FIS - Sylabus

Sylabus AADESO - Dějiny sociologie 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie. Předmět navazuje na Dějiny sociologie 1 a zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele české sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, završený současnou sociologií. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce – období hledání „nových teorií“ a tři základní paradigmata
2. Talcott Parsons a Robert King Merton – představitelé strukturního funkcionalismu
3. Teorie konfliktu (Lewis A. Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf)
4. Symbolický interakcionismus, etnometodologie a fenomenologická sociologie jako součásti interpretativní sociologie
5. Zakladatel české sociologie Tomáš Garrique Masaryk
6. Politická sociologie Edvarda Beneše a systematická sociologie Emanuela Chalupného
7. Brněnská sociologická škola a Inocenc Arnošt Bláha
8. Shrnutí vývoje české sociologie a její současný stav
9. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase
10. Systémová teorie Niklase Luhmana
11. Teorie strukturace Anthonyho Giddense
12. Představitelé moderní francouzské sociologie – Michel Foucault a Pierre Bourdieu

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus ACEPD - České polit. děj.ve středoevr. komparaci
2004

Sylabus ADESO - Dějiny sociologie
2004

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. stol.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. Znalost předmětu sociologie a jejího místa mezi ostatními vědami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.–2. Předmět, struktura a funkce sociologie.
2.–3. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …).
4. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …).
5. Protosociologie – počátky sociálního myšlení před vznikem sociologie jako samostatné vědy.
6. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“, zakladatel sociologie Auguste Comte
7. Karel Marx a jeho materialistické pojetí dějin
8. – 9. Pozitivistická sociologie Herberta Spencera, Émila Durkheima a Vilfreda Pareta.
10. Rozumějící, chápající sociologie Maxe Webera
11. Formální sociologie Georga Simmela.
12. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry.
13. Rozvoj novopozitivistické teorie a metodologie – George Andrew Lundberg, Paul Felix Lazarsfeld.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus ALOGI - Logika
2007

Sylabus APOAN - Politická analýza
2004

Sylabus APOLI1 - Politologie 1
2004

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

APOLI2 Politologie 2

Anotace předmětu Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Podstata a smysl politiky, její teorie a praxe

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území

Literatura, na níž je předmět vystavěn Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994
Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992
Rouček, L.: Malá politologie. l993
Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990
Orwell, G.: l984. l99l
Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994.
Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992
Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l
Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l
Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l
Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992
Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990
Pithart, P.: Obrana politiky. l990
Pithart, P.: Dějiny a politika. l990
Arendtová, H.: Krize kultury. l994
Guardini, R.: Konec novověku. l992
Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993
Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993
Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993
Polák, S.: T. G. Masaryk. l990
Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990
Levy, D. J.: Politický řád. l993
Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992
Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l
Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999
Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992

Literatura doporučená studentům Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994
Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992
Rouček, L.: Malá politologie. l993
Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990
Orwell, G.: l984. l99l
Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994.
Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992
Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l
Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l
Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l
Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992
Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990
Pithart, P.: Obrana politiky. l990
Pithart, P.: Dějiny a politika. l990
Arendtová, H.: Krize kultury. l994
Guardini, R.: Konec novověku. l992
Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993
Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993
Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993
Polák, S.: T. G. Masaryk. l990
Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990
Levy, D. J.: Politický řád. l993
Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992
Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l
Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999
Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus APOLI2 - Politologie 2
2004

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

APOLI1 Politologie 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět a podstata politiky, její teorie a praxe

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území

Literatura, na níž je předmět vystavěn Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994
Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992
Rouček, L.: Malá politologie. l993
Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990
Orwell, G.: l984. l99l
Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994.
Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992
Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l
Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l
Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l
Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992
Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990
Pithart, P.: Obrana politiky. l990
Pithart, P.: Dějiny a politika. l990
Arendtová, H.: Krize kultury. l994
Guardini, R.: Konec novověku. l992
Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993
Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993
Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993
Polák, S.: T. G. Masaryk. l990
Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990
Levy, D. J.: Politický řád. l993
Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992
Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l
Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999
Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992

Literatura doporučená studentům Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994
Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992
Rouček, L.: Malá politologie. l993
Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990
Orwell, G.: l984. l99l
Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994.
Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992
Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l
Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l
Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l
Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992
Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990
Pithart, P.: Obrana politiky. l990
Pithart, P.: Dějiny a politika. l990
Arendtová, H.: Krize kultury. l994
Guardini, R.: Konec novověku. l992
Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993
Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993
Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993
Polák, S.: T. G. Masaryk. l990
Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990
Levy, D. J.: Politický řád. l993
Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992
Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l
Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999
Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus APSPV - Aplikovaná sociologie pro politology
2005

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

SOCPOL2 Sociologie pro politology 2

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus ARGUM - Teorie argumentace
2007

Sylabus ASOCI - Sociologie 1
2005

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

BSOCI Sociologie 2

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět, struktura a funkce sociologie.
2. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …).
3. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …).
4.–5. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové.
6.–7. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry.
8.–9. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce.
10. Soudobá světová sociologie.
11.–12. Vývoj české sociologie.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus AZASO - Základy sociologie
2004

Sylabus AZSOCI - Sociologie 1
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura).
3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách).
5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
6.Instituce, organizace, byrokracie.
7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace ...)
9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy).
10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti).
12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus BBDESO - Dějiny sociologie 2
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie. Předmět navazuje na Dějiny sociologie 1 a zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele české sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, završený současnou sociologií. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce – období hledání „nových teorií“ a tři základní paradigmata
2. Talcott Parsons a Robert King Merton – představitelé strukturního funkcionalismu
3. Teorie konfliktu (Lewis A. Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf)
4. Symbolický interakcionismus, etnometodologie a fenomenologická sociologie jako součásti interpretativní sociologie
5. Zakladatel české sociologie Tomáš Garrique Masaryk
6. Politická sociologie Edvarda Beneše a systematická sociologie Emanuela Chalupného
7. Brněnská sociologická škola a Inocenc Arnošt Bláha
8. Shrnutí vývoje české sociologie a její současný stav
9. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase
10. Systémová teorie Niklase Luhmana
11. Teorie strukturace Anthonyho Giddense
12. Představitelé moderní francouzské sociologie – Michel Foucault a Pierre Bourdieu

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004, 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočtový test.

Sylabus BCEPD - České polit. děj.ve středoevr. komparaci
2004

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

ACEPD České polit. děj.ve středoevr. komparaci

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dějiny zemí Koruny české, díl II.
Urban, O. Česká společnost 1848–1918
Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk
Masaryk, T. G.: Česká otázka
Čapek, K. Hovory s TGM
Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty
Prokš, P. Politikové a vznik ČSR
Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918
Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři
Kovtun, J. Masarykův triumf
Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš
Jurinek, J. M. R. Štefánik
Peroutka, F. Budování státu I.–IV.
Broklová, E. Československá demokracie
Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno
Kural, V. Místo společenství – konflikt
Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice
Olivová, V. Zápas o Československo
Kvaček, R. Československý rok 1938
Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny

Literatura doporučená studentům Dějiny zemí Koruny české, díl II.
Urban, O. Česká společnost 1848–1918
Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk
Masaryk, T. G.: Česká otázka
Čapek, K. Hovory s TGM
Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty
Prokš, P. Politikové a vznik ČSR
Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918
Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři
Kovtun, J. Masarykův triumf
Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš
Jurinek, J. M. R. Štefánik
Peroutka, F. Budování státu I.–IV.
Broklová, E. Československá demokracie
Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno
Kural, V. Místo společenství – konflikt
Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice
Olivová, V. Zápas o Československo
Kvaček, R. Československý rok 1938
Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus BDESO - Dějiny sociologie
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. stol.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. Znalost předmětu sociologie a jejího místa mezi ostatními vědami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.–2. Předmět, struktura a funkce sociologie.
2.–3. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …).
4. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …).
5. Protosociologie – počátky sociálního myšlení před vznikem sociologie jako samostatné vědy.
6. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“, zakladatel sociologie Auguste Comte
7. Karel Marx a jeho materialistické pojetí dějin
8. – 9. Pozitivistická sociologie Herberta Spencera, Émila Durkheima a Vilfreda Pareta.
10. Rozumějící, chápající sociologie Maxe Webera
11. Formální sociologie Georga Simmela.
12. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry.
13. Rozvoj novopozitivistické teorie a metodologie – George Andrew Lundberg, Paul Felix Lazarsfeld.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H.,GRESLE,F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočtový test.

Sylabus BPOLI1 - Politologie 1
2004

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997
Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994
David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996
Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996
Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993
Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991
Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993
Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990
Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992
Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991
Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998
Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996

Literatura doporučená studentům Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997
Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994
David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996
Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996
Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993
Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991
Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993
Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990
Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992
Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991
Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998
Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus BSGANTR - Sociální a kulturní antropologie
2008

Sylabus BSGDEMO - Úvod do demografie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti budou seznámeni s demografickou perspektivou zkoumání společnosti, se základy demografické analýzy, s hlavními populačními teoriemi a s problematikou demografických prognóz. Budou se orientovat v možnostech získání a využití demografických dat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je přiblížit studentům problematiku demografické reprodukce jako významné složky společenského vývoje. Studenti budou po absolvování předmětu schopni vyhledávat relevantní demografická data a budou schopni je používat a interpretovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení demografie, vnitřní členění demografických disciplín
Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace
Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny
Demografické ukazatele, časový rozměr demografických procesů
Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění
Etnická skladba obyvatelstva, další struktury obyvatelstva
Úmrtnost (ukazatele úmrtnosti, úmrtnostní tabulka, příčiny úmrtí)
Porodnost, plodnost, potratovost
Sňatečnost, rozvodovost
Celkové charakteristiky přirozené reprodukce
Migrace
Populační odhady, projekce, prognózy
Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997.

Literatura doporučená studentům Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998.
Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.
Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR. Praha 1993.
Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha.

Časopis Demografie
Periodické i neperiodické publikace a internetové stránky:
Českého statistického úřadu (ČSÚ)
Evropského statistického úřadu (EUROSTAT)
Organizace spojených národů (OSN)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelné plnění úkolů v seminářích. Úspěšné absolvování znalostního testu.

Sylabus BSGEKON - Základy ekonomických teorií
2008

Sylabus BSGEKUR - Ekologie a udržitelný rozvoj
2008

Sylabus BSGETIK - Profesní etika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Konkretizace filosofického konceptu etiky a morálky. Vznik a fungování morálky ve vývoji lidské kultury, fylogeneze morálky člověka. Vznik etiky jako oboru systematické filosofie a její specializační aplikace, jejich hlavní pojmy a vztah k příbuzným vědním oborům (zejména právu, sociologii a politologii).
Ontogeneze morálky v normálním zrání jedince (Kohlerg, Gibbs, Piaget, Ericsson aj.). Profesní etiky z hlediska deontologie, specifické etické kodexy a jejich vztah k organizačním apod. řádům profesí (vztah kodifikovaných etických povinností a spontánního morálního klimatu pracoviště). Dilemata morálky profese a domova (rodiny). Normativní a situační etika: scientistická (odborná) etika a konkrétní „žitá“ vyvíjející se morálka. Dilemata technické, výrobní a ekologické etiky v současnosti (v éře postupující globalizace lidské kultury). Etika profesní cti. Etika a morálka v krizových a katastrofických situacích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se základními etickými koncepcemi, problémy a kategoriemi s důrazem na dilemata profesní morálky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Etická a morální dilemata současné profesní, ekonomické a politické sféry. Problémy defraudace, (úplatkářství), klientelismu z pohledu etiky. Úcta k úspěchu a úcta k lidské důstojnosti (úcta k osobě člověka), problémy současného tichého i okázalého egoismu a narcisismu. Etika podnikání, zaměstnání a nezaměstnanosti. Etika, moc, terorismus a válka. Morálka chudoby, nouze, životního zoufalství, bezdomoví. Etika filantropie (pomoci), altruismu (sebeobětování) a účinné a adresné sociální solidarity. Morální význam sociální práce a pomoci vůbec.
Etická a morální dilemata současné veřejné, sociální, (sociálně patologické) a komunikační sféry, zpětný vliv informační „svobody“ a možností „individualizované volby“ v morálním vyzrávání a projevech různých věkových skupin společnosti, problém drog, „normality“ násilí, gemblerství, problém sociální sebevraždy. Tzv. adrenalinové aktivity současnosti a morálka. Masové sporty a hnutí z etického hlediska (jejich pozitiva a negativa).
Etika medicíny a zdravotnictví. Otázky výzkumu a užití kmenových buněk a etiky uplatňování genetického inženýrství vůbec. Etika manželství a partnerství v jeho tradiční i moderní podobě vztahu muže a ženy. Etika vztahu mezigeneračních vazeb. Etická a morální dilemata zdravotně a mentálně retardované, osobní životní (psychicky traumatizované) sféry. Problémy eutanásie, umělého přerušení těhotenství a sebevraždy, otázky úcty k lidskému životu a smysl života člověka z kvantitativního a kvalitativního zřetele. Etika thanatologická. Etické otázky charitativní práce.
Etika a noetika (pravda, lež a morálka, profesní tajemství z pohledu etiky). Etika vědecké a pedagogické (výchovné a zdělávací) práce, vč. etiky speciální pedagogiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress.
Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon.
Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89.
Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis.
Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press.
Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF.
Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia.
Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická.
Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press.
Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia.
Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU.
Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií.
Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London.
Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK.
Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT.
Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica.
Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS.
Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE.
Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého.
Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko.
Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH.
Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha.
Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk.
Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén.
Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová.
Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého.
Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum.
Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF.
Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH.
Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian.
Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003.
Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek.
Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004.
Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda.
Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton.
Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně.
Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon.
Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU.
Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub.
Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH.
Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL.
Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk.
Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie.
Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis.
Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada.
Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE.
Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH.
Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál.
Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990.
Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita.
Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus.
Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton.
Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda.
Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing.
Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE.
Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum.
Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada.
Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press.
Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH.
Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita.
Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE.
Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita.
Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP.
Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny.

Literatura doporučená studentům Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress.
Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon.
Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89.
Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis.
Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press.
Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF.
Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia.
Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická.
Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press.
Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia.
Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU.
Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií.
Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London.
Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK.
Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT.
Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica.
Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS.
Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE.
Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého.
Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko.
Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH.
Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha.
Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk.
Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén.
Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová.
Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého.
Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum.
Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF.
Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH.
Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian.
Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003.
Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek.
Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004.
Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda.
Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton.
Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně.
Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon.
Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU.
Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub.
Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH.
Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL.
Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk.
Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie.
Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis.
Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada.
Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE.
Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH.
Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál.
Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990.
Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita.
Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus.
Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton.
Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda.
Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing.
Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE.
Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum.
Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada.
Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press.
Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH.
Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita.
Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE.
Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita.
Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP.
Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Přednášky, konzultace, samostatná či skupinová seminární vystoupení s referáty, zkušební testy, zápočtová písemná (a digitální) práce na sjednané téma.

Sylabus BSGEUPO - EU-Instituce a politika
2008

Sylabus BSGFDOM - Filosofie domova
2008

Sylabus BSGFSPO - Filosofie společnosti
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Společenské vědní disciplíny jsou mladé ve srovnání s přírodními a před svým vznikem byly součástí filosofie (podobně jako přírodní vědy). Proto je v tomto případě studium názorů na společnost studiem dějin filosofického myšlení. Při studiu dějin evropského filosofického myšlení do 17./18. století zjistíme, že společnost a společenské jevy byly analyzovány především (nebo výlučně) ze tří hledisek: etického, náboženského a právního. Empirická věda o společnosti (a také člověku) se souborem specifických metod neexistovala. I když právě v 17. století se etablovala empirická přírodověda. Prvním myslitelem, který se pokusil aplikovat fyzikální metody na studium politiky – tedy také společnosti – byl Thomas Hobbes. Trvalo však dalších zhruba 150 let než byly jasně formulovány zásady takového zkoumání Augustem Comtem. Přitom je jasné, že bez empirických dat nelze efektivně vykonávat správu a provádět ekonomickou politiku. Panovníci nebo vlády přeci museli mít přehled o počtu poddaných a daňových poplatnících jakož i o počtu rekrutů a síle svých armád. Domnívám se, že obrovský úspěch přírodních věd – především fyziky a speciálně mechaniky – probudil myšlenku na empirickou vědu o společnosti, jejíž poznatky měly přispět k efektivitě politického rozhodování a řízení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je dokumentovat výše uvedená tvrzení zkoumáním sociálních učení velkých postav evropské filosofické tradice a současně poukázat na to, v jakém sociálním kontextu se jejich dílo rozvíjelo, případně jaká mohli či nemohli poskytnout řešení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přednášky jsou strukturovány chronologicky a tématicky. Chronologické členění, které je osou výkladu, má pět oddílů: athénská demokracie a reflexe tehdejších sociálních a politických problémů (např. kontroverze o instituci otroctví a její novověké paralely), křesťané a společnost (dvojí právní řád, dvě ekonomiky, dvě společnosti), na cestě k moderní společnosti (např. utopické myšlení jako reakce na prudký rozvoj manufakturní výroby a ekonomiky), osvícenci a společnost (např. sekularizace společnosti a reakce na proces sekularizace), počátky sociální vědy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bruce, S. (ed.). 1999. Three Early Modern Utopias. Oxford: Oxford University Press.
Burns, J.H., M. Goldie. 1991. The Cambridge History of Political Thought 1450-1700. Cambridge.
Chattopadhyaya, D.P. 1997. Sociology, Ideology and Utopia: Socio-Political Philosophy of East and West. Leiden.
McDonald, W.J. 1939. The social value of property according to St. Thomas Aquinas: A Study in Social Philosophy. Catholic University of America Press.
Le Goff, J.L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon.
Le Goff, J.L. 2005. Peníze a život. Praha: Argo.
Goldie, M., R. Wokler. 2006. The Cambridge History of the 18th Century Political Thought. Cambridge.
Guthrie, W.K.C. 1971. The Sophists. Cambridge.
Holzbachová, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum.
Jones, A.H.M. 1986. „The Later Roman Empire.“ Pp. 284-602: A Social, Economic and Administrative Survey. The Johns Hopkins University Press.
Kraut, R. 2002. Aristotle’s Political Philosophy. Oxford.
Mulgan, R.G. 1998. Aristotelova politická teorie. Praha: OIKOYMENH.
Rzadkiewicz, A.L. 1949. The philosophical bases of human liberty according to St. Thomas Aquinas: A study in social philosophy. Catholic University of America Press.
Saage, R. 2000. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum.
Schofield, M. 2006. Plato’s Political Philosophy. Oxford.
Somerville J., R. Santoni. 1963. Social and Political Philosophy: Readings from Plato to Gandhi. Anchor.
Stewart, R.M. 1996. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford: Oxford University Press.
Zurbuchen, S. 1991. Naturrecht und natürliche Religion. Zur Geschichte des Toleranzproblems von Samuel Pufendorf bis Jean-Jacques Rousseau. Würzburg.

Literatura doporučená studentům Bruce, S. (ed.). 1999. Three Early Modern Utopias. Oxford: Oxford University Press.
Burns, J.H., M. Goldie. 1991. The Cambridge History of Political Thought 1450-1700. Cambridge.
Chattopadhyaya, D.P. 1997. Sociology, Ideology and Utopia: Socio-Political Philosophy of East and West. Leiden.
McDonald, W.J. 1939. The social value of property according to St. Thomas Aquinas: A Study in Social Philosophy. Catholic University of America Press.
Le Goff, J.L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon.
Le Goff, J.L. 2005. Peníze a život. Praha: Argo.
Goldie, M., R. Wokler. 2006. The Cambridge History of the 18th Century Political Thought. Cambridge.
Guthrie, W.K.C. 1971. The Sophists. Cambridge.
Holzbachová, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum.
Jones, A.H.M. 1986. „The Later Roman Empire.“ Pp. 284-602: A Social, Economic and Administrative Survey. The Johns Hopkins University Press.
Kraut, R. 2002. Aristotle’s Political Philosophy. Oxford.
Mulgan, R.G. 1998. Aristotelova politická teorie. Praha: OIKOYMENH.
Rzadkiewicz, A.L. 1949. The philosophical bases of human liberty according to St. Thomas Aquinas: A study in social philosophy. Catholic University of America Press.
Saage, R. 2000. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum.
Schofield, M. 2006. Plato’s Political Philosophy. Oxford.
Somerville J., R. Santoni. 1963. Social and Political Philosophy: Readings from Plato to Gandhi. Anchor.
Stewart, R.M. 1996. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford: Oxford University Press.
Zurbuchen, S. 1991. Naturrecht und natürliche Religion. Zur Geschichte des Toleranzproblems von Samuel Pufendorf bis Jean-Jacques Rousseau. Würzburg.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGGEOG - Politická a kulturní geografie
2010

Sylabus BSGKVAL - Praktika kvalitativního výzkumu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praktika navazují na předmět Metodologie sociologického výzkumu a Sociální a kulturní antropologie. Jsou organizována obdobně jako praktika kvantitativního výzkumu. Navíc zde budou probrána některá další antropologická témata a realizované výzkumy.
Praktika budou propojena s pracemi na různých studentských textech, případně absolventské práci. Terénem bude podobně jako v případě kvantitativních praktik prostředí studentské (FF a PdF UHK), žákovské (1. a 2.stupeň s učitelským), regionální prostředí, pro sekundární analýzu případně výsledky Eurograntu UHK, podklady regionálních institucí a regionální témata.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení s technikou nestandardizovaného (standardizovaného) rozhovoru, analýzou písemných podkladů, sekundární analýzou dat, biografickými postupy, obsahovou analýzou, v případě smíšeného postupu i s možnostmi počítačového zpracování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studentům bude prezentováno a) témata Antropologie a sociologie, dvojčata na souběžných drahách, Proměny přístupu k výzkumu společností a kultur v čase, Role historické antropologie, Vztah jedince a společnosti, Antropologičtí interpreti a zmrazení antropologického teoretizování, Překonání postmodernismu a konstrukce nového ? b) Výzkumy prof. Kanderta Každodenní život vesničanů středního Slovenska v 60. až 80. letech dvacátého století, Postkomunistické zkušenosti českého venkova, c) Bude probrán výzkumný cyklus kvalitativního výzkumu počínaje projektem, konče výstupy. Důraz bude kladen na klasifikace a kategorizace získaných dat pro popis, analýzu a interpretaci, pro případné zobecnění a formulaci ‚grounded teorie‘.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Augé, Marc. 1999. Antropologie současných světů. Brno: Atlantis.
Benedictová, Ruth. 1999. Kulturní vzorce. Praha: Argo.
Berg, B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston, Massachusetts: Allyn and Bacon.
Berger, P., T. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce Reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. (s. 34-50).
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.).
Budil, Ivo, T. 1995. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton.
Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers.
Copans, Jean. 2001. Základy antropologie a etnologie. Praha: Portál.
Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications.
Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova.
Fabian, J. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York.
Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Fielding, N.G., R.M. Lee (eds.). 1992. Using computers in qualitative research. London: Sage.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Gellner, Arnošt. 1997. Podmínky svobody. Občanská svoboda a její rivalové. Brno: CDK.
Gellner, Arnošt. 1993. Národy a nacionalismus. Praha: CDK.
Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books.
Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.
Haukens, Haldis. 2004. Velká dramata, obyčejné životy. Postkomunistické zkušenosti českého venkova. Praha: Sociologické nakladatelství.
Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Jäger, Siegfried. 1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16; Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Kandert, Josef. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum.
Kanovský, Martin. 2001. Štruktúra mýtov: štrukturálna antropológia Clauda Lévi-Straussa. Praha: Cargo Publishers.
Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110.
Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford, Massachusetts: Blackwell Publishing.
Lévi-Strauss, Claude. 1996. Cesta masek. Praha: Dauphin.
Lévi-Strauss, Claude. 1993. Mýtus a význam. Bratislava: Archa.
Lévi-Strauss, Claude. Nástup strukturální antropologie po II. světové válce.
Lévi-Strauss, Claude. 1995. Příběh rysa. Praha: Český spisovatel.
Lévi-Strauss, Claude. 1999. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis.
Lévi-Strauss, Claude. Smutné tropy. Praha: Odeon.
Lévi-Strauss, Claude. 2006. Strukturální antropologie. Praha: Argo.
Lévi-Strauss, Claude. 2000. Štrukturálna antropologia. Bratislava: Kalligram.
Lévi-Strauss, Claude. 2001. Totemismus dnes. Praha: Dauphin.
Merten, Klaus. 1983. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxis. Opladen: Westdeutscher Werlag.
Moustakas, Clarc. 1990. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London, New Delhi: Sage Publications, Newbury Park.
Petrusek, Miloslav. 1993. Teorie a metoda. Praha: Karolinum.
Pospíšil, Leopold. 1997. Etnologie práva. Praha: Protis.
Potter, J. 1996. Representing reality: Discourse, rhetoric and social construction. London: Sage.
Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln.
Rogers, Alisdair (ed.). 1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP.
Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27:.3-16.
Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk. Text and Interaction. London: Sage.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags. Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Soeffner Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik. Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit.“ Berliner Journal für Soziologie. 1 (2): 263-269.
Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum.
Soukup, Václav. 2005. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum.
Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK.
Tyl, T. 2004. „Některé právní aspekty kvalitativního výzkumu.“ Biograf 35: 147-155.

Literatura doporučená studentům
Augé, Marc. 1999. Antropologie současných světů. Brno: Atlantis.
Benedictová, Ruth. 1999. Kulturní vzorce. Praha: Argo.
Berg, B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston, Massachusetts: Allyn and Bacon.
Berger, P., T. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce Reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. (s. 34-50).
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.).
Budil, Ivo, T. 1995. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton.
Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers.
Copans, Jean. 2001. Základy antropologie a etnologie. Praha: Portál.
Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications.
Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova.
Fabian, J. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York.
Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Fielding, N.G., R.M. Lee (eds.). 1992. Using computers in qualitative research. London: Sage.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Gellner, Arnošt. 1997. Podmínky svobody. Občanská svoboda a její rivalové. Brno: CDK.
Gellner, Arnošt. 1993. Národy a nacionalismus. Praha: CDK.
Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books.
Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.
Haukens, Haldis. 2004. Velká dramata, obyčejné životy. Postkomunistické zkušenosti českého venkova. Praha: Sociologické nakladatelství.
Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Jäger, Siegfried. 1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16; Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Kandert, Josef. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum.
Kanovský, Martin. 2001. Štruktúra mýtov: štrukturálna antropológia Clauda Lévi-Straussa. Praha: Cargo Publishers.
Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110.
Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford, Massachusetts: Blackwell Publishing.
Lévi-Strauss, Claude. 1996. Cesta masek. Praha: Dauphin.
Lévi-Strauss, Claude. 1993. Mýtus a význam. Bratislava: Archa.
Lévi-Strauss, Claude. Nástup strukturální antropologie po II. světové válce.
Lévi-Strauss, Claude. 1995. Příběh rysa. Praha: Český spisovatel.
Lévi-Strauss, Claude. 1999. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis.
Lévi-Strauss, Claude. Smutné tropy. Praha: Odeon.
Lévi-Strauss, Claude. 2006. Strukturální antropologie. Praha: Argo.
Lévi-Strauss, Claude. 2000. Štrukturálna antropologia. Bratislava: Kalligram.
Lévi-Strauss, Claude. 2001. Totemismus dnes. Praha: Dauphin.
Merten, Klaus. 1983. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxis. Opladen: Westdeutscher Werlag.
Moustakas, Clarc. 1990. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London, New Delhi: Sage Publications, Newbury Park.
Petrusek, Miloslav. 1993. Teorie a metoda. Praha: Karolinum.
Pospíšil, Leopold. 1997. Etnologie práva. Praha: Protis.
Potter, J. 1996. Representing reality: Discourse, rhetoric and social construction. London: Sage.
Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln.
Rogers, Alisdair (ed.). 1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP.
Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27:.3-16.
Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk. Text and Interaction. London: Sage.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags. Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Soeffner Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik. Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit.“ Berliner Journal für Soziologie. 1 (2): 263-269.
Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum.
Soukup, Václav. 2005. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum.
Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK.
Tyl, T. 2004. „Některé právní aspekty kvalitativního výzkumu.“ Biograf 35: 147-155.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGKVAN1 - Praktika kvantitativního výzkumu 1
2014

Sylabus BSGKVAN2 - Praktika kvantitativního výzkumu 2
2014

Sylabus BSGLOGI - Logika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na osvojení poznatků a získání dovedností spojených se základy formální i neformální logiky, logické analýzy jazyka, logického pojetí argumentace, logicko-metodologických otázek vědeckého poznání a užití logiky ve výzkumné činnosti sociologa.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je představit základní pojetí logiky, její členění, naučit studenty užívat logiku jako analytický prostředek v odborné a výzkumné činnosti, vybavit studenty poznatky, které zužitkují ve výzkumných šetřeních, při psaní bakalářské práce i při její obhajobě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky (1) Problém vymezení logiky. Psychologizující, platonistické a pragmatistické pojetí logiky. Počátky logiky – logika pojmová a výroková. Proměny logiky – tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. Vztah logiky a filosofie, matematiky, teorie znakových systémů. Místo logiky ve vědeckém poznání, využití logiky v sociologii.
(2) Obrat k jazyku. Sémiotika a její součásti: sémantika, syntaktika, pragmatika. Jazyk a metajazyk. Logická analýza jazyka přirozeného, odborného, vědeckého. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. Definice, klasifikace, explikace termínů v sociologii.
(3) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako zdůvodňování, dokazování. Logická a mimologická argumentace. Argumentace v sociologii (problém výzkumných paradigmat.)
(4) Základy výrokové logiky. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní tabulky. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy.
(5) Základy predikátové logiky. Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory, logický čtverec, de Morganovy zákony.
Relace a třídy. Druhy, vztahy, operace. Grafické vyjádření.
(6) Pravidla kategorického sylogismu a jejich aplikace.
(7) Přehled modální a vícehodnotové logiky.
(8) Základy erotetické logiky. Otázky, druhy. Využití otázek v sociologii. Chybné otázky.
(9) Argumentace. Teze, argumenty, demonstrace. Jazykové chyby. Logické chyby. Kvazi-argumentace.
(10) Dedukce, redukce, indukce. Vztah deduktivního a induktivního postupu. Jejich uplatnění v sociologii.
(11) Úvahy o logických základech vědeckého poznání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum.
Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto.
Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton.
Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS.
Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP.
Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M.
Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE.
Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda.
Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos.
Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia.
Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia.
Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta.
Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad.
Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia.
Svoboda, V., J. Peregrin. 2009. Od jazyka k logice: filozofický úvod do moderní logiky. Praha: Academia.
Svoboda, V. a kol. 2010. Logika a přirozený jazyk. Praha: Filosofia.
Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN.
Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia.
Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia.
Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek.

Literatura doporučená studentům Adamec, J. 1999. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno: Masarykova univerzita.
Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum.
Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto.
Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton.
Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS.
Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP.
Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M.
Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE.
Kolář, P. 1999. Argumenty filosofické logiky. Praha: Filosofia.
Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda.
Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos.
Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia.
Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia.
Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta.
Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad.
Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia.
Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN.
Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia.
Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia.
Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě dvou kontrolních testů v rámci výuky. Zkouška se koná formou losovaných deseti úkolů v rámci ústní zkoušky.

Sylabus BSGMETO - Metody sociologického výzkumu
2011

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz je úvodem k předmětům praktika kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Poskytne základní přehled o kvantitativních a kvalitativních výzkumných metodách jako technologii výroby poznatků a argumentů, posluchač pochopí co je poznatek a nepřípustnost záměny poznatků za názory.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení s vybranými metodami, procedurami a technikami kvantitativního a kvalitativního výzkumu, s tvorbou úvodního projektu výzkumu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Cesty k vědeckému výkladu společnosti. Epistemologický kontext – pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext– objektivismus, konstruktivismus. Zobecňování, teorie a výzkum. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Vzorek a jeho výběr. Příprava dotazníku, typy otázek. tazatelé a dotazovaní. Práce v terénu. Návratnost a práce s dotazníky před zpracováním. Počítačové zpracování, interpretace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování (příprava datového souboru, třídění prvního a druhého stupně - ukázky výstupů softwaru IBM SPSS). Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat (práce s datovými soubory výzkumů uložených v Sociologickém datovém archivu Sociologického ústavu AV ČR). Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu.
Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení. Etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika ‚subjektivismu‘ kvalitativního postupu.
Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách.
Výzkumy vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění.
Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě, přednášce, konferenci.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Babbie, E. 1995. The Practice of Social Research. Belmont, California: Wadsworth Pub.
Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon.
Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.)
Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press.
Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN.
Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers.
Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks, CA: Sage Publications.
Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications.
Disman, Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Durkheim, Émil. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ.
Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Berlin: Luchterhand Vrl. Neuwied.
Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH.
Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál
Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE.
Jeřábek, Hynek. 1997. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha: Karolinum.
Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum.
Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110.
Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda.
Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum.
Manuál k SPSS Base
Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications.
Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication..
Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001.
Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.
Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda.
Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall.
Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe.
Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda.
Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda.
Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Rendlová, Eliška, Tomáš Lebeda. 2002. Výzkumy veřejného mínění…. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln.
Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ .
Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK.
Šubrt, Jiří. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum.

Literatura doporučená studentům
Babbie, E. 1995. The Practice of Social Research. Belmont, California: Wadsworth Pub.
Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon.
Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.)
Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press.
Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN.
Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers.
Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks, CA: Sage Publications.
Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications.
Disman, Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Durkheim, Émil. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ.
Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Berlin: Luchterhand Vrl. Neuwied.
Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH.
Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál
Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE.
Jeřábek, Hynek. 1997. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha: Karolinum.
Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum.
Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110.
Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda.
Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum.
Manuál k SPSS Base
Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications.
Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication..
Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001.
Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.
Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda.
Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall.
Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe.
Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda.
Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda.
Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Rendlová, Eliška, Tomáš Lebeda. 2002. Výzkumy veřejného mínění…. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln.
Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ .
Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK.
Šubrt, Jiří. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGOBEC1 - Obecná sociologie 1
2008

Sylabus BSGOBEC2 - Obecná sociologie 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 7

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociální nerovnost, sociální stratifikace, stratifikační výzkumy, stratifikace rasová, etnická, podle pohlaví, meziskupinové vztahy, globální stratifikace.
Sociální instituce, rodina, vzdělání, náboženství, politika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie, která rozšiřují poznatky předmětu Obecná sociologie 1 a zaměřují se na problematiku sociální nerovnosti a sociálních institucí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Sociální nerovnost a sociální instituce
Sociální nerovnost. Sociální stratifikace (otevřené a uzavřené systémy – kasty, třídy, vrstvy, chudoba, stratifikace ČR, sociální mobilita; stratifikační teorie; globální stratifikace). Stratifikační výzkumy. USA třicátých let, Československo šedesátých let a současná česká společnost. Stratifikace rasová, etnická, podle pohlaví (nerovnost v zaměstnáni, rodině, dvaapadesáti procentní menšina, století bojů za rovnoprávnost, soudobé redefinování role žen a mužů). Meziskupinové vztahy (splývání, asimilace, pluralismus, vykořisťování, etnický konflikt, apartheid, rasové teorie). Globální stratifikace
Sociální instituce. Rodina. Kulturní rozdíly a podobnosti. Manželství. Rodinné násilí. Proměny rolí a budoucnost rodiny. Vzdělání. Revoluce ve školství. Školství pro průmyslovou společnost, pro kapitalismus, statusové soupeření, nerovnost ve školství, kvalita vzdělání, vzdělání v globální perspektivě. Náboženství. Charakteristika náboženství. Tři interpretace role náboženství ve společnosti (světské a profánní – Durkheim, opium lidu – Marx, činitel sociální změny – Weber, podstata a typy náboženských organizací, náboženství v moderní společnosti); Politika. Vznik státu a moderní státy. Moc a pravomoc, konsolidace a expanze, ochrana a podrobení. Státní formy. Stát blahobytu. Jeho krize? Občanská práva a demokracie. Role politických stran. Stát a společnost. Občanská společnost a její role. Demokratické teorie. Sociologie politiky. Iterativní vztah sociální struktury a politické struktury. Globalizace, nadnárodní korporace, občanská společnost a státy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Abgrall, Jen Marie. 2000. Mechanismus sekt. Praha: Karolinum.
Blažek, Jiří, David Uhlíř. 2002. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum.
Bourdieu, Pierre. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.
Bystřický, Jiří. 2001. Mediální diskurs postmoderny. Praha: Karolinum.
Crozier, M. 1964. The Bureaucratic Phenomenon. Chicago: Univ. Of Chicago.
Černý, V. 1995. Rasismus, jeho základy a vývoj. Praha: Votobia.
De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál.
Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Ingoldsby, B.B., S.R. Smith, J.E. Miller. 2004. Exploring Family Theories. Los Angeles: Rox Bury Publishing Comp.
Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství.
Keller, J. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kirby, M. 1999. Stratification and Differentiation. London: MacMillan.
Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita.
Machonin, P. 1992. Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara. Praha: Univerzita Karlova.
Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství.
Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal.
Maříková, H. (ed). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství.
Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství.
Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství.
Merton, R. 1957. Bureaucratic Structure and Personality.
Morgan, Lewis Henry. Pravěká společnost. Praha: NČSAV.
Možný, Ivo. 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství.
Možný, Ivo. 2002. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství.
Možný, Ivo. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok.
Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství.
Reich, R.B. 1995. Dílo národů. Praha: Prostor.
Romové – jejich bydlení a soužití. 2000. Praha: Socioklub.
Romové v České republice. 1999. Praha: Socioklub.
Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové)
Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Tuček, M. Zpráva o vývoji sociální struktury společnosti. Česká republika 1945–1993. Nadace pro výzkum sociální transformace START 1995.
Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství.
Večerník, J., P. Matějů 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia.
Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.
Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad.
Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství.

Literatura doporučená studentům
Abgrall, Jen Marie. 2000. Mechanismus sekt. Praha: Karolinum.
Blažek, Jiří, David Uhlíř. 2002. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum.
Bourdieu, Pierre. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.
Bystřický, Jiří. 2001. Mediální diskurs postmoderny. Praha: Karolinum.
Crozier, M. 1964. The Bureaucratic Phenomenon. Chicago: Univ. Of Chicago.
Černý, V. 1995. Rasismus, jeho základy a vývoj. Praha: Votobia.
De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál.
Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Ingoldsby, B.B., S.R. Smith, J.E. Miller. 2004. Exploring Family Theories. Los Angeles: Rox Bury Publishing Comp.
Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství.
Keller, J. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kirby, M. 1999. Stratification and Differentiation. London: MacMillan.
Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita.
Machonin, P. 1992. Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara. Praha: Univerzita Karlova.
Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství.
Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal.
Maříková, H. (ed). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství.
Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství.
Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství.
Merton, R. 1957. Bureaucratic Structure and Personality.
Morgan, Lewis Henry. Pravěká společnost. Praha: NČSAV.
Možný, Ivo. 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství.
Možný, Ivo. 2002. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství.
Možný, Ivo. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok.
Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství.
Reich, R.B. 1995. Dílo národů. Praha: Prostor.
Romové – jejich bydlení a soužití. 2000. Praha: Socioklub.
Romové v České republice. 1999. Praha: Socioklub.
Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové)
Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Tuček, M. Zpráva o vývoji sociální struktury společnosti. Česká republika 1945–1993. Nadace pro výzkum sociální transformace START 1995.
Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství.
Večerník, J., P. Matějů 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia.
Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.
Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad.
Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGOBEC3 - Obecná sociologie 3
2008

Sylabus BSGOSPO - Teorie a realita občanské společnosti
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento předmět je teoretickou nadstavbou nad třemi předměty, které pojednávají o jejím konkrétním fungování ve společenské struktuře, tj. na místních, regionálních úrovních (Sociologie sídel, Sociální sítě aktérů regionálního rozvoje a Sociologie pohraničních oblastí).
Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické) a její základní funkce. Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Vztah občanské společnosti ke státu historicky, v anglosaské a kontinentální politické kultuře, v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus), v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace. Občanská společnost je základem každé politické demokracie, ale nesmí být s demokracií ztotožňována. Občanská společnost v českých zemích od 19. století. Reflexe občanské společnosti prezidentem Havlem a publicistikou devadesátých let, nebezpečí této interpretace pro demokracii. Realita české občanské společnosti zničené komunistickým režimem bude reflektována v kontextu potřebných padesáti let k jejímu vzniku a demonstrována na empirických údajích a zaměňování veřejného či neziskového sektoru s občanskou společností v politice a debatách devadesátých let.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přiblížit občanskou společnost jako základ každé politické demokracie. Seznámit se s historickým vývojem vztahu občanské společnosti ke státu, s historií občanské společnosti v českých zemích a s realitou a interpretacemi občanské společnosti v 90. letech.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické).
Základní funkce občanské společnosti.
Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací).
Vztah občanské společnosti ke státu historicky.
Vztah občanské společnosti ke státu v anglosaské a kontinentální politické kultuře.
Vztah občanské společnosti ke státu v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus).
Vztah občanské společnosti ke státu v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace.
Občanská společnost v českých zemích od 19. století.
Reflexe občanské společnosti prezidentem Havlem a publicistikou devadesátých let.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství.
Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6).
Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12.
Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press.
Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42.
Elias Norbert. 1978. What is Sociology? London: Hutchinson. Kapitola Game models.
Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42.
Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia.
Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS.
Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33.
Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut.
Marada, Radim. 2000. „Étos, zájmy, dispozice.“ Sociologický časopis 36 (4).
Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton.
Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40.
Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373.
Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly)
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34.
Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes..
Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR.
Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42.
Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia.
Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32.

Literatura doporučená studentům
Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství.
Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6).
Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12.
Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press.
Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42.
Elias Norbert. 1978. What is Sociology? London: Hutchinson. Kapitola Game models.
Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42.
Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia.
Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS.
Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33.
Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut.
Marada, Radim. 2000. „Étos, zájmy, dispozice.“ Sociologický časopis 36 (4).
Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton.
Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40.
Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373.
Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly)
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34.
Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes..
Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR.
Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42.
Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia.
Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGPOHR - Sociologie pohraničních oblastí
2013

Sylabus BSGPOKV - Počítačová kvalifikace
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Panoušková Markéta

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se na uživatelské úrovni seznámí se základními pojmy týkajícími se PC, s možnostmi nastavení PC, se správou souborů a adresářů, s možnostmi internetu (www a elektronická pošta). Naučí se vytvářet textové dokumenty (MS Word), pracovat s tabulkovým procesorem (MS Excel). Studenti si osvojí práci ve virtuálním prostředí univerzity (WebCT), naučí se vytvářet jednoduché prezentace v prostředí MS Windows (MS PowerPoint). Naučí se vyhledávat publikace v knihovnách a periodicky otevíraných archivech různých nakladatelství.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je zvládnutí praktického ovládání PC a práce v počítačové síti na uživatelské úrovni – správa souborů, vytváření textových dokumentů, práce s tabulkovým programem, vytváření jednoduchých prezentací v prostředí MS Windows s důrazem na využití v akademickém prostředí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní pojmy týkající se práce na PC.
Nastavení PC.
Správa souborů a adresářů.
Internet (www a elektronická pošta).
Textové dokumenty (MS Word).
Tabulkový procesor (MS Excel).
WebCT.
Prezentace v prostředí MS Windows (MS PowerPoint).
Katalogy knihoven.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Bednařík, Jan, Jiří Havlenka, Petr Broža. 2005. Microsoft Windows XP. Uživatelská příručka. Brno: CP Books.
Bradbury, Andrew. 2003. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. Brno: Computer Press.
Hradský, Josef. 2004. Power Point 2003. (Snadno a rychle. Příklady www.grada.cz). Praha: Grada.
Lapáček, Jiří. 2005. Internet a Microsoft Explorer jednoduše. Brno: C.P. Books.
Lohinský, Jakub. 2004. 222 nejčastějších problémů s počítačem a jejich řešení. Brno: Computer Press.
Magera, Ivo. 2004. Power Point 2002. Uživatelská příručka. Brno: Computer Press.
Minasi, Mark. 2002. Windows XP Proffesional. Praha: Grada.
Redingová, Liz, M.T. Cozzle (ed.). 2000. Microsoft Excel na první pokus. Lehce najít správné odpovědi. Praha: Perspection a Computer Press.
Roubal, Pavel. 2004. Windows XP. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing.
Šimek, Tomáš, Ivo Magera. 2001. 1001 tipů a triků pro Microsoft Office 2000. (Word, Excel, Outlook, Access). Praha: Computer Press.
A další aktuálně vydaná literatura.

Literatura doporučená studentům
Bednařík, Jan, Jiří Havlenka, Petr Broža. 2005. Microsoft Windows XP. Uživatelská příručka. Brno: CP Books.
Bradbury, Andrew. 2003. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. Brno: Computer Press.
Hradský, Josef. 2004. Power Point 2003. (Snadno a rychle. Příklady www.grada.cz). Praha: Grada.
Lapáček, Jiří. 2005. Internet a Microsoft Explorer jednoduše. Brno: C.P. Books.
Lohinský, Jakub. 2004. 222 nejčastějších problémů s počítačem a jejich řešení. Brno: Computer Press.
Magera, Ivo. 2004. Power Point 2002. Uživatelská příručka. Brno: Computer Press.
Minasi, Mark. 2002. Windows XP Proffesional. Praha: Grada.
Redingová, Liz, M.T. Cozzle (ed.). 2000. Microsoft Excel na první pokus. Lehce najít správné odpovědi. Praha: Perspection a Computer Press.
Roubal, Pavel. 2004. Windows XP. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing.
Šimek, Tomáš, Ivo Magera. 2001. 1001 tipů a triků pro Microsoft Office 2000. (Word, Excel, Outlook, Access). Praha: Computer Press.
A další aktuálně vydaná literatura.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Praktické procvičování úloh a jejich závěrečné předvedení.

Sylabus BSGPOLI - Sociologie politiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociologie politiky pojednává o vztazích mezi politikou a společností. Zkoumá, analyzuje a vysvětluje jakou politiku determinuje (umožňuje) sociální struktura a jak politika zpětně ovlivňuje sociální strukturu. Sociologie politiky vznikla jako disciplína na rozhraní sociologie a politické vědy. Je disciplínou s pružným obsahem i rozsahem a v tomto smyslu pracuje s průnikem aparátu a metod sociologie a politické vědy. Pokud se zabývá politickými postoji a hodnotami, je její součástí i politická kultura, jako speciální disciplína. Protože političtí aktéři, včetně politických stran, nátlakových skupin, sociálních hnutí a občanské společnosti působí v sociálním kontextu, tvarují sociální struktury (gender, třídy, etnika a národnosti a jsou jimi zpětně tvarováni. Sociální struktury zajišťují, že politický vliv je ve společnosti je nerovný. Klíčovým pojem politické sociologie je tedy politická moc, definovaná jako kapacita realizovat zájem určitých aktérů v situaci konfliktu zájmů s jinými aktéry. Političtí sociologové proto neustále vrací k otázce, kteří jednotlivci a skupiny ve společnosti mají kapacitu prosadit své zájmy, a jak je jejich moc vyvíjena a institucionalizována.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz seznámí studenty se základními pojmy sociologie politiky, tematizuje vztah mezi politikou a společností, podá vysvětlení souvislostí mezi sociální strukturou a politikou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod (vymezení, historie, teoretické vazby);
Sociální struktura a politika, politika a sociální struktura (moc a panství, systémové úrovně, aktéři, );
Intermediace zájmů (místo společenských zájmů v síťoví demokracie, sociálně politický vývoj a politická modernizace, artikulace, manifestace, agregace, reprezentace zájmů v politickém procesu, asymetrie zájmů, intermediární funkce politických stran a občanské společnosti, jejich proměny;
Stát a občanská společnost (proměny vztahu a jejich význam; jejich funkce, korporace, politické a státní instituce; globalizace nebo internacionalizace?);
Politická rekrutace (rámcové podmínky rekrutace, výběrové kanály rekrutace politických elit, vzorce rekrutace, cirkulace elit, politika jako povolání;
Politické rozhodování (dimense moci, obsah politiky, politický rozhodovací proces, politické programy, politické síťoví a politická aréna, cyklus politiky);
Politická socializace a internalizace (hodnotové orientace, utváření politických postojů, politická kultura, občanství, stabilita demokratických postojů, pohotovost k politické participaci, legitimita demokracie);
Politická komunikace, (politická komunikace jako základ politického síťoví, funkce médií v politické veřejnosti, volby jako nástroj politické komunikace, politický protest);
Symbolická funkce státních institucí a politického jednání. (symboly jako náhražka racionality, administrativní systém jako symbol, politické vedení, eskalace a ritualizace politických konfliktů, informace a politický obraz reality, mýtus, emoce, formy a význam politické řeči, politika jako rituál);
Politická postmoderna.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému české republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, Lubomír, 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.
Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing.
Brokl, L. (ed.). 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, L., A. Seidlová, J. Bečvář, P. Rakušanová. 1999. „Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968.“ WP 99:8. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Brokl, Lubomír, Zdenka Mansfeldová. 2002. „Místo České republiky v demokratické Evropě" Pp. 216-243. In Mansfeldová, Zdenka, M. Tuček (eds.). Současná česká společnost. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press.
Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: Campus Vrl.
Falkus, Keith. 1999.Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. The Social Bases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press.
Miller; Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan.
Mohr Arno (Hrsg.), Politische Soziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft, R. Oldenbourg Verlag, München, Wien 1995, S. 413 – 487

Literatura doporučená studentům Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému české republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, Lubomír, 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.
Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing.
Brokl, L. (ed.). 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, L., A. Seidlová, J. Bečvář, P. Rakušanová. 1999. „Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968.“ WP 99:8. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Brokl, Lubomír, Zdenka Mansfeldová. 2002. „Místo České republiky v demokratické Evropě" Pp. 216-243. In Mansfeldová, Zdenka, M. Tuček (eds.). Současná česká společnost. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press.
Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: Campus Vrl.
Falkus, Keith. 1999.Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. The Social Bases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press.
Miller; Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan.
Mohr Arno (Hrsg.), Politische Soziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft, R. Oldenbourg Verlag, München, Wien 1995, S. 413 – 487

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGPOPU - Populační vývoj České republiky a světa
2013

Sylabus BSGPRAV - Právní věda a sociologie
2008

Sylabus BSGPROB - Sociální problémy
2010

Sylabus BSGREGI - Sociální sítě aktérů regionálního rozvoje
2013

Sylabus BSGSDAT - Využití statistických dat a databází
2013

Sylabus BSGSDOM - Sociologie domova
2013

Sylabus BSGSIDL - Sociologie sídel
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Osídlení, sídla a sídelní struktury jako předmět sociologické analýzy. Osídlení, sídla a sídelní struktury: pojmy, vznik, formy, historický vývoj – sociologická problematika sídel a osídlení – město a venkov – sociologie města a sociologie venkova – další obory zabývající se studiem společenských prostorových struktur a procesů. Urbanizace vymezení; urbanizace jako celospolečenská systémová změna, její stránky a etapy – první a druhá městská revoluce, urbanizace a modernizace. Druhá městská revoluce, faktory a souvislostí – časový a prostorový průběh; sociální problémy a konflikty – výzkumy sociální situace měst. Venkov a venkovská sídla. Pojem venkova a jeho proměny – demografické a sociální proměny venkova v 19. století a 20. století – urbanizace venkova – typy venkovských sídel – prostorové a sociální důsledky kolektivizace zemědělství – současná společnost na venkově – program obnovy a udržitelného rozvoje venkova. Soudobé urbanizační tendence – „rozpouštění“ města v prostoru. Vývoj a současná situace urbanizace v globálním měřítku a ve vyspělých zemích – urbanizace extenzivní a intenzivní – suburbanizace, metropolizace, dezurbanizace, antiurbanizace, reurbanizace – přerůstání města do zázemí – urbanizované sídelní systémy: souměstí, městské regiony, sídelní aglomerace, metropolitní regiony – megaměsta, megalopole a „primate cities“ – nutnost nového chápání a měření urbanizace – urbanizace v rozvojových zemích. Sociální prostor sídel. Ekologie města v pojetí Chicagské školy a jejích pokračovatelů: darwinistická inspirace – sociálně ekologické procesy – modely sociálně prostorové struktury měst – pokračovatelé Chicagské školy a její kritika – specifické městské prostory: jejich funkce, typy, sociální charakteristiky – prostory veřejné a soukromé – městská centra, předměstí, periferie – oblasti bydlení středních a vyšších tříd – gentrifikované zóny - dělnické čtvrti – zóny sociálního bydlení – etnická ghetta, slumy, shanty-towns atd. – brownfields. Sídliště. Sídliště: pojem, ideové inspirace a historie této urbanistické struktury – funkcionalistický urbanismus a jeho sociálně-inženýrské aspirace – koncepce obytného okrsku – výstavba sídlišť v poválečné západní a východní Evropě a její důvody – sídliště jako sociální bydlení a jako socialistická forma suburbanizace – sídliště v Československu – společnost a způsob života na sídlištích před r. 1990 a v současnosti – klady, zápory a problémy sídlišť, jejich hodnocení – budoucnost sídlišť: regenerace nebo postupná degradace? Suburbanizace: pojem a příčiny – suburbanizace rezidenční a komerční – prostorové a sociální formy suburbanizace – společnost a způsob života v suburbiích – vztahy mezi obyvateli suburbií a původních sídel - sociální, urbanistické a ekologické důsledky a problémy suburbanizace. Společnost v moderním městě. Městská společnost jako „Gesellschaft“ – demografické, sociálně ekonomické a sociokulturní charakteristiky městské společnosti – sociologická diskuse o charakteru a problémech městského životního způsobu – sousedství a lokální skupiny v současném městském a prostředí – rekreační chování obyvatel měst - druhé bydlení. Sociální a ekologické problémy měst. Polarizace městského prostoru - prostorová a sociální segregace, izolace a vyloučení skupin obyvatelstva – bezdomovectví – chudoba – problémy integrace přistěhovalců a menšin – děti, staří lidé a tělesně postižení v městském prostředí – kriminalita a další sociálně patologické jevy - životní prostředí měst – kvalita života ve městech a její měření – udržitelný rozvoj měst – problémy starých průmyslových měst – revitalizace měst – specifické problémy měst v ČR v období společenské transformace po r. 1989 a v současné době. Percepce a hodnocení sídel a jejich vnitřních prostorů. Prostorové kognitivní struktury – vnímání měst a městských prostorů - image (obraz) města, způsob a faktory jeho utváření – význam image města pro jeho prosperitu - cílené vytváření image města, city marketing - znaky „dobrého“ města – city rating – percepce a prestiž vnitroměstských prostorů, „dobré“ a „špatné adresy“ – mentální mapy měst a možnosti jejich využití. Soudobá města a globalizace. Projevy globalizace ve vztazích mezi městy a uvnitř měst – konkurence, soutěžení měst a symbiotické vztahy mezi městy – nadnárodní sítě měst – prohlubování rozdílů mezi městy – globální města – města „brány“ – projevy globalizace ve vnitřní struktuře a fungování měst: v jejich ekonomice, struktuře obyvatelstva, kultuře, prostorovém rozvoji – duální společnost v globálních městech – městský turismus - internacionalizace měst – globalizační vlivy na venkově. Sídla (obce) jako politické a správní celky, programování a regulace jejich rozvoje. Sídla a obce: shoda a rozdíly – správní vymezení a hranice obcí – správní a politické postavení měst a obcí, jejich typy z tohoto hlediska - hlavní města – správní a politické vztahy mezi městy a jejich zázemím a mezi městy a jejich částmi – vládnutí (governance) v sídlech: obecní a městská správa a samospráva, lokální demokracie – aktéři, témata a problémy lokální politiky – formy účasti občanů na vládnutí v sídlech - regulace rozvoje sídel, její problémy a prostředky: rozvojové plány a programy měst a obcí, územní plánování, meze účinnosti regulačních nástrojů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je seznámení se sídelní strukturou jako předmětem sociologické analýzy, s procesem urbanizace jako celospolečenskou systémovou změnou, se soudobými urbanizačními tendencemi, s odlišnostmi venkovských a městských sídel, se sociálními a ekologickými problémy měst, se sídly jako politickými a správními celky, s projevy globalizace v městském způsobu života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osídlení, sídla a sídelní struktury jako předmět sociologické analýzy.
Urbanizace.
Venkov a venkovská sídla.
Soudobé urbanizační tendence – „rozpouštění“ města v prostoru.
Sociální prostor sídel.
Sídliště.
Suburbanizace.
Společnost v moderním městě.
Sociální a ekologické problémy měst.
Percepce a hodnocení sídel a jejich vnitřních prostorů.
Soudobá města a globalizace.
Sídla (obce) jako politické a správní celky, programování a regulace jejich rozvoje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blažek, B. 2004. Venkovy. Brno: ERA.
Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434.
Černoušek, M. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. Kapitoly „Člověk je tvor symbolizující“, „Symbolické roviny měst“, „Jak v městech vytvářet místa příjemná“, „Mapy měst v hlavách lidí“, s. 52-66.
Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA.
Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka.
Champion, T. 2001. „Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization“, p. 143-16I. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication.
Lapka, M. a M. Gottlieb. 2000. Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: Sociologické nakladatelství.
Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296.
Librová, H. 1997. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část druhá: decentralizace v realitě České republiky“. Sociologický časopis 33: 27-40.
Lynch, K. Obraz města. Praha: Polygon.
Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice)
Maier, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha: Academia.
Majerová, V. 2005. „Teoretické přístupy k rozvoji venkova.“ Pp. 9-20. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Marcuse, P. and R. van Kempen (eds). 2000. „Introduction“, Pp. 1-21. In Globalizing Cities. A New Spatial Order? Malden, Oxford: Blackwell.
Maříková, P. 2005 „Venkov v České republice – teoretické vymezení.“ Pp. 37-57. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Musil, J, 2006. „City development in Central and Eastern Europe before 1990. Historical context abd socialist legacies.“ Pp. 22-43. In Hamilton, I., Dimitrowska-Andrews, K and N. Pichler-Milanović (eds.). 2006. Transformation of Cities in Central and Eastern Europe. Towards Globalization. Tokyo: United Nations University Press.
Musil, J. (vyd.). 1985. „Myšlénková východiska“, „Kdo žije v nových obytných souborech“, „Sídliště jako sociální jednotka“. Kapitoly I-2, II-1, 9, s 24-42, 59-80, 215-264, In Lidé a sídliště. Praha: Svoboda.
Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167.
Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda.
Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168.
Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37.
Nový, O. 1978. „Utopie a reformismus“. Pp. 285-302. In Velkoměsto včera, dnes a zítra. Praha: Horizont.
Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
Ouředníček, M. 2003. „Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu.“ Pp. 39-54. In Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku.
Paddison, R. 2001. „Studying Cities.“, Pp. 2-9. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage.
Sassen, S. 1996. „The Global City.“ Pp. 61-71. In Fainstain, S., S. Campbell. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell.
Schmeidler, K. a kol. 1996. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR.
Simmel, G. původně německy 1903.”Die Grosstadt und das Geistesleben.” In Die Grosstadt, Jahrbuch der Gehe-Stiftung 9. Anglický překlad 1971: “The Metropolis and Mental Life.“, Pp. 324-339. In Simmel, G. On Individuality and Social Forms. Chicago-London: ¨The University of Chicago Press.
Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192.
Sýkora, L., J. Temelová (eds.). 2005. Prevence prostorové segregace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj
Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233.
Tuan, Yi-Fu. 1974. Topophilia: a Study of Environmental Perception, Attitudes, and Values. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
Vajdová, Z.. 1992b. “Situační zpráva o komunitních studiích.” Sociologický časopis 28: 493-507.
Votrubec, C. 1980. Lidská sídla. Praha: Academia.
Weber, M. 1921. Die Stadt. Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik.Band 21. Část 1 „Město. Pojem a kategorie“ vyšla v českém překladu v Lidé města. Revue pro antropologii, etnologii a etologii komunikace, 1/2006-18, s. 97-115
Wirth, L. 1938. „Urbanism as a way of life.“ American Journal of Sociology 44: 1-24.

Časopisy
Sociologický časopis / Czech Sociological Review
Urbanismus a územní rozvoj
Lidé města
Architekt
Moderní obec
Geografie
Demografie
Encyklopedie
Velký sociologický slovník
Dictionary of Human Geography

Literatura doporučená studentům
Blažek, B. 2004. Venkovy. Brno: ERA.
Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434.
Černoušek, M. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. Kapitoly „Člověk je tvor symbolizující“, „Symbolické roviny měst“, „Jak v městech vytvářet místa příjemná“, „Mapy měst v hlavách lidí“, s. 52-66.
Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA.
Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka.
Champion, T. 2001. „Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization“, p. 143-16I. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication.
Lapka, M. a M. Gottlieb. 2000. Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: Sociologické nakladatelství.
Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296.
Librová, H. 1997. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část druhá: decentralizace v realitě České republiky“. Sociologický časopis 33: 27-40.
Lynch, K. Obraz města. Praha: Polygon.
Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice)
Maier, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha: Academia.
Majerová, V. 2005. „Teoretické přístupy k rozvoji venkova.“ Pp. 9-20. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Marcuse, P. and R. van Kempen (eds). 2000. „Introduction“, Pp. 1-21. In Globalizing Cities. A New Spatial Order? Malden, Oxford: Blackwell.
Maříková, P. 2005 „Venkov v České republice – teoretické vymezení.“ Pp. 37-57. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Musil, J, 2006. „City development in Central and Eastern Europe before 1990. Historical context abd socialist legacies.“ Pp. 22-43. In Hamilton, I., Dimitrowska-Andrews, K and N. Pichler-Milanović (eds.). 2006. Transformation of Cities in Central and Eastern Europe. Towards Globalization. Tokyo: United Nations University Press.
Musil, J. (vyd.). 1985. „Myšlénková východiska“, „Kdo žije v nových obytných souborech“, „Sídliště jako sociální jednotka“. Kapitoly I-2, II-1, 9, s 24-42, 59-80, 215-264, In Lidé a sídliště. Praha: Svoboda.
Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167.
Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda.
Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168.
Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37.
Nový, O. 1978. „Utopie a reformismus“. Pp. 285-302. In Velkoměsto včera, dnes a zítra. Praha: Horizont.
Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
Ouředníček, M. 2003. „Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu.“ Pp. 39-54. In Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku.
Paddison, R. 2001. „Studying Cities.“, Pp. 2-9. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage.
Sassen, S. 1996. „The Global City.“ Pp. 61-71. In Fainstain, S., S. Campbell. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell.
Schmeidler, K. a kol. 1996. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR.
Simmel, G. původně německy 1903.”Die Grosstadt und das Geistesleben.” In Die Grosstadt, Jahrbuch der Gehe-Stiftung 9. Anglický překlad 1971: “The Metropolis and Mental Life.“, Pp. 324-339. In Simmel, G. On Individuality and Social Forms. Chicago-London: ¨The University of Chicago Press.
Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192.
Sýkora, L., J. Temelová (eds.). 2005. Prevence prostorové segregace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj
Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233.
Tuan, Yi-Fu. 1974. Topophilia: a Study of Environmental Perception, Attitudes, and Values. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
Vajdová, Z.. 1992b. “Situační zpráva o komunitních studiích.” Sociologický časopis 28: 493-507.
Votrubec, C. 1980. Lidská sídla. Praha: Academia.
Weber, M. 1921. Die Stadt. Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik.Band 21. Část 1 „Město. Pojem a kategorie“ vyšla v českém překladu v Lidé města. Revue pro antropologii, etnologii a etologii komunikace, 1/2006-18, s. 97-115
Wirth, L. 1938. „Urbanism as a way of life.“ American Journal of Sociology 44: 1-24.

Časopisy
Sociologický časopis / Czech Sociological Review
Urbanismus a územní rozvoj
Lidé města
Architekt
Moderní obec
Geografie
Demografie
Encyklopedie
Velký sociologický slovník
Dictionary of Human Geography

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGSOPS - Sociální psychologie
2008

Sylabus BSGSPRA - Správní věda
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět má charakter exkurzu, neboť k hlubšímu výkladu správní vědy jsou nutné pevné základy filosofie (včetně filosofie politické), práva (včetně práva ústavního, správního a komunálního) a ekonomie (včetně ekonomie veřejného sektoru). Poznatky z těchto prerekvizit budou uvedeny jen v přehledové a zkrácené podobě. Rovněž poznatky o systémovém inženýrství a informatice, které patří dnes k běžné výbavě správních úředníků, budou předneseny jen v omezeném rozsahu. Tak předmět upozorní na možné směry dalšího rozvíjení sociálního myšlení na úseku správy a řízení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit s fungováním a reformou veřejné správy u nás i v dalších evropských zemích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět začíná seznámením s problematikou státní správy a jejími reformami v ČR. Vysvětluje se správní věda v tradiční i dnešní podobě. Vykládá se management se zřetelem ke specifice veřejného sektoru. Zadávají se nároky na manažera státní správy. Probírají se metody a techniky managementu ve státní správě. Dospívá se k systémovému chápání daného předmětu. To znamená přechod od byrokratického modelu správy k manažerskému modelu. Blíže se vysvětluje koncepce New Public Management, která v zemích EU přináší debyrokratizaci, zeštíhlení státu, soutěž o kvalitu služeb a výraznější orientaci na občany. Probírá se projekt Schlanker Staat (Německo), Citizens Charter (Británie), White Paper on Modernizing Government (Británie) atd.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin.
Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg.
Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg.
Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press.
Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate.
Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus.
Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus.

Literatura doporučená studentům Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin.
Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg.
Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg.
Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press.
Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate.
Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus.
Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Kontrolní závěrečná písemná práce s ústní zkouškou dle zadaných otázek.

Sylabus BSGSPRV - Správní věda
2008

Sylabus BSGSPSS - Analýza dat pomocí SPSS a jejich interpretace
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Balík statistických programů pro společenské vědy (SPSS) je rozšířen po celém světě a je používán při zpracování kvantitativních (sociologických) dat jak v akademickém, tak komerčním výzkumu. Jeho předností je obrovský rozsah nabízených matematicko statistických metod včetně nejnovějších analytických postupů, příjemné uživatelské prostředí při vlastní práci s programem a výstupy, které lze přímo užít při prezentacích a publikaci. Proto je součástí výuky zpracování dat na většině vysokých škol, kde je akreditována sociologie, a kde je často oporou pro výuku obecných statistických metod. Program vznikl v osmdesátých letech, ale je stále inovován. V současné době je na naší škole dostupná (licencovaná) poslední 20 verse. Program je vybaven podrobným manuálem včetně interaktivního výukového programu. Základní znalost práce s SPSS a jednoduchých výpočetních procedur je nutným předpokladem pro analýzu dat ze šetření prováděných v rámci předmětu Praktika 1 a Praktika 2, kde bude SPSS věnován dvouhodinový instruktážní seminář. V této přednášce bude věnována pozornost hlubšímu seznámení s možnostmi programu SPSS při vytváření a úpravách datových souborů, při transformaci znaků a vytváření znaků nových a především pak řadě matematicko statistickým postupům při analýze dat včetně jejich hlubšímu porozumění (předpoklady užití, výpočetní možnosti, limity, interpretace výsledků).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se současnými postupy matematicko-statistického zpracování kvantitativních dat, získání rutinních dovedností v oblasti základních analýz a prezentace jejich výsledků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Výuka probíhá v počítačové místnosti, na teoretický výklad metody či modelu zpracování navazuje ukázka na konkrétních datech (přednáška). V navazujícím semináři si studenti metodu sami vyzkoušejí na úlohách, které si zvolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Manuál k SPSS Base
Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall.

Literatura doporučená studentům Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ .
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalost základních možností SPSS v oblasti konstrukce a úprav datového souboru včetně jednoduchých výpočetních postupů bude předmětem testu, jehož úspěšné složení povede k udělení zápočtu. Zkouška bude spočívat ve vypracování seminární práce – analýzy dat z databáze výzkumů s využitím složitějších multivariačních metod (regresní analýza, faktorová analýza, klastrová analýza) se sociologickým přesahem.

Sylabus BSGSTAT - Statistika pro sociology
2011

Sylabus BSGTEDE1 - Teorie a dějiny sociologie 1
2008

Sylabus BSGTEDE2 - Teorie a dějiny sociologie 2
2008

Sylabus BSGTEDE3 - Teorie a dějiny sociologie 3
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět navazuje na předměty Teorie a dějiny sociologie 1, 2 a přibližuje autory a sociologické teorie především druhé poloviny 20. století.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se sociálními teoriemi druhé poloviny 20. století.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vliv Sigmunda Freuda v sociologii.
Neomarxismus. Frankfurtská škola – Theodor Adorno, Max Horkheimer, Jürgen Habermas, Walter Benjamin; Herbert Narcise, neomarxismus v Evropě a USA..
Racionalita a moc: Georgie C. Homans – Sociální jednání jako výměna; Peter M. Blau – Moc a výměna ve společenském životě; James S. Coleman – Sociální kapitál při tvorbě lidského kapitálu; James S. Coleman – Základy teorie kolektivního rozhodování; Mancur Olson – Logika kolektivní akce.
Teorie dlouhodobých procesů (historická sociologie) – Neil Smelser, Samuel Eisenstadt, T. H. Marshall, Barrington Moore, Charles Tilly, Theda Skocpolová, Immanuel Wallerastein a další.
Sociální konstruktivismus, symbolický interakcionismus, interpretacionismus.
Alfred Schulz – Fenomenologie sociálního světa, fenomenologická sociologie; Peter L. Berger a Thomas Luckmann – Sociální konstrukce realit; Karl Mannheim – Sociologie vědění; Ervin Goffman – sebeprezentace v každodenním životě; Herbert Blumer – Symbolický interakcionismus;
Sociologická teorie Antony Giddense. Některá nová pravidla sociologické metody; Jednání a struktura; Důsledky modernity; Giddens a Peirre Bourdieu
Teorie modernity a postmodernity. Norbert Elias; Zygmunt Bauman; Niklas Luhmann; Ulrich Beck,
J. F. Lyotard;
Strukturalismus. Claudie Lévi-Strauss, Jacques Derrida, Michel Foucault; Pierr Bourdieu – Sociální prostor a symbolický prostor; Struktury, zvyky, praktiky;
Sociologická teorie Jürgena Habermase – Občanská společnost a veřejná politická sféra; Otázky kritické teorie společnosti; Teorie a praxe;

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ.
Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.
Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství.
Berger, Peter, Thomas Luckmann. 1999. Sociální Konstrukce Reality. Brno: CDK.
Drucker, P.F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press.
Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc.“ Pp. 195-227. In Foulcault, M. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství
Giddens, Antony. 2000. Unikající svět. Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Antony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta.
Giddens, Antony. 2004. Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta.
Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books.
Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon..
Goffman, Erving. 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství.
Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia.
Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia.
Harrington Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál.
Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita
Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Jäger, Siegfried.1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16 Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Kabele, Jiří. 1998. Přerody – principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum.
Keller, Jan. 1996. „Deset let rizikové společnosti.“ Sociální studia 1. Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy university Brno: Masarykova univerzita.
Krallmann, Dieter, Hans-Georg Soeffner.1973. Gesellschaft und Information. Stuttgart Berlin, Köln, Mainz: W. Kohlhammer Vrl.
Kuhn, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.
Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford: Blackwell Publishing.
Lyotard, J.F. 1993. O postmodernismu. Praha: Filosofický ústav AV ČR.
Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Petrusek, Miloslav. 1990. „Spor o teorii strukturace A. Giddense v západní sociologii.“ Sociologický časopis 26 (5)
Popper, Karl. R. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH.
Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum
Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor
Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán
Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum
Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. 1989
Soeffner, Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik – Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit“ Berliner Journal für Soziologie 1(2): 263-269.
Suša, O. (ed.). 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: UK Filosofická fakulta.
Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum.
Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum.
Wallerstein, Emmanuel. – některé texty v češtině jsou dostupné na internetu, viz. Holubec, Stanislav. 2007. „Teorie světového systému.“ In Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum.
Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství.

Literatura doporučená studentům
Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ.
Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.
Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství.
Berger, Peter, Thomas Luckmann. 1999. Sociální Konstrukce Reality. Brno: CDK.
Drucker, P.F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press.
Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc.“ Pp. 195-227. In Foulcault, M. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové.
Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství
Giddens, Antony. 2000. Unikající svět. Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Antony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta.
Giddens, Antony. 2004. Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta.
Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books.
Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon..
Goffman, Erving. 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství.
Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia.
Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia.
Harrington Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál.
Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita
Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Jäger, Siegfried.1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16 Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung.
Kabele, Jiří. 1998. Přerody – principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum.
Keller, Jan. 1996. „Deset let rizikové společnosti.“ Sociální studia 1. Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy university Brno: Masarykova univerzita.
Krallmann, Dieter, Hans-Georg Soeffner.1973. Gesellschaft und Information. Stuttgart Berlin, Köln, Mainz: W. Kohlhammer Vrl.
Kuhn, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.
Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford: Blackwell Publishing.
Lyotard, J.F. 1993. O postmodernismu. Praha: Filosofický ústav AV ČR.
Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Petrusek, Miloslav. 1990. „Spor o teorii strukturace A. Giddense v západní sociologii.“ Sociologický časopis 26 (5)
Popper, Karl. R. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH.
Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum
Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor
Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán
Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum
Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. 1989
Soeffner, Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik – Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit“ Berliner Journal für Soziologie 1(2): 263-269.
Suša, O. (ed.). 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: UK Filosofická fakulta.
Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum.
Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum.
Wallerstein, Emmanuel. – některé texty v češtině jsou dostupné na internetu, viz. Holubec, Stanislav. 2007. „Teorie světového systému.“ In Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum.
Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu test a ústní zkouška

Sylabus BSGUCEL - Uplatnění sociologie v rozvoji územních celků
2009

Sylabus BSGUVOD - Úvod do sociologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní informace o studovaném oboru, tj. sociologii jako teoreticko-empirické multiparadigmatické vědě: jak a proč vznikla, čím se zabývá, vztahy s příbuznými vědami, základní pojmy, témata, struktura, současný stav (pracoviště, nakladatelství, hlavní knižní tituly).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Stručné seznámení posluchače: a) s rozsahem a obsahem oboru, b) s tím, co z něj bude probráno v bakalářském studiu, c) s cílem studia sociologie, s možností uplatnění sociologie v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Rozdíl mezi myšlením zdravého rozumu, ideologickým, vědeckým. Náležitosti (charakteristika) pozitivní vědy, vědecký výklad společnosti, specifika společenských a přírodních věd. Charakteristiky vědecké práce. Rozdíly mezi společenskými vědami. Sociologie, sociologická metodologie. Čím vším se dnes zabývá sociologie. Co znamená myslet sociologicky. Základní sociologické pojmy. Sociologické disciplíny. Sociologie obecná, empirická, aplikovaná. Přehled sociologických pracovišť v ČR. Co je sociologický výzkum (badatelský), co je sociologický průzkum (veřejného mínění, trhu), jejich charakteristika. Jak se u nás mediálně výzkumy prezentují. Hlavní sociologická periodika česká a zahraniční, sociologická produkce, nakladatelství. Sociologické datové banky. Náplň práce sociologa v praxi, a v akademické praxi. Způsob studia sociologie. Knihovny a jak je využívat. Jak připravit projekt výzkumu, jak psát studentské práce tj. pokusy o odborné studie. Co lze a co nelze probrat v bakalářském studiu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bauman, Z. 1966. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Z. 1996. Myslet sociologicky. Netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Berger, P. 2003. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal.
Giddens, A. 2005. Sociologie. Praha: Argo. (Kapitola 1.)
Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. Praha: Karolinum.
Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál.
Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství.
Petrusek, M. a kol. 1997. Sociologie. Praha: SPN.
Petrusek, M., A. Vodáková. 2000. Sociologické pojmosloví. Praha: Sociologické nakladatelství.

Literatura doporučená studentům Becker, Howard S. 1986. Writing for social scientists: how to start and finish your thesis, book, or article. Chicago: Chicago University Press.
Buriánek, J. 2003. Sociologie pro střední a vyšší odborné školy. Praha: Fortuna.
Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Durkheim, É. 1998. Sociologie a filosofie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Fay, B. 2002. Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství.
Jandourek, J. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál.
Jeřábek, H. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
Middleton, C., Gubbay, J., C. Ballard (eds.). 1997. The Student’s Companion to Sociology. Oxford: Blackwell Publishing.
Šanderová, J. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Velký sociologický slovník I. a II. 1996. Praha: Karolinum.
Sociologický časopis

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu a

Sylabus BSGUZCE - Uplatnění sociologie v rozvoji územních celků
2013

Sylabus BSGVYCH - Sociologie výchovy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy (především rodičů a dětí, učitelů a žáků), pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného, strukturou, funkcí a organizací výchovných institucí, vlivy sociálního prostředí. Zvláštní důraz je dále kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Sociologie výchovy vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, volného času a sociální pedagogiky. Předmět tvoří součást speciálních předmětů bloku filosofie výchovy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a jejich způsobu života. Orientovat se v problematice prevence sociálně deviantního chování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. Vymezení pojmů socializace, výchova, vzdělávání, vzdělání, kvalifikace. Sociální podstata výchovného procesu. Prostředí jako výchovný činitel. Rodina jako výchovné prostředí a prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. Sociální prostředí školy a výchovných zařízení. Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a instituce s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace ...). Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. Mládež a partnerské vztahy (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání. Hodnotová orientace mládeže. Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. Dětská práva a jejich respektování. Výchova k sociální komunikaci.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9.
ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. A přeprac. Vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5.
RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6.
RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815.

Literatura doporučená studentům ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6.
BOURDIEU, P. Teorie jednání.1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3.
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4.
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov : Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85668-34-3.
MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání.1. vyd. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha : SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3.
SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0.
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární vystoupení.

Sylabus BSGVYZK - Výzkumy české a světové sociologie
2008

Sylabus BSGZPUB - Sociologie životního způsobu
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Životní způsob jako systém relativně ustálených činností, praktik a způsobů chování, kterými lidé uspokojují a rozvíjejí své potřeby, komplex vztahů, které v tomto procesu vznikají a souhrn hodnot charakteristických pro určitý subjekt v jeho každodennosti. Kategorie životního způsobu (jako celek i v jednotlivých konkrétních tématech) je představena prostřednictvím obecných sociologických koncepcí i pomocí konkrétních údajů o realitě ČR (popř. ve srovnání s dalšími zeměmi).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty se sociologickým pojetím základních pojmů, s vývojem, trendy sociologického zkoumání životního způsobu a s možnými aspekty jeho dalšího zkoumání, podat základní orientaci v problematice variantnosti životních způsobů/stylů a jejich podmíněnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Životní způsob jako předmět zkoumání
Terminologické vymezení: životní způsob – životní styl
Životní podmínky
Životní úroveň jako ekonomický základ životního způsobu a spotřeba
Kvalita života
Variantnost (rozdíly) životního způsobu – diferenciace a alternativnost
Časová dimenze životního způsobu
Prostorová dimenze životního způsobu
Móda, luxus a způsob života
Generační aspekty způsobu života
Genderové aspekty způsobu života
Výzkum životního způsobu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk.
Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2007. Sociologie životního stylu. Praha: Vydavatelství Policejní akademie České republiky v Praze.
Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing, a.s.
Pácl, Pavel. 1988. Sociologie životního způsobu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Tuček, Milan a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.

Literatura doporučená studentům Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 1999. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2008. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Praha: Academia.
Bourdieu, Pierre.1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.
Fromm, Erich. 1992. Mít nebo být? Praha: Naše vojsko.
Giddens, Anthony.1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš svět. Praha: Sociologické nakladatelství.
Keller, Jan. 2005. Až na dno blahobytu. Praha: EartSave CZ.
Lipovetsky, Gilles.1998. Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha: Prostor.
Lipovetsky, Gilles.1999. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor.
Lipovetsky, Gilles. 2005. Věčný přepych. Praha: Prostor.
Možný, Ivo. 2002. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál.
Potůček, Milan a kol.2003. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg.
Riesman, David a kol. 2007. Osamělý dav. Praha: Kalich.
Toffler, Alvin. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Naše vojsko.
Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2001. Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán.
Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2002. Válka a antiválka. Jak porozumět dnešnímu globálnímu chaosu. Praha: Dokořán a Argo.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná/ústní zkouška.

Sylabus BSGZPUS - Sociologie životního způsobu
2009

Sylabus BSOCI - Sociologie 2
2004

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

ASOCI Sociologie 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura).
3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách).
5.Sociální struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
6.Instituce, organizace, byrokracie.
7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace …).
9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy).
10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti).
12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1.vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6
BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus BZASO - Základy sociologie
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura).
3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, kon-flikty v sociál. skupinách).
5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizon-tální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
6.Instituce, organizace, byrokracie.
7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, poli-tický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a techno-log. rozvoj, urbanizace, globalizace ...)
9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy).
10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti).
12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H.,GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus BZSOCI - Sociologie 2
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V návaznosti na výuku předmětu Sociologie1 ve 2. ročníku se blíže seznámit s problematikou odvětvových disciplín sociologie mládeže a volného času. Zvláštní důraz je kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Dále se naučit orientovat v základních metodách a technikách sociologického výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a volném čase Ty pak mohou být využity při pedagogické práci s dětmi a mládeží. Znalosti z oblasti sociologické metodologie usnadní cestu k novým informacím.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.
2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace).
3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví.
4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny.
5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci.
6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti.
7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny).
8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě).
9) Hodnotová orientace mládeže.
10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...).
11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializační činitel.
12) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost).
13) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže …).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6
HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2
KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha: SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno: Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3
SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8

Literatura doporučená studentům DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEDLIČKA, R. – KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus DEMOG1 - Demografie - úvod do oboru
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem kurzu je seznámit studenty s oborem demografie po stránce teoretické i aplikační. Probírány budou jednotlivé demografické jevy, důraz bude kladen na pochopení dynamiky a provázanosti demografických procesů, a to na příkladě vybraných aspektů populačního vývoje České republiky a světového populačního vývoje.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou seznámeni se základy demografické analýzy, s hlavními populačními teoriemi a s problematikou demografických prognóz. Budou se orientovat v možnostech získání a využití demografických dat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení demografie, místo demografie v systému vědních oborů, vnitřní členění demografických disciplín
2. Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace, časopisy
3. Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny
4. Demografické ukazatele
5. Časový rozměr demografických procesů
6. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění
7. Etnická skladba obyvatelstva
8. Demografické procesy: Úmrtnost, Porodnost, Potratovost, Sňatečnost, Rozvodovost
9. Celkové charakteristiky demografické reprodukce
10. Migrace
11. Populační odhady, projekce a prognózy
12. Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod)
13. Problematika demografického stárnutí

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie. Praha: Karolinum 1997.
PAVLÍK, Z. – RYCHTAŘÍKOVÁ, J. – ŠUBRTOVÁ, A.: Základy demografie. Praha: Academia 1986.
RABUŠIC, L.: Česká společnost stárne. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta1995.
VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992.
Demografie (nejen) pro demografy. Praha: Sociologické nakladatelství a Sociologiký ústav AV ČR. 1993.
Populační vývoj České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – více ročníků

Časopisy:
Demografie
Demography
Population and Development Review
Population Studies

Literatura doporučená studentům KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie. Praha: Karolinum 1997.

Časopis Demografie

Internetové stránky Českého statistického úřadu

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě prokázání znalostí v zápočtovém testu.

Sylabus DEMOG2 - Demografie 2 -populač. vývoj ČR a světa
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět představí perspektivu demografického zkoumání společnosti na příkladě populačního vývoje České republiky a vybraných světových regionů. Důraz bude kladen na aktuální populační vývoj, jeho podmíněnosti a sociální či ekonomické důsledky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními rysy populačního vývoje a poskytnout jim základní znalosti z oblasti zdrojů demografických dat, jejich analýzy a aplikace na regionální úrovni.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky demografického zkoumání
2. Zdroje dat o obyvatelstvu, jejich zpracování a aplikace
3. Migrace
4. Hlavní rysy populačního vývoje, jeho podmíněnosti a důsledky. Demografická revoluce, Druhý demografický přechod, stárnutí obyvatelstva
5. Populační vývoj na území České republiky a důrazem na jeho změny v posledních desetiletích
5. Vybrané aspekty populačního vývoj jednotlivých světových regionů
6. Předpokládaný populační vývoj, demografické prognózy ČR a světa
7. Regionální úroveň demografického zkoumání
8. Možnosti uplatnění demografie v plánování rozvoje regionů (vytváření analýz např. pro tzv. Komunitní plánování sociálních služeb či pro Strategické plánování)

Literatura, na níž je předmět vystavěn BACCI, M. L.: Populace v evropské historii. Praha: Lidové noviny 2003.
BERMAN, N.: Strategické plánování lokálního rozvoje. Praha: Barents Group 1994.
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace). Praha: Karolinum 2002.
FIALOVÁ, L. a KOL.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá Fronta 1998.
HORSKÁ, P. a KOL.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama 1990.
HORSKÁ, P., MAUR, E., MUSIL, J.: Zrod velkoměsta. Praha: Paseka 2002.

RABUŠIC, L.: Česká společnost stárne. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta1995.
SULLEROTOVÁ, E.: Krize rodiny. Praha: Karolinum1998.
VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992.
Populační vývoj České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – více ročníků.

Časopisy:
Demografie
Demography
Population and Development Review
Population Studies

Literatura doporučená studentům FIALOVÁ, L. a KOL.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá Fronta 1998.
SULLEROTOVÁ, E.: Krize rodiny. Praha: Karolinum1998.
VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992.

Časopis Demografie

Periodické i neperiodické publikace a internetové stránky:
Českého statistického úřadu (ČSÚ)
Evropského staistického úřadu (EUROSTAT)
Organizace spojených národů (OSN)
Population Reference Bureau

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě seminárního vystoupení a závěrečného kolokvia.

Sylabus ETISS1 - Etika 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na vymezení etiky a její teoretické základy i členění, inspirace dějinných a soudobých etických koncepcí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit s krystalizací problémů a jejich řešeními v dějinách etických koncepcí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky A/Tradiční etická učení Indie, Číny, Japonska a Přední Asie,
B/ inspirace antických myslitelů, středověkých křesťanských autorů, představitelů renesance a reformace, novověkých myslitelů,
C/ představitelů antropologického, scientistického a systémového pojetí moderní etiky.
D/ postmoderní východiska etických koncepcí.
E/ Vymezení etiky, členění a ústřední problémy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice.
Hradec Králové : Gaudeamus, 1993.

Literatura doporučená studentům ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990.
ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996.
AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992.
BACON, F. Eseje čili Rady občanské a mravní. Praha : Odeon, 1985.
BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálně demokratických společnostech. Praha : Victoria Publishing, 1995.
BENEŠ, A. Principy křesťanské morálky. Praha : Krystal OP s.r.o., 1997.
BLÁHA, I. Ethika jako věda. Brno : Atlantis, 1991.
BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998.
BRENTANO, F. O původu mravního poznání : zlo jako předmět básnického zobrazení. Praha, Naše vojsko, 1993.
BUBER, M. Cesta člověka podle chasidského učení. Olomouc : Votobia, 1994.
BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994.
CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha : ČS, 1995.
CAMUS, A. Mýtus o Sisyfovi. Praha : Svoboda, 1995.
CICERO, M. T. O povinnostech. Praha : Svoboda, 1970.
DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : Nakl. FÚ AV ČR, 1994.
EPIKUROS. Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha 1997, (O šťastnom živote. Bratislava, Pravda 1989).
ERASMUS ROTTERDAMSKÝ. Chvála bláznivosti. Praha : MF, 1986.
FEUERBACH, L. Podstata křesťanství. Praha : SPN, 1954.
FOUCAULT, M. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha : Dauplin, 2000.
FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990.
FROMM, E. Člověk a psychoanalýza. Praha : Svoboda, 1967.
FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969.
GLUCHMAN, V. Člověk a morálka. Brno : Doplněk, 1997.
HABÁŇ, M. Přirozená etika, 1991.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002
HEGEL, G.W.F. Filozofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu. Praha 1943.
HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
HOBBES, T. Leviatan. Praha : Melantrich, 1941.
HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996
HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979.
CHALIEROVÁ, C. O filosofii Emmanuela Lévinase. Praha : Ježek, 1993.
CHAPMAN, R. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha 2003.
CHARDIN, P. T. de. Chuť žít. Praha : Vyšehrad, 1970.
JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997.
JUNG, C. G. Člověk a duše. Praha : Academia, 1995.
KANT, I. K věčnému míru. Praha : OIKOYMENH, 1999.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996.
KANT, I.. Základy metafyziky mravů. Praha 1974.
KIERKEGAARD, S. Svůdcův deník. Praha : Mladá fronta, 1994.
KLÍMA, L. O Solovjevově etice. Praha 1993.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha : SLON, 2002.
KOLÁŘ, P. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Praha : Filosofia, 1997.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
KOMÁRKOVÁ, B. Původ a význam lidských práv. Praha : SPN, 1990.
KROPOTKIN, P. A. Anarchistická etika. Olomouc : Votobia, 2000
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998.
LOCKE, J. Dopis o toleranci. Brno : Atlantis, 2000.
LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1992
MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969.
MACHOVEC, M. Ježíš pro moderního člověka. Praha : Orbis, 19
MOUNIER. E. Místo pro člověka. Praha : Vyšehrad, 1948
NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006.
NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002.
NIETZSCHE, F. Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti. Praha : Aurora, 1996.
NIETZSCHE, F. Ranní červánky. Myšlení o morálních předsudcích. Praha : Pražská imaginace, 1991.
NIETZSCHE, F. Soumrak model čili Jak se filosofuje s kladivem. Olomouc : Votobia, 1995.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc : Votobia, 1995.
PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005.
PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994.
PLATÓN. Ústava. Praha 1994.
POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994.
PŘÍKASKÝ, J. V. Etika - učebnice základů etiky. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2000.
Praha : Sociologické nakladatelství, 1997.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London: Routledge, 1998.
RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995.
RUSSELL, B. Manželství a mravnost. Aventium 1947.
ROLLO, V. Emocionalita a racionalita aneb jak ďábel na svět přišel. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha 1996.
ROUSSEAU, J. F. Rozpravy. Praha : Svodoba, 1989.
SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice.
Hradec Králové : Gaudeamus, 1993.
Seneca vychovatel a utěšitel. Olomouc : Votobia, 1995.
SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992.
SHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993.
SCHOPENHAUER, A. Metafyzika lásky. Olomouc : Přátelé duchovních nauk, 1992.
SCHOPENHAUER, A. Životní moudrost. Praha : Svoboda, 1992.
SCHWEITZER, A. Křesťanská sociální etika. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1964.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.
Schweitzer Albert - zastánce kritického myšlení a úcty k životu. (Výbor teologických a filosofických textů A. Schweitzera). Vybral a přeložil O. A. Funda. Praha : Vyšehrad, 1989.
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995
SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkajícíc se prvotního formování jazyků a odlošnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003
SPINOZA, B. Etika po geometricku vyložená a rozprava o zdokonalení rozumu, Praha 1925,
SPINOZA, B. Etika. Praha : Mladá fronta, 1977. (Etika. Bratislava, Pravda 1986).
SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994
THOMSON, M. Přehled etiky. Praha : Portál 2004.
TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998.
VOJTEK, F. Etika. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1991.
WEBER, H. Všeobecná morální theologie. Praha 1998.
WEINBERGER, O. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.) Brno : Masarykova univerzita, 1993.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu A/ 50% účast na seminářích
B/ Povinné tituly k seminářům:
Platón: Obrana Sókrata
Horské kázání z Matoušova evangelia
E. Lévinas: Etika a nekonečno
Povinná literatura k samostudiu:
Aristoteles: Etika Níkomachova
I. Kant: 30 stran vybraného textu
C/ Vystoupení či seminární písemná práce:
D/ Vybraný titul z dějin etických koncepcí (budˇústně, anebo písemně)
Písemný test
Kolokvium
Zhodnocení požadavků v ústní rozpravě

Sylabus ETISS2 - Etika 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na soudobé diskutované etické otázky a problémy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se seznámí s hlavními diskutovanými etickými otázkami v současnosti a budou se je učit analyzovat s možností využití analýzy ve výce etiky v rámci základů společenských věd na středních školách.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Etické posuzování etnické, sociální, náboženské či politické nesnášenlivosti a zášti. Problémy jinakosti, tolerance, respektu a plurality v multikulturním světě.
Etické aspekty násilí a války, hrozby silou a terorismu. Etické aspekty irenismu. Etická dimenze mezinárodních vztahů,
Etika veřejné správy.
Etika a média. Etika novináře.
Hospodářská etika.
Etika úcty k životu. Etika a ekologie. Ekologická, environmentální etika. „Technologická“ a „morální“ ekologie.
Etika pedagoga. Výchovné ideály: platónská paideia, křesťanské educatio, projekt J. A. Komenského a R. Descarta; moderní scientismus a pragmatické edukační cíle. Soudobý problém relativizace edukačních cílů, legitimizace vychovatele, učitele, odtržení vzdělávání a výchovy. Diskutované otázky teorie mravní výchovy; úvahy nad etickým kodexem učitele.
Etika vědce. Etické aspekty propojení vědy a techniky.
Etické aspekty sportu, etika sportovce a étos sportovních her.
Etické aspekty medicíny. Dehumanizovaná medicína a hamletizace medicíny. Etika lékaře. Etický kodex ČLK (19.10.1991). Etická zásada důstojnosti lidské osoby. Kodex práv pacienta.
Etické aspekty zásahů do celistvosti organismu (transplantace lidských orgánů, rekonstrukční operace, prenatální vyšetření). Pokusy na lidském zárodku a manipulace s geny. Klonování.
Spoutaný život – etické problémy života v nemoci. Rub života a líc smrti. Etické posuzování terminální péče. Současná diskuse o právu na smrt, euthanasie.
Etické aspekty lidské reprodukce (antikoncepce, interrupce, sterilizace, asistovaná reprodukce, využití náhradní matky, plánované rodičovství).
Etické aspekty přátelství, lásky.
Etické aspekty partnerství, manželství a rodinného života. Registrované partnerství. Adopce dětí. Mezigenerační problémy.
Etické aspekty lidské sexuality. Normální a úchylná sexualita. Sexuální obtěžování a násilí. Pornografie a prostituce. Sex a média. Etická problematika AIDS.
Etické aspekty utrpení, sebepoškozování, sebevraždy.
Etické aspekty drogových závislostí.
Etické aspekty každodenního života. Elementární lidská slušnost. Zásada lidské důstojnosti.
Desatero dnes. Úpadek sociální a individuální morálky.
Etické aspekty komunikačního paradigmatu a informačních technologií.
Profesní etiky – základní charakteristika a rozbor vybraných etických kodexů.
Etika a etiketa.

Literatura, na níž je předmět vystavěn SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.

SEMRÁDOVÁ, I., ŠTYRSKÝ, J. Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové : Gaudeamus, 1995.

SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998.

SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.

Literatura doporučená studentům ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996.

ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.

ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990.

ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996.

ASSENMACHER, M. Etika managementu a podnikání. Pardubice : Univerzita Pardubice, 1996.

AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992.

BACON, F. Eseje čili Rady občanské a mravní. Praha : Odeon, 1985.

BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálně demokratických společnostech. Praha : Victoria Publishing, 1995.

BENEŠ, A. Principy křesťanské morálky. Praha : Krystal OP s.r.o., 1997.

BEZDĚK, C. Etikoterapie - záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha : GEMMA89, 1995.

BĚLOHRADSKÝ, V. Kapitalismus a občanské ctnosti. Praha : Československý spisovatel, 1992.

BLÁHA, I. Ethika jako věda. Brno : Atlantis, 1991.

BOROVIČKA, E. Přátelství! Co je přátelství? Praha : LUXPRESS s.r.o., 1994.

BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998.

BRENTANO, F. O původu mravního poznání : zlo jako předmět básnického zobrazení. Praha, Naše vojsko, 1993.

BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997.

BUBER, M. Cesta člověka podle chasidského učení. Olomouc : Votobia, 1994.

BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994.

CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha : ČS, 1995.

CAMUS, A. Mýtus o Sisyfovi. Praha : Svoboda, 1995.

CICERO, M. T. O povinnostech. Praha : Svoboda, 1970.

CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života. Můžeme ovládat své prožitky a určovat jejich kvalitu? Praha 1996.

DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : Nakl. FÚ AV ČR, 1994.

DROZENOVÁ, W. Technika a lidské hodnoty. Praha : ČVUT, 1994.

DYTRT, Z a kol. Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE ENVIS, 1997.

ELIAS, N. O osamělosti umírajících. Praha : Nakl. F. Kafky, 1998.

EPIKUROS. Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha 1997, (O šťastnom živote. Bratislava, Pravda 1989).

ERASMUS ROTTERDAMSKÝ. Chvála bláznivosti. Praha : MF, 1986.

FEUERBACH, L. Podstata křesťanství. Praha : SPN, 1954.

FOUCAULT, M. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha : Dauplin, 2000.

FREIOVÁ, M. Euthanasie mezi námi. Praha 1996.

FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990.

FROMM, E. Člověk a psychoanalýza. Praha : Svoboda, 1967.

FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969.

FULLER, L. L. Morálka práva. Praha : OIKOYMENH, 1998.

FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003.

GLUCHMAN, V. Člověk a morálka. Brno : Doplněk, 1997.

HABÁŇ, M. Přirozená etika. ???, 1991.

HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.

HÁJEK, T. 6 pohledů do úzkosti. Praha : Auctoritas, 1992.

HALÍK, T. Sedm úvah o službě nemocným a trpícím. 1993.

HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.

HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha : Panorama, 1990.

HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha : Galén, 1994.

HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život. Praha : UK, 1991.

HAŠKOVCOVÁ, H. Rub života – líc smrti. Praha : Pyramida, 1975.

HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha : Galén, 2000.

HAVEL, V. Moc bezmocných. Praha : NLN, 1990.

HAUFOVÁ, D. Kapitoly z lékařské etiky. Olomouc 1998.

HEGEL, G.W.F. Filozofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu. Praha 1943.

HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992.

HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997.

HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.

HOBBES, T. Leviatan. Praha : Melantrich, 1941.

HOGENOVÁ, A. Etika a sport. Praha : Karolinum, 1997.

HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996

HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979.

CHALIEROVÁ, C. O filosofii Emmanuela Lévinase. Praha : Ježek, 1993.

CHAPMAN, R. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha 2003.

CHARDIN, P. T. de. Chuť žít. Praha : Vyšehrad, 1970.

Charta pracovníků ve zdravotnictví. Praha 1996,

JANKÉLÉVITCH, V. Odpuštění. Praha : Mladá fronta, 1996.

JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991.

JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997.

JUNG, C. G. Člověk a duše. Praha : Academia, 1995.

KANT, I. K věčnému míru. Praha : OIKOYMENH, 1999.

KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996.

KANT, I.. Základy metafyziky mravů. Praha 1974.

KELLER, J., GÁL, F., FRIČ, P. Hodnoty pro budoucnost. Praha : G plus G, 1996.

KIERKEGAARD, S. Svůdcův deník. Praha : Mladá fronta, 1994.

KLÍMA, L. O Solovjevově etice. Praha 1993.

KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.

KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha : SLON, 2002.

KOHÁK, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998.

KOLÁŘ, P. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Praha : Filosofia, 1997.

KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.

KOMÁRKOVÁ, B. Původ a význam lidských práv. Praha : SPN, 1990.

KOŘENEK, J. Lékařská etika. Praha : Triton, 2002.

KROPOTKIN, P. A. Anarchistická etika. Olomouc : Votobia, 2000.

KÜBLER-ROSSOVÁ, E. Hovory s umírajícími. Signum Unitatis 1992.

KÜBLER-ROSSOVÁ, E. O smrti a umírání. Turnov 1993.

KUČEROVÁ, S. Člověk - hodnoty - výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov : ManaCon, 1996.

KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.

LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.

LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.

LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998.

LOCKE, J. Dopis o toleranci. Brno : Atlantis, 2000.

LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997.

LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1992.

MacKINNON, B. Ethics : Theory and Contemporary Issues. New York: Wadsworth Publishing, 2003.

MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969.

MACHOVEC, M. Ježíš pro moderního člověka. Praha : Orbis, 1990

MAPPES, T. A., ZEMBATY, J. S. Social Ethics: Morality and Social Policy. New York : McGraw-Hill Companies, 1996.

MOLITOR, B. Etika hospodářství. Praha : Česká křesťanská akademie, 1998.

MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005.

MORIN, E. Věda a svědomí. Brno : Atlantis. 1995

MOUNIER. E. Místo pro člověka. Praha : Vyšehrad, 1948.

MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky I. Brno 1997.

MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky III. Brno 2000.

MUNZAROVÁ, M. Úvod do studia lékařské etiky a bioetiky. Brno : Masarykova univerzita, 1995.

NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006.

NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002.

NIETZSCHE, F. Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti. Praha : Aurora, 1996.

NIETZSCHE, F. Ranní červánky. Myšlení o morálních předsudcích. Praha : Pražská imaginace, 1991.

NIETZSCHE, F. Soumrak model čili Jak se filosofuje s kladivem. Olomouc : Votobia, 1995.

NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc : Votobia, 1995.

NOVÁK, J. P., BAHOUNEK, J. Lékařská deontologi. Brno : Rozrazil, 1990.

ONDOK, P. Člověk a příroda. Hledání etického vztahu. Kostelní Vydří 1998.

ONDOK, J. P. Bioetika. Svitavy 1999.

PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.

PAYNE, J. Hermeneutická etika (Jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí). Praha : Triton, 1995.

PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005.

PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994.

PLATÓN. Ústava. Praha 1994.

POLLARD, B. Eutanazie ano či ne? Praha : Dita 1996.

POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994.

PRIBÁŇ , J. Hranice práva a tolerance. (Úvahy o liberálnosti a právním státě v postmoderní situaci).

PŘÍKASKÝ, J. V. Etika - učebnice základů etiky. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2000.

Praha : Sociologické nakladatelství, 1997.

RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.

RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London: Routledge, 1998.

RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995.

RICH, A. Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994.

RUSSELL, B. Manželství a mravnost. Aventium 1947

ROLLO, V. Emocionalita a racionalita aneb jak ďábel na svět přišel. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993.

RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha 1996.

ROTTER, H. Důstojnost lidského života : [základní otázky lékařské etiky]. Praha : Vyšehrad, 1999

ROUSSEAU, J. F. Rozpravy. Praha : Svodoba, 1989.

RUZIČKA, M. Informace a dobro. Praha : Ježek, 1993.

SALOMON, J.- J. Technologický úděl. Praha : Filosofia. 1997
SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004.

SEDLÁK, J. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1996.

SEKNIČKA, P. Úvod do hospodářské etiky. Praha : CODEX Bohemia, 1997.

BOHATÁ, M. - SEKNIČKA, P. Úvod do hospodářské etiky. Praha : CODEX Bohemia,1997.

SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.

SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992.

SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice.

Hradec Králové : Gaudeamus, 1993.

SEMRÁDOVÁ, I. Etika a etiketa. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996.

SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.

SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.

SEMRÁDOVÁ, I., ŠTYRSKÝ, J. Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové : Gaudeamus, 1995.

Seneca vychovatel a utěšitel. Olomouc : Votobia, 1995.

SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992.

SHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993.

SCHOPENHAUER, A. Metafyzika lásky. Olomouc : Přátelé duchovních nauk, 1992.

SCHOPENHAUER, A. Životní moudrost. Praha : Svoboda, 1992.

SCHWEITZER, A. Křesťanská sociální etika. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1964.

SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.

Schweitzer Albert - zastánce kritického myšlení a úcty k životu. (Výbor teologických a filosofických textů A. Schweitzera). Vybral a přeložil O. A. Funda. Praha : Vyšehrad, 1989.

SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995

SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkajícíc se prvotního formování jazyků a odlošnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005.

SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997.

SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002.

SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.

SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998.

SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.

SPINOZA, B. Etika po geometricku vyložená a rozprava o zdokonalení rozumu, Praha 1925,

SPINOZA, B. Etika. Praha : Mladá fronta, 1977. (Etika. Bratislava, Pravda 1986).

STEIMANN, H., LÖHR, A. Základy podnikové etiky. Praha : Victoria Publishing, 1995.

SUTOR, B. Politická etika. Praha : OIKOYMENE 1996.

SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994

ŠRONĚK, I., AUBRECHT, K. Etiketa a etika v podnikání. Praha : Management Press, ???

ŠTAMPACH, O. I. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998.

THOMSON, M. Přehled etiky. Praha : Portál 2004.

TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998

VANĚK, J. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha : VŠE 1992.

VOJTEK, F. Etika. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1991.

WEBER, H. Všeobecná morální theologie. Praha 1998.

WEINBERGER, O. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.) Brno : Masarykova univerzita, 1993.

WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.

WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.

WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993.

WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995.

Závod s časem (Texty z morální ekologie). ed: Kohák a další. Praha : Torst, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí za nejméně 50% docházky a aktivní účasti na seminářích. Na základě vystoupení ke zvlonému tématu či písemné práce k němu. Dále na základě písemně zpracované etické kategorie a inspirace k diskutovaným problémům v soudobé etice.
Zkouška se koná z obsahového zaměření ETISS1 a ETISS2 na základě ústní odpovědi k vylosovaným otázkám z každé části.

Sylabus EVPON2 - Výběrový předmět 2
2005

Sylabus EVPON3 - Výběrový předmět 3
2005

Sylabus EVPON4 - Výběrový předmět 4
2005

Sylabus FETIKA - Etika
2002

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět a podstata etiky. Rodinná a mravní výchova. Základní etické problémy a jejich možná řešení. Morální vlastnosti. Domov, rodina, láska, přátelství, partnerství, rodičovství. Etika a etiketa

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení místa a úlohy morálky ve společnosti. Etika jako základ mravní výchovy a výchovy vůbec.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia
Rodinná výchova – mravní výchova – etika. Obsah, cíle, požadavky ke studiu.

2. Etika a morálka
Povaha morálky. Morálka, právo, náboženství. Předmět etiky. Vztah etiky a dalších věd-ních oborů.

3. Přehled základních etických přístupů a teorií
Eudaimonismus, hedonismus, rigorismus, utilitarismus, nihilismus, humanismus. Scien-tismus a antropologismus. Systémový přístup, etika principů a situační etika.

4. Přehled etických problémů I
Původ a podstata morálky. Zdroje etického hodnocení. Emocionalita, racionalita a mora-lita. Individualismus, komutarismus, universalismus. Autonomie a heteronomie, subjekti-vismus a objektivismus. Problém mravní závaznosti.

5. Přehled etických problémů II
Determinace a svoboda vůle. Ideál, norma, příkaz. Cíl a prostředek, záměr a důsledek. Morální volba. Mravní konflikt. Etický paradox.

6. Základní etické kategorie
Dobro – krása – pravda. Dobro a zlo. Svoboda a odpovědnost. Štěstí. Smysl lidského ži-vota. Spravedlnost.

7. Problematika morálních vlastností
Poctivost, pravdomluvnost, čestnost, ohleduplnost, vděčnost, sebekázeň, dobromyslnost, lhostejnost, přetvářka, závist, sobeckost…

8. Domov a rodina
Životní tíže, akceptace, starost, péče. Domov, bezdomoví, cizota. Výchova v rodině, vý-chova k rodičovství. Výchova: domov – rodina – škola. Péče o dobrý život a rodinné štěs-tí.

9. – 10. Etické aspekty lásky a přátelství
Láska jako erós, filia, agapé. Člověk ve společenství lásky. Láska a mravní selhání. Umě-ní milovat. Pravé přátelství. Problém nabytí, udržení a rozvoje lásky a přátelství.

10. – 12. Etické aspekty sexuality a lidské reprodukce
Sexuální orientace a partnerské vztahy. Estetická a etická dimenze sexuálního života. Etické problémy: antikoncepce, sterilizace, interrupce, využití náhradní matky… Plánova-né rodičovství.

13. – 14. Etické aspekty partnerství, manželství, rodičovství
Předmanželský život, vstup do manželství, manželská láska. Vztah rodičů k dětem a dětí k rodičům. Mravní konflikty v rodině. Mravní výchova v rodině.

15. – 16. Etické aspekty tělesného, duševního a sociálního zdraví
Péče o tělesný, duševní a sociální rozvoj členů rodiny. Tělesná a duševní hygiena, péče o zdraví. Život v nemoci. Terminální péče. Problém ohrožení a poškozování života. Sebe-vražda. Euthanázie. Úcta k životu.

17. – 18. Etika a teorie mravní výchovy
Paradoxy výchovy. Archetypy výchovy. Totalismus a holismus. Axiologie a agathologie. Problém hodnot a morálních autorit. Modus mít a modus být. Globální odpovědnost.

19. – 20. Etika pedagoga
Profesní etické kodexy a etické zásady učitelského povolání. Osobnost učitele a výchovná situace. Problém morálního hodnocení.

21. – 22. Etika a etiketa
Elementární slušnost. Zdvořilost. Společenské přednosti. Pozdrav, oslovení, seznámení, představování. Rozhovor, návštěva, dar. Vzhled a vystupování. Kulturní vyžití a etiketa.

23. – 24. Etika a multikulturní svět
Kulturní, náboženské, etnické a jiné souvislosti s morálkou. Jinakost a otevřená společ-nost. Pluralismus, tolerance, nesnášenlivost, násilí. Etické aspekty filosofie dialogu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990
2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994
3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991
4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966
5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991
6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975
7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991
8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997
9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993
10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990
11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947
12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991
13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931
14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus
15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994
16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995
17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990
18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995

Literatura doporučená studentům 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990
2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994
3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991
4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966
5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991
6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975
7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991
8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997
9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993
10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990
11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947
12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991
13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931
14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus
15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994
16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995
17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990
18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu dle instrukcí vyučujícího

Sylabus F-FET - Filozofie a etika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hrdá Marie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Etika je tematizována zejména v souboru filosofických disciplín, ale přihlíží se k jejímu rozvoji v rámci speciálně vědních oborů. Důraz je kladen na rozličná metodologická východiska (antropologismus, scientismus, systémové přístupy; teocentismus, kosmocentrismus, ontocentrismus, biocentrismus, antropocentrismus; individualismus a universalismus, subjektivismus a objektivismus; racionalismus a iracionalismus; etika autonomní a heteronomní, deskriptivní a normativní) a s ohledem na soudobé členění etiky dle předmětu jejího teoretického zájmu. Nosným tématem je ozřejmovaní dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů, charakteru životních cílů a postojů (hédonismus a asketismus, eudaimonismus a rigorismus, utilitarismus a nihilismus, altruismus a egoismus, optimismus, pesimismus a meliorismus) a obsahu základních etických kategorií.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ozřejmit konstituování a proměny etiky v rámci antické, judaisticko-křesťanské i sekularizované atlantické kulturní tradice a její teoretické tříbení v soudobých podmínkách diferentního a multikulturního světa. Studenti získají dovednosti spojené s užíváním filosofických přístupů k etickým tématům a soudobým diskutovaným problémům.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení etiky. Vtah filosofie a etiky, etiky a speciálně vědních oborů.
Soudobé pojetí etiky a její členění. Filosoficko-teoretické aspekty etiky; deskriptivní a preskriptivní etika; mataetika.
Tradiční etické problémy: přehled a stručná charakteristika.
Problém a pojetí základních etických kategorií.
Povaha mravních, morálních regulativů. Etické cíle lidského jednání.
Etika v antickém Řecku a Římu. Předklasické období. Pojetí dobra dle sofistů, Sókrata a Platóna. Aristotelovo vymezení a rozpracování etiky jako praktické filosofie.
Etický rigorismus a hédonismus v období helénistickém. Srovnání epikurejské a stoické etiky. Ciceronův přínos k politické etice.
Východiska konstituování křesťanské etiky. Základní etická témata rozvíjená v rámci patristiky, scholastiky, reformace a protireformace. Soudobá křesťanská etika. Desatero dnes.
Renesanční a novověká etika. Etické příspěvky v dílech anglických, nizozemských, francouzských a německých myslitelů.
Charakteristika antropologického proudu v etice 19. a 20. století.
Analytická filosofie a etika. Etika v kontextu rozvoje speciálních věd. Problémy tzv. etického scientismu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SEMRÁDOVÁ, I. Inspirativní etické koncepce. Hradec Králové : nakl. Miloše Vognara, 2012
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.

Literatura doporučená studentům ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SEMRÁDOVÁ, I. Inspirativní etické koncepce. Hradec Králové : nakl. Miloše Vognara, 2012
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě referátu nebo písemné práce na zadané téma, Zkouška se koná formou písemného testu a odpovědí na dvě zadané otázky ze souboru otázek ke zkoušce.

Sylabus F-MES2 - Metody sociologického výzkumu 2
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz má upevnit poznatky kurzu metodologie 1 ale zejména procvičit a doplnit postupy, které budou studenti moci použít bez velkého aparátu kvantitativních výzkumů, tj. metody a postupy: obsahová analýza textů a různých mediálních manifestací, sekundární analýza různých dat a výzkumů, různé typy rozhovorů, pozorování, tvorba krátkých dotazníků a scénářů rozhovorů a pozorování, analýza konverzace, analýza diskursů, dokumenty jako zdroje dat, elementární počítačové zpracování a technika zpracování malých souborů. Kurz předpokládá ukázky a cvičení, předpokládá vazbu ke studentským závěrečným pracím a pružnou organizaci mezi formou seminářů a konzultací.
1. Obsahová analýza. Předpoklady aplikace. Možná témata. Výběr vzorku. Zpracování. Kódovací seznam, kódovací manuál. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody.
2. Sekundární analýza. Mezi daty kvantitativními a kvalitativními. (statistické údaje, různé dokončené výzkumy, jejich archivované, nezpracované databáze, různé další podklady). Předpoklady aplikace. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody.
3. Rozhovory. Předpoklady aplikace. Rozdíl strukturovaného a kvalitativního rozhovoru. Příprava, otázky, scénáře, průběh, zápis, zpracování. Kvalitativní rozhovor a zúčastněné pozorování. Základní badatelská terminologie, zejména problém validity a reliability, vzorku. Přednosti a omezení metody.
4. Focus groups. Účel a předpoklady použití metody. Velikost skupiny, počet skupin, výběr účastníků, otázky, řízení průběhu aplikace ve skupině, záznam, zpracování výsledků. Omezení metody.
5. Jazyk kvalitativního výzkumu. Analýza konverzace. Analýza diskursů.
6. Elementární počítačové zpracování, technika malých vzorků.
7. Badatelská etika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERELSON, B. Content Analysis in Communication Research. New York : Hafner Publ. Co., 1971.
BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
CRESWELLl, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
GOFFMAN, E. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York : Harper Colophon Books, 1974.
JÄGER, S. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, 1993.
JÄGER, S. Text – und Diskursanalyse, Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung,1993.
KRALLMAN, D., SOEFFNER, H.-G. Gesellschaft und Information, Köln : W. Kohlhammer Vrl., 1973.
MERTEN, K. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxi. Opladen : Westdeutscher Verlag, 1983.
MOUSTAKAS, C. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London : SAGE Publications, 1990.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
SOEFFNER, H-G. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1989.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus F-MSV1 - Metody sociologického výzkumu 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat.
Tematizace:
1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika.
2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu.
3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu.
4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum.
5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění.
6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988.
CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993.
KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004.
LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992.
NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968.
NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975.
NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998.
TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus F-PRE - Profesní etiky
2014

Sylabus F-SOC - Sociologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie 19., 20. a počátku 21. století, sociologie je představena jako vědní obor se specifickým předmětem, strukturou, pojmovým aparátem, tematizací a rolí v soudobé společnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět poskytne základní orientaci v oboru. Studenti by se měli naučit chápat sociologii jako nástroj k poznání a interpretaci sociálních jevů, vztahů a procesů, sloužící k získání základní orientace v sociální realitě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět, struktura a funkce sociologie. Základní sociologické pojmy. Vztah sociologie k ostatním vědám.
2. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 20. let našeho stol. – období „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové.
3. Období velkých výzkumů (20. – 50. léta 20. století).
4. Hledání „nových teorií“ po 2. sv. válce, soudobá světová sociologie.
5. Společnost (typy společností). Vzájemný vztah společnosti a přírody, pojem životní prostředí, globální problémy.
6. Kultura (několik rovin sociologického pojetí kultury, struktura a funkce kultury, kulturní prvky, vztahy mezi kulturami, masová kultura).
7. Člověk jako společenská bytost, socializace, sociální pozice a sociální role, ritualizace jednání, sociologické pojetí osobnosti.
8. Sociální skupiny (základní vlastnosti sociálních skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociálních skupinách).
9. Sociální struktura společnosti a sociální stratifikace (společenské diferenciace, sociální pozice, role, status, vertikální a horizontální sociální mobilita, sociální stratifikace – kasty, stavy, třídy a vrstvy).
10. Instituce, organizace, byrokracie.
11. Společenské změny, procesy, společenský vývoj a myšlenka pokroku (společenský pohyb, společenské změny, společenský vývoj, pojetí pokroku, modernizace, industrializace a technologický rozvoj, urbanizace, globalizace).
12. Kolektivní jednání (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociální hnutí).
13. Aktuální problémy soudobé společnosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2.
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7.
PETRUSEK, M. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3234-3.
PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie veřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4.
ŠUBRT, J., BALON, J. Soudobá sociologická teorie. 1. vyd. Praha : Grafa Publishing, a.s., 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-2457-7.
URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7.
URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s. 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5.
Opora k předmětu.

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01.
BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X.
JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3.
JANDOUREK, J. Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno : BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80-85947-68-4.
MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3.
NOVOTNÁ, E. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008.192 s. ISBN 978-80-247-2396-9.
NOVOTNÁ, E. Sociologie. Průvodce klasickou sociologií. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta, 1996. 221 s.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladateství, 1996. 249 s. ISBN 80-85850-04-4.
REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. ISBN 80-86432-80-7.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha : ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80-85866-77-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná/ústní zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů)

Sylabus F-SYM - Systémové myšlení
2007

Sylabus FVAKOFV - Aktuální otázky filosofie výchovy
2011

Sylabus FVPROFV - Proměny filosofie výchovy
2008

Sylabus FVSKOFV - Soudobé koncepce filosofie výchovy
2011

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na rozličná soudobá pojetí filosofie výchovy (metateorie edukačních konstruktů, pedagogická filosofie a filosofická pedagogika, filosofie jako výchova, inspirace filosofických směrů pro edukaci). Tematizuje výchovnou situaci a událost v kontextu ontologie, noetiky, axiologie, antropologie, politické a sociální filosofie. Zpřístupňuje soudobé teoretické přístupy k výchově: duchovědná a kulturní pedagogika, věda o výchově, hermeneutická pedagogika, pedagogika komunikace, humanistická pedagogika, sociální a spiritualistická pedagogika, systémová pedagogika, holistická agogika; inspirace pragmatismu a neopragmatismu, strukturalismu a neostrukturalismu, personalismu, fenomenologie. Předmět tvoří součást odborných předmětů bloku filosofie výchovy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty se základními koncepty filosofie výchovy po krizi metafyziky a v kontextu diskutované krize výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I. Filosofie výchovy jako metateorie edukačních konstruktů.
II. Pedagogická filosofie a filosofická pedagogika.
III. Filosofie jako výchova.
IV. Duchovědná a kulturní pedagogika.
V. Věda o výchově.
VI. Hermeneutická pedagogika.
VII. Pedagogika komunikace.
VIII. Humanistická pedagogika
IX. Sociální a spiritualistická pedagogika.
X. Systémová pedagogika.
XI. Holistická agogika.
XII. Inspirace filosofických směrů pro filosofii výchovy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998
2. BOLLNOW, O. F. Existenzphilosophie und Pädagogik. Versuch über unstetige Formen der Erziehung. Stuttgart : Verlag W. Kohlhammer, 1977
3. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996
4. BUCK, G. Hermeneutik und Bildung. Elemente einer verstehenden Bildungstheorie. München 1981
5. DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha : SPN 1991
6. DEWEY, J. O pramenech vychovatelské vědy. Praha : Samcovo knihkupectví, 1947
7. FINK, E. Erziehungswissenschaft und Lebenslehre. Freiburg 1970
8. JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesenbuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977
9. MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha : OIKOYMENH, 1996
10. SCHALLER, K. Studie k systematické pedagogice. Studia pedagogice č. 9. Praha : PdF UK, 1993
11. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1997
12. PATOČKA, J. Péče o duši. I. Sebrené spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1996. Filosofie výchovy
13. PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000
14. PELIKÁN, J. Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. Pedagogika, 2002, roč. LII, č. 3
15. SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha : SPN, 1990
16. SKÁLOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992

Literatura doporučená studentům 1. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998
2. BOLLNOW, O. F. Existenzphilosophie und Pädagogik. Versuch über unstetige Formen der Erziehung. Stuttgart : Verlag W. Kohlhammer, 1977
3. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996
4. BUCK, G. Hermeneutik und Bildung. Elemente einer verstehenden Bildungstheorie. München 1981
5. DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha : SPN 1991
6. DEWEY, J. O pramenech vychovatelské vědy. Praha : Samcovo knihkupectví, 1947
7. FINK, E. Erziehungswissenschaft und Lebenslehre. Freiburg 1970
8. JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesenbuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977
9. MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha : OIKOYMENH, 1996
10. SCHALLER, K. Studie k systematické pedagogice. Studia pedagogice č. 9. Praha : PdF UK, 1993
11. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1997
12. PATOČKA, J. Péče o duši. I. Sebrené spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1996. Filosofie výchovy
13. PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000
14. PELIKÁN, J. Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. Pedagogika, 2002, roč. LII, č. 3
15. SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha : SPN, 1990
16. SKÁLOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě seminárních vystoupení a závěrečného písemného testu. Zkouška se zakládá jednak na obhajobě písemně předložené práce, jednak na ústní odpovědi k zadané otázce.

Sylabus FVSOCIV - Sociologie výchovy
2011

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy (především rodičů a dětí, učitelů a žáků), pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného, strukturou, funkcí a organizací výchovných institucí, vlivy sociálního prostředí. Zvláštní důraz je dále kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Sociologie výchovy vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, volného času a sociální pedagogiky. Předmět tvoří součást speciálních předmětů bloku filosofie výchovy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a jejich způsobu života. Orientovat se v problematice prevence sociálně deviantního chování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. Vymezení pojmů socializace, výchova, vzdělávání, vzdělání, kvalifikace. Sociální podstata výchovného procesu. Prostředí jako výchovný činitel. Rodina jako výchovné prostředí a prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. Sociální prostředí školy a výchovných zařízení. Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a instituce s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace ...). Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. Mládež a partnerské vztahy (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání. Hodnotová orientace mládeže. Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. Dětská práva a jejich respektování. Výchova k sociální komunikaci.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9.
ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. A přeprac. Vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5.
RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6.
RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815.

Literatura doporučená studentům ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6.
BOURDIEU, P. Teorie jednání.1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3.
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4.
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov : Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85668-34-3.
MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání.1. vyd. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha : SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3.
SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0.
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, četba doporučené literatury, seminární vystoupení.
Zkouška

Sylabus GEN-SOC - General Sociology
2013

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bunčák Ján

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět si klade za cíl čtyři úkoly. Prvním je objasnit otázku „Co je sociologie“ pomocí ilustrací jejího předmětu, významu a možností. Druhým je náčrt historie vzniku sociologie v konkrétních sociálních podmínkách v minulosti. Třetím je seznámení s hlavními směry sociologického myšlení a jejich přístupů ke zkoumání sociální reality. Čtvrtým cílem je seznámení se základy české kultury, způsobu života a sociálního rozvrstvení české společnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět učí studenty porozumění přemětu sociologie a užití sociologické imaginace pro získání nadhledu nad bežným dojmem, že naše osobní zkušenosti jsou spolehlivým prostředkem pro pochopení společnosti a bohatství společenského života. Studenti budou schopni volit přiměřené metody zběru dat různého typu a znát podstatu a omezení různých výzkumných metod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Co je sociologie?
Teorie a paradigmata v sociologii
Globalizace a měnící se svět
Města a život v urbanizovaném prostředí
Sociální interakce a každodenní život
Sociální stratifikace a třídy
Chudoba, sociální vyloučení a sociální politika
Globální nerovnosti
Sexualita a rod
Rasa, etnicita a migrace
 Náboženství
 Práce a ekonomický život

Literatura, na níž je předmět vystavěn Anthony Giddens, Philip W. Sutton: Sociology, 7th Edition. Polity, 2013.
Ken Browne: Sociology for AS AQA, 4th Edition. Polity, 2013.
Göran Therborn: The World: A Beginner's Guide. Polity, 2010.
Les Back (Editor), Nirmal Puwar (Editor): Live Methods. Wiley-Blackwell 2013.
Terje B. Englund : The Czechs in a Nutshell – A User's Manual for Foreigners. Práh, 2004.
Jiří Šafr : Social standing and lifestyle in Czech society. Sociologický ústav AV ČR, 2006.

Literatura doporučená studentům Earl R. Babbie : The Practice of Social Research, 13th Edition. Wadsworth Publishing Company; International ed of 13th revised ed., 2012.
Norman Blaikie: Designing Social Research, 2nd Edition. Polity, 2010.
Steve Fenton: Ethnicity, 2nd Edition. Polity, 2010.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná práce a ústní zkouška

Sylabus KADEEV - Dějiny Evropy
2004

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Masaryk, T. G. Světová revoluce za války a ve válce 1914 – 1918
Gorbačov,M. S. Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět
Některá z přehledných prací, zahrnujících vývoj Evropy ve 20. století
(Vydaná v období od roku 1990).

Literatura doporučená studentům Masaryk, T. G. Světová revoluce za války a ve válce 1914 – 1918
Gorbačov,M. S. Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět
Některá z přehledných prací, zahrnujících vývoj Evropy ve 20. století
(Vydaná v období od roku 1990).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus KBPOLI1 - Politologie 1
2004

Sylabus KFILFET - Filozofie a etika
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět ozřejmuje konstituování a proměny etiky v rámci antické, judaisticko-křesťanské i sekularizované atlantické kulturní tradice a její teoretické tříbení v soudobých podmínkách diferentního a multikulturního světa. Etika je tematizována zejména v souboru filosofických disciplín, ale přihlíží se k jejímu rozvoji v rámci speciálně vědních oborů. Důraz je kladen na rozličná metodologická východiska (antropologismus, scientismus, systémové přístupy; teocentismus, kosmocentrismus, ontocentrismus, biocentrismus, antropocentrismus; individualismus a universalismus, subjektivismus a objektivismus; racionalismus a iracionalismus; etika autonomní a heteronomní, deskriptivní a normativní) a s ohledem na soudobé členění etiky dle předmětu jejího teoretického zájmu. Nosným tématem je ozřejmovaní dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů, charakteru životních cílů a postojů (hédonismus a asketismus, eudaimonismus a rigorismus, utilitarismus a nihilismus, altruismus a egoismus, optimismus, pesimismus a meliorismus) a obsahu základních etických kategorií. V bloku povinně volitelných předmětů je v návaznosti zařazen předmět: Soudobé diskutované etické problémy a Profesní etiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996.
AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992.
BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998.
BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994.
EPIKÚROS. O šťastnom živote. Bratislava : Pravda, 1989.
FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.
HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997.
HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1997.
MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers).; Oxford: Oxford University Press, 2005.
NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006.
NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002.
PICO DELLA MIRANDOLA. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005.
PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994.
RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995.
SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992.
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997.
SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkající se prvotního formování jazyků a odlišnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.
SPINOZA, B. Etika. Praha : Svoboda, 1997.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILKRM - Kritické myšlení a argumentace
2008

Sylabus KFILMES2 - Metody sociologického výzkumu 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz má upevnit poznatky kurzu metodologie 1 ale zejména procvičit a doplnit postupy, které budou studenti moci použít bez velkého aparátu kvantitativních výzkumů, tj. metody a postupy: obsahová analýza textů a různých mediálních manifestací, sekundární analýza různých dat a výzkumů, různé typy rozhovorů, pozorování, tvorba krátkých dotazníků a scénářů rozhovorů a pozorování, analýza konverzace, analýza diskursů, dokumenty jako zdroje dat, elementární počítačové zpracování a technika zpracování malých souborů. Kurz předpokládá ukázky a cvičení, předpokládá vazbu ke studentským závěrečným pracím a pružnou organizaci mezi formou seminářů a konzultací.
1. Obsahová analýza. Předpoklady aplikace. Možná témata. Výběr vzorku. Zpracování. Kódovací seznam, kódovací manuál. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody.
2. Sekundární analýza. Mezi daty kvantitativními a kvalitativními. (statistické údaje, různé dokončené výzkumy, jejich archivované, nezpracované databáze, různé další podklady). Předpoklady aplikace. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody.
3. Rozhovory. Předpoklady aplikace. Rozdíl strukturovaného a kvalitativního rozhovoru. Příprava, otázky, scénáře, průběh, zápis, zpracování. Kvalitativní rozhovor a zúčastněné pozorování. Základní badatelská terminologie, zejména problém validity a reliability, vzorku. Přednosti a omezení metody.
4. Focus groups. Účel a předpoklady použití metody. Velikost skupiny, počet skupin, výběr účastníků, otázky, řízení průběhu aplikace ve skupině, záznam, zpracování výsledků. Omezení metody.
5. Jazyk kvalitativního výzkumu. Analýza konverzace. Analýza diskursů.
6. Elementární počítačové zpracování, technika malých vzorků.
7. Badatelská etika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERELSON, B. Content Analysis in Communication Research. New York : Hafner Publ. Co., 1971.
BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
CRESWELLl, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
GOFFMAN, E. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York : Harper Colophon Books, 1974.
JÄGER, S. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, 1993.
JÄGER, S. Text – und Diskursanalyse, Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung,1993.
KRALLMAN, D., SOEFFNER, H.-G. Gesellschaft und Information, Köln : W. Kohlhammer Vrl., 1973.
MERTEN, K. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxi. Opladen : Westdeutscher Verlag, 1983.
MOUSTAKAS, C. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London : SAGE Publications, 1990.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
SOEFFNER, H-G. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1989.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILMSS - Metody práce společenských věd
2008

Sylabus KFILMSV1 - Metody sociologického výzkumu 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat.
Tematizace:
1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika.
2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu.
3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu.
4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum.
5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění.
6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988.
CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993.
KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004.
LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992.
NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968.
NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975.
NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998.
TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILPRE - Profesní etiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět společně s povinným předmětem Filosofie a etika a povinně volitelným předmětem Soudobé diskutované etické problémy tvoří soubor předmětů z oblasti etiky. (1) Profesní etiky jsou koncipovány nejprve na základě tematizace obecně sdíleného společenského či kulturního éthosu, mravních regulativů spojených se společenským stykem a vyjádřených mj. na úrovni etikety. (2) Hlavní důraz je však kladen na porozumění etické dimenzi těch sociálních oblastí, které jsou spojeny s podnikatelskou činností, se zaměstnáním, výkonem jistého povolání či se specifickými profesemi, popř. i jinými druhy činností, v nichž právě vyzrávají požadavky na jejich dílčí (avšak nepsaný) éthos či pro něž vznikají rozličné etické kodexy. (3) Studenti se budou zabývat otázkami typu: Jsou etické kodexy určujícím znakem profese? Na jakém základě etické kodexy vznikají? Jsou rozličné etické kodexy potřebné, či nikoli? Jak porozumět jednotlivým mravním požadavkům v rámci sledovaných etických kodexů? Jak se v kodexech snoubí mravní a morální dimenze, etické aspekty s právními, sociálními, politickými, ekonomickými či světonázorovými zřeteli, kvalitou života, lidskou důstojností apod. Zdrojem pro seminární práce nebudou jen odborné tituly, ale materiál dostupný na internetu a jinde. Studenti budou představené okruhy probírat na seminářích nejprve ve společných diskusích, později budou diskutovat témata na základě samostatných individuálních či skupinových vystoupení. K zápočtu odevzdají písemnou práci (na téma předem domluvené s vyučujícím), která bude posouzena na skupinových či individuálních zápočtových kolokviích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÁHA, J. Manažerská etika. Praha : Management Press, Praha : 2003.
BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997.
ČINČERA, J. Informační etika. Brno : FF MU, 2002.
DYTRT, Z a kol. Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE ENVIS, 1997.
DOLISTA, J., JEŽEK, R. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice : Vysoká škola evropských
a regionálních studií, 2006.
DOROTÍKOVÁ, S. Profesní etika učitelství. Praha : PdF UK, 2003.
Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. Praha : DISRE, 2003.
FIALA, B. Podnikatelská etika. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005.
HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha : Galén, 1994.
HERZOGOVÁ, Z. Policejní etika. Praha : Zuzana Herzogová, 2003.
HODOVSKÝ, I. SEDLÁK, J. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc : Univerzita Palackého, 1994. HOGENOVÁ, A. Etika a sport. Praha : Karolinum, 1997.
Kodex České televize. Praha : Česká televize, 2003.
KŘIVÁNEK, A. Obecná, sociální a profesní etika. Brno : Vojenská akademie v Brně, 1999.
MOLITOR, B. Etika hospodářství. Praha : Česká křesťanská akademie, 1998.
MORIN, E. Věda a svědomí. Brno : Atlantis, 1995.
MUNZAROVÁ, M. Lékařský výzkum a etika. Praha : Grada, 2005.
MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno : Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, 2000.
PALOUŠ, R. Ars Docendi. Praha: Karolinum, 2004.
Policie a profesní etika se zaměřením na etický kodex Policie České republiky. Etický kodex policejní etiky. Praha : SPŠ MV, 2005.
RICH, A. Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika a etiketa. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SUTOR, B. Politická etika. Praha : OIKOYMENH 1996.
ŠILER, V. Etika reklamy. Ostrava : Scholaforum, 1996.
ŠRONĚK, I., AUBRECHT, K. Etiketa a etika v podnikání. Praha : Management Press, 1995.
VANĚK, J. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha : VŠE 1992.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILSDF - Soudobé diskutované etické problémy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Povinně volitelný předmět souvisí s povinným předmětem Filosofie a etika. Východiskem je seminární rozbor úpadku individuální a společenské morálky, konfrontace utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcí tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretace obsahu tradičních etických kategorií. Předmětem analýz jsou diskutované etické problémy týkající se individuální i sociální etiky; profesní etiky jsou předmětem samostatného povinně volitelného kurzu. Předmětem samostatných vystoupení na seminářích se mohou stát otázky z oblasti každodenního života; lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; sexuality a lidské reprodukce; nemoci a smrti; společenského styku, veřejného života a politiky; lidského vztahu k přírodě a kultuře, komunikačního paradigmatu a informačních technologií, vědeckého poznání a jeho aplikace v soudobé civilizaci. Studijním zdrojem není pouze odborná literatura či články v odborných časopisech a ve sbornících z konferencí, ale také diskuse v novinách, v televizních či rozhlasových pořadech, na internetu, v umělecké tvorbě či v rámci rozličných besed a přednášek, zvláště konaných na akademické půdě. Studenti jsou vedeni k tomu, aby dokázali analyzovat rozličné životní situace a přístupy k nim, posoudit řešené problémy a otázky v kontextu etiky. V neposlední řadě by měli také umět uvést jimi zvolené téma bakalářské práce do souvislosti s etickou dimenzí a vyhodnotit inspirace či dílčí závěry, které mohou přispět k soudobým etickým úvahám.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRÁZDA, R. Vybrané problémy soudobé etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1999.
DROZENOVÁ, W. Technika a lidské hodnoty. Praha : ČVUT, 1994.
FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia, 1966.
HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život. Praha : UK, 1991.
HAŠKOVCOVÁ, H. Rub života – líc smrti. Praha : Pyramida, 1975.
HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha : Galén, 2000.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
JANKÉLÉVITCH, V. Odpuštění. Praha : Mladá fronta, 1996.
JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997.
KOHÁK, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998.
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998.
LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997.
MacKINNON, B. Ethics: Theory and Contemporary Issues. New York : Wadsworth Publishing, 2003.
MAPPES, T. A., ZEMBATY, J. S. Social Ethics: Morality and Social Policy. New York : McGraw-Hill Companies, 1996.
PAYNE, J. Hermeneutická etika (Jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí). Praha : Triton, 1995.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
PRIBÁŇ, J. Hranice práva a tolerance. (Úvahy o liberálnosti a právním státě v postmoderní situaci). Praha : Sociologické nakladatelství, 1997.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London : Routledge, 1998.
SEDLÁK, J. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1992.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.
SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.
TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky. Praha : Mladá fronta, 1998.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILSOC - Sociologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociologie má dvě základní polohy, jako sociologie obecná (teoretická) má blízko k ostatním společenským vědám, zejména k filosofii, jako sociologie empirická má blízko k přírodním vědám. Sociologii aplikovanou zde neuvažujeme. Jednak je průnikem obou, jednak je specializovaná a velmi diferencovaná.Těžiště kurzu je v sociologii obecné, s tím, že poskytne i úvod k sociologii empirické, jíž od 16. století do třetí třetiny 19. stol. vytvářeli přírodní vědci (matematikové, fyzikové, astronomové). Empirická sociologie bude prezentována v metodologických kurzech. Obě linie se však budou prostupovat. Cíl: obecná sociologie poskytne vědeckou orientaci (poznatky) o společnostech a společenstvích v nichž žijeme, empirická poskytne základy vědecké argumentace (myšlení) a technologií poznávání těchto společností.
Tematizace:
1. Sociologie a zdravý rozum. Sociologie jako věda, vztah ke společenským vědám. Vědecký výzkum společnosti, úloha a vztah teorie a výzkumu, jejich úloha. 2. Hlavní výklady společenských procesů: funkcionalistické, konfliktualistické, symbolický interakcionismus jako vysvětlení každodenního života. 3. Dynamika sociálního jednání. Kultura a její elementy: víry, hodnoty, normy, sankce, symboly, jazyk, technologie. Působení médií, role symbolů. Etnocentrismus a kulturní relativismus, kulturní inkonsistence a různost, ideál a realita v kultuře. Socializace a její činitelé (rodina, škola, média, její cyklus). Sociální interakce a sociální struktura; skupiny a formální organizace. Deviace, sociální kontrola, právní systém. Modernizace. 4. Sociální nerovnost. Stratifikace (chudoba, sociální mobilita; stratifikační teorie; globální stratifikace). Stratifikace rasová, etnická, pohlaví, nerovnost v zaměstnáni, rodině. Soudobé redefinování role žen a mužů. Meziskupinové vztahy: (splývání, asimilace, pluralismus, vykořisťování, etnický konflikt, apartheid). 5. Sociální instituce. Rodina, mýtus a skutečnost, sociologické vysvětlení. Vzdělávání: Revoluce školství: tří interpretace. Statusová kompetence a akademické hodnosti. Školství a rovnost. Kvalita vzdělání. Zhoršování studijního prostředí. Budoucí výzva. Náboženství, Náboženství a společnost: svátost, světskost, kolektivnost – E. Durkheim; opium –K. Marx; činitel sociální změny – M. Weber. Podstata náboženských organizací. Politika: Vývoj státu, občanský princip, moc a autorita, formy politických struktur, stát blahobytu. Demokratické ideály a realita, politické strany, zájmové skupiny a politická hnutí. 6. Měnící se společnost. Ekonomika a prác: globální ekonomika, korporativismus a neokorporativismus. Společenská organizace práce pracovní etika, odborová hnutí. Postindustriální, globální společnost ? Světové modely (trendy): růst populace, globální ekologie, urbanizace. Racionální, nebo iracionální vývoj? Funkcionální hledisko Smelserovo Skočpolova teorie sociální revoluce. 7. Přehled české sociologie (dějiny a současnost) a českých sociologických institucí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn ADAMS, B. N., SYDIE, R.A. Classical Sociological Theory. London : Pine Forge Press, 2002.
BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Brno : Barrister & Principal, 2003.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw-Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GELLES, R. J. Sociology. Study Guide to Accompany. New York : McGraw-Hill, 1994.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
GRAYK J. Marné iluze. Falešné představy globálního kapitalizmu. Prešov : Paradigma, 2002.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister  Principal, 2001.
MERTON, R.K. Studie ze sociologické teorie. Praha : SLON, 2000.
MILLS, CH. W. Sociologická imaginace. Praha : SLON, 2002.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
ŘÍCHOVÁ, B. Přehled moderních politologických teorií. Praha : Portál, 2000.
SOROKIN, P. Sociologické nauky přítomnosti, Praha : Jan Laichter, 1936.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
Velký sociologický slovník I. a II. Praha : Karolinum, 1996.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Sylabus KFILSYM - Systémové myšlení
2008

Sylabus KMETVY - Metody výzkumu v politických vědách
2005

Sylabus KSOPE - Sociální pedagogika
2003

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vychází se ze základních poznatků pedagogiky jako vědy o výchově. Probírají se širší společenské a kulturní aspekty výchovného působení na mladé i dospělé lidi. Ukazuje se význam výchovy při rozvíjení politické kultury a občanského dialogu. Zvláštní pozornost se věnuje úkolům sociální pedagogiky při práci se sociálně problematickými skupinami a jednotlivci.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Probrat výchovné aspekty vzhledem k sociálně problémovým skupinám obyvatel se zřetelem ke vzdělávací a národnostní politice.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Historie pedagogiky
2. Teorie výchovy
3. Stát a výchova
4. Vzdělávací politika
5. Etika učitele a žáka
6. Pedagogický výzkum
7. Pedagogické modely
8. Pedagogické techniky
9. Pedagogické hodnocení
10. Různé koncepce výchovy
11. Problémy výchovy dětí a mládeže
12. Problémy vzdělávání dospělých
13. Úkoly sociální pedagogiky
14. Oblasti sociální pedagogiky
15. Praxe sociální pedagogiky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Průcha, J. a kol.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 1998
Kol.: Speciální pedagogika. MU, Brno 1991
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. UK, Praha 1993
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997
Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Portál, Praha 1998

Literatura doporučená studentům Průcha, J. a kol.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 1998
Kol.: Speciální pedagogika. MU, Brno 1991
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. UK, Praha 1993
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997
Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Portál, Praha 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus LGKA - Logika
2002

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výroková logika. Logika predikátů. Pojem. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy. Úsudky. Platnost kategorických sylogismů. Důkaz. Teorie argumentace. Logické chyby. Neklasické logiky

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I. 1. Výroková logika
2. Výroková logika a zákony
3. Výroková logika a úsudky
4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh
II. 5. Logika predikátů
6. Logika predikátů a zákony
7. Logika tříd a relací, zákony
8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh
III. 9. Pojem
10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy.
11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus.
12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh.

IV. 13. Důkaz
14. Teorie argumentace
15. Logické chyby
16. Neklasické logiky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi

I. 1. Výroková logika
2. Výroková logika a zákony
3. Výroková logika a úsudky
4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh
II. 5. Logika predikátů
6. Logika predikátů a zákony
7. Logika tříd a relací, zákony
8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh
III. 9. Pojem
10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy.
11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus.
12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh.

IV. 13. Důkaz
14. Teorie argumentace
15. Logické chyby
16. Neklasické logiky
1. Berka,K.: Stručné dějiny logiky. P.,1994.
2. Berka,K., Jouris M.: Logika. P.,1978.
3. Berka,K., Mleziva M.: Co je logika. P.,1962.
4. Berka K., Rybová J.: Logika a metodologie pro žurnalisty. P.,1988.
5. Čechák V., Berka K., Zapletal I.: Co víte o moderní logice. P.,1981.
6. Gahér F.: Logika pre každého. Bratislava 1994.
7. Janák J.: Základy formální logiky. P.,1973.
8. Jauris M., Zastávka Z.: Základy neformální logiky. P.,1992.
9. Kolman A.: Logika. P.,1947.
10.Mleziva,M.: Neklasické logiky. P.,1970.
11.Petráň: Logika. Olomouc 1995.
12.Russell,B.: Logika, jazyk a věda. P.,1967.
13.Russell,B.: Logika, věda, filosofie, společnost. P.,1993.
14.Selucký,O.: Logika. P.,1995.
15.Schopenhauer,A.: Eristická dialektika. P.,1991.
16.Tarski,A.: Úvod do logiky. P.,1966.
17.Zich,O. a kol.: Moderní logika. P.,1958.
18.Zich,O., Kolman A.: Zajímavá logika. P.,1965.
19.Zich,O.: Význam logiky pro práci vysokoškolského učitele. P.,1959.
20.Studia logica UK Praha.

Literatura doporučená studentům Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi

I. 1. Výroková logika
2. Výroková logika a zákony
3. Výroková logika a úsudky
4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh
II. 5. Logika predikátů
6. Logika predikátů a zákony
7. Logika tříd a relací, zákony
8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh
III. 9. Pojem
10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy.
11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus.
12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh.

IV. 13. Důkaz
14. Teorie argumentace
15. Logické chyby
16. Neklasické logiky
1. Berka,K.: Stručné dějiny logiky. P.,1994.
2. Berka,K., Jouris M.: Logika. P.,1978.
3. Berka,K., Mleziva M.: Co je logika. P.,1962.
4. Berka K., Rybová J.: Logika a metodologie pro žurnalisty. P.,1988.
5. Čechák V., Berka K., Zapletal I.: Co víte o moderní logice. P.,1981.
6. Gahér F.: Logika pre každého. Bratislava 1994.
7. Janák J.: Základy formální logiky. P.,1973.
8. Jauris M., Zastávka Z.: Základy neformální logiky. P.,1992.
9. Kolman A.: Logika. P.,1947.
10.Mleziva,M.: Neklasické logiky. P.,1970.
11.Petráň: Logika. Olomouc 1995.
12.Russell,B.: Logika, jazyk a věda. P.,1967.
13.Russell,B.: Logika, věda, filosofie, společnost. P.,1993.
14.Selucký,O.: Logika. P.,1995.
15.Schopenhauer,A.: Eristická dialektika. P.,1991.
16.Tarski,A.: Úvod do logiky. P.,1966.
17.Zich,O. a kol.: Moderní logika. P.,1958.
18.Zich,O., Kolman A.: Zajímavá logika. P.,1965.
19.Zich,O.: Význam logiky pro práci vysokoškolského učitele. P.,1959.
20.Studia logica UK Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus POP-DEV - World Population Development
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Růst světové populace byl během její dlouhé historie velmi pomalý. Na začátku 20. století žilo na Zemi 1,6 miliardy obyvatel, o sto let později však už 6,1 miliard, 7 miliard dosáhla světová populace během roku 2011 je předpokládáno, že 9 miliard dosáhne okolo roku 2050. Během 20. století procházela většina populací demografickou revolucí, některé populace už tento proces ukončovaly, jiné do něho teprve v průběhu druhé poloviny 20. století vstupovaly. Demografická revoluce přináší růst početnosti populace a také její stárnutí. Ve většině rozvinutých zemí je současná podoba demografické reprodukce charakteristická především odsouváním rodičovství do vyššího věku a preferencí méně početných rodin.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámit studenty s historickými a současnými trendy populačního vývoje ve vybraných zemích, světových regionech i celosvětově. Důraz bude kladen na teorii demografické revoluce, která je teoretickým rámcem pro vysvětlení současných změn i předpokládaného budoucího populačního vývoje. Populační vývoj bude studován s důrazem na jeho souvislosti v oblasti společenského, ekonomického a politického vývoje.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Co je to demografie
Zdroje dat, demografické ukazatele
Demografická revoluce
Druhý demografický přechod
Čína a Indie – odlišné rysy populačního vývoje
Populační a rodinná politika
Populační vývoj České republiky před a po revoluci v roce 1989
Populační vývoj vybraných světových regionů a zemí
Prognózy a projekce populačního vývoje
Společenský vývoj, zvdělání a gramotnost, postavení žen ve společnosti, zdraví, výživa, HIV/AIDS atd. a jejich souvislosti s populačním vývojem

Literatura, na níž je předmět vystavěn Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe.
Coale, A. J. 1973. The demographic transition reconsidered. In International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP) (ed). Proceedings of the international population conference Liège: Editions Ordina, 1, s. 53–73.
Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.
Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004.
Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990.
Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986.
Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003.
Omran, A. R. 1971. The epidemiologic transition: a theory of the epidemiology of population change. Milbank memorial Fund Quaterly. 83 (4), s. 731–57.

Literatura doporučená studentům Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe.
Cliquet, R. 2010. Biosocial Interactions in Modernisation. Brno: Masaryk University Press.
United Nations Population Division 2004. World Population to 2300.
Coale, A. J. 1973. The Demographic Transition Reconsidered. In International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP) (ed). Proceedings of the international population conference Liège: Editions Ordina, 1, s. 53–73.
Van de Kaa, D. J. 1987. Europe’s Second Demographic Transition. Population Bulletin. 42 (1), Washington DC: Population Reference Bureau. s. 1–57.
Data and papers:
United Nations - Population Division - Department of Economic and Social Affairs
Population Reference Bureau

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracované úkoly, prezentace demografického profilu vybraných zemí, ústní zkouška

Sylabus SG-ANGL - Četba odborných anglických sociologických textů
2014

Sylabus SG-ANTR - Sociální a kulturní antropologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz je základním úvodem do historie a dílčích témat sociální a kulturní antropologie. Postupně představí jednotlivé subdisciplíny a školy, jejich vývoj a základní témata, kterými se tato disciplína obecně zabývá.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají teoretické znalosti o historii a klíčových tématech sociální a kulturní antropologie. Znají historický vývoj disciplíny a jednotlivých škol. Představená témata, koncepty a teorie dokáží kriticky reflektovat a využít v sociologickém výzkumu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní vymezení škol a subdisciplín I.
2. Základní vymezení škol a subdisciplín II.
3. Kultura
4. Jazyk a komunikace
5. Sociální struktura a sociální organizace
6. Subsistence a adaptace
7. Ekonomické systémy
8. Příbuzenství a sociální sítě
9. Náboženství a rituál
10. Sociální a kulturní změna
11. Vnímaní a měření času
12. Prostor a krajina
13. Etnicita a nacionalismus

Literatura, na níž je předmět vystavěn Barnard, Alan, Johnathan Spencer (eds.). 1996. Encyclopaedia of Social and Cultural Anthropology. London: Routledge.
Budil, Ivo. 2003. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton.
Durkheim, Emile., Marcel. Mauss. (1903) 1963. Primitive Classification. London: Cohen and West.
Durkheim. Emile. (1912) 2002. Elementární formy náboženského života. Praha: Oikoymenh.
Eriksen, Thomas H. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton.
Evans-Pritchard, E. E.1940. The Nuer: a Descripton of the Modes of Livelihood and Political Institutions of a Nilotic People. Oxford: Oxford University Press.
Firth, Raymond. 1954. „Social Organization and Social Change.“ The Journal Of the Royal Anthropolofical Institute of Great Britain and Ireland 84(1/2): 1-20.
Keesing, Roger M., Andrew J. Strathern. 1998. Cultural Anthropology: A Contemporary Perspective. London: Harcourt Brace College Publishers.
Murphy, Robert F. 1998. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Parry, Jonathan – Bloch, Maurice: 1989 – The Money and the Morality of Exchange. In: Jonahtan Parry, Maurice Bloch (eds.) Money and morality of exchange. Cambridge: University of Cambridge Press: 1-32.
Radcliff-Brown, Alfred. R. 1940. „On Social Structure.“ The Journal Of the Royal Anthropolofical Institute of Great Britain and Ireland 70(1): 1- 12.
Skupnik, Jaroslav. 2010. Antropologie příbuzenství: Příbuzenství, manželství a rodina v antropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství.

Literatura doporučená studentům Boissevain, Jeremy. 1968. The Place of Non-Groubs in the Social Science. Man 3(4): 542-556.
Browne, Katherine E. – Milgram, Lynne B. (eds.): 2009 – Economics and Morality: Anthropological Approaches. Lanham: Altamira Press.
Fabian, Johannes. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York: Columbia University Press.
Geertz, Clifford. 2006. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Gell, Alfred. 1992. The Antropology of Time: Cultural Constructions of Tempoval Maps and Images. Oxford: Berg.
Humphrey, Caroline – Hugh-Jones, Stephen: 1992 – Barter. Exchange and value: An anthropological approach. Cambridge: Cambridge University Press.
Vašát, Petr. 2012a. „Mezi rezistencí a adaptací: Každodenní praxe třídy nejchudších.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (2): 247–282.
Vašát, Petr. 2013. „‚Sme na jedný lodi‘: Morálka a ekonomika v prostředí třídy nejchudších.“ Český lid 100 (4): 427-448.
Vašát, Petr. 2014. „"Předevčírem, nebo kdy to bylo?": Temporalita třídy nejchudších.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 50 (1): 57-82.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Základním předpokladem kurzu je schopnost studentů číst anglicky. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky:
(1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz, mají nárok na tři absence; v případě, že se nemohou dostavit vícekrát, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od přednášky; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_ANTR_cislo tydne (bez diakritiky).
(2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu a její znalost prokazují v průběhu přednášek.
(3) četba antropologické monografie – studenti si v průběhu kurzu přečtou jednu z pěti předem vybraných antropologických monografií; její znalost bude tvořit hlavní část testu.
(4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen: splněno (60 % a více), nesplněno (59 % a méně). Test bude tvořen: 60 % monografie, 20% přednášky, 20 % povinná literatura.

Sylabus SG-DEMO - Demografie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz je úvodním seznámením s demografií, tedy oborem, který se zabývá otázkami reprodukce lidských populací. Vedle hlavních demografických procesů porodnosti a úmrtnosti studuje dále související procesy především potratovost, nemocnost, formování a rozpady partnerských svazků. Demografická reprodukce je významnou součástí společenského systému, společenské podmínky formují její charakter, který je však na druhé straně i v moderní době zásadním způsobem určován biologickými faktory.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními poznatky oboru a metodami zkoumání demografické reprodukce jakožto významné složky společenského vývoje. Studenti budou po absolvování předmětu schopni vyhledávat a interpretovat relevantní demografická data, budou zvládat elementární postupy demografické analýzy, poznají hlavní trendy aktuálního populačního vývoje a jeho společenských souvislostí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení oboru demografie, hlavní charakteristiky předmětu, demografických metod, vnitřní členění demografie a vazby s ostatními obory
Historie demografie a její vztah se statistikou, mezinárodní demografické organizace, časopisy, konference, hlavní zdroje dat pro přípravu na výuku
Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny a evidence migrací, výběrová šetření a ostatní prameny
Časový rozměr demografických událostí a procesů, demografické ukazatele - obecně
Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění (strom života), demografické stárnutí
Další demografické, sociální a ekonomické struktury obyvatelstva (podle rodinného stavu, občanství, národnosti, náboženského vyznání, ekonomické aktivity aj.)
Demografické procesy (hlavní podmíněnosti, ukazatele, aktuální vývoj v ČR a ve světě):
Úmrtnost
Porodnost, plodnost, potratovost
Uzavírání a rozpady partnerských svazků
Celkové charakteristiky přirozené reprodukce
Migrace
Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod)
Populační projekce, prognózy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997.
Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.

Literatura doporučená studentům Demografie (nejen) pro demografy. SLON, Praha 2009.
Populační vývoj České republiky (jednotlivé roky). Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.
Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997.

Časopis Demografie
Datové zdroje a analytické publikace:
Českého statistického úřadu
Evropského statistického úřadu
Organizace spojených národů – Population Division
Population Reference Bureau

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Úspěšné absolvování znalostního testu (zahrnujícího i otázky ze zadaného samostudia).

Sylabus SG-EKOL - Ekologie a společnost
2013

Sylabus SG-ETIK - Profesní etika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Konkretizace filosofického konceptu etiky a morálky. Vznik a fungování morálky ve vývoji lidské kultury, fylogeneze morálky člověka. Vznik etiky jako oboru systematické filosofie a její specializační aplikace, jejich hlavní pojmy a vztah k příbuzným vědním oborům (zejména právu, sociologii a politologii).
Ontogeneze morálky v normálním zrání jedince (Kohlerg, Gibbs, Piaget, Ericsson aj.). Profesní etiky z hlediska deontologie, specifické etické kodexy a jejich vztah k organizačním apod. řádům profesí (vztah kodifikovaných etických povinností a spontánního morálního klimatu pracoviště). Dilemata morálky profese a domova (rodiny). Normativní a situační etika: scientistická (odborná) etika a konkrétní „žitá“ vyvíjející se morálka. Dilemata technické, výrobní a ekologické etiky v současnosti (v éře postupující globalizace lidské kultury). Etika profesní cti. Etika a morálka v krizových a katastrofických situacích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se základními etickými koncepcemi, problémy a kategoriemi s důrazem na dilemata profesní morálky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Etická a morální dilemata současné profesní, ekonomické a politické sféry. Problémy defraudace, (úplatkářství), klientelismu z pohledu etiky. Úcta k úspěchu a úcta k lidské důstojnosti (úcta k osobě člověka), problémy současného tichého i okázalého egoismu a narcisismu. Etika podnikání, zaměstnání a nezaměstnanosti. Etika, moc, terorismus a válka. Morálka chudoby, nouze, životního zoufalství, bezdomoví. Etika filantropie (pomoci), altruismu (sebeobětování) a účinné a adresné sociální solidarity. Morální význam sociální práce a pomoci vůbec.
Etická a morální dilemata současné veřejné, sociální, (sociálně patologické) a komunikační sféry, zpětný vliv informační „svobody“ a možností „individualizované volby“ v morálním vyzrávání a projevech různých věkových skupin společnosti, problém drog, „normality“ násilí, gemblerství, problém sociální sebevraždy. Tzv. adrenalinové aktivity současnosti a morálka. Masové sporty a hnutí z etického hlediska (jejich pozitiva a negativa).
Etika medicíny a zdravotnictví. Otázky výzkumu a užití kmenových buněk a etiky uplatňování genetického inženýrství vůbec. Etika manželství a partnerství v jeho tradiční i moderní podobě vztahu muže a ženy. Etika vztahu mezigeneračních vazeb. Etická a morální dilemata zdravotně a mentálně retardované, osobní životní (psychicky traumatizované) sféry. Problémy eutanásie, umělého přerušení těhotenství a sebevraždy, otázky úcty k lidskému životu a smysl života člověka z kvantitativního a kvalitativního zřetele. Etika thanatologická. Etické otázky charitativní práce.
Etika a noetika (pravda, lež a morálka, profesní tajemství z pohledu etiky). Etika vědecké a pedagogické (výchovné a zdělávací) práce, vč. etiky speciální pedagogiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress.
Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon.
Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89.
Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis.
Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press.
Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF.
Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia.
Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická.
Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press.
Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia.
Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU.
Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií.
Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London.
Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK.
Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT.
Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica.
Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS.
Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE.
Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého.
Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko.
Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH.
Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha.
Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk.
Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén.
Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová.
Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého.
Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum.
Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF.
Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH.
Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian.
Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003.
Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek.
Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004.
Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda.
Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton.
Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně.
Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon.
Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU.
Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub.
Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH.
Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL.
Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk.
Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie.
Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis.
Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada.
Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE.
Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH.
Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál.
Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990.
Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita.
Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus.
Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton.
Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda.
Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing.
Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE.
Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum.
Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada.
Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press.
Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH.
Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita.
Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE.
Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita.
Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP.
Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny.

Literatura doporučená studentům Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress.
Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon.
Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89.
Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis.
Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press.
Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF.
Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia.
Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická.
Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press.
Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia.
Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU.
Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií.
Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London.
Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK.
Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT.
Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica.
Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS.
Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE.
Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého.
Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.
Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko.
Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH.
Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha.
Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk.
Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén.
Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová.
Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého.
Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum.
Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF.
Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH.
Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian.
Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003.
Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek.
Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004.
Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda.
Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton.
Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně.
Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon.
Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU.
Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub.
Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH.
Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL.
Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk.
Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie.
Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis.
Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada.
Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE.
Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH.
Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál.
Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990.
Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita.
Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus.
Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton.
Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda.
Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing.
Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE.
Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum.
Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada.
Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press.
Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH.
Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita.
Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE.
Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita.
Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP.
Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Přednášky, konzultace, samostatná či skupinová seminární vystoupení s referáty, zkušební testy, zápočtová písemná (a digitální) práce na sjednané téma.

Sylabus SG-FSPO - Filosofie společnosti
2014

Sylabus SG-GEOG - Politická a kulturní geografie
2012

Sylabus SG-KVAL - Praktika kvalitativního výzkumu
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz představuje základní postupy a specifika kvalitativního výzkumu. Postupně se zabývá typy výzkumných designů, problematikou výběru témat, způsoby konstrukce vzorku a metodami sběru a analýzy dat. Součástí kurzu je také praktická část, v rámci níž studenti pracují na skupinových projektech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti získají teoretické a praktické znalosti o základních předpokladech a postupech kvalitativního výzkumu. Osvojí si základní metody sběru (vytváření) dat – tj. konkrétně rozhovory, pozorování a analýza dokumentů – a za pomocí softwaru pro kvalitativní analýzu se naučí analyzovat a interpretovat získaná data.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vztah (sociální) reality a dat.
Epistemologie a metodologie, interpretativismus a pozitivismus, konstruktivismus a realismus, specifika kvantitativního a kvalitativního výzkumu, typy dat, etnografie.
2. Výběr tématu.
Problematika výběru témat - možnosti a úskalí.
3. Výzkumný design.
Typy výzkumů, výzkumný proces, exploativní a explanativní výzkumný design, význam konceptů a teorie ve výzkumu.
4. Konstrukce vzorku.
Populace a základní jednotka analýzy, pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní konstrukce vzorku, typy nepravděpodobnostních výběrů, výběr informátorů, specifika skrytých populací.
5. Metody sběru dat – rozhovory.
Typy rozhovorů, základní zásady vedení rozhovoru, příprava scénáře, sondování, možnosti transkripce.
6. Metody sběru dat – pozorování.
Typy pozorování, role výzkumníka, vstup do terénu, fáze zúčastněného pozorování, struktura pozorování, validita pozorování, terénních poznámky, rapid assesment, užití diářů.
7. Analýza dat I.
Zakotvená teorie, taxonomická analýza, indukce/dedukce.
8. Analýza dat II.
CAQDAS, úvod seznámení s programem MAXQDA.
9. Analýza dat III.
Typy kódů, strom kódů, kategorie-témata/koncepty-teorie, kódování v MAXQDA, používání poznámek (memos), vytváření proměnných/atributů.
10. Analýza dat IV.
Vyvolání analyzovaných segmentů, užití proměnných při analýze, vytváření setů, aplikace konceptů/teorie při interpretaci.
11. Obsahová a diskurzivní analýza.
Diskurzivní analýza, obsahová analýza, lexikální analýza v MAXQDA, užití modulu MaxDictio.
12. Prezentace projektů.
13. Prezentace projektů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Guest, G., A. Bunce, and L. Johnson. 2006. “How Many Interviews Are Enough?: An Experiment with Data Saturation and Variability.” Field Methods 18:59-82.
Spradley, James P. 1979. „Interviewing Informant.“ Pp. 55-68. in Spadley, James P. The Ethnographic Interview. New York: Holt, Rinehart, and Winston.
Hejnal, Ondřej. 2013. „Hilton jako ´fekální dvůr´: Socioprostorové aspekty bezdomovectví.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49 (2): 241-267.
Holý, Ladislav, Milan Stuchlík. 1983. „Actions, norms and representations.“ Pp. 107-121 in Holý, Ladislav, Milan Stuchlík. Actions, norms and representations. Foundation of antropological inquire. Cambridge: Cambridge University Press.
Rogers, Rebecca. 2002 „Through the eyes of the institution: A critical discourse analysis of decision making in two special education meetings.“ Anthropology & Education Quarterly 33(2):213-237.
Silverman, David. 2005. „Teória v kvalitatívnom výskume“ Pp. 87-99 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar.
Silverman, David. 2005. „Výber témy“ Pp. 73-86 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar.
Snow, David A., Calvin Morril, Leon Anderson. 2003. „Elaborating Analytic Ethnography: Linking Fieldwork and Theory.“ Ethnography 4(2): 181-200.
Spradley, James P. 1980. „Doing Participant Observation.“ Pp. 53-62. in Spadley, James P. Participant Observation. New York: Holt, Rinehart, and Winston.
Spradley, James P. 1980. „Making Descriptive Observations.“ Pp. 73-84. in Spadley, James P. Participant Observation. New York: Holt, Rinehart, and Winston.

Literatura doporučená studentům Bernard, Russell H. 2006. „Field Notes: How to Take them, Code Them and Manage Them.“ Pp. 387-412 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Kapitola 13, 14.
Bernard, Russell H. 2006. „Interviewing: Unstructured and Semistructured.“ Pp. 210-250 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press.
Bernard, Russell H. 2006. „Non probability Samplning and Choosing Informants.“ Pp. 186-209 in Bernard, H. Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press.
Bernard, Russell H. 2006. „Participant Observation.“ Pp. 342-386 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press.
Bernard, Russell H. 2006. „Preparing for Research.“ Pp. 69-95 in Bernard, H. Russell. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press.
Johnson, J. C. 1998. „Research Design and Research Strategies.“ Pp. 131-171 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press.
Johnson, J. C. 1998. „Text Analysis: Qualitative and Quantitative Methods.“ Pp 595-646 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press.
Mayring, Philipp. 2000. Qualitative Content Analysis [28 paragraphs]. Forum Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research 1 (2), Art. 20. Dostupné z: , stáhnuto 22. 9. 2013.
Saldana, Johnny. „An Introduction to Codes and Coding.“ Pp. 1-31 in Saldana, Johnny. The Coding Manual for Qualitative Researchers. London: SAGE.
Seale, Clive. 2005. „Využitie počitaov pri analýse kvalitatívnych dát“ Pp. 167-187 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar.
Schweizer, Thomas. 1998. „Epistemology: The Nature and Validation of Anthropological Knowledge.“ Pp. 131-171 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press.
Strauss, Anselm L. 2003. „Grounded formal theory: awareness contexts.“ Pp. 241-248 in Strauss, Anselm L. Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge: Cambridge University Press.
Strauss, Anselm L. 2003. „Presenting case materials: data and interpretations.“ Pp. 215-240 in Strauss, Anselm L. Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge: Cambridge University Press.
Strauss, Anselm L., Juliet Corbin. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno, Boskovice: Sdružení Podané ruce, Nakladatelství Albert.
Vašát, Petr. 2008. „Kritická diskursivní analýza: Sociální konstruktivismus v praxi.“ AntropoWebzin 2-3: 101-112.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Základními předpoklady kurzu jsou: schopnost studentů číst anglicky a základní počítačová gramotnost. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky:
(1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz; v případě, že se nemohou dostavit, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od semináře; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_KVAL_cislo tydne (bez diakritiky).
(2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu a její znalost prokazují v průběhu seminářů.
(3) seminární úkoly – studenti pravidelně plní úkoly při práci na projektu v pracovních skupinách, popř. plní úkoly v rámci svého individuálního projektu.
(4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen následujícím způsobem: výborně (100-90 %), (b) chvalitebně (89-70 %), dobře (69-50 %), neprospěl (49 % a méně).

Sylabus SG-KVAN1 - Praktika kvantitativního výzkumu 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praktikum má podobu sociologické výzkumné dílny. Studenti ve skupinách (4 až 5 studentů, maximálně šest skupin v jednom semináři) připravují metodiku dotazníkového šetření, které pak vlastními silami realizují v terénu. Témata šetření jsou zaměřena na výzkum žáků základních škol či studentů středních škol. Podle tématu šetření je zvolen odpovídají výběr škol a tříd, kde bude výzkum proveden. V podstatě jde o dotazníkové šetření, rozsah dotazníku je přizpůsoben požadavku, aby jej žáci ZŠ či studenti SŠ zvládli vyplnit během jedné vyučovací hodiny. Rozsah vyšetřeného souboru je 800-900 respondentů. Vlastnímu sběru dat předchází pilotáž výzkumného instrumentu. Celou organizaci šetření zajišťují studenti včetně zajištění přístupu do škol. Příprava výzkumného instrumentu je provázená exkursy do technik a metod sociologického výzkumu podle potřeby, která vyplyne v průběhu příprav vlastního výzkumu. Témata výzkumů realizovaných v rámci praktik mohou souviset s tématy absolventských prací a stejně tak absolventské práce mohou využít sebraných dat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojit si postupy vytváření sociologických poznatků, získat zkušenost z organizace terénního šetření, projít nejrozšířenější metodu dotazníkového šetření od formulace problému po sběr dat v terénu. Dovednosti získávají studenti na počítačové učebně a na základě domácích zadání a úkolů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Dvě hodiny cvičení bez přednášky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon.
Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.)
Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press.
Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN.
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993.
Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE.
Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum.
Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001.
Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.
Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda.
Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert

Literatura doporučená studentům Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon.
Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.)
Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press.
Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN.
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993.
Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE.
Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum.
Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001.
Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.
Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda.
Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda.
Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas.
Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Klasifikovaný zápočet. Zápočet se uděluje jednotlivcům na základě práce celému týmu, které je členem, za zpracování tematického okruhu pro dotazníkové šetření a za provedení odpovídajícího dotazového úkolu v rámci sběru dat.

Sylabus SG-KVAN2 - Praktika kvantitativního výzkumu 2
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praktikum 2 navazuje na Praktikum 1. Zahrnuje všechny etapy přípravy a zpracování dat (kontrolu vyšetřených dotazníků, kódování, čištění dat, logické kontroly datového souboru, konstrukce nových znaků, atd.). Podle vlastních projektů pak následuje analýza dat pomocí statistických programu IBM SPSS, včetně testování hypotéz. Zpracování výzkumného tématu je zakončeno prezentací na semináři a závěrečnou výzkumnou zprávou určenou pro školy nebo instituci, kde výzkum probíhal.
Témata praktikovaných výzkumů mohou souviset s tématy absolventských prací.

Praktikum má podobu sociologické výzkumné dílny. Studenti ve skupinách (3 až 4 studenti, maximálně šest skupin v jednom semináři) připravují metodiku dotazníkového šetření, které pak povětšinou vlastními silami realizují v terénu. Témata šetření jsou zaměřena na výzkum žáků základních škol či studentů středních škol. Podle tématu šetření je zvolen odpovídají výběr škol a tříd, kde bude výzkum proveden. Vlastní sběr dat a celou organizaci šetření zajišťují studenti. Příprava výzkumného instrumentu je provázená exkursy do technik a metod sociologického výzkumu na seminářích podle potřeby, která vyplyne z průběhu vlastního výzkumu.
Témata praktikovaných výzkumů mohou souviset s tématy absolventských prací

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojit si základní analytické postupy při zpracování kvantitativních dat, v návaznosti pak postupy při prezentaci dat a ve výsledku pak získat schopnosti a dovednosti spojené se zpracováním tématu do publikovatelné výzkumné zprávy postavené na výsledcích provedeného šetření.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Dvě hodiny cvičení bez přednášky

Literatura, na níž je předmět vystavěn Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH.
Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110.
Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda.
Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum.
Manuál k SPSS Base
Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications.
Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication..
Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall.
Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe.
Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda.
Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln.
Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ .
Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16.
Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage.

Literatura doporučená studentům Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993.
Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická..
Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia.
Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia.
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.

OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Klasifikovaný zápočet se uděluje za analytické zpracování tematického okruhu dotazníkového šetření provedeného v rámci Praktik 1, za počítačovou prezentaci výsledků na semináři a za sepsání výsledné zprávy (rozsah minimálně 15 normostran).

Sylabus SG-LOGI - Logika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na osvojení poznatků a získání dovedností spojených se základy formální i neformální logiky, logické analýzy jazyka, logického pojetí argumentace, logicko-metodologických otázek vědeckého poznání a užití logiky ve výzkumné činnosti sociologa.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je představit základní pojetí logiky, její členění, naučit studenty užívat logiku jako analytický prostředek v odborné a výzkumné činnosti, vybavit studenty poznatky, které zužitkují ve výzkumných šetřeních, při psaní bakalářské práce i při její obhajobě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky (1) Problém vymezení logiky. Psychologizující, platonistické a pragmatistické pojetí logiky. Počátky logiky – logika pojmová a výroková. Proměny logiky – tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. Vztah logiky a filosofie, matematiky, teorie znakových systémů. Místo logiky ve vědeckém poznání, využití logiky v sociologii.
(2) Obrat k jazyku. Sémiotika a její součásti: sémantika, syntaktika, pragmatika. Jazyk a metajazyk. Logická analýza jazyka přirozeného, odborného, vědeckého. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. Definice, klasifikace, explikace termínů v sociologii.
(3) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako zdůvodňování, dokazování. Logická a mimologická argumentace. Argumentace v sociologii (problém výzkumných paradigmat.)
(4) Základy výrokové logiky. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní tabulky. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy.
(5) Základy predikátové logiky. Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory, logický čtverec, de Morganovy zákony.
Relace a třídy. Druhy, vztahy, operace. Grafické vyjádření.
(6) Pravidla kategorického sylogismu a jejich aplikace.
(7) Přehled modální a vícehodnotové logiky.
(8) Základy erotetické logiky. Otázky, druhy. Využití otázek v sociologii. Chybné otázky.
(9) Argumentace. Teze, argumenty, demonstrace. Jazykové chyby. Logické chyby. Kvazi-argumentace.
(10) Dedukce, redukce, indukce. Vztah deduktivního a induktivního postupu. Jejich uplatnění v sociologii.
(11) Úvahy o logických základech vědeckého poznání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum.
Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto.
Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton.
Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS.
Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP.
Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M.
Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE.
Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda.
Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos.
Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia.
Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia.
Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta.
Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad.
Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia.
Svoboda, V., J. Peregrin. 2009. Od jazyka k logice: filozofický úvod do moderní logiky. Praha: Academia.
Svoboda, V. a kol. 2010. Logika a přirozený jazyk. Praha: Filosofia.
Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN.
Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia.
Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia.
Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek.

Literatura doporučená studentům Adamec, J. 1999. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno: Masarykova univerzita.
Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum.
Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto.
Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton.
Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS.
Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP.
Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M.
Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE.
Kolář, P. 1999. Argumenty filosofické logiky. Praha: Filosofia.
Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda.
Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos.
Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia.
Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia.
Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta.
Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad.
Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia.
Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN.
Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia.
Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia.
Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě dvou kontrolních testů v rámci výuky. Zkouška se koná formou losovaných deseti úkolů v rámci ústní zkoušky.

Sylabus SG-METO - Metody sociologického výzkumu
2013

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz poskytne základní přehled o metodách sociálních věd a zejména sociologie. Posluchač pochopí způsoby získávání poznatků v „normální vědě“ (Th. S. Kuhn) a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Porozumět základním pojmům a postupům v sociologickém získaných dovednost výzkumu.Posluchač získá dovednost formulovat výzkumnou hypotézu a navrhnout postup jejího ověření podle standardních pravidel sociologického výzkumu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základy bádání v sociálních vědách
Definování problému – co je výzkumný problém a v jakém je vztahu k problému praktického života? Přehled literatury věnované danému problému: vědecká paradigma a výzkumný problém. Formulace hypotéz. Pozorování a interpretace výsledků – proč se různé vědecké interpretace liší? Problém kauzality a proměnná veličina. Závislá a nezávislá proměnná. Jediná příčina a množina příčin. Konceptualizace, operacionalizace a měření. Co je feminismus? Jak veliké předsudky máte vůči příslušníkům jiných etnických skupin? Indexy, skály a typologie. Základní typy indexů, stupnic a typologií. Logika výběru vzorky: základní a výběrový soubor. Jednoduchý náhodný výběr a systematický výběr. Vícestupňový stratifikovaný výběr pro celostátní reprezentativní výzkum.
Pojem validity a reliability výzkumných zjištění, proč jsou konceptualizace,operacionalizace,postupy měření a výběru vzorky tak důležité? Základní chyby a omyly v sociologickém výzkumu. Formulace závěrů z výzkumu, potvrzování hypotéz. Očekávané a neočekávané zjištění výzkumu. Kontrola vedlejších působících proměnných a zřetězení proměnných.
2. Výzkumné techniky. Kontrolovaný experiment v sociálních vědách a sociologii. Rozdíly mezi skupinami. Experiment a evaluační výzkum. Etické a poznávací problémy experimentů a evaluace.
Přehledové studie, sondáž neboli survey: výzkum z použitím dotazníku. Způsoby distribuce dotazníků, anketář, pošta, telefon nebo internet? Zásady tvorby dotazníku, navštivte www.survemonkey! Výhody a nevýhody přehledových studií. Práce v terénu - terénní výzkum, pozorování na místě, kde se něco děje; zúčastněné pozorování. Výhody a nedostatky terénní práce. Interview: neexistuje žádná přesná hranice mezi dotazníkem v přehledové studii a rozhovorem. Hloubkové techniky: konverzační analýza používající magnetofon nebo videonahrávku, záznam všech slyšitelných projevů v konverzaci, výrazů tváře a gesta. Biografie a deníky. Shromáždění materiálu o určitých osobách podle jejich vlastního vyprávění. Nevtíravý sociální výzkum: výzkum bez interakce se zkoumanými osobami. Zkoumání stop lidské činnosti: analýza statistických údajů, historických dat a úředních dokumentů. Zpracování dat: kvantitativní a kvalitativní výzkum Archivy sociálních dat a jejich využití, navštivte http://archiv.soc.cas.cz/
3. Etický kodex sociologického výzkumu a ochrana osobních údajů respondentů v sociálně-vědním výzkumu. Navštivte http://www.m-journal.cz/
4. Jak psát výzkumnou zprávu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BABBIE, E. The Practice of Social Research. 9. a následující vydání. Wdsworth/Thomson Learning, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN, 1988.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993.
FRANKFORT-NACHMIAS, CH., NACHMIAS, D. Research Methods in the Social Sciences. Scientific American/St. Martin's College Publishing Group, Inc., 1996.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum,1993.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum, 1992.
NOWAK, S. Metodologia badan spolecznych. Warszawa: PWN, 1985.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha: Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum, 1998.

Literatura doporučená studentům DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum,1993.
Vybrané texty k studiu metod sociologického výzkumu

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce a ústní zkouška.

Sylabus SG-OBEC1 - Obecná sociologie 1
2013

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociologie jako studium sociálního života, skupin a společností. Perspektivy, ze kterých nahlížíme na společnost (demografická, skupinová, systémová, strukturální, aktivistická, kulturalistická a polová).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Porozumět základním pojmům současné sociologie a dovedností způsobům interpretace společenského světa. Posluchač získá dovednost vyjadřovat se o vybraných jevech a stránkách společenského života prostřednictvím standardních pojmů současné české a evropské sociologie.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematizace systematická – podle SZTOMPKA, P.:
1. Aktivita člověka
Od chování k sociálnímu konání. Chování, konání, sociální činnosti sociální konání. Od sociálního konání k interakcím. Společné konání, čili sociální kontakt. Čtyři teorie interakce. Od jednoduchých interakcí k sířové interakci. Od interakce k sociálním vztahům. Opakující se a pravidelné interakce. Pravidelná a refgulovaná interakce. Sociální vztah. Typy sociálních vztahů. Od sociálních vztahů k organizaci. Společenské prostředí. Společenské kruhy. Konglomerát sociálních pozic, Sekvence sociálních pozic. Sociální organizace. Od organizace k sociální struktuře. Struktura jako společenská forma. Strukturální determinace. Čtyři aspekty struktury. Dynamika sociálních struktur.
Od masových konání k sociálním hnutím. Masová společnost. Masová konání. Kolektivní chování. Kolektivní konání. Sociální hnutí. Dynamika sociálních hnutí.
2. Společenské celky:od množství lidí k sociální skupině. Skupinotvorní prvky. Podoby souborů lidí. Morální vazby – obsah a dosah.Patologie morálních vazeb. Jev paralelní participace. Organizované skupiny. Sekvence typů sociálních souborů a dynamika jejich krystalizace. Typy sociálních skupin. Objektivní kryteria klasifikace. Subjektivní kriteria klasifikace. Syntettické typologie skupin.
3. Kultura.Sociologické chápání kultury. Různorodost způsobů života a „společenské fakty“. Prostory kulturní regulace. „Anatomie“ kultury. Kulturní univerzálie. Od etnocentrismu k „politické korektnosti“. Kulturní tradice. Vytváření kultury. Axio-normativní systém. Normy a hodnoty. Síla regulece. Dvojitá relativizace. Komplexy pravidel: procedury, instituce, role. Axio-normativní podsystémy: zvyky, morálka a právo. Sourodost a konfliktnost axio-normativního systému. Podrobování se pravidlům: konformismus a deviace.Společenské vědomí. Jazyk jako nástroj myšlenek. Od individuálního k společenskému vědomí. Typy společenského vědomí. Patologie společenského vědomí. Kultura důvěry. Teorie důvěry. Důvěra a nedůvěřivost. Strukturální zdroje kultry důvěry. Funkce a dysfunkce důvěry a nedůvěřivosti. Tematizace věcně-deskriptivní – podle GIDDENS, A.: 1. Kultura, společnost a jedinec. Rozmanitost kultur. Kulturní identita a etnocentrismus, socializace, životní cyklus, resocializace.
2. Typy společností. Lovci a sběrači, pastevci a zemědělci, neprůmyslové civilizace, průmyslové společnosti, post-industriální společnosti a globalizace současného světa.
3. Pohlaví a sexualita. Pohlaví a socializace. Identita a sexualita: tři teorie. Sexualita, pohlaví a nerovnosti. 4. Tělo, přijímání potravy, nemoc a stárnutí. Tělo a společnost. Poruchy přijímání potravy a kult těla. Představy o zdraví a nemoci. Zdravotnické systémy. Zdraví, životní prostředí a stárnutí. 5. Rodina, manželství a osobní život. Rodina v minulosti, rodina a manželství v západní společnosti, rozvod v západní společnosti a následná manželství, role nevlastních rodičů. Alternativy k manželství a rodině.
6. Konformita a deviace. Trestné činy a statistiky. Vězení a jiné formy trestání. Zločiny bohatých a mocných, organizovaný zločin, zločiny bez oběti.
7. Etnicita a rasa. Předsudky a diskriminace. Příklady vývoje interetnických vztahů, interetnické vztahy na evropském kontinentu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996.
BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha, 1991.
ELIAS, N. Spoločnosť individuí. Bratislava, Kalligram, 2006.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo
HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon 1999.
SOCIOLOGICKÉ ŠKOLY, SMĚRY, PARADIGMATA. Praha: Slon, 1996.
MAREŠ, P., POTOČNÝ, T. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal.
MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. Praha: Portál 2005.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
SZTOMPKA, P. Socjologia. Znak, 2003.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers Ltd, 1996.
TURNER, J. H. The Structure of Sociological Theory. Wadsworth Publishing Company, 1998.
WEBER, M. Wirtschaft und Geselschaft. J.C.B.Mohr (Paul Siebeck), Tubingen, 1972.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Mladá fronta 1997.
ZNEBEJÁNEK, F. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997.

Literatura doporučená studentům
BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996.
BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha, 1991.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo.
HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M. Rodina našich předků. Praha, Nakladatelství Lidové noviny.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon 1999.
SOCIOLOGICKÉ ŠKOLY, SMĚRY, PARADIGMATA. Praha: Slon, 1996.
MAREŠ, P., POTOČNÝ, T. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal.
MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. Praha: Portál 2005.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Mladá fronta 1997.
ZNEBEJÁNEK, F. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemní test a ústní zkouška.

Sylabus SG-OBEC2 - Obecná sociologie 2
2014

Sylabus SG-OBEC3 - Obecná sociologie 3
2014

Sylabus SG-OSPO - Teorie a realita občanské společnosti
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu
Občanská společnost je nedílnou součástí rozvoje demokratické společnosti a základem každé politické demokracie, ačkoli nesmí být s demokracií ztotožňována. Problémy nastávají, je-li význam občanské společnosti podceňován, občanská společnost je vytlačena jako autonomní sociální oblast z veřejného života, nahrazena mechanismy politického života, redukována na pouhý soubor občanů, anebo naopak, je-li snahou nahradit politické mechanismy intervencí občanské společnosti do sféry politické. K základním otázkám, na které studenti mají dokázat s porozuměním odpovídat, patří: Jak vznikla občanská společnost? Kteří aktéři tvoří občanskou společnost? V jakém vztahu je občanská společnost ke státu? Jak se vztahuje stát k občanské společnosti? Jaké je místo občanské společnosti a jaký je její význam ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické)? Jaké jsou její základní funkce? Jaký je vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Jak se proměňovala občanská společnost v českých zemích od 19. století? Co je charakteristické pro realitu české občanské společnosti zničené komunistickým režimem? Jaká je reflexe občanské společnosti v českém prostředí po roce 1989? Jak je zkoumána občanská společnost? Jaké jsou základní teoretické přístupy k pojetí občanské společnosti? Jak je analyzován stav občanské společnosti v soudobých sociálních procesech?

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přiblížit občanskou společnost jako základ každé politické demokracie. Seznámit se s historickým vývojem vztahu občanské společnosti ke státu, s historií občanské společnosti v českých zemích a s realitou a teoretickými interpretacemi občanské společnosti. Studenti získají znalosti spojené s teoretickými přístupy, výzkumy a analýzami občanské společnosti a schopnost porozumět změnám sociální reality v rámci sociologického poznání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vznik občanské společnosti.
Občanská společnost v anglosaské a kontinentální politické kultuře.
Základní funkce občanské společnosti.
Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické).
Občanská společnost a politické strany.
Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací).
Vztah občanské společnosti ke státu.
Vztah občanské společnosti ke státu v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus).
Občanská společnost v českých zemích od 19. století.
Výzkumy občanské společnosti.
Základní teoretické přístupy k pojetí občanské společnosti.
Vztah občanské společnosti ke státu v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství.
Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6).
Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12.
Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press.
Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42.
Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42.
Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia.
Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS.
Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33.
Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut.
Jakl L. 2011. Občanská společnost, nevinná bestie, Cep, Newsletter, červenec 2011
Klaus V. http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=3&cp=14&gs_id=1l&xhr=t&q=Klaus+Ob%C4%8Dansk%C3%A1+spole%C4%8Dnost&pf=p&sclient=psy-ab&oq=Klaus+Ob%C4%8Dansk%C3%A1&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&fp=b4bb77e12fc4f228&bpcl=36601534&biw=1008&bih=665
Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton.
Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40.
Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373.
Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly)
Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34.
Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes..
Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR.
Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42.
Smith, G. 2009. Democratic Innovations: Designing Institutions for Citizen Participation (Theories of Institutional Design. New York: Cambridge University Press.
Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia.
Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32.

Literatura doporučená studentům Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12.
Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Klasifikace se realizuje na základě kontrolního testu a ústní zkoušky z tematických okruhů, četby zadané a prostudované literatury, studijních materiálů.

Sylabus SG-POHR - Sociologie pohraničních oblastí
2014

Sylabus SG-POLI - Sociologie politiky
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociologie politiky je disciplínou na rozhraní sociologie a politické vědy. Pojednává o vztazích mezi polickým systémem a společností. Zkoumá, analyzuje a vysvětluje, jakou politiku determinuje (umožňuje) sociální struktura společnosti a jak politika zpětně ovlivňuje sociální strukturu. Přestože vznikla již v padesátých létech 20. století, je dosud většinou pěstována bez této náročné hraniční specializace pouze jako politologie, nebo vybrané sociologické teorie. Na druhé straně k sociologii politiky patří mnohá klasická díla vytvořená již v 19. století, nebo i dříve.
Po kulminaci strukturálního funkcionalismu a jeho akcentu na společenské ekvilibrium a hladké fungování, je dnešní nespecifická orientace této hraniční disciplíny způsobena celkovou následnou badatelskou orientací našich disciplín na společenské a politické mikroproblémy.
Tam, kde je skutečně pěstována jako disciplína na rozhraní věd (mimochodem, u takových disciplín v přírodních vědách bývají největší a nejzajímavější objevy), sociologie politiky také vždy pracuje s pojmy a metodami obou disciplín, aniž dbá na laciné výtky z politizace či sociologizace témat.
Pokud se zabývá politickými postoji a hodnotami, je její součástí
i politická kultura, jako speciální disciplína, která vznikla také v polovině 20. století.
Političtí aktéři, včetně politických stran, nátlakových skupin, sociálních hnutí a občanské společnosti působící v sociálním kontextu, tvarují sociální struktury jako institucionalizované nerovnosti, které zpětně působí tak, že politický vliv a politická moc jsou ve společnosti také rozloženy nerovně.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz seznámí studenty se základními pojmy sociologie politiky, tematizuje vztah mezi politikou a společností, podá vysvětlení souvislostí mezi sociální strukturou a politikou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod (vymezení, historie, teoretické vazby);
Sociální struktura a politika, politika a sociální struktura (moc a panství, systémové úrovně, aktéři;
Intermediace zájmů. Její místo při tvarování politických systémů a společenské struktury). Artikulace, manifestace, agregace a reprezentace zájmů v politickém procesu, asymetrie zájmů, intermediární funkce politických stran a občanské společnosti, jejich proměny. Občanská společnost a stát. Občanská společnost a politické strany. Proměny vztahu, jejich význam a důsledky. Demokracie a problém sebezničení demokracie.
Politika, manipulace, propaganda, symboly v politice. Politické elity, jejich rekrutace, cirkulace elit, politika jako povolání.
Globalizace a její funkce. Je novým jevem? Globalizace nebo internacionalizace?

Literatura, na níž je předmět vystavěn Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.
Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press.
Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: CampusVrl.
Elias, Norbet. O procesu civilzace I. II. (1939) Praha: Argo 2006 (I.), 2007 (II.).
Falkus, Keith. 1999. Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Lieber, Hans Joachim (Hrsg.) 1993. P o l i t i s c h e T h e o r i e n v o n d e r A n t i k e b i s z u r G e g e n w a r t. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung,
Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. TheSocialBases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press.
Loužek, Marek, Max Weber. 2005. Život a dílo. Weberovské interpretace. Praha: Karolinum.
Kleinová, Naomi. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo.
Mohr, Arno (Hrsg.).1995. PolitischeSoziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft. OldenbourgVerlag, München, Wien, S. 413 – 487
Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan.
Weber, Max. 2009. Politika jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh (Praha: Orbis 1929).

Literatura doporučená studentům Brokl, Lubomír. Intermediarita zájmů a její role ve společenském a politickém systému. In Úvod do studia politiky, Praha: Sociologické nakladatelství, 2011 (s. 520-599)
Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.
Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.
Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing
Elias, Norbet. O procesu civilizace I. II. (1939) Praha: Argo 2006 (I.), 2007 (II.).
Falkus, Keith. 1999. Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press.
Kleinová, Naomi. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo.
Novák, M. a kol. 2011. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické
nakladatelství.
Weber, Max. 2009. Politika jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh (Praha: Orbis 1929).
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test, kontrola četby a ústní zkouška dle otázek.

Sylabus SG-POPU - Populační vývoj České republiky a světa
2013

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět prohloubí znalosti studentů z oboru demografie na příkladu populačního vývoje České republiky a vybraných světových regionů. Důraz bude kladen na aktuální populační vývoj, jeho podmíněnosti a jeho sociální a ekonomické důsledky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními rysy minulého, aktuálního i očekávaného populačního vývoje a poskytnout jim základní znalosti z oblasti zdrojů demografických dat, jejich analýzy a aplikace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vymezení demografie, základní pojmy
Hlavní ukazatele populačního vývoje, zdroje dat
Základní poznatky historické demografie
Demografická revoluce
Druhý demografický přechod, stárnutí populace
Populační vývoj českých zemí
Hlavní specifika populačního vývoje světa, vybrané skupiny zemí
Migrace
Ukázka regionálních analýz populačního vývoje

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998.
Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992.

Literatura doporučená studentům Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004.
Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990.
Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997.
Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003
Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986.
Rabušic, L.: Kde ty všechny děti jsou? Sociologické nakladatelství, Praha 2001.
Rabušic, L.: Česká společnost stárne. Georgetown, Masarykova univerzita, Brno 1995.
Roubíček, V.: Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha 1997.
Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR. Praha 1993.
Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha.

Časopis Demografie
Zahraniční demografické časopisy

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelné plnění úkolů zadaných na seminářích. Prokázání znalostí v závěrečném testu.

Sylabus SG-PROB - Sociální problémy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět v úvodních dvou přednáškách zprostředkuje nahlédnutí postupů, kterými jsou jednotliví lidé, vztahy i sociální události včetně institucí přiřazovány ke kulturně standardizovaným a sdíleným třídám sociálních problémů (například jako zločin, nezaviněná chudoba, duševní poruchy či xenofobie aj. sociální problémy).
Jde o zásadní posun v pojetí sociálních problémů – od konvencí sociální vědy, která pojímala sociální problémy jako objektivně existující a v principu nepřijatelné skutečnosti – k pochopení sociálních problémů jako vznášení nároků, a to nejen osob využívajících sociální služby, ale také i těch, kteří je poskytují.
V návaznost na toto teoreticko metodologické uchopení jsou postupně rozebrána a diskutována následující témata:

1. Stárnutí populace, změny v demografickém chování, krize rodiny
2. Masifikace vysokoškolského vzdělání, společnost vzdělání, vzdělanostní ekonomika
3. Multikulturalismu, etnická příslušnost, rómská problematika, sociální vyloučení
4. Míra nerovností ve společnosti, princip zásluhovosti, stratifikace společnosti, individualismus
5. Chudoba, bohatství. Diference společnosti z hlediska životní úrovně, konzumerismus
6. Spor o střední třídy
7. Politická , ekonomická a kulturně mediální elita, koncenzualita či fragmentace elit, míra korupce
8. Soudržnost společnosti, občanská společnost

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurz umožní studentům základní vhled a orientaci v problematice sociologie sociálních problémů a podá sociologický pohled na vybrané problémy současné české společnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Bude podán základní přehled autorů, kteří se věnují sociologii sociálních problémů včetně jejich odlišných přístupů. V kurzu budou výrazněji předloženy dva základní koncepty sociologie sociálních problémů:
1. Sociální problémy existují nezávisle na těch, kteří je vznášejí (podmínky jsou nezávislé na interpretaci).
2. Konstruktivistické sociologie, zkoumající, jak ti, kteří požadavky vznášejí, konstruují sociální problémy.
Na základě empirických dat z akademických výzkumů sociální struktury a stratifikace, elit, hodnotových orientací a veřejného mínění včetně dat z ČSÚ bude podán datově podložený sociologický pohled na výše zmíněné problémy současné české (a nejen české) společnosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Foucault, M. 2000. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin.
Šubrt, J. (ed.). 2003. Aktér, instituce, společnost. Praha: Karolinum.
Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.
Miller, G., J.A. Holstein. 1989. On the Sociology of Social Probleme. Perspectives on Social Probleme. 1, a následující sborníky vydávané Marguette University USA.
Hacking, I. 2003. The Social Construction of What? Harvard University Press.
Berger, P.I., T. Luckamnn. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Luhmann, N. 2006. Sociální systémy. Brno: CDK.

Literatura doporučená studentům Mareš, P. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON.
Keller, J : Tři sociální světy. Praha. SLON. 2010.
Keller, J: Vzestup a pád středních vrstev. Praha. SLON. 2008.
Keller, J., Tvrdý, J.: Vzdělanostní společnost: chrám, výtah, pojišťovna. Praha. SLON. 2009.
Tuček, M. a kol.: Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: SLON, 2003.
Tuček, M. a kol. Soudržnost v diferencující se společnosti. SOÚ AV ČR. Praha. 2008.
Frič, Machonin, Nekola, Tuček. Elity v české postsocialistické transformaci (1989–2007). Hlávkova nadace. 2011.

OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Z osmi tematických okruhů studenti zpracují 5 okruhů v podobě 2- 3 stránkových textů (esejí), kterými budou reagovat na přednášku (doplnění či rozšíření problematika). Tyto texty se stanou podkladem pro společnou diskusi, která zakončí každý z tematických okruhů. Ústní zkouška bude spočívat v obhajobě jednoho z předložených textů.

Sylabus SG-REGI - Regionální rozvoj
2014

Sylabus SG-SDAT - Využití statistických dat a databází
2014

Sylabus SG-SDOM - Sociologie domova
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět představuje téma domova jako oblast společenskovědního, zejména pak sociologického poznávání, jako samostatný předmět sociologie domova, ale také v jeho sepětí s předmětným zaměřením různých sociologických oborů (sociologie rodiny, bydlení, sídel, prostředí, politiky, kultury, náboženství, životního způsobu, výchovy, mládeže apod.)
a užívaných metodologických východisek v teoriích a výzkumu (objektivistické a interpretativní paradigma, kvantitativní
a kvalitativní metody a techniky). Důraz je kladen na proměny domova v tradiční a moderní společnosti a na soudobé problémy dotýkající se domova.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti jsou vedeni k rozvoji schopností a dovedností
a) analyzovat rozličné koncepce pojetí domova,
b) rozumět odlišnostem v historických a kulturních konstrukcích domova,
c) interpretovat vybrané aktuální problémy spojené s proměnami domova,
d) promýšlet přístupy k možnému zkoumaní těchto jevů nebo procesů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do tématu. Obzor literatury a požadavky k zápočtu.
2. „Domov“ ve zběžné zkušenosti. Obrazy domova v kultuře.
3. Domov ve vědě. Problém multidisciplinárního a multiparadigmatického přístupu.
4. Domov pohledem sociologie. Objektivistické
a interpretativní paradigma. Znaky domova.
5. Proměny domova – tradiční a moderní společnost.
6. Soudobé problémy spojené s domovem. Výzkumy.
7.– 12. Analýza vybraných aspektů a problémů na základě vystoupení studentů, diskuse k přípravě písemných prací studentů, kontrola četby.
13. Test a hodnocení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Asper, K. 2009. Opuštěnost a sebeodcizení. Praha: Portál.
Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Berger, P. L., Th. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK.
Bičík, I. a kol. 2001. Druhé bydlení v Česku. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.
Bolnow, O. F. 1976. Mensch und Raum. Stuttgart. Kohlhammer.
Brague, R. 1994. Evropa, římská cesta. Praha: PedF UK.
Bryson, B. 2010. At home: a short history of private life. London: Doubleday.
Buber, M. 1997. Problém člověka. Praha: Kalich.
Březina, I. 2007. Svět zachvátila epidemie novodobého nomádství. Cestovatelský portál Hedvábná stezka.
Camus, Albert. 1995. Mýtus o Sisyfovi. Praha: Svoboda.
Csaba, S. Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit. Sociální studia, 2006, (1): 145-160.
Csaba, S., I. Nosál. 2003. Mozaika v re-konstrukci : formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita.
Čálek, O. 1994. „Domov a výchova.“ Filosofický časopis, roč. 42, č. 5.
Čep, J. 1991. „Dvojí domov“. Praha: Vyšehrad.
Černoušek, Michal. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum.
Čírtková, L. Domácí násilí ve faktech a teoriích. Gender. Rovné příležitosti. Výzkum. 2002, (1): 1-3.
de Coulanges F. 1998. Antická obec. Praha: SOFIS.
Doležalová, J. 2004. Porod doma. Praha: nakladatelství Formát.
Duffková, J. 2008 „Domov z pohledu sociologie.“ Stavba 15 (3): 16-19.
Duffková, J. 2002. „První a druhý domov.“ Přítomnost Léto: 29-31.
Ferenčuchová, S., L. Galčanová, B. Vacková (ed.). 2011. Třetí město. Brno: Masarykova univerzita.
Franklin, A. 1999. Animals and Modern Cultures: A Sociology of Human-Animal Relations in Modernity. London: SAGE.
Gajdoš, P. 2002. Člověk – spoločnosť – prostredie. Priestorová sociológia. Bratislava: Sociologický ústav SAV.
Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha: ISE.
Heřmanová, E., P. Chromý a kol. 2009. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha: ASPI, a. s.
Heřmanová, E., J. Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica.
Himl, P. 2007. Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Praha: Argo.
Hogenová, A. 2001. „K problematice „domova a jinakosti“.“ Pp. 76-86. In K problematice jinakosti. Sport, olympismus, nacionalismus a sjednocení Evropy. Praha: Český olympijský výbor.
Horský, J., M. Seligová.1996. Rodina našich předků. Praha: NLN.
Houžvička, V., L. Novotný (eds.) 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Hradecký, Illja a kolektiv 2007. Definice a typologie bezdomovství. Praha: Naděje o.s.
Hučín, J. 2003. „Domov jako zrcadlo vlastního já.“ Psychologie dnes 9 (4): 9-11.
Huk, Jaroslav. 2009. „Svátky ve světle sociologických výzkumů.“ Psychologie dnes 15 (12): 22-23.
Janát, B. 1992. „Domov jako metafyzický horizont lidského života. (Několik myšlenek k filosofii domova.)“ Filosofický časopis 40 (3): 382-394.
Kandert, J. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum.
Keller, J. 2003. Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk.
Küng, H. 1992. Světový étos Projekt. Zlín: Archa.
Laštovková, J. Doma v pohraničí. Socioweb - dostupné na http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=225&lst=106
Lévi-Strauss, C. 1966. Smutné tropy. Praha: Odeon.
Lowe, R., W. Shaw. 2002. New Age Travellers – nomádi nového tisíciletí. Praha: Britskétské listy.
Lux, P. a kol. 2002. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Lyotard, J. - F. 2002. Návrat a jiné eseje. Praha: Hermann & synové.
Macáková, M. 2001. Nomádství, fenomén bloudění, Ostrava: Konstrukt.
Maffesoli, M. 2002. O nomádství: Iniciační toulky. Praha: Prostor.
Musil, J. 1982. Sociologie pro architekty a urbanisty. Praha: FA ČVUT.
Müller, K. B. 2008. Politická sociologie. Politika a identita v proměnách modernity. Praha: Portál.
Norberg-Schulz, Ch. 1971. Existence, Space and Architecture. London: studio Vista.
Ortová, J. 1997. „Město jako domov.“ Planeta '97 5 (2): 32-34.
Palouš, R. 2000. Světověk a Časování. Praha: Vyšehrad.
Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel.
Pauer, J. 1997. Zmysel domu. Bratislava: VEDA.
Pavlík, Z., K. Kalibová. 2005. Mnohojazyčný demografický slovník (český svazek). Praha: Česká demografická společnost.
Petrusek, M. 2006. Společnosti pozdní doby. Praha: Sociologické nakladatelství.
Pešková, J., L. Schücková. 1991. Já člověk… Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha: SPN.
Průdková, T., P. Novotný. 2008. Bezdomovectví. Praha: Trition.
Sláma, O., J. Drbal, L. Plátová. 2008. Umírání doma. Brno:
Moravskoslezský kruh.
Sunega, P., M. Lux. 2010. „Segmentace českých domácností
a orientační prognóza počtu domácností ve vybraných právních formách bydlení a typech zástavby do roku 2020.“ Sociologický časopis 46 (1): 3-37.
Šimon, M. 2010-2011. „Únik z měst na venkov.“ Geografické rozhledy: výuka a popularizace geografie, ekologická výchova 20 (3): 6-7
Šípek, J. 2001. Úvod do geopsychologie. Svět a putování po něm v kontextu současné doby. Praha: ISV.
Šmajs, J. Země - domov i faktor utváření člověka. Gymnasion, Praha, Prázdninová škola Lipnice, 2007, vol. 4, no. 8, s. 13 -21
Štromerová, Z. 2007. Rovné šance: možnost informované volby:
Porod v domácím prostředí. Praha: Argo.
Tinková, Eva. 2010. České svátky a tradice. Kralice na Hané: Computer Media.
Toffler, A. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Práce.
Tomeš, J. 2009. Ženy ve spektru civilizací: (k proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti). Praha: Ústav T.G. Masaryka.
Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
van Dülmen, R. 1999. Kultura a každodenní život v raném novověku (16. – 18. století). I. Dům a jeho lidé. Praha: Argo.
van Gennep, A. 1997. Přechodové rituály: systematické studium rituálů. Praha: Nakladatelství Lidové rodiny.
Vaňková, I. 2003. „Domov řeči. Mateřský jazyk jako (společný) obraz světa.“ Pp. 65-68. Hledání společně sdíleného světa jako východisko a předpoklad výchovného působení. Praha: PedF UK.
Višňovský, E. 2007. „Komunita ako autentický domov človeka?“ Filozofia 20 (1): 44-53.
Waldenfels, B. 1985. In den Netzen der Lebenswelt. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295.
Waldenfels, B. 1998. Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: OIKOYMENH.
Zapletalová, V. 2007. Chatařství / Summerhouses. Architektura lidských snů a možností. Brno: Nakladatelství ERA.
Zezulová, Dagmar. 2006. Domov je místo, kde Tě nevyhodí. Praha: Portál.

Literatura doporučená studentům Albright, M. K., Blažek, F. et al. 2012. Vzkaz domů/Message Home. Praha: Labyrint.
Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bičík, I. a kol. 2001. Druhé bydlení v Česku. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.
Csaba, S. Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit. Sociální studia, 2006, (1): 145-160.
Csaba, S., I. Nosál. 2003. Mozaika v re-konstrukci : formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita.
Čálek, O. 1994. „Domov a výchova.“ Filosofický časopis, roč. 42, č. 5.
Čep, J. 1991. „Dvojí domov“. Praha : Vyšehrad.
Duffková, J. 2008 „Domov z pohledu sociologie.“ Stavba 15 (3): 16-19.
Duffková, J. 2002. „První a druhý domov.“ Přítomnost Léto: 29-31.
Ferenčuchová, S., L. Galčanová, B. Vacková (ed.). 2011. Třetí město. Brno: Masarykova univerzita.
Gajdoš, P. 2002. Člověk – spoločnosť – prostredie. Priestorová sociológia. Bratislava: Sociologický ústav SAV.
Heřmanová, E., J. Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica.
Houžvička, V., L. Novotný (eds.) 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Keller, J. 2003. Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk.
Laštovková, J. Doma v pohraničí. Socioweb - dostupné na http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=225&lst=106
Lux, P. a kol. 2002. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Macáková, M. 2001. Nomádství, fenomén bloudění, Ostrava: Konstrukt.
Maffesoli, M. 2002. O nomádství: Iniciační toulky. Praha: Prostor.
Ortová, J. 1997. „Město jako domov.“ Planeta '97 5 (2): 32-34.
Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel.
Sunega, P., M. Lux. 2010. „Segmentace českých domácností
a orientační prognóza počtu domácností ve vybraných právních formách bydlení a typech zástavby do roku 2020.“ Sociologický časopis 46 (1): 3-37.
Toffler, A. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Nakladatelství
a vydavatelství Práce.
Višňovský, E. 2007. „Komunita ako autentický domov človeka?“ Filozofia 20 (1): 44-53.
Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295.
Zapletalová, V. 2007. Chatařství / Summerhouses. Architektura lidských snů a možností. Brno: Nakladatelství ERA.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet je udílen za aktivní účast na seminářích, kontrolované četby, za vystoupení s referátem na sjednané téma nebo zpracování zápočtové práce v rozsahu cca 6 stran standardizovaného textu.

Sylabus SG-SIDL - Sociologie sídel
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je uvedením do sociologie města a sociologie venkova jako specifických subdisciplín sociologie. Je strukturován jednak chronologicky podle časové osy vývoje oboru v průběhu 20. století, a jednak tématicky podle jednotlivých oblastí, jimž se sociologický výzkum sídel věnuje. Seznámí studenty s hlavními teoretickými přístupy ke studiu sídel a s problémy, které jsou s existencí měst spojeny. Prostor bude věnován též deskripci českého systému osídlení a těm tématům, které jsou pro současná česká sídla zejména aktuální.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je seznámit studenty s hlavními otázkami spojenými se sociologickým výzkumem sídel a s jejich konkrétními projevy v České republice.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Čím se zbývá sociologie sídel
- Sociologie sídel jako studium vzájemných vztahů mezi sociálními jevy a prostorovou organizací společnosti. Základní témata sociologické analýzy sídel: sociální morfologie sídel, sociální chování jejich obyvatel, instituce v sídlech, kulturní jevy v prostředí sídel, semiotika prostředí sídel.
2. Vývoj teoretického sociologického uvažování o městě
- Předsociologické teorie do konce 19. století, klasikové a sociologie města, chicagská škola, „human ecology“, kritika ekologické teorie a „New urban sociology“, neomarxismus, neoweberiánství, současné trendy v sociologickém přemýšlení o lidských sídlech
3. Urbanizace v historickém pohledu
- pojem urbanizace a její historické fáze, první a druhá městská revoluce, kapitalistická evropská industriální města v 19. století. Postindustriální společnost a proměny měst, deindustrializace, suburbanizace metropolizace, globální města
4. Deskripce osídlení České republiky
- Sídelní struktura České republiky. Sídla a obce – počet a velikostní struktura. Politicko-správní typy obcí. Města – počet, typy, velikostní struktura. Sídelní struktury vyššího řádu: městský region, sídelní aglomerace, metropolitní území. Okresy. Kraje. Regiony soudržnosti. Venkov a venkovská sídla.
5. Sociálně-prostorová diferenciace a exkluze ve městě
- Rezidenční segregace, její příčiny, formy a hodnocení. Sociální vyloučení ve městech. Územní společenství v městském prostředí - sousedství a lokální skupiny. Bezdomovectví. Problémy integrace přistěhovalců a menšin. Městská sociální hnutí a squating.
6. Specifické městské prostory
- Historické centrum, komerční centrum, vnitroměstská obytná zóna, předměstí, periferie, oblast příměstského rezidenčního bydlení, příměstská obslužná zóna. Ghetta, slumy, sociálně vyloučené lokality. Brownfieldy a jejich revitalizace. Sídliště jako sociální bydlení a jako socialistická forma suburbanizace, klady a problémy sídlišť, jejich budoucnost.
7. Sídlo jako politický prostor
- teorie lokální politiky (pluralismus, teorie elit), problematika politického vůdcovství, problém community power
8. Venkov a jeho obyvatelé
- Pojem venkova a jeho různé významy. Kontinuum město-venkov. Regionální diferenciace venkova - venkov v metropolitních oblastech a mimo ně. Typy venkovských sídel. Problémy malých obcí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Knihy:
Bernard, J., a kol. 2011. Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. SLON
Fainstain, S., S. Campbell. 2002. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell.
Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA.
Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka.
Lin, J., Mele, Ch. 2005. Urban Sociology Reader. Routledge.
Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice)
Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Musil, J. (vyd.). 1985. Lidé a sídliště. Praha: Svoboda.
Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda
Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
Ouředníček, M., Temelová, J.(eds.), 2012. Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia
Paddison, R. (ed.). 2001. Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication.
Sýkora, L. (ed.) 2010. Rezidenční segregace. PřFUK, MMR
Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku.
Vacková, B., Galčanová, L., Ferenčuhová, S. (eds.) 2012. Třetí město. Pavel Mervart

Články:
Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434.
Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296.
Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167.
Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168.
Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37.
Pospěch, P. 2013. "Městský veřejný prostor: interpretativní přístup." Sociologický časopis 1/2013: 75-100.
Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192.
Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233.
Šimon, M. 2011. Kontraurbanizace: chaotický koncept? Geografie, 116, č. 3, s. 231–255.
Vacková, B., Galčanová, L. 2011. „Za čistší město“: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy. Sociologický časopis 4/2011: 633-656.
Vašát, P. 2012. "Mezi rezistencí a adaptací. Každodenní praxe třídy nejchudších.". Sociologický časopis. 2/2012: 247-282.

Literatura doporučená studentům Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka.
Lin, J., Mele, Ch. 2005. Urban Sociology Reader. Routledge.
Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda
Ouředníček, M., Temelová, J.(eds.), 2012. Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia
Paddison, R. (ed.). 2001. Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Studenti obdrží zápočet za absolvování závěrečného testu a sepsání krátké seminární práce na zadané téma, alternativně přednesení referátu během semináře.

Sylabus SG-SOPO - Proměny společnosti a sociální politika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na oblast sociální politiky z pohledu sociologických přístupů. Rozšiřuje látku kurzu Teorie a dějiny sociologie 1-3. Zaměřuje se na proměny společnosti a řešení sociálních problémů v návaznosti na sociální myšlenkové proudy. Vymezuje základní pojmy v průniku teorií sociologie, sociologie politiky a sociální politiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ukázat studentům jednu z cest k praktické aplikaci sociologie a vytvořit prostor pro další případnou orientaci a působení studentů v jedné z oblastí sociální praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky I.Vybrané základní pojmy, disciplíny a systémy
Politika, sociální politika (různé sociální politiky), principy a cíle, sociální problémy, solidarita, sociální práva, sociální péče, sociální zabezpečení, sociální pojištění, záchranná síť, sociální zákonodárství. Vymezení budou obecná, i s přihlédnutím ke specifice naší kulturní oblasti. Reflexe a řešení sociální problematiky v rámci evropské středověké civilizace a kultury.
II.Předindustriální období (do 19. století)
Náboženská a církevní pojetí, instituce a řešení: rituály, dobročinnost, péče, klášterní instituce (špitál, hospic, útulky pro pocestné), péče a charita. Přednáška s přihlédnutím k tehdejší situaci Rakousko-Uherska, jeho pojetí a řešení sociálních problémů a sociální otázky
III.Industriální období v 19. století
Vzestup kapitalismu, industrializace a modernizace, anglický socialismus a moralismus, klasický liberalismus, utopický socialismus, počátky sociologie, marxismus, církevní reflexe a řešení, různá svépomocná občanská, spolková řešení, chudobince. Socialistické a nesocialistické proudy sociální péče a solidarity. Solidarita jako ústřední princip sociálních hnutí, vznik sociální politiky a institucí sociálního zabezpečení. Solidarita jako ústřední princip sociálních hnutí, vznik sociální politiky a institucí sociálního zabezpečení. První sociální státy. Nástup sociálního liberalismu. Výzkumy postavení dělníků a rolníků, sociální tématika v umění, realismem 19. století počínaje.
IV.Proměny ve 20. století
Sociální liberalismus, jeho rozštěpení posunem socialistického proudu komunistickou alternativou. Snahy o překonání demokracie liberální demokracií sociální, proletářskou. Solidarita socialistická, liberální a libertární. Evropa a USA. Sociologie, města, stratifikace, sociologie průmyslu a práce, sociologie lidí na okraji společnosti. Specializace témat a vznik aplikované sociologie, diferenciace disciplín, institucí a zákonodárství. Sociologická orientace na poznání společenského rozvrstvení, sociologie města. Sociální otázka a sociální politika v demokratických a nedemokratických systémech 20. století. Sociální stát, stát blahobytu, korporativismus a neokorporativismus, sociální dialog, tripartismus. Vazba střední třídy, sociálního státu a demokracie v sociálním liberalismu dvacátého století a v neoliberalismu konce dvacátého a počátku jedenadvacátého století.
V.Současnost
Vazba střední třídy, sociálního státu a demokracie v sociálním liberalismu dvacátého století a v neoliberalismu konce dvacátého a počátku jedenadvacátého století. Proměna výrobních technologií, sociální struktury, globalizace a proměna kladení i řešení sociální otázky pro 21. století. Neoliberální (neokonzervativní) reflexe a řešení sociální otázky. Proměna chudoby. Stárnutí populace, migrace, sociálně nezařazení. Nové instituce a řešení sociálních problémů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kotous J. 1995. Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova.
Potůček, M. 1993. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kleinová N. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo.
Sirovátka, T. 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Brno: Masarykova univerzita.
Večeřa, M. 1996. Sociální stát. Praha: Sociologické nakladatelství.

Sociální politika
Sociologický časopis
Soudobé dějiny
Státní správa a samospráva

Literatura doporučená studentům Kalinová, L. 2007. Společenské proměny v čase socialistického experimentu (1945-1969). Praha: Akademia.
Kleinová N. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo.
Kotous J. 1995. Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova.
Le Goff, J. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon.
Masaryk T. G. 2000. Otázka sociální. Praha: Masarykův ústav AV ČR.
Potůček, M. 1993. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství.
Rákosník, J., I. Tomeš a kol. 2012. Sociální stát v Československu, Právně institucionální vývoj v letech 1918-1992. Praha: Auditorium.
Rákosník, J. 2013. „Kontinuita a diskontinuita sociálního státu v Československu (1918-1956).“ Soudobé dějiny XX (1-2): 15–39.

Sociální politika
Sociologický časopis
Soudobé dějiny
Státní správa a samospráva

Sirovátka, T. 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Brno: Masarykova univerzita.
Šustrová, B. „Bez sociální politiky to nejde! K výzkumu sociálně politické praxe na území Protektorátu Čechy a Morava“. Soudobé dějiny XX (1-2): 40–65.
Večeřa, M. 1996. Sociální stát. Praha: Sociologické nakladatelství.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška se udílí na základě písemného testu, odpovědi na zkušební otázku z přednášek, hodnocení prostudované literatury a zpracované samostatné dílčí studie v rozsahu cca 6 normostran k zadaným tématům dle vlastní volby studenta.

Sylabus SG-SOPR - Sociální práce pro sociology
2014

Sylabus SG-SOPS - Sociální psychologie
2014

Sylabus SG-SPSS - Analýza dat pomocí SPSS a jejich interpretace
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Balík statistických programů pro společenské vědy (SPSS) je rozšířen po celém světě a je používán při zpracování kvantitativních (sociologických) dat jak v akademickém, tak komerčním výzkumu. Jeho předností je obrovský rozsah nabízených matematicko statistických metod včetně nejnovějších analytických postupů, příjemné uživatelské prostředí při vlastní práci s programem a výstupy, které lze přímo užít při prezentacích a publikaci. Proto je součástí výuky zpracování dat na většině vysokých škol, kde je akreditována sociologie, a kde je často oporou pro výuku obecných statistických metod. Program vznikl v osmdesátých letech, ale je stále inovován. V současné době je na naší škole dostupná (licencovaná) poslední 20 verse. Program je vybaven podrobným manuálem včetně interaktivního výukového programu. Základní znalost práce s SPSS a jednoduchých výpočetních procedur je nutným předpokladem pro analýzu dat ze šetření prováděných v rámci předmětu Praktika 1 a Praktika 2, kde bude SPSS věnován dvouhodinový instruktážní seminář. V této přednášce bude věnována pozornost hlubšímu seznámení s možnostmi programu SPSS při vytváření a úpravách datových souborů, při transformaci znaků a vytváření znaků nových a především pak řadě matematicko statistickým postupům při analýze dat včetně jejich hlubšímu porozumění (předpoklady užití, výpočetní možnosti, limity, interpretace výsledků).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se současnými postupy matematicko statistického zpracování kvantitativních dat, získání rutinních dovedností v oblasti základních analýz a prezentace jejich výsledků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Výuka probíhá v počítačové místnosti, na teoretický výklad metody či modelu zpracování navazuje ukázka na konkrétních datech (přednáška). V navazujícím semináři si studenti metodu sami vyzkoušejí na úlohách, které si zvolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Manuál k SPSS Base
Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall.

Literatura doporučená studentům Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ .
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalost základních možností SPSS v oblasti konstrukce a úprav datového souboru včetně jednoduchých výpočetních postupů bude předmětem testu, jehož úspěšné složení povede k udělení zápočtu. Zkouška bude spočívat ve vypracování seminární práce – analýzy dat z databáze výzkumů s využitím složitějších multivariačních metod (regresní analýza, faktorová analýza, klastrová analýza) se sociologickým přesahem.

Sylabus SG-STAT - Statistika pro sociology
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Důležitou výbavou sociologů je tzv. statistická gramotnost, tedy porozumění statistickému pohledu na realitu, znalosti základních statistických postupů a interpretace statistických dat. Znalosti získané v tomto kurzu budou rozvíjeny a aplikovány v dalších především metodologických předmětech studia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je seznámení studentů se základními principy statistických metod, s využitím popisné a induktivní statistiky v sociologii. Praxe zpracování a interpretace tabulkových i grafických výstupů bude procvičována jak na běžném softwaru (MS Excel) tak specializovaném statistickém (IBM SPSS).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Co je to statistika
Historie statistiky s důrazem na rozvoj induktivních metod a jejich využití v sociologii
Základní pojmy
Základní a výběrový soubor, náhodný výběr a reprezentativita
Typy proměnných a možnosti jejich analýzy
Popisná statistika (míry centrální tendence, míry variability, špičatost a šikmost, odlehlé hodnoty, způsoby grafického zobrazení dat, transformace dat a standardizace)
Indexy, procenta, časové řady, trendy
Vztahy dvou proměnných, korelační a regresní analýza
Základy pravděpodobnosti, základní pravděpodobnostní rozdělení
Základní principy statistického usuzování (odhady a testy hypotéz)
Základní principy vícerozměrné statistiky (přehled metod nejčastěji využívaných v sociologii)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Hindls, R., S. Hronová, J. Seger. 2004. Statistika pro ekonomy. 5. vydání, Praha: Professional Publishing.
Jeřábek, H. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
Řehák, Jan., Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia.
StatSoft, Inc. 2004. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft. http://www.statsoft.com/textbook/stathome.html
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Šubrt, J. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum.

Literatura doporučená studentům Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Řehák, Jan., Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia.
Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. 2001. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/
StatSoft, Inc. 2004. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft. http://www.statsoft.com/textbook/stathome.html
Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Zvára, Karel, Josef Štěpán. 2002. Pravděpodobnost a matematická statistika. Matfyzpress.
OPORA MOFFINO

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná práce na seminářích, závěrečný test.

Sylabus SG-TEDE1 - Teorie a dějiny sociologie 1
2014

Sylabus SG-TEDE2 - Teorie a dějiny sociologie 2
2014

Sylabus SG-TEDE3 - Teorie a dějiny sociologie 3
2014

Sylabus SG-URSO - Urbánní sociologie
2014

Sylabus SG-UVOD - Úvod do sociologie
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do sociologie představuje sociologii jako vědní obor se specifickým předmětem, strukturou, pojmovým aparátem, tematizací, nezastupitelným postavením v systému ostatních věd a rolí v soudobé společnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět poskytne základní orientaci v oboru, shrne středoškolské znalosti sociologie, naučí studenty zásadám psaní studentských prací. Studenti by se měli naučit chápat sociologii jako nástroj k poznání a interpretaci sociálních jevů, vztahů a procesů, sloužící k získání základní orientace v sociální realitě. Úvodní teoretické poznatky by měly být dále rozvíjeny a prohlubovány především v předmětech Obecná sociologie 1, 2, 3 a Teorie a dějiny 1, 2, 3. Praktické dovednosti studenti získají v metodologických předmětech.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Kde najít českou sociologii (sociologická pracoviště, nakladatelství, periodika, sociologické datové banky).
2. Věda a vědecké myšlení (paradigmata, hypotézy, základní charakteristiky vědeckého myšlení, co dělá vědu vědou – předmět studia, terminologie, vlastní teorie, metody a techniky poznání, systematizace poznatků).
3. Předmět sociologie, struktura sociologie (podle míry obecnosti, podle obsahu, sociologické disciplíny, vztah teorie a empirie), funkce sociologie.
4. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, sociální jevy, vztahy, procesy, společenská podstata člověka, …).
5. Vztah sociologie k ostatním vědám.
6. Společnost (typy společností).
7. Vzájemný vztah přírody a společnosti, pojem životní prostředí.
8. Kultura (několik rovin sociologického pojetí kultury, struktura a funkce kultury, kulturní prvky, vztahy mezi kulturami, masová kultura).
9. Sociální skupiny (základní vlastnosti sociálních skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociálních skupinách).
10. Sociální struktura společnosti (společenské diferenciace, sociální status, vertikální a horizontální sociální mobilita, sociální stratifikace).
11. Instituce, organizace, byrokracie.
12. Společenské změny, procesy, společenský vývoj a myšlenka pokroku (společenský pohyb, společenské změny, společenský vývoj, pojetí pokroku, modernizace, industrializace a technologický rozvoj, urbanizace, globalizace).
13. Zásady psaní studentských prací (citace, odkazy, seznam použité literatury).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3.
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X.
JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3.
JANDOUREK, J. Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6.
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7.
NOVOTNÁ, E. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008.192 s. ISBN 978-80-247-2396-9.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4.
URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7.
URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5.
Studijní opora k předmětu

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01.
MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3.
PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie věřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4.
REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. ISBN 80-86432-80-7
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.
Sociologický časopis

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočtový test (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat).

Sylabus SG-UZCE - Uplatnění sociologie v rozvoji územních celků
2014

Sylabus SG-VYCH - Sociologie výchovy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy, pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného. Sociologie výchovy je vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, sociální patologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech této aplikované sociologické disciplíny, seznámí je se základními pojmy a aktuálně řešenými problémy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Výchova jako celoživotní proces. Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.
2. Výchova a vzdělávání, vzdělanostní dráhy mládeže, rovnost přístupu k vyššímu vzdělání jako sociologický problém.
3. Příprava na povolání, trendy ve struktuře zaměstnání, práce a nezaměstnanost.
4. Vzdělanostní a informační společnost.
5. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století.
6. Paul Konrad Liessmann a jeho „teorie nevzdělanosti“.
7. Rodina jako výchovné prostředí, sociologické pojetí rodiny (znaky moderní rodiny, založení rodiny a sňatkový trh, formy manželství a rodiny, rodičovství, vývojový cyklus rodiny).
8. Proměny rodiny v současné české společnosti (změny v uspořádání české domácnosti, neúplné rodiny, nesezdaná soužití, pokles sňatečnosti, změny v reprodukčním chování, pokles stability rodiny).
9. Prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny.
10. Výchova k partnerství a rodičovství a konkrétní životní představy mládeže v současné české společnosti.
11. Výchova k zdravému způsobu života, aktuální otázky sociologie zdraví a nemoci, kult těla, zdraví a stárnutí.
12. Výchova a sociální deviace, konformita a deviace, sociální kontrola, příčiny a teorie vzniku deviantního chování, prevence a terapie.
13. Výchova k sociální komunikaci.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy.
Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8.
KATRŇÁK, T. a kol. Na prahu dospělosti: partnerství, sex a životní představy mladých v současné české společnosti. Praha : Dokořán, Brno: Masarykova univerzita, 2011. 222 s. ISBN 978-807363-352-3.
KELLER, J., TVRDÝ, L. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha : Sociologické nakladatelství, 2008. 183 s. ISBN 978-80-86429-78-6.
LIESSMANN, K.-P. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha : Academia, 2008. 125 s. ISBN 978-80-200-1677-5.
MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. (eds.) Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice.
Praha : Academia, 2006. 411 s. ISBN 80-200-1400-4.
MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2006. 312 s. ISBN 80-86429-58-X.
ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. a přeprac. vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5.
PROKOP, J. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha : Karolinum, 2005. 288 s. ISBN 80-246-1008-6.
RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6.
Opora k předmětu.

Literatura doporučená studentům ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6.
BOURDIEU, P. Teorie jednání. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 2013. 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1.
HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9.
KRAUS, B. K současným problémům mládeže. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4.
MAŘÍKOVÁ, H. (ed.) Proměny současné české rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 170 s. ISBN 80-85850-93-1.
MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3.
RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815.
SAK, P. Proměny české mládeže. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8.
SAK, P., SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha : Svoboda Servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2.
SULLEROTOVÁ, E. Krize rodiny. Praha : Karolinum, 1998. 61 s. ISBN 80-7184-647-3.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0.
Velký sociologický slovník I. a II. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast v seminářích, seminární vystoupení, prezentace četby, zápočtový test (ověří znalosti v rozsahu diskutovaných témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů).

Sylabus SG-VYZK - Výzkumy české a světové sociologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tuček Milan

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje s metodologií a výsledky vybraných výzkumů české a světové sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je podat souhrnnou informaci o metodologii klasických výzkumů z 30. až 50. let a základních výzkumů ČSÚ, výzkumů sociální struktury a mobility v letech 1967 – 1999 a dalších rozsáhlých výzkumů uskutečněných či v současné době probíhajících v ČR včetně mezinárodních.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení tématu, struktura přednášky. Literatura. Obecné problémy: výběrová šetření (cílová populace, opora výběru, velikost vzorku, procedura výběru), reprezentativita vzorku (návratnost šetření, převážení), vypovídací schopnost dat (validita, reliabilita, možnosti komparace v čase)
2. a 3. přednáška: Klasické sociologické výzkumy od počátků sociologického empirického zkoumání až do poloviny šedesátých let. (Polský sedlák v Evropě a Americe, Chicagská škola dvacátých a třicátých let a výzkumy. F. Lazarsfelda ve Vídni, New Jersey, Pricetonu i v New Yorku, Americký voják, …)
4.- 5. přednáška Výzkumy ČSÚ:
a) sčítání lidu (stručná historie, metodologie Sčítání 2001, kvalita a validita dat),
b) příjmové mikrocensy a další zjišťování příjmové struktury, výběrové šetření pracovních sil
6.- 7. přednáška
Výzkumu sociální struktury, stratifikace a mobility (metodika: opora výběru, procedura výběru, základní operacionalizace, instrumenty šetření, konstrukce sociálního postavení,validita dat):
a) 1967 (výzkum Machoninova týmu)
b) 1978 (výzkum pod vedením dr. Matějovského)
c) 1984 (výzkum pod vedením dr. Linharta)
d) 1993 (mezinárodní výzkum, česká část: Matějů, Tuček)
e) 1999 (výzkum pod vedením M. Tučka)
f) 2005-6 (výzkum pod vedením M. Tučka
8. přednáška
Výzkumy veřejného mínění (omnibusy) – CVVM, STEM
9. přednáška:
Příklad rozsáhlého panelového šetření: Výzkum Rodina 1988–1998
10. přednáška.
Příklady mezinárodního výzkumu: výzkumný projekt ISSP (od roku 1992), projekt výzkumu sociální spravedlnosti (1991, 1995, 1999, 2006), výzkum evropských hodnot (EVS)
11.-12. přednáška
Výzkumy (komerční) mediálního chování, životního stylu a spotřeby:
a) Mediaprojekt (od roku 1994 do současnosti), Market Media Life style (od roku 1996 do současnosti)
b) Elektronické měření sledovanosti televize (včetně výzkumů souvisejících)

Literatura, na níž je předmět vystavěn informace o datových souborech z knih:
Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha.
Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství.
Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz
Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz

Literatura doporučená studentům informace o datových souborech z knih:
Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha.
Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství.
Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz
Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalostní písemný test (rozsah 35-40 min). Známkování 85-100% správných odpovědí 1, 70-85% 2, 55-70% 3, méně než 55% neprospěl.

Sylabus SG-VYZK1 - Výzkumné aktivity 1
2012

Sylabus SG-VYZK2 - Výzkumné aktivity 2
2012

Sylabus SG-ZPUS - Sociologie životního způsobu
2013

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Životní způsob je chápán jako systém relativně ustálených činností, praktik a způsobů chování, kterými lidé uspokojují a rozvíjejí své potřeby, komplex vztahů, které v tomto procesu vznikají a souhrn hodnot charakteristických pro určitý subjekt v jeho každodennosti. Kategorie životního způsobu (jako celek i v jednotlivých konkrétních tématech) je představena prostřednictvím obecných sociologických koncepcí i pomocí konkrétních údajů o realitě ČR (popř. ve srovnání s dalšími zeměmi) získaných prostřednictvím sociologických výzkumů, či z dat evidovaných Českým statistickým úřadem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech této aplikované sociologické disciplíny. Seznámí je se sociologickým pojetím základních pojmů, s vývojem, trendy sociologického zkoumání životního způsobu a s možnými aspekty jeho dalšího zkoumání, přiblíží problematiku variantnosti životních způsobů/stylů a jejich podmíněnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Životní způsob jako předmět sociologického zkoumání, definování základních pojmů: životní způsob, životní styl, životní sloh.
2. Sociální skupina či jednotlivec jako subjekt způsobu života (vnitřní determinant životního způsobu).
3. Životní podmínky: geografické a ekologické, biologické, demografické, politické, ekonomické, kulturní, technologické (vnější determinant životního způsobu).
4. Životní úroveň, příjem a majetek, chudoba a bohatství, výdaje a spotřeba, spotřebitelský (konzumní) způsob života.
5. Kvalita života (různá pojetí), kvalita života společnosti, lokality, domácnosti, jednotlivce, indexy kvality života, žebříčky kvality života dle vybraných ukazatelů, hledání smyslu života.
6. Variantnost (rozdíly) životního způsobu – diferenciace na základě objektivních podmínek (podle pohlaví, bydliště, věku, vzdělání, sociální struktury, zdravotního stavu, rodinného stavu, profese, zaměstnání) a alternativnost jako subjektivní volba (hodnotové preference).
7. Typologizace životních stylů a empirické výzkumy, pluralita či homogenizace a uniformita v životním způsobu.
8. Časová dimenze životního způsobu (čas pracovní, vázaný, volný).
9. Prostorová dimenze životního způsobu (venkovský a městský způsob života, chataření a chalupaření v Čechách).
10. Móda, luxus a způsob života, třídní styly a vkus, střídání módních stylů.
11. Generační aspekty způsobu života.
12. Subkultury mládeže a jejich životní styl.
13. Genderové aspekty způsobu života.
14. Jak se v dnešní společnosti žije?
15. Výzkumy životního způsobu/stylu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk.
Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2007. Sociologie životního stylu. Praha: Vydavatelství Policejní akademie České republiky v Praze.
Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing, a.s.
Pácl, Pavel. 1988. Sociologie životního způsobu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Tuček, Milan a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství.
Studijní opora k předmětu.

Literatura doporučená studentům Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
Bauman, Zygmunt. 1999. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Zygmunt. 2008. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Praha: Academia.
Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.
Filipcová, Blanka, Jindřich Filipec. 1976. Různoběžky života. Praha: Svoboda.
Fourastié, Jean. 1969. 40 000 hodin. Praha. Mladá fronta.
Fromm, Erich. 1992. Mít nebo být? Praha: Naše vojsko.
Galbraith, John Kenneth. 1967. Společnost hojnosti. Praha: Svoboda.
Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš svět. Praha: Sociologické nakladatelství.
Honzík, Karel. 1958. Co je životní sloh. Praha. Československý spisovatel.
Honzík, Karel. 1976. Tvorba životního slohu: stati o architektuře a užitkové tvorbě. Praha: Horizont.
Jacobsová, Jane. 1975. Smrt a život amerických velkoměst. Praha. Odeon.
Keller, Jan. 2005. Až na dno blahobytu. Praha: EartSave CZ.
Librová, Hana. 1994. Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronika a Hnutí Duha.
Librová, Hana. 2003. Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk.
Lipovetsky, Gilles. 1998. Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha: Prostor.
Lipovetsky, Gilles. 1999. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor.
Lipovetsky, Gilles. 2005. Věčný přepych. Praha: Prostor.
Možný, Ivo. 2002. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál.
Potůček, Milan a kol. 2003. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg.
Riesman, David a kol. 2007. Osamělý dav. Praha: Kalich.
Simmel, Georg. 2011. Filosofie peněz. Praha: Academia.
Simmel, Georg. 2006. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství.
Toffler, Alvin. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Naše vojsko.
Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2001. Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán.
Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2002. Válka a antiválka. Jak porozumět dnešnímu globálnímu chaosu. Praha: Dokořán a Argo.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat).

Sylabus SOCI - Sociologie
2002

Sylabus SOCIO1 - Sociologie 1
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura).
3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách).
5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
6.Instituce, organizace, byrokracie.
7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace ...)
9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy).
10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti).
12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus SOCIO2 - Sociologie 2
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 2 hod. týdně
studium kombinované: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V návaznosti na výuku předmětu Sociologie1 ve 2. ročníku se blíže seznámit s problematikou odvětvových disciplín sociologie mládeže a volného času. Zvláštní důraz je kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Dále se naučit orientovat v základních metodách a technikách sociologického výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a volném čase Ty pak mohou být využity při pedagogické práci s dětmi a mládeží. Znalosti z oblasti sociologické metodologie usnadní cestu k novým informacím.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.
2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace).
3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví.
4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny.
5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci.
6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti.
7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny).
8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě).
9) Hodnotová orientace mládeže.
10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...).
11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializační činitel.
12) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost).
13) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže …).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6
HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2
KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha: SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno: Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3
SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8

Literatura doporučená studentům DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9
JEDLIČKA, R. – KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).

Sylabus SOMV - Sociologie mládeže a volného času
2002

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Etapy života v sociologickém pohledu. Sociální kontext dětství. Rodina. Škola. Mládí. Mládež. Vzdělání. Hodnoty. Životní způsob. Volný čas. Sociální a sociologické koncepce práce a volného času. Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Úloha a místo mládeže ve společnosti, principy hodnotových orientací, aktuální problémy a možnosti jejich řešení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.
2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace).
3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví.
4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny.
5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci.
6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti.
7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny).
8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě).
9) Hodnotová orientace mládeže.
10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...).
11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializač. činitel.
12) Sociální a sociologické koncepce práce a volného času (Aristoteles, Seneca, T. More, T. Campanella, R. Owen, Ch. Fourier, K. Marx, T. Veblen, L. Löwenthal, J. Dumazedier ...).
13) Vývoj pojetí mládeže, vznik sociologie mládeže jako samostatné sociolog. disciplíny.
14) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost).
15) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989
Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1998
Havlík, R. a kol.: Kapitoly ze sociologie výchovy. Ped. fak. UK, Praha 1996
Jedlička, R. – Koťa, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Karolinum, Praha 1998
Jeřábek, H.: Úvod do sociologického výzkumu. Karolinum, Praha 1993
Kraus, B.: K současným problémům mládeže. Horizont, Praha 1990
Kraus, B.: Sociální aspekty výchovy. Gaudeamus, Hradec Králové 1998
Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. SLON, Praha 1997
Možný, I.: Moderní rodina. Blok, Brno 1990
Pácl, P.: Sociologie životního způsobu. Univ. J. E. Purkyně, Brno 1988
Sak, P.: Sociální vývoj mládeže. SPN, Praha 1985
Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996

Literatura doporučená studentům Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989
Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1998
Havlík, R. a kol.: Kapitoly ze sociologie výchovy. Ped. fak. UK, Praha 1996
Jedlička, R. – Koťa, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Karolinum, Praha 1998
Jeřábek, H.: Úvod do sociologického výzkumu. Karolinum, Praha 1993
Kraus, B.: K současným problémům mládeže. Horizont, Praha 1990
Kraus, B.: Sociální aspekty výchovy. Gaudeamus, Hradec Králové 1998
Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. SLON, Praha 1997
Možný, I.: Moderní rodina. Blok, Brno 1990
Pácl, P.: Sociologie životního způsobu. Univ. J. E. Purkyně, Brno 1988
Sak, P.: Sociální vývoj mládeže. SPN, Praha 1985
Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Sylabus SVEAPLS - Aplikovaná sociologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V návaznosti na výuku předmětu Obecná sociologie je Aplikovaná sociologie vykládána v průniku témat sociologie životního způsobu, rodiny, výchovy a vzdělávání a dalších vybraných sociologických disciplín. Předmět tematizuje konkrétní problémy současné společnosti v kontextech každodenního života.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech vybraných sociologických disciplín. Seznámí je se základními pojmy, aktuálně řešenými problémy a trendy sociologického zkoumání v rámci těchto disciplín.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha.
2. Sociální interakce v každodenním životě, studium každodennosti, životní způsob jako předmět sociologického zkoumání.
3. Časová dimenze životního způsobu (čas pracovní, vázaný, volný, rozsah volného času a podmínky jeho využití).
4. Výchova a vzdělávání, rovnost přístupu k vyššímu vzdělání jako sociologický problém, vzdělanostní a informační společnost.
5. Práce a nezaměstnanost, trendy ve struktuře zaměstnání.
6. Prostorová dimenze životního způsobu (globální x lokální, změna pojetí prostoru v důsledku nových informačních a komunikačních technologií, prostorová mobilita, lidská sídla a bydlení, město x venkov).
7. Generační a genderové aspekty způsobu života.
8. Sociologické pojetí rodiny (znaky moderní rodiny, založení rodiny a sňatkový trh, formy manželství a rodiny, rodičovství, vývojový cyklus rodiny).
9. Proměny rodiny v současné české společnosti (změny v uspořádání české domácnosti, neúplné rodiny, nesezdaná soužití, pokles sňatečnosti, změny v reprodukčním chování, pokles stability rodiny).
10. Konformita a deviace, sociální kontrola, příčiny a teorie vzniku deviantního chování, prevence a terapie.
11. Etnicita, postoje vůči národnostním menšinám a cizincům, míra tolerance ve společnosti, předsudky a diskriminace.
12. Společnost a média, masová komunikace, masová konzumní společnost a konzumní životní styly.
13. Sociologie zdraví a nemoci, kult těla, zdraví a stárnutí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6.
DUFFKOVÁ, J., URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociologie životního stylu. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 237 s. ISBN 978-80-7380-123-6.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 2013. 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8.
KUBÁTOVÁ, H. Sociologie životního způsobu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0.
MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2006. 312 s. ISBN 80-86429-58-X.
Opora k předmětu.

Literatura doporučená studentům BÁRTLOVÁ, S., MATULAY, S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin : Osveta, 2009. 141 s. ISBN 978-80-8063-306-6.
MAŘÍKOVÁ, H. (ed.) Proměny současné české rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 170 s. ISBN 80-85850-93-1.
MAŘÍKOVÁ, H., KOSTELECKÝ, T., LEBEDA, T., MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9.
McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. 448 s. ISBN 80-7178-200-9.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3.
PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie veřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0.
SULLEROTOVÁ, E. Krize rodiny. Praha : Karolinum, 1998. 61 s. ISBN 80-7184-647-3.
ŠAFR, J. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2008. 161 s. ISBN 978-80-7330-154-5.
ŠKODOVÁ, M. (eds.) Jaká je naše společnost? Otázky, které si často klademe… Praha : Sociologické nakladatelství, 2010. 446 s. ISBN 978-80-7419-025-4.
TUČEK, M. a kol. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 428 s. ISBN 80-86429-22-9.
URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7.
URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s. 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5.
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná/ústní zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů).

Sylabus SVEDESO - Dějiny sociologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století).
Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout přehled dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století). Předmět se zaměřuje na současnou sociologii, představuje jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000.

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu. Zkouška ústní vychází ze dvou zadaných zkušebních otázek.

Sylabus SVEDESO1 - Dějiny sociologie 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000.

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu.

Sylabus SVEDESO2 - Dějiny sociologie 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět navazuje na předmět Dějiny sociologie 1 a má dovršit souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, tj. současnou sociologií, představit jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět navazuje na předmět Dějiny sociologie 1 a má dovršit souhrnný přehled dějin sociologického myšlení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět se zaměřuje na současnou sociologii, představuje jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory, Blackwell Publishers, 2000.

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998.
CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997.
SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001.
TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory, Blackwell Publishers, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě zápočtového testu.

Sylabus SVEDZSV1 - Didaktika základů společenských věd 1
2008

Sylabus SVEDZSV2 - Didaktika základů společenských věd 2
2008

Sylabus SVEDZSV3 - Didaktika základů společenských věd 3
2008

Sylabus SVEDZSV4 - Didaktika základů společenských věd 4
2008

Sylabus SVEDZSV5 - Didaktika základů společenských věd 5
2008

Sylabus SVEETDO - Soudobé etické teorie a diskutované problémy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět jednak na základě A/ přehledu a analýz dějinně etických inspirací klade důraz B/ na moderní a soudobé etické teorie v antropologickém, scientistickém a systémovém přístupu k etice, jednak na základě C/ přehledu a analýz tradičních etických problémů klade důraz D/ na soudobé diskutované otázky v etice (pozornost je věnována etickým aspektům každodenního života, úpadku individuální a společenské morálky, etickým aspektům sexuality a lidské reprodukce, lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; nemoci a smrti, lékařských zásahů do celistvosti organismu; etickým aspektům vědy a techniky, komunikačního paradigmatu a informačních technologií; konfrontaci utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcím tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretaci obsahu tradičních etických kategorií a profesním etikám).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět jednak na základě A/ přehledu a analýz dějinně etických inspirací klade důraz B/ na moderní a soudobé etické teorie v antropologickém, scientistickém a systémovém přístupu k etice, jednak na základě C/ přehledu a analýz tradičních etických problémů klade důraz D/ na soudobé diskutované otázky v etice.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Pozornost je zejména věnována etickým aspektům každodenního života, úpadku individuální a společenské morálky, etickým aspektům sexuality a lidské reprodukce, lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; nemoci a smrti, lékařských zásahů do celistvosti organismu; etickým aspektům vědy a techniky, komunikačního paradigmatu a informačních technologií; konfrontaci utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcím tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretaci obsahu tradičních etických kategorií a profesním etikám).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2001.
JASPERS, K. Otázka viny. Praha: Mladá fronta, 1991.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997.
KÜNG, H. Světový étos - projekt. Zlín : Archa, 1992.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha: Oikúmené, 1994.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha: Academia, 2003.
MARCEL, G. K filosofii naděje. Praha : Vyšehrad, 1970.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum,1996.
POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994.
RAWLES, J. Teorie spravedlnosti, Praha: Victoria Publishing, 1995.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha,1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika I.. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III.. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.
SCHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha, 1974.
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995.
SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998.
SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994.
TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998.
WEISCHEDEL, Skeptická etika. Praha: OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Praha : NLN, 1993.

Literatura doporučená studentům ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2001.
JASPERS, K. Otázka viny. Praha: Mladá fronta, 1991.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997.
KÜNG, H. Světový étos - projekt. Zlín : Archa, 1992.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha: Oikúmené, 1994.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha: Academia, 2003.
MARCEL, G. K filosofii naděje. Praha : Vyšehrad, 1970.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum,1996.
POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994.
RAWLES, J. Teorie spravedlnosti, Praha: Victoria Publishing, 1995.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha,1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika I.. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III.. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.
SCHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha, 1974.
SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995.
SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998.
SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994.
TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998.
WEISCHEDEL, Skeptická etika. Praha: OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Praha : NLN, 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemně odevzdané zápočtové práce. Zkouška vychází ze dvou losovaných otázek.

Sylabus SVELOGR - Logika a argumentace
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti budou v předmětu uvedeni zejména do problematiky formálně logických aspektů analýzy jazyka, logického vyplývání či odvoditelnosti, hlavní pozornost bude věnována logickému pojetí argumentace a budou stručně tematizovány logicko-metodologické otázky vědeckého poznání, včetně otázky vztahu logiky a filosofie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si osvojí poznatky, které mohou jako absolventi oboru uplatnit v rámci výuky základům společenských věd, zejména s důrazem na výuku neformální logiky či filosofické logiky (případně nové rétoriky, kritického myšlení či argumentace, základů formální logiky). Dalším cílem je vytvořit předpoklady pro studium filosofie a jiných speciálních oborů, přispět ke zvládání nároků na psaní seminárních prací či diplomové práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Počátky logiky - logika pojmová a výroková. Proměny logiky - tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. (2) Základní přístupy k pojetí logiky (psychologistický, platonistický a pragmatistický). (3) Jazyk a metajazyk. Logika a sémiotika. Logická analýza jazyka (přirozeného, odborného, vědeckého). (4) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako teoretický problém logiky. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. (5) Vymezení výroku. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní matice. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (6) Přirozená dedukce a axiomatizace. (7) Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory a logický čtverec. De Morganovy zákony. Logika relací. (8) Jazyk logiky tříd. Vztahy mezi třídami, operace logiky tříd. (10) Kategorický sylogismus. (11) Modální a vícehodnotové logiky. (12) Logika a metoda indukce a dedukce ve vědách. Úvahy o logických základech vědeckého poznání. Semináře se orientují na kolokvia k tematickým oddílům (2 – 4; 12) a na procvičování úkolů z oddílů (5 – 11).

Literatura, na níž je předmět vystavěn HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002.
JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995.
MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970.
SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001.
ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995.
ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997.

Literatura doporučená studentům ADAMEC, J. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno : Masarykova univerzita, 1999.
BENDOVÁ, K. Sylogistika. Praha : Karolinum, 1998.
BERKA, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994.
CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha : Svoboda, 1968.
CMOREJ, P. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha : Triton, 2002.
Co je analytický výrok? Praha : OIKOYMENH, 1995.
HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002.
JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995.
KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha : Filosofia, 1999.
KOLMAN, V. Logika Gottloba Frega. Praha : Filosofia, 2002.
MATERNA, P. Svět pojmů a logika. Praha : Filosofia, 1995.
MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J. Logická analýza přirozeného jazyka. Praha : Academia, 1989.
MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970.
PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. (Historický úvod do analytické filosofie). Praha : Hermann a synové, 1992.
PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha : Academia, 2004.
RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha : Svoboda – Liberta, 1993.
SOUSEDÍK, P. Jazyk, logika, věda. Praha : Filosofia, 2005.
SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001.
ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995.
ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
TARSKI, A. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha : Academia, 1969.
TICHÝ, P., PEREGRIN, J. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha : Filosofia, 1996.
TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě dvou průběžných písemných testů z předem stanovených oddílů - zejména v části formální logiky (s možností závěrečné opravy neuspěšných testů). Zkouška se koná na základě písemných odpovědí k deseti dílčím úkolům a ústní doplňující evaluace znalostí či dovedností.

Sylabus SVEMETS - Metody společenskovědních výzkumů
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat.
Tematizace:
1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika.
2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu.
3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu.
4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum.
5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění.
6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988.
CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993.
KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004.
LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992.
NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968.
NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975.
NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998.
TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963.

Literatura doporučená studentům BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001.
BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988.
CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993.
JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993.
KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004.
LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966.
MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992.
NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968.
NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975.
NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969.
RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002.
SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977.
ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998.
TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/

Sylabus SVEOSOC - Obecná sociologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kudová Lucie

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět, struktura a funkce sociologie.
Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …).
Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psycholo-gii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …).
Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 20. let našeho stol. – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové, 20. – 50.léta – obd. „velkých výzkumů“, hledání „nových teorií“ po 2. sv. válce, soudobá světová sociologie.
Vývoj české sociologie.
Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …).
Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultu-ra).
Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání.
Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, kon-flikty v sociál. skupinách).
Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizon-tální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace).
Instituce, organizace, byrokracie.
Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, poli-tický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí).
Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a techno-log. rozvoj, urbanizace, globalizace ...)
Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasis-mus, nacionalismus, integrační procesy).
Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, so-ciál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění).
Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti)

Literatura, na níž je předmět vystavěn BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3.
CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4.
GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X.
KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha : SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2.
KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7.
MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha : SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4.
ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha : ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3.

Literatura doporučená studentům BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1.
BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01.
KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno : BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4.
Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.
Sociologický časopis

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu ústní zkouška

Sylabus SVEPKUG - Politická a kulturní geografie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Posluchači by měli být uvedeni do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získat základní informace o geopolitických teoriích, dále o pojmech jako je stát, hranice, region, transregion, makroregion, globalizace, mezinárodní migrace, patriotismus apod. Měli by se orientovat na politické mapě světa, být schopni stručně charakterizovat postavení a vývoj vybraných problémových oblastí a uvažovat z politicko a kulturně geografického pohledu o mezinárodních procesech a současných či potencionálních mezinárodních konfliktech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Uvedení do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získání základní informace o geopolitických teoriích a základních pojmech.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Politická geografie – postavení v systému věd; vývoj a směry politické geografie, obsah a předmět; některé obory politické geografie a její metodologie. 2. Stát a státní území; geografická poloha státu; hranice, typy a funkce hranic, jejich stanovení a změny. 3. Kulturní geografie jako součást sociální ekologie. 4. Geokulturní a geopolitická regionalizace světa, centrum, periferie, region, transregion, makroregion (panregion). 5. Geopolitika, Ratzelova politická geografie, geopolitická škola A. T. Mahana, Kjellénova geopolitika, Mackinderova teorie „Heartlandu“ 6. Haushoferova teorie panregionů, Spykmanova teorie „Heartland – Rimland“. 7. Cohenova teorie geostrategických a geopolitických regionů, geopolitika A. P. Severskyho, D. W. Meininga, C. S. Graye, astropolitika E. C. Dolmana. 8. Geopolitické postavení ČR v rámci střední Evropy, evropského kontinentu a světa. 9. Změny na politické mapě světa ve 2. pol. 20. stol. a v současnosti. 10. Globalizace a její vliv na národní stát, integrační procesy ve světě. 11. Národ, nacionalismus a kulturní rasismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 12. Kosmopolitismus a patriotismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 13. Mezinárodní migrace – její příčiny a důsledky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn
Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd.
Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia.
Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita.
Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita.
Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN.
Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK.
Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav.
Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta.
Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta.
Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines.
Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley.
Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp.
Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag.
Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV.
Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN.
Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers.
Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum.
Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress.
Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress.
Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad.
Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad.
Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad.
Moebius, S., D. Quadflieg. 2006. Kultur. Theorien der Gegenwart. Vs Verlag.
Műller, Z. 2005. Svaté války a civilizační tolerance. Praha: Academia.
Norton, W. 2005. Cultural Geography Environments. Landscapes. Identities. Inequalities. Oxford: Oxford University Press.
Rogers, A.1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP.
Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistehovalci. Praha: Dokořán.
Schulze, H. 2003. Stát a národ v evropských dějinách. Praha: NLN.
Štýrský, J. 1998. Mezinárodní vztahy. Hradec Králové: Gaudeamus.
Tomeš, J., D. Festa, J. Novotný J. a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K.
Treibel, A. 2003. Migration in modernen Gesellschaften. Soziale Folgen von Einwanderung, Gastarbeit und Flucht. Weinheim: Juventa.
Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství.

CIA – The World Factbook
Der Fischer Weltalmanach

Periodika:
Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Geografické rozhledy, National Geographic.

Literatura doporučená studentům
Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd.
Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia.
Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita.
Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita.
Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN.
Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK.
Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav.
Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta.
Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta.
Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta.
Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines.
Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley.
Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp.
Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag.
Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV.
Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN.
Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers.
Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum.
Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress.
Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress.
Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad.
Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad.
Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad.
Moebius, S., D. Quadflieg. 2006. Kultur. Theorien der Gegenwart. Vs Verlag.
Műller, Z. 2005. Svaté války a civilizační tolerance. Praha: Academia.
Norton, W. 2005. Cultural Geography Environments. Landscapes. Identities. Inequalities. Oxford: Oxford University Press.
Rogers, A.1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP.
Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistehovalci. Praha: Dokořán.
Schulze, H. 2003. Stát a národ v evropských dějinách. Praha: NLN.
Štýrský, J. 1998. Mezinárodní vztahy. Hradec Králové: Gaudeamus.
Tomeš, J., D. Festa, J. Novotný J. a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K.
Treibel, A. 2003. Migration in modernen Gesellschaften. Soziale Folgen von Einwanderung, Gastarbeit und Flucht. Weinheim: Juventa.
Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství.

CIA – The World Factbook
Der Fischer Weltalmanach

Periodika:
Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Geografické rozhledy, National Geographic.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě seminárního vystoupení nebo seminární zápočtové práce nebo zápočtového testu.

Sylabus SVEPRAV - Právní věda
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 9 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V prostředí západní civilizace představuje právo přinejmenším od doby římského práva jeden z hlavních systémů, jimiž je regulováno jednání jednotlivých příslušníků společnosti i celých společenských skupin. Právo tak přispívá k zajištění soudržnosti společnosti, současně však také slouží jako nástroj socializace – disciplinace a s tím i jako nástroj, jímž je legitimizováno politické uspořádání společnosti. S nástupem moderní společnosti, pro kterou je příznačná hodnotová fragmentarizace, se pak právo formálně posouvá do role ústředního normativního systému společnosti, kterou si – přes vědomí, že jeho efektivita není zdaleka absolutní, a za cenu jeho vzrůstající složitosti – stále zachovává. Základní orientace v právu a právní vědě je proto nezbytným předpokladem jak pro teoretické studium soudobé (a to nejen západní) společnosti, tak má nesporný význam v profesním i osobním životě.
Za této situace se kurz ve své první části pokouší nabídnout vysvětlení toho, proč právo ve společnosti existuje, jaké funkce v ní plní a na čem je závislá jeho účinnost. To předpokládá představit vývoj názorů na funkci a původ práva v rámci základních škol právní filozofie a poukázat na současné interdisciplinární přístupy k právu. Ve své druhé části kurz představuje, jak se právo tvoří a aplikuje, což s sebou nese zejména nutnost představit základní koncepty teorie práva. V tomto ohledu je kladen důraz zejména na pojem formálních pramenů práva (a to jak psaných, tak nepsaných), kterými je podoba práva určena, jejich dělení a proces jejich tvorby a dále na to, jakými metodami se právo resp. právní texty vykládají a specifika jazyka, se kterým právo pracuje. Současně je však pozornost věnována i tomu, že právo není statické, nýbrž jeho podoba se liší geograficky i v čase, či, jinak řečeno, podoba práva se odvíjí od společenských civilizačních determinant. Ve své třetí části pak kurz seznamuje se strukturou platného právního řádu ČR, jehož podoba je stále výrazněji ovlivňována i mezinárodním právem a právem EU. Podrobněji rozebráno je ústavní právo jako základ politického a právního systému ČR, popsán je mechanismus prosazování práva v ČR, a to především v rámci soudního systému, a na závěr jsou představeny i základní principy soukromého práva ČR, jež ovlivňuje život každé občana ČR.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Poskytnout posluchačům orientaci v základních konceptech teorie práva, představit jim strukturu platného práva a popsat, jak se platné právo tvoří a prosazuje, a to se zřetelem k právnímu řádu ČR. V rámci předmětu se však posluchači seznámí i se základními principy, jak právo vykládat a aplikovat, což je klíčový předpoklad pro řešení konkrétních právních problémů, s nimiž budou konfrontováni v praxi, ať už v profesní nebo osobní rovině.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Právo ve společnosti: funkce a původ práva ve společnosti a vývoj názorů na ně
2. Právo jako normativní systém: právní norma jako formální stavební prvek právního řádu a její charakteristiky
3. Formální podoba práva: prameny práva, jejich druhy, role a tvorba
4. Právní jazyk a výklad práva
5. Proměnlivost práva v prostoru: hlavní právní tradice soudobého světa, jejich podobnosti a odlišnosti (základy srovnávací právní vědy)
6. Proměnlivost práva v čase: právo jako výsledek vývoje společnosti na příkladu české právní historie
7. Systém platného práva se zřetelem k právnímu řádu ČR: mezinárodní a vnitrostátní právo, vliv mezinárodního práva a práva EU na vnitrostátní právní řád ČR, dělení vnitrostátního práva a jeho hlavní odvětví
8. Základy ústavního práva ČR: ústavní právo jako nástroj omezení veřejné moci a současně základ právního systému ČR
9. Mechanismy prosazování práva: soudní a mimosoudní prostředky řešení sporů v právním řádu ČR, hlavní právní profese
10. Základy soukromého práva v ČR se zřetelem k občanskému a pracovnímu právu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kurz je koncipován specificky pro potřeby studijního programu a analyzuje tedy témata, která jsou předmětem výkladu v různých odvětvích právní vědy, a tedy i v různých učebnicích a odborných pracích. Základní přehled o jednotlivých rozebíraných tématech budou poskytovat prezentace zpracované k jednotlivým analyzovaným tematickým okruhům dostupné na příslušné webové stránce FF UHK. Prezentace je vhodné doplnit o studium vybraných pasáží níže uvedené odborné literatury (jejíž seznam však pochopitelně není výlučný, lze využít jakékoli další spolehlivé tituly domácí i zahraniční). Zejména při studiu témat, která se týkají platného práva, je na místě také to, aby posluchači pracovali přímo s prameny práva vztahujícími se k rozebíraným tématům, a to v jejich autentickém znění.

Knapp, V.: Teorie práva, Praha 1995

Prameny:
Ústava ČR: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
Listina základních práv a svobod ČR: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
právní předpisy ČR:
Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv ČR: http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html
Portál veřejné správy (plná znění právních předpisů ČR ve znění platném ke dni vyhledávání):
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701
judikatura:
Ústavní soud (včetně databáze jeho rozhodnutí): http://www.concourt.cz/
obecné soudy: http://portal.justice.cz/uvod/Justice.aspx?id=soud

právo Evropské unie (zakládací smlouvy, právní akty přijaté na jejich základě a judikatura Soudního dvora EU ve znění platném ke dni vyhledávání):
http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod:
http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CZE_CONV.pdf

Literatura doporučená studentům Témata 1 – 2
Antalík, D., a kol.: Zákon a právo v archaických kulturách, Praha 2010
Holländer, P.: Filosofie práva, Plzeň 2006
Holländer, P. – Přibáň, J. (editoři): Právo a dobro v ústavní demokracii, Praha 2011
Hrdina, I. A. – Masopust, Z.: Chrestomatie ke studiu filosofie práva, Praha 2011
Kysela, J.: Právo a politika, In: Novák, M. (ved. aut. kol.): Úvod do studia politiky, Praha 2012
Maršálek, P.: Právo a společnost, Praha 2008
Pospíšil, L. J.: Etnologie práva: teze ke studiu práva z mezikulturní perspektivy, Praha 1997

Témata 3 - 4
Gerloch, A.: Teorie práva, 5. vydání, Plzeň 2009
Gerloch, A. (ved. aut. kol.): Teorie a praxe tvorby práva, Praha 2008
Kosek, J.: Litera zákona a sensus communis v proměnách času, In: Právník, 2012, č. 5, str. 453 a násl.
Melzer, F.: Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace, Praha 2010

Téma 5
Blahož, J. – Balaš, V. – Klíma, K.: Srovnávací ústavní právo, 4, vydání, Praha 2011
Knapp, V.: Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy, Praha 1996

Téma 6
Vojáček, L. – Schelle, K. – Knoll, V.: České právní dějiny, 2. vydání, Praha 2010

Téma 7
Janků, M.: Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 4. vydání, Praha 2010
Kmec, J. (ved. aut. kol.): Evropská úmluva o lidských právech. Komentář, Praha 2012
Malenovský, J.: Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému, 5. vydání, Brno 2008
Malíř, J.: Mezinárodní právo a jak je (ne)používáme, In: Právník, 2011, č. 5, str. 417 a násl.
Svoboda, P.: Úvod do evropského práva, 4. vydání, Praha 2011

Téma 8
Pavlíček, V., a kol.: Ústavní právo a státověda, díl I. (Obecná státověda), Praha 1998, díl II. část 1 (Ústavní právo ČR), 2. vydání, Praha 2011,
Šimíček, V., a kol.: Ústava ČR. Komentář, Praha 2010
Wagnerová, E. (ved. aut. kol..): Listina základních práv a svobod. Komentář, Praha 2012

Téma 9
Filip, J. - Holländer, P. – Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář, 2. vydání, Praha 2007
Kysela, J. (editor): Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Praha 2009, www.senat.cz/zajimavosti/sbornik/model_spravy_soudnictvi.pdf
Šimíček, V.: Role nejvyšších soudů v evropských ústavních systémech – čas pro změnu?, Brno 2007

Téma 10
nový Občanský zákoník http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html
Bělina, M. (ved. aut. kol.): Pracovní právo, 4. vydání, Praha 2010
Eliáš, K.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Ostrava 2012

Práce encyklopedické povahy:
Fiala, J., a kol.: Malá právnická encyklopedie, 7. vydání, Praha 2008
Hendrych, D., a kol.: Právnický slovník, 3. vydání, Praha 2009

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělován buď na základě účasti posluchače na přednáškách (alespoň 75 %), nebo na základě předložené písemné práce věnované rozboru aktuálního právního problému (v rozsahu 2 – 3 stran formátu A4 při obvyklém formátování).

Sylabus SVETEOR - Teorie, které tvořily 20. století
2008

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz seznámí posluchače s hlavními myšlenkovými proudy, které tvořily dvacáté století a předpoklady století jedenadvacátého. Kurz rozlišuje teorie vědecké a teorie, které působily jako vědecké ideologie, či ideologie politické.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je přispět k pochopení Evropy dvacátého století a trendů počínajícího století jedenadvacátého bez ideologických, politických a žurnalistických stereotypů. Akcentuje národní (kulturní) specifika různých teorií a všímá si společenského a kulturního kontextu v nichž vznikaly, v nichž působily a přerůstaly národní hranice. Seznámí posluchače s příslušnými pojmy, definicemi, typickými aktéry a se základními díly.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/

Literatura, na níž je předmět vystavěn ADAMS, Bert N., SYDIE, R. A., Classical Sociological Theory. Kalifornia, London, New Delhi : Pine Forge Press, Thousand Oaks, 2002.
ALBROW, M. The Global Age. Cambridge : Polity Press, 1996.
BERG-SCHLOSSER, D., STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha : ISE, 2000.
FALKUS, Keith. Political Sociology. Edinburgh : Edinburgh University Press, 1999.
GRAWITZOVÁ, Madeleine., LECA, Jean. (ed.) Rozprava o politickej vede 1. Prešov : KM-Systém, 1999.
HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. Praha : Victoria Publishing, 1992.
HIRST, Paul., THOMPSON, Grahame. Globalozation in Question. The International Economy and the Possibilities of Governance. Cambridge, Oxford, Malden : Polity Press & Blackwell Publ., 1999.
CHRISTENSON, R. M., ENGEL, A. S., JACOBS, D. J., REJAI, M. WALTZER, H. Ideologie and modern politics. London : Nelsons Publ., 1972.
KIRK, Russell. Konzervativní smýšlení. Praha : Občanský institut, 2000.
KLOFÁČ, Jaroslav., TLUSTÝ, Vojtěch. Soudobá sociologie I. a II. Praha : NPL, 1965 a 1967.
LIEBER, Hans Joachim. (Hrsg.) Politische Theorien von der Antike bis zur Gegenwart. Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 1993.
ORTEN, David. When Corporations Rule the Word. Connecticut : Kumarian, 1995.
MANFRED, G. Wörterbuch zur Politik. Stuttgart : Alfred Kröner Vrl., 1995
MOHR, Arno. Grundzüge der Politikwissenschaft. München, Wien : R. Oldenburg Verlag, 1995.
NOHLEN, D., SCHULTZE, O. (eds.) Politik-wissenschft 1, 2. Piper, München, Zürrich : Pieper, 1992.
NOLTE, Ernst. Fašismus ve své epoše. Praha : Argo, 1999.
OHMAE, Kenichi. The End of the Nation-State. New York : Free Press, 1995.
OXFORD, B. The Global System. Cambridge : Polity Press, 1995.
STAMMEN, T., CLAPHAM, R., GREIFFENHAGEN, M.(eds.) Grundwissen Politik. Frankfurt a. M., New York : Campus Vrl., 1997.

Literatura doporučená studentům Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě ústního kolokvia k prostudované literatuře.

Sylabus SVEZURM2 - Žurnalistika - mediál. a naklad. praxe 2
2008

Sylabus USOCIO - Úvod do sociologie
2005

Sylabus UVDOL - Úvod do logiky
2007

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti budou v předmětu uvedeni zejména do problematiky formálně logických aspektů analýzy jazyka, logického vyplývání či odvoditelnosti, hlavní pozornost bude věnována logickému pojetí argumentace a budou stručně tematizovány logicko-metodologické otázky vědeckého poznání, včetně otázky vztahu logiky a filosofie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si osvojí poznatky, které mohou jako absolventi oboru uplatnit v rámci výuky základům společenských věd, zejména s důrazem na výuku neformální logiky či filosofické logiky (případně nové rétoriky, kritického myšlení či argumentace, základů formální logiky). Dalším cílem je vytvořit předpoklady pro studium filosofie a jiných speciálních oborů, přispět ke zvládání nároků na psaní seminárních prací či diplomové práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky (1) Počátky logiky - logika pojmová a výroková. Proměny logiky - tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. (2) Základní přístupy k pojetí logiky (psychologistický, platonistický a pragmatistický). (3) Jazyk a metajazyk. Logika a sémiotika. Logická analýza jazyka (přirozeného, odborného, vědeckého). (4) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako teoretický problém logiky. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. (5) Vymezení výroku. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní matice. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (6) Přirozená dedukce a axiomatizace. (7) Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory a logický čtverec. De Morganovy zákony. Logika relací. (8) Jazyk logiky tříd. Vztahy mezi třídami, operace logiky tříd. (10) Kategorický sylogismus. (11) Modální a vícehodnotové logiky. (12) Logika a metoda indukce a dedukce ve vědách. Úvahy o logických základech vědeckého poznání. Semináře se orientují na kolokvia k tematickým oddílům (2 – 4; 12) a na procvičování úkolů z oddílů (5 – 11).

Literatura, na níž je předmět vystavěn HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002.
JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995.
MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970.
SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001.
ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995.
ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997.

Literatura doporučená studentům ADAMEC, J. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno : Masarykova univerzita, 1999.
BENDOVÁ, K. Sylogistika. Praha : Karolinum, 1998.
BERKA, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994.
CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha : Svoboda, 1968.
CMOREJ, P. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha : Triton, 2002.
Co je analytický výrok? Praha : OIKOYMENH, 1995.
HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002.
JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995.
KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha : Filosofia, 1999.
KOLMAN, V. Logika Gottloba Frega. Praha : Filosofia, 2002.
MATERNA, P. Svět pojmů a logika. Praha : Filosofia, 1995.
MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J. Logická analýza přirozeného jazyka. Praha : Academia, 1989.
MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970.
PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. (Historický úvod do analytické filosofie). Praha : Hermann a synové, 1992.
PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha : Academia, 2004.
RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha : Svoboda – Liberta, 1993.
SOUSEDÍK, P. Jazyk, logika, věda. Praha : Filosofia, 2005.
SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001.
ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995.
ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
TARSKI, A. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha : Academia, 1969.
TICHÝ, P., PEREGRIN, J. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha : Filosofia, 1996.
TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě dvou průběžných písemných testů z předem stanovených oddílů - zejména v části formální logiky (s možností závěrečné opravy neuspěšných testů). Zkouška se koná na základě písemných odpovědí k deseti dílčím úkolům a ústní doplňující evaluace znalostí či dovedností.

Sylabus VKSD - Vybr. kap. ze svět. dějin 20. st.
2004

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Brokl Lubomír

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st. Jednotlivé kapitoly chronologicky rozebírají tento vývoj od sklonku 19. st. po současnost. Zabývají se i oběma světovými válkami a také zločinnými totalitními politickými systémy moderní doby (fašismus a komunismus). Akcentován je i současný vývoj po pádu komunismu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st. Jednotlivé kapitoly chronologicky rozebírají tento vývoj od sklonku 19. st. po současnost. Zabývají se i oběma světovými válkami a také zločinnými totalitními politickými systémy moderní doby (fašismus a komunismus). Akcentován je i současný vývoj po pádu komunismu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dostupné tituly nové provenience po r. 1990

Literatura doporučená studentům Dostupné tituly nové provenience po r. 1990

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Dle instrukcí vyučujícího.

Kreditové hodnocení předmětu	1
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Kudová Lucie
Garantující katedra	KSOC - Katedra sociologie
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	- - -
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie. Předmět navazuje na Dějiny sociologie 1 a zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele české sociologie.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, završený současnou sociologií. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce – období hledání „nových teorií“ a tři základní paradigmata 2. Talcott Parsons a Robert King Merton – představitelé strukturního funkcionalismu 3. Teorie konfliktu (Lewis A. Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf) 4. Symbolický interakcionismus, etnometodologie a fenomenologická sociologie jako součásti interpretativní sociologie 5. Zakladatel české sociologie Tomáš Garrique Masaryk 6. Politická sociologie Edvarda Beneše a systematická sociologie Emanuela Chalupného 7. Brněnská sociologická škola a Inocenc Arnošt Bláha 8. Shrnutí vývoje české sociologie a její současný stav 9. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase 10. Systémová teorie Niklase Luhmana 11. Teorie strukturace Anthonyho Giddense 12. Představitelé moderní francouzské sociologie – Michel Foucault a Pierre Bourdieu
Literatura, na níž je předmět vystavěn	BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3
Literatura doporučená studentům	BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma).