Shadrina_final_netti.pdf). • Sierra, Oscar, Pardo. 2010. „A Corridor through Thorns: EU Energy Security and the Southern Energy Corridor.“ European Security, Vol. 19, No. 4, s. 643-660. • Świątkowska, Joanna 2011. (Ed.). Energy security of the V4 countries. How do energy relations change in Europe. Visegrád Fund and the Kosciuszko Institute. • Szaglowski, Piotr. 2011. „Energy Policy of Poland“. In Świątkowska, Joanna (Ed.). Energy security of the V4 countries. How do energy relations change in Europe. Visegrád Fund and the Kosciuszko Institute, s. 33-36. • Szolnoki, Endre and Farkas, Melinda. 2011. „Energy Policy of Hungary“. In Świątkowska, Joanna (Ed.). Energy security of the V4 countries. How do energy relations change in Europe. Visegrád Fund and the Kosciuszko Institute, s. 48-53. • Ševce, Peter. 2011. „Energy Policy of Slovakia“. In Świątkowska, Joanna (Ed.). Energy security of the V4 countries. How do energy relations change in Europe. Visegrád Fund and the Kosciuszko Institute, s. 42-47. • Tichý, Lukáš. 2009. „Význam jižního Kavkazu pro energetickou politiku EU.“ Mezinárodní politika Vol. 33, No. 4, s. 12-15. • Tichý, Lukáš. 2011. „Liberalizace energetického trhu v EU a pozice České republiky.“ Současná Evropa Vol. 17, No. 2/2011. • Tichý, Lukáš. 2013. „Otázka dostavby jaderné elektrárny Temelín v českém politickém a veřejném diskurzu“. Politologický časopis Vol. 20, No. 3/2013. s. 319-345. • Vošta, Milan a kol. 2008. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. Praha: Professional Publishing. • Waisová, Šárka a kol. 2008. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň : Aleš Čeněk. • Yergin, Daniel. 2011. The Quest : energy, security, and the remaking of the modern world. New York: Penguin. • Youngs, Richard. 2009. Energy Security: Europe´s New Foreign Policy Challenge. London: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení: Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. A. Zápočet student získává za: 1) účast na seminářích - počet absencí na hodinách semináře nepřekročí dvě, každá další musí být omluvená; 2) prezentaci a četbu - každý posluchač bude mít 1 x za semestr prezentaci na zadané téma, které odpovídá jednotlivým textům, z nichž si bude moct student vybrat. Prezentace musí splňovat následující podmínky: - Rozsah prezentace bude 15 - 20 minut - Prezentace bude čerpat ze zadaných zdrojů a bude připravena v PowerPointu. Vypracovaná prezentace bude zaslána vyučujícímu nejpozději 24 hod. před vystoupením na semináři. - Všechny použité zdroje budou uvedeny v závěru prezentace. - Prezentace bude proslovena (nikoliv čtena!) spisovnou češtinou. - Každý prezentující musí moderovat následnou seminární diskuzi. Z tohoto důvodu si prezentující připraví minimálně dvě diskusní otázky, které uvede v závěru své prezentace. 3) aktivitu - všichni studenti budou seznámeni s četbou textů, které budou během daného semináře prezentovány. Každý student si připraví poznámky a otázky, které budou zahrnovat tři nejdůležitější/nejzajímavější aspekty nebo konstruktivní kritiku dané literatury. Tyto poznámky a otázky budou prodiskutovány během semináře. - Přečtení zbývající literatury, která nebude probírána v podobě prezentace, bude na uvážení studenta. 4) každý student se pravidelně 1x za 14 dnů zúčastní diskuze na aktuální téma v programu Moodle. B. Zkouška je celkovým hodnocením zvládnutí náplně a problematiky kurzu. Zkouška proběhne formou elektronického testu v Moodlu. Způsob hodnocení: Studenti, kteří získají zápočet, budou moci přistoupit ke zkouškovému testu. Ten bude vycházet jak ze znalosti přednášek, tak témat diskutovaných v rámci seminářů i povinné četby. Zkouška bude hodnocena na škále: 100 % - 90 % -- výborně 89,9 % - 70 % -- velmi dobře 69,9 - 60 % -- dobře 59,9 % - 0 % -- neprospěl/-a |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Etnicita je v podstatě definovatelná svou vazbou na politikou, protože jde o kulturní rozmanitost ve službách politiky. Předmět se bude zabývat nejen takzvanými etnickými konflikty, ale i samotnými způsoby jakými jsou kulturní rozdíly využívány a zneužívány pro politické cíle. Důležitá je i spojitost mezi kulturními konstrukcemi etnicity a rasy, etnicity a nacionalismu. V něm pak etnicita nabývá zcela výraznou politickou dimenzi, protože nacionalismus je pregnantním výrazem zpolitizované etnicity. Jednotlivé přednášky budou kromě teoretických výkladů uvádět příklady z různých oblastí světa, se zvláštním zaměřením na českou, středoevropskou, ale i mimoevropskou scénu. Současné evropské řešení otázky národností a menšin bude též analyzováno. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Banks, Marcus. 1996. Ethnicity: Anthropological Constructions. London: Routledge. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspektiva. Brfno: CDK. Eriksen, Thomas Hylland. 1993. Ethnicity and Nationalism. London: Pluto. Fenton, Steve. 2003. Ethnicity. Cambridge: Polity. Gellner, Ernest. 2003. Nacionalismus. Brfno: CDK. Hroch, Miroslav ed. 2003. Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: SLON. Kamenka, Eugene. 1973. Nationalism. The Nature and Evolution of an Idea. London: Arnold. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Ponce Torres Miguel Angel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento kurz se zabývá dopadem etnicity na chování politických stran a voličů v Ghaně, tedy v zemi s již více jak dvacet let trvající demokratickým systémem, pro který je tato západoafrická země označována za „maják stability a demokracie v rozbouřeném moři nestability a krvavých konfliktů“. Jelikož je však pojem etnicita (a do jisté míry také regionalismus) pojmem hojně užívaným, a nabývajícím tak různých významů, věnuje se kurz nejprve stručnému teoretickému vymezení etnicity a etnických skupin, stejně jako zasazení etnické situace v Ghaně do širšího kontextu. Následně se kurz zabývá komparativním popisem hlavních etnických skupin a následně i jejich snah o politickou participaci před ziskem nezávislosti a krátce poté. Kurz pak uzavírá snaha aplikovat nabyté poznatky na současnou situaci a ukázat, kterak etnicita a etnická příslušnost ovlivňuje rozhodování voličů a politických stran. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je tak nejprve uvést posluchače do problematiky etnicity a jejího možného dopadu na volební chování; seznámit posluchače s etnickým složením Ghany a následně analyzovat dopad, který má etnicita na pravidelně se opakující svobodné a soutěživé volby v této výjimečné zemi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška Ghana na vlastní oči - (ne)vědecký úvod Seminář Rozdělení seminárních prací, dotazy studentů. Týden 2 Přednáška Úloha etnicity v subsaharské Africe – její dopady na politické instituce a život společnosti. Seminář 2) Bahenský, František. 2010. Etnicita v historické perspektivě: Prolegomona ke vzniku, vývoji a proměně etnické kolektivní identity. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 1–20. Týden 3 Přednáška Etno-jazyková mapa Afriky Seminář 3) Chazan, Naomi. 1982. „Ethnicity and Politics in Ghana.“ Political Science Quarterly 97, č. 3, 461–485. Týden 4 Přednáška Ašantské království – mýtus, nebo realita? Seminář 4) Okomfo Anokye http://www.youtube.com/watch?v=B1fBsN9HYV4 Týden 5 Přednáška Secesionisté, Seveřané a ti, „co obědvají hudbu“ Seminář 5) Prouza, Jan. 2011. Ghana: Volby, politické strany a stranictví. Olomouc: Periplum, 37–65. Týden 6 Přednáška Sever seveřanům, aneb negativní politické vymezení v praxi Seminář 6a) Schlottner, Michael. 2000. „‘We stay, others come and go‘: identity among the Mamprusi in northern Ghana.“ In: Ethnicity in Ghana: The Limits of Invention. Eds. Carola Lentz a Paul Nugent. Houndmills & London: Macmillan Press Ltd., 49–68. 6b) Bogner, Artur. 2000. „The 1994 civil war in northern Ghana: the genesis and escalation of a ‘tribal‘ conflict.“ In: Ethnicity in Ghana: The Limits of Invention. Eds. Carola Lentz a Paul Nugent. Houndmills & London: Macmillan Press Ltd., 183–204. Týden 7 Přednáška Peníze, nebo suverenitu: ašantský nacionalismus v druhé polovině 20. století Seminář 7) Allman, Jean Marie. 1993. The Quills for the Porcupine: Asante Nationalism in an Emergent Ghana. Madison: The University of Wisconsin Press, 16—50. Týden 8 Přednáška a seminář Studijní týden Týden 9 Přednáška Brongové, Eweové, Ga-Adangbové: nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Seminář 9) Allman, Jean Marie. 1993. The Quills for the Porcupine: Asante Nationalism in an Emergent Ghana. Madison: The University of Wisconsin Press, 162—192. Týden 10 Přednáška Vliv etnicity na volební chování – teoretický úvod Seminář 10a) Nugent, Paul. 2002. Smugglers, Secessionists & Loyal Citizens on the Ghana-Togo Frontier: The Lie of the Borderlands Since 1914. Athens, Oxford & Legon: Ohio University Press, James Currey & Sub-Saharan Publishers, 147—200. 10b) Frempong, Alexander K. D. 2001. “Ghana’s Election 2000: The Ethnic Undercurrents.” In: Deepening Democracy in Ghana: Politics of the 2000 Elections. Ed. J.R.A. Ayee. Accra: Freedom Publications Ltd. 141—159. Týden 11 Přednáška Vliv etnicity na ghanské politické strany a chování voličů Seminář 11a) Frempong, Alexander K. D. 2006. “Etnicity, Democracy and Ghana’s Election 2004.” In: Voting for Democracy in Ghana: the 2004 elections in perspective, vol. 1. Ed. Kwame Boafo-Arthur. Accra: Freedom Publications. 157–186. 11b) Anebo, F.K.G. 2006. “Issue Salience Versus Ethnic Voting in the 2004 Elections.” In: Voting for Democracy in Ghana: the 2004 elections in perspective, vol. 1. Ed. Kwame Boafo-Arthur. Accra: Freedom Publications. 187–209. Týden 12 Přednáška Situace po volbách v roce 2012 Seminář Vlastní rešerše novinových zpráv Týden 13 Přednáška a seminář ...se nekoná – zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Prouza, Jan. 2011. Ghana: Volby, politické strany a stranictví. Olomouc: Periplum. Lentz, Carola a Nugent, Paul (Eds.) 2000. Ethnicity in Ghana: The Limits of Invention. Houndmills & London: Mzacmillan Press Ltd. Asante, R. a Boadi-Gymiah, E. 2004. Ethnic Structure, Inequality and Governance of the Public Sector in Ghana. b.m.: UNRISD. Boafo-Arthur, K. 2007. Ghana: One Decade of the Liberal State. London: Zed Books. Nugent, Paul. 1995. Big Men, Small Boys and Politics in Ghana: Power, Ideology and the Burden of History, 1982-1994. New York & London: Pinter. Nugent, Paul. 2002. Smugglers, Secessionists & Loyal Citizens on the Ghana - Togo Frontier. Athens, Oxford & Legon: Ohio University Press, James Curray & Sub-Saharan Publishers. Ayee, J.R.A. 2001. Deepening Democracy in Ghana: Politics of the 2000 Elections. Accra: Freedom Publications Ltd. Skalník, Peter. 1985. "Chieftaincy and state. The dragging history of the Nanumba-Konkomba conflict." Ghana Newsletter (Nijmegen) 17: 4-22. |
Literatura doporučená studentům | Allman, Jean Marie. 1993. The Quills for the Porcupine: Asante Nationalism in an Emergent Ghana. Madison: The University of Wisconsin Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Pro zdárné ukončení tohoto kurzu musí každý student (1) vypracovat a proslovit prezentaci (v MS Powerpoint) na některé z témat přednášek; (2) aktivně se účastnit seminárních diskusí a (3) uspět v závěrečné ústní zkoušce. Způsob hodnocení Pro zisk zápočtu musí student splnit první a druhý požadavek (uvedeny výše). Výsledná známka se odvíjí od výsledku ústní zkoušky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty rozhodování a tvorby politik v rámci Evropské unie. Akcentován bude aktuální vývoj v jednotlivých oblastech, způsoby rozhodování, vliv integrace na jednotlivé členské státy a naopak ovlivnění národních politik integračními kroky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty rozhodování a tvorby politik v rámci Evropské unie. Akcentován bude aktuální vývoj v jednotlivých oblastech, způsoby rozhodování, vliv integrace na jednotlivé členské státy a naopak ovlivnění národních politik integračními kroky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Politická agenda v EU a tvorba politiky EU. Evropská úroveň tvorby politiky – horizontální a vertikální dělení moci. Politický systém EU. Aktéři rozhodování na evropské úrovni. Lobing v EU. Téma č. 2 Legislativní proces v EU a jeho vliv na realizaci politik. Instituce jako součást legislativního procesu. Hlavní formy rozhodování. Formální pravomoci vs. reálný vliv. Demokratický deficit. Téma č. 3 Jednotný vnitřní trh: nový přístup v EU. Geneze vzniku společného trhu EU. Svobody JVT. Překážky jeho vzniku a fungování. Perspektivy JVT. Téma č. 4 Soutěžní politika. Východiska a koncepce. Vývoj soutěžní politiky. Porušování soutěže a základná pilíře soutěžního práva v EU. Dopad soutěžní legislativy na členské státy. Téma č. 5 Evropská hospodářská a měnová unie. Geneze HMU. Výchozí koncepce výstavby HMU. Konvergenční kritéria. Procesy a základy fungování HMU. Téma č. 6 Zemědělská politika. Předpoklady realizace zemědělské politiky a geneze jejího vývoje. Sociální a politické faktory SZP. Národní dimenze SZP. Reformy SZP. Téma č. 7 Rozpočet EU a financování politik. Etapy vývoje evropského rozpočtu. Struktura rozpočtu. Kontrola rozpočtu. Téma č. 8 Kohezní a strukturální politika. Vývoj regionální politiky. Východiska a koncepce regionální politiky. Nástroje regionální politiky a jejich uplatňování. Téma č. 9 Obchodní politika. Vývoj obchodní politiky EU. Multilaterální charakter obchodní politiky. Nástroje ochrany obchodu. EU a WTO. Téma č. 10 Sociální politika. Vývoj sociální politiky EU a základní přístupy. Principy uplatňování sociální politiky. Reformy sociální politiky. Sociální charta. Téma č. 11 Enviromentální politika. Vývoj politiky životního prostředí. Principy a nástroje politiky ŽP. Téma č. 12 Vnitřní věci, bezpečnost a justiční spolupráce. Vývoj spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Schengenský systém. Realizace politiky v oblasti justice a vnitřních věcí. Téma č. 13 Rozšíření Evropské unie. Rozšiřovací proces – trvalá součást vývoje evropské integrace. Východní rozšíření EU. Mechanismy a nástroje rozšiřovacího procesu. Perspektivy dalšího rozšíření. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Apel, Emmanuel. 1998. European Monetary Integration 1958-2002. London Routledge. Artis, Mike and Nixson, Frederick, eds. 2001. The economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press. Černoch, Pavel: Cesta do EU. Východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990-2004. Praha: Linde, 2004 Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Fennel, Themelio, R. 1997. The Common Agricultural Policy. Oxford: Oxford University Press. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Grant, William. 1997. The Common Agricultural Policy. Houndmills: Palgrave. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Jakš, Jaroslav. 1998. Quo vadis Evropská unie. Praha: ETC Publishing, 1998. Kenen, Peter. B. 1995. Economic and monetary union in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Lintner, Valerio and Mazey, Sonia. 1991. The European Community: Economic and Politoval Aspects. London: MacGraw-Hill. Lodge, Juliet, ed. 1993 The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin’s Press. Lukáš, Zdeněk a Neumann, Pavel. 2000. Společná zemědělská politika EU-Regionální a strukturální politika EU. Praha: VŠE. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. McCormick, John. 2001. Environmental Policy in the European Union. Houndmills: Palgrave. McCormick, John. 1999. Understanding the European Union. New York: Palgrave. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Šrein, Zdeněk. 2000. Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. Praha: VŠE. Týč, Vladimír. 2001. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde. Urban, Luděk. 2002: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky. Praha: Linde. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Apel, Emmanuel. 1998. European Monetary Integration 1958-2002. London Routledge. Artis, Mike and Nixson, Frederick, eds. 2001. The economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press. Černoch, Pavel: Cesta do EU. Východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990-2004. Praha: Linde, 2004 Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Fennel, Themelio, R. 1997. The Common Agricultural Policy. Oxford: Oxford University Press. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Grant, William. 1997. The Common Agricultural Policy. Houndmills: Palgrave. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Jakš, Jaroslav. 1998. Quo vadis Evropská unie. Praha: ETC Publishing, 1998. Kenen, Peter. B. 1995. Economic and monetary union in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Lintner, Valerio and Mazey, Sonia. 1991. The European Community: Economic and Politoval Aspects. London: MacGraw-Hill. Lodge, Juliet, ed. 1993 The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin’s Press. Lukáš, Zdeněk a Neumann, Pavel. 2000. Společná zemědělská politika EU-Regionální a strukturální politika EU. Praha: VŠE. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. McCormick, John. 2001. Environmental Policy in the European Union. Houndmills: Palgrave. McCormick, John. 1999. Understanding the European Union. New York: Palgrave. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Šrein, Zdeněk. 2000. Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. Praha: VŠE. Týč, Vladimír. 2001. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde. Urban, Luděk. 2002: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky. Praha: Linde. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: U studentů, kteří budou mít referát: Přednesení referátu. Příprava powerpointové prezentace doprovázející referát. Prezentaci zašlou referující vyučujícímu elektronickou poštou týden před daným seminářem. Plnění případných úkolů zadaných v rámci WebCT. Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 3 absence Zpracování seminární práce (studenti, kteří nevystoupí na semináři) Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední vystupování na semináři a zpracování seminární práce. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu. Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední vystupování na semináři a zpracování seminární práce. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu.int. Způsob hodnocení viz výše Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty vnějších vztahů EU, vývoj zahraniční politiky EU, vazba na segment bezpečnostní politiky EU, institucionální aspekty vnějších vztahů EU; perspektivy vývoje vnějších vztahů. Vazba národního rozhodování a realizace SZBP EU. Charakteristika vztahu EU k vybraným regionům. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty vnějších vztahů EU, vývoj zahraniční politiky EU, vazba na segment bezpečnostní politiky EU, institucionální aspekty vnějších vztahů EU; perspektivy vývoje vnějších vztahů. Vazba národního rozhodování a realizace SZBP EU. Charakteristika vztahu EU k vybraným regionům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Úvod do předmětu. Rámec vnějších vztahů EU. SZBP: součást širšího kontextu vnějších vztahů EU. Externí vztahy EU: postupy, právní základ, cíle vnějších vztahů. Téma č. 2 Geneze vývoje zahraničních vztahů ES I. (do . 1992). Evropské obranné společenství. Fouchetův plán. Evropská politická spolupráce – první a druhá Davignonova zpráva. JEA. Téma č. 3 Geneze vývoje zahraničních vztahů ES II. (po r. 1992). Evropská transformace a politická unie. SZBP EU po Maastrichtu. Amsterdamská smlouva: změny ve SZBP EU. Téma č. 4 Rozšíření EU, významný faktor vývoje SZBP EU. Přístupová jednání a téma SZBP. Atlanticismus tzv. nové Evropy. Téma č. 5 Institucionalizace vnějších vztahů EU. Aktéři vnějších vztahů EU. Evropská rada. Rada Evropské unie. Předsednictví EU. Generální tajemník rady a Vysoký zmocněnec. Evropská komise. Téma č. 6 Nástroje vnějších vztahů EU. Základní principy vzniku a pojetí. Funkcionální roviny a sektorový charakter. Způsoby a mechanismy jednání Rady EU. Výbor stálých zástupců – COREPER. Rozhodovací mechanismy jednání Rady EU a vážení hlasů v Radě EU. Téma č. 7 Vnitřní trh EU a jeho vnější aspekty Téma č. 8 Obchodní politika jako součást vnějších vztahů EU.Společná obchodní politika a její souvislosti pro SZBP. Evropská unie a Světová obchodní organizace. Téma č. 9 Vnější aspekty společné zemědělské politiky EU. Téma č. 10 Africké země v zahraniční politice EU Téma č. 11 Latinskoamerické země v zahraniční politice EU Téma č. 12 Vnější vztahy EU a přístup klíčových zemí. Francie. Velká Británie. Spolková republika Německo. Artikulace zájmů uvedených zemí. Téma č. 13 EU a USA. Transatlantická dimenze vztahů. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zkouškou. Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední výsledek seminárního testu. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu.int. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Novotný Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Novotný Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Film je druhem média a proto je jeho prostřednictvím interpretována také politika či jsou filmovými prostředky nastolovány politické otázky. Na rozdíl od objektivního zpravodajství a naopak shodně s třeba s literaturou - beletrií má film tu vlastnost, že pohled autora je subjektivní, což umožňuje analogické politické otázky zpracovat zcela odlišnými prostředky i jim dát zcela odlišné významy. V tomto kurzu shlédneme šest filmových děl, které vybízejí k úvahám o politických či politologických tématech. Ke každému filmu bude zadána literatura a po shlédnutí každého filmu bude dvouhodinový seminář vyhrazen rozboru a diskusi díla. Na závěr kurzu student napíše esej, v němž jedno z diskutovaných děl/témat rozebere. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace viz web katedry politologie. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace viz web katedry politologie. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace viz web katedry politologie. |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace viz web katedry politologie. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace viz web katedry politologie. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Peregrin Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit studenty, formou částečně přednáškovou a částečně seminární, se stavem současných filosofických diskusí týkajících se lidské mysli, lidského jazyka a lidské kultury, zejména v souvislosti s problémy jejich historické konstituce v rámci vývoje člověka jakožto živočišného druhu. Důraz bude kladen na literaturu z pomezí filosofie a příslušných speciálních věd (antropologie, kognitivní věda, lingvistika), reflektující současný stav empirického poznání z filosofických pozic. Předmět by měl studenty vést zejména ke schopnosti zaujetí reflektujícího nadhledu nad fakty. V souvislosti s tím si v předmětu kladu za cíl seznámit posluchače s filosofií vědy a společenských věd. Všechny teorie jsou posuzovány ze tří hledisek. 1) Je sledována její analytická a interpretační síla pro porozumění lidskému chování a sociálnímu oblasti. 2) Jsou sledovány společenské a historické okolnosti, za kterých teorie vznikala; 3) Jsou sledovány návaznosti a zvláště pak debata, která na teorii navazovala. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Blackburn, S. 1984. Spreading the Word. Clarendon Press. Dunbar, R., C. Knight a C. Power. 1999. The evolution of culture: an interdisciplinary view. Edinburgh University Press. Lycan, W. G. 2000. Philosophy of Language. Routledge. Thagard, P. 1996. Introduction to Cognitive Science. MIT Press, 1996; český překlad Úvod do kognitivní vědy, Portál, 2001. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Carruthers, P. 2006. The architecture of the mind: massive modularity and the flexibility of thought. Oxford University Press US. Deacon, T. W. 1998. The Symbolic Species: The Co-Evolution of Language and the Brain. Norton. Dennett, D. 1996. Kinds of Minds. Basic Books; český překlad Druhy myslí, Academia, 2004. Chase, P. G. 2006. The emergence of culture: the evolution of a uniquely human way of life. Birkhäuser. Knight, C., M. Studdert-Kennedy a J. R. Hurford. 2000. The Evolutionary emergence of language: social function and the origins of linguistic form. Cambridge University Press. Mithen, S. 1999. The Prehistory of the Mind: The Cognitive Origins of Art, Religion and Science. Thales and Hudson. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je vytvořen, aby studenti získali všeobecný přehled v problematice globální ekonomiky, jako nesmírně komplexního systému. Cílem předmětu je seznámit studenty se vznikem a vývojem globální ekonomiky, hlavními soudobými trendy globalizace, liberalizace, interdependence, které budou determinovat ekonomickou podobu dalších desetiletí. Dále bude pozornost věnována tradičním ekonomickým centrům USA, Japonsku a Evropské Unii, proti kterým budou postavena centra nová ze skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). V závěru je předmět zaměřen na uvědomění si globálních problémů limitujících nebo ohrožujících budoucí růst globální ekonomiky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností: po úspěšném absolvování kurzu Globální ekonomika student: - dokáže vysvětlit základní globální trendy v ekonomice - orientuje se v hlavních ekonomických centrech na světě - chápe limity a dokáže vymezit hlavní globální problémy |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Základní veličiny, možnosti srovnání a historická perspektiva - Magický 4úhelník (HDP, OB, u, Π) - měnový kurz a PPP, index lidského rozvoje, index lidské chudoby, generový index - Podstata a vznik globální ekonomiky, světová ekonomika 20. století Globální trendy - Liberalizace, regionalismus - Globalizace a interdependence Centra světové ekonomiky - USA a Japonsko: vývoj, finanční krize, perspektiva - Evropské centrum: vývoj po roce 1990, perspektiva - BRIC: Brazílie, Rusko - BRIC: Indie, Čína Rozvojové ekonomiky - Klasifikace, postavení ve světovém hospodářství, charakteristika vybraných zemí Globální problémy - Sociálně ekonomická zaostalost rozvojových zemí, chudoba, zadluženost - Energeticko-surovinový, populační, populační problém - Trvale udržitelný rozvoj |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. Praha : C. H. Beck, 2009 JENÍČEK, V., FOLTÝN, J. Globální problémy a světová ekonomika, Praha : C. H. Beck, 2003 HÁJEK, L. Ekonomie a ekonomika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009 ADAMCOVÁ, L a kol. Rozvojová ekonomika. Praha : Oeconomia, 2009 |
Literatura doporučená studentům | CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. Praha : C. H. Beck, 2001 Kolektiv autorů. Globální problémy a rozvojová spolupráce: témata, o která se lidé zajímají, Praha : člověk v tísni, 2008 NEUMANN, P. a kol. Mezinárodní ekonomie. Praha : Grada, 2010 PAVELKA, T. Makroekonomie základní kurz, druhé aktualizované vydání. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky pro udělení zápočtu: - aktivní účast na seminářích (max. 3 absence) - odevzdání a prezentace seminární práce Kritéria pro splnění zkoušky: - splnění písemné zkoušky (60%+) - zodpovězení ústní otázky z vybraného okruhu - při zkoušce je přihlédnuto k vypracování seminární práce |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Geopolitika vybraných regionů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (45 min), povinných seminářů (45 min) a prostřednictvím e-learningové aplikace Moodle, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Semináře tematicky navazují na přednášku a jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím diskuse a úkolů na základě zadané četby, práce s internetem, mapami atd. Četba je uvedena u každého tématu a je dostupná v Knihovně UHK, Státní vědecké knihovně nebo v Moodlu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata přednášek: Geopolitika a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru Geopolitické aspekty státu (území, poloha, hranice, suroviny, energetika atd.) Geopolitické koncepce a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Současná geopolitika (posibilistická geopolitika, kritická geopolitika atd.) Geopolitika vybraných regionů: Angloamerika, Evropa Geopolitika vybraných regionů: Rusko a Střední Asie Geopolitika vybraných regionů: Severní Afrika a Střední východ Geopolitika vybraných regionů: Subsaharská Afrika Geopolitika vybraných regionů: Latinská Amerika Témata seminářů (aktuální literatura k seminářům je vždy dostupná v sylabu na osobní stránce vyučující: Role geografie v mezinárodních vztazích Teorie ropného prokletí Energetická dimenze geopolitiky Eurasijská šachovnice „Světový ostrov“ současnosti „Velká hra“ o Střední Asii Zájmy mocností v severní Africe Role vnějších aktérů v Africe |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brzezinski, Zbigniew. 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta, 107–158. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Cabada, Ladislav, Šanc, David a kol. 2011. Panregiony ve 21. století. Vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Plzeň: Aleš Čeněk. Clapham, Christopher. 2001. „Rethinking African States.“ African Security Review 10, č. 3. Černoch, Filip. 2007. „Ropná zbraň: strašák nebo reálná hrozba? Potenciál, mechanismus fungování a možné dopady použití tohoto prostředku ekonomické války v mezinárodních vztazích.“ Mezinárodní vztahy 42, č. 3, 5–30. Gonzales, Alfonso. 2005. „Landscape and Settlement Patterns.“ In: Latin America, Its Problems and Its Promise: A Multidisciplinary Introduction. Ed. Jan K. Black. Cambridge: Westview Press, 22–40. Hugon, Philippe. 2007. African Geopolitics. Princeton: Markus Wiener Publisher, 3–35, 65–81, 133–155. Kelly, Philips. 1997. Checkerboards and Shatterbelts: The Geopolitics of South America. University of Texas Press, 1–83. Kupka, Martin. 2001. „Moderní geopolitické teorie v USA.“ Mezinárodní vztahy, č. 2, 83–97. Schwerin, Karl H. 2005. „The Indigenous Populations of Latin America.“ In: Latin America, Its Problems and Its Promise: A Multidisciplinary Introduction. Ed. Jan K. Black. Cambridge: Westview Press, 41–58. |
Literatura doporučená studentům | Literatura: Agnew, John. 1998. Geopolitics: Re-visioning World Politics. Londýn a New York: Routledge. Agnew, John, Mitchell, Katharyne, Toal, Gerard. 2007. A Companion to Political Geography. Wiley-Blackwell. Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Black, Jan K., ed. 2005. Latin America, Its Problems and Its Promise: A Multidisciplinary Introduction. Cambridge: Westview Press. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cabada, Ladislav, Šanc, David a kol. 2011. Panregiony ve 21. století. Vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Plzeň: Aleš Čeněk. Clapham, Christopher. 2005. Africa and the International System. Cambridge a New York: Cambridge University Press. Cohen, Saul B. 2003. Geopolitics of the World System. New York: Rowman & Littlefield Publishers. Cohen, Saul B. 2008. Geopolitics: The Geography of International Relations. Rowman & Littlefield Publisher. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří, Jehlička, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Praha: Univerzita Karlova. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. London a New York: Routledge. Flint, Colin (ed.). 2005. The Geography of War and Peace: From Death Camps to Diplomats. Oxford: Oxford University Press. Goodwin, Paul B. 2009. Global Studies: Latin America. New York: McGraw-Hill. Haberson, John W. a Rothchild, Donald, eds. 2009. Africa in World Politics: Reforming Political Order. Boulder: Westview Press. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Hugon, Philippe. 2007. African Geopolitics. Princeton: Markus Wiener Publishers. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kelly, Philips. 1997. Checkerboards and Shatterbelts: The Geopolitics of South America. University of Texas Press. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Kissinger, Henry. 2002. Potřebuje Amerika zahraniční politiku? Praha. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Le Billon, Philippe, ed. 2005. The Geopolitics of Ressource Wars. Ressource Dependence, Governance and Violence. London a New York: Frank Cass. Marston, Sallie A. et al. 2011. World Regions in Global Context. Prentice Hall. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Ó Tuathail, Gearóid, Dalby, Simon a Routledge, Paul, eds. 2003. The Geopolitical Reader. London a New York: Routledge. Petersen, Alexandros. 2011. The World Island: Eurasian Geopolitics and the Fate of the West. Praeger. Sharp, Joanne. 2008. Geographies of Postcolonialism. Sage Publications Ltd. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Slater, David. 2004. Geopolitics and the Post-colonial. Blackwell Publishing. Souleimanov, Emil, ed. 2007. Rusko a postsovětský prostor. Praha: Eurolex Bohemia Šmíd, Tomáš a Kuchyňková, Petra, eds. 2006. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Tomeš, Jiří. 2000. „Geopolitika: nástroj a proces politické organizace prostoru.“ In: Stát, prostor, politika. Eds. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří a Jehlička, Petr. Praha: Univerzita Karlova. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová Šárka a kol. 2009. Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti. Aleš Čeněk. Walton, Dale C. 2007. Geopolitics and the Great Powers in the Twenty-first Century. London a New York: Routledge. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routledge. Zoubir, Yahia H., Amirah-Fernández, Haizam. 2008. North Africa: Politics, Region, and the Limits of Transformation. London a New York: Routledge. Internetové zdroje: Geography about http://geography.about.com/od/politicalgeography/Political_Geography.htm Geopolitical diary http://www.stratfor.com/geopolitical_diary Global mapping international http://www.gmi.org/products/oht_sets.htm Historical Atlas of the Twentieth Century http://users.erols.com/mwhite28/20centry.htm Historical Atlas of Europe http://www.euratlas.com/time2.htm Libri – databáze států http://www.libri.cz/databaze/staty/ Maps of the World http://www.mapsofworld.com/ Outline maps education place http://www.eduplace.com/ss/maps/ Perry-Castaneda Library http://www.lib.utexas.edu/maps/index.html The World Factbook https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html United Nations Cartographic Section http://www.un.org/Depts/Cartographic/english/htmain.htm Články: Foreign Affairs http://www.foreignaffairs.org/ Foreign Policy http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy in Focus http://www.fpif.org/ Institute for Foreign Policy Analysis http://www.ifpa.org/home.htm Foreign Policy Research Institute http://www.fpri.org/ The Foreign Policy Centre http://fpc.org.uk/ Center for Strategic and International Studies http://www.csis.org/ Center for Research on Globalization http://www.globalresearch.ca/ International Relations Center http://www.irc-online.org/ Rusko v globální politice http://www.globalaffairs.cz/ |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet je zpravidla udělen na základě splnění seminárních úkolů - prezentace, aktivní účast na seminářích (aktuální požadavky jsou vždy dostupné v sylabu na osobní stránce vyučující). Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | This course wants to trace main paths of political, social and legal development of Chinese society from the start of the last Chinese dynasty in 1644 until 2012. Emphasis will be put on the detailed historical development of three consecutive eras. The dynastic era, where many structural features of today's Chinese society and politics were firmly set in place, however mainly by incorporated centuries lasting traditions of rule and personal conduct. Then the focus of the course will move to the turbulent years of the Chinese republic (1912-1949). The last and most comprehensive part of the course will cover the rule of the Communist Party of China. Great deal of the lectures will be devoted to discussions of the differences between Western and Chinese political and social development; their different understanding of the role and substance of political power and also the problem of how the rule of the people (strongly featuring in Chinese and Western thought) should be institutionally maintained. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Introduction Týden 2 Chinese World 1000 BC–1644 AD Týden 3 The Last Dynasty – Pros and Cons of the Qing Rule Týden 4 Threats from the Outside - The West vs. the Qing Týden 5 From the Xinhai Revolution to the „Jiangxi Soviet“ (1911–1934) Týden 6 Japan, the Second World War and the Struggle for China (1937–1949) Týden 7 The birth and first years of the PRC (1949–1958): Building the Party-State Týden 8 Chinese Foreign Policy from the 1950s to 1970s Týden 9 Great Leap forward and its demise (1958–1965) Týden 10 Cultural Revolution I. (1966–1969) Týden 11 Cultural Revolution II. (1969–1976): the Aftermath Týden 12 From Deng Xiaoping to Jiang Zemin – the Great Opening Up Týden 13 Written Test |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Fairbank, J. K. and Goldman, M.: China. A New History. 2nd ed. Cambridge (Mass.) 2006. Shambaugh, D. (ed.): The Modern Chinese State. Cambridge 2000. Skocpol, Theda: States and Social Revolutions. Cambridge, Cambridge University Press 1979. Spence, Jonathan: The Search for Modern China. New York and London 1990. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | The course is concluded by an oral exam. To take part in the oral examination students are obliged to pass a written test, which will be hold in last class of the course. For both the written test and the oral exam following readings are compulsory: Todd, Allan – Waller, Sally: Authoritarian and Single-Party States. Cambridge, Cambridge University Press 2011, s. 115–163. Lynch, Michael: The Chinese Civil War, 1945–1949. Oxford, Osprey 2007. Wasserstrom, Jeffrey N.: China in the 21st Century: What Everyone Needs to Know. Oxford 2010. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Durand Cuba Miguel Angel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | La presente asignatura esta dirigido especialmente a estudiantes de la especialidad de politología. El objetivo principal será dar a conocer a los estudiantes, los principales rasgos políticos en la historia peruana hasta la actualidad, dando énfasis en los datos históricos en la cual tiene influencia primordial en la formación del actual sistema político peruano. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Las clases estarán enfocadas a desarrollar teóricamente los principales acontecimientos históricos, de estos serán tomados los más importantes dentro de las etapas de su historia: El imperio Incaico El virreinato del Perú La Independencia del Perú La Época republicana, (los gobiernos principales y la guerra del Pacífico) El Militarismo Los gobiernos democráticos en los 80’ y 90’. (Alan García y Fujimori) Y la situación política peruana desde el 2000 hasta la actualidad. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klik Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | kurz prohloubí dosavadní znalosti EU v oblasti ekonomické, zejména pokud jde o hospodářské politiky a politiku měnovou. Vysvětlí cestu, kterou musely členské státy ES/EU ujít až ke zřízení hospodářské a měnové unie, jak je tato unie vlastně postavena a případně kde jí něco chybí k lepší funkčnosti. V rámci semináře probereme důvody stávající ekonomické situace Eurozóny a zkusíme si odpovědět na otázku, zdali má Česká republika usilovat o přijetí společné měny. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Ekonomie jako věda o hospodaření se dnes rozvíjí zejména ve směrech makroekonomie a mikroekonomie. Ekonomické myšlení má svá specifika, která usnadňují minimalizaci nákladů a maximalizaci výsledků lidských činností i nehmot-né povahy. Specifické požadavky bude klást znalostní ekonomie. Spojení ekonomie a politiky v hospodářské politice zvýrazňuje orientaci na praktické problémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Na základě ekonomie jako vědní discipliny vymezit aktuální úkoly hospodářské politiky v národním a mezinárodním měřítku a usnadnit posluchačům podílet se na rozvíjení a prosazování úkolů hospodářské politiky státu a podniků. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Ekonomie jako věda o hospodaření 2. Makroekonomie a makroekonomická politika 3. Mikroekonomie a politika firem 4. Dějiny ekonomické vědy 5. Ekonomická efektivnost a spravedlnost 6. Mzdy, renty a zisky 7. Ekonomický růst 8. Mezinárodní obchod 9. Mezinárodní finanční systém 10. Ekonomika rozvojových zemí 11. Evropská ekonomická integrace 12. Přidružení ČR k EU 13. Aktuální problémy vstupu do EU 14. Globální ekonomika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Samuelson, P. A.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991 Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Svoboda, Praha 1992 Peters, T. J. – Waterman, R. H.: Hledání dokonalosti. Svoboda, Praha 1992 Hájek, L.: Ekonomie. Gaudeamus, HK 1994 Drucker, P.: Věk diskontinuity. Management Press, Praha 1994 Malá encyklopedie Evropské unie. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997 |
Literatura doporučená studentům | Samuelson, P. A.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991 Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Svoboda, Praha 1992 Peters, T. J. – Waterman, R. H.: Hledání dokonalosti. Svoboda, Praha 1992 Hájek, L.: Ekonomie. Gaudeamus, HK 1994 Drucker, P.: Věk diskontinuity. Management Press, Praha 1994 Malá encyklopedie Evropské unie. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Somogyi Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Somogyi Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Somogyi Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubáček Filip |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je studenty seznámit s institucionálním fungováním Evropské unie. Pozornost bude věnována jednak jednotlivým institucím, ale také tomu, jak jsou zapojeny do vyjednávacích procesů uvnitř Unie a jaké jsou jejich vztahy vzhledem k členským zemím. Závěr kurzu bude věnován otázce demokratického deficitu v EU. Kurz bude také klást důraz na analýzu institucionální rovnováhy v Unii. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní hodina Týden 2 Teorie integrace a politický systém EU Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgreave 2005, s. 1–23. Schimmelfennig, F. - Rittberger, P.: Theories of European Integration. In: Richardson, J.: EU. Power and Policy-making. 3rd ed. Oxon and New York, Routledge 2006, s. 71-93. Týden 3 Evropská rada Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 82-92. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno 2010, s. 205-224. Týden 4 Rada EU I. Christiansen, T.: The Council of Ministers: facilitating interaction and developing actorness in the EU. In: Richardson, s. 143-166. Týden 5 Rada EU II. Zbíral, R.: Teorie a praxe vyjednávání v Radě Evropské unie. Brno 2009, s. 37-82, 149-173. Týden 6 Komise EU I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 93-125. Týden 7 Komise EU II. Smith, M.: The EU as an International Actor, In: Richardson, s. 280-296. S.-Richardson, J.: Interest groups and EU policy-making: organisational logic and venue shopping. In: Richardson, s. 239-261. Týden 8 Evropský parlament a evropské volby I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 22-58. Týden 9 Evropský parlament a evropské volby II. Franklin, M.: European Elections and the European Voter. In: Richardson, J.: European Union. Power and Policy-Making. 3rd ed. New York 2006, s. 220-238. Týden 10 Evropský soudní dvůr a systém evropského práva I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 126-157. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno 2010, s. 381-418. Týden 11 Evropský soudní dvůr a systém evropského práva II. McCown, M.: Judicial law-making and European integration: the European Court of Justice, In: Richardson, s. 167-181. Týden 12 Evropská centrální banka a makroekonomická regulace v EU Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 158-167. Týden 13 Instituce EU a otázka "demokratického deficitu" Moravcsik, A.: In defence of the democratic deficit: reassessing legitimacy in the European Union. Journal of Common Market Studies, 40, 2002, č. 4. Follesdal, A.-Hix, S.: Why There is a Democratic Deficit in the EU: A Response to Majone and Moravcsik, Journal of Common Market Studies, 44, 2006, č. 3, s. 533-562. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cini, Michelle: European Union Politics. 3rd. ed. Oxford, OUP 2009. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno, CDK 2010. Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgrave 2005. Peterson, J. – Shackleton, M.: The Institutions of the European Union. 2nd ed. Oxford, Oxford University Press 2006. Richardson, J.: European Union. Power and Policy-Making. 3rd ed. New York, Routledge 2006. Klíma, K. (ed).: Evropské právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. Nugent, Neil: The Government and Politics of the European Union. 5th ed. Palgrave 2002. Wallace, H. et al.: Policy-Making in the European Union. 6th ed. Oxford, Oxford University Press 2010. |
Literatura doporučená studentům | Fiala, Petr, Mareš, Miroslav: Evropské politické strany. Brno, Masarykova univerzita 2001. Greenwood, Justin: Representing Interests in the European Union. Houndmills, Macmillan Press 1997. Hayes-Renshaw, Fiona and Wallace, Helen: The Council of Ministers. 2nd ed. London, Palgrave Macmillan 2002. Jacobs, Francis, Corbett, Richard and Shackleton, Michael: The European Parliament. 5th ed. London, John Harper 2003. Nugent, Neil: The European Commission. Houndmills, Palgrave 2001. Westlake, Martin and Galloway, David (eds.): The Council of the European Union. 3rd ed. London: John Harper 2005. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Úspěšné zakončení kurzu je podmíněno úspěšným zvládnutím závěrečného zkouškového testu, a to minimálně na 70%. Předmětem testu bude látka vyučovaná na přednáškach a obsah zadaného četbu ke každému z probíraných témat. Podmínkou pro udělení zápočtu je úspěšné zvládnutí seminární práce. Její rozsah bude 8 normostran (textu, bez titulní strany, obsahu a seznamu literatury). Práce musí pracovat s minimálně 10 akademickými zdroji. Studenti si mohou vybrat z následujících témat: 1) Evropská centrální banka a její role v současné ekonomické krizi 2) Charakteristika volby do EP 3) Vývoj legislativního procesu v EU 4) Role Evropské komise v mezinárodním obchodě 5) Lobbing a role zájmových skupin v EU 6) COREPER a jeho fungování Práce musí být odevzdány v tištěné podobě do 15. 4. 2013, 23:59. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se evropská politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika evropské politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha evropské politiky Historie evropské politiky Aktéři evropské politiky Diplomacie Evropské konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Balandier, Georges. 2000. Politická antropologie. Praha: Dauphin. Clastres, Pierre. 1977. Society Against the State. New York: Urizen Books. Feinman, Gary M., Marcus, Joyce ed. 1998. Archaic States. Santa Fe, NM: School ofc American Research. Gellner, Ernest. 1997. Podmínky svobody.Občanská společnost a její rivalové . Brno: CDK. Gledhill, John. 2000. Power and Its Disguises. London: Pluto. Grinin, Leonid E., Carneiro, Robert L., Bondarenko, Dmitri M. et al., eds. 2004. The Early State, Its Alternatives and Analogues. Volgograd: Uchitel. Kradin, Nikolaj N.. 2001. Političeskaja antropologija. Moskva: Ladomir. Kurtz, Donald V.. 2001. Political Anthropology. Paradigms and Power. Bolulder, CO: . Lewellen, Ted. 1992. Political Anthropology. South Hadley: Bergin and Garvey. Skalník, Petr ed. 2004. Politická kultura: antroplogie, sociologie, politologie. Praha: Set Out. Vincent, Joan ed. 2002. Thed Anthropology of Politics. Oxford: Blackwell. Wolf, Eric R.. 1999. Envisioning Power. Ideologies of Dominance and Crisis. Berkeley: University of California Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politika je v současném globalizovaném světě stále více určována kulturou. Kulturní rozdíly včetně jazykových, náboženských, etnických i zvykových vedou ke konfliktům, které nezřídka ústí do válek nebo letitého napětí mezi státy, ale i celými bloky států. Předmět se zaměří na popis a vysvětlení případů, kdy kultura hrála roli katalyzátoru konfliktů. Politická kultura je součástí této problematiky, protože přes studium politické kultury lze vysvětlit, proč se politické chování a jednání liší mezi oblastmi, zeměmi i regiony téže země. Předmět se dotkne i často diskutované otázky "střetu civilizací". |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přednáška a seminář Cílem předmětu je vysvětlení vztahu politiky a kultury, do jaké míry je politika určována kulturou a to na konkrétních příkladech. Zejména bude objasněna role národní identity, náboženství, popřípadě i rasy v politické kultuře. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod: co je politika a co je kultura. Politická kultura: politologické a antropologické pojetí. Kulturní diverzita a její politizace. Kulturní konflikty. Etnicita a politika. Gellner o kultuře a moci. Náboženství a politika. Velké civilizace a politická moc. Dějiny konfliktů generovaných kulturou. Současný vzrůst kulturou odůvodňovaných konfliktů. Relativizmus ad absurdum: kultura určuje politiku. Kritika "střetu civilizací". Racionalizmus versus kultura v politice. Závěrečný souhrn. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Skalník, P. 2000. Anthropological dimensions of political culture. In Sociocultural Anthropology at the Turn of the Century. Voices from the Periphery. Praha: Set Out, str. 61-68. Skalník, P. 2004. Politická kultura. Antropologie, sociologie, politologie. Praha: Set Out. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka. Eriksen, Thomas Hylland. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. (vybrané kapitoly) ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Gupta, Akhil. 2006. Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State. In The Anthropology of the State, reader, str. 211 – 242. Handler, Richard.1993. Who Owns the Past? In Williams, B.ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 63 – 74. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. (vybrané kapitoly) Inglehart, R. 1988. The Renaissance of Political Culture. American Political Science Review 82 (4): 1203-1230. Keesing, Roger M. 1974. Theories of Culture. Annual Review of Anthropology 3: 73 – 97. Mendel, Miloš (2002) „Střet civilizací“ ve světle vědeckého výzkumu. In Střet civilizací? Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Praha: ELK Nové směry, sv.3, s. 20 – 48. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Ross, M. H. 2000. Culture and Identity in Comparative Political Analysis. In Culture and Politics. A Reader. Edited by Lane Crothers and Charles Lockhart. New York: St.Martin´s Press,str. 39 – 70. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Skovajsa, M. 2005. Politická kultura. Praha: Karolinum. Vrhel, František. 2000. Ke kulturnímu relativismu. Cargo 2/2000, str. 88 – 98. Whisnant, David E.. 1991. Sandinista Cultural Policy. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 175 – 218. |
Literatura doporučená studentům | Bayart, J.-F. 2005. The Illusion of Cultural Identity. London: Hurst & Company (poprvé vydáno ve francouzštině pod titulem L ´Illusion Identitaire v roce 1996, Paris: Librairie Arthéme Fayard). Benneth, Tony, Grossberg, Lawrence a Morris, Meaghan. 2005. New Keywords: A Revised Vocabulary of Culture and Society. Billington, Rosamund, Sheelagh Strawbridge, Lenore Greensides and Annette Fitzsimons. 1991. Culture and Society. Houndmills: Macmillan. Borofsky, R. 2001. When: A Conversation about Culture. American Anthropologist 103 /2/: 432 – 446. Clifford, J. 1988. The Predicament of Culture. Twentieth-Century Ethnography, Literature, and Art. Camb., Mass. and London, England: Harvard University Press. Clifford, J. a Marcus, G. E. eds. 1986. Writing Culture: The Poetics and Politics of Ethnography. Berkerley: University of California Press. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Eriksen, T.H. 2007. Antropologie multikulturních společenství. Praha. Delaney, Carol. 2004. Investigating Culture: An Experiential Introduction to Anthropology. Blackwell Publishing. De Certeau, Michel. 1997. Culture in the Plural. Minneapolis: University of Minnesota Press. Fieldhouse, David. 1999. The West and the Third World. Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Slon. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Grinker, Roy a Steiner, Christopher. 1997. Perspectives on Africa: A Reader in Culture, History and Representation. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Harrison, L.E. a Huntington, S. P. 2000. Culture Matters: How Values Shape Human Progress. New York: Basic Books. Hendry, Joy. 2005. Reclaiming Culture: Indigenous People and Self-Representation. New York: Palgrave Macmillan. Hirt, Tomáš a Marek Jakoubek eds. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. 2005. Plzeň: Aleš Čeněk. Horáková, Hana 2007. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové: Gaudeamus. Horáková, Hana. 2012. Kultura jako všelék? Praha: SLON. Huntington, S. P. 2001. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. ________1999. Africa Works. Disorder as Political Instrument. London: James Currey. Kroeber, A. L. a Kluckhohn, C. 1952. Culture: A Critical Review of Concepts and Definitions. Papers of Peabody Museum No.147. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Kuper, A. 1999. Culture: The Anthropologists´Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Lechner, Frank J. a Boli, John. 2005. World Culture: Origins and Consequences. Levinson, D. a Ember, M. eds. 1996. Culture. Encyclopedia of Cultural Anthropology. New York: Henry Holt, pp. 291 – 297. Marcus, G. E. a Fischer, M. J. 1986. Anthropology as Cultural Critique: An Experimental Moment in the Human Sciences. Chicago and London: University of Chicago Press. Moore, Jerry D. Visions of Culture: An Introduction to Anthropological Theories and Theorists. New York: AltaMira. Murphy, R.F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha. Slon. Nugent, David and Joan Vincent. Eds. 2004. A Companion to the Anthropology of Politics. Blackwell Publishing. Parsons, T. 1937. The Structure of Social Action: A Study in Social Theory with Special Reference to a Group of Recent European Writers. New York: Free Press. Pinxten et al. Culture and Politics. Identity and Conflict in a Multicultural World. Edited by Rik Pinxten, Chia Longman and Ghislain Verstraete. Berghahn. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Roseberry, W. 1991. Marxism and Culture. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, pp. 19 – 45. Sahlins, M. 1976. Culture and Practical Reason. Chicago: The University of Chicago Press. _________1999. Two or Three Things that I Know about Culture. Journal of the Royal Anthropological Institute 5: 399 – 421. Said, E. W. 1993. Culture and Imperialism. London: Catto and Windus. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Soukup, V. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. Taylor, Charles (1994). 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha. Filosofia. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | 1) Přítomnost na přednáškách a průběžné studium literatury (včetně textů zadávaných v průběhu kurzu). 2) Esej na zadané téma pro udělení zápočtu (rozsah 2000 – 3000 slov, datum odevzdání bude upřesněno); úspěšná esej = vstupenka ke zkoušce ve formě písemného testu. Ústní zkouška: kolokvium - témata z obsahu přednášek a seminářů a na základě studia povinné literatury. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Mašátová Eva |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Luština Ladislav | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Kurs vychází jednak z historicky pojatého přehledu rozhodujících politických směrů a proudů v současnosti, jednak také z konkrétního analyzování projevů těchto směrů v přítomnosti. Tento druhý aspekt je určující z hlediska časového prostoru, který mu je v kursu věnován. | ||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Smysl a náplň kursu spočívá v analyzování politické situace z hlediska lokálního, regionálního, národního, evropského a světového. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Prováděná analýza vychází i z historicky chápaného pohledu na rozhodující po-litické směry a proudy současné epochy (konzervativní, liberální, křesťansko-demo-kratický a sociálně demokratický). Těžiště kursu tkví v konkrétních rozborech. Všech přibližně patnáct dvouhodinových lekcí bude probíhat v pravidelných polemických diskusích všech studentů a pochopitelně i vyučujícího, který bude vyu-žívat také své zkušenosti z praktické demokratické politiky. Navíc tato forma umož-ňuje operativně analyzovat i zásadní nejaktuálnější problematiku. „Politická analýza“ je zcela specifickou disciplínou v rámci uvedeného studia. Z toho ovšem vycházejí i příslušné požadavky na studenty. Mezi vlastní zdroje pro úspěšné zvládnutí předmětu „Politická analýza“ proto patří pravidelné a naprosto soustavné sledování tisku denního i periodického a ovšem také dalších médií, a to pochopitelně v oblasti politického zpravodajství a zejména analytických materiálů v různorodém spektru a v nejširších souvislostech. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
||
Literatura doporučená studentům | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politická geografie v sobě zahrnuje především prostorovou analýzu politických jevů.Zabývá se studiem států,geopolitickými podmínkami jejich existence, integračními tendencemi. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získat potřebný přehled o soudobém dynamickém stavu světa. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Místo politické geografie v soustavě geografických věd a v teorii mezinárodních vztahů. Charakteristika soudobého světa z hlediska ekonomického a politického Současné problémy mezinárodních a lokálních konfliktů Nacionalismu a problémy etnického vývoje v současnosti Náboženský fundamentalismus a jeho politický vliv Současné integrační procesy ve světě Globální problémy soudobého světa Problém bezpečnosti člověka a světa Problematika národních zájmů Ceské republiky Budoucnost světa - megatrendy vývoje |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy. Gaudeamu, Hradec Králové, 1998 Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria Publishing, Praha, 1997 Gore A.: Země na misce vah. Argo, Praha 1994 Naisbitt J. - Aburdenová P.: Megatrendy 2000. Bradlo, Bratislava, 1992 |
Literatura doporučená studentům | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy. Gaudeamu, Hradec Králové, 1998 Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria Publishing, Praha, 1997 Gore A.: Země na misce vah. Argo, Praha 1994 Naisbitt J. - Aburdenová P.: Megatrendy 2000. Bradlo, Bratislava, 1992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Prameny práva a druhy právních norem. Systém našeho práva. Právní řád. Postavení občana ve státě. Ústava ČR, konstrukce. Práva občanů dle Listiny. Systém soudů, státních zastupitelství, advokátů a komerčních právníků. Systém správních orgánů. Pracovně právní vztahy - zákoník práce. Dohody o pracích konaných mimo prac.poměr. Mzda a plat. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Vztah státu a práva, pochopení systému práva a právního řádu ve společnosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení pojmu "právo", právní norma, "právní vztah". Prameny práva, druhy právních norem, jejich hierarchie a stuktura. Základní pojmy z oblasti legislativy. Systém našeho práva. Právní řád. Dělení systému práva z různých hledisek. Odvětví práva a stručné charakteristiky. Struktura státní moci. Stát dle ústavy, jeho hlavní úlohy. Dělba moci. Kompetence moci zákonodárné, výkonné a soudní. Postavení občana ve státě. Ústava ČR, konstrukce. Ústavní záruky občanských práv. Listina zákl.práv a svobod, konstrukce. Práva občanů dle Listiny. Občanská práva a svobody dle dalších právních předpisů (dle obč., obch. zákoníku, zákoníku práce). Systém soudů, státních zastupitelství, advokátů a komerčních právníků. Právní postavení těchto orgánů. Soustava soudů, st.zastupitelství, působnost. Advokát, komerční právník, působnost, organizace. Systém správních orgánů. Orgány státní správy - okresní úřady, ministerstvo vnitra, právní postavení, působnost, organizační struktura. Orgány místní správy - obec, obecní úřady - právní postavení, působnost, orgány obce. Aplikace práva státními orgány. Správními orgány. Soudy. Právní akty, rozdělení z různých hledisek. Pracovně právní vztahy - zákoník práce. Pracovní právo, pracovněprávní vztah, jeho prvky. Subjekty pracovně právního vztahu. Kolektivní vyjednávání. Kolektivní smlouvy Pracovní poměr. Vznik pracovního poměru. Povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů. Změny, skončení pracovního poměru. Dohody o pracích konaných mimo prac.poměr. Druhy dohod, jejich účel a obsah. Státní politika za-městnanosti. Pracovní doba, dovolená na zotavenou. Definice, pojmy. Druhy prac.doby, dovolené na zotavenou Mzda, plat. Pojmy, funkce, právní úprava, nároky zaměstnanců ve mzdové oblasti. Překážky v práci na straně zaměstnance, zaměstnavatele, důsledky. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců. Pracovní podmínky žen, zvl.těhotných a matek. Pracovní podmínky mladistvých, občanů ze "ZPS". Odpovědnost v pracovněprávních vztazích. Odpovědnostní vztah, jeho vznik. Předpoklady odpovědnosti subjektů. Prevence, její formy a význam. Odpovědnost zaměstnance. Předpoklady vzniku. Obecná odpovědnost. Ořípady zvláštní odpovědnosti, liberační důvody. Náhrada škody. Odpovědnost zaměstnavatele. Předpoklady vzniku. Obecná odpovědnost. Případy zvláštní odpovědnosti, liberační důvody. Náhrada škody. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Jan Dědič: Právo pro ekonomy Zákoník práce Ústava ČR Listina základních práv a svobod Obchodní zákoník Zákon o obcích Zákon o okresních úřadech |
Literatura doporučená studentům | Jan Dědič: Právo pro ekonomy Zákoník práce Ústava ČR Listina základních práv a svobod Obchodní zákoník Zákon o obcích Zákon o okresních úřadech |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět, struktura a funkce sociologie. 2. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 3. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 4.–5. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové. 6.–7. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry. 8.–9. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce. 10. Soudobá světová sociologie. 11.–12. Vývoj české sociologie. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Outlý Jan | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Předmět si klade za cíl orientaci v soudobých politických systémech zejména evropských států. Kromě obecného analyzování pojmu politický systém a typů politikcých systémů chce ukázat na konkrétních příkladech odlišnosti politických systémů jednotlivých evropských států a USA. Vedle součástí politického systému se soustřeďuji na analýzu fungování konkrétních politických systémů. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Systematický výklad politikého systému. Analýza politických systémů evropských zemí - charakteristika poválečného vývoje západoevropských politických systémů. Důraz bude kladen na jednotlivé součásti politického systému, postavení exekutivy, legislativy, volební systémy. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Komparativní politologie - úvod do metodologie 2. Pojem politického systému a jeho subsystémů 3. Stát jako subsystém politického systému 4. Britský politikcý systém 5. Politický systém USA 6. Politický systém SRN 7. Politický systém Francie 8. Politický ssytém Itálie 9. Rakouský politický systém 10. Politický systém Španělska 11. Politický systém Švýcarska 12. Politický systém Belgie 13. Politický systém Nizozemí 14. Politický systém Švédska 15. Shrnutí základních problémů |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha: Codex, 1997. Kroupa, J. a kol.: Politologie. Brno: MU, 1998. Říchová, B.: Komparace politických systémů I. Praha: VŠE, 1999. Říchová, B.: Komparace politických systémů II. Praha: VŠE, 1999. Vítek, M.: Soudobé politické systémy. VŠP, HK 1995 Vítek, M. Evropské politické myšlení, I-IV. HK : Gaudeamus, 1998 |
||
Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha: Codex, 1997. Kroupa, J. a kol.: Politologie. Brno: MU, 1998. Říchová, B.: Komparace politických systémů I. Praha: VŠE, 1999. Říchová, B.: Komparace politických systémů II. Praha: VŠE, 1999. Vítek, M.: Soudobé politické systémy. VŠP, HK 1995 Vítek, M. Evropské politické myšlení, I-IV. HK : Gaudeamus, 1998 |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Nezávislá a kulturně erudovaná žurnalistika je absolutně nezbytným předpokladem a jedním z neobejitelných garantů pro vytvoření skutečně demokratických poměrů ve státě a ve společnosti. To je obzvlášť důležité v současnosti, kdy úroveň naší politické kultury se ukazuje jako dlouhodobě nedostatečná, kdy naše státní politická reprezentace prochází vleklými krizemi – a zároveň má vykazovat zralost nově přijatého členství v NATO, jakož i žhavé kandidatury pro vstup ČR do EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s vývojem, proměňujícím se obsahem a technikami žurnalistiky, s přihlédnutím nejen k českému, ale i k mezinárodnímu kontextu. Dát základní znalosti, po jejichž osvojení by nemělo být problémem začít s vydáváním nového vlastního periodika. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Stručné dějiny žurnalistiky: Počátky mezilidské komunikace Předmediální komunikace Počátky pošt, poštovnictví a jeho význam pro předávání informací (dopisy mezi obchodníky a vzdělanci) První noviny (ručně psané, letákové) První profesionální noviny Žurnalistika 19. století (vznik tiskových agentur, bulváru, velkých deníků) Média oslovují stále širší okruh publika Konec 19. století (fotografie, média začínají ovlivňovat veřejné mínění) 20. století (nedávná minulost a současnost) II. Mediální výchova (profese žurnalisty): - komunikační modely - Žánry žurnalistiky: zpravodajství publicistika: reportáže, fejetony, ostatní žánry |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Literatura doporučená studentům | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se evropská politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika evropské politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha evropské politiky Historie evropské politiky Aktéři evropské politiky Diplomacie Evropské konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Luština Ladislav | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Kurs vychází jednak z historicky pojatého přehledu rozhodujících politických směrů a proudů v současnosti, jednak také z konkrétního analyzování projevů těchto směrů v přítomnosti. Tento druhý aspekt je určující z hlediska časového prostoru, který mu je v kursu věnován. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Smysl a náplň kursu spočívá v analyzování politické situace z hlediska lokálního, regionálního, národního, evropského a světového. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Prováděná analýza vychází i z historicky chápaného pohledu na rozhodující po-litické směry a proudy současné epochy (konzervativní, liberální, křesťansko-demo-kratický a sociálně demokratický). Těžiště kursu tkví v konkrétních rozborech. Všech přibližně patnáct dvouhodinových lekcí bude probíhat v pravidelných polemických diskusích všech studentů a pochopitelně i vyučujícího, který bude vyu-žívat také své zkušenosti z praktické demokratické politiky. Navíc tato forma umož-ňuje operativně analyzovat i zásadní nejaktuálnější problematiku. „Politická analýza“ je zcela specifickou disciplínou v rámci uvedeného studia. Z toho ovšem vycházejí i příslušné požadavky na studenty. Mezi vlastní zdroje pro úspěšné zvládnutí předmětu „Politická analýza“ proto patří pravidelné a naprosto soustavné sledování tisku denního i periodického a ovšem také dalších médií, a to pochopitelně v oblasti politického zpravodajství a zejména analytických materiálů v různorodém spektru a v nejširších souvislostech. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
||
Literatura doporučená studentům | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politická geografie v sobě zahrnuje především prostorovou analýzu politických jevů.Zabývá se studiem států,geopolitickými podmínkami jejich existence, integračními tendencemi |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získat potřebný přehled o soudobém dynamickém stavu světa. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Místo politické geografie v soustavě geografických věd a v teorii mezinárodních vztahů. Charakteristika soudobého světa z hlediska ekonomického a politického Současné problémy mezinárodních a lokálních konfliktů Nacionalismu a problémy etnického vývoje v současnosti Náboženský fundamentalismus a jeho politický vliv Současné integrační procesy ve světě Globální problémy soudobého světa Problém bezpečnosti člověka a světa Problematika národních zájmů Ceské republiky Budoucnost světa - megatrendy vývoje |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy. Gaudeamu, Hradec Králové, 1998 Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria Publishing, Praha, 1997 Gore A.: Země na misce vah. Argo, Praha 1994 Naisbitt J. - Aburdenová P.: Megatrendy 2000. Bradlo, Bratislava, 1992 |
Literatura doporučená studentům | Štyrský J.: Mezinárdní vztahy. Gaudeamu, Hradec Králové, 1998 Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria Publishing, Praha, 1997 Gore A.: Země na misce vah. Argo, Praha 1994 Naisbitt J. - Aburdenová P.: Megatrendy 2000. Bradlo, Bratislava, 1992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět a podstata politiky, její teorie a praxe |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
Literatura doporučená studentům | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Prameny práva a druhy právních norem. Systém našeho práva. Právní řád. Postavení občana ve státě. Ústava ČR, konstrukce. Práva občanů dle Listiny. Systém soudů, státních zastupitelství, advokátů a komerčních právníků. Systém správních orgánů. Pracovně právní vztahy - zákoník práce. Dohody o pracích konaných mimo prac.poměr. Mzda a plat. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Vztah státu a práva, pochopení systému práva a právního řádu ve společnosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení pojmu "právo", právní norma, "právní vztah". Prameny práva, druhy právních norem, jejich hierarchie a stuktura. Základní pojmy z oblasti legislativy. Systém našeho práva. Právní řád. Dělení systému práva z různých hledisek. Odvětví práva a stručné charakteristiky. Struktura státní moci. Stát dle ústavy, jeho hlavní úlohy. Dělba moci. Kompetence moci zákonodárné, výkonné a soudní. Postavení občana ve státě. Ústava ČR, konstrukce. Ústavní záruky občanských práv. Listina zákl.práv a svobod, konstrukce. Práva občanů dle Listiny. Občanská práva a svobody dle dalších právních předpisů (dle obč., obch. zákoníku, zákoníku práce). Systém soudů, státních zastupitelství, advokátů a komerčních právníků. Právní postavení těchto orgánů. Soustava soudů, st.zastupitelství, působnost. Advokát, komerční právník, působnost, organizace. Systém správních orgánů. Orgány státní správy - okresní úřady, ministerstvo vnitra, právní postavení, působnost, organizační struktura. Orgány místní správy - obec, obecní úřady - právní postavení, působnost, orgány obce. Aplikace práva státními orgány. Správními orgány. Soudy. Právní akty, rozdělení z různých hledisek. Pracovně právní vztahy - zákoník práce. Pracovní právo, pracovněprávní vztah, jeho prvky. Subjekty pracovně právního vztahu. Kolektivní vyjednávání. Kolektivní smlouvy Pracovní poměr. Vznik pracovního poměru. Povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů. Změny, skončení pracovního poměru. Dohody o pracích konaných mimo prac.poměr. Druhy dohod, jejich účel a obsah. Státní politika za-městnanosti. Pracovní doba, dovolená na zotavenou. Definice, pojmy. Druhy prac.doby, dovolené na zotavenou Mzda, plat. Pojmy, funkce, právní úprava, nároky zaměstnanců ve mzdové oblasti. Překážky v práci na straně zaměstnance, zaměstnavatele, důsledky. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců. Pracovní podmínky žen, zvl.těhotných a matek. Pracovní podmínky mladistvých, občanů ze "ZPS". Odpovědnost v pracovněprávních vztazích. Odpovědnostní vztah, jeho vznik. Předpoklady odpovědnosti subjektů. Prevence, její formy a význam. Odpovědnost zaměstnance. Předpoklady vzniku. Obecná odpovědnost. Ořípady zvláštní odpovědnosti, liberační důvody. Náhrada škody. Odpovědnost zaměstnavatele. Předpoklady vzniku. Obecná odpovědnost. Případy zvláštní odpovědnosti, liberační důvody. Náhrada škody. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Jan Dědič: Právo pro ekonomy Zákoník práce Ústava ČR Listina základních práv a svobod Obchodní zákoník Zákon o obcích Zákon o okresních úřadech |
Literatura doporučená studentům | Jan Dědič: Právo pro ekonomy Zákoník práce Ústava ČR Listina základních práv a svobod Obchodní zákoník Zákon o obcích Zákon o okresních úřadech |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách). 5.Sociální struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace...). 8.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 9.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 10.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 11.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, Ch.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004, 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1.vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). Ústní zkouška. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Nezávislá a kulturně erudovaná žurnalistika je absolutně nezbytným předpokladem a jedním z neobejitelných garantů pro vytvoření skutečně demokratických poměrů ve státě a ve společnosti. To je obzvlášť důležité v současnosti, kdy úroveň naší politické kultury se ukazuje jako dlouhodobě nedostatečná, kdy naše státní politická reprezentace prochází vleklými krizemi – a zároveň má vykazovat zralost nově přijatého členství v NATO, jakož i žhavé kandidatury pro vstup ČR do EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s vývojem, proměňujícím se obsahem a technikami žurnalistiky, s přihlédnutím nejen k českému, ale i k mezinárodnímu kontextu. Dát základní znalosti, po jejichž osvojení by nemělo být problémem začít s vydáváním nového vlastního periodika. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | - typologie masových médií (tištěná, audiovizuální) - problém pravdivosti v médiích - etika žurnalistiky - problém přijímání zpravodajství (recepce, filmování, metodologie výběru in-formací) - konstrukce mediální reality - postupy při zpracování informace (specifická periodika a jak budovat jejich tvářnost) - hlavní mediální podnikatelé ve světě i u nás (Murdoch, Labe-press, aj.) - praxe žurnalisty (počátky výkonu povolání) III. Nakladatelská praxe (základy vydávání periodika): - volba základního profilu periodika - ekonomická rozvaha - legislativa upravující vydávání periodik - výběr základních profesí a požadavky na ně - tiskárna - distribuce - práce se čtenáři - lokální zastoupení (dopisovatelé) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Literatura doporučená studentům | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vrbata Aleš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Role státu, ústavnosti a politického pluralismu patří k nejdůležitějším společenským tématům. Kromě široce strukturovaného pojetí teorie politických stran (historický vývoj, funkce, klasifikace, typologie, stranické systémy) je třeba zdůrazňovat i nezastupitelnou roli občanské společnosti, lidských práv, zájmových skupin a veřejného mínění pro plnohodnotné fungování demokratického právního státu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit studenty zvláště s problematikou politického pluralismu a politických stran, včetně jejich typologie a systémů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Stát – geneze, podstata, vymezení, suverenita. 2. Funkce státu, právní stát, sociální stát, formy státu. 3. Ústava a význam ústavnosti. 4. Český ústavní vývoj a charakteristika Ústavy České republiky. 5. Byrokracie a byrokratismus, územní samospráva. 6. Lidská práva – historie, hlavní dokumenty a současný stav. 7. Občanská společnost – vymezení, vztah ke státu a k politickým stranám. 8. Teorie politického pluralismu a role politických stran v demokracii. 9. Charakteristika politické strany, vznik a vývoj politických stran. 10. Funkce stran v politickém systému, vnitřní problémy stran a jejich klasifika-ce. 11. Elitní strana, masová strana, univerzální strana a strana kartelu (catch – all). 12. Dominantní štěpení (levice – pravice, centrum – periferie, venkov - město, stát – církev). 13. Stranické systémy a jejich klasifikace podle různých kritérií. 14. Volby, volební systémy a vliv na systém politických stran. 15. Zájmové a nátlakové skupiny, lobby. 16. Hromadné sdělovací prostředky, veřejné mínění a politika. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, FIN, Olomouc, 1996 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Kroupa, J.: Politologie, MU, Brno, 1993 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix Praha 1998 Müller, A.: Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Novák, M.: Systémy politických stran, sociologické nakladatelství, Praha 1997 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Mervart Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Metody: přednáška bude vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky. Hlavním cílem je popis a analýzy klíčových událostí vzniku a vývoje Československa v letech 1918 - 1945, upřednostňován bude rozbor těch událostí, které jsou v živém vztahu k současné politice. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem je popis a analýzy klíčových událostí vzniku a vývoje Československa v letech 1918 - 1945, upřednostňován bude rozbor těch událostí, které jsou v živém vztahu k současné politice. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod. Základní přehled historiografie 2. První světová válka a česká společnost 3. Vznik ČSR 4. Politický systém první republiky 5. Hospodářský, sociální a kulturní vývoj 6. Národnostní otázka 7. Zahraniční orientace a zahraniční politika ČSR 8. Mnichov 1938 9. Druhá republika 10. Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát 11. Kolaborace a odboj za druhé světové války 12. Slovenská národní a Pražské povstání |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | A.Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 13 a sv. 14, Praha 2000 a 2002 Z. Kárník: České země v éře I. republiky, sv. I - III, Praha 2000 - 2003 J. Malíř, J. Marek a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861 - 2004, sv. I a II , Brno 2005 F. Seibt: Ta stará ošklivá melodie, Praha 2002 J. Křen: Dvě století střední Evropy, Praha 2005 J. Kovtun: Republika v nebezpečném světě, Praha 2005 T. G. Masaryk: Světová revoluce, Praha 1926 E. Beneš: Demokracie dnes a zítra, Londýn 1944 (nebo další vydání) V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 J. Mervart a kol.: Čítanka k dějinám 20. století, Hradec Králové 2005 |
Literatura doporučená studentům | A. Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 13 a sv. 14, Praha 2000 a 2002 Z. Kárník: České země v éře I. republiky, sv. I - III, Praha 2000 - 2003 J. Malíř, J. Marek a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861 - 2004, sv. I a II , Brno 2005 F. Seibt: Ta stará ošklivá melodie, Praha 2002 J. Křen: Dvě století střední Evropy, Praha 2005 J. Kovtun: Republika v nebezpečném světě, Praha 2005 T. G. Masaryk: Světová revoluce, Praha 1926 E. Beneš: Demokracie dnes a zítra, Londýn 1944 (nebo další vydání) V. Veber: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 J. Mervart a kol.: Čítanka k dějinám 20. století, Hradec Králové 2005 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na získání zápočtu: zápočet, který je podmínkou ke zkoušce na konci druhého semestru a celkového ukončení kurzu, bude zapsán na základě schválené písemné práce. Každý student si po souhlasu vyučujícího vybere literaturu k tématu z československých dějin od roku 1918 až do současnosti, zapíše na zvláštní arch a zpracuje vybranou knihu následujícím způsobem: (1.) přesný název - úplné bibliografické údaje, (2.) oxeroxovaný (nebo opsaný) obsah knihy, (3.) obsah textu a pokus o jeho kritickou analýzu, (4.) oxeroxované dvě až tři stránky textu dle vlastního výběru - písemná práce bude mít v průměru 6 - 8 stran a odevzdává se v zápočtovém týdnu prvního semestru, nejpozději v následném zkouškovém období. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Mervart Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Program kurzu: 1. Protektorát Čechy a Morava 2. Kolaborace a odboj za druhé světové války 3. Slovenské národní a pražské povstání 4. Zápas demokratické republiky o bytí a nebytí (causa vyhnání) 5. Únor 1948 (causa Beneš) 6. Politické procesy padesátých let a protikomunistický odpor 7. Klíčový rok 1956 8. "Zlatá" šedesátá léta 9. Rok 1968 10. Charta 77 a tzv. normalizace 11. Listopad 1989 - sametová revoluce 12. Život v samostatné republice |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je dokončit ve druhém semestru základní přehled politických, hospodářských a kulturních dějin Československa od roku 1918. Základní metodou bude klasická vysokoškolská přednáška. Zkouška je ústní a je nutné se na ni podle obvyklých pravidel přihlásit, z 15 dvouotázek si každý vylosuje jedno číslo. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu: 1. Protektorát Čechy a Morava 2. Kolaborace a odboj za druhé světové války 3. Slovenské národní a pražské povstání 4. Zápas demokratické republiky o bytí a nebytí (causa vyhnání) 5. Únor 1948 (causa Beneš) 6. Politické procesy padesátých let a protikomunistický odpor 7. Klíčový rok 1956 8. "Zlatá" šedesátá léta 9. Rok 1968 10. Charta 77 a tzv. normalizace 11. Listopad 1989 - sametová revoluce 12. Život v samostatné republice |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cuhra, J. a kol.: České země v evropských dějinách, díl IV - od roku 1918, Praha - Litomyšl 2006 Maršálek, P.: Protektorát Čechy a Morava, Praha 2002 Zeman, Z.: Edvard Beneš - politický životopis, Praha 2000 Rataj, J.: KSČ a Československo I. (1945 - 1960), Praha 2005 Kaplan, K.: Kořeny československé reformy 1968 I. II., Brno 2000 a 2003 Blave, M.: Promarněná příležitost - ČSR a rok 1956, Praha 2001 Pernes, J.: Takoví nám vládli - komunističtí prezidenti Československa, Praha 2003 Malíř, J.. Marek,P. a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004, I. II., Brno 2005 (ve II. díle je na stranách 1750 až 1818 uvedena rozsáhlá další literatura k politickým dějinám ČR) Babka,L. - Veber,V. (eds.): Za svobodu a demokracii III. - třetí (protikomunistický) odboj, Hradec Králové 2002 Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Praha 2005 |
Literatura doporučená studentům | Cuhra, J. a kol.: České země v evropských dějinách, díl IV - od roku 1918, Praha - Litomyšl 2006 Maršálek, P.: Protektorát Čechy a Morava, Praha 2002 Zeman, Z.: Edvard Beneš - politický životopis, Praha 2000 Rataj, J.: KSČ a Československo I. (1945 - 1960), Praha 2005 Kaplan, K.: Kořeny československé reformy 1968 I. II., Brno 2000 a 2003 Blave, M.: Promarněná příležitost - ČSR a rok 1956, Praha 2001 Pernes, J.: Takoví nám vládli - komunističtí prezidenti Československa, Praha 2003 Malíř, J.. Marek,P. a kol.: Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004, I. II., Brno 2005 (ve II. díle je na stranách 1750 až 1818 uvedena rozsáhlá další literatura k politickým dějinám ČR) Babka,L. - Veber,V. (eds.): Za svobodu a demokracii III. - třetí (protikomunistický) odboj, Hradec Králové 2002 Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Praha 2005 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. Dnes je mezinárodní politika ovlivněna výjimečným postavením USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika mezinárodní politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha mezinárodní politiky Globální politický systém Historie světové politiky Aktéři světové politiky Zahraniční politika Diplomacie Mezinárodní konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vrbata Aleš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si vyberou cizí jazyk po domluvě s vedením ÚFSV. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hutečka Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy, počínaje Francouzskou revolucí a konče druhou světovou válkou. Metody: přednáška je vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky, důraz bude kladen na vybrané události, které nějakým způsobem jsou vázány či působí na současnou politiku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy, počínaje Francouzskou revolucí a konče druhou světovou válkou. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod. Základní přehled historiografie - eurohistoriografie. 2. Francouzská revoluce a napoleonská Evropa 3. Vídeňský kongres a Svatá aliance 4. Zrod moderní Evropy 5. Evropské revoluce 1848 - 1849 6. Národní státy v Evropě 7. Česká politika v 19. století 8. Evropský světový systém 1871 - 1914 9. První světová válka a versailleský systém 10. Evropské demokracie mezi světovými válkami 11. Totalitní režimy v meziválečné Evropě 12. Druhá světová válka |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Carbonell, C. a kol.: Evropské dějiny Evropy I. II., Praha 2004 Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Gilbert, M.: Dějiny dvacátého století, sv. 1, Praha 2005 Gilbert, E. - Large, D.: Konec evropské éry, Praha 2003 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 |
Literatura doporučená studentům | Carbonell, C. a kol.: Evropské dějiny Evropy I. II., Praha 2004 Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Gilbert, M.: Dějiny dvacátého století, sv. 1, Praha 2005 Gilbert, E. - Large, D.: Konec evropské éry, Praha 2003 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na získání zápočtu: semestr končí zápočtem, který bude poskytován za odevzdanou písemnou práci na téma určené examinátorem kurzu. Písemná práce bude mít maximálně 5 stran (upřednostněn je tezovitý, tzv. strukturální výklad) a v zásadě tři odlišené části: (1) pokud možno co nejpřesnější popis události (v tezích), (2) vlastní výklad, analýzy či hodnocení, (3) prameny a literatura (existující i použité) - žádná z těchto tří částí nesmí chybět. Studenti si na přednáškách co nejdříve vyberou (obsadí) některé z nabízených témat, vlastní heuristika patří k základním úkolům. Práce se obvykle odevzdává v zápočtovém týdnu nebo ve zkouškovém období tohoto semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Štěpán Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Přednáška bude vedena klasickým způsobem vysokoškolské výuky, důraz bude kladen na vybrané problémy, které nějakým způsobem jsou vázány či působí na současnou politiku |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním úkolem je přiblížit základní znalosti politického vývoje Evropy po druhé světové válce až do současnosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Přednáškové okruhy: 1. Konec Velké aliance 1945 - 1948 2. Západní Evropa v letech 1945 - 1985 3. Neutrální státy Evropy 4. Východní Evropa v letech 1945 - 1985 5. Vztahy mezi Východem a Západem Evropy - studená válka 6. Integrace a dezintegrace 1985 - 1991 7. Současná Evropa |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Kissinger, H. : Umění diplomacie - od Richelieua k pádu Berlínské zdi, Praha 1996 Wegs, J. R. - Ladrech, R.: Evropa po roce 1945, Praha 2002 Durman, K.: Popely ještě žhavé - Kreml a krize impéria 1938 - 1991, díl I., Praha 2004 Gaddis, J. L.: Studená válka, Bratislava 2006 Garton Ash, T.: Svobodný svět - Amerika, Evropa a budoucnost Západu, Praha - Litomyšl 2006 Veber, V. : Komunistický experiment v Rusku 1917 - 1991 aneb Malé dějiny SSSR, Praha 2001 |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa - dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 Stevenson, J. (ed.): Dějiny Evropy, Praha 2004 Křen, J.: Dvě století dějin střední Evropy, Praha 2005 Veber, V.: Dějiny sjednocené Evropy, Praha 2004 Kissinger, H. : Umění diplomacie - od Richelieua k pádu Berlínské zdi, Praha 1996 Wegs, J. R. - Ladrech, R.: Evropa po roce 1945, Praha 2002 Durman, K.: Popely ještě žhavé - Kreml a krize impéria 1938 - 1991, díl I., Praha 2004 Gaddis, J. L.: Studená válka, Bratislava 2006 Garton Ash, T.: Svobodný svět - Amerika, Evropa a budoucnost Západu, Praha - Litomyšl 2006 Veber, V. : Komunistický experiment v Rusku 1917 - 1991 aneb Malé dějiny SSSR, Praha 2001 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Semestr končí zkouškou, která bude provedena formou písemného testu (každý uchazeč bude mít k dispozici dva pokusy, v případě obou negativních výsledků - nedostavení se k testu je počítáno za negativní výsledek - rozhodne vyučující o možném ústním přezkoušení před dvoučlennou komisí). Předpokladem ke zkoušce je úspěšné složení zápočtu z předcházejícího semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hutečka Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Štěpán Jiří |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače vývojem evropské integrace po roce 1945. Předmět bude zahájen sociálními, politickými a intelektuálními podmínkami vzniku evropské integrace na počátku 50. let a dále bude postupně probírat všechny zásadní procesy, které měly rozhodující vliv na vývoj evropského integračního procesu. Zvláště budou posuzovány jednotlivé vlny rozšíření, které hluboko zasáhly jak do politik, tak do institucionálního rámce Unie. Soustředit se budeme hlavně na motivaci jednotlivých zemích pro jejich souhlas s omezením vlastních pravomocí a zvýšením pravomocí spolupráce v rámci ES/EU. Před pouhým přehledem historických faktů bude hlavní prosto věnován analýze chování členských zemí, historickému vývoji politické kultury ES/EU, to vše na pozadí širšího evropského sociální, ekonomického a politického vývoje. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače vývojem evropské integrace po roce 1945. Důraz bude kladen na hlavní etapy vývoje evropské integrace, teorie evropské integrace a jejich vývoj. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Historické předpoklady evropské integrace Četba: Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004, s. 9–24. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005, s. 15–38. Týden 2 Stav poválečné evropy, potřeba rekonstrukce a snahy o evropskou integraci v letech 1945 - 1950 Četba: Judt, T.: Poválečná Evropa. Praha, Slovart 2007, s. 1–40, 63–100. Týden 3 1950 – 1954: Schumanův plán, ESUO a krach politické a vojenské integrace Četba: Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace I., s. 71–91. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010, s. 47 -75. Týden 4 1958 – 1968: první úspěchy integrace a její zablokování Francií Četba: Fial, P. - Pirová, M.: Evropská Unive. 2. vyd. Brno 2010, s. 82 -99. Balme, R. - Woll, C.: France: Between Integration and National Sovereignty. In: Bulmer, Lequesne (eds.): The Member States of the European Union. Oxford 2005, s. 98-116. Týden 5 První rozšíření ve světlě ekonomickéh vývoje v Evropě Četba: Kaiser, W.: What Alternative is Open to Us?, Britain. In: Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004, s. 10–33. Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace II. Praha 2006, s. 31–61. Týden 6 Druhé rozšíření: demokracie pro jižní Evropu? Četba: Hibou, B.: Greece and Portugal: Convergent or Divergent Europeanization? In: Bulmer, Lequesne, s. 229–253. Týden 7 Na cestě k Evropské Unii (1983–1992) Četba: Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010, s. 117-140. Týden 8 Třetí vlna rozšiřování EU - 1995 Četba: Ojanen, H.: If „in Europe“, than in „its core“, Finland. In: Kaiser, Elvert, s. 159–180. Gussarsson, M.: Combining Dependence with Distance. In: Kaiser and Elvert, s. 181–200. Týden 9 Od Amsterodamu k Lisabonu (1997-2009) Četba: Horčička, Kovář: Dějiny evropské integrace II., s. 100–131. Týden 10 Německo a Evropa do roku 2012 Četba: Anderson, J.: Germany and Europe: Centrality in the EU. In: Bulmer, Lequesne, The Member States of the European Union, s. 77–96. Týden 11 Východní rozšíření (2004–2007) Četba: Marek, D. - Baun, M.: The Czech Republic and The European Union. Taylor & Francis 2009, kap. 1. Týden 12 Historický pohled na zahraniční politiku ES/EU: Jugoslávie, Irácká krize, Kosovo Četba: Judt, T.: Poválečná Evropa, s. 684–705. Barša, P.: Hodina impéria. Brno 2003, s. 71-118. Týden 13 zápočtový test |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace II. Praha, Triton 2006. Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004. Davies, N.: Evropa. dějiny jednoho kontinentu. Praha 2005. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010. Judt,T.: Poválečná Evropa. Dějiny od roku 1945. Praha 2007. |
Literatura doporučená studentům | Adamová, Kateřina. 1997. K historii evropského federalismu. Praha: Karolinum. Bulmer, S. - Lequesne, C.: The Member States of the European Union. Oxford, OUP 2005. Dinan, D. (ed.): Origins and Evolution of the EU. Oxford 2007. Dinan, Desmond. 2000. Encyclopedia of the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Dyson, Kenneth and Featherstone, Kevin. 1999. The Road to Maastricht. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr a Pitrová, Markéta, eds. 2001. Rozšiřování ES/EU. Brno: Masarykova Univerzita. Goněc, Vladimír. 2000. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy I. (do roku 1938). Brno: Masarykova univerzita. Goněc, Vladimír. 2001. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy II. (1938-1950). Brno: Masarykova univerzita. Veber, Václav. 2004.Dějiny sjednocené Evropy. Praha: NLN. Westlake, Martin, ed. 1998. The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Posluchači jsou povinni pro udělení zápočtu úspěšně zvládnout tři písmené testy v průběhu semestru, které jsou podmínkou k připuštění k ústní zkoušce. Testy budou zaměřeny na obsah povinné četby, která je přiřazena k jednotlivým přednáškám. Posluchači musí u každého z testů dosáhnout minimáně 70 % úspěšnosti. |
Kreditové hodnocení předmětu | 11 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Ekonomické myšlení starověku, středověku Merkantilismus Klasické ekonomické teorie Ekonomické učení Smitha, Ricarda Německá historická škola Ekonomické učení Marxe Neoklasická škola 19. století, teorie mezního užitku Neoklasická ekonomie 20. století Kritika teorie konkurence a nové teorie trhu Teorie inovací Sociálně ekonomické směry 20. století Soudobé neokonzervativní směry Sociologicko-historické proudy v ek. myšlení 20. století Teorie mezinárodního obchodu, světový trh |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je podat základní údaje o vývoji ekonomie jako vědy, znalost hlavních mezníků a etap ve vývoji ekonomického myšlení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Ekonomické myšlení starověku, středověku Merkantilismus Klasické ekonomické teorie Ekonomické učení Smitha, Ricarda Německá historická škola Ekonomické učení Marxe Neoklasická škola 19. století, teorie mezního užitku Neoklasická ekonomie 20. století Kritika teorie konkurence a nové teorie trhu Teorie inovací Sociálně ekonomické směry 20. století Soudobé neokonzervativní směry Sociologicko-historické proudy v ek. myšlení 20. století Teorie mezinárodního obchodu, světový trh |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Holman, R. a kol.. 1999. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: Beck. |
Literatura doporučená studentům | Cameron, R.. 1996. Stručné ekonomické dějiny světa. Praha: Grada. Hayek, F. A.. 1991. Právo, zákonodárství a svoboda. Praha: Academia. Hayek, Fridrich. 1991. Pravo,zakonodarstvi a svoboda. Praha: Academia. kolektiv autorů, . 1999. Vybrané kapitoly ze světové ekonomiky. Praha: VŠE. Kvasničková, A. a kol.. 1999. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: Rego. Mankiw, G. N.. 1999. Zásady ekonomie. Praha: Grada. Nezval, P.. 1994. Světová ekonomika - vybrané problémy. Karviná: SU. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. Sojka, M.. 1999. John Maynard Keynes a současná ekonomie. Praha: Grada. Sojka, M. a kol. . 2000. Dějiny ekonomických teorií. Praha: Karolinum. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtový test absolvuje úspěšně student, který dosáhne minimálně 70 % zisku bodů. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Ekologie jako „ekonomie přírody“ (Ernst Haeckel) pojednává jednak o vztahu člověka k přírodě, jednak o vztahu k sobě samému a ke společnosti. Tak se od biologické ekologie dostáváme k ekologii sociální a konečně k ekologii systémové. Předmět charakterizuje vybrané problémy a jejich možná řešení v lokálním i globálním pohledu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Postoupit k syntetickému a systémovému pohledu na otázky člověka v jeho přírodním a společenském prostředí. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vymezení a úkoly ekologie 2. Systémové pojetí ekologie 3. Biologická ekologie 4. Sociální ekologie 5. Filosofické otázky ekologie 6. Příroda a kultura 7. Koncepce udržitelného rozvoje 8. Rizika a nebezpečí 9. Metody analýzy rizik 10. Řízení rizik a krizí 11. Zranitelnost 12. Systémová bezpečnost 13. Informační bezpečnost 14. Globální bezpečnost 15. Politická bezpečnost |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Mozga J., Vítek M. Studijní texty k systémové ekologii. Hradec Králové, 2008 Mozga J., Vítek M. Sociální ekologie. Hradec Králové, 2008 Vítek M. Systémová bezpečnost. Hradec Králové, 2008 (sborník) Mozga J., Vítek M. Bezpečná společnost. Hradec Králové, 2006 Mozga J., Vítek M. Řízení projektu a řízení rizik. Hradec Králové, 2001 |
Literatura doporučená studentům | Mozga J., Vítek M. Studijní texty k systémové ekologii. Hradec Králové, 2008 Mozga J., Vítek M. Sociální ekologie. Hradec Králové, 2008 Vítek M. Systémová bezpečnost. Hradec Králové, 2008 (sborník) Mozga J., Vítek M. Bezpečná společnost. Hradec Králové, 2006 Mozga J., Vítek M. Řízení projektu a řízení rizik. Hradec Králové, 2001 Vítek M. Systémové myšlení. Hradec Králové, 2000 Vítek M., Vítková M. Management-systémový přístup. Hradec Králové, 2007 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | ústní pohovor k přednáškám a literatuře |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Etnicita je v podstatě definovatelná svou vazbou na politikou, protože jde o kulturní rozmanitost ve službách politiky. Předmět se bude zabývat nejen takzvanými etnickými konflikty, ale i samotnými způsoby jakými jsou kulturní rozdíly využívány a zneužívány pro politické cíle. Důležitá je i spojitost mezi kulturními konstrukcemi etnicity a rasy, etnicity a nacionalismu. V něm pak etnicita nabývá zcela výraznou politickou dimenzi, protože nacionalismus je pregnantním výrazem zpolitizované etnicity. Jednotlivé přednášky budou kromě teoretických výkladů uvádět příklady z různých oblastí světa, se zvláštním zaměřením na českou, středoevropskou, ale i mimoevropskou scénu. Současné evropské řešení otázky národností a menšin bude též analyzováno. https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Banks, Marcus. 1996. Ethnicity: Anthropological Constructions. London: Routledge. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspektiva. Brfno: CDK. Eriksen, Thomas Hylland. 1993. Ethnicity and Nationalism. London: Pluto. Fenton, Steve. 2003. Ethnicity. Cambridge: Polity. Gellner, Ernest. 2003. Nacionalismus. Brfno: CDK. Hroch, Miroslav ed. 2003. Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: SLON. Kamenka, Eugene. 1973. Nationalism. The Nature and Evolution of an Idea. London: Arnold. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty rozhodování a tvorby politik v rámci Evropské unie. Akcentován bude aktuální vývoj v jednotlivých oblastech, způsoby rozhodování, vliv integrace na jednotlivé členské státy a naopak ovlivnění národních politik integračními kroky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty rozhodování a tvorby politik v rámci Evropské unie. Akcentován bude aktuální vývoj v jednotlivých oblastech, způsoby rozhodování, vliv integrace na jednotlivé členské státy a naopak ovlivnění národních politik integračními kroky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma 1 Politická agenda v EU a tvorba politiky EU. Evropská úroveň tvorby politiky – horizontální a vertikální dělení moci. Politický systém EU. Aktéři rozhodování na evropské úrovni. Lobing v EU. Téma 2 Legislativní proces v EU a jeho vliv na realizaci politik. Instituce jako součást legislativního procesu. Hlavní formy rozhodování. Formální pravomoci vs. reálný vliv. Demokratický deficit. Téma 3 Jednotný vnitřní trh: nový přístup v EU. Geneze vzniku společného trhu EU. Svobody JVT. Překážky jeho vzniku a fungování. Perspektivy JVT. Téma 4 Soutěžní politika. Východiska a koncepce. Vývoj soutěžní politiky. Porušování soutěže a základná pilíře soutěžního práva v EU. Dopad soutěžní legislativy na členské státy. Téma 5 Evropská hospodářská a měnová unie. Geneze HMU. Výchozí koncepce výstavby HMU. Konvergenční kritéria. Procesy a základy fungování HMU. Týden 6 Zemědělská politika. Předpoklady realizace zemědělské politiky a geneze jejího vývoje. Sociální a politické faktory SZP. Národní dimenze SZP. Reformy SZP. Téma 7 Rozpočet EU a financování politik. Etapy vývoje evropského rozpočtu. Struktura rozpočtu. Kontrola rozpočtu. Téma 8 Kohezní a strukturální politika. Vývoj regionální politiky. Východiska a koncepce regionální politiky. Nástroje regionální politiky a jejich uplatňování. Téma 9 Obchodní politika. Vývoj obchodní politiky EU. Multilaterální charakter obchodní politiky. Nástroje ochrany obchodu. EU a WTO. Téma 10 Sociální politika. Vývoj sociální politiky EU a základní přístupy. Principy uplatňování sociální politiky. Reformy sociální politiky. Sociální charta. Téma 11 Enviromentální politika. Vývoj politiky životního prostředí. Principy a nástroje politiky ŽP. Téma 12 Vnitřní věci, bezpečnost a justiční spolupráce. Vývoj spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Schengenský systém. Realizace politiky v oblasti justice a vnitřních věcí. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Apel, Emmanuel. 1998. European Monetary Integration 1958-2002. London Routledge. Artis, Mike and Nixson, Frederick, eds. 2001. The economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press. Černoch, Pavel: Cesta do EU. Východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990-2004. Praha: Linde, 2004 Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Fennel, Themelio, R. 1997. The Common Agricultural Policy. Oxford: Oxford University Press. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Grant, William. 1997. The Common Agricultural Policy. Houndmills: Palgrave. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Jakš, Jaroslav. 1998. Quo vadis Evropská unie. Praha: ETC Publishing, 1998. Kenen, Peter. B. 1995. Economic and monetary union in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Lintner, Valerio and Mazey, Sonia. 1991. The European Community: Economic and Politoval Aspects. London: MacGraw-Hill. Lodge, Juliet, ed. 1993 The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin’s Press. Lukáš, Zdeněk a Neumann, Pavel. 2000. Společná zemědělská politika EU-Regionální a strukturální politika EU. Praha: VŠE. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. McCormick, John. 2001. Environmental Policy in the European Union. Houndmills: Palgrave. McCormick, John. 1999. Understanding the European Union. New York: Palgrave. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Šrein, Zdeněk. 2000. Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. Praha: VŠE. Týč, Vladimír. 2001. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde. Urban, Luděk. 2002: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky. Praha: Linde. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Apel, Emmanuel. 1998. European Monetary Integration 1958-2002. London Routledge. Artis, Mike and Nixson, Frederick, eds. 2001. The economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press. Černoch, Pavel: Cesta do EU. Východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990-2004. Praha: Linde, 2004 Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Fennel, Themelio, R. 1997. The Common Agricultural Policy. Oxford: Oxford University Press. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Grant, William. 1997. The Common Agricultural Policy. Houndmills: Palgrave. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Jakš, Jaroslav. 1998. Quo vadis Evropská unie. Praha: ETC Publishing, 1998. Kenen, Peter. B. 1995. Economic and monetary union in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Lintner, Valerio and Mazey, Sonia. 1991. The European Community: Economic and Politoval Aspects. London: MacGraw-Hill. Lodge, Juliet, ed. 1993 The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin’s Press. Lukáš, Zdeněk a Neumann, Pavel. 2000. Společná zemědělská politika EU-Regionální a strukturální politika EU. Praha: VŠE. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. McCormick, John. 2001. Environmental Policy in the European Union. Houndmills: Palgrave. McCormick, John. 1999. Understanding the European Union. New York: Palgrave. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. O’Neill, Michael, ed. 1996. The Politics of European Integration. A Leader. London. Routledge. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Šrein, Zdeněk. 2000. Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. Praha: VŠE. Týč, Vladimír. 2001. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde. Urban, Luděk. 2002: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky. Praha: Linde. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zkouškou. Předpokladem postupu ke zkoušce je: Dostatečná účast na výuce. Povoleny jsou maximálně 3 absence Odevzdání seminární práce dle požadavků sdělených ve výuce a v rámci WebCT Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet může být uznán na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELF - úroveň A2 nebo vyšší. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet může být uznán na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELF - úroveň A2 nebo vyšší. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet může být uznán na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELF - úroveň A2 nebo vyšší. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klik Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | - Pojem mezinárodní ekonomie - Historický vývoj mezinárodní ekonomie (Klasická a neoklasická škola, keynesiánské přístupy, monetarismus) - Komparativní výhoda jako výsledek mezinárodních rozdílů v produktivitě práce (D. Ricardo) - Model specifických faktorů (P.Samuelson, R.W.Jones) - Teorie proporcí mezi faktory (Heckscher - Ohlinův model) - Všeobecný model světového obchodu - Úspory z rozsahu, specializace a mezinárodní směna - Mezinárodní pohyb výrobních faktorů - Tvorba obchodní politiky vlády - Trh cizích měn, měnové kurzy - Dlouhodobý vývoj měnových kurzů, teorie parity kupní síly - Model otevřené ekonomiky - Globální trh kapitálu - Charakteristika Nové ekonomiky |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brůžek, A. 1996. Evropská měnová integrace. Praha: VŠE . Cihelková, E., Neumann, P. 1995. Ekonomické změny ve spojených státech amerických. V: Světová ekonomika na začátku 90 let. Základní procesy, evoluce hlavních segmentů a implikace pro ČR. : Acta Oeconomica Pragensia. Cihelková, E., Fingerland, J. 1992. Komparaticní ekonomika: střední a východní Evropa. Praha: ES VŠE. Cihelková E., a kol. 2004. Světová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje. Praha: VŠE Oeconomica. Durčáková, J., Mandel, M.. 1993. Mezinárodní finance. Praha: VŠE. Holmann, R. 1990. Dějiny teorií mezinárodního obchodu. Praha: ES VŠE. Holub, A. 1995. Ekonomické a politické změny Japonska. V: Světová ekonomika na začátku 90 let. Základní procesy, evoluce hlavních segmentů a implikace pro ČR. : Acta Oeconomica Pragensia 1995, č. 2. Kindleberger, Ch. 1978. Světová ekonomika. Praha: Academia. Komise , ES. 1995. Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie (Bílá kniha). Brusel: . Marková, J. 1992. Mezinárodní měnové instituce. Praha: VŠE. Pipek, J. 1990. Rozvojové země a mezinárodní obchod. Praha: Academia. Smlouva o Evropské unii, Smlouva o založení Evropského společenství. 1994. . Praha: Victoria PUblishing. Sutherland, P.n.a.. 1992. Der Binnenmarkt nach 1992. Die Heransforderungen aufnehmen . Bericht der Beratergruppe Binnenmarkt: . Takatoshi, I. 1992. The Japanese Economy. London: The MIT Press. Základní údaje o OSN, UNS, Informační ústředí OSN v Praze. 1993. . Praha: . |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Geopolitika vybraných regionů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Geopolitika a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geopolitické aspekty státu (území, poloha, hranice, ekonomika – suroviny, energetika) Geopolitické koncepce a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Současná geopolitika a světový řád (integrační procesy, bezpečnost, mezinárodní obchod, chudoba, rozvoj) Geopolitika vybraných regionů: Severní Amerika, Evropa Geopolitika vybraných regionů: Rusko, Střední Asie, Čína Geopolitika vybraných regionů: Severní Afrika a Střední Východ Geopolitika vybraných regionů: Subsaharská Afrika Geopolitika vybraných regionů: Latinská Amerika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba: Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta, 11–36, 37–62, 93–126. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta, 107–158. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Černoch, Filip. 2007. „Ropná zbraň: strašák nebo reálná hrozba? Potenciál, mechanismus fungování a možné dopady použití tohoto prostředku ekonomické války v mezinárodních vztazích.“ Mezinárodní vztahy 42, č. 3, 5–30. Červenka, Zdeněk. 2007. „Afrika – kontinent, který nás zklamal.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 4–6. Fárek, Jiří. „Strukturální proměny světové energetiky a jejich geopolitické souvislosti.“ Mezinárodní politika 32, č. 2 a 3, 19–21, 16–18. Fettweis, Christopher J. 2000. „Eurasia, the "World Island": Geopolitics, and Policymaking in the 21st Century.“ Parameters, 58–71. Horák, Slavomír. 2008. „Vztahy Ruska a Střední Asie jako determinant ‘plynové bezpečnosti´ Evropy.“ Mezinárodní vztahy 43, č. 2, 39–61. Isbell, Paul. 2008. „Energy and Geopolitics in Latin America.“ Real Instituto Elcano, Working Paper 12/2008. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe, 17–25, 54–62. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress, 7–88. Kupka, Martin. 2001. „Moderní geopolitické teorie v USA.“ Mezinárodní vztahy, č. 2, 83–97. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 109–191. |
Literatura doporučená studentům | Agnew, John. 1998. Geopolitics: Re-visioning World Politics. Londýn a New York: Routledge. Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cohen, Saul B. 2003. Geopolitics of the World System. New York: Rowman & Littlefield Publishers. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří, Jehlička, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Praha: Univerzita Karlova. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. London a New York: Routledge. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Kissinger, Henry. 2002. Potřebuje Amerika zahraniční politiku? Praha. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Souleimanov, Emil, ed. 2007. Rusko a postsovětský prostor. Praha: Eurolex Bohemia Šmíd, Tomáš a Kuchyňková, Petra, eds. 2006. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Tomeš, Jiří. 2000. „Geopolitika: nástroj a proces politické organizace prostoru.“ In: Stát, prostor, politika. Eds. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří a Jehlička, Petr. Praha: Univerzita Karlova. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (6krát 45 min) a prostřednictvím elearningové aplikace WebCT, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu celého semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Povinná četba je dostupná v Knihovně UHK, Státní vědecké knihovně nebo na webových stránkách (WebCT, příp. osobní stránka vyučující). Přednášky ve formátu PowerPoint budou průběžně umisťovány ve WebCT. Kurz je ukončen zkouškou (+ splněním zadaných úkolů ve WebCT). Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Ekonomie jako věda o hospodaření se dnes rozvíjí zejména ve směrech makroekonomie a mikroekonomie. Ekonomické myšlení má svá specifika, která usnadňují minimalizaci nákladů a maximalizaci výsledků lidských činností i nehmot-né povahy. Specifické požadavky bude klást znalostní ekonomie. Spojení ekonomie a politiky v hospodářské politice zvýrazňuje orientaci na praktické problémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Na základě ekonomie jako vědní discipliny vymezit aktuální úkoly hospodářské politiky v národním a mezinárodním měřítku a usnadnit posluchačům podílet se na rozvíjení a prosazování úkolů hospodářské politiky státu a podniků. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Ekonomie jako věda o hospodaření 2. Makroekonomie a makroekonomická politika 3. Mikroekonomie a politika firem 4. Dějiny ekonomické vědy 5. Ekonomická efektivnost a spravedlnost 6. Mzdy, renty a zisky 7. Ekonomický růst 8. Mezinárodní obchod 9. Mezinárodní finanční systém 10. Ekonomika rozvojových zemí 11. Evropská ekonomická integrace 12. Přidružení ČR k EU 13. Aktuální problémy vstupu do EU 14. Globální ekonomika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Samuelson, P. A.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991 Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Svoboda, Praha 1992 Peters, T. J. – Waterman, R. H.: Hledání dokonalosti. Svoboda, Praha 1992 Hájek, L.: Ekonomie. Gaudeamus, HK 1994 Drucker, P.: Věk diskontinuity. Management Press, Praha 1994 Malá encyklopedie Evropské unie. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997 |
Literatura doporučená studentům | Samuelson, P. A.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991 Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Svoboda, Praha 1992 Peters, T. J. – Waterman, R. H.: Hledání dokonalosti. Svoboda, Praha 1992 Hájek, L.: Ekonomie. Gaudeamus, HK 1994 Drucker, P.: Věk diskontinuity. Management Press, Praha 1994 Malá encyklopedie Evropské unie. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače se základní institucionální strukturou Evropské unie ve vazbě na politické procesy probíhající v rámci procesu evropské integrace. Fungování jednotlivých institucí EU ve vazbě na zájmy jednotlivých států; zastoupení ČR v jednotlivých orgánech EU; možnosti ovlivnění fungování institucí ze strany veřejnosti; lobbbying; vazba fungování jednotlivých institucí EU a národních orgánů členských zemí EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače se základní institucionální strukturou Evropské unie ve vazbě na politické procesy probíhající v rámci procesu evropské integrace. Fungování jednotlivých institucí EU ve vazbě na zájmy jednotlivých států; zastoupení ČR v jednotlivých orgánech EU; možnosti ovlivnění fungování institucí ze strany veřejnosti; lobbbying; vazba fungování jednotlivých institucí EU a národních orgánů členských zemí EU. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní hodina Týden 2 Teorie integrace a politický systém EU Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgreave 2005, s. 1–23. Schimmelfennig, F. - Rittberger, P.: Theories of European Integration. In: Richardson, J.: EU. Power and Policy-making. 3rd ed. Oxon and New York, Routledge 2006, s. 71-93. Týden 3 Evropská rada Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 82-92. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno 2010, s. 205-224. Týden 4 Rada EU I. Christiansen, T.: The Council of Ministers: facilitating interaction and developing actorness in the EU. In: Richardson, s. 143-166. Týden 5 Rada EU II. Zbíral, R.: Teorie a praxe vyjednávání v Radě Evropské unie. Brno 2009, s. 37-82, 149-173. Týden 6 Komise EU I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 93-125. Týden 7 Komise EU II. Smith, M.: The EU as an International Actor, In: Richardson, s. 280-296. S.-Richardson, J.: Interest groups and EU policy-making: organisational logic and venue shopping. In: Richardson, s. 239-261. Týden 8 Evropský parlament a evropské volby I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 22-58. Týden 9 Evropský parlament a evropské volby II. Franklin, M.: European Elections and the European Voter. In: Richardson, J.: European Union. Power and Policy-Making. 3rd ed. New York 2006, s. 220-238. Týden 10 Evropský soudní dvůr a systém evropského práva I. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 126-157. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno 2010, s. 381-418. Týden 11 Evropský soudní dvůr a systém evropského práva II. McCown, M.: Judicial law-making and European integration: the European Court of Justice, In: Richardson, s. 167-181. Týden 12 Evropská centrální banka a makroekonomická regulace v EU Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007, s. 158-167. Týden 13 Instituce EU a otázka "demokratického deficitu" Moravcsik, A.: In defence of the democratic deficit: reassessing legitimacy in the European Union. Journal of Common Market Studies, 40, 2002, č. 4. Follesdal, A.-Hix, S.: Why There is a Democratic Deficit in the EU: A Response to Majone and Moravcsik, Journal of Common Market Studies, 44, 2006, č. 3, s. 533-562. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cini, Michelle: European Union Politics. 3rd. ed. Oxford, OUP 2009. Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie. 2 vyd. Brno, CDK 2010. Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgrave 2005. Peterson, J. – Shackleton, M.: The Institutions of the European Union. 2nd ed. Oxford, Oxford University Press 2006. Richardson, J.: European Union. Power and Policy-Making. 3rd ed. New York, Routledge 2006. Klíma, K. (ed).: Evropské právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. Wallace, H. et al.: Policy-Making in the European Union. 6th ed. Oxford, Oxford University Press 2010. Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007. Zbíral, R.: Teorie a praxe vyjednávání v Radě Evropské unie. Brno 2009. |
Literatura doporučená studentům | Fiala, Petr, Mareš, Miroslav. 2001. Evropské politické strany. Brno: Masarykova univerzita. Guéguen, Daniel. 2005. The New Practical Guide to the EU Labyrinth. Brussels: EIS Publishing. Greenwood, Justin. 1997. Representing Interests in the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Hayes-Renshaw, Fiona and Wallace, Helen: The Council of Ministers. 2nd ed. London 2005. Nugent, Neil. 2001. The European Commission. Houndmills: Palgrave. Westlake, Martin and Galloway, David, eds. 2005. The Council of the European Union. 3rd ed. London: John Harper. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Úspěšné zakončení kurzu je podmíněno úspěšným zvládnutím závěrečného zkouškového testu, a to minimálně na 70%. Předmětem testu bude látka vyučovaná na přednáškach a obsah zadaného četbu ke každému z probíraných témat. povinná četba: Zbíral, R.: Institucionální struktura Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha 2007. esej: 4 normostrany na téma "Demokratický deficit pro a proti" požadavkem je použití alespoň pěti relevantních zdrojů, z nichž četba uvedená k týdnu 13 (Moravcski, Follesdal a Hix) je povinná |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Horáková Hana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kultura se v poslední době stala novou společenskou dominantou, významnou kategorií a nosným tématem společenských věd. Zvýšený zájem o pojem kultury lze zaznamenat v různých rovinách společenského života, jako je oblast podnikání, publicistiky či médií, a rovněž politiky. Kurz se zaměří na chápání komplikovaného vztahu kultury k politice, a to jak kultury v politice tak i politiky v kultuře. Budeme zkoumat, jak politika či moc využívá, tvaruje a vyjadřuje kulturu a kulturní významy. Budeme sledovat historickou trajektorii kultury v humanistické a sociálněvědní perspektivě. Zaměříme se zejména na antropologického pojetí kultury, které vyústilo v éře postmodernismu v tzv. kulturalistický obrat, v němž kulturní rozdíly získaly novou dimenzi – morální a politickou hodnotu. Teoretické sbližování politiky a kultury budeme zkoumat v nových jevech, jako je politika identity a politika uznání. Současný diskurz o kultuře jako kolektivní identitě, převládající zejména v cultural studies, bude podroben kritice. Analýza politického a akademického kulturalismu umožní zkoumání role kultury v politické analýze. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přednáška a seminář Cílem předmětu je pochopení komplikovaného vztahu kultury k politice, a to jak kultury v politice tak i politiky v kultuře. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod do kurzu: problematika spojení kultury a politiky; aktuální problémy kultury ve společenských vědách. Pojem kultury: geneze, vlastnosti a funkce, typologie. Mimoantropologická pojetí kultury: kultura v literární teorii, sociologii, filozofii. Antropologické koncepce kultury. Kultura a civilizace. Kultura v singuláru. Kultura versus kultury: univerzalistická a partikularistická koncepce kultury. Kulturní relativismus. Opoziční paradigmata: kultura a příroda, kultura a moc. Politizace kultury. Propojení kultury se spravedlností. Kultura jako kolektivní identita: dominantní kultura, politika identity. Kultura a nacionalismus. Gellnerova teorie nacionalismu o propojení státu a kultury. Postmodernismus o kultuře. Kultura jako text. Multikulturalismus; interkulturalita; politika uznání; tzv. kulturní studia. Deriváty kultury. Vymezení pojmu kultura mezi ostatními klíčovými pojmy antropologie a společenských věd: rasa, etnicita, tradice, způsob života, národnost, národ, identita, komunita. Globální kultura. Kultura ve veřejném diskurzu mimo akademický kontext, v nekonvenčním užití. Kultura ve srovnávací politologii. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | De Munter, Koen. 2000. Five Centuries of Compelling Interculturality: The Indian in Latin-American Consciousness. In Culture and Politics. Identity and Conflict in a Multicultural World. Edited by Rik Pinxten, Ghislain Verstraete, Chia Longman. New York and Oxford: Berghahn, str. 89 – 114. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Eriksen, Thomas Hylland. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. (vybrané kapitoly) ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Gupta, Akhil. 2006. Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State. In The Anthropology of the State, reader, str. 211 – 242. Handler, Richard.1993. Who Owns the Past? In Williams, B.ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 63 – 74. Hirt, Tomáš. 2005. Svět podle multikulturalismu. In Tomáš Hirt a Marek Jakoubek (eds.) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 9– 76. Horáková, Hana. 2008. Aktuální diskuse k teoriím kultury. In Jiří Šubrt a kolektiv. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Karolinum. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. (vybrané kapitoly) Keesing, Roger M. 1974. Theories of Culture. Annual Review of Anthropology 3: 73 – 97. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Mendel, Miloš (2002) „Střet civilizací“ ve světle vědeckého výzkumu. In Střet civilizací? Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Praha: ELK Nové směry, sv.3, s. 20 – 48. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Roseberry, W. 1991. Marxism and Culture. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 19 – 45. Ross, M. H. 2000. Culture and Identity in Comparative Political Analysis. In Culture and Politics. A Reader. Edited by Lane Crothers and Charles Lockhart. New York: St.Martin´s Press,str. 39 – 70. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. (vybrané kapitoly) Taylor, Charles. 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha. Filosofia. (vybrané kapitoly) Vrhel, František. 2000. Ke kulturnímu relativismu. Cargo 2/2000, str. 88 – 98. Whisnant, David E.. 1991. Sandinista Cultural Policy. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 175 – 218. |
Literatura doporučená studentům | Bayart, J.-F. 2005. The Illusion of Cultural Identity. London: Hurst & Company (poprvé vydáno ve francouzštině pod titulem L ´Illusion Identitaire v roce 1996, Paris: Librairie Arthéme Fayard). Benneth, Tony, Grossberg, Lawrence a Morris, Meaghan. 2005. New Keywords: A Revised Vocabulary of Culture and Society. Billington, Rosamund, Sheelagh Strawbridge, Lenore Greensides and Annette Fitzsimons. 1991. Culture and Society. Houndmills: Macmillan. Borofsky, R. 2001. When: A Conversation about Culture. American Anthropologist 103 /2/: 432 – 446. Clifford, J. 1988. The Predicament of Culture. Twentieth-Century Ethnography, Literature, and Art. Camb., Mass. and London, England: Harvard University Press. Clifford, J. a Marcus, G. E. eds. 1986. Writing Culture: The Poetics and Politics of Ethnography. Berkerley: University of California Press. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Delaney, Carol. 2004. Investigating Culture: An Experiential Introduction to Anthropology. Blackwell Publishing. De Certeau, Michel. 1997. Culture in the Plural. Minneapolis: University of Minnesota Press. Eriksen, Thomas Hylland. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Fieldhouse, David. 1999. The West and the Third World. Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Slon. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Grinker, Roy a Steiner, Christopher. 1997. Perspectives on Africa: A Reader in Culture, History and Representation. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Harrison, L.E. a Huntington, S. P. 2000. Culture Matters: How Values Shape Human Progress. New York: Basic Books. Hendry, Joy. 2005. Reclaiming Culture: Indigenous People and Self-Representation. New York: Palgrave Macmillan. Hirt, Tomáš a Marek Jakoubek eds. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. 2005. Plzeň: Aleš Čeněk. Horáková Novotná, H. 2004. Kulturní pluralismus v nové Jižní Africe. In Onderka, P. ed. Afrika: dvojznačné jaro 1994. Praha: Aegyptus a SPA, pp. 78 – 86. _______2002. Kultura: velik problem za družboslovje. Glasnik S.E.D. 42/3: 11 – 16. _______2006. Africká renesance – mýtus nebo realita. In Machalík, T. a Záhořík, J. eds. Viva Africa 2006. Ústí nad Labem: Dryada, pp. 113 – 128. Horáková, Hana 2007. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové: Gaudeamus. ____________ 2007. Kultura jako společenskovědní problém. In Systémové pojetí kultury, sborník konference. Hradec Králové: Gaudeamus. Huntington, S. P. 2001. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. ________1999. Africa Works. Disorder as Political Instrument. London: James Currey. Kroeber, A. L. a Kluckhohn, C. 1952. Culture: A Critical Review of Concepts and Definitions. Papers of Peabody Museum No.147. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Kuper, A. 1999. Culture: The Anthropologists´Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Lechner, Frank J. a Boli, John. 2005. World Culture: Origins and Consequences. Levinson, D. a Ember, M. eds. 1996. Culture. Encyclopedia of Cultural Anthropology. New York: Henry Holt, pp. 291 – 297. Marcus, G. E. a Fischer, M. J. 1986. Anthropology as Cultural Critique: An Experimental Moment in the Human Sciences. Chicago and London: University of Chicago Press. Michaels, B. W. 1995. Our America: Nativism, Modernism, and Pluralism. Durham, N.Y.: Duke University Press. Moore, Jerry D. Visions of Culture: An Introduction to Anthropological Theories and Theorists. New York: AltaMira. Murhpy, Robert F. 1999. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Slon. Nugent, David and Joan Vincent. Eds. 2004. A Companion to the Anthropology of Politics. Blackwell Publishing. Parsons, T. 1937. The Structure of Social Action: A Study in Social Theory with Special Reference to a Group of Recent European Writers. New York: Free Press. Pinxten et al. Culture and Politics. Identity and Conflict in a Multicultural World. Edited by Rik Pinxten, Chia Longman and Ghislain Verstraete.Berghahn. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Roseberry, W. 1991. Marxism and Culture. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, pp. 19 – 45. Sahlins, M. 1976. Culture and Practical Reason. Chicago: The University of Chicago Press. _________1999. Two or Three Things that I Know about Culture. Journal of the Royal Anthropological Institute 5: 399 – 421. Said, E. W. 1993. Culture and Imperialism. London: Catto and Windus. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Sharma, Aradhana and Akhil Gupta. eds. 2006. The Anthropology of the State. A reader. Blackwell Publishing. Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. Taylor, Charles.1994. 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha. Filosofia. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Esej na zadané téma pro udělení zápočtu (rozsah 2000 – 3000 slov, datum odevzdání bude upřesněno); úspěšná esej = vstupenka ke zkoušce ve formě písemného testu. Písemný test. Hodnocení testu: 100 - 86% výborně, 85 - 73% velmi dobře, 72 - 60% dobře, 59 - 0% neuspěl/a. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Člověk jako autoentická veličina, zakořeněná do kulturních, tradičních a přírodních vazeb. Rodina, společnost, civilizace. Víra. Globální kultura. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Pochopení integrálních vazeb mezi člověkem, kulturou a přírodou |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod: pojem kultury, dějiny oboru kulturní antropologie Vznik člověka, evoluce přírody a evoluce kultury (vč. evoluční ontologie, kulturní ekologie) Symbolická a strukturální antropologie, antropologie hodnot |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | MURPHY, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie, Praha, Slon 1998. |
Literatura doporučená studentům | 1. BOORSTIN, D. J.: Člověk tvůrce. (Historie lidské imaginace.) Praha, Prostor (Obzor) 1996. 2. CORETH, E.: Co je člověk. Praha, Zvon 1994. 3. CRICK, F.: Věda hledá duši. (Překvapivá domněnka.) Praha, Mladá fronta 1997. 4. CZEIZEL, E.: Hodnota je v nás. Bratislava, Smena 1990. 5. DRVOTA, S.: Od zvířete k člověku. Praha, Pyramida 1979. 6. GORE, A.: Země na misce vah. (Boston 1992), Praha 1994. 7. KING, A. - SCHNEIDER, B.: První globální revoluce. Československá asociace Římského klubu, Bratislava, Bradlo 1991. 8. KREJČÍ, J.: Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář. (Duchovní základy civilizační plurality.) Praha, UK 1996. 9. MARCUSE, H.: Jednorozměrný člověk. (Studie o ideologie rozvinuté industriální společnosti.). Praha, Naše vojsko 1991. 10. MEDNIKOV, B. M.: Darwinismus ve 20. století. Praha, Pyramida 1980. 11. MEDOWSOVÁ, D. H., MEDOWS, D. L., RANDER, J.: Překročení mezí. (Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti.) Praha, EVA 1995. 12. SOUKUP, V.: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha UK 1996. 13. ŠMAJS, J.: Ohrožená kultura. (Od evoluční ontologie k ekologické politice.) Praha, Hynek 1997. 14. TEYSCHL, O. - BRUNECKÝ, Z.: Duševní vývoj a výchova dítěte. Praha, Pyramida 1973. 15. WILSON, E. O.: O lidské přirozenosti. (Máme svobodnou vůli nebo je naše chování určeno genetickým kódem?) Praha, Lidové noviny 1993. 16. WRIGHT, R.: Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha, Lidové noviny 1995. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Paleček Martin |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Joukl Miroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Mezinárodní vztahy“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače katedry politologie. Tneto kurz seznámí studenty se základními předěly a etapami vývoje mezinárodních vztahů. Důraz bude kladen zejména na propojení teoretických znalostí získaných v zimním semestru s praktickými příklady z oblasti mezinárodních vztahů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními předěly a etapami vývoje mezinárodních vztahů. Důraz bude kladen zejména na propojení teoretických znalostí získaných v zimním semestru s praktickými příklady z oblasti mezinárodních vztahů. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s bezpečnostní problematikou a situací na jednotlivých kontinentech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Fázování mezinárodního systému, první systémové období – po Vestfálském míru; evropský koncert Kolonialismus Velká válka a Versaillesko-washingtonský systém Druhá světová válka Dekolonizace Studená válka Postbipolární svět; terorismus Bezpečnost v Asii Bezpečnost v Latinské Americe Bezpečnost v Africe, vztah Severu a Jihu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 227-289. |
Literatura doporučená studentům | Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Annan, Kofi A. 1999. Two Concepts of Sovereighty (dostupné zde). Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? Brno: CDK. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Bratková, Klára. 2004. "Dilemata humanitární intervence." Politologická revue 10, č. 2, 102-122. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Eichler, Jan. 2004. „Globální terorismus - nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 21-28. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. „A World Without Power.“ Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Francis, Fukuyama, Ikenberry, John G. Report of the Working Group on Grand Strategic Choices. The Princenton Project on National Security (dostupné zde). Gombár, Eduard. 2004. „Islám a islamistický terorismus.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 29-35. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Haffner, Sebastian. 1995. Od Bismarcka k Hitlerovi. Olomouc: Votobia. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Krumeich, Gerd. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25. Luňák, Pavel. 1997. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha. Moravcová, Dagmar, Bělina, Pavel. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 – 1941. Praha: ISE. Nálevka, Vladimír. 1997. Kapitoly z dějiny studené války. Praha. Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Ohlson, Thomas, Soderberg, Mimmi. Bez data. From Intra-state War to Democratic Peace in Weak States (dostupné zde). Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Plechanovová, Běla, Fidler, Jiří. 1997. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE. Reiman, Michal, Luňák, Petr. 2000. Studená válka 1954 - 1964. Brno: Doplněk. Robejšek, Petr. 2004. „Boj proti strukturám terorismu nemá alternativu.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 11-19. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter. 1992. Modern Latin America. Oxford 1992, 344–381. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml. Snyder, Jack. 2004. "One World, Rival Theories." Foreign Policy, November-December 2004, 52-63 (dostupné zde). Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Vykoukal, Jiří, Litera, Bohuslav a Tejchman, Miroslav. 2000. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Ward, John. 2004. Latin America. Development and Conflict since 1945. London and New York: Rotledge, 58-77. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemným testem. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby. Hodnocení testu - výborně (nad 90 %), velmi dobře (nad 80 %), dobře (nad 70 %). |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Mezinárodní vztahy“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače katedry politologie. Tneto kurz seznámí studenty se základními předěly a etapami vývoje mezinárodních vztahů. Důraz bude kladen zejména na propojení teoretických znalostí získaných v zimním semestru s praktickými příklady z oblasti mezinárodních vztahů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními předěly a etapami vývoje mezinárodních vztahů. Důraz bude kladen zejména na propojení teoretických znalostí získaných v zimním semestru s praktickými příklady z oblasti mezinárodních vztahů. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s bezpečnostní problematikou a situací na jednotlivých kontinentech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Fázování mezinárodního systému, první systémové období – po Vestfálském míru; evropský koncert Kolonialismus Velká válka a Versaillesko-washingtonský systém Druhá světová válka Dekolonizace Studená válka Postbipolární svět; terorismus Bezpečnost v Asii Bezpečnost v Latinské Americe Bezpečnost v Africe, vztah Severu a Jihu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 227-289. |
Literatura doporučená studentům | Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Annan, Kofi A. 1999. Two Concepts of Sovereighty (dostupné zde). Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? Brno: CDK. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Bratková, Klára. 2004. "Dilemata humanitární intervence." Politologická revue 10, č. 2, 102-122. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Eichler, Jan. 2004. „Globální terorismus - nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 21-28. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. „A World Without Power.“ Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Francis, Fukuyama, Ikenberry, John G. Report of the Working Group on Grand Strategic Choices. The Princenton Project on National Security (dostupné zde). Gombár, Eduard. 2004. „Islám a islamistický terorismus.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 29-35. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Haffner, Sebastian. 1995. Od Bismarcka k Hitlerovi. Olomouc: Votobia. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Krumeich, Gerd. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25. Luňák, Pavel. 1997. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha. Moravcová, Dagmar, Bělina, Pavel. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 – 1941. Praha: ISE. Nálevka, Vladimír. 1997. Kapitoly z dějiny studené války. Praha. Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Ohlson, Thomas, Soderberg, Mimmi. Bez data. From Intra-state War to Democratic Peace in Weak States (dostupné zde). Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Plechanovová, Běla, Fidler, Jiří. 1997. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE. Reiman, Michal, Luňák, Petr. 2000. Studená válka 1954 - 1964. Brno: Doplněk. Robejšek, Petr. 2004. „Boj proti strukturám terorismu nemá alternativu.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 11-19. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter. 1992. Modern Latin America. Oxford 1992, 344–381. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml. Snyder, Jack. 2004. "One World, Rival Theories." Foreign Policy, November-December 2004, 52-63 (dostupné zde). Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Vykoukal, Jiří, Litera, Bohuslav a Tejchman, Miroslav. 2000. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Ward, John. 2004. Latin America. Development and Conflict since 1945. London and New York: Rotledge, 58-77. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemným testem. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby. Hodnocení testu - výborně (nad 90 %), velmi dobře (nad 80 %), dobře (nad 70 %). |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Co je náboženství, ideologie a politika? Jak se vzájemně ovlivňovaly v minulosti a jaký je jejich vztah dnes? Pochází politika z náboženství?Sakrální království a sakralizace moci v Africe, Asii i Evropě. Nenáboženská ideologie a stát. Sekulární náboženství s politickými cíli. Vládcové, vůdcové a masy - jaký je jejich vztah, náboženský nebo světský? Sakralizace světských vůdců - politizace nepolitického náboženství. Je Evropská unie založena na náboženství? |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Claessen, Henri J.M., Oosten, Jarich G. ed. 1996. Ideology and the Formation of Early States. Leiden: Brill. Douglas, Mary. 1966. Purity and Danger. An Analysis of Concepts of Pollution and Taboo. London: Routledge and Kegan Paul. Ellis, Stephen, ter Haar, Gerrie. 2004. Worlds of Power. Religious Thought and Political Practice in Africa. London: Hurst. Forde, Daryll ed. 1954. African Worlds. Studies in the Cosmological Ideas and Social Values of African Peoples. London: Oxford University Press. Gluckman, Max. 1965. Politics Law and Ritual in Tribal Societies. London: . Griaule, Marcel. 1965. Conversations with Ogotemmeli. An Introduction to Dogon Religious Ideas. London: Oxford University Press. Niehaus, Isak. 2001. Witchcraft, Power and Politics. London: Pluto Press. Steiner, Franz. 1956. Taboo. London: Cohen and West. Turner, Victor W.. 2005. Průběh rituálu. Praha: . |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. Úvod do nedemokratických systémů II. Teorie nedemokratických systémů III. Totalitářství IV. Autoritářství V. Typologie nedemokratických systémů VI. Stranické typy nedemokratických politických systémů VII. Personalistické typy nedemokratických politických systémů VIII. Vojenské typy nedemokratických politických systémů IX. Teorie přechodu k demokracii (tranzitologie) X. Etapy přechodu k demokracii XI. Liberalizace XII. Demokratizace XIII. Konsolidace |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu. Praha: Oikoymenh. Aron, R.. 1993. Demokracie totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, S., Kubát, M.. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Brooker, Peter. 2000. Non-Democratic Regimes. Theory, Government and Politics. Houndmills: Macmillan Press. Dvořáková, Vladimíra, Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Friedrich, Curt, Brzezinski, Zbigniew. 1965. Totalitarian Dictatorship and Autocracy. Cambridge: Harvard University Press. Linz, Juan. 2000. Totalitarian and Authoritarian Regimes. . Boulder, London:: Lynne Riener Publisher. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. The Breakdown of Democratic Regimes. Baltimore-London: The Johns Hopkins University Press. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe.. Baltimore-London: Johns Hopkins University Press. O´Donnell, G, Schmitter, P.C.. 1986. Transitions from Authoritarian Rule: Tentative Conclusions about Uncertain Democracies.. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Perlmutter, Amos. 1981. Modern Authoritarianism. A Comparative Institutional Analysis.. New Have: Yale University Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento kurz je úvodem do politického myšlení od 16. století do současnosti. Pozornost je věnována především základům moderního politického myšlení (politické myšlení renesance a reformace), politickému myšlení osvícenství, Francouzské revoluci a radikálním změnám, které přinesla, jakož i problémům, které jsou jejím důsledkem (problém identity, nacionalismus,), vývoji evropské a americké demokracie, fenoménu totalitarismu, soupeření ideologií konzervatismu, liberalismu a socialismu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student, který absolvuje kurz novověké a soudobé politické myšlení, by měl získat základní přehled o dané problematice a idejích, jejichž dědici jsem v určité míře dodnes, a seznámit se s prameny a literaturou. Student by se měl především seznámit s klasiky evropského a amerického politického myšlení daného časového úseku a získat základní orientaci v dané problematice. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přechod od premoderního k modernímu politickému myšlení, dopad změn v sociální, náboženské a vědecké oblasti na přelomu středověku a novověku. Reformace a její dopad na politické myšlení v Evropě, vznik moderního státu. Týden 2 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 3 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 4 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 5 Thomas Hobbes a Leviathan Týden 6 Thomas Hobbes a Leviathan Týden 7 Thomas Hobbes a jeho politické myšlení Týden 8 Rousseau a vize radikální demokracie Týden 9 Rousseau a vize radikální demokracie Týden 10 John Stuart Mill a utilitarismus Týden 11 Politické myšlení a společenská teorie Karla Marxe Týden 12 Politické myšlení a společenská teorie Karla Marxe Týden 13 Politické myšlení a společenská teorie Karla Marxe |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Ballesterm, K. – Ottmann, H. (eds.): Politická filosofie 20. století. Praha 1993. Ball T.: The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought. Cambridge 2006. Burns J.H.: The Cambridge History of Political Thought 1450-1700, Cambridge 1991. Blackwellova encyklopedie politického myšlení, ed. D. Miller, Praha 2003. Heywood, A.: Politická teorie. Praha 2005. Kant, Immanuel: K věčnému míru. O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha, Oikúmené 1999, s. 9–36. Kis, J.: Současná politická filosofie. Praha, Oikúmené 1997. Knutsen, T. L.: Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Praha 2005, s. 18–64. Scruton, R.: Krátké dějiny novověké filosofie (část o politickém myšlení). Scruton, R.: Slovník politického myšlení. Praha 1999. Tocqueville, Alexis de: Demokracie v Americe. Praha 1992 Znoj, Milan: Marxismus a jeho revize: historicko-filozofická reminiscence. In: Znoj, M. - Slačálek, O.- Machát, Z.: Nezapomenuté historie. Brno, Doplňek 2007, s. 33-80. |
Literatura doporučená studentům | Boucher, D. – Kelly, P. (eds.): Social Justice from Hume to Walzer. London, Routledge 1998. Hrubec, M. (ed.): Globální spravedlnost a demokracie. Praha, Filosofia 2004. Knowles, Dudley: Political Philosophy. London, Routledge 2001. Kymlicka, W.: Contemporary Political Philosophy. An Introduction. Oxford-New York, Oxford University Press 2002. Miller, David: A Very Short Introduction to Political Philosophy. Oxford, Oxford University Press 2003. Sandel, M.: Liberalism and the Limits of Justice. Cambridge 1982. Walzer, M.: Spheres of Justice. Oxford, Blackwell 1983. Tento sylabus byl inovován za podpory projektu MOFFINO. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti kombinované formy napíší písmenou práce, která bude představením a zároveň kritickou reflexí níže uvedeného titulu. Práce bude mít 6 normostran (čistého textu, bez úvodní strany apod.). Nemusí obsahovat další akademické zdroje, nicméně je nutné důkladně a přesně citovat dílo, které se práce týká. Od práce požaduji stručnou charakteristiku argumentace díly a následné kritické zhodnocení předložených argumentů, stejně jako určitou reflexi daného díla pro dnešní dobu. Úspěšné zvládnutí eseje je podmínkou udělení zápočtu. Termín odevzdání je 20. 12. 2013. Rousseau, J. J.: Rozprava vědách a umění. In: Týž, Rozpravy. Praha 1978 (1989). Studenti jsou povinni mít přehled o zadané četbě a aktivně participovat na seminárních diskusích. Případná neznalost může vést k udělení absence vyučujícím. Studenti jsou hodnoceni na základě výsledku závěrečné ústní zkoušky. Předmětem zkoušení bude jak obsah přednášek, tak povinná četba. Následující práce jsou povinné k ústní zkoušce: Hobbes, T.: Leviathan. Praha, Oikúmené 2009 (kap. 13-15, 17-24, 29). Locke, J.: Druhé pojednání o vládě (jakékoliv vydání). Mill, J. S.: On liberty (jakékoliv vydání). Marx, K. - Engels, B.: Komunistický manifest (jakékoliv vydání). |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kromě rozboru obecnějších příčin konfliktů, jejich typologie a srovnávání bude výuka zaměřena především na rozbor konkrétních národnostních a náboženských konfliktů. Zvýšená pozornost bude věnován krizovým oblastem v bývalé Jugoslávii, vývoji izraelsko-arabských vztahů a modifikacím současného islámského fundamentalismu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Prostřednictvím analýzy historických souvislostí, současného stavu a komparace jednotlivých konfliktů naznačit pravděpodobné perspektivy jejich vývoje a možnosti řešení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Historické souvislosti vzniku společného jihoslovanského státu a postavení jednotlivých národů a národnostních menšin. 2. Politický vývoj Království SHS a Království Jugoslávie v letech 1918 – 1934. 3. Období královské diktatury a regentské vlády (1939 – 1941). 4. Okupace, odboj, kolaborace a národnostní konflikty v letech 1941 – 1945. 5. Politický systém a národnostní politika avnojské Jugoslávie. 6. Rozpad SFRJ a konflikty ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině (1991 – 1995). 7. Souvislosti konfliktů v Kosovu a příčiny napětí v Černé Hoře, Sandžaku, Vojvodině a Makedonii. 8. Národnostní konflikty v Západní Evropě (Severní Irsko, Baskicko, Korsi-ka…). 9. Historická retrospektiva vývoje Palestiny a Židů, vznik Izraele. 10. Arabsko-izraelské války a obtíže současného mírového procesu. 11. Vybrané konflikty v islámských zemích (Alžírsko, Súdán, Irán, Afghánistán apod.) 12. Přehled konfliktů v subsaharské Africe (Rwanda, Burundi, Angola, Jihoaf-rická republika…) 13. Přehled asijských konfliktů (Kašmír, Pandžáb, Srí Lanka, Tibet, Indonésie apod.) 14. Přehled konfliktů v severní, střední a jižní Americe (Nikaragua, Salvador, Kolumbie, Peru apod.) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Literatura doporučená studentům | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Subsaharská Afrika je dlouhodobě považována za nejkonfliktnější region světa. Příčiny tohoto stavu lze spatřovat hned v několika faktorech – v koloniálním uspořádání hranic či státní správy, v etnické nebo náboženské polaritě afrických společností, ve výskytu nerostných surovin v kombinaci se slabým státním aparátem či dokonce v „africké mentalitě“. Otázka stability a bezpečnosti v Africe je přitom v důsledku globalizace světa stále důležitější, což se odráží např. v zahraniční politice USA či EU, resp. hlavních evropských mocností. Relevance této otázky je pak v poslední době posílena zejména v souvislosti s působením odnoží teroristické organizace Al-Kajda v subsaharské Africe, které může vyústit v přetvoření tohoto regionu na „další Afghánistán“. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je nejprve seznámit posluchače se základními charakteristikami subsaharské Afriky a se současnými teoretickými modely, které se zabývají příčinami konfliktů. V druhé části se kurz zaměří na následky konfliktů, způsoby řešení konfliktů a na jejich mezinárodní dimenzi. Ve třetí části se kurz zabývá aktuální bezpečnostní situací v subsaharské Africe. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 – 26.9.2012 Přednáška Úvodní přednáška – seznámení se s obsahem kurzu Seminář … se nekoná Týden 2 – 3.10.2012 Přednáška Úvod do studia konfliktů Seminář Co je to konflikt a jak jej lze zkoumat? Četba na základě vlastní rešerše studentů (např. Konflikt světů a svět konfliktů aj.) Týden 3 – 10.10.2012 Přednáška Subsaharská Afrika – „jednota rozdílů“: základní charakteristika zkoumaného regionu Seminář Historický vývoj Afriky 3a) Thompson, Alex. 2010. An Introduction to African Politics. London & New York: Routletge, 8–32. Etnicita a náboženství v Africe 3b) Thompson, Alex. 2010. An Introduction to African Politics. London & New York: Routletge, 60–83. Týden 4 – 17.10.2012 Přednáška Teoretické proudy vysvětlující vznik konfliktů I Seminář Spravedlnost, či koryto? T4a) Regan, Patrick M a Norton, Daniel. 2005. „Greed, Grievance, and Mobilization in Civil Wars.“ The Journal of Conflict Resolution 49, č. 3, 319–336. T4b) Collier, Paul a Hoeffler, Anke. 2002. „On the Incidence of Civil War in Africa.“ The Journal of Conflict Resolution 46, č. 1, 13–28. Týden 5 – 24.10.2012 Přednáška Teoretické proudy vysvětlující vznik konfliktů II Seminář T5) Sambanis, Nicholas. 2001. „Do Ethnic and Nonethnic Civil Wars Have the Same Causes?: A Theoretical and Empirical Inquiry (Part 1).“ The Journal of Conflict Resolution 45, č. 3, 259–282 Týden 6 – 31.10.2012 Přednáška Vliv nerostných surovin na konflikty Seminář T6) Alao, Abiodun. 2007. Natural Resources and Conflict in Africa: The Tragedy of Endowment. Rochester: University of Rochester Press, 14–41. Týden 7 – 7.11.2012 Přednáška Promítání filmu Seminář Promítání filmu Týden 8 – 14.11.2012 Přednáška … se nekoná Seminář Místo semináře studenti shlédnout dokumenty o afrických konfliktech: - pro slabší povahy dokument Blood Diamonds - The True Story (naleznete na Youtube – http://www.youtube.com/watch?v=C7lmjjDlzp0&feature=related) - pro silnější povahy Africas Civil Wars - Sierra Leone – Documentary (naleznete na Youtube – http://www.youtube.com/watch?v=0_oHtALXfgs&feature=related) Na další seminář si každý student připraví stručnou prezentaci toho, co jej na dokumentech zaujalo. Místo výše uvedených dokumentů je možné si připravit i jiný, ale student to musí dopředu konzultovat s vyučujícím. Týden 9 – 21.11.2012 Přednáška Žoldnéři a soukromé vojenské společnosti v Africe – (de)stabilizující prvek? Seminář 9) Musah, Abdel-Fatau. 2000. „A Country Under Siege: State Decay and Corporate Military Interventions in Sierra Leone“ In: Mercenaries: An African Security Dilemma. Eds. Abdel-Fatau Musah a J. ´Kayode Fayemi. London: Pluto Press, 76–116. Týden 10 – 28.11.2012 Přednáška Terorismus v subsaharské Africe Seminář Kdo bojuje? 10) Humphreys, Macartan a Weinstein, Jeremy M. 2008. „Who Fights? The Determinants of Participation in Civil War.“ American Journal of Political Science 52, č. 2, 436–455. Týden 11 – 5.12.2012 Přednáška Intervence třetích stran Seminář Diskuse: Jsou humanitární intervence humánní a legitimní? Studenti se v přípravě na diskusi zaměří na otázky: (1) co to je humanitární intervence a jaké je její ukotvení v mezinárodním právu? (2) jaké jsou příklady úspěšných a neúspěšných intervencí v Africe? (3) jaká kritéria úspěšnosti by zvolili? Týden 12 – 12.12.2012 Přednáška Post-konfliktní obnova Seminář http://www.ted.com/talks/lang/en/paul_collier_s_new_rules_for_rebuilding_a_broken_nation.html 12) Humphrey, Michael. 2002. The Politics of Atrocity and Reconciliation: From terror to trauma. London & New York: Routledge, 98–132 Týden 13 – 19.12.2012 Přednáška Zápočtový týden – výuka se nekoná Seminář … |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz seminární četba + níže uvedené zdroje: Thompson, Alex. 2010. An Introduction to African Politics. London & New York: Routletge Alao, Abiodun. 2007. Natural Resources and Conflict in Africa: The Tragedy of Endowment. Rochester: University of Rochester Press Humphrey, Michael. 2002. The Politics of Atrocity and Reconciliation: From terror to trauma. London & New York: Routledge Belachew, Gebrewold. 2009. Anatomy of Violence: Understanding the Systems of Conflict and Violence in Africa. Farnham & Burlington: Ashgate. Chabal, Patrick; Engel, Ulf a Gentili, Anna-Maria. 2005. Is Violence Inevitable in Africa? Theories of Conflict and Approaches to Conflict Prevention. Leiden & Boston: Brill. |
Literatura doporučená studentům | Musah, Abdel-Fatau a Fayemi, J. ´Kayode. 2000. Mercenaries: An African Security Dilemma. Eds.. London: Pluto Press. Anseeuw, Ward a Alden, Chris (eds.). 2010. The Struggle Over Land in Africa: Conflicts, Politics & Change. Cape Town: HSRC Press. James, Patrick a Goetze, David (eds.) 2001. Evolutionary Theory and Ethnic Conflict. West Port: Praeger Publishers. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef (eds.). 2007. Konflikt světů a svět konfliktů: Střety idejí a zájmů v současném světě – vybrané příklady. Praha: P3K Praha. + tematické články v Mezinárodní politice, Mezinárodních vztazích, Politologické revue |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Pro získání zápočtů je nutné: (1) aktivně se účastnit seminářů, přičemž povoleny jsou maximálně 2 absence; (2) orientovat se v povinné četbě na každém semináři (pokud ji student uspokojivě neprokáže, bude mu udělena jedna absence) a připravit si z ní dvě otázky (3) připravit si stručnou aktualitu ze současného dění v subsaharské Africe, které se váže ke konfliktům či obecně k otázce bezpečnosti. Aktualita bude přednesena (nikoliv přečtena), stručně analyticky rozebrána. Studenti mohou, ale nemusí, využít k prezentaci MS Powerpoint. Délka prezentace se bude pohybovat v rozmezí 8–10 minut. Zkouška probíhá formou písemného testu, jenž se zaměřuje zejména na obsah přednášek a seminářů. Způsob hodnocení Celkové ohodnocení studenta se odvíjí od výsledku písemného testu (0-80 bodů) a analýzy aktuální dění (0-20 bodů), přičemž z testu musí student získat alespoň 65 % bodů. Studenti mají navíc možnost získat BONUS pěti bodů za aktivní a kvalitní účast na seminárních diskusích, jejichž témata jsou uvedena níže. Tento bonus může činit maximálně 15 bodů, které se studentům připočítávají k jejich celkovému součtu. Stupnice pro výslednou známku je následující: 100 – 90% … výborně 89 – 78% … velmi dobře 77 – 60% … dobře |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Záhořík Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Přírodní determinanty afrického vývoje, populace a její dělení, etnika a jazyky; regiony a regionalizace. Názory na africkou historii. Povaha afrických historických pramenů. Problémy heuristiky, syntézy a interpretace africké historie. 2. Africký pravěk. Hlavní oblasti hominizace a vývoje člověka. Starověk. Přehled vývoje afrických oblastí do roku 500 AD. Starověké znalosti o Africe. 3. Období samostatného vývoje je středověku (500-1500). Přehled vývoje. Velké súdánské státy Ghana, Mali, Songhaj. 4. Období samostatného vývoje ve středověku (500-1500). Východní Afrika – pobřežní městské státy. Jižní Afrika – Zimbabwe a Monomotapa. Madagaskar. 5. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Portugalský postup v severní a západní Africe. Etiopie. Evropané v Guinejském zálivu. Vnitrozemní státy Bornu, Wadaj, Bagirmi aj. 6. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Kongo, Ndongo, státy Lundů a Čókvů. Portugalský vliv ve východní Africe. Mosambické prazos. 7. Národy jižní Afriky a jejich specifická organizace. Nizozemský vliv v západní a jižní Africe v 17.a 18.století. Kapsko, Búrové. Kaferské války. Spor o Kapsko. 8. Francouzské zájmy v Africe v 17.a 18.století: Senegal, asiento, ostrovy v Indickém oceánu. 9. Nástup Velké Británie v 18.století. Misionáři. Problém otroctví a obchodu s otroky. Abolicionismus. 10. Mfecane a jeho důsledky (20.-50.léta 19.století v jižní a JV Africe). 11. Egypt, Súdán a Etiopie v 19.století (až po mahdistické povstání). 12. Britové na pobřeží západní a východní Afriky v 19.století. 13. Jižní Afrika v 19.století od „velkého treku“ po anglo-búrské války. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Coquery-Vidrovitch, Catherine. 1988. Africa. Endurance and Change South of the Sahara. Berkeley: University of Carolina Press. Ekbom, A., Bojö, J.. 1999. Poverty and Environment: Evidence of Links and Integration into the Country Assistance Strategy Process. New York: The World Bank. Hrbek, Ivan. 1966. Dějiny Afriky I-II. Praha: Svoboda. Huband, Mark. 2001. The Skull Beneath the Skin. Africa After the Cold War. Boulder a Oxford: Westview Press. Hulec, Otakar. 1997. Dějiny Jižní Afriky. Praha: NLN. Illife, John. 2001. Afrika a Afričané. Dějiny kontinentu. Praha: Vyšehrad. Kandert, Josef. 1984. Afrika. Praha: Mladá Fronta. Klíma, Jan. 2003. Angola. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2005. Pod německou vlajkou. Příběh jedné koloniální říše. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2006. Guinea-Bissau. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2001. Poslední koloniální válka. Praha: Libri. Klíma, Jan, Vítek, Jan. 2003. Kapverdské ostrovy. Historie a georeliéf. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Vladimír. 2003. Ghana. Praha: Libri. Klíma, Vladimír. 2003. Nigérie. Praha: Libri. Lacina, Karel. 1987. Nejnovější dějiny Afriky. Praha: Mladá Fronta. Vachala, Břetislav. 2002. Egypt. Praha: Libri. Zídek, Petr. 2004. Mali. Praha: Libri. Zídek, Petr. 2006. Československo a francouzská Afrika 1948-1968. Praha: Libri. Zimák, A.. 2004. Jihoafrická republika. Praha: Libri. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod. Přírodní determinanty latinskoamerického vývoje. Specifické ekosystémy a regionální přírodní útvary. Terminologie. Základní literatura a její povaha. 2. Etnické poměry. Rasové dělení. Jazyky evropské, nativní a smíšené. Čtyři hlavní regiony a jejich charakteristika. Iberoamerikanistika jako vědecká disciplina, hlavní pracoviště. 3. Předkolumbovské kultury Mezoameriky pevninské (Olmékové, Mayové, Zapotékové, Teotihuacán, Toltékové, Aztékové) a ostrovní. Duchovní představy, kultura, organizace. 4. Předkolumbovské jihoamerické civilizace: Caral, Chavín, Paracas, Nazca, San Agustín, Tiahuanaco, Huari, Čimú, Muiskové, Tairona, Inkové atd. Duchovní představy, kultura, organizace. 5. Španělská conquista 1492-16.století. Kolumbus, španělská okupace ostrovní Mezoameriky, pevninské Mezoameriky a části Jižní Ameriky. 6. Španělská koloniální společnost, její instituce a organizace. Evangelizace a kulturní střety. Konkurence jiných evropských mocností. Pojmosloví. 7. Portugalská Brazílie 1500-1654. Obsazování, francouzská konkurence (Antarktická a Rovníková Francie), nizozemská konkurence (Nové Holandsko). Cukrovarnictví jako základ brazilské koloniální společnosti. 8. Portugalská Brazílie 1654-1789. Územní expanze. Otroctví a likvidace „Palmares“. Nálezy zlata. Přesun těžiště do Minas Gerais až do prvního povstání 1720. Hlavní směry vývoje v 18.století. Konkurence jiných evropských mocností. 9. Španělská Amerika v 17. století – konsolidace, kultura, systém flotil. Hlavní směry vývoje v 18.století a limity rozvoje. Vytváření systému místokrálovství. 10. Španělská Amerika od 18.století do 1808: revolty s indiánskou a kreolskou motivací. Vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek. 11. Antily v 18.století, vývoj na Haiti, nezávislost a její problémy. 12. Brazílie od Inconfidencie 1789 do vyhlášení nezávislosti 1822. Portugalizace, dvůr v Brazílii, vytvoření Spojeného království, republika v Pernambuku, okolnosti a povaha nezávislosti. 13. Příčiny osvobozeneckých válek. Precursores. Britský tlak na La Platu. Revoluce v Mexiku a na La Platě (vč. Chile). Libertadores. 14. Osvobozenecké války v Nové Granadě a Peru. Libertadores. Výsledky osvobozeneckých válek. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší podrobnosti na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Vybrané kapitoly z moderních dějin Peru, Bolívie a Chile“ je jednosemestrální volitelný kurs pro posluchače Katedry politologie FF UHK. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min). Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s vývojem a se zajímavými politicko-historickými etapami těchto tří států od získání nezávislosti až po dnešek. Dalším cílem je přiblížit charakter a zvláštnosti politických systémů Peru, Bolívie a Chile. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška: se nekoná Seminář: rozdělení seminárních úkolů Týden 2 Přednáška: Revoluce, osvobozenecké války a nezávislost jihoamerických zemí Seminář: Gender and Race in the Republicanism of Simón Bolívar Chambers, Sarah C. 2006. "Masculine Virtues and Feminine Passions: Gender and Race in the Republicanism of Simón Bolívar." Hispanic Research Journal, Vol. 7, No. 1, March 2006, 21–40. Týden 3 Přednáška: Formování národních států; Peru, Bolívie a Chile v 19. století Seminář: Caciquismo/Kasikismus - případová studie Julio Césara Arany a "nový" kasikismus Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 151–163. Karno, Howard L. 1973. „Julio César Arana: Frontier Cacique in Peru.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Kern, Robert, Dolkart, Ronald. 1973 „Introduction:“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1– 4. Týden 4 Přednáška: Bolívijští caudillos, územní vývoj Bolívie a válka o severní Chaco Seminář: Chaco War, role Československa ve válce o severní Chaco Hughes, Matthew. 2005. "Logistics and the Chaco War: Bolivia versus Paraguay, 1932–1935." The Journal of Military History, April 2005, 411–37 Jiránek, Tomáš. 1994. "Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal." Historie a vojenství, 43, č. 4, s. 40-49. Schwub, Oldřich. 1998. "Naši vojenští experti porazili Paraguay, vavříny ale sklízeli jiní." Lidové noviny. Příl. Nedělní Lidové noviny, 11, č. 50, 28. 2., s. V. Týden 5 Přednáška: Bolívie ve 2. polovině 20. století, národní revoluce 1952 Seminář: Působení Ernesta Che Guevary v Bolívii Anderson, Jon Lee: Che Guevara. A Revolutionary Life. London 1997, s. 701–739. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003, s. 311–388. Týden 6 Přednáška: Vlády junty, vojáci v politice: případová studie Peru Seminář: The Bolivian Case Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 111-138. Týden 7 Přednáška: Pinochetovo Chile Seminář: Allende´s Chilean Experiment Oppenheim, Hecht Lois. 1999. Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford, 53–106. Týden 8 Přednáška: Alberto Fujimori zachránce Peru? Seminář: Outsiders and neopopulism (v komparativní perspektivě s Venezuelou) Mayorga, René Antonio. 2006. "Outsiders and Neopopulism: The Road to Plebiscitary Democracy". In: The Crisis of Democratic Representation in the Andes, Mainwaring, Bejarano, Leongómez (Eds.). Stanford University Press, 132-167. Týden 9 Přednáška: Guerillová hnutí - Sendero Luminoso, MRTA, EGTK Seminář: Cocaine, Corruption, and Shining Path Dreyfus, Pablo G. 1999. "When All the Evils Come Together. Cocaine, Corruption, and Shining Path in Peru´s Upper Huallaga Valley, 1980 to 1995." Journal of Contemporary Criminal Justice, 15, 1999, č. 4, s. 370–396. Týden 10 Přednáška: Promítání filmu - State of Fear/Estado de Miedo Seminář: Promítání filmu - State of Fear/Estado de Miedo Týden 11 Přednáška: Analýza prezidentských voleb - strao/nové politické elity Chile (2006), Peru (2006), Bolívie (2005) Seminář: The Failure to Form Viable Ethnic Parties in Peru Van Cott, Dona Lee. 2007. From Movements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 140-176. kapitola: "It Is Not a Priority": The Failure to Form Viable Ethnic Parties in Peru. Týden Přednáška: Analýza bolívijské krize 2008 Seminář: Bolivian Indian´s Slow Path to Political Represetation Van Cott, Dona Lee. 2007. From Movements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 49-98. kapitola: "A reflection of Our Motley Reality": Bolivian Indian´s Slow Path to Political Represetation. Týden 13 zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Chambers, Sarah C. 2006. "Masculine Virtues and Feminine Passions: Gender and Race in the Republicanism of Simón Bolívar." Hispanic Research Journal, Vol. 7, No. 1, March 2006, 21–40. Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 151–163. Karno, Howard L. 1973. „Julio César Arana: Frontier Cacique in Peru.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Kern, Robert, Dolkart, Ronald. 1973 „Introduction:“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1– 4. Hughes, Matthew. 2005. "Logistics and the Chaco War: Bolivia versus Paraguay, 1932–1935." The Journal of Military History, April 2005, 411–37 Jiránek, Tomáš. 1994. "Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal." Historie a vojenství, 43, č. 4, s. 40-49. Anderson, Jon Lee: Che Guevara. A Revolutionary Life. London 1997, s. 701–739. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003, s. 311–388. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 111-138. Oppenheim, Hecht Lois. 1999. Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford, 53–106. Mayorga, René Antonio. 2006. "Outsiders and Neopopulism: The Road to Plebiscitary Democracy". In: The Crisis of Democratic Representation in the Andes, Mainwaring, Bejarano, Leongómez (Eds.). Stanford University Press, 132-167. Dreyfus, Pablo G. 1999. "When All the Evils Come Together. Cocaine, Corruption, and Shining Path in Peru´s Upper Huallaga Valley, 1980 to 1995." Journal of Contemporary Criminal Justice, 15, 1999, č. 4, s. 370–396. Van Cott, Dona Lee. 2007. From Movements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 49-98 a 140-176. |
Literatura doporučená studentům | Alcántara Sáez, Manuel. 2003. Sistemas Políticos de América Latina. Volumen I, América del Sur. Madrid: Tecnos. Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Cameron, Maxwell A. 1994. Democracy and Authoritarianism in Peru: Political Coalition and Social Change. New York: St. Martin’s Press. Cameron, Maxwell A., Mauceri, Philip (eds.). 1997. The Peruvian Labyrinth: Polity, Society, Economy. Pennslyvania University Press. Cameron, Maxwell A. 2006. „Endogenous Regime Breakdown: The Vladivideo and the Fall of Peru´s Fujimori.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 268 - 293. Carrión, Julio F. 2006. „Conclusion: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 294–318. Castañeda, Jorge G. 2006. „Latin America’s Left Turn.“ Foreign Affairs (May-June 2006). Dostupné zde: http://www.foreignaffairs.org/20060501faessay85302/jorge-g-castaneda/latin-america-s-left-turn.html (22. 1. 2008) Conaghan, Catherine M. 2002. „Cashing in on Authoritarianism: Media Collusion in Fujimori’s Peru.“ The Harvard International Journal of Press/Politics 7, č. 1, 115–125. Conaghan, Catherine M., Malloy, James M. 1994. Unsetting Statecraft: Democracy and Neoliberalism in the Central Andes. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Cotler, Julio. 1993. „Military Interventions and ´Transfer of Power to Civilians` in Peru.“ In: Transition from Authoritarian Rule. Eds. Guillermo O’Donnell, Philippe C. Schmitter a Laurince Whitehead. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 148–172. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Gilbert, Dennis. 1980. „The End of the Peruvian Revolution: A Class Analysis“. Studies in Comparative International Development 15, č. 1, 15–38. Hagopian, Frances, Mainwaring, Scott P. 2005. „Introduction: The Third Wave of Democratization in Latin America.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 1–13. Jansen, Robert S. 2008. „Two Paths to Populism: Explaining Peru’s First Episode of Populist Mobilization“ Center for the Study of Democracy. Symposium: Democracy and Its Development. Paper G08-02, dostupné na http://repositories.cdlib.org/csd/symposium_dd/G08-02 (22. 1. 2008 Karno, Howard L. 1973. „Julio César Arana: Frontier Cacique in Peru.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Kay, Bruce H. 1996. „‘Fujipopulism’ and the Liberal State in Peru, 1990–1995.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs, 38, č. 4, 55–98. Kenney, Charles D. 2003. „The Death And Rebirth of a Party System, Peru 1978-2001.“ Comparative Political Studies 36, č. 10, 210–1239. Kern, Robert, Dolkart, Ronald. 1973 „Introduction:“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1– 4. Levitsky, Steven. 1999. „Fujimory and Post-Party Politics in Peru.“ Journal of Democracy 10, č. 3, 78–92. Levitsky, Steven, Way, Lucan A. 2002. „The Rise of Competitive Authoritarianism.“ Journal of Democracy 13, č. 2, 51–65. Mainwaring, Scott P., Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. „Latin American Democratization since 1978: Democratic Transitions, Breakdowns, and Erosions.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 14–59. Masterson, Daniel M. 1991. Militarism and Politics in Latin America: Peru from Sánchez Cerro to Sendero Luminoso. Westport: Greenwood Press. Mauceri, Philip. 1991. „Military Politics and Counter-Insurgency in Peru“. Journal of Interamerican Studies and World Affairs 33, č. 4, 83–109. Mauceri, Philip. 1997. „Return of the Caudillo.“ Third World Quaterly 18, č. 5, 899–911. Mayorga, René Antonio. 2005. „Bolivia´s Democracy at the Crossroads.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 149–178. McClintock, Cynthia. 1989. „Peru: Precarious Regimes, Authoritarian and Democratic.“ In: Democracy in Developing Countries: Latin America. Eds. Larry Diamond, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: Lynne Rienner Publishers, 335–385. McClintock, Cynthia. 1999. „Peru: Precarious Regimes, Authoritarian and Democratic.“ In: Democracy in Developing Countries: Latin America. Eds. Larry Diamond, Jonathan Hartlyn, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: Lynne Rienner Publishers, 309–365. McClintock, Cynthia. 2006. „Electoral Authoritarian Versus Partially Democratic Regimes: The Case of the Fujimori Government and the 2000 Elections.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 242–267. Molinari Morales, Tirso. 2006. El fascismo en el Perú: la unión revolucionaria 1931-1936. Lima, UNMSM, Facultad de ciencias sociales. O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69. Palmer, David S. 2000. „Peru: Democratic Forms, Authoritarian Practises.“ In: Latin American Politics and Development. Eds. Howard J. Wiarda a Harvey F. Kline. Boulder: Westview Press, 228–258. Petras, James, Vieux, Steve. 1994. „The Transition to Authoritarian Electoral Regimes in Latin America.“ Latin American Perspectives 21, č. 4, 5–20. Roedl, Bohumír. 2003. Peru. Praha: Libri. Roedl, Bohumír. 2007. Dějiny Peru a Bolívie. Praha: NLN. Romero Ballivián, Salvador. 2007. „La elección presidencial del 18 de diciembre de 2005 en Bolivia“. In: Atlas Electoral Latinoamericano. Romero Ballivián, Salvador (ed.), 37–71. Schedler, Andreas. 2002. „Menu of Manipulation.“ Journal of Democracy 13, č. 2, 36–50. Schneider, Ronald M. 2007. Latin American Political History: Patterns and Personalities. Cambridge: Westview Press. Springerová, Pavlína. 2008. " Bolívie na pokraji rozpadu?" Mezinárodní politika 32, č. 6. Springerová, Pavlína. 2008. " Bolívie ve slepé uličce" Aktuálně.cz, 18. 9. 2008. Dostupné zde http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=616677 Springerová, Pavlína. 2007. "Bolívijská pravice." CEVRO Revue, č. 3. Dostupné zde http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2007/3/194984-bolivijska-pravice.html Springerová, Pavlína. 2008. "Porušování lidských práv v Peru: guerillový a státní teror." Lidská práva ve světě. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha. Springerová Pavlína, Špičanová Lenka, Němec Jan a kol. Election Year 2006: Latin America at the Crossroads. Praha, AMO 2008. Skidmore, Thomas E., Smith, Peter H. 1992. Modern Latin America. Oxford. Smith, Peter H. 2005. Democracy in Latin America . New York: Oxford. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. „Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti.“ In: Terorismus. Válka proti státu. Ed. Emil Souleimanov. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Stephens, Evelyn H. 1983. „The Peruvian Military Government, Labor Mobilization, and the Political Strenght of the Left.“ Latin American Research Review 18, č. 2, 57–93. Stokes, Susan. 1996. „Peru: The Rupture of Democratic Rule.“ In: Constructing Democratic Governance. Eds. Jorge Domínguez a Abraham Lowenthal. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Strmiska, Maxmilián. 2002. „Volební autoritářství, demokratizace a utváření kompetitivních stranicko–politických soustav“. Středoevropské politické studie (CEPSR) 4, č. 4. Špičanová, Lenka. 2006. „The Shining Path. Peruvian Guerilla still alive." In: KIAS Papers. Ed. Jan Klíma. Hradec Králové: UHK, 69–84. Tanaka, Martín. 2005. „Peru 1980–2000: Chronicle of a Death Foretold? Deteminism, Political Decisions, and Open Outcomes.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 261–288. Tanaka, Martín. 2006. „From Crisis to Collapse of the Party Systems and Dilemmas of Democratic Representation: Peru and Venezuela.“ In: The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Eds. Scott Mainwaring, Ana María Bejarano a Eduardo Pizarro Leongómez. Standford: Standford University Press. Taylor, Lewis. 2007. „Politicians without Parties and Parties without Politicians: The Foibles of the Peruvian Political Class, 2000–2006.“ Bulletin of Latin American Research 26, č. 1, 1–23. Vanden, Harry E., Prevost, Gary. 2006. Politics of Latin America: The Power Game. New York a Oxford: Oxford University Press. Vargas León, Carlos. 2007. „Perú: Elección Presidencial 2006.“ In: Atlas Electoral Latinoamericano. Ed. Salvador Romero Ballivián. La Paz: CNE, 221–239. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. (Second edition) London, New York: Routledge. Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University. Weyland, Kurt Gerhard. 2004. „Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record.“ Latin American Politics & Society 46, č. 1, 135–157. Weyland, Kurt Bernard. 2006. „The Rise and Decline of Fujimori´s Neopopulist Leadership.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 13–38. Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Electoral Analysis. November 2005 – December 2006.“ Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Účast ve výuce: Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné a povoleny jsou maximálně dvě neúčasti. Neúčast na více jak dvou seminářích automaticky znamená nesplnění podmínek pro absolvování kurzu. Prezentace: Každý posluchač bude mít 1x za semestr prezentaci na zadané téma a to dle níže uvedeých instrukcí. Ti sutdenti, na něž nevyzbyde prezentace v rámci seminářů, zpracují na základě stejných podmínek, a po domluvě s vyučující, jedno z náhradních témat uvedených níže: rozsah cca 25 min všechny prezentace budou připraveny v power pointu! prezentace bude proslovena (nikoliv čtena!) spisovnou češtinou náhradní prezentace budou odevzdány, resp. zaslány do WebCT nejpozději do začátku zápočtového týdne! Zápočet a test: Účast na seminářích, prezentace a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Znalost přednášek a povinné četby (tedy četby zadané na prezentace) bude prověřena v závěrečném písemném testu. Výsledná známka bude udělena na základě písemného testu. Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Paleček Martin |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je rozdělen na dva bloky: politické myšlení starověkého Řecka a Říma a politické myšlení středověku. První část mapuje tisíciletou tradici řeckého a římského politického myšlení počínaje politickou reflexí u básníků archaického období a konče politickou teorií po definitivním vítězství křesťanství ve 4 . st. n.l. Druhá část mapuje tisíciletou tradici politického myšlení středověké Evropy, a to jak na latinském západě tak na řeckém východě. Pozornost je věnována také politickému myšlení středověkého islámského světa. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz je klasickým úvodem, který je rozdělen na dva bloky: politické myšlení starověkého Řecka a Říma a politické myšlení středověku. První část mapuje tisíciletou tradici řeckého a římského politického myšlení počínaje politickou reflexí u básníků archaického období a konče politickou teorií po definitivním vítězství křesťanství ve 4 . st. n.l. Druhá část mapuje tisíciletou tradici politického myšlení středověké Evropy, a to jak na latinském západě tak na řeckém východě. Pozornost je věnována také politickému myšlení středověkého islámského světa. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod (prameny a literatura). Počátky politického myšlení v Řecku doby archaické. 2. Athénská demokracie a demokracie v Řecku 3. Řecké drama a politická teorie 4.-5 Krize athénské demokracie a dílo Platóna a Aristotela 6. Politické myšlení doby helénistické a dílo Polybiovo 7.-8. Římské politické myšlení I. Římské právo II. Římské politické myšlení v historické literatuře III. Diktatura, republika, císařství 9. Fenomén křesťanství neboli od apokalyptické sekty k byrokratické instituci (politické myšlení raného křesťanství) I. Bylo křesťanství politickým hnutím? II. Politické myšlení v Novém zákoně a u církevních otců III.Křesťanství oficiálním náboženstvím a Konstantinova konverze IV. Christianizace helénistické politické teorie 10. Politické myšlení latinského středověkého světa do r. 1150 I. Politické myšlení karolinské renesance (božská autorita krále; král, zákon, spravedlnost a legitimita: Alkuin, Smaragdus, Jonáš z Orléans, Sedulius Scotus, Hinkmar z Remeše) II. Politické myšlení ottonské renesance (univerzální císařství a renovatio imperii: Mohučské pontifikály, Widukind z Korvei, Luitprand z Cremony, Wipo, Anselm z Besate a Benzo z Alby) III. Církevní hierokratická koncepce (Konstantinova donace, Pseudo-Isidorské dekretálie, Petrus Damianus, Humberto ze Silva Candida, Řehoř VII.) IV. Spor o investituru (Bernold ze S. Blasien, Manegold z Lautenbachu, Wenrich z Trieru, Petrus Crassus, Normanský anonym, Ivo z Chartres, Wormský konkordát) V. Dílo Jana ze Salisbury 11. Politické myšlení Byzance 12. Středověké islámské politické myšlení I. Zjevení, zákon a právo II.Islámská politická filosofie a Platónovo dědictví 13.-14. Politické myšlení latinské středověké Evropy 1150-1400 I. Boj za chudobu církve II. Střet moci světské a duchovní. Politické nároky papežství v pozdním středověku. III. Právní teorie a její přínos politickému myšlení IV.Politické ideje městských republik 1. Úvod (prameny a literatura). Počátky politického myšlení v Řecku doby archaické. 2. Athénská demokracie a demokracie v Řecku 3. Řecké drama a politická teorie 4.-5 Krize athénské demokracie a dílo Platóna a Aristotela 6. Politické myšlení doby helénistické a dílo Polybiovo 7.-8. Římské politické myšlení I. Římské právo II. Římské politické myšlení v historické literatuře III. Diktatura, republika, císařství 9. Fenomén křesťanství neboli od apokalyptické sekty k byrokratické instituci (politické myšlení raného křesťanství) I. Bylo křesťanství politickým hnutím? II. Politické myšlení v Novém zákoně a u církevních otců III.Křesťanství oficiálním náboženstvím a Konstantinova konverze IV. Christianizace helénistické politické teorie 10. Politické myšlení latinského středověkého světa do r. 1150 I. Politické myšlení karolinské renesance (božská autorita krále; král, zákon, spravedlnost a legitimita: Alkuin, Smaragdus, Jonáš z Orléans, Sedulius Scotus, Hinkmar z Remeše) II. Politické myšlení ottonské renesance (univerzální císařství a renovatio imperii: Mohučské pontifikály, Widukind z Korvei, Luitprand z Cremony, Wipo, Anselm z Besate a Benzo z Alby) III. Církevní hierokratická koncepce (Konstantinova donace, Pseudo-Isidorské dekretálie, Petrus Damianus, Humberto ze Silva Candida, Řehoř VII.) IV. Spor o investituru (Bernold ze S. Blasien, Manegold z Lautenbachu, Wenrich z Trieru, Petrus Crassus, Normanský anonym, Ivo z Chartres, Wormský konkordát) V. Dílo Jana ze Salisbury 11. Politické myšlení Byzance 12. Středověké islámské politické myšlení I. Zjevení, zákon a právo II.Islámská politická filosofie a Platónovo dědictví 13.-14. Politické myšlení latinské středověké Evropy 1150-1400 I. Boj za chudobu církve II. Střet moci světské a duchovní. Politické nároky papežství v pozdním středověku. III. Právní teorie a její přínos politickému myšlení IV.Politické ideje městských republik 1. Úvod (prameny a literatura). Počátky politického myšlení v Řecku doby archaické. 2. Athénská demokracie a demokracie v Řecku 3. Řecké drama a politická teorie 4.-5 Krize athénské demokracie a dílo Platóna a Aristotela 6. Politické myšlení doby helénistické a dílo Polybiovo 7.-8. Římské politické myšlení I. Římské právo II. Římské politické myšlení v historické literatuře III. Diktatura, republika, císařství 9. Fenomén křesťanství neboli od apokalyptické sekty k byrokratické instituci (politické myšlení raného křesťanství) I. Bylo křesťanství politickým hnutím? II. Politické myšlení v Novém zákoně a u církevních otců III.Křesťanství oficiálním náboženstvím a Konstantinova konverze IV. Christianizace helénistické politické teorie 10. Politické myšlení latinského středověkého světa do r. 1150 I. Politické myšlení karolinské renesance (božská autorita krále; král, zákon, spravedlnost a legitimita: Alkuin, Smaragdus, Jonáš z Orléans, Sedulius Scotus, Hinkmar z Remeše) II. Politické myšlení ottonské renesance (univerzální císařství a renovatio imperii: Mohučské pontifikály, Widukind z Korvei, Luitprand z Cremony, Wipo, Anselm z Besate a Benzo z Alby) III. Církevní hierokratická koncepce (Konstantinova donace, Pseudo-Isidorské dekretálie, Petrus Damianus, Humberto ze Silva Candida, Řehoř VII.) IV. Spor o investituru (Bernold ze S. Blasien, Manegold z Lautenbachu, Wenrich z Trieru, Petrus Crassus, Normanský anonym, Ivo z Chartres, Wormský konkordát) V. Dílo Jana ze Salisbury 11. Politické myšlení Byzance 12. Středověké islámské politické myšlení I. Zjevení, zákon a právo II.Islámská politická filosofie a Platónovo dědictví 13.-14. Politické myšlení latinské středověké Evropy 1150-1400 I. Boj za chudobu církve II. Střet moci světské a duchovní. Politické nároky papežství v pozdním středověku. III. Právní teorie a její přínos politickému myšlení IV.Politické ideje městských republik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cmabridge 2000. Dvornik F., Early Christian and Byzantine political philosophy:origins nad background, Washington 1966. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 1: Frühe Hochkulturen und europäische Antike, München 1987. Balot R., Greek Political Thought, Blackwell Publishing 2005. Coleman J., A History of Political Thought: From Ancient Greece to Early Christianity,Blackwell Publishers 2000. Foxhall L. -. Lewis A. D. E, Greek Law in its political Setting, Oxford University Press 1996. Harvey D. - Parker R., Athenian Democratic Origins, Oxford University Press 2005. Isnardi P.M., Citta e regimi politici nel pensiero greco, Torino 1981 Canfora L., Democracy in Europe: A History of an Ideology,Blackwell Publishing 2006. Davies J.K., Democracy and Classical Greece,Harvard University Press 1993. Finley M.I., Democracy Ancient and Modern, Rutgers University Press 1985. Harvey D. - Parker R., Athenian Democratic Origins,Oxford University Press 2005. Meier Ch., The Greek discovery of politics, Harvard University Press 1990. Rhodes P.J., Athenian Democracy, Oxford University Press 2004. Rhodes P.J., Ancient Democracy and Modern Ideology, Oxford University Press 1999. Robinson E.W., Ancient Greek Democracy: Readings and sources,Blackwell publishers 2003. Euben P. J., Greek Tragedy and political Theory, Univeersity of California Press 1988. Gagarin M.- Geuss R., Early Greek Political Thought from Homer to the Sophists,Oxford 2004. Luca de K.M., Aristophanes’s male nad female revolutions: a reading of Aristophanes’ Knights and Assembly Woman, Lexington 2005. Okál M., Problémy aténskej demokracie a Aristofanés, Bratislava 1969 Kraut R., Aristotle: Political Philosophy, Oxford University Press 2002 Mulgan R., Aristotelova politická teorie, Praha 1998. Ober J., Mass and Elite in Democratic Athens, Princeton University Press 1991. Ober J., Political Dissent in Democratic Athens, Princeton university Press 2001. Planinc Z., Plato’s Political Philosophy: Prudence in the Republic and the Laws, University of Missouri Press 1991. Schofield M., Plato: Political Philosophy, Oxford University Press 2006 Fritz von K., The Theory of the Mixed Constitution in Antiquity, Ayer publishers 1975. Garnsey P., Ideas of Slavery from Aristotle to Augustine, Cambridge University press 1996. Survey, John Hopkins UniversityPress 1986. Lintott A., The Constitution of Roman Republic, Oxford University Press 2003. Millar F., The Roman Republic in Political Thought, Brandeis University Press 2002. Millar F., Crowd in Rome in the late Republic, University of Michigan Press 2002. Powell J. G. F, M. Tullius Ciceronis De Re Publica, De Legibus, Cato Maior de Senectute, Laelius de Amicitia, Cambridge 2004. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 477-558 a 616-634. Strunk Th. E., Memory's vengeance: Roman libertas and the political thought of Tacitus, ProQuest 2006. Wolf J.H., Roman Law an Historical Introduction, University of Oklahoma Press 1976. Carlyle R.W.- Carlyle A.J., A History of Medieval Political Theory in the West, Edinburgh 1901. Daniš P., Teoretické základy raně středověkého státu (nepublikovaná diplomová práce, katedra historie FF UK 1994) Dyson R., Normative Theory of Society and Government in five medieval Thinkers,Edwin Mellen Press 2003. Erdmann C., Forschungen zur politischen Ideenwelt des Frühmittelalters, Berlin 1951. Fuhrmann H., Konstantinische Schenkung und abenländisches Kaisertum. Ein Beitrag zur Überlieferungsgeschichte des Constitutum Constantini, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 22/1966, str. 63-178. Gilchrist J., Hmbert of Silva Candida nad Political Concept of Ecclesia in the Eleventh Century, in: Journal of Religious History 2/1962/3, p. 13-28. Hoffmann H., Die beiden Schwerter im hohen Mittelalter, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 20/1964, s. 78-114. Krause H. G., Die Papstwahldekret von 1059 und seine Rolle im Investiturstreit (Studi Gregoriani 7), Rom 1960. O’Donovan O., From Irenaeus to Grotius: A Sourcebook in Christian Political Thought, 100-1625, Eerdmans Publishing 2000. Struve T., Kaisertum und Romgedanke in salischer Zeit, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 44/1988, S. 424-454. Tierney B., The Crisis of Church and State, 1050-1300, University of Toronto 1988. Ullman W., The Carolingian Renaissance and the Idea of Kingship, London 1967. |
Literatura doporučená studentům | Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cmabridge 2000. Dvornik F., Early Christian and Byzantine political philosophy:origins nad background, Washington 1966. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 1: Frühe Hochkulturen und europäische Antike, München 1987. Balot R., Greek Political Thought, Blackwell Publishing 2005. Coleman J., A History of Political Thought: From Ancient Greece to Early Christianity,Blackwell Publishers 2000. Foxhall L. -. Lewis A. D. E, Greek Law in its political Setting, Oxford University Press 1996. Harvey D. - Parker R., Athenian Democratic Origins, Oxford University Press 2005. Isnardi P.M., Citta e regimi politici nel pensiero greco, Torino 1981 Canfora L., Democracy in Europe: A History of an Ideology,Blackwell Publishing 2006. Davies J.K., Democracy and Classical Greece,Harvard University Press 1993. Finley M.I., Democracy Ancient and Modern, Rutgers University Press 1985. Harvey D. - Parker R., Athenian Democratic Origins,Oxford University Press 2005. Meier Ch., The Greek discovery of politics, Harvard University Press 1990. Rhodes P.J., Athenian Democracy, Oxford University Press 2004. Rhodes P.J., Ancient Democracy and Modern Ideology, Oxford University Press 1999. Robinson E.W., Ancient Greek Democracy: Readings and sources,Blackwell publishers 2003. Euben P. J., Greek Tragedy and political Theory, Univeersity of California Press 1988. Gagarin M.- Geuss R., Early Greek Political Thought from Homer to the Sophists,Oxford 2004. Luca de K.M., Aristophanes’s male nad female revolutions: a reading of Aristophanes’ Knights and Assembly Woman, Lexington 2005. Okál M., Problémy aténskej demokracie a Aristofanés, Bratislava 1969 Kraut R., Aristotle: Political Philosophy, Oxford University Press 2002 Mulgan R., Aristotelova politická teorie, Praha 1998. Ober J., Mass and Elite in Democratic Athens, Princeton University Press 1991. Ober J., Political Dissent in Democratic Athens, Princeton university Press 2001. Planinc Z., Plato’s Political Philosophy: Prudence in the Republic and the Laws, University of Missouri Press 1991. Schofield M., Plato: Political Philosophy, Oxford University Press 2006 Fritz von K., The Theory of the Mixed Constitution in Antiquity, Ayer publishers 1975. Garnsey P., Ideas of Slavery from Aristotle to Augustine, Cambridge University press 1996. Survey, John Hopkins UniversityPress 1986. Lintott A., The Constitution of Roman Republic, Oxford University Press 2003. Millar F., The Roman Republic in Political Thought, Brandeis University Press 2002. Millar F., Crowd in Rome in the late Republic, University of Michigan Press 2002. Powell J. G. F, M. Tullius Ciceronis De Re Publica, De Legibus, Cato Maior de Senectute, Laelius de Amicitia, Cambridge 2004. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 477-558 a 616-634. Strunk Th. E., Memory's vengeance: Roman libertas and the political thought of Tacitus, ProQuest 2006. Wolf J.H., Roman Law an Historical Introduction, University of Oklahoma Press 1976. Carlyle R.W.- Carlyle A.J., A History of Medieval Political Theory in the West, Edinburgh 1901. Daniš P., Teoretické základy raně středověkého státu (nepublikovaná diplomová práce, katedra historie FF UK 1994) Dyson R., Normative Theory of Society and Government in five medieval Thinkers,Edwin Mellen Press 2003. Erdmann C., Forschungen zur politischen Ideenwelt des Frühmittelalters, Berlin 1951. Fuhrmann H., Konstantinische Schenkung und abenländisches Kaisertum. Ein Beitrag zur Überlieferungsgeschichte des Constitutum Constantini, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 22/1966, str. 63-178. Gilchrist J., Hmbert of Silva Candida nad Political Concept of Ecclesia in the Eleventh Century, in: Journal of Religious History 2/1962/3, p. 13-28. Hoffmann H., Die beiden Schwerter im hohen Mittelalter, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 20/1964, s. 78-114. Krause H. G., Die Papstwahldekret von 1059 und seine Rolle im Investiturstreit (Studi Gregoriani 7), Rom 1960. O’Donovan O., From Irenaeus to Grotius: A Sourcebook in Christian Political Thought, 100-1625, Eerdmans Publishing 2000. Struve T., Kaisertum und Romgedanke in salischer Zeit, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 44/1988, S. 424-454. Tierney B., The Crisis of Church and State, 1050-1300, University of Toronto 1988. Ullman W., The Carolingian Renaissance and the Idea of Kingship, London 1967. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkoušení proběhne ústní formou. Vyžaduje se znalost přednesené látky a hlubší znalost následujících děl: Platón: Politeia (Ústava), Zákony; Aristotelés: Politika, Tomáš Akvinský: De regimine principum, Marsiglio z Padovy: Defensor pacis |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hrdá Marie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politická geografie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v politické geografii. Důraz je kladen na geografické aspekty a problémy, které zásadním způsobem ovlivňují politický život společnosti. Studenti by měli porozumět úzké vazbě mezi teritorialitou a politikou, získat schopnost orientace na politické mapě světa a umět aplikovat teoretické poznatky na konkrétní politické regiony. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v politické geografii. Důraz je kladen na geografické aspekty a problémy, které zásadním způsobem ovlivňují politický život společnosti. Studenti by měli porozumět úzké vazbě mezi teritorialitou a politikou, získat schopnost orientace na politické mapě světa a umět aplikovat teoretické poznatky na konkrétní politické regiony. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politická geografie a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geografické aspekty státu, klasifikace států, závislá území, teritoria s problematickým statutem Fenomén hranic (vznik, typy, funkce, změny). Politická mapa světa a její vývoj. Geopolitika – předmět studia, definice, geopolitické koncepty a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Globální politické problémy světa – migrace, nacionalismus, separatismus Geografie světového hospodářství – hospodářská síla státu Geografie světového hospodářství – mezinárodní obchod, fenomén chudoby Kulturní geografie (etnická, jazyková, náboženská diferenciace) Geografie integrace – geografické aspekty integračních procesů (Evropská unie, Latinská Amerika, Afrika, Asie) Politicko-geografická role mezinárodních organizací. Geografie konfliktů – geografické aspekty konfliktů (klasifikace a typologie) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba: Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia, 41–103. Baroš, Jiří. 2006. „Proč je Afrika chudá?“ Global Politics. (dostupné zde: http://www.globalpolitics.cz/proc-afrika-chuda.html) Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací nebo dialog kultur? Brno: CDK, 51–69. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Červenka, Zdeněk. 2007. „Afrika – kontinent, který nás zklamal.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 4–6. Kropáček, Luboš. 2002. „Model spíše varovný.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) Kropáček, Luboš. 2001.“Evropa a islám: střet civilizací?“ Mezinárodní politika 25, č. 5. 16–17. Kubát, Michal, Sokol, Petr. 2001. „Kolonie, závislá území a impéria v současném světě.“ Politologický časopis 7, č. 3, 233–257. Nálevka, Vladimír. 2002. „Úvod.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) Romancov, Michael. 2004. „Proč vpustit Turecko do EU.“ Hospodářské noviny 48, č. 241, s. 11. Romancov, Michael. 2004. „Stabilní hranice nestabilní Afriky.“ Hospodářské noviny 48, č. 136, 9. Romancov, Michael. 2007. „Afrika aneb Klamný obraz politické mapy kontinentu.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 9–11. Romancov, Michal. 2008. „Čí je Arktida?“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 4–7. Sandell, Rickard. 2007. Immigration: World Differences. Real Instituto Elcano, ARI 47/2007, dostupné zde: http://www.realinstitutoelcano.org/wps/portal/rielcano/contenido?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/Elcano_es/Zonas_es/ARI+47-2007 Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 5–108. Sobota, Jiří. 2006. „Komu patří severní pól?“ Respekt 17, č. 11, 11. Souleimanov, Emil. 2005. „Perspektivy vstupu Turecka do Evropské unie: Viděno z českého úhlu pohledu.“ Mezinárodní politika 29, č. 1, 16–18. Souleimanov, Emil. (jaro) 2006. „Turecko s nohou mezi dveřmi.“ Přítomnost, 34–35. Šlechta, Ondřej. 2007. Sedm důvodů proti vstupu Turecka do EU. Eurabia. (dostupné zde: http://www.eurabia.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=794 Stejskal, Lubomír. 2008. „Kanadský Sever: součást duše národa Země javorů.“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 16–18. Tesař, Filip. 2008. „Arktická bezradnost.“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 7–9. Zbořil, Zdeněk. 2002. „Střed a střet civilizací.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) |
Literatura doporučená studentům | Agnew, John. 2002. Making Political Geography. London: A Hodder Arnold Publication. Anděl, Jiří, 1998. Kulturní geografie: jazyk, národy, náboženství, kulturní dědictví. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Anděl, Jiří, Mareš, Roman. 1999. "Starý svět" – Asie a Afrika. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Anděl, Jiří, Mareš, Roman. 2000. "Nový Svět": Amerika, Austrálie a Oceánie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Anděl, Jiří, Mareš, Roman. 2001. "Nový Svět": Evropa. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Baar, Vladimír, Šindler, Petr a Rumpel, Petr. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Honzák, František a Pečenka, Marek. 1999. Státy a jejich představitelé. Praha: Libri. Hrala, Václav, Kašpar, Václav, Vitvarová, Irina. 1999. Geografie světového hospodářství: vybrané kapitoly. Praha: VŠE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jehlička, Petr, Tomeš, Jiří a Daněk, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Vybrané otázky politické geografie. Praha: Univerzita Karlova (dostupné na osobních stránkách vyučující). Jones, Martin. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Short, John. 1993. An Introduction to Political Geography. 2. vydání. London a New York: Routledge. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Taylor, Peter a Flint, Colin. 1999. Political Geography: World, Economy, Nation, State and Locality. 4. vydání. New Jersey: Prentice Hall. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (6krát 45 min) a prostřednictvím elearningové aplikace WebCT, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Povinná četba je dostupná v Knihovně UHK, Státní vědecké knihovně nebo na webových stránkách (WebCT, příp. osobní stránka vyučující). Přednášky ve formátu PowerPoint budou průběžně umisťovány ve WebCT. Kurz je ukončen zkouškou (+ splněním zadaných úkolů ve WebCT). Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby a slepá mapa světa (státy, státní zřízení a formy vlády). |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální povinný kurz pro studenty politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je přiblížit studentům praktické fungování politických soustav v zemích střední a východní Evropy. U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy budou aplikovány na konkrétní státy. Studenti absolvováním předmětu získají znalosti o složení, fungování a funkcích jednotlivých institucí zákonodárné, výkonné a soudní moci daných zemí, způsobu jejich ustavování, stejně jako o ústavních procesech či vzájemných interakcích jednotlivých orgánů. Kromě toho se kurz bude soustředit i na stranické systémy probíraných států, na jejich klasifikaci, na analýzu relevantních stranických subjektů a na stranické rodiny. Opomenout nelze ani proces tranzice a konsolidace systémů těchto zemí, jenž tvoří nezbytný rámec pro porozumění současné situaci. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politický a stranický systém Ruska. Politický a stranický systém Ukrajiny. Politický a stranický systém Moldávie. Politický a stranický systém Běloruska. Politické a stranické systémy pobaltských zemí. Politický a stranický systém Bulharska. Politický a stranický systém Rumunska. Politické a stranické systémy zemí bývalé Jugoslávie. Politický a stranický systém Albánie. Politický a stranický systém Polska. Politický a stranický systém Maďarska. Politický a stranický systém Slovenska. Problém demokratické konsolidace v SVE. Politické režimy v zemích SVE. Volby a volební systémy v SVE. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav, Dvořáková, Vladimíra a kol. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Kubát, Michal et al. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán, 14–73. |
Literatura doporučená studentům | Cabada, Ladislav a Dvořáková, Vladimíra, eds. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Cabada, Ladislav. 2005. Politický systém Slovinska. Praha: SLON. Dančák, Břetislav, Pospíšil, Ivo a Rakovský, Adam. 1999. Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Herbut, Ryszard a kol. 2003. Středoevropské systémy politických stran, Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Holzer, Jan, Strmiska, Maxmilián a kol. 2002. Politické strany ve střední a východní Evropě. Ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír, eds. 2001. Rudí a růžoví. Transformace komunistických stran. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan, ed. 2000. Komunistické strany v postsovětských stranicko-politických soustavách. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan. 2001. Politický systém Ruské federace. Brno: CDK. Holzer, Jan. 2004. Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno: CDK. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán. Kubát, Michal. 2005. Demokracie v Polsku. Politický systém Polské republiky (1989-2005). Praha: SLON. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Matoušková, Markéta. 2006. „Reforma ruského volebního systému“. Evropská volební studia 1, č. 1, 98–110. Hlaváček, Petr a Holzer, Jan. 2005. „Lukašenkovo Bělorusko. Případová studie nedemokratického režimu“. Středoevropské politické studie 7, č. 4. Balík, Stanislav a Stojarová, Věra. 2005. „Miloševičovo Srbsko. Případová studie kompetitivního mobilizačního autoritativního režimu.“ Středoevropské politické studie 7, č. 4. Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 2001. „Pojetí stranicko–politických rodin v postkomunistickém středoevropském a východoevropském kontextu“. Středoevropské politické studie 3, č. 4. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: MPÚ, 102–124. Rybář, Marek. 2005. „Premeny straníckej politiky“. In: Spoločnosť a politika na Slovensku. Cesty k stabilite 1989 – 2004. Ed. Soňa Szomolányi. Bratislava: Univerzita Komenského, 132–153. Středoevropské politické studie (http://www.cepsr.com/) |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška proběhne ústní formou. Během zkoušky budou posluchači examinováni z látky probírané na konzultacích a ze znalosti povinné studijní literatury. Zkouška bude hodnocena dle klasifikační škály: výborně, velmi dobře, dobře. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politologické teorie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění reálným politickým procesům a zdokonalit jejich schopnost aplikovat teoretické přístupy v oblasti praktické politiky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění reálným politickým procesům a zdokonalit jejich schopnost aplikovat teoretické přístupy v oblasti praktické politiky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie politického systému. Strukturně-funkcionální analýza. Teorie komunikace. Teorie racionální volby. Pluralismus a teorie polyarchie Teorie nedemokratických režimů Teorie přechodů k demokracii Teorie (neo)korporativismu Teorie konsociační/konsensuální demokracie Teorie závislosti: model centrum – periferie Teorie her. Teorie koalic. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bureš, Jan. 2004. „Otevření přechodu k demokracii v Československu z pohledu teorie tranzice“. Politologická revue 10, č. 1, 3–27. Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: SLON, 11–69, 142–150. Dahl, Robert. 2001. O demokracii. Praha: Portál, 149–159. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon, 36–52, 76–102, 127–142. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 118–133, 203–283. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS, 11–33, 71–101. Mansfeldová, Zdenka a Kroupa, Aleš. 2005. Participace a zájmové organizace v České republice. Praha: Slon, 41–76. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. (kromě teorií, které nejsou předmětem přednášek) |
Literatura doporučená studentům | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu III. Praha: Oikoymenh. Aron, Raymond. 1993. Demokracie a Totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, Stanislav a Kubát, Michal. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Barša, Pavel a Strmiska, Maxmilán. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Berg-Schlosser, Dirk a Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou politiku a kulturu. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Colebatch, Hal K.. 2005. Úvod do Policy. Brno: Barrister and Principal. Čermák, Vladimír. 1992. Otázka demokracie I. Praha: Academia. Dahl, Robert. 1995. Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. Dahl, Robert. 2001. O demokracii. Praha: Portál. Dahl, Robert. 1971. Polyarchy. Participation and Opposition. New Haven: Yale University Press. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Fiala, Petr a Mikš František (eds.). 2000. Česká konzervativní a liberální politika. Brno: CDK. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Praha: Barrister and Principal. Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Praha: Barrister and Principal. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Brno: IIPS. Jirák, Jan a Říchová, Blanka. 2000. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Klíma, Michal. 2001. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha: Radix. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Countries. New Haven: Yale University Press. Linz, Juan J. a Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Baltimore a Londýn: The John Hopkins University Press. O’Sullivan, Noël. 2002. Fašismus. Brno: CDK. Riker, William. 1962. The theory of Political Coalitions. New Haven a Londýn: Yale University Press. Rokkan, Stein. 1987. Centre-Periphery Structures in Europe. Franfurkt a New York: Campus Verlag. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 1993. Teória demokracie. Bratislava: Archa. Svensson, Palle. 1995. Teorie demokracie. Brno: CDK. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemnou zkouškou. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby. Písemná zkouška – hodnocení testu: 100 - 90 % - výborně 89 - 80 % - velmi dobře 79 - 70 % - dobře 69 - 0 % - neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je připravit posluchače 1. ročníku pro studium na vysoké škole. Během semestru se studenti seznámí s chodem univerzity, fakulty a katedry, osvojí si základy aktivní i pasivní práce s odbornými texty a prostřednictvím zadaných úkolů si je v praxi vyzkoušejí. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je připravit posluchače 1. ročníku pro studium na vysoké škole. Během semestru se studenti seznámí s chodem univerzity, fakulty a katedry, osvojí si základy aktivní i pasivní práce s odbornými texty a prostřednictvím zadaných úkolů si je v praxi vyzkoušejí. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Fakultní informační systém Seznámení s fakultním informační systémem, chodem a kompetencemi studijního oddělení FF. Téma č. 2 Univerzita jako instituce Seznámení se strukturou výuky, univerzitou, fakultou a katedrou, jejími členy a akademickými tituly. Seznámení se základními univerzitními a fakultními normami, institucemi, univerzitní hierarchií, povinnostmi a úkoly studenta KPOL FF UHK. Téma č. 3 Knihovna UHK Návštěva v Knihovně UHK. Pravidla a možnosti práce s katalogy a databázovými zdroji knihovny. Téma č. 4 Odborný esej Co je odborný esej a jak postupovat při jeho psaní. Citační norma katedry. Téma č. 5 Publikační etika Zásady publikační etiky. Co je a není akceptovatelný zdroj. Jak odkazovat na zdroje. Co je plagiátorství a k jakým sankcím může vést. Nejčastější chyby při psaní odborných textů. Téma č. 6 Odborná prezentace Co je prezentace a jak se dělá. Příprava a struktura seminárního příspěvku. Příprava prezentací s využitím MS powerpoint. Názorné ukázky prezentací. Téma č. 7 Úvod do metodologie pro politology Představení základních metod, trénování hypotéz, výzkumných otázek apod. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berg-Schlosser, Dirk, Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: ISE. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Čmejrková, S., Daneš, F. a Světlá, J. 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda. Disman, Miroslav. 1998. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Brno: Barrister & Principal. Chýla, R. 2003. Model odborného textu z hlediska optimálního působení na čtenáře : (Jak napsat odborný text s pomocí argumentace, stylizace a vhodné grafické úpravy). Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Chýla, Roman. 2006. „Publish, or perish?“ Ikaros 10, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/3594 Johnson, Janet B. a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington: CQ Press. Menoušek, J. 2002. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? Ikaros 6, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/1127 Minářová, E. 1996. Základy stylistiky češtiny. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Nekvinda, L. 2005. Jazyková zákoutí. Hradec Králové. Na co se nás často ptáte. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dostupné na: http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Pravidla českého pravopisu. 2005. Praha: Academia. Říchová, Blanka. 1997. „Komparativní metoda v politologii“. Politologická revue 3, č. 2, 3-34. Sørensen, C. This is not an article. Dostupné na: http://is.lse.ac.uk/staff/sorensen/downloads/not/notart.html Šanderová, J. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Slon. Šesták, Z. 2000. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia. |
Literatura doporučená studentům | Berg-Schlosser, Dirk, Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: ISE. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Čmejrková, S., Daneš, F. a Světlá, J. 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda. Disman, Miroslav. 1998. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Brno: Barrister & Principal. Chýla, R. 2003. Model odborného textu z hlediska optimálního působení na čtenáře : (Jak napsat odborný text s pomocí argumentace, stylizace a vhodné grafické úpravy). Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Chýla, Roman. 2006. „Publish, or perish?“ Ikaros 10, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/3594 Johnson, Janet B. a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington: CQ Press. Menoušek, J. 2002. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? Ikaros 6, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/1127 Minářová, E. 1996. Základy stylistiky češtiny. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Nekvinda, L. 2005. Jazyková zákoutí. Hradec Králové. Na co se nás často ptáte. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dostupné na: http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Pravidla českého pravopisu. 2005. Praha: Academia. Říchová, Blanka. 1997. „Komparativní metoda v politologii“. Politologická revue 3, č. 2, 3-34. Sørensen, C. This is not an article. Dostupné na: http://is.lse.ac.uk/staff/sorensen/downloads/not/notart.html Šanderová, J. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Slon. Šesták, Z. 2000. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podmínkou pro udělení zápočtu je dostatečná účast ve výuce (viz výše) a splnění všech zadaných úkolů ve stanovených termínech. Těmito úkoly jsou: Absolvovat test z citační normy V týdnu určeném níže v programu kurzu naleznete ve WebCT test, řiďte se instrukcemi uvedenými v daném modulu. Napište odkazy na zdroje tak, jak je vyžaduje citační norma KPOL, s výjimkou používání kurzivy v názvech (to formulářová pole neumožňují). V poslední úloze určete, o jaký typ zdroje se jedná. Test není hodnocen, každý student jej však musí do data stanoveného v zadání absolvovat. Do vypršení deadlinu můžete test libovolněkrát opakovat, zobrazené hodnocení (zaznamenává se nejvyšší dosažený počet bodů) slouží pouze pro vaši informaci. Maximální délka zpracovávání testu je 1 hodina. Napsat úvod odborného eseje V týdnu specifikovaném níže v programu kurzunaleznete ve WebCT modul pro zpracování tohoto úkolu. Uvnitř tohoto modulu bude k připraven soubor s částí eseje „Problémy, výzvy a limity eurostředomořské politiky“. Pozorně si esej přečtěte a napište k němu odpovídající úvod. Úvod musí mít rozsah 1 až 2 normostrany (tzn. 300 až 600 slov); obsahovat tyto části: vymezení tématu (časové, obsahové, příp. geografické) vymezení cílů práce formulování výzkumné otázky, příp. hypotézy zdůvodnění výběru tématu (proč je potřeba danému tématu věnovat pozornost) hodnocení použité literatury a pramenů vysvětlení členění práce na kapitoly a podkapitoly Úvod musí dále splňovat formální znaky odborného textu, o nichž byla řeč na prosemináři (viz pokyny vlevo v menu v oddíle "Psaní prací"). Úvody esejů odevzdávejte elektronicky výhradně prostřednictvím WebCT, nikoli e-mailem. Deadline bude specifikován v zadání úkolu ve WebCT. To, že Vaše práce byla přečtena a můžete se zastavit pro komentář k ní, se dozvíte ve WebCT v oddíle "My Grades". Technické problémy s WebCT neřeště s vyučujícími kurzu, ale se správcem sítě FF. Zpracovat připomínky k úvodu eseje Nástroj, který bude k tomuto účelu ve WebCT připraven, funguje stejně jako modul, jehož pomocí jste elektronicky odevzdávali úvody esejů. Použijte jej pro odevzdání opravené verze eseje (tedy po té, co obdržíte připomínky vyučující/-ho k první verzi). Deadline pro odevzdání opravené verze vám určí vyučující při sdělování výhrad k první verzi. To, že opravená verze byla přečtena, a hodnocení opravené verze se v oddíle "My Grades". |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. ÚVOD DO AFRICKÝCH POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Význam studia africké politiky, základní charakteristika afrických politických systémů, modernizace afrických politických systémů II. AFRICKÁ SPOLEČNOST Etnické složení afrického obyvatelstva, hlavní tendence afrického subnacionalismu (tzv. kulturní mozaika, trvalý regionalismus, secesionismus, etnické konflikty), tribalismus a tradiční společnost, sociální struktura afrického obyvatelstva (rolnictvo, dělníci, podnikatelé, byrokracie), III. IDEOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ V AFRICE Africký nacionalismus, africký socialismus, afrokomunismus, populismus, státní kapitalismus, tradiční africká náboženství (animismus, šamanismus, totemismus), islám, křesťanství IV. ZÁKLADNÍ TYPY AFRICKÝCH POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Typologie politických režimů, administrativně-hegemonistické režimy, pluralistické režimy, stranicko-mobilizační režimy, stranicko-centralizační režimy, personálně-donucovací režimy, populistické režimy, chaotické režimy V. AFRICKÝ ONE PARTY STATE – MINULOST A SOUČASNOST Teorie jednostranického systému, africký one-party state, vznik, vývoj a zánik afrického one-party state, fungování afrického one-party state VI. AFRICKÁ “TŘETÍ VLNA” DEMOKRACIE Demokratizace afrických politických systémů, charakteristika afrických demokratických systémů, proces upevnění afrických demokratických systémů VII. AFRICKÝ STÁT I. : EXEKUTIVA Legitimita moci v Africe, neopatrionalismus, personální vláda, klientelismus, dědictví koloniálního státu, koncept státu v Africe, strukturální základy afrického státu, státní administrativa, one-party state, krize post-independent státu, demokracie a multiparty state, koncentrace a centralizace státní moci, centrum vs. periferie, lokální vláda. VIII. AFRICKÝ STÁT II. : LEGISLATIVNÍ A SOUDNÍ MOC Vznik a postavení afrických parlamentů, složení afrických parlamentů, funkce parlamentů, fungování parlamentů, vztah parlament – exekutiva, africký právní systém, tradiční právo, struktura soudní moci, nezávislost soudní moci IX. ZÁJMOVÉ A NÁTLAKOVÉ ORGANIZACE A SKUPINY Vznik afrických zájmových spolků (vzdělávací, čtenářské, kulturní atd.), národněosvobozenecké fronty a hnutí, odborové organizace, profesní zájmové skupiny X. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY Vznik politických stran v Africe, typologie afrických politických stran, organizační výstavba, funkce politických stran, ideologie, členská základna, XI. AFRICKÉ STRANICKÉ SYSTÉMY Typy a charakteristické sysy afrických stranických systémů, charakter systému jedné strany, charakter systému predominantní strany, charakter systému dominantní strany, charakter systému více politických stran XII. VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY V AFRICE Volby v předkoloniálním a koloniálním období, tzv. founding elections v období nezávislosti, volby v zemích s jednostranickým systémem, vícestranické volby, parlamentní volební systémy, prezidentské volební systémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bratton, Michael, van de Walle, Nicolas. 1997. Democratic Experiments in Africa. Regime Transitions in Comparative Perspective. Cambridge: Camridge University Press. Fiala, Vlastimil. 2007. Africké politické systémy. Brno: v tisku. hyden, Goran, Bratton, Michael. 1992. Governance and Politics in Africa. Boulder, London: Lynne Rienner Publishers, Inc. Chazan, Naomi, Mortimer, Robert, Rotchild, Donald ed. 1999. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, London: Lynne Rienner Publishers, Inc. Joseph, Richard ed. 1999. State, Conflict and Democracy in Africa. London, Boulder: Lynne Rienner Publishers, Inc. Thomson, Alex. 2004. An Introduction to African Politics. Londo, New York: Routledge. Tordoff, William. 2002. Governement and Politics in Africa. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Níže uvedená charakteristika platí v dílčích věcech pro ak. rok 2005/2006, zásadní atributy kurzu však zůstávají nezměněny. Cíl kurzu Kurz seznámí posluchače s vývojem a charakteristikami politického systému České republiky v období od počátku 90. let do současnosti. Tematicky je rozdělen na tři části. První z nich se zaměří na přechod k demokracii v Československu, politickou situaci do voleb 1992 a na příčiny a mechanismus rozdělení Československa. Druhá část podá výklad ústavního systému, otázek dělby a kontroly moci a institucionálního ukotvení systému. Ve třetí část se posluchači seznámí s vývojem stranického systému a hlavními politickými událostmi české politiky 90. let. Absolventi by být schopni na základě těchto znalostí interpretovat současné problémy české politiky, k čemuž směřuje také zaměření seminářů. Metody výuky Dvě 45 minutové přednášky v 90 minutovém bloku týdně, jeden seminář. Účast na přednáškách je dobrovolná. Semináře jsou povinné, povoleny jsou maximálně dvě absence za semestr. Semináře doplňují vybraná témata přednášek a jsou organizovány tak, aby navazovaly na přednášku z předchozího týdne. Jejich smyslem je podpořit schopnost studentů diskutovat a utvářet si názory na problémové otázky české politiky. Poznámka k uvedené literatuře: referující budou vycházet z bibliografie uvedené pod zadáním referátů i z textů označených jako „podklady pro diskusi“. Kromě toho mohou referující využít libovolných dalších zdrojů dle svého uvážení. Ostatní studenti mají povinnost na každý seminář načíst podklady pro diskusi. Titulů uvedených pod nadpisem „četba“ je možné využít ke studiu témat přednášek (přednášky z nich zpravidla vycházejí) a k rozšíření a doplnění přednášené látky. První část každého semináře bude tvořit prezentace referátů. Referáty budou mít rozsah 20-25 minut, budou prosloveny, nikoli přečteny, a bude při nich použito prezentačních technik (MS PowerPoint, popřípadě zpětný projektor). Účelem referátu není nekriticky reprodukovat zadané texty, ale formulovat vlastní odpovědi na zadané otázky. Úkolem referujících je vyvolat diskusi k zadanému tématu a po zbytek semináře ji moderovat. Nejpozději do 14:00 hodin den před konáním semináře zašlou referující studenti resumé referátu v rozsahu 2 normostran v elektronické podobě vyučujícímu na e-mailovou adresu jan.outly@uhk.cz (v e-mailu musejí být uvedena jména všech referujících, název předmětu a číslo semináře, pro který je vytvořeno. Tytéž údaje budou uvedeny také v resumé samotném.). Resumé vytvoří referující studenti společně, i kdyby se v názorech na daný problém lišili (v tom případě uvedou své odlišné pozice). Resumé budou ostatním studentům k dispozici ke stažení na těchto webových stránkách. Musí být opatřeno patřičnými citačními náležitostmi a přehledem použité literatury. Nesplnění výše uvedených podmínek je důvodem pro neudělení zápočtu. Literatura, která není k dispozici v Knihovně UHK nebo ve Studijní a vědecké knihovně, bude na žádost studentů k dispozici ke stažení na těchto webových stránkách. Výtahy z přednášek ve formátu PowerPoint budou k dispozici ve virtuální knihovně na adrese https://e-dilema.uhk.cz/dilleo2. Požadavky na ukončení Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen na základě přednesení referátu splňujícího uvedená kritéria a na základě požadované účasti v seminářích. Zkouška proběhne formou písemného testu z témat přednášek a seminářů. První termín zkoušky je povinný pro všechny posluchače. Způsob hodnocení Výsledná známka se bude z 30 % skládat z hodnocení obsahu a kvality prezentace referátu a ze 70 % z výsledku písemného testu. V případě, že se výsledná známka bude pohybovat v 5% pásmu okolo hranice jednotlivých hodnotících stupňů, rozhodne aktivita studenta v seminárních diskusích. Hodnocení referátů: Referáty budou hodnoceny na škále 1-3 podle těchto kritérií: obsahová úplnost a srozumitelnost; kvalita argumentace a podloženost závěrů; dodržení časového limitu. Hodnocení testu: 100 - 90 % ... výborně 89 - 80 % ... velmi dobře 79 - 70 % ... dobře 69 - 0 % ... neuspěl(a) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu . Týden 1 Úvodní setkání, seznámení s organizací kurzu, zadání referátů. . Týden 2 Výuka odpadá . Týden 3 Přednáška: Listopadové události 1989, volby 1990, cesta k rozdělení Československa Seminář: Podle Václava Klause vytvořilo předpoklady pro pád komunismu „pasivní žití masy obyčejných občanů v kulisách propagandy“. Václav Havel míní, že bez disidentských aktivit by přechod k demokracii byl mnohonásobně složitější. Diskutuje. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Markéta Vránová a Michal Prokšík Podklady pro diskusi: Klaus, Václav. „17. listopad v českých dějinách“. MF Dnes 15. 11. 2003, 8. Havel, Václav. „Byli jsme zbyteční?“. MF Dnes 21. 11. 2003, 8. Hanák, Jiří. „Naše otázka“. Právo 18. 11. 2003. http://www.novinky.cz/01/99/52.html Prohlášení Charty 77. http://www.totalita.cz/texty/ch77_dok_1977_01_01.php Četba: Bureš, Jan. 2004. „Otevření přechodu k demokracii v Československu z pohledu teorie tranzice“. Politologická revue 10, č. 1, 3-27. Suk, Jiří. 2003. Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 483-498. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál, 115-131. . Týden 4 Přednáška: Zákonodárná moc v PSČR Seminář: Relikvie a perspektivy politiky v samostatné ČR po roce 1993 - zahajovací diskuse. Charakterizujte výchozí situaci české politiky a diskutuje teze uvedených autorů. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Eva Vohánková, Pavla Čiháková a Tomáš Flégr Podklady pro diskusi: Joch, Roman. 2003. „Deset let české politiky – konzervativní pohled“. In: Desetiletí. Ed. Pavel Šaradín. Olomouc: Periplum, 43-64. Keller, Jan. 2002. „Zablokovaná politika“. In: Krize, vize a realita české politiky. Ed. Zdeněk Zbořil. Praha: Evropský literární klub, 75-88. Klíma, Michal. 2000. „Nezavršená demokracie v České republice, aneb Tři anomálie“. Politologická revue 6, č. 1, 94-101. Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: SLON, 88-97. Četba: Bez další povinné četby. . Týden 5 Přednáška: Výkonná moc v PSČR Seminář: Potřebuje ČR horní komoru parlamentu? Proč ano/ne? Diskutujte alternativní modely horních komor v prostředí ČR. Prezentace: Kamil Švec, Vilém Naleraj a Kryštof Vávra Kysela, Jan. 2001. „Glosa k výhledům regionální reformy Senátu“. Politologický časopis 8, č. 1, 64-74. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia, 49-84 a 413-437. Podklady pro diskusi: Pehe, Jiří. 2002. „Volby do Senátu: nový trend?“ Literární noviny 13, č. 45, 1-2. Holub, Petr. 1996. „Senát je krásný“. Respekt 7, č. 40, 2. „Zrušení Senátu jako téma pro poražené“. Hospodářské noviny 14. 11. 2004, 2. Části „Legislativní proces“ (nebo analogické) ze Zpráv o činnosti Senátu za roky 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 339-353. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 116-204. . Týden 6 Přednáška: Moc soudní v PSČR Regionální správa a samospráva Seminář: Vztahy exekutivy a zákonodárné moci za prezidentství Václava Klause („Rabuje“ prezident ústavu?) Prezentace: Eva Vyhnalíková, Pavel Aberle a Michal Friček Kysela, Jan. 2004. „Výkonná moc jako objekt změny Ústavy ČR“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 47-67. Schorm, Vít A. 2004. „Prezidentovo právo zákon nepodepsat a vrátit Parlamentu“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 77-83. Jirásek, Jiří. 2004. „Může nebo musí prezident schválený zákon podespat?“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 85-92. Podklady pro diskusi: Procházka, Antonín. 2004. „Prezident nepodepsal zákon – ústavu neporušil“. Hospodářské noviny 11. 5. 2004, 9. Kudrna, Jan. „Politika převládla nad ústavou“. Hospodářské noviny 19. 4. 2005, 8. Macháček, David. „Prezident by měl přestat rabovat“. Hospodářské noviny 4. 4. 2005, 8. Petřík, Michal. „Rabování ústavy neznalostí“. Hospodářské noviny 5. 4. 2005, 10. Němeček, Tomáš. „Do třetice o »rabování« ústavy“. Hospodářské noviny 6. 4. 2005, 10. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 353-363. Pavlíček, Václav, Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 205-269. Domácí úkol: všichni studenti si do příštího týdne prostudují přednášky na téma konfliktní linie (cleavages) a utváření stranických systémů, které absolvovali ve 2. ročníku v kurzu Politologie 2 s doc. Broklem. . Týden 7 Přednáška: Konfliktní linie transformace Seminář: Vztahy exekutivy a soudní moci za prezidentství Václava Klause Prezentace: Pavel Novák, Markéta Baldrychová a Veronika Beránková Kysela, Jan. 1994. „Reflexe konstituování »druhého« Ústavního soudu ČR“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 134-147. Podklady pro diskusi: Hrdina, Pavel. „Quo vadis, český právní státe?“. Hospodářské noviny 18. 1. 2005, 8. Kedroň, Radek. „Klaus přitížil soudům“. Hospodářské noviny 11. 3. 2005, 3. Janáčková, Slávka. „Ti, kdo chtějí soudit, by měli zkusit, zač je toho loket“. Hospodářské noviny 16. 3. 2005, 11. Četba: Filip, Jan. 1999. „Ústavní soudnictví v České republice“. In: Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 177-187. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 389-392, 403-406 a 408-411. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 277-310. Koudelka, Zdeněk. 2004. „Konkurence Ústavního a Nejvyššího správního soudu“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 80-84. Klíma, Karel 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 393-402. Šaradín, Pavel a Tomáš Šulák. 2002. Krajské volby 2000. Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého, 12-31. . Týden 8 Přednáška: Vývoj stranického systému v letech 1990-1992, rozdělení ČSFR Vývoj PSČR v letech 1992-1996. Stranický systém a hlavní politické události Seminář: Je KSČM demokratickou stranou? Měla by ČSSD přistoupit na vládní spolupráci s KSČM? Prezentace: Tomáš Janíček, Martin Šinkner a Pavel Pánek Fiala, Petr a Mareš, Miroslav. 1999. „KSČM a koalice Levý blok. Formování české levice a otázka transformace komunistické strany“. Politologický časopis 6, č. 2, 183-206. Podklady pro diskusi: „Otázky Václava Moravce“. In: Česká televize, 18. 9. 2005 http://www.ct24.cz/vysilani/?id=68245&porad=2271&dattum= Jurman, Miroslav. 2005. „Pusťme konečně komunisty do hry...“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Ženíšek, Marek. 2005 „... a ohrozíme svobodu i byznys“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Bouška, Josef. „Jedině izolace KSČM změní. Snad“. Hospodářské noviny 2. 5. 2005, 11. Cvek, Boris. „Moderní, levicová. Lživá jako vždy“. Hospodářské noviny 28. 6. 2005, 8. Klaus, Václav. „Spor s komunistickou ideologií a praxí si neulehčujme lacinou rétorikou“. Lidové noviny 28. 4. 2003, 9. Urbánek, Karel. 1989. „Zpráva předsednictva a ÚV KSČ pro mimořádný sjezd KSČ 20. 12. 1989“. In: Strana demokratického socialismu, http://www.sds.cz/docs/prectete/e_kolekt/zpuv1989.htm Četba: Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-217. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 13-28. Novák, Miroslav. 1999. „Utváření stranického systému v českých zemích. Analýza dosavadnách trendů a výhledy do budoucna“. Politologický časopis 6, č. 2, 133-145. Strmiska, Maxmilián. 1999. „Utváření českého multipartismu: příběh na pokračování“. Politologický časopis 6, č. 2, 162-169. . Týden 9 Přednáška: Vývoj PSČR v letech 1996-1998. Stranický systém a hlavní politické události. Volby 1998 a cesta k tzv. opoziční smlouvě. Volební reforma 1998-2000 Seminář: V čem spočívá důvod dvojí volební porážky ODS? Měla by být ODS více univerzální stranou? Poučila se ODS z volební porážky v letech 1998 a 2002? Prezentace: Kateřina Kupečková, Radka Kubelková a Klára Marková Beneš, Miroslav a kol. 2002. „Volby do PS PČR 2002 - analýza volební kampaně ODS“. In: ODS, http://www.ods.cz/knihovna/dokument.php?ID=97 Klíma, Michal. 2004. „Problémy pravice, problémy ODS. »Catch-allism« je podmínkou modernizace“. Politologický časopis 11, č. 4, 393-411. Podklady pro diskusi: Kamberský, Petr. 2005. „Bože, ochraňuj nám ODS“. Hospodářské noviny 19. 8. 2005, 11. Hamerský, Milan. 2005. „Jak může ODS získat 40 %“. Hospodářské noviny 6. 9. 2005, 11. Jelínek, Lukáš. 2002. „Opravdu divný spolek“. Literární noviny 13, č. 47, 3. Žák, Václav. 2002. „Je ODS vůbec schopna sebereflexe?“. MF Dnes 31. 7. 2002, 6. Klaus, Václav. 2002. „Další fáze pokusu o zvrat“. MF Dnes 18. 9. 2002, 6. Kučera, Vladimír. 2002. „ODS. ikony a svaté knihy“. MF Dnes 13. 11. 2002, 8. Pehe, Jiří. „ODS po povodních“. Literární noviny 13, č. 37, 3. Četba: Kunc, J. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 217-223. Fiala, P., Hloušek, V. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 28-41. Klíma, Michal. 1999. „Skrytá tichá velká koalice“. Politologický časopis 6, č. 2, 170-182. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 34-41. Klíma, Michal. 1999. „Volební reforma v České republice v letech 1998-2000“. Politologický časopis 7, č. 3, 223-241. . Týden 10 Přednáška: Politické strany v právním řádu ČR Financování politických stran v ČR Seminář: Ideově-programový profil ODS a KDU-ČSL: porovnejte programové teze ODS a KDU-ČSL a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Hana Špičáková, Renata Honsová a Jiřina Hochbergerová Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 28-31, 39-43, 48-51, 57-61, 64-67, 70-74, 78-83, 85-87. Četba: Šimíček, Vojtěch. 1999. „Politické strany v právním řádu“. In. Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 187-193. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 258-269. Outlý, Jan. 2003. „Vývoj státního financování politických stran v ČR“. Politologická revue 9, č. 1, 139-153. . Týden 11 Přednáška: Volby 2002 a následný vývoj. Seminář: Ideově-programový profil ČSSD a KSČM: porovnejte programové teze ČSSD a KSČM a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Roman Tajovský, Milan Peterka a Martin Půlpán Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 26-30, 35-38, 43-48, 56-57, 61-63, 69-70, 72-73, 77-81, 84-86 . Týden 12 Spojená přednáška + seminář: Klientelismus a politická korupce v PSČR Přednáší Davida Ondráčka, M.A. (Transparency International ČR). Účast na této přednášce je povinná. . Týden 13 Spojená přednáška + seminář: Volební účast a struktura voličů stran v ČR Přednáší PhDr. Lukáš Linek (Sociologický ústav AV ČR). Účast na této přednášce je povinná. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Tituly jsou uvedeny výše tak, aby navazovaly na přednášku v daném týdnu. Další literatura bude doplněna. |
Literatura doporučená studentům | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V kurzu budou sledovány a analyzovány jak společné charakteristiky zemí Latinské Ameriky, tak bude věnován dostatečný prostor jednotlivým case studies. Výuka bude probíhat formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min), přičemž přednášky budou zaměřeny zejména vývoj a současný stav politických systémů latinskoamerických zemí. Semináře se pak budou koncentrovat především na analýzu klíčových rysů a aspektů latinskoamerických systémů jako je například problematika populismu, militarismu, prezidencialismu, aplikace marxismu apod., a to jak z historické tak současné perspektivy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu, který navazuje na předmět Politické dějiny Latinské Ameriky a je určen pro poluchače navazujícího magisterského oboru Politologie - latinskoamerická studia, je seznámit posluchače s moderním vývojem a typickými rysy politických systémů latinskoamerických zemí. Po absolvování tohoto kurzu by studenti měli být schopni analyzovat politické děje v jednotlivých státech Latinské Ameriky a v neposlední řadě by měli nahlížet dnešní vývoj latinskoamerického regionu v širších historicko-společenských souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | seznámení se strukturou kurzu rozdělení prezentací Přednáška: Andské země – Peru Seminář: Třetí vlna demokratizace Literatura pro prezentaci: Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 33-52. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Mainwaring, Scott, Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. "Latin America Democratization since 1978". In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 14-59. Dostupné zde. Přednáška: Andské země – Bolívie Seminář: Indigenismus, etnický nacionalismus Literatura pro prezentaci: Webber, Jeffery R. "Indigenous Struggle in Latin America: The Perilous Invisibility of Capital and Class." Latin American Politics & Society. Vol. 49, No. 3, Fall 2007, 191-205. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Van Cott, Donna Lee. 2000. "Party System Development and Indigenous Populations in Latin America. The Bolivian Case." Party Politics, Vol. 6, No. 2, 155-174. Dostupné zde. Přednáška: Andské země – Chile Seminář: Prezidencialismus vs. parlamentarismus Literatura pro prezentaci: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 156-182. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Měšťánková, Petra. 2006. "Parlamentarismus versus prezidencialismus: Problémy institucionálního rámce v Latinské Americe. Srovnání případů Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika." Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Politologica 5, Olomouc: Vydavatelství UP. Dostupné mj. i zde. Přednáška: Venezuela Seminář: Chávez efekt a socialismo del siglo XXI. Literatura pro prezentaci: Yanes, Hernán. 2005. The Cuba-Venezuela Alliance: "Emancipatory Neo-Bolivarismo" or Totalitarian Bolivarismo. Institute for Cuban and Cuban-American Studies, University of Miami, Occasionaly Papers Series, Dcemeber 2005. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Hidalgo, Manuel. 2008. ‘Not That Way, Commander’: ‘21st Century Socialism’ Checked by Referendum. Real Instituto Elcano. Dostupné zde. Přednáška: Kolumbie, Ekvádor Seminář: Aplikace marxismu Literatura pro prezentaci: Becker, Marc. 2006. "Mariátegui, the Comintern, and the Indigenous Question in Latin America." Science & Society. Vol. 70 Issue 4, Oct 2006, 450-479. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University, 212-245. Dostupné zde. Přednáška: Brazílie Seminář: (Latinsko)americká integrace Literatura pro prezentaci: Sanahuja, José Antonio. 2008. "From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, dostupné zde). Povinná četba pro všechny: José Briceño Ruiz. 2007. The new regionalism in South America. From SAFTA and the South American Community of Nations. Paper presented at the 48Th Conference of the International Studies Association, Chicago, IL. February 28th – March 3rd 2007. Dostupné zde. Přednáška: Argentina Seminář: Militarismus, caudillismus, (neo)populismus Literatura pro prezentaci: Weyland, Kurt. 2001. "Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics." Comparative Politics, Vol. 34, No. 1, Oct. 2001, 1-22. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 73-106. Dostupné zde. Chalupa, Jiří. 2008. "Státníci v uniformách." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, česká verze textu dostupná zde) Přednáška: Paraguay a Uruguay Guatemala, Salvador, Nikaragua Seminář: Guerilly, občanské války Literatura pro prezentaci: Guevara, Ernesto Che. 1961. Guerrilla Warfare. (CHAPTER I: GENERAL PRINCIPLES OF GUERRILLA WARFARE). Dostupné zde. Vyšlo i v češtině: Guevara, Ernesto Che. 1961. Partyzánská válka. Praha : Naše vojsko. (kapitola 1) Povinná četba pro všechny: Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Dosutpné zde. Přednáška: Mexiko (odevzdání eseje) Seminář: Levicová vlna 2006? Literatura pro prezentaci: Castañeda, Jorge G. 2006."Latin America's Left Turn". Foreign Affairs , May/June 2006. Dostupné zde. Arias, Oscar. 2006. „Latin America’s shift to the centre”. The Washington Post, Washington, 15. 3. 2006. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Analysis. November 2005 – December 2006“. Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. Dostupné zde. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) |
Literatura doporučená studentům | Bethell, L. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Boff, Leonardo; Boff, Clodovis; Gloserová, Marta (překladatel): Výkřik chudoby z pohledu víry. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 55-60. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003. Crabtree, John: Towards Democratic Viability: The Bolivian Experience. Gordonsvile 2000. Daremblum, Jaime. 2007. Leftism and Populism in Today's Latin America: Is Chavismo Contagious? Hudson Institute. Dostupné zde. Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Falcoff, Mark – Valenzuela, Arturo – Purcell, Susan Kaufman: Chile: Prospect for Democracy. New York 1999. Garretón, M. A. 2003. Incomplete Democracy: Political democratization in Chile and Latin America. Chapel Hill a London: The University of North Carolina Press. Gutierrez, Gustavo – Estival, Mireille: Rozhovor s otcem teologie osvobození. Teologické texty, 2, 1991, č. 1, s. 35–36. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Chalupa, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha 1999. Jiránek, Tomáš: Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal. Historie a vojenství, 43, 1994, č. 4, s. 40-49. Kenney, Charles D.: The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978 – 2001. Comparative Political Studies, Vol. 36, No. 10, December 2003, pp. 1210–1239. Klíma, Jan: Simon Bolívar. Praha 2007. Klíma, Jan: Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové 1996. Kunc, Jiří: Kapitoly z dějin Latinské Ameriky. Ostrava 1994. Maccisse, Camilo – Hroch, Pavel (překladatel): Velká témata teologie osvobození. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 50-54. Morales, Waltraud Q.: A Brief History of Bolivia. New York 2004. Oliveros, Roberto – Hroch, Pavel (překladatel): Teologie osvobození: její zrod, růst a konsolidace. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 40–49. Oppenheim, Hecht Lois: Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford 1999. Pečínka, Pavel: Od Guevary k Zapatistům. Brno 1998. Sigmund, Paul E.: Chile. In: Wiarda, Howard J. – Kline Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford. Skidmore, T. E. a Smith, P. H. 1992. Modern Latin America. New York a Oxford: Oxford University Press. Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Urban, Vít: Katolická radikální levice v Latinské Americe šedesátých let. Mezinárodní politika, 25, 2001, č. 3, s. 8-9. Van COTT, Donna Lee: Bolivia: The Construction of a Multiethnic Dmocracy. In: Wiarda, Howard J. – Kline, Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford, pp. 331–349. Ward, J. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings institution press. ZUNES, Stephen: The United States and Bolivia, The Taming of a Revolution, 1952 – 1957. Latin American Perspectives, Issue 120, Vol. 28, No. 5, September 2001, pp. 33–49. Odborné časopisy Comparative Politics Bulletin of Latin American Research Journal of Democracy Journal of Latin American Studies Latin American Perspectives Latin American Politics and Society Political Science Quarterly Výzkumná centra, instituty a knihovny Biblioteca Jurídica Virtual (UNAM) www.bibliojuridica.org Center for Strategic and International Studies (Americas Program) www.csis.org Centro de Investigación para el Desarrollo, A. C. (CIDAC) www.cidac.org Consejo Latinoamericano de Ciencias Sociales (CLACSO) http://www.clacso.org/ The Hellen Kellog Institute http://www.nd.edu/~kellogg Political Database of the Americas http://www.georgetown.edu/pdba/english.html |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Prezentace na zadané téma ze zadaného zdroje: kurz KPSL je zřízen ve WebCT nabídka textů pro prezentaci je přístupná zde + ve WebCT každý student se musí přihlásit přes WebCT na jednu prezentaci rozsah prezentace cca 7-9 normostran prezentace nemusí být psána ve formě souvislých vět, může mít podobu výpisků deadline na odevzdání vypracovaných prezentací je 11. května 2008 všechny prezentace budou odevzdány = nahrány prostřednictvím příslušného nástroje do WebCT dne 13. května 2008 budou všechny odevzdané prezentace zveřejněny/zpístupněny vyučující ve WebCT Zkouška Zkouška bude probíhat písemnou a ústní formou. K ústní části projdou ti studenti, kteří písemnou část zkoušky absolvují minimálně na 65 %. Součástí písemné části zkoušky bude: 1. Prověření znalostí z přednášek. 2. Prověření znalostí povinné četby. Součástí ústní části zkoušky bude: 1. Prověření znalostí z přednášek. 2. Prověření znalostí povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Níže uvedené charakteristiky se vztahují k akademickému roku 2005/2006. V základních atributech však dokumentace předmětu zůstává stejná. Cíl kurzu Kurz má posluchačům poskytnout základní orientaci v oblasti teorie politických stran a stranických systémů. Zaměří se nejprve na témata zkoumající politickou stranu jako individuální instituci, její vnitřní organizaci a procesy. Následuje okruh přednášek vysvětlujících utváření politických stran v Evropě v souvislosti s konfliktními liniemi ve společnostech, který poslouží jako východisko pro závěrečné představení nejfrekventovanějších typologií stranických systémů a možností jejich analýzy. Kurz je zaměřen na teorii politických stran a stranických systémů. Případové studie jednotlivých zemí jsou součástí výuky v dalších předmětech, především v kurzech Mgr. Dočekalové Politické systémy USA a západoveropských zemí a Politické systémy východoevropských zemí. Metody výuky Jedna 45 minutová přednáška a jeden seminář týdně. Cílem vyučujícího bude využít při přednáškách tam, kde to bude účelné, multimediálních pomůcek a aplikací. Podklady k přednáškám ve formátu MS PowerPoint budou publikovány ke stažení v elektronické knihovně Dilleo. Vyučující však negarantuje zpracování PPT prezentací ke všem přednáškám! Semináře jsou koncipovány tak, aby podpořily diskusi studentů nad zadanými tématy. Na rozdíl od obvyklých metod seminární výuky se v tomto kurzu nevyžaduje přednesení referátu. Vždy ve stanovenou dobu před seminářem bude formou online testu prověřena znalost zadané seminární četby a celý seminář pak bude věnován diskusi nad ní. Na začátku vybraných seminářů vyučující pověří dva libovolné studenty, aby v cca 5 minutách přednesli oponující si stanoviska k zadané otázce. Zbytek seminární skupiny pak tato stanoviska rozebere. Četba označená jako „studijní literatura“ je vhodným zdrojem pro přípravu na zkoušku. Povinnou seminární četbou jsou tituly uvedené pod tématem semináře. Symbol # před titulem znamená, že jej lez zapůjčit v Knihovně UHK. Značka * znamená, že jeho kopie je k dispozici ve WebCT. Online testy ze seminární četby budou probíhat prostřednictvím aplikace WebCT. Na úvodní hodině bude stanoven stálý termín, v němž budou testy ve WebCT zpřístupňovány. Půjde o pevně stanovený 10-20 minutový interval, po jehož uplynutí se test ve WebCT opět znepřístupní. Student je povinen si na tuto dobu zajistit přístup k internetu – doma, v multimediální učebně fakulty, v internetové kavárně či jinde dle svého uvážení. Požadavky na ukončení Vzhledem k tomu, že v důsledku několika plánovaných pracovních cest vyučujícího se přímá výuka uskuteční jen v 9 týdnech, akceptuje se pouze 1 neúčast na semináři. Zápočet bude udělen studentovi, který tento požadavek splní, bude se aktivně podílet na seminární diskusi a uspěje v 6 z 9 seminárních testů. Kurz bude ukončen formou písemného testu z témat přednášek. Způsob hodnocení 50 % známky bude tvořeno výsledky seminárních testů, 50 % závěrečným testem. Hodnocení seminárních testů i závěrečného testu: 100 až 90 % ... výborně až 80 % ... velmi dobře až 70 % ... dobře |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu . Týden 1 Př.: Úvodní setkání, seznámení s organizací kurzu. Sem.: Nekoná se . Týden 2 Př.: Co jsou politické strany a jaké plní funkce Studijní literatura Základní * LaPalombara, Joseph a Weiner, Myron. 1990. „The Origin of Political Parties.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 25-30. *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 14-75. Doplňující # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 17-48. *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 13-35. Sem.: Nekoná se . Týden 3 Př.: Organizace politických stran I: modely a vývojové proměny Studijní literatura Základní * Katz, Richard S. a Mair, Peter. 1995. "Changing Models of Party Organization and Party Democracy. The Emergence of the Cartel Party." Party Politics 1, č. 1, 5-28. * Duverger, Maurice. 1990. „Caucus and Branch, Cadre Parties and Mass Parties“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 37-45. * Neumann, Sigmund. 1990. „The Party of Democratic Integration“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 46-49. * Kirchheimer, Otto. 1990. „The Catch-All Party“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 50-60. Doplňující *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 35-64. Sem.: Co nám o stranách říká způsob, jakým vybírají kandidáty? Seminární četba *# Linek, Lukáš a Outlý, Jan. 2005. „Výběr kandidátů do Evropského parlamentu v hlavních českých politických stranách.“ Politologický časopis 12, č. 1, 3-26. . Týden 4 Př.: Organizace politických stran II: současné teorie Studijní literatura Základní * Panebianco, Angelo. 1988. Political Parties: Organization and Power. Cambridge: Cambridge University Press, 262-274. * Koole, Ruud. 1994. „The Vulnerability of the Modern Cadre Party in the Netherlands.“ In: How Parties Organize. Eds. Richard S. Katz a Peter Mair. London: SAGE, 278-303. Doplňující * Outlý, Jan. 2005. Financování politických stran ve vybraných stranických a volebních systémech. Olomouc: Univerzita Palackého. Disertační práce, 24-42. Sem.: Potřebují ještě politické strany členy? Seminární četba * Dalton, Russell J. 2000. „The Decline of Party Identifications.“ In: Parties without Partisans. Political Change in Advanced Industrial Democracies. Eds. Russell J. Dalton a Martin P. Wattenberg. Oxford: Oxford University Press, 19-36. * Mair, Peter a Biezen, Ingrid van. 2001. „Party Membership in Twenty European Democracies, 1980-2000.“ Party Politics 7, č. 1, 5-21. (Tento článek není nezbytné číst, studenti jej mohou využít jako zdroj relativně aktuálních údajů o vývoji členské základny evropských stran.) . Týden 5 Př.: Konfliktní linie v západní Evropě Studijní literatura Základní * Lipset, Seymour M. a Rokkan, Stein. 1990. „Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 91-138. Doplňující *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 263-274. # Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 11-41. *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65-137. Sem.: Jsou politické strany institucemi veřejného zájmu? Seminární četba * Biezen, Ingrid van. 2004. „Political Parties as Public Utilities.“ Party Politics 10, č. 6, 701-722. . Týden 6 Služební cesta – výuka se nekoná . Týden 7 Př.: Proměny konfliktních linií v Evropských zemích a konfliktní linie transformace Studijní literatura Základní *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 275-306. Doplňující # Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 41-54. Sem.: Proč politické strany přetrvávají, změnily-li se podmínky, za nichž vznikly? Seminární četba * Pizzorno, Alessandro. 1990. „Parties in Pluralism.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 61-72. * Flanagan, Scott C. a Dalton, Russell J. 1990. „Models of Change.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 232-246. . Týden 8 Služební cesta – výuka se nekoná . Týden 9 Studijní týden . Týden 10 Př.: Stranické rodiny Studijní literatura *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 230-262. Sem.: Existují kartelové strany? Seminární četba * Detterbeck, Klaus. 2005. „Cartel Parties in Western Europe?“ Party Politics 11, č. 2, 173-191. *# Linek, Lukáš. 2002. „Co ne/dělat s teorií kartelové strany?“ Politologická revue 8, č. 2, 117-133. . Týden 11 Př.: Co jsou stranické systémy. Typologie nesoutěživých systémů Studijní literatura # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 123-134 a 219-243. Sem.: Představují strany zelených, nové levice či extrémně pravicové strany nebezpečí pro etablované strany? Seminární četba * Inglehart, Ronald. 1990. „The Nature of Value Change.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 247-252. * Inglehart, Ronald. 1990. „From Class-Based to Value-Based Politics.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 266-282. . Týden 12 Př.: Typologie soutěživých systémů I Studijní literatura Základní *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 139-230. Doplňující * Blondel, Jean. 1990. „Types of Party System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 302-310. * Duverger, Maurice. 1990. „The Two-Party System and the Multiparty System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 285-295. # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 135-218, nebo (kratší verze doplňující četby Sartoriho pro tento a 13. týden): * Sartori, Giovanni. 1990. „A typology of Party Systems.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 316-349. Sem.: Jaký vliv na charakter stran má evropská integrace? Seminární četba * Landrech, Robert. 2002. „Europeanization and European Parties. Towards a Framework for Analysis.“ Party Politics 8, č. 4, 389-403. . Týden 13 Př.: Typologie soutěživých systémů II Studijní literatura Základní (stejná jako v předchozím týdnu) *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 139-230. Doplňující (stejná jako v předchozím týdnu) * Blondel, Jean. 1990. „Types of Party System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 302-310. * Duverger, Maurice. 1990. „The Two-Party System and the Multiparty System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 285-295. # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 135-218, nebo (kratší verze doplňující četby Sartoriho pro tento a 12. týden): * Sartori, Giovanni. 1990. „A typology of Party Systems.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 316-349. Sem.: Jaké typy stran a stranických systémů se uplatnily v České republice? Seminární četba # Pšeja, Pavel. 2005. Stranický systém České republiky. Politické strany a jejich vývoj 1989-1998. Brno: CDK, 135-151. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Viz výše u jednotlivých témat přednášek. |
Literatura doporučená studentům | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Kurz Politické systémy zemí střední a východní Evropy je jednosemestrálním kurzem. Jeho cílem je přiblížit studentům fungování politických soustav v zemích střední a východní Evropy. U posluchačů je žádoucí znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických a volebních systémů či teorie tranzice, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní státy v postkomunistickém regionu. Kurz vychází z komparativní politologie. Zahrnuje jak případové studie, které pokrývají politické systémy jednotlivých států daného regionu, tak i komparativní přístup, kdy se zaměřuje se na vybraná témata z politických systémů těchto zemí (např. tranzice, konsolidace, typy režimů, exekutiva, legislativa atd.). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o politice v středo- a východoevropských zemích. Měli by porozumět problematice tranzice a konsolidace politických systémů těchto zemí. Měli by porozumět funkcím jednotlivých institucí zákonodárné, výkonné a částečně soudní moci daných zemí, způsobu jejich ustavování, stejně jako ústavním procesům či vzájemným interakcím jednotlivých orgánů. Měli by rovněž porozumět vývoji stranických systémů a politických stran v těchto zemích. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a aktuální politickou situaci v daných státech. Nezbytnou součástí kurzu je srovnávání politických procesů a politických institucí napříč zeměmi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata kurzu: Uvedení kurzu: témata a země pokryté kurzem, představení relevantních konceptů. Politický a stranický systém Ruska. Politický a stranický systém Ukrajiny. Politický a stranický systém Moldavska (vč. problematiky Podněsterské moldavské republiky). Politický a stranický systém Běloruska. Politické a stranické systémy Litvy, Lotyšska a Estonska. Politický a stranický systém Bulharska. Politický a stranický systém Rumunska. Politické a stranické systémy zemí bývalé Jugoslávie (tj. Slovinska, Chorvatska, Srbska, Makedonie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Kosova). Politický a stranický systém Albánie. Politický a stranický systém Polska. Politický a stranický systém Maďarska. Politický a stranický systém Slovenska. Závěrečné shrnutí. Povaha nedemokratických komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy do roku 1989. Tranzice v zemích střední a východní Evropy. Konsolidace politických systémů zemí střední a východní Evropy. Typy režimů, hybridní režimy. Kvalita demokracie v postkomunistických zemích. Legislativa v zemích střední a východní Evropy. Exekutiva v zemích střední a východní Evropy. Volby a volební systémy v zemích střední a východní Evropy, kvalita voleb. Stranické rodiny v zemích střední a východní Evropy. Politické strany a stranické systémy v zemích střední a východní Evropy. Nástupnické komunistické strany. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav a kol. 2008. Komparace politických systémů III. Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha: VŠE - Oeconomica. Hlaváček, Petr a Holzer, Jan. 2005. „Lukašenkovo Bělorusko. Případová studie nedemokratického režimu“. Středoevropské politické studie 7, č. 4. Další studijní literatura (zaměřená na komparativní témata) je specifikována vždy na začátku semestru. |
Literatura doporučená studentům | Bunce, Valerie, Wolchik, Sharon L. 2011. Defeating authoritarian leaders in postcommunist countries. New York: Cambridge University Press. Cabada, Ladislav, Dvořáková, Vladimíra a kol. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Cabada, Ladislav. 2005. Politický systém Slovinska. Praha: SLON. Dančák, Břetislav, Pospíšil, Ivo a Rakovský, Adam. 1999. Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Herbut, Ryszard a kol. 2003. Středoevropské systémy politických stran, Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Holzer, Jan, Strmiska, Maxmilián a kol. 2002. Politické strany ve střední a východní Evropě. Ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Grzymała-Busse, Anna Maria. 2007. Rebuilding Leviathan: party competition and state exploitation in post-communist democracies. Cambridge: Cambridge University Press. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír, eds. 2001. Rudí a růžoví. Transformace komunistických stran. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan, Balík, Stanislav. 2007. Postkomunistické nedemokratické režimy. Studie k proměnám politické teorie v posttranzitivním čase. Brno: CDK. Holzer, Jan, ed. 2000. Komunistické strany v postsovětských stranicko-politických soustavách. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan. 2001. Politický systém Ruské federace. Brno: CDK. Holzer, Jan. 2004. Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno: CDK. Kavaliauskas, Tomas. 2012. Transformations in Central Europe between 1989 and 2012 : geopolitical, cultural, and socioeconomic shifts. Lanham : Lexington Books. Kubát, Michal et al. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán. Kubát, Michal. 2005. Demokracie v Polsku. Politický systém Polské republiky (1989-2005). Praha: SLON. McFaul, Michael, Stoner-Weiss, Kathryn, eds. 2010. After the collapse of communism: comparative lessons of transitions. New York: Cambridge University Press. Rose, Richard, Mishler, William a Munro Neil. 2011. Popular support for an undemocratic regime: the changing views of Russians. Cambridge: Cambridge University Press. Szomolányi, Soňa, ed. 2005. Spoločnosť a politika na Slovensku. Cesty k stabilite 1989 - 2004. Bratislava: Univerzita Komenského. Šmíd, Tomáš, Vaďura, Vladimír. 2007. Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Brno: CDK. Tavits, Margit. 2013. Post-communist democracies and party organization. New York : Cambridge University Press. Taylor, Brian D. 2011. State building in Putin's Russia: policing and coercion after communism. New York: Cambridge University Press. White, Stephen; Pravda, Alex; Gitelman Zvi, eds. 2001. Developments in Russian Politics 5. Durham: Duke University Press. White, Stehpen, Batt, Judy, Lewis Paul. G. 2007. Developments in Central and East European Politics 4, Durham: Duke University Press White, Stephen. 2011. Understanding Russian politics. Cambridge: Cambridge University Press. Wolchik, Sharon, L. and Curry Jane, eds. 2011. Central and east European Politics: from communism to democracy. 2nd edition. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. Relevantní články z odborných periodik - např.: East European Politics and Societies Journal of Democracy Problems of Post-Communism Středoevropské politické studie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška je ústní a je hodnocena na škále výborně - velmi dobře - dobře - nevyhověl/a. |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Dočekalová Pavla | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Cílem kurzu Politické systémy USA a západoevropských zemí je přiblížit studentům fungování demokratických politických systémů v zemích západní Evropy a v USA a zaměřit se na hlavní témata, která jsou se západoevropskou politikou, potažmo americkou politikou spojena. Kurz vychází z komparativní politologie. Část výuky je koncipovaná jako případové studie, které pokrývají politické systémy vybraných států (USA, VB, Francie, Irsko, SRN, Rakousko, Švýcarsko - ostatní státy jsou předmětem dalšího semestru, tj. kurzu KPSUZE2). Dále se kurz zaměřuje na srovnávání hlavních rysů politických systémů západeovropských států a USA, přičemž pozornost je v tomto semestru upřena zejména na institucionální aspekty politických systémů. U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní státy v západní, severní a jižní Evropě a na USA. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o tom, jak fungují politické systémy v USA a části západoevropských zemí a jaké se tam etablovaly politické strany a stranické systémy. Měli by porozumět dělbě moci a vzájemným vztahům mezi institucemi zákonodárné (parlamenty) a výkonné moci (hlavy států, kabinety), měli by porozumět tématům vertikální dělby moci, ústavním rámcům a kontrole ústavnosti. Měli by být schopni instituce srovnávat napříč zeměmi a klasifikovat je. Měli by znát hlavní aktéry západoevropské/americké politiky. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a dění v západoevropských státech a USA. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata kurzu: 1. Uvedení kurzu: komparace západoevropských systémů a USA – témata a země pokryté kurzem, klíčové koncepty a modely komparativní politologie. 2. Politický a stranický systém USA: model prezidentského systému. 3. Politický a stranický systém Velké Británie: westminsterský model demokracie. 4. Politický a stranický systém Irska. 5. Politický a stranický systém Francie: systém 5. republiky. 6. Politický a stranický systém SRN: racionalizovaný parlamentarismus. 7. Politický a stranický systém Švýcarska: demokracie sui generis. 8. Politický a stranický systém Rakouska: klasický republikánský parlamentarismus. Exekutiva v USA a západoevropských zemích: prezidenti, premiéři a kabinety. Evropské monarchie v 21. století. Legislativa v USA a západoevropských zemích: parlamenty a jejich struktura. Druhé komory parlamentů. Ústavy, soudci a kontrola ústavnosti v USA a západoevropských zemích. Přímá demokracie v západní Evropě: iniciativy a referenda. Úrovně vládnutí (federalismus, regionalismus, devoluce). Lokální politika v západoevropských zemích. Mimoparlamentní politika – zprostředkování hospodářských a sociálních zájmů v západní Evropě. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2008. Základní modely demokratických systémů: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University PressŘíchová, Blanka a kol. 2009. Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů. . Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. (Relevantní kapitoly) |
||
Literatura doporučená studentům | Altman, David. 2011. Direct Democracy Worldwide. New York: Cambridge University Press. Burnham, Peter, Lutz Karin Gilland, Grant, Wyn, Layton-Henry Zig. 2008. Research Methods in Politics. 2nd Edition. Basingstoke a New York: Palgrave Macmillan. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Dvořáková, Vladimíra. 2002. Spojené státy americké. Společnost a politika. Praha: Libri. Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd. Opladen: Leske + Budrich. Fitjar, Rune Dahl. 2010. The Rise of Regionalism. Causes of Regional Mobilization in Western Europe. Oxon and New York: Routledge. Grossman, Emiliano, Sauger, Sauger Nicolas, eds. 2010. France´s Political Institution at 50. London: Routledge. Hague, Rod, Harrop, Martin. 2004. Comparative Government and Politics. An Introduction. 6th edition. Basingstoke a New York: Palgrave Macmillan. Cheibub, José Antonio. 2007. Presidentialism, Parliamentarism, and Democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Janda, Kenneth, 1998. Výzva demokracie : systém vlády v USA. Praha : Sociologické nakladatelství. Jüptner, Petr, Polinec, Martin, Švec, Kamil, eds. 2007. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. John, Peter. 2001. Local Governance in Western Europe. London: Sage Publications. Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65–137. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Landman, Todd. 2004. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. 2. vydání. London a New York: Routledge. LeDuc, Lawrence, Niemi, Richard G., Norris, Pipa, eds. 2002. Comparing Democracies 2: New Chalanges in the Study of Elections and Voting. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven and London: Yale University Press. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde. Perottino, Michel. 2005. Francouzský politický systém. Praha: SLON Rovná, Lenka A. 2004. Kdo vládne Británii? Praha: Sociologické nakladatelství. Růžička, Jan, Kozák, Kryštof. 2008. Úpadek amerického federalismu? : posilování federální vlády na prahu 21. století. Praha: Karolinum. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Strom, Kaare, Müller, Wolfgang, C. 2003. Coalition governments in Western Europe. Oxford : Oxford University Press Šlosarčík, Ivo. 2007. Politický systém Irska. Praha: SLON. Vetter, Angelika, Kersting, Norbert, eds. 2003. Reforming Local Government in Europe. Opladen: Leske + Budrich. Odborné články ze zahraničních i českých periodik zabývající se tématy, která tento kurz pokrývá. |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem. Přesné podmínky pro udělení zápočtu jsou na daný akademický rok specifikovány v sylabu na webu Katedry politologie. Obecně je udělení zápočtu podmíněno absolvováním zápočtového testu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Dočekalová Pavla | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
Forma zkoušky | u - ústní | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
||
Prerekvizity |
|
||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Kurz KPSUZE 2 bezprostředně navazuje na prerekvizitní předmět KPSUZE1, který probíhá v zimním semestru. Cílem tohoto předmětu je přiblížit studentům fungování demokratických politických systémů v zemích západní Evropy a zaměřit se na hlavní témata, která jsou se západoevropskou politikou spojena. Kurz vychází z komparativní politologie. Část výuky je koncipovaná jako případové studie, které pokrývají politické systémy vybraných států, konkrétně těch zemí, které nebyly součástí předchozího semestru. Jedná se o státy jižní Evropy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko), o země Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), o severské státy (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Island) a o další evropské státy (Malta, Kypr, mikrostáty). Část výuky se zaměřuje na srovnávání vybraných aspektů politických systémů západeovropských států, přičemž pozornost je v tomto semestru zaměřena na jedny z hlavních politických aktérů, tj. politické strany. Budou tedy prováděny analýzy jednotlivých stranických rodin a jejich hlavních reprezentantů v západní Evropě. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat, jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní (výše uvedené) státy v západní, severní a jižní Evropě. Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o tom, jak fungují politické systémy v části západoevropských zemí a jaké se tam etablovaly politické strany a stranické systémy. Měli by porozumět dělbě moci a vzájemným vztahům mezi institucemi zákonodárné (parlamenty) a výkonné moci (hlavy států, kabinety), měli by porozumět tématům vertikální dělby moci, ústavním rámcům a kontrole ústavnosti. Měli by znát specifika politického systému v ministátech. Měli by být schopni instituce i politické strany srovnávat napříč zeměmi a klasifikovat je. Měli by znát hlavní aktéry západoevropské politiky. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a dění v západoevropských státech. |
||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata kurzu: 1. Uvedení kurzu: témata a země pokryté předmětem, základní zdroje ke studiu příslušných politických systémů. 2. Politický a stranický systém Itálie. 3. Politický a stranický systém Španělska. 4. Politické a stranické systémy Portugalska a Řecka. 5. Politické a stranické systémy zemí Beneluxu. 6. Politické a stranické systémy severských zemí. 7. Politické a stranické systémy ostatních západoevropských států (Kypr, Malta, Andorra, San Marino, Monako, Lichtenštejnsko, Vatikán). 8. Závěrečné komparativní shrnutí politických systémů západoevropských zemí. Stranické rodiny + literatura 1. Teorie stranických rodin. Mair, Peter a Mudde, Cas. 1998. „The Party Family and its Study.“ Annual Review Political Science 1, 211–229. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 11–23. 2. Stranická rodina sociálnědemokratických stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 231–234. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 59–81. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 27–33. (Knihovna UHK) 3. Komunistické strany v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 234–237. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 99–111. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 55–63. 4. Zelené strany v západní Evropě a nová levice. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 237–241. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 130–136. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 83–89. 5. Stranická rodina křesťanskodemokratických stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 241–246. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 81–99. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 155–162. 6. Stranická rodina konzervativních stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 245–247. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 44–59. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 183–187. 7. Stranická rodina liberálních stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 247–250. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 31–46. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 125–133. 8. Agrární strany/strany středu v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 247–251. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 112–115. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 105–111. 9. Stranická rodina krajní pravice v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 252–256. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 125–130. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 209–216. 10. Regionální, etnické a etnicko-regionální strany v západní Evropě. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 115–125. Springerová, Pavlína. 2010. Analýza vývoje a činnosti moravistických politických subjektů v letech 1989-2005. Brno: CDK, 16–29. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 235–237. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2008. Základní modely demokratických systémů: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Říchová, Blanka a kol. 2009. Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. (Relevantní kapitoly) Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing. (Vybrané části). Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill. (Kapitola o stranických rodinách). |
||
Literatura doporučená studentům | Art, David. 2011. Inside the Radical Right. The Development of Anti-Immigrant Parties in Western Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Brans, Marleen, De Winter, Lieven, Swenden, Wilfried. (eds.). 2009. The politics of Belgium: institutions and policy under bipolar and centrifugal federalism. London: Routledge. Brunclík, Miloš, Havlík, Vlastimil, a Pinková, Aneta. 2011. Skandinávie. Proměny politiky v severských zemích. Praha: Wolters Kluwer. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bull, Martin J., Rhodes Martin (eds.). 2009. Italy: a contested polity. London: Routledge. Carter, Elizabeth. 2005. The extreme right in Western Europe. Success or failure? Manchester and New York: Manchester University Press. Fiala, Petr, ed. 1997. Křesťanské alternativy v politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Featherstone, Kevin (ed.). 2006. Politics and policy in Greece: the challenge of modernisation. London: Routledge. Giddens, Anthony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Hino, Airo. 2012. New challenger parties in Western Europe: a comparative analysis. London: Routledge. Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd.Opladen: Leske + Budrich. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Mammone, Andrea, Godin, Emmanuel, Jenkins, Brian (eds.). 2012. Mapping the Extreme Right in Contemporary Europe. From local to transnational. London and New York: Routledge. Maxwell, Kenneth. 1997. The making of Portuguese democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Mudde, Cas. 2007. Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Østerud, Øyvind (ed.). 2007. Norway in transition: transforming a stable democracy. London: Routledge. Putnam, Robert D. 1993. Making democracy work: civic traditions in modern Italy. Princeton: Princeton University Press. Swenden, Wilfried, Maddens, Bart (eds.). 2009. Territorial party politics in Western Europe. Houndmills: Palgrave Macmillan. Wiarda, Howard J. 1993. Politics in Iberia: the political systems of Spain and Portugal. New York: HarperCollins College Publishers. Odborné články, které se zabývají problematikou politických a stranických systémů zemí západní Evropy: České odborné časopisy např. Politologická revue, Politologický časopis, Acta Politologica (http://acpo.fsv.cuni.cz/), Evropská volební studia (http://ispo.fss.muni.cz/evs) Zahraniční odborné časopisy např. Parliamentary Affairs, Party Politics, West European Politics.... |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet Přesné podmínky pro udělení zápočtu jsou na daný akademický rok specifikovány v sylabu na webu Katedry politologie, který je zveřejněn před začátkem semestru. Obecně je udělení zápočtu podmíněno plněním zadaných úkolů (např. eseje). Zkouška Podmínkou přistoupení ke zkoušce je zisk zápočtů z předmětů KPSUZE1 a KPSUZE2. Zkouška probíhá ústní formou, jsou examinovány znalosti z výuky a povinné studijní literatury. Součástí zkoušky je i obsah kurzu KPSUZE1 vyučovaného v zimním semestru! |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Řešení konfliktů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie řešení konfliktů v mezinárodních vztazích – Výzkum míru a konfliktů (výzkumná pracoviště, základní koncepty a metodologické přístupy), definice konfliktu Hladiny analýzy a klasifikace konfliktů (aktéři konfliktu, předmět a příčiny konfliktu atd.), dynamika a fáze konfliktu Prevence konfliktů a její nástroje Úloha OSN a dalších mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů Kolektivní management konfliktů – mírové operace OSN (peacekeeping, peacemaking, peacebuilding) Občanské války – charakter, příčiny, důsledky, řešení Etnické a separatistické konflikty Postkonfliktní rekonstrukce, humanitární intervence |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bureš, Oldřich. 2007. „Hledání teorie mezinárodního peacekeepingu.“ Mezinárodní vztahy 42, č. 4, 5–28. Bureš, Oldřich. 2006. „Privatizace operací na udržení míru.“ Mezinárodní vztahy 41, č. 2, 143–157. Collier, Paul a Sambanis, Nicholas. 2002. „Understanding Civil War.“ Journal of Conflict Resolution 46, č. 1., 3–12 Smith, Dan. 2004. Trends and Causes of Armed Conflict. Berghof Research Center for Constructive Conflict Management. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K, 77–179. Urbanovská, Jana. 2008. „Operace OSN na udržení míru v Africe po skončení studené války – předpoklady úspěchu.“ Mezinárodní vztahy 43, č. 3, 22–46. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications, 3–31. Wallensteen, Peter. 2002. „Reassessing Recent Conflicts: Direct vs. Structural Prevention.“ In: From Reaction to Conflict Prevention. Eds. Fen Osler Hampson a David M. Malone. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers, 213–228. |
Literatura doporučená studentům | Alger, Chadwick F. 1996. Reflections on Peace Research Traditions. The International Journal of Peace Studies 1, č. 1. (Dostupné na: http://www.gmu.edu/academic/ijps/vol1_1/Alger.htm) Art, Robert J. a Jervis, Robert. 2007. International Politics. New York: Longman. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Bellamy, Alex J., Williams, Paul a Griffin, Stuart. 2004. Understanding Peacekeeping. Malden: Polity Press. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Buzan, Barry, Waever, Ole a de Wilde, Jaap. 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. Coady, C. A. J. 2002. The Ethics of Armed Humanitarian Intervention. USIP, Peaceworks, č. 45. (dostupné zde: http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks45.pdf) Collier, Paul a Sambanis, Nicholas, eds. 2005. Understanding Civil Wars I, II. Washington: The World Bank. Crocker, Chester A., Hampson, Fen O. a Aall, Pamela, eds.. 2001. Turbulent Peace: The Challenges of Managing International Conflict. Washington, D.C.: United States Institute of Peace Press. Darby, John a MacGinty, Roger, eds. 2003. Contemporary Peacemaking: Conflict, Violence and Peace Processes. New York: Palgrave Macmillan. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Avis. Ganguly, Rajat, Macduff, Ian, eds. 2003. Ethnic Conflict and Secessionism in South and Southeast Asia. Causes, Dynamics, Solutions. London: Sage Publications. Hampson, Fen O. a Malone, David M. 2002. From Reaction to Conflict Prevention. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Kriesberg, Louis. 1998. Constructive Conflicts: From Escalation to Resolution. Boston: Rowman & Littlefield Publishers. Lederach, John P. 2003. The Little Book of Conflict Transformation. Intercourse. United States: Good Books. Miall, Hugh, Ramsbotham, Oliver a Woodhouse, Tom. 2005. Contemporary Conflict Resolution: the Prevention, Management and Transformation of Deadly Conflicts. Cambridge: Polity Press. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Nye, Joseph S. 2007. Understanding International Conflicts. An Introduction to Theory and History. New York: HarperCollins College Publisher. Orford, Anne. 2003. Reading Humanitarian Intervention: Human Rights and the Use of Force in International Law. Cambridge: Cambridge University. Peck, Connie. 1998. Sustainable Peace. The Role of the United Nations and Regional Organizations in the Preventing Conflict. New York. Richards, Paul, ed. 2005. No Peace No War: an Antropology of Contemporary Armed Conflict. Oxford: Ohio University Press. Slater, David. 2004. Geopolitics and the Post-colonial. Oxford: Blackwell Publishing. Stedman, Stephen J., Rothchild, Donald a Cousens, Elizabeth M. 2002. Ending Civil Wars. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Taras, Raymond C. a Ganguly, Rajat. 2008. Understanding Ethnic Conflict. New York: Longman. Thakur, Ramesh Chandra, ed. 2001. United Nations Peacekeeping Operations: Ad hoc Missions, Permanent Engagement. United Nations University Press. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Tesař, Filip. 2007. Etnické konflikty. Praha: Portál. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter, ed. 1998. Preventing Violent Conflict. Past Record and Future Challenges. Uppsala Peace Research Report, č. 48. Wallensteen, Peter. 2001. The Growing Peace Research Agenda. Kroc Institute Occasional Paper, 2001, č. 21. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications. Wallensteen, Peter, Möller, Frida. 2003. Conflict Prevention: Methodology for Knowing the Unknown. Upssala Peace Research Paper, č. 7. Welsch, Jennifer M. 2004. Humanitarian Intervention and International Relations. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zkouškou (+ splněním zadaných úkolů ve WebCT). Zkouška: absolvování testu (50 bodů), splnění úkolů ve WebCT (20 + 15 + 15 bodů) Celkové hodnocení: 100 - 88 - výborně 87 - 75 - velmi dobře 74 - 65 - dobře 64 - 0 - neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Zábrodská Zdena |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Teoretické poznatky moderní rétoriky a praktická cvičení směřující ke správnému řečnickému projevu |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Historie a vývoj rétoriky, techniky kultivace řečové a komunikativní dovednosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Dějiny rétoriky, antická rétorika a její významní představitelé. Česká a slo-venská rétorika. 2. Mezilidská komunikace, její prostředky a cíle. 3. Umění jednat s lidmi. Umění dialogu; diskuse. 4. Řeč jako nástroj komunikace; funkce, obsah a forma řeči. 5. Spisovný jazyk a jeho funkce 6. Řeč mluvené a viděná 7. Technika řeči aneb rady, jak dobře mluvit 8. Umění a příprava řečnického projevu, řečnické prostředky a zlozvyky 9. Rétorika a psychologie aneb Jak proti trémě 10. Rétorika pro pedagogická, obchodní, manažerská aj. jednání 11. Jak pěstovat řečnické dovednosti aneb praktické rady 12. Technika řeči s dechovými a mluvními cvičeními 13. Jak souvisí držení těla s hlasovým projevem 14. Hlasová hygiena a výslovnost 15. Rytmus řeči, intonace |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kohout, J.: Rétorika, Management Press, Praha 1995 Havlová, I. – Měchurová, A. – Štembergová, Š.: Kapitoly z rétoriky; pracovní texty pro budoucí učitele, UK Praha 1991 Mistrík, J.: Rétorika, SPN, Bratislava 1987 Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, Praha 1993 Carnegie, D.: Jak úspěšně mluvit a působit na lidi, Praha 1992 |
Literatura doporučená studentům | Kohout, J.: Rétorika, Management Press, Praha 1995 Havlová, I. – Měchurová, A. – Štembergová, Š.: Kapitoly z rétoriky; pracovní texty pro budoucí učitele, UK Praha 1991 Mistrík, J.: Rétorika, SPN, Bratislava 1987 Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, Praha 1993 Carnegie, D.: Jak úspěšně mluvit a působit na lidi, Praha 1992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | - Vymezení základních pojmů, management, manažeři, manažeřské role, kriteria práce manažerů, rozvojový management - Vývoj teorie řízení, mechanistické pojetí, lidské vztahy, humanistický přístup, moderní pojetí, postmoderní přístup - Lidé v managementu, osobnost, vztahy mezi lidmi, moc, konflikty, role - Organizační kultura, prvky, typy, organizační kultury různých zemí, transformace organizační kultury - Řízení v celosvětovém prostředí, mezinárodní dohody a ekonomické svazky, nadnárodní společnosti, nadnárodní manažer - Sociální a etická úloha rozvojového managementu, manažerská etika, etické standardy a dilemata - Manažerská kariera, efektivita kariéry, fáze a dráhy kariéry, rozvoj kariéry v globálním světě NÁSTROJE ROZVOJOVÉHO MANAGEMENTU - Strategický management jako nástroj dosažení dlouhodobých cílů a konkurenční výhody ve světové ekonomice - Krizový management, definice, krizový proces, základní kroky krizového managementu, strategie krizového managementu - Management změn, potřeba změny, proces změny, strategie změny, bariéry změny, radikální změny, rozvoj, inovace - Projektový management, projekty a projektový management, management projektově orientované instituce - Management rizik, definice, měření, klasifikace, metody snižování rizika, druhy rizik (informační, investiční, právní) - Interkulturální management, český management a česká kultura, interkulturální komunikace, vyjednávání, trénink - Komparace managementu evropského, amerického, japonského a v rozvojových zemích |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.. 2001. Management. Olomouc 2001: Rubico. Bennett, R.. 1991. Management. London 1991: Pitman Publishing. Donnelly, J., Cribson, J., Ivancevich, J. 1997. Management. Praha 1997: Publishing. Gareis, R. 1991. Projektmanagement im Maschinen und Anlagenbau. Wien: Manz. Meffert, H. 1996. Marketing management. Praha: Grada Publishing. Nový, I. a kol. 1996. Interkulturální management. Praha: Grada Publishing. Peters, T., Waterman, R.,H. 1992. Hledání dokonalosti. Poučení z nejlépe vedených amerických společností. Praha: Svoboda - Libertas. Smejkal, V., Rais, K. 2003. Řízení rizik. Praha: Grada Publishing. Šuleř, O. 1995. Manažerské techniky. Olomouc: Rubico. Umlaufová, M., Pfeifer, L. 1995. Prevence a řízení podnikatelské krize v aktuálním českém hospodářském prostředí. Praha: Victoria Publishing. Vodáček, L., Vodáčková, O. 1996. Management. Teorie a praxe pro 90. léta. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha: Management Press. |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubešová Štěpánka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Španělský jazyk je jedním z nejpoužívanějších světových jazyků. Jeho znalost otvírá studentům možnosti studia a práce v zahraničí. Španělský jazyk patří mezi jazyky románské a s tím souvisí jeho specifický gramatický základ. Seminář seznámí studenty se základními jevy, tak aby se mohli ve španělštině vyjadřovat jak písemnou tak ústní formou. Budou začleněny informace o hispánské kultuře a zvláštnosti "španělštin" zemí LA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je porozumět mluvené a psané španělštině na základě studované gramatiky, slovní zásoby a dalších lingvistických jevů. Student bude schopen se domluvit v základních situacích. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti se seznámí s gramatikou přítomného, budoucího a předpřítomného času. Slovní zásoba bude zaměřena na každodenní životní situace a bude kladen důraz na odlišnou slovní zásobu ve Španělsku a zemích LA. Pozornost bude věnována dorozumění se v situacích vztahujících se k oboru LA studií. Studenti se naučí komunikovat písemnou formou prostřednictvím formálního a neformálního mailu, dopisu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brožová, Kateřina; Peňaranda, Carlos F.Aventura 1. Praha. Klett. 1.vydání Rubešová Štěpánka: Španělština konverzace nejen pro střední a jazykové školy.P. Pařízek. 2010 |
Literatura doporučená studentům | Rubešová Štěpánka Španělština konverzace nejen pro střední a jazykové školy .P. Pařízek. 2010 Mlýnková Ludmila Učebnice současné španělštiny 1. díl + 3 audio CD. EDICA 2009 Mlýnková Ludmila Velká španělská gramatika EDICA 2010 Sanz Álava Inmaculada: El español profesional y académico en el aula universitaria Valencia Tirant lo Blanch 2007 Vázquez Graciela: Español con fines académicos: de la comprensión a la producción de textos Španělsko EDI numen 2005 Moliner María: El diccionario de uso del espanol, 3ra edición, versión DVD Španělsko. Gredos. 2009 Fernández Lagunilla Marina: La lengua en la comunicación política I: El discurso del poder.Madrid. Arco Libros. 1999 Vázquez Graciela: ACTIVIDADES PARA LA ESCRITURA ACADEMICA. Španělsko. EDInumen. 2001 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet: písemný test: slovní zásoba, gramatika, čtení, poslech, psaní. Zápočet může být uznám na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELE - úroveň A2 nebo vyšší |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubešová Štěpánka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Španělský jazyk je jedním z nejpoužívanějších světových jazyků. Jeho znalost otvírá studentům možnosti studia a práce v zahraničí. Španělský jazyk patří mezi jazyky románské a s tím souvisí jeho specifický gramatický základ. Seminář navazuje na SJ1 a prohlubuje znalosti v něm získané. Podstatnou součástí semináře bude konverzace na rozličná témata. Budou začleněny informace o hispánské kultuře a zvláštnosti "španělštiny" zemí LA. Studenti se také seznámí s akademickou španělštinou a novinovými články z periodik Španělska a LA. Součástí budou i zajímavosti ze současné globalizované španělštiny. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | získaných dovedností Cílem kurzu je porozumět mluvené a psané španělštině na základě studované gramatiky, slovní zásoby a dalších lingvistických jevů. Student bude schopen se domluvit v základních situacích. Velká část semináře bude věnovaná mluvené španělštině a aktuálnímu jazyku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si zopakují gramatiku přítomného, budoucího a předpřítomného času. Seznámí se novou gramatikou - čas minulý jednoduchý, rozkazovací způsob. Slovní zásoba bude zaměřena na každodenní životní situace a bude kladen důraz na odlišnou slovní zásobu ve Španělsku a zemích LA. Pozornost bude věnována dorozumění se v situacích vztahujících se k oboru LA studií. Studenti se naučí komunikovat písemnou formou prostřednictvím formálního a neformálního mailu, dopisu na rozličná témata. Studenti budou schopni pohovořit a písemně zpracovat rozličná témata a připravit si ústní prezentaci na vybrané téma. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brožová, Kateřina; Peňaranda, Carlos F.Aventura 1. Praha. Klett. 1.vydání Rubešová Štěpánka: Španělština konverzace nejen pro střední a jazykové školy.P. Pařízek. 2010 |
Literatura doporučená studentům | Mlýnková Ludmila Učebnice současné španělštiny 1. díl + 3 audio CD. EDICA 2009 Mlýnková Ludmila Velká španělská gramatika EDICA 2010 Sanz Álava Inmaculada: El español profesional y académico en el aula universitaria Valencia Tirant lo Blanch 2007 Vázquez Graciela: Español con fines académicos: de la comprensión a la producción de textos Španělsko EDI numen 2005 Moliner María: El diccionario de uso del espanol, 3ra edición, versión DVD Španělsko. Gredos. 2009 Fernández Lagunilla Marina: La lengua en la comunicación política I: El discurso del poder.Madrid. Arco Libros. 1999 Vázquez Graciela: ACTIVIDADES PARA LA ESCRITURA ACADEMICA. Španělsko. EDInumen. 2001 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet: písemná část: slovní zásoba, gramatika, čtení, poslech, psaní Zápočet může být uznán na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELE- úroveň B1 nebo vyšší. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubešová Štěpánka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Španělský jazyk je jedním z nejpoužívanějších světových jazyků. Jeho znalost otvírá studentům možnosti studia a práce v zahraničí. Španělský jazyk patří mezi jazyky románské a s tím souvisí jeho specifický gramatický základ. Seminář navazuje na SJ2 a prohlubuje znalosti v něm získané. Podstatnou součástí semináře bude konverzace na rozličná témata. Budou začleněny informace o hispánské kultuře a zvláštnosti "španělštiny" zemí LA. Studenti se také seznámí s akademickou španělštinou a novinovými články z periodik Španělska a LA. Součástí budou i zajímavosti ze současné globalizované španělštiny |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je porozumět mluvené a psané španělštině na základě studované gramatiky, slovní zásoby a dalších lingvistických jevů. Student bude schopen se domluvit v rozličných situacích jak každodenního života tak v odborné oblasti týkající se oboru. Velká část semináře bude věnovaná mluvené španělštině a aktuálnímu jazyku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studenti si zopakují gramatiku přítomného, budoucího a předpřítomného času, čas minulý jednoduchý, rozkazovací způsob. Seznámí se s podmiňovacím způsobem, subjunktivem a předminulým časem. Slovní zásoba bude zaměřena na každodenní i specifické životní situace a také bude kladen důraz na odlišnou slovní zásobu ve Španělsku a zemích LA. Studenti se seznámí s akademickou španělštinou. Pozornost bude věnována dorozumění se v situacích vztahujících se k oboru LA studií. Studenti se naučí komunikovat písemnou formou na pokročilé úrovni. Studenti budou schopni pohovořit a písemně zpracovat rozličná témata a připravit si ústní prezentaci na odborné téma. Studenti budou seznamování s odborným jazykem, převážně terminologií španělsky psaných novinových a odborných polititicko-společenských článků. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brožová, Kateřina; Peňaranda, Carlos F.Aventura 2. Praha. Klett. 1.vydání Rubešová Štěpánka: Španělština konverzace nejen pro střední a jazykové školy.P. Pařízek. 2010 |
Literatura doporučená studentům | Mlýnková Ludmila Učebnice současné španělštiny 1. a 2. díl + 3 audio CD. EDICA 2009 Mlýnková Ludmila Velká španělská gramatika EDICA 2010 Sanz Álava Inmaculada: El español profesional y académico en el aula universitaria Valencia Tirant lo Blanch 2007 Vázquez Graciela: Español con fines académicos: de la comprensión a la producción de textos Španělsko EDI numen 2005 Moliner María: El diccionario de uso del espanol, 3ra edición, versión DVD Španělsko. Gredos. 2009 Fernández Lagunilla Marina: La lengua en la comunicación política I: El discurso del poder.Madrid. Arco Libros. 1999 Vázquez Graciela: ACTIVIDADES PARA LA ESCRITURA ACADEMICA. Španělsko. EDInumen. 2001 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet - písemný test - 90 minut (porozumění psanému a slyšenému diskurzu, písemné zpracování tématu, gramatika, slovní zásoba) Zkouška: ústní - 10-15 minut Zápočet a zkouška mohou být uznány na základě předložení certifikátu o vykonání mezinárodní zkoušky DELE - úroveň B2 nebo vyšší. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politikou se rozumí efektivní zásahy státu do různých oblastí. Sociální politika pak působí na zaměstnanost, zdravotní péči, vzdělávání, bydlení, rodinu a sociální zabezpečení občanů. Probírá se teorie a praxe sociální politiky s důrazem na současné problémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Připravit posluchače na utváření a prosazování sociální politiky státu, organizací a firem se zřetelem ke specifice politiky zaměstnanosti, politiky zdravotnictví, politiky vzdělávání atd. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Typické sociální problémy 2. Historie sociální politiky v Evropě 3. Vývoj české sociální politiky 4. Teorie sociální politiky 5. Vztah hospodářské a sociální politiky 6. Nástroje sociální politiky 7. Metody sociální politiky 8. Politika zaměstnanosti 9. Politika sociálního zabezpečení 10. Zdravotní politika 11. Vzdělávací politika 12. Politika bydlení 13. Rodinná politika 14. Evropská sociální politika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Potůček, M.: Sociální politika, Slon, Praha 1995 Potůček, M.: Nejen stát. Slon, Praha 1997 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Weather, W. B. – Davis, K.: Lidský faktor. Victoria, Praha 1992 Vítek, M.: Evropská politika. VŠP, HK 1995 Vítková, M.: Kultura stolování. Gaudeamus, HK 1998 |
Literatura doporučená studentům | Potůček, M.: Sociální politika, Slon, Praha 1995 Potůček, M.: Nejen stát. Slon, Praha 1997 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Weather, W. B. – Davis, K.: Lidský faktor. Victoria, Praha 1992 Vítek, M.: Evropská politika. VŠP, HK 1995 Vítková, M.: Kultura stolování. Gaudeamus, HK 1998 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kromě rozboru obecnějších příčin konfliktů, jejich typologie a srovnávání bude výuka zaměřena především na rozbor konkrétních národnostních a náboženských konfliktů. Zvýšená pozornost bude věnován krizovým oblastem v bývalé Jugoslávii, vývoji izraelsko-arabských vztahů a modifikacím současného islámského fundamentalismu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Prostřednictvím analýzy historických souvislostí, současného stavu a komparace jednotlivých konfliktů naznačit pravděpodobné perspektivy jejich vývoje a možnosti řešení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Historické souvislosti vzniku společného jihoslovanského státu a postavení jednotlivých národů a národnostních menšin. 2. Politický vývoj Království SHS a Království Jugoslávie v letech 1918 – 1934. 3. Období královské diktatury a regentské vlády (1939 – 1941). 4. Okupace, odboj, kolaborace a národnostní konflikty v letech 1941 – 1945. 5. Politický systém a národnostní politika avnojské Jugoslávie. 6. Rozpad SFRJ a konflikty ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině (1991 – 1995). 7. Souvislosti konfliktů v Kosovu a příčiny napětí v Černé Hoře, Sandžaku, Vojvodině a Makedonii. 8. Národnostní konflikty v Západní Evropě (Severní Irsko, Baskicko, Korsi-ka…). 9. Historická retrospektiva vývoje Palestiny a Židů, vznik Izraele. 10. Arabsko-izraelské války a obtíže současného mírového procesu. 11. Vybrané konflikty v islámských zemích (Alžírsko, Súdán, Irán, Afghánistán apod.) 12. Přehled konfliktů v subsaharské Africe (Rwanda, Burundi, Angola, Jihoaf-rická republika…) 13. Přehled asijských konfliktů (Kašmír, Pandžáb, Srí Lanka, Tibet, Indonésie apod.) 14. Přehled konfliktů v severní, střední a jižní Americe (Nikaragua, Salvador, Kolumbie, Peru apod.) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Literatura doporučená studentům | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Veřejná správa se skládá ze státní správy a územní samosprávy. Vychází z teoretických poznatků o demokracii, komunitarismu a sociálních systémech. Při utváření správy jsou důležité správní právo, ekonomie veřejného sektoru, finanční věda, psychologie a etika správy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit s fungováním a reformou veřejné správy u nás i v dalších evropských zemích. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Rysy demokratické správy 2. Teorie demokracie 3. Komunitarismus 4. Veřejné právo 5. Komunitární právo v EU 6. Nauka o správě 7. Zdroje a prostředky správy 8. Činnost správy 9. Správa a management 10. Správní právo 11. Zákon o obcích 12. Přibližování správy k EU 13. Správa v Německu aj. 14. Aktuální úkoly správní reformy |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Vítek, M.: Správní věda. Gaudeamus, HK 1997 Stiglitz: Ekonomie veřejného sektoru. Grada, Praha 1997 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. VŠCHT, Pardubice 1991 Dahl, R. A.: Demokracie a její kritici. Victoria, Praha 1995 Drucker, P.: Řízení neziskových organizací. Management Press, Praha 1996 |
Literatura doporučená studentům | Vítek, M.: Správní věda. Gaudeamus, HK 1997 Stiglitz: Ekonomie veřejného sektoru. Grada, Praha 1997 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. VŠCHT, Pardubice 1991 Dahl, R. A.: Demokracie a její kritici. Victoria, Praha 1995 Drucker, P.: Řízení neziskových organizací. Management Press, Praha 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je dvousemestrální; tato jeho první část se zaměřuje převážně na problematiku volebních systémů (v závěru semestru se výklad přesune k politickým stranám). Semináře mají podobu cvičení, ve kterých se studenti naučí analyzovat pomocí výpočetní techniky volební systémy a výsledky voleb – nejprve v teoretické rovině, později v průběhu semestru v aplikaci na konkrétní volby, respektive strany v evropských i mimoevropských politických systémech. Předmět vyžaduje soustavné studium - na každé cvičení je nutné znát a rozumět problematice přednášky z předchozího týdne Způsob zakončení v kombinované formě: z Forma výuky: přednáška, konzultace Posluchači v kombinované formě mají pouze 50% rozsah přímé výuky (přednášek) oproti prezenčním studentům a nemají semináře. Z toho plyne požadavek na značný rozsah samostudia. Je jim rovněž zadán seminární úkol v podobě analýzy vybraného volebního systému (výsledků voleb, voličského chování atp. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace viz stránky katedry politologie. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Volební právo, volby a jejich proměnné, jiné ustavovací techniky Typologie volebních systémů a vliv vol. syst. na stranické systémy Většinové volební systémy Proporční volební systémy Smíšené volební systémy Kvantitativní analýza VS Teorie voleb 2. řádu Vývoj volebního systému v Československu a České republice Co jsou politické strany Funkce politických stran |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná : Cabada, Ladislav a Ženíšek, Marek. 2003. Smíšené volební systémy . Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Dudáková, Barbora, Chytilek, Roman a Zvára, Petr. 2006. "Techni ky výzkumu výstupu volební soutě že. Druhá generace." Evropská vo lební studia 1, č. 1, 3 - 37. Chytilek, Roman a Šedo, Jakub, eds. 2004. Volební systémy . Brno: Masarykova univerzita. Chytilek, Roman, Šedo, Jakub, Lebeda, Tomáš a kol. 2009. Volební systémy . Praha: Portál. Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích . Praha: Radix. Lebeda, Tomáš. 2008. Volební systémy poměrného zastoupení . Praha: Karolinum. Doporučená : Novák, Miroslav a Lebeda, Tomáš, eds. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání . Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. "Nine Second - Order National Elections - A Conceptual Framework for the Analysis of European Elections Results." European Journal of Political Research 8, č. 3, 3 - 44. Reynolds, Andrew, Reilly, Bem a Ellis, Andrew. 2 002. Electoral system Design: the New IDEA Handbook . Stockholm : IDEA . Sartori, Giovanni. 200 1. Srovnávací ústavní inženýrství . Praha: SLON |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace viz stránky katedry politologie. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace viz stránky katedry politologie. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jde o druhou část dvousemestrálního kurzu. Tato je zaměřena na problematiku politických stran a stranických systémů (téma politických stran je nicméně zahájeno už v předešlé části kurzu). V seminářích se studenti budou věnovat rozboru stranických systémů či významných individuálních politických stran ve vybraných evropských i mimoevropských stranických systémech (půjde tedy o případové studie). Způsob zakončení v kombinované formě: Zk Forma výuky: přednáška, konzultace Posluchači v kombinované formě mají pouze 50% rozsah přímé výuky (přednášek) oproti prezenčním studentům a nemají semináře. Z toho plyne požadavek na značný rozsah samostudia. Je jim rovněž zadán seminární úkol v podobě analýzy vybraného stranického systém u či individuálních významných politických stran. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližsí informace viz web katedry politologie. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vývojová typologie politických stran Konfliktní linie v západní Evropě – S. Rokkan Konfliktní linie v západní Evropě - „postrokkanovské“ koncepty Konfliktní linie transformace Teorie stranických systémů Typologie stranických systémů Politické strany a volby 2. řádu Vnitřní „život“ politických stran: navrhování a výběr kandidátů Vnitřní „život“ politických stran: financování Vývoj stranického systému v Československu a ČR |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná : Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. Kirchheimer, Otto. 1990. „The Catch - All Party“. In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 50 - 60. Klíma, Michal. 199 8. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Mair, Peter, ed. 1990 . The West European Party System . Oxford: Oxford Universi ty Press . Mudde, Cas. 2000. "Stranická rodina: rámcová analýza." Politologická revue 6, č. 1, 78 - 93. Novák, M iroslav a Lebeda, Tomáš, eds. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. "Nine Second - Order National Elections - A Conceptual Framework for the Analysis of European Elect ions Results." European Journal of Political Research 8, č. 3, 3 - 44. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Doporučená : Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: MU . Katz, Richard S. a Mair, Peter. 1995. "Changing Models of Party Organization and Party Democracy. The Emergence of the Cartel Party." Party Politics 1, č. 1, 5 - 28. Lipset, Seymour M. a Rokkan, Stein. 1990. „Cleavage Structures, P arty Systems, and Voter Alignments.“ In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 91 - 138. |
Literatura doporučená studentům | Bližsí informace viz web katedry politologie. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližsí informace viz web katedry politologie. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento předmět si klade za cíl poskytnout nezbytné základní údaje a analýzu historického vývoje evropské integrace spolu s teoretickým uchopením tohoto fenoménu. Po několika přednáškách věnovaných hlavním proudům v současné (i minulé) integraní teorii se budeme věnovat jednotlivým historickým mílníkům v evropském integračním procesu až po vstup nových členských zemí po roce 2004. Kurz se bude snažit reflektovat při chronologickém vysvětlování vývoje integračních institucí a dynamiky mezivládního vyjednávání hlubší příčiny a souvislosti současného stavu Evropské unie a jejích členských zemí. Zvláštní pozornost bude také věnována české zkušeností účastníka fungování EU, s přihlédnutím k současné krizi v eurozóně. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem tohoto kurzu je posluchače vybavit základními znalostmi ohledně vývoje evropské integrace v širších historických souvislostech (poválečná rekonstrukce, studená válka, globální ekonomická situace, rozpad východního bloku apod.). Neméně důležitou součást kurzu tvoří analýza vybraných integračních teorií. Studenti by si tak z tohoto kurzu měli odnést lepší znalosti ohledně aplikace některých zásadních teoretických konceptů současných mezinárodních vztahů na praxi mezinárodní politiky. Dalším z cílů kurzu je také ukázat, že teoretická příprava je nezbytná pro zkoumání hlubších souvislostí evropského integračního procesu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní hodina Týden 2 Teoretická reflexe evropského integračního procesu, funkcionalismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace. Praha, Portál 2008, s. 17–34, 75–98. Týden 3 Mezivládní přístup, realismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace, s. 99–114, 163–178. Týden 4 Marxismus, konstruktivismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace, s. 179–194. Týden 5 Historické předpoklady evropské integrace, Stav poválečné evropy, potřeba rekonstrukce a snahy o evropskou integraci v letech 1945 - 1950 Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004, s. 9–24. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005, s. 15–38. Judt, T.: Poválečná Evropa. Praha, Slovart 2007, s. 1–40, 63–100. Týden 6 1950 – 1968: Schumanův plán, ESUO a krach politické a vojenské integrace, první úspěchy integrace a její zablokování Francií Četba: Fial, P. - Pirová, M.: Evropská Unive. 2. vyd. Brno 2010, s. 82 -99. Kaiser, W.: What Alternative is Open to Us?, Britain. In: Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004, s. 10–33. Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace II. Praha 2006, s. 31–61. Týden 7 Druhé rozšíření: demokracie pro jižní Evropu? Týden 8 Na cestě k Evropské Unii (1983–1992) Četba: Gerbet, Budování Evropy, s. 289–349. Týden 9 Třetí vlna rozšiřování EU - 1995 Ojanen, H.: If „in Europe“, than in „its core“, Finland. In: Kaiser, Elvert, s. 159–180. Gussarsson, M.: Combining Dependence with Distance. In: Kaiser and Elvert, s. 181–200. Týden 10 Od Amsterodamu k Lisabonu (1997-2009) Četba: Horčička, Kovář: Dějiny evropské integrace II., s. 100–131. Týden 11 Německo a Evropa do roku 2012 Četba: Anderson, J.: Germany and Europe: Centrality in the EU. In: Bulmer, Lequesne, The Member States of the European Union, s. 77–96. Týden 12 Východní rozšíření (2004–2007) Četba: Marek, D. - Baun, M.: The Czech Republic and The European Union. Taylor & Francis 2009, kap. 1. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bulmer, S. - Lequesne, C.: The Member States of the European Union. Oxford, OUP 2005. Dinan, D. (ed.): Origins and Evolution of the EU. Oxford 2007. Fiala, P. – Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010 Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace II. Praha, Triton 2006. Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004. Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace. Praha, Portál 2008. Rosamond, B.: Theories of European Integration. Palgrave Macmillan 2000. |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa. dějiny jednoho kontinentu. Praha 2005. Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgrave 2005. König, P. – Lacina, L. – Přenosil, Jan: Učebnice evropské integrace. Brno 2006. Peterson, J. – Shackleton, M.: The Institutions of the European Union. 2nd ed. Oxford, Oxford University Press 2006. Schimmelfennig, F. - Rittberger, P.: Theories of European Integration. In: Richardson, J.: EU. Power and Policy-making. 3rd ed. Oxon and New York, Routledge 2006, s. 71-93. Richardson, J.: European Union: Power and Policy-Making. 3rd ed. London and New York 2006. Veber, Václav: Dějiny sjednocené Evropy. Praha 2004. Wallace, H. et al.: Policy-Making in the European Union. 6th ed. Oxford, Oxford University Press 2010. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Předmětem zápočtového testu je obsah četby uvedený k odpovídajícím přednáškám. Posluchači musí u zápočtového testu dosáhnout minimáně 65% úspěšnosti. Zkouška proběhne formou ústního zkoušky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Teorie politických stran. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Teorie politických stran. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie politických stran. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Literatura doporučená studentům | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na studenty, kteří chtějí rozšířit své znalosti o kulturních a společenských charakteristikách mimoevropských oblastí. Kulturní a sociální antropologie vznikala na základě dlouhodobých terénních výzkumů u jednotlivých populací Afriky, Ameriky, Asie, Austrálie a Oceanie. Zabývá se srovnávacím studiem příbuzenských, politických, ideologických a ekonomických systémů a kulturních rysů těchto populací. V koloniálním a postkoloniálním období pak zkoumá vzájemný vliv euroamerické civilizace a mimoevropských kultur včetně problemů „rasy“, migrace, etnicity a identity. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student získá přehled o etnické, společenské a kulturní složitosti mimoevropského lidstva, bude se orientovat v tom, čím se evropská část lidstva odlišuje od mimoevropské, jak konkrétně probíhá globalizace, do jaké míry hrozí "střet civilizací", jaké jsou výsledky a následky kolonialismu a následné rozvojové pomoci. Student bude schopen v praxi působit mezi lidmi s odlišnými kulturními charakteristikami, mezi migranty, azylanty, lidmi s odlišnými návyky, náboženstvím a přesvědčením. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 1. Co je kulturní a sociální antropologie? Čím se liší způsob přístup antropologie a blízkých disciplin? Evropské představy a znalosti. Předsudky a skutečnost. Konstrukce reality. Týden 2 2. Zkoumáme „Jiného“ nebo sami sebe? Evropská konstrukce „Jiného“ je v podstatě pokus o potvrzení nadřazenosti Evropanů, popřípadě Američanů nebo Japonců. Antropologie postupně prodělává trauma vystřízlivění z mezicivilizačního hierarchična. Týden 3 3. Kdo jsou antropologové, čím se zabývali a zabývají? Cestovatelé, dobyvatelé, misionáři, dobrodruzi a antropologové jsou dnes následováni experty, podnikateli, turisty. Antropologie je kritická sebereflexe, porovnávací analýza lidských univerzálií a rozdílů. Týden 4 4. Příbuzenství jako východisko antropologického přístupu Objev různých systémů pokrevenství a sešvagření. Základní role příbuzenství jako rekrutačního přístupu do dalších společensko-kulturních rolí. Příbuzenská terminologie. Jsou etnika souborem příbuzných? Týden 5 5. Politika v mimoevropských oblastech Co je vlastně politika? Mají politiku v rovnostářských pospolitostech? Hierarchie a její charakter v různých politických typech. Decentralizovaná a centralizovaná politika. Týden 6 6. Ideologie v mimoevropských oblastech Co je ideologie a co je náboženství? Víry v rozhodující roli neviditelných sil. Etnická a světová náboženství. Nenáboženské ideologie. Týden 7 7. Ekonomie mimoevropských oblastí Lovci, sběrači, rybáři. Chovatelé a výrobci. Zemědělství a řemeslo, průmysl. Spotřební ekonomika, tržní ekonomika. Směnná a peněžní ekonomika. Rituální ekonomika. Týden 8 8. Výchova a vzdělání v mimoevropských oblastech Sebevýchova a socializace/enkulturace. Racionální a emocionální přístup. Taxonomie, etnometodologie, vědecký přístup v různých kulturách. Týden 9 9. Kolonialismus a postkolonialismus Evropská a mimoevropská expanze. Imperialismus. Od obchodu a šíření víry k ovládání vojensky slabších. Proč kolonialismus trvá i po jeho zrušení? Postkolonie. Týden 10 10. Globalizace v mimoevropských oblastech Nerovnost světa se projevuje v dynamice globalizace. „Glokalizace“. Westernizace. Migrace do metropolí. Ekonomický neokolonialismus. Týden 11 11. Migrace a její následky Koloniální migrace. Současné migrační vlny. A reakce místních společností. Rasismus a jeho následky. Multikulturní společnosti. Týden 12 12. Hrozí „střet civilizací“? Co je civilizace? Konstrukce nesmiřitelných kulturních rozdílů. Perspektiva globální nerasové společnosti. Týden 13 13. Závěr Zhodnocení kurzu, co jsme se naučili a co jsme pochopili? Změníme se? Přestaneme se obávat jeden druhého? |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Eriksen, T.H. Kulturní a sociální antropologie. Praha. Murphy, R. Úvod do sociální a kulturní antropologie. Praha. Copans, J. Úvod do sociokulturní antropologie. Praha. Balandier, G. Politická antropologie. Praha. |
Literatura doporučená studentům | Skupnik, J. Antropologie příbuzenství. Praha. Hann, C. Social Anthropology. London. Kanovský M. Kultúrna a sociálna antropológia. Osobnosti a teórie. Bratislava. Barnard, A. Social Anthropology. A concise introduction for students. Taunton. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a zkouška. Student vypracuje esej o plánovaném antropologickém výzkumu ve vybrané oblasti. Ta bude hodnocena maximálně 50 procenty známky. Ústní zkouška maximálně 50% procent výsledné známky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Paleček Martin |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Úvod do mezinárodních vztahů“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače kombinované formy studia katedry politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základními pojmy MV a teoriemi MV. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnostních studií a mezinárodních organizací, zejména OSN. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Historie oboru, hlavní charakteristika mezinárodních vztahů (MV), vztah MV k politologii; vymezení základních pojmů MV- národ, stát, národní zájem; strukturální pojmy Teorie MV - první debata (liberalismus, idealismus vs. realismus); nástin druhé, třetí a čtvrté debaty Bezpečnostní studia Regionální bezpečnostní struktury Mezinárodní organizace OSN Válka, násilí a mír v mezinárodním systému |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS. 2. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. 53 - 143. |
Literatura doporučená studentům | INTERNETOVÉ ZDROJE http://fpc.org.uk/ The Foreign Policy Centre http://www.csis.org/ Center for Strategic and International Studies http://www.fpri.org/ Foreign Policy Research Institute http://www.irc-online.org/ International Relations Center http://www.ifpa.org/home.htm Institute for Foreign Policy Analysis http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy http://www.fpif.org/ Foreign Policy in Focus http://www.library.ubc.ca/poli/international.html#Links LITERATURA Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany ČR – AVIS. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Romancov, Michal, Romancovová, Eva. 2002. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha: Eurolex Bohemia Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemným testem. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby. Hodnocení testu - výborně (nad 90 %), velmi dobře (nad 80 %), dobře (nad 70 %). |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními východisky politické vědy, klíčovými tematickými okruhy, pojmy, koncepty a ideologiemi. Kurz poskytuje základ pro další hlubší studium politologických teorií a analýzu politických systémů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politologie jako věda (kořeny, vývoj, vnitřní členění, vztah k dalším vědním disciplínám, významná politologická pracoviště). Základní metody a metodologické přístupy, komparativní politologie. Co je politika. Stát. Moc. Teorie demokracie. Formy vlády v demokraciích – parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Liberalismus. Konzervatismus. Marxismus, socialismus, komunismus. Nacionalismus. Nacismus, fašismus. Environmentalismus. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia. Berg-Schlosser, Dirk a Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky.Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister a Principál. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria. Heywood, Andrew. 2004. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír, eds. 2003. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektiv demokracie, Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jelínek Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod: chudoba, nerovnost a sociální změna v zemích Asie, Afriky a latinské Ameriky 2. Teorie rozvoje a hospodářského růstu 2.1. modernizační teorie 2.2. technologická změna, transfer know-how a rozvoj 2.3. lidský kapitál a rozvoj 2.4. populace a rozvoj 2.5. životní prostředí a rozvoj 2.6. gender a rozvoj 2.7. vládní politiky, správné vládnutí, konflikt a rozvoj 2.8. teorie závislosti a alterglobalistický přístup 3. Praxe rozvojové spolupráce 3.1. koloniální počátky rozvojové spolupráce 3.2. 60.-70. léta 3.3. strukturální přizpůsobování a podmiňování pomoci 3.4. strategie omezování chudoby a rozvojové cíle tisíciletí 3.5. křehké státy a postkonfliktní situace 3.6. rozvojová spolupráce ES 3.7. rozvojová spolupráce ČR 3.8. efektivnost rozvojové spolupráce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Easterly, William. 2002. The Elusive Quest for Growth. Cambridge: MIT Press. Easterly, William. 2006. The White man\'s burden: Why the West\'s efforts to aid the rest have done so much ill and so little good. New York: Penguin. Meier, Gerald M., Stiglitz, Joseph E. ed. 2001. Frontiers of Development Economics. Oxford: Oxford University Press. Meier, Gerard M., Rauch, James E.. 2000. Leading Issues in Economic Development. Oxford: Oxford University Press. Ray, Debraj. 1998. Development Economies. Princeton: Princeton University. Sachs, Jeffrey D.. 2005. The End of poverty: economic possibilities for our time. New York: Penguin Books. Sen, Amartya. 1999. Development as Freedom. Oxford: Oxford University Press. Stiglitz, Joseph. 2002. Globalisation and Its Discontents. London: Penguin. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethin . : . Stiglitz, Joseph E., Ocampo, José Antonio, Spiegel, Shari. 2006. Stability with growth: macroeconomics, liberalization and development. Oxford: Oxford University. Stiglitz, Joseph E.. 2006. Making globalization work. New York: W.W.Norton. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethinking the East Asian Miracle. New York: World Bank. Todaro, Michael P.. 1992. Economics for a Developing World. London: Longman. Todaro, Michael P., Smith, Stephen C.. 2003. Economic Development. New York: Addison Wesley. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Úvod do mezinárodních vztahů“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače kombinované formy studia katedry politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základními pojmy MV a teoriemi MV. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnostních studií a mezinárodních organizací, zejména OSN. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Historie oboru, hlavní charakteristika mezinárodních vztahů (MV), vztah MV k politologii; vymezení základních pojmů MV- národ, stát, národní zájem; strukturální pojmy Teorie MV - první debata (liberalismus, idealismus vs. realismus); nástin druhé, třetí a čtvrté debaty Bezpečnostní studia Regionální bezpečnostní struktury Mezinárodní organizace OSN Válka, násilí a mír v mezinárodním systému |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. 53 - 143. |
Literatura doporučená studentům | LITERATURA Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany ČR – AVIS. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Romancov, Michal, Romancovová, Eva. 2002. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha: Eurolex Bohemia Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemným testem. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby. Hodnocení testu - výborně (nad 90 %), velmi dobře (nad 80 %), dobře (nad 70 %). |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit posluchače s hlavními kvalitativními výzkumnými postupy v politologii a uvést studenty do současné metodologické literatury k tomuto tématu. Pozornost bude věnována zejména hlavním metodologickým konceptům, problematice zkoumaní příčinných vztahů mezi proměnnými a možnostem využití kvalitativních metod v současném politologickém výzkumu. Posluchači se v předmětu seznámí s širokým repertoárem různých druhů případových studií a srovnávacích metod a budou schopni tyto metody aplikovat ve vlastním výzkumu. Znalosti získané v tomto kurzu studenti využijí při provádění vlastního výzkumu, psaní studentských i závěrečných prací, ale i ke kritickému hodnocení stávajících výzkumů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit posluchače s hlavními kvalitativními výzkumnými postupy v politologii a uvést studenty do současné metodologické literatury k tomuto tématu. Pozornost bude věnována zejména hlavním metodologickým konceptům, problematice zkoumaní příčinných vztahů mezi proměnnými a možnostem využití kvalitativních metod v současném politologickém výzkumu. Posluchači se v předmětu seznámí s širokým repertoárem různých druhů případových studií a srovnávacích metod a budou schopni tyto metody aplikovat ve vlastním výzkumu. Znalosti získané v tomto kurzu studenti využijí při provádění vlastního výzkumu, psaní studentských i závěrečných prací, ale i ke kritickému hodnocení stávajících výzkumů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Koloniální moc a způsoby vzniku reprezentace politické moci, systém tzv. náčelnických rad, volby a volební systémy v období kolonialní vlády, tzv. founding elections II. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÉHO VOLEBNÍHO SYSTÉMU Základní etapy historického vývoje afrických volebních systémů, charakter tzv. founding elections první a druhé generace, volby v zemích s jednostranickým systémem, vícestranické volby III. AFRICKÉ VOLEBNÍ PRÁVO A ORGANIZACE VOLEB Charakteristika voleb, volební kampaň, volební procedury, monitorování voleb IV. TYPOLOGIE PREZIDENTSKÝCH A PARLAMENTNÍCH VOLEB Charakter prezidentských a parlametních voleb, zkoumání afrických volebních systémů, základní typy volebních systémů V. AFRICKÉ VĚTŠINOVÉ SYSTÉMY Obecná charakteristika, klasifikace, systém relativní většiny, dvoukolové systémy, specifické aplikace většinových systémy (case studies) VI. AFRICKÉ SYSTÉMY POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy systémů poměrného zastoupení, systém jednoho přenosného hlasu, listinné poměrné volební systémy, specifické africké typy volebních systémů VII. ÚVOD DO AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní charakteristika afrických politických stran a stranických systémů, koloniální politické strany a stranický systém, VII. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY Vznik a vývoj politických stran v Africe, ideologie, funkce, organizační výstavba, členská základna, VIII. TYPOLOGIE AFRICKÝCH POLITICKÝCH STRAN Základní typologie afrických politických stran, afrosocialistické, afrokomunistické, nacionální, etno/náboženské politické strany, IX. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Formování afrického stranického systému v období koloniální nadvlády, základní etapy vývoje stranického systému po získání nezávislosti, základní klasifikace stranických systémů X. KLASIFIKACE AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní typy afrických stranických systémů, jednostranické, stranické systémy s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické XI. VZNIK A VÝVOJ JEDNOSTRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj jednostranických systémů první a druhé generace, fungování jednostranických systémů, zánik jednostranických systémů XII. VZNIK A VÝVOJ OSTATNÍCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj stranických systémů s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické systémy, jejich fungování |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Coleman, James S., Rosberg, Carl ed. 1964. Political Parties and National Integration in Tropical Africa. Berkeley, Cal.: California University Press. Fiala, Vlastimil. 2007. Africké politické strany a stranické systémy. Olomouc: Vydavatelství UP. Hayward, F. M. ed. 1987. Elections in Independent Africa. Boulder, Col.: Westview Press. Hodgkin, Thomas. 1961. African Political Parties. London: Penguin Books. Mohamed, Salih ed. 2002. African political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. london: Pluto Press. Morgenthau Schachter, Ruth. 1964. Political Parties in French Speaking West Africa. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, David, Krennerich, Michael, Thibaut, Bernhard ed. 2002. Elections in Africa. Oxford: Oxford University Press. Reynolds, A.. 1998. Electoral Systems and Democratization in Southern Africa. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jedná se o povinný předmět vyučovaný v rámci modulu věnovaného latinskoamerickým zemím. Předmět navazuje na kurz Politické systémy zemí Latinské Ameriky a seznamuje posluchače s hlavními charakteristikami volebních systémů v zemích LA a konsekventně stranických systémů. Témata přednášek: 1. Utváření stranických systémů v LA v komparativní perspektivě, specifika konfliktních linií a vyvojových typů 2. Relevantní strany dle zemí LA 3. Typologie stranických systémů v zemích LA 4. Vývoj volebního práva v LA a typy voleb v jednotlivých zemích 5. Vývoj úpravy volebních systémů pro volby exekutivy 6. Volební inženýrství, volby legislativy a vládní stabilita v zemích LA 7. Vliv volebních systémů na stranické systémy v zemích LA |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Diamond, Larry, Hartlyn, Jonathan, Linz, Juan et al., eds. 1999. Democracy in Developing Countries: Latin America. Boulder: Lynne Rienner Publishers. Domingues, Jorge, Shifter, Michael. 1996. Constructing Democratic Governance in Latin America. Cambridge: Cambridge University Press. Mainwaring, Scott, Scully, Timothy. 1995. Building Democratic Institutions: Party Systems in Latin America. Stanford: Stanford University Press. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter H. 2005. Modern Latin America, 6th Edition. New York: Oxford University Press. Smith, Peter, H. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. Oxford: Oxford University Press. Wiarda, Howard J., Kline, Harvey F ed. 1996. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Níže uvedené charakteristiky se vztahují k akademickému roku 2005/2006. V základních atributech však dokumentace předmětu zůstává stejná. Cíl kurzu Kurz seznámí posluchače s vybranými teoretickými aspekty voleb, klasifikací volebních systémů, účinky volebních systémů na stranický systém, dále s metodami analýzy volebních systémů. Případovými studiemi se kurz nebude detailně zabývat - volební systémy jednotlivých zemí jsou předmětem výkladu v předmetech Politické systémy USA a západoevropských zemí, resp. Politické systémy zemí střední a východní Evropy. Podrobně však posluchače seznámí s principy jednotlivých typů voleb konaných v České republice. V seminářích (u kombinované formy studia formou samostatně zpracovávaných cvičení) bude značná pozornost věnována osvojení metod analýzy volebních systémů a jejich použití v praxi. Metody výuky Jedna 45 minutová přednáška a 90 minutový seminář týdně. Většina seminářů má podobu cvičení, ve kterých se studenti naučí pomocí výpočetní techniky analyzovat volební systémy a výsledky voleb. Tyto semináře se budou konat v počítačové učebně E2. Podklady pro cvičení budou vždy na začátku semináře k dispozici ve WebCT (přihlašovací údaje jsou stejné jako do univerzitního intranetu). Tamtéž bude k dispozici povinná četba a PowerPointy z přednášek. Požadavky na ukončení Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 2 absence. Splnění (tedy odevzdání přes WebCT) všech úkolů zadávaných v seminářích ve stanoveném časovém limitu. Absence na seminái, a to ani akceptovaná, není důvodem k nesplnění některého z úkolů! Zkouška proběhne formou písemného testu z témat přednášek a ze zadané četby. Způsob hodnocení 100 až 87 % ... výborně; až 74 % ... velmi dobře; až 60 % ... dobře; |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu . Týden 1 Přednáška (28. 9.): Státní svátek Seminář (3. 10.): Úvodní setkání - seznámení s organizací kurzu a metodami výuky. . Týden 2 Přednáška (5. 10.): Úvod do volebních systémů. Principy volebního práva. Základní prvky volebních systémů, klasifikace volebních systémů. Seminář (10. 10.): Základy práce s volebními databázemi a programem MS Explorer. Četba: Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 184-204. . Týden 3 Přednáška (12. 10.): Většinové systémy. Systém relativní a absolutní většiny, systém alternativního hlasování. Seminář (17. 10.): Výpočet modelového volebního výsledku v AV formuli. Četba: Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 205-224. Vodička, Karel. 1999. „Většinový systém: mýtus versus realita“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 139-143. . Týden 4 Přednáška (19. 10.): Volební systémy poměrného zastoupení I. Hlavní proměnné proporčních systémů. Volební geografie. Systémy kandidátních listin: metody dělitelů. Seminář (24. 10.): Seminář se nekoná (zahraniční pracovní cesta vyučujícího). Četba: Havlík, Vlastimil, Šedo, Jakub a Čaloud, Dalibor. 2004. "Systémy poměrného zastoupení." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 104-144. . Týden 5 Přednáška (26. 10.): Přednáška se nekoná (zahraniční pracovní cesta). Seminář (31. 10.): Seminář se nekoná (zahraniční pracovní cesta). . Týden 6 Přednáška (2. 11.): Volební systémy poměrného zastoupení II. Systémy kandidátních listin: metody kvót. Systém jediného přenosného hlasu. Hodnocení proporčních systémů. Seminář (7. 11.): Výpočet modelového volebního výsledku dle metod dělitelů. Četba: Stejná jako v minulém týdnu, tedy: Havlík, Vlastimil, Šedo, Jakub a Čaloud, Dalibor. 2004. "Systémy poměrného zastoupení." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 104-144. . Týden 7 Přednáška (9. 11.): Volební systém v ČR I. Volby do Parlamentu ČR a Evropského parlamentu. Seminář (14. 11.): Výpočet modelového volebního výsledku dle metod kvót. Program PSTV a modelový výpočet dle formule STV. Četba: Belko, Marián. 2004. "Vývoj volebního systému v Českých zemích od roku 1848." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 158-209. Novák, Miroslav a Lebeda, Tomáš. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 165-249. . Týden 8 Přednáška (16. 11.): Volební systém v ČR II. Volby do krajských a obecních zastupitelstev. Seminář (21. 11.): Analýza vybraných voleb v Československu / České republice. Četba: Lebeda, Tomáš. 1999. „Možné úpravy systému poměrného zastoupení směřující ke stabilizaci výkonné moci v ČR“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 120-130. Fiala, Petr. 1999. „Vliv volebního mechanismu na politický systém“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 7-21. . Týden 9 Přednáška (23. 11.): Metody analýzy poměrných volebních systémů I. Práh zahrnutí, práh vyloučení, efektivní práh, efektivní velikost obvodu. Seminář (28. 11.): Výpočet prahů v modelových příkladech volebních situací. Četba: Lebeda, Tomáš. 2001. „Hlavní proměnné proporčních volebních systémů“. Sociologický časopis 37, č. 4, 425-448. . Týden 10 Přednáška (30. 11.): Metody analýzy poměrných volebních systémů II. Zjišťování prahů na celostátní úrovni. Zjišťování reálných hodnot přirozeného prahu. Seminář (5. 12.): Výpočet prahů v modelových příkladech volebních situací. Četba: Lebeda, Tomáš. 2001. „Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita“. Politologický časopis 8, č. 2, 134-149. . Týden 11 Přednáška (7. 12.): Účinky volebního systému na stranický systém. Indexy fragmentace, deformace a efektivního počtu stran. Duvergerovy a Sartoriho zákony a jejich kritika. Seminář (12. 12.): Výpočet indexů a analýza volebních výsledků v modelových situacích Četba: Fiala, Petr. 2004. "Kritická interpretace 'zákonů' o vlivu volebních systémů na stranické systémy." In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 51-65. Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: SLON, 38-89. . Týden 12 Přednáška (14. 12.): Smíšené volební systémy. Seminář (19. 12.): Analýza voleb do PS PČR v letech 1996, 1998, 2002 a 2006. Četba: Cabada, Ladislav a Ženíšek, Marek. 2003. Smíšené volební systémy. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 26-65. Čaloud, Dalibor. 2004. "Smíšené volební systémy." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 143-158. Mlejnek, Josef. 2004. "Maďarský smíšený volební systém - inspirace pro Českou republiku?" In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 122-161. . Týden 13 Přednáška (21. 12.): Kontrola plnění studijních povinností a (ne)udílení zápočtů. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Tituly jsou uvedeny výše tak, aby navazovaly na přednášku v daném týdnu. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z obecných kurzů s tematikou mezinárodních vztahů na prostředí Latinské Ameriky a rozšířit dosavadní znalosti studentů z historických předmětů zaměřených na tento region. Jeho struktura je členěna do tří tematických celků. V prvním celku budou představeny hlavní teoretické směry výzkumu mezinárodních vztahů a vymezeny historické souvislosti mezinárodního rozměru politiky latinskoamerických zemí. Druhý celek je věnován bilaterálním vztahům jak mezi jednotlivými zeměmi regionu, tak se třetími zeměmi. Velká pozornost zde bude věnována problematice latinskoamerických vztahů se Spojenými státy americkými. Třetí celek se zabývá otázkou multilaterálních vazeb v Latinské Americe. Zde jsou zkoumána hlavní regionální integrační uskupení ve Střední a Jižní Americe. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z obecných kurzů s tematikou mezinárodních vztahů na prostředí Latinské Ameriky a rozšířit dosavadní znalosti studentů z historických předmětů zaměřených na tento region. Jeho struktura je členěna do tří tematických celků. Jsou zde představeny hlavní teoretické směry výzkumu mezinárodních vztahů a vymezeny historické souvislosti mezinárodního rozměru politiky latinskoamerických zemí. Dále je pozornost věnována bilaterálním vztahům jak mezi jednotlivými zeměmi regionu, tak se třetími zeměmi. Velká pozornost zde bude věnována problematice latinskoamerických vztahů se Spojenými státy americkými. Následně budou poslcuhaři uvedeni do problematiky multilaterálních vazeb v Latinské Americe. Zde jsou zkoumána hlavní regionální integrační uskupení ve Střední a Jižní Americe. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 26. září první setkání - seznámení se sylabem, rozdělení prezentací Týden 2 3. října Válečné konflikty a bilaterální vztahy v Latinské Americe v 19. a 20. století Povinná četba Palmer, David S. 1997. „Peru-Ecuador Border Conflict: Missed Opportunities, Misplaced Nationalism, and Multilateral Peacekeeping.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs 39, č. 3, pp. 109–148. Oelsner, Andrea. 2005. International Relations in Latin America. Peace and Security in the Southern Cone. New York and London, Routledge, pp. 133–163. Týden 3 10. října Vztahy Latinské Ameriky s USA do 2. světové války Povinná četba Smith, Robert Freeman. 1978. “The American Revolution and Latin America: An Essay in Imagery, Perceptions, and Ideological Influence” Journal of Interamerican Studies and World Affairs, Vol. 20, No. 4, s. 421-441. van Alstyne, Richard W.:. 1980. “The Panama Canal: A Classical Case of an Imperial Hangover.” Journal of Contemporary History 15, No. 2, s. 299-316. Týden 4 17. října Vztahy Latinské Ameriky s USA po 2. světové válce Povinná četba Vandenbroucke, Lucien S. 1984. “Anatomy of a Failure: The Decision to Land at the Bay of Pigs.” Political Science Quarterly, Vol. 99, No. 3, 471-491. Livingstone, Grace. 2009. "America's Backyard". London, New York: Zed Books, s. 101-119. (Chapter 7 - The End of the Cold War, 1989-2001) Týden 5 24. října Promítání filmu s tematikou latinskoamerických mezinárodních vztahů Týden 6 31. října Integrační procesy v Jižní Americe Povinná četba Oelsner, Andrea. 2009. „Consensus and Governance in Mercosur: The Evolution of the South American Security Agenda“. Security Dialogue, April 2009 vol. 40 no. 2 191-212. Sanahuja, José Antonio: 2008. „From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration“. In Springerová, Pavlína, Němec, Jan a Špičanová, Lenka (eds.). Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Praha, s. 188-207. Týden 7 7. listopadu Integrační procesy ve Střední Americe Povinná četba Bulmer-Thomas, Victor. 1998. „The Central American common market: From closed to open regionalism.“ World Development, Vol. 26, No. 2, s. 313-322. Abrahamson, Peter. 2007. "Free Trade and Social Citizenship. Prospects and Possibilities of the Central American Free Trade Agreement (CAFTA-DR)." Global Social Policy 7: 3, s. 339–357. Týden 8 14. listopadu Integrační procesy v Karibiku Povinná četba Sanders, Ronald: 2007. Venezuela in the Caribbean: Expanding its Sphere of Influence. The Round Table 96: 391, s. 465–476. Seaga, Edward: 2005. Processes of Regional Governance: The Agony of the Fifteen. Social and Economic Studies 54: 3, s. 128-144. Týden 9 21. listopadu Regionální nebo kontinentální integrace? Povinná četba Mace, Gordon, Loiseau, Hugo. 2005. „Cooperative Hegemony and Summitry in the Americas“. Latin American Politics and Society. Volume 47, Issue 4, pp. 107–134. Horwitz, Betty. 2010. The transformation of the Organization of American States : a multilateral framework for regional governance. London, New York: Anthem Press, pp. 113–149. Týden 10 28. listopadu Energetická bezpečnost v Latinské Americe (I) Povinná četba Philip, George. 1982. Oil and Politics in Latin America. Nationalist Movements and State Companies. Cambridge University Press, pp. 114–143. Hogenboom Barbara. "Depoliticized and Repoliticized Minerals in Latin America." Journal of Developing Societies, June 2012; vol. 28, 2: pp. 133-158. Týden 11 5. prosince Energetická bezpečnost v Latinské Americe (II) Povinná četba Philip, George. 1982. Oil and Politics in Latin America. Nationalist Movements and State Companies. Cambridge University Press, pp. 144–154 a 312–326. Singh, Priti. 2009. "The Politics of Energy Cooperation in Latin America." International Studies, vol. 46, 4, pp. 457-470. Týden 12 12. prosince Teorie mezinárodních vztahů a Latinská Amerika: idealismus, realismus, neomarxismus Povinná četba Parish, Randall, Peceny, Mark. 2002. „Kantian Liberalism and the Collective Defense of Democracy in Latin America.“ Journal of Peace Research 39, č. 2, 229-250. Cockcroft, James. 2006. "Imperialism, State and Social Movements in Latin America." Critical Sociology 32, č. 1, 67-81. Týden 13 19. prosince zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz osnova kurzu - seminární a diskusní četba |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Andrew, Christopher, Mitrochin, Vasilij. 2008. Mitrochinův archiv II. Operace KGB a studená válka. Rozmluvy, Leda, 49 – 130. Arnson, Cynthia J. a Azpuru, Dinorah. 2003. „From Peace to Democratization: Lessons from Central America.“ In: Contemporary Peacemaking. Eds. John Darby a Roger MacGinty. Palgrave Macmillan, 197–211. Black, Jan K., ed. 2005. Latin America, Its Problems and Its Promise: A Multidisciplinary Introduction. Cambridge: Westview Press. Castañeda, Jorge G. 2006. „Latin America’s Left Turn.“ Foreign Affairs (May-June 2006). Dostupné zde: http://www.foreignaffairs.org/20060501faessay85302/jorge-g-castaneda/latin-america-s-left-turn.html (22. 1. 2008) Eckhardt, Ivan. 2006. „The Guatemalan Civil War: The Bipolarisation of an Internal Conflict.“ Perspectives, č. 25, 23–42. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Goodwin, Paul B. 2009. Global Studies: Latin America. New York: McGraw-Hill. Hakim, Peter. “Is Washington Losing Latin America?” Foreign Affairs (January/February 2006): 39-53. Hagopian, Frances, Mainwaring, Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Cambridge: Cambridge University Press. Hughes, Matthew. 2005. "Logistics and the Chaco War: Bolivia versus Paraguay, 1932–1935." The Journal of Military History, April 2005, 411–37. Hurrel, Andrew. 1998. „Security in Latin America.“ International Affairs 74, č. 3, 529–546. Isbell, Paul. 2008. „Energy and Geopolitics in Latin America.“ Real Instituto Elcano, WP 12/2008. Malamud, Carlos. 2007. „Outside Players in Latin America (I): China.“ Real Instituto Elcano, WP 50/2007. Malamud, Carlos a García Encina, Carlota. 2007. „Outside Players in Latin America (II): Iran.“ Real Instituto Elcano, ARI 124/2007. Morley, Morris, McGillion, Chris. 2006. "Soldiering on: The Reagan Administration and Redemocratisationin Chile, 1983–1986. Bulletin of Latin American Research, Vol. 25, No. 1, pp. 1–22. Palmer, David S. 1997. „Peru-Ecuador Border Conflict: Missed Opportunities, Misplaced Nationalism, and Multilateral Peacekeeping.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs 39, č. 3, 109–148. Palmer, David Scott. 2006. "The Often Surprising Outcomes of Asymetry in International Affairs: United States - Peru Relations in the 1990s." In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 227-241. Sanahuja, José Antonio. 2008. "From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration." In: Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka (eds). Election Year 2006: Latin America at the Crossroad, 187–210. Praha: AMO. Stojarová, Věra, Hrabálek, Martin, Springerová, Pavlína. 2009. Security in the Andean Community Of Nations: The Member States In The 21st Century, 13–54. Brno: CDK Smith, Peter H. 2005. Democracy in Latin America . New York: Oxford. Spencer, David. 2005. Potential Conflicts in Latin America. Discussion Paper. Office of the Director of National Intelligence, National Intelligence Council. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routledge. Odborné časopisy Bulletin of Latin American Research Journal of Democracy Journal of Latin American Studies Latin American Perspectives Latin American Politics and Society Political Science Quarterly Výzkumná centra, instituty a knihovny Center for Strategic and International Studies (Americas Program) http://www.csis.org/ Centro de Investigación para el Desarrollo, A. C. (CIDAC) http://fhs.uhk.cz/politologie/sylabus/www.cidac.org Consejo Latinoamericano de Ciencias Sociales (CLACSO) http://www.clacso.org/ The Hellen Kellog Institute http://www.nd.edu/~kellogg Political Database of the Americas http://www.georgetown.edu/pdba/english.html |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou přednášek a seminárních diskusí. Vyučující nebudou studentům poskytovat přednášky v powerpointových prezentacích. Kurz je ukončen zápočtem (max. 60 bodů) a ústní zkouškou. Zápočet bude udělen na základě splnění těchto požadavků: 1. Prezentace (10 bodů) Každý student přednese 1 prezentaci během semestru. Prezentace musí splňovat následující kritéria: a) rozsah: 15–20 minut b) prezentace bude ve formě powerpointu c) prezentace bude přednesena, nikoli přečtena d) prezentace musí čerpat ze zadaných zdrojů a obsahovat jejich bibliografickou citaci e) Úkolem prezentujícího je v semináři představit hlavní teze vycházející z četby a moderovat následnou seminární diskusi. Za tímto účelem formuluje prezentující nejméně tři otázky, které slouží jako základ pro diskusi. 2. Moderování seminární diskuse (10 bodů) Student bude jednou za semestr moderátorem seminární diskuse, jež bude probíhat na základě zadané četby. Na tyto semináře si každý student (nejen moderující) připraví minimálně dvě otázky/poznámky, které se týkají problémů, jimiž se daný text zabývá, a považuje je za zajímavé, kontroverzní či jinak vhodné k diskusi. 3. Účast na seminářích (10 bodů) Povoleny (bez automatické ztráty bodů) jsou maximálně 2 absence. Každá absence navíc znamená ztrátu 5 bodů. 3. Esej (30 bodů) Každý student vypracuje odborný esej na jeden ze zadaných tematických okruhů. Témata esejů: 1) Analýza bilaterálních vztahů latinskoamerických zemí. 2) Vztahy mezi USA a vybranou latinskoamerickou zemí. 3) Analýza vybraného latinskoamerického/karibského integračního procesu. Témata jsou záměrně zadána obecněji, abyste měli dostatečný prostor pro realizaci a vlastní uchopení Vámi zvoleného fenoménu. Soustřeďte se na zajímavé aspekty související se zvoleným tématem a ten podrobně analyzujte. Další náležitosti: Deadline: 19. 12. 2012 (platí pro tištěnou i elektronickou verzi eseje). Na později odevzdané eseje nebude brán zřetel. Rozsah: 2500 - 3000 slov (včetně poznámek pod čarou). Zdroje: práce bude čerpat minimálně z 15 odborných zdrojů (např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj); všechny práce budou odpovídat citační normě KPOL a zásadám pro psaní prací (!) Všechny eseje budou odevzdány ve dvou podobách - v elektronické formě esej vložíte do Moodlu a v tištěné formě bude práce odevzdána v rámci zápočtového týdne. Zkouška Zkouška proběhne ústní formou a předmětem otázek při zkoušce bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. Pozor – možnost bonusu! Pokud se někomu podaří svůj článek s latinskoamerickou tematikou uveřejnit v některém z významných celostátních periodik (noviny, časopisy) v období do ledna 2011, získá 15 bonusových bodů navíc k celkovému zápočtovému hodnocení. Studenti, kteří se zúčastní soutěže Premio Iberoamericano, nemusejí odevzdávat esej. Zápočet: pro udělení zápočtu je nutné splnění výše uvedených požadavků (prezentace, moderování seminární diskuse, esej) a dosažení minimálně 40 bodů! Pokud někdo nedosáhne hranice 40 bodů, nebude moci absolvovat zkoušku a bude si muset kurz zapsat znovu v následujícím akademickém roce. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z obecných kurzů s tematikou mezinárodních vztahů na prostředí Latinské Ameriky a rozšířit dosavadní znalosti studentů z historických předmětů zaměřených na tento region. Jeho struktura je členěna do tří tematických celků. V prvním celku budou představeny hlavní teoretické směry výzkumu mezinárodních vztahů a vymezeny historické souvislosti mezinárodního rozměru politiky latinskoamerických zemí. Druhý celek je věnován bilaterálním vztahům jak mezi jednotlivými zeměmi regionu, tak se třetími zeměmi. Velká pozornost zde bude věnována problematice latinskoamerických vztahů se Spojenými státy americkými. Třetí celek se zabývá otázkou multilaterálních vazeb v Latinské Americe. Zde jsou zkoumána hlavní regionální integrační uskupení ve Střední a Jižní Americe. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kudynová Michaela |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět „Guerilly v Latinské Americe“ je jednosemestrálním povinně volitelným kurzem určeným pro posluchače katedry politologie, a to jak bakalářské, tak navazující magisterské formy studia. Cílem kurzu je seznámit studenty s latinskoamerickým fenoménem guerill, které se zejména od 60. let 20. století objevily v téměř každém státě tohoto regionu a více či méně významně ovlivnily jeho vnitropolitický vývoj. Pro hlubší pochopení významu těchto subjektů se zaměříme nejen na teoretická východiska guerillových či také partyzánských hnutí, ale rovněž na konkrétní případové studie, resp. vývoj daných skupin a výsledky jejich protivládního boje. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška: Nekoná se. Seminář: Seznámení s programem kurzu, rozdělení prezentací. Týden 2 Přednáška: Obecná charakteristika guerillových hnutí; guerilla vs. teroristická organizace Seminář: Městské guerilly (se zaměřením na uruguayské Tupamaros) Týden 3 Přednáška: Hlavní teoretikové revoluce Seminář: Che Guevarova strategie vedení partyzánského boje Týden 4 Přednáška: Hnutí 26. července na Kubě Seminář: Charakter kubánského režimu po převzetí moci castristy Týden 5 Přednáška: Sandinovská fronta národního osvobození v Nikaragui Seminář: Situace v zemi po převzetí moci sandinisty se zaměřením na boj s tzv. contras Týden 6 Přednáška: Ostatní středoamerické guerilly (Salvador, Guatemala, Honduras) Seminář: Vliv guerillové činnosti na vztahy ve středoamerickém regionu; mírové dohody z Esquipulas Týden 7 Přednáška: FARC v Kolumbii Seminář: Bezpečnostní politika kolumbijských vlád od 90. let 20. století do současnosti v kontextu činnosti místních guerillových skupin; současná aktivita povstaleckých skupin Týden 8 Státní svátek/studijní týden - výuka se nekoná. Týden 9 Přednáška: Světlá stezka v Peru Seminář: Bezpečnostní politika peruánských vlád 90. let v kontextu činnosti senderistů; současná aktivita guerilly Týden 10 Přednáška + seminář: Promítání filmu Týden 11 Přednáška: Neúspěšné snahy o guerillový boj v ostatních jihoamerických státech (Argentina, Brazílie, Ekvádor, Chile, Paraguay, Venezuela) Seminář: Bolívie - analýza příčin Che Guevarova neúspěchu Týden 12 Přednáška: Vliv činnosti guerillových hnutí na vztahy mezi vybranými latinskoamerickými státy Seminář: Role USA v rámci protiguerillového boje Týden 13 Zápočtový týden - výuka se nekoná, možnost absolvování zkoušky v předtermínu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Viz literatura v Moodlu na každé seminární setkání. |
Literatura doporučená studentům | Allison, Michael E. 2006. „The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America.“ Latin American Politics & Society 48, č. 4, 137–62. Baracco, Luciano. 2005. Nicaragua: The Imagining of a Nation. New York: Algora Publishing. Close, David. 1988. Nicaragua: Politics, Economics and Society. London a New York: Pinter Publishers Limited. Guevara, Ernesto Che. 1961. Partyzánská válka. Praha: Naše vojsko. Mareš, Miroslav. 2004. „Vymezení pojmů terorismus, válka a guerilla v soudobé bezpečnostní terminologii.“ Obrana a strategie 4, č. 1., 19–32. Nolan, David. 1986. „From FOCO to Insurrection: Sandinista Strategy of Revolution.“ Air University Review 39, July-August. Dostupné na: http://www.airpower.au.af.mil/airchronicles/aureview/1986/jul-aug/nolan.html (23. 1. 2011). Pečínka, Pavel. 1998. Od Guevary k zapatistům: přehled, složení a činnost guerillových hnutí Latinské Ameriky. Brno: Doplněk. Pospíšil, Oldřich, Jelínek, Milan a Porybný, Zdeněk. 1982. Úsvit nad Nikaraguou. Praha: Rudé Právo. Schmitt, Carl. 2008. Teorie partyzána: poznámka na okraj k pojmu politična. Praha: Oikoymenh. Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas & Revolution in Latin America: A Comparative Study of Insurgents and Regimes Since 1956. Princeton: Princeton University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet studenti získají za splnění domluveného úkolu (vystoupení na téma zadané v sylabu), který vyučující pošlou e-mailem ke kontrole nejpozději 24 hodin před konáním semináře, a následné vedení seminární diskuze. Ostatní studenti se s tématem předem seznámí (viz četba v Moodlu) a připraví si alespoň jednu otázku do diskuze či kritickou připomínku apod. k prezentovanému tématu. Současně absence na seminářích nepřekročí dvě. Zkouška proběhne formou elektronického testu v Moodlu. Studenti, kteří získají zápočet, budou moci přistoupit ke zkouškovému testu. Ten bude vycházet jak ze znalosti přednášek, tak témat diskutovaných v rámci seminářů. Hranice úspěšnosti: 90 % a více – výborně 89 – 75 % - velmi dobře 74 – 60 % - dobře méně než 60 % - neprospěl/a |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | This course is designed as a comprehensive introduction to analysis of Latin American political, social, and economic processes and institutions. The main objective of this course is to foster a greater understanding of the region's realities with emphasis on Andean states such as Peru and Bolivia. Thus, the course aims at providing students with historical and contemporary information required for understanding of evolution and current features of the development in Latin America, especially in Peru and Bolivia. Tento kurz byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | TEACHING METHODS: The lectures and seminars will not be strictly separated. Instead, they will be combined in order to give students opportunities to actively participate. COURSE REQUIREMENTS: Active and competent class participation Students are expected to attend all classes. They are also expected to be prepared for class and actively participate in class discussions. Each student is required to read the assigned literature before coming to class and to prepare a short summary of the texts, including questions and comments about the issues that she/he found interesting, controversial, or provoking. Paper (Essay) Students are asked to write a short paper (essay) on an issue that will be discussed with a lecturer, for possible topics see below. The essay should be 2 000 – 2400 words long and it should analyze the chosen topic from the complex perspective. All students are required to e-mail an electronic copy of their paper to the lecturer’s e-mail address by the deadline. You can use databases accessible from UHK network. You can find heplful library at the secretary of our department. Possible topics of essay: 1. What are the prospects for consolidation and maintenance of democracy in Latin America? Are you optimistic or pessimistic? Why? 2. Analyze concept of neopopulism. What are its defining characteristics? You can choose one case study or analysis can be done in comparative perspectives. 3. “From exclusion to inclusion?” Describe and analyze process of indigenous political and social participation. You can choose one case study or analysis can be done in comparative perspectives. Written final exam The questions put on test will concern the issues that are covered in the lectures and required literature. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | TENTATIVE SCHEDULE Week 1 Introduction: Course plan, syllabus, and requirements Week 2 Historical Background – Colonialism and decolonization, independent republics (roots of social, economic and political patterns of contemporary Latinamerican politics) Discussion topic: Which of interest groups do you consider still relevant in Latinamerican politics? Explain why. Required literature: Wiarda, Howard J., Kline Harvey F. 2000. Latin American Politics and Development. Westview Press, Oxford, Boulder, 33-57. Week 3 The role of the Military in Latinamerican politics (caudillos, juntas) Discussion topic: 1. Define the moral dilemma of democrats – how to deal with leaving military? 2. Asses involvement of the US in Latinamerican politics Required literature: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 73-106. Available here. Ward, J. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege, 58-77. Week 4 Guerrillas in Latin America, guerrillas in Perú – Sendero Luminoso, MRTA (ideology, activities, military forces) Discussion topic: 1. Analyze strategies, instruments and major principles of guerrilla warfare 2. Define obstacles of Marxist ideology in Latin America Required literature: Guevara, Ernesto Che. 1961. Guerrilla Warfare. Available here. Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University, 212-245. Available here. Week 5 Film – State of Fear/Estado de Miedo The truth about terrorism – based on the findings of the Peruvian Truth Commission Week 6 Peru – Fujimorism, autogolpe and back to democracy Discussion topic: Analyze leading principles of Fujimori´s leadership and define a regime type of his government Required literature: McClintock, Cynthia. 2006. „Electoral Authoritarian Versus Partially Democratic Regimes: The Case of the Fujimori Government and the 2000 Elections.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 242–267. Weyland, Kurt Gerhard. 2006. „The Rise and Decline of Fujimori´s Neopopulist Leadership.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 13–38. Week 7 Peru – the second chance for the left, elections 2006 and aftermath Discussion topic: Peruvian Elections 2011 Required literature: Tanaka, Martín. 2011. „A Vote for Moderate Change.“ Journal of Democracy, October 2011, Volume 22, Number 4. Levitsky, Steven. 2011. „A Surprising Left Turn.“ Journal of Democracy, October 2011, Volume 22, Number 4. Both texts available here. Week 8 Bolivia – analysis of selected security sectors Discussion topic: Analyze Bolivian Indian´s Path to Political Represetation – main obstacles, periods and actors. Required literature: Van Cott, Donna Lee. 2000. "Party System Development and Indigenous Populations in Latin America. The Bolivian Case." Party Politics, Vol. 6, No. 2, 155-174. Available here. Week 9 Bolivia´s fragmentation – the rise of MAS and decline of traditional parties, major cleavages, autonomous movement Discussion topic: Is Latin America turning left? Required literature: Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Electoral Analysis. November 2005 – December 2006.“ Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. Castañeda, Jorge G. 2006."Latin America's Left Turn". Foreign Affairs , May/June 2006. Availbale here. Arias, Oscar. 2006. „Latin America’s shift to the centre”. The Washington Post, Washington, 15. 3. 2006. Available here. Week 10 Film – South to the Border Week 11 Exam |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alcántara Sáez, Manuel. 2003. Sistemas Políticos de América Latina. Volumen I, América del Sur. Madrid: Tecnos. Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Cameron, Maxwell A. 1994. Democracy and Authoritarianism in Peru: Political Coalition and Social Change. New York: St. Martin’s Press. Cameron, Maxwell A., Mauceri, Philip (eds.). 1997. The Peruvian Labyrinth: Polity, Society, Economy. Pennslyvania University Press. Carrión, Julio F. 2006. The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral. The Pensylvania State University Press. Castañeda, Jorge G. 2006. „Latin America’s Left Turn.“ Foreign Affairs (May-June 2006). Dostupné zde: http://www.foreignaffairs.org/20060501faessay85302/jorge-g-castaneda/latin-america-s-left-turn.html (22. 1. 2008) Conaghan, Catherine M., Malloy, James M. 1994. Unsetting Statecraft: Democracy and Neoliberalism in the Central Andes. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Hagopian, Frances, Mainwaring, Scott P. 2005. „Introduction: The Third Wave of Democratization in Latin America.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 1–13. Kay, Bruce H. 1996. „‘Fujipopulism’ and the Liberal State in Peru, 1990–1995.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs, 38, č. 4, 55–98. Kenney, Charles D. 2003. „The Death And Rebirth of a Party System, Peru 1978-2001.“ Comparative Political Studies 36, č. 10, 210–1239. Levitsky, Steven. 1999. „Fujimory and Post-Party Politics in Peru.“ Journal of Democracy 10, č. 3, 78–92. Mainwaring, Scott P., Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. „Latin American Democratization since 1978: Democratic Transitions, Breakdowns, and Erosions.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 14–59. Mayorga, René Antonio. 2005. „Bolivia´s Democracy at the Crossroads.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 149–178. McClintock, Cynthia. 1989. „Peru: Precarious Regimes, Authoritarian and Democratic.“ In: Democracy in Developing Countries: Latin America. Eds. Larry Diamond, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: Lynne Rienner Publishers, 335–385. Molinari Morales, Tirso. 2006. El fascismo en el Perú: la unión revolucionaria 1931-1936. Lima, UNMSM, Facultad de ciencias sociales. Palmer, David S. 2000. „Peru: Democratic Forms, Authoritarian Practises.“ In: Latin American Politics and Development. Eds. Howard J. Wiarda a Harvey F. Kline. Boulder: Westview Press, 228–258. Springerová Pavlína, Špičanová Lenka, Němec Jan a kol. Election Year 2006: Latin America at the Crossroads. Praha, AMO 2008. Skidmore, Thomas E., Smith, Peter H. 1992. Modern Latin America. Oxford. Smith, Peter H. 2005. Democracy in Latin America . New York: Oxford. Špičanová, Lenka. 2006. „The Shining Path. Peruvian Guerilla still alive." In: KIAS Papers. Ed. Jan Klíma. Hradec Králové: UHK, 69–84. Tanaka, Martín. 2005. „Peru 1980–2000: Chronicle of a Death Foretold? Deteminism, Political Decisions, and Open Outcomes.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 261–288. Vanden, Harry E., Prevost, Gary. 2006. Politics of Latin America: The Power Game. New York a Oxford: Oxford University Press. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. (Second edition) London, New York: Routledge. Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University. Weyland, Kurt Gerhard. 2004. „Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record.“ Latin American Politics & Society 46, č. 1, 135–157. Weyland, Kurt Bernard. 2006. „The Rise and Decline of Fujimori´s Neopopulist Leadership.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 13–38. Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Electoral Analysis. November 2005 – December 2006.“ Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Final grade will be assigned based on: Active and competent class participation: maximum of 30 points; Paper: maximum of 20 points; Written final exam: maximum of 50 points. The grading standard will be as follows: A (=1): 88-100 points B (=2): 75-87 points C (=3): 65-74 points F (=Failed, no exam/Credit Course Unit earned): 0-64 points Important Note: You can not pass the course unless you complete all of the assignments listed above. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět vymezí pozici Latinské Ameriky v recentních a současných mezinárodních vztazích. Z rekapitulace přírodních determinant, etnických, rasových, jazykových a kulturních charakteristik, subregionálních a individuálních odlišností dospěje přes důležité historické procesy k hlavním tématům. Jimi budou jednak vztahy latinskoamerických států mezi sebou, tj. hlavní integrační procesy, dále vztahy budované mezi latinskoamerickými státy či regiony a anglosaským prostorem západní hemisféry, případně asijsko-pacifického prostoru, dále vztahy mezi Latinskou Amerikou a Evropou (respektive Evropskou unií) a nakonec pozice latinskoamerického prostoru (včetně regionálních mocností, subregionů i jednotlivých specifik) v globálním procesu budování mezinárodní spolupráce a bezpečnosti. To umožní přesnější politologickou, ale i obecnější evaluaci latinskoamerického regionu v soudobém, případně i budoucím dění v mezinárodním společenství. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Atkins, P. 1999. Latin America and the Carribean in the International system. Boulder, Westview Press. Baumann, Renato. 2008. Integration in Latin America – Trends and Challenges. Brasília: CEPAL. Dougherty, James a Pfaltzgraft, Robert. 1993. Teorías y Pugnas en las Relaciones Internacionales. Buenos Aires: GEL. Espach, R. a Tulchin, J. 2001. Latin America in the New International System. Boulder, Wilson International Centre for Scholars. Lombarde, Philippe de, Kochi, Shigetu a Briceño, José (eds.) 2008. Del regionalismo latinoamericano a la integración interregional. Madrid: Fundación Carolina. Mattli, Walter. 2003. The Logic of Regional Integration: Europe and Beyond. Cambridge: Cambridge University Press. Mora, F. a Hey, J. 2003. Latin American and Carribean Foreign Policy. Lanham, Rowman and Littlefield Publisher. Wiarda, Howard a Kline, Harvey (vyd.). 2006. Latin American Politics and Development. New York: Westview. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Srovnávací latinskoamerická studia, Srovnávací africká studia Bolívar, Simón. 1919. Cartas del Libertador, Caracas: Gobierno de Venezuela. Keohane, Robert a Nye, Robert. 1977. Power and Interdependence: World Politics in Transition. Boston: Little, Brown and Co. Nye, Joseph. 1968. International Regionalism: Readings. Boston: Little, Brown and Co. Pena, Celina a Rozemberg, Ricardo. 2005. Una aproximación al desarrollo institucional del MERCOSUR: sus fortalezas y debilidades. Buenos Aires: Instituto para la integración de América Latina y el Caribe. Reza, Germán de la. 2006. Integración Económica en América Latina. Hacia una comunidad regional en el siglo XXI. México: UAM. Waisová, Šárka a kol. 2009. Regionální integrační procesy. Praha: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Joukl Miroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Joukl Miroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 16 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | CÍL KURZU Osvětlit základy tzv. elementární logiky s důrazem na povahu logického vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti, objasnit a procvičit logický kalkul, úsudková schemata, kategorický sylogismus, vyložit problematiku definice, otázky, indukce a dedukce, verifikace a falzifikace, ozřejmit ústřední problematiku teorie argumentace, seznámit se soutěžními formáty tzv. parlamentní debaty a rozvíjet dovednosti v oblasti kritického myšlení a debatování. METODY VÝUKY Přednášky jsou spojené s dílčím řešením příkladů. Semináře slouží procvičování vyložené problematiky na příkladech a rozvoji schopností kritického myšlení a dovedností v tzv. debatování. POŽADAVKY NA UKONČENÍ Na seminářích se požaduje nejméně 70% docházky. Zápočet se udílí na základě docházky, aktivní účasti na seminářích, tj. na základě alespoň tří úspěšně řešených příkladů, a dále na základě úspěšně absolvované debaty dle zvoleného soutěžního formátu. Pro případ, že posluchač nevyřešil během seminářů požadovaný počet příkladů, koná na konci semestru písemný test se třemi příklady. Test je úspěšný, podaří-li se studentovi úspěšně řešit chybějící počet příkladů z požadovaných třech příkladů v rámci seminářů. Jestliže úspěšně nevystoupil v debatě, odevzdává písemnou zápočtovou práci na téma, které si zvolí po dohodě s vyučujícím. Zápočtová práce vychází buď z odborné literatury nebo analyzuje téma z politické praxe, opět po dohodě s vyučujícím. Písemná zápočtová práce obsahuje 5 stran standardizovaného textu a examinátor posoudí, zda práce buď vyhovuje, anebo nevyhovuje. Zkouška se odvíjí od písemného testu s deseti úkoly a následné ústní rozpravy k zadaným úkolům v písemném testu (0 - 10,0 bodů) a ke třem kontrolním otázkách zadaným ústně (0 - 3 body). ZPŮSOB HODNOCENÍ Zápočet se udílí dle požadavků na ukončení, a to v zápočtovém týdnu, popř. ještě v jednom náhradním termínu během zkouškového období pro ty posluchače, kteří odevzdávají písemnou zápočtovou práci. Čtyřhodnotová klasifikační stupnice hodnotí úspěšnost písemné (A) a ústní (B) části zkoušky. Ústní část zkoušky upřesňuje získané bodové hodnocení z části písemné tak, že v případě nesplnění požadovaného bodového limitu z části ústní, který odpovídá příslušné klasifikaci za část písemnou, hodnocení v klasifikaci se snižuje pouze o jeden stupeň. Bodového hodnocení: výborně (A: 10,0 - 8,6 bodů; B: právě 3 body), velmi dobře (A: 8,5 - 7,1 bodů; B: alespoň 2 body), dobře (A: 7,00 - 5,00 bodů; B: alespoň 1 bod), neuspěl (A: méně jak 5,00 bodů). V případě mezní, nesnadno rozhodnutelné klasifikace dle bodového hodnocení se přihlíží k celkové aktivitě a úspěchům posluchače během celého kurzu. Program kurzu je k dispozici na webových stránkách http://fhs.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Soukal Ivan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Základní pojmy a problémy makroekonomie Agregátní nabídka a agregátní poptávka Řešení výkonnosti národního hospodářství Analýzy spotřeby, úspor, investic Teorie určení produktu Peníze a bankovnictví Monetární politika Nezaměstnanost Inflace a nezaměstnanost Ekonomický růst a hospodářský cyklus Fiskální politika, deficity , státní dluh Mezinárodní obchod a směna Měnové kurzy a mezinárodní měnová soustava |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cíl je položen na pochopení proměny ekonomického myšlení v samostatnou vědní disciplinu i uvedení do základních souvislostí skutečnosti, že soudobá ekonomie existuje a rozvíjí se v alternativních proudech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Základní pojmy a problémy makroekonomie Agregátní nabídka a agregátní poptávka Řešení výkonnosti národního hospodářství Analýzy spotřeby, úspor, investic Teorie určení produktu Peníze a bankovnictví Monetární politika Nezaměstnanost Inflace a nezaměstnanost Ekonomický růst a hospodářský cyklus Fiskální politika, deficity , státní dluh Mezinárodní obchod a směna Měnové kurzy a mezinárodní měnová soustava |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Holman, R.. 1999. Ekonomie. Praha: Beck. Holman, R.. 2004. Makroekonomie. Praha: Beck. |
Literatura doporučená studentům | Bradley, R. S.. 2004. Makroekonomie. Brno: Computer Press. Helísek, M.. 2002. Makroekonomie, základní kurs. Slaný: Melandrium. Mankiw, N. G.. 2000. Zásady ekonomie. Praha: Grada. Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.. 1997. Makroekonomie - základní kurs. Slaný: Melandrium. Samuelson, D. A., Nordhaus, W. D.. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtový test absolvuje úspěšně student, který dosáhne minimálně 70 % zisku bodů. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Znalost a chápání určitých souvislostí a trendů ve světové ekonomice je nezbytným předpokladem pro výklad či porozumění mezinárodní politice a mezinárodním vztahům. V tomto kurzu bude popsáno rozložení sil ve světové ekonomice a její vývoj do současnosti včetně zdůraznění aktuálních jevů a problémů, které determinují podobu a dynamiku mezinárodních ekonomických vztahů. Hlavní pozornost bude věnována aktérům mezinárodních ekonomických vztahů, problémům, které řeší, prostředkům a významným trendům. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti se zorientují ve škále témat a problémů mezinárodní ekonomiky jako dimenze mezinárodních vztahů. Získají sumu informací jako základ pro analýzu a interpretaci aktuálních problémů světové ekonomiky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Osnova předmětu 1. Úvod – Teorie mezinárodního obchodu a světová ekonomika 2. Internacionalizace světového hospodářství a jeho vývojové fáze v poválečném období 3. Hlavní centra světové ekonomiky : Americké centrum 4. Hlavní centra světové ekonomiky : Japonsko a APEC 5. Hlavní centra světové ekonomiky : Evropské centrum a evropské integrační procesy 6. Expandující ekonomiky : Čína 7. Expandující ekonomiky : Indie 8. Expandující ekonomiky : Ruská federace 9. Expandující ekonomiky : Brazílie 10. Rozvojové země, jejich specifika a postavení ve světové ekonomice 11. Postavení ekonomiky České republiky ve světovém hospodářství 12. Světová ekonomika – nové jevy, trendy a perspektivy 13. Diskuze a závěrečné shrnutí |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | A) Povinná Světová ekonomika :základní rysy a tendence vývoje. Edited by Eva Cihelková. 2. vydání Praha : Oeconomica, 2004. 257 s. ISBN 80-245-0687-4. |
Literatura doporučená studentům | Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Edited by Eva Cihelková. 1.vydání Praha : C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-804-5. Světová ekonomika :nové jevy a perspektivy. Edited by Hana Kunešová - Eva Cihelková. 2. doplněné a přepracované vydání Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4. Doporučené články k problematice jednotlivých zemí – měsíčník Mezinárodní politika. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | (1) Vypracování individuálně zadané eseje o rozsahu 4 – 6 stran na vybrané téma z 1 – 12 v průběhu semestru (2) Test formou otevřených otázek z literatury a přednášek. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Mezinárodní marketing je nepostradatelným oborem pro efektivní průzkum potřeb a poptávky, formy a cesty nabídky zboží, služeb a idejí a pro soustavnou spolupráci s obchodními partnery a spotřebiteli. Pomáhá zamezit ztrátám z nesprávně zaměřené a uskutečněné politiky prodeje a odbytu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s důležitostí a technikami marketingu nejen na národní, ale též na mezinárodní úrovni. To by jim mělo pomoci při nabídce zboží, služeb a námětů v širokém hospodářském, politickém a kulturním kontextu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Význam a potřeba marketingu 2. Konkrétní úkoly marketingu 3. Koncepce marketingu 4. Funkce marketingu 5. Organizace marketingu 6. Modely chování kupujících 7. Marketingové strategie 8. Nástroje marketingové politiky 9. Marketing a inovace 10. Marketingové modely 11. Informační systémy marketingu 12. Nákupní marketing 13. Marketing územních celků 14. Zkušenosti mezinárodního marketingu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Vítek, M.: Mezinárodní marketing, VŠP, HK 1996 Kotler, P.: Marketing. Victoria, Praha 1994 Světlík, J.: Marketing-cesta k trhu. Ekka, Zlín 1992 Payne, A.: Marketing služeb. Graga, Praha 1996 Bělohlávek, F.: Organizační chování. Rubico, Olomouc 1996 Hannagan, T. J.: Marketing pro neziskový sektor. Management Press, Praha 1996 |
Literatura doporučená studentům | Vítek, M.: Mezinárodní marketing, VŠP, HK 1996 Kotler, P.: Marketing. Victoria, Praha 1994 Světlík, J.: Marketing-cesta k trhu. Ekka, Zlín 1992 Payne, A.: Marketing služeb. Graga, Praha 1996 Bělohlávek, F.: Organizační chování. Rubico, Olomouc 1996 Hannagan, T. J.: Marketing pro neziskový sektor. Management Press, Praha 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz se zaměřuje na mezinárodní spolupráci v rámci institucionalizovaných procesů, režimů a politik – tedy na význam a fungování různých forem mezinárodní organizace s důrazem na mimoevropské oblasti. Na rozdíl od většiny podobných předmětů tento se snaží kombinovat teoretické, metodologické a praktické aspekty relevantní pro studium mezinárodních institucí. To znamená, že zahrnuje jak konceptuální/teoretická východiska důležitá pro chápání mezinárodní spolupráce a integračních procesů, tak i celou řadu praktických případových studií konkrétních mezinárodních a transnacionálních organizací. Prakticky orientované kurzy věnované různým formám mezinárodní spolupráce se věnují především (a často výhradně) univerzálním či západním organizacím a přitom opomíjejí důležitá uskupení v regionech Afriky, Asie či Latinské Ameriky. Výchozím předpokladem je tedy inklusivní a komplexní pojetí, jež počítá i s těmito důležitými oblastmi. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je prohloubení znalostí o významu a fungování mezinárodních organizací prostřednictvím přednášek a následných skupinových diskusí, jež posilují nezávislé a kritické myšlení studentů. První část kurzu zahrnuje základní definice a konceptuální východiska pro rozlišení různých typů organizací a dále představuje řadu teoretických přístupů, jež se zabývají mezinárodní integrací a mohou být aplikovány ve vlastním výzkumu organizací či mezinárodní spolupráce obecněji. Druhá část se věnuje konkrétním případovým studiím významných mezinárodních organizací – jak univerzálních, tak i regionálních či sub-regionálních – což ve svém důsledku přispěje k lepšímu chápání organizací samotných, ale také k osvojení metody případové studie, komparace a dalších výzkumných postupů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Koncepty a klasifikace mezinárodních organizací Velmi častým problémem při studiu MO je nedostatečné chápání různých forem institucionalizované spolupráce, proto náplní první přednášky bude vymezení a odlišení základních pojmů, jako mezinárodní x transnacionální, vládní x nevládní a konečně i organizace x režim či norma. 2. Význam a role organizací Přednáška se zaměřuje nejprve na vývoj mezinárodních organizací ve 20. století, okolnosti i různé příčiny jejich vzniku a dále různé funkce jak vládních tak nevládních institucí. Součástí je také diskuse o rostoucím významu MO v posledních desetiletích. 3. Liberální a neoliberální teoretické přístupy V teoretické části kurzu bude představena celá řada přístupů k otázce mezinárodní spolupráce a integrace, počínaje klasickým liberalismem, idealismem Woodrowa Wilsona a zvláště neoliberálním institucionalismem, jehož průkopníci, Robert Keohane a Joseph Nye, vyzdvihovali právě vzájemnou závislost a spolupráci států prostřednictvím institucí. 4. Realismus, neorealismus a limity mezinárodní spolupráce Na rozdíl od (neo)liberálních teorií, přístup realismu se staví k možnosti spolupráce spíše skepticky, protože hlavní aktéři – státy – usilují primárně o posílení vlastní moci a bezpečnosti. Nicméně, vedle klasického realismu bude zahrnut i přístup strukturálního (neo-) realismu, jehož zastánci až na pár výjimek (např. John Mearsheimer) relevanci a důležitost mezinárodních institucí jako takových neodmítají. 5. Konstruktivistické a kritické přístupy Přestože v rámci konstruktivistické tradice existuje mnoho často až vzájemně protichůdných přístupů, většina zastánců věří, že jednání aktérů, ať už jednotlivců, skupin, nebo států, je zásadně ovlivněno určitými normami, pravidly a institucemi. Přednáška se v první části zaměřuje právě na přínos konstruktivismu k pochopení významu a fungování norem či institucí. Druhá část se zabývá kritickými proudy, jež se snaží odhalit a ideálně i transformovat nespravedlivé uspořádání mezinárodního systému. 6. Globální organizace Na začátku praktické části, jež se zabývá systémem, fungováním a významem konkrétních organizací, se budeme věnovat nejvýznamnější světové univerzální organizaci – OSN, jejím hlavním orgánům, ale i celé řadě přidružených agentur (World Bank Group, FAO, WHO), organizací (WTO, OPCW) a dalších institucí či programů (ICC, ICTY, ICTR, UNDP, WFP). 7. (Trans)regionální organizace západních států Přednáška věnovaná západním organizacím se zaměří nejprve na transatlantickou spolupráci v rámci NATO, její vývoj a proměny od 90. let i současné výzvy. Dále budou představeny nejdůležitější evropské organizace, v první řadě EU, Rada Evropy, OSCE a OECD s ohledem na jejich strukturu, systém rozhodování a hlavní funkce. 8. Regionální organizace: Afrika V rámci afrického kontinentu bude nejprve představena nejvýznamnější organizace s všeobecným zaměřením – Africká Unie, a dále ekonomicky orientované instituce (COMESA, EAC, ECOWAS), nebo organizace se specifickým zaměřením, například na řízení vodních zdrojů (NBI, OBK). Důležitým tématem bude také rozvoj a spolupráce mezi regionálními (v první řadě AfDB) a světovými bankami. 9. Regionální organizace: Asie Přednáška zahrnuje celou řadu institucí v regionu Asie a Pacifiku, v první řadě ekonomické- (ASEAN, APEC, ECO, PECC) a bezpečnostní organizace (ANZUS Pact, ARF, SCO). Opět nebude opomenuta ani tématika rozvoje a spolupráce relevantních institucí (AsDB). 10. Regionální organizace arabských zemí Přednáška se zaměřuje na regiony arabských zemí, především Severní Afriku, Blízký východ a Střední Asii. Nejprve bude představena organizace s obecným politickým zaměřením – Liga arabských států, dále organizace pro ekonomickou spolupráci a integraci (AMU, GCC, ECO), nebo energetiku (OPEC) a nakonec instituce na podporu rozvoje těchto regionů (BADEA, AFESD, Islamic Development Bank, OPEC Fund for International Development). 11. Regionální organizace: Latinská Amerika Sekci věnovanou regionální spolupráci uzavře přednáška zaměřená na významné organizace Latinské Ameriky a Karibské oblasti, v první řadě politické- (OAS, Rio Group) a ekonomické instituce či režimy (SELA, ACS, SICA, FTAA, NAFTA), dále specializované organizace (OPANAL, OEI, OLADE) a na konec instituce na podporu rozvoje (CDB, IDB). 12. Shrnutí kurzu a závěry Závěrečná přednáška shrne hlavní témata kurzu – jak teoretická východiska, tak i praktické případové studie světových a regionálních organizací. Následná diskuse by měla pomoci k vyjasnění problematických a sporných oblastí. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Karns, Margaret P. and Karen A. Mingst (2004) “The Challenges of Global Governance“ in International Organizations: The Politics and Processes of Global Governance, Boulder: Lynne Rienner Publishers, pp. 3-34. Ness, Gayl D. and Steven R. Brechin (1988) Bridging the Gap: International Organizations as Organizations, International Organization, Vol. 42., No. 2, pp. 245-273. Warkentin, Craig and Karen Mingst (1999) International Institutions, the State, and Global Civil Society in the Age of the World Wide Web, Global Governance, Vol. 6, No. 2, pp. 237-256. Hurd, Ian (2002) Legitimacy, Power, and the Symbolic Life of the UN Security Council, Global Governance, Vol. 8, No. 1, pp. 35-51. Cooper, Andrew; English, John, and Ramesh Thakur (2002) Enhancing global governance. Towards a new Diplomacy. Tokyo: United Nations University, pp. 162-186. Axelrod, Robert and Robert Keohane (1986) Achieving Cooperation under Anarchy: Strategies and Institutions, in Oye, Kenneth (ed.) Cooperation under Anarchy. Princeton: princeton University Press, pp. 226-254. Keohane, Robert and Lisa Martin (1995) The Promise of Institutionalist Theory, International Security, Vol. 20, No. 1, pp. 39-51. Grieco, Joseph M. (1993) “Anarchy and the Limits of Cooperation: A Realist Critique of the Newest Liberal Institutionalism“, in Baldwin, David A. (ed.) Neorealism and Neoliberalism: The Contemporary Debate. New York: Columbia University Press, pp. 116-140. Mearsheimer, John J. (1990) The False Promise of International Institutions, International Security, Vol. 19, No. 3, pp. 5-49. Barnett, Michael N. and Martha Finnemore (1999) The Politics, Power, and Pathologies of International Organizations, International Organization, Vol. 53, No. 4, pp. 699-732. Ruggie, John G. (1993) “Multilateralism: The Anatomy of an Institution”, In Ruggie, John G (ed.) Multilateralism Matters: The Theory and Practice of an Institutional Form. New York: Columbia Columbia University Press, pp. 3-37. Weiss, Thomas G. And Ramesh Thakur (2010) “Tracing the Origins of an Idea and the UN’s Contribution”, in Global Governance and the UN. Bloomington: Indiana University Press, pp. 28-51. Fassbender, Bardo (2004) “Pressure for Security Council Reform“, in Malone, David M. (ed.) The UN Security Council: From the Cold War to the 21st Century, London: Lynne Rienner Publishers, pp. 341-355. Fox, Jonathan (2001) The World Bank Inspection Panel: Lessons from the First Five Years, Global Governance, Vol. 6, No. 3, pp. 279-318. Petersen, Niels Helverg (1999) Towards a European Security Model for the 21st Century, NATO Review, Vol. 45, No. 6, pp. 4-7. Hopmann, P. Terrence (2000) “The Organization for Security and Cooperation in Europe: Its Contribution to Conflict Prevention and Resolution”, in: Stern, Paul C. and Daniel Druckman (ed.), International Conflict Resolution after the Cold War. Wahington: national Academy Press, pp. 569-615. Packer, Corinne A. and Donald Rukare (2002) The New African Union and Its Constitutive Act, American Journal of International Law, Vol. 96, No. 2, pp. 365-379. Mingst, Karen A. (1990) Politics and the African Development Bank. Lexington, KY: The Univeresity Press of Kentucky. Narine, Shun (1999) ASEAN into the Twenty-First Century: Problems and Prospects, The Pacific Review, Vol 12, no. 3, pp. 357-380. Mack, Andrew and John Ravenhill (1994) Pacific Cooperation: Building Economic and Security Regimes in the Asia-Pacific Region. Boulder, CO: Westview Press. Barnett, Michael (1993) Institutions, Roles and Disorder: The Case of the Arab States System, International Studies Quarterly, Vol. 37, No. 3, pp. 271-296. Blaydes, Lisa (2004) Rwarding Impatience: A Bargaining and Enforcement Model of OPEC. International Organization, Vol. 58, No. 2, pp. 213-237. Domíngues, Jorge I. (2007) “International Cooperation in Latin America: the design of regional institutions by slow acceretion”, in Acharya, Amitav and Johnston, Alastair I. (eds.) Crafting Cooperation: Regional International Institutions in Copmparative Perspective. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 83-128. Bulwer-Thomas, Victor (2001) Regional Integration in Latin America and the Carribean: The Political Economy of Open Regionalism. London: Institute of Latin American Studies. Acharya, Amitav and Johnston, Alastair I. (2007) “Conclusion: Institutional Features, cooperation effects and the agenda for future research on comparative regionalism”, in Acharya, Amitav and Johnston, Alastair I. (eds.) Crafting Cooperation: Regional International Institutions in Copmparative Perspective. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 244-278. |
Literatura doporučená studentům | Acharya, Amitav and Johnston, Alastair I. (2007) Crafting Cooperation: Regional International Institutions in Copmparative Perspective. Cambridge: Cambridge University Press. Barnett, Michael and Martha Finnemore (2004) Rules for the Worls: International Organizations in the Twenty First Century. New York: Cornell University Press. Haftendorn, Helga; Keohane, Robert O. and Celeste A. Wallander (1999) Imperfect Unions. Security Institutions Over Time and Space. Oxford: Oxford University Press. Hurd, Ian (2010) International Organizations: Politics, Law, Practice. Cambridge: Cambridge University Press. Jacobson, Harold K. (1984) Networks of Interdependence: International Organizations and the Global Political System. New York: Alfred A. Knopf. Josselin, Daphne and William Wallace (2002) Non-State Actors in World Politics. New York: Palgrave. Keohane, Robert O. (1988) International Institutions: Two Approaches. International Studies Quarterly, Vol. 32, No. 4, pp. 379-396. Pease, Kelly –Kate S. (2000) International Organizations. Perspectives on Governance in the Twenty-First Century. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall. Risse-Kappen, Thomas (1995) Bringing Transnational Relations Back In: Non-State Actors, Domestic Structures and International Institutions. New York: Cambridge University Press. Ruggie, John G (ed.) (1993) Multilateralism Matters: The Theory and Practice of an Institutional Form. New York: Columbia Columbia University Press. Weiss, Thomas G. And Ramesh Thakur (2010) Global Governance and the UN. Bloomington: Indiana University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná zkouška. Pravidla budou specifikována před začátkem semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními metodologickým a teoretickými východisky ve srovnávací politologii. Předmět je nasazen v prvním semestru navazujícího magisterského studia, aby poskytl orientaci v oboru a východisko pro navazující předměty v obou magisterských oborech. Hlavní osou předmětu je důraz na samostatné zvládnutí četby, následnou diskusi o ní a její kritickou reflexi. Studenti tímto způsobem budou seznámeni jak s „klasiky“ politologie, politické sociologie a příbuzných oborů, tak s navazující kritickou i empirickou odbornou literaturou. Mezi těmito klasickými texty budou zahrnuty vybrané práce R. Michelse, M. Duvergera, A. Lijpharta, R. Putnama, T. Skocpolové, Ch. Tillyho nebo S. Rokkana. Tematicky bude kurz strukturován do pěti celků. První se bude zabývat metodologickým zázemím srovnávací politologie a bude se soustředit na dichotomii mezi kvalitativními a kvantitativními přístupy a možnostem empirického ověřování politologických teorií. Další čtyři celky odpovídají struktuře převládajících teoretických přístupů v politologii – institucionálnímu, strukturálnímu, kulturalistickému a teorii racionální volby. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informace naleznete na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informace naleznete na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informace naleznete na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informace naleznete na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informace naleznete na webu katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními metodologickým a teoretickými východisky ve srovnávací politologii. Předmět je nasazen v prvním semestru navazujícího magisterského studia, aby poskytl orientaci v oboru a východisko pro navazující předměty v obou magisterských oborech. Hlavní osou předmětu je důraz na samostatné zvládnutí četby, následnou diskusi o ní a její kritickou reflexi. Studenti tímto způsobem budou seznámeni jak s „klasiky“ politologie, politické sociologie a příbuzných oborů, tak s navazující kritickou i empirickou odbornou literaturou. Mezi těmito klasickými texty budou zahrnuty vybrané práce R. Michelse, M. Duvergera, A. Lijpharta, R. Putnama, T. Skocpolové, Ch. Tillyho nebo S. Rokkana. Tematicky bude kurz strukturován do pěti celků. První se bude zabývat metodologickým zázemím srovnávací politologie a bude se soustředit na dichotomii mezi kvalitativními a kvantitativními přístupy a možnostem empirického ověřování politologických teorií. Další čtyři celky odpovídají struktuře převládajících teoretických přístupů v politologii – institucionálnímu, strukturálnímu, kulturalistickému a teorii racionální volby. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je vytvořit příležitost k náročnému metodologickému zvládnutí doktorské práce. Kurz bude obsahovat: 1) Úvodní stručný přehled metod (opakování) – viz rozsah učebnice Brynman 2004. 2) Předpokládá se specializovaný pružný výběr metod podle témat řešených posluchači v disertační práci. Obecně zde není předpokládáno využití reprezentativních kvantitativních dotazníkových postupů vyžadujících tazatelskou síť. Těžiště bude v postupech kvalitativních a smíšených. Zde se předpokládají metody: sekundární analýza, analýza dokumentů, internet jako objekt a prostředek sběru dat, visuální technika, obsahová analýza různých nosičů, různé rozhovory (standardizované až nestandardizované) a jejich zpracování, různé druhy pozorování, antropologické a etnologické postupy. Kategorizace, klasifikace a výpočetní zpracování. Struktura vědecké práce, prezentace. Literatura bude pružně doplňována, zejména o časopisecké články pojící se s řešenými tématy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Brady, Henry E. a Collier, David (eds.). 2004. Rethinking Social Inquiry. Diverse Tools, Shared Standards. Oxford, Rowman & Littlefield Publishers. Brynman Alan. 2004. Social Research Methods. Oxford University Press, Oxford Univ. Press Inc. New York. Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. SAGE Publications, Thousand Oaks, London, New Delhi. Disman Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum. George, Alexander a Bennett, Andrew. 2004. Case Studies and Theory Development in the Social Sciences. Cambridge, MIT Press. Gerring, John. 2001. Social Science Methodology. A Criterial Framework. Cambridge, Cambridge University Press. Hendl, Jan. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha, Portál. King, Gary; Keohane, Robert a Verba, Sydney. 1994. Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton, Princeton University Press. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Eckstein, Harry. 1992. Regarding Politics: Essays on Political Theory, Stability, and Change. Berkeley, University of California Press. Elster, Jon. 1989. Nuts and Bolts for the Social Sciences. Cambridge, Cambridge University Press. Johnson, Janet Buttolph a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington D. C., CQ Press. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál. Keith F. Punch. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha, Portál. Krejčí Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Sociologický ústav Akademie věd ČR Praha.. Lamser Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Sociologická knižnice, Svoboda Praha. Landman, Todd. 2003. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. London a New York, Routledge. Lijphart, Arend. 1971 Comparative Politics and the Comparative Method. The American Political Science Review 65, č. 3, 682–693. Mahoney, James. 2000. Strategies of Causal Inference in Small-N Analysis. Sociological Methods and Research, 28, č. 4, 387–424. Popper, Karl R. 1997. Logika vědeckého bádání. Praha, Oikúmené. Ragin, Charles C. 1987. The Comparative Method. Moving Beyond Qualitative and Quantitative Strategies. Los Angeles, University of California Press. Šubrt Jiří a kol. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Teorie a výzkum. Praha, Karolinum. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět představuje metodologii výzkumu politických institucí mimoevropských oblastí se zaměřením na jejich teoretické zakotvení (teorie institucionalismu, strukturální teorie, teorie modernizace, teorie závislosti, historicko-strukturální přístup, teorie tranzice) a metodologii výzkumu demokracie, demokratizačních vln, nedemokratických režimů, státu (teorie failed state), politických stran (teorie institucionalizace), armády, prezidencionalismu a semi-prezidencialismu, stranických systémů a voleb a volebních systémů v mimoevropských oblastech |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Základním cílem předmětu je přiblížit studentům a naučit je metodologii výzkumu hlavních politických institucí především z pohledu mimoevropských oblastí a jejich politických institucí (politické režimy, stát, politické strany, stranické systémy, atd.). Předmět se zaměří na jednotlivé základní politologické teorie, přičemž hlavní pozornost bude věnována metodologii výzkumu klíčových politických institucí a politických aktérů v mimoevropských zemích. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Osnova předmětu 1. Vymezení politických institucí a základní metodologie výzkumu. (Pojem politické instituce, různé typy politických institucí, vývoj výzkumu politických institucí) 2. Teorie institucionalismu a politické instituce mimoevropských oblastí (Normativní, historický a konstruktivistický institucionalismus, teorie racionální volby, teorie víceúrovňového vládnutí a teorie sítí) 3. Strukturální teorie a metodologie výzkumu demokratizace I. (Teorie modernizace, teorie závislosti, historicko-strukturální přístup) 4. Politologické teorie a metodologie výzkumu demokratizace II. - tranzice v mimoevropských oblastech (Teorie tranzice, vývoj teorie tranzice, jednotliví představitelé teorie tranzice a jejich koncepce, političtí aktéři tranzice, modely tranzice, specifika tranzice v MEO) 5. Metodologie výzkumu demokracie (Minimální vs. maximální demokracie, teorie demokratizačních vln, teorie synchronizace demokratizačních vln) 6. Metodologie výzkumu nedemokratických politických režimů (Teorie nedemokratických režimů vs. teorie hybridních režimů, typologie nedemokratických režimů, instituce nedemokratických režimů) 7. Metodologie výzkumu státu v mimoevropských oblastech (Problematika stability státních institucí v MEO, měření ne/stability států, teorie failed state) 8. Metodologie výzkumu politických aktérů I. – Výzkum institucionalizace politických stran (Výzkum politických stran z pohledu teorie institucionalizace, problémy měření institucionalizace, metodologie výpočtu indexu institucionalizace politických stran) 9. Metodologie výzkumu politických aktérů II. - Výzkum úlohy armád v mimoevropských oblastech (Výzkum armády z pohledu teorie institucionalizace, armáda jako politická instituce, teorie výzkumu vojenských převratů, metodologie výzkumu armády v ME) 10. Metodologie výzkumu prezidencionalismu - Výzkum prezidentských a poloprezidentských systémů (Klasické teorie prezidencialismu a semi-prezidencialismu, specifika metodologie výzkumu postavení prezidentů v MEO) 11. Metodologie výzkumu stranických systémů v mimoevropských oblastech (Klasické teorie stranických systémů, specifika výzkumu stranických systémů v MEO, typologie stranických systémů MEO, stranické systémy s dominantní a predominantní politickou stranou) 12. Metodologie výzkumu voleb a volebních systémů v mimoevropských oblastech (Klasické teorie voleb a volebních systémů, specifika výzkumu voleb a volebních systémů v MEO, specifické typy volebních systémů v MEO, problémy výzkumu volebního chování v MEO, metodologie výzkumu volebních manipulací v MEO |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Fiala, Vlastimil a kol. Teoretické a metodologické problémy evropské integrace. Olomouc. Periplum, 2009. Rhodes, R. A. a kol. The Oxford Handbook of Political Institutions. Oxford: Oxford University Press, 2006. Katz, Richard, S. – Crotty, W. (eds). Handbook of Party Politics. London, etc: Sage, 2006. Boix, C. – Stokes, S. C. (eds.). The Oxford Handbook of Comparative Politcs. Oxford: Oxford University Press. Colomer, J. M. Political Institutions. Oxford: Oxford University Press, 2001. |
Literatura doporučená studentům | Zartman, I. W. Collapsed States. The Disintegration and Restoration of Legitimate Authority. London: Boulder, 1995. Ciprut, Jose V. Democratizations. Comparisons, Confrontations, and Contrasts. Cambridge, MA: The MIT Press, 2008. Mars, D, - Stokker, G. Theory and Methods in Political Science. Houndmills-New York: Palgrave Macmillan, 2002. Levitsky, S. – Way, L. A. Competitive Authoritarianism. Hybrid Regimes after the Cold War. Cambridge: Cambridge University Press. Manwaring, S. – Hagopian, F. The Third Wave of Demnocratization in Latin America. Advances and Setbacks. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. Finer, S. E. The man on Horseback. The Role of the Military in Politics. New Brunswick: Transaction Publisher, 2006. Reno, W. Warlord Politics and African States. London: Boulder Rienner, 1998. Huntington, S. The Soldier and the State. The Theory and Politics of Civil-Military Relations. Cambridge, MA: The Belknap Press of Harvard University Press, 1985. Doorenspleet, R. Democratic Transitions. Exploring the Structural Sources of the Fourth Wave. London: Boulder Rienner, 1998. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná práce (aplikace teorie na výzkum -vybrané politické instituce MEo) + ústní zkouška |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vzhledem k tomu že interdisciplinárně zaměřené teritoriální obory zaměřené na Afriku, Asii a Latinskou Ameriku nenabízejí vlastní ucelený teoretický a metodologický základ, studující při návrhu a provádění výzkumu riskují, že jejich závěrečné práce sklouznou do popisnosti. Příbuzné obory, jako jsou klasická sociologie, politologie a mezinárodní vztahy a neoklasická ekonomie sice nabízí teoretické a metodologické nástroje, ty jsou však většinou ukotveny v anglosaské a evropské tradici, se zaměřením na sociální realitu Západu resp. globálního Severu. Tento kurz proto studujícím nabízí tři svébytné bloky: 1. výběr specifických teorií pro uchopení společenské reality, hospodářství a životního prostředí mimoevropských oblastí; 2. základní metodologie využitelné pro teoreticky orientovaný (zobecňující) výzkum, ale i metodologie citlivé k lokálnímu kontextu a využitelné pro terénní výzkum v mimoevropských oblastech; 3. podklady pro reflexi společenských, politických a kulturních východisek v regionech islámského světa, Asie, Latinské Ameriky a Afriky se zaměřením na významné proudy a debaty v politickém myšlení těchto oblastí. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je přednáškovou formou nabídnout studujícím osvojení teoretických a metodologických nástrojů pro uchopení specifik mimoevropských společností, kultur, politiky a hospodářství. Kurz zároveň posiluje schopnost studujících porozumět mimoevropským kulturám prostřednictvím reflexe vlastních východisek. Společně tyto pak vedou k lepším výsledkům vlastního výzkumu ve formě seminárních a závěrečných prací. Zaměřením na sebereflexi kurz obecně posiluje kritické myšlení. Absolvent/ka kurzu bude znát jak základní specifika a kulturní odlišnosti mimoevropských regionů, tak i koncepty, teorie a pro uchopení témat jejich zájmu v regionech subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Absolvent/ka zlepší své schopnosti navrhnout a provést základní či aplikovaný výzkum a použít jej v závěrečné práci a při dalším profesním uplatnění. Znalosti získané kurzu také pomohou absolventům v mezikulturní komunikaci nejen při terénním výzkumu v mimoevropských oblastech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Blok I. Teorie 1. Postkoloniální teorie Po krátkém úvodu do role a užitečnosti teorií ve výzkumu obecně přednáška představí společné rysy postkoloniálních teorií v historickém kontextu kolonizace a dekolonizace s jejich nejvýznamnějšími přístupy a pojmy: orientalismus Edwarda Saida; problematiku rasy a psychoanalýza kolonializmu v pojetí Franze Fanona; postkoloniální feminismy ve své rozmanitosti; a klíčový koncept hybridity pro pochopení mimoevropských společností Homiho Bhabhy. 2. Rozvojové a postrozvojové teorie Přednáška nejprve vymezuje základní pojmy rozvojových studií: rozvoj, chudobu, Třetí svět/(globální) Jih a (globální) nerovnosti. Za účelem pochopení, čím se vyznačují teorie rozvoje vycházející z myšlení globálního Jihu, nejprve krátce představí středoproudé a historicky významné teorie (modernizace, závislosti, lidského rozvoje). Poté se výrazněji věnuje participativním přístupům k rozvoji (Robert Chambers) a postrozvoji, který je úzce spřízněný s postkoloniálními teoriemi a který představuje zásadní kritiku eurocentrického pojetí „rozvoje“ globálního Jihu (Arturo Escobar). 3. Globální politická ekonomie Přednáška nejprve představuje základní tři proudy globální (též mezinárodní) politické ekonomie: historicky nejstarší merkantilismus s důrazem na ekonomický nacionalismus a neomerkantelismus; v současnosti dominantní (neo)liberalismus a jeho důsledky zejména pro mimoevropské oblasti; a konečně strukturalistické teorie vycházející z marxismu a leninismu včetně teorie světového systému a periferního postavení ekonomik globálního Jihu (Immanuel Wallerstein). V závěru představuje alternativní přístupy relevantní zejména pro země globálního Jihu, např. lokální zemědělské ekonomiky a feministickou kritiku ekonomie. 4. Globální politická ekologie Poslední přednáška bloku se prizmatem globální politické ekologie věnuje přírodě a životnímu prostředí, které má relativně větší vliv na obživu společností globálního Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Mezi globální a lokální úrovní se věnuje především příkladům klimatických změn, biodiverzity, ztržení přírody a problematice občiny. V závěru představuje na významu rostoucí teorii nerůstu a celý teoretický blok uzavírá syntetizující diskusi o jeho aplikovatelnosti na mimoevropské společnosti. Blok II. Metodologie 5. Jednopřípadová studie a sledování procesu Přednáška představuje jednopřípadovou studii jako metodu využitelnou v teoreticky orientovaném (kauzálním i interpretativním) výzkumu. Jednopřípadové studie jsou vhodné pro aplikaci a za určitých podmínek i testování teorií. Metoda sledování procesu nám umožňuje v rámci jednoho případu do detailů poznat mechanismus, který vede ke zkoumanému jevu. 6. Srovnávací případová studie V této přednášce si studující osvojí metodologii srovnávací případová studie, která zkoumá relativně malý počet případů ve snaze dospět k zobecnitelným závěrům v rámci kauzálního výzkumu. Srovnávací případovou studii můžeme využít pro testování teorií (hypotéz), případně pro identifikaci nových vysvětlujících faktorů (tzv. Millovy metody). 7. Diskurzivní analýza Diskurzivní analýza je nástrojem pro studium lidských významotvorných praktik, ať již verbálních (jazyk) či neverbálních (například gesta). DA je příkladem interpretativního výzkumu, jejím cílem je rekonstrukce subjektivních či sdílených významů, které jednotlivci a skupiny přisuzují realitě skrze výše zmíněné významotvorné praktiky. 8. Etnografie a participativní metody Etnografická metoda má svůj původ v antropologii, realizovaná pomocí terénního výzkumu přímo ve zkoumané společnosti/teritoriu. Etnografie je citlivá k lokálnímu kontextu, jejím cílem je analýza kultury, politického a společenského života z vnitřní perspektivy zkoumané společnosti (společenství či organizace), z tohoto důvodu se jedná o vhodnou metodu pro analýzu mimoevropských oblastí. Badatelé praktikující participativní metody se snaží nejenom budovat vědecké poznání, ale zároveň aktivně přispívají ke zlepšení situace zkoumané společnosti. Blok III. Reflexe 9. Reflexe myšlení se zaměřením na islámský svět Přednáška se zaměřuje na tři základní dimenze islámských úvah o politice. Nejprve stručně nastiňuje základní pojmy islámské teologie a politické filosofie (umma, kudra, šaría), poté se zabývá politickými teoriemi vlivných islámských myslitelů (Al Ghazzálí, Ibn Chaldún, Rúholláh Chomejní, Sajjíd Qutb) a nakonec představí vybrané aspekty specificky islámských přístupů k mezinárodním vztahům. Přednáška také zkoumá důsledky těchto přístupů pro globální mezinárodní politiku i pro muslimskou společnost. 10. Reflexe myšlení se zaměřením na Asii Přednáška se zaměřuje na čínské politické myšlení, které je od konce devatenáctého století poznamenáno sporem mezi přenášením západních politických konceptů do čínských podmínek (liberalismus, marxismus) a navazováním na myšlenky čínského starověku, jimž se přednáška především věnuje. Stručně seznamuje s hlavními školami politického myšlení v období válčících států (konfucianismus, legismus, mohismus, taoismus) jakož i s jejich společným metafyzickým zakotvením (Kniha proměn). Tento myšlenkový základ je do určité míry sdílen i za čínskými hranicemi (Korea, Japonsko). 11. Reflexe myšlení se zaměřením na Latinskou Ameriku Přednáška se zaměřuje na filosofické a politické myšlení tří generací významných myslitelů Latinské Ameriky ve 20. století. První generace se zabývala jinakostí latinskoamerické kultury ve srovnání s instrumentální a materiální angosaskou (José Martí, José Enrique Rodó). Od 30. let probíhala debata mezi zastánci fenomenologického idealismu (Miguel Reale, Guillermo Hoyos) a existenciální metafyziky (Carlos Astrada, José Gaos), a současně se naplno rozvíjelo marxistické myšlení a jeho kritika závislého kapitalismu (Sergio Bagú). Třetí generace (od 50. let) si klade otázku, zda existuje svébytná latinskoamerická filosofie (Leopoldo Zéa, Francisco Romero, Salazar Bondy) a snaží se přitom vymanit utlačované z kultury nadvlády (philosophy of liberation). 12. Reflexe myšlení se zaměřením na Afriku Afričané byli okolnostmi nuceni vyrovnávat se s několika historickými myšlenkovým i proudy. Vliv islámu, ale i křesťanství je starý řadu staletí, docenění vlastních hodnot přichází málem pozdě, když už originální africké myšlení je téměř vymýceno. Dnes však neoafrická kultura je velkou módou a to nejen v umění, hudbě či literatuře, ale také ve filozofii, sociologii, politice i ekonomii. Přednáška se pokusí toto vše shrnout do jednoho proudu, odhalujícího stěžejní příspěvek Afriky do světového myšlení i praxe, která je plná protikladů. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Loomba, Ania (2005): Colonialism/Postcolonialism. Oxon and New York: Routledge, pp. 42-53 and 91-145. Chambers, Robert (1983) Rural Development: Putting the Last First. London: Longman, pp. 1-27. Escobar, Arturo (2008) „The Problematization of Poverty: The Tale of Three Worlds and Development“ In: Sharad Chari and Stuart Corbridge (ed.) The Development Reader. London: Routledge, pp. 131-140. Balaam, David N. and Michael Veseth (2008) Introduction to International Political Economy. Upper Saddle River: Prentice Hall, pp. 21-80. Peet, Richard, Paul Robbins and Michael Watts (2011) Global Political Ecology. London: Routledge, pp. 1-48. Latouche, Serge (2011) Malé pojednání o poklidném nerůstu. Beroun: Za tratí, s. 13-36. George, Alexander L. and Andrew Bennett (2005) Case Studies and Theory Development in the Social Sciences, Cambridge: MIT Press. (Chapter 10: Process-Tracing and Historical Explanation) Lijphart, Arend (1996): “The Puzzle of Indian Democracy: A Consociational Interpretation”, The American Political Science Review, 90(2): 258-268. King, Gary, Robert O. Keohane and Sidney Verba (1994) Designing Social Inquiry: Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton: Princeton University Press. (Chapter 1: The Science in Social Science) George, Alexander L. and Andrew Bennett (2005) Case Studies and Theory Development in the Social Sciences. Cambridge: MIT Press. (Chapter 4: Phase One: Designing Case Study Research) APSA (2004) Symposium: Discourse and Content Analysis, Qualitative Methods, 2(1) (contributions by Herrera and Braumoeller; Laffey and Weldes; Hopf; Fierke). De Cillia, Rudolf – Reisigl, Martin – Wodak, Ruth (1999) „The discursive construction of national identities“, Discourse and Society, 10(2): 149-173. Volo, Lorraine Bayard de and Schatz, Edward (2004) “From the Inside out: Ethnographic Methods in Political Research”, PS: Political Science and Politics, 37(2): 267-271. Kemmi, Stephen and Robin McTaggart. (2000). Participatory action research. In Denzin, Norman K. and Yvonne S. Lincoln (eds.), The handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage, pp. 271-330. Abusulayman, Abdulhamid A. (1993). Toward an Islamic Theory of International Relations: New Directions for Methodology and Thought. Herndon: IIIT, pp. 1-62 Enayat, Hamid (2001). Modern Islam Political Thought. Kuala Lumpur: Islamic Book Trust, pp. 160-181. Qin, Yaqing (2010) „Why is there no Chinese international relations theory?“. In: Amitav Acharya and Barry Buzan (eds.), Non-Western International Relations Theory: Perspectives on and beyond Asia. London: Routledge, pp. 26-50. Yan, Xuetong (2011) „A Comparative Study of Pre-Qin Interstate Political Philosophy“. In: Daniel E. Bell and Sun Zhe, eds, Ancient Chinese Thought, Modern Chinese Power. Princeton and Oxford: Princeton University Press, pp. 21-69. Nuccetelli, Susana, Offelia Schuffe and Otávio Bueno (2010) A Companion to Latin American Philosophy. Oxford: Blackwell Publishing, pp. 341-356. Sobrevilla, David (1988) „Phenomenology and Existentialism in Latin America“, in Gracia, Jorge (ed.) Directory of Latin American Philosophers. Buffalo: State University of New York - CISP, pp. 85-113. Rettová, Alena (2007). Afrophone Philosophies: Reality and Challenge. Středokluky: Zdeněk Susa. Nyamnjoh, Francis (2012). South Africa: Haunted by the Past, Facing the Future with Foreboding. In: v tisku. |
Literatura doporučená studentům | Bonevac, Daniel and Stephen Phillips (1993) Understanding Non-Western Philosophy: Introductory Readings. Mountain view, California: Mayfield Publishing. Denzin, Norman K. and Yvonne S. Lincoln (eds.) (2000) The handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage. Drulák, Petr a kol. (2008) Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezináriodních vztazích. Praha: Portál. Fanon, Frantz (2011) Černá kůže, bílé masky: postkoloniální myšlení I. Praha: Tranzit. Havránek Vít (ed.) (2001) Postkoloníální myšlení II. Praha: Tranzit. Hon, Tze-ki (2005) The Yijing and Chinese Politics: Classical Commentary and Literati Activism in the Northern Song Period, 960-1127. Albany: State University of New York Press. Cheng, Anne (2003/2006) Dějiny čínského myšlení. Praha: DharmaGaia. Mendieta, Eduardo (2003) Latin American Philosophy: Currents, Issues, Debates. Bloomington: Indiana University Press. Rahnema, Majid and Victoria Bawtree (1997, ed.): Post-Development Reader. London: Zed Books. Saeed, Abdullah (2010) Islamic Political Thought and Governance. New York: Routledge. Said, Edward (2008): Orientalismus. západní koncepce Orientu. Praha - Litomyšl: Paseka. Shilliam, Robie (2010) International Relations and Non-Western Thought: Imperialism, Colonialism, and Ivestigations of Global Modernity. New York: Routledge. Tickner, Arlene B. and David L. Blaney (2012) Thinking International Relations Differently – Worlding beyond the West. New York: Routledge. Young, Robert J. C. (2003) Postcolonialism: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná zkouška. Přesná pravidla budou specifikována před začátkem semestru. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Mezinárodní vztahy“ (MEVZT) je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače 2. ročníku katedry politologie FF. Kurz navazuje na předmět Úvod do mezinárodních vztahů. Kurz MEVZT se zabývá zejména historickým kontextem mezinárodních vztahů a zároveň analyzuje bezpečnostní situaci na jednotlivých kontinentech. Metody výuky Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (90 min) a povinných seminářů (45 min). Přednášky ve formátu PowerPoint budou průběžně umisťovány do WebCT. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k tématům probíraným na přednáškách. Témata prezentací budou zadána na začátku semestru (viz níže). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět „Mezinárodní vztahy“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače 2. ročníku katedry politologie FF. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními předěly a etapami vývoje mezinárodních vztahů. Důraz bude kladen zejména na propojení teoretických znalostí získaných v předchozím akademickém roce s praktickými příklady z oblasti mezinárodních vztahů. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s bezpečnostní problematikou a situací na jednotlivých kontinentech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu Přednáška a seminář Seznámení se sylabem a organizací kurzu, rozdělení seminárních úkolů, informace o průběhu kurzu a podmínkách jeho zakončení Přednáška Fázování mezinárodního systému, první systémové období – po Vestfálském míru; evropský koncert Seminář Kongresová politika po Vídeňském kongresu a fungování Svaté aliance Sladkovská, Eva. 1998. „Kongresy Svaté aliance.“ Historický obzor 9, č. 11-12, 242-249. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 172-197. Diskusní texty Meziválečná politika ("Dvacetiletá krize") Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 227-258. Přednáška Velká válka a Versailleský systém; meziválečný svět a druhá světová válka Seminář Versailleský systém Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK, 22-44. Diskusní texty Dilemata vítězů Kissinger, Henry. 1997. Umění diplomacie. Praha: Prostor, 259 – 278. Přednáška Kolonialismus - fáze, průběh, příčiny a důsledky Seminář Principy kolonialismu, Hon o Afriku Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Od dobývání po nezávislost 13. - 20. století. Praha: Nakladatelství lidových novin, 91-119. The Berlin Conference: The General Act of Feb. 26, 1885. Ke stažení zde. Diskusní texty Přednáška Dekolonizace - fáze, průběh, příčiny a důsledky Seminář Problémy dekolonizace Kváča, Vladimír. 2003. „Politická nestabilita v Africe, 1960-2000.“ Mezinárodní vztahy 38, č. 4, 47-73. Diskusní texty Dekolonizace v subsaharské Africe Klíma, Vladimír. 2006. „Půlstoletí subsaharské dekolonizace." Mezinárodní politika 30, č. 12, 4-6. Přednáška Studená válka – vznik, periodizace Seminář Vznik a počátek studené války Heideking, Jűrgen. 1998. „Marshallův plán. USA a účast východní Evropy na Marshallově plánu.“ Střední Evropa 14, č.76, 67-78. Smetana, Vít. 2003. „Železná opona a první pohledy za ni.“ Dějiny a současnost 1, 39-44. Diskusní texty Bezpečnostní hrozby studené války Eichler, Jan. 2003. „Vyhodnocování bezpečnostních hrozeb v době studené války.“ Historie a vojenství 52, č. 3-4, 507-536. Přednáška Studená válka - hlavní aktéři, konflikty, průběh Seminář Studená válka pohledem USA Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Interpretace politického fenoménu. Praha: Portál, 169 – 205. Diskusní texty Studená válka pohledem SSSR Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Interpretace politického fenoménu. Praha: Portál, 207 – 232. Přednáška Postbipolární svět Seminář Čína v postbipolárních mezinárodních vztazích Holslag, Jonathan. 2009. „Embracing Chinese Global Security Ambitions.“ The Washington Quarterly, Vol. 32, no. 3, 105 – 118. Dostupné zde. Diskusní texty Problém hegemona a otázka polarity světového uspořádání v 21. století Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. "Ferguson, Niall. 2004. "A World Without Power." Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Přednáška Terorismus - teoretické vymezení, definice, typologie a praktické příklady Seminář Historická linie vývoje terorismu Reiner, Petr, Žídková, Markéta a Šmíd, Tomáš. 2006. "Historický vývoj fenoménu protistátního terorismu." In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 65-88. Diskusní texty Problematika globálního terorismu Eichler, Jan. 2006. "Hrozba globálního terorismu a její vyhodnocování." Mezinárodní vztahy 41, č. 3, 19-45. Přednáška Bezpečnost v Asii Seminář Islámský terorismus Ditrych, Ondřej. 2006. „Americký boj proti terorismu a Saudská Aránie: Mezi idealismem a realpolitikou.“ In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 295 – 318. Diskusní texty Problematika islamismu a globálního džihádu Mužík, Tomáš. 2006. Al-Káida a globální džihád(ismus). In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 269 – 294. Přednáška Bezpečnost v Africe, vztah Severu a Jihu Seminář Lidská bezpečnost v Africe Spears, Ian. 2007. „Human Security and the State in Africa.“ African Security Review, Vol 16, No 2. Dostupné zde. Diskusní texty Vztah Severu a Jihu, příčiny globální chudoby Hönsch, Michal. 2006. „Globálna chudoba a hlavné príčiny jej pretrvávania.“ Mezinárodní vztahy 41, č. 2, 71-95. Přednáška Bezpečnost v Latinské Americe Seminář Vztah USA k Latinské Americe Carlos, Malamud. 2009. "The US and Latin America: A New Phase in a Complicated Relationship." Real Instituto Elcano. Dostupné zde. Diskusní texty Vliv mezinárodního systému na změnu režimů v Latinské Americe Kouba, Karel, Springerová, Pavlína. 2009. Vliv mezinárodního systému na změnu režimů v Latinské Americe. Prozatímní rukopis kapitoly dostupný zde. Přednáška a seminář Zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. |
Literatura doporučená studentům | INTERNETOVÉ ZDROJE http://fpc.org.uk/ The Foreign Policy Centre http://www.csis.org/ Center for Strategic and International Studies http://www.fpri.org/ Foreign Policy Research Institute http://www.irc-online.org/ International Relations Center http://www.ifpa.org/home.htm Institute for Foreign Policy Analysis http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy http://www.fpif.org/ Foreign Policy in Focus http://www.library.ubc.ca/poli/international.html#Links LITERATURA Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Annan, Kofi A. 1999. Two Concepts of Sovereighty (dostupné zde). Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? Brno: CDK. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Bratková, Klára. 2004. "Dilemata humanitární intervence." Politologická revue 10, č. 2, 102-122. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Eichler, Jan. 2004. „Globální terorismus - nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 21-28. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. „A World Without Power.“ Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Francis, Fukuyama, Ikenberry, John G. Report of the Working Group on Grand Strategic Choices. The Princenton Project on National Security (dostupné zde). Gombár, Eduard. 2004. „Islám a islamistický terorismus.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 29-35. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Haffner, Sebastian. 1995. Od Bismarcka k Hitlerovi. Olomouc: Votobia. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Krumeich, Gerd. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25. Luňák, Pavel. 1997. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha. Moravcová, Dagmar, Bělina, Pavel. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 – 1941. Praha: ISE. Nálevka, Vladimír. 1997. Kapitoly z dějiny studené války. Praha. Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Ohlson, Thomas, Soderberg, Mimmi. Bez data. From Intra-state War to Democratic Peace in Weak States (dostupné zde). Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Plechanovová, Běla, Fidler, Jiří. 1997. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE. Reiman, Michal, Luňák, Petr. 2000. Studená válka 1954 - 1964. Brno: Doplněk. Robejšek, Petr. 2004. „Boj proti strukturám terorismu nemá alternativu.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 11-19. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter. 1992. Modern Latin America. Oxford 1992, 344–381. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml. Snyder, Jack. 2004. "One World, Rival Theories." Foreign Policy, November-December 2004, 52-63 (dostupné zde). Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Terorismus - válka proti státu. Praha: Eurolexbohemia Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Vykoukal, Jiří, Litera, Bohuslav a Tejchman, Miroslav. 2000. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Ward, John. 2004. Latin America. Development and Conflict since 1945. London and New York: Rotledge, 58-77. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A) Prezentace Každý posluchač bude mít 1x za semestr prezentaci na zadané téma a to dle následujících instrukcí: • rozsah 15-20 min • všichni studenti připraví svou prezentaci v PowerPointu • všichni studenti svou prezentaci zašlou do WebCT nejpozději v den, kdy prezentace proběhne • použité zdroje budou uvedeny v prezentaci dle citační normy • prezentace bude proslovena (nikoliv čtena) spisovným jazykem • student je povinen vycházet z literatury zadané vyučující, zdroje jsou uvedeny u každého konkrétního tématu • každý prezentující student si připraví dvě otázky (související s jeho tématem) do diskuse pro své kolegy, obě otázky budou uvedeny v závěru jeho ppt Studenti, kteří nebudou mít zadanou prezentaci, vypracují kritickou recenzi o rozsahu cca 6 - 7 NS na knihu od Roberta Kagana: Labyrint síly a ráj slabosti - Amerika, Evropa a nový řád světa (NLN, 2003). Recenzi studenti odevzdají ve WebCT do 11. 12. 2009. B) Povinná četba Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Povinná je pro Vás veškerá literatura zadaná na semináře. Způsob hodnocení Zápočet Účast na seminářích (povoleny jsou maximálně dvě neomluvené absence), prezentace a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Zkouška Zkouška bude probíhat formou testu. Součástí testu bude (kromě obsahu přednášek) taktéž prověření znalosti povinné četby (tedy včetně literatury zadané na semináře). Hodnocení testu: • výborně (nad 90 %) • velmi dobře (nad 80 %) • dobře (nad 70 %) Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubešová Štěpánka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Recognizing the underlying views of time and space and use of language is essential to understanding who Mexicans are. The diversity of Mexico will be presented through its way of thinking, stereotypes, traditions, music, movies, painting, literature, places of interest, political and cultural issues, migration, Mexicans living in the USA, etc. The lecture and seminar are offered for students who have some knowledge of English; basic knowledge of Spanish language is an advantage. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Stereotyping and its consequences. 2.Cultural code. The Meaning of "yes". Culture is not color. A Different sense of time and space. Future vs. present orientation 3. Archaeology of the Mexican mind. Political culture. 4. The communist movement in Mexico – 1968, “Canoa“ 5. Political issues in cinematography 6. Social problems in culture - "El perfume de violeta" -Poverty line. 7. Migration patterns , Illegal migration into the U.S. 8. Chicanos, Bracero program 9. Americanized Mexico 10. " Cultural code in literature - "Como agua para chocolate 11. Mexican personalities 12. "Muchas vueltas" |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Crouch, Ned. 2004. Mexicans vs. Americans, Cracking the Cultural Code. Nicholas Brealey Publishing. London. Hernández-Chávez.Eduardo. 1975. El lenguaje de los Chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans.Center for Aplied Linguistics. USA. |
Literatura doporučená studentům | Domínguez, Jorge I. 2001. The United States and Mexico. Between Partnership and Conflict. Routledge. Hernández-Chávez.Eduardo. 1975. El lenguaje de los Chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans.Center for Aplied Linguistics. USA. Rubešová, Š. 2008. The US demand for Mexicans, Bracero Program. KIAS Bulletin. Iberoamerická studia. Univerzita Hradec Králové. Rubešová, Štěpánka. 2007. Looking for the „American dream“. The Mexican migation into the USA Wilm, Johannes. 2006. On The Margins. U.S. Americans in a border town to Mexico. Lulu Enterprise, Inc. NC. http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm http://www.ucsd.tv/mexicomovingforward/ http://www.crim.unam.mx/cultura/ponencias/pon9.htm http://www.eumed.net/cursecon/ecolat/mx/2004/fn-migra.htm http://delotroladodelalinea.wordpress.com/animaciones-animations/ http://www.lexiophiles.com/english/mexican-stereotypes-are-they-all-true http://www.lexiophiles.com/english/latino-birthday http://dingo.sbs.arizona.edu/~mehl/eReprints/RamirezJRP2009.pdf |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Credits: Presentation in English or Spanish language Evaluation of presentation: 15 minutes presentation plus dialog with classroom students (ex. questions to be asked) Exam: Test and oral examination at the end of the course. Evaluation of the written exam: • excellent (more than 90 %) • very good (more than 80 %) • good (more than 70 %) |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jungbauer Radomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jungbauer Radomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Fulnečková Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz Mezinárodní organizace v Africe je zasazen do kontextu problematiky nového regionalismu a integračních teorií na africkém kontinentu. Africká unie (AU) je nejrozsáhlejším integračním uskupením Afriky (předchozí forma Organizace africké jednoty – OAJ). Vedle AU působí na africkém kontinentu dalších 14 regionálních (ekonomických) integračních uskupení (RECs), jež většina z nich vznikla v rámci vlny tzv. nového regionalismu. Kurz pojednává o AU/OAJ a RECs (historickém vývoji, institucích, smlouvách, financování), o kritice AU ze strany světových mocností, analogiích AU k jiným mozinárodním organizacím, možnostech celoafrické měnové unie a o vlnách a teoriích starého a nového regionalismu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Mezinárodní organizace v Africe je jednosemestrální povinně volitelný kurz, určený zejména pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je obeznámit studenty s mezinárodními organizacemi působícími v Africe a integračními trendy na africkém kontinentu. Důraz je kladen především na regionální integrační mechanismy a organizaci Africké unie včetně její předchůdkyně - Organizace africké jednoty. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění integračním tendencím na africkém kontinentu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Integrační stupně v Africe 2. Africký regionalismus a specifika jeho vln 3. Přehled RECs 4. OAJ a AU - historie, instituce, smlouvy 5. Budoucnost a kritika AU 6. Měnová unie v Africe 7. Financování mezinárodních organizací v Africe |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Grant, A. a Söderbaum, F. 2003. The new regionalism in Africa. Londýn: Ashgate Publishing. Hettne, Bjorn a kol. 1999. Globalism and the new regionalism. London: Macmillan. Makinda, S. M. a Okumu, F. W. 2008. The African Union: Challenges of globalization, security, and governance. New York: Routledge. Masson, P. a Pattillo, C. A. 2005. The Monetary Geography of Africa. Washington: Brookings Institution Press. Waisová, S. 2008. Mezinárodní organizace a režimy. Plzeň: Aleš Čeněk. |
Literatura doporučená studentům | Kritzinger, L. N. 2005. Regional Integration: Concepts, Advantages, Disadvantages and Lessons of Experience. Dostupné na: http://www.sarpn.org.za/documents/d0001249/P1416-RI-concepts_May2005.pdf. Murithi, T. 2005. The African Union: Pan – Africanism, Peacebuilding and Development. Londýn: Ashgate. Nkrumah, K. 1963. Africa must unite. Londýn: Panaf. The African union. http://www.au.int/ent. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Získání zápočtu: 1) maximálně dvě absence 2) odevzdání aktualit za celý semestr (min. tři aktuality/týden) k regionu vybranému na první hodině (včetně dostupných elektronických zdrojů k oblasti) spolu s analytickým komentářem (cca 2 strany). Analytický komentář bude zahrnovat studentův postoj k situaci odehrávající se a měnící se v průběhu semestru ve vybraném regionu a studentův osobní vhled - budoucí vývoj v dané oblasti a působení mezinárodních organizací. Sepsané aktuality je nezbytné odevzdat elektronicky nejpozději do 17. 12. 2012. Aktuality odevzdává každý student samostatně, není možné odevzdání za skupinu studentů. 3) odevzdání seminární práce dle tématu prezentace v rozsahu minimálně 10 normostran sepsaných dle normy KPOL včetně nezbytného citačního aparátu. Seminární práci je nutné odevzdat v elektronické podobě nejpozději do 17. 12. 2012. Pokud bude na úvodní hodině prezentace udělena skupině studentů, odevzdá seminární práci jeden student pověřený touto skupinou. Získání zkoušky: 1) aktivita v hodinách - student se má aktivně zapojovat do výuky, diskutovat při prezentacích, prezentovat aktuality z vybraného regionu a taktéž být schopen o nich vést diskuzi. 2) prezentace - student je povinen během semestru odprezentovat prezentaci na vybrané téma na úvodní hodině připravenou v Power Pointu a zaslanou vyučujícímu elektronicky v úterý před konáním prezentace. 3) seminární práce - student je povinen do 17. 12. 2012 odevzdat seminární práci dle tématu prezentace, jejíž neodevzdání je důvodem k neudělení zápočtu a jejíž hodnocení se započítává do výsledné známky ze zkoušky. 4) test - je založen primárně na otevřených otázkách a prověřuje znalosti učiva probraného během přednášek a seminářů, včetně prezentací a aktualit prezentovaných během semestru. Způsob hodnocení zkoušky: Test – maximum 50 bodů Prezentace – 20 bodů Aktivita v hodinách – 20 bodů Seminární práce – 10 bodů 100 - 90 bodů – výborně 89 - 80 bodů – velmi dobře 79 - 70 bodů – dobře 69 - 0 bodů – neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Podat jasný úvod do základních principů ekonomiky, logicky rozvinout a podat zásady pravidla hlavních myšlenek ekonomické teorie na podkladě skutečných souvislostí a názorných příkladů z reality. Východisko pro navazující ekonomické předměty. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Týdně 2 x 45 minutová přednáška. K hlubšímu pochopení dané problematiky je předpokládána aktivní účast posluchačů a individuální prezentace k vybraným problémům. Jako základní zdroj slouží základní literatura a studijní literatura. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Metoda a předmět ekonomie Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 2 Chování spotřebitele (užitečnost a poptávka) Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 3 Chování výrobce (náklady a nabídka) Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 4 Tržní rovnováha a efektivnost Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 5 Nedokonalost konkurence Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 6 Omezení konkurence Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 7 Zásahy státu do cen Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 8 Poptávka po výrobních faktorech Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 9 Nabídka práce a trh Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 10 Nezaměstnanost Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 11 Kapitál a úrok Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 12 Investiční rozhodování a podnikání, Externality Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Týden 13 Závěrečné shrnutí Zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura: Holman, Robert. 2002. Mikroekonomie. Praha: C.H. Beck. Studijní literatura: Schiller, Bradley R. 2004. Mikroekonomie dnes. Praha: Computer Press. Holman, Robert. 2005. Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha: C.H. Beck. Šaroch, Stanislav a Žák, Milan eds. 2004. Česká ekonomika a ekonomická teorie. Praha: Academia Macáková, Libuše, Soukup, Jindřich, Soukupová, Jana et.al.2003. Mikroekonomie repetitorium. Slaný: Melandrium Sirůček, Pavel, Nečadová, Marta, Macáková, Libuše. 2003. Mikroekonomická teorie I. Slaný: Melandrium. |
Literatura doporučená studentům | Bradley, R., Schiller, . 2004. Mikroekonomie. Brno: Computer Press. Bradley, R. S.. 2004. Mikroekonomie. Brno: Computer Press. Frank, H. R., Bemanke, B. S.. 2002. Ekonomie. Praha: Grada. Fuchs, K.. 1998. Základy mikroekonomie. Brno: MU. Jurečka, V., Březinová, O. a kol.. 1997. Mikroekonomie. Ostrava: VŠB TU. Macáková, L. a kol.. 2002. Mikroekonomie, základní kurs. Slaný: Melandrium. Mankiw, N. G.. 1999. Zásady ekonomie. Praha: Grada. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. Sirůček, P., Nečadová, M.. 1999. Mikroekonomie I - sbírka řešených problémů. Slaný: Melandrium. Sojka, M., Konečný, B.. 2001. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha: Libri. Vlček, J. a kol.. 2005. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zkouškou, předpokladem pro její úspěšné složení je splnění všech těchto požadavků: - přednesení prezentace (u studentů, kteří ji mají zadanou) - odevzdání písemného resumé prezentace - nejméně dobrý výsledek závěrečného testu ověřujícího znalosti z přednášek a zadaných pasáží povinné literatury Způsob hodnocení Závěrečný test absolvuje úspěšně student, který dosáhne minimálně 70 % zisku bodů. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubešová Štěpánka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | „Multikulturalismus a hledaní identity jako důsledek migrace. Hispanizace USA versus Amerikanizace Mexika je jednosemestrální povinně výběrový kurs pro posluchače bakalářského a magisterského studia na katedře politologie. Cílem kursu je seznámit studenty se situací multikulturní společnosti v obecném slova smyslu, národnostním složením USA a rostoucím významem hispánské identity a její odraz v „jazyku“ Spanglish, literatuře, myšlení. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou amerikanizace Latinské Ameriky se zaměřením na Mexiko, poznatcích vycházejících z autentických výpovědí a názorech rozličných věkových a sociálních skupin Mexičanů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Týden 1 Přednáška Seminář rozdělení seminárních úkolů, informace o průběhu kurzu a podmínkách jeho zakončení Týden 2 Přednáška Co je to multikulturalismus. Hledání identity. Dvojí identita. Stereotypy nadřazenosti, podřazenosti. Identita, etnicita, identitní politika. Identita dnešní Evropy. Seminář Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalectví. Etnicita Jenkins, Brian Sofos, Spyros A. Nation and identity in contemporary Europe. London : Routledge, 1995 Alistair, Ross. Developing identities in Europe = Sich entwickelnde identitäten in Europa = Développer les identités en Europe : citizenship education and higher edecation. London : CiCe, 2000 Sartori, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci : esej o multietnické společnosti. Praha : Dokořán, 2005 http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf/3.pdf http://www.aynrand.org/site/PageServer?pagename=media_topic_multiculturalism Týden 3 Přednáška Žijeme ve věku migrace. Globalizace v migračních procesech. Seminář Přistěhovalectví a národní identita. Castles, Stephen, Miller, Mark J. The>> age of migration : international population movements in the modern world. New York : < Baršová, Andrea, Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 http://www.reflex.cz/Clanek8000.html Literatura na prezentace: http://www.aynrand.org/site/DocServer/newsletter_multiculturalism.pdf?docID=162 Multiculturalism: An Assault on the Individual “On Columbus Day, Celebrate Western Civilization, Not Multiculturalism”By Michael S. Berliner Back to the Dark Ages?:Today’s Attacks on Reason, Individualism and Progress By Peter Schwartz The Greatness of Western CivilizationBy Edwin A. Locke Pride vs. Prejudice “Black Pride,” “Hispanic Pride,” “Native American Pride” Are All Illegitimate Concepts Which Destroy Genuine Pride in an Individual. By Andrew Bernstein Apology for Slavery Will Perpetuate Racism By Robert W. Tracinski http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf Týden 4 Přednáška Národnostní složení USA . Seminář „Melting pot“. Multikulturalismus v USA. Baršová, Andrea, Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 US http://www.wpunj.edu/cohss/sociology/soc399/multi2.htm http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html Literatura na prezentace: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html At the Crossroads: Latinos in the New Millennium Týden 5 Přednáška Hispánská populace v USA, kubánská, kolumbijská a jiné menšiny v USA. Seminář Vyrovnávání se s dvojí identitou v USA. Pérez Firmat,Gustavo. Next Year in Cuba. A Cubano´s Coming-of Age in America Zentella ,Ana Celia, UCSD New York Puerto Rican History and Language(s) (1945-1965): Algunos recuerdos de una nuyorican de Intervale1 Aguilar-Álvarez, E.: Proudly latinos [online]. [cit.2004-03-12]. Generación Ń: Accesible de WWW: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html http://www.learnersonline.com/weekly/lessons03/week42/index.htm¨ http://www.prospect.org/print/V4/15/stavans-i.html Literatura na prezentace: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html Is There Such a Thing as Latino Identity? http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html What It Means to Be Latino Pérez Firmat,Gustavo. Next Year in Cuba. A Cubano´s Coming-of Age in America Týden 6 Přednáška „Mexická Amerika“. Seminář Mexická menšina v USA. Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.digitalhistory.uh.edu/modules/mex_am/mex_am_quiz.html US http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.html Literatura na prezentace: http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.html Týden 7 Přednáška Globalizace jazyka. Seminář Spanglish, kultura, literatura jako odraz multikulturního prostředí Stavans, I.: 2003. Spanglish. The Making of a New American Language. NY, HarperCollins Publishers Inc. 2003. Zentella ,Ana Celia, UCSD New York Puerto Rican History and Language(s) (1945-1965): Algunos recuerdos de una nuyorican de Intervale1 Rubešová, Štěpánka. Časopis cizí jazyky. 50/1. 2007 http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm Literatura na prezentace: http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm Týden 8 Přednáška Identita chicanos. Problémy s akceptováním nových kultur. Seminář Literatura, jazyk chicanos Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics. Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 Meier, Matt S., Rivera, Feliciano. < Literatura na prezentace: Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 Týden 9 Přednáška Bilingvismus a vzdělávání dětí imigrantů v USA. Seminář Dvojí identita, dva jazyky. Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics. Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm http://brj.asu.edu/vol30_no2/art16.pdf Literatura na prezentace: Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistic Týden 10 Přednáška Migrace mezi USA a Mexikem. Sociálně politické důvody. Seminář Autentické výpovědi Mexičanů o zkušenostech z nelegálního přechodu hranice. Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Rubešová, Štěpánka. Looking for the „American dream“. The Mexican migation into the USA http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths http://www.eumed.net/cursecon/ecolat/mx/2004/fn-migra.htm http://www.conapo.gob.mx/publicaciones/intensidadmig/cap01.pdf http://usmex.ucsd.edu/ Literatura na prezentace: http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.farmworkers.org/bracerop.html Týden 11 Přednáška Migrace do USA očima dospělých a dětí v Mexiku. Seminář Analýza dotazníků Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Literatura na prezentace: http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths Týden 12 Přednáška Amerikanizace jazyka a literatury v hispánské Americe. Seminář Oblasti zasažené amerikanizací v Mexiku. „Americký sen“ v Mexiku a jeho odraz v každodenním životě Mexičanů. Odraz v médiích. Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Časopis Rebelde, La Revista Oficial. 11-05-2006. Revista catorcenal. Editorial Televisa. S.A. http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html http://www.crim.unam.mx/cultura/ponencias/pon9.htm http://www.geocities.com/calderon_co/mexicanidad.html Literatura na prezentace: http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška Seminář rozdělení seminárních úkolů, informace o průběhu kurzu a podmínkách jeho zakončení Týden 2 Přednáška Co je to multikulturalismus. Hledání identity. Dvojí identita. Stereotypy nadřazenosti, podřazenosti. Identita, etnicita, identitní politika. Identita dnešní Evropy. Seminář Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalectví. Etnicita Jenkins, Brian Sofos, Spyros A. Nation and identity in contemporary Europe. London : Routledge, 1995 Alistair, Ross. Developing identities in Europe = Sich entwickelnde identitäten in Europa = Développer les identités en Europe : citizenship education and higher edecation. London : CiCe, 2000 Sartori, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci : esej o multietnické společnosti. Praha : Dokořán, 2005 http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf/3.pdf http://www.aynrand.org/site/PageServer?pagename=media_topic_multiculturalism Týden 3 Přednáška Žijeme ve věku migrace. Globalizace v migračních procesech. Seminář Přistěhovalectví a národní identita. Castles, Stephen, Miller, Mark J. The>> age of migration : international population movements in the modern world. New York : < Baršová, Andrea, Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 http://www.reflex.cz/Clanek8000.html Literatura na prezentace: http://www.aynrand.org/site/DocServer/newsletter_multiculturalism.pdf?docID=162 Multiculturalism: An Assault on the Individual “On Columbus Day, Celebrate Western Civilization, Not Multiculturalism”By Michael S. Berliner Back to the Dark Ages?:Today’s Attacks on Reason, Individualism and Progress By Peter Schwartz The Greatness of Western CivilizationBy Edwin A. Locke Pride vs. Prejudice “Black Pride,” “Hispanic Pride,” “Native American Pride” Are All Illegitimate Concepts Which Destroy Genuine Pride in an Individual. By Andrew Bernstein Apology for Slavery Will Perpetuate Racism By Robert W. Tracinski http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf Týden 4 Přednáška Národnostní složení USA . Seminář „Melting pot“. Multikulturalismus v USA. Baršová, Andrea, Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 US http://www.wpunj.edu/cohss/sociology/soc399/multi2.htm http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html Literatura na prezentace: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html At the Crossroads: Latinos in the New Millennium Týden 5 Přednáška Hispánská populace v USA, kubánská, kolumbijská a jiné menšiny v USA. Seminář Vyrovnávání se s dvojí identitou v USA. Pérez Firmat,Gustavo. Next Year in Cuba. A Cubano´s Coming-of Age in America Zentella ,Ana Celia, UCSD New York Puerto Rican History and Language(s) (1945-1965): Algunos recuerdos de una nuyorican de Intervale1 Aguilar-Álvarez, E.: Proudly latinos [online]. [cit.2004-03-12]. Generación Ń: Accesible de WWW: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html http://www.learnersonline.com/weekly/lessons03/week42/index.htm¨ http://www.prospect.org/print/V4/15/stavans-i.html Literatura na prezentace: http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html Is There Such a Thing as Latino Identity? http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html What It Means to Be Latino Pérez Firmat,Gustavo. Next Year in Cuba. A Cubano´s Coming-of Age in America Týden 6 Přednáška „Mexická Amerika“. Seminář Mexická menšina v USA. Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.digitalhistory.uh.edu/modules/mex_am/mex_am_quiz.html US http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.html Literatura na prezentace: http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.html Týden 7 Přednáška Globalizace jazyka. Seminář Spanglish, kultura, literatura jako odraz multikulturního prostředí Stavans, I.: 2003. Spanglish. The Making of a New American Language. NY, HarperCollins Publishers Inc. 2003. Zentella ,Ana Celia, UCSD New York Puerto Rican History and Language(s) (1945-1965): Algunos recuerdos de una nuyorican de Intervale1 Rubešová, Štěpánka. Časopis cizí jazyky. 50/1. 2007 http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm Literatura na prezentace: http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm Týden 8 Přednáška Identita chicanos. Problémy s akceptováním nových kultur. Seminář Literatura, jazyk chicanos Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics. Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 Meier, Matt S., Rivera, Feliciano. < Literatura na prezentace: Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 Týden 9 Přednáška Bilingvismus a vzdělávání dětí imigrantů v USA. Seminář Dvojí identita, dva jazyky. Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics. Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm http://brj.asu.edu/vol30_no2/art16.pdf Literatura na prezentace: Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics Týden 10 Přednáška Migrace mezi USA a Mexikem. Sociálně politické důvody. Seminář Autentické výpovědi Mexičanů o zkušenostech z nelegálního přechodu hranice. Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Rubešová, Štěpánka. Looking for the „American dream“. The Mexican migation into the USA http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths http://www.eumed.net/cursecon/ecolat/mx/2004/fn-migra.htm http://www.conapo.gob.mx/publicaciones/intensidadmig/cap01.pdf http://usmex.ucsd.edu/ Literatura na prezentace: http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.farmworkers.org/bracerop.html Týden 11 Přednáška Migrace do USA očima dospělých a dětí v Mexiku. Seminář Analýza dotazníků Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Literatura na prezentace: http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths Týden 12 Přednáška Amerikanizace jazyka a literatury v hispánské Americe. Seminář Oblasti zasažené amerikanizací v Mexiku. „Americký sen“ v Mexiku a jeho odraz v každodenním životě Mexičanů. Odraz v médiích. Data z výzkumu. 2005-2006. BUAP. Mexiko Časopis Rebelde, La Revista Oficial. 11-05-2006. Revista catorcenal. Editorial Televisa. S.A. http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html http://www.crim.unam.mx/cultura/ponencias/pon9.htm http://www.geocities.com/calderon_co/mexicanidad.html Literatura na prezentace: http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html Týden 13 Zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | LITERATURA NA PREZENTACE: http://www.aynrand.org/site/DocServer/newsletter_multiculturalism.pdf?docID=162 Multiculturalism: An Assault on the Individual “On Columbus Day, Celebrate Western Civilization, Not Multiculturalism”By Michael S. Berliner Back to the Dark Ages?:Today’s Attacks on Reason, Individualism and Progress By Peter Schwartz The Greatness of Western CivilizationBy Edwin A. Locke Pride vs. Prejudice “Black Pride,” “Hispanic Pride,” “Native American Pride” Are All Illegitimate Concepts Which Destroy Genuine Pride in an Individual. By Andrew Bernstein Apology for Slavery Will Perpetuate Racism By Robert W. Tracinski http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html At the Crossroads: Latinos in the New Millennium http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html Is There Such a Thing as Latino Identity? http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html What It Means to Be Latino http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.htmlPérez Firmat,Gustavo. Next Year in Cuba. A Cubano´s Coming-of Age in America http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.aynrand.org/site/PageServer?pagename=media_topic_multiculturalism http://en.wikipedia.org/wiki/Multiculturalism http://www.reflex.cz/Clanek8000.html http://www.wpunj.edu/cohss/sociology/soc399/multi2.htmhttp://www.prospect.org/print/V4/15/stavans-i.html Aguilar-Álvarez, E.: Proudly latinos [online]. [cit.2004-03-12]. Generación Ń: Accesible de WWW: http://www.diversityalliance.org/docs/Chang-aztlan.html http://www.eumed.net/cursecon/ecolat/mx/2004/fn-migra.htm http://www.conapo.gob.mx/publicaciones/intensidadmig/cap01.pdf http://usmex.ucsd.edu/ http://www.crim.unam.mx/cultura/ponencias/pon9.htm http://www.geocities.com/calderon_co/mexicanidad.html http://www.pbs.org/americanfamily/latino.html http://www.learnersonline.com/weekly/lessons03/week42/index.htm http://www.farmworkers.org/immigrat.html http://www.farmworkers.org/bracerop.html http://www.digitalhistory.uh.edu/modules/mex_am/mex_am_quiz.html http://www.newscloud.com/read/Operation_Wetback_Illegal_Immigration_Myths http://www.newamerica.net/publications/articles/2000/vicente_fox_blesses_the_americanization_of_mexico http://www.banderasnews.com/0503/nr-expatriates.htm http://www.indiana.edu/~jah/mexico/cmonsivais.html http://www.amherst.edu/~spanglish/garrido.htm http://brj.asu.edu/vol30_no2/art16.pdf http://www.differentlife.cz/pravalidska04.htm http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf http://www.varianty.cz/download/doc/texts/3.pdf LITERATURA Alistair, Ross. Developing identities in Europe = Sich entwickelnde identitäten in Europa = Développer les identités en Europe : citizenship education and higher edecation. London : CiCe, 2000 (HK) 67400/2-III Baršová, Andrea. Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 (Pce) Castles, Stephen, Miller, Mark J. The age of migration : international population movements in the modern world. New York : < Časopis Rebelde, La Revista Oficial. 11-05-2006. Revista catorcenal. Editorial Televisa. S.A. Fought, Carmen. Chicano English in context. Houndmills : Palgrave, 2002 (HK) 70340-VII-A(only one) Hernández-Chávez, E.: 1975. El lenguaje de los chicanos. Regional and Social Characteristics Used by Mexican Americans. USA Arlington. Center for Applied Linguistics Jenkins, Brian Sofos, Spyros A. Nation and identity in contemporary Europe. London : Routledge, 1995 (HK) 26850(only one in HK) Meier, Matt S., Rivera, Feliciano. < Millar, Robert McColl. Language, nation and power : an introduction. Basingstoke : Palgrave Macmillan, 2005(HK) 75809-VII-Os(only one) Rubešová, Štěpánka. Časopis cizí jazyky. 50/1. 2007 Sartori, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci : esej o multietnické společnosti. Praha : Dokořán, 2005 (Pce) 64555 Stavans, I.: 2003. Spanglish. The Making of a New American Language. NY, HarperCollins Publishers Inc. 2003. Zentella, Ana Celia. UCSDNew York Puerto Rican History and Language(s) (1945-1965): Algunos recuerdos de una nuyorican de Intervale |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | ) Prezentace: Každý posluchač bude mít 1x za semestr prezentaci na zadané téma, a to dle následujících instrukcí: rozsah cca 15 min; každý prezentující doručí svou prezentaci v ppt vyučující na adresu (stepanka.rubesova@uhk.cz) nejdéle jeden den (tzn. 24 hodin) před svým vystoupením, pokud se tak nestane, prezentace nebude akceptována; všechny použité zdroje budou uvedeny v závěru prezentace jako použitá literatura student smí v ppt použít doplňující zdroje na závěr si prezentující student připraví do diskuse pro své kolegy dvě až tři otázky, které budou vycházet z jeho prezentace prezentace bude přednesena ústně B) Povinná četba: Baršová, Andrea, Barša, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno : Masarykova univerzita, 2005 Povinná je také literatura zadaná na prezentace. Způsob hodnocení Zápočet a zkouška: Zápočet Účast na seminářích (jsou povoleny maximálně dvě absence), prezentace a aktivní práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Zkouška Zkouška bude probíhat formou písemné práce. Součástí testu bude prověření znalosti povinné četby (včetně četby na prezentace) Součástí zkoušky bude vytvoření si vlastního názoru na daný problém na základě znalostí problematiky z přednášek a seminářů. Zkouška bude hodnotit také schopnost vytvoření si vlastního názoru na daný problém. Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Esparza Daniel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kostrounová Jana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit posluchače s politickými, hospodářskými a kulturními dějinami Egypta především v průběhu 20. století. Detailnímu rozboru bude podrobena domácí i zahraniční egyptská politika a významné události afrického i evropského kontinentu, které ji významným způsobem ovlivnily; zvláštní pozornost pak bude věnována roli Egypta na scéně mezinárodní politiky, vlivu v arabském a islámském světě až dodnes. Seminární práce, kterou studenti během semestru vypracují, se zaměří (dle individuálního výběru) na významné osobnosti egyptského politického, kulturního a společenského života či nejdůležitější události přelomu 19. a 20. století v této zemi; její výsledek bude prezentován v rámci semináře, kde budou rovněž diskutovány aktuality současného dění na egyptské politické či kulturní scéně. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Muhammad Ali, jeho dynastie a vláda v 19. století. Francouzská expedice do Egypta. Týden 2 Egypt a první světová válka. Situace v regionu před jejím vypuknutím a během ní. Britská okupace. Týden 3 Egypt mezi dvěma světovými válkami. Wafd, samostatnost Egypta, Fuád I., ústava, parlament. Týden 4 Anglo-egyptské vztahy, Súdán. Týden 5 Obchod, hospodářství a krize ve třicátých letech dvacátého století. Týden 6 Druhá světová válka a role Egypta. Týden 7 Situace po WWII, král Farúk, požár Káhiry, Svobodní důstojníci. Týden 8 Revoluční rok 1952: příčiny převratu a jeho důsledky pro egyptskou společnost. Svržení monarchie. Týden 9 Prezident Gamal Abd An-Násir: domácí a zahraniční politika. Týden 10 Suezská krize 1956. Týden 11 Prezident Anwar Sadat: zahraniční politika země, mírová smlouva s Izraelem, vztahy s arabskými státy. Týden 12 Prezident Husni Mubarak: politický vývoj od osmdesátých let dvacátého století do současnosti. Týden 13 Únor 2011 a egyptská revoluce. Nová kapitola moderních egyptských dějin. Ústavní reformy, parlamentní volby, prezidentské volby 2011. Aktéři porevoluční egyptské politické scény. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Awádí, Hišám: In Pursuit of Legitimacy. The Muslim Brothers and Mubarak 1982-2000. London, Tauris: 2004. Baker, Raymond: Egypt´s Uncertain Revolution under Nasser and Sadat. London, Harvard University Press: 1978. Baker, Raymond: Sadat and After. Struggles for Egypt´s Political Soul. Cambridge, Harvard University Press: 1990. Bareš, Ladislav; Veselý, Rudolf; Gombár, Eduard: Dějiny Egypta. Praha, Nakladatelství Lidové noviny: 2009. Daly, Martin: Empire on the Nile. The Anglo-Egyptian Sudan 1898-1934. Cambridge, Cambridge University Press: 1986. Dawisha, Adeed: Egypt in the Arab World: the Elements of Foreign Policy. London, The Macmillan Press: 1976. Dubois, Shirley: Gamal Abdal Nasser. Son of the Nile. New York, Joseph Okpaku: 1972. Durman, Karel: Blízký východ ve světové politice 1918-1959. Praha, Nakladatelství politické literatury: 1966. Gombár, Eduard: Moderní dějiny islámských zemí. Praha, Karolinum: 1999. Hallberg, Charles: The Suez Canal. Its History and Diplomatic Importance. New York, Columbia University Press: 1931. Introvigne, Massimo: Hamás. Islámský terorismus ve Svaté zemi. Praha, Vyšehrad: 2003. MacMichael, Harold: The Anglo-Egyptian Sudan. London, Faber and Faber: 1934. Rivlin, Helen: The Agricultural Policy of Muhammad Ali in Egypt. Cambridge, Harvard University Press: 1961. Rivlin, Paul: The Dynamics of Economic Policy Making in Egypt. New York, Praeger: 1985. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení Kurz bude ukončen ústní zkouškou prověřující základní orientaci v moderních egyptských politických dějinách. Způsob hodnocení Aktivní účast na semináři, seminární práce, ústní prověření znalostí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pozler Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Co je náboženství, ideologie a politika? Jak se vzájemně ovlivňovaly v minulosti a jaký je jejich vztah dnes? Pochází politika z náboženství?Sakrální království a sakralizace moci v Africe, Asii i Evropě. Nenáboženská ideologie a stát. Sekulární náboženství s politickými cíli. Vládcové, vůdcové a masy - jaký je jejich vztah, náboženský nebo světský? Sakralizace světských vůdců - politizace nepolitického náboženství. Je Evropská unie založena na náboženství? |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Claessen, Henri J.M., Oosten, Jarich G. ed. 1996. Ideology and the Formation of Early States. Leiden: Brill. Douglas, Mary. 1966. Purity and Danger. An Analysis of Concepts of Pollution and Taboo. London: Routledge and Kegan Paul. Ellis, Stephen, ter Haar, Gerrie. 2004. Worlds of Power. Religious Thought and Political Practice in Africa. London: Hurst. Forde, Daryll ed. 1954. African Worlds. Studies in the Cosmological Ideas and Social Values of African Peoples. London: Oxford University Press. Gluckman, Max. 1965. Politics Law and Ritual in Tribal Societies. London: . Griaule, Marcel. 1965. Conversations with Ogotemmeli. An Introduction to Dogon Religious Ideas. London: Oxford University Press. Niehaus, Isak. 2001. Witchcraft, Power and Politics. London: Pluto Press. Steiner, Franz. 1956. Taboo. London: Cohen and West. Turner, Victor W.. 2005. Průběh rituálu. Praha: . |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Ptáčníková Iveta |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět „Nová sociální hnutí“ je jednosemestrální povinně volitelný kurz, určený zejména pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je obeznámit studenty s fenoménem nových sociálních hnutí a tvorbou identit v éře globalizace. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění kritickým teoriím společnosti. Důraz bude kladen na propojení teoretických poznatků s praktickými příklady. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1: Úvodní hodina, rozdělení témat na prezentace, obeznámení s požadavky kurzu Týden 2: Teorie sociálního pole, Teorie transnacionálního pole, Metodologický nacionalismus, Aplikace teorií na Nová sociální hnutí Téma prezentace: Identita migrantů v sociálním poli na příkladu vybrané země. Týden 3: Občanská společnost I. (Definice a klasifikace pojmu, Koncepty občanské společnosti, Občanská veřejná sféra) Téma prezentace:Teroristické skupiny jako součást občanské společnosti. Týden 4: Občanská společnost II. (Kritické teorie společnosti, Frankfurtská škola, Třetí sektor) Téma prezentace:Subjektivní vs. Objektivní rozum. Týden 5: Postmoderní občanská společnost; Postmoderní stát (GOS, mezinárodní nevládní organizace, transnacionální sociální hnutí, transnacionální sítě obhajoby zájmů) Téma prezentace: Televize jako médium. Týden 6: Stará sociální hnutí: Definice a klasifikace sociálních hnutí, Transnacionální sociální hnutí, Marxistická definice SH, Stará vs. Nová SH Téma prezentace:Materialistické pojetí dějin. Týden 7: Multikulturní společnost a multikulturalismus jako soudobý fenomén (Definice, Modely, Imigrační politiky a strategie, Migrace v soudobém světě) Téma prezentace:Nacionalismus v soudobém světě. Týden 8: Globální protesty proti válkám (Definice míru, definice Mírového hnutí, Mírové hnutí ve světě, Mírové hnutí v ČR, Spravedlivá válka, Fenomén lidských práv) Téma prezentace: Zneužití myšlenky mírového hnutí k prosazení nadvlády. Týden 9: Studijní týden - výuka se nekoná. Týden 10: Zelené hnutí a problematika enviromentalismu (Ideologie, Etika, Teoretici, Identita, Enviromentalismus v rozvoji) Téma prezentace: Ekoterorismus jako příklad radikálního enviromentalismu. Týden 11: Problematika genderu a feminismu jako ideologie (Gender, Feminismus, Teorie Feminismu, Feminismus a česká společnost) Téma prezentace: Genderová stereotypizace rolí v soudobé společnosti. Týden 12: Antiglobalizmus vs. globalizmus (Antiglobalizmus, Ideologická a praktická část AH, Antiglobalizační hnutí v ČR, Kritika AH) Téma prezentace: Značkově orientované spotřební společnost. Týden 13: Zápočtový týden – výuka se nekoná. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adorno, Theodor. a Horkheimer, Max. 2010. Dialektika osvícenství. Praha: Oiykoymenh. Anderson, Benedict. 2006. Imagined Communities. London: Verso. Barša, Pavel. 1999. Multikulturalismus a politická teorie. Brno: CDK. Barša, Pavel a Císař, Ondřej. 2004. Levice v postrevoluční době : občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: CDK. Beck, Ulrich. 2007. Co je to globalizace?. Brno: CDK. Carson, Rachel. 2002. Silent Spring. New York: Houghton Mifflin Company. Curran, Giorel. 2007. 21st Century Dissent: Anarchism, Anti-Globalization and Environmentalism. Australia: Palgrave Macmillan. DiPalma, Carolyn a Ferguson, Kathy E. 2006. „Modernism, Postmodernism, Feminism.“ In: Handbook of gender and women´s studies. Eds. Mary Evans a kol. London: Sage, 127–145. Ehl, Martin. 2002. Globalizace pro a proti. Praha: Academia. Ehrlich, Paul R. 2002. The Population Bomb. New York: Random House. Habermas, Jürgen. 1985. The Theory of Communicative Action, Volume 1: Reason and the Rationalization of Society. Boston: Beacon Press. Habermas, Jürgen. 1985. The Theory of Communicative Action, Volume 2: Lifeworld and System: A Critique of Functionalist Reason. Boston: Beacon Press. Hegel, G. W. F. 2012. Fenomenologie ducha. Praha: Oikoymenh. Hegel, G. W. F. 2004. Filosofie dějin. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov. Held, David a McGrew, Anthony. 2007. Globalization/Anti-Globalization: Beyond the Great Divide. Cambridge: Polity Press. Hirt, Tomáš a Jakoubek, Marek. 2005. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit: Antropologická perspektiva. Plzeň: Aleš Čeněk. Hrubec, Marek. 2005. Demokracie, veřejnost a občanská společnost. Praha: Filosofia. Chomsky, Noam. 2006. Hegemonie nebo přežití. Praha: Mladá Fronta. Kaldor, Mary. 2003. Global Civil Society: An Answer to War. Cambridge: Polity Press. Keane, John. 2003. Global Civil Society?. Cambridge: Cambridge University Press. Keller, Jan. 2005. Až na dno blahobytu. Praha: EARTHSAVE CZ. Kessler, Suzanne J. a McKenna, Wendy. 1985. Gender. Chicago: University of Chicago Press. Klein, Naomi. 2005. Bez loga. Praha: Argo. Kolářová, Marta. 2009. Protest proti globalizaci: Gender a feministická kritika. Praha: SLON. Larana, Enrique, Johnston, Hank a Gusfield, Joseph R. 1994. New Social Movements. From Ideology to Identity. Philadelphia: Temple University Press. Marx, Karel a Engels, Bedřich. 1848. Manifest komunistické strany. Meadows, Donella H. a kol. 2004. The Limits to Growth; A Report for the Club of Rome's Project on the Predicament of Mankind. Vermont: Chelsea Green Pub. Company. Meadows, Donella H. a kol. 1992. Beyond the Limits: Confronting Global Collapse, Envisioning a Sustainable Future. Vermont: Chelsea Green Pub. Company. Müller, Karel: 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton. Popper, Karl R. 2011. Otevřená společnost a její nepřátelé I. Praha: Oikoymenh. Popper, Karl R. 2012. Otevřená společnost a její nepřátelé II. Praha: Oikoymenh. Postman, Neil. 2010. Ubavit se k smrti. Praha: Mladá Fronta. Renzetti, Claire L. a Curran Daniel J. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum. Sen, Amartya. 1999. Development as Freedom. New York: Knopf. Strnadová, Lenka. 2008. Současné podoby občanské společnosti: Kritická perspektiva. Plzeň: Aleš Čeněk. Strnadová, Lenka. 2007. „Feminismus na cestě k post-feminismu.“ In: Politická filosofie-aktuální problémy. Eds. Přemysl Rosůlek a kol. Plzeň: Aleš Čeněk, 109–127. Szaló, Csaba. 2008. Transnacionální migrace: proměny identit, hranic a vědění o nich. Praha: Karolinum. Taylor, Charles. 2001. Multikulturalismus: Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia. Tilly, Charles. 2004. Social Movements 1768–2004. Boulder: Paradigm Publishers. Valdrová, Jana. 2004. ABC Feminismu. Nesehnutí: Brno. Wallerstein, Immanuel. 2006. Utopistika: historické rozhodování ve 21. století. INTU. Wichterich, Christine. 2000. Globalizovaná žena. Zprávy o budoucí nerovnosti. Praha: proFem. |
Literatura doporučená studentům | Mezi základní a povinnou literaturu budou zařazeny texty, ke kterým se bude vázat seminární diskuze. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení: Kurz Nová sociální hnutí bude ukončen ústní zkouškou. Student musí prokázat znalost látky, která zazní na přednáškách i seminářích, a povinných seminárních textů. K výslednému hodnocení přispěje kvalita prezentace, počet bodů za aktivitu a prověřené znalosti. Způsob hodnocení: Prezentace v Power Pointu (rozsah cca 20 minut, za prezentaci a body za aktivitu bude udělen zápočet), aktivní účast na seminářích (tolerovány budou max. 2 neomluvené absence, nutnost získat min. 6 bodů za aktivitu, pokud student nezíská dostatečný počet bodů za aktivitu, budou jeho znalosti prověřeny testem!), ústní prověření znalostí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. Úvod do nedemokratických systémů II. Teorie nedemokratických systémů III. Totalitářství IV. Autoritářství V. Typologie nedemokratických systémů VI. Stranické typy nedemokratických politických systémů VII. Personalistické typy nedemokratických politických systémů VIII. Vojenské typy nedemokratických politických systémů IX. Teorie přechodu k demokracii (tranzitologie) X. Etapy přechodu k demokracii XI. Liberalizace XII. Demokratizace XIII. Konsolidace |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu. Praha: Oikoymenh. Aron, R.. 1993. Demokracie totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, S., Kubát, M.. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Brooker, Peter. 2000. Non-Democratic Regimes. Theory, Government and Politics. Houndmills: Macmillan Press. Dvořáková, Vladimíra, Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Friedrich, Curt, Brzezinski, Zbigniew. 1965. Totalitarian Dictatorship and Autocracy. Cambridge: Harvard University Press. Linz, Juan. 2000. Totalitarian and Authoritarian Regimes. . Boulder, London:: Lynne Riener Publisher. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. The Breakdown of Democratic Regimes. Baltimore-London: The Johns Hopkins University Press. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe.. Baltimore-London: Johns Hopkins University Press. O´Donnell, G, Schmitter, P.C.. 1986. Transitions from Authoritarian Rule: Tentative Conclusions about Uncertain Democracies.. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Perlmutter, Amos. 1981. Modern Authoritarianism. A Comparative Institutional Analysis.. New Have: Yale University Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento kurz je úvodem do politického myšlení od 16. století do současnosti. Pozornost je věnována především základům moderního politického myšlení (politické myšlení renesance a reformace), politickému myšlení osvícenství, Francouzské revoluci a radikálním změnám, které přinesla, jakož i problémům, které jsou jejím důsledkem (problém identity, nacionalismus,), vývoji evropské a americké demokracie, fenoménu totalitarismu, soupeření ideologií konzervatismu, liberalismu a socialismu. Pomocí zásadních konceptů používaných významnými politickými myslitely se kurz bude rovněž snažit osvětlit řadů současných politických debat. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student, který absolvuje kurz novověké a soudobé politické myšlení, by měl získat základní přehled o dané problematice a idejích, jejichž dědici jsem v určité míře dodnes, a seznámit se s prameny a literaturou. Student by se měl především seznámit s klasiky evropského a amerického politického myšlení daného časového úseku a získat základní orientaci v dané problematice. Orientace ve filosofických debatách ohledně zásadních politických pojmů a konceptů je do jisté míry nezbytná pro aplikace ostatních politologických vědomostí. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přechod od premoderního k modernímu politickému myšlení, dopad změn v sociální, náboženské a vědecké oblasti na přelomu středověku a novověku. Reformace a její dopad na politické myšlení v Evropě, vznik moderního státu. Týden 2 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 3 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 4 John Locke a jeho teorie společenské smlouvy Týden 5 Thomas Hobbes a Leviathan Týden 6 Thomas Hobbes a Leviathan Týden 7 Thomas Hobbes a jeho politické myšlení Týden 8 Rousseau a vize radikální demokracie Týden 9 Rousseau a vize radikální demokracie Týden 10 John Stuart Mill a utilitarismus Týden 11 Politické myšlení a společenská teorie Karla Marxe Týden 12 Politické myšlení a společenská teorie Karla Marxe Týden 13 zápočtový test |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Ballesterm, K. – Ottmann, H. (eds.): Politická filosofie 20. století. Praha 1993. Ball T.: The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought. Cambridge 2006. Burns J.H.: The Cambridge History of Political Thought 1450-1700, Cambridge 1991. Blackwellova encyklopedie politického myšlení, ed. D. Miller, Praha 2003. Heywood, A.: Politická teorie. Praha 2005. Kant, Immanuel: K věčnému míru. O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha, Oikúmené 1999, s. 9–36. Kis, J.: Současná politická filosofie. Praha, Oikúmené 1997. Knutsen, T. L.: Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Praha 2005, s. 18–64. Scruton, R.: Krátké dějiny novověké filosofie (část o politickém myšlení). Scruton, R.: Slovník politického myšlení. Praha 1999. Tocqueville, Alexis de: Demokracie v Americe. Praha 1992 Znoj, Milan: Marxismus a jeho revize: historicko-filozofická reminiscence. In: Znoj, M. - Slačálek, O.- Machát, Z.: Nezapomenuté historie. Brno, Doplňek 2007, s. 33-80. |
Literatura doporučená studentům | Boucher, D. – Kelly, P. (eds.): Social Justice from Hume to Walzer. London, Routledge 1998. Hrubec, M. (ed.): Globální spravedlnost a demokracie. Praha, Filosofia 2004. Knowles, Dudley: Political Philosophy. London, Routledge 2001. Kymlicka, W.: Contemporary Political Philosophy. An Introduction. Oxford-New York, Oxford University Press 2002. Miller, David: A Very Short Introduction to Political Philosophy. Oxford, Oxford University Press 2003. Sandel, M.: Liberalism and the Limits of Justice. Cambridge 1982. Walzer, M.: Spheres of Justice. Oxford, Blackwell 1983. Tento sylabus byl inovován za podpory projektu MOFFINO. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti jsou povinni mít přehled o zadané četbě a aktivně participovat na seminárních diskusích. Případná neznalost může vést k udělení absence vyučujícím. Studenti jsou hodnoceni na základě své aktivity na seminářích a výsledku závěrečné ústní zkoušky. Předmětem zkoušení bude jak obsah přednášek, tak seminární četba. Studenti budou připuštěni ke zkoušce pouze tehdy, pokud úspěšně splní zápočtový test. Následující práce jsou povinné k ústní zkoušce. Jednotlivé úryvky z děl Locka, Hobbese a Rousseau budou předmětem seminární četby (konkrétní údaje budou sděleny vždy s předstihem na jednotlivých přednáškách). Hobbes, T.: Leviathan. Praha, Oikúmené 2009 (kap. 13-15, 17-24, 29). Locke, J.: Druhé pojednání o vládě (jakékoliv vydání). Mill, J. S.: On liberty (jakékoliv vydání). Marx, K. - Engels, B.: Komunistický manifest (jakékoliv vydání). Rousseau, J. J.: Rozprava o příčinách nerovnosti mezi lidmi. In: Týž, Rozpravy. Praha 1978 (1989). Erasmus Pro studenty, kteří budou absolvovat zahraniční stáž, je podmínkou pro udělení zápočtu napsání 5ti stránkové kritické recenze na následující titul (ostatní záležitosti stejné jako u seminární práce): Kant, Immanuel: K věčnému míru. O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha, Oikúmené 1999, s. 9–36. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Kapitoly z politických dějin Peru, Bolívie a Chile“ je jednosemestrální volitelný kurs pro posluchače Katedry politologie FF UHK. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min). Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | • Přednáška: Osvobozenecké války a formování nezávislosti jihoamerických zemí se zaměřením na Peru, Bolívie a Chile Seminář: Simon Bolívar - klíčová postava jihoamerických válek za nezávislost Klíma, Jan. 2007. Zrození Latinské Ameriky. Simon Bolívar a jeho doba. Libri, Praha, s. 171-209. • Přednáška: zdvojená Peru, Bolívie a Chile v 19. století v komparativní perspektivě Seminář: Caciquismo/Kasikismus - případová studie Julio Césara Arany a "nový" kasikismus Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: TheCaciques: OligarchicalPolitics and theSystemofCaciquismo in theLuso-HispanicWorld. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New MexicoPress, 151–163. Karno, Howard L. 1973. „Julio César Arana: FrontierCacique in Peru.“ In: TheCaciques: OligarchicalPolitics and theSystemofCaciquismo in theLuso-HispanicWorld. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New MexicoPress, 89–98. Kern, Robert, Dolkart, Ronald. 1973 „Introduction:“ In: TheCaciques: OligarchicalPolitics and theSystemofCaciquismo in theLuso-HispanicWorld. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New MexicoPress, 1– 4. • Přednáška: Územní vývoj Bolívie, dopady územních konfliktů na bilaterální vztahy Seminář: Válka o severní Chaco, role Československa ve válce o severní Chaco Hughes, Matthew. 2005. "Logistics and theChacoWar: Bolivia versus Paraguay, 1932–1935." TheJournalofMilitaryHistory, April 2005, 411–37. Jiránek, Tomáš. 1994. "Českoslovenští důstojníci ve válce o ChacoBoreal." Historie a vojenství, 43, č. 4, s. 40-49. • Přednáška Vojáci v politice, vlády junty v komparativní perspektivě Seminář: Vojenské intervence do politiky a předání moci civilistům Cotler, Julio. 1993. „MilitaryInterventions and ´Transfer ofPower to Civilians` in Peru.“ In: TransitionfromAuthoritarian Rule. Eds. GuillermoO’Donnell, Philippe C. Schmitter a Laurince Whitehead. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 148–172. Vztah Reaganovy administrativy k Chile Morley, Morris, McGillion, Chris. 2006. "Soldiering on: The Reagan Administration and Redemocratisationin Chile, 1983–1986. Bulletin of Latin AmericanResearch, Vol. 25, No. 1, pp. 1–22. • Přednáška a seminář: Pinochetismus - Promítání filmu ThePinochet Case • Přednáška: Guerillové hnutí: Peru a Bolívie Seminář: Působení Ernesta Che Guevary v Bolívii Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003, s. 311–388. • Přednáška a seminář: Promítání filmu - StateofFear/Estado de Miedo • Přednáška: Alberto Fujimori zachránce Peru? Seminář: Vztah fujimorismu k demokracii McClintock, Cynthia. 2006. „ElectoralAuthoritarian Versus PartiallyDemocraticRegimes: The Case oftheFujimoriGovernment and the 2000 Elections.“ In: TheFujimoryLegacy: TheRise and FallofElectoralAuthoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. ThePensylvaniaState University Press, 242–267. Fujimorihoneopopulismus Weyland, Kurt Gerhard. 2006. „TheRise and DeclineofFujimori´sNeopopulistLeadership.“ In: TheFujimoryLegacy: TheRise and FallofElectoralAuthoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. ThePensylvaniaState University Press, 13–38. • Přednáška: Prezidentské volby v komparativní perspektivě - staro/nové politické elity Chile (2006), Peru (2006), Bolívie (2005) Seminář: Problematika formování etnických stran - Peru a Bolívie Případová studie Peru Van Cott, Dona Lee. 2007. FromMovements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 140-176. kapitola: "ItIs Not a Priority": TheFailure to FormViableEthnicParties in Peru. • Přednáška: Analýza bolívijské krize 2008, nová ústava a volby Seminář: Problematika formování etnických stran - Peru a Bolívie Případová studie Bolívie Van Cott, Dona Lee. 2007. FromMovements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 49-98. kapitola: "A reflectionofOurMotley Reality": BolivianIndian´sSlowPath to PoliticalRepresetation |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alcántara Sáez, Manuel. 2003. Sistemas Políticos de América Latina. Volumen I, América del Sur. Madrid: Tecnos. Cameron, Maxwell A. 1994. Democracy and Authoritarianism in Peru: Political Coalition and Social Change. New York: St. Martin’s Press. Van Cott, Dona Lee. 2007. From Movements to Parties in Latin America. Cambridge University Press, 49-98 a 140-176. |
Literatura doporučená studentům | Alcántara Sáez, Manuel. 2003. Sistemas Políticos de América Latina. Volumen I, América del Sur. Madrid: Tecnos. Brisk, William J. 1973. „The New Caciquismo.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Cameron, Maxwell A. 1994. Democracy and Authoritarianism in Peru: Political Coalition and Social Change. New York: St. Martin’s Press. Cameron, Maxwell A., Mauceri, Philip (eds.). 1997. The Peruvian Labyrinth: Polity, Society, Economy. Pennslyvania University Press. Cameron, Maxwell A. 2006. „Endogenous Regime Breakdown: The Vladivideo and the Fall of Peru´s Fujimori.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 268 - 293. Carrión, Julio F. 2006. „Conclusion: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 294–318. Castañeda, Jorge G. 2006. „Latin America’s Left Turn.“ Foreign Affairs (May-June 2006). Dostupné zde: http://www.foreignaffairs.org/20060501faessay85302/jorge-g-castaneda/latin-america-s-left-turn.html (22. 1. 2008) Conaghan, Catherine M. 2002. „Cashing in on Authoritarianism: Media Collusion in Fujimori’s Peru.“ The Harvard International Journal of Press/Politics 7, č. 1, 115–125. Conaghan, Catherine M., Malloy, James M. 1994. Unsetting Statecraft: Democracy and Neoliberalism in the Central Andes. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Cotler, Julio. 1993. „Military Interventions and ´Transfer of Power to Civilians` in Peru.“ In: Transition from Authoritarian Rule. Eds. Guillermo O’Donnell, Philippe C. Schmitter a Laurince Whitehead. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 148–172. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Gilbert, Dennis. 1980. „The End of the Peruvian Revolution: A Class Analysis“. Studies in Comparative International Development 15, č. 1, 15–38. Hagopian, Frances, Mainwaring, Scott P. 2005. „Introduction: The Third Wave of Democratization in Latin America.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 1–13. Jansen, Robert S. 2008. „Two Paths to Populism: Explaining Peru’s First Episode of Populist Mobilization“ Center for the Study of Democracy. Symposium: Democracy and Its Development. Paper G08-02, dostupné na http://repositories.cdlib.org/csd/symposium_dd/G08-02 (22. 1. 2008 Karno, Howard L. 1973. „Julio César Arana: Frontier Cacique in Peru.“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 89–98. Kay, Bruce H. 1996. „‘Fujipopulism’ and the Liberal State in Peru, 1990–1995.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs, 38, č. 4, 55–98. Kenney, Charles D. 2003. „The Death And Rebirth of a Party System, Peru 1978-2001.“ Comparative Political Studies 36, č. 10, 210–1239. Kern, Robert, Dolkart, Ronald. 1973 „Introduction:“ In: The Caciques: Oligarchical Politics and the System of Caciquismo in the Luso-Hispanic World. Ed. Robert Kern. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1– 4. Levitsky, Steven. 1999. „Fujimory and Post-Party Politics in Peru.“ Journal of Democracy 10, č. 3, 78–92. Levitsky, Steven, Way, Lucan A. 2002. „The Rise of Competitive Authoritarianism.“ Journal of Democracy 13, č. 2, 51–65. Mainwaring, Scott P., Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. „Latin American Democratization since 1978: Democratic Transitions, Breakdowns, and Erosions.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 14–59. Masterson, Daniel M. 1991. Militarism and Politics in Latin America: Peru from Sánchez Cerro to Sendero Luminoso. Westport: Greenwood Press. Mauceri, Philip. 1991. „Military Politics and Counter-Insurgency in Peru“. Journal of Interamerican Studies and World Affairs 33, č. 4, 83–109. Mauceri, Philip. 1997. „Return of the Caudillo.“ Third World Quaterly 18, č. 5, 899–911. Mayorga, René Antonio. 2005. „Bolivia´s Democracy at the Crossroads.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 149–178. McClintock, Cynthia. 1989. „Peru: Precarious Regimes, Authoritarian and Democratic.“ In: Democracy in Developing Countries: Latin America. Eds. Larry Diamond, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: Lynne Rienner Publishers, 335–385. McClintock, Cynthia. 1999. „Peru: Precarious Regimes, Authoritarian and Democratic.“ In: Democracy in Developing Countries: Latin America. Eds. Larry Diamond, Jonathan Hartlyn, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: Lynne Rienner Publishers, 309–365. McClintock, Cynthia. 2006. „Electoral Authoritarian Versus Partially Democratic Regimes: The Case of the Fujimori Government and the 2000 Elections.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 242–267. Molinari Morales, Tirso. 2006. El fascismo en el Perú: la unión revolucionaria 1931-1936. Lima, UNMSM, Facultad de ciencias sociales. O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69. Palmer, David S. 2000. „Peru: Democratic Forms, Authoritarian Practises.“ In: Latin American Politics and Development. Eds. Howard J. Wiarda a Harvey F. Kline. Boulder: Westview Press, 228–258. Petras, James, Vieux, Steve. 1994. „The Transition to Authoritarian Electoral Regimes in Latin America.“ Latin American Perspectives 21, č. 4, 5–20. Roedl, Bohumír. 2003. Peru. Praha: Libri. Roedl, Bohumír. 2007. Dějiny Peru a Bolívie. Praha: NLN. Romero Ballivián, Salvador. 2007. „La elección presidencial del 18 de diciembre de 2005 en Bolivia“. In: Atlas Electoral Latinoamericano. Romero Ballivián, Salvador (ed.), 37–71. Schedler, Andreas. 2002. „Menu of Manipulation.“ Journal of Democracy 13, č. 2, 36–50. Schneider, Ronald M. 2007. Latin American Political History: Patterns and Personalities. Cambridge: Westview Press. Springerová, Pavlína. 2008. " Bolívie na pokraji rozpadu?" Mezinárodní politika 32, č. 6. Springerová, Pavlína. 2008. " Bolívie ve slepé uličce" Aktuálně.cz, 18. 9. 2008. Dostupné zde http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=616677 Springerová, Pavlína. 2007. "Bolívijská pravice." CEVRO Revue, č. 3. Dostupné zde http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2007/3/194984-bolivijska-pravice.html Springerová, Pavlína. 2008. "Porušování lidských práv v Peru: guerillový a státní teror." Lidská práva ve světě. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha. Springerová Pavlína, Špičanová Lenka, Němec Jan a kol. Election Year 2006: Latin America at the Crossroads. Praha, AMO 2008. Skidmore, Thomas E., Smith, Peter H. 1992. Modern Latin America. Oxford. Smith, Peter H. 2005. Democracy in Latin America . New York: Oxford. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. „Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti.“ In: Terorismus. Válka proti státu. Ed. Emil Souleimanov. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Stephens, Evelyn H. 1983. „The Peruvian Military Government, Labor Mobilization, and the Political Strenght of the Left.“ Latin American Research Review 18, č. 2, 57–93. Stokes, Susan. 1996. „Peru: The Rupture of Democratic Rule.“ In: Constructing Democratic Governance. Eds. Jorge Domínguez a Abraham Lowenthal. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Strmiska, Maxmilián. 2002. „Volební autoritářství, demokratizace a utváření kompetitivních stranicko–politických soustav“. Středoevropské politické studie (CEPSR) 4, č. 4. Špičanová, Lenka. 2006. „The Shining Path. Peruvian Guerilla still alive." In: KIAS Papers. Ed. Jan Klíma. Hradec Králové: UHK, 69–84. Tanaka, Martín. 2005. „Peru 1980–2000: Chronicle of a Death Foretold? Deteminism, Political Decisions, and Open Outcomes.“ In: The Third Wave of Democratization in Latin America, Advances and Setbacks. Eds. Frances Hagopian a Scott P. Mainwaring. Cambridge: Cambridge University Press, 261–288. Tanaka, Martín. 2006. „From Crisis to Collapse of the Party Systems and Dilemmas of Democratic Representation: Peru and Venezuela.“ In: The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Eds. Scott Mainwaring, Ana María Bejarano a Eduardo Pizarro Leongómez. Standford: Standford University Press. Taylor, Lewis. 2007. „Politicians without Parties and Parties without Politicians: The Foibles of the Peruvian Political Class, 2000–2006.“ Bulletin of Latin American Research 26, č. 1, 1–23. Vanden, Harry E., Prevost, Gary. 2006. Politics of Latin America: The Power Game. New York a Oxford: Oxford University Press. Vargas León, Carlos. 2007. „Perú: Elección Presidencial 2006.“ In: Atlas Electoral Latinoamericano. Ed. Salvador Romero Ballivián. La Paz: CNE, 221–239. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. (Second edition) London, New York: Routledge. Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University. Weyland, Kurt Gerhard. 2004. „Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record.“ Latin American Politics & Society 46, č. 1, 135–157. Weyland, Kurt Bernard. 2006. „The Rise and Decline of Fujimori´s Neopopulist Leadership.“ In: The Fujimory Legacy: The Rise and Fall of Electoral Authoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. The Pensylvania State University Press, 13–38. Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Electoral Analysis. November 2005 – December 2006.“ Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a test: Účast na seminářích, prezentace a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Znalost přednášek a povinné četby (tedy četby zadané na prezentace) bude prověřena v závěrečném písemném testu. Výsledná známka bude udělena na základě testu. Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) Účast ve výuce: Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné a povoleny jsou maximálně dvě neúčasti. Neúčast na více jak dvou seminářích automaticky znamená nesplnění podmínek pro absolvování kurzu. Prezentace: Každý posluchač bude mít jednou za semestr prezentaci na zadané téma a to dle níže uvedených instrukcí. Ti studenti, na něž nevyjde prezentace v rámci seminářů, zpracují na základě stejných podmínek, a po domluvě s vyučující, jedno z náhradních témat. • rozsah cca 25 min • všechny prezentace budou připraveny v power pointu a před jejich prezentováním budou odeslány do Moodlu • prezentace bude proslovena (nikoliv čtena!) spisovnou češtinou • náhradní prezentace budou odevzdány, resp. zaslány do Moodlunejpozději do začátku zápočtového týdne! Témata náhradních prezentací Valenzuela, Arturo. 1999. "Origins and Consolidationof a Latin AmericanDemocracy." In: Democracy in DevelopingCountries: Latin America. Eds. LarryDiamond, Jonathan Hartlyn, Juan J. Linz a Seymour M. Lipset. Boulder: LynneRiennerPublishers, 205–240. Centellas, Miguel. 2007. ElectoralReform, RegionalCleavages, and Party System Stability in Bolivia (1985-2005). Dostupné zde. Boylan, Delia M. 2003. "TakingtheConcertación to Task: Second StageReforms and the 1999 PresidentialElections in Chile." In: Post-StabilizationPolitics in Latin America. Competition, Transition, Collapse.Wise, Carol, RoettRiordan and Paz, Guadalupe (eds.). BrookingsInstitutionPress, Washington, 134-156. Tanaka, Martín. 2003. ThePoliticalConstraints on Market Reform in Peru. In: Post-StabilizationPolitics in Latin America. Competition, Transition, Collapse.Wise, Carol, RoettRiordan and Paz, Guadalupe (eds.). BrookingsInstitutionPress, Washington, 221-248. Weyland, Kurt. 2006. "TheRise and DeclineofFujimori´sNeopopulistLeadership". In: TheFujimoryLegacy: TheRise and FallofElectoralAuthoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. ThePensylvaniaState University Press, 13-39 Palmer, David Scott. 2006. "TheOftenSurprisingOutcomesofAsymetry in International Affairs: United States - Peru Relations in the 1990s." In: TheFujimoryLegacy: TheRise and FallofElectoralAuthoritarianism in Peru. Ed. Julio F Carrión. ThePensylvaniaState University Press, 227-241. Garretón, Manuel Antonio. 2003. IncompleteDemocracy. The University ofNorth Carolina Press, ChapelHill and London, 99-116. Garretón, Manuel Antonio. 2003. IncompleteDemocracy. The University ofNorth Carolina Press, ChapelHill and London, 117-140. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Literature: Almond, G. and Verba, S. 1963. The Civic Culture : Political Attitudes and Democracy in Five Nations. Princeton : Princeton University Press. Brown, A. (ed.) 1984. Political Culture and Communist Studies. London : Macmillan. Chabal, P. and Daloz, J.-P. 1999. Africa Works : Disorder as Political Instrument. Oxford : James Currey. Crais, C. 2002. The Politics of Evil: Magic, State Power, and the Political Imagination in South Africa. Cambridge : Cambridge University Press. Diamond, L. (ed.) 1993. Political Culture and Democracy in Developing Countries. Boulder, CO : Lynne Rienner. Okema, M. 1996. Political Culture in Tanzania. Lewiston : The Edwin Mellen Press. Pye, L.W. and Verba, S. (eds.) 1965. Political Culture and Political Development. Princeton : Princeton University Press Skalník, P. Political Culture in Post-colonial Africa. Modern Africa (in press). |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Záhořík Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Přírodní determinanty afrického vývoje, populace a její dělení, etnika a jazyky; regiony a regionalizace. Názory na africkou historii. Povaha afrických historických pramenů. Problémy heuristiky, syntézy a interpretace africké historie. 2. Africký pravěk. Hlavní oblasti hominizace a vývoje člověka. Starověk. Přehled vývoje afrických oblastí do roku 500 AD. Starověké znalosti o Africe. 3. Období samostatného vývoje je středověku (500-1500). Přehled vývoje. Velké súdánské státy Ghana, Mali, Songhaj. 4. Období samostatného vývoje ve středověku (500-1500). Východní Afrika – pobřežní městské státy. Jižní Afrika – Zimbabwe a Monomotapa. Madagaskar. 5. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Portugalský postup v severní a západní Africe. Etiopie. Evropané v Guinejském zálivu. Vnitrozemní státy Bornu, Wadaj, Bagirmi aj. 6. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Kongo, Ndongo, státy Lundů a Čókvů. Portugalský vliv ve východní Africe. Mosambické prazos. 7. Národy jižní Afriky a jejich specifická organizace. Nizozemský vliv v západní a jižní Africe v 17.a 18.století. Kapsko, Búrové. Kaferské války. Spor o Kapsko. 8. Francouzské zájmy v Africe v 17.a 18.století: Senegal, asiento, ostrovy v Indickém oceánu. 9. Nástup Velké Británie v 18.století. Misionáři. Problém otroctví a obchodu s otroky. Abolicionismus. 10. Mfecane a jeho důsledky (20.-50.léta 19.století v jižní a JV Africe). 11. Egypt, Súdán a Etiopie v 19.století (až po mahdistické povstání). 12. Britové na pobřeží západní a východní Afriky v 19.století. 13. Jižní Afrika v 19.století od „velkého treku“ po anglo-búrské války. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Přírodní determinanty afrického vývoje, populace a její dělení, etnika a jazyky; regiony, povaha afrických historických pramenů. Problémy interpretace africké historie. 2. Pravěk a starověk v Africe. Starověké znalosti o Africe 3. Období samostatného vývoje ve středověku (500-1500). Přehled vývoje. Velké súdánské státy Ghana, Mali, Songhaj. 4. Období samostatného vývoje ve středověku (500-1500).Východní a vnitrozemní Afrika. Jižní Afrika – Zimbabwe a Monomotapa. Madagaskar. 5. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Portugalský postup. Severní Afrika, západní Afrika, Etiopie. Evropané v Guinejském zálivu. Vnitrozemní státy (Bornu, Wadaj, Bagirmi aj.). 6. Období převažujícího portugalského vlivu (15.-17.století). Portugalský postup v Kongu a Ndongu, státy Lundů a Čókwů. Portugalský vliv ve východní Africe. Mosambické prazos. 7. Národy jižní Afriky a jejich specifika. Nizozemský vliv v západní a jižní Africe v 17.a 18.století. Kapsko, Búrové. Kaferské války. Spor o Kapsko. 8. Francouzské zájmy v Africe v 17.a 18.století: Senegal, asiento, ostrovy v Indickém oceánu. Nástup Velké Británie v 18.století. Misionáři. Problém otroctví a obchodu s otroky. Abolicionismus. 9. Mfecane v jižní Africe a jeho důsledky (20.-50.léta 19.století). 10. Egypt, Súdán a Etiopie v 19.století až po mahdistické povstání. 11. Britové na pobřeží západní a východní Afriky v 19.století. 12. Jižní Afrika v 19.století od „velkého treku“ po anglo-búrské války. 13. Cestovatelé a misionáři. Výzkumy a poznávání Afriky v 18. a zejména 19.století. 14. Změna vztahu evropských mocností k Africe. Berlínská konference o Kongu 1884-1885 a urychlení scramble for Africa. 15. Francouzský postup v Africe v 19.století – Alžírsko, Tunisko, Maroko, západní a rovníková Afrika, Madagaskar. Konflikt ve Fašodě. 16. Německá koloniální říše v Africe a její vývoj v letech 1884-1914. 17. Portugalská koloniální říše v Africe a její zajišťování do roku 1914 (Britské ultimatum z roku 1890 jako ukázka konfliktů období scramble for Africa). 18. Afrika v době 1.světové války. Fronty, výsledky bojů. Zapojení Afričanů, psychologický zvrat způsobený válečnými otřesy. 19. Afrika mezi dvěma válkami. Přehled vývoje ve francouzských, britských a portugalských koloniích, hlavní události v JAU a Rhodesii. 20. Panafrikanismus a jeho vývoj; kongresy. Druhá světová válka v Africe. Dopad změny světového řádu po roce 1945 na Afriku. 21. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1945/1951-1960 a jeho problémy. Alžírská krize. 22. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1960-1975. Konžská krize, emancipace portugalských kolonií. 23. Postdekolonizační Afrika. Hlavní problémy a úspěchy (příklady). 24. Specifický vývoj v Jihoafrické unii/Jihoafrické republice, Rhodesii/Zimbabwe a Jihozápadní Africe/Namibii po 2.světové válce. 25. Současná Afrika – poučení z historie, směry současného vývoje, krizové oblasti, bezpečnostní rizika. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Coquery-Vidrovitch, Catherine. 1988. Africa. Endurance and Change South of the Sahara. Berkeley: University of Carolina Press. Ekbom, A., Bojö, J.. 1999. Poverty and Environment: Evidence of Links and Integration into the Country Assistance Strategy Process. New York: The World Bank. Hrbek, Ivan. 1966. Dějiny Afriky I-II. Praha: Svoboda. Huband, Mark. 2001. The Skull Beneath the Skin. Africa After the Cold War. Boulder a Oxford: Westview Press. Hulec, Otakar. 1997. Dějiny Jižní Afriky. Praha: NLN. Illife, John. 2001. Afrika a Afričané. Dějiny kontinentu. Praha: Vyšehrad. Kandert, Josef. 1984. Afrika. Praha: Mladá Fronta. Klíma, Jan. 2003. Angola. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2005. Pod německou vlajkou. Příběh jedné koloniální říše. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2006. Guinea-Bissau. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2001. Poslední koloniální válka. Praha: Libri. Klíma, Jan, Vítek, Jan. 2003. Kapverdské ostrovy. Historie a georeliéf. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Vladimír. 2003. Ghana. Praha: Libri. Klíma, Vladimír. 2003. Nigérie. Praha: Libri. Lacina, Karel. 1987. Nejnovější dějiny Afriky. Praha: Mladá Fronta. Vachala, Břetislav. 2002. Egypt. Praha: Libri. Zídek, Petr. 2004. Mali. Praha: Libri. Zídek, Petr. 2006. Československo a francouzská Afrika 1948-1968. Praha: Libri. Zimák, A.. 2004. Jihoafrická republika. Praha: Libri. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vymezení Latinské Ameriky. Hlavní předkolumbovské kultury a jejich odkaz. Conquista a zrod koloniální společnosti španělské Ameriky. Počátky portugalské Brazílie. Španělská Amerika v 18. století a počátky politického prosazování regionální identity. Brazílie v 18. století, povstání v Minas Gerais, specifická cesta k nezávislosti. Osvobozenecké války ve čtyřech místokrálovstvích španělské Ameriky. Španělskojazyčná Latinská Amerika v 19. století, občanské války, caudillismo, cesarismo democrático. Brazilské císařství. Latinská Amerika od první do druhé světové války. Brazilská republika. Latinská Amerika po druhé světové válce. Hlavní konfliktní zóny a revoluce. Současná Latinská Amerika, její specifické problémy a vývoj (po regionech). Význam dějin Latinské Ameriky pro současné mezinárodní společenství. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je uvedení do prostředí a starších dějin Latinské Ameriky od dědictví nativních kultur přes conquistu až po příčiny a průběh osvobozeneckých válek. Výklad akcentuje specifické formy politické organizace koloniálních říší Španělska a Portugalska v Americe. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | • Latinská Amerika - základní charakteristika, geografické a socio-ekonomické determinanty • Předkolumbovské nativní kultury Latinské Ameriky • Španělská a portugalská conquista • Vývoj Latinské Ameriky v 17. a 18. století • Směřování k revoluci, předehry emancipace španělské a portugalské Ameriky • Emancipace španělské a portugalské Ameriky • Emancipace portugalské Ameriky • Latinská Amerika v 19. století • Latinská Amerika a dvě světové války • Latinská Amerika v době studenoválečného konfliktu • Latinská Amerika v době postbipolární |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba Klíma, Jan. 2007. Zrození Latinské Ameriky. Simón Bolívar a jeho doba, Praha: Libri. Klíma, Jan. 2011. Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové: Gaudeamus. |
Literatura doporučená studentům | I - Prameny ALLENDE, Salvador. Výbor z projevů 1970-1973, Praha: Svoboda, 1976 CAMINHA, Pêro Vaz de. Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie, Praha: Scriptorium, 2000 CASAS, Bartolomé de las. O zemíindijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější, Praha: Lidová demokracie, 1954 CASTILLO, BernalDíazdel. Pravdivá historie dobývání Mexika, I-II, Praha: Odeon, 1980 LÉRY, Jean de. Historie o plavení se do Ameriky, kteráž i Brasilia slove, Praha: ČSAV, 1957 SLAVÍK, Ivan (vyd.). PopolVuh a výbor z Letopisů Cakchiquelů a z knih ChilamaBalama čili Proroka Jaguára na Yukatánu, Praha: Odeon, 1976 SLAVÍK, Ivan (vyd.). Sláva a pád Tenočtitlanu. Dobytí Mexika očima poražených, Praha: Odeon, 1969 STADEN, Hans. Dvě cesty do Brazílie, Praha: Orbis, 1959 XEREZ, Francisco de. Pravdivá zpráva o dobytí Peru a provincie Cuzka zvané Nová Kastilie Franciskem Pizarrem…, Praha: Mladá fronta, 1970 II – Literatura A – Učebnice a obecné práce ANDERSON IMBERT, Enrique, AMORA, AntónioSoares. Dějiny literatur Latinské Ameriky, Praha: Odeon, 1966 BATES, Marston. Jižní Amerika. Země a život, Praha: Artia, 1975 HODOUŠEK, Eduard a kol. Slovník spisovatelů Latinské Ameriky, Praha: Libri, 1996 KLÍMA, Jan. Přehled dějin Latinské Ameriky, Hradec Králové: Gaudeamus, 1995 OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí, Praha: Libri, 1998 OPATRNÝ, Josef. Objevitelé, dobyvatelé, osadníci. 500 let Ameriky, Praha: Road, 1992 POLIŠENSKÝ, Josef a kol. Dějiny Latinské Ameriky, Praha: Svoboda, 1979 SAMHABER, Ernst. Jižní Amerika. Tvář – duch – dějiny, Praha: Čin, 1941 B - Předkolumbovské kultury BAUMANN, Peter. Valdivia. Objavenienajstaršejamerickejkultúry, Bratislava: Smena, Mladá fronta, 1985 BURLAND, Cottie A. Amerika před Kolumbem, Praha: Mladá fronta, 1975 BUSHNELL, G. H. S. Umění staré Ameriky, Praha: Odeon, 1970 COE, Michael, SNOW, Dean, BENSON, Elizabeth. Svět předkolumbovské Ameriky, Praha: Knižní klub Balios, 1997 DOMENICI, Davide. Mayové. Poklady starobylých civilizací. Praha: Knižní klub, 2007 DREW, David. Ztracené kroniky mayských králů, Praha: BBart 2001 HAGEN, Viktor W. von. Pouštní říše ve starém Peru, Praha: Mladá fronta, 1967 HAGEN, Viktor W. von. Říše Inků, Praha: Orbis, 1963 KŘÍŽOVÁ, Markéta. Aztékové. Půvab a krutost indiánské civilizace, Praha: Aleš Skřivan ml., 2005 KŘÍŽOVÁ, Markéta. Inkové. Nejmocnější indiánský stát, Praha: Aleš Skřivan ml., 2006 MORLEY, Sylvanus G. Mayové, Praha: Orbis, 1976 PopolVuh. Mystická kniha Mayů, Praha: Dauphin, 2000 STINGL, Miloslav. Indiánský oheň, Praha: Práce, 1977 STINGL, Miloslav. Synové Slunce, Praha 1985 STINGL, Miloslav. Uctívači hvězd. Po stopách ztracených peruánských říší, Praha: Práce, 1980 ŠOLC, Václav, Indiánské historie, Praha: Československý spisovatel, 1977 ŠOLC, Václav. Sny a zlato Indiánů. Indiánské báje a pověsti, Praha: Albatros, 1989 ŠOLC, Václav. Tíwanaku – klenot And, Praha: Mladá fronta, 1986 ŠOLC, Václav, HOŘEJŠ, Petr. Nejstarší Američané, Praha: SNDK, 1968 TAUBE, Karl. Aztécké a mayské mýty, Praha: Levné knihy, 2007 THOMPSON, J. Eric S. Sláva a pád starých Mayů, Praha: Mladá fronta, 1971 URTON, Gary. Incké mýty, Praha: Levné knihy, 2006 VAILLANT, George C. Aztékové, Praha: Orbis, 1974 WOODOVÁ, Marion. Předkolumbovská Amerika, Praha: OP, 1994 C - Dějiny států BUBEN, Radek a SOMOGYI, Petr. Bolívie, Praha: Libri, 2009 CHALUPA, Jiří. Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile, Praha: NLN, 1999 CHALUPA, Jiří. Chile, Praha: Libri, 2002 CHALUPA, Petr, Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby, Praha: CERM, 2002 KAŠPAR, Oldřich, Dějiny karibské oblasti, Praha: NLN, 2002 KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Mexika, Praha: NLN, 1999 KLÍMA, Jan. Dějiny Brazílie, Praha: NLN, 1998 KLÍMA, Jan. Brazílie, Praha: Libri, 2003 KŘÍŽOVÁ, Markéta. Dominikánská republika, Praha: Libri, 2010 KŘÍŽOVÁ, Markéta. Haiti, Praha: Libri 2009 OPATRNÝ, Josef. Kuba, Praha: Libri, 2002 OPATRNÝ, Josef. Mexiko, Praha: Libri, 2003 OPATRNÝ, Josef. Panama, Praha: Libri, 2004 POLIŠENSKÝ, Josef. Stručné dějiny Kuby, Praha: NPL, 1964 ROEDL, Bohumír, Dějiny Peru a Bolívie, Praha: NLN, 2007 ROEDL, Bohumír. Peru, Praha: Libri, 2003 D - Dějiny některých historických období, témat, biografie AMADO, Jorge. Rytíř naděje. Život Luíse Carlose Prestese, Praha: Družstevní práce, 1951 BROŽ, Ivan. Kubitschek, Šternberk: RETI, 2002 BUCH, Hans Christoph. Nezávislost San Dominga, Praha: Panorama, 1981 DEBRAY, Régis. Revoluce v revoluci? Ozbrojený boj a politický boj v Latinské Americe, Praha 1970 DVOŘÁK, Ladislav. Latinská Amerika – armáda a revoluční proces, Praha: Naše vojsko, 1976 FACÓ, Rui. Brazílie v našem věku, Praha: SNPL, 1962 FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky, Praha: Mladá fronta, 1957 FURNEAUX, Robin. Amazonka, Praha: Orbis, 1974 GALSKÝ, Dezider. Panamské dobrodružství, Praha: SNPL, 1961 GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví. Zázraky Nového světa, Praha: Karolinum, 2004 GUZMÁN CAMPOS, G. Camilo Torres, Praha: Vyšehrad, 1973 HEMMING, John. Dobytí říše Inků, Praha: Odeon, 1970 HOFFMANNOVÁ, Eva. Don Benito, Praha: Knihkupectví „U Podléšky“, 1993 HUMBOLDT, Alexander von. Cestopisy z Nového světa, Praha: Clinamen, 2002 JUNGBAUER, Radomír. Meziamerický systém, Praha: Svoboda, 1977 KLÍMA, Jan. Zrození Latinské Ameriky. Simón Bolívar a jeho doba, Praha: Libri, 2007 KOVANDA, Jan. Latinská Amerika – kontinent v pohybu, Praha: Svoboda, 1976 KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální místo v divočině, Praha: NLN, 2007 LAVRECKIJ, J. R. PanchoVilla, Praha: NPL, 1965 LIÉVANO AGUIRRE, Indalecio. Bolívar, Praha: Práce, 1983 OPATRNÝ, Josef. Benito Juárez, Praha: Horizont, 1974 OPATRNÝ, Josef. José Martí, Praha: Horizont, 1975 OPATRNÝ, Josef. Průplav dvou oceánů, Praha: Mladá fronta, 1979 OPATRNÝ, Josef. Stát osamělé hvězdy a americko-mexická válka, Praha: Libri, 2002 OSTERLOFF, W. K. Rod Pizarrů, Praha: Svoboda, 1974 Poslední bitva SalvadoraAllenda, Praha: ČTK-Pressfoto, 1974 PRESCOTT, William Hickling. Dějiny dobytí Mexika, Praha: Orbis, 1964 PRESCOTT, William Hickling. Dějiny dobytí Peru, Praha: Panorama, 1980 QUEVEDO PÉREZ, J. Bitva u Jigüe, Praha 1975 QUILTER, Jeffrey. Poklady And, Praha: Knižní klub, 2007 QUIRK, Robert E. Fidel Castro, Ostrava: OLDAG, 1999 REED, John. Vzbouřené Mexiko, Praha: Panorama, 1979 ROEDL, Bohumír. Ve jménu inkyTúpakaAmarua, Praha: Scriptorium, 1998 STINGL, Miloslav. Černí bohové Ameriky, Praha: Svoboda, 1992 STINGL, Miloslav. Za poklady mayských měst, Praha: Svoboda, 1969 STYRLING, Stuart. Pizarro – dobyvatel říše Inků, Praha: Víkend, 2007 ŠIMKOVÁ-BROULOVÁ, Kamila, ŠIMEK, Vladimír. Samuel Fritz. České stopy na březích Amazonky, Praha: Kant, 2002 ŠOLC, Václav. Sága jihu, Praha, Československý spisovatel, 1980 ŠTINDL, Martin. Z Meziříčí za oceán, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1999 Odborné publikace a články od dalších autorů zabývajících se Latinskou Amerikou jako:Vladimír Nálevka, Bohuslav Baďura, Simona Binková, Ivo Barteček aj. Ke specializaci se doporučuje odborná literatura v cizích jazycích a odborné články v cizojazyčných časopisech Ibero-AmericanaPragensia(FF UK Praha, španělština, portugalština, angličtina) nebo JournalofIbero-AmericanStudies(KPOL FF UHK, angličtina). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška na základě zkušebních otázek a znalosti části předepsané literatury. Způsob hodnocení Evaluace výkonu u ústní zkoušky na základě znalosti látky a literatury ke zvolenému tématu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Měšťánková Petra |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Paleček Martin |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je rozdělen na dva bloky: politické myšlení starověkého Řecka a Říma a politické myšlení středověku. První část mapuje tisíciletou tradici řeckého a římského politického myšlení počínaje politickou reflexí u básníků archaického období a konče politickou teorií po definitivním vítězství křesťanství ve 4. st. n. l. V první částí je pozornost zaměřena především na diskuse o athénské demokracii. Druhá část mapuje tisíciletou tradici politického myšlení středověké Evropy, a to jak na latinském západě (sv. Augustin, Jan ze Salisbury, sv. Tomáš Akvinský, Marsiglio z Padovy), tak na řeckém východě, ale též v islámském světě (al-Farabi, Averroes). Pozn.1 - Sylabus v kurzu PMSS byl inovován v rámci projektu Moffino. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je seznámit studenta s politickým myšlením starověkého Řecka a Říma a středověké Evropy. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod 1.1. Prameny 1.2. Sekundární literatura 1.3. Počátky politického myšlení v Řecku doby archaické. 2. - 5. Athénská demokracie 2.1. Ústavní vývoj Athén. 2. 2. Můžeme hovořit o něčem takovém, jako je demokratická teorie a demokratická ideologie? 2.3. Byli básníci vychovatelé občanů (tragédie, komedie a athénská polis)? Kdo kazil mládež? 3. Proč athénští intelektuálové negativně hodnotili demokracii? 4. Platónské dialogy jako netragický diskurzivní výchovný program pro novou elitu. Filosofie, konec politické debaty a střetu zájmů. 5. Aristotelés a reforma polis 6. Politické myšlení doby helénistické a dílo Polybiovo 7.-8. Římské politické myšlení 7.1. Římské právo 7.2. Římské politické myšlení v historické literatuře 8.1. Diktatura, republika, císařství 9. Fenomén křesťanství neboli od apokalyptické sekty k byrokratické instituci (politické myšlení raného křesťanství) 9.1. Bylo křesťanství politickým hnutím? 9.2. Politické myšlení v Novém zákoně a u církevních otců 9.3. Křesťanství oficiálním náboženstvím a Konstantinova konverze 9.4. Christianizace helénistické politické teorie 10. Politické myšlení latinského středověkého světa do r. 1150 10.1 Politické myšlení karolinské renesance (božská autorita krále; král, zákon, spravedlnost a legitimita: Alkuin, Smaragdus, Jonáš z Orléans, Sedulius Scotus, Hinkmar z Remeše) 10.2. Politické myšlení ottonské renesance (univerzální císařství a renovatio imperii: Mohučské pontifikály, Widukind z Korvei, Luitprand z Cremony, Wipo, Anselm z Besate a Benzo z Alby) 10.3. Církevní hierokratická koncepce (Konstantinova donace, Pseudo-Isidorské dekretálie, Petrus Damianus, Humberto ze Silva Candida, Řehoř VII.) 10.4. Spor o investituru (Bernold ze S. Blasien, Manegold z Lautenbachu, Wenrich z Trieru, Petrus Crassus, Normanský anonym, Ivo z Chartres, Wormský konkordát) 10.5. Dílo Jana ze Salisbury 11. Politické myšlení Byzance 12. Středověké islámské politické myšlení 12.1 Zjevení, zákon a právo 12.2 Islámská politická filosofie a Platónovo dědictví 13. Politické myšlení latinské středověké Evropy 1150-1400 13.1. Boj za chudobu církve 13.2. Střet moci světské a duchovní. Politické nároky papežství v pozdním středověku. 13.3. Právní teorie a její přínos politickému myšlení 13.4. Politické ideje městských republik. Osnova semináře: Týden 1 Vernant, J.-P.: Počátky řeckého myšlení. Praha 1995, s. 15–68. Týden 2 Hérodótos: Dějiny, 3.78 – 3.82 Thúkýdidés, Dějiny peloponéské války, 2.37–2.42 Týden 3 Platón, Ústava, kniha III. (přel. F. Novotný, Praha 2005, s. 113–153) Týden 4 Platón, Ústava, kniha IV. (s. 154–189) Týden 5 Platón, Ústava, kniha VIII. (s. 303–336) Týden 6 Aristotelés, Politika, kniha III. (přel. A. Kříž, Praha 1998, s. 106–146) Týden 7 Aristotelés, Politika, kniha III. (s. 147–184) Týden 8 Aristotelés, Politika, kniha III. (s. 185–228) Týden 9 Pokorný, Petr: Rané křesťanství . In: Herold, Müller, Havlíček (eds.): Politické myšlení raného křesťanství a středověku. Praha, Oikúmené 2011. Týden 10 Pokorný, Petr: Politické myšlení v muslimských zemích. In: Herold, Müller, Havlíček (eds.): Politické myšlení raného křesťanství a středověku. Praha, Oikúmené 2011. Týden 11 Sv. Augustin: Political Writings. Cambridge, Cambridge University Press 2004, s. xi – xxvii, 205–226. Týden 12 Tomáš Akvinský: Political Writings. Cambridge, Cambridge University Press 2002, s. 1–4, 57–75, 83–95, 239–247. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | a) Politické myšlení starověkého Řecka Balot R., Greek Political Thought, Blackwell Publishing 2005. Barker E., The Political Thought of Plato and Aristotle, Dover 1959. Barker E., Entering the Agon, Oxfrod 2011. Boedekr D. – Raaflaub K., Democracy, Empire and the Arts in the fifth Century, Harvard University Press 2003. Crok J. A.- Hansen M. H., The Athenian Democracy in the Age of Demosthenes: Structure, Principles, and Ideology, University of Oklahoma Press 1999. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 1: Frühe Hochkulturen und europäische Antike, München 1987, str. 100-150. Finley M. I., Democracy Ancient and Modern, Rutgers University Press 1985. Foxhall L. -. Lewis A. D. E, Greek Law in its Political Setting, Oxford University Press 1996 str. 9-70 Isnardi P. M., Citta e regimi politici nel pensiero greco, str. 20-53. Kraut R., Aristotle: Political Philosophy, Oxford University Press 2002. Meier Ch., The Greek Discovery of Politics, Harvard University Press 1990, str. 29-156. Ober J., Mass and Elite in Democratic Athens, Princeton University Press 1991. Ober J., Political Dissent in Democratic Athens, Princeton university Press 2001. Rhodes P.J., Athenian Democracy, Oxford University Press 2004. Robinson E. W., Ancient Greek Democracy: Readings and sources. Malden 2003. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 11-476 (bibliografie str. 672-728). Schofield M., Plato: Political Philosophy, Oxford University Press 2006 b) Římské politické myšlení Balot R., A Companion to Greek and Roman Political Thought, Wiley – Blackwell 2012. Cameron A., The Later Roman Empire, Harvard University Press 2005. Dickinson J., Death of a Republic. Politics and Political Thought at Rome 59-44 B. C., Macmillan 1986. Hammer D., Roman Political Thought: From Cicero to Augustine, Cambridge 2014. Jones A. H. M, The Later Roman Empire, 284-602: A Social, Economic, and Administrative Survey, Baltimore 1986. Kapust J. M., Republicanism, Rhetoric, and Roman Political Thought: Sallust, Livy and Tacitus, Cambridge 2011. Lintott A., The Constitution of Roman Republic, Oxford University Press 2003. Millar F., The Roman Republic in Political Thought, Brandeis University Press 2002. Powell J. G. F, M. Tullius Ciceronis De Re Publica, De Legibus, Cato Maior de Senectute, Laelius de Amicitia, Cambridge 2004. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 477-634. c) Středověké politické myšlení Burns J. H., The Cambridge History of Medieval Political Thought c. 350- c. 1450, Cambridge 1988, str. 83-340. Canning J., A History of Medieval Political Thought, 300-1450, London 1996, str. 1-110. Carlyle R. W.- Carlyle A.J., A History of Medieval Political Theory in the West, Edinburgh 1901. Daniš P., Teoretické základy raně středověkého státu (nepublikovaná diplomová práce, katedra historie FF UK 1994). Dvornik F., Early Christian and Byzantine Political Philosophy: Origins and Background, Washington 1966. Dyson R., Normative Theory of Society and Government in five medieval Thinkers, Edwin Mellen Press 2003. Erdmann C., Forschungen zur politischen Ideenwelt des Frühmittelalters, Berlin 1951. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 2 Mittelalter: Von den Anfängen des Islams bis zur Refomation, München 1985, str. 189-242. Herold V. - Müller I.- Havlíček A., Politické myšlení raného křesťanství a středověku II/1, Praha 2011, str. 74-122 a 447-561 Herold V. - Müller I.- Havlíček A., Politické myšlení pozdního středověku a reforamce II/2, Praha 2011, str. 7-92. Krause H. G., Die Papstwahldekret von 1059 und seine Rolle im Investiturstreit (Studi Gregoriani 7), Rom 1960. O’Donovan O., From Irenaeus to Grotius: A Sourcebook in Christian Political Thought, 100-1625, Eerdmans Publishing 2000. Struve T., Kaisertum und Romgedanke in salischer Zeit, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 44/1988, S. 424-454. Tierney B., The Crisis of Church and State, 1050-1300, University of Toronto 1988. Ullman W., The Carolinian Renaissance and the Idea of Kingship, London 1967. |
Literatura doporučená studentům | a) Politické myšlení starověkého Řecka Balot R., Greek Political Thought, Blackwell Publishing 2005. Barker E., The Political Thought of Plato and Aristotle, Dover 1959. Barker E., Entering the Agon, Oxfrod 2011. Boedekr D. – Raaflaub K., Democracy, Empire and the Arts in the fifth Century, Harvard University Press 2003. Crok J. A.- Hansen M. H., The Athenian Democracy in the Age of Demosthenes: Structure, Principles, and Ideology, University of Oklahoma Press 1999. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 1: Frühe Hochkulturen und europäische Antike, München 1987, str. 100-150. Finley M. I., Democracy Ancient and Modern, Rutgers University Press 1985. Foxhall L. -. Lewis A. D. E, Greek Law in its Political Setting, Oxford University Press 1996 str. 9-70 Isnardi P. M., Citta e regimi politici nel pensiero greco, str. 20-53. Kraut R., Aristotle: Political Philosophy, Oxford University Press 2002. Meier Ch., The Greek Discovery of Politics, Harvard University Press 1990, str. 29-156. Ober J., Mass and Elite in Democratic Athens, Princeton University Press 1991. Ober J., Political Dissent in Democratic Athens, Princeton university Press 2001. Rhodes P.J., Athenian Democracy, Oxford University Press 2004. Robinson E. W., Ancient Greek Democracy: Readings and sources. Malden 2003. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 11-476 (bibliografie str. 672-728). Schofield M., Plato: Political Philosophy, Oxford University Press 2006 b) Římské politické myšlení Balot R., A Companion to Greek and Roman Political Thought, Wiley – Blackwell 2012. Cameron A., The Later Roman Empire, Harvard University Press 2005. Dickinson J., Death of a Republic. Politics and Political Thought at Rome 59-44 B. C., Macmillan 1986. Hammer D., Roman Political Thought: From Cicero to Augustine, Cambridge 2014. Jones A. H. M, The Later Roman Empire, 284-602: A Social, Economic, and Administrative Survey, Baltimore 1986. Kapust J. M., Republicanism, Rhetoric, and Roman Political Thought: Sallust, Livy and Tacitus, Cambridge 2011. Lintott A., The Constitution of Roman Republic, Oxford University Press 2003. Millar F., The Roman Republic in Political Thought, Brandeis University Press 2002. Powell J. G. F, M. Tullius Ciceronis De Re Publica, De Legibus, Cato Maior de Senectute, Laelius de Amicitia, Cambridge 2004. Rowe Ch.- Schofield M., The Cambridge History of Greek and Roman Political Thought, Cambridge 2000, str. 477-634. c) Středověké politické myšlení Burns J. H., The Cambridge History of Medieval Political Thought c. 350- c. 1450, Cambridge 1988, str. 83-340. Canning J., A History of Medieval Political Thought, 300-1450, London 1996, str. 1-110. Carlyle R. W.- Carlyle A.J., A History of Medieval Political Theory in the West, Edinburgh 1901. Daniš P., Teoretické základy raně středověkého státu (nepublikovaná diplomová práce, katedra historie FF UK 1994). Dvornik F., Early Christian and Byzantine Political Philosophy: Origins and Background, Washington 1966. Dyson R., Normative Theory of Society and Government in five medieval Thinkers, Edwin Mellen Press 2003. Erdmann C., Forschungen zur politischen Ideenwelt des Frühmittelalters, Berlin 1951. Fetscher I.- Münkler H., Pipers Handbuch der politischen Ideen, Band 2 Mittelalter: Von den Anfängen des Islams bis zur Refomation, München 1985, str. 189-242. Herold V. - Müller I.- Havlíček A., Politické myšlení raného křesťanství a středověku II/1, Praha 2011, str. 74-122 a 447-561 Herold V. - Müller I.- Havlíček A., Politické myšlení pozdního středověku a reforamce II/2, Praha 2011, str. 7-92. Krause H. G., Die Papstwahldekret von 1059 und seine Rolle im Investiturstreit (Studi Gregoriani 7), Rom 1960. O’Donovan O., From Irenaeus to Grotius: A Sourcebook in Christian Political Thought, 100-1625, Eerdmans Publishing 2000. Struve T., Kaisertum und Romgedanke in salischer Zeit, in: Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 44/1988, S. 424-454. Tierney B., The Crisis of Church and State, 1050-1300, University of Toronto 1988. Ullman W., The Carolinian Renaissance and the Idea of Kingship, London 1967. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podmínkou udělení zápočtu je 85%docházka a přednesený referát. Zkoušení proběhne ústní formou. Vyžaduje se znalost přednesené látky a hlubší znalost následujících děl: Platón: Politeia (Ústava), Zákony; Aristotelés: Politika, Tomáš Akvinský: De regimine principum, Marsiglio z Padovy: Defensor pacis |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Hrdá Marie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Záhořík Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Cestovatelé a misionáři. Výzkumy a poznávání Afriky v 18. a 19.století. 2. Změna vztahu evropských mocností k Africe. Berlínská konference o Kongu 1884-1885 a urychlení scramble for Africa. 3. Francouzský postup v Africe v 19.století – Alžírské, Tunisko, Maroko, západní a rovníková Afrika, Madagaskar. Konflikt ve Fašodě. 4. Německá koloniální říše v Africe a její vývoj v letech 1884-1914. 5. Portugalská koloniální říše v Africe a její zajišťování do roku 1914 (Britské ultimatum z roku 1890 jako ukázka konfliktů období scramble for Africa). 6. Afrika v době 1.světové války. Fronty, výsledky bojů. Zapojení Afričanů. Psychologický zvrat způsobený válečnými otřesy. 7. Afrika mezi dvěma válkami. Přehled vývoje ve francouzských, britských a portugalských koloniích, hlavní události v JAU a Rhodesii. 8. Panafrikanismus a jeho vývoj; kongresy. Druhá světová válka v Africe. Dopad změny světového řádu po roce 1945 na Afriku. 9. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1945/1951-1960 a jeho problémy. Alžírská krize. 10. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1960-75. Konžská krize, specifika emancipace portugalských kolonií. 11. Specifický vývoj v Jihoafrické unii/Jihoafrické republice, Rhodesii/Zimbabwe a Jihozápadní Africe/Namibii po 2.světové válce. 12. Současná Afrika – krizové oblasti a kauzy, bezpečnostní rizika, otázky rozvoje. 13. Češi v Africe, česko-africké vztahy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Záhořík Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Cestovatelé a misionáři. Výzkumy a poznávání Afriky v 18. a 19.století. 2. Změna vztahu evropských mocností k Africe. Berlínská konference o Kongu 1884-1885 a urychlení scramble for Africa. 3. Francouzský postup v Africe v 19.století – Alžírské, Tunisko, Maroko, západní a rovníková Afrika, Madagaskar. Konflikt ve Fašodě. 4. Německá koloniální říše v Africe a její vývoj v letech 1884-1914. 5. Portugalská koloniální říše v Africe a její zajišťování do roku 1914 (Britské ultimatum z roku 1890 jako ukázka konfliktů období scramble for Africa). 6. Afrika v době 1.světové války. Fronty, výsledky bojů. Zapojení Afričanů. Psychologický zvrat způsobený válečnými otřesy. 7. Afrika mezi dvěma válkami. Přehled vývoje ve francouzských, britských a portugalských koloniích, hlavní události v JAU a Rhodesii. 8. Panafrikanismus a jeho vývoj; kongresy. Druhá světová válka v Africe. Dopad změny světového řádu po roce 1945 na Afriku. 9. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1945/1951-1960 a jeho problémy. Alžírská krize. 10. Afrika po 2.světové válce: dekolonizační období 1960-75. Konžská krize, specifika emancipace portugalských kolonií. 11. Specifický vývoj v Jihoafrické unii/Jihoafrické republice, Rhodesii/Zimbabwe a Jihozápadní Africe/Namibii po 2.světové válce. 12. Současná Afrika – krizové oblasti a kauzy, bezpečnostní rizika, otázky rozvoje. 13. Češi v Africe, česko-africké vztahy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti získají souvislý přehled o dějinách Latinské Ameriky. Kurz vede od odkazu nativních civilizací ke conquistě, k vytváření koloniální společnosti a k revoltám 18. století, dále sleduje osvobozenecký zápas a budování samostatných států. V moderních dějinách sleduje zejména závislost na světových vlivech, snahu o specifické systémy vlády a způsoby řešení lokálních i kontinentálních problémů. Výsledkem by mělo být vědomí specifičnosti vývoje regionu ve vztahu k vývoji Evropy, Severní Ameriky i ostatních kontinentů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Hispanofonní Latinská Amerika v první polovině 19.století. Příčiny caudillismu, občanských válek, závislosti na Velké Británii. Vývoj v Mexiku, Střední Americe a na Antilách. Konflikty. 2. Hispanofonní Latinská Amerika v první polovině 19.století. Vývoj v jednotlivých oblastech Jižní Ameriky. Konflikty. 3. Brazílie v období prvního i druhého císařství (1822-1889). Hlavní směry vývoje, vnitřní i vnější konflikty, cyklus kávy, otázka otroctví, příčiny pádu monarchie. 4. Hispanofonní Amerika v letech cca 1850-1914. Vývoj v Mexiku, Střední Americe a na Antilách. Konflikty a intervence. 5. Hispanofonní Latinská Amerika v letech cca 1850-1914. Vývoj v Jižní Americe. Konflikty a intervence. 6. Latinská Amerika za 1.světové války. Mexická revoluce 1910-1917. Vývoj v Mexiku, ve Střední Americe (Sandino) a na Antilách v meziválečné době. 7. Jižní Amerika mezi dvěma válkami. Vývoj v jednotlivých oblastech. 8. Brazílie mezi dvěma válkami. Tenentisté, Vargas a jeho „Nový stát“. 9. Vliv druhé světové války na Latinskou Ameriku, důsledky nového uspořádání světa, vznik OAS. 10. Hispanofonní Latinská Amerika po 2.světové válce. Peronismus. Guatemala. Kubánská revoluce a její důsledky. 11. Hispanofonní Latinská Amerika v 60. a 70.letech. Chile, pinochetazo, nástup vojenských režimů. 12. Brazílie 1945-1985. Hlavní procesy, J. Kubitschek a Brasilia, nástup vojenských vlád a jejich politika. 13. Od latinskoamerických krizí (sandonovci, zapatisté) k demokratickému trendu po roce 1989. Příklady, události, řešení, osobnosti. 14. Česko-latinskoamerické styky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politická geografie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Základním východiskem politické geografie je existence úzké vazby mezi politikou a teritorialitou. Hlavním předmětem zkoumání této disciplíny, pohybující se na hranici mezi sociálními a přírodními vědami, je tedy geografická dimenze politiky, resp. vzájemný vztah a působení geografického prostoru a politických jevů a procesů. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v politické geografii. Důraz je kladen na geografické aspekty a problémy, které zásadním způsobem ovlivňují politický život společnosti. Studenti by měli porozumět úzké vazbě mezi teritorialitou a politikou, poznat specifika územního vývoje a politického rozvoje jednotlivých států a oblastí, získat schopnost orientace na politické mapě světa, umět aplikovat teoretické poznatky na konkrétní politické regiony a diskutovat aktuální politické dění v jeho geografických souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politická geografie a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geografické aspekty státu - charakteristika státního území (poloha, rozloha, morfologie), klasifikace států, suverénní státy, závislá území, teritoria s problematickým statutem Fenomén hranic - vznik, typy, funkce, změny, konfliktní potenciál hranic Politická mapa světa a její vývoj - kolonialismus, dekolonizace, postbipolární období a současnost Geopolitika – předmět studia, definice, geopolitické koncepty a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Problematika migrace - příčiny, charakter, důsledky Kulturní geografie - etnická, jazyková a náboženská diferenciace, kulturně-civilizační okruhy Geografie světového hospodářství – hospodářská síla státu, mezinárodní obchod, fenomén chudoby, problematika rozvoje a rozvojových zemí, bezpečnost mořských dopravních tras (pirátství, slabé státy) Geografie integrace – geografické aspekty integračních procesů (typologie a stupně integrace, základní integrační teorie, příklady integračních uskupení v geografické perspektivě - Evropa, Latinská Amerika, Afrika, Asie) Geografické a geopolitické aspekty rozšiřování EU Geografie konfliktů - regionální konfliktní komplexy, vliv geografických faktorů na vznik a průběh konfliktů (teritoriální konflikty, konflikty o zdroje atd.) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní (povinná) literatura (aktualizována vždy v sylabu na stránkách KPOL): Agnew, John. 2002. Making Political Geography. London: A Hodder Arnold Publication, 7–49. Agnew, John, Mitchell, Katharyne, Toal, Gerard. 2009. A Companion to Political Geography. Wiley-Blackwell, 95–170. Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia, 41–103. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Diener, Alexander, Hagen, Joshua (Eds.). 2010. Borderlines and Borderlands: Political Oddities at the Edge of the Nation-State. Rowman & Littlefield Publishers, 1–14, 69–86. Hobbs, Joseph J. 2008. World Regional Geography. Brooks Cole, 1–66. Painter, Joe a Jeffrey, Alex. 2009. Political Geography: An introduction to space and power. Los Angeles: Sage. |
Literatura doporučená studentům | Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Baar, Vladimír, Šindler, Petr a Rumpel, Petr. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací nebo dialog kultur? Brno: CDK. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cox, Kevin R. 2002. Political Geography. Territory, State, and Society. Oxford: Blackwell Publisher. Diener, Alexander, Hagen, Joshua (Eds.). 2010. Borderlines and Borderlands: Political Oddities at the Edge of the Nation-State. Rowman & Littlefield Publishers, 1–14, 69–86. Dlouhá, Jana, Dlouhý, Jiří a Mezřický, Václav (Eds.). 2006. Globalizace a globální problémy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. New York: Routledge. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Hobbs, Joseph J. 2008. World Regional Geography. Brooks Cole. Honzák, František a Pečenka, Marek. 1999. Státy a jejich představitelé. Praha: Libri. Horák, Slavomír. 2005. Střední Asie mezi Východem a Západem. Praha: Karolinum. Hrala, Václav, Kašpar, Václav a Vitvarová, Irina. 1999. Geografie světového hospodářství: vybrané kapitoly. Praha: VŠE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jehlička, Petr, Tomeš, Jiří a Daněk, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Vybrané otázky politické geografie. Praha: Univerzita Karlova. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Painter, Joe a Jeffrey, Alex. 2009. Political Geography: An introduction to space and power. Los Angeles: Sage. Short, John. 1993. An Introduction to Political Geography. 2. vydání. London a New York: Routledge. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Taylor, Peter a Flint, Colin. 1999. Political Geography: World, Economy, Nation, State and Locality. 4. vydání. New Jersey: Prentice Hall. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Vošta, Milan. 2006. Změny v rozmístění světového hospodářství. Praha: Oeconomica. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen na základě splnění těchto požadavků: 1. Úspěšné absolvování seminárních úkolů - bližší informace v sylabu na stránkách KPOL 2. Aktivní účast na seminářích - povoleny jsou maximálně 2 absence a student musí být schopen zapojit se do diskuse na základě seminární četby Zkouška proběhne formou testu. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby (bližší informace k hodnocení testu v sylabu na stránkách KPOL). |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je rozšířit metodologické znalosti posluchačů o pokročilé výzkumné metody. Předmět tak bude koncepčně navazovat na výběrový kurz „Kvalitativní metody v politologii“. Posluchači budou seznámeni se základními statistickými technikami, které jsou často využívány v politologickém výzkumu. Dále bude představena specifická srovnávací metoda „Kvalitativní srovnávací analýza“ (Qualitative Comparative Analysis), která se stále častěji používá v komparativním výzkumu. Důraz bude kladen na praktické využití těchto výzkumných postupů ve vlastním výzkumu studentů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Níže uvedené charakteristiky se vztahují k akademickému roku 2005/2006. V základních atributech však dokumentace předmětu zůstává stejná. Cíl kurzu Kurz seznámí posluchače s vývojem a charakteristikami politického systému České republiky v období od počátku 90. let do současnosti. Tematicky je rozdělen na tři části. První z nich se zaměří na přechod k demokracii v Československu, politickou situaci do voleb 1992 a na příčiny a mechanismus rozdělení Československa. Druhá část podá výklad ústavního systému, otázek dělby a kontroly moci a institucionálního ukotvení systému. Ve třetí část se posluchači seznámí s vývojem stranického systému a hlavními politickými událostmi české politiky 90. let. Absolventi by být schopni na základě těchto znalostí interpretovat současné problémy české politiky, k čemuž směřuje také zaměření seminářů. Metody výuky Dvě 45 minutové přednášky v 90 minutovém bloku týdně, jeden seminář. Účast na přednáškách je dobrovolná. Semináře jsou povinné, povoleny jsou maximálně dvě absence za semestr. Semináře doplňují vybraná témata přednášek a jsou organizovány tak, aby navazovaly na přednášku z předchozího týdne. Jejich smyslem je podpořit schopnost studentů diskutovat a utvářet si názory na problémové otázky české politiky. Poznámka k uvedené literatuře: referující budou vycházet z bibliografie uvedené pod zadáním referátů i z textů označených jako „podklady pro diskusi“. Kromě toho mohou referující využít libovolných dalších zdrojů dle svého uvážení. Ostatní studenti mají povinnost na každý seminář načíst podklady pro diskusi. Titulů uvedených pod nadpisem „četba“ je možné využít ke studiu témat přednášek (přednášky z nich zpravidla vycházejí) a k rozšíření a doplnění přednášené látky. První část každého semináře bude tvořit prezentace referátů. Referáty budou mít rozsah 20-25 minut, budou prosloveny, nikoli přečteny, a bude při nich použito prezentačních technik (MS PowerPoint, popřípadě zpětný projektor). Účelem referátu není nekriticky reprodukovat zadané texty, ale formulovat vlastní odpovědi na zadané otázky. Úkolem referujících je vyvolat diskusi k zadanému tématu a po zbytek semináře ji moderovat. Nejpozději do 14:00 hodin den před konáním semináře zašlou referující studenti resumé referátu v rozsahu 2 normostran v elektronické podobě vyučujícímu na e-mailovou adresu jan.outly@uhk.cz (v e-mailu musejí být uvedena jména všech referujících, název předmětu a číslo semináře, pro který je vytvořeno. Tytéž údaje budou uvedeny také v resumé samotném.). Resumé vytvoří referující studenti společně, i kdyby se v názorech na daný problém lišili (v tom případě uvedou své odlišné pozice). Resumé budou ostatním studentům k dispozici ke stažení na těchto webových stránkách. Musí být opatřeno patřičnými citačními náležitostmi a přehledem použité literatury. Nesplnění výše uvedených podmínek je důvodem pro neudělení zápočtu. Literatura, která není k dispozici v Knihovně UHK nebo ve Studijní a vědecké knihovně, bude na žádost studentů k dispozici ke stažení na těchto webových stránkách. Výtahy z přednášek ve formátu PowerPoint budou k dispozici ve virtuální knihovně na adrese https://e-dilema.uhk.cz/dilleo2. Požadavky na ukončení Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen na základě přednesení referátu splňujícího uvedená kritéria a na základě požadované účasti v seminářích. Zkouška proběhne formou písemného testu z témat přednášek a seminářů. První termín zkoušky je povinný pro všechny posluchače. Způsob hodnocení Výsledná známka se bude z 30 % skládat z hodnocení obsahu a kvality prezentace referátu a ze 70 % z výsledku písemného testu. V případě, že se výsledná známka bude pohybovat v 5% pásmu okolo hranice jednotlivých hodnotících stupňů, rozhodne aktivita studenta v seminárních diskusích. Hodnocení referátů: Referáty budou hodnoceny na škále 1-3 podle těchto kritérií: obsahová úplnost a srozumitelnost; kvalita argumentace a podloženost závěrů; dodržení časového limitu. Hodnocení testu: 100 - 90 % ... výborně 89 - 80 % ... velmi dobře 79 - 70 % ... dobře 69 - 0 % ... neuspěl(a) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu . Týden 1 Úvodní setkání, seznámení s organizací kurzu, zadání referátů. . Týden 2 Výuka odpadá . Týden 3 Přednáška: Listopadové události 1989, volby 1990, cesta k rozdělení Československa Seminář: Podle Václava Klause vytvořilo předpoklady pro pád komunismu „pasivní žití masy obyčejných občanů v kulisách propagandy“. Václav Havel míní, že bez disidentských aktivit by přechod k demokracii byl mnohonásobně složitější. Diskutuje. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Markéta Vránová a Michal Prokšík Podklady pro diskusi: Klaus, Václav. „17. listopad v českých dějinách“. MF Dnes 15. 11. 2003, 8. Havel, Václav. „Byli jsme zbyteční?“. MF Dnes 21. 11. 2003, 8. Hanák, Jiří. „Naše otázka“. Právo 18. 11. 2003. http://www.novinky.cz/01/99/52.html Prohlášení Charty 77. http://www.totalita.cz/texty/ch77_dok_1977_01_01.php Četba: Bureš, Jan. 2004. „Otevření přechodu k demokracii v Československu z pohledu teorie tranzice“. Politologická revue 10, č. 1, 3-27. Suk, Jiří. 2003. Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 483-498. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál, 115-131. . Týden 4 Přednáška: Zákonodárná moc v PSČR Seminář: Relikvie a perspektivy politiky v samostatné ČR po roce 1993 - zahajovací diskuse. Charakterizujte výchozí situaci české politiky a diskutuje teze uvedených autorů. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Eva Vohánková, Pavla Čiháková a Tomáš Flégr Podklady pro diskusi: Joch, Roman. 2003. „Deset let české politiky – konzervativní pohled“. In: Desetiletí. Ed. Pavel Šaradín. Olomouc: Periplum, 43-64. Keller, Jan. 2002. „Zablokovaná politika“. In: Krize, vize a realita české politiky. Ed. Zdeněk Zbořil. Praha: Evropský literární klub, 75-88. Klíma, Michal. 2000. „Nezavršená demokracie v České republice, aneb Tři anomálie“. Politologická revue 6, č. 1, 94-101. Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: SLON, 88-97. Četba: Bez další povinné četby. . Týden 5 Přednáška: Výkonná moc v PSČR Seminář: Potřebuje ČR horní komoru parlamentu? Proč ano/ne? Diskutujte alternativní modely horních komor v prostředí ČR. Prezentace: Kamil Švec, Vilém Naleraj a Kryštof Vávra Kysela, Jan. 2001. „Glosa k výhledům regionální reformy Senátu“. Politologický časopis 8, č. 1, 64-74. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia, 49-84 a 413-437. Podklady pro diskusi: Pehe, Jiří. 2002. „Volby do Senátu: nový trend?“ Literární noviny 13, č. 45, 1-2. Holub, Petr. 1996. „Senát je krásný“. Respekt 7, č. 40, 2. „Zrušení Senátu jako téma pro poražené“. Hospodářské noviny 14. 11. 2004, 2. Části „Legislativní proces“ (nebo analogické) ze Zpráv o činnosti Senátu za roky 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 339-353. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 116-204. . Týden 6 Přednáška: Moc soudní v PSČR Regionální správa a samospráva Seminář: Vztahy exekutivy a zákonodárné moci za prezidentství Václava Klause („Rabuje“ prezident ústavu?) Prezentace: Eva Vyhnalíková, Pavel Aberle a Michal Friček Kysela, Jan. 2004. „Výkonná moc jako objekt změny Ústavy ČR“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 47-67. Schorm, Vít A. 2004. „Prezidentovo právo zákon nepodepsat a vrátit Parlamentu“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 77-83. Jirásek, Jiří. 2004. „Může nebo musí prezident schválený zákon podespat?“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 85-92. Podklady pro diskusi: Procházka, Antonín. 2004. „Prezident nepodepsal zákon – ústavu neporušil“. Hospodářské noviny 11. 5. 2004, 9. Kudrna, Jan. „Politika převládla nad ústavou“. Hospodářské noviny 19. 4. 2005, 8. Macháček, David. „Prezident by měl přestat rabovat“. Hospodářské noviny 4. 4. 2005, 8. Petřík, Michal. „Rabování ústavy neznalostí“. Hospodářské noviny 5. 4. 2005, 10. Němeček, Tomáš. „Do třetice o »rabování« ústavy“. Hospodářské noviny 6. 4. 2005, 10. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 353-363. Pavlíček, Václav, Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 205-269. Domácí úkol: všichni studenti si do příštího týdne prostudují přednášky na téma konfliktní linie (cleavages) a utváření stranických systémů, které absolvovali ve 2. ročníku v kurzu Politologie 2 s doc. Broklem. . Týden 7 Přednáška: Konfliktní linie transformace Seminář: Vztahy exekutivy a soudní moci za prezidentství Václava Klause Prezentace: Pavel Novák, Markéta Baldrychová a Veronika Beránková Kysela, Jan. 1994. „Reflexe konstituování »druhého« Ústavního soudu ČR“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 134-147. Podklady pro diskusi: Hrdina, Pavel. „Quo vadis, český právní státe?“. Hospodářské noviny 18. 1. 2005, 8. Kedroň, Radek. „Klaus přitížil soudům“. Hospodářské noviny 11. 3. 2005, 3. Janáčková, Slávka. „Ti, kdo chtějí soudit, by měli zkusit, zač je toho loket“. Hospodářské noviny 16. 3. 2005, 11. Četba: Filip, Jan. 1999. „Ústavní soudnictví v České republice“. In: Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 177-187. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 389-392, 403-406 a 408-411. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 277-310. Koudelka, Zdeněk. 2004. „Konkurence Ústavního a Nejvyššího správního soudu“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 80-84. Klíma, Karel 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 393-402. Šaradín, Pavel a Tomáš Šulák. 2002. Krajské volby 2000. Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého, 12-31. . Týden 8 Přednáška: Vývoj stranického systému v letech 1990-1992, rozdělení ČSFR Vývoj PSČR v letech 1992-1996. Stranický systém a hlavní politické události Seminář: Je KSČM demokratickou stranou? Měla by ČSSD přistoupit na vládní spolupráci s KSČM? Prezentace: Tomáš Janíček, Martin Šinkner a Pavel Pánek Fiala, Petr a Mareš, Miroslav. 1999. „KSČM a koalice Levý blok. Formování české levice a otázka transformace komunistické strany“. Politologický časopis 6, č. 2, 183-206. Podklady pro diskusi: „Otázky Václava Moravce“. In: Česká televize, 18. 9. 2005 http://www.ct24.cz/vysilani/?id=68245&porad=2271&dattum= Jurman, Miroslav. 2005. „Pusťme konečně komunisty do hry...“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Ženíšek, Marek. 2005 „... a ohrozíme svobodu i byznys“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Bouška, Josef. „Jedině izolace KSČM změní. Snad“. Hospodářské noviny 2. 5. 2005, 11. Cvek, Boris. „Moderní, levicová. Lživá jako vždy“. Hospodářské noviny 28. 6. 2005, 8. Klaus, Václav. „Spor s komunistickou ideologií a praxí si neulehčujme lacinou rétorikou“. Lidové noviny 28. 4. 2003, 9. Urbánek, Karel. 1989. „Zpráva předsednictva a ÚV KSČ pro mimořádný sjezd KSČ 20. 12. 1989“. In: Strana demokratického socialismu, http://www.sds.cz/docs/prectete/e_kolekt/zpuv1989.htm Četba: Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-217. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 13-28. Novák, Miroslav. 1999. „Utváření stranického systému v českých zemích. Analýza dosavadnách trendů a výhledy do budoucna“. Politologický časopis 6, č. 2, 133-145. Strmiska, Maxmilián. 1999. „Utváření českého multipartismu: příběh na pokračování“. Politologický časopis 6, č. 2, 162-169. . Týden 9 Přednáška: Vývoj PSČR v letech 1996-1998. Stranický systém a hlavní politické události. Volby 1998 a cesta k tzv. opoziční smlouvě. Volební reforma 1998-2000 Seminář: V čem spočívá důvod dvojí volební porážky ODS? Měla by být ODS více univerzální stranou? Poučila se ODS z volební porážky v letech 1998 a 2002? Prezentace: Kateřina Kupečková, Radka Kubelková a Klára Marková Beneš, Miroslav a kol. 2002. „Volby do PS PČR 2002 - analýza volební kampaně ODS“. In: ODS, http://www.ods.cz/knihovna/dokument.php?ID=97 Klíma, Michal. 2004. „Problémy pravice, problémy ODS. »Catch-allism« je podmínkou modernizace“. Politologický časopis 11, č. 4, 393-411. Podklady pro diskusi: Kamberský, Petr. 2005. „Bože, ochraňuj nám ODS“. Hospodářské noviny 19. 8. 2005, 11. Hamerský, Milan. 2005. „Jak může ODS získat 40 %“. Hospodářské noviny 6. 9. 2005, 11. Jelínek, Lukáš. 2002. „Opravdu divný spolek“. Literární noviny 13, č. 47, 3. Žák, Václav. 2002. „Je ODS vůbec schopna sebereflexe?“. MF Dnes 31. 7. 2002, 6. Klaus, Václav. 2002. „Další fáze pokusu o zvrat“. MF Dnes 18. 9. 2002, 6. Kučera, Vladimír. 2002. „ODS. ikony a svaté knihy“. MF Dnes 13. 11. 2002, 8. Pehe, Jiří. „ODS po povodních“. Literární noviny 13, č. 37, 3. Četba: Kunc, J. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 217-223. Fiala, P., Hloušek, V. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 28-41. Klíma, Michal. 1999. „Skrytá tichá velká koalice“. Politologický časopis 6, č. 2, 170-182. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 34-41. Klíma, Michal. 1999. „Volební reforma v České republice v letech 1998-2000“. Politologický časopis 7, č. 3, 223-241. . Týden 10 Přednáška: Politické strany v právním řádu ČR Financování politických stran v ČR Seminář: Ideově-programový profil ODS a KDU-ČSL: porovnejte programové teze ODS a KDU-ČSL a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Hana Špičáková, Renata Honsová a Jiřina Hochbergerová Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 28-31, 39-43, 48-51, 57-61, 64-67, 70-74, 78-83, 85-87. Četba: Šimíček, Vojtěch. 1999. „Politické strany v právním řádu“. In. Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 187-193. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 258-269. Outlý, Jan. 2003. „Vývoj státního financování politických stran v ČR“. Politologická revue 9, č. 1, 139-153. . Týden 11 Přednáška: Volby 2002 a následný vývoj. Seminář: Ideově-programový profil ČSSD a KSČM: porovnejte programové teze ČSSD a KSČM a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Roman Tajovský, Milan Peterka a Martin Půlpán Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 26-30, 35-38, 43-48, 56-57, 61-63, 69-70, 72-73, 77-81, 84-86 . Týden 12 Spojená přednáška + seminář: Klientelismus a politická korupce v PSČR Přednáší Davida Ondráčka, M.A. (Transparency International ČR). Účast na této přednášce je povinná. . Týden 13 Spojená přednáška + seminář: Volební účast a struktura voličů stran v ČR Přednáší PhDr. Lukáš Linek (Sociologický ústav AV ČR). Účast na této přednášce je povinná. . |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Tituly jsou uvedeny výše tak, aby navazovaly na přednášku v daném týdnu. Další literatura bude doplněna. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je koncipován jako úvod do politologie a seznámí posluchače s historií politologie jako samostatné vědní disciplíny i dějinami politického myšlení. Součástí kurzu bude také předmět zájmu politické vědy, tj. politika, metodologie politologie a její vztah k ostatním společenským vědám. Kurz zprostředkuje orientaci v základních pojmech, se kterými politologie pracuje, jako je problematika státu, moci, demokracie; podstata hlavních politických ideologií, problematika politického procesu a rozhodování. Kurz se zaměří také na ty aspekty politického systému, které ovlivňují život občana, tj. politické strany, volby apod. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je podat ucelený přehled politologické problematiky se zaměřením na základní politologické pojmy, problematiku demokratičnosti režimů, politického myšlení, aktéry politického systému, stranické systémy, volby a další apskety poltiického systému. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Politologie jako věda (kořeny, vývoj, vnitřní členění, vztah k dalším vědním disciplínám, politologie v českém prostředí). Studijní literatura: Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 23–43. 2) Politika jako předmět zájmu studia politologie Studijní literatura: Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 44–59. Heywood, Andrew. 2004. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 23–43. 3) Demokracie. Formy vlády v demokracii. Studijní literatura: Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 197–215, 321–361. 4) Nedemokratické režimy Studijní literatura: Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 362–377. 5) Vývoj politického myšlení. Dějiny politických teorií. Politická filosofie. Prorok, Vladimír a Lisa, Aleš. 2003. Politologie. 1. vydání. Dobrá voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 17–41. Cabada, Ladislav; Kubát, Michael a kol. 2002. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 32-40. 6-7) Politické ideologie. Pojmy ideologie. Ideové směry politiky. Klasické politické ideologie: Liberalismus. Konzervatismus. Socialismus. Nové politické ideologie. Studijní literatura: Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing, 131–196. 8) Stát. Právní stát. Sociální stát. Typologie státu. Formy vlády. Parlamentarismus. Autokracie Studijní literatura: Cabada, Ladislav; Kubát, Michael a kol. 2002. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 103-131, 200-218. 9-10) Aktéři politického procesu: zájmové skupiny, politické strany, hnutí – rozdíly mezi jednotlivými aktéry, jejich definice a cíle. Stduijní literatura: Fiala, Petr – Hloušek, Vít – Pitrová, Markéta – Pšeja, Pavel, Suchý, Petr. 2006. „Evropeizace politických stran a zájmových skupin: základní problémy a směry analýzy.“ Politologický časopis, 1, 3-26. Karásek, Pavel. 2005. „Komparace obměny politických elit v parlamentech střední a západní Evropy v letech 1993-2003.“ Politologický časopis, 4, 363-383. Fiala, Petr. 1999. "Definice zájmových skupin: K některým teoretickým problémům politologického výzkumu organizovaných zájmů." Politologický časopis. 6, 1, 52-60. Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran: Úvod do jejich srovnávacího studia.“ Praha: Sociologické nakladatelství /SLON. 11) Stranické systémy, jejich definice a typologie, formát a mechanismus stranického systému. Vazby mezi politickými stranami, teorie koalic. Stduijní literatura: Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran: Úvod do jejich srovnávacího studia.“ Praha: Sociologické nakladatelství / SLON, 35-139. Novák, Miroslav – Lebeda, Tomáš a kol. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Nakladatelství a Vydavatelství Aleš Čeněk, 253-292. Říchová, Blanka. 2000. Moderní politologické teorie. Praha: Portál, 119-132. 12) Volby a volební systémy – volební právo, typologie volebních systémů a jejich charakteristika. Volební chování. Studijní literatura: Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: Sociologické nakladatelství/SLON, 15-89. Lijphart, Arendt. 1994. Electoral Systems and Party Systems: A Study of Twenty-Seven Democracies 1945-1990. Oxford: Oxford University Press, 10-57 Novák, Miroslav – Lebeda, Tomáš a kol. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Nakladatelství a Vydavatelství Aleš Čeněk, 19-45. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, Kateřina; Křížkovský, Ladislav. 1997. Politologie. Praha: Codex. Berg-Schlosser, Dirk; Teo, Stammen. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. Cabada, Ladislav; Kubát, Michael a kol. 2002. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Fiala, Petr; Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Brno: Barrister a Principal. Fiala, Petr, Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister a Principal. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír, eds. 2003. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: MU v Brně, Mezinárodní politologický ústav. Novák, Miroslav, Lebeda Tomáš. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Miller, David, ed. 1995. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: CDK, Prohlas/Jota. Prorok, Vladimír; Lisa, Aleš. 2003. Politologie. Dobrá voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Scruton, Roger. 1990. Slovník politického myšlení. Brno: Atlantis. |
Literatura doporučená studentům | Adamová, Kateřina; Křížkovský, Ladislav. 1997. Politologie. Praha: Codex. Berg-Schlosser, Dirk; Teo, Stammen. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. Cabada, Ladislav; Kubát, Michael a kol. 2002. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Fiala, Petr; Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Brno: Barrister a Principal. Fiala, Petr, Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister a Principal. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír, eds. 2003. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: MU v Brně, Mezinárodní politologický ústav. Novák, Miroslav, Lebeda Tomáš. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Miller, David, ed. 1995. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: CDK, Prohlas/Jota. Prorok, Vladimír; Lisa, Aleš. 2003. Politologie. Dobrá voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Scruton, Roger. 1990. Slovník politického myšlení. Brno: Atlantis. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění tohoto požadavku: Vyhotovení 4 stránkového resumé knihy Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství (k dispozici ve WebCT). Praha: Slon. Resume v rozsahu 4 normostrany musí být odevzdáno přes WebCT a v písemné formě do 30.4. 2009 na jméno Karel Vít, katedra politologie FF UHK. Zkouška bude písemná a předpokládá znalost studijní literatury. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je seznámit posluchače s důležitými tematickými, historickými a politickými východisky, které formovaly dějiny kinematografie v Latinské Americe. Nepůjde tedy o chronologicky ani geografický přehled filmu, ale budeme analyzovat některé klíčové tendence z hlediska estetického, společenského i dějinného. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu: - porozumění vývoje latinskoamerických kinematografií na pozadí společenských a kulturních změn - osvojení schopnosti pracovat s terminologií z oblasti filmu - interpretovat umělecké dílo v historickém a společenském kontextu doby - rozvinutí schopnosti odborné polemiky. 15.4. 2014 / 6 hodin 1. seznámení s hlavními vývojovými etapami filmu v Latinské Americe 2. vliv politického vývoje na formování národních kinematografií 3. projekce: MACHUCA, r. Andrés Wood, 2004, Chile 29.4. 2014 / 6 hodin 1. filmová analýza snímku Machuca 2. analýzy dalších témat na základě ukázek z konkrétních filmů 3. problematika pojmu „nuevo cine latinoamericano“ 4. projekce (dle dohody se studenty): PLAYA, r. Juan Andrés Arrango, 2013, Kolumbie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Elena, Alberto y Díaz López, Marina.Tierra en trance: el cine latinoamericano en 100 películas. Alianza Editorial. 1999 Diccionario del cine iberoamericano 1.-8. svazek, SGAE, 2012 |
Literatura doporučená studentům | kolektiv, Archivos de la Filmoteca – Mitologías latinoamericanas, Paidos, 1999 Hennebelle, Guy a kol., Les Cinémas de l´Amérique latine, Lherminier, 1981 Paranaguá, Paul Antonio, América latina, Europa y Estados Unidos relaciones triangulares en la historia del cine, Journal of film preservation, 2001 Pick, Zuzana, The New Latin Cinema, 1996, University of Texas Press Galeano, Eduardo, Las venas abiertas de América Latina, Siglo ventiuno, 2000 Mahieu, José Agustín, Panorama del cine iberoamericano, Madrid, 1990 Vargas, Juan Carlos (ed.), Tendencias del cine iberoamericano en el nuevo milenio (Argentina, Brasil, España y México), Universidad de Guadalajara, 2011 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | 1. Pravidelná docházka a aktivní účast na přednáškách. 2. Vypracování vlastní reflexe na základě shlédnutých snímků a studia odborné literatury na jedno z přednášených témat nebo téma z něho vyplývající po předchozí dohodě s vyučujícím. Reflexe bude mít rozsah 5 normostran a bude odevzdána vyučujícímu do 20. června 2014. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je teoreticky ukotven v rámci (neo)institucionální teorie, která k vysvětlení politických, ekonomických a sociálních důsledků přistupuje analýzou hlavních institucionálních aktérů, procesů a struktur. K hlavním institucionálním problémům v Latinské Americe, které budou v rámci předmětu diskutovány, náleží především: prezidencialismus, armáda jako instituce, latinskoamerické režimy a jejich analýza zejména z perspektivy podstaty a změn režimů (směrem k autoritarismu či směrem k demokracii), formování a charakter politických stran a (různorodě definovaných) hnutí, stranická typologie vázaná na latinskoamerický areál a v neposlední řadě také církevní instituce a její vliv na formování společnosti a státu. Dále nebudou opomenuta témata související s decentralizací, horizontálním rozložením moci a odpovědnosti, vládou práva a neformálními institucemi, jež často mohou převážit instituce formálního charakteru. Doktorand po absolvování kurzu dokáže analyzovat roli jednotlivých institucí a jejich pozici v rámci fungování státu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět Politické instituce Latinské Ameriky pro doktorský program studia se soustředí na klíčové otázky institucionální stability v latinskoamerických zemích, zejména na problematiku stability stranických systémů v tomto regionu. Od počátku 90. let 20. století dochází v Latinské Americe k hluboké transformaci většiny tradičních stranických soustav a s tím souvisejícím kolapsem tradičních stran (zejm. Bolívie, Venezuela, Nikaragua, Peru) či chronickou stranickou nestabilitou (zejm. Ekvádor, Guatemala). Pro pochopení demokratizačních trajektorií v tomto regionu je právě otázka těchto institucionálních proměn klíčová. Předmět tak nabídne ucelené přístupy k vysvětlení těchto jevů. Výuka probíhá formou přednášek a seminářů, ve kterých studenti prokážou schopnost orientace v zadaných odborných textech k otázkám vlivu politických institucí na politické procesy v Latinské Americe. Studenti jsou hodnoceni na základě aktivity a schopnosti samostatné reflexe konkrétních témat v rámci seminárních diskusí a na základě zpracování výzkumné eseje zpracované v rámci jednoho z dílčích témat. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. PŘEDNÁŠKA: Politické instituce a politická stabilita v Latinské Americe SEMINÁŘ - diskuse nad povinnou četbou: Linz, Juan J. (1998) ‘Democracy's Time Constraints’ International Political Science Review 19, 1: 19-37. Neto, Octavio Amorim and Gary W. Cox (1997) ‘Electoral Institutions, Cleavage Structures, and the Number of Parties’, American Journal of Political Science, 41, 1: 149-174. Nohlen, Dieter (ed) (2005a) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 1 - North America, Central America, and the Caribbean. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, Dieter (ed) (2005b) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 2 – South America. Oxford: Oxford University Press. Power, Timothy J. and James C. Garand (2007) ‘Determinants of invalid voting in Latin America’, Electoral Studies 26: 432-444. Schedler, Andreas and Javier Santiso (1998) ‘Democracy and Time: An Invitation’ International Political Science Review 19, 1: 5-18. 2. PŘEDNÁŠKA: Stranická identifikace v Latinské Americe a transformace stranických systémů SEMINÁŘ - diskuse nad povinnou četbou: Dalton, Russell J. and Steven Weldon (2007) ‘Partisanship and Party System Institutionalization’, Party Politics 13, 2: 179-196. Dix, Robert H. (1992). ‘Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.’ Comparative Political Studies 24, 4: 488-511. Huber, John D. and Georgia Kernell, and Eduardo L. Leoni. (2005). ‘Institutional Context, Cognitive Resources and Party Attachments Across Democracies’. Political Analysis 13: 365–386. Mainwaring, Scott and Edurne Zoco (2007). ‘Political Sequences and the Stabilization of Interparty Competition. Electoral Volatility in Old and New Democracies.’ Party Politics 13, 2: 155-178. Sánchez, Omar (2009) ‘Party Non-Systems. A Conceptual Innovation,’ Party Politics 15, 4: 487-520. 3. PŘEDNÁŠKA: Socio-ekonomické determinanty systémové nestability latinskoamerických zemí SEMINÁŘ - diskuse nad povinnou četbou: Birnir, Johann Kristín and Donna Lee Van Cott (2007) ‘Disunity in Diversity: Party System Fragmentation and the Dynamic Effect of Ethnic Heterogeneity on Latin American Legislatures’, Latin American Research Review 42, 1: 99-125. Madrid, Raúl (2005a) ‘Ethnic Cleavages and Electoral Volatility in Latin America’, Comparative Politics 38, 1: 1–20. Remmer, Karen L. (1991) ‘The Political Impact of Economic Crisis in Latin America in the 1980s’, The American Political Science Review 85, 3: 777-800. Roberts, Kenneth M. and Erik Wibbels (1999) ‘Party Systems and Electoral Volatility in Latin America: A Test of Economic, Institutional,and Structural Explanations’ The American Political Science Review 93, 3: 575-590. 4. PŘEDNÁŠKA: Institucionální determinanty systémové nestability latinskoamerických zemí SEMINÁŘ - diskuse nad povinnou četbou: Crisp, Brian F. (2006) ‘The Nature of Representation in Andean Legislatures and Attempts at Institutional Reengineering’ in Scott Mainwaring, Ana María Bejarano, and Eduardo Pizarro Leongómez.Stanford (eds) The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Stanford University Press, 204-224. Golder, Matt (2006). ‘Presidential Coattails and Legislative Fragmentation’, American Journal of Political Science 50, 1: 34–48. Jones, Mark P. (1994) ‘Presidential Election Laws and Multipartism in Latin America.’ Political Research Quarterly 47, 1: 41-57. Key, V. O. (1955) ‘A Theory of Critical Elections’ The Journal of Politics 17, 1: 3-18 Maeda, Ko (2010) ‘Divided We Fall: Opposition Fragmentation and the Electoral Fortunes of Governing Parties’, British Journal of Political Science 40, 2: 419-434. Mejia-Acosta, Andres (2006) ‘Crafting Legislative Ghost Coalitions in Ecuador’, in Gretchen Helmke and Steven Levitsky (eds) Informal Institutions and Democracy: Lessons from Latin America. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press. Dal Bó, Ernesto and Martín A. Rossi. (2011). ‘Term Length and the Effort of Politicians.’ Review of Economic Studies 78: 1237–1263. Reich, Gary M. (2001). ‘Coordinating Party Choice in Founding Elections : Why Timing Matters’, Comparative Political Studies 34, 10: 1237-1263. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Gibson, Edward (ed.). 2004. Federalism and Democracy in Latin America. Johns Hopkins University Press. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Helmke, Gretchen a Levitsky, Steven (eds.). Informal Institutions and Democracy. The John Hopkins University Press, Baltimore. Mainwaring, Scott a Welna, Christopher (eds.). 2003. Democratic Accountability in Latin America. Oxford University Press. Mainwaring, Scott a Shugart, Matthew S. (eds.). 1997. Presidentialism and Democracy in Latin America. Cambridge University Press. Pérez-Liñán, Aníbal S. 2007 Presidential Impeachment and the New Political Instability in Latin America. New York: Cambridge University Press. Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings Institution Press. Linz, Juan J. (1998) ‘Democracy's Time Constraints’ International Political Science Review 19, 1: 19-37. Neto, Octavio Amorim and Gary W. Cox (1997) ‘Electoral Institutions, Cleavage Structures, and the Number of Parties’, American Journal of Political Science, 41, 1: 149-174. Nohlen, Dieter (ed) (2005a) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 1 - North America, Central America, and the Caribbean. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, Dieter (ed) (2005b) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 2 – South America. Oxford: Oxford University Press. Power, Timothy J. and James C. Garand (2007) ‘Determinants of invalid voting in Latin America’, Electoral Studies 26: 432-444. Schedler, Andreas and Javier Santiso (1998) ‘Democracy and Time: An Invitation’ International Political Science Review 19, 1: 5-18. Dalton, Russell J. and Steven Weldon (2007) ‘Partisanship and Party System Institutionalization’, Party Politics 13, 2: 179-196. Dix, Robert H. (1992). ‘Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.’ Comparative Political Studies 24, 4: 488-511. Huber, John D. and Georgia Kernell, and Eduardo L. Leoni. (2005). ‘Institutional Context, Cognitive Resources and Party Attachments Across Democracies’. Political Analysis 13: 365–386. Mainwaring, Scott and Edurne Zoco (2007). ‘Political Sequences and the Stabilization of Interparty Competition. Electoral Volatility in Old and New Democracies.’ Party Politics 13, 2: 155-178. Sánchez, Omar (2009) ‘Party Non-Systems. A Conceptual Innovation,’ Party Politics 15, 4: 487-520. Birnir, Johann Kristín and Donna Lee Van Cott (2007) ‘Disunity in Diversity: Party System Fragmentation and the Dynamic Effect of Ethnic Heterogeneity on Latin American Legislatures’, Latin American Research Review 42, 1: 99-125. Madrid, Raúl (2005a) ‘Ethnic Cleavages and Electoral Volatility in Latin America’, Comparative Politics 38, 1: 1–20. Remmer, Karen L. (1991) ‘The Political Impact of Economic Crisis in Latin America in the 1980s’, The American Political Science Review 85, 3: 777-800. Roberts, Kenneth M. and Erik Wibbels (1999) ‘Party Systems and Electoral Volatility in Latin America: A Test of Economic, Institutional,and Structural Explanations’ The American Political Science Review 93, 3: 575-590. Crisp, Brian F. (2006) ‘The Nature of Representation in Andean Legislatures and Attempts at Institutional Reengineering’ in Scott Mainwaring, Ana María Bejarano, and Eduardo Pizarro Leongómez.Stanford (eds) The Crisis of Democratic Representation in the Andes. Stanford University Press, 204-224. Golder, Matt (2006). ‘Presidential Coattails and Legislative Fragmentation’, American Journal of Political Science 50, 1: 34–48. Jones, Mark P. (1994) ‘Presidential Election Laws and Multipartism in Latin America.’ Political Research Quarterly 47, 1: 41-57. Key, V. O. (1955) ‘A Theory of Critical Elections’ The Journal of Politics 17, 1: 3-18 Maeda, Ko (2010) ‘Divided We Fall: Opposition Fragmentation and the Electoral Fortunes of Governing Parties’, British Journal of Political Science 40, 2: 419-434. Mejia-Acosta, Andres (2006) ‘Crafting Legislative Ghost Coalitions in Ecuador’, in Gretchen Helmke and Steven Levitsky (eds) Informal Institutions and Democracy: Lessons from Latin America. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press. Dal Bó, Ernesto and Martín A. Rossi. (2011). ‘Term Length and the Effort of Politicians.’ Review of Economic Studies 78: 1237–1263. Reich, Gary M. (2001). ‘Coordinating Party Choice in Founding Elections : Why Timing Matters’, Comparative Political Studies 34, 10: 1237-1263. |
Literatura doporučená studentům | Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162. Bethell, Leslie. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Dix, Robert H. 1992. „Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.“ Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511. O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69. Smith, Petr. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher. Gibson, Edward (ed.). 2004. Federalism and Democracy in Latin America. Johns Hopkins University Press. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Helmke, Gretchen a Levitsky, Steven (eds.). Informal Institutions and Democracy. The John Hopkins University Press, Baltimore. Mainwaring, Scott a Welna, Christopher (eds.). 2003. Democratic Accountability in Latin America. Oxford University Press. Mainwaring, Scott a Shugart, Matthew S. (eds.). 1997. Presidentialism and Democracy in Latin America. Cambridge University Press. Pérez-Liñán, Aníbal S. 2007 Presidential Impeachment and the New Political Instability in Latin America. New York: Cambridge University Press. Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings Institution Press. Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162. Bethell, Leslie. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Dix, Robert H. 1992. „Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.“ Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511. O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69. Smith, Petr. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Valenzuela, Arturo. 2004. "Latin American Presidencies Interrupted." Journal of Democracy 15, č. 2, 5-19. Véliz, Caludio. 1980. The Centralist Tradition of Latin America. Princeton: Princeton University Press. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, Howard J. a Kline, Harvey F. 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Klasifikace odpovídá dvěma kritériím, které budou hodnoceny: 1. Aktivita v seminárních diskusích na základě povinné četby. 2. Ústní zkouška ověřující znalost obsahu přednášek a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Křičková Aneta |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. Předmět „Politický systém Mexika“ je jednosemestrální volitelný kurs pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem a hlavními rysy mexického politického systému od války za nezávislost až po současnost. Přednášky a semináře kurzu se zaměří především na ty historické události mexických dějin, které měly zásadní vliv na formování současného mexického politického systému. Z toho důvodu bude pozornost věnována např. mexické revoluci, hegemonické vládě strany PRI a následnému přechodu k demokracii. Důraz bude také kladen na současné politické dění (prezidentské a parlamentní volby v roce 2012) a vzájemné vztahy Mexika s USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem a hlavními rysy mexického politického systému od války za nezávislost až po současnost. z tohoto důvodu se přednášky a semináře kurzu zaměří především na ty historické události mexických politických dějin, které měly zásadní vliv na formování současného mexického politického systému. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 - Úvodní hodina - rozdělení seminárních prezentací Týden 2- Přednáška: Úvod do studia mexického politického systému: Předkolumbovská civilizace a Místokrálovství Nové Španělsko Seminář: Promítání dokumentárního filmu Týden 3 - Přednáška: Nezávislé Mexiko: konsolidace státu Seminář: Boj za nezávislost Acuna, Rodolfo, Graebner, Norman A. 1990. „Was the Mexican War an Exercise in American Imperialism?“ Pacific Historical Review, s. 1–22. Rathbun, Lyon. 2001. „The Debate over Annexing Texas and the Emergence of Manifest Destiny.“ Rhetoric & Public Affairs, Volume 4, Number 3, Fall 2001, 459-493. Týden 4 - Přednáška: Diktatura Porfiria Díaze a Mexická revoluce – její důsledky pro budoucí politický vývoj Seminář: Význam mexické revoluce Gawronski, Vincent T. 2002. „The Revolution is Dead. ¡Viva la revolución!: The Place of the Mexican Revolution in the Era of Globalization.“ Mexican Studies/ Estudios Mexicanos Vol. no. 18 (2), s. 363–397. Haber, Stephen, Razo, Armando. 1998. „Political Instability and Economic Performance: Evidence from Revolutionary Mexico.“ World Politics 51.1 (1998), 99-143. Týden 5 - Přednáška: Konstruktivní fáze 1920-1940 Seminář: Maximato Buchenau, Jürgen. 2006. „Plutarco Elías Calles and the Maximato in Revolutionary Mexico: A Reinterpretation.“ Jahrbuch für Gesichte Lateinamerikas, s. 229–253. Týden 6 - Přednáška: Autoritářský režim PRI Seminář: Vytváření nového stranického systému Klesner, Joseph L. 2001. Electoral Politics and Mexico’s New Party System. Kenyon College, s. 1–45. Týden 7 - Přednáška: Přechod k demokracii v r. 2000 Seminář: Analýza voleb v roce 2000 Klesner, Joseph L. 2001. „The End of Mexico´s One Party Regime.“ Journal Political Science and Politics. American Political Science Association, s. 107–114. Oropeza, Manuel G. 2003. When the opposition took over Mexico: Elections 2000. Universidad Nacional Autonoma de Mexico, s. 1–11. Shirk, David A. 2000. „Vicente Fox and the Rise of the PAN.“ Journal of Democracy, Volume 11, Number 4, October 2000, 25-32. Lawson, Chappell H. 2004. „Fox's Mexico at Midterm.“ Journal of Democracy, Volume 15, Number 1, January 2004, 139-153. Týden 8 - Přednáška: Exekutivní, legislativní moc a stranický systém Seminář: Federální instituce v Mexiku: Federální volební institut (IFE) Olvera, Alberto J. 2010. „The Elusive Democracy: Political Parties, Democratic Institutions, and Civil Society in Mexico.“ Latin American Research Review, Volume 45, Special Issue, 78-107. Zurita, Leonardo Valdes. 2010. The New Model of Political Communication of the Federal Electoral Institute of Mexico: Design and Functioning. Instituto Federal Electoral, s. 1–7. Týden 9 – Exkurze na Ministerstvo zahraničních věcí a do Diplomatické akademie. Týden 10 - Přednáška: Volební systém a analýza voleb 2006, 2009 a 2012 Seminář: Analýza prezidentských voleb 2006 a 2012: Výzva pro demokratický vývoj země. Béjar, Alejandro A. 2006. „Mexico's 2006 Elections: The Rise of Populism and the End of Neoliberalism.“ Latin American Perspectives 2006, 33, 17–32. Eisenstadt, Todd. 2007. „The Origins and Rationality of the "Legal versus Legitimate" Dichotomy Invoked in Mexico´s 2006 Post-Electoral Conflict.“ Political Science & Politics. Academic Research Library, s. 39–44. Klesner, Joseph L. 2007. „The 2006 Mexican Elections: Manifestation of a Divided Society?“ Journal Political Science and Politics. American Political Science Association, s. 27–32. O'Neil, Shannon K. 2012. „How a Stronger Democracy Will Check the PRI.“ Foreign Affairs, 6. červen 2012. Dostupné na: http://www.foreignaffairs.com/articles/137677/shannon-k-oneil/the-old-guard-in-a-new-mexico Wood, Duncan. 2012. Mexico’s Election and the Economy—Voters Face a Tough Decision. Center for Strategic and International Studies (CSIS), 1–4. Týden 11 - Přednáška: Vztahy mezi Mexikem a USA Seminář: Vliv pašování drog na vztahy mezi Mexikem a USA Beittel, June. 2009. Mexico´s Drug-Related Violence. Congressional Research Service: Report for Congress, s. 1–24. O'Neil, Shannon K. 2012. Review of Dealing Death and Drugs. Council on Foreign Realtions, 8. srpna 2012. Dostupné na: http://blogs.cfr.org/oneil/2012/09/07/review-of-dealing-death-and-drugs/ Týden 12 - Přednáška: Konflikt v Chiapasu Seminář: Zapatisté a povstání v Chiapasu Manaut, Benítez R., Carrasco, Tania, Luna, Armando R. 2012. „The Crisis in Chiapas: Negotiations, Democracy, and Governability.“ In: In the Wake of War. Ed. Arnson, J. Cynthia. California: Stanford University Press, 239–257. Martinez-Torres, Maria Elena. 2001. „Civil Society, the Internet, and the Zapatistas.“ Peace Review 13:3, s. 347–355. Gilbreth, Chris, Otero, Gerardo. 2001. „Democratization in Mexico: The Zapatista Uprising and Civil Society.“ Latin American Perspectives, Issue 119, Vol. 28 No. 4, July 2001 7-29, s. 7–29. Týden 13 – Zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Acuna, Rodolfo, Graebner, Norman A. 1990. „Was the Mexican War an Exercise in American Imperialism?“ Pacific Historical Review, 1–22. Béjar, Alejandro A. 2006. „Mexico's 2006 Elections: The Rise of Populism and the End of Neoliberalism.“ Latin American Perspectives 2006, 33, 17–32. Beittel, June. 2009. Mexico´s Drug-Related Violence. Congressional Research Service: Report for Congress, 1–24. Buchenau, Jürgen. 2006. „Plutarco Elías Calles and the Maximato in Revolutionary Mexico: A Reinterpretation.“ Jahrbuch für Gesichte Lateinamerikas, 229–253. Eisenstadt, Todd. 2007. „The Origins and Rationality of the "Legal versus Legitimate" Dichotomy Invoked in Mexico´s 2006 Post-Electoral Conflict.“ Political Science & Politics. Academic Research Library, 39–44. Gawronski, Vincent T. 2002. „The Revolution is Dead. ¡Viva la revolución!: The Place of the Mexican Revolution in the Era of Globalization.“ Mexican Studies/ Estudios Mexicanos Vol. no. 18 (2), 363–397. Gilbreth, Chris, Otero, Gerardo. 2001. „Democratization in Mexico: The Zapatista Uprising and Civil Society.“ Latin American Perspectives, Issue 119, Vol. 28 No. 4, July 2001 7-29, s. 7–29. Haber, Stephen, Razo, Armando. 1998. „Political Instability and Economic Performance: Evidence from Revolutionary Mexico.“ World Politics 51.1 (1998), 99-143. Klesner, Joseph L. 2001. Electoral Politics and Mexico’s New Party System. Kenyon College, 1–45. Klesner, Joseph L. 2001. „The End of Mexico´s One Party Regime.“ Journal Political Science and Politics. American Political Science Association, str. 107–114. Klesner, Joseph L. 2007. „The 2006 Mexican Elections: Manifestation of a Divided Society?“ Journal Political Science and Politics. American Political Science Association, 27–32. Lawson, Chappell H. 2004. „Fox's Mexico at Midterm.“ Journal of Democracy, Volume 15, Number 1, January 2004, 139-153. Manaut, Benítez R., Carrasco, Tania, Luna, Armando R. 2012. „The Crisis in Chiapas: Negotiations, Democracy, and Governability.“ In: In the Wake of War. Ed. Arnson, J. Cynthia. California: Stanford University Press, 239–257. Martinez-Torres, Maria Elena. 2001. „Civil Society, the Internet, and the Zapatistas.“ Peace Review 13:3, 347–355. Olvera, Alberto J. 2010. „The Elusive Democracy: Political Parties, Democratic Institutions, and Civil Society in Mexico.“ Latin American Research Review, Volume 45, Special Issue, 78-107. O'Neil, Shannon K. 2012. Review of Dealing Death and Drugs. Council on Foreign Realtions, 8. srpna 2012. Dostupné na: http://blogs.cfr.org/oneil/2012/09/07/review-of-dealing-death-and-drugs/ O'Neil, Shannon K. 2012. „How a Stronger Democracy Will Check the PRI.“ Foreign Affairs, 6. červen 2012. Dostupné na: http://www.foreignaffairs.com/articles/137677/shannon-k-oneil/the-old-guard-in-a-new-mexico Oropeza, Manuel G. 2003. When the opposition took over Mexico: Elections 2000. Universidad Nacional Autonoma de Mexico, 1–11. Rathbun, Lyon. 2001. „The Debate over Annexing Texas and the Emergence of Manifest Destiny.“ Rhetoric & Public Affairs, Volume 4, Number 3, Fall 2001, 459-493. Shirk, David A. 2000. „Vicente Fox and the Rise of the PAN.“ Journal of Democracy, Volume 11, Number 4, October 2000, 25-32. Wood, Duncan. 2012. Mexico’s Election and the Economy—Voters Face a Tough Decision. Center for Strategic and International Studies (CSIS), 1–4. Zurita, Leonardo Valdes. 2010. The New Model of Political Communication of the Federal Electoral Institute of Mexico: Design and Functioning. Instituto Federal Electoral, 1–7. |
Literatura doporučená studentům | Cortina, Jeronimo a Gelman, Andrew. 2006. Income and vote choice in the 2000 Mexican presidential election. New York: Columbia University, 1–14. De Haro, Ana, Saragoza, Alex, Guzmán, Silvia D. 2012. Mexico Today. California: ABC Clio. Esquivel, Aureliano Ortega. 2010. „Thinking about the Mexican Revolution: Philosophy, Culture and Politics in Mexico: 1910-1934.“ Rupkatha Journal on Interdisciplinary Studies in Humanities (ISSN 0975-2935), Vol 2, No 3, 247–255. Frohling, Oliver, Gallaher, Carolyn, Jones, Paul. 2001. Imagining the Mexican Election. Blackwell Publisher, 1–16. Guerrero-Gutiérrez, Eduardo. 2011. Security, Drugs, and Violence in Mexico: A Survey. Washongton: North American Forum. Higgins, Nicholas P. 2001. „Mexico´s stalled Peace Process: Prospects and Challanges.“ International Affairs 77, č. 4, s. 885–903. Jensen, Marianne ed. 2001. Indigenous Affairs: Militarization. Copenhagen: International Work Group for Indigenous Affairs. Knight, Alan. 2002. Interpreting the Mexican Revolution. Institute of Latin American Studies, 1–26. Guadalupe Plan. March 26, 1913. Latinamerican Studies: http://www.latinamericanstudies.org/mexican-revolution/guadalupe-plan.htm Krauze, Enrique. 1998. Mexico: Biography of Power. Harper Collins Publishers. Millán, Hernández Abelardo. 2007. „Orígenes y Antedecentes del EZLN.“ Espacios Públicos, Agosto 2007, vol. 10, número 019, s. 264–283. Monjardin, Adriana López. 1999. „Los Acuerdos de San Andrés y los Gobiernos Autónomos en Chiapas.“ Estudios sobre Estado y Sociedad, Vol. V. No. 14, Enero/Abril de 1999. Moksnes, Heidi. 2004. „Factionalism and Counterinsurgency in Chiapas: Contextualizing the Acteal Massacre.“ Revista Europea de Estudios Latinoamericanos y del Caribe 76, abril de 2004, 109–117. Molzahn, Cory, Ríos, Viridiana a Shirk, David A. 2012. Drug Violence in Mexico: Data and Analysis Through 2011. University of San Diego: Trans-Border Institute. Peck, Douglas T. 2011. The Yucatan-From Prehistoric Times to the Great Maya Revolt: A Narrative History of the Origin of Maya Civilization and the Epic Encounter with Spanish Conquest. Xlibris Corporation. Seelke, Clare Ribando. 2011. Mexico: Issues for Congress. Congressional Research Service, 1–78. Serra, Gilles. 2010. Mexico's Electoral Reform of 2007: A Case of De-Democratization and Partyarchy. University of Oxford, 1–46. Stavenhagen, Rodolfo. 2000. Mexico´s Unfinished Symphony: The Zapatista Movement. Washington D.C.: Woodrow Wilson Center. Szymanski, Marcela. Observing the 2000 Mexico Elections. The Carter Center: Latin American and Caribbean Program, 4–49. The Plan of San Luis Potosi, November 20, 1910. Modern History Sourcebook: http://www.fordham.edu/halsall/mod/1910potosi.html The Plan de Ayala. 1911. Historical Text Archive: http://www.historicaltextarchive.com/sections.php?op=viewarticle&artid=127 Van der Haar, Gemma. 2005. El Movimiento Zapatista de Chiapas: Dimensiones de su Lucha. Labour Again Publications. Villarreal, M. Angeles. 2011. U.S.-Mexico Economic Relations: Trends, Issues, and Implications. Congressional Research Service, 1–27. Wood, Duncan. 2011. Mexico’s 2012 Presidential Election and U.S.-Mexico Relations. Center for Strategic and International Studies, 1–4. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Účast ve výuce: Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné a povoleny jsou maximálně dvě neúčasti. Neúčast na více jak dvou seminářích automaticky znamená nesplnění podmínek pro absolvování kurzu. Prezentace a četba: Každý posluchač bude mít 1 x za semestr prezentaci na zadané téma. Prezentace musí splňovat následující podmínky: • Rozsah prezentace bude 15 - 20 minut • Prezentace bude čerpat ze zadaných zdrojů a bude připravena v PowerPointu. Vypracovaná prezentace bude zaslána vyučujícímu nejpozději 48 hod. před vystoupením na semináři. • Každý prezentující musí moderovat následnou seminární diskuzi. Z tohoto důvodu si každý prezentující připraví minimálně dvě diskusní otázky, které uvede v závěru své prezentace. Všichni studenti budou seznámeni s četbou, která bude uvedena k danému semináři. Každý student si připraví poznámky a otázky, které budou zahrnovat tři nejdůležitější/nejzajímavější aspekty nebo konstruktivní kritiku dané literatury. Tyto poznámky a otázky budou prodiskutovány během semináře. Zároveň si každý student připraví odpovědi na otázky, které budou zadávány vyučujícím před každým seminářem. Vypracované odpovědi budou odevzdávány vyučujícímu po každém semináři. Způsob hodnocení Účast na seminářích, prezentace dle výše uvedených pravidel, práce v seminářích a vypracování odpovědí na zadané otázky jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Výsledná známka bude udělena na základě písemného testu. Součástí testu bude znalost přednášek a povinné četby. 100-90 % ... 1 89-75 % ... 2 74-60 % ... 3 |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem předmětu je podrobná analýza afrických politických systémů. Výuka se zaměří především na specifika afrického politického systému a politické režimy. Velká pozornost bude věnována problematice afrického státu, tradiční společnosti a politické moci. Při analýze politické exekutivy se výuka zaměří na problematiku afrického prezidencialismu a civilních a vojenských vlád. V rámci analýzy legislativní moci bude zkoumán africký parlamentarismus a následně zájmové skupiny, africké politické strany, typy a typologie afrických politických stran a stranické systémy. V souvislosti s rozdělením politické moci se předmět zaměří i na analýzu afrických voleb a africké volební systémy. Teoretická výuka bude prokládána případovými studiemi z různých afrických zemí. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Salih Mohamed, M. A. 2003. African Political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. London: Pluto Press. Schraeder, P. J. 2004. African Politics and Society. A Mosaic in Transformation. Second Edition. Belmont, CA: Wadsworth/Thomson Learning. Ryenolds, A. 1999. Electoral Systems and Democratization in Southern Africa. Oxford: Oxford University Press. Basedau, M., Erdmann, G., Mehler, A. (eds.). 2006. Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Subsaharan Africa. Upssala, Nordiska Afrikaistitutet. Hyden, G. 2006. African Politics in Comparative Perspective. Cambridge: Cambridge UP. Poster, D. 2005. Institutions and Ethnic Politics in Africa. Cambridge: Cambridge UPress. Salih Mohamed, M. A. 2005. African Parliaments: Between Governance and Government. London: Palgrave Macmillan. Chazan, N., Lewis, P., Mortimer, R., Rotchild, D., Stedman, S. 1999. Politics and Society in Contemporary Africa. 3rd Edition. London: Lynne Riener Publeshers. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura IDEA 2007. Political Parties in Africa: Challenges for Sustained Multiparty Democracy. Stockholm: IDEA. Chabal, P. 2009. Africa. The Politics of Suffering and Smiling. London: Zed Press. Maliyamkono, T. L., Kanyongolo, F. E. 2000. When Political Parties Clash. Dar-es-Sallam: Tema Publisher Co Ltd. Forrest, J. 2003. Subnationalism in Africa: Ethnicity, Alliances, and Politics. London: Lynne Rienner Publisher. Southall, R., Melber, H. 2006. Legacies of Power: Leadership Change and Former Presidents in African Politics. London: HSRC. Boas, M, Dunn, K. C. 2007. African Guerrillas. Raging against the Machine. London: Lynne Rienner Publisher. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kostrounová Jana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem tohoto kurzu je komparace jednotlivých myšlenkových škol, politických proudů a islámských hnutí usilujících o reformy v rámci arabského světa. Důležitou roli bude při tomto úsilí hrát porozumění jednotlivým islámským fenoménům i představení základních teoretických přístupů pro analýzu politického a společenského života v islámském světě. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | tbc |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Orientalismus. Edward Said, Bernard Lewis, Fred Halliday. Kritika orientalismu. Týden 2 Islámský svět a jeho stagnace. Příčiny, důsledky, náboženství jako brzda pokroku. Týden 3 Reformní proudy v islámské světě. Wahhábismus, salafíja, marxismus, liberalismus. Týden 4 Islámská ekonomie. Týden 5 Islám a ideologie: nacionalismus, socialismus, sekularismus. Týden 6 Moderní politický islám a jeho reprezentanti. Sátí al-Husrí, Rifá´a at-Tahtáwí, Gamal Abn an-Násir, Muammar Kaddáfí, Džalál Ál-e Ahmad, Alí Šariatí, Ruholláh Chomejní, Mustafa Kemal, Lutfí as-Sajjid, Muhammad Hajkal, Tahá Husajn, Alí Abd Ar-Ráziq. Týden 7 Džihád, islám a demokracie, proces demokratizace v arabském a islámském světě. Týden 8 Intelektuální zdroje politického islámu. Cháridžíja. Radikální odnože. Týden 9 Muslimské bratrstvo. Hasan al-Banná, Sajjid Qutb. Týden 10 Islám a žena. Ženská hnutí v arabském světě. Egypt, Tunisko, Alžírsko, Maroko. První feministka arabského světa Hoda Šaráwí. Týden 11 Islám a demografie. Populační politika. Týden 12 Islám a lidská práva. Západní pojetí lidských práv versus koncept lidských práv v islámu. Týden 13 Specifický model politického islámu v praxi: případ Íránu. Íránská islámská revoluce 1979. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Fourest, Caroline: Brother Tariq. The Doublespeak of Tariq Ramadan. New York, Encounter Books: 2008. Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice. Praha, Karolinum: 2004. Halliday, Fred: Islam and the Myth of Confrontation. London, Tauris: 2003. Introvigne, Massimo: Hamás. Islámský terorismus ve Svaté zemi. Praha, Vyšehrad: 2003. Irwin, Robert: Dangerous Knowledge. Orientalism and its Discontents. Woodstock, Overlook Press: 2008. Kaddáfí, Muammar: Zelená kniha. Část první. Řešení problému demokracie: moc lidu. Litvínov, Dialog: 1990. Kepel, Gilles: Boží pomsta. Křesťané, Židé a muslimové znovu dobývají svět. Brno, Atlantis: 1996. Kepel, Gilles: Válka v srdci islámu. Praha, Karolinum: 2006. Kropáček, Luboš: Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha, Vyšehrad: 2002. Lewis, Bernard: Islam and the West. New York, Oxford University Press: 1993. Little, Douglas: American Orientalism. The United States and the Middle East since 1945. Chapel Hill, University of North Carolina Press: 2004. Mendel, Miloš: Džihád. Islámské koncepce šíření víry. Brno, Atlantis: 2010. Mendel, Miloš: S puškou a koránem. Praha, Orientální ústav Akademie věd České republiky: 2008. Ramadan, Tariq: Western Muslims and the Future of Islam. Oxford, Oxford University Press: 2004. Said, Edward: Orientalism. New York, Vintage Books: 1994. Yamanaka, Yuriko: The Arabian Nights and Orientalism. Perspectives from East and West. London, Tauris: 2006. Weberová Babulíková, Gabriela: Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha, Dar Ibn Rush: 2001. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení: Zápočet bude udělen na základě vypracování a přednesení referátu na zadané téma, samotný kurz zakončí ústní zkouška. Způsob hodnocení: Aktivita na semináři, ústní prověření znalostí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit studenty s funkcí komunikace a jazyka při legitimizaci či delegitimizaci politických systémů. Pomocí diskurzivní analýzy bude poukázáno na komunikační strategie, které političtí aktéři a média užívají k prosazení určitého zobrazení sociální a politické situace země, které vyhovuje jejich zájmům. Politická komunikace se tak stává místem boje o symbolický kapitál a symbolickou moc (Bourdieu). Na konkrétní rovině budou analyzovány mediální texty z období puče proti honduraskému prezidentovi Manuelu Zelayovi. Bude provedena analýza metafor a výběru lexikálních jednotek označujících události a jejich aktéry (van Leeuwen). Analýza se zaměří také na interdiskurzivní a intertextovou stránku zkoumaných textů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politická, sociální a ekonomická situace po pádu bipolárního světa; neoliberalismus v Latinské Americe; nástup tzv. nové levice na počátku milénia; demokratizace po období vojenských diktatur; nové autoritativní režimy, problematika pučů v LAm. Diskurzivní analýza jako způsob kvalitativní analýzy společenských jevů; role jazyka při vytváření a udržování sociálních nerovností a legitimizace politického systému. Vysvětlení pojmů diskurz, text, kvalitativní a kvantitativní analýza ve společenských vědách. Problémy diskurzivní analýzy: vytyčení cílů výzkumu, vytváření korpusu textů k analýze, limitace diskurzivní analýzy, badatelova předpojatost. Seznámení s van Leeuwenovou metodou analýzy výběru lexikálních jednotek označujících sociální aktéry a jednání. Praktická ukázka diskurzivní analýzy mediálních textů z období puče proti prezidentu Zelayovi. Role médií při puči. (diskuze) Metafory z pohledu kognitivní lingvistiky (Lakoff) a jejich využití při analýze diskurzu. Praktická aplikace nabytých poznatků o metaforách při analýze konkrétního mediálního textu z období puče proti prezidentu Zelayovi. (diskuze) Intertextualita a interdiskurzivita. Vymezení pojmů „hlas“, dialogičnost, „difference“. Praktická ukázka analýzy založené na těchto pojmech. (diskuze) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | - Dijk, van T.: Discurso y poder. Gedisa, Barcelona, 2010. - Lakoff, G.: Metafory, kterými žijeme. Host, Brno, 2002. |
Literatura doporučená studentům | - Fairclough, N.: Analysing discourse. Textual analysis for social researche. Routledge, London-New York, 2003. - Leeuwen, T. van.: „Representing social action", in Discourse and Society 6, 1995, 81-106. - Leeuwen, T. van.: „The representation of social actors", in Caldas-Coulthard, C. R. - Coulthard, M., eds.: Texts and Practices. Readings in Critical Discours analysis. Routledge, London, 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na studenta - řádná účast na hodinách - aktivita v hodinách Písemná práce v rozsahu 7 NS na zvolené téma související s analyzovanou tématikou. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Tématem předmětu je vztah literatury a politiky v moderní latinskoamercké literatuře a literatuře karibské oblasti, psané španělsky, portugalsky a francouzsky. Cílem jednotlivých kurzů je postihnout hlavní politické události v regionu (revoluce, gerily a autoritářské režimy) a politický aspekt současné literatury, který souvisí se situací v konkrétních regionech. V kurzu se bude řešit problém svobody (občanské i tvůrčí) a míra angažovanosti intelektuála, potažmo spisovatele v kontextu geril a revolučního hnutí či studentských bouří v Latinské Americe druhé poloviny 20. století. Naše interpretace se bude opírat zejména o úzký vztah politiky a literatury ve snaze dokázat, že politické, sociální události v regionu měly přímý vliv na volené literární strategie. Kurz se rovněž dotkne problematiky lidských práv. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Revoluce a gerily v Latinské Americe Okruh zahrnuje následující témata: hlavní rysy gerilového boje; příčiny (ne)úspěchu revolučního boje v Latinské Americe; případové studie vybraných latinskoamerických geril; transformace geril v politické strany; role USA v boji proti latinskoamerickým gerilám. Literatura: Allison, Michael E. 2006. „The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America.“ Latin American Politics & Society 48, č. 4, 137–62. Gonzalez-Perez, Margaret. 2006. „Guerrilleras in Latin America: Domestic and International Roles“. Journal of Peace Research 43, č. 3, 313–329. Peceny, Mark a Durnan, Michael. 2006. „The FARCs Best Friend: U.S. Antidrug Policies and the Deepening of Colombia's Civil War in the 1990s“. Latin American Politics and Society 48, č. 2, 95–116. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. „Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti.“ In: Terorismus. Válka proti státu. Ed. Emil Souleimanov. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157 Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas & Revolution in Latin America: A Comparative Study of Insurgents and Regimes Since 1956. Princeton: Princeton University Press. Wickham-Crowley, Timothy. 1987. „The Rise (and Sometimes Fall) of Guerilla Governments in Latin America“. Sociological Forum 2, č. 3, 473–499. 2. Autoritářské režimy Cono Sur Obsahem přednášky jsou Byrokraticko-autoritářské režimy vs. teorie modernizace; příčiny a charakter autoritářských režimů v Argentině, Chile a Uruguaji ; vyrovnání se s byrokraticko-autoritářskou minulostí – komparace Argentiny a Chile. Literatura: Barthon, Honathan R. 2005. The State of Democracy in Latin America: Post-Transitional Conflicts in Argentina and Chile. New York: Routledge. Cavarozzi, Marcelo. 1993. „Political Cycles in Argentina since 1955“. In Transition from Authoritarian Rule. Eds. Guillermo O’Donnell, Philippe C. Schmitter a Laurence Whitehead. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 19–48. O´Donnell, Guillermo. 1988. Bureaucratic Authoritarianism: Argentina, 1966–1973 in Comparative Perspective. Los Angeles: University of California Press. Oppenheim, Hecht Lois. 1999. Politics in Chile. Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Westview Press, pp. 111–194. 3. Odraz revolučního boje v hispanoamerické literatuře Cílem přednášky je postihnout vliv Castrovy revoluce na kulturní dění v regionu se zvláštním důrazem na literaturu. Budou probírána témata vztahu moci a umělce, role spisovatele v rámci revoluční ideologie a proměny pohledu na revoluci od 60. let 20. století. V rámci přednášky se budeme zabývat kubánskou revolucí i jako zdrojem umělecké inspirace mimo latinskoamerický region (Evropa, USA). Další témata:důsledky revolučních nálad v kontextu vojenských diktatur v Argentině a Chile: literární exil; vliv nikaragujské revoluce na literaturu regionu. Literatura: Amícola, José. Camp y posvanguardia: Manifestaciones culturales de un siglo fenecido. Buenos Aires, Paidós, 2000. Collazos, Óscar, Cortázar, Julio, Vargas Llosa, Mario. Literatura en la revolución y la revolución en la literatura [Polémica]. México, D. F.: Siglo XXI Editores, 1977. Corbatta, Jorgelina. Manuel Puig. Mito personal, historia y ficción. Buenos Aires: Ediciones Corregidor, 2009. Gilman, Claudia: Entre la pluma y el fusil. Buenos Aires: Siglo Veintiuno Editores, 2012. Kohut, Karl, Saravia, José Morales (eds.). Literatura chilena hoy. La difícil transición. Frankfurt/Main: Vervuert, 2002. Machover, Jacobo. La memoriam frente al poder. Escritores cubanos del exilio: Guillermo Cabrera Infante, Severo Sarduy, Reinaldo Arenas. Valencia: PUV, 2001. Machover, Jacobo. La memoriam frente al poder. Escritores cubanos del exilio: Guillermo Cabrera Infante, Severo Sarduy, Reinaldo Arenas. Valencia: PUV, 2001. Manzoni, Celina. Roberto Bolaño. La escritura como tauromaquia. Buenos Aires: Corregidor, 2002. Maristany, José Javier. Narraciones peligrosas. Resistencia y adhesión en las novelas del Proceso. Buenos Aires: Editorial Biblos, 1999. Mudrovcic, María, Eugenia: Nombres en litigio. Las guerras culturales en América Latina: del happening desarrollista a la posguerra fría. Buenos Aires: Beatriz Viterbo Editora, 2010. Shaw, D. L. Nueva narrativa hispanoamericana. Madrid: Cátedra, 1999. 4. Studentské hnutí 1968 v Mexiku a jeho odraz v esejích a literárních kronikách Octavia Paze a Carlose Monsiváise Cílem přednášky je představit politickou, sociální a kulturní situaci konce šedesátých let v Mexiku s přihlédnutím k jejím kořenům v Mexické revoluci z počátku 20. století a na základě tohoto kontextu nahlédnout mexické studentské hnutí 1968 a jeho tragický konec 2. října na náměstí Tlatelolco ve Ciudad de México. V rámci přednášky se budeme zabývat jak historickým pozadím, tak, a to především, esejistickým a novinářským zpracováním těchto událostí v díle Octavia Paze a Carlose Monsiváise. Literatura: Monsiváis, Carlos. Días de guardar. México: Ediciones Era, 1976. Monsiváis, Carlos. „La naturaleza de la Onda“. In El ensayo hispanoamericano del siglo XX. Ed. John Skirius. México: FCE, 1981, s. 382 - 394. Paz, Octavio. „Crítica de la pirámide“. México en la obra de Octavio Paz. El peregrino en sup atria. Presente fluido. Eds. Octavio Paz a Luis Mario Schneider. 2.vyd. México: FCE, 1987, s. 11-59. Ricoueur, Paul. La lectura del tiempo pasado: memoria y olvido. Madrid: Ediciones UNAM, 1999. Rodríguez Ledesma, Xavier. Escritores y poder. La dualidad republicana 1968-1994. México: UPN, 2000. White, Hayden. „Z Úvodu k Metahistorii“. Přel. Miloslav Kotásek. Aluze, 2008, č.3, s.33. 5. Odraz vojenské diktatury v brazilské literatuře Přednáška v úvodu nabízí stručný přehled politické a společenské situace v Brazílii v období vojenské diktatury (1964-1985) se zaměřením na kulturní dění, zejména literární tvorbu. Dále se věnuje podrobnější analýze nejvýznamnějších děl z oblasti prózy a poezie, která různými způsoby zpracovávají toto problematické období brazilských dějin. Pozornost bude věnována především textům přeloženým do češtiny (tj. povídky a novely Josého J. Veigy, Moacyra Scliara, Murila Rubiãa, Lygie Fagundes Tellesové, román Zero od Ignácia de Loyoly Brandãa aj.). Literatura: Bizello, Aline Azeredo. „Caio Fernando Abreu e a ditadura militar no Brasil“, in Nau Literária - Dossiê: a literatura em tempos de repressão, PPG-LET-UFRGS, Porto Alegre, vol. 01, n. 01, jul/dez 2005, přístupné na: http://seer.ufrgs.br/NauLiteraria/article/view/4824/2742 (21.3.2013) Fico, Carlos. „Versões e controvérsias sobre 1964 e a ditadura militar“, in Revista Brasileira de História, vol. 24, nº 47, přístupné na: http://www.scielo.br/pdf/rbh/v24n47/a03v2447.pdf (21.3.2013) Franco, Renato. „Romance de resistência nos anos 1970“, přístupné na: http://biblioteca.clacso.edu.ar/ar/libros/lasa98/Franco.pdf (21.3.2013) Klíma, Jan. Dějiny Brazílie. Praha: NLN, 2011. Luft, Gabriela. „O poeta, o poema e a militância poética: a produção de Ferreira Gullar em Dentro da noite veloz, přístupné na: http://www.inventario.ufba.br/07/FerreiraGullarDentroDaNoiteVeloz.pdf (21.3.2013) Melo, Cimara Valim de. „A resistência poética de Ferreira Gullar“, in Nau Literária - Dossiê: a literatura em tempos de repressão, PPG-LET-UFRGS, Porto Alegre, vol. 01, n. 01, jul/dez 2005, přístupné na: http://seer.ufrgs.br/NauLiteraria/article/view/4829/2747 (21.3.2013) Nava, Vera Casa (org.). Narrativas da ditadura militar. Belo Horizonte: FALE/UFMG, 2011. Reimão, Sandra. Repressão e resistência: censura a livros na ditadura militar. São Paulo: Edusp, Fapesp, 2011. Steiner, George. Linguagem e silêncio: ensaios sobre a crise da palavra. São Paulo: Companhia das Letras, 1988. Sussekind, F. Literatura e vida literária - os anos de autoritarismo. Rio de Janeiro: Jorge Zahar, 1985. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz osnova |
Literatura doporučená studentům | viz osnova |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | 1. pravidelná docházka a aktivní účast na přednáškách a seminářích 2. příprava na každou hodinu, znalost analyzovaného textu 3. Zápočtový esej |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tobolka Radim |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Níže uvedená anotace se vztahuje k sylabu výuky z LS 2005. V hlavních obrysech však zůstává platná nadále. Kurz seznámí posluchače s vývojem a charakteristikami politického systému České republiky v období od počátku 90. let do současnosti. Tematicky je rozdělen na tři části. První z nich se zaměří na přechod k demokracii v Československu, politickou situaci do voleb 1992 a na příčiny a mechanismus rozdělení Československa. Druhá část podá výklad ústavního systému, otázek dělby a kontroly moci a institucionálního ukotvení systému. Ve třetí část se posluchači seznámí s vývojem stranického systému a hlavními politickými událostmi české politiky 90. let. Absolventi by být schopni na základě těchto znalostí interpretovat současné problémy české politiky, k čemuž směřuje také zaměření seminářů. Metody výuky Dvě 45 minutové přednášky v 90 minutovém bloku týdně, jeden seminář. Účast na přednáškách je dobrovolná. Semináře jsou povinné, povoleny jsou maximálně dvě absence za semestr. Semináře doplňují vybraná témata přednášek a jsou organizovány tak, aby navazovaly na přednášku z předchozího týdne. Jejich smyslem je podpořit schopnost studentů diskutovat a utvářet si názory na problémové otázky české politiky. Poznámka k uvedené literatuře: referující budou vycházet z bibliografie uvedené pod zadáním referátů i z textů označených jako „podklady pro diskusi“. Kromě toho mohou referující využít libovolných dalších zdrojů dle svého uvážení. Ostatní studenti mají povinnost na každý seminář načíst podklady pro diskusi. Titulů uvedených pod nadpisem „četba“ je možné využít ke studiu témat přednášek (přednášky z nich zpravidla vycházejí) a k rozšíření a doplnění přednášené látky. První část každého semináře bude tvořit prezentace referátů. Referáty budou mít rozsah 20-25 minut, budou prosloveny, nikoli přečteny, a bude při nich použito prezentačních technik (MS PowerPoint, popřípadě zpětný projektor). Účelem referátu není nekriticky reprodukovat zadané texty, ale formulovat vlastní odpovědi na zadané otázky. Úkolem referujících je vyvolat diskusi k zadanému tématu a po zbytek semináře ji moderovat. Nejpozději do 14:00 hodin den před konáním semináře zašlou referující studenti resumé referátu v rozsahu 2 normostran v elektronické podobě vyučujícímu na e-mailovou adresu jan.outly@uhk.cz (v e-mailu musejí být uvedena jména všech referujících, název předmětu a číslo semináře, pro který je vytvořeno. Tytéž údaje budou uvedeny také v resumé samotném.). Resumé vytvoří referující studenti společně, i kdyby se v názorech na daný problém lišili (v tom případě uvedou své odlišné pozice). Resumé budou ostatním studentům k dispozici ke stažení na těchto webových stránkách. Musí být opatřeno patřičnými citačními náležitostmi a přehledem použité literatury. Nesplnění výše uvedených podmínek je důvodem pro neudělení zápočtu. Výsledná známka se bude z 30 % skládat z hodnocení obsahu a kvality prezentace referátu a ze 70 % z výsledku písemného testu. V případě, že se výsledná známka bude pohybovat v 5% pásmu okolo hranice jednotlivých hodnotících stupňů, rozhodne aktivita studenta v seminárních diskusích. Hodnocení referátů: Referáty budou hodnoceny na škále 1-3 podle těchto kritérií: obsahová úplnost a srozumitelnost; kvalita argumentace a podloženost závěrů; dodržení časového limitu. Hodnocení testu: 100 - 90 % ... výborně 89 - 80 % ... velmi dobře 79 - 70 % ... dobře 69 - 0 % ... neuspěl(a) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní setkání, seznámení s organizací kurzu, zadání referátů. . Týden 2 Výuka odpadá . Týden 3 Přednáška: Listopadové události 1989, volby 1990, cesta k rozdělení Československa Seminář: Podle Václava Klause vytvořilo předpoklady pro pád komunismu „pasivní žití masy obyčejných občanů v kulisách propagandy“. Václav Havel míní, že bez disidentských aktivit by přechod k demokracii byl mnohonásobně složitější. Diskutuje. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Markéta Vránová a Michal Prokšík Podklady pro diskusi: Klaus, Václav. „17. listopad v českých dějinách“. MF Dnes 15. 11. 2003, 8. Havel, Václav. „Byli jsme zbyteční?“. MF Dnes 21. 11. 2003, 8. Hanák, Jiří. „Naše otázka“. Právo 18. 11. 2003. http://www.novinky.cz/01/99/52.html Prohlášení Charty 77. http://www.totalita.cz/texty/ch77_dok_1977_01_01.php Četba: Bureš, Jan. 2004. „Otevření přechodu k demokracii v Československu z pohledu teorie tranzice“. Politologická revue 10, č. 1, 3-27. Suk, Jiří. 2003. Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 483-498. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál, 115-131. . Týden 4 Přednáška: Zákonodárná moc v PSČR Seminář: Relikvie a perspektivy politiky v samostatné ČR po roce 1993 - zahajovací diskuse. Charakterizujte výchozí situaci české politiky a diskutuje teze uvedených autorů. Referující budou vycházet z podkladů pro diskusi určených všem studentům. Prezentace: Eva Vohánková, Pavla Čiháková a Tomáš Flégr Podklady pro diskusi: Joch, Roman. 2003. „Deset let české politiky – konzervativní pohled“. In: Desetiletí. Ed. Pavel Šaradín. Olomouc: Periplum, 43-64. Keller, Jan. 2002. „Zablokovaná politika“. In: Krize, vize a realita české politiky. Ed. Zdeněk Zbořil. Praha: Evropský literární klub, 75-88. Klíma, Michal. 2000. „Nezavršená demokracie v České republice, aneb Tři anomálie“. Politologická revue 6, č. 1, 94-101. Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: SLON, 88-97. Četba: Bez další povinné četby. . Týden 5 Přednáška: Výkonná moc v PSČR Seminář: Potřebuje ČR horní komoru parlamentu? Proč ano/ne? Diskutujte alternativní modely horních komor v prostředí ČR. Prezentace: Kamil Švec, Vilém Naleraj a Kryštof Vávra Kysela, Jan. 2001. „Glosa k výhledům regionální reformy Senátu“. Politologický časopis 8, č. 1, 64-74. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia, 49-84 a 413-437. Podklady pro diskusi: Pehe, Jiří. 2002. „Volby do Senátu: nový trend?“ Literární noviny 13, č. 45, 1-2. Holub, Petr. 1996. „Senát je krásný“. Respekt 7, č. 40, 2. „Zrušení Senátu jako téma pro poražené“. Hospodářské noviny 14. 11. 2004, 2. Části „Legislativní proces“ (nebo analogické) ze Zpráv o činnosti Senátu za roky 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 339-353. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 116-204. . Týden 6 Přednáška: Moc soudní v PSČR Regionální správa a samospráva Seminář: Vztahy exekutivy a zákonodárné moci za prezidentství Václava Klause („Rabuje“ prezident ústavu?) Prezentace: Eva Vyhnalíková, Pavel Aberle a Michal Friček Kysela, Jan. 2004. „Výkonná moc jako objekt změny Ústavy ČR“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 47-67. Schorm, Vít A. 2004. „Prezidentovo právo zákon nepodepsat a vrátit Parlamentu“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 77-83. Jirásek, Jiří. 2004. „Může nebo musí prezident schválený zákon podespat?“. In: Výkonná moc v ústavním systému ČR. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 85-92. Podklady pro diskusi: Procházka, Antonín. 2004. „Prezident nepodepsal zákon – ústavu neporušil“. Hospodářské noviny 11. 5. 2004, 9. Kudrna, Jan. „Politika převládla nad ústavou“. Hospodářské noviny 19. 4. 2005, 8. Macháček, David. „Prezident by měl přestat rabovat“. Hospodářské noviny 4. 4. 2005, 8. Petřík, Michal. „Rabování ústavy neznalostí“. Hospodářské noviny 5. 4. 2005, 10. Němeček, Tomáš. „Do třetice o »rabování« ústavy“. Hospodářské noviny 6. 4. 2005, 10. Četba: Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 353-363. Pavlíček, Václav, Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 205-269. Domácí úkol: všichni studenti si do příštího týdne prostudují přednášky na téma konfliktní linie (cleavages) a utváření stranických systémů, které absolvovali ve 2. ročníku v kurzu Politologie 2 s doc. Broklem. . Týden 7 Přednáška: Konfliktní linie transformace Seminář: Vztahy exekutivy a soudní moci za prezidentství Václava Klause Prezentace: Pavel Novák, Markéta Baldrychová a Veronika Beránková Kysela, Jan. 1994. „Reflexe konstituování »druhého« Ústavního soudu ČR“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 134-147. Podklady pro diskusi: Hrdina, Pavel. „Quo vadis, český právní státe?“. Hospodářské noviny 18. 1. 2005, 8. Kedroň, Radek. „Klaus přitížil soudům“. Hospodářské noviny 11. 3. 2005, 3. Janáčková, Slávka. „Ti, kdo chtějí soudit, by měli zkusit, zač je toho loket“. Hospodářské noviny 16. 3. 2005, 11. Četba: Filip, Jan. 1999. „Ústavní soudnictví v České republice“. In: Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 177-187. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 389-392, 403-406 a 408-411. Pavlíček, Václav a Hřebejk, Jiří. 1998. Ústava a ústavní řád České republiky. 1. díl: Ústavní systém. Praha: Linde, 277-310. Koudelka, Zdeněk. 2004. „Konkurence Ústavního a Nejvyššího správního soudu“. In: Dělba soudní moci v České republice. Eds. Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček. Brno: Masarykova univerzita, 80-84. Klíma, Karel 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 393-402. Šaradín, Pavel a Tomáš Šulák. 2002. Krajské volby 2000. Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého, 12-31. . Týden 8 Přednáška: Vývoj stranického systému v letech 1990-1992, rozdělení ČSFR Vývoj PSČR v letech 1992-1996. Stranický systém a hlavní politické události Seminář: Je KSČM demokratickou stranou? Měla by ČSSD přistoupit na vládní spolupráci s KSČM? Prezentace: Tomáš Janíček, Martin Šinkner a Pavel Pánek Fiala, Petr a Mareš, Miroslav. 1999. „KSČM a koalice Levý blok. Formování české levice a otázka transformace komunistické strany“. Politologický časopis 6, č. 2, 183-206. Podklady pro diskusi: „Otázky Václava Moravce“. In: Česká televize, 18. 9. 2005 http://www.ct24.cz/vysilani/?id=68245&porad=2271&dattum= Jurman, Miroslav. 2005. „Pusťme konečně komunisty do hry...“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Ženíšek, Marek. 2005 „... a ohrozíme svobodu i byznys“. Hospodářské noviny 28. 4. 2005, 11. Bouška, Josef. „Jedině izolace KSČM změní. Snad“. Hospodářské noviny 2. 5. 2005, 11. Cvek, Boris. „Moderní, levicová. Lživá jako vždy“. Hospodářské noviny 28. 6. 2005, 8. Klaus, Václav. „Spor s komunistickou ideologií a praxí si neulehčujme lacinou rétorikou“. Lidové noviny 28. 4. 2003, 9. Urbánek, Karel. 1989. „Zpráva předsednictva a ÚV KSČ pro mimořádný sjezd KSČ 20. 12. 1989“. In: Strana demokratického socialismu, http://www.sds.cz/docs/prectete/e_kolekt/zpuv1989.htm Četba: Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-217. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 13-28. Novák, Miroslav. 1999. „Utváření stranického systému v českých zemích. Analýza dosavadnách trendů a výhledy do budoucna“. Politologický časopis 6, č. 2, 133-145. Strmiska, Maxmilián. 1999. „Utváření českého multipartismu: příběh na pokračování“. Politologický časopis 6, č. 2, 162-169. . Týden 9 Přednáška: Vývoj PSČR v letech 1996-1998. Stranický systém a hlavní politické události. Volby 1998 a cesta k tzv. opoziční smlouvě. Volební reforma 1998-2000 Seminář: V čem spočívá důvod dvojí volební porážky ODS? Měla by být ODS více univerzální stranou? Poučila se ODS z volební porážky v letech 1998 a 2002? Prezentace: Kateřina Kupečková, Radka Kubelková a Klára Marková Beneš, Miroslav a kol. 2002. „Volby do PS PČR 2002 - analýza volební kampaně ODS“. In: ODS, http://www.ods.cz/knihovna/dokument.php?ID=97 Klíma, Michal. 2004. „Problémy pravice, problémy ODS. »Catch-allism« je podmínkou modernizace“. Politologický časopis 11, č. 4, 393-411. Podklady pro diskusi: Kamberský, Petr. 2005. „Bože, ochraňuj nám ODS“. Hospodářské noviny 19. 8. 2005, 11. Hamerský, Milan. 2005. „Jak může ODS získat 40 %“. Hospodářské noviny 6. 9. 2005, 11. Jelínek, Lukáš. 2002. „Opravdu divný spolek“. Literární noviny 13, č. 47, 3. Žák, Václav. 2002. „Je ODS vůbec schopna sebereflexe?“. MF Dnes 31. 7. 2002, 6. Klaus, Václav. 2002. „Další fáze pokusu o zvrat“. MF Dnes 18. 9. 2002, 6. Kučera, Vladimír. 2002. „ODS. ikony a svaté knihy“. MF Dnes 13. 11. 2002, 8. Pehe, Jiří. „ODS po povodních“. Literární noviny 13, č. 37, 3. Četba: Kunc, J. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 217-223. Fiala, P., Hloušek, V. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 28-41. Klíma, Michal. 1999. „Skrytá tichá velká koalice“. Politologický časopis 6, č. 2, 170-182. Fiala, Petr a Hloušek, Vít. 2003. „Stranický systém České republiky“. In: Středoevropské systémy politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 34-41. Klíma, Michal. 1999. „Volební reforma v České republice v letech 1998-2000“. Politologický časopis 7, č. 3, 223-241. . Týden 10 Přednáška: Politické strany v právním řádu ČR Financování politických stran v ČR Seminář: Ideově-programový profil ODS a KDU-ČSL: porovnejte programové teze ODS a KDU-ČSL a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Hana Špičáková, Renata Honsová a Jiřina Hochbergerová Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 28-31, 39-43, 48-51, 57-61, 64-67, 70-74, 78-83, 85-87. Četba: Šimíček, Vojtěch. 1999. „Politické strany v právním řádu“. In. Demokracie a ústavnost. Ed. Jiří Kunc. Praha: Karolinum, 187-193. Klíma, Karel. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 258-269. Outlý, Jan. 2003. „Vývoj státního financování politických stran v ČR“. Politologická revue 9, č. 1, 139-153. . Týden 11 Přednáška: Volby 2002 a následný vývoj. Seminář: Ideově-programový profil ČSSD a KSČM: porovnejte programové teze ČSSD a KSČM a formu jejich předvolební kampaně z roku 2002. Prezentace: Roman Tajovský, Milan Peterka a Martin Půlpán Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 26-30, 35-38, 43-48, 56-57, 61-63, 69-70, 72-73, 77-81, 84-86 . Týden 12 Spojená přednáška + seminář: Klientelismus a politická korupce v PSČR Přednáší Davida Ondráčka, M.A. (Transparency International ČR). Účast na této přednášce je povinná. . Týden 13 Spojená přednáška + seminář: Volební účast a struktura voličů stran v ČR Přednáší PhDr. Lukáš Linek (Sociologický ústav AV ČR). Účast na této přednášce je povinná. . |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Španělský politický systém je jednosemestrální volitelný kurs pro posluchače katedry politologie. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (90 min) a seminářů (45 min), které jsou povinné. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů. Měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s vývojem a hlavními charakteristikami španělského politického systému od války za nezávislost až po současnost. Pozornost bude věnována zejména vývoji ve 20. století – druhé republice, etapě vlády Francisca Franca, období španělské tranzice a etapě demokratického vývoje politického systému. Opomenut však nezůstane ani vývoj v 19. století (boj za implantaci liberalismu, revoluce a restaurace), který vytvořil základní předpoklady pro dějinný tok století následujícího. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 9. 2. 2010 (P): seznámení se sylabem a požadavky kurzu, rozdělení prezentací (S): se nekoná Týden 2 16. 2. 2010 (P): Krize starého režimu, válka za nezávislost (S): La Pepa - Cádizská ústava Walton, William. 1837. The Revolutions of Spain, from 1808 to the End of 1836. London, Samuel Bentley. Svazek 1, s. 164–201. Týden 3 23. 2. 2010 (P): Boj za implantaci liberalismu (regentství, občanská válka a vláda Isabely II.) (S): Karlisté Chalupa, Jiří. 2008. Don Carlos a ti druzí: Karlistické války ve Španělsku v letech 1833–1876, s. 13-48. Týden 4 2. 3. 2010 (P): Restaurace jako Cánovasův systém, vláda Alfonse XIII. (S): Imperiální mýtus Španělska Blinkhorn, Martin. 1980. "Spain: The 'Spanish Problem' and the Imperial Myth". Journal of Contemporary History, Vol. 15, No. 1, Imperial Hangovers, (Jan., 1980), pp. 5-25. (S): Španělsko na přelomu století Ruiz, Octavio. 1999. "Spain on the Threshold of a New Century: Society and Politics befre and after the Disaster of 1898." In Spain and the Mediterranean since 1898, Rein, Raanan (ed.). Frank Cass, London. Týden 5 9. 3. 2010 (P): Diktatura Primo de Rivery, Druhá republika (S): Španělský kolonialismus za vlády Primo de Rivery Sueiro Seoane, Susana. 1998. „Spanish Colonialism during Primo de Rivera's Dictatorship“. Mediterranean Historical Review, Vol. 13, Issue 1–2, 48–64. Fleming, Shannon E., Fleming Ann K. 1977. „Primo de Rivera and Spain's Moroccan Problem, 1923-27“. Journal of Contemporary History, Vol. 12, No. 1, 85–99. (S): Vztah Španělska k fašistické Itálii Payne, Stanley. 1998. „Fascist Italy and Spain, 1922-45“. Mediterranean Historical Review, Vol. 13, No. 1–2, 99–115. Dostupné zde. Týden 6 16. 3. 2010 (P): Občanská válka, nástup Francisca Franka (S): Baskická otázka – zrod specifičnosti Baskicka Lecours, André. 2007. Basque Nationalism and the Spanish State (Basque Series). University of Nevada Press, s. 25–39. (S): Baskický separatismus a ETA Strmiska, Maxmilián. 2001. Smrtonosné vlastenectví, etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku. MPÚ, Brno, 10–42. Týden 7 23. 3. 2010 (P): Období vlády Francisca Franka (1939 – 1975), institucionální vývoj frankismu (S): Režim v krizi – Carrero Blanco a Arias Navarro Carrand, Raymond – Fusi, Juan Pablo. 1981. Spain: Dictatorship to Democracy. Harper Collins Academic, London. (Chap: The Regime in Crisis. Carrero Blanco and Arias Navarro 1969-1975), 189–206. (S): Paradigmatický případ Španělska: Reforma Pactada – Ruptura Pactada Linz, Juan J., Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. The John Hopkins University Press, pp. 87–115. Týden 8 30. 3. 2010 (P): Tranzice – od autoritářství k demokracii (S): Role Juana Carlose v rámci tranzice Bernecker, Walther L. 1998. "Monarchy and Democracy: The Political Role of King Juan Carlos in the Spanish Transition". Journal of Contemporary History, Vol. 33, No. 1, pp. 65-84. (S): Španělsko a Západní Sahara Springerová, Pavlína. 2005. "Západní Sahara – příběh neukončené dekolonizace." Politologická revue 11, č. 2, 40-61. Damis, John. 1983. Conflict in Northwest Africa: The Western Sahara Dispute. Hoover Inst., Satnford Uni, pp. 104-108. Týden 9 6. 4. 2010 (P): Demokratický politický systém – vláda PSOE a PP (S): Stranické subsystémy – Katalánsko De Winter, Lieven, Tursan, Huri. 1998. Regionalist parties in Western Europe. Routledge, London and New York, pp.70–86. (S): Stranické subsystémy – Baskicko De Winter, Lieven, Tursan, Huri. 1998. Regionalist parties in Western Europe. Routledge, London and New York, pp.87–104. Týden 10 13. 4. 2010 (P): Exekutivní a legislativní moc ve Španělsku, stranický a volební systém (S): „Comunidades autónomas“ – Španělsko unitárním či federativním státem? Čepová, Andrea. 2002. „Španělsko: stát autonomií“. Politologická revue, 8, 2002, č. 2, s. 59-74. (S): Menšinové vlády ve Španělsku Hladká Malvína. 2006. Tvorba menšinových vlád v Španielsku (1977–2000). In ŘÍCHOVÁ, Blanka a kol. Vládní modely v parlamentních systémech (Nizozemsko, Švédsko, Itálie, Španělsko, Slovensko a Mauretánie). Praha: UK, FSV, s. 97–120. Týden 11 20. 4. 2010 studijní týden - výuka se nekoná Týden 12 27. 4. 2010 (P): Španělsko v Evropské unii – zájmy a cíle (S): Španělské národní zájmy v EU Morata, Francesc – Fernandez, Ana-Mar. 2003. „The Spanish Presidencies of 1989, 1995 and 2002. From commitment to reluctance towards European integration.“ In Elgström, Ole (ed.). European Union Council Presidencies A comparative perspective. Routledge, 173–190. (S): Španělsko a zájmy v Latinské Americe Viñas, Angel. 2001. „The Enlargement of the European Union: Opportunities and Concerns for Spain.“ In Gillespie, Richard, Youngs, Richard (eds.). Spain: The European and International Challenges. Frank Cass. Týden 13 4. 5. 2010 zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinnou četbou pro všechny studenty je: 1. CHALUPA Jiří: Jak umírá diktatura (pád Frankova režimu ve Španělsku). Olomouc 1997. 2. KUNC Jiří: Stranické systémy v re/konstrukci. Praha 2000, s. 127–163. |
Literatura doporučená studentům | Andrés-Gallego, José. 1977. El socialismo durante la Dictadura: 1923–1930. Madrid: Tebas. Barbé, Esther. 1995. „European Political Cooperation. The Upgrading Spanish Foreign Policy.“ In Gillespie, Richard, Rodrigo, Fernando a Story, Jonathan (eds.). Democratic Spain: Reshaping External Relations in a Changing World. Routledge, 106 – 122. Barbé, Esther. 1996. „Spain: the Uses of Foreign Policy Cooperation.“ In Christopher, Hill (ed.). The Actors in Europe’s Foreign Policy. Routledge, 108–129. Barbé, Esther. 2000. „Spain and CFSP: The Emergence of a ‘Major Player’?“ Mediterranean Politics 5, č. 2, 44–63. Barbé, Esther. 2001. „Spain and CFSP: The Emergence of a ‘Major Player’?“ In Gillespie, Richard, Youngs, Richard (eds.). Spain: The European and International Challenges. Frank Cass. Ben-Ami, Shlomo. 1977. „The Dictatorship of Primo de Rivera: A Political Reassessment“. Journal of Contemporary History, Vol. 12, 65–84. Burdiel Isabel, Romeo María. C. 1998. "Old and New Liberalism: The Making of the Liberal Revolution, 1808–1844." Bulletin of Hispanic Studies, Vol. 75, No. 5, pp. 65-80. Carrand, Raymond – Fusi, Juan Pablo. 1981. Spain: Dictatorship to Democracy. Harper Collins Academic, London. Closa, Carlos. 2001. „Las raíces domésticas de la política europea de España y la presidencia de 2002.“ http://www.notre-europe.eu/uploads/tx_publication/Etud16-es_01.pdf Closa, Carlos – Heywood, Paul M. 2004. Spain and the European Union. Palgrave Macmillan. Comellas, José Luis. 2002. Historia de España Contemporánea. Madrid: Rialp. Espadas Burgos, Manuel. 1988. Franquismo y Política Exterior. Madrid: Rialp. Farrell, Mary. 2001. Spain in the EU. The Road to Economic Convergence. Palgrave. Farrell, Mary. 2005. „Spain in the new European Union: in search of a new role and identity.“ In Balfour, Sebastian (ed.). The Politics of Contemporary Spain. Routledge, 215–234. Fleming, Shannon E., Fleming Ann K. 1977. „Primo de Rivera and Spain's Moroccan Problem, 1923-27“. Journal of Contemporary History, Vol. 12, No. 1, 85–99. Grover, Rich, Jr. 1952 (September). "Franco Spain: A Reappraisal." Political Science Quarterly, Vol. 67, No. 3, 378–398. Hrbata, František. 1997. „Mezi Burgosem a Postupimí.“ Historický obzor, roč. 8, č. 7-8, 161 – 168. Hubbard, John R. 1953. „How Franco Financed His War.“ The Journal of Modern History, Vol. 25, No. 4. 390 – 406. Chalupa, Jiří. 1997. Jak umírá diktatura. Votobia, Olomouc. Chalupa, Jiří. 1998. „Jak se dělá demokracie.“ Historický obzor, roč. 9, č. 1/2, 17 – 22. Chalupa, Jiří. 2002. Zápisky o válce občanské. Studie o vybraných aspektech Španělské občanské války 1936–1939. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. Chalupa, Jiří. 2007. „Poražení vítězové. Konflikt z let 1936–39 jako ‘čtvrtá karlistická válka’“. In: Sedmdesát let od vypuknutí španělské občanské války – vnitřní a vnější aspekty konfliktu. Ed. Pavlína Springerová. Hradec Králové, UHK, Gaudeamus. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Belgie, Itálie, Španělsko, Československo a Česká republika. Praha, Slon. Lister, Majorie. 1997. The European Union and the South Relations with developing countries. London and New York: Routledge. MacLennan, Julio Crespo. 2004. España en Europa, 1945–2000. Madrid: Marcial Pons. Martin de la Guardia, Ricardo. 2004. „In Search of lost Europe. Spain.“ Wolfram Kaiser and Jürgen Elvert (eds.). European Union Enlargement. A Comparative History. Routledge, 99–118. Mintz, Jerome R. 1994. The Anarchists of Casas Viejas. Indiana University Press. Morata, Francesc – Fernandez, Ana-Mar. 2003. „The Spanish Presidencies of 1989, 1995 and 2002. From commitment to reluctance towards European integration.“ In Elgström, Ole (ed.). European Union Council Presidencies A comparative perspective. Routledge, 173–190. Payne, Stanley. 1973. A History of Spain and Portugal, Volume Two. University of Wisconsin Press. Payne, Stanley. 1998. „Fascist Italy and Spain, 1922-45“. Mediterranean Historical Review, Vol. 13, No. 1–2, 99–115. Payne, Stanley. 2008. Franco and Hitler: Spain, Germany and World War II. Yale University Press. Polišenský Josef, Barteček, Ivo. 2002. Dějiny Iberského poloostrova – do přelomu 19. a 20. století. Olomouc, VUP. Powell, Charles. 2003. „Spanish Membership of the European Union Revisited.“ In Royo, Sebastián – Manuel, Paul Christopher (eds.). Spain and Portugal in the European Union. The First Fifteen Years. Frank Cass, 147–168. Preston, Paul. 2001. Franco. Krvavý diktátor nebo spasitel Španělska? Praha, BB art. Saz Campos, Ismael. 2004. „Fascism, fascistization and developmentalism in Franco’s dictatorship“. Social History, Vol. 29, No. 3, 342–357. Souto Paz, José Antonio. 2001. „Perspectives on Religious Freedom in Spain“. Brigham Young University Law Review, 669–710. Springerová, Pavlína. 2005. "Západní Sahara – příběh neukončené dekolonizace." Politologická revue 11, č. 2, 40-61. Springerová, Pavlína. 2006. "Dlouhé váhání mezinárodního společenství na Západní Sahaře." In: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8.-10. 9. 2006. Eds. Jan Němec a Markéta Šůstková. Praha a Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 111–124. Sueiro Seoane, Susana. 1998. „Spanish Colonialism during Primo de Rivera's Dictatorship“. Mediterranean Historical Review, Vol. 13, Issue 1–2, 48–64. Thomas, Joan María. 2005. „Getting to know Ramón Serrano Suñer: reality and invention 1937–42“. International Journal of Iberian Studies, Vol. 18, Number 3. Tovias, Alfred. 1995. „Spain in the European Community.“ In Gillespie, Richard, Rodrigo, Fernando a Story, Jonathan (eds.). Democratic Spain: Reshaping External Relations in a Changing World. Routledge, s. 88–105. Tusell, Javier. 1999. Historia de España en el Siglo XX, La Crisis de los Años Treinta: Republica y Guerra Civil (Tomo II). Madrid, Taurus. Tusell, Javier. 1999. Historia de España en el Siglo XX, La Dictadura de Franco (Tomo III). Madrid, Taurus. Ubieto Arteta, Antonio et al. 1995. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidových novin. Ullman, Joan Connelly. 1972. La Semana Trágica, Estudio sobre las Causas Socioeconómicas del Anticlericalismo en España, 1898-1912. Barcelona, Ariel. Varela Ortega, José. 1977. Los amigos políticos. Partidos, elecciones, y caciquismo y en la Restauración (1875 – 1900). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a test: Účast na seminářích a prezentace dle výše uvedených pravidel a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Výsledná známka bude udělena na základě písemného testu. Součástí testu bude také znalost povinné četby (seminární texty + dva zadané tituly). Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně studium kombinované: přednáška 2 hod. týdně studium kombinované: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální kurz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je přiblížit studentům praktické fungování demokratických soustav v zemích západní Evropy a v USA. U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy budou aplikovány na konkrétní státy v západní, severní a jižní Evropě a na USA. Studenti absolvováním předmětu získají znalosti o složení, fungování a funkcích jednotlivých institucí zákonodárné, výkonné a soudní moci daných zemí, způsobu jejich ustavování, stejně jako o ústavních procesech či vzájemných interakcích jednotlivých orgánů. Kromě toho se kurz bude soustředit i na stranické systémy probíraných států, na jejich klasifikaci, na analýzu relevantních stranických subjektů a na stranické rodiny. Opomenout nelze ani historický vývoj politických systémů jednotlivých zemí, jenž tvoří nezbytný rámec pro porozumění současné situaci. Vzhledem k časové dotaci kurzu mu však bude věnována pozornost pouze okrajová. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politický a stranický systém USA. Politické a stranické systémy Velké Británie a Irska. Politický a stranický systém Francie. Politický a stranický systém Německa. Politický a stranický systém Švýcarska. Politický a stranický systém Rakouska. Politické a stranické systémy jihoevropských zemí I. (Španělsko a Portugalsko). Politické a stranické systémy jihoevropských zemí II. (Itálie a Řecko). Politické a stranické systémy zemí Beneluxu. Politické a stranické systémy severských zemí (Finsko, Norsko, Švédsko, Dánsko). Politické systémy dalších evropských států a ministátů (Island, Kypr, Malta, Andora, Vatikán, San Marino, Lichtenštejnsko). |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2005. Komparace politických systémů I. 4. přepracované vydání. Praha: VŠE. Říchová, Blanka a kol. 2004. Komparace politických systémů II. 3. vydání. Praha: VŠE. Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. |
Literatura doporučená studentům | Andeweg, Rudy B. 2004. „Parliamentary Democracy in the Netherlands.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 568–580. Arter, David. 2004. „Parliamentary Democracy in Scandinavia.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 581–600. Bankowiczová, Bożena. 2002. „Extrémní pravice v Západní Evropě.“ Politologická revue 8, 2, 42–58. Bell, David S. 2004. „Parliamentary Democracy in France.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 533–549. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bull, Martin J. 2004. „Parliamentary Democracy in Italy.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 550–567. De Winter, Lieven a Gomez-Reino Cachafeiro, Margareta. 2002. „European Integration and Ethnoregionalist Parties.“ Party Politics 8, 4, 483–503. Dvořáková, Vladimíra. 2002. Spojené státy americké. Společnost a politika. Praha: Libri. Eatwell, Roger. 2000. „The Rebirth of the „Extreme Right“ in Western Europe?“ Parliamentary Affairs, 53, 3, 407–425. Fiala, Petr a Mareš, Miroslav, eds. 2001. Evropské politické strany. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Fiala, Petr, ed. 1997. Křesťanské alternativ y v politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Giddens, Anthony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Gregořicová, Irena. 2003. „Politický systém Malty.“ Integrace. Dostupné na: http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=659 Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd. Opladen: Leske + Budrich. Kaelberer, Matthias. 1993. „The Emergence of Green Parties in Western Europe.“ Comparative Politics 25, 2, 229–243. Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65–137. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kopeček, Lubomír. 2003. „Islandský stranický a politický systém ve 20. století.“ Politologická revue 9, č. 2, 116–137. Kopeček, Lubomír. 2003. „Proměny dánské politiky.“ Politologický časopis 10, č. 3, 243–262. Kopeček, Lubomír. 2004. „Konflikt versus konsensus: proměny finského stranického a politického systému.“ Politologická revue 10, č. 2, 37–58. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Ladner, Andreas a Brändle, Michael. 1999. „Does Direct Democracy Matter for Political Parties? An empirical Test in the Swiss Cantons.“ Party Politics 5, 3, 283–302. Landman, Todd. 2004. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. 2. vydání. London a New York: Routledge, 3–21. Mair, Peter a Mudde, Cas. 1998. „The Party Family and its Study.“ Annual Review Political Science 1, 211–229. Mudde, Cas. 2000. „Stranická rodina: rámcová analýza.“ Politologická revue 6, č. 1, 78–93. Müller-Rommel, Ferdinand. 2002. „The Lifespan and the Political Performance of Green Parties in Western Europe.“ Environenmental Politics 11, 1, 1–16. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde 1998, 104 – 158. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde 1998. PErottino, Michel. 2005. Francouzský politický systém. Praha: SLON Poguntke, Thomas. 2001. Green Parties in National Governments: From Protest to Acquiescence? Working paper 9, KEPRU. Rovná, Lenka A. 2004. Kdo vládne Británii? Praha: Sociologické nakladatelství. Russel, Meg. 2001. „What are second Chambers for?“ Parliamentary Affairs 54, 442–458. Říchová, Blanka. 1997. „Komparativní metoda v politologii.“ Politologická revue 3, č. 2, 3–33. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál Siaroff, Alan. 2003. „Varieties of Parliamentarism in the Advanced Industrial Democracies.“ International Political Science Review 24, 4, 445–464. Strmiska, Maxmilián. 1999. „Etnicko-regionální strany a stranické systémy.“ In: Národní stát a etnický konflikt. Pavel Barša a Maxmilián Strmiska. Brno: CDK 1999, 207–233. Sundberg, Jan. 1999. „The Enduring Scandinavian Party System.“ Scandinavian Political Studies 22, č. 3, 221–241. Šlosarčík, Ivo. V tisku. Politický a sociální systém Irska. Praha: SLON. Van Hecke, Steven. 2005. Europeanisation and Christian Democratic Parties. Exploring a Komplex Relationship. Paper presented at the PSA Konference 2005, Leeds, 5 – 7. 4. 2005. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Škála výborně, velmi dobře, dobře. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální kurz určený studentům politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Metody výuky Výuka probíhá formou přednášek, které se budou odehrávat ve čtvrtek mezi 14:55-16:30 v učebně E 4. Účast studentů na přednáškách není povinná. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 27. 9.: Z důvodu zahraniční pracovní cesty se výuka nekoná. Týden 2 4. 10.: Seznámení s problematikou kurzu, úvodní informace, rozdělení témat esejů. Týden 3 11.10..Politický a stranický systém Ruska. Týden 4 18.10.: Politický a stranický systém Ukrajiny a Moldávie. Týden 5 25.10.: Politický a stranický systém Běloruska. Týden 6 1.11.: Politický a stranický systém pobaltských republik I. Týden 7 8.11.: Politický a stranický systém pobaltských republik II. Týden 8 15.11.: Politický a stranický systém Rumunska a Bulharska. Týden 9 22. 11.: Politické a stranické systémy zemí bývalé Jugoslávie I. Týden 10 29.11.: Politické a stranické systémy zemí bývalé Jugoslávie II a Albánie. Týden 11 6.12.: Politický a stranický systém Polska. Týden 12 13.12.: Politický a stranický systém Maďarska. Týden 13 20.12.: Politický a stranický systém Slovenska. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav, Dvořáková, Vladimíra a kol. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Kubát, Michal et al. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán, 14–73. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet: Vzhledem k neexistenci seminářů v rámci tohoto kurzu bude zápočet udělen na základě vypracování eseje. Téma eseje: Studenti si vyberou z níže uvedeného seznamu témat a to tak, že stejné téma budou zpracovávat nejvýše tři studenti. Rozdělení témat proběhne během první přednášky 4. 10. 2007, na této přednášce je z tohoto důvodu Vaše účast vřele doporučena. 1) Proměny ruské politiky v době prezidentství V. Putina 2) Analýza politického vývoje na Ukrajině od oranžové revoluce do předčasných voleb 2007 3) Mečiarismus a jeho role ve slovenské politice 4) Populistické formace na Slovensku od roku 1998 do současnosti 5) Problematika národnostních a jazykových menšin v Pobaltí po rozpadu SSSR 6) Komparace meziválečného a současného ústavního systému pobaltských zemí 7) Analýza specifik politického systému Bosny a Hercegoviny 8) Politický status Kosova a jeho budoucnost 9) Analýza běloruských prezidentských voleb v roce 2006 10) Analýza Ligy polských rodin a Sebeobrany a jejich působení v polské politice Deadline: čtvrtek 15. listopadu 2007 ve 14:30 - termín platí jak pro elektronickou, tak tištěnou verzi Rozsah: 2600 - 3000 slov (včetně poznámek pod čarou), pokud esej nebude splňovat rozsah, bude bez čtení vrácena k úpravě Zdroje: práce bude čerpat minimálně z 10 relevantních zdrojů (např. otevřená encyklopedie Wikipedia není relevantní zdroj) Lze předložit maximálně dvě opravené verze (tedy celkem tři "pokusy") eseje, jinak kurz nebude možné úspěšně absolvovat. Všechny práce budou vycházet ze "Zásad pro psaní prací" a budou odpovídat citační normě KPOL. Zkouška: V případě, že student splní podmínky pro udělení zápočtu, může přistoupit k závěrečné zkoušce, která proběhne ústní formou. Během zkoušky budou posluchači examinováni z látky probírané na přednáškách a ze znalosti povinné studijní literatury, která je: Cabada, Ladislav, Dvořáková, Vladimíra a kol. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Kubát, Michal et al. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán. Způsob hodnocení Zkouška bude hodnocena dle klasifikační škály: výborně, velmi dobře, dobře. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politologické teorie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie, který seznámí studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Soustředí se na zásadní politologické teorie jako je systémová analýza, teorie racionální volby, teorie koalic, pluralismus, (neo)korporativismus, teorie konsociační a konsensuální demokracie, teorie nedemokratických režimů a přechodů k demokracii atd. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění reálným politickým procesům a zdokonalit jejich schopnost aplikovat teoretické přístupy v oblasti praktické politiky. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (90 min) a povinných seminářů (45 min) a prostřednictvím elearningové aplikace WebCT. Semináře tématicky navazují na přednášku a jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím prezentací, četby a následné diskuse. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Teorie politického systému 2. Strukturně-funkcionální analýza 3. Teorie racionální volby 4. Teorie her a teorie koalic 5. Pluralismus a teorie polyarchie 6. Teorie (neo)korporativismu 7. Teorie konsociační a konsensuální demokracie 8. Teorie nedemokratických režimů 9. Teorie hybridních režimů a defektních demokracií 10. Teorie přechodů k demokracii 11. Teorie závislosti: model centrum – periferie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Diamond, Larry. 2002. „Thinking about Hybrid Regimes“. Journal of Democracy 13, č. 2, 21–35. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon, 36–52, 76–102. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 203–283. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS, 11–33. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. |
Literatura doporučená studentům | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu III. Praha: Oikoymenh. Aron, Raymond. 1993. Demokracie a Totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, Stanislav a Kubát, Michal. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Barša, Pavel a Strmiska, Maxmilán. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Berg-Schlosser, Dirk a Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou politiku a kulturu. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Colebatch, Hal K.. 2005. Úvod do Policy. Brno: Barrister and Principal. Collier, David, Levitsky Steven. 1997. „Research Note: Democracy with Adjectives: Conceptual Innovation in Comparative Research“. World Politics 49, č. 3, 430–451. Čermák, Vladimír. 1992. Otázka demokracie I. Praha: Academia. Dahl, Robert. 1995. Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. Dahl, Robert. 2001. O demokracii. Praha: Portál. Dahl, Robert. 1971. Polyarchy. Participation and Opposition. New Haven: Yale University Press. Diamond, Larry. 2002. „Thinking about Hybrid Regimes“. Journal of Democracy 13, č. 2, 21–35. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Fiala, Petr a Mikš František (eds.). 2000. Česká konzervativní a liberální politika. Brno: CDK. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Praha: Barrister and Principal. Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Praha: Barrister and Principal. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS. Huntington, Samuel. 1991. The Third Wave. Democratization in the Late Twentieth Century. Oklahoma, Norman: The University of Oklahoma Press. Jirák, Jan a Říchová, Blanka. 2000. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Klíma, Michal. 2001. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha: Radix. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon. Levitsky, Steven, Way, Lucan A. 2002. „The Rise of Competitive Authoritarianism“. Journal of Democracy 13, č. 2, 51–65. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Countries. New Haven: Yale University Press. Linz, Juan J. a Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Baltimore a Londýn: The John Hopkins University Press. Novák, Miroslav. 2001. Jakou demokracii pro nové demokracie? Konsensuální model, efektivita a kulturně homogenní země. Brno. Mansfeldová, Zdenka a Kroupa, Aleš. 2005. Participace a zájmové organizace v České republice. Praha: Slon. O’Sullivan, Noël. 2002. Fašismus. Brno: CDK. Riker, William. 1962. The theory of Political Coalitions. New Haven a Londýn: Yale University Press. Rokkan, Stein. 1987. Centre-Periphery Structures in Europe. Franfurkt a New York: Campus Verlag. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 1993. Teória demokracie. Bratislava: Archa. Schedler, Andreas. 2002. „The Menu of Manipulation“. Journal of Democracy 13, č. 2, 36–50. Svensson, Palle. 1995. Teorie demokracie. Brno: CDK. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál. Ženíšek, Marek. 2006. Přechody k demokracii v teorii a praxi. Plzeň: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen na základě splnění těchto požadavků: esej, prezentace, aktivní účast na seminářích Zkouška proběhne formou písemného testu na konci semestru. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Mozga Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Smiggels Kavková Jana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | „Politický systém Portugalska“ je jednosemestrální povinně volitelný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se zásadními rysy portugalského politického systému, jeho vývojem a událostmi, které ovlivňovaly jeho formování. Hlavní pozornost je upřena na období novodobých portugalských dějin 19. a 20. století, především na éru Salazarovy diktatury, její charakter, postupný rozklad, pád a následný přechod k demokracii. Zvláštní důraz je kladen na konsolidaci demokratických institucí, utváření stranického systému, průběh a výsledky voleb i zahraničně-politickou orientaci Portugalska (vztah k EU, NATO apod.). Není opominut ani význam portugalské koloniální říše a její dekolonizace, která zásadním způsobem spoluurčovala vnitropolitický vývoj v Portugalsku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Osnova kurzu: 1. Portugalské království a koloniální říše 2. Konstituční monarchie (1822–1910). Důsledky napoleonských válek 3. Období první republiky (1910–1926) a cesta k „Novému státu“ 4. Salazarova diktatura I. – vnitropolitický vývoj ve 30. – 60. letech 20. století 5. Salazarova diktatura II. – krize diktatury a válka v koloniích 6. Komparace Salazarova a Frankova režimu 7. Přechod k demokracii – „Karafiátová revoluce“ a druhá republika 8. Dekolonizace portugalské koloniální říše a její důsledky 9. Konsolidace demokracie – politický systém, volby, stranický systém 10. Zahraniční politika Portugalska. Portugalsko a evropská integrace |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Barreto, António, Gómez, Braulio, Magalhães, Pedro ed. 2003. Portugal: democracia y sistema político. Madrid: Siglo Veintiuno. Binková, Simona. 2004. Portugalsko. Praha: Libri. Klíma, Jan. 1996. Dějiny Portugalska. Praha: Lidové noviny. Klíma, Jan. 2000. Dekolonizace portugalské koloniální říše. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Jan. 2005. Salazar - tichý diktátor. Praha: Aleš Skřivan ml. Marques, A. H. de Oliveira. 1972. History of Portugal. Columbia: Columbia University Press. Müller, Wolfgang C.. 2000. Coalition Governments in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. Payne, Stanley G.. 1973. A History of Spain and Portugal. Wisconsin: University of Wisconsin Press. van Biezen, Ingrid. 2003. Political Parties in New Democracies. London: Palgrave Macmillan. Wiarda, Howard J. . 2001. Catholic Roots and Democratic Flowers. Westport: Greenwood Publishing Group. Zeff, Eleanor E., Pirro, Ellen B. ed. 2001. The European Union and the Member States: Cooperation, Coordination, and Compromise. Boulder: Lynne Rienner. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouzová Michaela |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Latinská Amerika pro politology (i politiky) představuje jakousi laboratoř, která slouží jak k vytváření teoretických modelů na základě praxe, tak i k opačné aplikaci teorií či modelů do praxe. Následkem toho se v Latinské Americe setkáváme s celou řadou politických specifik, která se v některých případech mohou přelévat i za hranice tohoto regionu – konkrétně do Španělska, potažmo Evropy. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem povinně volitelného kurzu Politická specifika Latinské Ameriky je seznámit studenty bakalářského či magisterského stupně se současnými i historickými politickými fenomény (např. caudillismus, byrokraticko-autoritářské režimy, guerilly, indigenismus atd.) a výraznými osobnostmi politiky Latinské Ameriky, které jsou pro daný region specifické. Studenti by po absolvování kurzu POSPELA měli být schopni kriticky zhodnotit témata probíraná na přednáškách i seminářích a aplikovat je na konkrétní latinskoamerické státy, (resp. vlády), popřípadě i na státy mimo latinskoamerický region |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní hodina, rozdělení seminárních prezentací Týden 2 téma přednášky: • Caudillismus a kasikismus téma prezentace: • Hamil, Hugh (ed.). 1992. Caudillos : Dictators in Spanish America. Londýn: University of Oklahoma Press, 335–348. doporučená četba: • David Luhnow, José de Córdoba and Nicholas Casey. 2009. „The Cult of the Caudillo.” The Wall Street Journal. 16. červen 2009. Dostupné na: http://online.wsj.com/article/SB10001424052970203547904574280023928652200.html#articleTabs%3Darticle Týden 3 téma přednášky: • Populismus v Latinské Americe – praktiky populistických lídrů téma prezentace: • Hawkins, Kirk A. 2009. „Is Chávez Populist? Measuring Populist Discourse in Comparative Perspective. Comparative Political Studies 48, č. 8, 1040–1067. • Parenti Christian.2005. „Hugo Chávez and Petro Populism.“ The Nation. 11. duben 2005. doporučená četba: • Lance, Justin. 2007. „Populism and Anti-Americanism in Modern Latin America.“ Origins: Curren Events in Historical Perspective. Říjen 2007. Dostupné na: http://ehistory.osu.edu/osu/origins/article.cfm?articleid=1&articlepage=4&altcontent=no Týden 4 téma přednášky: • Byrokraticko-autoritářské režimy v Latinské Americe téma prezentace: • Markoff John a Baretta, Silvio R. Duncan. 1990. „Crisis and Regime Change in Brazil: The 1960s and the 1980s.“ Comparative Politics 22, č. 4, 421–444. doporučená četba: Arie, Sophie.2006. „Analysis: Why Pinochet still divides Chile?“ The Telegraph. 11. prosinec 2006. Dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/1536626/Analysis-Why-Pinochet-still-divides-Chile.html Týden 5 téma přednášky: • Marxismus v Latinské Americe téma prezentace: • Martin, Edward. 2003. „Liberation Theology, Sustainable Development, and Postmodern Public Administration.“ Latin American Perspectives 30, č. 4, 69–91. doporučená četba: • „The Relevancy of Marxism in Modern Latin America“ 2008. Free online Research Papers. Dostupné zde: http://www.freeonlineresearchpapers.com/marxism-latin-america Týden 6 téma přednášky: • Guerilly v Latinské Americe téma prezetnace: • Peceny, Mark a Durnan, Michael. 2006. „The FARCs Best Friend: U.S. Antidrug Policies and the Deepening of Colombia's Civil War in the 1990s“. Latin American Politics and Society 48, č. 2, 95–116 doporučená četba: • http://www.youtube.com/watch?v=fHNb9j59JIA Týden 7 téma přednášky: • Neopopulismus a neoliberalismus v Latinské Americe téma prezentace: • Grinberg, Nicolas. 2010. „Where Is Latin America Going? FTAA or Twenty-first-Century Socialism?“ Latin American Perspectives 30, č. 1, 185–202. doporučená četba: • Tománek, Martin. 2011. „Selhal v Latinské Americe Washingtonský konsensus?“ Mezinárodní politika 35, č. 7, 31–33. Týden 8 téma přednášky: • Nová levice v Latinské Americe téma prezentace: • Ellner, Steve. 2012. „The Distinguishing Features od Latin AmericaʼsNew Left in Power: The Chávez, Morales, and Correa Governments.“ Latin American Perspectives 39, č. 1, 96–114. doporučená četba: • Castañeda, Jorge G. 2006. “Old Left Versus New Left in Latin America.” Project Syndicate. Dostupné na: http://www.project-syndicate.org/commentary/old-left-versus-new-left-in-latin-america Týden 9 čtecí týden • Místo výuky shlédnou studenti film, z nějž napíšou stručné resumé (1-2 normostrany). To pak odevzdají prostřednictvím Moodlu. Týden 10 téma přednášky: • Indigenismus a etno-nacionalismus v Latinské Americe téma prezentace: • Eaton, Kent. 2007. „Backlash in Bolivia: Regional Autonomy as a Reaction against Indigenous Mobilization.“ Politics and Society 35, č. 1, 71–102. doporučená četba: • Picq, Manuela. 2012. „The Significance of indigenous mobilisations.“ Dostupné na: http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2012/04/2012414153214644564.html Týden 11 téma přednášky: • Feminismus v Latinské Americe téma prezentace: • Zettenberg, Pär. 2009. “ Do Gender Quotas Foster Women's Political Engagement? : Lessons from Latin America.“ Political Research Quarterly 62, č. 4, 715–730. doporučená četba: • Chávez, Franz. 2009. „Bolivia: Too Many Obligations, Too Few Rights for Aymara Women.“ Inter Press Service 25. srpen 2009. Dostupné zde: http://www.ipsnews.net/2009/08/bolivia-too-many-obligations-too-few-rights-for-aymara-women/ • BBC. 2010. „The women presidents of Latin America.“ 31. říjen 2010. Dostupné zde: http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-11447598 Týden 12 Quo vadis Latinská Ameriko? Diskuze nad současným vývojem latinskoamerických zemí z perspektivy témat probraných v předchozích týdnech. Týden 13 zápočtový týden – výuka se nekoná |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz četba na jednotlivé semináře |
Literatura doporučená studentům | Albó, Xavier. 2002. „Bolivia: From Indian and Campesino Leaders to Councillors and Parliamentary Deputies.“ In: Multiculturalism in Latin America: Indigenous Rights, Diversity and Democracy. Ed. Rachel Sieder. London: Palgrave Macmillan. Albó, Xavier. 2008. „The “Long Memory” of Ethnicity in Bolivia and Some Temporary Oscillations.“ In: Unresolved Tensions: Bolivia Past and Present. Eds. John Crabtree and Laurence Whitehead. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Dostupné na: http://www.upress.pitt.edu/htmlSourceFiles/pdfs/9780822960065exr.pdf Becker, Mark. 2002. „Mariátegui y el problema de las razas en América Latina“. Revista Andina, č. 35, 191–220. Brewster, Keith. 1996. „Caciquismo in Rural Mexico during the 1920s: The Case of Gabriel Barrios.“ Journal of Latin American Studies 28, č. 1, 105–128. Cameron, Maxwell. 2009. “Latin America's Left Turns: beyond good and bad”. Third World Quarterly 30, č. 2, 331–348. Cardoso, Fernando H. a Faletto, Enzo. 1979. Dependency and Development in Latin America. Los Angeles: University of California Press. Centellas, Miguel. 2008. Bolivia’s Party Systém After October 2003. Where Did All The Politicians Go? Příspěvek přednesený: Annual Meeting of the American Political Science Association, Boston August 28-31, 2008. Dostupné na: mcentellas.com/docs/apsa2008.pdf Collier, David a Cardoso, Fernando H. 1979. The New authoritarianism in Latin America. Princeton: Princeton University Press. Dugas, John. 2003. „The emergence of Neopopulism in Colombia? The case of Álvaro Uribe“. Third World Quarterly 24, č. 6, 1117–1136. Gonzalez-Perez, Margaret. 2006. „Guerrilleras in Latin America: Domestic and International Roles“. Journal of Peace Research 43, č. 3, 313–329. Kay, Bruce. 1996. „“Fujipopulismo“and The Liberal State in Peru, 1990–1995.“ Journal of Inter-American Studies and World Affairs 38, č. 4, 55-98. Leaman, David. 2004. „Changing Faces of Populism in Latin America: Masks, Makeovers, and Enduring Features“. Latin American Research Review 39, č. 3, 312–326. Luhnow, David. 2009. „The Cult of Caudillo“. The Wall Street Journal, 16. července 2009. Dostupné na: http://online.wsj.com/article/SB10001424052970203547904574280023928652200.html Lynch, John. 1983. „Bolívar and the Caudillos“. The Hispanic American Historical Review 63, č. 1, 3–35. Mainwaring, Scott a Bejarano, Anna María. 2006. The crisis of democratic representation in the Andes. Stanford: Stanford University Press. McLeod, Darryl a Lustig, Nora. 2011. Inequality and Poverty under Latin America's New Left Regimes. Workig Paper 1117, Tulane University. Dostupné na: http://econ.tulane.edu/RePEc/pdf/tul1117.pdf Němec, Jan a kol. 2010. Politické systémy Latinské Ameriky. Praha: Oeconomica. O´Donnell, Guillermo. 1988. Bureaucratic Authoritarianism: Argentina, 1966–1973 in Comparative Perspective. Los Angeles: University of California Press. Parenti, Christian. 2005 „Hugo Chávez and Petro Populism“. The Nation, 11. duben 2005. Psacharopoulos, George. 1994. Indigenous People and Poverty in Latin America: An Empirical Analysis World Bank Regional and Sectoral Studies. World Bank. Wickham-Crowley, Timothy. 1987. „The Rise (and Sometimes Fall) of Guerilla Governments in Latin America“. Sociological Forum 2, č. 3, 473–499. Wolf, Eric a Hansen, Edward. 1967. „Caudillo Politics: A Structural Analysis“. Comparative Studies in Society and History 9, č. 2, 168–179. Zoomers, Annelies. 2006. “Pro-Indigenous Reforms in Bolivia: Is there an Andean Way to Escape Poverty?” Development and Change, 37 (5), pp. 1023–1046. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Přednášky: Přednášky budou koncipovány tak, aby studenty seznámily nejen s teoretickým úvodem do dané problematiky, ale zároveň jim také představily názorné příklady (videa, dokumenty, projevy) politik jednotlivých latinskoamerických zemí, spadajících do probírané tematiky. Semináře: (1) Každý student si v průběhu semestru připraví prezentaci v PowerPointu v rozsahu cca 20 minut, která bude vycházet z literatury uvedené u jednotlivých týdnů. Prezentace by neměla být pouhým shrnutím zadaného textu, ale měla by podnítit ostatní studenty k zamyšlení a rozpoutání seminární diskuze. Každý student odevzdá svou prezentaci prostřednictvím Moodlu nejpozději 24 hodin před začátkem semináře, v němž má prezentaci proslovit. (2) Studenti, kteří v daném týdnu nebudou mít prezentaci, musí být schopni kriticky se vyjádřit k probíranému tématu a diskutovat na téma semináře. Každý student bude dále sledovat aktuální dění v zemích Latinské Ameriky. To pak může být během seminářů diskutováno z perspektivy probíraného tématu. Pro absolvování kurzu POSPELA1 musí studenti (1) získat zápočet, který jim bude udělen za prezentaci a nevyčerpání více než 2 neomluvených absencí a (2) úspěšně vykonat ústní zkoušku. Během ústní zkoušky musí studenti prokázat znalost látky, která zazněla na přednáškách i seminářích, a schopnost aplikovat probraná témata na vybrané země Latinské Ameriky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Měšťánková Petra |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je přiblížit posluchačům základní aspekty politického systému Mexika v jeho historických souvislostech s důrazem na současnost a aktuální problémy země. Pozornost bude věnovat historickému vývoji, a to především po získání nezávislosti, autoritářskému režimu Institucionální revoluční strany (PRI) a jeho pilířům (hyperprezidencialismus, korporativismus, hegemonická pozice vládnoucí strany) a v neposlední řadě průběhu přechodu k demokracii. Dále se zaměří na popis jednotlivých součástí politického systému – postavení prezidenta, kongresu, soudní moci, Federálního volebního institutu a politických stran – a analýzu aktuálních problémů mexické demokracie. Na závěr se dotkne mexické zahraniční politiky s důrazem na vztahy s USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Jedná se jednosemestrální kurz zakončený zápočtem a zkouškou. Kurz bude probíhat formou e-learningu. Během semestru se vyučující dvakrát sejde se studenty – 5. 10. a 16. 11. Mezitím bude probíhat výuka on-line. Ta bude spočívat ve vypracování šesti cvičení na základě zadané četby. Cvičení budou mít podobu krátkých esejů (cca 2-3 normostrany). Četba k cvičením, která není volně dostupná v knihovnách, bude zveřejněna na osobní stránce vyučující. Vyučující cvičení zkontroluje a dá studentům zpětnou vazbu. Deadline pro první tři cvičení je 9. 11. 2007. Deadline pro zbylá tři cvičení je 12. 12. 2007. Mimo to skupina studentů vypracuje seminární projekt na vybrané téma, který bude mít podobu powerpointové prezentace v délce minimálně 30 snímků. Tu zašlou studenti vyučující nejpozději do 7. 12. 2007. Kurz bude ukončen on-line testem. Témata projektů: Mexická revoluce a její význam pro mexickou společnost EZLN a povstání v Chiapasu Budování plotu mezi Mexikem a USA jako řešení emigrace Mexičanů do USA (pro a proti) |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Setkání 5. 10. Seznámení s tématy a požadavky kurzu. Stručný historický vývoj do ustavení autoritářského režimu PRI Charakteristika autoritářského režimu PRI Přechod k demokracii Týden 2 Cvičení do 9. 11. Prostudujte si období Mexické revoluce a identifikujte hlavní revoluční skupiny (cíle, vůdci). Jaký je význam Ústavy z r. 1917? Analyzujte proměnu stranického systému v průběhu přechodu k demokracii a identifikujte hlavní opoziční skupiny k režimu PRI v 80. a 90. letech. Jaký význam má Federální volební institut (IFE) a Soud pro volební záležitosti (TFE) pro mexický přechod k demokracii a současnou mexickou demokracii? Popište jejich funkci při organizování voleb. Týden 3 Setkání 16. 11. Popis mexického politického systému – pravomoci prezidenta, kongresu a moci soudní. Charakteristika politických stran. Federalismus. Principy mexické zahraniční politiky. Stručný vývoj vztahů mezi Mexikem a USA, latinskoamerickými zeměmi a Evropskou unií Týden 4 Cvičení do 12. 12. Aplikujte teorii nových sociálních hnutí na komunity vedené EZLN v Chiapasu. Odpovězte také na otázku, jakým způsobem zasáhl konflikt v Chiapasu do průběhu přechodu k demokracii. Srovnejte prezidentské volby v r. 2000 a 2006 a analyzujte jejich dopady na mexickou demokracii. Určete, jaké jsou současné problémy vztahů mezi Mexikem a USA, a zamyslete se nad jejich možným řešením. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Carbonell, José. 2002. El fin de las certezas autoritarias. México. (Biblioteca Jurídica Virtual – UNAM) Cosío Villegas, Daniel. 1975. A Compact History of Mexico. México: El Colegio de México. Domínguez, Jorge, Shifter, Michael. 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Cambridge: Cambridge University Press. Domínguez, Jorge. 2001. United States and Mexico: Between Partnership and Conflict (Contemporary Inter-American Relations). Routledge Gilbert, M. Joseph. 2002. The Mexico Reader: History, Culture, Politics. Duke University Press. Kašpar, Oldřich, Mánková, Eva. 1999. Dějiny Mexika. Praha. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter H. 2004. Modern Latin America. New York: Oxford University Press. Wiarda, Howard J., Kline, Harvey F ed. 2006. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kursu je naučit studenty orientovat se v politice v současné JAR, kde od roku 1994 probíhá složitý proces demokratizace. https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kromě přednášek a seminářů bude výuka spočívat na individuálním studiu dostupné literatury. https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Etnopolitická mapa Jižní Afriky a její změny Týden 2 Jihoafrická válka, JAU, ANC, Smuts, lidový kapitalismus Týden 3 Afrikánský nacionalismus, Národní strana Týden 4 Rasismus, segregace, apartheid Týden 5 JAR (1961-1978) rozkvět a rozklad Týden 6 Mezinárodní postavení JAR Týden 7 Hnutí Černé vědomí, PAC, UDF, Umkhonto we Sizwe Týden 8 Velký apartheid - domoviny, nucené stěhování Týden 9 P.W.Botha, referendum 1983, výjimečný stav Týden 10 De Klerk, Mandela, Codesa I, II Týden 11 JAR 1994-1999, RDP, TRC, Duhový národ Týden 12 Africká renesance T. Mbekiho, Afrosaxons, politika HIV-AIDS Týden 13 Výhledy do budoucna (příští osvobozenecký boj) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adam, H., van Zyl Slabbert, F., Moodley, K. 1998. Comrades in business. Post-liberation politics in South Africa. Cape Town: David Philip. Alexander, N. 2002. An ordinary country. Issues in the transition from apartheid to democracy in South Africa. Pietermaritzburg: University of Natal Press. Lodge, T. 1999. South African politics since 1994. Cape Town: David Philip. Machalík, T., Záhořík, J. eds. 2006. Viva Africa 2006. Ústí nad Labem: Dryáda. Onderka, P. ed. 2004. Afrika: dvojznačné jaro 1994. Praha: Aegyptus. Skalník, P. ed. 1999. Transition to democracy: Czech Republic and South Africa compared. Prague: Set Out. https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | 50% známky bude za seminární práci, 50% za ústní zkoušku. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální volitelný kurz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Krajní pravice v západní Evropě je jednosemestrálním volitelným kurzem, který je určený pro studenty oboru politologie ve 2. a 3. ročníku. Kurz se zabývá studiem stranické rodiny krajní pravice, jejími definicemi, terminologií, kategorizací, voličskou základnou, důvody růstu těchto stran a jejich mezinárodní spoluprací; soustředí se na postavení a analýzu krajní pravice v jednotlivých západoevropských zemích. Problematiku zkoumá od roku 1945 do současnosti, největší důraz je kladen na tzv. třetí vlnu extrémní pravice, která se projevila od 80. let 20. století. Zaměřuje se především na nejsilnější radikálně pravicové strany, a to včetně hraničních případů. Vzhledem k omezenému rozsahu se kurz nevěnuje pravicově extremistickým hnutím či subkulturám. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Definice krajní pravice Krajní pravice ve Francii. Krajní pravice v Itálii a zemích jižní Evropy. Krajní pravice v Německu. Krajní pravice ve Švýcarsku. Krajní pravice v Rakousku. Krajní pravice ve Velké Británii. Krajní pravice v Belgii. Krajní pravice v Nizozemí. Krajní pravice ve Skandinávii. Mezinárodní kontakty krajně pravicových stran. Krajní pravice v Evropském parlamentu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Stejná jako doporučená literatura. |
Literatura doporučená studentům | Bankowiczová, Bożena. 2002. „Extrémní pravice v Západní Evropě“. Politologická revue 8, č. 2, 42–58. Betz, Hans-Georg. 1994. Radical Right-wing Populism in Western Europe. London: Macmillan Press Ltd. Dvořáková, Vladimíra. 1997. „Strany radikální pravice.“ Politologická revue 3, č. 1, 6–19. Eatwell, Roger. 2000. „The Rebirth of the „Extreme Right“ in Western Europe?“ Parliamentary Affairs 53, č. 3, 407–425. Hainsworth, Paul ed. 1992. The Extreme Right in Europe and the USA. London: Pinter Publishers. Hainsworth, Paul, ed. 2000. The Politics of the Extreme Right. From the Margins to the Mainstream. Ed. Paul Hainsworth. London: Pinter. Ignazi, Piero. 2003. Extreme Right Parties in Western Europe. Oxford a New York: Oxford University Press. Karapin, Roger. 1998. „Radical-Right and Neo-Fascist Political Parties in Western Europe.“ Comparative Politics 30, č. 2, 213–234. Kitschelt, Herbert. 1995. The Radical Right in Western Europe: A Comparative Analysis. Michigan: The University of Michigan Press. Mareš, Miroslav. 2001. „Otázky výzkumu pravicového extremismu.“ Politologický časopis 8, č. 2, s. 115–133. Mudde, Cas. 1996b. „The War of Words Defining the Extreme Right Party Family.“ West European Politics 19, č. 2, 225–248. Mudde, Cas. 1999. „The Single-Issue Party Thesis: Extreme Right Parties and the Immigration Issue.“ West European Politics 22, č. 3, 182–197. Mudde, Cas. 2000a. „Stranická rodina: rámcová analýza.“ Politologická revue 6, č. 1, s. 78–93. Mudde, Cas. 2000b. The ideology of the extreme right. Manchester a New York: Manchester University Press. Rydgren, Jens. 2004. The Populist Challenge. Political Protest and Ethno-Nationalist Mobilization in France. New York a Oxford: Berghahn Books. Taggart, Paul. 1995. „New Populist Parties in Western Europe.“ West European Politics 18, č. 1, 34–51. Taggart, Paul. 2000. Populism. Buckingham and Philadelphia: Open University Press. Von Beyme, Klaus, ed. 1988. Right-Wing Extremism in Western Europe. London a Totowa: Frank Cass. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | V případě, že student splní podmínky pro udělení zápočtu, může přistoupit k závěrečné zkoušce, která proběhne ústní formou. Pravidla pro udělení zápočtu jsou specifikována v aktuálním sylabu na webu KPOL. Během zkoušky budou posluchači examinováni z látky probírané na přednáškách, seminářích a z povinné četby na semináře. Hodnocení proběhne na základě klasifikační škály: výborně, velmi dobře, dobře. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kittrich Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kittrich Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Poznatky a názory zahraničních expertů jsou pro studenty i akademiky často jedinou možností, jak se seznámit s realitou a teoretickými i praktickými problémy, na které při svých výzkumech narážejí badatelé v jiných částech světa. Většinou lze však tyto poznatky získat pouze zprostředkovaně, tj. prostřednictvím textů, čímž jsou značně redukovány a díky čemuž není umožněna ani interaktivní diskuse coby velmi důležitá součást společenské vědy. Předmět "Přednášky zahraničních expertů" se snaží toto odcizení odstranit, a to prostřednictvím přímé výuky či přednášek zahraničních expertů z rozličných částí světa, které Filozofická fakulta UHK pravidelně zve na svoji půdu. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem tohoto kurzu je nabídnout svým posluchačům jedinečnou možnost zúčastnit se přednášek zahraničních expertů na Katedře politologie FF UHK. Přednášky expertů se budou týkat různých témat, přičemž důraz bude kladen zejména na experty africké či latinskoamerické provenience. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Kurz je organizován formou nepravidelných přednášek v průběhu celého akademického roku. Celkový počet "výukových hodin" se bude pohybovat okolo 12 za semestr (v souvislosti s počtem expertů, kteří na daný semestr přijedou), tedy 24 za celý akademický rok. O aktuálních přednáškách budou studenti informování prostřednictvím e-nástěnky Katedry politologie FF UHK. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Předmět je zakončen zápočtem, pro jehož získání musí se student musí zúčastnit 75 % konaných přednášek. Důkazem o účasti je podpis na prezenční listině, která bude na každé přednášce připravena. Kromě toho si student musí alespoň na polovinu navštívených přednášek připravit a případně položit relevantní otázku dle přednášky či zaměření daného experta. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Štollová Barbora |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je uvést studenty 1. ročníku prezenční formy bakalářského programu Politologie do studia na vysoké škole. Studenti budou seznámeni s chodem univerzity, fakulty a katedry a také s nejpodstatnějšími dokumenty důležitými pro studium. Cílem je též osvojení si základů odborné práce s bibliografickými zdroji. Obsahem kurzu je též uvedení do problematiky prezentace odborného příspěvku či seminárního úkolu. Výklad vyučujícího bude doplněn o praktické procvičení probírané problematiky. Kurz se také věnuje osvojení nástorojů upravy a využívání grafiky v odborném textu či prezentaci, dále rozvijení schopností práce v tabulkových a textových editorech a základům vytvoření prezentace (MS Word, MS Excel a MS Power Point). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Výuka je založena na dvou 45-minutových hodinách prosemináře týdně, kdy se výklad bude prolínat s praktickými cvičeními. Účast na výuce je povinná. V kurzu bude využívána e-learningová aplikace Moodle. Studenti by mězi získané znalosti prakticky procvičovat a osvojit si je k dalšímu využívání při studiu na vysoké škole. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 24. září 2012 Úvodní setkání, seznámení se sylabem a náplní kurzu. Podání základních informací o návštěvě univerzitní knihovny a SVK HK v následujících týdnech. 1.října 2012 Návštěva univerzitní knihovny, seznámení se z jejím základním chodem. Vyhledávání informací, katalogy a databáze, výpůjčka knih, základní pravidla. 8.října 2012 Návštěva Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové, seznámení se z jejím základním chodem. Vyhledávání informací, katalogy a databáze, výpůjčka knih, základní pravidla. 15. října 2012 Seznámení se základními univerzitními a fakultními normami, institucemi, univerzitní hierarchií, povinnostmi a práva studenta KPOL. Studijní a zkušební řád, Disciplinární řád, Pravidla pro evidenci studijních výsledků. Důležité internetové stránky, fakultní pošta, e-learningová aplikace Moodle. 22. října 2012 Co je to odborný text, jak jej napsat, čeho se vyvarovat. Základní pravidla odborného eseje. Citační normy a jejich používání, citační norma katedry politologie. 29.října 2012 Zásady publikační etiky, odkazování na zdroje, plagiátorství. Základy autorského práva. 5.listopadu 2012 Základní metody využívané v politologii, nezbytná terminologie a pojmosloví. Výzkumné otázky, hypotézy, základy výzkumu. 12. listopadu 2012 Základy počítačové grafiky, práce s digitální fotografií, úpravy grafických materiálů pro využití k prezentaci či v textu. 19. listopadu 2012 Práce s MS PowerPoint, základy prezentace. Jak má vypadat úspěšná prezentace, k čemu slouží, nějčastější chyby. 26. listopadu 2012 Práce s MS Word, úprava textu před publikováním, typografické zásady. 3. prosince 2012 Práce s MS Word, generování obsahu, revize textu, poznámkový aparát, vysvětlivky. 10. prosince 2012 Práce s MS Excel, tabulkové editory, základní statistické metody a úkony. 17. prosince 2012 Prezentování vlastní prezentace vybraných studentů a poskytnutí zpětné vazby zbývajícími studenty. 11. prosince budou studentům jednotlivých seminárních skupin rozděleny prezentace mezi sebe, na seminářích 17. prosince studenti si v otevřené diskusi podají zpětnou vazbu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berg-Schlosser, Dirk, Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: ISE. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Čmejrková, S., Daneš, F. a Světlá, J. 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda. Disman, Miroslav. 1998. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Brno: Barrister & Principal. Chýla, R. 2003. Model odborného textu z hlediska optimálního působení na čtenáře : (Jak napsat odborný text s pomocí argumentace, stylizace a vhodné grafické úpravy). Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Chýla, Roman. 2006. „Publish, or perish?“ Ikaros 10, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/3594 Johnson, Janet B. a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington: CQ Press. Menoušek, J. 2002. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? Ikaros 6, č. 9. Dostupné na: http://www.ikaros.cz/node/1127 Minářová, E. 1996. Základy stylistiky češtiny. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Nekvinda, L. 2005. Jazyková zákoutí. Hradec Králové. Na co se nás často ptáte. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dostupné na: http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Pravidla českého pravopisu. 2005. Praha: Academia. Říchová, Blanka. 1997. „Komparativní metoda v politologii“. Politologická revue 3, č. 2, 3-34. Sørensen, C. This is not an article. Dostupné na: http://is.lse.ac.uk/staff/sorensen/downloads/not/notart.html Šanderová, J. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Slon. Šesták, Z. 2000. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia. |
Literatura doporučená studentům | Berg-Schlosser, Dirk, Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: ISE. Čmejrková, S., Daneš, F. a Světlá, J. 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda. Disman, Miroslav. 1998. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. Hlavenka, J., Samšuk, P., Roubal, P. 2007. První kroky s počítačem. Brno: Computer Press. Chýla, R. 2003. Model odborného textu z hlediska optimálního působení na čtenáře : (Jak napsat odborný text s pomocí argumentace, stylizace a vhodné grafické úpravy). Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Johnson, Janet B. a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington: CQ Press. Kouba, Karel. 2010. Metody a výzkumný proces v politologii. In: Úvod do politologie. Eds. Dočekalová, Pavla a Švec, Kamil. Praha: Grada Publishing, 31-49. Roubal, P. 2008. Počítač pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Student obdrží zápočet po splnění následujících podmínek: - počet absencí na semináři nepřesáhne jednu, každá další musí být řádně omluvena - v e-learningové aplikaci moodle splní všechny úkoly, které budou zadávány průběžně během semestru vyučujícím (přesná data budou uvedena v moodlu, přičemž se jedná o vyhotovení rešerše a zpracování prezentace na zadané téma a test z citační normy) - napsání Úvodu k odbornému textu v rozsahu 300-600 slov, přičemž Úvod bude splňovat všechny náležitosti odborného textu. Úvody se studenti opraví mezi sebou dle klíče vyhotoveného vyučujícím, který je pak vyhodnotí |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Petráň Tomáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. ÚVOD DO AFRICKÝCH POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Význam studia africké politiky, základní charakteristika afrických politických systémů, modernizace afrických politických systémů II. AFRICKÁ SPOLEČNOST Etnické složení afrického obyvatelstva, hlavní tendence afrického subnacionalismu (tzv. kulturní mozaika, trvalý regionalismus, secesionismus, etnické konflikty), tribalismus a tradiční společnost, sociální struktura afrického obyvatelstva (rolnictvo, dělníci, podnikatelé, byrokracie), III. IDEOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ V AFRICE Africký nacionalismus, africký socialismus, afrokomunismus, populismus, státní kapitalismus, tradiční africká náboženství (animismus, šamanismus, totemismus), islám, křesťanství IV. ZÁKLADNÍ TYPY AFRICKÝCH POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Typologie politických režimů, administrativně-hegemonistické režimy, pluralistické režimy, stranicko-mobilizační režimy, stranicko-centralizační režimy, personálně-donucovací režimy, populistické režimy, chaotické režimy V. AFRICKÝ ONE PARTY STATE – MINULOST A SOUČASNOST Teorie jednostranického systému, africký one-party state, vznik, vývoj a zánik afrického one-party state, fungování afrického one-party state VI. AFRICKÁ “TŘETÍ VLNA” DEMOKRACIE Demokratizace afrických politických systémů, charakteristika afrických demokratických systémů, proces upevnění afrických demokratických systémů VII. AFRICKÝ STÁT I. : EXEKUTIVA Legitimita moci v Africe, neopatrionalismus, personální vláda, klientelismus, dědictví koloniálního státu, koncept státu v Africe, strukturální základy afrického státu, státní administrativa, one-party state, krize post-independent státu, demokracie a multiparty state, koncentrace a centralizace státní moci, centrum vs. periferie, lokální vláda. VIII. AFRICKÝ STÁT II. : LEGISLATIVNÍ A SOUDNÍ MOC Vznik a postavení afrických parlamentů, složení afrických parlamentů, funkce parlamentů, fungování parlamentů, vztah parlament – exekutiva, africký právní systém, tradiční právo, struktura soudní moci, nezávislost soudní moci IX. ZÁJMOVÉ A NÁTLAKOVÉ ORGANIZACE A SKUPINY Vznik afrických zájmových spolků (vzdělávací, čtenářské, kulturní atd.), národněosvobozenecké fronty a hnutí, odborové organizace, profesní zájmové skupiny X. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY Vznik politických stran v Africe, typologie afrických politických stran, organizační výstavba, funkce politických stran, ideologie, členská základna, XI. AFRICKÉ STRANICKÉ SYSTÉMY Typy a charakteristické sysy afrických stranických systémů, charakter systému jedné strany, charakter systému predominantní strany, charakter systému dominantní strany, charakter systému více politických stran XII. VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY V AFRICE Volby v předkoloniálním a koloniálním období, tzv. founding elections v období nezávislosti, volby v zemích s jednostranickým systémem, vícestranické volby, parlamentní volební systémy, prezidentské volební systémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bratton, Michael, van de Walle, Nicolas. 1997. Democratic Experiments in Africa. Regime Transitions in Comparative Perspective. Cambridge: Camridge University Press. Fiala, Vlastimil. 2007. Africké politické systémy. Brno: v tisku. hyden, Goran, Bratton, Michael. 1992. Governance and Politics in Africa. Boulder, London: Lynne Rienner Publishers, Inc. Chazan, Naomi, Mortimer, Robert, Rotchild, Donald ed. 1999. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, London: Lynne Rienner Publishers, Inc. Joseph, Richard ed. 1999. State, Conflict and Democracy in Africa. London, Boulder: Lynne Rienner Publishers, Inc. Thomson, Alex. 2004. An Introduction to African Politics. Londo, New York: Routledge. Tordoff, William. 2002. Governement and Politics in Africa. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. Cíl kurzu Kurz seznámí posluchače s vývojem a charakteristikami politického systému České republiky v období od počátku 90. let do současnosti. Tematicky je rozdělen na tři části. První z nich se zaměří na přechod k demokracii v Československu, politickou situaci do voleb 1992 a na příčiny a mechanismus rozdělení Československa. Druhá část podá výklad ústavního systému, otázek dělby a kontroly moci a institucionálního ukotvení systému. Ve třetí část se posluchači seznámí s vývojem stranického systému a hlavními politickými událostmi české politiky 90. let. Metody výuky Prezenční forma Jedna 2 hodinová přednáška a jeden seminář týdně. Semináře budou mít dvojí podobu. 1. Tři semináře budou mít formu týmové práce studentů, jejímž cílem bude založení politické strany. Studenti se seznámí s potřebnou legislativou, určí si přípravný výbor, sepíší zákonem požadované podklady včetně programových tezí (dle svého uvážení, ovšem v mezích zákona), shromáždí potřebný počet jednoho tisíce podpisů a odešlou návrh na registraci strany na ministerstvo vnitra. Po registraci strany zvolí své stranické orgány. Bude na nich, zda v závěru semestru přijmou usnesení o rozpuštění politické strany, a podniknou příslušné kroky k ukončení její činnosti, nebo zda na vlastní odpovědnost stranu nechají existovat dále. 2. V průběhu semestru nadto proběhnou čtyři exkurze na jednání vybraných institucí veřejné moci. Některé exkurze se budou konat mimo rozvrhový čas výuky. Studenti se musejí zúčastnit alespoň dvou těchto exkurzí, účast dopředu předepsaným způsobem nahlásí. Dopravu na místo exkurze si hradí každý student sám, jízdenky a rezervaci však zájemcům zajistí vyučující hromadně. Před každou exkurzí se studenti seznámí se zadanými podklady. Půjde o exkurze na jednání a. Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu v Brně b. Poslanecké sněmovny a Senátu PČR c. Zastupitelstva Královéhradeckého nebo Pardubického kraje d. Zastupitelstva vybrané obce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 P: Přechod k demokracii v Československu S: Beseda s Bohuslavem Sobotkou (18. 2.) Týden 2 P: Přechod k demokracii v Československu, Rozdělení ČSFR S: Samostatná práce na zadaných úkolech (programová báze strany, studium legislativy) Týden 3 P: Rozdělení ČSFR, Legislativní moc v politickém systému ČR S: Tvorba podkladů pro registraci strany Týden 4 P: Legislativní moc v politickém systému ČR S: Tvorba podkladů pro registraci strany Týden 5 P: Výkonná moc v politickém systému ČR S: Exkurze 1 (v jiném termínu) Týden 6 P: Ústavní soud a Nejvyšší správní soud S: Exkurze 2 (v jiném termínu) Týden 7 P: Stranický systém a hlavní politické události 1990-1996 S: Exkurze 3 (v jiném termínu) Týden 8 P: Vládní krize 1997 a předčasné volby 1998 S: Exkurze 4 (v jiném termínu) Týden 9 P: Stranický systém a hlavní politické události 1998–2002 S: Zhodnocení důvodů odmítnutí registrace strany, nebo jednání nejvyššího orgánu nově založené strany, volba dalších orgánů Jednání orgánů strany - rozhodnutí o (ne)rozpuštění . |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Přechod k demokracii v Československu Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 41–113. Alternativní literatura/zdroje Bureš, Jan. 2007. Občanské fórum. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Suk, Jiří, Kučera, Vladimír, Jančárek, Petr a kol. 2006a. Labyrintem revoluce, dějství 2. Bezmocní u moci. Dokumentární hra Illusion film a České televize. Suk, Jiří. 2003. Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 453-498. Rozdělení ČSFR Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 114–152. Alternativní literatura/zdroje Bureš, Jan. 2007. Občanské fórum. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-217. Procházka, Radim a Sedláček, Robert. 2000. Tenkrát 2. Šance pro Slovensko. Dokument České televize. Stein, Eric. 2000. Česko - Slovensko. Konflikt, roztržka, rozpad. Praha: Academia. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál, 125–137. Legislativní moc v politickém systému ČR Pozor na změny Ústavy! Znění aktuálních novel bylo rozdáno na předášce! Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 153–165. K tomuto tématu doporučuji ještě nastudovat určené pasáže z knihy Syllová, Jindřiška, Kolář, Petr, Kysela, Jan a kol. 2008. Parlament České republiky. 2. podstatně přepracované vydání. Praha: Linde (stránkování upřesním). Alternativní literatura/zdroje Pavlíček, Václav a kol. 2008. Ústavní právo a státověda. II. díl Ústavní právo České republiky. Část 1. 2. doplněné a podstatně rozšířené vydání. Praha: Linde, s. 374-478. Výkonná moc v politickém systému ČR Pozor na změny Ústavy! Znění aktuálních novel bylo rozdáno na předášce! Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 165–174. Alternativní literatura/zdroje Hloušek, Vít a Šimíček, Vojtěch, eds. 2005. Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno: Masarykova univerzita, zde zejména kapitola Jana Filipa Aktuální ústavněprávní otázky výkonné moci v ČR, s. 11-34. Pavlíček, Václav a kol. 2008. Ústavní právo a státověda. II. díl Ústavní právo České republiky. Část 1. 2. doplněné a podstatně rozšířené vydání. Praha: Linde, s. 479-599. Ústavní soud a Nejvyšší správní soud Doporučená literatura Toto je jediné téma, u nějž knihu kolegů Bureše, Charváta, Justa et al. nedoporučuji, neboť jej pojímá více než úsporně. Namísto toho si prosím nastudujte Pavlíček, Václav a kol. 2008. Ústavní právo a státověda. II. díl Ústavní právo České republiky. Část 1. 2. doplněné a podstatně rozšířené vydání. Praha: Linde, s. 623-649. Alternativní literatura/zdroje Hloušek, Vít a Šimíček, Vojtěch, eds. 2004. Dělba soudní moci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, zde zejména kapitola Zdeňka Koudelky Konkurence ústavního a nejvyššího správního soudu, s. 80-85. Stranický systém a hlavní politické události 1990-1996 Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 231–278. Alternativní literatura/zdroje Kopeček, Lubomír. 2010. Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997. Brno: Barrister & Principal. Pšeja, Pavel. 2005. Stranický systém České republiky. Brno: CDK, 29-134. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-217. Novák, Miroslav. 1999. „Utváření stranického systému v českých zemích. Analýza dosavadnách trendů a výhledy do budoucna“. Politologický časopis 6, č. 2, 133-145. Novák, Miroslav. 2004a. "Geneze a problémy českého stranického systému." In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 253-292. Novák, Miroslav. 2004b. "Typy vlád a jejich utváření: Česká republika v komparativní perspektivě." In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 311-346. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101. Vládní krize 1997 a předčasné volby 1998 Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 278–296. Doporučuji shlédnout i dokument Papírový atentát (viz níže). Alternativní literatura/zdroje Chludna, Tomáš, Fischer, Petr a Procházka, Radim. 2007. Papírový atentát. Film Produkce Radim Procházka a Česká televize. Šaradín, Pavel, ed. 2000. Volby ’98. Předvolební situace, programy, výsledky. Brno: Doplněk, 8-17 a 136–143. Tabery, Erik. 2006. Vládneme, nerušit. Opoziční smlouva a její dědictví. Praha a Litomyšl: Paseka, 9–24. Stranický systém a hlavní politické události 1998–2002 Doporučená literatura Bureš, Jan, Charvát, Jakub, Just Petr et al. 2012. Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada, 296–316. Doporučuji shlédnout i dokument Vládneme, nerušit (viz níže). Alternativní literatura/zdroje Bělohlavý, Jan. 2008. Tady je Šloufovo. Dokumentární film. Čálek, David a Špaček, Radim. 2003. Bezesné noci. Film Davida Čálka a Radima Špačka. Kudrna, Tomáš a Volná, Katka. 2007. Vládneme, nerušit. Filmový dokument České televize a Golden Dawn. Šaradín, Pavel a kol. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, 8–25. Tabery, Erik. 2006. Vládneme, nerušit. Opoziční smlouva a její dědictví. Praha a Litomyšl: Paseka, 37–96. |
Literatura doporučená studentům | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V kurzu budou sledovány a analyzovány jak společné charakteristiky zemí Latinské Ameriky, tak bude věnován dostatečný prostor jednotlivým case studies. Výuka bude probíhat formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min), přičemž přednášky budou zaměřeny zejména vývoj a současný stav politických systémů latinskoamerických zemí. Semináře se pak budou koncentrovat především na analýzu klíčových rysů a aspektů latinskoamerických systémů jako je například problematika populismu, militarismu, prezidencialismu, aplikace marxismu apod., a to jak z historické tak současné perspektivy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu, který navazuje na předmět Politické dějiny Latinské Ameriky a je určen pro poluchače navazujícího magisterského oboru Politologie - latinskoamerická studia, je seznámit posluchače s moderním vývojem a typickými rysy politických systémů latinskoamerických zemí. Po absolvování tohoto kurzu by studenti měli být schopni analyzovat politické děje v jednotlivých státech Latinské Ameriky a v neposlední řadě by měli nahlížet dnešní vývoj latinskoamerického regionu v širších historicko-společenských souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 seznámení se strukturou kurzu rozdělení prezentací Týden 2 Přednáška: Andské země – Peru Seminář: Třetí vlna demokratizace Literatura pro prezentaci: Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 33-52. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Mainwaring, Scott, Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. "Latin America Democratization since 1978". In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 14-59. Dostupné zde. Týden 3 28 Přednáška: Andské země – Bolívie Seminář: Indigenismus, etnický nacionalismus Literatura pro prezentaci: Webber, Jeffery R. "Indigenous Struggle in Latin America: The Perilous Invisibility of Capital and Class." Latin American Politics & Society. Vol. 49, No. 3, Fall 2007, 191-205. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Van Cott, Donna Lee. 2000. "Party System Development and Indigenous Populations in Latin America. The Bolivian Case." Party Politics, Vol. 6, No. 2, 155-174. Dostupné zde. Týden 4 Přednáška: Andské země – Chile Seminář: Prezidencialismus vs. parlamentarismus Literatura pro prezentaci: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 156-182. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Měšťánková, Petra. 2006. "Parlamentarismus versus prezidencialismus: Problémy institucionálního rámce v Latinské Americe. Srovnání případů Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika." Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Politologica 5, Olomouc: Vydavatelství UP. Dostupné mj. i zde. Týden 5 Přednáška: Venezuela Seminář: Chávez efekt a socialismo del siglo XXI. Literatura pro prezentaci: Yanes, Hernán. 2005. The Cuba-Venezuela Alliance: "Emancipatory Neo-Bolivarismo" or Totalitarian Bolivarismo. Institute for Cuban and Cuban-American Studies, University of Miami, Occasionaly Papers Series, Dcemeber 2005. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Hidalgo, Manuel. 2008. ‘Not That Way, Commander’: ‘21st Century Socialism’ Checked by Referendum. Real Instituto Elcano. Dostupné zde. Týden 6 Přednáška: Kolumbie, Ekvádor Seminář: Aplikace marxismu Literatura pro prezentaci: Becker, Marc. 2006. "Mariátegui, the Comintern, and the Indigenous Question in Latin America." Science & Society. Vol. 70 Issue 4, Oct 2006, 450-479. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University, 212-245. Dostupné zde. Týden 7 Přednáška: Brazílie Seminář: (Latinsko)americká integrace Literatura pro prezentaci: Sanahuja, José Antonio. 2008. "From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, dostupné zde). Povinná četba pro všechny: José Briceño Ruiz. 2007. The new regionalism in South America. From SAFTA and the South American Community of Nations. Paper presented at the 48Th Conference of the International Studies Association, Chicago, IL. February 28th – March 3rd 2007. Dostupné zde. Týden 8 Přednáška: Argentina Seminář: Militarismus, caudillismus, (neo)populismus Literatura pro prezentaci: Weyland, Kurt. 2001. "Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics." Comparative Politics, Vol. 34, No. 1, Oct. 2001, 1-22. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 73-106. Dostupné zde. Chalupa, Jiří. 2008. "Státníci v uniformách." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, česká verze textu dostupná zde) Týden 9 Přednáška: Paraguay a Uruguay Guatemala, Salvador, Nikaragua Seminář: Guerilly, občanské války Literatura pro prezentaci: Guevara, Ernesto Che. 1961. Guerrilla Warfare. (CHAPTER I: GENERAL PRINCIPLES OF GUERRILLA WARFARE). Dostupné zde. Vyšlo i v češtině: Guevara, Ernesto Che. 1961. Partyzánská válka. Praha : Naše vojsko. (kapitola 1) Povinná četba pro všechny: Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Dosutpné zde. Týden 10 - čtecí týden Povinná četba pro všechny: Weyland, Kurt Gerhard. 2004. "Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record". Latin American Politics & Society, Volume 46, Number 1, Spring 2004. Dostupné zde. Nepovinné video: Video z konference Hudson Institute, Washington: Radical Populism in Latin America with a keynote address by Francis Fukuyama, followed by a panel featuring Jorge Gestoso, Anibal Romero and Julio Cirino. http://fora.tv/2007/11/06/Radical_Populism_in_Latin_America Týden 11 Přednáška: Mexiko (odevzdání eseje) Seminář: Levicová vlna 2006? Literatura pro prezentaci: Castañeda, Jorge G. 2006."Latin America's Left Turn". Foreign Affairs , May/June 2006. Dostupné zde. Arias, Oscar. 2006. „Latin America’s shift to the centre”. The Washington Post, Washington, 15. 3. 2006. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Analysis. November 2005 – December 2006“. Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. Dostupné zde. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) |
Literatura doporučená studentům | Bethell, L. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Boff, Leonardo; Boff, Clodovis; Gloserová, Marta (překladatel): Výkřik chudoby z pohledu víry. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 55-60. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003. Crabtree, John: Towards Democratic Viability: The Bolivian Experience. Gordonsvile 2000. Daremblum, Jaime. 2007. Leftism and Populism in Today's Latin America: Is Chavismo Contagious? Hudson Institute. Dostupné zde. Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Falcoff, Mark – Valenzuela, Arturo – Purcell, Susan Kaufman: Chile: Prospect for Democracy. New York 1999. Garretón, M. A. 2003. Incomplete Democracy: Political democratization in Chile and Latin America. Chapel Hill a London: The University of North Carolina Press. Gutierrez, Gustavo – Estival, Mireille: Rozhovor s otcem teologie osvobození. Teologické texty, 2, 1991, č. 1, s. 35–36. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Chalupa, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha 1999. Jiránek, Tomáš: Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal. Historie a vojenství, 43, 1994, č. 4, s. 40-49. Kenney, Charles D.: The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978 – 2001. Comparative Political Studies, Vol. 36, No. 10, December 2003, pp. 1210–1239. Klíma, Jan: Simon Bolívar. Praha 2007. Klíma, Jan: Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové 1996. Kunc, Jiří: Kapitoly z dějin Latinské Ameriky. Ostrava 1994. Maccisse, Camilo – Hroch, Pavel (překladatel): Velká témata teologie osvobození. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 50-54. Morales, Waltraud Q.: A Brief History of Bolivia. New York 2004. Oliveros, Roberto – Hroch, Pavel (překladatel): Teologie osvobození: její zrod, růst a konsolidace. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 40–49. Oppenheim, Hecht Lois: Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford 1999. Pečínka, Pavel: Od Guevary k Zapatistům. Brno 1998. Sigmund, Paul E.: Chile. In: Wiarda, Howard J. – Kline Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford. Skidmore, T. E. a Smith, P. H. 1992. Modern Latin America. New York a Oxford: Oxford University Press. Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Urban, Vít: Katolická radikální levice v Latinské Americe šedesátých let. Mezinárodní politika, 25, 2001, č. 3, s. 8-9. Van COTT, Donna Lee: Bolivia: The Construction of a Multiethnic Dmocracy. In: Wiarda, Howard J. – Kline, Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford, pp. 331–349. Ward, J. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings institution press. ZUNES, Stephen: The United States and Bolivia, The Taming of a Revolution, 1952 – 1957. Latin American Perspectives, Issue 120, Vol. 28, No. 5, September 2001, pp. 33–49. Odborné časopisy Comparative Politics Bulletin of Latin American Research Journal of Democracy Journal of Latin American Studies Latin American Perspectives Latin American Politics and Society Political Science Quarterly Výzkumná centra, instituty a knihovny Biblioteca Jurídica Virtual (UNAM) www.bibliojuridica.org Center for Strategic and International Studies (Americas Program) www.csis.org Centro de Investigación para el Desarrollo, A. C. (CIDAC) www.cidac.org Consejo Latinoamericano de Ciencias Sociales (CLACSO) http://www.clacso.org/ The Hellen Kellog Institute http://www.nd.edu/~kellogg Political Database of the Americas http://www.georgetown.edu/pdba/english.html |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A) Prezentace na zadané téma (výběr témat proběhne na prvním setkání). rozsah cca 20 minut všichni studenti připraví svou prezentaci v PowerPointu každý student pošle mailem (pavlina.springerova@uhk.cz) svou ppt prezentaci vyučující nejdéle jeden den (tzn. 24 hodin) před svým vystoupením (prezentace může být vyučující studentovi vrácena k přepracování či doplnění - z toho důvodu je vhodné posílat ppt s dostatečným předstihem) prezentace bude proslovena (nikoliv čtena) spisovnou češtinou student je povinen vycházet z literatury zadané vyučující, zdroje jsou uvedeny u každého konkrétního tématu každý prezentující student si připraví dvě otázky (související s jeho tématem) do diskuse pro své kolegy, obě otázky budou uvedeny v závěru jeho ppt B) Esej na zvolené téma. Témata esejů: 1) Indigenismus jako faktor ovlivňující formování a fungování politického systému 2) Analýza latinskoamerického neopopulismu. 3) Limity a výzvy latinskoamerické integrace. 4) Alternativní téma lze zadat po dohodě s vyučující. Témata jsou záměrně zadána obecněji, abyste měli dostatečný prostor pro realizaci a vlastní uchopení Vámi zvoleného fenoménu. Vašim úkolem není popsat např. všechny latinskoamerické neopopulisty či všechna latinskoamerická integrační uskupení, nýbrž zvolit nějaký zajímavý aspekt související se zvoleným tématem a ten podrobně analyzovat. Další náležitosti: Rozsah: 2500 - 3000 slov (včetně poznámek pod čarou), pokud esej nebude splňovat zadaný rozsah, bude vrácena k úpravě Zdroje: práce bude čerpat minimálně z 15 odborných zdrojů (např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj) Všechny eseje budou odevzdány ve dvou podobách - v elektronické formě mi esej zašlete na email (pavlina.springerova@uhk.cz) a v tištěné formě. C) Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) Zápočet Podmínky pro udělení zápočtu: 1. Účast na seminářích (povoleny jsou maximálně dvě neomluvené absence). 2. Prezentace na vyučující zadané téma (témata se budou rozdělovat na začátku semestru). 3. Aktivní práce v seminářích - kontrola zadané četby bude probíhat dvojím způsobem – ústně (diskusí) či písemně v rámci semináře (pokud student nebude mít alespoň 50% úspěšnost v minimálně polovině písemných rozborů, zápočet nedostane). 4. Zápočtový test (proběhne v zápočtovém týdnu). Aby student mohl přistoupit k ústní zkoušce, musí z písemného testu získat minimálně 65 %. Zkouška Zkouška bude probíhat ústní formou. Součástí ústní zkoušky bude: 1. Prověření znalostí z přednášek a povinné četby. 2. Prověření znalostí ze seminářů (povinné četby a odprezentovaných témat). 3. Zhodnocení a debata nad odevzdanou esejí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Měšťánková Petra |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | „Politický systém Portugalska“ je jednosemestrální volitelný kurz pro posluchače katedry politologie, který seznámí studenty se zásadními rysy portugalského politického systému, jeho vývojem a událostmi, které ovlivňovaly jeho formování. Hlavní pozornost je upřena na období novodobých portugalských dějin 19. a 20. století, především na éru Salazarovy diktatury, její charakter, postupný rozklad, pád a následný přechod k demokracii. Zvláštní důraz je kladen na konsolidaci demokratických institucí, utváření stranického systému, průběh a výsledky voleb i zahraničně-politickou orientaci Portugalska (vztah k EU, NATO apod.). Není opominut ani význam portugalské koloniální říše a její dekolonizace, která zásadním způsobem spoluurčovala vnitropolitický vývoj v Portugalsku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se zásadními rysy portugalského politického systému, jeho vývojem a událostmi, které ovlivňovaly jeho formování. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a povinných seminářů. Semináře tématicky navazují na přednášku a jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím prezentací a následné diskuse. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Osnova kurzu: 1. Historické kořeny portugalského politického systému – období konstituční monarchie (1822–1910) 2. Období první republiky (1910–1926) a cesta k „Novému státu“ 3. Salazarova diktatura I. – vnitropolitický vývoj ve 30. – 60. letech 20. století 4. Salazarova diktatura II. – krize diktatury a válka v koloniích 5. Komparace Salazarova a Frankova režimu 6. Přechod k demokracii – „Karafiátová revoluce“ a druhá republika 7. Dekolonizace portugalské koloniální říše a její důsledky 8. Konsolidace demokracie 9. Politický systém - ústavní a stranický systém 10. Politický systém - volby a volební systém 11. Zahraniční politika Portugalska 12. Portugalsko a EU |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Linz, Juan J., Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Baltimore a Londýn: The Johns Hopkins University Press, 116–129. Wiarda, Howard J. 2001. Catholic Roots and Democratic Flowers. Westport: Greenwood Publishing Group, 39–79, 125–190. |
Literatura doporučená studentům | Balík, Stanislav a Kubát, Michal. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Bankowicz, Marek. 2002. Demokraté a diktátoři. Praha: Eurolex Bohemia. Binková, Simona. 2004. Portugalsko. Praha: Libri. Barreto, António, Gómez Fortes, Braulio a Magalhães, Pedro. 2003. Portugal: democracia y sistema político. Madrid: Siglo Veintiuno. de Vasconcelos, Álvaro. 1996. „Portugal: Pressing for an Open Europe.“ In: The Actors in Europe’s Foreign Policy. Ed. Christopher, Hill. London: Routledge, 268–287. Gómez, Braulio, Palacios, Diego. 2006. Una historia política de Portugal. La difícil conquista de la democracia. Madrid: Siglo XXI. Gonzáles Hernández, Juan Carlos. 1999. Desarrollo político y consolidación democrática en Portugal. Madrid: CIS. Jiménez, Juan Carlos. 2009. España y Portugal en transición. Los caminos a la democracia en la Península Ibérica. Madrid. Sílex. João, Mário Caetano, Jelínek, Petr, Knitl, Aleš (eds.). 2006. Lusofonní Afrika 1975–2005. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Klíma, Jan. 1995. Portugalská koloniální říše. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Jan. 1996. Dějiny Portugalska. Praha: Lidové noviny. Klíma, Jan. 1998. Dějiny Brazílie. Praha: Lidové noviny. Klíma, Jan. 1999. Studie z dějin Portugalska a portugalského zámoří. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Jan. 2000. Dekolonizace portugalské koloniální říše. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Jan. 2001. Poslední koloniální válka. Praha: Libri. Klíma, Jan. 2005. Salazar – tichý diktátor. Praha: Aleš Skřivan ml. Klíma, Jan. 2007. Dějiny Portugalska. Praha: Lidové noviny. Linz, Juan J. a Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Baltimore a Londýn: The John Hopkins University Press. Lloyd-Jones, Stewart a Pinto, António Costa (eds.). 2003. The Last Empire. Thirty Years of Portuguese Decolonization. Bristol: Intellect Books. Magone, José M. 2000. „Portugal. The Rationale of Democratic Regime Building.“ In: Coalition Governments in Western Europe. Ed. Wolfgang C., Müller. Oxford: Oxford University Press, 529–558. Magone, José M. 2004. The Developing Place of Portugal in the European Union. New Jersey: Transaction Publishers. Marques, A. H. de Oliveira. 1972. History of Portugal. Columbia University Press. Maxwell, Kenneth. 1986. „Regime Overthrow and the Prospects for Democratic Transition in Portugal.“ In: Transitions from Authoritarian Rule: Southern Europe. Eds. Guillermo O'Donnell, Philippe C. Schmitter a Laurence Whitehead. Baltimore a Londýn: The John Hopkins University Press, 109–137. Payne, Stanley G. 1973. A History of Spain and Portugal. University of Wisconsin Press. Polišenský, Josef a Barteček, Ivo. 2002. Dějiny Iberského poloostrova do přelomu 19. a 20. století. Olomouc. Ribeiro de Meneses, Filipe. 2004. Portugal 1914 – 1926. From the First World War to Military Dictatorship. Bristol: Hiplam. Roy, J. a Banner, A. 2001. „Spain and Portugal: Betting on Europe.“ In: The European Union and the Member States: Cooperation, Coordination, and Compromise. Eds. Eleanor E., Zeff a Ellen B., Pirro. Boulder: Lynne Rienner, 235–263. Royo, Sebastián, Manuel, Paul Ch. (eds.). 2003. Spain and Portugal in the European Union. The First Fifteen Years. London: Frank Cass. Sapelli, Giulio. 1995. Southern Europe since 1945: tradition and modernity in Portugal, Spain, Italy, Greece and Turkey. London: Longman. Shugart, Matthew S. a Carey, John M. 1992. Presidents and Assemblies : Constitutional Design and Electoral Dynamics. Cambridge: Cambridge University Press. van Biezen, Ingrid. 2003. Political Parties in New Democracies. Hampshire: Palgrave Macmillan. Wiarda, Howard J. 2001. Catholic Roots and Democratic Flowers. Westport: Greenwood Publishing Group. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen na základě splnění těchto požadavků: prezentace, aktivní účast na seminářích Zkouška proběhne formou písemného testu na konci semestru. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Just Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Španělský politický systém je jednosemestrální volitelný kurs pro posluchače katedry politologie. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (45 min) a seminářů (45 min), které jsou povinné. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů. Měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. Témata prezentací mohou být v průběhu semestru doplněna. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s vývojem a hlavními charakteristikami španělského politického systému od války za nezávislost až po současnost. Pozornost bude věnována zejména vývoji ve 20. století – druhé republice, etapě vlády Francisca Franca, období španělské tranzice a etapě demokratického vývoje politického systému. Opomenut však nezůstane ani vývoj v 19. století (boj za implantaci liberalismu, revoluce a restaurace), který vytvořil základní předpoklady pro dějinný tok století následujícího. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. TÝDEN (PŘEDNÁŠKA - P): ÚVOD (SEMINÁŘ - S): Seznámení se sylabem a základní literaturou, rozdělení prezentací 2. TÝDEN (P): KRIZE STARÉHO REŽIMU, VÁLKA ZA NEZÁVISLOST (S): Konstituce 1812 (DOPORUČENÁ ČETBA - DČ): UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 384–399. POLIŠENSKÝ, Josef – BARTEČEK, Ivo: Dějiny Iberského poloostrova do přelomu 19. a 20. století. Olomouc 2002, s. 110–125. 3. TÝDEN (P): BOJ ZA IMPLANTACI LIBERALISMU (REGENTSTVÍ, OBČANSKÁ VÁLKA A VLÁDA ISABELY II.). REVOLUCE A RESTAURACE (1868 – 1898) (S): Konstituční proměny (Královský status 1834 – 36, Konstituce 1837, Konstituce 1845) (DČ): UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 400–415, 443–470. POLIŠENSKÝ, Josef – BARTEČEK, Ivo: Dějiny Iberského poloostrova do přelomu 19. a 20. století. Olomouc 2002, s. 134–151. 4. TÝDEN (P): CÁNOVASŮV SYSTÉM, DOBA ALFONSE XIII. A DIKTATURA PRIMO DE RIVERY (S): Dělnické hnutí, Marocká otázka (DČ): UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 470–538, 553–566, 569–640. BAĎURA, Bohumil: Španělsko-americká válka 1898. Praha 1989. 5. TÝDEN (P): DRUHÁ REPUBLIKA (S): Španělská pravice (Falanga, JONS a CEDA) vs. levice (Lidová fronta) (DČ): UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 682–698. 6. TÝDEN (P): OBČANSKÁ VÁLKA, IDEOVÉ KOŘENY FRANKISMU (S): Francisco Franco – formování osobnosti, názorů a politických postojů (do r. 1936) (DČ): CHALUPA, Jiří: Zápisky o válce občanské (studie o vybraných aspektech Španělské občanské války 1936-1939). Praha 2002. UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 699–716. 7. TÝDEN (P): OBDOBÍ VLÁDY FRANCISCA FRANCA (1939 – 1975) I. (S): Opus dei, Baskický separatismus a ETA (DČ): CHALUPA, Jiří: Jak umírá diktatura (pád Francova režimu ve Španělsku). Olomouc 1997. UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 717–756. PRESTON, Paul. Franco. Krvavý diktátor nebo spasitel Španělska? Praha 2001. Grover, Rich: “Franco Spain: A Reappraisal.“ http://www.jstor.org (20. 12. 2003) CHALUPA, Jiří: Kapitoly z dějin baskického nacionalismu. Historický obzor, 10, 1999, č. 3/4, s. 63–70. CZERNÝ, Jan: Baskové – historický pohled na současný problém. Mezinárodní politika, 21, 1997, č. 11, s. 23–25. 8. TÝDEN (P): OBDOBÍ VLÁDY FRANCISCA FRANCA (1939 – 1975) II. (S): Konec španělského kolonialismu (Západní Sahara, Rovníková Guinea, otázka Ceuty a Melilly, zvláštnosti Gibraltaru) (PČ): CHALUPA, Jiří. Jak umírá diktatura. Olomouc 1997. (DČ): BÁRBULO, Tomás: “La Historia Prohibida del Sáhara Español.“ Barcelona, 2002. RUIZ MIGUEL, Carlos: “El Largo Camino Jurídico y Político hacia el “Plan Baker II”: Estación de Término.“ Real Instituto Elcano de Estudios Internacionales y Estratégicos, http://www.realinstitutoelcano.org/documentos/74.asp (13. 10. 2004) WILLIAMS, Ian – ZUNES, Stephen: “Self Determination Struggle in the Western Sahara Continues to Challenge the UN.“ Silver City, NM & Washington DC: Foreign Policy in Focus, September 2003, http://www.fpif.org/papers/sahara2003.html (1.6. 2004) ZOUBIR, Yahia H. – BEABDALLAH-GAMBIER, Karima: “Western Saharan Deadlock.“ Middle East Report Online, Summer 2003, http://www.merip.org/mer/mer227/227_zoubir.html (3. 7. 2004) 9. TÝDEN VÝUKA SE NEKONÁ – STÁTNÍ SVÁTEK 10. TÝDEN (P): TRANZICE - OD AUTORITÁŘSTVÍ K DEMOKRACII (S): První svobodné volby 1977, volby 1979 a 1982 – aktéři, komparace výsledků (PČ): CHALUPA, Jiří. Jak umírá diktatura. Olomouc 1997, 220 s. (DČ): KUNC, Jiří. Stranické systémy v rekonstrukci. Belgie, Itálie, Španělsko, Československo a Česká republika. Praha 2000, 262 s. CHALUPA, Jiří: Jak se dělá demokracie. Historický obzor, 9, 1998, č. 1/2, s. 17–22. UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 757–772. 11. TÝDEN (P): DEMOKRATICKÝ POLITICKÝ SYSTÉM – VLÁDA PSOE A PP (I.) (S): Gonzálesovo vs. Aznarovo vs. Zapaterovo Španělsko (komparace priorit vnitřní a zahraniční politiky) (DČ): BARBÉ, Esther: “Spain and CFSP: The Emergence of a ‘Major Player’?“ Mediterranean Politics, Summer 2000, Vol. 5, Issue 2, s. 44–63. UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995, s. 773–777. BARBÉ, Esther: “De la ingenuidad al pragmatismo: 10 años de participación española en la maquinaria diplomática europea.” http://www.cidob.org/Castellano/Publicaciones/Afers/barbe2.html (17.2. 2003) 12. TÝDEN (P): VLÁDA PSOE A PP (II.) , EXEKUTIVNÍ A LEGISLATIVNÍ MOC VE ŠPANĚLSKU (S): „Comunidades autónomas“ – Španělsko unitárním či federativním státem? Autonomní stranické subsystémy. (Č): ČEPOVÁ Andrea: Španělsko: stát autonomií. Politologická revue, 8, 2002, č. 2, s. 59-74. 13. TÝDEN ZÁPOČTOVÝ TÝDEN – TEST |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinnou četbou pro všechny studenty je: 1. CHALUPA Jiří: Jak umírá diktatura (pád Frankova režimu ve Španělsku). Olomouc 1997. 2. KUNC Jiří: Stranické systémy v re/konstrukci. Praha 2000, s. 127–163. |
Literatura doporučená studentům | UBIETO, Antonio Arteta a kol.: Dějiny Španělska. Praha 1995. PRESTON, Paul. Franco. Krvavý diktátor nebo spasitel Španělska? Praha 2001. Grover, Rich: “Franco Spain: A Reappraisal.“ http://www.jstor.org (20. 12. 2003) CHALUPA, Jiří: Kapitoly z dějin baskického nacionalismu. Historický obzor, 10, 1999, č. 3/4, s. 63–70. CZERNÝ, Jan: Baskové – historický pohled na současný problém. Mezinárodní politika, 21, 1997, č. 11, s. 23–25. CHALUPA, Jiří: Zápisky o válce občanské (studie o vybraných aspektech Španělské občanské války 1936-1939). Praha 2002. POLIŠENSKÝ, Josef – BARTEČEK, Ivo: Dějiny Iberského poloostrova do přelomu 19. a 20. století. Olomouc 2002. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a test: Účast na seminářích, zápočtový test (minimálně 70 %), prezentace (resp. výpisky) dle výše uvedených pravidel a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Výsledná známka bude udělena na základě písemného testu. Součástí testu bude také znalost povinné četby. Hodnocení testu – výborně (nad 90 %), velmi dobře (nad 80 %), dobře (nad 75 %). Posluchač, jenž uspěje na 70 – 75 % bude muset absolvovat ústní konzultaci. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz má posluchačům poskytnout základní orientaci v oblasti teorie politických stran a stranických systémů. Zaměří se nejprve na témata zkoumající politickou stranu jako individuální instituci, její vnitřní organizaci a procesy. Následuje okruh přednášek vysvětlujících utváření politických stran v Evropě, který poslouží jako východisko pro závěrečné představení nejfrekventovanějších typologií stranických systémů a možností jejich analýzy. Kurz je zaměřen na teorii politických stran a stranických systémů. Případové studie jednotlivých zemí jsou součástí výuky v dalších předmětech, především v kurzech dr. Dočekalové Politické systémy USA a západoveropských zemí a Politické systémy východoevropských zemí. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Jedna 45 minutová přednáška a jeden seminář týdně. Podklady k přednáškám a seminářům budou publikovány v aplikaci WebCT. Vyučující negarantuje zpracování podkladů ke všem přednáškám! Semináře jsou koncipovány tak, aby podpořily diskusi studentů nad zadanými tématy. Před každým seminářem bude formou online testu ve WebCT prověřena znalost zadané seminární četby. Na začátku semináře určený(-í) student(-i) přednese(-ou) kritické zhodnocená četby, formuluje(-í) diskusní otázky vyplývající z četby a povede(-ou) seminární diskusi. Rozpis prezentací naleznete zde. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu . Týden 1 Př.: Úvodní setkání, seznámení s organizací kurzu. Sem.: Nekoná se . Týden 2 Př.: Co jsou politické strany a jaké plní funkce Studijní literatura Základní * LaPalombara, Joseph a Weiner, Myron. 1990. „The Origin of Political Parties.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 25-30. *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 14-75. Doplňující # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 17-48. *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 13-35. Sem.: Nekoná se . Týden 3 Př.: Organizace politických stran I: modely a vývojové proměny Studijní literatura Základní * Katz, Richard S. a Mair, Peter. 1995. "Changing Models of Party Organization and Party Democracy. The Emergence of the Cartel Party." Party Politics 1, č. 1, 5-28. * Duverger, Maurice. 1990. „Caucus and Branch, Cadre Parties and Mass Parties“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 37-45. * Neumann, Sigmund. 1990. „The Party of Democratic Integration“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 46-49. * Kirchheimer, Otto. 1990. „The Catch-All Party“. In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 50-60. Doplňující *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 35-64. Sem.: Co nám o stranách říká způsob, jakým vybírají kandidáty? Seminární četba *# Linek, Lukáš a Outlý, Jan. 2005. „Výběr kandidátů do Evropského parlamentu v hlavních českých politických stranách.“ Politologický časopis 12, č. 1, 3-26. . Týden 4 Př.: Organizace politických stran II: současné teorie Studijní literatura Základní * Panebianco, Angelo. 1988. Political Parties: Organization and Power. Cambridge: Cambridge University Press, 262-274. * Koole, Ruud. 1994. „The Vulnerability of the Modern Cadre Party in the Netherlands.“ In: How Parties Organize. Eds. Richard S. Katz a Peter Mair. London: SAGE, 278-303. Doplňující * Outlý, Jan. 2005. Financování politických stran ve vybraných stranických a volebních systémech. Olomouc: Univerzita Palackého. Disertační práce, 24-42. Sem.: Potřebují ještě politické strany členy? Seminární četba * Dalton, Russell J. 2000. „The Decline of Party Identifications.“ In: Parties without Partisans. Political Change in Advanced Industrial Democracies. Eds. Russell J. Dalton a Martin P. Wattenberg. Oxford: Oxford University Press, 19-36. * Mair, Peter a Biezen, Ingrid van. 2001. „Party Membership in Twenty European Democracies, 1980-2000.“ Party Politics 7, č. 1, 5-21. (Tento článek není nezbytné číst, studenti jej mohou využít jako zdroj relativně aktuálních údajů o vývoji členské základny evropských stran.) . Týden 5 Př.: Konfliktní linie v západní Evropě Studijní literatura Základní * Lipset, Seymour M. a Rokkan, Stein. 1990. „Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 91-138. Doplňující *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 263-274. # Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 11-41. *# Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65-137. Sem.: Jsou politické strany institucemi veřejného zájmu? Seminární četba * Biezen, Ingrid van. 2004. „Political Parties as Public Utilities.“ Party Politics 10, č. 6, 701-722. . Týden 6 Služební cesta – výuka se nekoná . Týden 7 Př.: Proměny konfliktních linií v Evropských zemích a konfliktní linie transformace Studijní literatura Základní *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 275-306. Doplňující # Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 41-54. Sem.: Proč politické strany přetrvávají, změnily-li se podmínky, za nichž vznikly? Seminární četba * Pizzorno, Alessandro. 1990. „Parties in Pluralism.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 61-72. * Flanagan, Scott C. a Dalton, Russell J. 1990. „Models of Change.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 232-246. . Týden 8 Služební cesta – výuka se nekoná . Týden 9 Studijní týden . Týden 10 Př.: Stranické rodiny Studijní literatura *# Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill, 230-262. Sem.: Existují kartelové strany? Seminární četba * Detterbeck, Klaus. 2005. „Cartel Parties in Western Europe?“ Party Politics 11, č. 2, 173-191. *# Linek, Lukáš. 2002. „Co ne/dělat s teorií kartelové strany?“ Politologická revue 8, č. 2, 117-133. . Týden 11 Př.: Co jsou stranické systémy. Typologie nesoutěživých systémů Studijní literatura # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 123-134 a 219-243. Sem.: Představují strany zelených, nové levice či extrémně pravicové strany nebezpečí pro etablované strany? Seminární četba * Inglehart, Ronald. 1990. „The Nature of Value Change.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 247-252. * Inglehart, Ronald. 1990. „From Class-Based to Value-Based Politics.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 266-282. . Týden 12 Př.: Typologie soutěživých systémů I Studijní literatura Základní *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 139-230. Doplňující * Blondel, Jean. 1990. „Types of Party System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 302-310. * Duverger, Maurice. 1990. „The Two-Party System and the Multiparty System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 285-295. # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 135-218, nebo (kratší verze doplňující četby Sartoriho pro tento a 13. týden): * Sartori, Giovanni. 1990. „A typology of Party Systems.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 316-349. Sem.: Jaký vliv na charakter stran má evropská integrace? Seminární četba * Landrech, Robert. 2002. „Europeanization and European Parties. Towards a Framework for Analysis.“ Party Politics 8, č. 4, 389-403. . Týden 13 Př.: Typologie soutěživých systémů II Studijní literatura Základní (stejná jako v předchozím týdnu) *# Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, 139-230. Doplňující (stejná jako v předchozím týdnu) * Blondel, Jean. 1990. „Types of Party System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 302-310. * Duverger, Maurice. 1990. „The Two-Party System and the Multiparty System.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 285-295. # Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK, 135-218, nebo (kratší verze doplňující četby Sartoriho pro tento a 12. týden): * Sartori, Giovanni. 1990. „A typology of Party Systems.“ In: The West European Party System. Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 316-349. Sem.: Jaké typy stran a stranických systémů se uplatnily v České republice? Seminární četba # Pšeja, Pavel. 2005. Stranický systém České republiky. Politické strany a jejich vývoj 1989-1998. Brno: CDK, 135-151. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Viz výše u jednotlivých témat přednášek. |
Literatura doporučená studentům | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Testy budou ve WebCT zpřístupněny vždy v pondělí v 16:30 hodin (koná-li se daný týden seminář). V 16:30 je nutné obnovit stránku, aby se zobrazilo tlačítko BEGIN ASSESSMENT. Těm, kteří si s prostředím aplikace příliš nerozumí, doporučuji vyzkoušet si zkušební "cipískovský" test, který je přístupný po ceůý semestr. Otázky se jednotlivým studentům zobrazují v náhodném pořadí. Každou otázku je nutné uložit tlačítkem SAVE! To, že jste otázku řádně zodpověděli a odpověď uložili, poznáte podle toho, že se v pravé části obrazovky zobrazí u čísla otázky zelená fajfka. K zodpověděným otázkám již není možné se vrátit a odpověď opravit! Po zodpovězení poslední otázky klikněte na tlačítko FINISH. Požadavky na ukončení Zápočet bude udělen studentovi, který nebude více než dvakrát absentovat na semináři, bude se aktivně podílet na seminární diskusi a uspěje alespoň v 6 seminárních testech. Kurz bude ukončen formou písemného testu z témat přednášek. Způsob hodnocení 30 % známky bude tvořeno výsledky seminárních testů, 20 % hodnocením seminární aktivity a 50 % závěrečným testem. Hodnocení seminárních testů i závěrečného testu: 100 až 90 % ... výborně až 80 % ... velmi dobře až 70 % ... dobře Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Kurz Politické systémy zemí střední a východní Evropy je jednosemestrálním kurzem. Jeho cílem je přiblížit studentům fungování politických soustav v zemích střední a východní Evropy. U posluchačů je žádoucí znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických a volebních systémů či teorie tranzice, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní státy v postkomunistickém regionu. Kurz vychází z komparativní politologie. Přednášky jsou koncipované jako případové studie, které pokrývají politické systémy jednotlivých států daného regionu. Semináře jsou jednak založeny na komparativním přístupu a zaměřují se na vybraná témata z politických systémů těchto zemí (např. tranzice, konsolidace, typy režimů, exekutiva, legislativa atd.). Kromě toho semináře poskytují prostor pro hlubší analýzu dílčích otázek z politických systémů daných zemí, zejména se zaměřením na aktuální situaci, čímž bezprostředně navazují na témata přednášek. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o politice v středo- a východoevropských zemích. Měli by porozumět problematice tranzice a konsolidace politických systémů těchto zemí. Měli by porozumět funkcím jednotlivých institucí zákonodárné, výkonné a částečně soudní moci daných zemí, způsobu jejich ustavování, stejně jako ústavním procesům či vzájemným interakcím jednotlivých orgánů. Měli by rovněž porozumět vývoji stranických systémů a politických stran v těchto zemích. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a aktuální politickou situaci v daných státech. Nezbytnou součástí kurzu je srovnávání politických procesů a politických institucí napříč zeměmi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata přednášek: Uvedení kurzu: témata a země pokryté kurzem, představení relevantních konceptů. (1 týden) Politický a stranický systém Ruska. (1 týden) Politický a stranický systém Ukrajiny. Politický a stranický systém Moldavska (vč. problematiky Podněsterské moldavské republiky). (1 týden) Politický a stranický systém Běloruska. (1 týden) Politické a stranické systémy Litvy, Lotyšska a Estonska. (2 týdny) Politický a stranický systém Bulharska. Politický a stranický systém Rumunska. (1 týden) Politické a stranické systémy zemí bývalé Jugoslávie (tj. Slovinska, Chorvatska, Srbska, Makedonie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Kosova). Politický a stranický systém Albánie. (2 týdny) Politický a stranický systém Polska. (1 týden) Politický a stranický systém Maďarska. (1 týden) Politický a stranický systém Slovenska. (1 týden) Závěrečné shrnutí. (1 týden) Základní témata seminářů: Povaha nedemokratických komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy do roku 1989. Tranzice v zemích střední a východní Evropy. Konsolidace politických systémů zemí střední a východní Evropy. Typy režimů, hybridní režimy. Kvalita demokracie v postkomunistických zemích. Legislativa v zemích střední a východní Evropy. Exekutiva v zemích střední a východní Evropy. Volby a volební systémy v zemích střední a východní Evropy, kvalita voleb. Stranické rodiny v zemích střední a východní Evropy. Politické strany a stranické systémy v zemích střední a východní Evropy. Nástupnické komunistické strany. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav a kol. 2008. Komparace politických systémů III. Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha: VŠE - Oeconomica. Hlaváček, Petr a Holzer, Jan. 2005. „Lukašenkovo Bělorusko. Případová studie nedemokratického režimu“. Středoevropské politické studie 7, č. 4. Literatura stanovená pro jednotlivé semináře - specifikována vždy na začátku semestru. |
Literatura doporučená studentům | Bunce, Valerie, Wolchik, Sharon L. 2011. Defeating authoritarian leaders in postcommunist countries. New York: Cambridge University Press. Cabada, Ladislav, Dvořáková, Vladimíra a kol. 2004. Komparace politických systémů III. 2. přepracované vydání. Praha: VŠE. Cabada, Ladislav. 2005. Politický systém Slovinska. Praha: SLON. Dančák, Břetislav, Pospíšil, Ivo a Rakovský, Adam. 1999. Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Herbut, Ryszard a kol. 2003. Středoevropské systémy politických stran, Brno: Masarykova univerzita. Fiala, Petr, Holzer, Jan, Strmiska, Maxmilián a kol. 2002. Politické strany ve střední a východní Evropě. Ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Grzymała-Busse, Anna Maria. 2007. Rebuilding Leviathan: party competition and state exploitation in post-communist democracies. Cambridge: Cambridge University Press. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír, eds. 2001. Rudí a růžoví. Transformace komunistických stran. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan, Balík, Stanislav. 2007. Postkomunistické nedemokratické režimy. Studie k proměnám politické teorie v posttranzitivním čase. Brno: CDK. Holzer, Jan, ed. 2000. Komunistické strany v postsovětských stranicko-politických soustavách. Brno: Masarykova univerzita. Holzer, Jan. 2001. Politický systém Ruské federace. Brno: CDK. Holzer, Jan. 2004. Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno: CDK. Kavaliauskas, Tomas. 2012. Transformations in Central Europe between 1989 and 2012 : geopolitical, cultural, and socioeconomic shifts. Lanham : Lexington Books. Kubát, Michal et al. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, Michal. 2003. Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě. Praha: Dokořán. Kubát, Michal. 2005. Demokracie v Polsku. Politický systém Polské republiky (1989-2005). Praha: SLON. McFaul, Michael, Stoner-Weiss, Kathryn, eds. 2010. After the collapse of communism: comparative lessons of transitions. New York: Cambridge University Press. Rose, Richard, Mishler, William a Munro Neil. 2011. Popular support for an undemocratic regime: the changing views of Russians. Cambridge: Cambridge University Press. Szomolányi, Soňa, ed. 2005. Spoločnosť a politika na Slovensku. Cesty k stabilite 1989 - 2004. Bratislava: Univerzita Komenského. Šmíd, Tomáš, Vaďura, Vladimír. 2007. Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Brno: CDK. Tavits, Margit. 2013. Post-communist democracies and party organization. New York : Cambridge University Press. Taylor, Brian D. 2011. State building in Putin's Russia: policing and coercion after communism. New York: Cambridge University Press. White, Stephen; Pravda, Alex; Gitelman Zvi, eds. 2001. Developments in Russian Politics 5. Durham: Duke University Press. White, Stehpen, Batt, Judy, Lewis Paul. G. 2007. Developments in Central and East European Politics 4, Durham: Duke University Press White, Stephen. 2011. Understanding Russian politics. Cambridge: Cambridge University Press. Wolchik, Sharon, L. and Curry Jane, eds. 2011. Central and east European Politics: from communism to democracy. 2nd edition. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. Relevantní články z odborných periodik - např.: East European Politics and Societies Journal of Democracy Problems of Post-Communism Středoevropské politické studie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Obecně je udělení zápočtu podmíněno aktivní účastí na seminárních diskuzích, schopností interpretace zadané četby a plněním dalších úkolů. Přesné podmínky pro udělení zápočtu jsou na daný akademický rok vždy specifikovány v sylabu na webu Katedry politologie. Zkouška je ústní a je hodnocena na škále výborně - velmi dobře - dobře - nevyhověl/a. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Dočekalová Pavla | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Cílem kurzu Politické systémy USA a západoevropských zemí je přiblížit studentům fungování demokratických politických systémů v zemích západní Evropy a v USA a zaměřit se na hlavní témata, která jsou se západoevropskou politikou, potažmo americkou politikou spojena. Kurz vychází z komparativní politologie. Přednášky jsou koncipované jako případové studie, které pokrývají politické systémy vybraných států (USA, VB, Francie, Irsko, SRN, Rakousko, Švýcarsko - ostatní státy jsou předmětem dalšího semestru, tj. kurzu PSUZE2). Semináře se zaměřují na srovnávání hlavních rysů politických systémů západeovropských států a USA, přičemž pozornost je v tomto semestru upřena zejména na institucionální aspekty politických systémů. U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní státy v západní, severní a jižní Evropě a na USA. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o tom, jak fungují politické systémy v USA a části západoevropských zemí a jaké se tam etablovaly politické strany a stranické systémy. Měli by porozumět dělbě moci a vzájemným vztahům mezi institucemi zákonodárné (parlamenty) a výkonné moci (hlavy států, kabinety), měli by porozumět tématům vertikální dělby moci, ústavním rámcům a kontrole ústavnosti. Měli by být schopni instituce srovnávat napříč zeměmi a klasifikovat je. Měli by znát hlavní aktéry západoevropské/americké politiky. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a dění v západoevropských státech a USA. |
||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata přednášek: 1. Uvedení kurzu: komparace západoevropských systémů a USA – témata a země pokryté kurzem, klíčové koncepty a modely komparativní politologie. (1 týden) 2. Politický a stranický systém USA: model prezidentského systému. (2 týdny) 3. Politický a stranický systém Velké Británie: westminsterský model demokracie. (2 týdny) 4. Politický a stranický systém Irska. (1 týden) 5. Politický a stranický systém Francie: systém 5. republiky. (2 týdny) 6. Politický a stranický systém SRN: racionalizovaný parlamentarismus. (2 týdny) 7. Politický a stranický systém Švýcarska: demokracie sui generis. (1 týden) 8. Politický a stranický systém Rakouska: klasický republikánský parlamentarismus. (1 týden) Témata seminářů + základní literatura k seminářům (seminární četba je specifikována každý akademický rok na webu Katedry politologie): • Týden 1: Seznámení s požadavky na ukončení kurzu, se seminárními tématy. • Týden 2: Exekutiva v USA a západoevropských zemích: prezidenti, premiéři a kabinety. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 24–55. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal, 117–131. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University Press, 79–129. • Týden 3: Evropské monarchie v 21. století. Jessurun d´Oliveira, Hans Ulrich. 2012. " The State of the European Union´s Monarchies. The EU and its Monarchies: Influences and Frictions“. European Constitutional Law Review 8, 63– 81. Roobol, Wim. 2011. "The State of the European Union´s Monarchies. Twilight of the European Monarchy." European Constitutional Law Review 7, 272–286. • Týden 4: Legislativa v USA a západoevropských zemích: parlamenty a jejich struktura. Druhé komory parlamentů. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 57–82. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal, 133–148. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia, 49–66, 117–137. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University Press, 187–203. • Týden 5: Ústavy, soudci a kontrola ústavnosti v USA a západoevropských zemích. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 86–111. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal, 149–160. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University Press, 204–225. • Týden 6: Přímá demokracie v západní Evropě: iniciativy a referenda. LeDuc, Lawrence, Niemi, Richard G., Norris, Pipa, eds. 2002. Comparing Democracies 2: New Chalanges in the Study of Elections and Voting. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications, 70–88. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 371–377. Setälä, Maija. 1999. „Referendums in Western Europe – A Wave of Direct Democracy?“ Scandinavian Political Studies 22, č. 4, 327–340. • Týden 7: Úrovně vládnutí (federalismus, regionalismus, devoluce). Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 164–185. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal, 217–235. Erk, Jan, Koning, Edward. 2010. "New Structuralism and Institutional Change: Federalism Between Centralization and Decentralization." Comparative Political Studies 43, č. 3, 353–378. Fitjar, Rune Dahl. 2010. The Rise of Regionalism. Causes of Regional Mobilization in Western Europe. Oxon and New York: Routledge. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University Press, 174–186. • Týden 8: Lokální politika v západoevropských zemích. John, Peter. 2001. Local Governance in Western Europe. London: Sage Publications. Jüptner, Petr, Polinec, Martin, Švec, Kamil, eds. 2007. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK, 235–249. Vetter, Angelika, Kersting, Norbert, eds. 2003. Reforming Local Government in Europe. Opladen: Leske + Budrich, 11–28, 333–349. • Týden 9: Mimoparlamentní politika – zprostředkování hospodářských a sociálních zájmů v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 441–463. Hyman, Richard, Gumbrell-McCormick, Rebecca. 2010. "Trade Unions, Politics and Parties: Is a New Configuration Possible?" Transfer 16, č. 3, 315–331. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. 2. vydání. New Haven and London: Yale University Press, 158–173. • Týden 10–12 vybraná témata západoevropských politických systémů/USA – specifikováno pro každý semestr. Např.: o západoevropské státy blahobytu v 21. století; o politické skandály a korupce v USA/západní Evropě; o antisystémová politika – ohrožení demokratických systémů?; o sociální hnutí v USA a západní Evropě; o analýzy aktuálních voleb ve vybraných státech. Skupinové projekty – literatura na základě výběru studentů. • Týden 13: zápočtový test. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2008. Základní modely demokratických systémů: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2006. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill. Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír a Šedo, Jakub. 2011. Politické systémy. Brno: Barrister a Principal. Říchová, Blanka a kol. 2009. Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů. . Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. (Relevantní kapitoly) |
||
Literatura doporučená studentům | Altman, David. 2011. Direct Democracy Worldwide. New York: Cambridge University Press. Burnham, Peter, Lutz Karin Gilland, Grant, Wyn, Layton-Henry Zig. 2008. Research Methods in Politics. 2nd Edition. Basingstoke a New York: Palgrave Macmillan. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Dvořáková, Vladimíra. 2002. Spojené státy americké. Společnost a politika. Praha: Libri. Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd. Opladen: Leske + Budrich. Fitjar, Rune Dahl. 2010. The Rise of Regionalism. Causes of Regional Mobilization in Western Europe. Oxon and New York: Routledge. Grossman, Emiliano, Sauger, Sauger Nicolas, eds. 2010. France´s Political Institution at 50. London: Routledge. Hague, Rod, Harrop, Martin. 2004. Comparative Government and Politics. An Introduction. 6th edition. Basingstoke a New York: Palgrave Macmillan. Cheibub, José Antonio. 2007. Presidentialism, Parliamentarism, and Democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Janda, Kenneth, 1998. Výzva demokracie : systém vlády v USA. Praha : Sociologické nakladatelství. Jüptner, Petr, Polinec, Martin, Švec, Kamil, eds. 2007. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. John, Peter. 2001. Local Governance in Western Europe. London: Sage Publications. Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65–137. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Landman, Todd. 2004. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. 2. vydání. London a New York: Routledge. LeDuc, Lawrence, Niemi, Richard G., Norris, Pipa, eds. 2002. Comparing Democracies 2: New Chalanges in the Study of Elections and Voting. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications. Lijphart, Arend. 2012. Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven and London: Yale University Press. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde. Perottino, Michel. 2005. Francouzský politický systém. Praha: SLON Rovná, Lenka A. 2004. Kdo vládne Británii? Praha: Sociologické nakladatelství. Růžička, Jan, Kozák, Kryštof. 2008. Úpadek amerického federalismu? : posilování federální vlády na prahu 21. století. Praha: Karolinum. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Strom, Kaare, Müller, Wolfgang, C. 2003. Coalition governments in Western Europe. Oxford : Oxford University Press Šlosarčík, Ivo. 2007. Politický systém Irska. Praha: SLON. Vetter, Angelika, Kersting, Norbert, eds. 2003. Reforming Local Government in Europe. Opladen: Leske + Budrich. Odborné články ze zahraničních i českých periodik zabývající se tématy, která tento kurz pokrývá. |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem. Přesné podmínky pro udělení zápočtu jsou na daný akademický rok specifikovány v sylabu na webu Katedry politologie. Obecně je udělení zápočtu podmíněno aktivní účastí na seminárních diskuzích, znalostí zadané četby, plněním dalších úkolů (např. skupinové projekty) a absolvováním zápočtového testu. Četba zadaná na jednotlivé semináře je specifikována každý akademický rok na webu Katedry politologie. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Dočekalová Pavla | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
Forma zkoušky | u - ústní | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
Prerekvizity |
|
||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
Anotace předmětu | Tento sylabus byl inovován prostřednictvím projektu MOFFINO (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0106) Kurz PSUZE 2 bezprostředně navazuje na prerekvizitní předmět PSUZE1, který probíhá v zimním semestru. Cílem tohoto předmětu je přiblížit studentům fungování demokratických politických systémů v zemích západní Evropy a zaměřit se na hlavní témata, která jsou se západoevropskou politikou spojena. Kurz vychází z komparativní politologie. Přednášky jsou koncipované jako případové studie, které pokrývají politické systémy vybraných států, konkrétně těch zemí, které nebyly součástí předchozího semestru. Jedná se o státy jižní Evropy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko), o země Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), o severské státy (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Island) a o další evropské státy (Malta, Kypr, mikrostáty). Semináře se zaměřují na srovnávání vybraných aspektů politických systémů západeovropských států, přičemž pozornost je v tomto semestru zaměřena na jedny z hlavních politických aktérů, tj. politické strany. Semináře tedy budou provádět analýzy jednotlivých stranických rodin a jejich hlavních reprezentantů v západní Evropě. |
||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat, jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy jsou aplikovány na konkrétní (výše uvedené) státy v západní, severní a jižní Evropě. Studenti by absolvováním předmětu měli získat znalosti o tom, jak fungují politické systémy v části západoevropských zemí a jaké se tam etablovaly politické strany a stranické systémy. Měli by porozumět dělbě moci a vzájemným vztahům mezi institucemi zákonodárné (parlamenty) a výkonné moci (hlavy států, kabinety), měli by porozumět tématům vertikální dělby moci, ústavním rámcům a kontrole ústavnosti. Měli by znát specifika politického systému v ministátech. Měli by být schopni instituce i politické strany srovnávat napříč zeměmi a klasifikovat je. Měli by znát hlavní aktéry západoevropské politiky. Měli by být schopni interpretovat současné trendy politického vývoje a dění v západoevropských státech. |
||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata přednášek: 1. Uvedení kurzu: témata a země pokryté předmětem, základní zdroje ke studiu příslušných politických systémů. (1 týden) 2. Politický a stranický systém Itálie. (1 týden) 3. Politický a stranický systém Španělska. (1 týden) 4. Politické a stranické systémy Portugalska a Řecka. (1 týden) 5. Politické a stranické systémy zemí Beneluxu. (2 týdny) 6. Politické a stranické systémy severských zemí. (3 týdny) 7. Politické a stranické systémy ostatních západoevropských států (Kypr, Malta, Andorra, San Marino, Monako, Lichtenštejnsko, Vatikán). (2 týdny) 8. Závěrečné komparativní shrnutí politických systémů západoevropských zemí. (1 týden) Témata seminářů + základní literatura k seminářům (rozdělení do týdnů a seminární četba je specifikována každý akademický rok na webu Katedry politologie): 1. Teorie stranických rodin. Mair, Peter a Mudde, Cas. 1998. „The Party Family and its Study.“ Annual Review Political Science 1, 211–229. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 11–23. 2. Stranická rodina sociálnědemokratických stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 231–234. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 59–81. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 27–33. (Knihovna UHK) Block, Fred. 2011. "Reinventing Social Democracy for the 21st Century". Journal of Australian Political Economy 67, 5-21. 3. Komunistické strany v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 234–237. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 99–111. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 55–63. Benedetto, Giacomo a Quaglia, Lucia. 2007. "The Comparative Politics of Communist Euroscepticism in France, Italy and Spain." Party Politics 13, č. 4, 478–499. Luke, March. 2011. Radical left parties in Europe. London: Routledge. 4. Zelené strany v západní Evropě a nová levice. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 237–241. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 130–136. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 83–89. Belchior, Ana Maria. 2010. "Are Green Political Parties More Post-Materialist than other Parties?" European Societies 12, č. 4, 467–492. 5. Stranická rodina křesťanskodemokratických stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 241–246. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 81–99. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 155–162. Duncan, Fraser. 2006. "A Decade of Christian Democratic Decline: The Dilemmas of the CDU, ÖVP and CDA in the 1990s." Government & Opposition 41, č. 4, 469–490. Kaiser, Wolfram. 2011.Christian democracy and the origins of European Union. Cambridge: Cambridge University Press. 6. Stranická rodina konzervativních stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 245–247. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 44–59. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 183–187. ¨ 7. Stranická rodina liberálních stran v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 247–250. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 31–46. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 125–133. Richardson, Charles. 2007. "The Future of European Liberalism". Policy 23, č. 1, 37–39. 8. Agrární strany/strany středu v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 247–251. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 112–115. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 105–111. Arter, David. 1999. "From Class Party to Catchall Party?: The Adaptation of the of the Finnish Agrarian-Centre Party." Scandinavian Political Studies 22, č. 2, 157–180. 9. Stranická rodina krajní pravice v západní Evropě. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill, 252–256. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 125–130. Ennser, Laurenz. 2012. "The homogeneity of West European party families: The radical right in comparative perspective." Party Politics 18, č. 2, 151–171. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 209–216. Mudde, Cas. 2011. "Who is Afraid of the European Radical Right?" Dissent 58, č. 4, 7–11. 10. Regionální, etnické a etnicko-regionální strany v západní Evropě. Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press, 115–125. Springerová, Pavlína. 2010. Analýza vývoje a činnosti moravistických politických subjektů v letech 1989-2005. Brno: CDK, 16–29. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing, 235–237. Fitjar, Rune Dahl. 2010. The rise of regionalism: causes of regional mobilisation in Western Europe. London: Routledge. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2008. Základní modely demokratických systémů: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Říchová, Blanka a kol. 2009. Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica. (Relevantní kapitoly) Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. (Relevantní kapitoly) Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada Publishing. (Vybrané části). Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Aldershot: Gower Press. Gallagher, Michael, Laver, Michael a Mair, Peter. 2005. Representative Government in Modern Europe. Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill. (Kapitola o stranických rodinách). |
||
Literatura doporučená studentům | Art, David. 2011. Inside the Radical Right. The Development of Anti-Immigrant Parties in Western Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Brans, Marleen, De Winter, Lieven, Swenden, Wilfried. (eds.). 2009. The politics of Belgium: institutions and policy under bipolar and centrifugal federalism. London: Routledge. Brunclík, Miloš, Havlík, Vlastimil, a Pinková, Aneta. 2011. Skandinávie. Proměny politiky v severských zemích. Praha: Wolters Kluwer. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bull, Martin J., Rhodes Martin (eds.). 2009. Italy: a contested polity. London: Routledge. Carter, Elizabeth. 2005. The extreme right in Western Europe. Success or failure? Manchester and New York: Manchester University Press. Fiala, Petr, ed. 1997. Křesťanské alternativy v politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Featherstone, Kevin (ed.). 2006. Politics and policy in Greece: the challenge of modernisation. London: Routledge. Giddens, Anthony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Hino, Airo. 2012. New challenger parties in Western Europe: a comparative analysis. London: Routledge. Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd.Opladen: Leske + Budrich. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Mammone, Andrea, Godin, Emmanuel, Jenkins, Brian (eds.). 2012. Mapping the Extreme Right in Contemporary Europe. From local to transnational. London and New York: Routledge. Maxwell, Kenneth. 1997. The making of Portuguese democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Mudde, Cas. 2007. Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Østerud, Øyvind (ed.). 2007. Norway in transition: transforming a stable democracy. London: Routledge. Putnam, Robert D. 1993. Making democracy work: civic traditions in modern Italy. Princeton: Princeton University Press. Swenden, Wilfried, Maddens, Bart (eds.). 2009. Territorial party politics in Western Europe. Houndmills: Palgrave Macmillan. Wiarda, Howard J. 1993. Politics in Iberia: the political systems of Spain and Portugal. New York: HarperCollins College Publishers. Odborné články, které se zabývají problematikou politických a stranických systémů zemí západní Evropy: České odborné časopisy např. Politologická revue, Politologický časopis, Acta Politologica (http://acpo.fsv.cuni.cz/), Evropská volební studia (http://ispo.fss.muni.cz/evs) Zahraniční odborné časopisy např. Parliamentary Affairs, Party Politics, West European Politics.... |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet Přesné podmínky pro udělení zápočtu jsou na daný akademický rok specifikovány v sylabu na webu Katedry politologie, který je zveřejněn před začátkem semestru. Obecně je udělení zápočtu podmíněno aktivní účastí na seminárních diskuzích, znalostí zadané četby a plněním dalších úkolů (např. eseje). Četba zadaná na jednotlivé semináře je specifikována každý akademický rok na webu Katedry politologie. Zkouška Podmínkou přistoupení ke zkoušce je zisk zápočtů z předmětů PSUZE1 a PSUZE2. Zkouška probíhá ústní formou, jsou examinovány znalosti přednášek, seminářů (vč. povinné četby) a povinné studijní literatury. Součástí zkoušky je i obsah kurzu PSUZE1 vyučovaného v zimním semestru! |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit posluchače s hlavními kvalitativními výzkumnými postupy v politologii a uvést studenty do současné metodologické literatury k tomuto tématu. Pozornost bude věnována zejména hlavním metodologickým konceptům, problematice zkoumaní příčinných vztahů mezi proměnnými a možnostem využití kvalitativních metod v současném politologickém výzkumu. Posluchači se v předmětu seznámí s širokým repertoárem různých druhů případových studií a srovnávacích metod a budou schopni tyto metody aplikovat ve vlastním výzkumu. Znalosti získané v tomto kurzu studenti využijí při provádění vlastního výzkumu, psaní studentských i závěrečných prací, ale i ke kritickému hodnocení stávajících výzkumů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 8 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je seznámit posluchače s hlavními kvalitativními výzkumnými postupy v politologii a uvést studenty do současné metodologické literatury k tomuto tématu. Pozornost bude věnována zejména hlavním metodologickým konceptům, problematice zkoumaní příčinných vztahů mezi proměnnými a možnostem využití kvalitativních metod v současném politologickém výzkumu. Posluchači se v předmětu seznámí s širokým repertoárem různých druhů případových studií a srovnávacích metod a budou schopni tyto metody aplikovat ve vlastním výzkumu. Znalosti získané v tomto kurzu studenti využijí při provádění vlastního výzkumu, psaní studentských i závěrečných prací, ale i ke kritickému hodnocení stávajících výzkumů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šaradín Pavel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Joukl Miroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Řešení konfliktů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (45 min), povinných seminářů (45 min) a prostřednictvím e-learningové aplikace Moodle, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Semináře tematicky navazují na přednášku, nebo se věnují jednotlivým případovým studiím. Jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím diskuse a zadaných úkolů. Četba je uvedena u každého tématu a je dostupná v Knihovně UHK, knihovně KPOL, Státní vědecké knihovně nebo v Moodlu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Témata přednášek: Teorie řešení konfliktů v mezinárodních vztazích – Výzkum míru a konfliktů (výzkumná pracoviště, základní koncepty a metodologické přístupy), definice konfliktu Hladiny analýzy a klasifikace konfliktů (aktéři konfliktu, předmět a příčiny konfliktu atd.), dynamika a fáze konfliktu Prevence konfliktů a její nástroje Úloha OSN a dalších mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů Kolektivní management konfliktů – mírové operace OSN (peacekeeping, peacemaking, peacebuilding) Občanské války – charakter, příčiny, řešení Etnické konflikty – charakter, příčiny, řešení Humanitární intervence Témata seminářů - aktuální literatura k seminářům je vždy dostupná v sylabu na osobní stránce vyučující(ho): Etapy vývoje a hlavní přístupy v rámci Řešení konfliktů Bezpečnost a charakter konfliktů v Latinské Americe a Africe Role regionálních organizací při řešení konfliktů Role nestátních aktérů v konfliktech Peacekeepingové mise – jejich (ne)efektivita Soukromé vojenské společnosti – pro a proti Asymetrické konflikty a nové technologie vedení boje Slabé, selhávající a zhroucené státy |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bellamy, Alex J., Williams, Paul a Griffin, Stuart. 2004. Understanding Peacekeeping. Malden: Polity Press, 128–164. Bureš, Oldřich. 2003. Mírové operace OSN v postbipolárním světě – méně znamená více. Mezinárodní vztahy, č. 3, 24–43. Coady, C. A. J. 2002. The Ethics of Armed Humanitarian Intervention. USIP, Peaceworks, č. 45. (dostupné zde: http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks45.pdf) Durch, William J., Berkman, Tobias C. 2006. „Restoring and Maintaining Peace. What We Know So Far.“ In: Twenty-First-Century Peace Operations. Ed. William J. Durch. Washington: USIP, 1–48. Ramsbotham, Oliver, Woodhouse, Tom a Miall, Hugh. 2005. Contemporary Conflict Resolution: the prevention, management and transformation of deadly conflicts. Cambridge: Polity Press, 132–158. Taras, Raymond C. a Ganguly, Rajat. 2008. Understanding Ethnic Conflict. New York: Longman, 207–231. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K, 77–179. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications, 3–31. |
Literatura doporučená studentům | Art, Robert J. a Jervis, Robert. 2007. International Politics. New York: Longman. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Bellamy, Alex J., Williams, Paul a Griffin, Stuart. 2004. Understanding Peacekeeping. Malden: Polity Press. Bercovitch, Jacob, Kremenyuk, Victor a Zartman, William (Eds.). 2008. The SAGE Handbook of Conflict Resolution. Sage Publications Ltd. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Buzan, Barry, Waever, Ole a de Wilde, Jaap. 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. Coady, C. A. J. 2002. The Ethics of Armed Humanitarian Intervention. USIP, Peaceworks, č. 45. (dostupné zde: http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks45.pdf) Collier, Paul a Sambanis, Nicholas, eds. 2005. Understanding Civil Wars I, II. Washington: The World Bank. Crocker, Chester A., Hampson, Fen O. a Aall, Pamela, eds.. 2001. Turbulent Peace: The Challenges of Managing International Conflict. Washington, D.C.: United States Institute of Peace Press. Darby, John a MacGinty, Roger, eds. 2003. Contemporary Peacemaking: Conflict, Violence and Peace Processes. New York: Palgrave Macmillan. Domínguez, Jorge I. (Ed.). 1998. International Security and Democracy, Latin America and Caribbean in the Post-Cold War Era. University of Pittsburgh Press. Domínguez, Jorge I. 2003. “Boundary Disputes in Latin America.” Peaceworks, United States Institute of Peace. Domínguez, Jorge I., Fernández de Castro, Rafael (eds.). 2010. Contemporary U.S.-Latin American Relations: Cooperation or Conflict in the 21st Century? London and New York: Routledge. Durch, William J. (ed.) 2006. Twenty-First-Century Peace Operations. Washington: USIP. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Avis. Francis, David J. (Ed.). 2008. Peace and Conflict in Africa. Londýn a New York: Zed Books. Ganguly, Rajat, Macduff, Ian, eds. 2003. Ethnic Conflict and Secessionism in South and Southeast Asia. Causes, Dynamics, Solutions. London: Sage Publications. Hampson, Fen O. a Malone, David M. 2002. From Reaction to Conflict Prevention. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Kelly, Philips. 1997. Checkerboards and Shatterbelts: The Geopolitics of South America. University of Texas Press, 135–160. Kriesberg, Louis. 1998. Constructive Conflicts: From Escalation to Resolution. Boston: Rowman & Littlefield Publishers. Lederach, John P. 2003. The Little Book of Conflict Transformation. Intercourse. United States: Good Books. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Nhema, Alfred, Zeleza Paul T. (Eds.). 2008. The Roots of African Conflicts. The Causes & Costs. Addis Abeba: OSSREA. Nye, Joseph S. 2007. Understanding International Conflicts. An Introduction to Theory and History. New York: HarperCollins College Publisher. Orford, Anne. 2003. Reading Humanitarian Intervention: Human Rights and the Use of Force in International Law. Cambridge: Cambridge University. Peck, Connie. 1998. Sustainable Peace. The Role of the United Nations and Regional Organizations in the Preventing Conflict. New York. Ramsbotham, Oliver, Woodhouse, Tom a Miall, Hugh. 2005. Contemporary Conflict Resolution: the Prevention, Management and Transformation of Deadly Conflicts. Cambridge: Polity Press. Richards, Paul, ed. 2005. No Peace No War: an Antropology of Contemporary Armed Conflict. Oxford: Ohio University Press. Rudolph, Joseph R., Jr. (ed.). 2003. Encyclopedia of Modern Ethnic Conflicts. Westport a Londýn: Greenwood Press. Slater, David. 2004. Geopolitics and the Post-colonial. Oxford: Blackwell Publishing. Stedman, Stephen J., Rothchild, Donald a Cousens, Elizabeth M. 2002. Ending Civil Wars. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Taras, Raymond C. a Ganguly, Rajat. 2008. Understanding Ethnic Conflict. New York: Longman. Thakur, Ramesh Chandra, ed. 2001. United Nations Peacekeeping Operations: Ad hoc Missions, Permanent Engagement. United Nations University Press. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Tesař, Filip. 2007. Etnické konflikty. Praha: Portál. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter, ed. 1998. Preventing Violent Conflict. Past Record and Future Challenges. Uppsala Peace Research Report, č. 48. Wallensteen, Peter. 2001. The Growing Peace Research Agenda. Kroc Institute Occasional Paper, 2001, č. 21. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications. Wallensteen, Peter, Möller, Frida. 2003. Conflict Prevention: Methodology for Knowing the Unknown. Upssala Peace Research Paper, č. 7. Welsch, Jennifer M. 2004. Humanitarian Intervention and International Relations. Oxford: Oxford University Press. Zartman, William I. 1995. Collapsed States: the Disintegration and Restoration of Legitimate Authority. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Další doporučené zdroje: Zahraniční noviny a časopisy New York Times, Washington Post, Times of London, the Financial Times, Deutsche Welle, Le Monde, El Pais, Los Tiempos, ArabNews, Jerusalem Post, EU Observer … Journal of Conflict Resolution, Journal of Peace Research, Peace and Conflict Studies, International Peacekeeping, International Security, Studies in Conflict and Terrorism, International Studies Quarterly, European Journal of International Relations, European Security, Foreign Affairs, Foreign Policy, The Economist … Internet http://www.worldnews.com/ – zahraniční tisk a zprávy http://www.usip.org/ – United States Institute of Peace http://www.sipri.org/ – Stockholm International Peace Research Institute http://www.copri.dk/ – Copenhagen Peace Research Institute http://www.pcr.uu.se/ – Department of Peace and Conflict Research (Uppsala University) http://www.prio.no/ – International Peace Research Institute (Oslo) http://www.diis.dk/ – Danish Institute for International Studies http://www.hiik.de/ – Heidelberger Institut für Internationale Konfliktforschung http://www.globalpublicpolicy.net/ – Global Public Policy Institute http://www.csis.org/ – Center for Strategic and International Studies http://www.casin.ch/ – Centre for Applied Studies in International Negotiations http://www.gmu.edu/academic/pcs/ – Peace and Conflict Studies (George Mason University) http://www.foreignaffairs.org/ – Foreign Affairs online http://trinstitute.org/ojpcr/ – The Online Journal of Peace and Conflict Resolution http://www.iss.co.za/Publications/Asrindex.html – African Security Review http://www.un.org – United Nations http://www.nato.int/ – NATO http://www.worldbank.org/ – World Bank http://www.cfc.dnd.ca/spotlight.en.html – Canadian Forces College http://www.library.northwestern.edu/govpub/resource/internat/igo.html – International Governmental Organizations http://www.lib.umich.edu/govdocs/psintl.html – The Documents Center of the University of Michigan http://www.etown.edu/vl/ – World Wide Web Virtual Library http://www.library.ubc.ca/poli/international.html – The University of British Columbia Library http://www.ccc.nps.navy.mil/index.asp – Center for Contemporary Conflict http://www.berghof-handbook.net/ – Berghof Handbook for Conflict Transformation http://www.brad.ac.uk/acad/peace/ – Department of Peace Studies (University of Bradford) http://www.iiss.org/ – International Institute for Strategic Studies http://www.iss-eu.org/ – EU Institute for Security Studies http://www.lancs.ac.uk/depts/richinst/home/index.htm – The Richardson Institute Online http://www.fundforpeace.org/ – Fund for Peace (Failed States Index) http://hrw.org/reports/world/reports/ – Human Rights Watch World Reports http://www.cepsr.com/ – Středoevropské politické studie http://www.amo.cz/cz/ – Asociace pro mezinárodní otázky http://www.globalpolitics.cz/ – Global Politics (Časopis pro politiku, mezinárodní vztahy a kulturu) http://www.crisisgroup.org/home/index.cfm?l=1 – International Crisis Group |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet je zpravidla udělen na základě splnění seminárních úkolů - prezentace, aktivní účast na seminářích. Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. Součástí celkového hodnocení je zpravidla také vypracování krátkého analytického článku a diskuse v Moodlu - aktuální požadavky jsou vždy dostupné v sylabu na osobní stránce vyučující(ho). |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I přesto, že intenzita mezinárodních i vnitrostátních konfliktů ve světě z dlouhodobé perspektivy stále klesá, zájem o konflikty a jejich řešení ke studiu mimoevropských oblasti neoddělitelně patří. Jak v Latinské Americe, tak v Africe se totiž od zisku nezávislosti až do dnešních dní setkáváme se specifickými formami konfliktů, majícími dopad nejen na aktéry bezprostředně zainteresované v daném konfliktu, ale i na tyto regiony jako celky. Ať už jde o občanské války v Africe (mající nejčastěji etnické, ekonomické, náboženské či mocenské příčiny) nebo o guerilly typické pro Latinskou Ameriku, všechny tyto konflikty formují společnosti postižených států a odráží se i na jejich bilaterálních diplomatických, ekonomických a politických vztazích. Znalost příčin, aktérů a charakteru jednotlivých konfliktů je proto nezbytná pro hlubší pochopení fungování obou zkoumaných oblastí i jejich vztahů s okolním světem. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět „Řešení konfliktů v mimoevropských oblastech“ je jednosemestrální povinně volitelný kurz, jehož hlavním cílem je seznámit studenty s případovými studiemi nejvýznamnějších vnitrostátních i mezinárodních konfliktů v Latinské Americe a Africe. Všechny tyto případové studie budou zasazeny do teoretického rámce, týkajícího se problematiky konfliktů, jejich vymezení, klasifikace a analýzy, s kterým budou studenti seznámeni na první přednášce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Řešení konfliktů – teoretický úvod • Úvod do problematiky řešení konfliktů (definice konfliktu, hladiny analýzy konfliktu, klasifikace konfliktů, dynamika a fáze konfliktu, nastínění možností prevence a řešení konfliktu) • Kriesberg, Louis. 2001. „The Growth of the Conflict Resolution Field.“ In:Turbulent Peace: The Challenges of Managing International Conflict. Eds. Chester A. Crocker, Fen Osler Hampson a Pamela Aall. Washington, D.C.: United States Institute of Peace Press, 407–420. • Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. 2. Fotbalová válka – víc než stohodinový konflikt • Pozadí konfliktu mezi Salvadorem a Hondurase, předehra Fotbalové války, ozbrojený konflikt, řešení konfliktu, současný stav salvadorsko-hondurasských vztahů • William Durham. 1979. Scarcity and Survival in Central America: Ecological Origins of the Soccer War. Stanford: Stanford University Press. • Leonard, Thomas M. 2011. The History of Honduras. Austin: University of Texas, 135—165. 3. Občanská válka v Kolumbii – vnitrostátní konflikt s mezinárodním dopadem • FARC – příčiny vzniku, ideologie, cíle, forma boje; ostatní aktéři konfliktu; vývoj a proměny nejdelšího konfliktu v dějinách Latinské Ameriky; mezinárodní dimenze kolumbijského konfliktu • Sanín, Francisco G. 2008. „Telling the Difference: Guerrillas and Paramilitaries in the Colombian War.“ Politics and Society 36, č. 1, 3—34. • Lee, Chris. 2012. „The FARC and the Colombian Left : Time for a Political Solution?“ Latin American Perspectives 39, č. 1, 28—42. 4. Argentinsko-britský konflikt o Falklandy/Malvíny • Aktéři konfliktu, pozadí konfliktu, ozbrojený konflikt, řešení konfliktu; současný stav Argenticko-britských vztahů; Válčí mezi sebou demokracie? • Gardiner, Nile, Walser, Ray. 2012. Falkland Islands: United States Should Back Great Britain. The Heritage Foundation, No. 3492, February 8, 2012, 1–3. • Hirt, Eduard. 2009. „The Falklands War – DidWarProve to be a Successful Means of Achieving Political Objectives?“ Military Power Revue, Nr. 1 / 2009, 50–55. • Laucirica, Jorge O. 2000. Lessons from Failure: TheFalklands/Malvinas Conflict. Seton Hall Journal of Diplomacy and International Relations, 79–95. 5. Občanská válka v Guatemale • Analýza nejdelší občanské války ve Střední Americe; Aktéři konfliktu, příčiny konfliktu, řešení konfliktu, dopad konfliktu na guatemalskou společnost • Isaacs, Anita. 2010. „Guatemala on theBrink.“ Journal of Democracy, Volume 21, Number 2, April 2010, pp. 108–122. • Preti, Alessandro. 2002. Guatemala: Violence in Peacetime – A Critical Analysis of the Armed Conflict and Peace Process. Oxford: Blackwell Publishers, 99–119. 6. Drogová válka v Mexiku • Pozadí, příčiny a aktéři konfliktu; průběh konfliktu; řešení konfliktu a jeho dopad na sociální, politickou a bezpečností situaci v Mexiku • Beittel, June. 2009. Mexico´s Drug-Related Violence. Congressional Research Service: Report for Congress, 1–24. • Bricker, Kristin. 2011. „Military Justice and Impunityin Mexico’sDrugWar.“ SSR IssuePapers, No. 3 — September 2011. The Centre for International Governance Innovation, 1–15. 7. Vnitrostátní konflikty v Nigérii • občanská válka 1967–1970 (Biafra); konflikty v deltě Nigeru; napětí mezi islámským severem a křesťansko-animistickým jihem; sekta Boko Haram • Adebayo, Adekeye. 2002. Liberia's Civil War: Nigeria, Ecomog, and Regional Security in West Africa.Boulder: Lynne Rienner Publishers. • Nkwocha, Onyema. 2010. The Republic of Biafra: Once Upon a Time in Nigeria. My Story ofthe Biafra-Nigerian Civil War – A Struggle for Survival (1967-1970). Bloomington: AuthorHouse. 8. Vnitrostátní konflikty v anglofonní západní Africe • občanská válka v Libérii, občanská válka v Sierra Leone • Huband, Mark. 1998. TheLiberian Civil War. London: F. Cass. • Seidl, Florian. 2005. Originsofthe Civil War in Sierra Leone. München: GRIN Verlag 9. Vnitrostátní konflikty ve frankofonní západní Africe • občanská válka v Côted'Ivoire; občanská válka v Mali • Diouf, Papa. 2003. Explainingthe Civil War in CoteD'Ivoire. Manchester: University of Manchester. • Diarra, Oumar. 2012. Insecurity and Instability in the Sahel Region: The Case of Mali. Dostupné na: 10. Bezpečnostní situace v Africkém rohu • válka mezi Etiopií a Eritreou; intervence USA v Somálsku, občanská válka v Somálsku; fenomén pirátství • Buzan, Barry; Waever, Ole; De Wilde, Jaap: 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. • International Crisis Group. 2008. Beyond The Fragile Peace Between Ethiopia And Eritrea: Averting New War. Africa Report No. 141. Dostupné na: http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpDocuments)/AE417A7210045EB3C125746B00520D6C/$file/Beyond+the+fragile+peace+between+Ethiopia&Eritrea-averting+new+war.pdf • Leeson, Peter, T. Better Off Stateless: Somalia Before and After Government Collapse. Department of Economics, West Virginia University, 1-33. Dostupné na: http://www.peterleeson.com/better_off_stateless.pdf 11. Občanská válka v Demokratické republice Kongo • situace v DRC krátce před a po zisku nezávislosti; nástup Mobutua k moci; první občanská válka; druhá občanská válka • Miskel, James, F., Norton, Richard, J.: 2003. The Intervention in the Democratic Republic of Congo. Civil Wars, 6:4, 1–13. • Orogun, Paul, S.: 2002. Crisis of Government, Ethnic Schisms, Civil War, and Regional Destabilization of the Democratic Republic of Congo. World Affairs, 165:1, 25-41. • Weiss, Herbert: 2001, Civil War In The Congo. Society, 67 -71. 12. Staré a nové fenomény v afrických konfliktech • vojenské převraty; povolební konflikty (případy Keni a Zimbabwe); terorismus; nadnárodní kriminalita (pašování drog, obchod s lidmi) • Brown, Michael, E. (Ed.). 2003. Grave New World: Security Challenges in the Twenty-First Century. Washington: Georgetown University Press. • Haken, Jeremy. 2011. Transnational Crime In The Developing World. Global Financial Integrity, 1-57. Dostupné na: http://www.gfintegrity.org/storage/gfip/documents/reports/transcrime/gfi_transnational_crime_web.pdf • Motsamai, Dimpho. 2010. When Elections Become a Curse. EISA Policy Brief Series, No. 1., 1-9. Dostupné na: http://www.eisa.org.za/PDF/pb01.pdf |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz literatura u jednotlivých témat v osnově předmětu |
Literatura doporučená studentům | Souaré, Issaka K. 2006. Civil Wars and Coups D’état in West Africa.Lanham: University Press of America. Chabal, Patrick; Engel, Ulf a Gentili, Anna-Maria. 2005. Is Violence Inevitable in Africa? Theories of Conflict and Approaches to Conflict Prevention. Leiden & Boston: Brill. Alao, Abiodun. 2007. Natural Resources and Conflict in Africa: The Tragedy of Endowment. Rochester: University of Rochester Press Thompson, Alex. 2010. An Introduction to African Politics. London & New York: Routletge. Clayton, Anthony. 1999. Frontiersmen: Warfare in Africa since 1950. London: UCL Press. Collier, Paul a Hoeffler, Anke. 2002. „On the Incidence of Civil War in Africa.“ The Journal of Conflict Resolution 46, č. 1, 13–28. Sambanis, Nicholas. 2001. „Do Ethnic and Nonethnic Civil Wars Have the Same Causes?: A Theoretical and Empirical Inquiry (Part 1).“ The Journal of Conflict Resolution 45, č. 3, 259–282. Zenn, Jacob. 2012. Boko Haram in West Africa: Al Qaeda's Next Frontier? Washington: Brookings Inst Press. Harris, David. 2012. Civil War and Democracy in West Africa: Conflict Resolution, Elections and Justice in Sierra Leone and Liberia. London: I.B.Tauris. Obi, Cyril. 2007. Perspectives on Côted'Ivoire: between political breakdown and post-conflict peace. Uppsala: Nordiska Afrika institutet. Boyce, D. George. 2005. The Falklands War. New York: Palgrave Macmillan. Danchev, Alex, ed. 1992. International Perspectives on the Falklands Conflict: A Matter of Life and Death. New York: St. Martin’sPress. Brands, Hal. 2010. Crime, Violence, and the Crisis in Guatemala: A Case Study in the Erosionof the State. Strategic Studies Institute, 1–63. Calvert, Peter. 2001. “Latin America and the United States during and after the Falklands Crisis.” Millenium: Journal of International Studies, Vol. 12., No.1, 69–78. Castañeda, Jorge. 2010. „Mexico’s Failed Drug War.“ Economic Development Bulletin, No. 13, May 6, 2010. Guerrero-Gutiérrez, Eduardo. 2011. Security, Drugs, and Violence in Mexico: A Survey. Washington: North American Forum. Jonas, Suzanne. 2000. „Democratization through Peace: The Difficult Case of Guatemala.“ Journal of Interamerican Studies and World Affairs, Vol. 42, No. 4, Special Issue: Globalization and Democratization in Guatemala (Winter, 2000), 9–38. McCleary, Rachel M. 1997. „Guatemala's Postwar Prospects.“ Journal of Democracy, 8.2 (1997), 129–143. Molzahn, Cory, Ríos, Viridiana a Shirk, David A. 2011. Drug Violence in Mexico Data and Analysis Through 2011. University of San Diego: Trans-Border Institute, 1–40. Stanley, William a Holiday, David. 2002. „Broad Participation, Diffuse Responsibility: Peace Implementation in Guatemala.“ In: Stedman, Stephen J., Rothchild, Donald a Cousens, Elizabeth M.(eds.) 2002. Ending Civil Wars: The Implementation of Peace Agreements, 1–54. World Bank and the Carter Center. 1997. From Civil Warto Civil Society: The Transition from War to Peace in Guatemala and Liberia. World Bank and the Carter Center. Zarza, Leonardo Arcadio. 2010. Malvinas: The Argentine perspective of the Falkland’s conflict. USA: School of Advanced Military Studies, 5–45. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Každý student vypracuje krátkou esej (v rozsahu cca 5 normostran), která bude pojednávat o kterémkoliv ze současných konfliktů (klidně i latentních) a zamyslí se nad možností/správností jejich řešení. Předmět bude ukončen písemnou zkouškou, která bude testovat znalosti z přednášek a orientaci studentů v aktuálním dění z oblastí probíraných na přednáškách. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Zábrodská Zdena |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Teoretické poznatky moderní rétoriky a praktická cvičení směřující ke správnému řečnickému projevu |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Historie a vývoj rétoriky, techniky kultivace řečové a komunikativní dovednosti |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Dějiny rétoriky, antická rétorika a její významní představitelé. Česká a slo-venská rétorika. 2. Mezilidská komunikace, její prostředky a cíle. 3. Umění jednat s lidmi. Umění dialogu; diskuse. 4. Řeč jako nástroj komunikace; funkce, obsah a forma řeči. 5. Spisovný jazyk a jeho funkce 6. Řeč mluvené a viděná 7. Technika řeči aneb rady, jak dobře mluvit 8. Umění a příprava řečnického projevu, řečnické prostředky a zlozvyky 9. Rétorika a psychologie aneb Jak proti trémě 10. Rétorika pro pedagogická, obchodní, manažerská aj. jednání 11. Jak pěstovat řečnické dovednosti aneb praktické rady 12. Technika řeči s dechovými a mluvními cvičeními 13. Jak souvisí držení těla s hlasovým projevem 14. Hlasová hygiena a výslovnost 15. Rytmus řeči, intonace |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kohout, J.: Rétorika, Management Press, Praha 1995 Havlová, I. – Měchurová, A. – Štembergová, Š.: Kapitoly z rétoriky; pracovní texty pro budoucí učitele, UK Praha 1991 Mistrík, J.: Rétorika, SPN, Bratislava 1987 Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, Praha 1993 Carnegie, D.: Jak úspěšně mluvit a působit na lidi, Praha 1992 |
Literatura doporučená studentům | Kohout, J.: Rétorika, Management Press, Praha 1995 Havlová, I. – Měchurová, A. – Štembergová, Š.: Kapitoly z rétoriky; pracovní texty pro budoucí učitele, UK Praha 1991 Mistrík, J.: Rétorika, SPN, Bratislava 1987 Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, Praha 1993 Carnegie, D.: Jak úspěšně mluvit a působit na lidi, Praha 1992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | - Vymezení základních pojmů, management, manažeři, manažeřské role, kriteria práce manažerů, rozvojový management - Vývoj teorie řízení, mechanistické pojetí, lidské vztahy, humanistický přístup, moderní pojetí, postmoderní přístup - Lidé v managementu, osobnost, vztahy mezi lidmi, moc, konflikty, role - Organizační kultura, prvky, typy, organizační kultury různých zemí, transformace organizační kultury - Řízení v celosvětovém prostředí, mezinárodní dohody a ekonomické svazky, nadnárodní společnosti, nadnárodní manažer - Sociální a etická úloha rozvojového managementu, manažerská etika, etické standardy a dilemata - Manažerská kariera, efektivita kariéry, fáze a dráhy kariéry, rozvoj kariéry v globálním světě NÁSTROJE ROZVOJOVÉHO MANAGEMENTU - Strategický management jako nástroj dosažení dlouhodobých cílů a konkurenční výhody ve světové ekonomice - Krizový management, definice, krizový proces, základní kroky krizového managementu, strategie krizového managementu - Management změn, potřeba změny, proces změny, strategie změny, bariéry změny, radikální změny, rozvoj, inovace - Projektový management, projekty a projektový management, management projektově orientované instituce - Management rizik, definice, měření, klasifikace, metody snižování rizika, druhy rizik (informační, investiční, právní) - Interkulturální management, český management a česká kultura, interkulturální komunikace, vyjednávání, trénink - Komparace managementu evropského, amerického, japonského a v rozvojových zemích |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.. 2001. Management. Olomouc 2001: Rubico. Bennett, R.. 1991. Management. London 1991: Pitman Publishing. Donnelly, J., Cribson, J., Ivancevich, J. 1997. Management. Praha 1997: Publishing. Gareis, R. 1991. Projektmanagement im Maschinen und Anlagenbau. Wien: Manz. Meffert, H. 1996. Marketing management. Praha: Grada Publishing. Nový, I. a kol. 1996. Interkulturální management. Praha: Grada Publishing. Peters, T., Waterman, R.,H. 1992. Hledání dokonalosti. Poučení z nejlépe vedených amerických společností. Praha: Svoboda - Libertas. Smejkal, V., Rais, K. 2003. Řízení rizik. Praha: Grada Publishing. Šuleř, O. 1995. Manažerské techniky. Olomouc: Rubico. Umlaufová, M., Pfeifer, L. 1995. Prevence a řízení podnikatelské krize v aktuálním českém hospodářském prostředí. Praha: Victoria Publishing. Vodáček, L., Vodáčková, O. 1996. Management. Teorie a praxe pro 90. léta. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha: Management Press. |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je věnován analýze starověké řecké poezie z hlediska politického myšlení |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je ukázat, proč je dnes řecká tragická poezie aktuální (demokratický étos, výchova, reflexe politického dění) |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | a) historický kontext Athénská demokracie a její zahraniční politika Svátek Velkých Dionýsií a soutěže dramatiků b) metody interpretace aneb jak číst řeckou tragickou poezii b.1 historické čtení b.2 antropologicko-sociologické čtení b.3 čtení z hlediska gender c) politické umění tragických básníků c.1 Aischylova Oresteia a institucionální řešení problémů c.2 Sofoklés jako vychovatel obce: Aiás, Antigoné, Oidipús král c.3 Euripidés a diskuse o instituci otroctví d) čím je řecká tragická poezie aktuální aneb antické a moderní paralely |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Canfora L., Dějiny řecké literatury. Praha 2000. · Ehrenberg V., Sophocles and Pericles. Oxford 1954. · Euben P., Greek Tragedy and Political Theory. University of California Press 1988. · Gadamer H.G., Plato und die Dichter. Frankfurt am Main 1934 · Goldhill S., Reading Greek Tragedy (Paperback). Cambridge 1986. · Golhill S., Love, Sex & Tragedy: How the Ancient World Shapes Our Lives (Paperback). Chicago 2005. · Knox B., Oedipus at Thebes: Sophocles' Tragic Hero and His Time (Paperback). Yale University Press 1998. · Meier Ch., Die Entstehung des Politischen bei den Griechen. Frankfurt am Main 1980. · Meier Ch., The Political Art of Greek Tragedy. Cambridge 1993. · Podlecki A.J., The Political Background of Aeschylean Tragedy. Ann Arbor 1966 · Rocco, Ch., Tragedy and Enlightement (Athenian Political Thought and the Dilemmas of Modernity). Berkeley 1997. · Rowe Ch. – Schofield M., Greek and Roman Political Thought. Cambridge 2000. · Segal Ch., Tragedy and Civilization: An Interpretation of Sophocles (Paperback). University of Oklahoma Press 1999 · Segal Ch., Sophocles' Tragic World: Divinity, Nature, Society (Paperback). Harvard University Press 1998. · Vernant J.P.-Vidal-Naquet P., Tragedy and Myth in Ancient Greece. Brighton 1981. · Zuntz G., The Political Plays of Euripides. Manchester 1955 |
Literatura doporučená studentům | Canfora L., Dějiny řecké literatury. Praha 2000. · Ehrenberg V., Sophocles and Pericles. Oxford 1954. · Euben P., Greek Tragedy and Political Theory. University of California Press 1988. · Gadamer H.G., Plato und die Dichter. Frankfurt am Main 1934 · Goldhill S., Reading Greek Tragedy (Paperback). Cambridge 1986. · Golhill S., Love, Sex & Tragedy: How the Ancient World Shapes Our Lives (Paperback). Chicago 2005. · Knox B., Oedipus at Thebes: Sophocles' Tragic Hero and His Time (Paperback). Yale University Press 1998. · Meier Ch., Die Entstehung des Politischen bei den Griechen. Frankfurt am Main 1980. · Meier Ch., The Political Art of Greek Tragedy. Cambridge 1993. · Podlecki A.J., The Political Background of Aeschylean Tragedy. Ann Arbor 1966 · Rocco, Ch., Tragedy and Enlightement (Athenian Political Thought and the Dilemmas of Modernity). Berkeley 1997. · Rowe Ch. – Schofield M., Greek and Roman Political Thought. Cambridge 2000. · Segal Ch., Tragedy and Civilization: An Interpretation of Sophocles (Paperback). University of Oklahoma Press 1999 · Segal Ch., Sophocles' Tragic World: Divinity, Nature, Society (Paperback). Harvard University Press 1998. · Vernant J.P.-Vidal-Naquet P., Tragedy and Myth in Ancient Greece. Brighton 1981. · Zuntz G., The Political Plays of Euripides. Manchester 1955 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet bude udělen za docházku a za aktivitu na semináři. U zkoušky bude student interpretovat vybrané pasáže Aischylovy Oresteii a Sofokleovy Antigony či Oidipa krále |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V rámci mezinárodních vztahů se mezinárodní politika utváří jako věda o nadnárodních mocenských institucích a jejich působnosti. V historickém i pro-storovém pohledu se střetá řada pojetí centralizace a decentralizace moci a vlivu. Dnes je mezinárodní politika ovlivněna výjimečným postavením USA. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poznat specifika mezinárodní politiky, která přesahuje kompetence jednotlivých států a utváří si vlastní instituce. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Povaha mezinárodní politiky Globální politický systém Historie světové politiky Aktéři světové politiky Zahraniční politika Diplomacie Mezinárodní konflikty Války, zbrojení a odzbrojení |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Literatura doporučená studentům | Krejčí O.: Mezinárodní politika. Victoria, Praha 1997 Vítek M.: Evropské politické myšlení I-IV. Gaudeamus, HK 1998 Dějiny Evropy. Argo, Praha 1995 Kissinger H. A.: Diplomacy. Simon and Schuster, New York 1994 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Esparza Daniel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Strukturálních fondů EU jako jedním z nástrojů politiky soudržnosti EU. Akcent bude kladen na principy programování na úrovni EU a následně na úrovni členských států. Kurz bude prakticky zaměřen na praktické aspekty fungování Strukturálních fondů v ČR a dalších nástrojů EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Strukturálních fondů EU jako jedním z nástrojů politiky soudržnosti EU. Akcent bude kladen na principy programování na úrovni EU a následně na úrovni členských států. Kurz bude prakticky zaměřen na praktické aspekty fungování Strukturálních fondů v ČR a dalších nástrojů EU. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Strukturální fondy jako nástroj strukturální politiky EU. Vývoj regionální politiky EU a vazba na SF EU. Hlavní principy SF EU. Formy realizace pomoci ze SF EU. Téma č. 2 Specifikace SF EU. Zaměření a druhy SF EU. Iniciativy Společenství. Územní klasifikace. Téma č. 3 Legislativa SF EU. Hlavní směrnice a nařízení EU ke SF EU. Implementace směrnic a nařízení. Téma č. 4 Programování SF EU. Systém programových dokumentů. Druhy programových dokumentů. Téma č. 5 Veřejná podpora. Principy uplatňování politiky ochrany hospodářské soutěže. Praktické dopady soutěžní legislativy. Notifikace veřejné podpory. Téma č. 6 Programování SF EU v ČR I. Principy tvorby dokumentů politiky soudržnosti v ČR. Národní rozvojový plán. Strategický referenční rámec. Operační programy. Téma č. 7 Programování SF EU v ČR II. Operační programy. Sektorové operační programy na podporu podnikání, zaměstnanosti a vzdělávání. Regionální operační programy a programy pro hl. město Prahu. OP Téma č. 8 Formy podpory ze SF EU. Dotace. Úvěr. Záruka. Výše podpory. Stanovení konečného příjemce. Téma č. 9 Implementace SF EU I. Projekty spolufinancované ze SF EU. Předkládání a výběr projektů. Postupy, kritéria výběru, zadávání veřejných zakázek. Téma č. 10 Implementace SF EU II. Uznatelnost nákladů. Publicita SF EU. Téma č. 11 Implementace SF EU III. Monitorování a hodnocení programů a projektů. Definice, časové hledisko, kriteria hodnocení a ukazatele. Téma č. 12 Příprava projektu ze strukturálních fondů. Hlavní zásady. Stanovení příjemce. Základní postupy při tvorbě projektu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Křížková, Martina a Syrůček, Ondřej. 2003. Příprava projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentována na praktické případové studii. Praha: MZV. Národní rozvojový plán České republiky (2007 - 2013). 2006. Praha: MMR. Národní strategický referenční rámec ČR (2007-2013). 2006. Praha: MMR. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) Operační program Podnikání a inovace. 2006. Praha: MPO. (poslední verze) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 2006. Praha: MPSV. (poslední verze) Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. 2006. Praha: MŠMT. (poslední verze) Politika soudržnosti při podpoře růstu a zaměstnanosti: Strategické pokyny Unie, 2007-2013 Průvodce fondy Evropské unie. 2004. Praha : Odbor vnějších vztahu MMR ČR. Evropská unie regionům. 2002. Praha:Delegace Evropské komise v ČR. Regionální operační programy pro jednotlivá území NUTS 2. Sodomka, Vladimír a Špok, Radomír. 2004. Průvodce Strukturálními fondy Evropské unie pro neziskový sektor. Praha: Europeum. |
Literatura doporučená studentům | Křížková, Martina a Syrůček, Ondřej. 2003. Příprava projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentována na praktické případové studii. Praha: MZV. Národní rozvojový plán České republiky (2007 - 2013). 2006. Praha: MMR. Národní strategický referenční rámec ČR (2007-2013). 2006. Praha: MMR. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) Operační program Podnikání a inovace. 2006. Praha: MPO. (poslední verze) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 2006. Praha: MPSV. (poslední verze) Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. 2006. Praha: MŠMT. (poslední verze) Politika soudržnosti při podpoře růstu a zaměstnanosti: Strategické pokyny Unie, 2007-2013 Průvodce fondy Evropské unie. 2004. Praha : Odbor vnějších vztahu MMR ČR. Evropská unie regionům. 2002. Praha:Delegace Evropské komise v ČR. Regionální operační programy pro jednotlivá území NUTS 2. Sodomka, Vladimír a Špok, Radomír. 2004. Průvodce Strukturálními fondy Evropské unie pro neziskový sektor. Praha: Europeum. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: U studentů, kteří budou mít referát: Přednesení referátu. Příprava powerpointové prezentace doprovázející referát. Prezentace bude min. týden před konáním semináře zaslána vyučujícímu. Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 3 absence Uspokojivý výsledek v seminárním testu, který prověří orientaci v tématech přednášek |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz Skandinávská politika se zabývá politikou v pěti severských zemích, tj. v Dánsku, Norsku, Švédsku, Finsku a na Islandu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Porozumět politice v severských zemích, včetně podobností a rozdílů mezi jednotlivými státy. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Tématicky se kurz zaměří zejména na tyto hlavní oblasti: vymezení regionu, proces budování států a národů v severském regionu; exekutiva a legislativa v severských zemích a jejich vzájemné vztahy; politické strany a stranické systémy ve Skandinávii; welfare states a jejich proměny; vztah severských zemích k evropské integraci. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Arter David. 2008. Scandinavian Politics Today. 2nd Edition. Manchester and New York: Manchester University Press. Bengtsson, Åsa a kol. 2014. The Nordic Voter Myths of Exceptionalism. Colchester: ECPR press. Bergman, Torbjörn; Strøm, Kaare eds. 2001. The Madisonian Turn Political Parties and Parliamentary Democracy in Nordic Europe. Michigan: University of Michigan. |
Literatura doporučená studentům | Aylott, Nicholas, Blomgren, Magnus, Bergman, Torbjorn. 2013. Political Parties in Multi-level Polities: The Nordic Countries Compared. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Brochmann, Grete, Hagelund, Anniken. 2012. Immigration Policy and the Scandinavian Welfare State 1945-2010. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Brunclík, Miloš, Havlík, Vlastimil, a Pinková, Aneta. 2011. Skandinávie. Proměny politiky v severských zemích. Praha: Wolters Kluwer. Ingebritsen, Christine. 2006. Scandinavia in World Politics. Lanham, Boulder, New York, Toronto, Oxford: Rowman and Littlefield Publihers, Inc. Kvist, Jon, Fritzell, Johan, Hvinden, Bjorn, Kangas, Olli, eds. 2012. Changing Social Equality: The Nordic Welfare Model in the 21st Century. Bristol: Policy Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Plnění zápočtových úkolů stanovených pro zisk zápočtu, hodnocení zkoušky na škále výborně - velmi dobře - dobře. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kromě rozboru obecnějších příčin konfliktů, jejich typologie a srovnávání bude výuka zaměřena především na rozbor konkrétních národnostních a náboženských konfliktů. Zvýšená pozornost bude věnován krizovým oblastem v bývalé Jugoslávii, vývoji izraelsko-arabských vztahů a modifikacím současného islámského fundamentalismu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Prostřednictvím analýzy historických souvislostí, současného stavu a komparace jednotlivých konfliktů naznačit pravděpodobné perspektivy jejich vývoje a možnosti řešení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Historické souvislosti vzniku společného jihoslovanského státu a postavení jednotlivých národů a národnostních menšin. 2. Politický vývoj Království SHS a Království Jugoslávie v letech 1918 – 1934. 3. Období královské diktatury a regentské vlády (1939 – 1941). 4. Okupace, odboj, kolaborace a národnostní konflikty v letech 1941 – 1945. 5. Politický systém a národnostní politika avnojské Jugoslávie. 6. Rozpad SFRJ a konflikty ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině (1991 – 1995). 7. Souvislosti konfliktů v Kosovu a příčiny napětí v Černé Hoře, Sandžaku, Vojvodině a Makedonii. 8. Národnostní konflikty v Západní Evropě (Severní Irsko, Baskicko, Korsi-ka…). 9. Historická retrospektiva vývoje Palestiny a Židů, vznik Izraele. 10. Arabsko-izraelské války a obtíže současného mírového procesu. 11. Vybrané konflikty v islámských zemích (Alžírsko, Súdán, Irán, Afghánistán apod.) 12. Přehled konfliktů v subsaharské Africe (Rwanda, Burundi, Angola, Jihoaf-rická republika…) 13. Přehled asijských konfliktů (Kašmír, Pandžáb, Srí Lanka, Tibet, Indonésie apod.) 14. Přehled konfliktů v severní, střední a jižní Americe (Nikaragua, Salvador, Kolumbie, Peru apod.) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Literatura doporučená studentům | Hladký, Ladislav: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země, Brno 1996 Kropáček, Luboš: Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad 1996 Mendel, Miloš: Islámská výzva, Atlantis, Brno 1993 Pelikán, Jan – Tejchman, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991), Praha, Ka-rolinum 1994 Pelikán, Jan: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vý-voj – perspektivy, Praha 1997 Ridley, Jasper: Tito – životopis otce Jugoslávie, Liberec, Dialog 1995 Sachar, Howard M.: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J.: Dějiny jiho-slovanských zemí, NLN, Praha 1998 Weithmann, Michael W.: Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha, Vyšehrad 1996 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kudová Lucie |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět, struktura a funkce sociologie. 2. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 3. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 4.–5. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové. 6.–7. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry. 8.–9. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce. 10. Soudobá světová sociologie. 11.–12. Vývoj české sociologie. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: Barrister&Principal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
Volně volitelný předmět | ne | ||
Garant předmětu | Kudová Lucie | ||
Garantující katedra | KP - Katedra politologie | ||
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
Forma zkoušky | - - - | ||
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
Závislé předměty |
|
||
Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. | ||
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. | ||
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách). 5.Sociální struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). 8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace …). 9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
||
Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
||
Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1.vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: Barrister&Principal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
||
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). Ústní zkouška. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Lašek Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět sociální psychol. Specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role. Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek. Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | . Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. 2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy. 3. Analýza sociální percepce. 4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace. 5. Problematika socializačního procesu. 6. Sociální normy. 7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice. 8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti. 9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost. 10. Schopnosti, inteligence. 11. Temperament, typy a typologie. 12. Motivace, potřeby, motivační dispozice. 13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci. 14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998 Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997 Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983 Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995 Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995 Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975 Lašek, J. Kapitoly ze sociální psychologie II. HK:Gaudeamus 2006. |
Literatura doporučená studentům | Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998 Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997 Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983 Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995 Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995 Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975 Lašek, J. Kapitoly ze sociální psychologie II. HK:Gaudeamus 2006. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Odevzdání seminární práce a účast na přednáškách. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vítek Miloš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seznámení s problematikou sociální ekologie. Problémy a konflikty ve společnosti. Teorie trvale udržitelného rozvoje. Sociální ekologie venkova a měst. Úloha médií ve společnosti a jejich působení na člověka. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Člověk jako součást širšího přírodního celku a jako součást civilizace. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Ekologie biologická a sociální Člověk a příroda, člověk a společnost Konflikty ve společnosti Teorie trvale udržitelného rozvoje Sociální ekologie venkova a měst Úloha médií ve společnosti a jejich působení na člověka |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Ekologie Sociální ekologie |
Literatura doporučená studentům | Ekologie Sociální ekologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět a úkoly sociální pedagogiky jako vědního oboru, širší společenské a kulturní aspekty výchovného působení na mladé i dospělé lidi, výchovný proces ve vztahu k prevenci a terapii negativního chování, úkoly sociální pedagogiky při práci se sociálně problémovými skupinami i jednotlivci, význam výchovy při rozvíjení politické kultury a občanského dialogu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává, orientovat se v problematice sociálně pedagogické prevence a terapie. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1)Objekt, předmět a úkoly sociální pedagogiky. 2)Profesní model sociálního pedagoga. 3)Počátky a příčiny vzniku sociální pedagogiky. 4)Sociální podstata výchovného procesu. 5)Prostředí jako výchovný činitel. 6)Rodina jako výchovné prostředí a prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. 7)Sociální prostředí školy a výchovných zařízení. 8)Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. 9)Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a instituce s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace ...). 10)Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. 11)Dětská práva a jejich respektování. 12)Sociální komunikace a výchova. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | HRADEČNÁ, M. a kol. Vybrané problémy sociální pedagogiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 90 s. ISBN 80-7184-015-7 HRONCOVÁ, J., HUDECOVÁ, A., MATULAYOVÁ, T. Sociálna pedagogika a sociálna práca. 1. vyd. Banská Bystrica: Pedagogická fakulta UMB v Banskej Bystrici, 2001. 300 s. ISBN 80–8055–476–5 Kapitoly ze sociální pedagogiky a psychologie. 1. vyd. Brno: PAIDO, 1998. 191 s. ISBN 80-85931-58-3 KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 63 s. ISBN 80-7076-669-8 PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D., FALTÝSKOVÁ, J. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 45 s. ISBN 80-210-1946-8 |
Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2 JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. 165s. ISBN 80-7041-841-9 KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov: Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85668-34-3 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Politikou se rozumí efektivní zásahy státu do různých oblastí. Sociální politika pak působí na zaměstnanost, zdravotní péči, vzdělávání, bydlení, rodinu a sociální zabezpečení občanů. Probírá se teorie a praxe sociální politiky s důrazem na současné problémy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Připravit posluchače na utváření a prosazování sociální politiky státu, organizací a firem se zřetelem ke specifice politiky zaměstnanosti, politiky zdravotnictví, politiky vzdělávání atd. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Typické sociální problémy 2. Historie sociální politiky v Evropě 3. Vývoj české sociální politiky 4. Teorie sociální politiky 5. Vztah hospodářské a sociální politiky 6. Nástroje sociální politiky 7. Metody sociální politiky 8. Politika zaměstnanosti 9. Politika sociálního zabezpečení 10. Zdravotní politika 11. Vzdělávací politika 12. Politika bydlení 13. Rodinná politika 14. Evropská sociální politika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Potůček, M.: Sociální politika, Slon, Praha 1995 Potůček, M.: Nejen stát. Slon, Praha 1997 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Weather, W. B. – Davis, K.: Lidský faktor. Victoria, Praha 1992 Vítek, M.: Evropská politika. VŠP, HK 1995 Vítková, M.: Kultura stolování. Gaudeamus, HK 1998 |
Literatura doporučená studentům | Potůček, M.: Sociální politika, Slon, Praha 1995 Potůček, M.: Nejen stát. Slon, Praha 1997 Bedrnová, E. – Nový, I.: Psychologie a sociologie v řízení firmy. Prospectrum, Praha 1994 Weather, W. B. – Davis, K.: Lidský faktor. Victoria, Praha 1992 Vítek, M.: Evropská politika. VŠP, HK 1995 Vítková, M.: Kultura stolování. Gaudeamus, HK 1998 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | The course is drawn as an introduction into African politics, politics which is very different from its European or Western counterparts, but, by the same token, very similar to them. The course will introduce its students to the most important, and hopefully to the most interesting, patterns of African politics – such as traditional political institutions, ethnicity, religion, conflicts, elections, political parties and international aspects of African politics. The course will be also supplied with audiovisual features such as movies or music. This syllabus was innovated within project MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Goal of the subject is to introduce its participants to selected interesting patterns of African politics and broaden their horizons. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Week 1 Lecture Opening class Seminar Allocation of seminar presentations Week 2 Lecture Africa at one’s own risk Seminar Discussion: Africa’s media picture Own media and literature search of students Week 3 Lecture An introduction into history of Africa: A brief survey Seminar Discussion: Colonialism – cause of Africa’s problems or externalization of responsibility? 3a) Mazrui, Ali. 2000. „Africa and Other Civilizations: Conquest and Counter-Conquest.” In: Africa in World Politics. Eds. J. Harbeson a D. Rothchild. Boulder: Westview Press, 110–35. 3b) Crawford Young. 2000. "The Heritage of Colonialism.” In: Africa in World Politics. Eds. J. Harbeson a D. Rothchild. Boulder: Westview Press, 23–42. Week 4 Lecture Economic, Demographic and Political Profile of Africa Seminar Discussion: What is the most severe Africa’s challenge? 4) Bloom, David E. a Sachs, Jeffrey D. 1998. Geography, Demography, and Economic Growth in Africa. B.m.: Harvard Institute for International Development, 1–27. b) Selected chapter from Rödlach, Alexander. 2006. Witches, Westerners, and HIV: AIDS and cultures of blame in Africa. Walnut Creek: Left Coast Press. Week 5 Lecture Africa – homeland of different races, ethnic groups and/or tribes Seminar Discussion: What is the real role of ethnicity? 5a) Fearon, J. D. a Laitin, D. D. 2000. "Violence and the Social Construction." International Organization 54, č. 4, 845-877. 5b) Sambanis, Nicholas. 2001. „Do Ethnic and Nonethnic Civil Wars Have the Same Causes?: A Theoretical and Empirical Inquiry (Part 1).“ The Journal of Conflict Resolution 45, č. 3, 259–282 Week 6 Lecture & Seminar Watching a movie Week 7 Lecture Selected specifics of African political systems Seminar Discussion: Is the African reality of politics comparable to its counterparts from other continents? 7a) Thompson, Alex. 2004. An Introduction to African Politics. London and New York: Routledge. 129-149. 7b) Chabal, Patrick and Daloz, Jean-Pascal. 1999. Africa Works: Disorder as Political Instrument. Oxford & Bloomington: James Curey & Indiana University Press, 141—164. Week 8 Lecture African political parties Seminar Discussion: How do you perceive do role and significance of political parties in Africa in comparison to your country? 8a) McMahon, Edward R. 2004. “Catching the “Third Wave” of Democratization?: Debating Political Party Effectiveness in Africa Since 1980.” African and Asian Studies 3, no. 3—4, 295—320. 8b) Kotzé, Hennie and García-Rivero, Carlos. 2008. “Opposition Party Support in Africa: An Elite-Mass Analysis.” Government and Opposition 43, no. 3, 454—485. Week 9 Lecture African election Seminar Discussion: Are elections needed in Africa? 9a) Barkan, Joel D. 1998. „Rethinking the Applicability of Proportional Representation for Africa.“ In: Elections and Conflict Management in Africa. Eds. Timothy D. Sisk a Andrew Reynolds. Washington: United States Institute of Peace, 57–71. 9b) Andreas Schedler. The Logic of Electoral Authoritarianism. Week 10 Lecture Conflicts in Africa – (in)evitable feature of Africa Seminar Discussion: What is the most common cause of conflicts? 10a) http://www.youtube.com/watch?v=ZRuSS0iiFyo 10b) Collier, Paul a Hoeffler, Anke. 2002. „On the Incidence of Civil War in Africa.“ The Journal of Conflict Resolution 46, č. 1, 13–28. Week 11 Lecture & Seminar Study week Week 12 Lecture and Seminar Discussion: Current Issues of African politics and society Own media and literature search of students |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Davidson, Basil. 1992. The Black Man's Burden: Africa and the Curse of the Nation-State. Ibada: Spectrum Books Limited. Thompson, Alex. 2004. An Introduction to African Politics. London and New York: Routledge. Harbeson, J.W. a Rotchild, D. (eds.) 1995. Africa in World Politics: Post-Cold War Challenges. Boulder - San Francisko - Oxford: Westview Press. Harbeson, J.W. a Rotchild, D. (eds.) 2000. Africa in World Politics: The African State System in Flux. Boulder - Oxford: Westview Press. Crowder, M. 1968. West Africa Under Colonial Rule. London: Hutchinson a Benin: Ethiope Publishing Corporation. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Classification of the course will consists of (1) seminar presentation of a topic chosen by a student (20 %), (2) student’s activity at seminars (30 %); and (3) results of final test (50 %). The final grade is following A 100-90 B 89-80 C 79-70 D 69-60 E 59-50 F bellow 50 |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Specifický výzkum je grantová studentská soutěž vypisovaná každoročně na FF UHK. Jedná se o jedinečnou příležitost pro studenty doktorského studia k získání finančních prostředků pro realizaci zahraničního pobytu, stáže, terénního výzkumu apod. Projekty musejí mít výhradně vědecko-výzkumný charakter s povinným publikačním výstupem dle metodiky RIV. Členem řešitelského týmu musí být kromě doktoranda také jeho školitel, který podobu projektu předem schvaluje, kontroluje jeho plnění a finální výstupy. Grantový projekt musí obsahovat: anotaci, specifikaci řešitelského týmu, požadavek na dotaci, podrobnou strukturu požadovaných nákladů, časový plán řešení, kontrolovatelné (kvantifikované) cíle řešení, rozpracované téma projektu, plánované výsledky, plánované publikační výstupy ve vazbě na RIV. Publikační výstupy vzniklé v souvislosti s řešením projektu musí být vykazovány pouze na FF UHK. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Student projedná obsah svého projektu specifického výzkumu se svým školitelem a jeho finální podobu mu předloží ke schválení. O udělení zápočtu rozhodne školitel na základě splnění všech cílů a výstupů projektu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z vybraných výzkumných programů srovnávací politologie na oblast Latinské Ameriky. Předmět bude vycházet ze struktury a navazovat na znalosti získané v kurzu Metody a teorie srovnávací politologie. Tematicky bude členěn do věcných celků odpovídajícím převládajícím teoriím srovnávací politologie. Přednášky a semináře budou vždy odpovídat jednomu z témat v rámci čtyř teoretických přístupů: strukturalismu (podmínky vzniku a udržení demokracie, teorie závislosti, politická ekonomie Latinské Ameriky, teorie revolučních a guerillových hnutí), institucionalismu (problematika prezidencialismu, role vojenských složek v politických systémech Latinské Ameriky, fungování a kapacita států), teorii racionální volby (přechody k demokracii) a kulturním teoriím (občanská společnost, nacionalismus, indigenismus). Vynechána jsou důležitá témata z oblasti výzkumu politických stran a voleb, kterým je věnován samostatný předmět Volební a stranické systémy Latinské Ameriky. Kurz směřuje k tomu, aby studenti prokázali schopnost spojovat jak teoretické, tak empirické poznatky z prostředí Latinské Ameriky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z vybraných výzkumných programů srovnávací politologie na oblast Latinské Ameriky. Předmět bude vycházet ze struktury a navazovat na znalosti získané v kurzu Metody a teorie srovnávací politologie. Tematicky bude členěn do věcných celků odpovídajícím převládajícím teoriím srovnávací politologie. Přednášky a semináře budou vždy odpovídat jednomu z témat v rámci čtyř teoretických přístupů: strukturalismu(podmínky vzniku a udržení demokracie, teorie závislosti, politická ekonomie Latinské Ameriky, teorie revolučních a guerillových hnutí), institucionalismu (problematika prezidencialismu, role vojenských složek v politických systémech Latinské Ameriky, fungování a kapacita států), teorii racionální volby (přechody k demokracii) a kulturním teoriím (občanská společnost, nacionalismus, indigenismus). Vynechána jsou důležitá témata z oblasti výzkumu politických stran a voleb, kterým je věnován samostatný předmět Volební a stranické systémy Latinské Ameriky. Kurz směřuje k tomu, aby studenti prokázali schopnost spojovat jak teoretické, tak empirické poznatky z prostředí Latinské Ameriky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní setkání Seznámení s obsahem a požadavky předmětu, rozdělení povinné četby. Povinná četba: Sylabus Týden 2 Typologie a vývoj moderních politických režimů v Latinské Americe Povinná četba: MAINWARING, Scott – BRINKS, Daniel – PÉREZ-LINÁN, Aníbal:Classifying Political Regimes in Latin America, 1945–1999. Studies in Comparative International Development 36, 2001, č. 1, s. 37–65. Týden 3 Den zahraničních mobilit FF UHK - výuka se nekoná Týden 4 Populismus a populistické režimy Povinná četba: KORZENIEWICZ, Roberto Patricio: Democracy and Dictatorship in Continental Latin America During the Interwar Period. Studies in Comparative International Development, Spring 35, 2000, č. 1, s. 41-72. SILVA, Eduardo: The Import-Substitution Model: Chile in Comparative Perspective. Latin American Perspectives 34, 2007, č. 3, s. 67-90. Týden 5 Prezidencialismus a krize demokracie Povinná četba: MAINWARING, Scott – SHUGART, Matthew S: Juan Linz, Presidentialism, and Democracy: A Critical Appraisal. Comparative Politics 29, 1997, č. 4, s. 449-471. Declaration of the Chamber of Deputies, “Grave Breakdown of the Republic’s Legal and Constitutional Order,” August 22, 1973. Týden 6 Kritika teorie prezidencialismu Povinná četba: CHEIBUB, José Antonio: Presidentialism, Parliamentarism and Democracy. Cambridge, Cambridge University Press 2007. Týden 7 Reformy volebních systémů v komparativní perspektivě: prezentace badatelských úkolů Týden 8 Socioekonomické předpoklady přechodů k demokracii Povinná četba: HAGGARD, Stephan - KAUFMAN, Robert R.: The Political Economy of Democratic Transitions. Comparative Politics 29, 1997, č. 3, 263-283. COLLIER, Ruth Berins: Paths Toward Democracy. The Working Class and Elites in Western Europe and South America. Cambridge, Cambridge University Press 1999. (Pouze kapitoly 1 a 4) Týden 10 Rentiérské režimy a demokracie v Latinské Americe Povinná četba: WEYLAND, Kurt: The Rise of Latin America’s Two Lefts: Insights from Rentier State Theory. Comparative Politics 41, 2009, č. 2, 145-164. GERVASONI, Carlos: A Rentier Theory of Subnational Regimes. Fiscal Federalism, Democracy, and Authoritarianism in the Argentine Provinces. World Politics 62, 2010, č. 2, 302-340. Týden 11 Guerilly a revoluce v Latinské Americe 1956-1970 Přednáška a seminář: diskuse nad knihou Wickhama-Crowleyho. Povinná četba: WICKHAM-CROWLEY: Timothy P.: Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. (Pouze strany 1 -206) Týden 12 Guerilly a revoluce v Latinské Americe po roce 1970 Přednáška a seminář: diskuse nad knihou Wickhama-Crowleyho. Povinná četba: WICKHAM-CROWLEY: Timothy P.: Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. (Pouze strany 207 -326) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | MAINWARING, Scott – BRINKS, Daniel – PÉREZ-LINÁN, Aníbal:Classifying Political Regimes in Latin America, 1945–1999. Studies in Comparative International Development 36, 2001, č. 1, s. 37–65. Týden 3 Den zahraničních mobilit FF UHK - výuka se nekoná KORZENIEWICZ, Roberto Patricio: Democracy and Dictatorship in Continental Latin America During the Interwar Period. Studies in Comparative International Development, Spring 35, 2000, č. 1, s. 41-72. SILVA, Eduardo: The Import-Substitution Model: Chile in Comparative Perspective. Latin American Perspectives 34, 2007, č. 3, s. 67-90. MAINWARING, Scott – SHUGART, Matthew S: Juan Linz, Presidentialism, and Democracy: A Critical Appraisal. Comparative Politics 29, 1997, č. 4, s. 449-471. CHEIBUB, José Antonio: Presidentialism, Parliamentarism and Democracy. Cambridge, Cambridge University Press 2007. HAGGARD, Stephan - KAUFMAN, Robert R.: The Political Economy of Democratic Transitions. Comparative Politics 29, 1997, č. 3, 263-283. COLLIER, Ruth Berins: Paths Toward Democracy. The Working Class and Elites in Western Europe and South America. Cambridge, Cambridge University Press 1999. (Pouze kapitoly 1 a 4) WEYLAND, Kurt: The Rise of Latin America’s Two Lefts: Insights from Rentier State Theory. Comparative Politics 41, 2009, č. 2, 145-164. GERVASONI, Carlos: A Rentier Theory of Subnational Regimes. Fiscal Federalism, Democracy, and Authoritarianism in the Argentine Provinces. World Politics 62, 2010, č. 2, 302-340. WICKHAM-CROWLEY: Timothy P.: Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. (Pouze strany 1 -206) WICKHAM-CROWLEY: Timothy P.: Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. (Pouze strany 207 -326) |
Literatura doporučená studentům | Linz, Juan J. (1998) ‘Democracy's Time Constraints’ International Political Science Review 19, 1: 19-37. Neto, Octavio Amorim and Gary W. Cox (1997) ‘Electoral Institutions, Cleavage Structures, and the Number of Parties’, American Journal of Political Science, 41, 1: 149-174. Nohlen, Dieter (ed) (2005a) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 1 - North America, Central America, and the Caribbean. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, Dieter (ed) (2005b) Elections in the Americas: A Data Handbook. Volume 2 – South America. Oxford: Oxford University Press. Power, Timothy J. and James C. Garand (2007) ‘Determinants of invalid voting in Latin America’, Electoral Studies 26: 432-444. Schedler, Andreas and Javier Santiso (1998) ‘Democracy and Time: An Invitation’ International Political Science Review 19, 1: 5-18. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou přednášek a seminářů. Semináře navazují na témata přednášek a očekává se v nich kritická diskuse nad zadanou povinnou četbou. Kritéria pro klasifikaci jsou následující: 1. Pravidelná docházka: jsou tolerovány maximálně dvě absence. 2. Aktivita v semináři: v semináři student prokazuje znalost zadané četby, orientaci v tématu a schopnost kritické diskuse nad tématem. Studentovi, který na daný týden nepřečetl zadanou povinnou četbu, je i přes jeho fyzickou účast seminář počítán jako absence. 3. Vedení jednoho semináře: Na začátku semestru si každý student zvolí jeden seminář, v němž bude vést seminární diskusi. Jeho úkolem bude moderovat diskusi a formulovat zvídavé otázky. 4. Badatelský úkol: Každý student vypracuje badatelský úkol s tématem "Reformy volebních systémů ve vybrané latinskoamerické zemi/zemích od roku 1978." Cílem je zmapovat všechny volební reformy do dolní/jediné komory kongresu. Hlavní výstupy budou následně prezentovány (powerpoint) na semináři. 5. Ústní zkouška: Ústní zkouška prověřuje zejména znalost povinné četby a dále obsahu přednášek. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem předmětu je aplikovat teoretické poznatky z vybraných výzkumných programů srovnávací politologie na oblast Latinské Ameriky. Předmět bude vycházet ze struktury a navazovat na znalosti získané v kurzu Metody a teorie srovnávací politologie. Tematicky bude členěn do věcných celků odpovídajícím převládajícím teoriím srovnávací politologie. Přednášky a semináře budou vždy odpovídat jednomu z témat v rámci čtyř teoretických přístupů: strukturalismu (podmínky vzniku a udržení demokracie, teorie závislosti, politická ekonomie Latinské Ameriky, teorie revolučních a guerillových hnutí), institucionalismu (problematika prezidencialismu, role vojenských složek v politických systémech Latinské Ameriky, fungování a kapacita států), teorii racionální volby (přechody k demokracii) a kulturním teoriím (občanská společnost, nacionalismus, indigenismus). Vynechána jsou důležitá témata z oblasti výzkumu politických stran a voleb, kterým je věnován samostatný předmět Volební a stranické systémy Latinské Ameriky. Kurz směřuje k tomu, aby studenti prokázali schopnost spojovat jak teoretické, tak empirické poznatky z prostředí Latinské Ameriky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace naleznete na webu Katedry politologie http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Navzdory tomu, že na rozvojovou pomoc Africe bylo od roku 1960 západními zeměmi vynaloženo již přes 700 miliard USD (tedy více jak pětinásobek poválečného Marshallova plánu), ekonomická situace subsaharské Afriky se na první pohled po dlouhá desetiletí příliš nezměnila, alespoň ve srovnání se zbytkem rozvojového světa, který se při dekolonizaci nacházel ve srovnatelné, či dokonce horší situaci. V subsaharské Africe žije stále největší podíl světové populace postižené extrémní chudobou, v jejímž důsledku umírají ročně miliony lidí. Současně s extrémní chudobou se v Africe setkáváme i s extrémním bohatstvím, např. v nejdražším městě na světě – v angolské Luandě, které svědčí o tom, že Afrika je kontinent bohatý a ekonomicky perspektivní. Co je tedy příčinou africké nerozvinutosti? Na čem je založen současný růst afrických ekonomik a je tento růst udržitelný? Jaká je pozice subsaharské Afriky v mezinárodních ekonomických vztazích? Těmito a jinými otázkami se zabývá kurz „Strategie rozvoje v Africe“. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je nejprve obecně charakterizovat současnou situaci v subsaharské Africe ve srovnání s ostatními nejen rozvojovými regiony a následně seznámit posluchače s vnitřními i vnějšími příčinami, které k této situaci, jež je označována za „zakrnělost“ (under-development), vedly. Ve své další části kurz kriticky hodnotí strategie rozvoje, které přijali afričtí státnici od zisku nezávislosti až do současnosti, přičemž pozornost věnuje mezinárodní dimenzi rozvojových politik, která je velmi významná. Klíčovým cílem kurzu je pak posluchače seznámit s alternativními pohledy, z nichž lze nazírat problematiku africké nerozvinutosti a chudoby, a vyhnout se tak mnohdy zavádějícím stereotypním pohledům na tento region a jeho budoucnost. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška Úvodní přednáška – seznámení se s obsahem kurzu Seminář Beseda – proč je Afrika zakrnělá? Týden 2 Přednáška Subsaharská Afrika – profil regionu Seminář 2) Bloom, David E. a Sachs, Jeffrey D. 1998. Geography, Demography, and Economic Growth in Africa. B.m.: Harvard Institute for International Development, 1–27. Týden 3 Přednáška Teoretické koncepty rozvoje Seminář 3) Easterly, William. 2006. The White Man’s Burden: Why the West’s Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good? New York: Penguin Books, 37–60. Týden 4 Přednáška Dopad kolonialismus a dekolonizace na africké ekonomiky Seminář 4) Nunn, Nathan. 2005. Slavery, Institutional Development, and Long-Run Growth in Africa, 1400–2000. Nepublikovaný working paper, 1–46. Týden 5 Přednáška Strategie rozvoje po zisku nezávislosti Seminář 5) Markowitz, I. L. 1977. Power and Class in Africa: An Introduction to Change and Conflict in African Politics. New Jersey: Prentice-Hall, Inc. a Englewood Cliffs. 230-261. Týden 6 Přednáška Program strukturálního přizpůsobení Seminář 6a) World Bank. 1994. Adjustment in Africa. New York: Oxford University Press, 17-41. 6b) Abouharb, M. Rodwan a Cingranelli, David. 2007. Human Rights and Structural Adjustment. Cambridge: Cambridge University Press, 50–77. Týden 7 Přednáška Institucionální podmínky růstu – proč se některým státům nedaří růst? Seminář 7) Goldsmith, Arthur A. 2003. „Foreign Aid and State Administrative Capability in Africa.“ In: Beyond Structural Adjustment: The institutional Context of African Development. Eds. Nicolas van de walle a et al. New York: Palgrave Macmillan, 183–212 Týden 8 Přednáška Velmoci v Africe Seminář 8a) Edoho, Felix M. 2011. „Globalization and Marginalization of Africa: Contextualization of China–Africa Relations.“ Africa Today 58, č. 1, 102–124. 8b) Singh, Gurjit. 2008. „Scramble for the African Trade: EU-Africa Negotiations for Economic Partnership.“ India Quarterly: A Journal of International Affairs 64, č. 2, 51–85. 8c) Desain, Niranjan. 2009. „India and Africa: A New Engagement.“ India Quarterly: A Journal of International Affairs 65, č. 4, 413–429. Týden 9 Přednáška Problematika měření chudoby Seminář 9) Brady, David. 2003. „Rethinking the Sociological Measurement of Poverty.“ Social Forces 81, č. 3, 715–751. Týden 10 Přednáška Africká integrace: motor růstu? Seminář a) Hope, K. R. 2006. „Prospects and Challenges for the New Partnership for Africa's Development: Addressing Capacity Deficits“ Journal of Contemporary African Studies 24, č. 2, 203-228. b) Taylor, I. 2004. „NEPAD ignores the fundamental politics of Africa.“ Contemporary Review 1662, 29-32. Týden 11 Přednáška (Ne)efektivita rozvojové pomoci Seminář 11) Loxley, John a Sackey, Harry A. 2008. „Aid Effectiveness in Africa.“ African Development Review 20, č. 2, 163–199. Týden 12 Přednáška Závěrečná diskuse budoucího rozvoje subsaharské Afriky Seminář Evaluace kurzu Týden 13 – zápočtový týden Přednáška … se nekoná Seminář … se nekoná |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz seminární četba + níže uvedené zdroje Abouharb, M. Rodwan a Cingranelli, David. 2007. Human Rights and Structural Adjustment. Cambridge: Cambridge University Press. Adamcová, Lenka et al. 2006. Úvod do rozvojových studií. Praha: Oeconomica. Collier, Paul. 2009. Miliarda nejchudších – Proč se některým zemím nedaří a co s tím? Praha: Vyšehrad. Easterly, William. 2006. The White Man’s Burden: Why the West’s Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good? New York: Penguin Books. House-Soremekun, Bessie a Falola, Toyin. 2011. Globalization and Sustainable Development in Africa. Rochester: University of Rochester Press. Nováček, Pavel. 1999. Křižovatky budoucnosti: směřování k udržitelnému rozvoji a globálnímu řízení. Praha: G plus G. Van de walle, Nicolas et al. 2003. Beyond Structural Adjustment: The institutional Context of African Development. New York: Palgrave Macmillan World Bank. 2010. Africa Development Indicators 2010. Washington: World Bank. |
Literatura doporučená studentům | All-Africa News (http://allafrica.com) BBC (http://news.bbc.co.uk/1/hi/africa/default.stm) African economic development debates (http://africaunchained.blogspot.com) Exnerová, Věra (ed.). 2005. Globální problémy a rozvojová spolupráce. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT. Seidman, Ann Willcox et al. 2006. Africa's Challenge: Using Law for Good Governance And Development. Trenton: Africa World Press. Gray, Tim S. a Stewart, Amy. 2009. The Governance of Water and Sanitation in Africa: Achieving Sustainable Development through Partnerships (International Library of African Studies). London / New York: Tauris Academic Studies Carvalho, Soniya. 2003. 2002 Annual Review of Development Effectivness: Achieving Development Outcomes: The Millennium Challenge. Washington, D.C.: World Bank. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro udělení zápočtu je nutné: 1) aktivně se účastnit seminářů (povoleny jsou maximálně 2 absence); 2) orientovat se v povinné četbě (neznalost četby bude penalizována absencí) a připravit si z ní vždy dvě otázky pro své kolegy; 3) sepsat esej na vybrané téma přednášek (popřípadě i na jiné téma – po konzultaci s vyučujícím). Esej bude mít rozsah 2100–2400 slov a bude splňovat všechny náležitosti, které na esej klade KPOL FF UHK. Studenti ji odevzdají v Moodlu. 4) Proslovit stručnou prezentaci záměru eseje na semináři – rozsah 8–10 minut. Zkouška probíhá formou písemného testu, jenž se zaměřuje zejména na obsah přednášek a seminářů. Celkové hodnocení kurzu se odvíjí od výsledku písemného testu (0–80 bodů) a hodnocení eseje (0–20) bodů, přičemž písemný test musí studenti splnit alespoň na 65 %. Studenti mají navíc možnost získat BONUS pěti bodů za aktivní a kvalitní účast na seminárních diskusích, jejichž témata jsou uvedena níže. Tento bonus může činit maximálně 15 bodů, které se studentům připočítávají k jejich celkovému součtu. Stupnice pro výslednou známku je následující: 100 – 90 % … výborně 89 – 78 % … velmi dobře 77 – 60 % … dobře |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Strukturálních fondů EU jako jedním z nástrojů politiky soudržnosti EU. Akcent bude kladen na principy programování na úrovni EU a následně na úrovni členských států. Kurz bude prakticky zaměřen na praktické aspekty fungování Strukturálních fondů v ČR a dalších finančních nástrojů EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Strukturálních fondů EU jako jedním z nástrojů politiky soudržnosti EU. Akcent bude kladen na principy programování na úrovni EU a následně na úrovni členských států. Kurz bude prakticky zaměřen na praktické aspekty fungování Strukturálních fondů v ČR. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Strukturální fondy jako nástroj strukturální politiky EU. Vývoj regionální politiky EU a vazba na SF EU. Hlavní principy SF EU. Formy realizace pomoci ze SF EU. Téma č. 2 Specifikace SF EU. Zaměření a druhy SF EU. Iniciativy Společenství. Územní klasifikace. Téma č. 3 Legislativa SF EU. Hlavní směrnice a nařízení EU ke SF EU. Implementace směrnic a nařízení. Téma č. 4 Programování SF EU. Systém programových dokumentů. Druhy programových dokumentů. Téma č. 5 Veřejná podpora. Principy uplatňování politiky ochrany hospodářské soutěže. Praktické dopady soutěžní legislativy. Notifikace veřejné podpory. Téma č. 6 Programování SF EU v ČR I. Principy tvorby dokumentů politiky soudržnosti v ČR. Národní rozvojový plán. Strategický referenční rámec. Operační programy. Téma č. 7 Programování SF EU v ČR II. Operační programy. Sektorové operační programy na podporu podnikání, zaměstnanosti a vzdělávání. Regionální operační programy a programy pro hl. město Prahu. OP Téma č. 8 Formy podpory ze SF EU. Dotace. Úvěr. Záruka. Výše podpory. Stanovení konečného příjemce. Téma č. 9 Implementace SF EU I. Projekty spolufinancované ze SF EU. Předkládání a výběr projektů. Postupy, kritéria výběru, zadávání veřejných zakázek. Téma č. 10 Implementace SF EU II. Uznatelnost nákladů. Publicita SF EU. Téma č. 11 Implementace SF EU III. Monitorování a hodnocení programů a projektů. Definice, časové hledisko, kriteria hodnocení a ukazatele. Téma č. 12 Příprava projektu ze strukturálních fondů. Hlavní zásady. Stanovení příjemce. Základní postupy při tvorbě projektu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Křížková, Martina a Syrůček, Ondřej. 2003. Příprava projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentována na praktické případové studii. Praha: MZV. Národní rozvojový plán České republiky (2007 - 2013). 2006. Praha: MMR. Národní strategický referenční rámec ČR (2007-2013). 2006. Praha: MMR. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) Operační program Podnikání a inovace. 2006. Praha: MPO. (poslední verze) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 2006. Praha: MPSV. (poslední verze) Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. 2006. Praha: MŠMT. (poslední verze) Politika soudržnosti při podpoře růstu a zaměstnanosti: Strategické pokyny Unie, 2007-2013 Průvodce fondy Evropské unie. 2004. Praha : Odbor vnějších vztahu MMR ČR. Evropská unie regionům. 2002. Praha:Delegace Evropské komise v ČR. Regionální operační programy pro jednotlivá území NUTS 2. Sodomka, Vladimír a Špok, Radomír. 2004. Průvodce Strukturálními fondy Evropské unie pro neziskový sektor. Praha: Europeum. |
Literatura doporučená studentům | Křížková, Martina a Syrůček, Ondřej. 2003. Příprava projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentována na praktické případové studii. Praha: MZV. Národní rozvojový plán České republiky (2007 - 2013). 2006. Praha: MMR. Národní strategický referenční rámec ČR (2007-2013). 2006. Praha: MMR. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) Operační program Podnikání a inovace. 2006. Praha: MPO. (poslední verze) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 2006. Praha: MPSV. (poslední verze) Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. 2006. Praha: MŠMT. (poslední verze) Politika soudržnosti při podpoře růstu a zaměstnanosti: Strategické pokyny Unie, 2007-2013 Průvodce fondy Evropské unie. 2004. Praha : Odbor vnějších vztahu MMR ČR. Evropská unie regionům. 2002. Praha:Delegace Evropské komise v ČR. Regionální operační programy pro jednotlivá území NUTS 2. Sodomka, Vladimír a Špok, Radomír. 2004. Průvodce Strukturálními fondy Evropské unie pro neziskový sektor. Praha: Europeum. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: U studentů, kteří budou mít referát: Přednesení referátu. Příprava powerpointové prezentace doprovázející referát. Prezentace bude min. týden před konáním semináře zaslána vyučujícímu. Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 3 absence Uspokojivý výsledek v seminárním testu, který prověří orientaci v tématech přednášek |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je dvousemestrální; tato jeho první část se zaměřuje převážně na problematiku volebních systémů (v závěru semestru se výklad přesune k politickým stranám). Semináře mají podobu cvičení, ve kterých se studenti naučí analyzovat pomocí výpočetní techniky volební systémy a výsledky voleb – nejprve v teoretické rovině, později v průběhu semestru v aplikaci na konkrétní volby, respektive strany v evropských i mimoevropských politických systémech. Předmět vyžaduje soustavné studium - na každé cvičení je nutné znát a rozumět problematice přednášky z předchozího týdne. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší info viz stránky katedry politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Volební právo, volby a jejich proměnné, jiné ustavovací techniky Typologie volebních systémů a vliv vol. syst. na stranické systémy Většinové volební systémy Proporční volební systémy Smíšené volební systémy Kvantitativní analýza VS Teorie voleb 2. řádu Vývoj volebního systému v Československu a České republice Co jsou politické strany Funkce politických stran |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná : Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. Kirchheimer, Otto. 1990. „The Catch - All Party“. In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 50 - 60. Klíma, Michal. 199 8. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Mair, Peter, ed. 1990 . The West European Party System . Oxford: Oxford Universi ty Press . Mudde, Cas. 2000. "Stranická rodina: rámcová analýza." Politologická revue 6, č. 1, 78 - 93. Novák, M iroslav a Lebeda, Tomáš, eds. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. "Nine Second - Order National Elections - A Conceptual Framework for the Analysis of European Elect ions Results." European Journal of Political Research 8, č. 3, 3 - 44. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Doporučená : Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: MU . Katz, Richard S. a Mair, Peter. 1995. "Changing Models of Party Organization and Party Democracy. The Emergence of the Cartel Party." Party Politics 1, č. 1, 5 - 28. Lipset, Seymour M. a Rokkan, Stein. 1990. „Cleavage Structures, P arty Systems, and Voter Alignments.“ In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 91 - 138. |
Literatura doporučená studentům | Bližší info viz stránky katedry politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší info viz stránky katedry politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jde o druhou část dvousemestrálního kurzu. Tato je zaměřena na problematiku politických stran a stranických systémů (téma politických stran je nicméně zahájeno už v předešlé části kurzu). V seminářích se studenti budou věnovat rozboru stranických systémů či významných individuálních politických stran ve vybraných evropských i mimoevropských stranických systémech (půjde tedy o případové studie). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace viz web katedry politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vývojová typologie politických stran Konfliktní linie v západní Evropě – S. Rokkan Konfliktní linie v západní Evropě - „postrokkanovské“ koncepty Konfliktní linie transformace Teorie stranických systémů Typologie stranických systémů Politické strany a volby 2. řádu Vnitřní „život“ politických stran: navrhování a výběr kandidátů Vnitřní „život“ politických stran: financování Vývoj stranického systému v Československu a ČR |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná : Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. Kirchheimer, Otto. 1990. „The Catch - All Party“. In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 50 - 60. Klíma, Michal. 199 8. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Mair, Peter, ed. 1990 . The West European Party System . Oxford: Oxford Universi ty Press . Mudde, Cas. 2000. "Stranická rodina: rámcová analýza." Politologická revue 6, č. 1, 78 - 93. Novák, M iroslav a Lebeda, Tomáš, eds. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. "Nine Second - Order National Elections - A Conceptual Framework for the Analysis of European Elect ions Results." European Journal of Political Research 8, č. 3, 3 - 44. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. Doporučená : Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: MU . Katz, Richard S. a Mair, Peter. 1995. "Changing Models of Party Organization and Party Democracy. The Emergence of the Cartel Party." Party Politics 1, č. 1, 5 - 28. Lipset, Seymour M. a Rokkan, Stein. 1990. „Cleavage Structures, P arty Systems, and Voter Alignments.“ In: The West European Party System . Ed. Peter Mair. Oxford: Oxford University Press, 91 - 138. |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace viz web katedry politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace viz web katedry politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem kursu je seznámit studenty s problematikou afrických politických stran. Přednášky se zaměří na vznik a vývoj afrických politických stran, , ideologii, jejich organizační strukturu, problematiku členství, funkce afrických politických stran, základní typy a typologii afrických politických stran. V seminární výuce bude věnována pozornost vývoji vybraných typů afrických politických stran. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem kursu je seznámit studenty s problematikou afrických politických stran. Přednášky se zaměří na vznik a vývoj afrických politických stran, , ideologii, jejich organizační strukturu, problematiku členství, funkce afrických politických stran, základní typy a typologii afrických politických stran. V seminární výuce bude věnována pozornost vývoji vybraných typů afrických politických stran. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz Světová politika se věnuje zejména aktuálním politickým či mezinárodněvztahovým problémům spojeným s jednotlivými, především neevropskými, světovými regiony. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. týden 12/2 – úvodní setkání, seznámení se sylabem, rozdělení úkolů (dr. Springerová) 2. týden 19/2 – Energetická bezpečnost a politika ve světě (Mgr. Tichý) Seminář: Geopolitika přepravních tras a zdrojů Prezentace Romancov, Michael. 2011. Problematika globální těžby a přepravy energosurovin v geopolitické perspektivě. In Souleimanov, Emil a kol. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 25-66 (1-24). Diskusní text Yergin, Daniel. 2006. „Ensuring Energy Security.“ Foreign Affaris, Vol. 85, No. 2 (2006). s. 69-82. 3. týden 26/2 – Téma: Čína a USA: strategické spojenectví nebo rostoucí nepřátelství? (dr. Myšička) Seminář: Čína a USA: strategické spojenectví nebo rostoucí nepřátelství? Prezentace Beckeley, M.: China’s Century? Why America’s Edge Will Endure. International Security, 36, 2011/12, s. 41–78. Diskusní text Pempel, T. J.: More Pax, Less Americana in Asia. International Relations of the Asia Pacific, 10, 2010, s. 465–490. 4. týden 5/3 – Střední Amerika v mezinárodních vztazích: případ Nikaraguy (dr. Kouba) Seminář: Střední Amerika v mezinárodních vztazích: případ Nikaraguy Prezentace Hellinger, Daniel C. Comparative Politics of Latin America. Democracy at Last? New York, Routledge 2011, s. 313-338. (Chapter 12: Democracy in Times of Revolution). Diskusní text viz http://www.reuters.com/article/2014/01/28/us-nicaragua-reform-idUSBREA0R1KN20140128?feedType=RSS&feedName=worldNews 5. týden 12/3 – Indická tradice a současná agenda morální reformy politiky (prof. Strmiska) Seminář: Indická tradice a současná agenda morální reformy politiky Prezentace Sitapati, Vinai: What Anna Hazare's Movement and India's New Middle-Classes Say about Each Other. Economic and Political Weekly, 46, 30, 2011, 39-44. (http://intercoll.net/bdf/_docs/neo_gandhians.pdf) Diskusní text Sastry, Trilochan: Towards Decriminalisation of Elections and Politics. Economic and Political Weekly, 49, 1, 2014, 34-41. (http://www.epw.in/system/files/pdf/2014_49/1/Towards_Decriminalisation_of_Elections_and_Politics.pdf) 6. týden 19/3 – Velmocenský vzestup Indie a jeho interpretace (prof. Strmiska) Seminář: Velmocenský vzestup Indie a jeho interpretace Prezentace Know your own strength: India as a great power. The Economist 30-3-2013. http://www.economist.com/news/briefing/21574458-india-poised-become-one-four-largest-military-powers-world-end Diskusní text Can India become a great power? India’s lack of a strategic culture hobbles its ambition to be a force in the world. The Economist 30-3-2013 http://www.economist.com/news/leaders/21574511-indias-lack-strategic-culture-hobbles-its-ambition-be-force-world-can-india 7. týden 26/3 –Začarovaný kruh? Protesty a regionální politické elity v současné Číně (dr. Myšička) Seminář: Začarovaný kruh? Protesty a regionální politické elity v současné Číně Prezentace Chen, A.: Failure of Organizational Control: Changing Party Power in Chinese Countryside. Politics and Society, 35, 2007, s. 145–179. Diskusní text Michelson, E.: Justice from Above or Below: Popular Strategies for Resolving Grievances in Rural China. The China Quarterly, 193, 2008, s. 43–64. 8. týden 2/4 – čtecí týden 9. týden 9/4 – Vztahy USA a vybraných latinskoamerických zemí (dr. Springerová) Seminář: Vztahy USA a vybraných latinskoamerických zemí Prezentace Encina, Carlota García and Malamud, Carlos. 2012. Correa and Assange: A Peculiar Relationship. Real Instituto Elcano, dostupné na http://www.realinstitutoelcano.org/wps/portal/web/rielcano_en/contenido?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/elcano/Elcano_in/Zonas_in/Garcia-Encina_Malamud_Correa_Assange_RUSI#.Uugefl7hbIU Diskusní text Livingstone, Grace. 2011. Zadní dvorek Ameriky: USA a Latinská Amerika od Monroeovy doktríny po válku s terorem. Grimmus, s. 228–253. 10. týden 16/4 – Současné mezinárodní vztahy mezi zeměmi andského regionu Seminář: Současné mezinárodní vztahy mezi zeměmi andského regionu Prezentace Wehner, Leslie. 2012. The Othering Process between Bolivia and Chile. GIGA I nstitute of Latin American Studies, dostupné na http://www.giga-hamburg.de/de/system/files/publications/wp135_wehner.pdf Diskusní text Mäckelmann, Mathias and Lingenthal, Michael. 2012. Peru and Chile. Does the Road to Good Neighbourly Relations Lead via The Hague? KAS International Reports, dostupné na http://www.kas.de/wf/doc/kas_30495-544-2-30.pdf?130828111616 11. týden 23/4 – Bezpečnost v subsaharské Africe (Mgr. Prouza) Seminář: Bezpečnost v subsaharské Africe Prezentace Reno, William. 1997. „Humanitarian Emergencies and Warlord Economies in Liberia and Sierra Leone.“ WIDER Working Papers no. 140. Dostupné na: http://www.wider.unu.edu/publications/working-papers/previous/en_GB/wp-140/_files/82530852723302161/default/WP140.pdf Diskusní text sledování zpravodajských webů ohledně bezpečnostní situace v Africe: http://www.bbc.co.uk/news/world/africa/; http://www.aljazeera.com/news/africa/ 12. týden 30/4 – Ekonomická situace v subsaharské Africe (Mgr. Prouza) Seminář: Ekonomická situace v subsaharské Africe Prezentace Collier, Paul. 2007. Africa’s Economic Growth: Opportunities and Constraints. African Development Bank. Diskusní text text viz http://www.ted.com/talks/charles_robertson_africa_s_next_boom.html 13. týden 7/5 – Zahraniční a bezpečnostní politika Ruské federace ve světě (Mgr. Tichý) Seminář: Rusko a problematika vojenských intervencí Prezentace Tichý, Lukáš. 2013. „Postoj Ruské federace k vojenským intervencím Západu v letech 1999-2011“. Vojenské rozhledy, Vol. 23, No. 4 (2013), s. 22-41. Diskusní text Allison, Roy. 2009. „The Russian Case for Military Intervention in Georgia: International Law, Norms and Political Calculation“. European Security, Vol. 18, No. 2 (2009), pp. 173 – 200. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz osnova kurzu |
Literatura doporučená studentům | • Alao, Abiodun. 2008. Natural Resources and Conflict in Africa. USA: University of Rochester Press. • Allison, Roy. 2013. Russia, the West & Military Intervention. Oxford: Oxford University Press. • Carlson, Joanna, E. (Ed.). 2010. Latin America: Energy and Politics (Latin American Political, Economic, and Security Issues). USA: Nova Science Publisher. • Eichler, Jan a Tichý, Lukáš. 2013. USA a Ruská federace – komparace z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Praha: Ústav mezinárodních vztahů – v tisku. • Fürst, Rudolf a kol.: Vzestup Indie a Číny: Přichází asijské století? Praha 2011. • Goldthau, Andreas (Ed.). 2013. The Handbook of Global Energy Policy. USA: Wiley-Blackwell. • de Haas, Marcel (2010). Russia´s Foreign Security Policy in the 21st Century. Putin, Medvedev and beyond. London and New York: Routledge, 2010. • Livingstone, Grace. 2011. Zadní dvorek Ameriky: USA a Latinská Amerika od Monroeovy doktríny po válku s terorem. Grimmus. • Mankoff, Jeffrey. 2012. Russian Foreign Policy. The Return of Great Power Politic. Roman Littlefield Publishing Group, Inc. • Souleimanov, Emil a kol. 2011. Energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk. • Sovacool, Benjamin, K. (Ed.). 2011. The Routledge Handbook of Energy Security. London: Routledge. • Tichý, Lukáš. 2012. „Jaderné odstrašení i spolupráce? (Ruská bezpečnostní a zahraniční politika 2008-2012)“. Vojenské rozhledy, Vol. 21, No. 4 (2012), s. 61-72. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Podmínky pro zisk zápočtu: Esej (15 NS, deadline 9. dubna 2014), práce bude odevzdána v elektronické i tištěné verzi (na sekretariát KPOL); účast na semináři (max. dvě absence). Podmínky zkoušky: Kurz je zakončen písemnou zkouškou, která bude zahrnovat témata přednášek a seminářů, včetně povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Understanding certain theoretical perspectives concerning totalitarism and the concept of ’public space’. The reading approach will be focused on theorietical readings and certain case studies in Central-Europe. Specific aims, questions: To serve with a theoretical view of the concept of „public space” in its relation to politics and ethics. Theoretical perspective on totalitarism: how to read Hannah Arendt following the concept of public space? Case studies focusing on Central-Europe. How to define the difference of totalitarism and post-totalitarism. The „samizdat-culture” and its relevance to political theories (action, praxis, freedom). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Introduction Ethics and politics in (post)totalitarian context Hannah Arendt: Personal Responsibility under Dictatorship Týden 2 The private and the public sphere in modernity I. Kant: What is enlightment? J. Habermas: The Structural Transformation of Public Sphere Týden 3 Public spheres in totalitarianism H. Arendt: The Origins of Totalitarism Chapter 11."The totalitarian movement" Týden 4 Public spheres in totalitarianism H. Arendt: The Origins of Totalitarism Chapter 12/1-2. Týden 5 Public spheres in totalitarianism H. Arendt: The Origins of Totalitarism Chapter 12/3. Týden 6 Public spheres in totalitarianism H. Arendt: The Origins of Totalitarism Chapter 13. Týden 7 Public spheres in totalitarianism H. Arendt: The Origins of Totalitarism Chapter 14. Epilogue Týden 8 Case study. „Socrates’ shadow” Samizdat – Alternative Cultures in Central- and Eastern Europe 1956-1989 Ed. Erika Rissman. Chapters The origins of post-totalitarian society - Adam Michnik Týden 9 Case study: "On braveness" Barbara Day: Velvet Philosophers. Chapters Ludvík Vaculík: The Czech Dream-book. Fragments Týden 10 Case study: "Anti-politics" György Konrád: Spoluviník. Chapter "Politika" Týden 11 Case study: "On responsibility" Jan Patočka: Letters on Charta ’77 Jan Patočka : Negative Platonism NOTE: Seminar papers are due to submit during the week: printed copy and e-mail: attila.pato@uhk.cz Týden 12 Conclusions: Freedom, action, public space 1. Hannah Arendt: What is freedom? In: Between Past and Future 2. H. Arendt: The Human Condition. Ch. 24-27 Týden 13 Student workshop: discussing and evaluating the Seminar papers. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | literatura 1. Introduction: Ethics and Politics in (post)totalitarian context 1. Hannah Arendt: Personal Responsibility under Dictatorship Copy available at UHK Dep. of Politology, Secretary 2. The private and the public sphere I. Kant: Answer to the Question: What is Enlightment? Kant: „Odpověd´ na otázku: co je to osvícenství? In: Filosofický časopis, 1993, roč. 41, č. 3,. s. 381. J. Habermas: The Structural Transformation of Public Sphere: 13 §. 3. Public spheres in (post)totalitarian societies 4. H. Arendt: The Origins of Totalitarism. Chapters 11., 12., 13., Epilogue. Case studies on (post)totalitarism 5. Samizdat – Alternative Cultures in Central- and Eastern Europe 1956-1989 Ed. Erika Rissman. (Chapters) 6. Adam Michnik: Sokratův stín. Brno:Doplněk/Bratislava:Kalligram, 1998. Chapters 7. Barbara Day: Velvet Philosophers. Barbara Dayová: Sametoví filozofové. Brno: Doplněk, 1999. Fragments 8. Ludvík Vaculík: Fragments from The Czech Dream-book / Český snář 9.György Konrád: Spoluviník. Prostor. 1990. Chapter: „Politika” 10. Jan Patočka: „Letters on Charta ’77” a) What We Can Expect of Charter ’77? IN: Péče o duši, sv. 6, ed. I. Chvatík a P. Kouba, Praha Archivní Soubor, 1988; Charta 77, 1977-1989 : od morální k demokratické revoluci : dokumentace / Uspoř. Vilém Prečan b) The Obligation to Resist Unjustice (Original title: Čím je a čím není Charta 77?) IN: Péče o duši, sv. 6, ed. I. Chvatík a P. Kouba, Praha Archivní Soubor, 1988 English edition of the texts: Jan Patočka: Philosophy and Selected Writings. Transl. E. Kohák. Chicago, University of Chicago Press, 1989 11. Jan Patočka: „Negative Platonism” / Negativní platonismus IN: Sebrané spisy. Sv.1. Péče o duši. I. Praha: Oikumene, 1996. p. 303-337. 12. Hannah Arendt: „Freedom, action, public space” a) Arendt: What is freedom? IN: Arendt, Hannah: Between Past and Future. Eight Exercises in Political Tought /Co je svoboda? IN: Hannah Arendtová: Mezi minulostí a budoucností. p. 129-152. b) H. Arendt: The Human Condition. Ch. 24-27. Chicago: The University of Chicago Press, 1958 p. 175-207. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | It is compulsory to submit a short essay /min.5,000-max.6,000 characters/ on the 11th week of the Seminar. The essays will be discussed in student workshop on the 13th week. Způsob hodnocení Final grades will be offered according to the evaluation of: * The accomplishment of the referate and co-referates; * Seminar essay; * General activity at the classes. |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Myšička Stanislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Tento předmět si klade za cíl poskytnout nezbytné základní údaje a analýzu historického vývoje evropské integrace spolu s teoretickým uchopením tohoto fenoménu. Po několika přednáškách věnovaných hlavním proudům v současné (i minulé) integraní teorii se budeme věnovat jednotlivým historickým mílníkům v evropském integračním procesu až po vstup nových členských zemí po roce 2004. Kurz se bude snažit reflektovat při chronologickém vysvětlování vývoje integračních institucí a dynamiky mezivládního vyjednávání hlubší příčiny a souvislosti současného stavu Evropské unie a jejích členských zemí. Zvláštní pozornost bude také věnována české zkušeností účastníka fungování EU, s přihlédnutím k současné krizi v eurozóně. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem tohoto kurzu je posluchače vybavit základními znalostmi ohledně vývoje evropské integrace v širších historických souvislostech (poválečná rekonstrukce, studená válka, globální ekonomická situace, rozpad východního bloku apod.). Neméně důležitou součást kurzu tvoří analýza vybraných integračních teorií. Studenti by si tak z tohoto kurzu měli odnést lepší znalosti ohledně aplikace některých zásadních teoretických konceptů současných mezinárodních vztahů na praxi mezinárodní politiky. Dalším z cílů kurzu je také ukázat, že teoretická příprava je nezbytná pro zkoumání hlubších souvislostí evropského integračního procesu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Úvodní hodina Týden 2 Teoretická reflexe evropského integračního procesu, funkcionalismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace. Praha, Portál 2008, s. 17–34, 75–98. Týden 3 Mezivládní přístup, realismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace, s. 99–114, 163–178. Týden 4 Marxismus, konstruktivismus Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace, s. 179–194. Týden 5 Historické předpoklady evropské integrace, Stav poválečné evropy, potřeba rekonstrukce a snahy o evropskou integraci v letech 1945 - 1950 Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004, s. 9–24. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005, s. 15–38. Judt, T.: Poválečná Evropa. Praha, Slovart 2007, s. 1–40, 63–100. Týden 6 1950 – 1968: Schumanův plán, ESUO a krach politické a vojenské integrace, první úspěchy integrace a její zablokování Francií Četba: Fial, P. - Pirová, M.: Evropská Unive. 2. vyd. Brno 2010, s. 82 -99. Kaiser, W.: What Alternative is Open to Us?, Britain. In: Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004, s. 10–33. Horčička – Kovář, Dějiny Evropské integrace II. Praha 2006, s. 31–61. Týden 7 Druhé rozšíření: demokracie pro jižní Evropu? Týden 8 Na cestě k Evropské Unii (1983–1992) Četba: Gerbet, Budování Evropy, s. 289–349. Týden 9 Třetí vlna rozšiřování EU - 1995 Ojanen, H.: If „in Europe“, than in „its core“, Finland. In: Kaiser, Elvert, s. 159–180. Gussarsson, M.: Combining Dependence with Distance. In: Kaiser and Elvert, s. 181–200. Týden 10 Od Amsterodamu k Lisabonu (1997-2009) Četba: Horčička, Kovář: Dějiny evropské integrace II., s. 100–131. Týden 11 Německo a Evropa do roku 2012 Četba: Anderson, J.: Germany and Europe: Centrality in the EU. In: Bulmer, Lequesne, The Member States of the European Union, s. 77–96. Týden 12 Východní rozšíření (2004–2007) Četba: Marek, D. - Baun, M.: The Czech Republic and The European Union. Taylor & Francis 2009, kap. 1. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bulmer, S. - Lequesne, C.: The Member States of the European Union. Oxford, OUP 2005. Dinan, D. (ed.): Origins and Evolution of the EU. Oxford 2007. Fiala, P. – Pitrová, M.: Evropská Unie. 2. vyd. Brno 2010 Gerbet, P.: Budování Evropy. Praha, Karolinum 2004. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace I. Praha, Triton 2005. Horčička – Kovář: Dějiny Evropské integrace II. Praha, Triton 2006. Kaiser, W. – Kluvert, E.: European Union Enlargement. A Comparative History. London and New York 2004. Kratochvíl, Petr: Teorie evropské integrace. Praha, Portál 2008. Rosamond, B.: Theories of European Integration. Palgrave Macmillan 2000. |
Literatura doporučená studentům | Davies, N.: Evropa. dějiny jednoho kontinentu. Praha 2005. Hix, S.: The Political System of the European Union. 2nd ed. Houndmills and New York, Palgrave 2005. König, P. – Lacina, L. – Přenosil, Jan: Učebnice evropské integrace. Brno 2006. Peterson, J. – Shackleton, M.: The Institutions of the European Union. 2nd ed. Oxford, Oxford University Press 2006. Schimmelfennig, F. - Rittberger, P.: Theories of European Integration. In: Richardson, J.: EU. Power and Policy-making. 3rd ed. Oxon and New York, Routledge 2006, s. 71-93. Richardson, J.: European Union: Power and Policy-Making. 3rd ed. London and New York 2006. Veber, Václav: Dějiny sjednocené Evropy. Praha 2004. Wallace, H. et al.: Policy-Making in the European Union. 6th ed. Oxford, Oxford University Press 2010. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Předmětem zápočtového testu je obsah četby uvedený k odpovídajícím přednáškám. Posluchači musí u zápočtového testu dosáhnout minimáně 65% úspěšnosti. Zkouška proběhne formou ústního zkoušky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem předmětu je představit a analyzovat klíčové koncepty, paradigmata a problémy mezinárodních vztahů. Základní teoretické koncepty budou aplikovány v historické perspektivě na stěžejní etapy vývoje mezinárodních vztahů, přičemž důraz bude kladen především na období 20. století. V rámci teorií budou představeny všechny relevantní teoretické přístupy (realismus, neorealismus, idealismus/liberalismus, marxismus, konstruktivismus) a kontextuálně budou analyzovány klíčové kategorie mezinárodních vztahů jako je stát, suverenita, válka, násilí, moc, anarchie či etická dilemata mezinárodní politiky. Stěžejní období dějin mezinárodních vztahů tak nebudou studována v chronologickém sledu, nýbrž budou podrobena analýze na základě pohledu jednotlivých paradigmat a teorií. V rámci kurzu bude věnován prostor také mimoevropským regionům (zejména Africe a Latinské Americe) s důrazem na rozbor jejich specifického mezinárodně-politického vývoje, komplikovanou aplikovatelnost některých teorií mezinárodních vztahů a odlišné/odmítavé postoje těchto částí světa k určitým západním konceptům mezinárodních vztahů a bezpečnosti. Doktorand absolvováním kurzu získá schopnost komplexně analyzovat mezinárodně-politické děje a především dokáže aplikovat nabyté teoretické znalosti v kontextu mezinárodních vztahů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Art, Robert J. – Jervis, Robert (eds). 2005. International Politics. Enduring Concepts and Contemporary Issues. Seventh Edition, Pearson, Longman. Barša, Pavel, Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád ve světové politice. Praha: Portál. Barša, Pavel a kol. 2010. Dialog teorií – Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Slon. Burchill, Scott. et al. 2009. Theories of International Relations. New York: Macmillan. Doyle, Michael W. – Ikenberry, G. John (eds.). New thinking in international relations theory. Boulder: Westview Press. Drulák, Petr. 2009. Metafory studené války. Interpretace politického fenoménu. Praha: Portál. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Jackson, Robert H. 1993. Quasi-states: Sovereignty, International Relations and the Third World. Cambridge: Cambridge University Press. Kegley, Charles W. 1995. Controversies in international relations theory: realism and the neoliberal challenge. New York : St. Martin's Press. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura Ayoob, Mohammed. 1995. The Third World Predicament: State Making, Regional Conflict and the International Systém. Boulder, CO: Lynne Rienner Publisher. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Escudé, C. 1995. El Realismo de los Estados Débiles. Buenos Aires: Grupo Editor Latinoamericano. Fukuyama, Francis. 2002. Konec dějin a poslední člověk. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Perina, R. M. 1985. El Estudio de las Relaciones Internacionales en América Latina y el Caribe. Buenos Aires: Grupo Editor Latinoamericano. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Reichberg et al. 2006. The Ethics of War. Classic and Contemporary Readings. Blackwell: Oxford. Rengger, N. J. 1999. International Relations, Political Theory and the Problem of Order: Beyond International Relations Theory? NY: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz se zaměřuje na problematiku teorie koalic a její aplikaci. Cílem je seznámit studenty se základními teoretickými koncepty, které jsou využívány k analýze koaličních vazeb mezi aktéry. Důraz je klade především na genezi interpretací koaličních vztahů. Součástí kurzu je také seznámení s komplikacemi aplikace teorie na subnárodních úrovních. Východisky jsou krajská (regionální) a lokální úroveň českého politického systému. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz se zaměřuje na problematiku teorie koalic a její aplikaci. Cílem je seznámit studenty se základními teoretickými koncepty, které jsou využívány k analýze koaličních vazeb mezi aktéry. Důraz je klade především na genezi interpretací koaličních vztahů. Součástí kurzu je také seznámení s komplikacemi aplikace teorie na subnárodních úrovních. Východisky jsou krajská (regionální) a lokální úroveň českého politického systému. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Přednáška: Úvodní hodina - seznámení s problematikou kurzu, rozdělení prezentací a témat esejů Seminář: Výuka odpadá 2. Přednáška: Východiska teorie koalic: teorie her; J. von Neumann, O. Morgenstern, W. H. Riker; základní modely a klasifikace exekutivních forem vládnutí: W. H. Riker, M. Leiserson, A. de Swaan, R. Axelrod, S. Balík, ... Seminář: Politické koalice Laver, Michael, Schofield, Norman. 1992. Multiparty Government: The Politics of Coalitions in Europe. Michigan: Michigan University Press, 1-13. Gamson, W. A. 1961. "A Theory of Coalition Formation." American Sociological Review, Vol. 26, No. 3, 373-382. Lijphart, A. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensual Goverments in Twenty-One Countries. New Heaven a London: Yale University Press, 46-66. 3. Přednáška: Přístupy k teorii koalic - teoretická východiska office-seeking, policy-seeking a vote-seeking theories, K. Strøm, jejich kritické zhodnocení Seminář: Analýza volebních programů politických stran v Královéhradeckém kraji | prezentace, 2 studenti 4. Přednáška: Politické strany jako unitární aktéři koaličních vazeb, vliv stranických vůdců a jejich vztah k politickým stranám; G. Luebbert Seminář: Politické strany ve statutárních městech a vybraných obcích | prezentace, 2 studenti 5. Přednáška: Portfolio a stranické preference: exekutivní posty jako zisky politických stran Seminář: Koalice na celostátní úrovni v ČR a rozdělení postů v exekutivě | prezentace, 2 studenti 6. Přednáška: Minimální vítězné koalice: teoretická východiska jejich výskytu a empirické poznatky Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 7. Přednáška: Menšinové vlády, velké koalice, oversized cabinets: důvody a možnosti vzniku, teoretické předpoklady versus empirické poznatky Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 8. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na celostátní úrovni v případě ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 9. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na lokální úrovni v ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 10. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na regionální úrovni v ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 11. Studijní týden čtvrtek | 4. prosince 2008 | 14:00 | deadline pro odevzdání esejů 12. Přednáška: Specifické případy koaličního jednání v evropských zemích (FRA, ITA, NED, ESP, GER, SVK, …) Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 13. Přednáška: Ne/udělování zápočtů, evaluace výuky. Seminář: Zápočtový týden - výuka odpadá |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Budge, Ian – Keman, Hans. 1990. Parties and Democracy. Coalition Formation and Government Functioning in Twenty States. New York: Oxford University Press. Dodd, Lawrence C. 1976. Coalitions in Parliamentary Government. Princeton: Princeton University Press. Laver, Michael – Budge, Ian. 1992. Party Policy and Government Coalitions. New York: Palgrave Macmillan Laver, Michael – Schofield, Norman. 1998. Multiparty Government: The Politics of Coalition in Europe. Michigan: University of Michigan. Leiserson, Michael. 1968. „Factions and Coalitions in One-Party Japan: An Interpretation Based on the Theory of Games.“ The American Political Science Review, 770-785. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Counties. New Haeven and London: Yale University Press. Luebbert, Gregory M. 1986. Comparative Democracy: Policymaking and Governing Coalitions in Europe and Israel. New York: Columbia University Press. Riker, William H. 1962. The Theory of Political Coalitions. New Haven and London: Yale Univerzity Press. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Strøm, Kaare – Müller, Wolfgang C., eds. 2001. Coalition Governments in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Balík, Stanislav – Kyloušek, Jakub, eds. 2005. Krajské volby v České republice 2004. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Balík, Stanislav. 2005. „Modely exekutivních koalic na komunální úrovni.“ In: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Eds. Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 26-39. Balík, Stanislav. 2005. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B. – Fiala, P. a Hloušek, V., eds. „Evropeizace: Nové téma politologického výzkumu.“ Brno: Mezinárodní politologický ústav, 29-30. Balík, Stanislav. 2006. „Typologie exekutivních koalic v Českém prostředí.“ In: Cabada, Ladislav a kol. Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 53-67. Budge, Ian – Keman, Hans. 1990. Parties and Democracy. Coalition Formation and Government Functioning in Twenty States. New York: Oxford University Press. Cabada, Ladislav a kol. 2006a. Koalice a koaliční vazby. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk. Cabada, Ladislav. 2006b. „Vybrané teorie koalic a jejich aplikace na vládní modely v České republice.“ In: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8. - 10. 9. 2006. Eds. Němec, J. – Šůstková, M. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 617-627. Dodd, Lawrence C. 1976. Coalitions in Parliamentary Government. Princeton: Princeton University Press. Hloušek, Vít – Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie: Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Chytilek, Roman – Šedo, Jakub, eds. 2004. Volební systémy. Brno: Masarykova univerzita. Jüptner, Petr. 2004. „Komunální koalice a politické modely.“ Politologická revue 10, č. 2, 80-101. Jüptner, Petr. 2005. „Europeizace a politické myšlení.“ In: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Eds. Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 125-133. Jüptner, Petr. 2006. „Konfrontace teorie koalic s lokální politikou.“ In: Koalice a koaliční vztahy. Cabada, Ladislav a kol. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 109-116. Jüptner, Petr - Polinec, Martin - Švec, Kamil a kol. 2007. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. Keman, Hans, ed. 2002. Comparative Democratic Politics. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publicaions. Laver, Michael – Budge, Ian. 1992. Party Policy and Government Coalitions. New York: Palgrave Macmillan Laver, Michael – Schofield, Norman. 1998. Multiparty Government: The Politics of Coalition in Europe. Michigan: University of Michigan. Leiserson, Michael. 1968. „Factions and Coalitions in One-Party Japan: An Interpretation Based on the Theory of Games.“ The American Political Science Review, 770-785. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Counties. New Haeven and London: Yale University Press. Luebbert, Gregory M. 1986. Comparative Democracy: Policymaking and Governing Coalitions in Europe and Israel. New York: Columbia University Press. McCarthy, Nolan – Meirowitz, Adam. b. d. Political Game Theory. b.n. (elektronická verze publikace) Mellors, Colin – Pijnenburg, Bert. 1989. Political Parties and Coalitions in European Local Government. London a New York: Routledge. Morrow, James. b.d. Game Theory for Political Scientist. Princeton: Princeton University Press. Mrklas, Ladislav, ed. 2001. Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře. Praha: CEVRO. Neumann, John von – Morgenstern, Oskar. 1944. Theory of Games and Economic Behavior. Princeton: Princeton University Press. Norris, Pippa. 2004. Electoral Engineering. Cambridge: Cambridge University Press. Novák, Miroslav – Lebeda, Tomáš a kol. 2004. Volby a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran. Praha: Sociologické nakladatelství/SLON. Pennings, Paul – Keman, Hans – Kleinnijenhuis, Jan. 2003. Doing Research in Political Science: An Introduction to Comparative Methods and Statistics. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications. Rapoport, Amnon – Kahan, James – Funk, Sandra G. – Horowitz, Abraham D. 1979. Coalition Formation by Sophisticated Players. Berlin, Heidelberg, New York: Springer-Verlag. Rapoport, Anatol, ed. 1974. Game Theory as a Theory of Conflict Resolution. Doldrecht: D. Reidel. Riker, William H. 1962. The Theory of Political Coalitions. New Haven and London: Yale Univerzity Press. Říchová, Blanka a kol. 2006. Vládní modely v parlamentních systémech. Praha: Univerzita Karlova. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 1976. Parties and Party Systems: A Framework for Analysis. Cambridge: Cambridge University Press. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy: Schéma pro analýzu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Strnadová, Lenka. 2006. „Proces utváření povolebních koalic v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR a na úrovni samosprávy: komparativní analýza.“ In: Koalice a koaliční vztahy. Cabada, Ladislav a kol. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 27-52. Strøm, Kaare – Müller, Wolfgang C., eds. 2001. Coalition Governments in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. Strøm, Kaare. 1990. Minority Government and Majority Rule. Cambridge: Cambridge University Press. Swaan, Abram de. 1973. Coalition Theories and Cabinet Formations. Amsterdam, London, New York: Elsevier Scientific Publishing Company. Šaradín, Pavel – Šulák, Tomáš. 2001. Krajské volby 2000: Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého. Šaradín, Pavel, ed. 2006. Krajské volby v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Švec, Kamil. 2006b. „Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice.“ In: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8. -10. 9. 2006. Eds. Němec, J. – Šůstková, M. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 655-666. Thomas, Lyn C. 1984. Games, Theories and Applications. Chichester: E. Horwood. Vodička, Karel – Cabada, Ladislav. 2007. Politický systém České republiky. Praha: Portál. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet bude udělen každému, kdo: 1) nebude mít více než dvě neomluvené absence 2) odevzdá esej rozsah eseje pro studenty magisterského cyklu je 15 normostran, pro studenty bakalářského cyklu 10 normostran (důvodem je diferencovaný počet kreditů) bude opatřena poznámkovým aparátem a všemi náležitostmi odborného textu, využívat bude citační normy KPOL tématem esejů je Aplikace teorie koalic na úrovni krajů v ČR po volbách v roce 2008 odevzdána bude 1x v tišěné podobě, 1x v elektronické prostřednictvím aplikace WebCT deadline: 4. prosince 2008, 14:00 3) prosloví prezentaci na jedno z nabízených témat rozsah prezentace je 15 minut cílem není jen konstatování vzniklých či vznikajících koalic, ale i kritická reflexe z hlediska teorie koaličních vazeb a dalších faktorů ovlivňujících vyjednávání prezentace bude zpracována v MS Power Point a bude zaslána vyučujícímu nejpozději do 14:00 dne předcházejícího semináři, odeslána bude taktéž přes "odevzdávarnu" ve WebCT 4) se bude aktivně podílet na seminární diskusi Kurz bude zakončen formou písemného testu, vycházejícího z témat přednášek. Hodnocení závěrečného testu je následující: 100 až 90% úspěšnost ... výborně až 80% úspěšnost ... vemi dobře až 70% úspěšnost ... dobře pod 70 % úspěšnosti ... neuspěl/a |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Strmiska Maxmilián |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými a praktickými otázkami demokracie a demokratizace. Předmět se zaměří na teoretické a historické souvislosti demokracie a demokratizace, teorii demokratizačních vln, synchronizaci demokratizačních vln, měření demokracie a demokratizace. Velká pozornost bude věnována příčinám a nejrůznějším souvislostem demokratizace, přičemž nebude analyzovat úloha politických aktérů a vliv institucí na proces demokratizace. Součásti výuky bude i sledování tzv. neúspěšných demokratizačních procesů. Předmět má vedle teoretického i praktický rozměr, když se bude zkoumat proces demokratizace v různých regionech Evropy (v jižní, střední a východní Evropě), ve východní Asii, přičemž hlavní pozornost bude věnována demokratizaci v Africe a Latinské Americe. Předmět bude vycházet z nejposlednějších výzkumů a případových studií. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Hauerpfer, Ch., W., Bernhagen, P., Inglehart, D., F., Welzel, Ch. 2009. Democratization. Oxford: Oxford University Press. Markoff, J. 1996. Waves of Democracy. Social Movements and Political Change. Thousand Oaks, CA: Pine Porge Press. Held, D. 2006. Models of Democracy. 3rd ed. Cambridge: Polity Press. Huntington, S. 2008. Třetí vlna demokratizace.Demokratizace na sklonku 20. století. Brno: CDK. Linz, J., Stepan, A. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore: The Johns Hopkins University. Grugel, J. (ed.). 1999. Democracy without Borders: Transnationalization and Conditionality in New Democracies. London: Routledge. Doorenspleet, R. 2005. Democratic Transitions. Exploring the Structural Source of the Fourth Wave. Boulder. London: Lynne Rienner Publisher. Diamond, L., Morlino, L. 2005. (eds.). Assessing the quality of Democracy. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press. |
Literatura doporučená studentům | Doporučena literatura Hagopian, F., Mainwaring, S. 2005. (eds.). The Third Wave of Democratization in Latin America. Cambridge: Cambridge University Press. Bratton, M., van den Walle, N. 1997. Democratic Experiments in Africa. Regime Transitions in Comparative Perspective. Cambridge: Cambridge University Press. Villalón, L. A., Von Doepp, P. 2005. The Fate of Africa´s Democratic Experiments. Elites and Institutions. Bloomington: Indiana University Press. Wiarda, H. J. 2005. Dilemmas of Democracy in Latin America: Crises and Oportunity. Lanham, MD: Rowman and Littlefield Publisher. Kingstone, P. R. 2006. Readings in Latin American Politics: Challenges to Democratization. Boston, MA: Houghton Mifflin Vanhanen, T. 2003. Democratization: A Comparative Analysis of 170 Countries. London. (starší klasické práce J. Linze, R. Dahla, S.M. Lipseta, A. Stepana, L. Diamonda, G. Di Palmy, A. Przeworského, G. O´ Donnella, P. Schmittera, G. Sartoriho atd.) |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz se zaměřuje na problematiku teorie koalic a její aplikaci. Cílem je seznámit studenty se základními teoretickými koncepty, které jsou využívány k analýze koaličních vazeb mezi aktéry. Důraz je klade především na genezi interpretací koaličních vztahů. Součástí kurzu je také seznámení s komplikacemi aplikace teorie na subnárodních úrovních. Východisky jsou krajská (regionální) a lokální úroveň českého politického systému. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz se zaměřuje na problematiku teorie koalic a její aplikaci. Cílem je seznámit studenty se základními teoretickými koncepty, které jsou využívány k analýze koaličních vazeb mezi aktéry. Důraz je klade především na genezi interpretací koaličních vztahů. Součástí kurzu je také seznámení s komplikacemi aplikace teorie na subnárodních úrovních. Východisky jsou krajská (regionální) a lokální úroveň českého politického systému. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Přednáška: Úvodní hodina - seznámení s problematikou kurzu, rozdělení prezentací a témat esejů Seminář: Výuka odpadá 2. Přednáška: Východiska teorie koalic: teorie her; J. von Neumann, O. Morgenstern, W. H. Riker; základní modely a klasifikace exekutivních forem vládnutí: W. H. Riker, M. Leiserson, A. de Swaan, R. Axelrod, S. Balík, ... Seminář: Politické koalice Laver, Michael, Schofield, Norman. 1992. Multiparty Government: The Politics of Coalitions in Europe. Michigan: Michigan University Press, 1-13. Gamson, W. A. 1961. "A Theory of Coalition Formation." American Sociological Review, Vol. 26, No. 3, 373-382. Lijphart, A. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensual Goverments in Twenty-One Countries. New Heaven a London: Yale University Press, 46-66. 3. Přednáška: Přístupy k teorii koalic - teoretická východiska office-seeking, policy-seeking a vote-seeking theories, K. Strøm, jejich kritické zhodnocení Seminář: Analýza volebních programů politických stran v Královéhradeckém kraji | prezentace, 2 studenti 4. Přednáška: Politické strany jako unitární aktéři koaličních vazeb, vliv stranických vůdců a jejich vztah k politickým stranám; G. Luebbert Seminář: Politické strany ve statutárních městech a vybraných obcích | prezentace, 2 studenti 5. Přednáška: Portfolio a stranické preference: exekutivní posty jako zisky politických stran Seminář: Koalice na celostátní úrovni v ČR a rozdělení postů v exekutivě | prezentace, 2 studenti 6. Přednáška: Minimální vítězné koalice: teoretická východiska jejich výskytu a empirické poznatky Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 7. Přednáška: Menšinové vlády, velké koalice, oversized cabinets: důvody a možnosti vzniku, teoretické předpoklady versus empirické poznatky Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 8. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na celostátní úrovni v případě ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 9. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na lokální úrovni v ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 10. Přednáška: Case study: Aplikace teorie koalic na regionální úrovni v ČR Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 11. Studijní týden čtvrtek | 4. prosince 2008 | 14:00 | deadline pro odevzdání esejů 12. Přednáška: Specifické případy koaličního jednání v evropských zemích (FRA, ITA, NED, ESP, GER, SVK, …) Seminář: Koalice a koaliční vazby ve dvou krajích | prezentace, 2 studenti 13. Přednáška: Ne/udělování zápočtů, evaluace výuky. Seminář: Zápočtový týden - výuka odpadá |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Budge, Ian – Keman, Hans. 1990. Parties and Democracy. Coalition Formation and Government Functioning in Twenty States. New York: Oxford University Press. Dodd, Lawrence C. 1976. Coalitions in Parliamentary Government. Princeton: Princeton University Press. Laver, Michael – Budge, Ian. 1992. Party Policy and Government Coalitions. New York: Palgrave Macmillan Laver, Michael – Schofield, Norman. 1998. Multiparty Government: The Politics of Coalition in Europe. Michigan: University of Michigan. Leiserson, Michael. 1968. „Factions and Coalitions in One-Party Japan: An Interpretation Based on the Theory of Games.“ The American Political Science Review, 770-785. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Counties. New Haeven and London: Yale University Press. Luebbert, Gregory M. 1986. Comparative Democracy: Policymaking and Governing Coalitions in Europe and Israel. New York: Columbia University Press. Riker, William H. 1962. The Theory of Political Coalitions. New Haven and London: Yale Univerzity Press. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Strøm, Kaare – Müller, Wolfgang C., eds. 2001. Coalition Governments in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Balík, Stanislav – Kyloušek, Jakub, eds. 2005. Krajské volby v České republice 2004. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Balík, Stanislav. 2005. „Modely exekutivních koalic na komunální úrovni.“ In: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Eds. Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 26-39. Balík, Stanislav. 2005. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B. – Fiala, P. a Hloušek, V., eds. „Evropeizace: Nové téma politologického výzkumu.“ Brno: Mezinárodní politologický ústav, 29-30. Balík, Stanislav. 2006. „Typologie exekutivních koalic v Českém prostředí.“ In: Cabada, Ladislav a kol. Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 53-67. Budge, Ian – Keman, Hans. 1990. Parties and Democracy. Coalition Formation and Government Functioning in Twenty States. New York: Oxford University Press. Cabada, Ladislav a kol. 2006a. Koalice a koaliční vazby. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk. Cabada, Ladislav. 2006b. „Vybrané teorie koalic a jejich aplikace na vládní modely v České republice.“ In: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8. - 10. 9. 2006. Eds. Němec, J. – Šůstková, M. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 617-627. Dodd, Lawrence C. 1976. Coalitions in Parliamentary Government. Princeton: Princeton University Press. Hloušek, Vít – Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie: Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Chytilek, Roman – Šedo, Jakub, eds. 2004. Volební systémy. Brno: Masarykova univerzita. Jüptner, Petr. 2004. „Komunální koalice a politické modely.“ Politologická revue 10, č. 2, 80-101. Jüptner, Petr. 2005. „Europeizace a politické myšlení.“ In: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Eds. Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 125-133. Jüptner, Petr. 2006. „Konfrontace teorie koalic s lokální politikou.“ In: Koalice a koaliční vztahy. Cabada, Ladislav a kol. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 109-116. Jüptner, Petr - Polinec, Martin - Švec, Kamil a kol. 2007. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. Keman, Hans, ed. 2002. Comparative Democratic Politics. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publicaions. Laver, Michael – Budge, Ian. 1992. Party Policy and Government Coalitions. New York: Palgrave Macmillan Laver, Michael – Schofield, Norman. 1998. Multiparty Government: The Politics of Coalition in Europe. Michigan: University of Michigan. Leiserson, Michael. 1968. „Factions and Coalitions in One-Party Japan: An Interpretation Based on the Theory of Games.“ The American Political Science Review, 770-785. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Counties. New Haeven and London: Yale University Press. Luebbert, Gregory M. 1986. Comparative Democracy: Policymaking and Governing Coalitions in Europe and Israel. New York: Columbia University Press. McCarthy, Nolan – Meirowitz, Adam. b. d. Political Game Theory. b.n. (elektronická verze publikace) Mellors, Colin – Pijnenburg, Bert. 1989. Political Parties and Coalitions in European Local Government. London a New York: Routledge. Morrow, James. b.d. Game Theory for Political Scientist. Princeton: Princeton University Press. Mrklas, Ladislav, ed. 2001. Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře. Praha: CEVRO. Neumann, John von – Morgenstern, Oskar. 1944. Theory of Games and Economic Behavior. Princeton: Princeton University Press. Norris, Pippa. 2004. Electoral Engineering. Cambridge: Cambridge University Press. Novák, Miroslav – Lebeda, Tomáš a kol. 2004. Volby a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran. Praha: Sociologické nakladatelství/SLON. Pennings, Paul – Keman, Hans – Kleinnijenhuis, Jan. 2003. Doing Research in Political Science: An Introduction to Comparative Methods and Statistics. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications. Rapoport, Amnon – Kahan, James – Funk, Sandra G. – Horowitz, Abraham D. 1979. Coalition Formation by Sophisticated Players. Berlin, Heidelberg, New York: Springer-Verlag. Rapoport, Anatol, ed. 1974. Game Theory as a Theory of Conflict Resolution. Doldrecht: D. Reidel. Riker, William H. 1962. The Theory of Political Coalitions. New Haven and London: Yale Univerzity Press. Říchová, Blanka a kol. 2006. Vládní modely v parlamentních systémech. Praha: Univerzita Karlova. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 1976. Parties and Party Systems: A Framework for Analysis. Cambridge: Cambridge University Press. Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy: Schéma pro analýzu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Strnadová, Lenka. 2006. „Proces utváření povolebních koalic v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR a na úrovni samosprávy: komparativní analýza.“ In: Koalice a koaliční vztahy. Cabada, Ladislav a kol. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 27-52. Strøm, Kaare – Müller, Wolfgang C., eds. 2001. Coalition Governments in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. Strøm, Kaare. 1990. Minority Government and Majority Rule. Cambridge: Cambridge University Press. Swaan, Abram de. 1973. Coalition Theories and Cabinet Formations. Amsterdam, London, New York: Elsevier Scientific Publishing Company. Šaradín, Pavel – Šulák, Tomáš. 2001. Krajské volby 2000: Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého. Šaradín, Pavel, ed. 2006. Krajské volby v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Švec, Kamil. 2006b. „Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice.“ In: III. Kongres českých politologů, Olomouc 8. -10. 9. 2006. Eds. Němec, J. – Šůstková, M. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 655-666. Thomas, Lyn C. 1984. Games, Theories and Applications. Chichester: E. Horwood. Vodička, Karel – Cabada, Ladislav. 2007. Politický systém České republiky. Praha: Portál. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet bude udělen každému, kdo: 1) nebude mít více než dvě neomluvené absence 2) odevzdá esej rozsah eseje pro studenty magisterského cyklu je 15 normostran, pro studenty bakalářského cyklu 10 normostran (důvodem je diferencovaný počet kreditů) bude opatřena poznámkovým aparátem a všemi náležitostmi odborného textu, využívat bude citační normy KPOL tématem esejů je Aplikace teorie koalic na úrovni krajů v ČR po volbách v roce 2008 odevzdána bude 1x v tišěné podobě, 1x v elektronické prostřednictvím aplikace WebCT deadline: 4. prosince 2008, 14:00 3) prosloví prezentaci na jedno z nabízených témat rozsah prezentace je 15 minut cílem není jen konstatování vzniklých či vznikajících koalic, ale i kritická reflexe z hlediska teorie koaličních vazeb a dalších faktorů ovlivňujících vyjednávání prezentace bude zpracována v MS Power Point a bude zaslána vyučujícímu nejpozději do 14:00 dne předcházejícího semináři, odeslána bude taktéž přes "odevzdávarnu" ve WebCT 4) se bude aktivně podílet na seminární diskusi Kurz bude zakončen formou písemného testu, vycházejícího z témat přednášek. Hodnocení závěrečného testu je následující: 100 až 90% úspěšnost ... výborně až 80% úspěšnost ... vemi dobře až 70% úspěšnost ... dobře pod 70 % úspěšnosti ... neuspěl/a |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Strmiska Maxmilián |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | u - ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je zaměřen na reflexi teoretických otázek výzkumu soudobých (a v menší míře rovněž historických) politických systémů se zvláštním zřetelem k výzkumu politických obcí a systémů v neevropských areálech a k otázkám komparace politických systémů a jejich komponentů. Zvláštní pozornost je v kurzu věnována vztahu mezi koncepcemi politických systémů, klasickými a neklasickými teoriemi demokracie a teoriemi demokratizace, zejména z hlediska teoretického ukotvení a odůvodnění uplatňovaných přístupů a základních východisek. V rámci kurzu budou diskutovány možnosti inovací v politologickém výzkumu doposud převažujících hledisek, vycházející z existující plurality přístupů i výzkumných tradic a interakcí společenskovědních oborů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Capoccia, Giovanni, Ziblatt, Daniel. 2010. The Historical Turn in Democratization Studies: A New Research Agenda for Europe and Beyond. Comparative Political Studies, 43 (8): 931-968. Coppedge, Michael, Gerring, J. et al. 2011. Conceptualizing and Measuring Democracy: A New Approach. Perspectives on Politics. 9 (2): 247-267. Nun, José. 1993. Democracy and Modernization, Thirty Years Later. Latin American Perspectives, 20 (4): 7-27. Tilly, Charles. 2007. Democracy. Cambridge: Cambridge University Press. |
Literatura doporučená studentům | Brass, Paul R. 2002. India, Myron Weiner and the Political Science of Development. Economic and Political Weekly 37 (29): 3026-3040. Eisenstadt, Shmuel N. 1969 (1963). The Political Systems of Empires. New York: Free Press. Huntington, Samuel P. 2008. Třetí vlna. Demokratizace na sklonku dvacátého století. Brno: CDK. Manor, James. (ed.). 2002. Rethinking Third World Politics. London: Longman Strmiska, Maxmilián a Roman Chytilek. 2012. Strany a stranické soustavy v Jihovýchodní Asii a Oceánii: subkontinentální rámce, srovnávací výzkum a utváření teorie politických stran. Politologický časopis, 19, 4, s. 307-321. Strmiska, Maxmilián a Roman Chytilek. 2010. Utváření typologií politických stran a problém jejich teoretického a empirického ukotvení. Politologický časopis, 17, 2, s. 133-145. Ziblatt, Daniel. 2006. How did Europe democratize? World Politics, 58 (2): 311-338 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními myšlenkovými proudy, které tvořily dvacáté století a předpoklady století jedenadvacátého. Kurz rozlišuje teorie vědecké a teorie, které působily jako vědecké ideologie, či ideologie politické. Cílem kurzu je přispět k pochopení Evropy dvacátého století a trendů počínajícího století jedenadvacátého bez ideologických, politických a žurnalistických stereotypů. Akcentuje národní (kulturní) specifika různých teorií a všímá si společenského a kulturního kontextu v nichž vznikaly, v nichž působily a přerůstaly národní hranice. Seznámí posluchače s příslušnými pojmy, definicemi, typickými aktéry a se základními díly. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | ADAMS, Bert N., SYDIE, R. A., Classical Sociological Theory. Kalifornia, London, New Delhi : Pine Forge Press, Thousand Oaks, 2002. ALBROW, M. The Global Age. Cambridge : Polity Press, 1996. BERG-SCHLOSSER, D., STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha : ISE, 2000. FALKUS, Keith. Political Sociology. Edinburgh : Edinburgh University Press, 1999. GRAWITZOVÁ, Madeleine., LECA, Jean. (ed.) Rozprava o politickej vede 1. Prešov : KM-Systém, 1999. HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. Praha : Victoria Publishing, 1992. HIRST, Paul., THOMPSON, Grahame. Globalozation in Question. The International Economy and the Possibilities of Governance. Cambridge, Oxford, Malden : Polity Press & Blackwell Publ., 1999. CHRISTENSON, R. M., ENGEL, A. S., JACOBS, D. J., REJAI, M. WALTZER, H. Ideologie and modern politics. London : Nelsons Publ., 1972. KIRK, Russell. Konzervativní smýšlení. Praha : Občanský institut, 2000. KLOFÁČ, Jaroslav., TLUSTÝ, Vojtěch. Soudobá sociologie I. a II. Praha : NPL, 1965 a 1967. LIEBER, Hans Joachim. (Hrsg.) Politische Theorien von der Antike bis zur Gegenwart. Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 1993. ORTEN, David. When Corporations Rule the Word. Connecticut : Kumarian, 1995. MANFRED, G. Wörterbuch zur Politik. Stuttgart : Alfred Kröner Vrl., 1995 MOHR, Arno. Grundzüge der Politikwissenschaft. München, Wien : R. Oldenburg Verlag, 1995. NOHLEN, D., SCHULTZE, O. (eds.) Politik-wissenschft 1, 2. Piper, München, Zürrich : Pieper, 1992. NOLTE, Ernst. Fašismus ve své epoše. Praha : Argo, 1999. OHMAE, Kenichi. The End of the Nation-State. New York : Free Press, 1995. OXFORD, B. The Global System. Cambridge : Polity Press, 1995. STAMMEN, T., CLAPHAM, R., GREIFFENHAGEN, M.(eds.) Grundwissen Politik. Frankfurt a. M., New York : Campus Vrl., 1997. |
Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Bude doplněno. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bude doplněno. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bude doplněno. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bude doplněno. |
Literatura doporučená studentům | Bude doplněno. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bude doplněno. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tichý Lukáš |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět Úvod do mezinárodních vztahů je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače prvního ročníku katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základním pojmoslovím a teoriemi MV (TMV) a evropské integrace (TEI). Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnosti a bezpečnostních studií, zbrojení a odzbrojení či mezinárodních organizací, přičemž důraz bude kladen zejména na OSN. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a povinných seminářů. Semináře slouží k detailnější analýze událostí a jevů a měly by přispět k hlubšímu pochopení dané problematiky. Součástí semináře jsou individuální prezentace vztahující se k analyzovanému tématu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základním pojmoslovím a teoriemi MV (TMV) a evropské integrace (TEI). Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnosti a bezpečnostních studií, zbrojení a odzbrojení či mezinárodních organizací, přičemž důraz bude kladen zejména na OSN. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kurzu: Týden 1. Seznámení s obsahem a požadavky na zakončení kurzu Týden 2. Mezinárodní vztahy jako vědní disciplína: historie oboru, hlavní charakteristika mezinárodních vztahů (MV), vztah MV k politologii Týden 3. Vymezení základních pojmů MV – národ, stát, moc, zahraniční politika, národní zájem a strukturální pojmy oboru mezinárodní vztahy Týden 4. Vývoj systému MV (mezinárodní systém ve světových dějinách), vývoj a povaha TMV (funkce teorie, historický rámec TMV a čtyři velké debaty) Týden 5. Teorie mezinárodních vztahů I (idealismus/liberalismus, realismus, behavioralismus) Týden 6. Teorie mezinárodních vztahů II (neorealismus, neoliberalismus, (neo)marxismus, konstruktivismus a postpozitivistické směry) ¨ Týden 7. Teorie evropské integrace a MV Týden 8. Bezpečnost a bezpečnostní studia (koncepty bezpečnosti – národní bezpečnost, bezpečnostní hrozby a rizika, dimenze bezpečnosti, koncept lidské bezpečnosti) Týden 9. Regionální bezpečnostní struktury (kolektivní obrana, kolektivní bezpečnost, jednotná bezpečnost, kooperativní bezpečnost, neutralita, nezúčastněnost) Týden 10. Právo mezinárodní bezpečnosti, zbrojení, odzbrojení a kontrola zbrojení Týden 11. Válka, konflikt, násilí a mír v mezinárodním systému (definice války, rozdíl mezi válkou a konfliktem, klasifikace a příčiny vzniku válek, specifičnost občanské války, teorie spravedlivé války, definice míru atd.) Týden 12. Mezinárodní organizace (definice, klasifikace, role, funkce a typologie) a role OSN (historie vzniku, organizační struktura, funkce, diskuze nad reformou OSN) Týden 13. Zkouškový týden - výuka se nekoná, možnost psaní závěrečného testu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1) Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. 53 - 143. 2) Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS. 3) Waisová, Šárka. 2005. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Plzeň: Aleš Čeněk. 4) Literatura zadaná na semináře (jak na prezentace, tak na seminární diskusi). |
Literatura doporučená studentům | Studijní literatura 1. Adamová, Karolína a Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. 2. Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. 3. Barša, Pavel a Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. 4. Barša, Pavel a Císař, Ondřej. 2008. Anarchie a řád ve světové politice. Praha: Portál. 5. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. 6. Brown, Michael E., et al. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. 7. Burchill, Scott et al. 2009. Theories of International Relations. New York: Palgrave Macmillan. 8. Buzan, Barry a kol. 1998. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. 9. Carlsnaes, Walter et al. 2001. Handbook of International Relations. London: SAGE Publications. 10. Dunne Tim et al. 2013. International Relations Theories. Discipline and Diversity. Oxford: Oxford University Press. 11. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. 12. Eichler, Jan. 2007. Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinum. 13. Eichler, Jan. 2009. Mezinárodní bezpečnost v době globalizace. Praha: Portál. 14. Fiala, Vlastimil a kol. 2007. Teoretické a metodologické problémy evropské integrace. Olomouc, Periplum. 15. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. 16. Hollis, Martin a Smith, Steve. 2000. Teorie mezinárodních vztahů: interpretace a porozumění. Brno: CDK. 17. Kennedy, Paul. 1996. Vzestup a pád velmocí. Praha: NKL. 18. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. 19. Kratochvíl, Petr a Drulák, Petr. eds. 2009. Encyklopedie Mezinárodních vztahů. Praha: Portál. 20. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. 21. Moravcová, Dagmar a Bělina, Pavel. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 - 1941. Praha: ISE. 22. Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. 23. Plechanovová, Běla a Fidler, Jiří. 1997. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE. 24. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. 25. Pšeja, Pavel, ed. 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav. 26. Reus-Smit, Christian a Snidal, Duncan. 2008. The Oxford Handbook of International Relations.. Oxford: Oxford University Press. 27. Romancov, Michal a Romancovová, Eva. 2002. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha: Eurolex Bohemia. 28. Skřivan, Aleš a kol. 1994. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1648-1914. Praha: ISE. 29. Sørensen, Georg. 2005. Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál. 30. Souleimanov, Emil, ed. 2010. Terorismus. Pokus o porozumění. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. 31. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. 32. Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. 33. Tomeš, Jiří a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. (kapitola 3: Války po rozpadu bipolárního světa – tendence a příčiny; kapitola 4: Nové války?). 34. Veselý, Zdeněk. 2007. Dějiny mezinárodních vztahů. Plzeň: Aleš Čeněk. 35. Waisová, Šárka a kol. 2003. Bezpečnost a strategie: východiska, stav, perspektivy. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. 36. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. 37. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. 38. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Aleš Čeněk. 39. Waisová, Šárka a kol. 2009. Regionální integrační procesy. Plzeň: Aleš Čeněk. Internetové zdroje http://fpc.org.uk/ The Foreign Policy Centre http://www.csis.org/ Center for Strategic and International Studies http://www.fpri.org/ Foreign Policy Research Institute http://www.irc-online.org/ International Relations Center http://www.ifpa.org/home.htm Institute for Foreign Policy Analysis http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy http://www.foreignaffairs.com/ Foreign Affairs http://www.fpif.org/ Foreign Policy in Focus http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/list/mezinarodni-politika Mezinárodní politika http://www.mezinarodnivztahy.com/index Mezinárodní vztahy |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a test: Zápočet Účast na seminářích (jsou povoleny maximálně dvě absence), prezentace a aktivní práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Zkouška Zkouška bude probíhat formou písemného testu. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby (tedy včetně literatury zadané pro prezentace!). Zkouška bude hodnocena na škále: 100 % - 90 % -- výborně 89,9 % - 70 % -- velmi dobře 69,9 - 60 % -- dobře 59,9 % - 0 % -- neprospěl/-a |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem kurzu je seznámit studenty s východisky, genezí a základními metodami politologie. Snahou je poskytnout různé pohledy politologii a na její teoretické přístupy. Studenti by po jeho absolvování měli také získat základní přehled o postavení politologie v českém odborném prostředí, ale i v zahraničí. Dále se kurz zaměřuje na základní tematické okruhy politologie, na jejichž bázi bude student pokračovat v dalším hlubším studiu politické vědy. Jedná se zejména o uvedení do problematiky demokracie, forem vlád či státu. Semináře jsou věnovány hlavním politickým ideologiím. Po úspěšném zakončení kurzu by měl student získat základní orientaci v politických systémech, institucích a právě politických ideologiích. Kurz vychází primárně z obecné politologie, seznámí studenty též s komparativní politologií, která bude akcentována u vybraných témat. Během přednášek bude látka probírána z východisek interpretačního, racionálně-herního, behaviorálního či strukturálního přístupu. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Výuka je založena na jedné 45-minutové přednášce a jedné hodině semináře. Přednášky spočívají ve výkladu vyučujícího. Semináře jsou založeny na aktivním přístupu studentů. Během nich musí prokázat znalost studijní literatury a být schopni o ní diskutovat a kriticky nad ní uvažovat. Každý ze studentů musí mít připraveny alespoň dvě relevantní otázky do diskuse. Znalost studijní literatury pro konkrétní týden může být prověřena během semináře písemně. Každý student vypracuje na semináře jednostránkové resumé z četby pro konkrétní týden. Obsahem resumé budou nejdůležitější témata z četby a otázky do diskuse. Během semináře bude student diskutovat pouze a výhradně na základě svého resumé. Během seminářů není dovoleno používat laptopů, tabletů ani dalších podobných elektronických zařízení. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 24. září 2012 Přednáška: Seznámení s problematikou kurzu, jeho harmonogramem a s požadavky na jeho zakončení. Postavení oboru v českém odborném prostředí, česká i významná světová politologická pracoviště. Seminář: V prvním týdnu semestru se semináře nekonají. 1.října 2012 P: Co je to politika; Trojdimenzionální pojetí politiky; Pojmy "politologie" a "politická věda"; zrod a vývoj politologie; předmět studia politologie a její vztah k dalším vědním disciplínám. S: Max Weber, jeho typologie legitimity a kritika Četba: - Weber, Max. 1998. "Politika jako povolání." In Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 246-296. - Novák, M. a kol. 2012. Úvod do studia politiky. Praha: SLON, 47-55. 8.října 2012 P: Předmět politologie; komparativní metoda v politologii. Obecná a komparativní politologie. S: Komparativní metoda Četba: - Říchová, B. 1997. "Komparativní metoda v politické vědě." Politologická revue, 3-33. - Lijphart, A. 1971. "Comparative Politics and the Comparative Method." The American Political Science Review 65, 3, 682-693. 15. října 2012 P: Základní teoretické přístupy (institucionální, behaviorální; strukturální, racionální a interpretativní) S: Co znamená pojem ideologie? Četba: - Ecclashall, R. - Finlayson, A. - Geoghegan, V. et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 2-16. 22. října 2012 P: Základní metody a metodologické přístupy; Moderní analýza politiky S: Proměny pojmu ideologie Četba: - Šaradín, Pavel. 2001. Historické proměny pojmu ideologie. Brno: CDK, 21-57. 29.října 2012 P: Politická kultura S: Liberalismus Četba: - Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 17-45. 5.listopadu 2012 P: Stát a moc S: Liberalismus Četba: - Nozick, Robert. 1997. Distribuční spravedlnost. In: Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 205-237. - Rawls, John. 1995. „Spravedlnost jakožto 'fairness': politická, nikoliv metafyzická.“ Reflexe, 14. 12. listopadu 2012 P: Vertikální struktura moci; státy unitární a federativní, konfederace S: Konzervatismus Četba: - Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 47-72. 19. listopadu 2012 P: Regionalizace, regionalismus, devoluce a decentralizace S:Konzervatismus Četba: - Oakeshott, Michael. 1962. „Rationalism in Politics.“ In Rationalism in Politics and Other Essays. London, 5-42. - Meyer, Frank. 2003. „Konzervatismus.“ In Vzpoura proti revoluci dvacátého století. Praha, 19-41. 26. listopadu 2012 P: Demokracie a její formy; empirické teorie demokracie S: Socialismus, marxismus, komunismus Četba: - Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 73-96. - Barša, Pavel, Ondřej Císař. 2004. Levice v postrevoluční době. Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: CDK, 25-41. 3. prosince 2012 P: Měření demokracie (Polity IV, PACL model, Freedom House); kulturní determinanty demokracie S: Nacionalismus, nacismus, fašismus Četba: - Renan, Ernst. 2003. Co je národ? In Miroslav Hroch (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: Slon, 24-35. 10. prosince 2012 P: Formy vlády v demokratických režimech (prezidentská a smíšená demokracie) S: Environmentalismus a ekologismus Četba: - Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 151-179. 17. prosince 2012 P: Formy vlády v demokratických režimech (parlamentní demokracie) S: Feminismus Četba: - Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 182-215. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studijní literatura: je uváděna v sylabu u každého týdne a je povinností každého studenta přečíst veškerou studijní literaturu, která bude diskutována na seminářích Povinná literatura: publikace Úvod do politologie od kolektivu autorů pod vedením Pavly Dočekalové a Kamila Švece. Dočekalová, P., Švec, K. a kol. 2010. Úvod do politologie. Praha: Grada Publishing. |
Literatura doporučená studentům | Barša, Pavel, Ondřej Císař. 2004. Levice v postrevoluční době. Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: CDK Berg-Schlosser, D. - Stammen, T. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. Cabada, L. - Kubát, M. a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia. Clark, W. R. - Golder, M. - Golder, S. N. 2013. Principles of Comparative Politics. CQ Press. Dočekalová, Pavla a Švec, Kamil a kol. 2010. Úvod do politologie. Praha: Grada Publishing. Eccleshall, Robert - Finlayson, Alan - Geoghegan, Vincent et al. 2003. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge. Fiala, P. - Strmiska, M. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. Hague, R. - Harrop, M. 2010. Comparative Government and Politics. 8. vydání. Palgrave Macmillan. Heywood, Andrew. 2008. Politologie. Plzeň: Aleš Čeněk. Heywood, Andrew. 2008. Politické ideologie. Plzeň: Aleš Čeněk. Hloušek, V. - Kopeček, L., eds. 2003. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektiv demokracie, Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy regionů. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. LeDuc, L. - Niemi R. G. - Norris, P., eds. 2002. Comparing Democracies 2: New Chalenges in the Study of Elections and Voting. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications. Novák, M. 1997. Systémy politických stran. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Novák, M. a kol. 2012. Úvod do studia politiky. Praha: sociologické nakladatelství (SLON). Říchová, B. - Fiala, V. 2002. Úloha politických aktérů v procesu decentralizace. Praha, Olomouc: Moneta. Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, B. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Šaradín, P. 2001. Historické proměny pojmu ideologie. Brno: Centrum pdo studium Demokracie a Kultury (CDK). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet student získává za aktivitu na seminářích, zkouška je pak celkovým hodnocením zvládnutí náplně a problematiky kurzu. Zápočet získá student/ka při splnění těchto podmínek: - počet absencí na hodinách semináře nepřekročí jednu, každá další musí být omluvená; - řádná příprava na semináře, tzn. důkladná četba studijní literatury pro konkrétní týden, resp. seminář; na semináři student vystupuje aktivně, zapojuje se do diskuse a odpovídá na otázky cvičícího; v opačném případě bude studentům zaznamenána absence - student na každý seminář vypracuje jednostránkové resumé z četby (může mít podobu výpisků či souvislého textu), které na konci semináře vytištěné odevzdá cvičícímu; resumé musí mít takovou podobu, aby byl student schopen se na jeho základě aktivně zapojovat do seminární diskuse Kurz bude zakončen písemnou zkouškou. Obsahem zkoušky bude obsah přednášek, seminářů, veškeré seminární i povinné četby. Zkouška bude hodnocena na škále: 100 % - 90 % -- výborně 89,9 % - 70 % -- velmi dobře 69,9 - 60 % -- dobře 59,9 % - 0 % -- neprospěl/-a |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | O subsaharské Africe se veřejnost dozvídá ve sdělovacích prostředcích jen zřídka, a pokud ano, tak v souvislosti s hladomory, občanskými válkami, epidemiemi či zfalšovanými volbami. Vzniká tak obraz poněkud beznadějného kontinentu, kontinentu, jehož situace je zcela odlišná a nesrovnatelná s tou naší. Hlavní příčiny africké „zaostalosti“ jsou pak často spatřovány v africké státnosti, v jejímž rámci jsou státy považovány za slabé, nefungující a někdy téměř neexistující. Je tomu však skutečně tak? Do jaké míry se africké státní i nestátní instituce liší od těch našich? Jaké jsou hlavní příčiny současné situace? A je tato situace tak bezvýchodná, jak se někdy může z médií zdát? To vše jsou otázky, na které se zaměřuje kurz Úvod do politických systémů zemí Afriky. Kurz proto poskytuje posluchači nejprve základní vědomosti o okolnostech budování afrických států, analyzuje jejich společné rysy a srovnává je evropskými státy. Při tomto historickém exkurzu se věnuje jak předkoloniálnímu období, tak období koloniálnímu a zejména postkoloniálnímu. V rámci postkoloniální etapy se pak soustředí na volby a volební systémy, politické strany a stranické systémy. Ve své další části se kurz zabývá specifickými formami politických systémů, které se v subsaharské Africe vyskytovaly či vyskytují (především vojenské, jedno-stranické a personalistické režimy). V závěru se kurz dotýká rovněž velmi diskutované problematiky konfliktů a současného dění v zemích subsaharské Afriky. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je tak přiblížit problematiku afrických politických systému přehlednou formou, poukázat na podobnosti, přiblížit a vysvětlit odlišnosti. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 PŘEDNÁŠKA a SEMINÁŘ: Úvodní setkání, rozdělení prezentací, diskuse Týden 2 PŘEDNÁŠKA: Afrika: ekonomické a demografické podmínky pro fungování státu SEMINÁŘ: Callaghy, Thomas. 1994. „Africa: Back to the Future?” Journal of Democracy 5, č. 4, 139–52. Týden 3 PŘEDNÁŠKA: Etnické skupiny, rasy a třídy v Africe SEMINÁŘ: Gellner, Ernest. 2003. Nacionalismus. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 111–132. Týden 4 PŘEDNÁŠKA: Dědictví kolonialismu: příčina, nebo výmluva? SEMINÁŘ: a) Mazrui, Ali. 2000. „Africa and Other Civilizations: Conquest and Counter-Conquest.” In: Africa in World Politics. Eds. J. Harbeson a D. Rothchild. Boulder: Westview Press, 110–35. b) Crawford Young. 2000. "The Heritage of Colonialism.” In: Africa in World Politics. Eds. J. Harbeson a D. Rothchild. Boulder: Westview Press, 23–42. Týden 5 PŘEDNÁŠKA: Zisk nezávislosti afrických států SEMINÁŘ: a) http://www.youtube.com/watch?v=CgzSnZidGuU b) Walshe, A. P. 1972. „The Aftermath of Independence in Tropical Africa.“ The Review of Politics 34, č. 3, 395–421. Týden 6 PŘEDNÁŠKA: Volby: svátek demokracie, nebo výběr tyrana? SEMINÁŘ: Lindberg, Steffan I. 2006. Democracy and Elections in Africa. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 1–20. Týden 7 PŘEDNÁŠKA: Africké politické strany a stranické systémy. SEMINÁŘ: Doorenspleet, Reske. 2003. „Political Parties, Party Systems and Democracy in Sub-Saharan Africa.“ In: African Political Parties: Evolution, Institutionalisation and Governance. Ed. M. A. Mohamed Salih. London, Sterling: Pluto Press, 169–188. Týden 8 PŘEDNÁŠKA a SEMINÁŘ: Promítání filmu Týden 9 PŘEDNÁŠKA: Specifika afrických politických režimů – racionalita vs. iracionalita SEMINÁŘ: Chabal, Patrick. 2009. Africa: The politics of suffering and smiling. London & New York: Zed Book, 85–105. Týden 10 PŘEDNÁŠKA: Konflikty v Africe. SEMINÁŘ: http://www.youtube.com/watch?v=ZRuSS0iiFyo Týden 11 Studijní týden Týden 12 PŘEDNÁŠKA: Současné dění v subsaharské Africe SEMINÁŘ: Četba dle vlastní rešeršní činnosti studentů Týden 13 Zápočtový týden. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | viz seminární četba + následující tituly Klíma, Jan. 2012. Dějiny Afriky: Vývoj kontinentu, regionů a států. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Davidson, Basil. 1992. The Black Man's Burden: Africa and the Curse of the Nation-State. Ibada: Spectrum Books Limited. Thompson, Alex. 2004. An Introduction to African Politics. London and New York: Routledge. Harbeson, J.W. a Rotchild, D. (eds.) 1995. Africa in World Politics: Post-Cold War Challenges. Boulder - San Francisko - Oxford: Westview Press. Harbeson, J.W. a Rotchild, D. (eds.) 2000. Africa in World Politics: The African State System in Flux. Boulder - Oxford: Westview Press. Crowder, M. 1968. West Africa Under Colonial Rule. London: Hutchinson a Benin: Ethiope Publishing Corporation. Lindberg, Steffan I. 2006. Democracy and Elections in Africa. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, Chabal, Patrick. 2009. Africa: The politics of suffering and smiling. London & New York: Zed Book. |
Literatura doporučená studentům | Chinua Achebe - jakékoliv dílo Nugent, Paul. 2012. Africa since Independence. London: Palgrave/Macmillan. Collier, Paul. 2009. Miliarda nejchudších – Proč se některým zemím nedaří a co s tím? Praha: Vyšehrad. Easterly, William. 2006. The White Man’s Burden: Why the West’s Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good? New York: Penguin B |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro získání zápočtu se musí každý student (1) aktivně účastnit seminárních diskusí (povoleny jsou maximálně 2 absence) (2) orientovat se v povinné četbě; (3) seminární prezentace, v níž student rozebere vybranou problematiku, kterou považuje v souvislosti s děním v subsaharské Africe za aktuální a relevantní. V rámci prezentace představí základní zdroje a pohledy, které se k dané problematice váží, kriticky je zhodnotí a srovná a pokusí se je aplikovat na konkrétní případ ze současnosti či minulosti. Studenti, kteří zdárně získají zápočet, musí ještě absolvovat písemný test, který prověří jejich znalosti přednášek a seminární četby. ZPŮSOB HODNOCENÍ Celkové hodnocení se skládá ze dvou částí – hodnocení (1) seminární prezentace (30%) a (2) písemného testu (70%). U seminární prezentace se hodnotí: četnost gramatických chyb; logická konzistentnost a struktura; úroveň vlastního kritického myšlení a argumentace; schopnost vyvolat diskusi; schopnost dodržet časový limit – 15 minut (bez diskuse). Písemný test musí každý student splnit alespoň na 65%. Percentuální stupnice výsledných známek je následující: 100 - 90% výborně 89 - 75% velmi dobře 74 - 60% dobře méně než 60% nedostatečně |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jelínek Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod: chudoba, nerovnost a sociální změna v zemích Asie, Afriky a latinské Ameriky 2. Teorie rozvoje a hospodářského růstu 2.1. modernizační teorie 2.2. technologická změna, transfer know-how a rozvoj 2.3. lidský kapitál a rozvoj 2.4. populace a rozvoj 2.5. životní prostředí a rozvoj 2.6. gender a rozvoj 2.7. vládní politiky, správné vládnutí, konflikt a rozvoj 2.8. teorie závislosti a alterglobalistický přístup 3. Praxe rozvojové spolupráce 3.1. koloniální počátky rozvojové spolupráce 3.2. 60.-70. léta 3.3. strukturální přizpůsobování a podmiňování pomoci 3.4. strategie omezování chudoby a rozvojové cíle tisíciletí 3.5. křehké státy a postkonfliktní situace 3.6. rozvojová spolupráce ES 3.7. rozvojová spolupráce ČR 3.8. efektivnost rozvojové spolupráce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Easterly, William. 2002. The Elusive Quest for Growth. Cambridge: MIT Press. Easterly, William. 2006. The White man\'s burden: Why the West\'s efforts to aid the rest have done so much ill and so little good. New York: Penguin. Meier, Gerald M., Stiglitz, Joseph E. ed. 2001. Frontiers of Development Economics. Oxford: Oxford University Press. Meier, Gerard M., Rauch, James E.. 2000. Leading Issues in Economic Development. Oxford: Oxford University Press. Ray, Debraj. 1998. Development Economies. Princeton: Princeton University. Sachs, Jeffrey D.. 2005. The End of poverty: economic possibilities for our time. New York: Penguin Books. Sen, Amartya. 1999. Development as Freedom. Oxford: Oxford University Press. Stiglitz, Joseph. 2002. Globalisation and Its Discontents. London: Penguin. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethin . : . Stiglitz, Joseph E., Ocampo, José Antonio, Spiegel, Shari. 2006. Stability with growth: macroeconomics, liberalization and development. Oxford: Oxford University. Stiglitz, Joseph E.. 2006. Making globalization work. New York: W.W.Norton. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethinking the East Asian Miracle. New York: World Bank. Todaro, Michael P.. 1992. Economics for a Developing World. London: Longman. Todaro, Michael P., Smith, Stephen C.. 2003. Economic Development. New York: Addison Wesley. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | CÍL KURZU Kurz má uvést studenty do akademického života, seznámit je s pravidly, která se v univerzitním prostředí a při studiu uplatňují, naučit je vyhledávat literaturu a prameny a pracovat s nimi, jakož i procvičit techniku akademického psaní a pronášení prezentací. METODY VÝUKY Nejdená se o klasickou výuku. Kurz tvoří dvouhodinové seminární bloky, jejichž náplní bude primárně samostatná práce studentů. POŽADAVKY NA UKONČENÍ Kurz je ukončen zápočtem. Ten bude studentům udělen na základě dostatečné účasti v seminářích (povoleny jsou 2 absence), vypracování všech zadaných úkolů ve stanovených termínech a úspěšného asolvování zápočtového testu. Test aplikuje nabyté znalosti a dovednosti na praktickou situaci (studentům bude zadáno téma krátké eseje, kterou zpracují). ZPŮSOB HODNOCENÍ Zápočtový test absolvuje úspěšně ten, kdo dosáhne alespoň 70% zisku bodů. Bližší údaje všetně podrobného programu předmětu naleznete na http://fhs.uhk.cz/politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Úvod do mezinárodních vztahů“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače PdF. Výuka probíhá formou nepovinných (leč vysoce doporučených) přednášek (45 min). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základním pojmoslovím a teoriemi MV. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnostních studií a mezinárodních organizací, důraz bude kladen zejména na OSN. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | aktuální ylabus viz web KPOL FF UHK http://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=springerova |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální předmět. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními východisky politické vědy, klíčovými tematickými okruhy, pojmy, koncepty a ideologiemi. Kurz poskytuje základ pro další hlubší studium politologických teorií a analýzu politických systémů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politologie jako vědní disciplína. Politika jako předmět zájmu politologie, definice politiky. Stát, moc. Dělba moci. Demokracie. Teorie demokracie. Formy vlády v demokracii. Nedemokratické režimy. Liberalismus. Konzervatismus. Marxismus, socialismus a komunismus. Nacionalismus, nacismus a fašismus. Environmentalismus. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cabada, Ladislav a Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia. Kapitoly 1, 2, 6, 8, 12, 13. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria, s. 21-181, 228-252. Heywood, Andrew. 2004. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, s. 23-43, 106-123. |
Literatura doporučená studentům | Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky.Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister a Principal. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír, eds. 2003. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie, Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen písemnou zkouškou, která bude vycházet z přednášek a ze znalosti povinné studijní literatury. Zkouška bude hodnocena na škále: výborně, velmi dobře, dobře - konkrétní bodové hodnocení bude uvedeno v zadání zkoušky. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální kurz určený studentům politologie. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je zaměřen na analýzu lokální politiky ve vybraných zemích. Soustřeďuje se na faktory ovlivňující formování vlád, zejména na volby a stranické systémy, stejně jako na modely jejich uspořádání a na analýzu lokálních institucí. Cílem kurzu je seznámit studenty s teoriemi uspořádání lokální politiky ve vybraných, především evropských zemích a seznámení se základními typy a strukturami lokálních vlád. Částečně kurz navazuje na předmět Teorie koalic a její aplikace, není však nezbytnou podmínkou jeho předchozí absolvování. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Literatura doporučená studentům | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Švec Kamil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je zaměřen na analýzu lokální politiky ve vybraných zemích. Soustřeďuje se na faktory ovlivňující formování vlád, zejména na volby a stranické systémy, stejně jako na modely jejich uspořádání a na analýzu lokálních institucí. Cílem kurzu je seznámit studenty s teoriemi uspořádání lokální politiky ve vybraných, především evropských zemích a seznámení se základními typy a strukturami lokálních vlád. Částečně kurz navazuje na předmět Teorie koalic a její aplikace, není však nezbytnou podmínkou jeho předchozí absolvování. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Literatura doporučená studentům | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Více informací na webových stránkách Katedry politologie (ff.uhk.cz/politologie). |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Tobolka Radim |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurs se zabývá volební soutěží z pohledu kontextuální politické analýzy. Volební soutěž je pojata jako dlouhodobý cyklický proces: od politického rozhodnutí o jejich konání a přijetí příslušných zákonů přes formování volebních orgánů, přípravu seznamů voličů, volební kampaň, volby samotné, povolební období, oznámení výsledků, reakce aktérů. První část kursu se zaměřuje na vliv kontextu na průběh volební soutěže, tj. na různorodost mentalit, obrazů světa, politických kultur, historických zkušeností, krajinných prvků, demografických ukazatelů, technologických stylů atd. Chování aktérů v průběhu volební soutěže (politici, politické strany, voliči, volební komise, média, ozbrojené složky, soudnictví, státní správa a samospráva, občanská společnost, menšiny a etnické skupiny, mezinárodní organizace atd.) bude nahlíženo za pomoci těchto aspektů. Jako ilustrace poslouží dílčí studie převážně z prostoru subsaharské Afriky. V druhé části kursu je kontextuální politická analýza použita na detailní empirický materiál tří nedávných (rok 2010 nebo 2011) příkladů volební soutěže v zemích subsaharské Afriky včetně interpretace konečného dopadu voleb na politický systém a diskuse alternativních scénářů politického vývoje. Kromě primárních a sekundárních textových zdrojů jsou v kursu využity přímé zkušenosti získané během volebních pozorovatelských misí. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program kursu: T1: Metodologický úvod T2: Subsaharská Afrika (politická kultura, aktéři volební soutěže) a světový systém (export a marketing demokracie) T3: Kontext 1: mentality, obrazy světa T4: Kontext 2: historické zkušenosti, geografie, krajina a místo T5: Kontext 3: demografie a technologické styly T6: Případová studie 1 – historický, geografický a sociální kontext T7: Případová studie 1 – volby v roce 2010 T8: Případová studie 2 – historický, geografický a sociální kontext T9: Případová studie 2 – volby v roce 2010 T10: Případová studie 3 – historický, geografický a sociální kontext T11: Případová studie 3 – volby v roce 2010 T12: Srovnání případových studií, alternativní scénáře politického vývoje T13: Metodologické závěry |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studijní literatura: Povinná: 10 dílčích empirických studií (článek z časopisu nebo kapitola z knihy), seznam bude předán na začátku kursu Doporučená: Goodin, Robert E. a Tilly, Charles, eds. 2006. The Oxford Handbook of Contextual Political Analysis. New York: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Jednosemestrální kurs zakončený zkouškou. V semestru probíhá dvouhodinová výuka (1h seminář +1h přednáška). Požadavky na ukončení: Zápočet: minimálně 1 prezentace, 2 krátké terminologické/faktografické testy Zkouška: esej; ústní zkouška dobrovolná v případě, že student není spokojen s ohodnocením eseje, lze tak zvýšit známku maximálně o jeden stupeň Způsob hodnocení: Prezentace: 0 % nebo 10 % (závažné nedostatky) nebo 20 % celkové známky Terminologické / faktografické testy: každý test má hodnotu 0 – 10 % celkové známky Esej: 0 – 60 % celkové známky Výsledná známka: 83 – 100 % výborně, 66 – 82 % velmi dobře, 50 – 65 % dobře |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem kurzu je seznámit studenty s africkými volebními systémy v historickém vývoji po současnost. Studenti se seznámí se základními charakteristikami volebních systémů v Africe, zaměří se na volební proces, kampaně, prezidentské a parlamentní volby a typy afrických volebních systémů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem kurzu je seznámit studenty s africkými volebními systémy v historickém vývoji po současnost. Studenti se seznámí se základními charakteristikami volebních systémů v Africe, zaměří se na volební proces, kampaně, prezidentské a parlamentní volby a typy afrických volebních systémů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. ÚVOD DO AFRICKÝCH VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ Koloniální moc a způsoby vzniku reprezentace politické moci, systém tzv. náčelnických rad, volby a volební systémy v období kolonialní vlády, tzv. founding elections II. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÉHO VOLEBNÍHO SYSTÉMU Základní etapy historického vývoje afrických volebních systémů, charakter tzv. founding elections první a druhé generace, volby v zemích s jednostranickým systémem, vícestranické volby III. AFRICKÉ VOLEBNÍ PRÁVO A ORGANIZACE VOLEB Charakteristika voleb, volební kampaň, volební procedury, monitorování voleb IV. TYPOLOGIE PREZIDENTSKÝCH A PARLAMENTNÍCH VOLEB Charakter prezidentských a parlametních voleb, zkoumání afrických volebních systémů, základní typy volebních systémů V. AFRICKÉ VĚTŠINOVÉ SYSTÉMY Obecná charakteristika, klasifikace, systém relativní většiny, dvoukolové systémy, specifické aplikace většinových systémy (case studies) VI. AFRICKÉ SYSTÉMY POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy systémů poměrného zastoupení, systém jednoho přenosného hlasu, listinné poměrné volební systémy, specifické africké typy volebních systémů VII. ÚVOD DO AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní charakteristika afrických politických stran a stranických systémů, koloniální politické strany a stranický systém, VII. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY Vznik a vývoj politických stran v Africe, ideologie, funkce, organizační výstavba, členská základna, VIII. TYPOLOGIE AFRICKÝCH POLITICKÝCH STRAN Základní typologie afrických politických stran, afrosocialistické, afrokomunistické, nacionální, etno/náboženské politické strany, IX. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Formování afrického stranického systému v období koloniální nadvlády, základní etapy vývoje stranického systému po získání nezávislosti, základní klasifikace stranických systémů X. KLASIFIKACE AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní typy afrických stranických systémů, jednostranické, stranické systémy s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické XI. VZNIK A VÝVOJ JEDNOSTRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj jednostranických systémů první a druhé generace, fungování jednostranických systémů, zánik jednostranických systémů XII. VZNIK A VÝVOJ OSTATNÍCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj stranických systémů s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické systémy, jejich fungování |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Coleman, James S., Rosberg, Carl ed. 1964. Political Parties and National Integration in Tropical Africa. Berkeley, Cal.: California University Press. Fiala, Vlastimil. 2007. Africké politické strany a stranické systémy. Olomouc: Vydavatelství UP. Hayward, F. M. ed. 1987. Elections in Independent Africa. Boulder, Col.: Westview Press. Hodgkin, Thomas. 1961. African Political Parties. London: Penguin Books. Mohamed, Salih ed. 2002. African political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. london: Pluto Press. Morgenthau Schachter, Ruth. 1964. Political Parties in French Speaking West Africa. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, David, Krennerich, Michael, Thibaut, Bernhard ed. 2002. Elections in Africa. Oxford: Oxford University Press. Reynolds, A.. 1998. Electoral Systems and Democratization in Southern Africa. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Kouba Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jedná se o povinný předmět vyučovaný v rámci modulu věnovaného latinskoamerickým zemím. Předmět navazuje na kurz Politické systémy zemí Latinské Ameriky a seznamuje posluchače s hlavními charakteristikami volebních systémů v zemích LA a konsekventně stranických systémů. Cílem předmětu je seznámit posluchače s problematikou volebních a stranických soustav Latinské Ameriky. Pozornost bude zaměřena na analýzu dopadu institucionálních pravidel na politiku latinskoamerických zemí. Úvodní část kurzu vytvoří teoretický rámec pro zkoumání volebních a stranických systémů a tento rámce bude následně aplikován v následujících přednáškách na země Latinské Ameriky. Druhá část kurz se bude věnovat analýze a typologizaci volebních systémů pro exekutivní i legislativní volby a problematice politické reprezentace. Třetí část kurz se zaměří na vývoj stranických systémů a nové stranické fenomény Latinské Ameriky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit posluchače s problematikou volebních a stranických soustav Latinské Ameriky. Pozornost bude zaměřena na analýzu dopadu institucionálních pravidel na politiku latinskoamerických zemí. Úvodní část kurzu vytvoří teoretický rámec pro zkoumání volebních a stranických systémů a tento rámce bude následně aplikován v následujících přednáškách na země Latinské Ameriky. Druhá část kurz se bude věnovat analýze a typologizaci volebních systémů pro exekutivní i legislativní volby a problematice politické reprezentace. Třetí část kurz se zaměří na vývoj stranických systémů a nové stranické fenomény Latinské Ameriky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Seznámení se strukturou a požadavky kurzu, rozdělení prezentací. Studenti oznámí svůj výběr semináře, v němž budou moderovat seminární diskusi, a případové studie pro prezentaci. Povinná četba: Sylabus Týden 2 Specifika legislativních volebních systémů v Latinské Americe Povinná četba: Chytilek, Roman a kol. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 49-94. (kapitoly 2 a 3: Zkoumání volebních systémů, Kvantitativní výzkum účinků volebních systémů) Týden 3 Současné legislativní volební systémy v Latinské Americe Rahat, Gideon, Sznajder, Mario. 1998. Electoral Engineering in Chile: the Electoral System and Limited Democracy. Electoral Studies 17, č. 4, 429–442. Pastor, Daniel. 2004. Origins of the Chilean Binomial Electoral System. Revista de Ciencia Política 24, č. 1, 38-57. Týden 4 Prezidentské volební systémy v Latinské Americe Povinná četba: Pérez-Linán, Aníbal. 2006. Evaluating presidential runoff elections. Electoral Studies 25, 129-146. Týden 5 Problematika znovuzvolení Latinské Americe Povinná četba: Langston, Joy. The Birth and Transformation of the Dedazo in Mexico. In: Helmke, Gretchen – Levitsky, Steven (eds.).Informal Institutions and Democracy: Lessons from Latin America. The Johns Hopkins University Press 2006, s. 143-159. Týden 6 Populismus a neopopulismus v Latinské Americe Povinná četba: Ellner, Steve. 2003. "The Contrasting Variants of the Populism of Hugo Chávez and Alberto Fujimori." Journal of Latin American Studies 35, 1, 139-162. Týden 7 Vývoj a typologie stranických systémů Latinské Ameriky Povinná četba: Dix, Robert H. 1992. "Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties."Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511. Sánchez, Omar . 2008. Guatemala's Party Universe: A Case Study in Underinstitutionalization. Latin American Politics and Society, 2008, 50, 1, 123-151. Týden 8 Analýza stranických systémů Latinské Ameriky: prezentace případových studií Povinná četba: Molina, Jose E, Perez, Carmen. 1998. "Evolution of the Party System in Venezuela, 1946-1993." Journal of Interamerican Studies and World Affairs 40, č. 2, 1-26. Kenney, Charles D. 2003. The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978-2001. Comparative Political Studies, 36, 10, 1210-1239. Dietz, Henry A. – Myers, David J. 2007. From Thaw to Deluge: Party System Collapse in Venezuela and Peru. Latin American Politics and Society, 49, 2, 59-86. Týden 9 Levicové strany v Latinské Americe: prezentace případových studií Povinná četba: Levitsky, Steven. 2001. Organization and Labor-Based Party Adaptation: The Transformation of Argentine Peronism in Comparative Perspective. World Politics, 54, 1, 27-56. Hunter, Wendy. 2007. The Normalization of an Anomaly. The Workers’ Party in Brazil. World Politics 59, 3, 440-475. Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162. Týden 10 Pravicové strany v Latinské Americe: prezentace případových studií Všechny tři prezentace budou vycházet minimálně z kapitol (případových studiích o pravicových stranách) z následující monografie: Middlebrook, Kevin J. 2000.Conservative Parties, the Right, and Democracy in Latin America. Baltimore, The Johns Hopkins University Press. - Chile (kap. 2) - Kolumbie (kap. 3) - Salvador (kap. 7) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Specifika legislativních volebních systémů v Latinské Americe Chytilek, Roman a kol. 2009. Volební systémy. Praha: Portál. Rahat, Gideon, Sznajder, Mario. 1998. Electoral Engineering in Chile: the Electoral System and Limited Democracy. Electoral Studies 17, č. 4, 429–442. Pastor, Daniel. 2004. Origins of the Chilean Binomial Electoral System. Revista de Ciencia Política 24, č. 1, 38-57. Pérez-Linán, Aníbal. 2006. Evaluating presidential runoff elections. Electoral Studies 25, 129-146. Langston, Joy. The Birth and Transformation of the Dedazo in Mexico. In: Helmke, Gretchen – Levitsky, Steven (eds.).Informal Institutions and Democracy: Lessons from Latin America. The Johns Hopkins University Press 2006, s. 143-159. Ellner, Steve. 2003. "The Contrasting Variants of the Populism of Hugo Chávez and Alberto Fujimori." Journal of Latin American Studies 35, 1, 139-162. Dix, Robert H. 1992. "Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties."Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511. Sánchez, Omar . 2008. Guatemala's Party Universe: A Case Study in Underinstitutionalization. Latin American Politics and Society, 2008, 50, 1, 123-151. Molina, Jose E, Perez, Carmen. 1998. "Evolution of the Party System in Venezuela, 1946-1993." Journal of Interamerican Studies and World Affairs 40, č. 2, 1-26. Kenney, Charles D. 2003. The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978-2001. Comparative Political Studies, 36, 10, 1210-1239. Dietz, Henry A. – Myers, David J. 2007. From Thaw to Deluge: Party System Collapse in Venezuela and Peru. Latin American Politics and Society, 49, 2, 59-86. Levitsky, Steven. 2001. Organization and Labor-Based Party Adaptation: The Transformation of Argentine Peronism in Comparative Perspective. World Politics, 54, 1, 27-56. Hunter, Wendy. 2007. The Normalization of an Anomaly. The Workers’ Party in Brazil. World Politics 59, 3, 440-475. Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162. Middlebrook, Kevin J. 2000.Conservative Parties, the Right, and Democracy in Latin America. Baltimore, The Johns Hopkins University Press. Diamond, Larry, Hartlyn, Jonathan, Linz, Juan et al., eds. 1999. Democracy in Developing Countries: Latin America. Boulder: Lynne Rienner Publishers. Domingues, Jorge, Shifter, Michael. 1996. Constructing Democratic Governance in Latin America. Cambridge: Cambridge University Press. Mainwaring, Scott, Scully, Timothy. 1995. Building Democratic Institutions: Party Systems in Latin America. Stanford: Stanford University Press. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter H. 2005. Modern Latin America, 6th Edition. New York: Oxford University Press. Smith, Peter, H. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | Gibson, Edward (ed.). 2004. Federalism and Democracy in Latin America. Johns Hopkins University Press. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Helmke, Gretchen a Levitsky, Steven (eds.). Informal Institutions and Democracy. The John Hopkins University Press, Baltimore. Mainwaring, Scott a Welna, Christopher (eds.). 2003. Democratic Accountability in Latin America. Oxford University Press. Mainwaring, Scott a Shugart, Matthew S. (eds.). 1997. Presidentialism and Democracy in Latin America. Cambridge University Press. Pérez-Liñán, Aníbal S. 2007 Presidential Impeachment and the New Political Instability in Latin America. New York: Cambridge University Press. Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings Institution Press. Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162. Bethell, Leslie. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers. Dix, Robert H. 1992. „Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.“ Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511. O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69. Smith, Petr. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Valenzuela, Arturo. 2004. "Latin American Presidencies Interrupted." Journal of Democracy 15, č. 2, 5-19. Véliz, Caludio. 1980. The Centralist Tradition of Latin America. Princeton: Princeton University Press. Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, Howard J. a Kline, Harvey F. 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výsledná známka bude vycházet ze čtyř následujících kritérií: 1. Vedení semináře: Každý posluchač si na úvodní přednášce vybere jeden seminář, ve kterém bude odpovědný za zadanou povinnou četbu. Úloha tohoto studenta spočívá ve shrnutí zadané četby, v identifikaci sporných/problémových bodů a formulování alepsoň pěti otázek, které z četby vycházejí. Tyto otázky budou sloužit pro následnou seminární diskusi, kterou student bude moderovat. 2. Prezentace případové studie stran/stranických systémů: Na konci semestru se budou konat tři semináře (spojené s přednáškou) s tématy levicových a pravisových stran a stranických systémů. Každý student si zvolí jedno z témat definovaných zadanou povinnou četbou a zpracuje z něj powerpointovou prezentaci. V prnvní řadě student shrne teoretická a metodologická východiska textu. Dále prezentace podrobně představí danou stranu (historický vývoj, personální obsazení, zapojení do stranického systému, ideologie, programatika, volební výsledky apod.). Student při zpracování daného tématu bude vycházet z dalších alespoň tří dalších odborných zdrojů a tří primárních zdrojů (např. volební statistika, rozhovory s politiky aj.). Délka prezentace je cca. 30 minut. 3. Účast v seminářích: Bude hodnocena aktivní účast v seminárních diskusích a znalost zadané povinné četby. Student je povinen číst povinnou četbu na každý seminář. Neznalost obsahu povinné četby je hodnocena stejně jako absence.Znalost četby může být ověřována formou krátkých tesů na seminářích. 4. Písemný test: Předmět je zakončen písemným testem, který ověřuje znalosti povinné četby a obsahu přednášek. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s vybranými teoretickými aspekty voleb, klasifikací volebních systémů, účinky volebních systémů na stranický systém, dále s metodami analýzy volebních systémů. Případovými studiemi se kurz nebude detailně zabývat - volební systémy jednotlivých zemí jsou předmětem výkladu v předmetech Politické systémy USA a západoevropských zemí, resp. Politické systémy zemí střední a východní Evropy. Podrobně však posluchače seznámí s principy jednotlivých typů voleb konaných v České republice. V seminářích (týkají se jen studentl¨ů v prezenční formě) bude značná pozornost věnována osvojení metod analýzy volebních systémů a jejich použití v praxi. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | V prezenčním studiu jedna 45 minutová přednáška a 90 minutový seminář týdně. Většina seminářů má podobu cvičení, ve kterých se studenti naučí pomocí výpočetní techniky analyzovat volební systémy a výsledky voleb. Tyto semináře se budou konat v počítačové učebně E2. V kombinovaném studiu jedna šestihodinová konzultace za semestr. Podklady pro cvičení v prezenční formě budou vždy na začátku semináře k dispozici ve WebCT (přihlašovací údaje jsou stejné jako do univerzitního intranetu). Tamtéž bude k dispozici povinná četba a PowerPointy z přednášek. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška (24. 9.): Úvod do volebních systémů. Principy volebního práva. Základní prvky volebních systémů, klasifikace volebních systémů. Seminář: Nekoná se. Četba: Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 184-204. Týden 2 Přednáška (1. 10.): Většinové systémy. Systém relativní a absolutní většiny, systém alternativního hlasování. Seminář: Připomenutí základů práce s volebními databázemi a programem MS Explorer. Četba: Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 205-224. Vodička, Karel. 1999. „Většinový systém: mýtus versus realita“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 139-143. Týden 3 Přednáška (8. 10.): Volební systémy poměrného zastoupení. Hlavní proměnné proporčních systémů. Systémy kandidátních listin: metody dělitelů, metody kvót. Systém jediného přenosného hlasu. Hodnocení proporčních systémů. Seminář: Výpočet modelového volebního výsledku v AV formuli. Četba: Havlík, Vlastimil, Šedo, Jakub a Čaloud, Dalibor. 2004. "Systémy poměrného zastoupení." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 104-144. Týden 4 Přednáška (15. 10.): Metody analýzy poměrných volebních systémů I. Práh zahrnutí, práh vyloučení, efektivní práh, efektivní velikost obvodu. Seminář: Výpočet modelového volebního výsledku dle metod dělitelů. Četba: Lebeda, Tomáš. 2001. „Hlavní proměnné proporčních volebních systémů“. Sociologický časopis 37, č. 4, 425-448. Týden 5 Přednáška (22. 10.): Metody analýzy poměrných volebních systémů II. Zjišťování prahů na celostátní úrovni. Zjišťování reálných hodnot přirozeného prahu. Seminář: Výpočet modelového volebního výsledku dle metod kvót. Program PSTV a modelový výpočet dle formule STV. Četba: Lebeda, Tomáš. 2001. „Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita“. Politologický časopis 8, č. 2, 134-149. Týden 6 Přednáška (29. 10.): Výuka se z důvodu zahraniční cesty vyučujícího nekoná Týden 7 Přednáška (5. 11.): Výuka se z důvodu zahraniční cesty vyučujícího nekoná Týden 8 Přednáška (12. 11.): Účinky volebního systému na stranický systém. Indexy fragmentace, deformace a efektivního počtu stran. Duvergerovy a Sartoriho zákony a jejich kritika. Seminář: Analýza modelových příkladů volebních situací. Četba: Fiala, Petr. 2004. "Kritická interpretace 'zákonů' o vlivu volebních systémů na stranické systémy." In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 51-65. Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: SLON, 38-89. Týden 9 Přednáška (19. 11.): Pokročilé metody analýzy vol. systémů. Druhá generace indexů měřících výstupy voleb. Segmentované Nagayamovy diagramy. Teorie národních voleb druhého řádu. Seminář: Analýza modelových příkladů volebních situací. Četba: Dudáková, Barbora, Chytilek, Roman a Zvára, Petr. 2006. "Techniky výzkumu výstupu volební souteže. Druhá generace." Evropská volební studia 1, č. 1, 3-37. Linek, Lukáš, Outlý, Jan a Tóka, Gábor, eds. 2007. Volby do Evropského parlamentu 2004. Praha: SOU AVČR a Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové (v tisku, stránkování bude uvedeno dodatečně). Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. "Nine Secodn-Order Elections. A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results." European Journal of Political Research 8, č. 3, 3-44. Týden 10 Přednáška (26. 11.): Smíšené volební systémy. Seminář: Analýza modelových příkladů volebních situací. Četba: Cabada, Ladislav a Ženíšek, Marek. 2003. Smíšené volební systémy. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 26-65. Čaloud, Dalibor. 2004. "Smíšené volební systémy." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 143-158. Mlejnek, Josef. 2004. "Maďarský smíšený volební systém - inspirace pro Českou republiku?" In: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Eds. Miroslav Novák a Tomáš Lebeda. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 122-161. Týden 11 Přednáška (3. 12.): Volební systém v ČR I. Volby do Parlamentu ČR a Evropského parlamentu. Seminář: Analýza vybraných voleb v Československu / České republice. Četba: Belko, Marián. 2004. "Vývoj volebního systému v Českých zemích od roku 1848." In: Volební systémy. Eds. Roman Chytilek a Jakub Šedo. Brno: Masarykova univerzita, 158-209. Novák, Miroslav a Lebeda, Tomáš. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 165-249. Týden 12 Přednáška (10. 12.): Volební systém v ČR II. Volby do krajských a obecních zastupitelstev. Seminář: Analýza voleb do PS PČR v letech 1996, 1998, 2002 a 2006. Četba: Lebeda, Tomáš. 1999. „Možné úpravy systému poměrného zastoupení směřující ke stabilizaci výkonné moci v ČR“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 120-130. Fiala, Petr. 1999. „Vliv volebního mechanismu na politický systém“. In: Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Ed. Michal Klíma. Praha: Vysoká škola ekonomická, 7-21. Týden 13 Přednáška (17. 12.): Kontrola plnění studijních povinností a (ne)udílení zápočtů; evaluace kurzu. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Tituly jsou uvedeny výše tak, aby navazovaly na přednášku v daném týdnu. |
Literatura doporučená studentům | Podrobné info na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je v prezenčním studiu ukončen zápočtem a zkouškou, v kombinovaném studiu zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 2 absence. Splnění (tedy odevzdání přes WebCT) všech úkolů zadávaných v seminářích ve stanoveném časovém limitu. Absence na seminái, a to ani akceptovaná, není důvodem k nesplnění některého z úkolů! Zkouška proběhne formou písemného testu z témat přednášek a ze zadané četby. Způsob hodnocení 100 až 87 % ... výborně; až 74 % ... velmi dobře; až 60 % ... dobře; Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vzhledem ke specifice předmětu jsou přednášky zaměřeny zvláště na „lidskou dimenzi“ v politice. Preferovány jsou témata politické socializace a politické participace, geneze a současného stavu lidských a občanských práv, občanské spo-lečnosti, možnosti občanské angažovanosti, smyslu politického pluralismu, státu, politických stran a podobně. Semináře jsou zaměřeny zvláště na diskusi problémů (například také na problé-my intolerance v české společnosti, rasové a sociální problémy apod.) |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit studenty s rolí a významem občanství v moderní demokracii. Na základě seznámení se základními principy politického systému a politického procesu motivovat samostatné přemýšlení o možnostech odborného studia politiky a zvláště její výuky a popularizace. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Občan a občanství v historické retrospektivě a v současném světě. 2. Politická socializace a její faktory (rodina, různé stupně škol, vrstevníci, prá-ce…) 3. Politická participace – formy (konvenční, nekonvenční) a problémy. 4. Občanská společnost – vymezení, složky, vztah ke státu a politickým stra-nám. 5. Lidská práva – vývoj, hlavní dokumenty, trendy. 6. Politické hodnoty – svoboda, rovnost, spravedlnost. 7. Význam a složky politického pluralismu (zvláště politických stran). 8. Role a funkce státu v současné společnosti. 9. Přehled hlavních verzí teorie demokracie. 10. Problém intolerance, autoritářských a totalitárních režimů. 11. Možnosti a formy z politologického vzdělávání a osvěty z výchovy k občanství. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 |
Literatura doporučená studentům | Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D.: Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha 1994 David, R.: Politologie, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V.: Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové 1996 Křížkovský, L., Adamová, K.: Základy politologie, Svoboda, Praha, 1992 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Luština Ladislav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: cvičení 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: cvičení 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: cvičení 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Thérová Martina |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: cvičení 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Cílem studia je připravit posluchače na práci s odborným textem, upevnit a prohloubit jazykové dovednosti. Dalším krokem je budování jazykové kompetence v abstraktní rovině. Absolvent tak bude schopen překládat odborné materiály s vědeckou exaktností. Rovněž bude připraven pro běžné využívání zahraniční literatury. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem seminární výuky je zlepšení úrovně všech jazykových dovedností, zejména úrovně práce s odbornou literaturou a úrovně samostatného jazykového projevu. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | naleznete na adrese http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Veber Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače vývojem evropské integrace po roce 1945. Důraz bude kladen na hlavní etapy vývoje evropské integrace, teorie evropské integrace a jejich vývoj. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Jedna 90 minutová přednáška a jeden 45 minutový seminář týdně. Seminář tématicky navazuje na přednášku. V semináři budou prezentovány předem zadané problémové okruhy či texty. Prezentace bude připravena taktéž v elektronické podobě (pp) a bude zaslána vyučujícímu nejpozději týden před konáním semináře. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Téma č. 1 Idea evropského sjednocení. Koncepce a modely evropského sjednocení ve středověku a v novověku. Projekty evropského sjednocení do druhé světové války. Téma č. 2 Teorie a paradigmata evropské integrace. Funkcionalismus. Federalismus. Multi-level governance. Intergovernmentalismus. Téma č. 3 Politické projevy poválečného federalismu a Euroatlantická spolupráce. Unie evropských federalistů. Evropská parlamentní unie. Spojené státy evropské. Bruselský pakt. Marshallův plán. Haagský kongres. Rada Evropy. Téma č. 4 Založení Evropských společenství: Monnetova metoda. ESUO. Evropské obranné společenství. Evropské politické společenství. Téma č. 5 EHS a program jednotného vnitřního trhu. Římské smlouvy. EHS a Euratom. Téma č. 6 EFTA, součást britského postoje k evropské integraci. Velká Británie a prohlubování integračního procesu. EFTA. Vliv gaullismu na vývoj evropské integrace. Lucemburský kompromis. Téma č. 7 Mezivládní přístup po Lucemburském kompromisu. Haagský summit. První a druhé rozšíření ES. Stuttgartská deklarace o Evropské unie. Téma č. 8 Jednotný evropský akt: dokončení programu jednotného trhu. JEA. Třetí rozšíření EU. Cesta ke vzniku EU. Téma č. 9 Politické změny ve střední a východní Evropě: význam pro vývoj evropské integrace. Rok 1989 a jeho význam pro vývoj evropské integrace. Připravenost ES na politické změny. Sjednocení Německa. Téma č. 10 Maastrichtská smlouva o EU: dosažení Evropské měnové unie. Mezivládní konference 1990. Pilířová struktura EU. Čtvrté rozšíření. Téma č. 11 Amsterodamská smlouva: cesta k flexibilní integraci Rozšiřování vs. prohlubování. Příprava revize Smlouvy o EU. Amsterodamská smlouva. Příprava východního rozšíření. Téma č. 12 Smlouva z Nice: otevření cesty k východnímu rozšíření EU. Předpoklady institucionální reformy. Mezivládní konference a její výsledky. Aktuální otázky dalšího vývoje po východním rozšíření. Diskuse o budoucnosti EU. Konvent. Evropská ústavní smlouva. Evropská reformní smlouva |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, Kateřina. 1997. K historii evropského federalismu. Praha: Karolinum. Archer, Clive. 1990. Organizing Western Europe. London: Edward Arnold. Burgess, Michael. 1998. Federalism and European Union. London: Routledge. Chrissochoou, Dimitris. N. 2001. Theorizing European Integration. London: Sage publications. Dinan, Desmond. 2000. Encyclopedia of the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Dyson, Kenneth and Featherstone, Kevin. 1999. The Road to Maastricht. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr a Pitrová, Markéta, eds. 2001. Rozšiřování ES/EU. Brno: Masarykova Univerzita. Fries, Fabrice. 1998. Velké evropské rozpravy. Praha: HZ Editio s.r.o. Galloway, David. 2001. The Treaty Of Nice and Beyond. 4th ed. Sheffield: Sheffield Academic Press. Goněc, Vladimír. 2000. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy I. (do roku 1938). Brno: Masarykova univerzita. Goněc, Vladimír. 2001. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy II. (1938-1950). Brno: Masarykova univerzita. Grabbe, Heather and Hughes, Kirsty. 1998. Enlarging the EU Eastwards. London: Pinter. Kubát, Michal, ed. 2001. Východní rozšíření Evropské unie. Východiska-stav-perspektivy. Brno: Masarykova univerzita. Preston, Christopher. 1997. Enlargement and Integration in the European Union. London: Routledge. Veber, Václav. 2004.Dějiny sjednocené Evropy. Praha: NLN. Westlake, Martin, ed. 1998. The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge. |
Literatura doporučená studentům | Adamová, Kateřina. 1997. K historii evropského federalismu. Praha: Karolinum. Archer, Clive. 1990. Organizing Western Europe. London: Edward Arnold. Burgess, Michael. 1998. Federalism and European Union. London: Routledge. Chrissochoou, Dimitris. N. 2001. Theorizing European Integration. London: Sage publications. Dinan, Desmond. 2000. Encyclopedia of the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Dinan, Desmond. 2004. Europe Recast: A History of European Union. London: Palgrave Macmillan. Dyson, Kenneth and Featherstone, Kevin. 1999. The Road to Maastricht. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr a Pitrová, Markéta, eds. 2001. Rozšiřování ES/EU. Brno: Masarykova Univerzita. Fries, Fabrice. 1998. Velké evropské rozpravy. Praha: HZ Editio s.r.o. Galloway, David. 2001. The Treaty Of Nice and Beyond. 4th ed. Sheffield: Sheffield Academic Press. Goněc, Vladimír. 2000. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy I. (do roku 1938). Brno: Masarykova univerzita. Goněc, Vladimír. 2001. Evropská idea. Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy II. (1938-1950). Brno: Masarykova univerzita. Grabbe, Heather and Hughes, Kirsty. 1998. Enlarging the EU Eastwards. London: Pinter. Kubát, Michal, ed. 2001. Východní rozšíření Evropské unie. Východiska-stav-perspektivy. Brno: Masarykova univerzita. Preston, Christopher. 1997. Enlargement and Integration in the European Union. London: Routledge. Veber, Václav. 2004.Dějiny sjednocené Evropy. Praha: NLN. Westlake, Martin, ed. 1998. The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: U studentů, kteří budou mít referát: Přednesení referátu. Příprava powerpointové prezentace doprovázející referát. Prezentaci zašlou referující vyučujícímu elektronickou poštou týden před daným seminářem. Plnění případných úkolů ve WebCT. Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 3 absence Zpracování seminární práce (studenti, kteří nevystoupí na semináři) Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední vystupování na semináři a zpracování seminární práce. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu. Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední aktivitu studenta na semináři a zpracování seminární práce. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu.int. Způsob hodnocení viz výše Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FHS tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 11 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Geopolitika vybraných regionů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Geopolitika a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geopolitické aspekty státu (území, poloha, hranice, ekonomika – suroviny, energetika) Geopolitické koncepce a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Současná geopolitika a světový řád (integrační procesy, bezpečnost, mezinárodní obchod, chudoba, rozvoj) Geopolitika vybraných regionů: Severní Amerika, Evropa Geopolitika vybraných regionů: Rusko, Střední Asie, Čína Geopolitika vybraných regionů: Severní Afrika a Střední Východ Geopolitika vybraných regionů: Subsaharská Afrika Geopolitika vybraných regionů: Latinská Amerika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta, 11–36, 37–62, 93–126. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta, 107–158. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe, 17–25, 54–62. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress, 7–88. Kupka, Martin. 2001. „Moderní geopolitické teorie v USA.“ Mezinárodní vztahy, č. 2, 83–97. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 109–191. |
Literatura doporučená studentům | Agnew, John. 1998. Geopolitics: Re-visioning World Politics. Londýn a New York: Routledge. Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cohen, Saul B. 2003. Geopolitics of the World System. New York: Rowman & Littlefield Publishers. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří, Jehlička, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Praha: Univerzita Karlova. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. London a New York: Routledge. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Kissinger, Henry. 2002. Potřebuje Amerika zahraniční politiku? Praha. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Souleimanov, Emil, ed. 2007. Rusko a postsovětský prostor. Praha: Eurolex Bohemia Šmíd, Tomáš a Kuchyňková, Petra, eds. 2006. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Tomeš, Jiří. 2000. „Geopolitika: nástroj a proces politické organizace prostoru.“ In: Stát, prostor, politika. Eds. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří a Jehlička, Petr. Praha: Univerzita Karlova. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění těchto úkolů: prezentace, aktivní účast v seminářích, jeden seminární úkol zadaný ve WebCT Zkouška proběhne formou testu. Součástí testu bude obsah přednášek, seminářů a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Horáková Hana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kultura se v poslední době stala novou společenskou dominantou, významnou kategorií a nosným tématem společenských věd. Zvýšený zájem o pojem kultury lze zaznamenat v různých rovinách společenského života, jako je oblast podnikání, publicistiky či médií, a rovněž politiky. Kurz se zaměří na chápání komplikovaného vztahu kultury k politice, a to jak kultury v politice tak i politiky v kultuře. Budeme zkoumat, jak politika či moc využívá, tvaruje a vyjadřuje kulturu a kulturní významy. Budeme sledovat historickou trajektorii kultury v humanistické a sociálněvědní perspektivě. Zaměříme se zejména na antropologického pojetí kultury, které vyústilo v éře postmodernismu v tzv. kulturalistický obrat, v němž kulturní rozdíly získaly novou dimenzi – morální a politickou hodnotu. Teoretické sbližování politiky a kultury budeme zkoumat v nových jevech, jako je politika identity a politika uznání. Současný diskurz o kultuře jako kolektivní identitě, převládající zejména v cultural studies, bude podroben kritice. Analýza politického a akademického kulturalismu umožní zkoumání role kultury v politické analýze. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přednáška a seminář Cílem předmětu je pochopení komplikovaného vztahu kultury k politice, a to jak kultury v politice tak i politiky v kultuře. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod do kurzu: problematika spojení kultury a politiky; aktuální problémy kultury ve společenských vědách. Pojem kultury: geneze, vlastnosti a funkce, typologie. Mimoantropologická pojetí kultury: kultura v literární teorii, sociologii, filozofii. Antropologické koncepce kultury. Kultura a civilizace. Kultura v singuláru. Kultura versus kultury: univerzalistická a partikularistická koncepce kultury. Kulturní relativismus. Opoziční paradigmata: kultura a příroda, kultura a moc. Politizace kultury. Propojení kultury se spravedlností. Kultura jako kolektivní identita: dominantní kultura, politika identity. Kultura a nacionalismus. Gellnerova teorie nacionalismu o propojení státu a kultury. Postmodernismus o kultuře. Kultura jako text. Multikulturalismus; interkulturalita; politika uznání; tzv. kulturní studia. Deriváty kultury. Vymezení pojmu kultura mezi ostatními klíčovými pojmy antropologie a společenských věd: rasa, etnicita, tradice, způsob života, národnost, národ, identita, komunita. Globální kultura. Kultura ve veřejném diskurzu mimo akademický kontext, v nekonvenčním užití. Kultura ve srovnávací politologii. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | De Munter, Koen. 2000. Five Centuries of Compelling Interculturality: The Indian in Latin-American Consciousness. In Culture and Politics. Identity and Conflict in a Multicultural World. Edited by Rik Pinxten, Ghislain Verstraete, Chia Longman. New York and Oxford: Berghahn, str. 89 – 114. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Eriksen, Thomas Hylland. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. (vybrané kapitoly) ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Gupta, Akhil. 2006. Blurred Boundaries: The Discourse of Corruption, the Culture of Politics, and the Imagined State. In The Anthropology of the State, reader, str. 211 – 242. Handler, Richard.1993. Who Owns the Past? In Williams, B.ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 63 – 74. Hirt, Tomáš. 2005. Svět podle multikulturalismu. In Tomáš Hirt a Marek Jakoubek (eds.) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 9– 76. Horáková, Hana. 2008. Aktuální diskuse k teoriím kultury. In Jiří Šubrt a kolektiv. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Karolinum. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. (vybrané kapitoly) Keesing, Roger M. 1974. Theories of Culture. Annual Review of Anthropology 3: 73 – 97. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Mendel, Miloš (2002) „Střet civilizací“ ve světle vědeckého výzkumu. In Střet civilizací? Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Praha: ELK Nové směry, sv.3, s. 20 – 48. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Roseberry, W. 1991. Marxism and Culture. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 19 – 45. Ross, M. H. 2000. Culture and Identity in Comparative Political Analysis. In Culture and Politics. A Reader. Edited by Lane Crothers and Charles Lockhart. New York: St.Martin´s Press,str. 39 – 70. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. (vybrané kapitoly) Taylor, Charles. 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha. Filosofia. (vybrané kapitoly) Vrhel, František. 2000. Ke kulturnímu relativismu. Cargo 2/2000, str. 88 – 98. Whisnant, David E.. 1991. Sandinista Cultural Policy. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, str. 175 – 218. |
Literatura doporučená studentům | Bayart, J.-F. 2005. The Illusion of Cultural Identity. London: Hurst & Company (poprvé vydáno ve francouzštině pod titulem L ´Illusion Identitaire v roce 1996, Paris: Librairie Arthéme Fayard). Benneth, Tony, Grossberg, Lawrence a Morris, Meaghan. 2005. New Keywords: A Revised Vocabulary of Culture and Society. Billington, Rosamund, Sheelagh Strawbridge, Lenore Greensides and Annette Fitzsimons. 1991. Culture and Society. Houndmills: Macmillan. Borofsky, R. 2001. When: A Conversation about Culture. American Anthropologist 103 /2/: 432 – 446. Clifford, J. 1988. The Predicament of Culture. Twentieth-Century Ethnography, Literature, and Art. Camb., Mass. and London, England: Harvard University Press. Clifford, J. a Marcus, G. E. eds. 1986. Writing Culture: The Poetics and Politics of Ethnography. Berkerley: University of California Press. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Eriksen, T.H. 2007. Antropologie multikulturních společenství. Praha. Delaney, Carol. 2004. Investigating Culture: An Experiential Introduction to Anthropology. Blackwell Publishing. De Certeau, Michel. 1997. Culture in the Plural. Minneapolis: University of Minnesota Press. Fieldhouse, David. 1999. The West and the Third World. Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Slon. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Grinker, Roy a Steiner, Christopher. 1997. Perspectives on Africa: A Reader in Culture, History and Representation. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Harrison, L.E. a Huntington, S. P. 2000. Culture Matters: How Values Shape Human Progress. New York: Basic Books. Hendry, Joy. 2005. Reclaiming Culture: Indigenous People and Self-Representation. New York: Palgrave Macmillan. Hirt, Tomáš a Marek Jakoubek eds. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. 2005. Plzeň: Aleš Čeněk. Horáková Novotná, H. 2004. Kulturní pluralismus v nové Jižní Africe. In Onderka, P. ed. Afrika: dvojznačné jaro 1994. Praha: Aegyptus a SPA, pp. 78 – 86. _______2002. Kultura: velik problem za družboslovje. Glasnik S.E.D. 42/3: 11 – 16. _______2006. Africká renesance – mýtus nebo realita. In Machalík, T. a Záhořík, J. eds. Viva Africa 2006. Ústí nad Labem: Dryada, pp. 113 – 128. Horáková, Hana 2007. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové: Gaudeamus. Huntington, S. P. 2001. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. ________1999. Africa Works. Disorder as Political Instrument. London: James Currey. Kroeber, A. L. a Kluckhohn, C. 1952. Culture: A Critical Review of Concepts and Definitions. Papers of Peabody Museum No.147. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Kuper, A. 1999. Culture: The Anthropologists´Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Lechner, Frank J. a Boli, John. 2005. World Culture: Origins and Consequences. Levinson, D. a Ember, M. eds. 1996. Culture. Encyclopedia of Cultural Anthropology. New York: Henry Holt, pp. 291 – 297. Marcus, G. E. a Fischer, M. J. 1986. Anthropology as Cultural Critique: An Experimental Moment in the Human Sciences. Chicago and London: University of Chicago Press. Michaels, B. W. 1995. Our America: Nativism, Modernism, and Pluralism. Durham, N.Y.: Duke University Press. Moore, Jerry D. Visions of Culture: An Introduction to Anthropological Theories and Theorists. New York: AltaMira. Murphy, R.F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha. Slon. Nugent, David and Joan Vincent. Eds. 2004. A Companion to the Anthropology of Politics. Blackwell Publishing. Parsons, T. 1937. The Structure of Social Action: A Study in Social Theory with Special Reference to a Group of Recent European Writers. New York: Free Press. Pinxten et al. Culture and Politics. Identity and Conflict in a Multicultural World. Edited by Rik Pinxten, Chia Longman and Ghislain Verstraete. Berghahn. Pospíšil, L. 1993. Kultura. Český lid 80 suplement: 355 – 387. Roseberry, W. 1991. Marxism and Culture. In Williams, B. ed. The Politics of Culture. Washington: Smithsonian Institution Press, pp. 19 – 45. Sahlins, M. 1976. Culture and Practical Reason. Chicago: The University of Chicago Press. _________1999. Two or Three Things that I Know about Culture. Journal of the Royal Anthropological Institute 5: 399 – 421. Said, E. W. 1993. Culture and Imperialism. London: Catto and Windus. Sartori, Giovanni. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán. Sharma, Aradhana and Akhil Gupta. eds. 2006. The Anthropology of the State. A reader. Blackwell Publishing. Soukup, V. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. Taylor, Charles (1994). 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha. Filosofia. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | 1) Přítomnost na přednáškách a průběžné studium literatury (včetně textů zadávaných v průběhu kurzu). 2) Esej na zadané téma pro udělení zápočtu (rozsah 2000 – 3000 slov, datum odevzdání bude upřesněno); úspěšná esej = vstupenka ke zkoušce ve formě písemného testu. 3) Písemný test. Hodnocení testu: 100 - 86% výborně, 85 - 73% velmi dobře, 72 - 60% dobře, 59 - 0% neuspěl/a. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 2 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Mezinárodní vztahy“ (MEVZT) je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače 2. ročníku katedry politologie FF. Kurz navazuje na předmět Úvod do mezinárodních vztahů. Kurz MEVZT se zabývá zejména historickým kontextem mezinárodních vztahů a zároveň analyzuje bezpečnostní situaci na jednotlivých kontinentech. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět „Mezinárodní vztahy“ (MEVZT) je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače 2. ročníku katedry politologie FF. Kurz navazuje na předmět Úvod do mezinárodních vztahů. Kurz MEVZT se zabývá zejména historickým kontextem mezinárodních vztahů a zároveň analyzuje bezpečnostní situaci na jednotlivých kontinentech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška se nekoná Seminář rozdělení seminárních úkolů, informace o průběhu kurzu a podmínkách jeho zakončení Týden 2 Přednáška Fázování mezinárodního systému, první systémové období – po Vestfálském míru; evropský koncert Seminář Sedmnácté století a rozvoj mezistátního systému Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 97-131. Ulrichová Kongresová politika po Vídeňském kongresu a fungování Svaté aliance Sladkovská, Eva. 1998. „Kongresy Svaté aliance.“ Historický obzor 9, č. 11-12, 242-249. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 172-197. Týden 3 Přednáška Velká válka a Versailleský systém; meziválečný svět a druhá světová válka Seminář Versailleský systém Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK, 22-38. Krumeich, Gerd. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25. Předehra studené války 1917–1941 Berghe, Vanden Yvan. 1996. Velké nedorozumění? Dějiny studené války (1917–1990). Praha: Rada pro mezinárodní vztahy, 15–38. Týden 4 Přednáška Kolonialismus - fáze, průběh, příčiny a důsledky Seminář Principy kolonialismu, Hon o Afriku Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Od dobývání po nezávislost 13. - 20. století. Praha: Nakladatelství lidových novin, 91-119. Romancov, Michael. 2004 (zima). "Černočerná mapa africká." Přítomnost, 43-45. The Berlin Conference: The General Act of Feb. 26, 1885. Ke stažení zde. Týden 5 Přednáška Dekolonizace - fáze, průběh, příčiny a důsledky Seminář Problémy dekolonizace Klíma, Vladimír. 2006. „Půlstoletí subsaharské dekolonizace." Mezinárodní politika 30, č. 12, 4-6. Kváča, Vladimír. 2003. „Politická nestabilita v Africe, 1960-2000.“ Mezinárodní vztahy 38, č. 4, 47-73. Týden 6 Přednáška Studená válka Seminář Evropa vs. USA Kagan, Robert. 2002. „Síla a slabost.“ Střední Evropa 18, zvláštní číslo, 33–57. Šedivý, Jiří. 2002. "Střet identit. Evropa a USA po 11. září." Mezinárodní vztahy 37, č. 4, 5-25. Problém hegemona a otázka polarity světového uspořádání v 21. století Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. "Ferguson, Niall. 2004. "A World Without Power." Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Týden 7 Přednáška Postbipolární svět Seminář Koncept civilní mocnosti Teoretický koncept civilní mocnosti Kříž, Zdeněk. 2007. „Teoretický koncept civilní mocnosti a použití vojenské síly." Mezinárodní vztahy 42, č. 2, 60-76. Vyjednávání o regionálních režimech Karlas, Jan, Beneše, Vít. 2008. "Úspěšná vyjednávání o regionálních režimech Společný trh EHS a Mercosur". Mezinárodní vztahy 43, č. 3, 5-21. Týden 8 Přednáška Problematika terorismu - teoretické vymezení, definice, typologie a praktické příklady Seminář Vývoj terorismu a jeho globální podoba Terorismus jako asymetrická hrozba Souleimanov, Emil. 2006. „Terorismus ve světle geneze ideologie a technologie asymetrických konfliktů. In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 13-63. Hejtmánková Vávra Historická linie vývoje terorismu Reiner, Petr, Žídková, Markéta a Šmíd, Tomáš. 2006. "Historický vývoj fenoménu protistátního terorismu." In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 65-88. Týden 9 svátek - výuka se nekoná Týden 10 Přednáška Bezpečnost v Asii Seminář Islámský terorismus Otázky islámského a sebevražedného terorismu Gombár, Eduard. 2004. „Islám a islamistický terorismus.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 29-35 (ke stažení zde). Raděj, Tomáš. 2006. Kult mučedníka (šáhid) v islámu a sebevražedný terorismus. In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 249 - 267. Horáková Beková Problematika islamismu a globálního džihádu Mužík, Tomáš. 2006. Al-Káida a globální džihád(ismus). In: Terorismus - válka proti státu. Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Praha: Eurolexbohemia, 269 - 294. Týden 11 Přednáška Bezpečnost v Africe, vztah Severu a Jihu Seminář Vztah Severu a Jihu, příčiny globální chudoby Hönsch, Michal. 2006. „Globálna chudoba a hlavné príčiny jej pretrvávania.“ Mezinárodní vztahy 41, č. 2, 71-95. Gedlu, Mesfin. 1996. „Některé tendence ve vývoji vztahu Sever-Jih.“ Mezinárodní vztahy 31, č. 4, 103-111. Týden 12 Přednáška Bezpečnost v Latinské Americe Seminář Mezinárodněpolitické problémy Latinské Ameriky Jungbauer, Radomír. 2006. "Jak odstranit latinskoamerickou chudobu?" Mezinárodní politika 30, č. 6, 36-37. Ehl, Martin. 2006. "Proč se Latinská Amerika obrací doleva?" Mezinárodní politika 30, č. 8, 4-6. Jungbauer, Radomír. 2006. "Ke vztahům mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou." Mezinárodní politika 30, č. 8, 15-17. Hrabálek Martin. 2006. "Integrace v latinskoamerickém regionu a její vliv na vzájemné vztahy." Mezinárodní politika 30, č. 8, 18-19. Foltýn, Jaroslav. 2006. "Latinskoamerická nestabilita pohledem ekonomů." Mezinárodní politika 30, č. 8, 9-13. Týden 13 zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. |
Literatura doporučená studentům | INTERNETOVÉ ZDROJE http://fpc.org.uk/ The Foreign Policy Centre http://www.csis.org/ Center for Strategic and International Studies http://www.fpri.org/ Foreign Policy Research Institute http://www.irc-online.org/ International Relations Center http://www.ifpa.org/home.htm Institute for Foreign Policy Analysis http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy http://www.fpif.org/ Foreign Policy in Focus http://www.library.ubc.ca/poli/international.html#Links LITERATURA Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Annan, Kofi A. 1999. Two Concepts of Sovereighty (dostupné zde). Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? Brno: CDK. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Bratková, Klára. 2004. "Dilemata humanitární intervence." Politologická revue 10, č. 2, 102-122. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Eichler, Jan. 2004. „Globální terorismus - nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 21-28. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Ferguson, Niall. 2003. "Moc." Střední Evropa 19, č. 116, 88–94. Ferguson, Niall. 2004. „A World Without Power.“ Foreign Policy, July - August, 32-40 (dostupné zde). Francis, Fukuyama, Ikenberry, John G. Report of the Working Group on Grand Strategic Choices. The Princenton Project on National Security (dostupné zde). Gombár, Eduard. 2004. „Islám a islamistický terorismus.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 29-35. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Haffner, Sebastian. 1995. Od Bismarcka k Hitlerovi. Olomouc: Votobia. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Keynes, Maynard John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Krumeich, Gerd. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25. Luňák, Pavel. 1997. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha. Moravcová, Dagmar, Bělina, Pavel. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 – 1941. Praha: ISE. Nálevka, Vladimír. 1997. Kapitoly z dějiny studené války. Praha. Nálevka, Vladimír. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. a 2. Praha: Aleš Skřivan ml. Ohlson, Thomas, Soderberg, Mimmi. Bez data. From Intra-state War to Democratic Peace in Weak States (dostupné zde). Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Plechanovová, Běla, Fidler, Jiří. 1997. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE. Reiman, Michal, Luňák, Petr. 2000. Studená válka 1954 - 1964. Brno: Doplněk. Robejšek, Petr. 2004. „Boj proti strukturám terorismu nemá alternativu.“ In: Mezinárodní terorismus nový nebo starý fenomén? Devadesát let od sarajevského atentátu. Ed. Loužek, Marek. Praha: CEP, 11-19. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter. 1992. Modern Latin America. Oxford 1992, 344–381. Skřivan, Aleš. 1999. Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml. Snyder, Jack. 2004. "One World, Rival Theories." Foreign Policy, November-December 2004, 52-63 (dostupné zde). Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Terorismus - válka proti státu. Praha: Eurolexbohemia Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Vykoukal, Jiří, Litera, Bohuslav a Tejchman, Miroslav. 2000. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Ward, John. 2004. Latin America. Development and Conflict since 1945. London and New York: Rotledge, 58-77. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet a zkouška: Zápočet Účast na seminářích (povoleny jsou maximálně dvě neomluvené absence), prezentace a práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Zkouška Zkouška bude probíhat formou písemného testu. Součástí testu bude (kromě obsahu přednášek) taktéž prověření znalosti povinné četby (tedy včetně literatury zadané pro prezentace!). Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Daneš Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politická geografie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v politické geografii. Důraz je kladen na geografické aspekty a problémy, které zásadním způsobem ovlivňují politický život společnosti. Studenti by měli porozumět úzké vazbě mezi teritorialitou a politikou, získat schopnost orientace na politické mapě světa a umět aplikovat teoretické poznatky na konkrétní politické regiony. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v politické geografii. Důraz je kladen na geografické aspekty a problémy, které zásadním způsobem ovlivňují politický život společnosti. Studenti by měli porozumět úzké vazbě mezi teritorialitou a politikou, získat schopnost orientace na politické mapě světa a umět aplikovat teoretické poznatky na konkrétní politické regiony. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politická geografie a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geografické aspekty státu, klasifikace států, závislá území, teritoria s problematickým statutem Fenomén hranic (vznik, typy, funkce, změny). Politická mapa světa a její vývoj. Geopolitika – předmět studia, definice, geopolitické koncepty a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Globální politické problémy světa – migrace, nacionalismus, separatismus Geografie světového hospodářství – hospodářská síla státu Geografie světového hospodářství – mezinárodní obchod, fenomén chudoby Kulturní geografie (etnická, jazyková, náboženská diferenciace) Geografie integrace – geografické aspekty integračních procesů (Evropská unie, Latinská Amerika, Afrika, Asie) Politicko-geografická role mezinárodních organizací. Geografie konfliktů – geografické aspekty konfliktů (klasifikace a typologie) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba: Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia, 41–103. Baroš, Jiří. 2006. „Proč je Afrika chudá?“ Global Politics. (dostupné zde: http://www.globalpolitics.cz/proc-afrika-chuda.html) Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací nebo dialog kultur? Brno: CDK, 51–69. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Červenka, Zdeněk. 2007. „Afrika – kontinent, který nás zklamal.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 4–6. Kropáček, Luboš. 2002. „Model spíše varovný.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) Kropáček, Luboš. 2001.“Evropa a islám: střet civilizací?“ Mezinárodní politika 25, č. 5. 16–17. Kubát, Michal, Sokol, Petr. 2001. „Kolonie, závislá území a impéria v současném světě.“ Politologický časopis 7, č. 3, 233–257. Nálevka, Vladimír. 2002. „Úvod.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) Romancov, Michael. 2004. „Proč vpustit Turecko do EU.“ Hospodářské noviny 48, č. 241, s. 11. Romancov, Michael. 2004. „Stabilní hranice nestabilní Afriky.“ Hospodářské noviny 48, č. 136, 9. Romancov, Michael. 2007. „Afrika aneb Klamný obraz politické mapy kontinentu.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 9–11. Romancov, Michal. 2008. „Čí je Arktida?“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 4–7. Sandell, Rickard. 2007. Immigration: World Differences. Real Instituto Elcano, ARI 47/2007, dostupné zde: http://www.realinstitutoelcano.org/wps/portal/rielcano/contenido?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/Elcano_es/Zonas_es/ARI+47-2007 Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 5–108. Sobota, Jiří. 2006. „Komu patří severní pól?“ Respekt 17, č. 11, 11. Souleimanov, Emil. 2005. „Perspektivy vstupu Turecka do Evropské unie: Viděno z českého úhlu pohledu.“ Mezinárodní politika 29, č. 1, 16–18. Souleimanov, Emil. (jaro) 2006. „Turecko s nohou mezi dveřmi.“ Přítomnost, 34–35. Šlechta, Ondřej. 2007. Sedm důvodů proti vstupu Turecka do EU. Eurabia. (dostupné zde: http://www.eurabia.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=794 Stejskal, Lubomír. 2008. „Kanadský Sever: součást duše národa Země javorů.“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 16–18. Tesař, Filip. 2008. „Arktická bezradnost.“ Mezinárodní politika 32, č. 8, 7–9. Zbořil, Zdeněk. 2002. „Střed a střet civilizací.“ In: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur. Evropský literární klub. (dostupné zde: http://www.blisty.cz/2002/5/27/art10468.html) |
Literatura doporučená studentům | Agnew, John. 2002. Making Political Geography. London: A Hodder Arnold Publication. Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Anděl, Jiří, 1998. Kulturní geografie: jazyk, národy, náboženství, kulturní dědictví. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Anděl, Jiří a Mareš, Roman. 1999. "Starý svět" – Asie a Afrika. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Anděl, Jiří a Mareš, Roman. 2000. "Nový Svět": Amerika, Austrálie a Oceánie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Anděl, Jiří, a Mareš, Roman. 2001. "Nový Svět": Evropa. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Baar, Vladimír, Šindler, Petr a Rumpel, Petr. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, Vladimír. 2001. Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Barša, Pavel. 2001. Západ a islamismus. Střet civilizací nebo dialog kultur? Brno: CDK. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cox, Kevin R. 2002. Political Geography. Territory, State, and Society. Oxford: Blackwell Publisher. Dlouhá, Jana, Dlouhý, Jiří a Mezřický, Václav (Eds.). 2006. Globalizace a globální problémy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. New York: Routledge. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Honzák, František a Pečenka, Marek. 1999. Státy a jejich představitelé. Praha: Libri. Horák, Slavomír. 2005. Střední Asie mezi Východem a Západem. Praha: Karolinum. Hrala, Václav, Kašpar, Václav a Vitvarová, Irina. 1999. Geografie světového hospodářství: vybrané kapitoly. Praha: VŠE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jehlička, Petr, Tomeš, Jiří a Daněk, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Vybrané otázky politické geografie. Praha: Univerzita Karlova. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Short, John. 1993. An Introduction to Political Geography. 2. vydání. London a New York: Routledge. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Taylor, Peter a Flint, Colin. 1999. Political Geography: World, Economy, Nation, State and Locality. 4. vydání. New Jersey: Prentice Hall. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Vošta, Milan. 2006. Změny v rozmístění světového hospodářství. Praha: Oeconomica. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (6krát 45 min) a prostřednictvím elearningové aplikace WebCT, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Povinná četba je dostupná v Knihovně UHK, Státní vědecké knihovně nebo na webových stránkách (WebCT, příp. osobní stránka vyučující). Přednášky ve formátu PowerPoint budou průběžně umisťovány ve WebCT. Kurz je ukončen zkouškou (+ splněním zadaných úkolů ve WebCT). Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby a slepá mapa světa (státy, státní zřízení a formy vlády). |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Politologické teorie“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění reálným politickým procesům a zdokonalit jejich schopnost aplikovat teoretické přístupy v oblasti praktické politiky. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními teoretickými východisky a koncepty v politické vědě. Získané poznatky by měly posluchačům poskytnout teoretický základ pro hlubší porozumění reálným politickým procesům a zdokonalit jejich schopnost aplikovat teoretické přístupy v oblasti praktické politiky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie politického systému. Strukturně-funkcionální analýza. Teorie komunikace. Teorie racionální volby. Pluralismus a teorie polyarchie Teorie nedemokratických režimů Teorie přechodů k demokracii Teorie (neo)korporativismu Teorie konsociační/konsensuální demokracie Teorie závislosti: model centrum – periferie Teorie her. Teorie koalic. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bureš, Jan. 2004. „Otevření přechodu k demokracii v Československu z pohledu teorie tranzice“. Politologická revue 10, č. 1, 3–27. Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: SLON, 11–69, 142–150. Dahl, Robert. 2001. O demokracii. Praha: Portál, 149–159. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon, 36–52, 76–102, 127–142. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 118–133, 203–283. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS, 11–33, 71–101. Mansfeldová, Zdenka a Kroupa, Aleš. 2005. Participace a zájmové organizace v České republice. Praha: Slon, 41–76. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. (kromě teorií, které nejsou předmětem přednášek) |
Literatura doporučená studentům | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu III. Praha: Oikoymenh. Aron, Raymond. 1993. Demokracie a Totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, Stanislav a Kubát, Michal. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Barša, Pavel a Strmiska, Maxmilán. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Berg-Schlosser, Dirk a Stammen, Theo. 2000. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou politiku a kulturu. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Colebatch, Hal K.. 2005. Úvod do Policy. Brno: Barrister and Principal. Čermák, Vladimír. 1992. Otázka demokracie I. Praha: Academia. Dahl, Robert. 1995. Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. Dahl, Robert. 2001. O demokracii. Praha: Portál. Dahl, Robert. 1971. Polyarchy. Participation and Opposition. New Haven: Yale University Press. Dvořáková, Vladimíra a Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Fiala, Petr a Mikš František (eds.). 2000. Česká konzervativní a liberální politika. Brno: CDK. Fiala, Petr a Schubert, Klaus. 2000. Moderní analýza politiky. Praha: Barrister and Principal. Fiala, Petr a Strmiska, Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Praha: Barrister and Principal. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita. Hloušek, Vít a Kopeček, Lubomír. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS. Jirák, Jan a Říchová, Blanka. 2000. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. Klíma, Michal. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. Klíma, Michal. 2001. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha: Radix. Kunc, Jiří. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon. Lijphart, Arend. 1984. Democracies: Patterns of Majoritarian and Consensus Government in Twenty-One Countries. New Haven: Yale University Press. Linz, Juan J. a Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Baltimore a Londýn: The John Hopkins University Press. Novák, Miroslav. 2001. Jakou demokracii pro nové demokracie? Konsensuální model, efektivita a kulturně homogenní země. Brno. Mansfeldová, Zdenka a Kroupa, Aleš. 2005. Participace a zájmové organizace v České republice. Praha: Slon. O’Sullivan, Noël. 2002. Fašismus. Brno: CDK. Riker, William. 1962. The theory of Political Coalitions. New Haven a Londýn: Yale University Press. Rokkan, Stein. 1987. Centre-Periphery Structures in Europe. Franfurkt a New York: Campus Verlag. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál. Sartori, Giovanni. 1993. Teória demokracie. Bratislava: Archa. Svensson, Palle. 1995. Teorie demokracie. Brno: CDK. Vodička, Karel a Cabada, Ladislav. 2003. Politický systém České republiky. Praha: Portál. Ženíšek, Marek. 2006. Přechody k demokracii v teorii a praxi. Plzeň: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen písemnou zkouškou. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby. Zkouška – hodnocení testu: 100 - 90 % - výborně 89 - 80 % - velmi dobře 79 - 70 % - dobře 69 - 0 % - neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V kurzu budou sledovány a analyzovány jak společné charakteristiky zemí Latinské Ameriky, tak bude věnován dostatečný prostor jednotlivým case studies. Výuka bude probíhat formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min), přičemž přednášky budou zaměřeny zejména vývoj a současný stav politických systémů latinskoamerických zemí. Semináře se pak budou koncentrovat především na analýzu klíčových rysů a aspektů latinskoamerických systémů jako je například problematika populismu, militarismu, prezidencialismu, aplikace marxismu apod., a to jak z historické tak současné perspektivy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu, který navazuje na předmět Politické dějiny Latinské Ameriky a je určen pro poluchače navazujícího magisterského oboru Politologie - latinskoamerická studia, je seznámit posluchače s moderním vývojem a typickými rysy politických systémů latinskoamerických zemí. Po absolvování tohoto kurzu by studenti měli být schopni analyzovat politické děje v jednotlivých státech Latinské Ameriky a v neposlední řadě by měli nahlížet dnešní vývoj latinskoamerického regionu v širších historicko-společenských souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 seznámení se strukturou kurzu rozdělení prezentací Týden 2 Přednáška: Andské země – Peru Seminář: Třetí vlna demokratizace Literatura pro prezentaci: Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 33-52. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Mainwaring, Scott, Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. "Latin America Democratization since 1978". In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 14-59. Dostupné zde. Týden 3 28 Přednáška: Andské země – Bolívie Seminář: Indigenismus, etnický nacionalismus Literatura pro prezentaci: Webber, Jeffery R. "Indigenous Struggle in Latin America: The Perilous Invisibility of Capital and Class." Latin American Politics & Society. Vol. 49, No. 3, Fall 2007, 191-205. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Van Cott, Donna Lee. 2000. "Party System Development and Indigenous Populations in Latin America. The Bolivian Case." Party Politics, Vol. 6, No. 2, 155-174. Dostupné zde. Týden 4 Přednáška: Andské země – Chile Seminář: Prezidencialismus vs. parlamentarismus Literatura pro prezentaci: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 156-182. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Měšťánková, Petra. 2006. "Parlamentarismus versus prezidencialismus: Problémy institucionálního rámce v Latinské Americe. Srovnání případů Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika." Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Politologica 5, Olomouc: Vydavatelství UP. Dostupné mj. i zde. Týden 5 Přednáška: Venezuela Seminář: Chávez efekt a socialismo del siglo XXI. Literatura pro prezentaci: Yanes, Hernán. 2005. The Cuba-Venezuela Alliance: "Emancipatory Neo-Bolivarismo" or Totalitarian Bolivarismo. Institute for Cuban and Cuban-American Studies, University of Miami, Occasionaly Papers Series, Dcemeber 2005. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Hidalgo, Manuel. 2008. ‘Not That Way, Commander’: ‘21st Century Socialism’ Checked by Referendum. Real Instituto Elcano. Dostupné zde. Týden 6 Přednáška: Kolumbie, Ekvádor Seminář: Aplikace marxismu Literatura pro prezentaci: Becker, Marc. 2006. "Mariátegui, the Comintern, and the Indigenous Question in Latin America." Science & Society. Vol. 70 Issue 4, Oct 2006, 450-479. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University, 212-245. Dostupné zde. Týden 7 Přednáška: Brazílie Seminář: (Latinsko)americká integrace Literatura pro prezentaci: Sanahuja, José Antonio. 2008. "From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, dostupné zde). Povinná četba pro všechny: José Briceño Ruiz. 2007. The new regionalism in South America. From SAFTA and the South American Community of Nations. Paper presented at the 48Th Conference of the International Studies Association, Chicago, IL. February 28th – March 3rd 2007. Dostupné zde. Týden 8 Přednáška: Argentina Seminář: Militarismus, caudillismus, (neo)populismus Literatura pro prezentaci: Weyland, Kurt. 2001. "Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics." Comparative Politics, Vol. 34, No. 1, Oct. 2001, 1-22. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 73-106. Dostupné zde. Chalupa, Jiří. 2008. "Státníci v uniformách." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, česká verze textu dostupná zde) Týden 9 Přednáška: Paraguay a Uruguay Guatemala, Salvador, Nikaragua Seminář: Guerilly, občanské války Literatura pro prezentaci: Guevara, Ernesto Che. 1961. Guerrilla Warfare. (CHAPTER I: GENERAL PRINCIPLES OF GUERRILLA WARFARE). Dostupné zde. Vyšlo i v češtině: Guevara, Ernesto Che. 1961. Partyzánská válka. Praha : Naše vojsko. (kapitola 1) Povinná četba pro všechny: Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Dosutpné zde. Týden 10 - čtecí týden Povinná četba pro všechny: Weyland, Kurt Gerhard. 2004. "Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record". Latin American Politics & Society, Volume 46, Number 1, Spring 2004. Dostupné zde. Nepovinné video: Video z konference Hudson Institute, Washington: Radical Populism in Latin America with a keynote address by Francis Fukuyama, followed by a panel featuring Jorge Gestoso, Anibal Romero and Julio Cirino. http://fora.tv/2007/11/06/Radical_Populism_in_Latin_America Týden 11 Přednáška: Mexiko (odevzdání eseje) Seminář: Levicová vlna 2006? Literatura pro prezentaci: Castañeda, Jorge G. 2006."Latin America's Left Turn". Foreign Affairs , May/June 2006. Dostupné zde. Arias, Oscar. 2006. „Latin America’s shift to the centre”. The Washington Post, Washington, 15. 3. 2006. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Analysis. November 2005 – December 2006“. Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. Dostupné zde. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) |
Literatura doporučená studentům | Bethell, L. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Boff, Leonardo; Boff, Clodovis; Gloserová, Marta (překladatel): Výkřik chudoby z pohledu víry. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 55-60. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003. Crabtree, John: Towards Democratic Viability: The Bolivian Experience. Gordonsvile 2000. Daremblum, Jaime. 2007. Leftism and Populism in Today's Latin America: Is Chavismo Contagious? Hudson Institute. Dostupné zde. Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Falcoff, Mark – Valenzuela, Arturo – Purcell, Susan Kaufman: Chile: Prospect for Democracy. New York 1999. Garretón, M. A. 2003. Incomplete Democracy: Political democratization in Chile and Latin America. Chapel Hill a London: The University of North Carolina Press. Gutierrez, Gustavo – Estival, Mireille: Rozhovor s otcem teologie osvobození. Teologické texty, 2, 1991, č. 1, s. 35–36. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Chalupa, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha 1999. Jiránek, Tomáš: Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal. Historie a vojenství, 43, 1994, č. 4, s. 40-49. Kenney, Charles D.: The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978 – 2001. Comparative Political Studies, Vol. 36, No. 10, December 2003, pp. 1210–1239. Klíma, Jan: Simon Bolívar. Praha 2007. Klíma, Jan: Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové 1996. Kunc, Jiří: Kapitoly z dějin Latinské Ameriky. Ostrava 1994. Maccisse, Camilo – Hroch, Pavel (překladatel): Velká témata teologie osvobození. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 50-54. Morales, Waltraud Q.: A Brief History of Bolivia. New York 2004. Oliveros, Roberto – Hroch, Pavel (překladatel): Teologie osvobození: její zrod, růst a konsolidace. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 40–49. Oppenheim, Hecht Lois: Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford 1999. Pečínka, Pavel: Od Guevary k Zapatistům. Brno 1998. Sigmund, Paul E.: Chile. In: Wiarda, Howard J. – Kline Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford. Skidmore, T. E. a Smith, P. H. 1992. Modern Latin America. New York a Oxford: Oxford University Press. Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Urban, Vít: Katolická radikální levice v Latinské Americe šedesátých let. Mezinárodní politika, 25, 2001, č. 3, s. 8-9. Van COTT, Donna Lee: Bolivia: The Construction of a Multiethnic Dmocracy. In: Wiarda, Howard J. – Kline, Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford, pp. 331–349. Ward, J. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings institution press. ZUNES, Stephen: The United States and Bolivia, The Taming of a Revolution, 1952 – 1957. Latin American Perspectives, Issue 120, Vol. 28, No. 5, September 2001, pp. 33–49. Odborné časopisy Comparative Politics Bulletin of Latin American Research Journal of Democracy Journal of Latin American Studies Latin American Perspectives Latin American Politics and Society Political Science Quarterly Výzkumná centra, instituty a knihovny Biblioteca Jurídica Virtual (UNAM) www.bibliojuridica.org Center for Strategic and International Studies (Americas Program) www.csis.org Centro de Investigación para el Desarrollo, A. C. (CIDAC) www.cidac.org Consejo Latinoamericano de Ciencias Sociales (CLACSO) http://www.clacso.org/ The Hellen Kellog Institute http://www.nd.edu/~kellogg Political Database of the Americas http://www.georgetown.edu/pdba/english.html |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A) Prezentace na zadané téma (výběr témat proběhne na prvním setkání). rozsah cca 20 minut všichni studenti připraví svou prezentaci v PowerPointu každý student pošle mailem (pavlina.springerova@uhk.cz) svou ppt prezentaci vyučující nejdéle jeden den (tzn. 24 hodin) před svým vystoupením (prezentace může být vyučující studentovi vrácena k přepracování či doplnění - z toho důvodu je vhodné posílat ppt s dostatečným předstihem) prezentace bude proslovena (nikoliv čtena) spisovnou češtinou student je povinen vycházet z literatury zadané vyučující, zdroje jsou uvedeny u každého konkrétního tématu každý prezentující student si připraví dvě otázky (související s jeho tématem) do diskuse pro své kolegy, obě otázky budou uvedeny v závěru jeho ppt B) Esej na zvolené téma. Témata esejů: 1) Indigenismus jako faktor ovlivňující formování a fungování politického systému 2) Analýza latinskoamerického neopopulismu. 3) Limity a výzvy latinskoamerické integrace. 4) Alternativní téma lze zadat po dohodě s vyučující. Témata jsou záměrně zadána obecněji, abyste měli dostatečný prostor pro realizaci a vlastní uchopení Vámi zvoleného fenoménu. Vašim úkolem není popsat např. všechny latinskoamerické neopopulisty či všechna latinskoamerická integrační uskupení, nýbrž zvolit nějaký zajímavý aspekt související se zvoleným tématem a ten podrobně analyzovat. Další náležitosti: Rozsah: 2500 - 3000 slov (včetně poznámek pod čarou), pokud esej nebude splňovat zadaný rozsah, bude vrácena k úpravě Zdroje: práce bude čerpat minimálně z 15 odborných zdrojů (např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj) Všechny eseje budou odevzdány ve dvou podobách - v elektronické formě mi esej zašlete na email (pavlina.springerova@uhk.cz) a v tištěné formě. C) Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) Zápočet Podmínky pro udělení zápočtu: 1. Účast na seminářích (povoleny jsou maximálně dvě neomluvené absence). 2. Prezentace na vyučující zadané téma (témata se budou rozdělovat na začátku semestru). 3. Aktivní práce v seminářích - kontrola zadané četby bude probíhat dvojím způsobem – ústně (diskusí) či písemně v rámci semináře (pokud student nebude mít alespoň 50% úspěšnost v minimálně polovině písemných rozborů, zápočet nedostane). 4. Zápočtový test (proběhne v zápočtovém týdnu). Aby student mohl přistoupit k ústní zkoušce, musí z písemného testu získat minimálně 65 %. Zkouška Zkouška bude probíhat ústní formou. Součástí ústní zkoušky bude: 1. Prověření znalostí z přednášek a povinné četby. 2. Prověření znalostí ze seminářů (povinné četby a odprezentovaných témat). 3. Zhodnocení a debata nad odevzdanou esejí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Odpovídá kurzu KPSSVE. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Odpovídá kurzu KPSSVE. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Odpovídá kurzu KPSSVE |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Odpovídá kurzu KPSSVE |
Literatura doporučená studentům | Odpovídá kurzu KPSSVE |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Odpovídá kurzu KPSSVE |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Literatura doporučená studentům | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Odpovídá kurzu KPSUZE1. |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Literatura doporučená studentům | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Odpovídá kurzu KPSUZE2. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Řešení konfliktů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie řešení konfliktů v mezinárodních vztazích – Výzkum míru a konfliktů (výzkumná pracoviště, základní koncepty a metodologické přístupy), definice konfliktu Hladiny analýzy a klasifikace konfliktů (aktéři konfliktu, předmět a příčiny konfliktu atd.), dynamika a fáze konfliktu Prevence konfliktů a její nástroje Úloha OSN a dalších mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů Kolektivní management konfliktů – mírové operace OSN (peacekeeping, peacemaking, peacebuilding) Občanské války – charakter, příčiny, důsledky, řešení Etnické a separatistické konflikty Postkonfliktní rekonstrukce, humanitární intervence |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K, 77–179. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications, 3–31. |
Literatura doporučená studentům | Alger, Chadwick F. 1996. Reflections on Peace Research Traditions. The International Journal of Peace Studies 1, č. 1. (Dostupné na: http://www.gmu.edu/academic/ijps/vol1_1/Alger.htm) Art, Robert J. a Jervis, Robert. 2007. International Politics. New York: Longman. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Bellamy, Alex J., Williams, Paul a Griffin, Stuart. 2004. Understanding Peacekeeping. Malden: Polity Press. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Buzan, Barry, Waever, Ole a de Wilde, Jaap. 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. Coady, C. A. J. 2002. The Ethics of Armed Humanitarian Intervention. USIP, Peaceworks, č. 45. (dostupné zde: http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks45.pdf) Collier, Paul a Sambanis, Nicholas, eds. 2005. Understanding Civil Wars I, II. Washington: The World Bank. Crocker, Chester A., Hampson, Fen O. a Aall, Pamela, eds.. 2001. Turbulent Peace: The Challenges of Managing International Conflict. Washington, D.C.: United States Institute of Peace Press. Darby, John a MacGinty, Roger, eds. 2003. Contemporary Peacemaking: Conflict, Violence and Peace Processes. New York: Palgrave Macmillan. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Avis. Ganguly, Rajat, Macduff, Ian, eds. 2003. Ethnic Conflict and Secessionism in South and Southeast Asia. Causes, Dynamics, Solutions. London: Sage Publications. Hampson, Fen O. a Malone, David M. 2002. From Reaction to Conflict Prevention. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Kriesberg, Louis. 1998. Constructive Conflicts: From Escalation to Resolution. Boston: Rowman & Littlefield Publishers. Lederach, John P. 2003. The Little Book of Conflict Transformation. Intercourse. United States: Good Books. Miall, Hugh, Ramsbotham, Oliver a Woodhouse, Tom. 2005. Contemporary Conflict Resolution: the Prevention, Management and Transformation of Deadly Conflicts. Cambridge: Polity Press. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Nye, Joseph S. 2007. Understanding International Conflicts. An Introduction to Theory and History. New York: HarperCollins College Publisher. Orford, Anne. 2003. Reading Humanitarian Intervention: Human Rights and the Use of Force in International Law. Cambridge: Cambridge University. Peck, Connie. 1998. Sustainable Peace. The Role of the United Nations and Regional Organizations in the Preventing Conflict. New York. Richards, Paul, ed. 2005. No Peace No War: an Antropology of Contemporary Armed Conflict. Oxford: Ohio University Press. Slater, David. 2004. Geopolitics and the Post-colonial. Oxford: Blackwell Publishing. Stedman, Stephen J., Rothchild, Donald a Cousens, Elizabeth M. 2002. Ending Civil Wars. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Taras, Raymond C. a Ganguly, Rajat. 2008. Understanding Ethnic Conflict. New York: Longman. Thakur, Ramesh Chandra, ed. 2001. United Nations Peacekeeping Operations: Ad hoc Missions, Permanent Engagement. United Nations University Press. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Tesař, Filip. 2007. Etnické konflikty. Praha: Portál. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter, ed. 1998. Preventing Violent Conflict. Past Record and Future Challenges. Uppsala Peace Research Report, č. 48. Wallensteen, Peter. 2001. The Growing Peace Research Agenda. Kroc Institute Occasional Paper, 2001, č. 21. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications. Wallensteen, Peter, Möller, Frida. 2003. Conflict Prevention: Methodology for Knowing the Unknown. Upssala Peace Research Paper, č. 7. Welsch, Jennifer M. 2004. Humanitarian Intervention and International Relations. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem (30 bodů) a zkouškou (50 + 20 bodů). Celkové hodnocení: 100 - 88 - výborně 87 - 75 - velmi dobře 74 - 65 - dobře 64 - 0 - neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Brokl Lubomír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Úvod do mezinárodních vztahů“ je jednosemestrální povinný kurs pro posluchače prvního ročníku katedry politologie a pro posluchače celoživotního vzdělávání. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kursu je seznámit studenty s historií oboru Mezinárodní vztahy (MV), se základním pojmoslovím a teoriemi MV. Mezi další cíle patří obeznámení posluchačů s problematikou bezpečnostních studií a mezinárodních organizací, důraz bude kladen zejména na OSN. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška se nekoná Seminář rozdělení seminárních úkolů, informace o průběhu kurzu a podmínkách jeho zakončení Týden 2 Přednáška Mezinárodní vztahy jako vědní disciplína: historie oboru, hlavní charakteristika mezinárodních vztahů (MV), vztah MV k politologii Seminář Historický úvod do studia mezinárodních vztahů I: Meziválečná politika ("Dvacetiletá krize") Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 227-258. Týden 3 Přednáška Vymezení základních pojmů MV- národ, stát, národní zájem; strukturální pojmy Seminář Moderní národy a státy Barša, Pavel. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno, CDK, 19-33. Nacionalismus Miroslav Hroch. 2003. "Úvodem k čítance textů o nacionalismu." In: Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Miroslav Hroch (ed.). Slon, Sociologické nakladatelství, 9-23. Týden 4 Přednáška Teorie MV - první debata (liberalismus, idealismus vs. realismus); nástin druhé, třetí a čtvrté debaty Seminář Historický úvod do studia mezinárodních vztahů II: Politika studené války Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií, 259-289. Šest zásad politického realismu Hanse Morgenthaua Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. 57-60. Morgenthau, J. Hans. 1992. Politics among Nations. The Struggle for Power and Peace. 6. vydání. New York: Mc Graw Hill, 3-16 (verze 5. vydání ke stažení zde). Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE, 178-188. Týden 5 Přednáška Bezpečnostní studia (koncepty bezpečnosti - národní bezpečnost, společná bezpečnost, Kodaňská škola, koncept lidské bezpečnosti) Seminář Základní pojmy, teorie MV a jejich přístup k problematice bezpečnosti Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany ČR – AVIS, 7-27. Týden 6 Přednáška Regionální bezpečnostní struktury (regionální konfliktní komplex, kolektivní obrana, kolektivní bezpečnost, jednotná bezpečnost, kooperativní bezpečnost, neutralita, nezúčastněnost) Seminář Pojetí neutrality na příkladě Rakouska Potočný, Miroslav. 1998. "Má trvalá neutralita v Evropě budoucnost? Smysl neutrality v dnešní Evropě." Mezinárodní politika 22, č. 12, 26-27. Potočný Miroslav. 2000. "Rakouská neutralita: trvalá, nebo dočasná." Mezinárodní politika 24, č. 6, 12-13. Šturma, Pavel. 1998. "Posouzení smyslu neutrality v Evropě (obecný přehled vývoje trvalé neutrality na pozadí porovnání příkladu Švýcarska a Rakouska)." Právník 137, č. 7, 561-587. Týden 7 Přednáška se nekoná Seminář se nekoná Týden 8 Přednáška Válka, násilí a mír v mezinárodním systému I (definice války, klasifikace a příčiny vzniku válek atd.) Seminář Problematika globálního terorismu Eichler, Jan. 2006. "Hrozba globálního terorismu a její vyhodnocování." Mezinárodní vztahy 41, č. 3, 19-45. Týden 9 Přednáška Válka, násilí a mír v mezinárodním systému II (specifičnost občanské války, teorie spravedlivé války atd.) Seminář Aplikace Walzerových principů „spravedlivé války“ (Just and Unjust Wars) na válku v Perském zálivu (1990 - 1991) a válku vedenou G. Bushem proti Iráku (2003) (2 studenti) Snauwaert Dale T. 2004. "The Bush Doctrine and Just War Theory." The Online Journal of Peace and Conflict Resolution 6.1 Fall, 121-135. Ke stažení zde http://plato.stanford.edu/entries/war/ http://www.iep.utm.edu/j/justwar.htm http://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/pol116/justwar.htm http://www.grose.us/academic/gulfwar.html http://www.columbia.edu/~hauben/CS/iraq1991.txt http://www.us-israel.org/jsource/History/Gulf_War.html http://www.kap.zcu.cz/komb_studium/studijni_texty/kniha_stat_prostor/kap7.htm Týden 10 Přednáška se nekoná (čtecí týden) Seminář se nekoná (čtecí týden) Týden 11 Přednáška Mezinárodní organizace (definice, klasifikace, role, funkce a typologie) Seminář NATO a EU jako aktéři mezinárodních bezpečnostních vztahů v 21. století Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany ČR – AVIS, 233-260. Týden 12 Přednáška OSN - univerzální organizace (historie vzniku, organizační struktura, funkce, diskuse nad reformou OSN) Seminář Možnosti a limity reformy OSN Kortusová, Pavla. 2005. "Světová organizace na rozhraní: rozvoj - bezpečnost - lidská práva." Mezinárodní politika 29, č. 9, 4-6. Kortusová, Pavla. 2002. "Stálí členové a reforma rady bezpečnosti OSN." Mezinárodní politika 26, č. 9, 9-11. Bílková, Veronika, Kortusová, Pavla. 2006. "Reforma OSN se nekoná?" Mezinárodní politika 30, č. 1, 25-28. Bílková, Veronika. 2005. "Komu zvoní hrana aneb co dál s Poručenskou radou OSN" Mezinárodní politika 29, č. 9, 16-19. Policy papers Veroniky Bílkové Reforma nereformovatelného? - OSN na počátku nového tisíciletí, dostupné zde. Rozvojové cíle tisíciletí - bezbřehé závazky či nutná realita? Potočný, Miroslav. 2000. "Summit Milénia OSN". Mezinárodní politika 24, č. 6, 32-33. Jelínek, Petr. 2005. "Rozvojové cíle tisíciletí po první třetině." Mezinárodní politika 29, č. 9, 7-9. Stojanov, Robert. 2005. "Jak dál s plněním Rozvojových cílů tisíciletí." Mezinárodní politika 29, č. 12, 4-7. Policy papers Ondřeje Horkého Dilemata rozvojové politiky, dostupné zde. Týden 13 Zápočtový týden |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba: 1. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS. 2. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. 53 - 143. (pro upřesnění se jedná o část 1, tedy kapitolu 1-5) 3. Povinná je pro Vás veškerá literatura zadaná pro prezentace. |
Literatura doporučená studentům | INTERNETOVÉ ZDROJE http://fpc.org.uk/ The Foreign Policy Centre http://www.csis.org/ Center for Strategic and International Studies http://www.fpri.org/ Foreign Policy Research Institute http://www.irc-online.org/ International Relations Center http://www.ifpa.org/home.htm Institute for Foreign Policy Analysis http://www.foreignpolicy.com/ Foreign Policy http://www.fpif.org/ Foreign Policy in Focus http://www.library.ubc.ca/poli/international.html#Links LITERATURA Adamová, Karolína, Křížkovský, Ladislav. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck. Baňouch, Hynek a Fedorko, Martin, eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Booth, Ken. 2001. Současné teorie mezinárodních vztahů. Brno: Barrister & Principal. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Drulák, Petr. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, s. Eichler, Jan. 2004. Mezinárodní bezpečnostní vztahy. Praha: Oeconomica. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany ČR – AVIS. Guzzini, Stefano. 2004. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal. Hollis, Martin. 2000. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění. Brno: CDK. Knutsen, Tjorbjørn L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií. Krejčí, Oskar. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing. Ort, Alexandr. 1994. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická. Plechanovová, Běla. 2003. Úvod do mezinárodních vztahů. Praha: ISE. Pšeja, Pavel (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Romancov, Michal, Romancovová, Eva. 2002. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha: Eurolex Bohemia Souleimanov, Emil a kolektiv autorů. Terorismus - válka proti státu. Praha: Eurolexbohemia. Štýrský, Jiří. 1993. Mezinárodní vztahy, 1., 2. a 3. dil. Hradec Králové: Gaudeamus. Šmejkal, Václav. 1993. Úvod do mezinárodní politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet Účast na seminářích (jsou povoleny maximálně dvě absence), prezentace a aktivní práce v seminářích jsou nutnými podmínkami k získání zápočtu. Zkouška Zkouška bude probíhat formou písemného testu. Součástí testu bude taktéž prověření znalosti povinné četby (tedy včetně literatury zadané pro prezentace!). Hodnocení testu: výborně (nad 90 %) velmi dobře (nad 80 %) dobře (nad 70 %) |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jelínek Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dostál Milan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz probíhá formou nepovinných seminářů ( rozsahu 12 x 45 min) a je zaměřen na porozumění čtených a poslechových textů, které jsou čerpány z britských a amerických médií (BBC, the Times, the Guardian, USA Today, etc). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz je zaměřen na rozšíření slovní zásoby z oblasti politologie. Studenti si osvojí odborné termíny, výrazy a slovní spojení pomocí četby a poslechů autentických textů tak, aby byli schopni porozumět anglickému jazyku v médiích a odborných materiálech. Dále si posluchači zopakují základní gramatické jevy vztahující se k výše uvedeným textům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Naleznete na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | McCarthy, M., O´Dell, F.: Academic Vocabulary in Use. Cambridge University Press. 2008 McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use upper-intermediate and advanced. Cambridge University Press. 1994 Murphy, R. : English Grammar in Use. Cambridge University Press. 1998 Internet: http://www.bbc.co.uk/, www.bbc.co.uk/learningenglish, www.bbc.co.uk/radio/podcasts |
Literatura doporučená studentům | McCarthy, M., O´Dell, F.: Phrasal Verbs in Use in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Idioms in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Collocations in Use. Cambridge University Press. 2006 Cambridge Advanced Learner´s Dictionary. Third Edition. Cambridge University Press. 2008 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen písemným zápočtovým testem. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dostál Milan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz probíhá formou nepovinných seminářů ( rozsahu 12 x 45 min) a je zaměřen na porozumění čtených a poslechových textů, které jsou čerpány z britských a amerických médií (BBC, the Times, the Guardian, USA Today, etc). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz je zaměřen na rozšíření slovní zásoby z oblasti politologie. Studenti si osvojí odborné termíny, výrazy a slovní spojení pomocí četby a poslechů autentických textů tak, aby byli schopni porozumět anglickému jazyku v médiích a odborných materiálech. Dále si posluchači zopakují základní gramatické jevy vztahující se k výše uvedeným textům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Naleznete na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | McCarthy, M., O´Dell, F.: Academic Vocabulary in Use. Cambridge University Press. 2008 McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use upper-intrmediate and advanced. Cambridge University Press. 1994 Murphy, R. : English Grammar in Use. Cambridge University Press. 1998 Internet: http://www.bbc.co.uk/, www.bbc.co.uk/learningenglish, www.bbc.co.uk/radio/podcasts |
Literatura doporučená studentům | McCarthy, M., O´Dell, F.: Phrasal Verbs in Use in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Idioms in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Collocations in Use. Cambridge University Press. 2006 Cambridge Advanced Learner´s Dictionary. Third Edition. Cambridge University Press. 2006 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen písemným zápočtovým testem. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dostál Milan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz probíhá formou nepovinných seminářů ( rozsahu 12 x 45 min) a je zaměřen na porozumění čtených a poslechových textů, které jsou čerpány z britských a amerických médií (BBC, The Times, The Guardian, USA Today, etc). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz je zaměřen na rozšíření slovní zásoby z oblasti politologie. Studenti si osvojí odborné termíny, výrazy a slovní spojení pomocí četby a poslechů autentických textů tak, aby byli schopni porozumět anglickému jazyku v médiích a odborných materiálech. Dále si posluchači zopakují základní gramatické jevy vztahující se k výše uvedeným textům. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Naleznete na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Mascull, B.: Key Words in the Media. Harper Collins Publishers. 1998. McCarthy, M., O´Dell, F.: Academic Vocabulary in Use. Cambridge University Press. 2008 McCarthy, M., O´Dell, F.: English Vocabulary in Use upper-intrmediate and advanced. Cambridge University Press. 1994 Internet: http://www.bbc.co.uk/, www.bbc.co.uk/learningenglish, www.bbc.co.uk/radio/podcasts |
Literatura doporučená studentům | McCarthy, M., O´Dell, F.: Phrasal Verbs in Use in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Idioms in Use. Cambridge University Press. 2002 McCarthy, M., O´Dell, F.: Collocations in Use. Cambridge University Press. 2006 Cambridge Advanced Learner´s Dictionary. Third Edition. Cambridge University Press. 2008 |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je zakončen písemným zápočtovým testem a zkouškou ve formě prezentace v anglickém jazyce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Balandier, Georges. 2000. Politická antropologie. Praha: Dauphin. Clastres, Pierre. 1977. Society Against the State. New York: Urizen Books. Feinman, Gary M., Marcus, Joyce ed. 1998. Archaic States. Santa Fe, NM: School ofc American Research. Gellner, Ernest. 1997. Podmínky svobody.Občanská společnost a její rivalové . Brno: CDK. Gledhill, John. 2000. Power and Its Disguises. London: Pluto. Grinin, Leonid E., Carneiro, Robert L., Bondarenko, Dmitri M. et al., eds. 2004. The Early State, Its Alternatives and Analogues. Volgograd: Uchitel. Kradin, Nikolaj N.. 2001. Političeskaja antropologija. Moskva: Ladomir. Kurtz, Donald V.. 2001. Political Anthropology. Paradigms and Power. Bolulder, CO: . Lewellen, Ted. 1992. Political Anthropology. South Hadley: Bergin and Garvey. Skalník, Petr ed. 2004. Politická kultura: antroplogie, sociologie, politologie. Praha: Set Out. Vincent, Joan ed. 2002. Thed Anthropology of Politics. Oxford: Blackwell. Wolf, Eric R.. 1999. Envisioning Power. Ideologies of Dominance and Crisis. Berkeley: University of California Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pouze autor úspěšné seminární práce bude pak skládat ústní zkoušku. Známka se bude skládat z 50% za seminární práci a 50% za ústní zkoušku. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 11 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Etnicita je v podstatě definovatelná svou vazbou na politikou, protože jde o kulturní rozmanitost ve službách politiky. Předmět se bude zabývat nejen takzvanými etnickými konflikty, ale i samotnými způsoby jakými jsou kulturní rozdíly využívány a zneužívány pro politické cíle. Důležitá je i spojitost mezi kulturními konstrukcemi etnicity a rasy, etnicity a nacionalismu. V něm pak etnicita nabývá zcela výraznou politickou dimenzi, protože nacionalismus je pregnantním výrazem zpolitizované etnicity. Jednotlivé přednášky budou kromě teoretických výkladů uvádět příklady z různých oblastí světa, se zvláštním zaměřením na českou, středoevropskou, ale i mimoevropskou scénu. Současné evropské řešení otázky národností a menšin bude též analyzováno. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Banks, Marcus. 1996. Ethnicity: Anthropological Constructions. London: Routledge. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspektiva. Brfno: CDK. Eriksen, Thomas Hylland. 1993. Ethnicity and Nationalism. London: Pluto. Fenton, Steve. 2003. Ethnicity. Cambridge: Polity. Gellner, Ernest. 2003. Nacionalismus. Brfno: CDK. Hroch, Miroslav ed. 2003. Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: SLON. Kamenka, Eugene. 1973. Nationalism. The Nature and Evolution of an Idea. London: Arnold. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Šubrtová Ivana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | - Pojem mezinárodní ekonomie - Historický vývoj mezinárodní ekonomie (Klasická a neoklasická škola, keynesiánské přístupy, monetarismus) - Komparativní výhoda jako výsledek mezinárodních rozdílů v produktivitě práce (D. Ricardo) - Model specifických faktorů (P.Samuelson, R.W.Jones) - Teorie proporcí mezi faktory (Heckscher - Ohlinův model) - Všeobecný model světového obchodu - Úspory z rozsahu, specializace a mezinárodní směna - Mezinárodní pohyb výrobních faktorů - Tvorba obchodní politiky vlády - Trh cizích měn, měnové kurzy - Dlouhodobý vývoj měnových kurzů, teorie parity kupní síly - Model otevřené ekonomiky - Globální trh kapitálu - Charakteristika Nové ekonomiky |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brůžek, A. 1996. Evropská měnová integrace. Praha: VŠE . Cihelková, E., Neumann, P. 1995. Ekonomické změny ve spojených státech amerických. V: Světová ekonomika na začátku 90 let. Základní procesy, evoluce hlavních segmentů a implikace pro ČR. : Acta Oeconomica Pragensia. Cihelková, E., Fingerland, J. 1992. Komparaticní ekonomika: střední a východní Evropa. Praha: ES VŠE. Cihelková E., a kol. 2004. Světová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje. Praha: VŠE Oeconomica. Durčáková, J., Mandel, M.. 1993. Mezinárodní finance. Praha: VŠE. Holmann, R. 1990. Dějiny teorií mezinárodního obchodu. Praha: ES VŠE. Holub, A. 1995. Ekonomické a politické změny Japonska. V: Světová ekonomika na začátku 90 let. Základní procesy, evoluce hlavních segmentů a implikace pro ČR. : Acta Oeconomica Pragensia 1995, č. 2. Kindleberger, Ch. 1978. Světová ekonomika. Praha: Academia. Komise , ES. 1995. Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie (Bílá kniha). Brusel: . Marková, J. 1992. Mezinárodní měnové instituce. Praha: VŠE. Pipek, J. 1990. Rozvojové země a mezinárodní obchod. Praha: Academia. Smlouva o Evropské unii, Smlouva o založení Evropského společenství. 1994. . Praha: Victoria PUblishing. Sutherland, P.n.a.. 1992. Der Binnenmarkt nach 1992. Die Heransforderungen aufnehmen . Bericht der Beratergruppe Binnenmarkt: . Takatoshi, I. 1992. The Japanese Economy. London: The MIT Press. Základní údaje o OSN, UNS, Informační ústředí OSN v Praze. 1993. . Praha: . |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Geopolitika vybraných regionů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v geopolitice a přiblížit jim charakteristické rysy vybraných regionů z hlediska jejich geopolitického postavení. Důraz je kladen na geografické aspekty, které zásadním způsobem ovlivňují politickou pozici daného regionu v mezinárodním měřítku. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Geopolitika a její postavení v systému věd – předmět studia, definice, vývoj oboru, metodologie Geopolitické aspekty státu (území, poloha, hranice, ekonomika – suroviny, energetika) Geopolitické koncepce a jejich představitelé (Mackinderova teorie Heartlandu, Haushoferova teorie pan-regionů, Spykmanova teorie Heartland-Rimland atd.) Současná geopolitika a světový řád (integrační procesy, bezpečnost, mezinárodní obchod, chudoba, rozvoj) Geopolitika vybraných regionů: Severní Amerika, Evropa Geopolitika vybraných regionů: Rusko, Střední Asie, Čína Geopolitika vybraných regionů: Severní Afrika a Střední Východ Geopolitika vybraných regionů: Subsaharská Afrika Geopolitika vybraných regionů: Latinská Amerika |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba: Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta, 11–36, 37–62, 93–126. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta, 107–158. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 404–457. Černoch, Filip. 2007. „Ropná zbraň: strašák nebo reálná hrozba? Potenciál, mechanismus fungování a možné dopady použití tohoto prostředku ekonomické války v mezinárodních vztazích.“ Mezinárodní vztahy 42, č. 3, 5–30. Červenka, Zdeněk. 2007. „Afrika – kontinent, který nás zklamal.“ Mezinárodní politika 31, č. 5, 4–6. Fárek, Jiří. „Strukturální proměny světové energetiky a jejich geopolitické souvislosti.“ Mezinárodní politika 32, č. 2 a 3, 19–21, 16–18. Fettweis, Christopher J. 2000. „Eurasia, the "World Island": Geopolitics, and Policymaking in the 21st Century.“ Parameters, 58–71. Horák, Slavomír. 2008. „Vztahy Ruska a Střední Asie jako determinant ‘plynové bezpečnosti´ Evropy.“ Mezinárodní vztahy 43, č. 2, 39–61. Isbell, Paul. 2008. „Energy and Geopolitics in Latin America.“ Real Instituto Elcano, Working Paper 12/2008. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe, 17–25, 54–62. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress, 7–88. Kupka, Martin. 2001. „Moderní geopolitické teorie v USA.“ Mezinárodní vztahy, č. 2, 83–97. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 109–191. |
Literatura doporučená studentům | Agnew, John. 1998. Geopolitics: Re-visioning World Politics. Londýn a New York: Routledge. Allen, John. 2006. Student Atlas of World Politics. McGraw-Hill/Dushkin. Baar, Vladimír. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Brzezinski, Zbigniew. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Brzezinski, Zbigniew . 2004. Volba: globální nadvláda nebo globální vedení. Praha: Mladá fronta. Cabada, Ladislav a Kubát, Michal. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cohen, Saul B. 2003. Geopolitics of the World System. New York: Rowman & Littlefield Publishers. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří, Jehlička, Petr. 2000. Stát, prostor, politika. Praha: Univerzita Karlova. Fahrer, Chuck a Glassner, Martin Ira. 2003. Political Geography. 3. vydání. New York: John Wiley. Ferro, Marc. 2007. Dějiny kolonizací. Praha: Lidové noviny. Flint, Colin. 2006. Introduction to Geopolitics. London a New York: Routledge. Hnízdo, Bořivoj. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher. Chomsky, Noam. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Jones, Martin, Jones, Rhys a Woods, Michael. 2004. An Introduction to Political Geography: Space, Place and Politics. London a New York: Routledge. Kennedy, Paul. 1993. Vzestup a pád velmocí. Praha: Lidové noviny. Kissinger, Henry. 2002. Potřebuje Amerika zahraniční politiku? Praha. Krejčí, Oskar. 1993. Český národní zájem a geopolitika. Praha: Universe. Krejčí, Oskar. 2000. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, Oskar. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Nálevka, Vladimír. 2004. Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Praha: Triton. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Skokan, Ladislav. 2001. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. Souleimanov, Emil, ed. 2007. Rusko a postsovětský prostor. Praha: Eurolex Bohemia Šmíd, Tomáš a Kuchyňková, Petra, eds. 2006. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. Thatcher, Margaret. 2003. Umění vládnout. Praha: Prostor. Tomeš, Jiří. 2000. „Geopolitika: nástroj a proces politické organizace prostoru.“ In: Stát, prostor, politika. Eds. Daněk, Petr, Tomeš, Jiří a Jehlička, Petr. Praha: Univerzita Karlova. Waisová Šárka a kol. 2007. Atlas mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Výuka probíhá formou nepovinných přednášek (6krát 45 min) a prostřednictvím elearningové aplikace WebCT, která slouží jako komunikační kanál mezi studenty a vyučující v průběhu celého semestru. Studenti jsou povinni sledovat zprávy a zadané úkoly, jejichž splnění je podmínkou k úspěšnému absolvování kurzu. Povinná četba je dostupná v Knihovně UHK, Státní vědecké knihovně nebo na webových stránkách (WebCT, příp. osobní stránka vyučující). Přednášky ve formátu PowerPoint budou průběžně umisťovány ve WebCT. Kurz je ukončen zkouškou (+ splněním zadaných úkolů ve WebCT). Zkouška proběhne formou písemného testu. Součástí testu bude obsah přednášek a povinné četby. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Horáková Hana |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kultura se v poslední době stala novou společenskou dominantou, významnou kategorií a nosným tématem společenských věd. Zvýšený zájem o pojem kultury lze zaznamenat v různých rovinách společenského života, jako je oblast podnikání, publicistiky či médií, a rovněž politiky. Kurz se zaměří na chápání komplikovaného vztahu kultury k politice, a to jak kultury v politice tak i politiky v kultuře. Budeme zkoumat, jak politika či moc využívá, tvaruje a vyjadřuje kulturu a kulturní významy. Budeme sledovat historickou trajektorii kultury v humanistické a sociálněvědní perspektivě. Zaměříme se zejména na antropologického pojetí kultury, které vyústilo v éře postmodernismu v tzv. kulturalistický obrat, v němž kulturní rozdíly získaly novou dimenzi – morální a politickou hodnotu. Teoretické sbližování politiky a kultury budeme zkoumat v nových jevech, jako je politika identity a politika uznání. Současný diskurz o kultuře jako kolektivní identitě, převládající zejména v cultural studies, bude podroben kritice. Analýza politického a akademického kulturalismu umožní zkoumání role kultury v politické analýze. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Studijní literatura Bayart, J.-F. 2005. The Illusion of Cultural Identity. London: Hurst & Company (poprvé vydáno ve francouzštině pod titulem L ´Illusion Identitaire v roce 1996, Paris: Librairie Arthéme Fayard). Benneth, Tony, Grossberg, Lawrence a Morris, Meaghan. 2005. New Keywords: A Revised Vocabulary of Culture and Society. Billington, Rosamnd, Sheelagh Strawbridge, Lenore Greensides and Annette Fitzsimons. 1991. Culture and Society. Houndmills: Macmillan. Borofsky, R. 2001. When: A Conversation about Culture. American Anthropologist 103 /2/: 432 – 446. Clifford, J. 1988. The Predicament of Culture. Twentieth-Century Ethnography, Literature, and Art. Camb., Mass. and London, England: Harvard University Press. Clifford, J. a Marcus, G. E. eds. 1986. Writing Culture: The Poetics and Politics of Ethnography. Berkerley: University of California Press. Eagleton, T. 2001. Idea kultury. Brno: Host. Eriksen, T.H. 2007. Antropologie multikulturních společenství. Praha. Delaney, Carol. 2004. Investigating Culture: An Experiential Introduction to Anthropology. Blackwell Publishing. De Certeau, Michel. 1997. Culture in the Plural. Minneapolis: University of Minnesota Press. Fieldhouse, David. 1999. The West and the Third World. Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Slon. Gellner, E. 1999. Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Brno: CDK. ______ 2003. Nacionalismus. Brno: CDK. Grinker, Roy a Steiner, Christopher. 1997. Perspectives on Africa: A Reader in Culture, History and Representation. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Harrison, L.E. a Huntington, S. P. 2000. Culture Matters: How Values Shape Human Progress. New York: Basic Books. Hendry, Joy. 2005. Reclaiming Culture: Indigenous People and Self-Representation. New York: Palgrave Macmillan. Hirt, Tomáš a Marek Jakoubek eds. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. 2005. Plzeň: Aleš Čeněk. Horáková Novotná, H. 2004. Kulturní pluralismus v nové Jižní Africe. In Onderka, P. ed. Afrika: dvojznačné jaro 1994. Praha: Aegyptus a SPA, pp. 78 – 86. _______2002. Kultura: velik problem za družboslovje. Glasnik S.E.D. 42/3: 11 – 16. _______2006. Africká renesance – mýtus nebo realita. In Machalík, T. a Záhořík, J. eds. Viva Africa 2006. Ústí nad Labem: Dryada, pp. 113 – 128. Horáková, Hana 2007. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Hradec Králové: Gaudeamus. Huntington, S. P. 2001. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chabal, P. a Daloz, J.-P. 2006. Culture Troubles: Politics and the Interpretation of Meaning. Hurst & Company, London. ________1999. Africa Works. Disorder as Political Instrument. London: James Currey. Kroeber, A. L. a Kluckhohn, C. 1952. Culture: A Critical Review of Concepts and Definitions. Papers of Peabody Museum No.147. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Kuper, A. 1999. Culture: The Anthropologists´Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Lawless, R. 1996. Co je to kultura. Olomouc: Votobia. Lechner, Frank J. a Boli, John. 2005. World Culture: Origins and Consequences. Levinson, D. a Ember, M. eds. 1996. Culture. Encyclopedia |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení 1) Přítomnost na přednáškách a průběžné studium literatury (včetně textů zadávaných v průběhu kurzu). 2) Esej na zadané téma pro udělení zápočtu (rozsah 2000 – 3000 slov, datum odevzdání bude upřesněno); úspěšná esej = vstupenka k absolvování písemného testu 3) Písemný test 4) Ústní zkouška Způsob hodnocení Písemný test (50% výsledné známky) Ústní zkouška (50% výsledné známky): kolokvium - témata z obsahu přednášek a seminářů a na základě studia povinné literatury. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Skalník Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Co je náboženství, ideologie a politika? Jak se vzájemně ovlivňovaly v minulosti a jaký je jejich vztah dnes? Pochází politika z náboženství?Sakrální království a sakralizace moci v Africe, Asii i Evropě. Nenáboženská ideologie a stát. Sekulární náboženství s politickými cíli. Vládcové, vůdcové a masy - jaký je jejich vztah, náboženský nebo světský? Sakralizace světských vůdců - politizace nepolitického náboženství. Je Evropská unie založena na náboženství? https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Claessen, Henri J.M., Oosten, Jarich G. ed. 1996. Ideology and the Formation of Early States. Leiden: Brill. Douglas, Mary. 1966. Purity and Danger. An Analysis of Concepts of Pollution and Taboo. London: Routledge and Kegan Paul. Ellis, Stephen, ter Haar, Gerrie. 2004. Worlds of Power. Religious Thought and Political Practice in Africa. London: Hurst. Forde, Daryll ed. 1954. African Worlds. Studies in the Cosmological Ideas and Social Values of African Peoples. London: Oxford University Press. Gluckman, Max. 1965. Politics Law and Ritual in Tribal Societies. London: . Griaule, Marcel. 1965. Conversations with Ogotemmeli. An Introduction to Dogon Religious Ideas. London: Oxford University Press. Niehaus, Isak. 2001. Witchcraft, Power and Politics. London: Pluto Press. Steiner, Franz. 1956. Taboo. London: Cohen and West. Turner, Victor W.. 2005. Průběh rituálu. Praha: . |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=skalnik |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | I. Úvod do nedemokratických systémů II. Teorie nedemokratických systémů III. Totalitářství IV. Autoritářství V. Typologie nedemokratických systémů VI. Stranické typy nedemokratických politických systémů VII. Personalistické typy nedemokratických politických systémů VIII. Vojenské typy nedemokratických politických systémů IX. Teorie přechodu k demokracii (tranzitologie) X. Etapy přechodu k demokracii XI. Liberalizace XII. Demokratizace XIII. Konsolidace |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Arendtová, Hannah. 1996. Původ totalitarismu. Praha: Oikoymenh. Aron, R.. 1993. Demokracie totalitarismus. Praha: Atlantis. Balík, S., Kubát, M.. 2004. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha: Dokořán. Brooker, Peter. 2000. Non-Democratic Regimes. Theory, Government and Politics. Houndmills: Macmillan Press. Dvořáková, Vladimíra, Kunc, Jiří. 1994. O přechodech k demokracii. Praha: Slon. Friedrich, Curt, Brzezinski, Zbigniew. 1965. Totalitarian Dictatorship and Autocracy. Cambridge: Harvard University Press. Linz, Juan. 2000. Totalitarian and Authoritarian Regimes. . Boulder, London:: Lynne Riener Publisher. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. The Breakdown of Democratic Regimes. Baltimore-London: The Johns Hopkins University Press. Linz, Juan, Stepan, Alfred. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe.. Baltimore-London: Johns Hopkins University Press. O´Donnell, G, Schmitter, P.C.. 1986. Transitions from Authoritarian Rule: Tentative Conclusions about Uncertain Democracies.. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Perlmutter, Amos. 1981. Modern Authoritarianism. A Comparative Institutional Analysis.. New Have: Yale University Press. |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Studenti se seznámí s vývojem afrického kontinentu s akcentem na subsaharskou Afriku. Kurz začíná základními determinanty, vede od počátků k antice(stručně), informuje o době samostatného vývoje a různých projevech kolonialistického impaktu. Téma jednotlivých koloniálních říší dotvořených v době "scramble for Africa" pokračuje konsolidací kolonialismu v 1.polovině 20.století, pozornost je pak věnována dekolonizaci a specifickým postdekolonizačním problémům kontinentu. Přednáška s obrazovými a textovými ukázkami, případně diskuse. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Všeobecné tituly částečně s tématikou africké historie (Kol.). Atlas objevů. Praha : Knižní klub, 1998 CÉSAR. J. Britská říše v období imperialismu 1870-1945. Praha : Academia, 1970 KLÍMA, J. Pod německou vlajkou. Příběh jedné koloniální říše. Praha : Libri, 2005 KŘIVSKÝ, P., SKŘIVAN, A. Do nitra kontinentů. Praha : MF, 1988 MOOREHEAD, A. Modrý Nil. Praha : Orbis, 1972 PAULINY, J. Objevení Arábie a první kroky do východní Afriky. Praha : Panorama, 1990 SUJA, S. Operace modré barety. Praha : MF, 1982 Učebnice a monografieDAVIDSON, B. Africká minulost. Kroniky od dávnověku po moderní dobu. Praha : Orbis, 1972 DAVIDSON, B. Objevení staré Afriky. Praha : MF,1962 HAVLÍK, J., KETTNER, J., PROVAZNÍK, D. Afrika. Praha : SNPL, 1962 HRBEK, I. a kol. Dějiny Afriky. I-II. Praha : Svoboda,1966 ILLIFE, J. Afrika a Afričané. Dějiny kontinentu. Praha : Vyšehrad, 2001 KANDERT, J. Afrika. Praha : MF,1984 (Kol.). Kapesní atlas Afriky. Praha : Kartografické nakladatelství, 1967 KLÍMA, V., KUBICA, V., WOKOUN, A. Safari za africkou kulturou. Praha : Práce, 1983 LACINA, Karel. Nejnovější dějiny Afriky. Praha 1987 LACINA. Karel. Politikové v uniformách. Praha : MF,1981 LAWSON, Thomas E., Náboženství Afriky. Tradice v proměnách, Praha : MF, 1999 ZÍDEK, Petr. Československo a francouzská Afrika 1948-1968, Praha : Libri 2006 ZÍDEK, Petr, SIEBER, Karel. Československo a subsaharská Afrika 1948-1989. Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2007 Příklady titulů věnovaných některému úseku afrických dějin nebo některému státuBENEŠ, V. Zimbabwe. Praha : IZO/OES 1984 COQUERY-VIDROVITCH, Catherine. Africa. Endurance and Change South of the Sahara, Berkeley : University of California Press, 1988 HUBAND, Mark, The Skull beneath the Skin. Africa after the Cold War, Boulder-Oxford : Westview Press, 2001 HULEC, Otakar. Dějiny Jižní Afriky. Praha : NLN,1997 JOÃO, Mário Caetano, JELÍNEK, Petr, KNITL, Aleš (vyd.). Lusofonní Afrika 1975-2005, Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2005 KLÍMA, Jan. Angola. Praha : Libri, 2003 KLÍMA, Jan. Guinea-Bissau, Praha : Libri, 2006 KLÍMA, Jan. Mosambik, Praha : Libri 2007 KLÍMA, Vladimír. Ghana. Praha : Libri, 2003 KLÍMA, Vladimír. Nigérie. Praha : Libri, 2003 (Kol.). Kontinent velkých změn. Praha : SNPL,1962 LEAKEY, R., LEWIN, R. Lidé od jezera. Praha : MF,1984 LESIOVSKIJ, V. M. Záhada smrti Daga Hammarskjölda. MF, Praha 1989 LETTOW-VORBECK, P. E. von. Boje ve Východní Africe za světové války 1914-1918. Elka Press. Praha 2004 LHOTE, Henri. Objevy v Tasíli. MF, Praha 1962 LHOTE, Henri. Jsou ještě jiná Tasíli. MF, Praha 1982 MICHEL, S. Lumumba, můj bratr. SNPL, Praha 1962 MOJDL, L. Etiopie. Libri, Praha 2005 ONDERKA, P. (vyd). Afrika – dvojznačné jaro 1994, Aegyptus a Spol.přátel Afriky, 2004 PÁTEK, J. Jihoafrická republika. Svoboda, Praha 1984 (Kol.). Portugalský středověk. SNPL, Praha 1962 VACHALA, B. Egypt. Libri, Praha 2002 ZÍDEK, P. Mali. Libri, Praha 2004 ZIMÁK, A. Jihoafrická republika. Libri, Praha 2004 BeletrieVAŇKOVÁ, L. Černá sága. Práce, Praha 1982 Cestopisy… |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Evaluace výkonu u ústní zkoušky, znalost faktografie a literatury včetně specifiky prostředí. Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Klíma Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vymezení Latinské Ameriky. Hlavní předkolumbovské kultury a jejich odkaz. Conquista a zrod koloniální společnosti španělské Ameriky. Počátky portugalské Brazílie. Španělská Amerika v 18. století a počátky politického prosazování regionální identity. Brazílie v 18. století, povstání v Minas Gerais, specifická cesta k nezávislosti. Osvobozenecké války ve čtyřech místokrálovstvích španělské Ameriky. Španělskojazyčná Latinská Amerika v 19. století, občanské války, caudillismo, cesarismo democrático. Brazilské císařství. Latinská Amerika od první do druhé světové války. Brazilská republika. Latinská Amerika po druhé světové válce. Hlavní konfliktní zóny a revoluce. Současná Latinská Amerika, její specifické problémy a vývoj (po regionech). Význam dějin |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bethell, Leslie ed. 1984-1996. The Cambridge History of Latin America I-XI. Cambridge: Cambridge University Press. Chalupa, Jiří. 1999. Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile. Praha: NLN. Chalupa, Jiří. 2004. Chile. Praha: Libri. Kašpar, Oldřich. 1999. Dějiny Mexika. Praha: NLN. Klíma, Jan. 1998. Dějiny Brazílie. Praha: NLN. Klíma, Jan. 2003. Brazílie. Praha: Libri. Opatrný, Josef. 1998. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri. Opatrný, Josef. 2002. Mexiko. Praha: Libri. Opatrný, Josef. 1998. Kuba. Praha: Libri. Opatrný, Josef. 2005. Panama. Praha: Libri. Polišenský, Josef. 1979. Dějiny Latinské Ameriky. Praha: Svoboda. Roedl, Bohumír. 2003. Peru. Praha: Libri. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Hlavním cílem kursu je seznámit studenty s problematikou afrických politických stran. Přednášky se zaměří na vznik a vývoj afrických politických stran, ideologii, jejich organizační strukturu, problematiku členství, funkce afrických politických stran, základní typy a typologii afrických politických stran. V seminární výuce bude věnována pozornost africkým politickým stranám ve vybraných zemích |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/politologie/lidé |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Basedau, Matthias-Erdman, Gero-Mehler, Andreas (2007). Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Sub-Saharan Africa. Scottsville (South Africa: University of KwaZulu-Natal Press Hodgkin, Thomas (1961). African Political Parties. London: Penguin Books. Morgenthau, Ruth Schachter (1964). Political Parties in French-Speaking West Africa. Oxford: Oxford University Press. Mohamed Salih, M.A. (ed.) (2002). African Political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. London: Pluto Press. Thomson, Alex (2004). An Introduction to African Politics. Second Edition. London and New York, Routledge Tordoff, William (2002). Government and Politics in Africa. Fourth Edition, Revised and Updated. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan |
Literatura doporučená studentům | https://ff.uhk.cz/politologie/lide/lide_detail.php?kmenovi=fiala |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro získání zápočtů student musí úspěšně absolvovat referát a aktivně se účastnit práce v semináři. Každý student musí odevzdat referát v písemné formě s náležitým formálními požadavky (použití vědeckého aparátu, seznam literatury). Účast v seminářích je povinná, studenti mohou chybět bez omluvy jen ve třech výukových jednotkách. Zkouška bude vykonána napsáním závěrečného testu ze znalosti problematiky probrané na přednáškách a v seminářích. Způsob hodnocení Upozornění - podvodné plnění studijních povinností Vydávání publikovaných či nepublikovaných cizích myšlenek nebo děl za vlastní a přebírání publikovaných či nepublikovaných myšlenek nebo děl jiných autorů bez uvedení autorství (plagiátorství) je vážným disciplinárním přestupkem a není na KPOL FF tolerováno. Vůči posluchači, který se jej dopustí, bude katedra iniciovat zahájení disciplinárního řízení s návrhem na vyloučení ze studia. Riziku podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení se vystavuje rovněž student, který se dopustil podvodného jednání ve věci kontroly účasti ve výuce, jímž se rozumí zejména falšování a žádost o zfalšování podpisu v prezenční listině a uvádění nepravdivých informací o důvodech neúčasti ve výuce. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | V kurzu budou sledovány a analyzovány jak společné charakteristiky zemí Latinské Ameriky, tak bude věnován dostatečný prostor jednotlivým case studies. Výuka bude probíhat formou nepovinných přednášek (45 min) a povinných seminářů (45 min), přičemž přednášky budou zaměřeny zejména vývoj a současný stav politických systémů latinskoamerických zemí. Semináře se pak budou koncentrovat především na analýzu klíčových rysů a aspektů latinskoamerických systémů jako je například problematika populismu, militarismu, prezidencialismu, aplikace marxismu apod., a to jak z historické tak současné perspektivy. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu, který navazuje na předmět Politické dějiny Latinské Ameriky a je určen pro poluchače navazujícího magisterského oboru Politologie - latinskoamerická studia, je seznámit posluchače s moderním vývojem a typickými rysy politických systémů latinskoamerických zemí. Po absolvování tohoto kurzu by studenti měli být schopni analyzovat politické děje v jednotlivých státech Latinské Ameriky a v neposlední řadě by měli nahlížet dnešní vývoj latinskoamerického regionu v širších historicko-společenských souvislostech. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 seznámení se strukturou kurzu rozdělení prezentací Týden 2 Přednáška: Andské země – Peru Seminář: Třetí vlna demokratizace Literatura pro prezentaci: Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America. The Role of the Military. Westport: Praeger, 33-52. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Mainwaring, Scott, Pérez-Liñán, Aníbal. 2005. "Latin America Democratization since 1978". In: The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P (eds.). Cambridge University Press, 14-59. Dostupné zde. Týden 3 28 Přednáška: Andské země – Bolívie Seminář: Indigenismus, etnický nacionalismus Literatura pro prezentaci: Webber, Jeffery R. "Indigenous Struggle in Latin America: The Perilous Invisibility of Capital and Class." Latin American Politics & Society. Vol. 49, No. 3, Fall 2007, 191-205. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Van Cott, Donna Lee. 2000. "Party System Development and Indigenous Populations in Latin America. The Bolivian Case." Party Politics, Vol. 6, No. 2, 155-174. Dostupné zde. Týden 4 Přednáška: Andské země – Chile Seminář: Prezidencialismus vs. parlamentarismus Literatura pro prezentaci: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 156-182. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Měšťánková, Petra. 2006. "Parlamentarismus versus prezidencialismus: Problémy institucionálního rámce v Latinské Americe. Srovnání případů Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika." Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Politologica 5, Olomouc: Vydavatelství UP. Dostupné mj. i zde. Týden 5 Přednáška: Venezuela Seminář: Chávez efekt a socialismo del siglo XXI. Literatura pro prezentaci: Yanes, Hernán. 2005. The Cuba-Venezuela Alliance: "Emancipatory Neo-Bolivarismo" or Totalitarian Bolivarismo. Institute for Cuban and Cuban-American Studies, University of Miami, Occasionaly Papers Series, Dcemeber 2005. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Hidalgo, Manuel. 2008. ‘Not That Way, Commander’: ‘21st Century Socialism’ Checked by Referendum. Real Instituto Elcano. Dostupné zde. Týden 6 Přednáška: Kolumbie, Ekvádor Seminář: Aplikace marxismu Literatura pro prezentaci: Becker, Marc. 2006. "Mariátegui, the Comintern, and the Indigenous Question in Latin America." Science & Society. Vol. 70 Issue 4, Oct 2006, 450-479. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Wiarda, Howard J. 2001. The Soul of Latin America. The Cultural and Political Tradition. Yale University, 212-245. Dostupné zde. Týden 7 Přednáška: Brazílie Seminář: (Latinsko)americká integrace Literatura pro prezentaci: Sanahuja, José Antonio. 2008. "From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, dostupné zde). Povinná četba pro všechny: José Briceño Ruiz. 2007. The new regionalism in South America. From SAFTA and the South American Community of Nations. Paper presented at the 48Th Conference of the International Studies Association, Chicago, IL. February 28th – March 3rd 2007. Dostupné zde. Týden 8 Přednáška: Argentina Seminář: Militarismus, caudillismus, (neo)populismus Literatura pro prezentaci: Weyland, Kurt. 2001. "Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics." Comparative Politics, Vol. 34, No. 1, Oct. 2001, 1-22. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press, 73-106. Dostupné zde. Chalupa, Jiří. 2008. "Státníci v uniformách." In: Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Eds. Němec, Jan, Springerová, Pavlína a Špičanová, Lenka. (v tisku, česká verze textu dostupná zde) Týden 9 Přednáška: Paraguay a Uruguay Guatemala, Salvador, Nikaragua Seminář: Guerilly, občanské války Literatura pro prezentaci: Guevara, Ernesto Che. 1961. Guerrilla Warfare. (CHAPTER I: GENERAL PRINCIPLES OF GUERRILLA WARFARE). Dostupné zde. Vyšlo i v češtině: Guevara, Ernesto Che. 1961. Partyzánská válka. Praha : Naše vojsko. (kapitola 1) Povinná četba pro všechny: Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Dosutpné zde. Týden 10 - čtecí týden Povinná četba pro všechny: Weyland, Kurt Gerhard. 2004. "Neoliberalism and Democracy in Latin America: A Mixed Record". Latin American Politics & Society, Volume 46, Number 1, Spring 2004. Dostupné zde. Nepovinné video: Video z konference Hudson Institute, Washington: Radical Populism in Latin America with a keynote address by Francis Fukuyama, followed by a panel featuring Jorge Gestoso, Anibal Romero and Julio Cirino. http://fora.tv/2007/11/06/Radical_Populism_in_Latin_America Týden 11 Přednáška: Mexiko (odevzdání eseje) Seminář: Levicová vlna 2006? Literatura pro prezentaci: Castañeda, Jorge G. 2006."Latin America's Left Turn". Foreign Affairs , May/June 2006. Dostupné zde. Arias, Oscar. 2006. „Latin America’s shift to the centre”. The Washington Post, Washington, 15. 3. 2006. Dostupné zde. Povinná četba pro všechny: Zovatto, Daniel. 2007. „Latin American Analysis. November 2005 – December 2006“. Working Paper 36/2007, Real Instituto Elcano. Dostupné zde. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) |
Literatura doporučená studentům | Bethell, L. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press. Boff, Leonardo; Boff, Clodovis; Gloserová, Marta (překladatel): Výkřik chudoby z pohledu víry. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 55-60. Castañeda, Jorge G.: Compañero – život a smrt Che Guevary. Praha 2003. Crabtree, John: Towards Democratic Viability: The Bolivian Experience. Gordonsvile 2000. Daremblum, Jaime. 2007. Leftism and Populism in Today's Latin America: Is Chavismo Contagious? Hudson Institute. Dostupné zde. Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited. Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press. Falcoff, Mark – Valenzuela, Arturo – Purcell, Susan Kaufman: Chile: Prospect for Democracy. New York 1999. Garretón, M. A. 2003. Incomplete Democracy: Political democratization in Chile and Latin America. Chapel Hill a London: The University of North Carolina Press. Gutierrez, Gustavo – Estival, Mireille: Rozhovor s otcem teologie osvobození. Teologické texty, 2, 1991, č. 1, s. 35–36. Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press. Chalupa, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha 1999. Jiránek, Tomáš: Českoslovenští důstojníci ve válce o Chaco Boreal. Historie a vojenství, 43, 1994, č. 4, s. 40-49. Kenney, Charles D.: The Death and Rebirth of a Party System, Peru 1978 – 2001. Comparative Political Studies, Vol. 36, No. 10, December 2003, pp. 1210–1239. Klíma, Jan: Simon Bolívar. Praha 2007. Klíma, Jan: Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové 1996. Kunc, Jiří: Kapitoly z dějin Latinské Ameriky. Ostrava 1994. Maccisse, Camilo – Hroch, Pavel (překladatel): Velká témata teologie osvobození. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 50-54. Morales, Waltraud Q.: A Brief History of Bolivia. New York 2004. Oliveros, Roberto – Hroch, Pavel (překladatel): Teologie osvobození: její zrod, růst a konsolidace. Souvislosti, 4, 1993, č. 3, s. 40–49. Oppenheim, Hecht Lois: Democracy, Authoritarianism, and the Search for Development. Oxford 1999. Pečínka, Pavel: Od Guevary k Zapatistům. Brno 1998. Sigmund, Paul E.: Chile. In: Wiarda, Howard J. – Kline Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford. Skidmore, T. E. a Smith, P. H. 1992. Modern Latin America. New York a Oxford: Oxford University Press. Smith, P. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press. Springerová, Pavlína, Špičanová, Lenka. 2006. "Peruánská guerillová hnutí. Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti." In: Terorismus. Válka proti státu. Emil Souleimanov a kolektiv autorů. Praha: Eurolex Bohemia, 133–157. Urban, Vít: Katolická radikální levice v Latinské Americe šedesátých let. Mezinárodní politika, 25, 2001, č. 3, s. 8-9. Van COTT, Donna Lee: Bolivia: The Construction of a Multiethnic Dmocracy. In: Wiarda, Howard J. – Kline, Harvey F.: Latin American Politics and Development. Boulder, Oxford, pp. 331–349. Ward, J. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings institution press. ZUNES, Stephen: The United States and Bolivia, The Taming of a Revolution, 1952 – 1957. Latin American Perspectives, Issue 120, Vol. 28, No. 5, September 2001, pp. 33–49. Odborné časopisy Comparative Politics Bulletin of Latin American Research Journal of Democracy Journal of Latin American Studies Latin American Perspectives Latin American Politics and Society Political Science Quarterly Výzkumná centra, instituty a knihovny Biblioteca Jurídica Virtual (UNAM) www.bibliojuridica.org Center for Strategic and International Studies (Americas Program) www.csis.org Centro de Investigación para el Desarrollo, A. C. (CIDAC) www.cidac.org Consejo Latinoamericano de Ciencias Sociales (CLACSO) http://www.clacso.org/ The Hellen Kellog Institute http://www.nd.edu/~kellogg Political Database of the Americas http://www.georgetown.edu/pdba/english.html |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A) Prezentace na zadané téma (výběr témat proběhne na prvním setkání). rozsah cca 20 minut všichni studenti připraví svou prezentaci v PowerPointu každý student pošle mailem (pavlina.springerova@uhk.cz) svou ppt prezentaci vyučující nejdéle jeden den (tzn. 24 hodin) před svým vystoupením (prezentace může být vyučující studentovi vrácena k přepracování či doplnění - z toho důvodu je vhodné posílat ppt s dostatečným předstihem) prezentace bude proslovena (nikoliv čtena) spisovnou češtinou student je povinen vycházet z literatury zadané vyučující, zdroje jsou uvedeny u každého konkrétního tématu každý prezentující student si připraví dvě otázky (související s jeho tématem) do diskuse pro své kolegy, obě otázky budou uvedeny v závěru jeho ppt B) Esej na zvolené téma. Témata esejů: 1) Indigenismus jako faktor ovlivňující formování a fungování politického systému 2) Analýza latinskoamerického neopopulismu. 3) Limity a výzvy latinskoamerické integrace. 4) Alternativní téma lze zadat po dohodě s vyučující. Témata jsou záměrně zadána obecněji, abyste měli dostatečný prostor pro realizaci a vlastní uchopení Vámi zvoleného fenoménu. Vašim úkolem není popsat např. všechny latinskoamerické neopopulisty či všechna latinskoamerická integrační uskupení, nýbrž zvolit nějaký zajímavý aspekt související se zvoleným tématem a ten podrobně analyzovat. Další náležitosti: Rozsah: 2500 - 3000 slov (včetně poznámek pod čarou), pokud esej nebude splňovat zadaný rozsah, bude vrácena k úpravě Zdroje: práce bude čerpat minimálně z 15 odborných zdrojů (např. otevřená encyklopedie Wikipedia není odborný zdroj) Všechny eseje budou odevzdány ve dvou podobách - v elektronické formě mi esej zašlete na email (pavlina.springerova@uhk.cz) a v tištěné formě. C) Povinná četba. 1. Povinná je veškerá literatura zadaná na semináře (texty pro prezentace i texty určené k seminární diskusi). 2. Domínguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governance in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press, 165-350. (knihovna UHK) 3. Wiarda, H. J. a Kline, H. F. (ed.). 2000. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press, 400-582. (knihovna UHK) Zápočet Podmínky pro udělení zápočtu: 1. Účast na seminářích (povoleny jsou maximálně dvě neomluvené absence). 2. Prezentace na vyučující zadané téma (témata se budou rozdělovat na začátku semestru). 3. Aktivní práce v seminářích - kontrola zadané četby bude probíhat dvojím způsobem – ústně (diskusí) či písemně v rámci semináře (pokud student nebude mít alespoň 50% úspěšnost v minimálně polovině písemných rozborů, zápočet nedostane). 4. Zápočtový test (proběhne v zápočtovém týdnu). Aby student mohl přistoupit k ústní zkoušce, musí z písemného testu získat minimálně 65 %. Zkouška Zkouška bude probíhat ústní formou. Součástí ústní zkoušky bude: 1. Prověření znalostí z přednášek a povinné četby. 2. Prověření znalostí ze seminářů (povinné četby a odprezentovaných témat). 3. Zhodnocení a debata nad odevzdanou esejí. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět „Řešení konfliktů“ je jednosemestrální povinný kurz pro posluchače magisterského programu katedry politologie. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, teoretickými východisky a koncepty v oblasti řešení konfliktů. Jedná se především o vymezení konfliktu v mezinárodních vztazích, vývoj výzkumu konfliktů, klasifikaci konfliktů, analýzu konfliktního cyklu a úlohu mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů. Zvláštní důraz bude kladen zejména roli OSN, peacekeeping, peacemaking a peacebuilding. Teoretické poznatky budou aplikovány na konkrétní příklady konfliktů. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Teorie řešení konfliktů v mezinárodních vztazích – Výzkum míru a konfliktů (výzkumná pracoviště, základní koncepty a metodologické přístupy), definice konfliktu Hladiny analýzy a klasifikace konfliktů (aktéři konfliktu, předmět a příčiny konfliktu atd.), dynamika a fáze konfliktu Prevence konfliktů a její nástroje Úloha OSN a dalších mezinárodních organizací při řešení a prevenci konfliktů Kolektivní management konfliktů – mírové operace OSN (peacekeeping, peacemaking, peacebuilding) Občanské války – charakter, příčiny, důsledky, řešení Etnické a separatistické konflikty Postkonfliktní rekonstrukce, humanitární intervence |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bureš, Oldřich. 2007. „Hledání teorie mezinárodního peacekeepingu.“ Mezinárodní vztahy 42, č. 4, 5–28. Bureš, Oldřich. 2006. „Privatizace operací na udržení míru.“ Mezinárodní vztahy 41, č. 2, 143–157. Collier, Paul a Sambanis, Nicholas. 2002. „Understanding Civil War.“ Journal of Conflict Resolution 46, č. 1., 3–12 Smith, Dan. 2004. Trends and Causes of Armed Conflict. Berghof Research Center for Constructive Conflict Management. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K, 77–179. Urbanovská, Jana. 2008. „Operace OSN na udržení míru v Africe po skončení studené války – předpoklady úspěchu.“ Mezinárodní vztahy 43, č. 3, 22–46. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications, 3–31. Wallensteen, Peter. 2002. „Reassessing Recent Conflicts: Direct vs. Structural Prevention.“ In: From Reaction to Conflict Prevention. Eds. Fen Osler Hampson a David M. Malone. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers, 213–228. |
Literatura doporučená studentům | Alger, Chadwick F. 1996. Reflections on Peace Research Traditions. The International Journal of Peace Studies 1, č. 1. (Dostupné na: http://www.gmu.edu/academic/ijps/vol1_1/Alger.htm) Art, Robert J. a Jervis, Robert. 2007. International Politics. New York: Longman. Barša, Pavel, Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Bellamy, Alex J., Williams, Paul a Griffin, Stuart. 2004. Understanding Peacekeeping. Malden: Polity Press. Brown, Michael E., Coté, Owen R., Lynn-Jones, Sean M. a Miller, Steven E., eds. 1997. Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press. Buzan, Barry, Waever, Ole a de Wilde, Jaap. 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. Coady, C. A. J. 2002. The Ethics of Armed Humanitarian Intervention. USIP, Peaceworks, č. 45. (dostupné zde: http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks45.pdf) Collier, Paul a Sambanis, Nicholas, eds. 2005. Understanding Civil Wars I, II. Washington: The World Bank. Crocker, Chester A., Hampson, Fen O. a Aall, Pamela, eds.. 2001. Turbulent Peace: The Challenges of Managing International Conflict. Washington, D.C.: United States Institute of Peace Press. Darby, John a MacGinty, Roger, eds. 2003. Contemporary Peacemaking: Conflict, Violence and Peace Processes. New York: Palgrave Macmillan. Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Avis. Ganguly, Rajat, Macduff, Ian, eds. 2003. Ethnic Conflict and Secessionism in South and Southeast Asia. Causes, Dynamics, Solutions. London: Sage Publications. Hampson, Fen O. a Malone, David M. 2002. From Reaction to Conflict Prevention. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Kriesberg, Louis. 1998. Constructive Conflicts: From Escalation to Resolution. Boston: Rowman & Littlefield Publishers. Lederach, John P. 2003. The Little Book of Conflict Transformation. Intercourse. United States: Good Books. Miall, Hugh, Ramsbotham, Oliver a Woodhouse, Tom. 2005. Contemporary Conflict Resolution: the Prevention, Management and Transformation of Deadly Conflicts. Cambridge: Polity Press. Nester, William. 1995. International Relations: Geopolitical and Geoeconomic Conflict and Cooperation. New York: HarperCollins College Publisher. Nye, Joseph S. 2007. Understanding International Conflicts. An Introduction to Theory and History. New York: HarperCollins College Publisher. Orford, Anne. 2003. Reading Humanitarian Intervention: Human Rights and the Use of Force in International Law. Cambridge: Cambridge University. Peck, Connie. 1998. Sustainable Peace. The Role of the United Nations and Regional Organizations in the Preventing Conflict. New York. Richards, Paul, ed. 2005. No Peace No War: an Antropology of Contemporary Armed Conflict. Oxford: Ohio University Press. Slater, David. 2004. Geopolitics and the Post-colonial. Oxford: Blackwell Publishing. Stedman, Stephen J., Rothchild, Donald a Cousens, Elizabeth M. 2002. Ending Civil Wars. Boulder a Londýn: Lynne Rienner Publishers. Taras, Raymond C. a Ganguly, Rajat. 2008. Understanding Ethnic Conflict. New York: Longman. Thakur, Ramesh Chandra, ed. 2001. United Nations Peacekeeping Operations: Ad hoc Missions, Permanent Engagement. United Nations University Press. Tomeš, Jiří, Festa, David, Novotný, Josef a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Tesař, Filip. 2007. Etnické konflikty. Praha: Portál. Waisová, Šárka. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Bezpečnost – vývoj a proměny konceptu. Dobrá voda: Aleš Čeněk. Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Wallensteen, Peter, ed. 1998. Preventing Violent Conflict. Past Record and Future Challenges. Uppsala Peace Research Report, č. 48. Wallensteen, Peter. 2001. The Growing Peace Research Agenda. Kroc Institute Occasional Paper, 2001, č. 21. Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage Publications. Wallensteen, Peter, Möller, Frida. 2003. Conflict Prevention: Methodology for Knowing the Unknown. Upssala Peace Research Paper, č. 7. Welsch, Jennifer M. 2004. Humanitarian Intervention and International Relations. Oxford: Oxford University Press. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška: absolvování testu (50 bodů), splnění úkolů ve WebCT (20 + 15 + 15 bodů) Celkové hodnocení: 100 - 88 - výborně 87 - 75 - velmi dobře 74 - 65 - dobře 64 - 0 - neuspěl(a) |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Pakosta Jaroslav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | - Vymezení základních pojmů, management, manažeři, manažeřské role, kriteria práce manažerů, rozvojový management - Vývoj teorie řízení, mechanistické pojetí, lidské vztahy, humanistický přístup, moderní pojetí, postmoderní přístup - Lidé v managementu, osobnost, vztahy mezi lidmi, moc, konflikty, role - Organizační kultura, prvky, typy, organizační kultury různých zemí, transformace organizační kultury - Řízení v celosvětovém prostředí, mezinárodní dohody a ekonomické svazky, nadnárodní společnosti, nadnárodní manažer - Sociální a etická úloha rozvojového managementu, manažerská etika, etické standardy a dilemata - Manažerská kariera, efektivita kariéry, fáze a dráhy kariéry, rozvoj kariéry v globálním světě NÁSTROJE ROZVOJOVÉHO MANAGEMENTU - Strategický management jako nástroj dosažení dlouhodobých cílů a konkurenční výhody ve světové ekonomice - Krizový management, definice, krizový proces, základní kroky krizového managementu, strategie krizového managementu - Management změn, potřeba změny, proces změny, strategie změny, bariéry změny, radikální změny, rozvoj, inovace - Projektový management, projekty a projektový management, management projektově orientované instituce - Management rizik, definice, měření, klasifikace, metody snižování rizika, druhy rizik (informační, investiční, právní) - Interkulturální management, český management a česká kultura, interkulturální komunikace, vyjednávání, trénink - Komparace managementu evropského, amerického, japonského a v rozvojových zemích |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.. 2001. Management. Olomouc 2001: Rubico. Bennett, R.. 1991. Management. London 1991: Pitman Publishing. Donnelly, J., Cribson, J., Ivancevich, J. 1997. Management. Praha 1997: Publishing. Gareis, R. 1991. Projektmanagement im Maschinen und Anlagenbau. Wien: Manz. Meffert, H. 1996. Marketing management. Praha: Grada Publishing. Nový, I. a kol. 1996. Interkulturální management. Praha: Grada Publishing. Peters, T., Waterman, R.,H. 1992. Hledání dokonalosti. Poučení z nejlépe vedených amerických společností. Praha: Svoboda - Libertas. Smejkal, V., Rais, K. 2003. Řízení rizik. Praha: Grada Publishing. Šuleř, O. 1995. Manažerské techniky. Olomouc: Rubico. Umlaufová, M., Pfeifer, L. 1995. Prevence a řízení podnikatelské krize v aktuálním českém hospodářském prostředí. Praha: Victoria Publishing. Vodáček, L., Vodáčková, O. 1996. Management. Teorie a praxe pro 90. léta. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha: Management Press. |
Literatura doporučená studentům | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Informaci naleznete na adrese: http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Seminář k diplomové práci probíhá v malých skupinách formou intenzivních setkání studentů s vedoucím své diplomové práce. Diplomový seminář si klade za cíl obeznámit studenty s jednotlivými kroky při psaní diplomové práce, a to jak z hlediska obsahové, formálního tak metodologického. V rámci diplomových seminářů je se studenty diskutována zejména struktura a obsah práce, volba jednotlivých metod výzkumu a vytyčení hypotéz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jimenez Guillermo Fernandez |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jimenez Guillermo Fernandez |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jimenez Guillermo Fernandez |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Jelínek Petr |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod: chudoba, nerovnost a sociální změna v zemích Asie, Afriky a latinské Ameriky 2. Teorie rozvoje a hospodářského růstu 2.1. modernizační teorie 2.2. technologická změna, transfer know-how a rozvoj 2.3. lidský kapitál a rozvoj 2.4. populace a rozvoj 2.5. životní prostředí a rozvoj 2.6. gender a rozvoj 2.7. vládní politiky, správné vládnutí, konflikt a rozvoj 2.8. teorie závislosti a alterglobalistický přístup 3. Praxe rozvojové spolupráce 3.1. koloniální počátky rozvojové spolupráce 3.2. 60.-70. léta 3.3. strukturální přizpůsobování a podmiňování pomoci 3.4. strategie omezování chudoby a rozvojové cíle tisíciletí 3.5. křehké státy a postkonfliktní situace 3.6. rozvojová spolupráce ES 3.7. rozvojová spolupráce ČR 3.8. efektivnost rozvojové spolupráce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Easterly, William. 2002. The Elusive Quest for Growth. Cambridge: MIT Press. Easterly, William. 2006. The White man\'s burden: Why the West\'s efforts to aid the rest have done so much ill and so little good. New York: Penguin. Meier, Gerald M., Stiglitz, Joseph E. ed. 2001. Frontiers of Development Economics. Oxford: Oxford University Press. Meier, Gerard M., Rauch, James E.. 2000. Leading Issues in Economic Development. Oxford: Oxford University Press. Ray, Debraj. 1998. Development Economies. Princeton: Princeton University. Sachs, Jeffrey D.. 2005. The End of poverty: economic possibilities for our time. New York: Penguin Books. Sen, Amartya. 1999. Development as Freedom. Oxford: Oxford University Press. Stiglitz, Joseph. 2002. Globalisation and Its Discontents. London: Penguin. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethin . : . Stiglitz, Joseph E., Ocampo, José Antonio, Spiegel, Shari. 2006. Stability with growth: macroeconomics, liberalization and development. Oxford: Oxford University. Stiglitz, Joseph E.. 2006. Making globalization work. New York: W.W.Norton. Stiglitz, Joseph E., Yusuf, Shahid ed. 2001. Rethinking the East Asian Miracle. New York: World Bank. Todaro, Michael P.. 1992. Economics for a Developing World. London: Longman. Todaro, Michael P., Smith, Stephen C.. 2003. Economic Development. New York: Addison Wesley. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Fiala Vlastimil |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Koloniální moc a způsoby vzniku reprezentace politické moci, systém tzv. náčelnických rad, volby a volební systémy v období kolonialní vlády, tzv. founding elections II. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÉHO VOLEBNÍHO SYSTÉMU Základní etapy historického vývoje afrických volebních systémů, charakter tzv. founding elections první a druhé generace, volby v zemích s jednostranickým systémem, vícestranické volby III. AFRICKÉ VOLEBNÍ PRÁVO A ORGANIZACE VOLEB Charakteristika voleb, volební kampaň, volební procedury, monitorování voleb IV. TYPOLOGIE PREZIDENTSKÝCH A PARLAMENTNÍCH VOLEB Charakter prezidentských a parlametních voleb, zkoumání afrických volebních systémů, základní typy volebních systémů V. AFRICKÉ VĚTŠINOVÉ SYSTÉMY Obecná charakteristika, klasifikace, systém relativní většiny, dvoukolové systémy, specifické aplikace většinových systémy (case studies) VI. AFRICKÉ SYSTÉMY POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy systémů poměrného zastoupení, systém jednoho přenosného hlasu, listinné poměrné volební systémy, specifické africké typy volebních systémů VII. ÚVOD DO AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní charakteristika afrických politických stran a stranických systémů, koloniální politické strany a stranický systém, VII. AFRICKÉ POLITICKÉ STRANY Vznik a vývoj politických stran v Africe, ideologie, funkce, organizační výstavba, členská základna, VIII. TYPOLOGIE AFRICKÝCH POLITICKÝCH STRAN Základní typologie afrických politických stran, afrosocialistické, afrokomunistické, nacionální, etno/náboženské politické strany, IX. VZNIK A VÝVOJ AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Formování afrického stranického systému v období koloniální nadvlády, základní etapy vývoje stranického systému po získání nezávislosti, základní klasifikace stranických systémů X. KLASIFIKACE AFRICKÝCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Základní typy afrických stranických systémů, jednostranické, stranické systémy s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické XI. VZNIK A VÝVOJ JEDNOSTRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj jednostranických systémů první a druhé generace, fungování jednostranických systémů, zánik jednostranických systémů XII. VZNIK A VÝVOJ OSTATNÍCH STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Vznik a vývoj stranických systémů s predominatní stranou, s dominantní stranou, vícestranické systémy, jejich fungování |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Coleman, James S., Rosberg, Carl ed. 1964. Political Parties and National Integration in Tropical Africa. Berkeley, Cal.: California University Press. Fiala, Vlastimil. 2007. Africké politické strany a stranické systémy. Olomouc: Vydavatelství UP. Hayward, F. M. ed. 1987. Elections in Independent Africa. Boulder, Col.: Westview Press. Hodgkin, Thomas. 1961. African Political Parties. London: Penguin Books. Mohamed, Salih ed. 2002. African political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. london: Pluto Press. Morgenthau Schachter, Ruth. 1964. Political Parties in French Speaking West Africa. Oxford: Oxford University Press. Nohlen, David, Krennerich, Michael, Thibaut, Bernhard ed. 2002. Elections in Africa. Oxford: Oxford University Press. Reynolds, A.. 1998. Electoral Systems and Democratization in Southern Africa. Oxford: Oxford University Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jedná se o povinný předmět vyučovaný v rámci modulu věnovaného latinskoamerickým zemím. Předmět navazuje na kurz Politické systémy zemí Latinské Ameriky a seznamuje posluchače s hlavními charakteristikami volebních systémů v zemích LA a konsekventně stranických systémů. Témata přednášek: 1. Utváření stranických systémů v LA v komparativní perspektivě, specifika konfliktních linií a vyvojových typů 2. Relevantní strany dle zemí LA 3. Typologie stranických systémů v zemích LA 4. Vývoj volebního práva v LA a typy voleb v jednotlivých zemích 5. Vývoj úpravy volebních systémů pro volby exekutivy 6. Volební inženýrství, volby legislativy a vládní stabilita v zemích LA 7. Vliv volebních systémů na stranické systémy v zemích LA |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Diamond, Larry, Hartlyn, Jonathan, Linz, Juan et al., eds. 1999. Democracy in Developing Countries: Latin America. Boulder: Lynne Rienner Publishers. Domingues, Jorge, Shifter, Michael. 1996. Constructing Democratic Governance in Latin America. Cambridge: Cambridge University Press. Mainwaring, Scott, Scully, Timothy. 1995. Building Democratic Institutions: Party Systems in Latin America. Stanford: Stanford University Press. Skidmore, Thomas E, Smith, Peter H. 2005. Modern Latin America, 6th Edition. New York: Oxford University Press. Smith, Peter, H. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. Oxford: Oxford University Press. Wiarda, Howard J., Kline, Harvey F ed. 1996. Latin American Politics and Development. Boulder: Westview Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 0 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 11 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 0 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: exkurze 24 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Součástí doktorského studia je prezentace výsledků vědecké práce, proto je nutné, aby studenti na tomto poli získali zkušenosti formou aktivní účasti na zahraniční konferenci. Tato konference by měla být zaměřena na problematiku vztahující se k příslušnému regionu a oblasti vědeckého zájmu doktoranda. Hlavním cílem předmětu je prohloubení odborných znalostí ve specializovaných oblastech politologie zaměřených na Latinskou Ameriku nebo Afriku a získání praktických zkušeností při prezentaci výsledků své vědecké práce. Neméně důležitým výstupem absolvování předmětu je rovněž navázání kontaktů se zahraničními experty a zdokonalení jazykových schopností studentů |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Každý student před odjezdem projedná svou účast na zahraniční konferenci se svým školitelem. Ten rozhodne, zda charakter konference a příspěvku doktoranda odpovídá příslušnému odbornému a regionálnímu zaměření doktorského studia. O udělení zápočtu rozhodne školitel po návratu doktoranda a předložení písemné podoby jeho příspěvku. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Špičanová Lenka |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu | Předmět nemá zadán rozsah výuky |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vzhledem k rostoucímu trendu internacionalizace studia a vědecké činnosti a vzhledem ke specifičnosti obou oborů je zásadní, aby studenti získali zkušenosti v rámci zahraničních mobilit. Nezbytnou součástí doktorského studia je nejen pobyt na afrických a latinskoamerických univerzitách, ale také získávání praktických zkušeností na zahraničních stážích realizovaných na institucích zaměřených na region Afriky nebo Latinské Ameriky. Může se jednat o univerzity, velvyslanectví, mezinárodní organizace apod. Důležitým výstupem absolvování předmětu je rovněž zdokonalení jazykových schopností studentů. Předmět má podobu zahraniční stáže v délce minimálně 4 týdnů. Charakter zahraničního pobytu závisí na nabídce hostující instituce a může zahrnovat přednášky, semináře, teoretickou přípravu, individuální přípravu pod odborným vedením, práci na disertačním projektu, jazykovou přípravu nebo pracovní stáž. Studenti mohou využít stávající bilaterální vazby s evropskými univerzitami (podrobněji viz Profil Katedry politologie FF UHK – Internacionalizace studia). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Každý student před odjezdem na zahraniční stáž předloží svému školiteli ke schválení plán, který bude obsahovat hlavní cíle této stáže. Po návratu student absolvuje obhajobu, během níž prokáže splnění stanoveného plánu. O udělení zápočtu rozhodne na základě obhajoby školitel. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Maněna Václav |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět je zaměřený na získání základních znalostí a dovedností z oblasti práce s počítačem, které jsou nutné pro úspěšné studium. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti se naučí pracovat s počítačem na úrovni, která je nutná pro využití počítače v průběhu dalšího studia. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Orientace v prostředí školní sítě, důležité internetové stránky a školní pošta. Práce s informacemi, vyhledávání informací na internetu. Úvod do autorského zákona, citace a citační normy. Ergonomie počítačového pracoviště. Přehled technického vybavení počítače a příslušenství. Úvod do počítačové grafiky a digitální fotgrafie, základní úpravy grafických materiálů. Tvorba prezentací. Práce s textovým procesorem, základní dovednosti pro psaní textu na počítači, typografická pravidla. Využití tabulkového procesoru. |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | HLAVENKA, J., SAMŠUK, P., ROUBAL, P. První kroky s počítačem. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1530-5. Výukové materiály ve WebCT. |
Literatura doporučená studentům | ROUBAL, P. Počítač pro úplné začátečníky. Brno : Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2026-2. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | V průběhu semestru vypracovávají studenti úkoly a testy. Pro udělení zápočtu je třeba 75% úspěšnost ze všech úkolů a testů. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Rubáček Filip |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: cvičení 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Nováček Pavel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod: chudoba, nerovnost a sociální změna v zemích Asie, Afriky a latinské Ameriky 2. Teorie rozvoje a hospodářského růstu 2.1. modernizační teorie 2.2. technologická změna, transfer know-how a rozvoj 2.3. lidský kapitál a rozvoj 2.4. populace a rozvoj 2.5. životní prostředí a rozvoj 2.6. gender a rozvoj 2.7. vládní politiky, správné vládnutí, konflikt a rozvoj 2.8. teorie závislosti a alterglobalistický přístup 3. Praxe rozvojové spolupráce 3.1. koloniální počátky rozvojové spolupráce 3.2. 60.-70. léta 3.3. strukturální přizpůsobování a podmiňování pomoci 3.4. strategie omezování chudoby a rozvojové cíle tisíciletí 3.5. křehké státy a postkonfliktní situace 3.6. rozvojová spolupráce ES 3.7. rozvojová spolupráce ČR 3.8. efektivnost rozvojové spolupráce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Nováček Pavel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | 1. Úvod: chudoba, nerovnost a sociální změna v zemích Asie, Afriky a latinské Ameriky 2. Teorie rozvoje a hospodářského růstu 2.1. modernizační teorie 2.2. technologická změna, transfer know-how a rozvoj 2.3. lidský kapitál a rozvoj 2.4. populace a rozvoj 2.5. životní prostředí a rozvoj 2.6. gender a rozvoj 2.7. vládní politiky, správné vládnutí, konflikt a rozvoj 2.8. teorie závislosti a alterglobalistický přístup 3. Praxe rozvojové spolupráce 3.1. koloniální počátky rozvojové spolupráce 3.2. 60.-70. léta 3.3. strukturální přizpůsobování a podmiňování pomoci 3.4. strategie omezování chudoby a rozvojové cíle tisíciletí 3.5. křehké státy a postkonfliktní situace 3.6. rozvojová spolupráce ES 3.7. rozvojová spolupráce ČR 3.8. efektivnost rozvojové spolupráce |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Literatura doporučená studentům | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Bližší informace na http://ff.uhk.cz/politologie |
Kreditové hodnocení předmětu | 10 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: Stáž 10 hod. za semestr
studium kombinované: Stáž 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Vzhledem k rostoucími trendu internacionalizace studia a vědecké činnosti a vzhledem ke specifičnosti obou oborů je zásadní, aby studenti získali zkušenosti v rámci mimoevropských mobilit na afrických a latinskoamerických univerzitách. Hlavním cílem předmětu je tedy nejen prohloubení odborných znalostí ve specializovaných oblastech politologie zaměřených na Latinskou Ameriku nebo Afriku, ale také získání praktických zkušeností a poznání autentického prostředí, v němž se odehrávají zkoumané jevy a procesy. Neméně důležitým výstupem absolvování předmětu je rovněž zdokonalení jazykových schopností studentů. Předmět má podobu celosemestrální zahraniční studijní stáže v délce minimálně 3 měsíců. Charakter zahraničního pobytu a výukové metody závisejí na nabídce hostující instituce a mohou zahrnovat přednášky, semináře, teoretickou přípravu, individuální přípravu pod odborným vedením, práci na disertačním projektu, nebo stáž. Studenti mohou využít stávající bilaterální vazby s africkými a latinskoamerickými univerzitami (podrobněji viz Profil Katedry politologie FF UHK – Internacionalizace studia). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Základní literatura Gedlu, Mesfin. 2005. Subsaharská Afrika. Problémy demokracie, nacionalismu a mezinárodních vztahů. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Hanzelka, Jiří a Zikmund, Miroslav. 1952. Afrika snů a skutečností, I-III. Praha: Družstevní práce. Chalupa, Jiří. 1997. Historia y geografía de América Latina. Olomouc: UP. Chalupa, Jiří. 2002. Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha: NLN. Klíma, Jan. 1996. Přehled dějin Latinské Ameriky. Hradec Králové: Gaudeamus. Klíma, Jan. 1998. Dějiny Brazílie. Praha: NLN. Klíma, Jan. 2007. Dějiny Angoly. Praha: NLN. Opatrný, Josef. 1998. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri. Plešinger, Vladimír. Kniha Konga. Výpravy k srdci temnot. Praha: Jota. Polišenský, Josef a kol. 1979. Dějiny Latinské Ameriky. Praha: Svoboda. Roedl, Bohumír. 2007. Dějiny Peru a Bolívie. Praha: NLN. |
Literatura doporučená studentům | Doporučená literatura řada cestopisných průvodců Lonely Planet |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Každý student před odjezdem na zahraniční pobyt předloží svému školiteli ke schválení plán, který bude obsahovat hlavní cíle a výstupy tohoto pobytu. Po návratu student absolvuje obhajobu, během níž prokáže splnění stanoveného plánu a předloží konkrétní výstupy (např. Transcript of Records, napsaný článek či část disertační práce apod.). O udělení zápočtu rozhodne na základě obhajoby školitel a garant předmětu. |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Vít Karel |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vývoj segmentu SZBP EU; institucionální aspekty SZBP EU; perspektivy SZBP EU. Vazba národního rozhodování a realizace SZBP EU. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí posluchače s hlavními aspekty Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vývoj segmentu SZBP EU; institucionální aspekty SZBP EU; perspektivy SZBP EU. Vazba národního rozhodování a realizace SZBP EU. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod do předmětu 2. Geneze vývoje zahraniční a bezpečnostní dimenze evropské integrace I. 3. Geneze vývoje zahraniční a bezpečnostní dimenze evropské integrace II. 4. Rozvoj SZBP EU 5. Aktéři SZBP EU a její institucionalizace 6. Nástroje SZBP 7. Rozšíření EU, významný faktor vývoje SZBP EU 8. Evropská unie a další mezinárodní organizace 9. SZBP a ekonomická dimenze vnějších vztahů EU 10. EU a rozvojové země 11. SZBP a přístup klíčových zemí 12. EU a USA |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press |
Literatura doporučená studentům | Eeckhout, Piet. 2005. External Relations of the European Union. Legal and Constitutional Foundations. Oxford: Oxford University Press. Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. George, Stephen. 1996. Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. Had, Miloslav a Pikna, Bohumil. 2001. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Had, Miloslav, Urban, Luděk. 2000. Evropská společenství. První pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Malá encyklopedie Evropské unie. 1997. Praha: Ústav mezinárodních vztahů. Nuttall, Simon J. 2000. European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. Peterson, John and Bomberg, Elizabeth. 1999. Decision-Making in the European Union. London: Macmillan. Wallace, Helen, Wallace, William and Pollack, Mark A. 2005. Policy-Making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou. Zápočet bude udělen po splnění všech těchto požadavků: U studentů, kteří budou mít referát: Přednesení referátu. Vyhotovení cca 2 stránkového resumé referátu. Resumé zašlou referující vyučujícímu elektronickou poštou den před daným seminářem. Příprava powerpointové prezentace doprovázející referát. Dostatečná účast na seminářích. Povoleny jsou maximálně 3 absence Uspokojivý výsledek v seminárním testu, který prověří orientaci v tématech přednášek Zkouška proběhne formou ústního pohovoru, který zohlední výsledek seminárního testu. Součástí hodnocení bude taktéž orientace v zadané četbě a pravidelná práce s dalšími informačními zdroji, zejména: www.euractiv.com, www.europa.eu.int. |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Springerová Pavlína |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 10 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Během svého doktorského studia musí každý student vykonat zkoušku z cizího jazyka, který je užíván v oblasti, na kterou se student zaměřuje. Výjimkou je angličtina, z níž doktorand zkoušku vykonat nemůže. U zkoušky musí doktorand prokázat znalost daného jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a musí prokázat schopnost porozumět odbornému textu v daném jazyce. Obvyklé jazyky, z nichž doktorand může zkoušku skládat, jsou francouzština, portugalština a španělština. Tyto zkoušky na odpovídající úrovni zajistí Katedra jazykové přípravy Filozofické fakulty UHK. V závislosti na studentově specializaci a v souladu s vnitřními předpisy UHK lze vykonání zkoušky z výše uvedených jazyků nahradit tím, že student předloží potvrzení o znalosti jiného relevantního jazyka pro danou oblast na požadované úrovni (např. arabština, afrikánština). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Losman Ivo |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 0 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět se zabývá rolí rozličných interních i externích faktorů, které jsou hlavními zdroji politické nestability v Africe. Jedná se především o etnický pluralismus, chudobu, inkompatibilitu původních politických institucí (např. náčelnictví) s institucemi importovanými a s tím spojený charakter afrického státu (fragile state, failed state), nerovnou distribuci materiálních i nemateriálních statků, omezený přístup ke vzdělání, štěpnou linii město vs. venkov a v neposlední řadě i o náboženské rozdíly. V rámci externích faktorů pak k politické nestabilitě přispívají zejména politické a ekonomické vztahy k bývalým koloniálním mocnostem, které intervenují při konfliktech, ohrožujících jejich zájmy. Ve svém závěru se kurz snaží odpovědět na otázku, který z výše uvedených zdrojů působí nejsilněji a jaké jsou možnosti překonání image chronicky nestabilního regionu. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je nastínit nejproblematičtější oblasti v ekonomické, sociální a politické sféře zemí subsaharské Afriky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1 Přednáška Úvodní setkání Seminář … se nekoná Týden 2 Přednáška Chudoba a stabilita afrických států Seminář • Verstegen, Suzanne. 2001. Poverty and Conflict: An Entitlement Perspective. CPN briefing paper, Stiftung Wissenschaftung und Politik (SWP) - Conflict Prevention Network. Dostupné na: http://www.clingendael.nl/publications/2001/20010900_cru_other_verstegen.pdf (5.1.2012) Týden 3 Přednáška Korupce a stabilita afrických států Seminář • Hanlon, Joseph. 2004. "Do donors promote corruption?: the case of Mozambique." Third World Quarterly 25, č. 4, 747-763. • Collier, Paul. 2000. "How To Reduce Corruption?" Development Review/Revue Africaine de Developpement 12, č. 2, 191-205. Týden 4 Přednáška Armáda a stabilita afrických států Seminář • Kposowa, A. J. a Jenkins, J. C. 1993. "The Strucural Sources of Military Coups in Postcolonial Africa, 1957-1984". American Journal of Sociology 99, č. 1, 126-163. Týden 5 Přednáška Etnicita a stabilita afrických států Seminář • Fearon, J. D. a Laitin, D. D. 2000. "Violence and the Social Construction." International Organization 54, č. 4, 845-877. • Welsh, David. 1996. "Ethnicity in Sub-Saharan Africa." International Affairs (Royal Institute of International Affairs 1944-) 72, č. 3, 477-491. • The Cannibal Warlords of Liberia - http://www.youtube.com/watch?v=ZRuSS0iiFyo Týden 6 Přednáška Náboženství a stabilita afrických států Seminář • Huntington, Samuel. 2006. "The Clash of Civilizations?" In: Stephen Theories of International Relations. Volume II. Approaches to International Relations: Pluralism. Eds. Chan and Cerwyn Moore. London: Sage, 333-353. • Reynal-Querol, Marta. 2002. "Ethnicity, Political Systems, and Civil Wars." The Journal of Conflict Resolution 46, č. 1, 29-54. • • Šaria v Nigérii - http://www.youtube.com/watch?v=reYH32VU8fY Týden 7 Přednáška Dopad intervencí na stabilitu Seminář: • Yoon, Mi Yung. 2005. "Internal Conflicts and Cross-Border Military Interventions in Sub-Saharan Africa in the Post-Cold War Era." Journal of Political and Military Sociology 33, č. 2, 277-293. • Aning, Emmanuel Kwesi. 2005. "The Challenge of Civil Wars to Multilateral Interventions - UN, ECOWAS, and Complex Political Emergencies in West Africa: A Critical Analysis." African and Asian Studies 4, č. 1-2, 1-20 Týden 8 Přednáška Specifické formy afrických států Seminář • Hill, Jonathan. 2005. "Beyond the Other? A postcolonial critique of the failed state thesis." African Identities 3, č. 2, 139-154. • Berman, Bruce J. 1998. "Ethnicity, Patronage and the African State: The Politics of Uncivil Nationalism." African Affairs 97, 305-341. Týden 9 Přednáška Tradiční politické instituce a stabilita afrických států Seminář • Logan, Carolyn. 2009. "Selected chiefs, elected councillors and hybrid democrats: popular perspectives on the co-existence of democracy and traditional authority." Journal of Modern African Studies 47, č. 1, 101-128. • Nugent, Paul. b.r. States and Social Contracts in Africa: Time, Space and the Art of the Possible. Týden 10 Přednáška a seminář Promítání filmu Týden 11 Přednáška i seminář Prezentace studentů Týden 12 Přednáška i seminář Evaluace kurzu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Chabal, P a Deloz, J.-P. 1999. Africa Works: Disorder as Political Instrument. Bloomington: Indiana University Press. Chabal, P. 2009. Africa: The Politics of Suffering and Smiling. London & New York: Zed Books. Bates, R. H. 2008. When Things Fell Apart. State Failure in Late-Century Africa. Cambridge: Cambridge University Press. Alao, A. 2007. Natural Resources and Conflict in Africa. Rochester: iversity of Rochester Press. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | (I) aktivně se účastnit seminářů a orientovat se v zadané četbě přičemž povoleny jsou maximálně 2 absence. (II) vypracování abstraktu každé seminární četby o rozsahu jedné normostrany. Abstrakt bude obsahovat: a) výzkumnou otázku, která vystihuje daný text a odpověď na ni b) shrnutí toho, co studenta zaujalo c) kritickou reflexi textu d) dvě otázky, které se textu týkají. (III) Proslovení seminární prezentace. Na každý seminář připraví prezentaci 1-2 studenti. Prezentace se bude týkat návrhu vlastního řešení daného zdroje nestability v Africe. Prezentace budou hodnoceny na základě tří kritérií, každé představuje 1/3 hodnocení: 1) Formální: gramatické chyby, dodržení časového limitu (15 minut pro dvojci, dvakrát 10 minut pro jednotlivce), spisovná mluva. 2) Obsahová: úroveň odbornosti řešení, odborné zdroje (alespoň 7). 3) Interaktivita: schopnost vyvolání seminární diskuse. Za každou prezentaci student může získat maximálně 30 bodů (3x10). Pro udělení zápočtu musí student získat v každém ze tří kritérií alespoň 6 bodů. (IV) Na základě prezentace (či bez vazby na ni) student sepíše analytický článek na studentem vybrané téma týkající se politické nestability v Africe: a) článek bude splňovat citační normu a další normy pro psaní odborných prací platné pro KPOL FF UHK; b) minimální rozsah je 8 normostran c) článek bude obsahovat stručný nástin metodologického a teoretického aparátu (max. 2 strany) d) minimálně 2 strany budou věnovány analýze e) článek bude postoupen k recenznímu řízení na Africký informační portál a po souhlasu autora případně i zveřejněn. f) článek bude hodnocen na základě výše uvedených kritérií v rozsahu 0-30 bodů. (V) úspěšné absolvování ústní zkoušky (0-40 bodů) |
Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Prouza Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: přednáška 6 hod. za semestr
|
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Předmět se zabývá rolí rozličných interních i externích faktorů, které jsou hlavními zdroji politické nestability v Africe. Jedná se především o etnický pluralismus, chudobu, inkompatibilitu původních politických institucí (např. náčelnictví) s institucemi importovanými a s tím spojený charakter afrického státu (fragile state, failed state), nerovnou distribuci materiálních i nemateriálních statků, omezený přístup ke vzdělání, štěpnou linii město vs. venkov a v neposlední řadě i o náboženské rozdíly. V rámci externích faktorů pak k politické nestabilitě přispívají zejména politické a ekonomické vztahy k bývalým koloniálním mocnostem, které intervenují při konfliktech, ohrožujících jejich zájmy. Ve svém závěru se kurz snaží odpovědět na otázku, který z výše uvedených zdrojů působí nejsilněji a jaké jsou možnosti překonání image chronicky nestabilního regionu. Tento sylabus byl inovován v rámci projektu MOFFINO. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je nastínit nejproblematičtější oblasti v ekonomické, sociální a politické sféře zemí subsaharské Afriky. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Chudoba a stabilita afrických států Korupce a stabilita afrických států Armáda a stabilita afrických států Etnicita a stabilita afrických států Náboženství a stabilita afrických států Specifické formy afrických států Dopad intervencí na stabilitu |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Chabal, P a Deloz, J.-P. 1999. Africa Works: Disorder as Political Instrument. Bloomington: Indiana University Press. Chabal, P. 2009. Africa: The Politics of Suffering and Smiling. London & New York: Zed Books. Bates, R. H. 2008. When Things Fell Apart. State Failure in Late-Century Africa. Cambridge: Cambridge University Press. Alao, A. 2007. Natural Resources and Conflict in Africa. Rochester: iversity of Rochester Press. |
Literatura doporučená studentům | viz moodle |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro zdárné ukončení kurzu je třeba: (1) sepsat analytický článek na studentem vybrané téma týkající se politické nestability v Africe: a) článek bude splňovat citační normu a další normy pro psaní odborných prací platné pro KPOL FF UHK; b) minimální rozsah je 8 normostran c) článek bude obsahovat stručný nástin metodologického a teoretického aparátu (max. 2 strany) d) minimálně 2 strany budou věnovány analýze e) článek bude postoupen k recenznímu řízení na Africký informační portál a po souhlasu autora případně i zveřejněn. f) článek bude hodnocen na základě výše uvedených kritérií v rozsahu 0-30 bodů. (2) Absolvovat písemný test z obsahu přednášek a seminární četby, která je umístěna v Moodlu (heslo pro přihlášení je Taylor). Test bude ohodnocen 0-70 body. |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Outlý Jan |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ano |
Garant předmětu | Bílek Vladimír |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty s problematikou žurnalistiky, jejím postavením ve společnosti a hlavními zásadami, které budou vodítkem pro osvojení základů dovedností využitelných v mediální sféře. Studenti se seznámí se současným stavem tištěných a on-line médií v České republice, naučí se rozumět základním funkcím žurnalistiky a jejich využití. Důraz bude kladem na pochopení odlišností psaní pro zpravodajství a publicistiku, pro weby i public relations. Při praktických cvičeních získají dovednosti pro získávání informací, jejich žánrové zpracování a úpravu podle potřeb různých druhů médií. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Týden 1: Úvod – Média jako součást našeho života (Podstata žurnalistiky a její historie. Právo na informace a jejich šíření. Totalitní žurnalistika a současnost. Krize tištěných novin. Vliv reklamy a inzerce. Noviny versus on-line média) Týden 2: Základní funkce žurnalistiky (Jejich význam se v průběhu vývoje společnosti mění. Proč jsou bulvární média tak úspěšná? Média jako hlídací pes demokracie – stále to platí? Jak média ovlivňují skutečnost) Týden 3: Jak psát pro média (Zdroje informací. Ochrana zdrojů. Investigativní žurnalistika. Co je veřejný zájem. Zásady, jak napsat dobrou zprávu. Styly psaní. Význam citátů. Článek není vědecká zpráva) Týden 4: Charakteristika novinářských žánrů (Vznik žánrů. Zpravodajské žánry. Publicistické žánry. Názorové žánry. Relevance článku – rozhoduje čtenář. Boj mezi důležitou zprávou a zajímavou zprávou. Zpravodajské hodnoty zprávy) Týden 5: Novinářská zpráva – základ zpravodajství (Konstrukce zprávy. Základní otázky. Čelo a tělo zprávy. Způsoby otevření zprávy. Míchání žánrů. Zpráva nebo komentář? Objektivita zpravodajství) Týden 6: Reportáž (Charakteristika reportáže. Zrod a vývoj žánru. Válečná reportáž. Cestovatelská reportáž. Metody a stavba. Styl a jazyk reportáže) Týden 7: Nové žánry – story a feature (Charakteristika žánru. Zrod a vývoj žánru. Česká a angloamerická žurnalistika. Témata žánru. Stavba story a stavba feature. Význam pointy. Styl a jazyk) Týden 8: Interview (Zrod a vývoj rozhovoru. Zpravodajský rozhovor. Publicistický rozhovor. Nepodcenit přípravu. Strategie. Volba otázek. Improvizace. Důslednost) Týden 9: Názorové útvary (Charakteristika žánru. Smysl komentářů. Rozdíl mezi zprávou a komentářem. Zásady psaní komentáře a jeho stavba. Témata komentářů. Druhy komentářů) Týden 10: Redigování textů (Význam titulků. Titulky v on-line zpravodajství. Tvorba titulků. Titulky, podtitulky a perex. Úprava textu. Význam krácení) Týden 11: On-line žurnalistika (Historie webové žurnalistiky a její současnost. Blogy a „sociální“ sítě. Rozdělení internetových médií. Rozdíl psaní pro tištěná média a on-line média. Rozvolnění žánrů. Nové žánry. Styl psaní. Psaní titulků a mezititulků. Význam interakce. Život on-line článku) Týden 12: Web copywriting a public relations (Zásady komerčního psaní. SEO copywriting. Zásady public relations. Jak psát tiskové zprávy. Monitoring médií. Co dělá tiskový mluvčí) Týden 13: Novinářská etika (Základní funkce žurnalistiky a právo na ochranu soukromí. Privátní informace. Veřejný zájem a soudy. Regulace médií. Vnitřní regulace. Etické kodexy. Mediální legislativa) |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Burton, Graeme - Jirák, Jan: Úvod do studia médií. Barrister and Principal, Brno 2001. Burns, Lynette Sheridan: Žurnalistika. Praha. Portál. 2004 Trampota, Tomáš: Zpravodajství. Praha. Portál 2006 Russ-Mohl Stephan – Bakičová, Hana: Žurnalistika – komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Grada 2005 Schulz, Winfried – Reifová, Irena – Končelík, Jakub – Hagen, Lutz – Scherer, Helmut: Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha. Karolinum 2004 Reifová, Irena: Slovník mediální komunikace. Praha. Portál 2004 Bednář, Vojtěch: Internetová publicistika. Grada 2011 Bajčan Roman: Techniky public relations aneb Jak pracovat s médii. Management Press 2003 Mallette, Malcolm – Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Lidové noviny 1991 Minářová, Eva: Stylistika pro žurnalisty. Grada, 2011. |
Literatura doporučená studentům | |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Požadavky na ukončení: Zápočet (4 písemné úkoly) a ústní zkouška. Předmětem otázek pro zkoušku bude zejména obsah přednášek a seminářů. Způsob hodnocení: Písemné úkoly na základě zadání musí být odevzdány do konkrétního termínu a budou hodnoceny jako vyhovující, či nevyhovující. Nevyhovující text musí být přepracován podle připomínek. Kritéria pro splnění zkoušky – zodpovězení otázek z vybraného tématu. |