| Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie. Předmět navazuje na Dějiny sociologie 1 a zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele české sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, završený současnou sociologií. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce – období hledání „nových teorií“ a tři základní paradigmata 2. Talcott Parsons a Robert King Merton – představitelé strukturního funkcionalismu 3. Teorie konfliktu (Lewis A. Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf) 4. Symbolický interakcionismus, etnometodologie a fenomenologická sociologie jako součásti interpretativní sociologie 5. Zakladatel české sociologie Tomáš Garrique Masaryk 6. Politická sociologie Edvarda Beneše a systematická sociologie Emanuela Chalupného 7. Brněnská sociologická škola a Inocenc Arnošt Bláha 8. Shrnutí vývoje české sociologie a její současný stav 9. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase 10. Systémová teorie Niklase Luhmana 11. Teorie strukturace Anthonyho Giddense 12. Představitelé moderní francouzské sociologie – Michel Foucault a Pierre Bourdieu |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Brokl Lubomír | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
| Forma zkoušky | - - - | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty |
|
||
| Anotace předmětu | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dějiny zemí Koruny české, díl II. Urban, O. Česká společnost 1848–1918 Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk Masaryk, T. G.: Česká otázka Čapek, K. Hovory s TGM Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty Prokš, P. Politikové a vznik ČSR Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918 Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři Kovtun, J. Masarykův triumf Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš Jurinek, J. M. R. Štefánik Peroutka, F. Budování státu I.–IV. Broklová, E. Československá demokracie Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno Kural, V. Místo společenství – konflikt Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice Olivová, V. Zápas o Československo Kvaček, R. Československý rok 1938 Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny |
||
| Literatura doporučená studentům | Dějiny zemí Koruny české, díl II. Urban, O. Česká společnost 1848–1918 Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk Masaryk, T. G.: Česká otázka Čapek, K. Hovory s TGM Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty Prokš, P. Politikové a vznik ČSR Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918 Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři Kovtun, J. Masarykův triumf Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš Jurinek, J. M. R. Štefánik Peroutka, F. Budování státu I.–IV. Broklová, E. Československá demokracie Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno Kural, V. Místo společenství – konflikt Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice Olivová, V. Zápas o Československo Kvaček, R. Československý rok 1938 Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. stol.). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. Znalost předmětu sociologie a jejího místa mezi ostatními vědami. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.–2. Předmět, struktura a funkce sociologie. 2.–3. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 4. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 5. Protosociologie – počátky sociálního myšlení před vznikem sociologie jako samostatné vědy. 6. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“, zakladatel sociologie Auguste Comte 7. Karel Marx a jeho materialistické pojetí dějin 8. – 9. Pozitivistická sociologie Herberta Spencera, Émila Durkheima a Vilfreda Pareta. 10. Rozumějící, chápající sociologie Maxe Webera 11. Formální sociologie Georga Simmela. 12. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry. 13. Rozvoj novopozitivistické teorie a metodologie – George Andrew Lundberg, Paul Felix Lazarsfeld. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kapitoly z dějin logiky. Formální logika: výroková a predikátová. Pojem, soud, úsudek a teorie tříd. Neformální logika a teorie argumentace. Neklasické logiky. Logika – filosofie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Základy logického uvažování |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Kapitoly z dějin logiky. Formální logika: výroková a predikátová. Pojem, soud, úsudek a teorie tříd. Neformální logika a teorie argumentace. Neklasické logiky. Logika – filosofie. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berka, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994 Berka, K., Rybová, J. Logika a metodologie pro žurnalisty. Praha : Novinář, 1988 Jauris, M. Zastávka, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992 Jirků, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky Mleziva, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970 Štěpán, J. Logika a logické systémy. Olomouc : Votobia, 1992 Štěpán, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995 |
| Literatura doporučená studentům | Berka, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994 Berka, K., Rybová, J. Logika a metodologie pro žurnalisty. Praha : Novinář, 1988 Jauris, M. Zastávka, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992 Jirků, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky Mleziva, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970 Štěpán, J. Logika a logické systémy. Olomouc : Votobia, 1992 Štěpán, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet: docházka na semináře, 3x správné řešení příkladů v rámci seminárních cvičení (nesprávná řešení se odečítají), dvě úspěšně vykonané kontrolní písemné práce. Zkouška: ústní rozbor: a) k vylosovanému souboru deseti příkladů s přípravou a písemnou odpovědí, b) ke třem zadaným otázkám (příklady či teoretické poznatky) bez přípravy. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurs vychází jednak z historicky pojatého přehledu rozhodujících politických směrů a proudů v současnosti, jednak také z konkrétního analyzování projevů těchto směrů v přítomnosti. Tento druhý aspekt je určující z hlediska časového prostoru, který mu je v kursu věnován. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Smysl a náplň kursu spočívá v analyzování politické situace z hlediska lokálního, regionálního, národního, evropského a světového. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Prováděná analýza vychází i z historicky chápaného pohledu na rozhodující po-litické směry a proudy současné epochy (konzervativní, liberální, křesťansko-demo-kratický a sociálně demokratický). Těžiště kursu tkví v konkrétních rozborech. Všech přibližně patnáct dvouhodinových lekcí bude probíhat v pravidelných polemických diskusích všech studentů a pochopitelně i vyučujícího, který bude vyu-žívat také své zkušenosti z praktické demokratické politiky. Navíc tato forma umož-ňuje operativně analyzovat i zásadní nejaktuálnější problematiku. „Politická analýza“ je zcela specifickou disciplínou v rámci uvedeného studia. Z toho ovšem vycházejí i příslušné požadavky na studenty. Mezi vlastní zdroje pro úspěšné zvládnutí předmětu „Politická analýza“ proto patří pravidelné a naprosto soustavné sledování tisku denního i periodického a ovšem také dalších médií, a to pochopitelně v oblasti politického zpravodajství a zejména analytických materiálů v různorodém spektru a v nejširších souvislostech. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
| Literatura doporučená studentům | Rozsah zdrojů je tedy natolik různorodý, že není účelné je uvádět v konkrétnější podobě. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Brokl Lubomír | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
| Forma zkoušky | - - - | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
||
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty |
|
||
| Anotace předmětu | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Podstata a smysl politiky, její teorie a praxe | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
||
| Literatura doporučená studentům | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Brokl Lubomír | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity |
|
||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
| Anotace předmětu | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět a podstata politiky, její teorie a praxe | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět a metody politologie. Dějiny politického myšlení. Hodnoty a normy v politice. Demokratické systémy vlády. Politická socializace a participace. Mechanismus politického procesu. Politické zprostředkování zájmů a zájmové skupiny. Politické strany. Volby a volební systémy. Mezinárodní vztahy a zahraniční politika. Regionalismus v politice. Územní správa a samospráva. Politické názory T. G. Masaryka. Ekonomika obcí. Politika rozvoje území |
||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
||
| Literatura doporučená studentům | Čermák, V. aj.: Pozvání do politologie. l994 Křížkovský, L. - Adamová, K.: Základy politologie. l992 Rouček, L.: Malá politologie. l993 Mňačko, L.: Jak chutná moc. l990 Orwell, G.: l984. l99l Pearce, E.: Machiavelliho děti. Lidové noviny l994. Psůtková, Z. - Vahala, Z.: I nám vládli nemocní? l992 Weizsäcker, Carl F.von: Člověk ve svých dějinách. l99l Ratzinger, J.: Naděje pro Evropu? l99l Kapr, J.: Co je to demokracie. l99l Broklová, E.: Československá demokracie l9l8-l938. l992 Masaryk, T. G.: Česká otázka. l990 Pithart, P.: Obrana politiky. l990 Pithart, P.: Dějiny a politika. l990 Arendtová, H.: Krize kultury. l994 Guardini, R.: Konec novověku. l992 Brzezinski, Z.: Bez kontroly. l993 Ortega y Gasset, J.: Vzpoura davů. l993 Guéguen, D.: Průvodce labyrintem evropských společenství. l993 Polák, S.: T. G. Masaryk. l990 Opat,J.: Filosof a politik T.G.Masaryk l882-l893. Melantrich l990 Levy, D. J.: Politický řád. l993 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby. l992 Vítek, M. a kol.: Základy územní správy. l99l Vítek, M.: Evropské politické myšlení I-IV. 1998, 1999 Kala, V.aj.: Správa a samospráva obce. l992 |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Kudová Lucie | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
| Forma zkoušky | - - - | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity |
|
||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
| Anotace předmětu | |||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |||
| Literatura doporučená studentům | |||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět svým zaměřením koresponduje zejména s tzv. neformální logikou, ale dotýká se také rétoriky, psychologie, filosofie či etiky. Cílem předmětu obrátit pozornost na kritické myšlení a argumentaci jako součást kulturních a civilizačních požadavků. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Během studia by si studenti měli postupně osvojit způsoby kritického myšlení a argumentace na konkrétních příkladech, které nabízí zejména praktické procvičování debatingu (na základě soutěžních formátů tzv. parlamentní debaty). Studenti také budou moci bedlivěji analyzovat další doporučenou literaturu, konzultovat volbu případových analýz z probíhajících diskusí v rozličných oblastech veřejného života a odborných debat. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předpokladem možné reflexe získávaných dovedností je společný rozbor argumentace v jejím širokém pojetí, tedy se schopností rozlišovat zjištění, vysvětlení a argumentaci, oblasti jejího užití, kontext komunikační, jazykový či věcný, racionální a mimoracionální aspekty argumentace, komponenty její struktury (teze, argumenty, demonstrace, strategie), základní linie (včetně „chrie“) a podoby, přípustné i nepřípustné formy. Součástí studia bude také umění klást a užívat otázky (erotetická logika), rozumět jazykovým a logickým modalitám, schopnost vymezit pojmy a užívat slovní obraty apod. Pozornost bude věnována častým chybám, ale i problému záměrných klamů, sofismat a eristických triků. Praktické debatování se bude zakládat na „americkém formátu parlamentní debaty“ (debating ve dvou týmech, které představují tzv. stranu vládní a stranu opoziční), analyzovány budou jednotlivé její kroky i debata jako celek. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000. JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992. JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991. SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992. ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998. |
| Literatura doporučená studentům | ARISTOTELÉS, O sofistických důkazech. Praha: Academia, 1978. BĚLOHLÁVKOVÁ, V. 33 základních technik vyjednávání a argumentace. Brno: Computer press, 2003. BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000. CLOWES, B.. Základy úspěšné diskuse. I .a II. část. Hnutí Pro život ČR 2000. ČAPEK, K. Marsyas čili na okraj literatury. Praha : Československý spisovatel, 1971. GAHÉR, F. Logika pre každého. Bratislava : IRIS, 1994. GOUPE, M. (ed.) Rhétorique générale. Paris : Larousse, 1976 GRUBER, D. Řečnické triky. Ostrava : Gruber – TDT, 1994. FAHNESTOCK, J. A Rhetoric of Argument. McGraw – Hill 1990. JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992. JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B.. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999. JIRKŮ, P., ŠVEJDAR, V. (eds.) Miscelanea Logica I. Praha : Karolinum, 1998. KARFÍKOVÁ, L. Studie z patristiky a scholastiky. Praha : OIKOYMENH, 1997. KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998. KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej – naslouchám. Praha : Návrat, 1993. LIESMANN, K., ZENATY, G. O myšlení. Olomouc : Votobia, 1994. MĚCHUROVÁ, A. Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha : Magnet-Press, 1992. MLEVZIVA, E. Encyklopedie lží, podvádění a klamání s příklady a obranou proti nim. Praha : Vyšehrad, 2000. PAULO, F. Umění veřejně vystoupit aneb Řečníkem za 2 hodiny. Frýdek – Místek : Alpress, 1997. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Argumentation. London 1971. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Humanities. Dordrecht 1979. PERELMAN CH. , OLBRECHTS, L. Traite de l' argumentation. Bruxelles : Editions de l' Université, 2000. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókratova. Kritón. Praha : OIKOYMENH, 1994. POPPER, K. Život je řešením problémů : o poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991. SPENCE, G. Jak správně argumentovat a pokaždé zvítězit. Praha : Academis, 1996. STEWARD, Ch. Jak blufovat ve veřejných projevech. Praha : Talpress, 1994. SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992. ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet je udílem na základě obhájené písemné práce nebo na základě kolokvia k výkladu nebo na základě úspěšného předvedení debaty dle soutěžního formátu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Kudová Lucie | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet | ||
| Forma zkoušky | - - - | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity | ||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty |
|
||
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. | ||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět, struktura a funkce sociologie. 2. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 3. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 4.–5. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové. 6.–7. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry. 8.–9. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce. 10. Soudobá světová sociologie. 11.–12. Vývoj české sociologie. |
||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
||
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Předmět, struktura a funkce sociologie. 2.Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 3.Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psycholo-gii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 4.Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 20. let našeho stol. – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové, 20. – 50.léta – obd. „velkých výzkumů“, hledání „nových teorií“ po 2. sv. válce, soudobá světová sociologie. 5.Vývoj české sociologie. 6.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 7.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultu-ra). 8.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 9.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, kon-flikty v sociál. skupinách). 10.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizon-tální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 11.Instituce, organizace, byrokracie. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách). 5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). 8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace ...) 9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie. Předmět navazuje na Dějiny sociologie 1 a zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele české sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, završený současnou sociologií. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vývoj sociolog. myšlení po 2. sv. válce – období hledání „nových teorií“ a tři základní paradigmata 2. Talcott Parsons a Robert King Merton – představitelé strukturního funkcionalismu 3. Teorie konfliktu (Lewis A. Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf) 4. Symbolický interakcionismus, etnometodologie a fenomenologická sociologie jako součásti interpretativní sociologie 5. Zakladatel české sociologie Tomáš Garrique Masaryk 6. Politická sociologie Edvarda Beneše a systematická sociologie Emanuela Chalupného 7. Brněnská sociologická škola a Inocenc Arnošt Bláha 8. Shrnutí vývoje české sociologie a její současný stav 9. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase 10. Systémová teorie Niklase Luhmana 11. Teorie strukturace Anthonyho Giddense 12. Představitelé moderní francouzské sociologie – Michel Foucault a Pierre Bourdieu |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004, 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtový test. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Brokl Lubomír | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
| Forma zkoušky | u - ústní | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity |
|
||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
| Anotace předmětu | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Popis a analýza klíčových událostí, které byly spojeny s bojem českého a slovenského národa za obranu a udržení státní svrchovanosti v letech 1848 až 1989. Důraz je kladen jak na koncepci vnitřního uspořádání společného státu od roku 1918 a problémy spojené s jeho existencí, tak i na příčiny, které vedly k vývoji a fungování Československa jako totalitního komunistického státu. | ||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dějiny zemí Koruny české, díl II. Urban, O. Česká společnost 1848–1918 Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk Masaryk, T. G.: Česká otázka Čapek, K. Hovory s TGM Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty Prokš, P. Politikové a vznik ČSR Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918 Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři Kovtun, J. Masarykův triumf Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš Jurinek, J. M. R. Štefánik Peroutka, F. Budování státu I.–IV. Broklová, E. Československá demokracie Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno Kural, V. Místo společenství – konflikt Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice Olivová, V. Zápas o Československo Kvaček, R. Československý rok 1938 Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny |
||
| Literatura doporučená studentům | Dějiny zemí Koruny české, díl II. Urban, O. Česká společnost 1848–1918 Opat, J: Filosof a politik T. G. Masaryk Masaryk, T. G.: Česká otázka Čapek, K. Hovory s TGM Galandauer, J. Vznik ČSR 1918, prognózy, projekty Prokš, P. Politikové a vznik ČSR Pichlík, K. Bez legend. Zahraniční odboj 1914–1918 Pichlík, K. a kol. Českoslovenští legionáři Kovtun, J. Masarykův triumf Havlíček, F. Člověk, sociolog, politik dr. Beneš Jurinek, J. M. R. Štefánik Peroutka, F. Budování státu I.–IV. Broklová, E. Československá demokracie Vybrané kapitoly z čes. dějin XX. stol. Skriptum PF MU Brno Kural, V. Místo společenství – konflikt Ztroskotání společenství. Češi a Slováci v 1. republice Olivová, V. Zápas o Československo Kvaček, R. Československý rok 1938 Beneš, E. Paměti. Mnichovské dny |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. stol.). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení. Pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů. Znalost předmětu sociologie a jejího místa mezi ostatními vědami. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.–2. Předmět, struktura a funkce sociologie. 2.–3. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). 4. Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psychologii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). 5. Protosociologie – počátky sociálního myšlení před vznikem sociologie jako samostatné vědy. 6. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 1. sv. války – obd. „velkých teorií“, zakladatel sociologie Auguste Comte 7. Karel Marx a jeho materialistické pojetí dějin 8. – 9. Pozitivistická sociologie Herberta Spencera, Émila Durkheima a Vilfreda Pareta. 10. Rozumějící, chápající sociologie Maxe Webera 11. Formální sociologie Georga Simmela. 12. Vývoj sociolog. myšlení mezi světovými válkami – obd. „velkých výzkumů“ a meziválečné školy a směry. 13. Rozvoj novopozitivistické teorie a metodologie – George Andrew Lundberg, Paul Felix Lazarsfeld. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H.,GRESLE,F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtový test. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994 David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996 Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993 Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993 Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990 Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992 Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991 Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998 Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996 |
| Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994 David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996 Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993 Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993 Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990 Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992 Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991 Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998 Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Smyslem kursu je poskytnout základní přehled a výklad vývoje antropologického myšlení od druhé poloviny devatenáctého století dodneška, a to v širším historickém a intelektuálním kontextu. Pozornost bude věnována především představitelům evolucionistické školy, difuzionismu v německém a britském akademickém prostředí, francouzské sociologické škole a objasnění transformace antropologického myšlení na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Dále se budeme věnovat představitelům britského funkcionalismu, francouzského a britského strukturalismu, neoevolucionismu, sociobiologie, kulturní ekologii a symbolické a kognitivní antropologii.Ve druhé části se tento kurz zaměří na různé aspekty antropologického chápání kultury s ohledem na nástup postmoderní antropologie. Bude analyzována kultura jako politikum a její role v politice identity, politice uznání a multikulturalismu. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se vznikem a vývojem antropologie, s její diferenciací na jednotlivé obory, podobory a disciplíny, se základní terminologií a metodami v rámci hlavních antropologických směrů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Základní pojmy sociální a kulturní antropologie. Přehled vývoje antropologického myšlení od 2. poloviny 19. století do současnosti. Představitelé evolucionistické školy. Difuzionismus v německém a britském akademickém prostředí. Difuzionismus ve francouzské sociologické škole. Transformace antropologického myšlení na přelomu 19. a 20. století. Představitelé britského funkcionalismu. Francouzský a britský strukturalismus. Neoevolucionismus. Sociobiologie. Kulturní ekologie. Symbolická a kognitivní antropologie. Postmoderní antropologie. Kultura jako politikum. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Eriksen, Thomas H. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Barnard, Alan, Johnathan Spencer (eds.). 1996. Encyclopaedia of Social and Cultural Anthropology. London: Routledge. Budil, Ivo. 1992. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Ingold, Tim (ed.). 2000. Companion Encyclopedia of Anthropology: Humanity, Culture and Social Life. London, New York: Routledge. Murphy, Robert F. 1998. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova. Kuper, Adam. 1999. Culture. The Anthropologists´ Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Taylor, Charles (ed.). 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofický ústav.. Pinxten, Rik, Ghislain Verstraete, Chia Longman (eds.). 2004. Culture and Politics: Identity and Conflict in a Multicultural World. New York, Oxford: Berghahn Books. |
| Literatura doporučená studentům | Eriksen, Thomas H. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Barnard, Alan, Johnathan Spencer (eds.). 1996. Encyclopaedia of Social and Cultural Anthropology. London: Routledge. Budil, Ivo. 1992. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Ingold, Tim (ed.). 2000. Companion Encyclopedia of Anthropology: Humanity, Culture and Social Life. London, New York: Routledge. Murphy, Robert F. 1998. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova. Kuper, Adam. 1999. Culture. The Anthropologists´ Account. Cambridge, Mass: Harvard University Press. Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. New York: Altamira. Taylor, Charles (ed.). 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofický ústav.. Pinxten, Rik, Ghislain Verstraete, Chia Longman (eds.). 2004. Culture and Politics: Identity and Conflict in a Multicultural World. New York, Oxford: Berghahn Books. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Vítková Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Studenti budou seznámeni s demografickou perspektivou zkoumání společnosti, se základy demografické analýzy, s hlavními populačními teoriemi a s problematikou demografických prognóz. Budou se orientovat v možnostech získání a využití demografických dat. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je přiblížit studentům problematiku demografické reprodukce jako významné složky společenského vývoje. Studenti budou po absolvování předmětu schopni vyhledávat relevantní demografická data a budou schopni je používat a interpretovat. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení demografie, vnitřní členění demografických disciplín Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny Demografické ukazatele, časový rozměr demografických procesů Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění Etnická skladba obyvatelstva, další struktury obyvatelstva Úmrtnost (ukazatele úmrtnosti, úmrtnostní tabulka, příčiny úmrtí) Porodnost, plodnost, potratovost Sňatečnost, rozvodovost Celkové charakteristiky přirozené reprodukce Migrace Populační odhady, projekce, prognózy Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997. |
| Literatura doporučená studentům | Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998. Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR. Praha 1993. Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha. Časopis Demografie Periodické i neperiodické publikace a internetové stránky: Českého statistického úřadu (ČSÚ) Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) Organizace spojených národů (OSN) |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pravidelné plnění úkolů v seminářích. Úspěšné absolvování znalostního testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět podává stručný výklad základních odborných znalostí potřebných pro orientaci v ekonomické problematice. Osvojení si základních ekonomických pojmů, problémů a ukazatelů je v současné době důležitou podmínkou pro pochopení podstaty a fungování našeho národního hospodářství i světové ekonomiky. Výběr témat se řídí potřebami a charakterem studijních programů. Důraz je kladen na mimoekonomické vazby a na dopady expanze tržního systému na životní situaci lidí. Výklad je rozdělen do jednotlivých kapitol podávajících přehled o mikroekonomii, makroekonomii i praktické ekonomice. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Osvojení si základních ekonomických pojmů, teorií, problémů a ukazatelů z mikroekonomie, makroekonomie i praktické ekonomiky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Základní ekonomické pojmy a teorie (přehled ekonomických teorií, ekonomických pojmů a problémů). 2.Formování trhu (typy trhů, tržní subjekty, makroekonomický koloběh). 3.Základní makroekonomické veličiny (makroekonomické veličiny, čistý ekonomický blahobyt). 4.Základní elementy trhu (nabídka, poptávka, cena, konkurence). 5.Peníze a peněžní trh (funkce a vývoj peněz, bankovní soustava ČR). 6.Trh práce a nezaměstnanost (práce a nezaměstnanost, sociální důsledky nezaměstnanosti, sociální nerovnost, chudoba). 7.Inflace (charakteristika, měření, sociální důsledky inflace). 8.Hospodářský cyklus (charakteristika, druhy cyklů) 9. Hospodářská politika státu (cíle a nástroje HP, selhání trhu a selhání vlády, veřejné statky, externality). 10. Fiskální politika (cíle, nástroje, druhy fiskální politika, soustava veřejných rozpočtů, státní rozpočet, územní rozpočty, rozpočtový deficit, veřejný dluh). 11. Měnová politika (cíle, nástroje a druhy, souvislost se sociální politikou). 12. Otevřená ekonomika (platební bilance, systémy měnových kurzů, regulace měnového kurzu, protekcionismus). 13. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek (členění nákladů a výnosů, zjišťování hospodářského výsledku). 14. Podnikání (subjekty podnikání, podniky jednotlivců a obchodní společnosti). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Šimková, E. 2007. Základy ekonomie (2. přepracované vydání). Hradec Králové: Gaudeamus. Šimková, E. 2005. Ekonomika zahraničního obchodu. Hradec Králové: Gaudeamus.. Šimková, E. 2005. Základy účetnictví. Hradec Králové: Gaudeamus. Allen, F., D. Gale. 1999. Diversity of Opinion and Financing of New Technologies. New York., Pensylvania: Financial Institutions Center, The Warton School, University of Pensylvania. Cahlík, T., J. Marková. 2004. Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie. Praha: G plus G. . Cihelková, E. a kol. 2001. Světová ekonomika (nové jevy a perspektivy). Praha: C. H. BECK. Cihelková, E. a kol. 2002. Světová ekonomika: regiony a integrace. Praha: Grada Publishing. Daniels, J.D., L.H. 2001. Radebaugh. International Business. Evnironments and operations. 9th Edition. New Jersey: Prentice Hall. Eiteman, D.K., A. I. Stonehill, M.H. Moffett. 1995. International Business Finance. Addison-Wesley Publishing Company. Helísek, M. 2002. Makroekonomie – základní kurz. Slaný: Melandrium. Holman, R. 2000. Základy ekonomie (pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ). Praha: C.H. Beck. Macáková, L. 2001. Mikroekonomie – základní kurz.. Slaný: Melandrium. Keegan, W.J., B. Schlegemilch. 2001. Global Marketing Management. A European Perspective. Pearson Education Limited. Krugman, P.R., M. Obstfeld. 2000. International Economics: theory and policy. Addison-Wesley, Reading. Samuelson, P.A., W.D. Nordhaus. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. |
| Literatura doporučená studentům | Šimková, E. 2007. Základy ekonomie (2. přepracované vydání). Hradec Králové: Gaudeamus. Šimková, E. 2005. Ekonomika zahraničního obchodu. Hradec Králové: Gaudeamus.. Šimková, E. 2005. Základy účetnictví. Hradec Králové: Gaudeamus. Allen, F., D. Gale. 1999. Diversity of Opinion and Financing of New Technologies. New York., Pensylvania: Financial Institutions Center, The Warton School, University of Pensylvania. Cahlík, T., J. Marková. 2004. Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie. Praha: G plus G. . Cihelková, E. a kol. 2001. Světová ekonomika (nové jevy a perspektivy). Praha: C. H. BECK. Cihelková, E. a kol. 2002. Světová ekonomika: regiony a integrace. Praha: Grada Publishing. Daniels, J.D., L.H. 2001. Radebaugh. International Business. Evnironments and operations. 9th Edition. New Jersey: Prentice Hall. Eiteman, D.K., A. I. Stonehill, M.H. Moffett. 1995. International Business Finance. Addison-Wesley Publishing Company. Helísek, M. 2002. Makroekonomie – základní kurz. Slaný: Melandrium. Holman, R. 2000. Základy ekonomie (pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ). Praha: C.H. Beck. Macáková, L. 2001. Mikroekonomie – základní kurz.. Slaný: Melandrium. Keegan, W.J., B. Schlegemilch. 2001. Global Marketing Management. A European Perspective. Pearson Education Limited. Krugman, P.R., M. Obstfeld. 2000. International Economics: theory and policy. Addison-Wesley, Reading. Samuelson, P.A., W.D. Nordhaus. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Disciplína seznamuje posluchače s globálními problémy prostředí, vztahem člověka a prostředí, ekologickými aspekty životního stylu a aplikacemi pro příští odbornou činnost posluchačů. Součástí výuky je promítání videozáznamů s ekologickou problematikou a ekologické exkurze. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je uvést posluchače do problematiky soudobých přístupů k řešení ekologických problémů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Ekologie: Zaměření ekologie. Členění ekologie. Ekosystémy a ekosystémový přístup. 2.Ekologie a společnost: Industriální ekologie. Agroekologie. Ekologie města. Politická ekologie. Sociální ekologie. 3.Prostředí: Lidský ekosystém a vztah přírodního a umělého prostředí. Hodnocení prostředí (metody a postupy) – přírodní pohromy a dopady na společnost. Environmentální sociologie a sociální geografie. Environmentální konflikty a environmentální bezpečnost. 4.Metodologické srovnání ekologie a sociologie 5.Udržitelný rozvoj: Globalizace. Pilíře udržitelného rozvoje (sociální rozvoj, ekonomický růst a ochrana prostředí). Koncepty udržitelnosti, rozvoje a spravedlivosti. Slabá a silná udržitelnost a kapitálový přístup (sociální, lidský, přírodní, finanční a výrobní kapitál). Hybné síly rozvoje (vlivy technologií). Ekologická modernizace. Udržitelná výroba a spotřeba. Požadavky na veřejnou správu (tzv. „správné vládnutí“ – good governance, prozíravý růst a správcovství – smart growth and stewardship). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Braniš, M., K. Pivnička. 1994. Úvod do studia životního prostředí. Praha: Univerzita Karlova. Forman, R.T.T., M. Gondron. 1993. Krajinná ekologie. Praha: Academia. Hale, M. 1995. Ecology in Education. Cambridge: University Press. Moldan, B. 1995. Životní prostředí – globální perspektiva. Praha: Univerzita Karlova. Moldan, B. 1997. Příroda a civilizace. Praha: SPN. Mozga, J., M. Vítek. 2004. Společenské aspekty rizik. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2002. Udržitelný rozvoj a řízení rizik, pohrom a krizí. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2008. Sociální ekologie. Hradec Králové: Gaudeamus. Ročenky Životní prostředí ČR. Stonawski, J. 1993. Základy ekologie. Praha: Univerzita Karlova. |
| Literatura doporučená studentům | Braniš, M., K. Pivnička. 1994. Úvod do studia životního prostředí. Praha: Univerzita Karlova. Forman, R.T.T., M. Gondron. 1993. Krajinná ekologie. Praha: Academia. Hale, M. 1995. Ecology in Education. Cambridge: University Press. Moldan, B. 1995. Životní prostředí – globální perspektiva. Praha: Univerzita Karlova. Moldan, B. 1997. Příroda a civilizace. Praha: SPN. Mozga, J., M. Vítek. 2004. Společenské aspekty rizik. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2002. Udržitelný rozvoj a řízení rizik, pohrom a krizí. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2008. Sociální ekologie. Hradec Králové: Gaudeamus. Ročenky Životní prostředí ČR. Stonawski, J. 1993. Základy ekologie. Praha: Univerzita Karlova. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Odborné konzultace k tematickým celkům. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Konkretizace filosofického konceptu etiky a morálky. Vznik a fungování morálky ve vývoji lidské kultury, fylogeneze morálky člověka. Vznik etiky jako oboru systematické filosofie a její specializační aplikace, jejich hlavní pojmy a vztah k příbuzným vědním oborům (zejména právu, sociologii a politologii). Ontogeneze morálky v normálním zrání jedince (Kohlerg, Gibbs, Piaget, Ericsson aj.). Profesní etiky z hlediska deontologie, specifické etické kodexy a jejich vztah k organizačním apod. řádům profesí (vztah kodifikovaných etických povinností a spontánního morálního klimatu pracoviště). Dilemata morálky profese a domova (rodiny). Normativní a situační etika: scientistická (odborná) etika a konkrétní „žitá“ vyvíjející se morálka. Dilemata technické, výrobní a ekologické etiky v současnosti (v éře postupující globalizace lidské kultury). Etika profesní cti. Etika a morálka v krizových a katastrofických situacích. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se základními etickými koncepcemi, problémy a kategoriemi s důrazem na dilemata profesní morálky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Etická a morální dilemata současné profesní, ekonomické a politické sféry. Problémy defraudace, (úplatkářství), klientelismu z pohledu etiky. Úcta k úspěchu a úcta k lidské důstojnosti (úcta k osobě člověka), problémy současného tichého i okázalého egoismu a narcisismu. Etika podnikání, zaměstnání a nezaměstnanosti. Etika, moc, terorismus a válka. Morálka chudoby, nouze, životního zoufalství, bezdomoví. Etika filantropie (pomoci), altruismu (sebeobětování) a účinné a adresné sociální solidarity. Morální význam sociální práce a pomoci vůbec. Etická a morální dilemata současné veřejné, sociální, (sociálně patologické) a komunikační sféry, zpětný vliv informační „svobody“ a možností „individualizované volby“ v morálním vyzrávání a projevech různých věkových skupin společnosti, problém drog, „normality“ násilí, gemblerství, problém sociální sebevraždy. Tzv. adrenalinové aktivity současnosti a morálka. Masové sporty a hnutí z etického hlediska (jejich pozitiva a negativa). Etika medicíny a zdravotnictví. Otázky výzkumu a užití kmenových buněk a etiky uplatňování genetického inženýrství vůbec. Etika manželství a partnerství v jeho tradiční i moderní podobě vztahu muže a ženy. Etika vztahu mezigeneračních vazeb. Etická a morální dilemata zdravotně a mentálně retardované, osobní životní (psychicky traumatizované) sféry. Problémy eutanásie, umělého přerušení těhotenství a sebevraždy, otázky úcty k lidskému životu a smysl života člověka z kvantitativního a kvalitativního zřetele. Etika thanatologická. Etické otázky charitativní práce. Etika a noetika (pravda, lež a morálka, profesní tajemství z pohledu etiky). Etika vědecké a pedagogické (výchovné a zdělávací) práce, vč. etiky speciální pedagogiky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress. Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon. Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89. Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis. Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press. Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF. Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia. Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press. Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia. Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU. Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London. Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK. Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT. Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica. Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE. Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého. Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko. Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH. Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha. Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk. Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén. Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová. Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého. Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum. Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF. Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH. Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian. Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003. Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek. Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004. Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda. Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton. Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně. Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon. Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU. Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub. Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH. Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL. Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk. Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie. Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis. Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada. Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE. Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH. Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál. Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990. Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita. Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus. Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton. Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda. Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing. Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE. Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum. Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada. Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press. Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál. Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH. Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita. Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE. Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita. Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP. Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny. |
| Literatura doporučená studentům | Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress. Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon. Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89. Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis. Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press. Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF. Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia. Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press. Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia. Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU. Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London. Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK. Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT. Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica. Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE. Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého. Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko. Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH. Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha. Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk. Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén. Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová. Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého. Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum. Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF. Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH. Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian. Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003. Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek. Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004. Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda. Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton. Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně. Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon. Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU. Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub. Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH. Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL. Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk. Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie. Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis. Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada. Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE. Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH. Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál. Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990. Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita. Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus. Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton. Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda. Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing. Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE. Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum. Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada. Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press. Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál. Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH. Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita. Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE. Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita. Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP. Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Přednášky, konzultace, samostatná či skupinová seminární vystoupení s referáty, zkušební testy, zápočtová písemná (a digitální) práce na sjednané téma. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět podává přehled o institucionálním a právním systému Evropské unie (instituce a orgány, rozhodovací proces, dělba pravomocí mezi EU a členské státy, právní akty EU a jejich účinky) a přibližuje principy fungování společného trhu a vybraných společných politik (společná dopravní politika, společná zemědělská politika, regionální rozvoj, školství, výzkum a kultura). Zmínit bude nezbytné i dopady reformy EU, která probíhá od r. 2001 a jejímž prozatím posledním výsledkem je tzv. reformní či lisabonská smlouva z prosince 2007. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je umožnit studentům vytvořit si základní orientaci o současném fungování Evropské unie – hlavní nositelky projektu evropské integrace, který stále výrazněji ovlivňuje politické, ekonomické a sociální dění na evropském kontinentu – a nastínit rozsah její působnosti se zřetelem k postavení jednotlivce. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. EU jako mezinárodní organizace, pravomoci a působnost 2. Institucionální systém EU – instituce, orgány a agentury 3. Právní systém EU – prameny práva a právní účinky 4. Společný trh: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, hospodářská soutěž a regulace jednání členských států 5. Společné politiky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dočkal, V. (ed.). 2006. Česká politika v EU. Evropský integrační proces a zájmy ČR. Brno: Masarykova univerzita. Pitrová, M., P. Fiala. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Plechanovová, B. 2006. Evropská unie na počátku 21. století. Reformní procesy a institucionální změna. Praha: Karolinum. Simon, D. 2005. Komunitární právní řád. Praha: ASPI. Svoboda, P. 2007. Úvod do evropského práva. Praha: C.H. Beck. Šlosarčík, Ivo. 2005. Politický a právní rámec evropské integrace. Praha: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. |
| Literatura doporučená studentům | Dočkal, V. (ed.). 2006. Česká politika v EU. Evropský integrační proces a zájmy ČR. Brno: Masarykova univerzita. Pitrová, M., P. Fiala. 2003. Evropská unie. Brno: CDK. Plechanovová, B. 2006. Evropská unie na počátku 21. století. Reformní procesy a institucionální změna. Praha: Karolinum. Simon, D. 2005. Komunitární právní řád. Praha: ASPI. Svoboda, P. 2007. Úvod do evropského práva. Praha: C.H. Beck. Šlosarčík, Ivo. 2005. Politický a právní rámec evropské integrace. Praha: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Domov jako lidský fenomén zahrnuje řadu významů a odkazuje k odlišným skutečnostem. V evropské kultuře představuje mj. významnou tradiční hodnotu, ale i měnící se a rozrůzněnou sociální realitu. Tematizace domova v nejrůznějších vědních disciplínách se liší. Předmět Filosofie domova je zaměřen na filosofické přístupy, které domov posuzují zejména z hlediska ontologických a filosoficko-antropologických přístupů. Ve filosofii je tak možné domov tradičně tematizovat v souvislosti s obecně lidskou situovaností na světě vůbec, s ohledem na povahu lidského života či na lidský úděl. Tak dochází k výkladu domova v jeho těsném sepětí s pojetím světa či bytí, cizoty a bezdomoví, v rámci lidského společenství, jeho identity (non-identity), zabydlenosti a úživy, péče a bezpečí, vlastního a cizího, v souvislosti s fenoménem hranice a transcendence. Soudobé koncepce domova pramení zejména z fenomenologických, hermeneutických, personalistických, existenciálních či strukturalistických východisek. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět povede posluchače formou seminářů ke schopnosti a) analyzovat rozličné koncepce pojetí domova, b) rozumět odlišnostem v kulturním či historickém sebepojetí fenoménu domova, c) tematizovat vybrané dílčí problémy spojené s tématem domova, a to s uplatněním filosofického tázání a v úsilí promýšlet přiměřené metodologické přístupy k nim. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Tematizace člověka jakožto “pohybu”, “pobytu”, “existence”, “persony” či “interpersonality” odkazuje k rozličnému rozumění domovu a spolu s jistými kulturními vzorci představuje postavení člověka ve světě jakožto domácího, správce a hospodáře, hosta, souseda, hostitele, poutníka, tuláka, turisty, zevlouna i cizince. Sociální filosofie zaměřená na sociální život posuzuje domov v rámci kultury a jejích dějinných proměn, v rámci utvářených lidských zkušeností a lidského sdílení, a to jak v kontextu sféry soukromé a intimní, tak v kontextu sféry života veřejného, tj. včetně problémů politického charakteru, světové globalizace a lokalizace, problémů spojených s kulturní pluralitou a jinakostí, s urbanizací či sociální ekologií, s kvalitou života na různých úrovních jejího stavu i možného jejího zabezpečení. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Brague, R. 1994. Evropa, římská cesta. Praha: PedF UK. Buber, M. 1997. Problém člověka. Praha: Kalich. Fink, E. 1996. Bytí, pravda, svět. Předběžné otázky k pojmu „fenomén“. Praha: OIKOYMENH. Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha: ISE. Hogenová, A. 2001. „K problematice „domova a jinakosti“.“ Pp. 76-86. In K problematice jinakosti. Sport, olympismus, nacionalismus a sjednocení Evropy. Praha: Český olympijský výbor. Husserl, E. 2004. Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii. Praha: OIKOYMENH. Janát, B. 1992. „Domov jako metafyzický horizont lidského života. (Několik myšlenek k filosofii domova.)“ Filosofický časopis 40 (3): 382-394. Jaspers, K. 1996. Úvod do filosofie. Praha: OIKOYMENH. Lévi-Strauss, C. 1966. Smutné tropy. Praha: Odeon. Lévinas, E. 1997. Totalita a nekonečno. Esej o exterioritě. Praha: OIKOYMENH. Lyotard, J.-F. 2002. Návrat a jiné eseje. Praha: Hermann & synové. Michálek, J. 1996. Topologie výchovy (Místo výchovy v životě člověka). Praha: OIKOYMENH. Palouš, R. 2000. Světověk a Časování. Praha: Vyšehrad. Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel. Šípek, J. 2001. Úvod do geopsychologie. Svět a putování po něm v kontextu současné doby. Praha: ISV. Vaňková, I. 2003. „Domov řeči. Mateřský jazyk jako (společný) obraz světa.“ Pp. 65-68. Hledání společně sdíleného světa jako východisko a předpoklad výchovného působení. Praha: PedF UK. Višňovský, E. 2007. „Komunita jako autentický domov člověka?“ Filozofia 20 (1): 44-53. Waldenfels, B. 1985. In den Netzen der Lebenswelt. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295. Waldenfels, B. 1998. Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: OIKOYMENH. |
| Literatura doporučená studentům | Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Brague, R. 1994. Evropa, římská cesta. Praha: PedF UK. Buber, M. 1997. Problém člověka. Praha: Kalich. Fink, E. 1996. Bytí, pravda, svět. Předběžné otázky k pojmu „fenomén“. Praha: OIKOYMENH. Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha: ISE. Hogenová, A. 2001. „K problematice „domova a jinakosti“.“ Pp. 76-86. In K problematice jinakosti. Sport, olympismus, nacionalismus a sjednocení Evropy. Praha: Český olympijský výbor. Husserl, E. 2004. Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii. Praha: OIKOYMENH. Janát, B. 1992. „Domov jako metafyzický horizont lidského života. (Několik myšlenek k filosofii domova.)“ Filosofický časopis 40 (3): 382-394. Jaspers, K. 1996. Úvod do filosofie. Praha: OIKOYMENH. Lévi-Strauss, C. 1966. Smutné tropy. Praha: Odeon. Lévinas, E. 1997. Totalita a nekonečno. Esej o exterioritě. Praha: OIKOYMENH. Lyotard, J.-F. 2002. Návrat a jiné eseje. Praha: Hermann & synové. Michálek, J. 1996. Topologie výchovy (Místo výchovy v životě člověka). Praha: OIKOYMENH. Palouš, R. 2000. Světověk a Časování. Praha: Vyšehrad. Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel. Šípek, J. 2001. Úvod do geopsychologie. Svět a putování po něm v kontextu současné doby. Praha: ISV. Vaňková, I. 2003. „Domov řeči. Mateřský jazyk jako (společný) obraz světa.“ Pp. 65-68. Hledání společně sdíleného světa jako východisko a předpoklad výchovného působení. Praha: PedF UK. Višňovský, E. 2007. „Komunita jako autentický domov člověka?“ Filozofia 20 (1): 44-53. Waldenfels, B. 1985. In den Netzen der Lebenswelt. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295. Waldenfels, B. 1998. Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: OIKOYMENH. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtová písemná práce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Společenské vědní disciplíny jsou mladé ve srovnání s přírodními a před svým vznikem byly součástí filosofie (podobně jako přírodní vědy). Proto je v tomto případě studium názorů na společnost studiem dějin filosofického myšlení. Při studiu dějin evropského filosofického myšlení do 17./18. století zjistíme, že společnost a společenské jevy byly analyzovány především (nebo výlučně) ze tří hledisek: etického, náboženského a právního. Empirická věda o společnosti (a také člověku) se souborem specifických metod neexistovala. I když právě v 17. století se etablovala empirická přírodověda. Prvním myslitelem, který se pokusil aplikovat fyzikální metody na studium politiky – tedy také společnosti – byl Thomas Hobbes. Trvalo však dalších zhruba 150 let než byly jasně formulovány zásady takového zkoumání Augustem Comtem. Přitom je jasné, že bez empirických dat nelze efektivně vykonávat správu a provádět ekonomickou politiku. Panovníci nebo vlády přeci museli mít přehled o počtu poddaných a daňových poplatnících jakož i o počtu rekrutů a síle svých armád. Domnívám se, že obrovský úspěch přírodních věd – především fyziky a speciálně mechaniky – probudil myšlenku na empirickou vědu o společnosti, jejíž poznatky měly přispět k efektivitě politického rozhodování a řízení. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je dokumentovat výše uvedená tvrzení zkoumáním sociálních učení velkých postav evropské filosofické tradice a současně poukázat na to, v jakém sociálním kontextu se jejich dílo rozvíjelo, případně jaká mohli či nemohli poskytnout řešení. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Přednášky jsou strukturovány chronologicky a tématicky. Chronologické členění, které je osou výkladu, má pět oddílů: athénská demokracie a reflexe tehdejších sociálních a politických problémů (např. kontroverze o instituci otroctví a její novověké paralely), křesťané a společnost (dvojí právní řád, dvě ekonomiky, dvě společnosti), na cestě k moderní společnosti (např. utopické myšlení jako reakce na prudký rozvoj manufakturní výroby a ekonomiky), osvícenci a společnost (např. sekularizace společnosti a reakce na proces sekularizace), počátky sociální vědy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bruce, S. (ed.). 1999. Three Early Modern Utopias. Oxford: Oxford University Press. Burns, J.H., M. Goldie. 1991. The Cambridge History of Political Thought 1450-1700. Cambridge. Chattopadhyaya, D.P. 1997. Sociology, Ideology and Utopia: Socio-Political Philosophy of East and West. Leiden. McDonald, W.J. 1939. The social value of property according to St. Thomas Aquinas: A Study in Social Philosophy. Catholic University of America Press. Le Goff, J.L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon. Le Goff, J.L. 2005. Peníze a život. Praha: Argo. Goldie, M., R. Wokler. 2006. The Cambridge History of the 18th Century Political Thought. Cambridge. Guthrie, W.K.C. 1971. The Sophists. Cambridge. Holzbachová, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum. Jones, A.H.M. 1986. „The Later Roman Empire.“ Pp. 284-602: A Social, Economic and Administrative Survey. The Johns Hopkins University Press. Kraut, R. 2002. Aristotle’s Political Philosophy. Oxford. Mulgan, R.G. 1998. Aristotelova politická teorie. Praha: OIKOYMENH. Rzadkiewicz, A.L. 1949. The philosophical bases of human liberty according to St. Thomas Aquinas: A study in social philosophy. Catholic University of America Press. Saage, R. 2000. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum. Schofield, M. 2006. Plato’s Political Philosophy. Oxford. Somerville J., R. Santoni. 1963. Social and Political Philosophy: Readings from Plato to Gandhi. Anchor. Stewart, R.M. 1996. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford: Oxford University Press. Zurbuchen, S. 1991. Naturrecht und natürliche Religion. Zur Geschichte des Toleranzproblems von Samuel Pufendorf bis Jean-Jacques Rousseau. Würzburg. |
| Literatura doporučená studentům | Bruce, S. (ed.). 1999. Three Early Modern Utopias. Oxford: Oxford University Press. Burns, J.H., M. Goldie. 1991. The Cambridge History of Political Thought 1450-1700. Cambridge. Chattopadhyaya, D.P. 1997. Sociology, Ideology and Utopia: Socio-Political Philosophy of East and West. Leiden. McDonald, W.J. 1939. The social value of property according to St. Thomas Aquinas: A Study in Social Philosophy. Catholic University of America Press. Le Goff, J.L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon. Le Goff, J.L. 2005. Peníze a život. Praha: Argo. Goldie, M., R. Wokler. 2006. The Cambridge History of the 18th Century Political Thought. Cambridge. Guthrie, W.K.C. 1971. The Sophists. Cambridge. Holzbachová, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum. Jones, A.H.M. 1986. „The Later Roman Empire.“ Pp. 284-602: A Social, Economic and Administrative Survey. The Johns Hopkins University Press. Kraut, R. 2002. Aristotle’s Political Philosophy. Oxford. Mulgan, R.G. 1998. Aristotelova politická teorie. Praha: OIKOYMENH. Rzadkiewicz, A.L. 1949. The philosophical bases of human liberty according to St. Thomas Aquinas: A study in social philosophy. Catholic University of America Press. Saage, R. 2000. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum. Schofield, M. 2006. Plato’s Political Philosophy. Oxford. Somerville J., R. Santoni. 1963. Social and Political Philosophy: Readings from Plato to Gandhi. Anchor. Stewart, R.M. 1996. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford: Oxford University Press. Zurbuchen, S. 1991. Naturrecht und natürliche Religion. Zur Geschichte des Toleranzproblems von Samuel Pufendorf bis Jean-Jacques Rousseau. Würzburg. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Posluchači by měli být uvedeni do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získat základní informace o geopolitických teoriích, dále o pojmech jako je stát, hranice, region, transregion, makroregion, globalizace, mezinárodní migrace, patriotismus apod. Měli by se orientovat na politické mapě světa, být schopni stručně charakterizovat postavení a vývoj vybraných problémových oblastí a uvažovat z politicko a kulturně geografického pohledu o mezinárodních procesech a současných či potencionálních mezinárodních konfliktech. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Uvedení do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získání základní informace o geopolitických teoriích a základních pojmech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Politická geografie – postavení v systému věd; vývoj a směry politické geografie, obsah a předmět; některé obory politické geografie a její metodologie. 2. Stát a státní území; geografická poloha státu; hranice, typy a funkce hranic, jejich stanovení a změny. 3. Kulturní geografie jako součást sociální ekologie. 4. Geokulturní a geopolitická regionalizace světa, centrum, periferie, region, transregion, makroregion (panregion). 5. Geopolitika, Ratzelova politická geografie, geopolitická škola A. T. Mahana, Kjellénova geopolitika, Mackinderova teorie „Heartlandu“ 6. Haushoferova teorie panregionů, Spykmanova teorie „Heartland – Rimland“. 7. Cohenova teorie geostrategických a geopolitických regionů, geopolitika A. P. Severskyho, D. W. Meininga, C. S. Graye, astropolitika E. C. Dolmana. 8. Geopolitické postavení ČR v rámci střední Evropy, evropského kontinentu a světa. 9. Změny na politické mapě světa ve 2. pol. 20. stol. a v současnosti. 10. Globalizace a její vliv na národní stát, integrační procesy ve světě. 11. Národ, nacionalismus a kulturní rasismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 12. Kosmopolitismus a patriotismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 13. Mezinárodní migrace – její příčiny a důsledky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. |
| Literatura doporučená studentům | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | seminární vystoupení, prezentace prostudované literatury, referát ke zvolenému tématu, řízená diskuse, úspěšné složení zápočtového testu z témat probíraných na přednáškách |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Praktika navazují na předmět Metodologie sociologického výzkumu a Sociální a kulturní antropologie. Jsou organizována obdobně jako praktika kvantitativního výzkumu. Navíc zde budou probrána některá další antropologická témata a realizované výzkumy. Praktika budou propojena s pracemi na různých studentských textech, případně absolventské práci. Terénem bude podobně jako v případě kvantitativních praktik prostředí studentské (FF a PdF UHK), žákovské (1. a 2.stupeň s učitelským), regionální prostředí, pro sekundární analýzu případně výsledky Eurograntu UHK, podklady regionálních institucí a regionální témata. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s technikou nestandardizovaného (standardizovaného) rozhovoru, analýzou písemných podkladů, sekundární analýzou dat, biografickými postupy, obsahovou analýzou, v případě smíšeného postupu i s možnostmi počítačového zpracování. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Studentům bude prezentováno a) témata Antropologie a sociologie, dvojčata na souběžných drahách, Proměny přístupu k výzkumu společností a kultur v čase, Role historické antropologie, Vztah jedince a společnosti, Antropologičtí interpreti a zmrazení antropologického teoretizování, Překonání postmodernismu a konstrukce nového ? b) Výzkumy prof. Kanderta Každodenní život vesničanů středního Slovenska v 60. až 80. letech dvacátého století, Postkomunistické zkušenosti českého venkova, c) Bude probrán výzkumný cyklus kvalitativního výzkumu počínaje projektem, konče výstupy. Důraz bude kladen na klasifikace a kategorizace získaných dat pro popis, analýzu a interpretaci, pro případné zobecnění a formulaci ‚grounded teorie‘. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Augé, Marc. 1999. Antropologie současných světů. Brno: Atlantis. Benedictová, Ruth. 1999. Kulturní vzorce. Praha: Argo. Berg, B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston, Massachusetts: Allyn and Bacon. Berger, P., T. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce Reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. (s. 34-50). Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.). Budil, Ivo, T. 1995. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers. Copans, Jean. 2001. Základy antropologie a etnologie. Praha: Portál. Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications. Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova. Fabian, J. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York. Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. Fielding, N.G., R.M. Lee (eds.). 1992. Using computers in qualitative research. London: Sage. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Gellner, Arnošt. 1997. Podmínky svobody. Občanská svoboda a její rivalové. Brno: CDK. Gellner, Arnošt. 1993. Národy a nacionalismus. Praha: CDK. Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books. Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon. Haukens, Haldis. 2004. Velká dramata, obyčejné životy. Postkomunistické zkušenosti českého venkova. Praha: Sociologické nakladatelství. Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Jäger, Siegfried. 1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16; Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Kandert, Josef. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum. Kanovský, Martin. 2001. Štruktúra mýtov: štrukturálna antropológia Clauda Lévi-Straussa. Praha: Cargo Publishers. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford, Massachusetts: Blackwell Publishing. Lévi-Strauss, Claude. 1996. Cesta masek. Praha: Dauphin. Lévi-Strauss, Claude. 1993. Mýtus a význam. Bratislava: Archa. Lévi-Strauss, Claude. Nástup strukturální antropologie po II. světové válce. Lévi-Strauss, Claude. 1995. Příběh rysa. Praha: Český spisovatel. Lévi-Strauss, Claude. 1999. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis. Lévi-Strauss, Claude. Smutné tropy. Praha: Odeon. Lévi-Strauss, Claude. 2006. Strukturální antropologie. Praha: Argo. Lévi-Strauss, Claude. 2000. Štrukturálna antropologia. Bratislava: Kalligram. Lévi-Strauss, Claude. 2001. Totemismus dnes. Praha: Dauphin. Merten, Klaus. 1983. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxis. Opladen: Westdeutscher Werlag. Moustakas, Clarc. 1990. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London, New Delhi: Sage Publications, Newbury Park. Petrusek, Miloslav. 1993. Teorie a metoda. Praha: Karolinum. Pospíšil, Leopold. 1997. Etnologie práva. Praha: Protis. Potter, J. 1996. Representing reality: Discourse, rhetoric and social construction. London: Sage. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Rogers, Alisdair (ed.). 1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP. Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27:.3-16. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk. Text and Interaction. London: Sage. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags. Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Soeffner Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik. Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit.“ Berliner Journal für Soziologie. 1 (2): 263-269. Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum. Soukup, Václav. 2005. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum. Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK. Tyl, T. 2004. „Některé právní aspekty kvalitativního výzkumu.“ Biograf 35: 147-155. |
| Literatura doporučená studentům | Augé, Marc. 1999. Antropologie současných světů. Brno: Atlantis. Benedictová, Ruth. 1999. Kulturní vzorce. Praha: Argo. Berg, B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston, Massachusetts: Allyn and Bacon. Berger, P., T. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce Reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. (s. 34-50). Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.). Budil, Ivo, T. 1995. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers. Copans, Jean. 2001. Základy antropologie a etnologie. Praha: Portál. Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications. Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova. Fabian, J. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York. Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. Fielding, N.G., R.M. Lee (eds.). 1992. Using computers in qualitative research. London: Sage. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Gellner, Arnošt. 1997. Podmínky svobody. Občanská svoboda a její rivalové. Brno: CDK. Gellner, Arnošt. 1993. Národy a nacionalismus. Praha: CDK. Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books. Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon. Haukens, Haldis. 2004. Velká dramata, obyčejné životy. Postkomunistické zkušenosti českého venkova. Praha: Sociologické nakladatelství. Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Jäger, Siegfried. 1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16; Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Kandert, Josef. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum. Kanovský, Martin. 2001. Štruktúra mýtov: štrukturálna antropológia Clauda Lévi-Straussa. Praha: Cargo Publishers. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford, Massachusetts: Blackwell Publishing. Lévi-Strauss, Claude. 1996. Cesta masek. Praha: Dauphin. Lévi-Strauss, Claude. 1993. Mýtus a význam. Bratislava: Archa. Lévi-Strauss, Claude. Nástup strukturální antropologie po II. světové válce. Lévi-Strauss, Claude. 1995. Příběh rysa. Praha: Český spisovatel. Lévi-Strauss, Claude. 1999. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis. Lévi-Strauss, Claude. Smutné tropy. Praha: Odeon. Lévi-Strauss, Claude. 2006. Strukturální antropologie. Praha: Argo. Lévi-Strauss, Claude. 2000. Štrukturálna antropologia. Bratislava: Kalligram. Lévi-Strauss, Claude. 2001. Totemismus dnes. Praha: Dauphin. Merten, Klaus. 1983. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxis. Opladen: Westdeutscher Werlag. Moustakas, Clarc. 1990. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London, New Delhi: Sage Publications, Newbury Park. Petrusek, Miloslav. 1993. Teorie a metoda. Praha: Karolinum. Pospíšil, Leopold. 1997. Etnologie práva. Praha: Protis. Potter, J. 1996. Representing reality: Discourse, rhetoric and social construction. London: Sage. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Rogers, Alisdair (ed.). 1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP. Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27:.3-16. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk. Text and Interaction. London: Sage. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags. Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Soeffner Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik. Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit.“ Berliner Journal für Soziologie. 1 (2): 263-269. Soukup, Václav. 1994. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum. Soukup, Václav. 2005. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum. Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK. Tyl, T. 2004. „Některé právní aspekty kvalitativního výzkumu.“ Biograf 35: 147-155. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Praktikum má podobu sociologické výzkumné dílny. Studenti ve skupinách (4 až 5 studentů, maximálně šest skupin v jednom semináři) připravují metodiku dotazníkového šetření, které pak vlastními silami realizují v terénu. Témata šetření jsou zaměřena na výzkum žáků základních škol či studentů středních škol. Podle tématu šetření je zvolen odpovídají výběr škol a tříd, kde bude výzkum proveden. V podstatě jde o dotazníkové šetření, rozsah dotazníku je přizpůsoben požadavku, aby jej žáci ZŠ či studenti SŠ zvládli vyplnit během jedné vyučovací hodiny. Rozsah vyšetřeného souboru je 800-900 respondentů. Vlastnímu sběru dat předchází pilotáž výzkumného instrumentu. Celou organizaci šetření zajišťují studenti včetně zajištění přístupu do škol. Příprava výzkumného instrumentu je provázená exkursy do technik a metod sociologického výzkumu podle potřeby, která vyplyne v průběhu příprav vlastního výzkumu. Témata výzkumů realizovaných v rámci praktik mohou souviset s tématy absolventských prací a stejně tak absolventské práce mohou využít sebraných dat. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Osvojit si postupy vytváření sociologických poznatků, získat zkušenost z organizace terénního šetření, projít nejrozšířenější metodu dotazníkového šetření od formulace problému po sběr dat v terénu. Dovednosti získávají studenti na počítačové učebně a na základě domácích zadání a úkolů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Dvě hodiny cvičení bez přednášky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda. Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum. Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications. Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication.. Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe. Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage. |
| Literatura doporučená studentům | Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon. Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.) Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press. Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993. Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE. Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum. Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická. Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda. Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Klasifikovaný zápočet. Zápočet se uděluje jednotlivcům na základě práce celému týmu, které je členem, za zpracování tematického okruhu pro dotazníkové šetření a za provedení odpovídajícího dotazového úkolu v rámci sběru dat. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Praktikum 2 navazuje na Praktikum 1. Zahrnuje všechny etapy přípravy a zpracování dat (kontrolu vyšetřených dotazníků, kódování, pořízení dat do programu SPSS, čištění dat, logické kontroly datového souboru, konstrukce nových znaků, atd.). Studenti pokračují v týmové práci na řešení subtémat, tematických okruhů, které navrhli do dotazníkového šetření. Analýzu dat provádějí pomocí statistických programů IBM SPSS, včetně testování hypotéz. Stručnému představení možností SPSS jsou věnovány dvě výukové hodiny, ve kterých student získá základní znalosti pro práci s programem a seznámí se výpočetními postupy pro základní analýzy (frekvence, výpočty základních statistik rozložení znaků, tabulky 2. stupně včetně testování vazeb mezi znaky). Zpracování výzkumného tématu je zakončeno prezentací na semináři a závěrečnou výzkumnou zprávou určenou pro školy, ve kterých výzkum probíhal. Témata výzkumů, které byly realizovány v rámci praktik, mohou souviset s tématy absolventských prací a stejně tak absolventské práce mohou využít sebraných dat. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Osvojit si základní analytické postupy při zpracování kvantitativních dat, v návaznosti pak postupy při prezentaci dat a ve výsledku pak získat schopnosti a dovednosti spojené se zpracováním tématu do publikovatelné výzkumné zprávy postavené na výsledcích provedeného šetření. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Dvě hodiny cvičení bez přednášky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Manuál k SPSS Base Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications. Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication.. Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . |
| Literatura doporučená studentům | Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.. Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Klasifikovaný zápočet se uděluje za analytické zpracování tematického okruhu dotazníkového šetření provedeného v rámci Praktik 1, za počítačovou prezentaci výsledků na semináři a za sepsání výsledné zprávy (rozsah minimálně 15 normostran). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na osvojení poznatků a získání dovedností spojených se základy formální i neformální logiky, logické analýzy jazyka, logického pojetí argumentace, logicko-metodologických otázek vědeckého poznání a užití logiky ve výzkumné činnosti sociologa. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je představit základní pojetí logiky, její členění, naučit studenty užívat logiku jako analytický prostředek v odborné a výzkumné činnosti, vybavit studenty poznatky, které zužitkují ve výzkumných šetřeních, při psaní bakalářské práce i při její obhajobě. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | (1) Problém vymezení logiky. Psychologizující, platonistické a pragmatistické pojetí logiky. Počátky logiky – logika pojmová a výroková. Proměny logiky – tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. Vztah logiky a filosofie, matematiky, teorie znakových systémů. Místo logiky ve vědeckém poznání, využití logiky v sociologii. (2) Obrat k jazyku. Sémiotika a její součásti: sémantika, syntaktika, pragmatika. Jazyk a metajazyk. Logická analýza jazyka přirozeného, odborného, vědeckého. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. Definice, klasifikace, explikace termínů v sociologii. (3) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako zdůvodňování, dokazování. Logická a mimologická argumentace. Argumentace v sociologii (problém výzkumných paradigmat.) (4) Základy výrokové logiky. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní tabulky. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (5) Základy predikátové logiky. Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory, logický čtverec, de Morganovy zákony. Relace a třídy. Druhy, vztahy, operace. Grafické vyjádření. (6) Pravidla kategorického sylogismu a jejich aplikace. (7) Přehled modální a vícehodnotové logiky. (8) Základy erotetické logiky. Otázky, druhy. Využití otázek v sociologii. Chybné otázky. (9) Argumentace. Teze, argumenty, demonstrace. Jazykové chyby. Logické chyby. Kvazi-argumentace. (10) Dedukce, redukce, indukce. Vztah deduktivního a induktivního postupu. Jejich uplatnění v sociologii. (11) Úvahy o logických základech vědeckého poznání. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum. Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto. Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton. Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS. Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP. Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M. Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE. Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda. Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos. Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia. Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia. Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia. Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta. Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad. Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia. Svoboda, V., J. Peregrin. 2009. Od jazyka k logice: filozofický úvod do moderní logiky. Praha: Academia. Svoboda, V. a kol. 2010. Logika a přirozený jazyk. Praha: Filosofia. Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN. Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia. Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia. Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek. |
| Literatura doporučená studentům | Adamec, J. 1999. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno: Masarykova univerzita. Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum. Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto. Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton. Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS. Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP. Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M. Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE. Kolář, P. 1999. Argumenty filosofické logiky. Praha: Filosofia. Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda. Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos. Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia. Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia. Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia. Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta. Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad. Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia. Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN. Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia. Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia. Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě dvou kontrolních testů v rámci výuky. Zkouška se koná formou losovaných deseti úkolů v rámci ústní zkoušky. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz je úvodem k předmětům praktika kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Poskytne základní přehled o kvantitativních a kvalitativních výzkumných metodách jako technologii výroby poznatků a argumentů, posluchač pochopí co je poznatek a nepřípustnost záměny poznatků za názory. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými metodami, procedurami a technikami kvantitativního a kvalitativního výzkumu, s tvorbou úvodního projektu výzkumu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Cesty k vědeckému výkladu společnosti. Epistemologický kontext – pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext– objektivismus, konstruktivismus. Zobecňování, teorie a výzkum. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Vzorek a jeho výběr. Příprava dotazníku, typy otázek. tazatelé a dotazovaní. Práce v terénu. Návratnost a práce s dotazníky před zpracováním. Počítačové zpracování, interpretace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování (příprava datového souboru, třídění prvního a druhého stupně - ukázky výstupů softwaru IBM SPSS). Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat (práce s datovými soubory výzkumů uložených v Sociologickém datovém archivu Sociologického ústavu AV ČR). Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení. Etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika ‚subjektivismu‘ kvalitativního postupu. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Výzkumy vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě, přednášce, konferenci. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Babbie, E. 1995. The Practice of Social Research. Belmont, California: Wadsworth Pub. Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon. Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.) Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press. Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN. Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers. Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications. Disman, Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Durkheim, Émil. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ. Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Berlin: Luchterhand Vrl. Neuwied. Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH. Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE. Jeřábek, Hynek. 1997. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha: Karolinum. Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR. Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda. Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum. Manuál k SPSS Base Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications. Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication.. Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická. Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda. Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe. Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda. Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda. Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia. Rendlová, Eliška, Tomáš Lebeda. 2002. Výzkumy veřejného mínění…. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK. Šubrt, Jiří. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum. |
| Literatura doporučená studentům | Babbie, E. 1995. The Practice of Social Research. Belmont, California: Wadsworth Pub. Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon. Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.) Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press. Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN. Cargo. Časopis pro kulturní/sociální antropologii. Praha: Cargo Publishers. Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. Denzin, N.K., Y.S. Lincoln. 2002. The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications. Disman, Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Durkheim, Émil. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ. Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Berlin: Luchterhand Vrl. Neuwied. Feyerabend, Paul K. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH. Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE. Jeřábek, Hynek. 1997. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha: Karolinum. Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR. Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda. Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum. Manuál k SPSS Base Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications. Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication.. Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická. Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda. Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe. Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda. Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda. Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia. Rendlová, Eliška, Tomáš Lebeda. 2002. Výzkumy veřejného mínění…. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. Šmídová, O. 2003. Mentální mapování. Mimeo. Praha: FSV UK. Šubrt, Jiří. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Determinanty sociálního jednání - kultura, socializace, sociální interakce a sociální struktura, sociální kontrola a deviace, politická kultura. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie jako vstup do problematiky obecné sociologie. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Determinanty sociálního jednání Kultura. Víry, hodnoty, normy, sankce, symboly, jazyk, technologie – zavedení terminologie. Etnocentrismus a kulturní relativismus. Subkultury kontra kultury. Množina teorií kultury. Kulturní změna a její elementy (víry, hodnoty, normy, sankce, symboly, jazyk, technologie). Působení médií. Role symbolů. Kulturní inkonsistence a různost, ideál a realita v kultuře. Socializace. Proces, činitelé (rodina, škola, média, vyšší vrstvy). Životní cyklus: dětství, adolescence (sociální odklady dospělosti a jejich důsledky), dospělost (etapy, problémy ve vazbě na odklady dospělosti). Sociální interakce a sociální struktura. Situace sebeprezentace a výměna reciprocit. Struktura sociálních vztahů (status, role, sociální skript, sociální sítě, institucionální struktura). Světový systém. Skupiny a formální organizace. Jejich typologie a význam. Chování ve skupině. Byrokracie, její funkce, politická funkce, organizační přežití. Sociální kontrola a deviace. Kriminalita a právní systém, teorie deviace (biologická, psychologická, anomická) a sociální struktura. Teorie kontroly a konfliktu, kulturní přenosy. Politická kultura. Disciplína na rozhraní, vymezení, teorie, poznatky (výzkumy), přednosti, kritika politické kultury. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berth, M. Ekström, L. Jakobsen, J.Ch. Karlsson, 2002. Explaining Society. London: Routledge. Bláha, Inocenc Arnošt. 1968. Sociologie. Praha: Nakl ČSAV. Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. Conrad, Wolfgang, W. Streeck (Hg.).1976. Elementare Sociologie. Hamburg Danemark: Rowohlt Vrl. Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava: Archa. De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál. Fuchs-Heinritz, Werner, R. Lautmann, O. Rammstedt, H. Eienold. 1994. Lexikon zur Sociologie. Westdeutscher Vrl. Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK. Gelles, Richard J., Ann Levine. 1995. Sociology. An Introduction. New York, San Francisco: McGraw-Hill. Giddens, Antony. 2005. Sociologie. Praha: Argo. Havlová, J. 1996. Profesní dráha ve 20. století. Praha: Karolinum. Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Keller, Jan. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, Jan. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Kleibl, J., Z. Dvořáková, B. Šubrt. 2001. Řízení lidských zdrojů. Praha: C.H. Beck. Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita. Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková, H. (ed.). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství. Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Moerel, H. (ed.). 1995. Proměny pracovních vztahů. Praha: FF UK. Možný, Ivo. 2002, 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, I. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství. Sirovátka, T., Mareš, P. (ed.). 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: MU. Sullertová, Evelyne. 1998. Krize rodiny. Praha: Karolinum. Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové) Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Večerník, J., P. Matějů. 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia. Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. Příjmy, nerovnost a politické postoje v české společnosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. Znebejánek, František. 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Berth, M. Ekström, L. Jakobsen, J.Ch. Karlsson, 2002. Explaining Society. London: Routledge. Bláha, Inocenc Arnošt. 1968. Sociologie. Praha: Nakl ČSAV. Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. Conrad, Wolfgang, W. Streeck (Hg.).1976. Elementare Sociologie. Hamburg Danemark: Rowohlt Vrl. Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava: Archa. De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál. Fuchs-Heinritz, Werner, R. Lautmann, O. Rammstedt, H. Eienold. 1994. Lexikon zur Sociologie. Westdeutscher Vrl. Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK. Gelles, Richard J., Ann Levine. 1995. Sociology. An Introduction. New York, San Francisco: McGraw-Hill. Giddens, Antony. 2005. Sociologie. Praha: Argo. Havlová, J. 1996. Profesní dráha ve 20. století. Praha: Karolinum. Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Keller, Jan. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, Jan. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Kleibl, J., Z. Dvořáková, B. Šubrt. 2001. Řízení lidských zdrojů. Praha: C.H. Beck. Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita. Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková, H. (ed.). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství. Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Moerel, H. (ed.). 1995. Proměny pracovních vztahů. Praha: FF UK. Možný, Ivo. 2002, 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, I. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství. Sirovátka, T., Mareš, P. (ed.). 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: MU. Sullertová, Evelyne. 1998. Krize rodiny. Praha: Karolinum. Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové) Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Večerník, J., P. Matějů. 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia. Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. Příjmy, nerovnost a politické postoje v české společnosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. Znebejánek, František. 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociální nerovnost, sociální stratifikace, stratifikační výzkumy, stratifikace rasová, etnická, podle pohlaví, meziskupinové vztahy, globální stratifikace. Sociální instituce, rodina, vzdělání, náboženství, politika. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie, která rozšiřují poznatky předmětu Obecná sociologie 1 a zaměřují se na problematiku sociální nerovnosti a sociálních institucí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Sociální nerovnost a sociální instituce Sociální nerovnost. Sociální stratifikace (otevřené a uzavřené systémy – kasty, třídy, vrstvy, chudoba, stratifikace ČR, sociální mobilita; stratifikační teorie; globální stratifikace). Stratifikační výzkumy. USA třicátých let, Československo šedesátých let a současná česká společnost. Stratifikace rasová, etnická, podle pohlaví (nerovnost v zaměstnáni, rodině, dvaapadesáti procentní menšina, století bojů za rovnoprávnost, soudobé redefinování role žen a mužů). Meziskupinové vztahy (splývání, asimilace, pluralismus, vykořisťování, etnický konflikt, apartheid, rasové teorie). Globální stratifikace Sociální instituce. Rodina. Kulturní rozdíly a podobnosti. Manželství. Rodinné násilí. Proměny rolí a budoucnost rodiny. Vzdělání. Revoluce ve školství. Školství pro průmyslovou společnost, pro kapitalismus, statusové soupeření, nerovnost ve školství, kvalita vzdělání, vzdělání v globální perspektivě. Náboženství. Charakteristika náboženství. Tři interpretace role náboženství ve společnosti (světské a profánní – Durkheim, opium lidu – Marx, činitel sociální změny – Weber, podstata a typy náboženských organizací, náboženství v moderní společnosti); Politika. Vznik státu a moderní státy. Moc a pravomoc, konsolidace a expanze, ochrana a podrobení. Státní formy. Stát blahobytu. Jeho krize? Občanská práva a demokracie. Role politických stran. Stát a společnost. Občanská společnost a její role. Demokratické teorie. Sociologie politiky. Iterativní vztah sociální struktury a politické struktury. Globalizace, nadnárodní korporace, občanská společnost a státy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Abgrall, Jen Marie. 2000. Mechanismus sekt. Praha: Karolinum. Blažek, Jiří, David Uhlíř. 2002. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum. Bourdieu, Pierre. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Bystřický, Jiří. 2001. Mediální diskurs postmoderny. Praha: Karolinum. Crozier, M. 1964. The Bureaucratic Phenomenon. Chicago: Univ. Of Chicago. Černý, V. 1995. Rasismus, jeho základy a vývoj. Praha: Votobia. De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál. Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Ingoldsby, B.B., S.R. Smith, J.E. Miller. 2004. Exploring Family Theories. Los Angeles: Rox Bury Publishing Comp. Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, J. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Kirby, M. 1999. Stratification and Differentiation. London: MacMillan. Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita. Machonin, P. 1992. Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara. Praha: Univerzita Karlova. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství. Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková, H. (ed). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství. Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Merton, R. 1957. Bureaucratic Structure and Personality. Morgan, Lewis Henry. Pravěká společnost. Praha: NČSAV. Možný, Ivo. 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, Ivo. 2002. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, Ivo. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství. Reich, R.B. 1995. Dílo národů. Praha: Prostor. Romové – jejich bydlení a soužití. 2000. Praha: Socioklub. Romové v České republice. 1999. Praha: Socioklub. Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové) Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. Zpráva o vývoji sociální struktury společnosti. Česká republika 1945–1993. Nadace pro výzkum sociální transformace START 1995. Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Večerník, J., P. Matějů 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia. Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Abgrall, Jen Marie. 2000. Mechanismus sekt. Praha: Karolinum. Blažek, Jiří, David Uhlíř. 2002. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum. Bourdieu, Pierre. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Bystřický, Jiří. 2001. Mediální diskurs postmoderny. Praha: Karolinum. Crozier, M. 1964. The Bureaucratic Phenomenon. Chicago: Univ. Of Chicago. Černý, V. 1995. Rasismus, jeho základy a vývoj. Praha: Votobia. De Singly, Francois. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál. Gauchet, M. 2004. Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Horský, Jan, M. Seligová. 1996. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Ingoldsby, B.B., S.R. Smith, J.E. Miller. 2004. Exploring Family Theories. Los Angeles: Rox Bury Publishing Comp. Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, J. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Kirby, M. 1999. Stratification and Differentiation. London: MacMillan. Lužný. D. 2005. Řád a moc: vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita. Machonin, P. 1992. Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara. Praha: Univerzita Karlova. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství. Mareš, P., T. Potočný. 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková, H. (ed). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender, Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Matějů, P., K. Vlachová a kol. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství. Matoušek, O. 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Merton, R. 1957. Bureaucratic Structure and Personality. Morgan, Lewis Henry. Pravěká společnost. Praha: NČSAV. Možný, Ivo. 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, Ivo. 2002. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. Možný, Ivo. 1990. Moderní rodina. Mýty a skutečnosti. Brno: Blok. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství. Reich, R.B. 1995. Dílo národů. Praha: Prostor. Romové – jejich bydlení a soužití. 2000. Praha: Socioklub. Romové v České republice. 1999. Praha: Socioklub. Současná česká společnost. 2002. Praha: Sociologický ústav AV ČR. (stati Machonina, Večerníka, Křížkové, Kreidla, Simonové, Vlachové a Stachové) Tuček, M a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. Zpráva o vývoji sociální struktury společnosti. Česká republika 1945–1993. Nadace pro výzkum sociální transformace START 1995. Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Večerník, J., P. Matějů 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998. Praha: Academia. Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je koncipován jako tematicky relativně otevřené, pružné, dialogické završení přednášek obecné, teoretické a aplikované sociologie, upevňující, pořádající i relativizující předchozí získané poznatky a pojmy, s nimiž bude tento kurz pracovat v nových kontextech a rovinách. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie, která rozšiřují obsah předmětů Obecná sociologie 1 a 2 a zaměřují se na otázky měnící se tváře moderních společností. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Hlavní procesy dnešního světa. Moderní stát a moderní společnost. Je moderní stát v krizi? Konsolidace a expanze. Je občanská společnost na vzestupu, nebo v úpadku? Ideály demokracie a realita. Jak rozumět současným post industriálním, post moderním společnostem? Kdo vládne v těchto společnostech? Práce a kapitál, rozevírající se polarita? Třetí cesta sociální demokracie? Práce a kapitál v globální ekonomice. Světový hospodářský systém a jeho proměna po zhroucení komunismu, nadnárodní korporace, ekonomická krize třetího světa, proměna liberalismu dvacátého století. Globalizace jako kapitalismus nadnárodních a nadstátních korporaci ? Kritika globalizace jako účelové ideologie. Populační trendy a S křivka vývoje společností. Potravinová závislost, ekologická rizika. Urbanizace. Sociologie města. Masová sociální hnutí a sociální změna. Masová hnutí jako narušitel společenského řádu. Davové násilí. Sociální hnutí a sociální změna, revoluce v teoretické interpretaci. Demokratizační vlny 20. století. Pád komunismu. Druhá modernita a její rizika. Na cestě k jiné modernitě? Terorismus a válka civilizací? Proměny české společnosti od 19. století. Sociální systém a politický systém. Proměna kategorie domova. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Baar, V., Kovář, M. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava : Ostravská univerzita. Baar, V., 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Bauman, Z., 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z., 2002. ekutá modernita. Praha : Mladá fronta. Bauman, Z., Úvahy o postmoderní době. Praha : Sociologické nakladatelství Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání, Karolinum Praha Bourdieu, Pierre 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Dahrendorf, R., 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava: Archa. Dahrendorf, R. 1991. Úvahy o revoluci. Praha: Nakl. Evropského kulturního klubu. De Singly Francois, 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. Geertz, Clifford 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha : ISE. Horský, Jan, M. Neligová, 1996. Rodina našich předků. Praha. Huntington, S. P., 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha : Rybka Publisher. Keller, Jan. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Mareš, P. , T. Potočný, 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková H. (ed)., 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender,Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Praha: SoÚ AV ČR Pracovní texty. Moerel, H. (ed.), 1995. Proměny pracovních vztahů, FF UK Saage, R. 200. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233. Tuček, M a kol. (2003). Dynamika české společnosti. Praha, Sociologické nakladatelství Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Višňovský, E. Komunita jako autentický domov člověka? Filozofia, 2007, roč. 20, č. 1, s. 44-53 Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství. Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí, Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Baar, V., Kovář, M. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava : Ostravská univerzita. Baar, V., 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Bauman, Z., 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z., 2002. ekutá modernita. Praha : Mladá fronta. Bauman, Z., Úvahy o postmoderní době. Praha : Sociologické nakladatelství Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání, Karolinum Praha Bourdieu, Pierre 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Dahrendorf, R., 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava: Archa. Dahrendorf, R. 1991. Úvahy o revoluci. Praha: Nakl. Evropského kulturního klubu. De Singly Francois, 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. Geertz, Clifford 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha : ISE. Horský, Jan, M. Neligová, 1996. Rodina našich předků. Praha. Huntington, S. P., 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha : Rybka Publisher. Keller, Jan. 2000. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství. Mareš, P. , T. Potočný, 2003. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. Maříková H. (ed)., 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina, Gender,Stratifikace. Praha: Sociologické nakladatelství. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Praha: SoÚ AV ČR Pracovní texty. Moerel, H. (ed.), 1995. Proměny pracovních vztahů, FF UK Saage, R. 200. Politische Utopien der Neuzeit. Bochum Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233. Tuček, M a kol. (2003). Dynamika české společnosti. Praha, Sociologické nakladatelství Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Višňovský, E. Komunita jako autentický domov člověka? Filozofia, 2007, roč. 20, č. 1, s. 44-53 Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství. Znebejánek, František 1997. Sociální hnutí, Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Tento předmět je teoretickou nadstavbou nad třemi předměty, které pojednávají o jejím konkrétním fungování ve společenské struktuře, tj. na místních, regionálních úrovních (Sociologie sídel, Sociální sítě aktérů regionálního rozvoje a Sociologie pohraničních oblastí). Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické) a její základní funkce. Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Vztah občanské společnosti ke státu historicky, v anglosaské a kontinentální politické kultuře, v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus), v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace. Občanská společnost je základem každé politické demokracie, ale nesmí být s demokracií ztotožňována. Občanská společnost v českých zemích od 19. století. Reflexe občanské společnosti prezidentem Havlem a publicistikou devadesátých let, nebezpečí této interpretace pro demokracii. Realita české občanské společnosti zničené komunistickým režimem bude reflektována v kontextu potřebných padesáti let k jejímu vzniku a demonstrována na empirických údajích a zaměňování veřejného či neziskového sektoru s občanskou společností v politice a debatách devadesátých let. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přiblížit občanskou společnost jako základ každé politické demokracie. Seznámit se s historickým vývojem vztahu občanské společnosti ke státu, s historií občanské společnosti v českých zemích a s realitou a interpretacemi občanské společnosti v 90. letech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické). Základní funkce občanské společnosti. Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Vztah občanské společnosti ke státu historicky. Vztah občanské společnosti ke státu v anglosaské a kontinentální politické kultuře. Vztah občanské společnosti ke státu v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus). Vztah občanské společnosti ke státu v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace. Občanská společnost v českých zemích od 19. století. Reflexe občanské společnosti prezidentem Havlem a publicistikou devadesátých let. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6). Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12. Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press. Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42. Elias Norbert. 1978. What is Sociology? London: Hutchinson. Kapitola Game models. Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42. Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia. Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS. Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33. Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut. Marada, Radim. 2000. „Étos, zájmy, dispozice.“ Sociologický časopis 36 (4). Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton. Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40. Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press. Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373. Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR. Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly) Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34. Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes.. Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR. Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42. Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia. Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32. |
| Literatura doporučená studentům | Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6). Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12. Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press. Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42. Elias Norbert. 1978. What is Sociology? London: Hutchinson. Kapitola Game models. Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42. Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia. Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS. Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33. Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut. Marada, Radim. 2000. „Étos, zájmy, dispozice.“ Sociologický časopis 36 (4). Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton. Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40. Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press. Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373. Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR. Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly) Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34. Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes.. Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR. Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42. Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia. Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz nabízí multioborový pohled na problematiku pohraničních oblastí a jejich obyvatel. Kromě analýzy lokální sociální struktury a rozvojových specifik pohraničních oblastí se kurz zaměřuje na historická specifika českého pohraničí a na možnosti přeshraniční spolupráce. Kurz využívá poznatkovou základnu několika oborů, kromě sociologie též geografie, regionalistiky a politických věd. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je představit studentům základní přístupy k sociologické analýze pohraničních oblastí, zejména se zaměřením na regionální rozvoj pohraničních oblastí a možnosti přeshraniční spolupráce. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Teoretické pojetí pohraničních oblastí a vlivů, které na ně působí - Možnosti vymezení pohraničí, typologie charakteru hranice, typické hraniční efekty, pojem periferie a její faktory, aplikace na situaci ČR. 2. Pojem hranice v sociologii a příbuzné pojmy - my x oni, segregace, identita, stereotyp 3. Typologie pohraničních oblastí, hlavní sociálně ekonomické charakteristiky českých pohraničních oblastí - Typologie na základě administrativních, historických a socioekonomických kritérií, demografická, sociální a ekonomická specifika 4. Přeshraniční vlivy - Přeshraniční vlivy v oblasti ekonomické, kulturní, občanské 5. Historická specifika vývoje pohraničí v ČR - Vývoj pohraničních oblastí v souvislosti s vývojem hranic českých zemí, osídlováním, důraz na souvislosti česko-německých vztahů, problematiku poválečného odsunu Němců a vznik železné opony 6. Problematika regionálního rozvoje pohraničí - základní principy a opatření regionálního rozvoje. Specifika rozvojového potenciálu a obtíží pohraničních regionů 7. Domácí a evropské nástroje rozvoje pohraničních regionů - přehled českých a evropských opatření na podporu rozvoje pohraničních regionů a přeshraniční spolupráce, institucionální a finanční rámec rozvoje pohraničních regionů 8. Problematika euroregionů - přehled rozvoje a fungování euroregionů v evropském kontextu a v českých podmínkách 9. Identita obyvatel pohraničí - hranice a pohraničí jako sociální konstrukce, problematika identity obyvatel pohraničí v souvislosti a historickými, etnickými a politickými specifiky českých pohraničních oblastí Semináře budou věnovány buď diskusi nad přečtenými zadanými texty, nebo praktickému procvičování analytických metod pro výzkum sociální struktury a rozvojových podmínek v pohraničních oblastech. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čapka, F., L. Slezák, J. Vaculík. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: CERM. (zejména kapitola Nová podoba českých zemí, str.185-206) Houžvička, V., L. Novotný. (eds.). 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí, Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.. Jeřábek, M. a kol. 2004. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia. Lamont, Michele, Virag Molnar. 2002. „The Study of Boundaries in the Social Sciences.“ Annu. Rev. Sociol., 28: 167–95 Liam O’Dowd. 2001. „Analysing Europe’s Borders.“ IBRU Boundary and Security Bulletin: 61-79 Meinhof, Ulrike H. (ed.) 2002. Living (with) borders. Aldershot, UK: Ashgate. Perkmann, Markus. 2002. „The rise of the Euroregion. A bird’s eye perspective on European cross-border co-operation“, Department of Sociology, Lancaster University, Lancaster. Muriel Blaive, Berthold Molden. 2009: Hranice probíhají vodním tokem. Odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic. Brno Temelová, Jana, J. Novák, L. Pospíšilová, N. Dvořáková. 2011. „Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách“. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 47(4): 831-858. Zich, František a kol. 1996: Kdo žije v pohraničí? SOU AV ČR |
| Literatura doporučená studentům | Jeřábek, M. a kol. 2004. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia. Lamont, Michele, Virag Molnar. 2002. „The Study of Boundaries in the Social Sciences.“ Annu. Rev. Sociol., 28: 167–95 Čapka, F., L. Slezák, J. Vaculík. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: CERM. (zejména kapitola Nová podoba českých zemí, str.185-206) Temelová, Jana, J. Novák, L. Pospíšilová, N. Dvořáková. 2011. „Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách“. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 47(4): 831-858. Zich, František a kol. 1996: Kdo žije v pohraničí? SOU AV ČR |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti obdrží zápočet za absolvování závěrečného testu a sepsání krátké seminární práce na zadané téma, alternativně přednesení referátu během semináře. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Panoušková Markéta |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Studenti se na uživatelské úrovni seznámí se základními pojmy týkajícími se PC, s možnostmi nastavení PC, se správou souborů a adresářů, s možnostmi internetu (www a elektronická pošta). Naučí se vytvářet textové dokumenty (MS Word), pracovat s tabulkovým procesorem (MS Excel). Studenti si osvojí práci ve virtuálním prostředí univerzity (WebCT), naučí se vytvářet jednoduché prezentace v prostředí MS Windows (MS PowerPoint). Naučí se vyhledávat publikace v knihovnách a periodicky otevíraných archivech různých nakladatelství. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je zvládnutí praktického ovládání PC a práce v počítačové síti na uživatelské úrovni – správa souborů, vytváření textových dokumentů, práce s tabulkovým programem, vytváření jednoduchých prezentací v prostředí MS Windows s důrazem na využití v akademickém prostředí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Základní pojmy týkající se práce na PC. Nastavení PC. Správa souborů a adresářů. Internet (www a elektronická pošta). Textové dokumenty (MS Word). Tabulkový procesor (MS Excel). WebCT. Prezentace v prostředí MS Windows (MS PowerPoint). Katalogy knihoven. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bednařík, Jan, Jiří Havlenka, Petr Broža. 2005. Microsoft Windows XP. Uživatelská příručka. Brno: CP Books. Bradbury, Andrew. 2003. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. Brno: Computer Press. Hradský, Josef. 2004. Power Point 2003. (Snadno a rychle. Příklady www.grada.cz). Praha: Grada. Lapáček, Jiří. 2005. Internet a Microsoft Explorer jednoduše. Brno: C.P. Books. Lohinský, Jakub. 2004. 222 nejčastějších problémů s počítačem a jejich řešení. Brno: Computer Press. Magera, Ivo. 2004. Power Point 2002. Uživatelská příručka. Brno: Computer Press. Minasi, Mark. 2002. Windows XP Proffesional. Praha: Grada. Redingová, Liz, M.T. Cozzle (ed.). 2000. Microsoft Excel na první pokus. Lehce najít správné odpovědi. Praha: Perspection a Computer Press. Roubal, Pavel. 2004. Windows XP. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing. Šimek, Tomáš, Ivo Magera. 2001. 1001 tipů a triků pro Microsoft Office 2000. (Word, Excel, Outlook, Access). Praha: Computer Press. A další aktuálně vydaná literatura. |
| Literatura doporučená studentům | Bednařík, Jan, Jiří Havlenka, Petr Broža. 2005. Microsoft Windows XP. Uživatelská příručka. Brno: CP Books. Bradbury, Andrew. 2003. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. Brno: Computer Press. Hradský, Josef. 2004. Power Point 2003. (Snadno a rychle. Příklady www.grada.cz). Praha: Grada. Lapáček, Jiří. 2005. Internet a Microsoft Explorer jednoduše. Brno: C.P. Books. Lohinský, Jakub. 2004. 222 nejčastějších problémů s počítačem a jejich řešení. Brno: Computer Press. Magera, Ivo. 2004. Power Point 2002. Uživatelská příručka. Brno: Computer Press. Minasi, Mark. 2002. Windows XP Proffesional. Praha: Grada. Redingová, Liz, M.T. Cozzle (ed.). 2000. Microsoft Excel na první pokus. Lehce najít správné odpovědi. Praha: Perspection a Computer Press. Roubal, Pavel. 2004. Windows XP. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing. Šimek, Tomáš, Ivo Magera. 2001. 1001 tipů a triků pro Microsoft Office 2000. (Word, Excel, Outlook, Access). Praha: Computer Press. A další aktuálně vydaná literatura. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Praktické procvičování úloh a jejich závěrečné předvedení. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologie politiky pojednává o vztazích mezi politikou a společností. Zkoumá, analyzuje a vysvětluje jakou politiku determinuje (umožňuje) sociální struktura a jak politika zpětně ovlivňuje sociální strukturu. Sociologie politiky vznikla jako disciplína na rozhraní sociologie a politické vědy. Je disciplínou s pružným obsahem i rozsahem a v tomto smyslu pracuje s průnikem aparátu a metod sociologie a politické vědy. Pokud se zabývá politickými postoji a hodnotami, je její součástí i politická kultura, jako speciální disciplína. Protože političtí aktéři, včetně politických stran, nátlakových skupin, sociálních hnutí a občanské společnosti působí v sociálním kontextu, tvarují sociální struktury (gender, třídy, etnika a národnosti a jsou jimi zpětně tvarováni. Sociální struktury zajišťují, že politický vliv je ve společnosti je nerovný. Klíčovým pojem politické sociologie je tedy politická moc, definovaná jako kapacita realizovat zájem určitých aktérů v situaci konfliktu zájmů s jinými aktéry. Političtí sociologové proto neustále vrací k otázce, kteří jednotlivci a skupiny ve společnosti mají kapacitu prosadit své zájmy, a jak je jejich moc vyvíjena a institucionalizována. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí studenty se základními pojmy sociologie politiky, tematizuje vztah mezi politikou a společností, podá vysvětlení souvislostí mezi sociální strukturou a politikou. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod (vymezení, historie, teoretické vazby); Sociální struktura a politika, politika a sociální struktura (moc a panství, systémové úrovně, aktéři, ); Intermediace zájmů (místo společenských zájmů v síťoví demokracie, sociálně politický vývoj a politická modernizace, artikulace, manifestace, agregace, reprezentace zájmů v politickém procesu, asymetrie zájmů, intermediární funkce politických stran a občanské společnosti, jejich proměny; Stát a občanská společnost (proměny vztahu a jejich význam; jejich funkce, korporace, politické a státní instituce; globalizace nebo internacionalizace?); Politická rekrutace (rámcové podmínky rekrutace, výběrové kanály rekrutace politických elit, vzorce rekrutace, cirkulace elit, politika jako povolání; Politické rozhodování (dimense moci, obsah politiky, politický rozhodovací proces, politické programy, politické síťoví a politická aréna, cyklus politiky); Politická socializace a internalizace (hodnotové orientace, utváření politických postojů, politická kultura, občanství, stabilita demokratických postojů, pohotovost k politické participaci, legitimita demokracie); Politická komunikace, (politická komunikace jako základ politického síťoví, funkce médií v politické veřejnosti, volby jako nástroj politické komunikace, politický protest); Symbolická funkce státních institucí a politického jednání. (symboly jako náhražka racionality, administrativní systém jako symbol, politické vedení, eskalace a ritualizace politických konfliktů, informace a politický obraz reality, mýtus, emoce, formy a význam politické řeči, politika jako rituál); Politická postmoderna. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému české republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, Lubomír, 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing. Brokl, L. (ed.). 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, L., A. Seidlová, J. Bečvář, P. Rakušanová. 1999. „Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968.“ WP 99:8. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Brokl, Lubomír, Zdenka Mansfeldová. 2002. „Místo České republiky v demokratické Evropě" Pp. 216-243. In Mansfeldová, Zdenka, M. Tuček (eds.). Současná česká společnost. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press. Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: Campus Vrl. Falkus, Keith. 1999.Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press. Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. The Social Bases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press. Miller; Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan. Mohr Arno (Hrsg.), Politische Soziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft, R. Oldenbourg Verlag, München, Wien 1995, S. 413 – 487 |
| Literatura doporučená studentům | Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému české republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, Lubomír, 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing. Brokl, L. (ed.). 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, L., A. Seidlová, J. Bečvář, P. Rakušanová. 1999. „Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968.“ WP 99:8. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Brokl, Lubomír, Zdenka Mansfeldová. 2002. „Místo České republiky v demokratické Evropě" Pp. 216-243. In Mansfeldová, Zdenka, M. Tuček (eds.). Současná česká společnost. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press. Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: Campus Vrl. Falkus, Keith. 1999.Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press. Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. The Social Bases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press. Miller; Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan. Mohr Arno (Hrsg.), Politische Soziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft, R. Oldenbourg Verlag, München, Wien 1995, S. 413 – 487 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět prohloubí znalosti studentů z oboru demografie, volně navazuje na předmět Úvod do demografie. Obsah kurzu je koncipován okolo následujících otázek: Jak se vyvíjely lidské populace v historii? Jakou podobu měla tehdejší demografická reprodukce? Jak je vysvětlován moderní přechod od extenzivního k intenzivnímu charakteru demografické reprodukce? Jaká je aktuální diferenciace populačního vývoje ve světě a jak se v něm odráží společenský vývoj? Jaké postavení má ČR mezi ostatními zeměmi? Jaké jsou perspektivy budoucího populačního vývoje? |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními rysy a nejvýznamnějšími souvislostmi (podmíněnostmi i důsledky) minulého, aktuálního i očekávaného populačního vývoje ČR, světa i vybraných světových regionů. Studenti se budou orientovat v hlavních zdrojích demografických dat, budou hlouběji seznámeni s teorií demografické revoluce, budou umět interpretovat hlavní demografické ukazatele a získají přehled o diferenciaci světového populačního vývoje. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Demografický pohled na svět, hlavní demografické ukazatele, zdroje dat Hlavní poznatky a prameny paleodemografie a historické demografie Demografická revoluce jako nejvýznamnější demografická teorie – její průběh a načasování v rozvinutých i méně rozvinutých zemích Druhý demografický přechod Stárnutí populací Historický populační vývoj českých zemí, demografická revoluce v českých zemích, vývoj ve 20. století a aktuální a jeho budoucí perspektivy Hlavní diferenciace populačního vývoje světových regionů a vybraných zemí Migrace – minulé i současné proudy, souvislosti Prognózy vývoje světové populace |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe. Coale, A. J. 1973. The demographic transition reconsidered. In International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP) (ed). Proceedings of the international population conference Liège: Editions Ordina, 1, s. 53–73. Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004. Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986. Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003. Kirk, D. 1996. Demographic Transition Theory. Population Studies. 50, s. 361–387. Omran, A. R. 1971. The epidemiologic transition: a theory of the epidemiology of population change. Milbank memorial Fund Quaterly. 83 (4), s. 731–57. |
| Literatura doporučená studentům | Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004. Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997. Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003 Rabušic, L.: Kde ty všechny děti jsou? Sociologické nakladatelství, Praha 2001. Rabušic, L.: Česká společnost stárne. Georgetown, Masarykova univerzita, Brno 1995. Roubíček, V.: Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha 1997. Demografie (nejen) pro demografy. SLON, Praha 2009. Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha. Kocourková, J. – L. Rabušic (ed.) Sňatek a rodina: zájem soukromý nebo veřejný? Proměny reprodukčního chování a možnosti reprodukční politiky z hlediska postojů české veřejnosti. Praha. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Cliquet, R. 2010. Biosocial Interactions in modernisation. Brno: Masaryk University Press. United Nations Population Division 2004. World Population to 2300. Van de Kaa, D. J. 1987. Europe’s Second Demographic Transition. Population Bulletin. 42 (1), Washington DC: Population Reference Bureau. s. 1–57. Časopis Demografie Datové zdroje a analytické publikace: Českého statistického úřadu Evropského statistického úřadu Organizace spojených národů – Population Division Population Reference Bureau |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pravidelné plnění úkolů zadaných na seminářích. Prokázání znalostí v závěrečném testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Mezi právní vědou a sociologií existují přirozené a úzké vazby, o čemž svědčí zdaleka nejen to, že jeden z hlavních směrů moderní právní filozofie je úzce odvozen od obecné sociologie. Myšlenka práva je organizované společnosti vlastní a právo tradičně představuje jeden z hlavních způsobů, jehož prostřednictvím je usměrňováno chování příslušníků společnosti. V podmínkách moderních společností, které jsou laicizovány a zájmově i stále více fragmentarizovány, se pak právo dokonce posouvá do role hlavního normativního systému, jakkoli je dnes zřejmé, že zdaleka ne vždy je schopno tuto roli reálně uspokojivě hrát. Jedním z předpokladů k pochopení, jaké jsou možnosti, ale i meze regulace společnosti prostřednictvím práva je znalost základních konceptů a institucí, na nichž je soudobé právo budováno. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s hlavními právně filozofickými školami, správními normami a prameny práva, s právními dějinami, se systémem platného práva ČR, se soudními mechanismy řešení sporů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | V rámci tohoto kurzu budou proto představeny hlavní právněfilozofické školy, o jejichž teze se západní pojetí práva opírá, přirozeně s důrazem na právněsociologickou školu. Následně budou podrobně zkoumány hlavní prvky, na nichž je právní řád jako normativní systém budován – právní normy a prameny práva, přičemž rozebrána bude i jejich struktura a hierarchie. Blíže představena bude také problematika výkladu práva, která má rovněž nezanedbatelný sociologický rozměr. Poté se pozornost zaměří na proměny práva v čase (právní dějiny) i prostoru (právní komparatistika). Následně bude základním způsobem nastíněn systém platného práva ČR a poté bude podán výklad o ústavním právu včetně legislativního procesu a ochrany základních a práv a svobod, což je nezbytné s ohledem na fakt, že toto právní odvětví má v soudobých státech zásadní vliv na tvorbu práva vůbec a na úpravu poměru mezi veřejnou mocí a jednotlivcem. Zmíněny budou ale i hlavní prostředky právního řešení sporů – soudní a mimosoudní mechanismy řešení sporů. Základem výuky budou přednášky kombinované se studiem doporučené literatury a prací s vybranými prameny práva. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Blahož, Josef a kol. 2003. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Filip, J. 1999. Ústavní právo. 1 Obsahuje: Základní pojmy a instituty Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk. Filip, J. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Filip, J. 2001. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Brno: Masarykova univerzita. Filip, J. a kol. 2002. Základy státovědy. Brno: Masarykova univerzita. Gerloch, A. 1999. Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum. Hendrych, D. a kol. 2003. Právnický slovník. 2. rozšíř. vyd. Praha: C.H. Beck. Holländer, Pavel. 2006. Filosofie práva. Plzeň: Aleš Čeněk. Janků, Martin. 2006. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C.H. Beck. Jirásková, V. 1996. Dokumenty k ústavním systémům. Praha: Karolinum. Klíma, Karel a kol. 2005. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní zřízení evropských států (srovnávací studie). Praha: Linde. Knapp, Viktor. 1995. Teorie práva. Praha: C.H. Beck. Knapp, Viktor. 1996. Velké právní systémy. Praha: C.H. Beck. kol. autorů PF UK. 2004. Dějiny evropského kontinentálního práva. Praha: Linde. Koudelka, Z. 1996. Ústavní systém Slovenska. Brno: Masarykova universita. Krsková, A. 2005. Stát a právo v evropském myšlení. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, M. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kysela, J. 2004. Dvoukomorové systémy: teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Outlá, V. 2005. Praktikum práva Evropské unie. Plzeň: Aleš Čeněk. Pavlíček, Václav a kol. 1998–2004. Ústavní právo a státověda I-II. 3 svazky. Praha: Linde. Přibáň, J. 2001. Sociologie práva. Praha. Sociologické nakladatelství. Reschová, J. 2003. Evropský konstitucionalismus: zdroje, formy a tendence. Praha: VŠE, Oeconomica. Tichý, L. 2004. Evropské právo. Praha: C. H. Beck. Klokočka, V. a kol. 2004. Ústavy států Evropské unie 1. díl. Ústavní texty Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemí, Portugalska, Rakouska, Řecka, Španělska, Švédska, Velké Británie. Praha: Linde. |
| Literatura doporučená studentům | Blahož, Josef a kol. 2003. Ústavní právo Evropské unie. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. Filip, J. 1999. Ústavní právo. 1 Obsahuje: Základní pojmy a instituty Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk. Filip, J. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Filip, J. 2001. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Brno: Masarykova univerzita. Filip, J. a kol. 2002. Základy státovědy. Brno: Masarykova univerzita. Gerloch, A. 1999. Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum. Hendrych, D. a kol. 2003. Právnický slovník. 2. rozšíř. vyd. Praha: C.H. Beck. Holländer, Pavel. 2006. Filosofie práva. Plzeň: Aleš Čeněk. Janků, Martin. 2006. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C.H. Beck. Jirásková, V. 1996. Dokumenty k ústavním systémům. Praha: Karolinum. Klíma, Karel a kol. 2005. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní zřízení evropských států (srovnávací studie). Praha: Linde. Knapp, Viktor. 1995. Teorie práva. Praha: C.H. Beck. Knapp, Viktor. 1996. Velké právní systémy. Praha: C.H. Beck. kol. autorů PF UK. 2004. Dějiny evropského kontinentálního práva. Praha: Linde. Koudelka, Z. 1996. Ústavní systém Slovenska. Brno: Masarykova universita. Krsková, A. 2005. Stát a právo v evropském myšlení. Praha: Eurolex Bohemia. Kubát, M. 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia. Kysela, J. 2004. Dvoukomorové systémy: teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Outlá, V. 2005. Praktikum práva Evropské unie. Plzeň: Aleš Čeněk. Pavlíček, Václav a kol. 1998–2004. Ústavní právo a státověda I-II. 3 svazky. Praha: Linde. Přibáň, J. 2001. Sociologie práva. Praha. Sociologické nakladatelství. Reschová, J. 2003. Evropský konstitucionalismus: zdroje, formy a tendence. Praha: VŠE, Oeconomica. Tichý, L. 2004. Evropské právo. Praha: C. H. Beck. Klokočka, V. a kol. 2004. Ústavy států Evropské unie 1. díl. Ústavní texty Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemí, Portugalska, Rakouska, Řecka, Španělska, Švédska, Velké Británie. Praha: Linde. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět zprostředkuje nahlédnutí postupů, kterými jsou jednotliví lidé, vztahy i sociální události včetně institucí přiřazovány ke kulturně standardizovaným a sdíleným třídám sociálních problémů (například jako zločin, nezaviněná chudoba, duševní poruchy či xenofobie aj. sociální problémy). Zařazení do určité sociální role (např. klienta, občana) nepředstavuje pouze plnění sociálních služeb, ale nevyřčeně také zpětně způsob vytváření této sociální politiky těmi, kteří tyto služby poskytují. Jde o zásadní posun v pojetí sociálních problémů – od konvencí sociální vědy, která pojímala sociální problémy jako objektivně existující a v principu nepřijatelné skutečnosti – k pochopení sociálních problémů jako vznášení nároků , a to nejen osob využívajících sociální služby, ale také i těch, kteří je poskytují. Sociální reality jsou utvářeny a udržovány způsoby, jimiž členové skupiny vyslovují představy své skupiny a aplikují je na projevy každodenního života. Institucionální paměť spočívá v soustavném používání některých kategorií sociálních problémů k definování a praktického řešení úkolů. Důsledkem je, že řešení jakýchkoliv sociálních problémů je jedině tehdy správné, když je již v jedinci, který rozhoduje, zahrnuto institucionální myšlení. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz umožní studentům základní vhled a orientaci v problematice sociologie sociálních problémů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bude podán základní přehled autorů, kteří se věnují sociologii sociálních problémů včetně jejich odlišných přístupů. V kurzu budou výrazněji předloženy dva základní koncepty sociologie sociálních problémů: 1. Sociální problémy existují nezávisle na těch, kteří je vznášejí (podmínky jsou nezávislé na interpretaci). 2. Konstruktivistické sociologie, zkoumající, jak ti, kteří požadavky vznášejí, konstruují sociální problémy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Mareš, P. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. Durkheim, É. 2004. Společenská dělba práce. Brno: CDK. Foucault, M. 2000. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin. Honneth, A. (ed.). 2007. Zbavovat se svéprávnosti. Praha: Filosofia. Šubrt, J. (ed.). 2003. Aktér, instituce, společnost. Praha: Karolinum. Organizace, rozhodování, řád a změna. 2006. Praha: Karolinum. Suša, O. 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Spector, M, J. Kitsuse. 1977. Constructing Social Probleme. Menlo Park,CA: Cummings. Douglas, M. 1986. How Institution Think. Syracuse University Press. Miller, G., J.A. Holstein. 1989. On the Sociology of Social Probleme. Perspectives on Social Probleme. 1, a následující sborníky vydávané Marguette University USA. Honneth, A. (Hrsg.). 1994. Pathologie des Sozialen. Die Aufgabe der Sozialphilosophie. Frankfurt am Main: Fischer. Hacking, I. 2003. The Social Construction of What? Harvard University Press. Berger, P.I., T. Luckamnn. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Luhmann, N. 2006. Sociální systémy. Brno: CDK. Munková, G. 2004. Sociální deviace. Praha: Karolinum. |
| Literatura doporučená studentům | Mareš, P. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. Durkheim, É. 2004. Společenská dělba práce. Brno: CDK. Foucault, M. 2000. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin. Honneth, A. (ed.). 2007. Zbavovat se svéprávnosti. Praha: Filosofia. Šubrt, J. (ed.). 2003. Aktér, instituce, společnost. Praha: Karolinum. Organizace, rozhodování, řád a změna. 2006. Praha: Karolinum. Suša, O. 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Spector, M, J. Kitsuse. 1977. Constructing Social Probleme. Menlo Park,CA: Cummings. Douglas, M. 1986. How Institution Think. Syracuse University Press. Miller, G., J.A. Holstein. 1989. On the Sociology of Social Probleme. Perspectives on Social Probleme. 1, a následující sborníky vydávané Marguette University USA. Honneth, A. (Hrsg.). 1994. Pathologie des Sozialen. Die Aufgabe der Sozialphilosophie. Frankfurt am Main: Fischer. Hacking, I. 2003. The Social Construction of What? Harvard University Press. Berger, P.I., T. Luckamnn. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Luhmann, N. 2006. Sociální systémy. Brno: CDK. Munková, G. 2004. Sociální deviace. Praha: Karolinum. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět se zabývá problematikou lokálního a regionálního rozvoje, zejména z pohledu činností institucí lokální a regionální samosprávy. Daná problematika je doplněna o základy analýzy sociálních sítí jakožto výzkumné metody vhodné pro zkoumání procesů, které probíhají mezi rozvojovými aktéry. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je představit studentům základní koncepty pojící se k fungování regionální a lokální veřejné správy, strukturní a funkcionální aspekty veřejné správy v ČR a různé koncepce lokálního a regionálního rozvoje. Dále představit koncept analýzy sociálních sítí jako vhodný nástroj pro zkoumání procesů ve veřejné správě. Studenti získají absolvováním předmětu následující znalosti a dovednosti: - Znalosti formálních i neformálních aspektů fungování místní a regionální správy v ČR (aktéři, jejich vztahy a činnosti) - Znalosti zásad dobrého spravování územního společenství - Znalosti principů otevřené správy využívající prvků občanské participace a partnerství se soukromým a občanským sektorem - Porozumění konceptu sociálních sítí: sítě a vztahy, atributivní a relační data; historie analýzy sociálních sítí. - Základy analýzy sociálních sítí ve smyslu uspořádání a uchování relačních dat, nalezení základních charakteristik sociálních sítí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Principy územní správy a samosprávy v ČR: státní správa a samospráva jako mocenské hierarchie obecně, systém územní veřejné správy, územní členění ČR – obec, kraj, region soudržnosti; reforma veřejné správy a její důsledky; spolupráce obcí. 2. Principy dobrého spravování územního společenství: místní a regionální komunita, řízení a spravování, demokracie a participace občanů na veřejných záležitostech, občanská společnost. 3. Základní koncepce lokálního a regionálního rozvoje, ekonomický a komplexní rozvoj území 4. Pojmy participace, partnerství 5. Problematika výzkumu sociálních sítí a. sítě a vztahy, atributivní a relační data; b. historie analýzy sociálních sítí. c. základní kroky v některém softwaru d. identifikace důležitých aktérů na základě pozičního a reputačního přístupu e. interpretace výsledků 6. Příklady výzkumů sociálních sítí rozvojových aktérů, participace a spolupráce |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | - Blažek, J., Uhlíř, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha 2002. - Bernard, J. a kol. 2012 Samospráva malých obcí a místní rozvoj. SLON, Praha. - Goss, S. 2005. Making local governance work. Palgrave MacMillan - Legislativa a normy týkající se obcí, hl. města Prahy, krajů, regionů soudržnosti, historie regionální politiky ČR a regionální politiky samotné. Zdroj: publikace ÚZ (Úplné znění), vydává v aktualizovaném znění Sagit, Ostrava. - Pospíšilová, L. a kol. 2012. Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Aleš Čeněk, Praha. - Scott, J. 2007. Social Network Analysis. Sage Publications. - Stejskal, J., Kovárník, J. 2009. Regionální politika a její nástroje. Portál, Praha. - Šafr, J., M. Sedláčková. 2006. Sociální kapitál. Edice Sociologické studie 06:07. Praha: Sociologický ústav AV ČR. - Vajdová, Z., D. Čermák, M. Illner. 2006. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Edice Sociologické studie 06:02. Praha: Sociologický ústav AV ČR. - Wokoun, R. a kol. 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň. |
| Literatura doporučená studentům | - Blažek, J. – Uhlíř, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha 2002. - Bernard, J. a kol. 2012 Samospráva malých obcí a místní rozvoj. SLON, Praha. - Pospíšilová, L. a kol. 2012. Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Aleš Čeněk, Praha. - Scott, J. 2007. Social Network Analysis. Sage Publications. - Wokoun, R. a kol. 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Samostatná práce studentů na témata probíraná v kurzu, nebo úspěšná aplikace metody analýzy sociálních sítí na příkladových datech. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmětem výuky je seznámení studentů se základními statistickými daty a databázemi dostupnými na internetových stránkách, jejich strukturou a obsahem. Poskytnutí informací o legislativě související s Programem statistických zjišťování, vysvětlení základních statistických pojmů a definic a využívání metodických zdrojů. Vymezení statistických údajů z věcného, prostorového a časového hlediska. Praktické vyhledávání a získávání statistických údajů z odkazů na internetových stránkách a jejich další využití. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty na přednáškách se zdroji statistických dat, základními druhy databází, získat praktické dovednosti při získávání údajů na seminářích z různých typů databází a zdrojů. Studenti budou po absolvování předmětu umět vyhledávat požadované statistické údaje o ČR a jeho územích na internetových stránkách Českého statistického úřadu a ostatních rezortů, najít mezinárodní statistická data na internetových stránkách EUROSTATU i ostatních statistických úřadů a dalších institucí. Naučí se pohybovat v databázích, správně definovat věcná, prostorová a časová hlediska údajů a využívat metadata. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program statistických zjišťování – legislativní rámec. Základní pojmy a definice používané ve výstupech zpracovaných dat a databází. Přehled zdrojů statistických dat, publikační a databázový systém Českého statistického úřadu (ČSÚ). Typy a formy databází. Statistická data podle jednotlivých témat a okruhů. Databáze ČSÚ – podrobné informace o vybraných databázích, např. Veřejné databázi ČSÚ, databázi SLDB 2011, databázi demografických údajů, databázi městské a obecní statistiky. Databáze Eurostatu a ostatních statistických úřadů Věcné hledisko, prostorové hledisko a časové hledisko pro správný výběr dat a jejich použití. Metadata Struktura základních typů databází Vyhledávání údajů studenty na seminářích podle zadaných příkladů z probrané látky. Vypracování krátkých znalostních testů. Databázové výběry a vytvoření výstupů z aplikací, zpracování vlastních dotazů. Procvičování v získávání potřebných dat na vybrané téma (obyvatelstvo, volby, zaměstnanost apod.) Samostatné zpracování závěrečného výstupu dle zadání. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | www.czso.cz Produkty Českého statistického úřadu Databáze Českého statistického úřadu Databáze Cross border friendship database (CBFD) Databáze Eurostatu a jednotlivých statistických úřadů |
| Literatura doporučená studentům | Studijní opora k předmětu/MOFFINO www.czso.cz Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Metodika statistických dat Metodika databází Českého statistického úřadu Metodika databáze Cross border friendship database (CBFD) Metodika k Evropským datům (ESDS) Mezinárodní metodika Časopisy ČSÚ: Statistika & My, Statistika, Demografie Statistické ročenky |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro získání zápočtu vypracuje student seminární práci, kterou bude následně prezentovat na semináři. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Osídlení, sídla a sídelní struktury jako předmět sociologické analýzy. Osídlení, sídla a sídelní struktury: pojmy, vznik, formy, historický vývoj – sociologická problematika sídel a osídlení – město a venkov – sociologie města a sociologie venkova – další obory zabývající se studiem společenských prostorových struktur a procesů. Urbanizace vymezení; urbanizace jako celospolečenská systémová změna, její stránky a etapy – první a druhá městská revoluce, urbanizace a modernizace. Druhá městská revoluce, faktory a souvislostí – časový a prostorový průběh; sociální problémy a konflikty – výzkumy sociální situace měst. Venkov a venkovská sídla. Pojem venkova a jeho proměny – demografické a sociální proměny venkova v 19. století a 20. století – urbanizace venkova – typy venkovských sídel – prostorové a sociální důsledky kolektivizace zemědělství – současná společnost na venkově – program obnovy a udržitelného rozvoje venkova. Soudobé urbanizační tendence – „rozpouštění“ města v prostoru. Vývoj a současná situace urbanizace v globálním měřítku a ve vyspělých zemích – urbanizace extenzivní a intenzivní – suburbanizace, metropolizace, dezurbanizace, antiurbanizace, reurbanizace – přerůstání města do zázemí – urbanizované sídelní systémy: souměstí, městské regiony, sídelní aglomerace, metropolitní regiony – megaměsta, megalopole a „primate cities“ – nutnost nového chápání a měření urbanizace – urbanizace v rozvojových zemích. Sociální prostor sídel. Ekologie města v pojetí Chicagské školy a jejích pokračovatelů: darwinistická inspirace – sociálně ekologické procesy – modely sociálně prostorové struktury měst – pokračovatelé Chicagské školy a její kritika – specifické městské prostory: jejich funkce, typy, sociální charakteristiky – prostory veřejné a soukromé – městská centra, předměstí, periferie – oblasti bydlení středních a vyšších tříd – gentrifikované zóny - dělnické čtvrti – zóny sociálního bydlení – etnická ghetta, slumy, shanty-towns atd. – brownfields. Sídliště. Sídliště: pojem, ideové inspirace a historie této urbanistické struktury – funkcionalistický urbanismus a jeho sociálně-inženýrské aspirace – koncepce obytného okrsku – výstavba sídlišť v poválečné západní a východní Evropě a její důvody – sídliště jako sociální bydlení a jako socialistická forma suburbanizace – sídliště v Československu – společnost a způsob života na sídlištích před r. 1990 a v současnosti – klady, zápory a problémy sídlišť, jejich hodnocení – budoucnost sídlišť: regenerace nebo postupná degradace? Suburbanizace: pojem a příčiny – suburbanizace rezidenční a komerční – prostorové a sociální formy suburbanizace – společnost a způsob života v suburbiích – vztahy mezi obyvateli suburbií a původních sídel - sociální, urbanistické a ekologické důsledky a problémy suburbanizace. Společnost v moderním městě. Městská společnost jako „Gesellschaft“ – demografické, sociálně ekonomické a sociokulturní charakteristiky městské společnosti – sociologická diskuse o charakteru a problémech městského životního způsobu – sousedství a lokální skupiny v současném městském a prostředí – rekreační chování obyvatel měst - druhé bydlení. Sociální a ekologické problémy měst. Polarizace městského prostoru - prostorová a sociální segregace, izolace a vyloučení skupin obyvatelstva – bezdomovectví – chudoba – problémy integrace přistěhovalců a menšin – děti, staří lidé a tělesně postižení v městském prostředí – kriminalita a další sociálně patologické jevy - životní prostředí měst – kvalita života ve městech a její měření – udržitelný rozvoj měst – problémy starých průmyslových měst – revitalizace měst – specifické problémy měst v ČR v období společenské transformace po r. 1989 a v současné době. Percepce a hodnocení sídel a jejich vnitřních prostorů. Prostorové kognitivní struktury – vnímání měst a městských prostorů - image (obraz) města, způsob a faktory jeho utváření – význam image města pro jeho prosperitu - cílené vytváření image města, city marketing - znaky „dobrého“ města – city rating – percepce a prestiž vnitroměstských prostorů, „dobré“ a „špatné adresy“ – mentální mapy měst a možnosti jejich využití. Soudobá města a globalizace. Projevy globalizace ve vztazích mezi městy a uvnitř měst – konkurence, soutěžení měst a symbiotické vztahy mezi městy – nadnárodní sítě měst – prohlubování rozdílů mezi městy – globální města – města „brány“ – projevy globalizace ve vnitřní struktuře a fungování měst: v jejich ekonomice, struktuře obyvatelstva, kultuře, prostorovém rozvoji – duální společnost v globálních městech – městský turismus - internacionalizace měst – globalizační vlivy na venkově. Sídla (obce) jako politické a správní celky, programování a regulace jejich rozvoje. Sídla a obce: shoda a rozdíly – správní vymezení a hranice obcí – správní a politické postavení měst a obcí, jejich typy z tohoto hlediska - hlavní města – správní a politické vztahy mezi městy a jejich zázemím a mezi městy a jejich částmi – vládnutí (governance) v sídlech: obecní a městská správa a samospráva, lokální demokracie – aktéři, témata a problémy lokální politiky – formy účasti občanů na vládnutí v sídlech - regulace rozvoje sídel, její problémy a prostředky: rozvojové plány a programy měst a obcí, územní plánování, meze účinnosti regulačních nástrojů. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je seznámení se sídelní strukturou jako předmětem sociologické analýzy, s procesem urbanizace jako celospolečenskou systémovou změnou, se soudobými urbanizačními tendencemi, s odlišnostmi venkovských a městských sídel, se sociálními a ekologickými problémy měst, se sídly jako politickými a správními celky, s projevy globalizace v městském způsobu života. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Osídlení, sídla a sídelní struktury jako předmět sociologické analýzy. Urbanizace. Venkov a venkovská sídla. Soudobé urbanizační tendence – „rozpouštění“ města v prostoru. Sociální prostor sídel. Sídliště. Suburbanizace. Společnost v moderním městě. Sociální a ekologické problémy měst. Percepce a hodnocení sídel a jejich vnitřních prostorů. Soudobá města a globalizace. Sídla (obce) jako politické a správní celky, programování a regulace jejich rozvoje. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Blažek, B. 2004. Venkovy. Brno: ERA. Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434. Černoušek, M. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. Kapitoly „Člověk je tvor symbolizující“, „Symbolické roviny měst“, „Jak v městech vytvářet místa příjemná“, „Mapy měst v hlavách lidí“, s. 52-66. Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA. Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka. Champion, T. 2001. „Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization“, p. 143-16I. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication. Lapka, M. a M. Gottlieb. 2000. Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: Sociologické nakladatelství. Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296. Librová, H. 1997. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část druhá: decentralizace v realitě České republiky“. Sociologický časopis 33: 27-40. Lynch, K. Obraz města. Praha: Polygon. Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice) Maier, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha: Academia. Majerová, V. 2005. „Teoretické přístupy k rozvoji venkova.“ Pp. 9-20. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita. Marcuse, P. and R. van Kempen (eds). 2000. „Introduction“, Pp. 1-21. In Globalizing Cities. A New Spatial Order? Malden, Oxford: Blackwell. Maříková, P. 2005 „Venkov v České republice – teoretické vymezení.“ Pp. 37-57. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita. Musil, J, 2006. „City development in Central and Eastern Europe before 1990. Historical context abd socialist legacies.“ Pp. 22-43. In Hamilton, I., Dimitrowska-Andrews, K and N. Pichler-Milanović (eds.). 2006. Transformation of Cities in Central and Eastern Europe. Towards Globalization. Tokyo: United Nations University Press. Musil, J. (vyd.). 1985. „Myšlénková východiska“, „Kdo žije v nových obytných souborech“, „Sídliště jako sociální jednotka“. Kapitoly I-2, II-1, 9, s 24-42, 59-80, 215-264, In Lidé a sídliště. Praha: Svoboda. Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167. Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168. Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37. Nový, O. 1978. „Utopie a reformismus“. Pp. 285-302. In Velkoměsto včera, dnes a zítra. Praha: Horizont. Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Ouředníček, M. 2003. „Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu.“ Pp. 39-54. In Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. Paddison, R. 2001. „Studying Cities.“, Pp. 2-9. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage. Sassen, S. 1996. „The Global City.“ Pp. 61-71. In Fainstain, S., S. Campbell. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell. Schmeidler, K. a kol. 1996. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR. Simmel, G. původně německy 1903.”Die Grosstadt und das Geistesleben.” In Die Grosstadt, Jahrbuch der Gehe-Stiftung 9. Anglický překlad 1971: “The Metropolis and Mental Life.“, Pp. 324-339. In Simmel, G. On Individuality and Social Forms. Chicago-London: ¨The University of Chicago Press. Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192. Sýkora, L., J. Temelová (eds.). 2005. Prevence prostorové segregace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233. Tuan, Yi-Fu. 1974. Topophilia: a Study of Environmental Perception, Attitudes, and Values. Englewood Cliffs: Prentice-Hall. Vajdová, Z.. 1992b. “Situační zpráva o komunitních studiích.” Sociologický časopis 28: 493-507. Votrubec, C. 1980. Lidská sídla. Praha: Academia. Weber, M. 1921. Die Stadt. Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik.Band 21. Část 1 „Město. Pojem a kategorie“ vyšla v českém překladu v Lidé města. Revue pro antropologii, etnologii a etologii komunikace, 1/2006-18, s. 97-115 Wirth, L. 1938. „Urbanism as a way of life.“ American Journal of Sociology 44: 1-24. Časopisy Sociologický časopis / Czech Sociological Review Urbanismus a územní rozvoj Lidé města Architekt Moderní obec Geografie Demografie Encyklopedie Velký sociologický slovník Dictionary of Human Geography |
| Literatura doporučená studentům | Blažek, B. 2004. Venkovy. Brno: ERA. Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434. Černoušek, M. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. Kapitoly „Člověk je tvor symbolizující“, „Symbolické roviny měst“, „Jak v městech vytvářet místa příjemná“, „Mapy měst v hlavách lidí“, s. 52-66. Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA. Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka. Champion, T. 2001. „Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization“, p. 143-16I. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication. Lapka, M. a M. Gottlieb. 2000. Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: Sociologické nakladatelství. Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296. Librová, H. 1997. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část druhá: decentralizace v realitě České republiky“. Sociologický časopis 33: 27-40. Lynch, K. Obraz města. Praha: Polygon. Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice) Maier, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha: Academia. Majerová, V. 2005. „Teoretické přístupy k rozvoji venkova.“ Pp. 9-20. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita. Marcuse, P. and R. van Kempen (eds). 2000. „Introduction“, Pp. 1-21. In Globalizing Cities. A New Spatial Order? Malden, Oxford: Blackwell. Maříková, P. 2005 „Venkov v České republice – teoretické vymezení.“ Pp. 37-57. In Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita. Musil, J, 2006. „City development in Central and Eastern Europe before 1990. Historical context abd socialist legacies.“ Pp. 22-43. In Hamilton, I., Dimitrowska-Andrews, K and N. Pichler-Milanović (eds.). 2006. Transformation of Cities in Central and Eastern Europe. Towards Globalization. Tokyo: United Nations University Press. Musil, J. (vyd.). 1985. „Myšlénková východiska“, „Kdo žije v nových obytných souborech“, „Sídliště jako sociální jednotka“. Kapitoly I-2, II-1, 9, s 24-42, 59-80, 215-264, In Lidé a sídliště. Praha: Svoboda. Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167. Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168. Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37. Nový, O. 1978. „Utopie a reformismus“. Pp. 285-302. In Velkoměsto včera, dnes a zítra. Praha: Horizont. Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Ouředníček, M. 2003. „Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu.“ Pp. 39-54. In Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. Paddison, R. 2001. „Studying Cities.“, Pp. 2-9. In Paddison, R. (ed.). Handbook of Urban Studies. London: Sage. Sassen, S. 1996. „The Global City.“ Pp. 61-71. In Fainstain, S., S. Campbell. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell. Schmeidler, K. a kol. 1996. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR. Simmel, G. původně německy 1903.”Die Grosstadt und das Geistesleben.” In Die Grosstadt, Jahrbuch der Gehe-Stiftung 9. Anglický překlad 1971: “The Metropolis and Mental Life.“, Pp. 324-339. In Simmel, G. On Individuality and Social Forms. Chicago-London: ¨The University of Chicago Press. Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192. Sýkora, L., J. Temelová (eds.). 2005. Prevence prostorové segregace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233. Tuan, Yi-Fu. 1974. Topophilia: a Study of Environmental Perception, Attitudes, and Values. Englewood Cliffs: Prentice-Hall. Vajdová, Z.. 1992b. “Situační zpráva o komunitních studiích.” Sociologický časopis 28: 493-507. Votrubec, C. 1980. Lidská sídla. Praha: Academia. Weber, M. 1921. Die Stadt. Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik.Band 21. Část 1 „Město. Pojem a kategorie“ vyšla v českém překladu v Lidé města. Revue pro antropologii, etnologii a etologii komunikace, 1/2006-18, s. 97-115 Wirth, L. 1938. „Urbanism as a way of life.“ American Journal of Sociology 44: 1-24. Časopisy Sociologický časopis / Czech Sociological Review Urbanismus a územní rozvoj Lidé města Architekt Moderní obec Geografie Demografie Encyklopedie Velký sociologický slovník Dictionary of Human Geography |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami s akcentem na proces socializace jedince. V souladu s těmito poznatky pak seznámit posluchače s problematikou vztahu člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek: člověk jako produkt kultury, jako člen skupin (včetně rodiny), kde vystupuje jako nositel různých statusů a rolí, vytváří si postoje, komunikuje, navazuje vztahy, internalizuje sociální normy, je socializován a socializuje. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit posluchače se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami (období batolete, předškolního a školního věku, prepuberty a puberty, adolescence, dospělosti a stáří) s akcentem na proces socializace jedince. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. 2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy. 3. Analýza sociální percepce. 4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace. 5. Problematika socializačního procesu. 6. Sociální normy. 7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice. 8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti. 9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost. 10. Schopnosti, inteligence. 11. Temperament, typy a typologie. 12. Motivace, potřeby, motivační dispozice. 13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci. 14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hartl, P., H. Hartlová. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál. Hayesová, N. 1998. Základy sociální psychologie. Praha: Portál. Helus, Z. 1983. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN. Hunt, M. 2000. Dějiny psychologie. Praha: Portál. Janoušek, J. a kol. 1986. Metody sociální psychologie. Praha: SPN. Krech, D., R.S. Crutchfield, E.L. Ballachey. 1968. Človek v spoločnosti. Bratislava: SPN. Langemier, J., D. Krejčířová. 1998. Vývojová psychologie. Praha: Grada. Lašek, J. 2002. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus. Nakonečný. M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia. Řezáč, J. 1998. Sociální psychologie. Brno: Paido. Smékal, V. 2002. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal. Výrost, J. 1989. Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda. Výrost, J., I. Slaměník. 1998. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. Praha: Portál. Výrost, J., I. Slaměník. 2001. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada Publishing. Lašek, J. 2006. Sociální psychologie II. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Literatura doporučená studentům | Hartl, P., H. Hartlová. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál. Hayesová, N. 1998. Základy sociální psychologie. Praha: Portál. Helus, Z. 1983. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN. Hunt, M. 2000. Dějiny psychologie. Praha: Portál. Janoušek, J. a kol. 1986. Metody sociální psychologie. Praha: SPN. Krech, D., R.S. Crutchfield, E.L. Ballachey. 1968. Človek v spoločnosti. Bratislava: SPN. Langemier, J., D. Krejčířová. 1998. Vývojová psychologie. Praha: Grada. Lašek, J. 2002. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus. Nakonečný. M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia. Řezáč, J. 1998. Sociální psychologie. Brno: Paido. Smékal, V. 2002. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal. Výrost, J. 1989. Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda. Výrost, J., I. Slaměník. 1998. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. Praha: Portál. Výrost, J., I. Slaměník. 2001. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada Publishing. Lašek, J. 2006. Sociální psychologie II. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | seminární vystoupení, seminární prezentace prostudované literatury, referát ke zvolenému tématu, řízená diskuse, odborná konzultace, znalostní test |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět má charakter exkurzu, neboť k hlubšímu výkladu správní vědy jsou nutné pevné základy filosofie (včetně filosofie politické), práva (včetně práva ústavního, správního a komunálního) a ekonomie (včetně ekonomie veřejného sektoru). Poznatky z těchto prerekvizit budou uvedeny jen v přehledové a zkrácené podobě. Rovněž poznatky o systémovém inženýrství a informatice, které patří dnes k běžné výbavě správních úředníků, budou předneseny jen v omezeném rozsahu. Tak předmět upozorní na možné směry dalšího rozvíjení sociálního myšlení na úseku správy a řízení. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit s fungováním a reformou veřejné správy u nás i v dalších evropských zemích. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět začíná seznámením s problematikou státní správy a jejími reformami v ČR. Vysvětluje se správní věda v tradiční i dnešní podobě. Vykládá se management se zřetelem ke specifice veřejného sektoru. Zadávají se nároky na manažera státní správy. Probírají se metody a techniky managementu ve státní správě. Dospívá se k systémovému chápání daného předmětu. To znamená přechod od byrokratického modelu správy k manažerskému modelu. Blíže se vysvětluje koncepce New Public Management, která v zemích EU přináší debyrokratizaci, zeštíhlení státu, soutěž o kvalitu služeb a výraznější orientaci na občany. Probírá se projekt Schlanker Staat (Německo), Citizens Charter (Británie), White Paper on Modernizing Government (Británie) atd. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin. Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg. Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg. Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press. Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate. Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus. Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Literatura doporučená studentům | Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin. Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg. Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg. Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press. Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate. Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus. Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Kontrolní závěrečná písemná práce s ústní zkouškou dle zadaných otázek. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět má charakter exkurzu, neboť k hlubšímu výkladu správní vědy jsou nutné pevné základy filosofie (včetně filosofie politické), práva (včetně práva ústavního, správního a komunálního) a ekonomie (včetně ekonomie veřejného sektoru). Poznatky z těchto prerekvizit budou uvedeny jen v přehledové a zkrácené podobě. Rovněž poznatky o systémovém inženýrství a informatice, které patří dnes k běžné výbavě správních úředníků, budou předneseny jen v omezeném rozsahu. Tak předmět upozorní na možné směry dalšího rozvíjení sociálního myšlení na úseku správy a řízení. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit s fungováním a reformou veřejné správy u nás i v dalších evropských zemích. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět začíná seznámením s problematikou státní správy a jejími reformami v ČR. Vysvětluje se správní věda v tradiční i dnešní podobě. Vykládá se management se zřetelem ke specifice veřejného sektoru. Zadávají se nároky na manažera státní správy. Probírají se metody a techniky managementu ve státní správě. Dospívá se k systémovému chápání daného předmětu. To znamená přechod od byrokratického modelu správy k manažerskému modelu. Blíže se vysvětluje koncepce New Public Management, která v zemích EU přináší debyrokratizaci, zeštíhlení státu, soutěž o kvalitu služeb a výraznější orientaci na občany. Probírá se projekt Schlanker Staat (Německo), Citizens Charter (Británie), White Paper on Modernizing Government (Británie) atd. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin. Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg. Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg. Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press. Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate. Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus. Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Literatura doporučená studentům | Callan, S.J., J.M. Thomas. 1966. Environmental Economics and Management. Chicago: Irwin. Ferrel, H. 2001. Public Administration: A Comparative Perspective. (6. vyd.) New York: Univ. Harrisburg. Stupak, R.J. (ed.) 2001. Handbook of Public Quality Management. New York: Univ. Harrisburg. Hughes, O.E. 1998. Public Management and Administration. (2. vyd.) New York: St. Martin´s Press. Vanhove, N. 1999. Regional Policy. An European Approach. Theory and Practice. Aldershot: Ashgate. Vítek, M. 1997. Správní věda. Hradec Králové: Gaudeamus. Vítek, M. 1997. Evropský management. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná práce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Balík statistických programů pro společenské vědy (SPSS) je rozšířen po celém světě a je používán při zpracování kvantitativních (sociologických) dat jak v akademickém, tak komerčním výzkumu. Jeho předností je obrovský rozsah nabízených matematicko statistických metod včetně nejnovějších analytických postupů, příjemné uživatelské prostředí při vlastní práci s programem a výstupy, které lze přímo užít při prezentacích a publikaci. Proto je součástí výuky zpracování dat na většině vysokých škol, kde je akreditována sociologie, a kde je často oporou pro výuku obecných statistických metod. Program vznikl v osmdesátých letech, ale je stále inovován. V současné době je na naší škole dostupná (licencovaná) poslední 20 verse. Program je vybaven podrobným manuálem včetně interaktivního výukového programu. Základní znalost práce s SPSS a jednoduchých výpočetních procedur je nutným předpokladem pro analýzu dat ze šetření prováděných v rámci předmětu Praktika 1 a Praktika 2, kde bude SPSS věnován dvouhodinový instruktážní seminář. V této přednášce bude věnována pozornost hlubšímu seznámení s možnostmi programu SPSS při vytváření a úpravách datových souborů, při transformaci znaků a vytváření znaků nových a především pak řadě matematicko statistickým postupům při analýze dat včetně jejich hlubšímu porozumění (předpoklady užití, výpočetní možnosti, limity, interpretace výsledků). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se současnými postupy matematicko-statistického zpracování kvantitativních dat, získání rutinních dovedností v oblasti základních analýz a prezentace jejich výsledků. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Výuka probíhá v počítačové místnosti, na teoretický výklad metody či modelu zpracování navazuje ukázka na konkrétních datech (přednáška). V navazujícím semináři si studenti metodu sami vyzkoušejí na úlohách, které si zvolí. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Manuál k SPSS Base Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. |
| Literatura doporučená studentům | Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Znalost základních možností SPSS v oblasti konstrukce a úprav datového souboru včetně jednoduchých výpočetních postupů bude předmětem testu, jehož úspěšné složení povede k udělení zápočtu. Zkouška bude spočívat ve vypracování seminární práce – analýzy dat z databáze výzkumů s využitím složitějších multivariačních metod (regresní analýza, faktorová analýza, klastrová analýza) se sociologickým přesahem. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět navazuje na předmět Metody sociologického výzkumu a je jeho specializovaným pokračování pro posluchače se zájmem o sociologii empirickou. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je úvodní seznámení posluchače s aplikacemi statistiky v sociologii. Praxe v seminárních cvičeních (IBM SPSS). Aplikace poznatků ve studentských a dalších pracích. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vznik statistiky a její vývoj ve vztahu k sociologii. Hromadné jevy. Základní pojmy. Populace a výběr. Třídění a klasifikace. Prostředky popisu: Čísla absolutní poměrná. Ukazatelé intenzitní a extenzivní (strukturální), indexy. Standardizace. Statika, dynamika, trendy. Rozdělení četností a statistické operace. Statistické řady. Střední míry a variabilita. Vztahy a jejich analýza. Korelační a regresní analýza. Statistika a kausalita. Základní principy statistického testování hypotéz. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Řehák, Jan., Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. |
| Literatura doporučená studentům | Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hindls, R., S. Hronová, I. Novák. 2000. Metody statistické analýzy pro ekonomy. Praha: Management Press. Hindls, R., S. Hronová, J. Seger. 2004. Statistika pro ekonomy. 5. vydání, Praha: Professional Publishing. Lamser, V., L. Růžička, 1970. Základy statistiky pro sociology. Praha: Svoboda. Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ StatSoft, Inc. 2004. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft. http://www.statsoft.com/textbook/stathome.html Zvára, Karel, Josef Štěpán. 2002. Pravděpodobnost a matematická statistika. Matfyzpress. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pravidelná práce na seminářích, závěrečný test. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se s evropskými kořeny sociologie a sociologických teorií, s vazbou sociologie na filosofii, přírodní vědy a jejich metody, s proměnami tradičního paradigmatu výkladu společnosti, s diferencovaností evropského myšlení po Francouzské revoluci 1789 a se specifickou situací a vývojem empirické sociologie v USA, včetně srovnání kulturních okruhů teoretického a ideologického myšlení anglosaského, germánského a románského. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získání přehledu o společenských teoriích a sociologických paradigmatech do počátku 20. století. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Evropské kořeny sociologie a sociologických teorií. 2. Diferencované evropské myšlení po francouzské revoluci 1789. - Vytváření vědeckého výkladu společnosti: pozitivní věda, metoda (August Comte, Claude Henri, de Saint-Simon) evolucionismus a funkcionalismus (Herbert Spencer) socialismus, sociologické přístupy (K. Marx a B. Engels) anarchismus a syndikalismus (M. Bakunin a G. Sorel) konservativismus – křesťanský, radikální rasismus, protofašismus (E. Burke, De Maistre, De Bonald, A. de Gobineau, J.G. Fichte, W. Bagehot, Ch. Murras) kritický liberalismus (Le Play, E. Renan, Y. Taine) Emil Durkheim, jeho teorie a metoda - Vznik radikálních společenských teorií a teoretizujících masových ideologií předjímajících dvacáté století: paradoxní důsledky demokratizace, občanského principu a vlivy přírodních věd (Mendel, Pasteur, Darwin) nacionalismus, biologický rasismus, integrální rasismus, anarchosyndikalismus, radikální socialismus. francouzský protofašismus. 3. Specifická situace a vývoj v USA – vznik empirické sociologie a politické vědy, metodologický předstih před Evropou (L. F. Ward, Ch. H. Cooley, A..W. Small, F. H. Giddings, R. E. Park, W. G. Sumner, T. Veblen, L. F. Ward). 4. Srovnání kulturních okruhů teoretického a ideologického myšlení anglosaského (zámoří), germánského, románského. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Cuin, CH.-H., F. Gresle. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Cuin, CH.-H., F. Gresle. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství. Doporučená: Andersen Heine, L. Bo Kaspersen. 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S.Pfaff, K. Schmidt, I. Virk. 2002. Classical Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S.Pfaff, I. Virk. 2003. Contemporary Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Cohen, G.A. 2004. Karl Marx’s Theory of History. New York, Oxford: Oxford University Press. Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Neuwied Berlin: Luchterhand Verlag. Durkheim, Émile. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ. Raison, Timothy. (ed.). 1969. The Founding Fathers of Social Science. Middlesex, Baltimore, Victoria: Penguin Books. Velký sociologický slovník I. a II. 1996. Praha: Karolinum. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Referáty z četby, eseje. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 7 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět navazuje na kurz Teorie a dějiny sociologie 1 a přibližuje řadu dalších významných sociologických teorií a směrů. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s autory a sociálními teoriemi 20. století v Evropě i USA, včetně vývoje české sociologie. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | První polovina dvacátého století. Evropa. Max Weber a jeho rozvinutí sociologie. Vysvětlení a porozumění. Protestantská etika a duch kapitalismu. Úprava a rozvinutí Marxe. Georg Simmel. Sociologie formy a obsahu, peníze a modernita, návaznosti na Freuda a Nietzscheho. Sociologicko-politické teorie, teorie elit. (Vilfredo Pareto, Robert Michels, Gaetano Mosca). Ekonomicko-sociologické teorie. (Thorstein Veblen, Joseph Schumpeter). Radikální teorie a ideologie: korporativismus, fašismus (Georges Sorel, Gabriele d‘ Annunzio, Giovanni Gentile, Benito Mussolini), nacionální socialismus (Hans Freyer, Carl Schmitt, Alfred Rosenberg, Adolf Hitler), marxismus- leninismus-stalinismus (Vladimír I. Lenin, Lev Trockij, Nikolaj I. Bucharin, Josef V. Stalin). Neokantovský socialismus, astromarxismus, demokratický socialismus, třetí cesta. (Hermann Cohen, Karl Kautsky, Eduard Berenstein, Max Adler, Karl Renner, Otto Bauer, Rudolf Hilferding). Americká sociologie. Rozvoj empirické sociologie a metodologie, obohacení obecné sociologie evropskými exulanty před nacismem. Sociologie malých skupin (David Truman, Artur Bentley). Sociální stratifikace, nové pojetí sociální struktury (S. a H. Lyndovi–Middletown, L. Warner- Yankee City, A. Holingshead -Elmtown). Předchůdci symbolického interakcionismu (Ch.H. Cooley, G.H. Mead). Veřejné mínění a další výzkumy. Specifika kulturních okruhů sociologie evropské (germánské, románské, anglosaské) a anglosaské americké – různá pojetí společnosti. . Druhá polovina dvacátého století. Americké ovlivnění evropské sociologie. Strukturální funkcionalismus. (Talcott Parsons, Robert K. Merton). Kritika funkcionalismu. Strukturální štěpení (S. Rokkan) a Poltická kultura (Gabriel A. Almond, Sydney Verba). Teorie demokracie (Joseph A. Schumpeter, Robert A. Dahl, G. Sartori). Neokonzervatismus. Neoliberalismus. Postmoderní kritika pozitivismu (scientismu) koncem dvacátého století. Česká sociologie od poslední třetiny 19. století. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, I. Virk. 2003. Contemporary Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, K. Schmidt, I. Virk. 2002. Classical Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Dahrendorf, R. 1991. Úvahy o revoluci. Praha: Nakl. Evropského kulturního klubu. Harrington, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Jódl, Miroslav. 1994. Teorie elity a problém elity. Praha: Victoria Publishing. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Loužek, Marek. 2005. Max Weber. Praha: Karolinum. Miller, David. 2003. Blakwelova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal. Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál. Raison, Timothy (ed.). 1969. The Founding Fathers of Social Science. Middlesex, Baltimore, Victoria: Penguin Books. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Smelser, Neil J., Paul B. Baltes (eds.) 2001. International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences. Vol. 1-30, Amsterdam, Paris, New York, Oxford, Shannon, Singapure, Tokyo: Elsevier. Skovajsa, Marek. 2006. Politická kultura. Praha: Karolinum. Sorokin, Pitrim. 1936. Sociologické nauky přítomnosti. Praha: Jan Laichter. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. |
| Literatura doporučená studentům | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, I. Virk. 2003. Contemporary Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, K. Schmidt, I. Virk. 2002. Classical Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Dahrendorf, R. 1991. Úvahy o revoluci. Praha: Nakl. Evropského kulturního klubu. Harrington, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Jódl, Miroslav. 1994. Teorie elity a problém elity. Praha: Victoria Publishing. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Loužek, Marek. 2005. Max Weber. Praha: Karolinum. Miller, David. 2003. Blakwelova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal. Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál. Raison, Timothy (ed.). 1969. The Founding Fathers of Social Science. Middlesex, Baltimore, Victoria: Penguin Books. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Smelser, Neil J., Paul B. Baltes (eds.) 2001. International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences. Vol. 1-30, Amsterdam, Paris, New York, Oxford, Shannon, Singapure, Tokyo: Elsevier. Skovajsa, Marek. 2006. Politická kultura. Praha: Karolinum. Sorokin, Pitrim. 1936. Sociologické nauky přítomnosti. Praha: Jan Laichter. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět navazuje na předměty Teorie a dějiny sociologie 1, 2 a přibližuje autory a sociologické teorie především druhé poloviny 20. století. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se sociálními teoriemi druhé poloviny 20. století. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vliv Sigmunda Freuda v sociologii. Neomarxismus. Frankfurtská škola – Theodor Adorno, Max Horkheimer, Jürgen Habermas, Walter Benjamin; Herbert Narcise, neomarxismus v Evropě a USA.. Racionalita a moc: Georgie C. Homans – Sociální jednání jako výměna; Peter M. Blau – Moc a výměna ve společenském životě; James S. Coleman – Sociální kapitál při tvorbě lidského kapitálu; James S. Coleman – Základy teorie kolektivního rozhodování; Mancur Olson – Logika kolektivní akce. Teorie dlouhodobých procesů (historická sociologie) – Neil Smelser, Samuel Eisenstadt, T. H. Marshall, Barrington Moore, Charles Tilly, Theda Skocpolová, Immanuel Wallerastein a další. Sociální konstruktivismus, symbolický interakcionismus, interpretacionismus. Alfred Schulz – Fenomenologie sociálního světa, fenomenologická sociologie; Peter L. Berger a Thomas Luckmann – Sociální konstrukce realit; Karl Mannheim – Sociologie vědění; Ervin Goffman – sebeprezentace v každodenním životě; Herbert Blumer – Symbolický interakcionismus; Sociologická teorie Antony Giddense. Některá nová pravidla sociologické metody; Jednání a struktura; Důsledky modernity; Giddens a Peirre Bourdieu Teorie modernity a postmodernity. Norbert Elias; Zygmunt Bauman; Niklas Luhmann; Ulrich Beck, J. F. Lyotard; Strukturalismus. Claudie Lévi-Strauss, Jacques Derrida, Michel Foucault; Pierr Bourdieu – Sociální prostor a symbolický prostor; Struktury, zvyky, praktiky; Sociologická teorie Jürgena Habermase – Občanská společnost a veřejná politická sféra; Otázky kritické teorie společnosti; Teorie a praxe; |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ. Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství. Berger, Peter, Thomas Luckmann. 1999. Sociální Konstrukce Reality. Brno: CDK. Drucker, P.F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press. Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc.“ Pp. 195-227. In Foulcault, M. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství Giddens, Antony. 2000. Unikající svět. Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Antony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Giddens, Antony. 2004. Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta. Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books. Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.. Goffman, Erving. 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Harrington Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Jäger, Siegfried.1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16 Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Kabele, Jiří. 1998. Přerody – principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum. Keller, Jan. 1996. „Deset let rizikové společnosti.“ Sociální studia 1. Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy university Brno: Masarykova univerzita. Krallmann, Dieter, Hans-Georg Soeffner.1973. Gesellschaft und Information. Stuttgart Berlin, Köln, Mainz: W. Kohlhammer Vrl. Kuhn, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH. Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford: Blackwell Publishing. Lyotard, J.F. 1993. O postmodernismu. Praha: Filosofický ústav AV ČR. Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, Miloslav. 1990. „Spor o teorii strukturace A. Giddense v západní sociologii.“ Sociologický časopis 26 (5) Popper, Karl. R. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH. Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. 1989 Soeffner, Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik – Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit“ Berliner Journal für Soziologie 1(2): 263-269. Suša, O. (ed.). 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: UK Filosofická fakulta. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Wallerstein, Emmanuel. – některé texty v češtině jsou dostupné na internetu, viz. Holubec, Stanislav. 2007. „Teorie světového systému.“ In Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ. Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství. Berger, Peter, Thomas Luckmann. 1999. Sociální Konstrukce Reality. Brno: CDK. Drucker, P.F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press. Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc.“ Pp. 195-227. In Foulcault, M. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství Giddens, Antony. 2000. Unikající svět. Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Antony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Giddens, Antony. 2004. Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta. Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books. Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.. Goffman, Erving. 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Harrington Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Jäger, Siegfried.1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16 Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Kabele, Jiří. 1998. Přerody – principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum. Keller, Jan. 1996. „Deset let rizikové společnosti.“ Sociální studia 1. Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy university Brno: Masarykova univerzita. Krallmann, Dieter, Hans-Georg Soeffner.1973. Gesellschaft und Information. Stuttgart Berlin, Köln, Mainz: W. Kohlhammer Vrl. Kuhn, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH. Lemert, Charles, A. Branaman (eds.). 2003. The Goffman Reader. Oxford: Blackwell Publishing. Lyotard, J.F. 1993. O postmodernismu. Praha: Filosofický ústav AV ČR. Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, Miloslav. 1990. „Spor o teorii strukturace A. Giddense v západní sociologii.“ Sociologický časopis 26 (5) Popper, Karl. R. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH. Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. 1989 Soeffner, Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik – Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit“ Berliner Journal für Soziologie 1(2): 263-269. Suša, O. (ed.). 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: UK Filosofická fakulta. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Wallerstein, Emmanuel. – některé texty v češtině jsou dostupné na internetu, viz. Holubec, Stanislav. 2007. „Teorie světového systému.“ In Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | test a ústní zkouška |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz představí vybrané možnosti uplatnění sociologie a příbuzných oborů při řešení správy a rozvoje územních celků. Důraz bude kladen na praktické ukázky a praktická cvičení aplikace sociálně vědních metod a poznatků. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem semináře je seznámit studenty s možnostmi uplatnění sociálně vědních oborů při správě územních celků. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Územně správní celky, regiony, obce Veřejná správa, samospráva, státní správa Správní členění České republiky Členství České republiky v mezinárodních organizacích Strategické plánování, proces jeho tvorby a tvorby podkladů pro jeho formulování, především sociálně demografické analýzy území, aplikace metod sociálně vědního výzkumu, expertní metody Využití statistických dat Urbanizace, urbanismus, funkce sídel, územní plánování Rozvoj venkova Regionální rozvoj Rozvoj lidských zdrojů a celoživotní vzdělávání Komunitní plánování |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berman, N.: Strategické plánování lokálního rozvoje, Barents Group, Praha 1994. Blažek, J. – Uhlíř, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha 2002. Horská, P. - Maur, E. – Musil, J.: Zrod velkoměsta. Paseka, Praha 2002. |
| Literatura doporučená studentům | Blažek, J.: Regionální vývoj a regionální politika: hlavní přístupy v zemích západní Evropy. In: L. Sýkora: Teoretické přístupy v současné geografii, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Karlovy v Praze. Časopisy: Moderní obec, Veřejná správa, Demografie, Statistika. Internet (bude upřesněno na seminářích) |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast na výuce a pravidelné plnění úkolů zadaných na semináři. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Základní informace o studovaném oboru, tj. sociologii jako teoreticko-empirické multiparadigmatické vědě: jak a proč vznikla, čím se zabývá, vztahy s příbuznými vědami, základní pojmy, témata, struktura, současný stav (pracoviště, nakladatelství, hlavní knižní tituly). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Stručné seznámení posluchače: a) s rozsahem a obsahem oboru, b) s tím, co z něj bude probráno v bakalářském studiu, c) s cílem studia sociologie, s možností uplatnění sociologie v praxi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Rozdíl mezi myšlením zdravého rozumu, ideologickým, vědeckým. Náležitosti (charakteristika) pozitivní vědy, vědecký výklad společnosti, specifika společenských a přírodních věd. Charakteristiky vědecké práce. Rozdíly mezi společenskými vědami. Sociologie, sociologická metodologie. Čím vším se dnes zabývá sociologie. Co znamená myslet sociologicky. Základní sociologické pojmy. Sociologické disciplíny. Sociologie obecná, empirická, aplikovaná. Přehled sociologických pracovišť v ČR. Co je sociologický výzkum (badatelský), co je sociologický průzkum (veřejného mínění, trhu), jejich charakteristika. Jak se u nás mediálně výzkumy prezentují. Hlavní sociologická periodika česká a zahraniční, sociologická produkce, nakladatelství. Sociologické datové banky. Náplň práce sociologa v praxi, a v akademické praxi. Způsob studia sociologie. Knihovny a jak je využívat. Jak připravit projekt výzkumu, jak psát studentské práce tj. pokusy o odborné studie. Co lze a co nelze probrat v bakalářském studiu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bauman, Z. 1966. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 1996. Myslet sociologicky. Netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Berger, P. 2003. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal. Giddens, A. 2005. Sociologie. Praha: Argo. (Kapitola 1.) Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. Praha: Karolinum. Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál. Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, M. a kol. 1997. Sociologie. Praha: SPN. Petrusek, M., A. Vodáková. 2000. Sociologické pojmosloví. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Becker, Howard S. 1986. Writing for social scientists: how to start and finish your thesis, book, or article. Chicago: Chicago University Press. Buriánek, J. 2003. Sociologie pro střední a vyšší odborné školy. Praha: Fortuna. Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Durkheim, É. 1998. Sociologie a filosofie. Praha: Sociologické nakladatelství. Fay, B. 2002. Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství. Jandourek, J. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál. Jeřábek, H. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum. Middleton, C., Gubbay, J., C. Ballard (eds.). 1997. The Student’s Companion to Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Šanderová, J. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství. Velký sociologický slovník I. a II. 1996. Praha: Karolinum. Sociologický časopis |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz představí vybrané možnosti uplatnění sociologie a příbuzných oborů při řešení správy a rozvoje územních celků. Prostor bude věnován zejména různorodým způsobům aplikace metod empirického výzkumu při plánování lokálního a regionálního rozvoje a při hodnocení činnost institucí veřejné správy. Důraz bude kladen na praktické ukázky a praktická cvičení aplikace sociálně vědních metod a poznatků. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem semináře je seznámit studenty s možnostmi uplatnění sociálně vědních oborů při správě územních celků. Studenti během absolvování předmětu získají následující dovednosti: - posoudit vhodné způsoby analýzy empirických dat o sociálně ekonomických a demografických jevech při plánování rozvoje území, včetně limitů těchto možností - posoudit vhodnost aplikace prvků komunitního plánování a zapojování veřejnosti do fungování veřejné správy - vybrat vhodný způsob evaluace činnosti institucí veřejné správy - zpracovat dotazníkové šetření pro potřeby vedení obcí a regionů |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Deskripce územního uspořádání České republiky a struktury veřejné správy České republiky (1 týden) 1 hodina 2 Strategické plánování rozvoje a role sociologa (2 týdny) 2 hodiny 3 Komunitní plánování a zapojování veřejnosti a role sociologa (2 týdny) 2 hodiny 4 Hodnocení činnosti veřejné správy (benchmarking, CAF) (2 týdny) 2 hodiny 5 Specifické výzkumy pro veřejnou správu (analýzy spokojenosti zaměstnanců, obyvatel) (4 týdny) 2 hodiny |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. téma: - Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň 2008. - Wokoun, R. a kol.: Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň, 2011 2. téma: - Rektořík, J., J. Šelešovský: Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Masarykova Univerzita, Brno, 1999 3. téma: - Čermák, D. Vobecká, J. (eds.) Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě. SLON 2011 4. téma: - Půček, M. a kol. Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy – soubor příkladů. MV ČR 2005 5. téma: - Miller, T., Miller, M. Citizen surveys: how to do them, how to use them, what they mean : a special report on designing, conducting, and understanding citizen surveys. ICMA 1991 |
| Literatura doporučená studentům | - Čermák, D. Vobecká, J. (eds.) Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě. SLON 2011 - Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň 2008. - Miller, T., Miller, M. Citizen surveys: how to do them, how to use them, what they mean : a special report on designing, conducting, and understanding citizen surveys. ICMA 1991 - Půček, M. a kol. Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy – soubor příkladů. MV ČR 2005 - Wokoun, R. a kol.: Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň, 2011 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast na výuce, pravidelné plnění úkolů zadaných na semináři a vypracování písemné seminární práce nebo referátu Průběžné úkoly zadávané na seminářích budou mít následující podobu: 1. vyhledání a základní analýza statistických dat pro potřeby přípravy strategického plánu rozvoje 2. rozbor dotazníkového šetření s cílem identifikovat potřeby poskytování sociálních služeb pro účely komunitního plánování 3. rozvaha o způsobu sběru dat při výzkumu spokojenosti občanů určité obce 4. základní analýza způsobu přípravy strategického rozvojového plánu obce 5. příprava dotazníku pro potřeby vedení obce |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy (především rodičů a dětí, učitelů a žáků), pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného, strukturou, funkcí a organizací výchovných institucí, vlivy sociálního prostředí. Zvláštní důraz je dále kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Sociologie výchovy vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, volného času a sociální pedagogiky. Předmět tvoří součást speciálních předmětů bloku filosofie výchovy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a jejich způsobu života. Orientovat se v problematice prevence sociálně deviantního chování. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. Vymezení pojmů socializace, výchova, vzdělávání, vzdělání, kvalifikace. Sociální podstata výchovného procesu. Prostředí jako výchovný činitel. Rodina jako výchovné prostředí a prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. Sociální prostředí školy a výchovných zařízení. Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a instituce s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace ...). Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. Mládež a partnerské vztahy (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání. Hodnotová orientace mládeže. Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. Dětská práva a jejich respektování. Výchova k sociální komunikaci. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2. HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9. ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. A přeprac. Vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5. RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6. RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815. |
| Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6. BOURDIEU, P. Teorie jednání.1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4. KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov : Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85668-34-3. MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání.1. vyd. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9. MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha : SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3. SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8. ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0. Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Seminární vystoupení. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět seznamuje s metodologií a výsledky vybraných výzkumů české a světové sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je podat souhrnnou informaci o metodologii klasických výzkumů z 30. až 50. let a základních výzkumů ČSÚ, výzkumů sociální struktury a mobility v letech 1967 – 1999 a dalších rozsáhlých výzkumů uskutečněných či v současné době probíhajících v ČR včetně mezinárodních. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vymezení tématu, struktura přednášky. Literatura. Obecné problémy: výběrová šetření (cílová populace, opora výběru, velikost vzorku, procedura výběru), reprezentativita vzorku (návratnost šetření, převážení), vypovídací schopnost dat (validita, reliabilita, možnosti komparace v čase) 2. a 3. přednáška: Klasické sociologické výzkumy od počátků sociologického empirického zkoumání až do poloviny šedesátých let. (Polský sedlák v Evropě a Americe, Chicagská škola dvacátých a třicátých let a výzkumy. F. Lazarsfelda ve Vídni, New Jersey, Pricetonu i v New Yorku, Americký voják, …) 4.- 5. přednáška Výzkumy ČSÚ: a) sčítání lidu (stručná historie, metodologie Sčítání 2001, kvalita a validita dat), b) příjmové mikrocensy a další zjišťování příjmové struktury, výběrové šetření pracovních sil 6.- 7. přednáška Výzkumu sociální struktury, stratifikace a mobility (metodika: opora výběru, procedura výběru, základní operacionalizace, instrumenty šetření, konstrukce sociálního postavení,validita dat): a) 1967 (výzkum Machoninova týmu) b) 1978 (výzkum pod vedením dr. Matějovského) c) 1984 (výzkum pod vedením dr. Linharta) d) 1993 (mezinárodní výzkum, česká část: Matějů, Tuček) e) 1999 (výzkum pod vedením M. Tučka) f) 2005-6 (výzkum pod vedením M. Tučka 8. přednáška Výzkumy veřejného mínění (omnibusy) – CVVM, STEM 9. přednáška: Příklad rozsáhlého panelového šetření: Výzkum Rodina 1988–1998 10. přednáška. Příklady mezinárodního výzkumu: výzkumný projekt ISSP (od roku 1992), projekt výzkumu sociální spravedlnosti (1991, 1995, 1999, 2006), výzkum evropských hodnot (EVS) 11.-12. přednáška Výzkumy (komerční) mediálního chování, životního stylu a spotřeby: a) Mediaprojekt (od roku 1994 do současnosti), Market Media Life style (od roku 1996 do současnosti) b) Elektronické měření sledovanosti televize (včetně výzkumů souvisejících) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | informace o datových souborech z knih: Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz |
| Literatura doporučená studentům | informace o datových souborech z knih: Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Znalostní písemný test (rozsah 35-40 min). Známkování 85-100% správných odpovědí 1, 70-85% 2, 55-70% 3, méně než 55% neprospěl. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Životní způsob jako systém relativně ustálených činností, praktik a způsobů chování, kterými lidé uspokojují a rozvíjejí své potřeby, komplex vztahů, které v tomto procesu vznikají a souhrn hodnot charakteristických pro určitý subjekt v jeho každodennosti. Kategorie životního způsobu (jako celek i v jednotlivých konkrétních tématech) je představena prostřednictvím obecných sociologických koncepcí i pomocí konkrétních údajů o realitě ČR (popř. ve srovnání s dalšími zeměmi). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se sociologickým pojetím základních pojmů, s vývojem, trendy sociologického zkoumání životního způsobu a s možnými aspekty jeho dalšího zkoumání, podat základní orientaci v problematice variantnosti životních způsobů/stylů a jejich podmíněnosti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Životní způsob jako předmět zkoumání Terminologické vymezení: životní způsob – životní styl Životní podmínky Životní úroveň jako ekonomický základ životního způsobu a spotřeba Kvalita života Variantnost (rozdíly) životního způsobu – diferenciace a alternativnost Časová dimenze životního způsobu Prostorová dimenze životního způsobu Móda, luxus a způsob života Generační aspekty způsobu života Genderové aspekty způsobu života Výzkum životního způsobu |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2007. Sociologie životního stylu. Praha: Vydavatelství Policejní akademie České republiky v Praze. Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing, a.s. Pácl, Pavel. 1988. Sociologie životního způsobu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Tuček, Milan a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 1999. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2008. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Praha: Academia. Bourdieu, Pierre.1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. Fromm, Erich. 1992. Mít nebo být? Praha: Naše vojsko. Giddens, Anthony.1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš svět. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, Jan. 2005. Až na dno blahobytu. Praha: EartSave CZ. Lipovetsky, Gilles.1998. Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha: Prostor. Lipovetsky, Gilles.1999. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor. Lipovetsky, Gilles. 2005. Věčný přepych. Praha: Prostor. Možný, Ivo. 2002. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál. Potůček, Milan a kol.2003. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg. Riesman, David a kol. 2007. Osamělý dav. Praha: Kalich. Toffler, Alvin. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Naše vojsko. Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2001. Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán. Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2002. Válka a antiválka. Jak porozumět dnešnímu globálnímu chaosu. Praha: Dokořán a Argo. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná/ústní zkouška. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Uvažování o životním způsobu/životním stylu či o kvalitě života je předmětem nejen každodenních laických úvah, ale i předmětem řady empirických výzkumů a významnou součástí teoretického sociologického uvažování. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty se sociologickým pojetím základních pojmů, s vývojem sociologického zkoumání životního způsobu a dále podat základní orientaci v problematice kvality života, diferenciace životních stylů a jejich podmíněností. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Základní pojmy a jejich interpretace Vývoj sociologického přístupu k životnímu způsobu Významné determinanty životního způsobu (biologické, ekologické, sociálně – politické, ekonomické, kulturní, technika a technologie) Práce a volný čas, rekreace Životní úroveň Média, reklama, spotřebitelství, materialismus, postmaterialismus Kvalita života Pluralita životních stylů, alternativní a majoritní životní styl |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bauman, Z.: Úvahy o postmoderní době. Praha, SLON 2002 Fromm, E.: Mít nebo být? Praha, Naše vojsko 1992 Giddens, A.: Důsledky modernity. Praha, SLON 1998 Lipovetsky, G.: Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha, Prostor 1998 |
| Literatura doporučená studentům | Bauman, Z.: Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha, Mladá fronta 1999 Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha, Karolinum – Nakladatelství Univerzity Karlovy 1998 Friedlanderová, H. – Tuček, M. – MEDIAN: Češi na prahu nového tisíciletí. Praha, SLON 2000 Giddens, A.: Unikající svět. Praha, SLON 2000 Lipovetsky, G.: Soumrak povinnosti. Bezbolestná etiky nových demokratických časů. Praha, Prostor 1999 Možný, I.: Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha, Portál 2002 Pácl, P.: Sociologie životního způsobu. Praha, SPN 1988 Potůček, M. a kol.: Putování českou budoucností. Praha, Gutenberg 2003 Reich, R.B.: V pasti úspěchu. Diagnóza kapitalismu 21. století. Praha, Prostor 2003 Toffler, A. – Tofflerová, H.: Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha, Dokořán 2001 Toffler, A.: Šok z budoucnosti. Praha, Naše vojsko 1992 Tuček, M. a kol.: Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha, SLON 2003 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Prezentace samostatné práce, ústní zkoušení. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 | ||
| Volně volitelný předmět | ne | ||
| Garant předmětu | Kudová Lucie | ||
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie | ||
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška | ||
| Forma zkoušky | u - ústní | ||
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
||
| Prerekvizity |
|
||
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace | ||
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu | ||
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. | ||
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. | ||
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách). 5.Sociální struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). 8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace …). 9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
||
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
||
| Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1.vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
||
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, kon-flikty v sociál. skupinách). 5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizon-tální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, poli-tický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). 8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a techno-log. rozvoj, urbanizace, globalizace ...) 9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H.,GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V návaznosti na výuku předmětu Sociologie1 ve 2. ročníku se blíže seznámit s problematikou odvětvových disciplín sociologie mládeže a volného času. Zvláštní důraz je kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Dále se naučit orientovat v základních metodách a technikách sociologického výzkumu. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a volném čase Ty pak mohou být využity při pedagogické práci s dětmi a mládeží. Znalosti z oblasti sociologické metodologie usnadní cestu k novým informacím. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace). 3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví. 4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny. 5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci. 6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. 7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). 8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě). 9) Hodnotová orientace mládeže. 10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). 11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializační činitel. 12) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost). 13) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže …). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2 KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9 MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha: SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9 MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno: Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8 MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3 SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8 |
| Literatura doporučená studentům | DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEDLIČKA, R. – KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně studium kombinované: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Cílem kurzu je seznámit studenty s oborem demografie po stránce teoretické i aplikační. Probírány budou jednotlivé demografické jevy, důraz bude kladen na pochopení dynamiky a provázanosti demografických procesů, a to na příkladě vybraných aspektů populačního vývoje České republiky a světového populačního vývoje. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti budou seznámeni se základy demografické analýzy, s hlavními populačními teoriemi a s problematikou demografických prognóz. Budou se orientovat v možnostech získání a využití demografických dat. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vymezení demografie, místo demografie v systému vědních oborů, vnitřní členění demografických disciplín 2. Historie demografie, mezinárodní demografické a populační organizace, časopisy 3. Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti a ostatní prameny 4. Demografické ukazatele 5. Časový rozměr demografických procesů 6. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění 7. Etnická skladba obyvatelstva 8. Demografické procesy: Úmrtnost, Porodnost, Potratovost, Sňatečnost, Rozvodovost 9. Celkové charakteristiky demografické reprodukce 10. Migrace 11. Populační odhady, projekce a prognózy 12. Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod) 13. Problematika demografického stárnutí |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie. Praha: Karolinum 1997. PAVLÍK, Z. – RYCHTAŘÍKOVÁ, J. – ŠUBRTOVÁ, A.: Základy demografie. Praha: Academia 1986. RABUŠIC, L.: Česká společnost stárne. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta1995. VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992. Demografie (nejen) pro demografy. Praha: Sociologické nakladatelství a Sociologiký ústav AV ČR. 1993. Populační vývoj České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – více ročníků Časopisy: Demografie Demography Population and Development Review Population Studies |
| Literatura doporučená studentům | KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie. Praha: Karolinum 1997. Časopis Demografie Internetové stránky Českého statistického úřadu |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě prokázání znalostí v zápočtovém testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně studium kombinované: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět představí perspektivu demografického zkoumání společnosti na příkladě populačního vývoje České republiky a vybraných světových regionů. Důraz bude kladen na aktuální populační vývoj, jeho podmíněnosti a sociální či ekonomické důsledky. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními rysy populačního vývoje a poskytnout jim základní znalosti z oblasti zdrojů demografických dat, jejich analýzy a aplikace na regionální úrovni. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod do problematiky demografického zkoumání 2. Zdroje dat o obyvatelstvu, jejich zpracování a aplikace 3. Migrace 4. Hlavní rysy populačního vývoje, jeho podmíněnosti a důsledky. Demografická revoluce, Druhý demografický přechod, stárnutí obyvatelstva 5. Populační vývoj na území České republiky a důrazem na jeho změny v posledních desetiletích 5. Vybrané aspekty populačního vývoj jednotlivých světových regionů 6. Předpokládaný populační vývoj, demografické prognózy ČR a světa 7. Regionální úroveň demografického zkoumání 8. Možnosti uplatnění demografie v plánování rozvoje regionů (vytváření analýz např. pro tzv. Komunitní plánování sociálních služeb či pro Strategické plánování) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BACCI, M. L.: Populace v evropské historii. Praha: Lidové noviny 2003. BERMAN, N.: Strategické plánování lokálního rozvoje. Praha: Barents Group 1994. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace). Praha: Karolinum 2002. FIALOVÁ, L. a KOL.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá Fronta 1998. HORSKÁ, P. a KOL.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama 1990. HORSKÁ, P., MAUR, E., MUSIL, J.: Zrod velkoměsta. Praha: Paseka 2002. RABUŠIC, L.: Česká společnost stárne. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta1995. SULLEROTOVÁ, E.: Krize rodiny. Praha: Karolinum1998. VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992. Populační vývoj České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – více ročníků. Časopisy: Demografie Demography Population and Development Review Population Studies |
| Literatura doporučená studentům | FIALOVÁ, L. a KOL.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá Fronta 1998. SULLEROTOVÁ, E.: Krize rodiny. Praha: Karolinum1998. VALLIN, J.: Světové obyvatelstvo. Praha: Academia 1992. Časopis Demografie Periodické i neperiodické publikace a internetové stránky: Českého statistického úřadu (ČSÚ) Evropského staistického úřadu (EUROSTAT) Organizace spojených národů (OSN) Population Reference Bureau |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě seminárního vystoupení a závěrečného kolokvia. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na vymezení etiky a její teoretické základy i členění, inspirace dějinných a soudobých etických koncepcí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit s krystalizací problémů a jejich řešeními v dějinách etických koncepcí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | A/Tradiční etická učení Indie, Číny, Japonska a Přední Asie, B/ inspirace antických myslitelů, středověkých křesťanských autorů, představitelů renesance a reformace, novověkých myslitelů, C/ představitelů antropologického, scientistického a systémového pojetí moderní etiky. D/ postmoderní východiska etických koncepcí. E/ Vymezení etiky, členění a ústřední problémy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996. ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1993. |
| Literatura doporučená studentům | ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996. ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996. AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992. BACON, F. Eseje čili Rady občanské a mravní. Praha : Odeon, 1985. BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálně demokratických společnostech. Praha : Victoria Publishing, 1995. BENEŠ, A. Principy křesťanské morálky. Praha : Krystal OP s.r.o., 1997. BLÁHA, I. Ethika jako věda. Brno : Atlantis, 1991. BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. BRENTANO, F. O původu mravního poznání : zlo jako předmět básnického zobrazení. Praha, Naše vojsko, 1993. BUBER, M. Cesta člověka podle chasidského učení. Olomouc : Votobia, 1994. BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994. CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha : ČS, 1995. CAMUS, A. Mýtus o Sisyfovi. Praha : Svoboda, 1995. CICERO, M. T. O povinnostech. Praha : Svoboda, 1970. DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : Nakl. FÚ AV ČR, 1994. EPIKUROS. Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha 1997, (O šťastnom živote. Bratislava, Pravda 1989). ERASMUS ROTTERDAMSKÝ. Chvála bláznivosti. Praha : MF, 1986. FEUERBACH, L. Podstata křesťanství. Praha : SPN, 1954. FOUCAULT, M. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha : Dauplin, 2000. FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990. FROMM, E. Člověk a psychoanalýza. Praha : Svoboda, 1967. FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969. GLUCHMAN, V. Člověk a morálka. Brno : Doplněk, 1997. HABÁŇ, M. Přirozená etika, 1991. HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002 HEGEL, G.W.F. Filozofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu. Praha 1943. HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992 HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000. HOBBES, T. Leviatan. Praha : Melantrich, 1941. HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996 HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979. CHALIEROVÁ, C. O filosofii Emmanuela Lévinase. Praha : Ježek, 1993. CHAPMAN, R. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha 2003. CHARDIN, P. T. de. Chuť žít. Praha : Vyšehrad, 1970. JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997. JUNG, C. G. Člověk a duše. Praha : Academia, 1995. KANT, I. K věčnému míru. Praha : OIKOYMENH, 1999. KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996. KANT, I.. Základy metafyziky mravů. Praha 1974. KIERKEGAARD, S. Svůdcův deník. Praha : Mladá fronta, 1994. KLÍMA, L. O Solovjevově etice. Praha 1993. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha : SLON, 2002. KOLÁŘ, P. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Praha : Filosofia, 1997. KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997. KOMÁRKOVÁ, B. Původ a význam lidských práv. Praha : SPN, 1990. KROPOTKIN, P. A. Anarchistická etika. Olomouc : Votobia, 2000 KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992. LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994. LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998. LOCKE, J. Dopis o toleranci. Brno : Atlantis, 2000. LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997. LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1992 MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969. MACHOVEC, M. Ježíš pro moderního člověka. Praha : Orbis, 19 MOUNIER. E. Místo pro člověka. Praha : Vyšehrad, 1948 NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002. NIETZSCHE, F. Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti. Praha : Aurora, 1996. NIETZSCHE, F. Ranní červánky. Myšlení o morálních předsudcích. Praha : Pražská imaginace, 1991. NIETZSCHE, F. Soumrak model čili Jak se filosofuje s kladivem. Olomouc : Votobia, 1995. NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc : Votobia, 1995. PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994. PLATÓN. Ústava. Praha 1994. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994. PŘÍKASKÝ, J. V. Etika - učebnice základů etiky. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2000. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995. RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London: Routledge, 1998. RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995. RUSSELL, B. Manželství a mravnost. Aventium 1947. ROLLO, V. Emocionalita a racionalita aneb jak ďábel na svět přišel. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993. RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha 1996. ROUSSEAU, J. F. Rozpravy. Praha : Svodoba, 1989. SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1993. Seneca vychovatel a utěšitel. Olomouc : Votobia, 1995. SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992. SHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993. SCHOPENHAUER, A. Metafyzika lásky. Olomouc : Přátelé duchovních nauk, 1992. SCHOPENHAUER, A. Životní moudrost. Praha : Svoboda, 1992. SCHWEITZER, A. Křesťanská sociální etika. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1964. SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974. Schweitzer Albert - zastánce kritického myšlení a úcty k životu. (Výbor teologických a filosofických textů A. Schweitzera). Vybral a přeložil O. A. Funda. Praha : Vyšehrad, 1989. SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995 SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkajícíc se prvotního formování jazyků a odlošnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997. SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003 SPINOZA, B. Etika po geometricku vyložená a rozprava o zdokonalení rozumu, Praha 1925, SPINOZA, B. Etika. Praha : Mladá fronta, 1977. (Etika. Bratislava, Pravda 1986). SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994 THOMSON, M. Přehled etiky. Praha : Portál 2004. TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998. VOJTEK, F. Etika. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1991. WEBER, H. Všeobecná morální theologie. Praha 1998. WEINBERGER, O. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.) Brno : Masarykova univerzita, 1993. WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993. WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | A/ 50% účast na seminářích B/ Povinné tituly k seminářům: Platón: Obrana Sókrata Horské kázání z Matoušova evangelia E. Lévinas: Etika a nekonečno Povinná literatura k samostudiu: Aristoteles: Etika Níkomachova I. Kant: 30 stran vybraného textu C/ Vystoupení či seminární písemná práce: D/ Vybraný titul z dějin etických koncepcí (budˇústně, anebo písemně) Písemný test Kolokvium Zhodnocení požadavků v ústní rozpravě |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na soudobé diskutované etické otázky a problémy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti se seznámí s hlavními diskutovanými etickými otázkami v současnosti a budou se je učit analyzovat s možností využití analýzy ve výce etiky v rámci základů společenských věd na středních školách. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Etické posuzování etnické, sociální, náboženské či politické nesnášenlivosti a zášti. Problémy jinakosti, tolerance, respektu a plurality v multikulturním světě. Etické aspekty násilí a války, hrozby silou a terorismu. Etické aspekty irenismu. Etická dimenze mezinárodních vztahů, Etika veřejné správy. Etika a média. Etika novináře. Hospodářská etika. Etika úcty k životu. Etika a ekologie. Ekologická, environmentální etika. „Technologická“ a „morální“ ekologie. Etika pedagoga. Výchovné ideály: platónská paideia, křesťanské educatio, projekt J. A. Komenského a R. Descarta; moderní scientismus a pragmatické edukační cíle. Soudobý problém relativizace edukačních cílů, legitimizace vychovatele, učitele, odtržení vzdělávání a výchovy. Diskutované otázky teorie mravní výchovy; úvahy nad etickým kodexem učitele. Etika vědce. Etické aspekty propojení vědy a techniky. Etické aspekty sportu, etika sportovce a étos sportovních her. Etické aspekty medicíny. Dehumanizovaná medicína a hamletizace medicíny. Etika lékaře. Etický kodex ČLK (19.10.1991). Etická zásada důstojnosti lidské osoby. Kodex práv pacienta. Etické aspekty zásahů do celistvosti organismu (transplantace lidských orgánů, rekonstrukční operace, prenatální vyšetření). Pokusy na lidském zárodku a manipulace s geny. Klonování. Spoutaný život – etické problémy života v nemoci. Rub života a líc smrti. Etické posuzování terminální péče. Současná diskuse o právu na smrt, euthanasie. Etické aspekty lidské reprodukce (antikoncepce, interrupce, sterilizace, asistovaná reprodukce, využití náhradní matky, plánované rodičovství). Etické aspekty přátelství, lásky. Etické aspekty partnerství, manželství a rodinného života. Registrované partnerství. Adopce dětí. Mezigenerační problémy. Etické aspekty lidské sexuality. Normální a úchylná sexualita. Sexuální obtěžování a násilí. Pornografie a prostituce. Sex a média. Etická problematika AIDS. Etické aspekty utrpení, sebepoškozování, sebevraždy. Etické aspekty drogových závislostí. Etické aspekty každodenního života. Elementární lidská slušnost. Zásada lidské důstojnosti. Desatero dnes. Úpadek sociální a individuální morálky. Etické aspekty komunikačního paradigmatu a informačních technologií. Profesní etiky – základní charakteristika a rozbor vybraných etických kodexů. Etika a etiketa. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. SEMRÁDOVÁ, I., ŠTYRSKÝ, J. Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové : Gaudeamus, 1995. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998. SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995. |
| Literatura doporučená studentům | ADAMOVÁ, L. Základy filosofie, etika. Praha : Fortuna, 1996. ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha : SPN, 1990. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996. ASSENMACHER, M. Etika managementu a podnikání. Pardubice : Univerzita Pardubice, 1996. AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992. BACON, F. Eseje čili Rady občanské a mravní. Praha : Odeon, 1985. BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálně demokratických společnostech. Praha : Victoria Publishing, 1995. BENEŠ, A. Principy křesťanské morálky. Praha : Krystal OP s.r.o., 1997. BEZDĚK, C. Etikoterapie - záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha : GEMMA89, 1995. BĚLOHRADSKÝ, V. Kapitalismus a občanské ctnosti. Praha : Československý spisovatel, 1992. BLÁHA, I. Ethika jako věda. Brno : Atlantis, 1991. BOROVIČKA, E. Přátelství! Co je přátelství? Praha : LUXPRESS s.r.o., 1994. BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. BRENTANO, F. O původu mravního poznání : zlo jako předmět básnického zobrazení. Praha, Naše vojsko, 1993. BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997. BUBER, M. Cesta člověka podle chasidského učení. Olomouc : Votobia, 1994. BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994. CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha : ČS, 1995. CAMUS, A. Mýtus o Sisyfovi. Praha : Svoboda, 1995. CICERO, M. T. O povinnostech. Praha : Svoboda, 1970. CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života. Můžeme ovládat své prožitky a určovat jejich kvalitu? Praha 1996. DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : Nakl. FÚ AV ČR, 1994. DROZENOVÁ, W. Technika a lidské hodnoty. Praha : ČVUT, 1994. DYTRT, Z a kol. Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE ENVIS, 1997. ELIAS, N. O osamělosti umírajících. Praha : Nakl. F. Kafky, 1998. EPIKUROS. Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha 1997, (O šťastnom živote. Bratislava, Pravda 1989). ERASMUS ROTTERDAMSKÝ. Chvála bláznivosti. Praha : MF, 1986. FEUERBACH, L. Podstata křesťanství. Praha : SPN, 1954. FOUCAULT, M. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha : Dauplin, 2000. FREIOVÁ, M. Euthanasie mezi námi. Praha 1996. FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990. FROMM, E. Člověk a psychoanalýza. Praha : Svoboda, 1967. FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969. FULLER, L. L. Morálka práva. Praha : OIKOYMENH, 1998. FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003. GLUCHMAN, V. Člověk a morálka. Brno : Doplněk, 1997. HABÁŇ, M. Přirozená etika. ???, 1991. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001. HÁJEK, T. 6 pohledů do úzkosti. Praha : Auctoritas, 1992. HALÍK, T. Sedm úvah o službě nemocným a trpícím. 1993. HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha : Panorama, 1990. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha : Galén, 1994. HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život. Praha : UK, 1991. HAŠKOVCOVÁ, H. Rub života – líc smrti. Praha : Pyramida, 1975. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha : Galén, 2000. HAVEL, V. Moc bezmocných. Praha : NLN, 1990. HAUFOVÁ, D. Kapitoly z lékařské etiky. Olomouc 1998. HEGEL, G.W.F. Filozofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu. Praha 1943. HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992. HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997. HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000. HOBBES, T. Leviatan. Praha : Melantrich, 1941. HOGENOVÁ, A. Etika a sport. Praha : Karolinum, 1997. HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996 HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979. CHALIEROVÁ, C. O filosofii Emmanuela Lévinase. Praha : Ježek, 1993. CHAPMAN, R. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha 2003. CHARDIN, P. T. de. Chuť žít. Praha : Vyšehrad, 1970. Charta pracovníků ve zdravotnictví. Praha 1996, JANKÉLÉVITCH, V. Odpuštění. Praha : Mladá fronta, 1996. JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997. JUNG, C. G. Člověk a duše. Praha : Academia, 1995. KANT, I. K věčnému míru. Praha : OIKOYMENH, 1999. KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996. KANT, I.. Základy metafyziky mravů. Praha 1974. KELLER, J., GÁL, F., FRIČ, P. Hodnoty pro budoucnost. Praha : G plus G, 1996. KIERKEGAARD, S. Svůdcův deník. Praha : Mladá fronta, 1994. KLÍMA, L. O Solovjevově etice. Praha 1993. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha : SLON, 2002. KOHÁK, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. KOLÁŘ, P. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Praha : Filosofia, 1997. KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997. KOMÁRKOVÁ, B. Původ a význam lidských práv. Praha : SPN, 1990. KOŘENEK, J. Lékařská etika. Praha : Triton, 2002. KROPOTKIN, P. A. Anarchistická etika. Olomouc : Votobia, 2000. KÜBLER-ROSSOVÁ, E. Hovory s umírajícími. Signum Unitatis 1992. KÜBLER-ROSSOVÁ, E. O smrti a umírání. Turnov 1993. KUČEROVÁ, S. Člověk - hodnoty - výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov : ManaCon, 1996. KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992. LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994. LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998. LOCKE, J. Dopis o toleranci. Brno : Atlantis, 2000. LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997. LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1992. MacKINNON, B. Ethics : Theory and Contemporary Issues. New York: Wadsworth Publishing, 2003. MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969. MACHOVEC, M. Ježíš pro moderního člověka. Praha : Orbis, 1990 MAPPES, T. A., ZEMBATY, J. S. Social Ethics: Morality and Social Policy. New York : McGraw-Hill Companies, 1996. MOLITOR, B. Etika hospodářství. Praha : Česká křesťanská akademie, 1998. MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005. MORIN, E. Věda a svědomí. Brno : Atlantis. 1995 MOUNIER. E. Místo pro člověka. Praha : Vyšehrad, 1948. MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky I. Brno 1997. MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky III. Brno 2000. MUNZAROVÁ, M. Úvod do studia lékařské etiky a bioetiky. Brno : Masarykova univerzita, 1995. NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002. NIETZSCHE, F. Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti. Praha : Aurora, 1996. NIETZSCHE, F. Ranní červánky. Myšlení o morálních předsudcích. Praha : Pražská imaginace, 1991. NIETZSCHE, F. Soumrak model čili Jak se filosofuje s kladivem. Olomouc : Votobia, 1995. NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc : Votobia, 1995. NOVÁK, J. P., BAHOUNEK, J. Lékařská deontologi. Brno : Rozrazil, 1990. ONDOK, P. Člověk a příroda. Hledání etického vztahu. Kostelní Vydří 1998. ONDOK, J. P. Bioetika. Svitavy 1999. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996. PAYNE, J. Hermeneutická etika (Jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí). Praha : Triton, 1995. PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994. PLATÓN. Ústava. Praha 1994. POLLARD, B. Eutanazie ano či ne? Praha : Dita 1996. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994. PRIBÁŇ , J. Hranice práva a tolerance. (Úvahy o liberálnosti a právním státě v postmoderní situaci). PŘÍKASKÝ, J. V. Etika - učebnice základů etiky. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2000. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995. RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London: Routledge, 1998. RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995. RICH, A. Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994. RUSSELL, B. Manželství a mravnost. Aventium 1947 ROLLO, V. Emocionalita a racionalita aneb jak ďábel na svět přišel. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993. RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha 1996. ROTTER, H. Důstojnost lidského života : [základní otázky lékařské etiky]. Praha : Vyšehrad, 1999 ROUSSEAU, J. F. Rozpravy. Praha : Svodoba, 1989. RUZIČKA, M. Informace a dobro. Praha : Ježek, 1993. SALOMON, J.- J. Technologický úděl. Praha : Filosofia. 1997 SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004. SEDLÁK, J. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1996. SEKNIČKA, P. Úvod do hospodářské etiky. Praha : CODEX Bohemia, 1997. BOHATÁ, M. - SEKNIČKA, P. Úvod do hospodářské etiky. Praha : CODEX Bohemia,1997. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : 1992. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1993. SEMRÁDOVÁ, I. Etika a etiketa. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. SEMRÁDOVÁ, I., ŠTYRSKÝ, J. Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové : Gaudeamus, 1995. Seneca vychovatel a utěšitel. Olomouc : Votobia, 1995. SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992. SHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993. SCHOPENHAUER, A. Metafyzika lásky. Olomouc : Přátelé duchovních nauk, 1992. SCHOPENHAUER, A. Životní moudrost. Praha : Svoboda, 1992. SCHWEITZER, A. Křesťanská sociální etika. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1964. SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974. Schweitzer Albert - zastánce kritického myšlení a úcty k životu. (Výbor teologických a filosofických textů A. Schweitzera). Vybral a přeložil O. A. Funda. Praha : Vyšehrad, 1989. SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995 SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkajícíc se prvotního formování jazyků a odlošnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998. SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995. SPINOZA, B. Etika po geometricku vyložená a rozprava o zdokonalení rozumu, Praha 1925, SPINOZA, B. Etika. Praha : Mladá fronta, 1977. (Etika. Bratislava, Pravda 1986). STEIMANN, H., LÖHR, A. Základy podnikové etiky. Praha : Victoria Publishing, 1995. SUTOR, B. Politická etika. Praha : OIKOYMENE 1996. SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994 ŠRONĚK, I., AUBRECHT, K. Etiketa a etika v podnikání. Praha : Management Press, ??? ŠTAMPACH, O. I. Náboženství v dialogu. Praha : Portál, 1998. THOMSON, M. Přehled etiky. Praha : Portál 2004. TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998 VANĚK, J. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha : VŠE 1992. VOJTEK, F. Etika. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1991. WEBER, H. Všeobecná morální theologie. Praha 1998. WEINBERGER, O. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.) Brno : Masarykova univerzita, 1993. WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993. WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995. Závod s časem (Texty z morální ekologie). ed: Kohák a další. Praha : Torst, 1996. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí za nejméně 50% docházky a aktivní účasti na seminářích. Na základě vystoupení ke zvlonému tématu či písemné práce k němu. Dále na základě písemně zpracované etické kategorie a inspirace k diskutovaným problémům v soudobé etice. Zkouška se koná z obsahového zaměření ETISS1 a ETISS2 na základě ústní odpovědi k vylosovaným otázkám z každé části. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle domluvy s vyučujícím. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle domluvy s vyučujícím. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Student si vybere z nabídky Ústavu filosofie a společenských věd jeden nabízený výběrový předmět (zveřejněno na nástěnce ÚFSV) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle domluvy s vyučujícím. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 24 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět a podstata etiky. Rodinná a mravní výchova. Základní etické problémy a jejich možná řešení. Morální vlastnosti. Domov, rodina, láska, přátelství, partnerství, rodičovství. Etika a etiketa |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Pochopení místa a úlohy morálky ve společnosti. Etika jako základ mravní výchovy a výchovy vůbec. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod do studia Rodinná výchova – mravní výchova – etika. Obsah, cíle, požadavky ke studiu. 2. Etika a morálka Povaha morálky. Morálka, právo, náboženství. Předmět etiky. Vztah etiky a dalších věd-ních oborů. 3. Přehled základních etických přístupů a teorií Eudaimonismus, hedonismus, rigorismus, utilitarismus, nihilismus, humanismus. Scien-tismus a antropologismus. Systémový přístup, etika principů a situační etika. 4. Přehled etických problémů I Původ a podstata morálky. Zdroje etického hodnocení. Emocionalita, racionalita a mora-lita. Individualismus, komutarismus, universalismus. Autonomie a heteronomie, subjekti-vismus a objektivismus. Problém mravní závaznosti. 5. Přehled etických problémů II Determinace a svoboda vůle. Ideál, norma, příkaz. Cíl a prostředek, záměr a důsledek. Morální volba. Mravní konflikt. Etický paradox. 6. Základní etické kategorie Dobro – krása – pravda. Dobro a zlo. Svoboda a odpovědnost. Štěstí. Smysl lidského ži-vota. Spravedlnost. 7. Problematika morálních vlastností Poctivost, pravdomluvnost, čestnost, ohleduplnost, vděčnost, sebekázeň, dobromyslnost, lhostejnost, přetvářka, závist, sobeckost… 8. Domov a rodina Životní tíže, akceptace, starost, péče. Domov, bezdomoví, cizota. Výchova v rodině, vý-chova k rodičovství. Výchova: domov – rodina – škola. Péče o dobrý život a rodinné štěs-tí. 9. – 10. Etické aspekty lásky a přátelství Láska jako erós, filia, agapé. Člověk ve společenství lásky. Láska a mravní selhání. Umě-ní milovat. Pravé přátelství. Problém nabytí, udržení a rozvoje lásky a přátelství. 10. – 12. Etické aspekty sexuality a lidské reprodukce Sexuální orientace a partnerské vztahy. Estetická a etická dimenze sexuálního života. Etické problémy: antikoncepce, sterilizace, interrupce, využití náhradní matky… Plánova-né rodičovství. 13. – 14. Etické aspekty partnerství, manželství, rodičovství Předmanželský život, vstup do manželství, manželská láska. Vztah rodičů k dětem a dětí k rodičům. Mravní konflikty v rodině. Mravní výchova v rodině. 15. – 16. Etické aspekty tělesného, duševního a sociálního zdraví Péče o tělesný, duševní a sociální rozvoj členů rodiny. Tělesná a duševní hygiena, péče o zdraví. Život v nemoci. Terminální péče. Problém ohrožení a poškozování života. Sebe-vražda. Euthanázie. Úcta k životu. 17. – 18. Etika a teorie mravní výchovy Paradoxy výchovy. Archetypy výchovy. Totalismus a holismus. Axiologie a agathologie. Problém hodnot a morálních autorit. Modus mít a modus být. Globální odpovědnost. 19. – 20. Etika pedagoga Profesní etické kodexy a etické zásady učitelského povolání. Osobnost učitele a výchovná situace. Problém morálního hodnocení. 21. – 22. Etika a etiketa Elementární slušnost. Zdvořilost. Společenské přednosti. Pozdrav, oslovení, seznámení, představování. Rozhovor, návštěva, dar. Vzhled a vystupování. Kulturní vyžití a etiketa. 23. – 24. Etika a multikulturní svět Kulturní, náboženské, etnické a jiné souvislosti s morálkou. Jinakost a otevřená společ-nost. Pluralismus, tolerance, nesnášenlivost, násilí. Etické aspekty filosofie dialogu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990 2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994 3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991 4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966 5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991 6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975 7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991 8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997 9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993 10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990 11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947 12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991 13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931 14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus 15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994 16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995 17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990 18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995 |
| Literatura doporučená studentům | 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990 2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994 3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991 4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966 5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991 6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975 7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991 8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997 9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993 10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990 11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947 12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991 13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931 14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus 15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994 16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995 17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990 18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | dle instrukcí vyučujícího |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Hrdá Marie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Etika je tematizována zejména v souboru filosofických disciplín, ale přihlíží se k jejímu rozvoji v rámci speciálně vědních oborů. Důraz je kladen na rozličná metodologická východiska (antropologismus, scientismus, systémové přístupy; teocentismus, kosmocentrismus, ontocentrismus, biocentrismus, antropocentrismus; individualismus a universalismus, subjektivismus a objektivismus; racionalismus a iracionalismus; etika autonomní a heteronomní, deskriptivní a normativní) a s ohledem na soudobé členění etiky dle předmětu jejího teoretického zájmu. Nosným tématem je ozřejmovaní dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů, charakteru životních cílů a postojů (hédonismus a asketismus, eudaimonismus a rigorismus, utilitarismus a nihilismus, altruismus a egoismus, optimismus, pesimismus a meliorismus) a obsahu základních etických kategorií. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Ozřejmit konstituování a proměny etiky v rámci antické, judaisticko-křesťanské i sekularizované atlantické kulturní tradice a její teoretické tříbení v soudobých podmínkách diferentního a multikulturního světa. Studenti získají dovednosti spojené s užíváním filosofických přístupů k etickým tématům a soudobým diskutovaným problémům. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení etiky. Vtah filosofie a etiky, etiky a speciálně vědních oborů. Soudobé pojetí etiky a její členění. Filosoficko-teoretické aspekty etiky; deskriptivní a preskriptivní etika; mataetika. Tradiční etické problémy: přehled a stručná charakteristika. Problém a pojetí základních etických kategorií. Povaha mravních, morálních regulativů. Etické cíle lidského jednání. Etika v antickém Řecku a Římu. Předklasické období. Pojetí dobra dle sofistů, Sókrata a Platóna. Aristotelovo vymezení a rozpracování etiky jako praktické filosofie. Etický rigorismus a hédonismus v období helénistickém. Srovnání epikurejské a stoické etiky. Ciceronův přínos k politické etice. Východiska konstituování křesťanské etiky. Základní etická témata rozvíjená v rámci patristiky, scholastiky, reformace a protireformace. Soudobá křesťanská etika. Desatero dnes. Renesanční a novověká etika. Etické příspěvky v dílech anglických, nizozemských, francouzských a německých myslitelů. Charakteristika antropologického proudu v etice 19. a 20. století. Analytická filosofie a etika. Etika v kontextu rozvoje speciálních věd. Problémy tzv. etického scientismu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003 SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Inspirativní etické koncepce. Hradec Králové : nakl. Miloše Vognara, 2012 SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997. TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003 SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Inspirativní etické koncepce. Hradec Králové : nakl. Miloše Vognara, 2012 SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997. TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004. WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997. WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě referátu nebo písemné práce na zadané téma, Zkouška se koná formou písemného testu a odpovědí na dvě zadané otázky ze souboru otázek ke zkoušce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz má upevnit poznatky kurzu metodologie 1 ale zejména procvičit a doplnit postupy, které budou studenti moci použít bez velkého aparátu kvantitativních výzkumů, tj. metody a postupy: obsahová analýza textů a různých mediálních manifestací, sekundární analýza různých dat a výzkumů, různé typy rozhovorů, pozorování, tvorba krátkých dotazníků a scénářů rozhovorů a pozorování, analýza konverzace, analýza diskursů, dokumenty jako zdroje dat, elementární počítačové zpracování a technika zpracování malých souborů. Kurz předpokládá ukázky a cvičení, předpokládá vazbu ke studentským závěrečným pracím a pružnou organizaci mezi formou seminářů a konzultací. 1. Obsahová analýza. Předpoklady aplikace. Možná témata. Výběr vzorku. Zpracování. Kódovací seznam, kódovací manuál. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody. 2. Sekundární analýza. Mezi daty kvantitativními a kvalitativními. (statistické údaje, různé dokončené výzkumy, jejich archivované, nezpracované databáze, různé další podklady). Předpoklady aplikace. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody. 3. Rozhovory. Předpoklady aplikace. Rozdíl strukturovaného a kvalitativního rozhovoru. Příprava, otázky, scénáře, průběh, zápis, zpracování. Kvalitativní rozhovor a zúčastněné pozorování. Základní badatelská terminologie, zejména problém validity a reliability, vzorku. Přednosti a omezení metody. 4. Focus groups. Účel a předpoklady použití metody. Velikost skupiny, počet skupin, výběr účastníků, otázky, řízení průběhu aplikace ve skupině, záznam, zpracování výsledků. Omezení metody. 5. Jazyk kvalitativního výzkumu. Analýza konverzace. Analýza diskursů. 6. Elementární počítačové zpracování, technika malých vzorků. 7. Badatelská etika. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERELSON, B. Content Analysis in Communication Research. New York : Hafner Publ. Co., 1971. BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. CRESWELLl, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. GOFFMAN, E. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York : Harper Colophon Books, 1974. JÄGER, S. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, 1993. JÄGER, S. Text – und Diskursanalyse, Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung,1993. KRALLMAN, D., SOEFFNER, H.-G. Gesellschaft und Information, Köln : W. Kohlhammer Vrl., 1973. MERTEN, K. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxi. Opladen : Westdeutscher Verlag, 1983. MOUSTAKAS, C. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London : SAGE Publications, 1990. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. SOEFFNER, H-G. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1989. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat. Tematizace: 1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika. 2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu. 3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu. 4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum. 5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění. 6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004. LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966. MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992. NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968. NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975. NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002. SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977. ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998. TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět se zabývá problematikou profesních etik, jejich vazbou na společenskou i individuální morálku, filosofickými přístupy k tematizaci identifikovaných problémů a morálních dilemat. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je představit v historickém a soudobém pohledu problematiku profesních etik, zejména z hlediska filosofických přístupů, a studenty vybavit schopností filosofické analýzy diskutovaných etických témat, problémů, dilemat, obsahů etických kategorií v dané oblasti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Profesní etiky jsou koncipovány na základě tematizace: 1. obecně sdíleného společenského či kulturního éthosu, mravních regulativů spojených se společenským stykem a vyjádřených mj. na úrovni etikety; 2. vzniku profesních institucí a etických kodexů; 3. profesionalizace v moderní společnosti a požadavků na etickou dimenzi fungování profesí; 4. charakteristických znaků profese a morálních strategií jednání jejích aktérů; 5. požadavků na profesní etické kodexy; 6. výchozích etických kategorií a soudobých etických problémů; 7. příkladů možné analýzy vybraných etických kodexů; 8. vztahu profesní etiky a diskutovaných etických otázek |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | KŘIVÁNEK, A. Obecná, sociální a profesní etika. Brno : Vojenská akademie v Brně, 1999. MACINTYRE, A. C. Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Praha: Oikúmené, 2004. MORIN, E. Věda a svědomí. Brno : Atlantis, 1995. MUNZAROVÁ, M. Lékařský výzkum a etika. Praha : Grada, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Inspirativní etické koncepce. Hradec Králové: nakl. Miloš Vognar, 2012. |
| Literatura doporučená studentům | BLÁHA, J. Manažerská etika. Praha : Management Press, Praha : 2003. BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997. ČINČERA, J. Informační etika. Brno : FF MU, 2002. DYTRT, Z a kol. Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE ENVIS, 1997. DOLISTA, J., JEŽEK, R. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2006. DOROTÍKOVÁ, S. Profesní etika učitelství. Praha : PdF UK, 2003. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. Praha : DISRE, 2003. FIALA, B. Podnikatelská etika. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. HODOVSKÝ, I. SEDLÁK, J. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc : Univerzita Palackého, 1994. HOGENOVÁ, A. Etika a sport. Praha : Karolinum, 1997. MACINTYRE, A. C. Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Praha: Oikúmené,2004. MOLITOR, B. Etika hospodářství. Praha : Česká křesťanská akademie, 1998. PALOUŠ, R. Ars Docendi. Praha: Karolinum, 2004. Policie a profesní etika se zaměřením na etický kodex Policie České republiky. Etický kodex policejní etiky. Praha : SPŠ MV, 2005. RICH, A. Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994. SUTOR, B. Politická etika. Praha : OIKOYMENH 1996. ŠILER, V. Etika reklamy. Ostrava : Scholaforum, 1996. ŠRONĚK, I., AUBRECHT, K. Etiketa a etika v podnikání. Praha : Management Press, 1995. VANĚK, J. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha : VŠE 1992. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | K zápočtu studenti odevzdají písemnou práci (na téma předem domluvené s vyučujícím), která bude posouzena na skupinových či individuálních zápočtových kolokviích. Zároveň studenti píší závěrečný test spojený s výkladem a četbou literatury. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie 19., 20. a počátku 21. století, sociologie je představena jako vědní obor se specifickým předmětem, strukturou, pojmovým aparátem, tematizací a rolí v soudobé společnosti. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět poskytne základní orientaci v oboru. Studenti by se měli naučit chápat sociologii jako nástroj k poznání a interpretaci sociálních jevů, vztahů a procesů, sloužící k získání základní orientace v sociální realitě. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět, struktura a funkce sociologie. Základní sociologické pojmy. Vztah sociologie k ostatním vědám. 2. Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 20. let našeho stol. – období „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové. 3. Období velkých výzkumů (20. – 50. léta 20. století). 4. Hledání „nových teorií“ po 2. sv. válce, soudobá světová sociologie. 5. Společnost (typy společností). Vzájemný vztah společnosti a přírody, pojem životní prostředí, globální problémy. 6. Kultura (několik rovin sociologického pojetí kultury, struktura a funkce kultury, kulturní prvky, vztahy mezi kulturami, masová kultura). 7. Člověk jako společenská bytost, socializace, sociální pozice a sociální role, ritualizace jednání, sociologické pojetí osobnosti. 8. Sociální skupiny (základní vlastnosti sociálních skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociálních skupinách). 9. Sociální struktura společnosti a sociální stratifikace (společenské diferenciace, sociální pozice, role, status, vertikální a horizontální sociální mobilita, sociální stratifikace – kasty, stavy, třídy a vrstvy). 10. Instituce, organizace, byrokracie. 11. Společenské změny, procesy, společenský vývoj a myšlenka pokroku (společenský pohyb, společenské změny, společenský vývoj, pojetí pokroku, modernizace, industrializace a technologický rozvoj, urbanizace, globalizace). 12. Kolektivní jednání (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociální hnutí). 13. Aktuální problémy soudobé společnosti. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2. KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7. PETRUSEK, M. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3234-3. PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie veřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4. ŠUBRT, J., BALON, J. Soudobá sociologická teorie. 1. vyd. Praha : Grafa Publishing, a.s., 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-2457-7. URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7. URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s. 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5. Opora k předmětu. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1. BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01. BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X. JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3. JANDOUREK, J. Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno : BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80-85947-68-4. MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3. NOVOTNÁ, E. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008.192 s. ISBN 978-80-247-2396-9. NOVOTNÁ, E. Sociologie. Průvodce klasickou sociologií. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta, 1996. 221 s. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladateství, 1996. 249 s. ISBN 80-85850-04-4. REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. ISBN 80-86432-80-7. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha : ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80-85866-77-3. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná/ústní zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů) |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V šedesátých letech se rozvinul zvláštní typ teoretického myšlení, který se pokoušel navazovat jednak na soudobé trendy týkající se komputace myšlení a jednak na soudobou nemarxistickou filozofii. Toto tzv. systémové myšlení se vyvinulo do specifické podoby, která se dosud pokouší systematizovat a syntetizovat poznatky z různých vědních oborů. Kurz je zaměřen především na kritické hodnocení systémového myšlení ve světle současné postanalytické a postmoderní filosofie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | KNEELAND, S. Thinking Straight: A Systematic Guide to Managerial Problem-Solving and Decision-Making That Works. How to Books, 2000. KUČEROVÁ, S. a kol. Studijní texty k sociální filosofii. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. MOTTA, J., VÍTEK, M. Bezpečná společnost. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. PAUL, E. F. The Welfare State (Social Philosophy and Policy). New York : Cambridge University Press, 1997. RIVLIN, A. Systematic Thinking for Social Action (H. Rowan Gaither Lectures in Systems Science). Washington : Brookings Institution Press, 1971. RORTY, R. Philosophy and Social Hope. Oxford : Penguin, 2000. SOMERVILLE, J., SANTONI, R. Social and Political Philosophy. Readings From Plato to Sandhi. Oxford : Anchor, 1963. STEWART, R. M. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford : Oxford University Press, 1996. VEBER, V. (ed.) T. Sylaba – politická filosofie. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. VÍTEK, M., VÍTKOVÁ, M. Sociální vědy a inženýrství. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. VÍTEK, M. Systémové úlohy. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. VÍTEK, M. Systémové myšlení. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na tematizaci předpokladů výchovy a výchovy jakožto předpokladu uskutečňování lidského života. Inspiruje k vnímání a hodnocení edukační reality v souvislosti s péčí o individuální život a život společenství, o poměr k sobě, druhému a jiným, k sociální, kulturní i ekologické dimenzi života. Sleduje souvislost výchovy, vzdělávání, vzdělanosti, učení a kvalifikace. Analyzuje tzv. krizi výchovy, problém relativizace hodnot a pedagogických cílů, legitimizace učitele a jeho profesního éthosu, pedagogický vztah asymetrie a symetrie, dialogu a komunikace, argumentace ve výchově, antinomie výchovy. Vede k zamyšlení nad místem filosofie v edukační realitě a nad jejím tvořivým uplatněním. Předmět tvoří součást odborných předmětů bloku filosofie výchovy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seminární formou analyzovat soudobé otázky po místu školy a edukace v dimenzi individuálního a společenského, soukromého a veřejného, občanského a lidského života, lokálního a globálního, interkulturního a intrakulturního, profánního a sakrálního světa, světa přirozeného života a světa vědy-techniky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Semináře se věnují základním okruhům na základě vystoupení studentů a následných diskusí k nim. I. Krize výchovy II. Legitimizace učitele a jeho profesního éthosu. III. Antinomie výchovy. IV. Dialog a komunikace ve výchově. V. Analýza aktuálních textů z filosofie výchovy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. ALBERT, H. Kritische Racionalismus. Tübingen 2000 2. ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. (Čtyři cvičení v politickém myšlení). Praha : Mladá fronta, 1994 3. CRAIG, E. (ed.) Routledge Encyclopedia of Philosophy. London and New York 4. Člověk – dějiny – hodnoty jako filozofický, historický, sociálně politický a výchovný problém. Ostrava 2002 5. DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : FÚ AV ČR, 1994 6. Dítě, výchova a kulturní proměny světa. Praha : PdF UK, 1995 7. FINK, E. Grundfragen der systematischen Pädagogik. Freiburg : Rombach Verlag, 1978 8. Hodnoty a vzdělání. Praha 1997 9. HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000 10. HOGENOVÁ, A. Kvalita života a tělesnosti. Praha : Karolinum, 2002 11. HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno : Paido, 1998 12. Idea a idealizace v dějinách a současnosti. Liberec 1996 13. PALOUŠ, R. Filosofie jakožto výchova. Pedagogika, 1998, roč. XLVIII, č. 2 14. POPPER, K. R. Život je řešení problémů. O poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998 15. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005 16. SKALKOVÁ, J. Humanizace vzdělávání a výchovy jako soudobý pedagogický problém. Ústí nad Labem : UJEP, 1992 17. SMOLOVÁ, D. Deset esejů o výchově v rodině. Praha : Horizont, 1990. 18. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002 19. Výchova a tradice evropského myšlení. Plzeň 2003 20. Výchova a vzdělání v pozdní době. Praha 1995 21. Výchova k evropskému demokratickému občanství, výchova v přerodu společnosti ČR z postkomunistické v demokratickou. Praha 1998 22. Vzdělávání bez hranic. Hradec Králové 1997 23. WELSCH, W. Postmoderna – pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993 |
| Literatura doporučená studentům | 1. ALBERT, H. Kritische Racionalismus. Tübingen 2000 2. ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. (Čtyři cvičení v politickém myšlení). Praha : Mladá fronta, 1994 3. CRAIG, E. (ed.) Routledge Encyclopedia of Philosophy. London and New York 4. Člověk – dějiny – hodnoty jako filozofický, historický, sociálně politický a výchovný problém. Ostrava 2002 5. DERRIDA, J. Politiky přátelství. Praha : FÚ AV ČR, 1994 6. Dítě, výchova a kulturní proměny světa. Praha : PdF UK, 1995 7. FINK, E. Grundfragen der systematischen Pädagogik. Freiburg : Rombach Verlag, 1978 8. Hodnoty a vzdělání. Praha 1997 9. HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000 10. HOGENOVÁ, A. Kvalita života a tělesnosti. Praha : Karolinum, 2002 11. HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno : Paido, 1998 12. Idea a idealizace v dějinách a současnosti. Liberec 1996 13. PALOUŠ, R. Filosofie jakožto výchova. Pedagogika, 1998, roč. XLVIII, č. 2 14. POPPER, K. R. Život je řešení problémů. O poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998 15. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005 16. SKALKOVÁ, J. Humanizace vzdělávání a výchovy jako soudobý pedagogický problém. Ústí nad Labem : UJEP, 1992 17. SMOLOVÁ, D. Deset esejů o výchově v rodině. Praha : Horizont, 1990. 18. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002 19. Výchova a tradice evropského myšlení. Plzeň 2003 20. Výchova a vzdělání v pozdní době. Praha 1995 21. Výchova k evropskému demokratickému občanství, výchova v přerodu společnosti ČR z postkomunistické v demokratickou. Praha 1998 22. Vzdělávání bez hranic. Hradec Králové 1997 23. WELSCH, W. Postmoderna – pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě seminárního vystoupení nebo písemně odevzdané a obhájené zápočtové práce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět tematizuje kulturu jako edukační fenomén a představuje vztah filosofie a výchovy s ohledem na rozličné mody filosofie (láska k moudrosti, péče o duši, lék na duši, teoretický život a kritické myšlení), na antropologická paradigmata (člověk jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, lidská existence, ens volens, homo mensura, homo historicus, ens emans, homo faber, homo educans a educandus), na archetypy výchovy (platónská paideia a epimeleia, křesťanské educatio, Komenského emendatio, humanistická linie antropocentrismu a osvícenského scientismu, moderní výchovné nároky emancipační, výchova v tzv. postedukační éře) a na soudobé diskuse o vztahu filosofie a výchovy. Předmět tvoří součást odborných předmětů bloku filosofie výchovy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je tematizace filosofii výchovy v historických obzorech vztahu filosofie a výchovy, a to v kontextu evropské a soudobé světové kultury. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Místo filosofie a výchovy v kultuře. II. Mody filosofie a výchova. III. Archetypy výchovy. IV. Antropologická paradigmata a výchova. V. Soudobé diskuse o vztahu filosofie a výchovy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. BALLAUFF, T. Philosophische Begründungen der Pädagogik. Die Frage nach Ursprung und Maß der Bildung. Berlin 1996 2. HAGER, E.P. Platon a platonismus v dějinách výchovy. Praha : UK, 1994 3. KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha : Hermann & synové, 1995 4. PALOUŠ, R. Čas výchovy. Praha : SPN, 1991 5. PALOUŠ, R. Komenského Boží svět. Praha : SPN, 1992 6. PATOČKA, J. Komeniologické studie II. Sebrané spisy Jana Patočky. Sv. 10. Praha : OIKOYMENH, 1998 7. PELCOVÁ, N. a kol. Evropské myšlenkové tradice k hodnotám evropské civilizace. Praha : PedF UK 1998 8. PELCOVÁ, N. Výchova k humanismu. Praha : PdF UK , 1999 9. PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha : Karolinum, 2000 10. PINC, Z. Fragmenty k filosofii výchovy. (Eseje a promluvy z let 1992 – 1998). Praha : OIKOYMENH, 1999 11. PEŠKOVÁ, J. Filosofie výchovy – půda pro vzájemné setkání a dorozumění oborů a lidí. In Hledání učitele. Škola a vzdělávání v proměnách času. Praha : PdF UK, 1996 |
| Literatura doporučená studentům | 1. BALLAUFF, T. Philosophische Begründungen der Pädagogik. Die Frage nach Ursprung und Maß der Bildung. Berlin 1996 2. HAGER, E.P. Platon a platonismus v dějinách výchovy. Praha : UK, 1994 3. KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha : Hermann & synové, 1995 4. PALOUŠ, R. Čas výchovy. Praha : SPN, 1991 5. PALOUŠ, R. Komenského Boží svět. Praha : SPN, 1992 6. PATOČKA, J. Komeniologické studie II. Sebrané spisy Jana Patočky. Sv. 10. Praha : OIKOYMENH, 1998 7. PELCOVÁ, N. a kol. Evropské myšlenkové tradice k hodnotám evropské civilizace. Praha : PedF UK 1998 8. PELCOVÁ, N. Výchova k humanismu. Praha : PdF UK , 1999 9. PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha : Karolinum, 2000 10. PINC, Z. Fragmenty k filosofii výchovy. (Eseje a promluvy z let 1992 – 1998). Praha : OIKOYMENH, 1999 11. PEŠKOVÁ, J. Filosofie výchovy – půda pro vzájemné setkání a dorozumění oborů a lidí. In Hledání učitele. Škola a vzdělávání v proměnách času. Praha : PdF UK, 1996 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě seminárních vystoupení nebo na základě písemně odevzdané a obhájené zápočtové práce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na rozličná soudobá pojetí filosofie výchovy (metateorie edukačních konstruktů, pedagogická filosofie a filosofická pedagogika, filosofie jako výchova, inspirace filosofických směrů pro edukaci). Tematizuje výchovnou situaci a událost v kontextu ontologie, noetiky, axiologie, antropologie, politické a sociální filosofie. Zpřístupňuje soudobé teoretické přístupy k výchově: duchovědná a kulturní pedagogika, věda o výchově, hermeneutická pedagogika, pedagogika komunikace, humanistická pedagogika, sociální a spiritualistická pedagogika, systémová pedagogika, holistická agogika; inspirace pragmatismu a neopragmatismu, strukturalismu a neostrukturalismu, personalismu, fenomenologie. Předmět tvoří součást odborných předmětů bloku filosofie výchovy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty se základními koncepty filosofie výchovy po krizi metafyziky a v kontextu diskutované krize výchovy. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Filosofie výchovy jako metateorie edukačních konstruktů. II. Pedagogická filosofie a filosofická pedagogika. III. Filosofie jako výchova. IV. Duchovědná a kulturní pedagogika. V. Věda o výchově. VI. Hermeneutická pedagogika. VII. Pedagogika komunikace. VIII. Humanistická pedagogika IX. Sociální a spiritualistická pedagogika. X. Systémová pedagogika. XI. Holistická agogika. XII. Inspirace filosofických směrů pro filosofii výchovy. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998 2. BOLLNOW, O. F. Existenzphilosophie und Pädagogik. Versuch über unstetige Formen der Erziehung. Stuttgart : Verlag W. Kohlhammer, 1977 3. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996 4. BUCK, G. Hermeneutik und Bildung. Elemente einer verstehenden Bildungstheorie. München 1981 5. DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha : SPN 1991 6. DEWEY, J. O pramenech vychovatelské vědy. Praha : Samcovo knihkupectví, 1947 7. FINK, E. Erziehungswissenschaft und Lebenslehre. Freiburg 1970 8. JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesenbuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977 9. MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha : OIKOYMENH, 1996 10. SCHALLER, K. Studie k systematické pedagogice. Studia pedagogice č. 9. Praha : PdF UK, 1993 11. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1997 12. PATOČKA, J. Péče o duši. I. Sebrené spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1996. Filosofie výchovy 13. PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000 14. PELIKÁN, J. Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. Pedagogika, 2002, roč. LII, č. 3 15. SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha : SPN, 1990 16. SKÁLOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992 |
| Literatura doporučená studentům | 1. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998 2. BOLLNOW, O. F. Existenzphilosophie und Pädagogik. Versuch über unstetige Formen der Erziehung. Stuttgart : Verlag W. Kohlhammer, 1977 3. BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996 4. BUCK, G. Hermeneutik und Bildung. Elemente einer verstehenden Bildungstheorie. München 1981 5. DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha : SPN 1991 6. DEWEY, J. O pramenech vychovatelské vědy. Praha : Samcovo knihkupectví, 1947 7. FINK, E. Erziehungswissenschaft und Lebenslehre. Freiburg 1970 8. JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesenbuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977 9. MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha : OIKOYMENH, 1996 10. SCHALLER, K. Studie k systematické pedagogice. Studia pedagogice č. 9. Praha : PdF UK, 1993 11. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1997 12. PATOČKA, J. Péče o duši. I. Sebrené spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1996. Filosofie výchovy 13. PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000 14. PELIKÁN, J. Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. Pedagogika, 2002, roč. LII, č. 3 15. SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha : SPN, 1990 16. SKÁLOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě seminárních vystoupení a závěrečného písemného testu. Zkouška se zakládá jednak na obhajobě písemně předložené práce, jednak na ústní odpovědi k zadané otázce. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy (především rodičů a dětí, učitelů a žáků), pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného, strukturou, funkcí a organizací výchovných institucí, vlivy sociálního prostředí. Zvláštní důraz je dále kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Sociologie výchovy vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, volného času a sociální pedagogiky. Předmět tvoří součást speciálních předmětů bloku filosofie výchovy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a jejich způsobu života. Orientovat se v problematice prevence sociálně deviantního chování. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. Vymezení pojmů socializace, výchova, vzdělávání, vzdělání, kvalifikace. Sociální podstata výchovného procesu. Prostředí jako výchovný činitel. Rodina jako výchovné prostředí a prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. Sociální prostředí školy a výchovných zařízení. Lokální, skupinové (vrstevnická skupina), pracovní a volnočasové prostředí. Výchovné působení dalších činitelů (hromadné sdělovací prostředky, umění a instituce s ním spojené, sportovní a tělovýchovné organizace, dětské a mládežnické organizace ...). Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. Mládež a partnerské vztahy (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání. Hodnotová orientace mládeže. Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). Ohrožení dětí a mládeže v prostředí, výchova a sociální deviace. Dětská práva a jejich respektování. Výchova k sociální komunikaci. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2. HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9. ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. A přeprac. Vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5. RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6. RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815. |
| Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6. BOURDIEU, P. Teorie jednání.1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4. KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. 1. vyd. Prešov : Mana Con, 1996. 232 s. ISBN 80-85668-34-3. MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání.1. vyd. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9. MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha : SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3. SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8. ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0. Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast na seminářích, četba doporučené literatury, seminární vystoupení. Zkouška |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Bunčák Ján |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 1 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět si klade za cíl čtyři úkoly. Prvním je objasnit otázku „Co je sociologie“ pomocí ilustrací jejího předmětu, významu a možností. Druhým je náčrt historie vzniku sociologie v konkrétních sociálních podmínkách v minulosti. Třetím je seznámení s hlavními směry sociologického myšlení a jejich přístupů ke zkoumání sociální reality. Čtvrtým cílem je seznámení se základy české kultury, způsobu života a sociálního rozvrstvení české společnosti. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět učí studenty porozumění přemětu sociologie a užití sociologické imaginace pro získání nadhledu nad bežným dojmem, že naše osobní zkušenosti jsou spolehlivým prostředkem pro pochopení společnosti a bohatství společenského života. Studenti budou schopni volit přiměřené metody zběru dat různého typu a znát podstatu a omezení různých výzkumných metod. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Co je sociologie? Teorie a paradigmata v sociologii Globalizace a měnící se svět Města a život v urbanizovaném prostředí Sociální interakce a každodenní život Sociální stratifikace a třídy Chudoba, sociální vyloučení a sociální politika Globální nerovnosti Sexualita a rod Rasa, etnicita a migrace Náboženství Práce a ekonomický život |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anthony Giddens, Philip W. Sutton: Sociology, 7th Edition. Polity, 2013. Ken Browne: Sociology for AS AQA, 4th Edition. Polity, 2013. Göran Therborn: The World: A Beginner's Guide. Polity, 2010. Les Back (Editor), Nirmal Puwar (Editor): Live Methods. Wiley-Blackwell 2013. Terje B. Englund : The Czechs in a Nutshell – A User's Manual for Foreigners. Práh, 2004. Jiří Šafr : Social standing and lifestyle in Czech society. Sociologický ústav AV ČR, 2006. |
| Literatura doporučená studentům | Earl R. Babbie : The Practice of Social Research, 13th Edition. Wadsworth Publishing Company; International ed of 13th revised ed., 2012. Norman Blaikie: Designing Social Research, 2nd Edition. Polity, 2010. Steve Fenton: Ethnicity, 2nd Edition. Polity, 2010. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná práce a ústní zkouška |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem). |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Smysl a náplň tohoto kursu spočívá v podání rozhodujících vývojových trendů v politických dějinách Evropy od poslední třetiny minulého století až po současnost. Toto století je v kursu chápáno a ovšem i vykládáno jako ostré střetávání mezi vývojem k dalšímu prohlubování a zkvalitňování demokracie se dvěma totalitními zločinnými systémy, tedy s komunismem a s fašismem (nacismem). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Masaryk, T. G. Světová revoluce za války a ve válce 1914 – 1918 Gorbačov,M. S. Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět Některá z přehledných prací, zahrnujících vývoj Evropy ve 20. století (Vydaná v období od roku 1990). |
| Literatura doporučená studentům | Masaryk, T. G. Světová revoluce za války a ve válce 1914 – 1918 Gorbačov,M. S. Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět Některá z přehledných prací, zahrnujících vývoj Evropy ve 20. století (Vydaná v období od roku 1990). |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Cílem kurzu je širší úvod do dané problematiky. Akcent je kladen především na pluralitní nazírání různých forem a rovin politické skutečnosti. Politologie je prezentována jako otevřená cesta k pochopení podstaty velkého množství politických jevů a faktů. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994 David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996 Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993 Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993 Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990 Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992 Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991 Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998 Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996 |
| Literatura doporučená studentům | Adamová, K., Křížkovský, L. Politologie, CODEX, Praha, 1997 Čermák, V., Fiala, P., Houbal, D. Pozvání do politologie, Vyšehrad, Praha, 1994 David, R. Politologie, Základy společenských věd, FIN, Olomouc, 1996 Janeček, V. Úvod do politologie, Gaudeamus, Hradec Králové, 1996 Kroupa, J. Politologie, MU, Brno, 1993 Müller, A. Úvod do vědy o politice, Lunarion, Praha, 1991 Rouček, L. Malá politologie, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 1993 Scruton, R. Slovník politického myšlení, Atlantis, Brno, 1990 Škaloud, J. Úvod do politologie, VŠE, Praha, 1992 Tóth, R.: Krno, S., Kulašik, P. Stručný politologický slovník, Uniapress, Bratislava, 1991 Vítek, M. Evropské politické myšlení I., II., VŠP, HK, 1998 Žaloudek, K. Encyklopedie politiky, Libri, Praha, 1996 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět ozřejmuje konstituování a proměny etiky v rámci antické, judaisticko-křesťanské i sekularizované atlantické kulturní tradice a její teoretické tříbení v soudobých podmínkách diferentního a multikulturního světa. Etika je tematizována zejména v souboru filosofických disciplín, ale přihlíží se k jejímu rozvoji v rámci speciálně vědních oborů. Důraz je kladen na rozličná metodologická východiska (antropologismus, scientismus, systémové přístupy; teocentismus, kosmocentrismus, ontocentrismus, biocentrismus, antropocentrismus; individualismus a universalismus, subjektivismus a objektivismus; racionalismus a iracionalismus; etika autonomní a heteronomní, deskriptivní a normativní) a s ohledem na soudobé členění etiky dle předmětu jejího teoretického zájmu. Nosným tématem je ozřejmovaní dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů, charakteru životních cílů a postojů (hédonismus a asketismus, eudaimonismus a rigorismus, utilitarismus a nihilismus, altruismus a egoismus, optimismus, pesimismus a meliorismus) a obsahu základních etických kategorií. V bloku povinně volitelných předmětů je v návaznosti zařazen předmět: Soudobé diskutované etické problémy a Profesní etiky. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996. AUGUSTINUS AURELIUS. Vyznání. Praha : Kalich, 1992. BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc : Votobia, 1994. EPIKÚROS. O šťastnom živote. Bratislava : Pravda, 1989. FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha : Odeon, 1990. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001. HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002. HEGEL, G. W. F. Základy filosofie práva. Praha : Academia, 1992. HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997. HROMÁDKA, J. L. Přelom v protestantské teologii. Fragmenty etiky. Praha : Kalich, 1979. KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996. KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993. KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994. LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1997. MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha : Odeon, 1969. MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers).; Oxford: Oxford University Press, 2005. NESVADBA, P. Filosofie a etika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. NIETZSCHE, F. Genealogie morálky. Praha : Aurora, 2002. PICO DELLA MIRANDOLA. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha : ISE, 1994. RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995. SARTRE, J.-P. Existencialismus a humanismus. Praha : Vyšehrad. 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Filosofický seminář. Hradec Králové: Gaudeamus 2003 SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha : Svoboda, 1992. SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum, 1997. SMITH, A. Teorie mravních citů. Úvahy týkající se prvotního formování jazyků a odlišnosti génia a jazyků původních a složených. Praha : Liberální institut, 2005. SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003. SPINOZA, B. Etika. Praha : Svoboda, 1997. TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004. WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997. WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět Kritické myšlení a argumentace svým zaměřením koresponduje zejména s tzv. neformální logikou, ale dotýká se také rétoriky, psychologie, filosofie či etiky. (Vedle tohoto předmětu studenti získávají základní dovednosti v oblasti odborného stylu, zvláště s ohledem na interpretaci či tvorbu a prezentaci odborného textu.) Cílem předmětu je formou seminárních kolokvií a cvičení obrátit pozornost na kritické myšlení a argumentaci jako součást kulturních a civilizačních požadavků. Během studia by si studenti měli postupně osvojit způsoby kritického myšlení na konkrétních příkladech, které nabízí zejména praktické procvičování debatingu (na základě soutěžních formátů tzv. parlamentní debaty). Studenti také budou moci bedlivěji analyzovat problematiku kritického myšlení a argumentace v kontextu studia předmětu Pojetí antické a středověké filosofie či na základě volby další doporučené literatury, konzultované volby případových analýz z probíhajících diskusí v rozličných oblastech veřejného života a odborných debat. Předpokladem možné reflexe získávaných dovedností je společný rozbor argumentace v jejím širokém pojetí, tedy se schopností rozlišovat zjištění, vysvětlení a argumentaci, oblasti jejího užití, kontext komunikační, jazykový či věcný, racionální a mimoracionální aspekty argumentace, komponenty její struktury (teze, argumenty, demonstrace, strategie), základní linie (včetně „chrie“) a podoby, přípustné i nepřípustné formy. Součástí studia bude také umění klást a užívat otázky (erotetická logika), rozumět jazykovým a logickým modalitám, schopnost vymezit pojmy a užívat slovní obraty apod. Pozornost bude věnována častým chybám, ale i problému záměrných klamů, sofismat a eristických triků. Praktické debatování se bude zakládat na „americkém formátu parlamentní debaty“ (debating ve dvou týmech, které představují tzv. stranu vládní a stranu opoziční), procvičovány budou jednotlivé její kroky i debata jako celek, vystoupení studentů budou zpětně analyzována (s možností debaty natáčet na videozáznam). Rozvíjet schopnosti v debatingu budou moci studenti v plánovaném studentském debatním klubu při ÚFSV FHS. Studenti se budou učit porozumět logickým aspektům argumentace tak, aby je mohli v prohloubené teoretické pozornosti dále zkoumat v dalších předmětech, zejména pak v povinném předmětu Logika. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ARISTOTELÉS, O sofistických důkazech. Praha : Academia, 1978. BĚLOHLÁVKOVÁ, V. 33 základních technik vyjednávání a argumentace. Brno : Computer press, 2003. BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň : A. Čeněk, 2000. CLOWES, B.. Základy úspěšné diskuse. I .a II. část. Hnutí Pro život ČR, 2000. ČAPEK, K. Marsyas čili na okraj literatury. Praha : Československý spisovatel, 1971. GAHÉR, F. Logika pre každého. Bratislava : IRIS, 1994. GOUPE, M. (ed.) Rhétorique générale. Paris : Larousse, 1976 GRUBER, D. Řečnické triky. Ostrava : Gruber – TDT, 1994. FAHNESTOCK, J. A Rhetoric of Argument. McGraw – Hill, 1990. JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992. JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999. JIRKŮ, P., ŠVEJDAR, V. (eds.) Miscelanea Logica I. Praha : Karolinum, 1998. KARFÍKOVÁ, L. Studie z patristiky a scholastiky. Praha : OIKOYMENH, 1997. KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998. KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej – naslouchám. Praha : Návrat, 1993. LIESMANN, K., ZENATY, G. O myšlení. Olomouc : Votobia, 1994. MĚCHUROVÁ, A. Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha : Magnet-Press, 1992. MLEVZIVA, E. Encyklopedie lží, podvádění a klamání s příklady a obranou proti nim. Praha : Vyšehrad, 2000. PAULO, F. Umění veřejně vystoupit aneb Řečníkem za 2 hodiny. Frýdek – Místek : Alpress, 1997. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Argumentation. London, 1971. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Humanities. Dordrecht, 1979. PERELMAN CH. , OLBRECHTS, L. Traite de l' argumentation. Bruxelles : Editions de l' Université, 2000. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókratova. Kritón. Praha : OIKOYMENH, 1994. POPPER, K. Život je řešením problémů : o poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha : en, 1991. SPENCE, G. Jak správně argumentovat a pokaždé zvítězit. Praha : Academis, 1996. STEWARD, Ch. Jak blufovat ve veřejných projevech. Praha : Talpress, 1994. SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha : Lidová universita J. A. Komenského, 1992. ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz má upevnit poznatky kurzu metodologie 1 ale zejména procvičit a doplnit postupy, které budou studenti moci použít bez velkého aparátu kvantitativních výzkumů, tj. metody a postupy: obsahová analýza textů a různých mediálních manifestací, sekundární analýza různých dat a výzkumů, různé typy rozhovorů, pozorování, tvorba krátkých dotazníků a scénářů rozhovorů a pozorování, analýza konverzace, analýza diskursů, dokumenty jako zdroje dat, elementární počítačové zpracování a technika zpracování malých souborů. Kurz předpokládá ukázky a cvičení, předpokládá vazbu ke studentským závěrečným pracím a pružnou organizaci mezi formou seminářů a konzultací. 1. Obsahová analýza. Předpoklady aplikace. Možná témata. Výběr vzorku. Zpracování. Kódovací seznam, kódovací manuál. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody. 2. Sekundární analýza. Mezi daty kvantitativními a kvalitativními. (statistické údaje, různé dokončené výzkumy, jejich archivované, nezpracované databáze, různé další podklady). Předpoklady aplikace. Postup, základní badatelská terminologie, zejména validita a reliabilita, vzorek. Přednosti a nevýhody metody. 3. Rozhovory. Předpoklady aplikace. Rozdíl strukturovaného a kvalitativního rozhovoru. Příprava, otázky, scénáře, průběh, zápis, zpracování. Kvalitativní rozhovor a zúčastněné pozorování. Základní badatelská terminologie, zejména problém validity a reliability, vzorku. Přednosti a omezení metody. 4. Focus groups. Účel a předpoklady použití metody. Velikost skupiny, počet skupin, výběr účastníků, otázky, řízení průběhu aplikace ve skupině, záznam, zpracování výsledků. Omezení metody. 5. Jazyk kvalitativního výzkumu. Analýza konverzace. Analýza diskursů. 6. Elementární počítačové zpracování, technika malých vzorků. 7. Badatelská etika. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERELSON, B. Content Analysis in Communication Research. New York : Hafner Publ. Co., 1971. BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. CRESWELLl, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. GOFFMAN, E. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York : Harper Colophon Books, 1974. JÄGER, S. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung, 1993. JÄGER, S. Text – und Diskursanalyse, Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. Duisburg : Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung,1993. KRALLMAN, D., SOEFFNER, H.-G. Gesellschaft und Information, Köln : W. Kohlhammer Vrl., 1973. MERTEN, K. Inhaltsanalyse.Einführung in Theorie, Methode und Praxi. Opladen : Westdeutscher Verlag, 1983. MOUSTAKAS, C. Heuristic Research. Design, Methodology, and Applications. London : SAGE Publications, 1990. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. SOEFFNER, H-G. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1989. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pp - písemná, praktická a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Cílem kurzu je dovést posluchače ke kritickému posouzení otázky, jakou roli či jaký význam dnes společenskovědní disciplíny hrají a na jakém základě jsou vystavěny. Kurz bude mapovat a kriticky analyzovat základní etapy rozvoje vědy a její proměny. Historické postupy a teze budou konfrontovány se současným stavem bádání v oblasti společenských věd. Se studenty budou rozebírány takové exemplární příklady vědeckého myšlení, jakými je metodologie klasického období vědy (scientismus, pozitivní věda, empirické, exaktní vědy, behaviorismus apod., ) a postklasického a tzv. postmoderní kritika pozitivní vědy (přednosti a omezení těchto přístupů). Akcent bude kladen na rozdíl postupu přírodních věd a společenských věd (rozdíl v exaktnosti, opakovatelnosti, experimentu, problém faktu v různých vědách). Budou nastíněny faktické a srozumitelné problémy, k jejichž řešení společenské vědy přispívají – zejména z oblasti sociologie, politologie, historie a kulturní a sociální antropologie. Tento kurz využívá získaných poznatků z dosavadního studia a je chápán jako vyústění a zastřešení předmětové skladby studijního oboru. Je zároveň zamýšlen v souběhu s Metodami práce ve filozofii. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | DÜRKHEIM, E. Pravidla sociologické metody. Praha : SLON, 2005. MILL, J. S. On the definition of political economy and on the method of investigation proper to it. In Philosophy of Scientific Method. New York : Hafner, 1950, s. 407–440. WEBER, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha : OIKOYMENH, 1998. BERGER, P., LUCKMAN, T. Sociální konstrukce reality. Brno : CDK, 1999. GEERTZ, C. Zhuštěný popis. In Interpretace kultur. Praha : SLON, 2000. MARX, K. Německá ideologie. Praha : Svoboda, 1952. SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha : SNPL, 1958. KUHN, T. S. Struktura vědeckých revolucí. Praha : OIKOYMENH, 1997. FEYERABAND, P. Rozprava proti metodě. Praha : Aurora, 2001. DESCARTES, R. Rozprava o metodě. Praha : Svoboda, 1992. POPPER, K. R. Logika vědeckého bádání. Praha : OIKOYMENH, 1997. MERTON, R. K. Studie ze sociologické teorie. Praha : SLON, 2000. GADAMER, H. G. Wahrheit und Methode. Tünbingen : Mohr (Siebeck), 1965. QUINE, W. V. O. Dvě dogmata empirismu. In Co je analytický výrok? Praha : OIKOYMENH, 1995. GOFFMAN, E. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York : Harper Colophon Books, 1974. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat. Tematizace: 1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika. 2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu. 3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu. 4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum. 5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění. 6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004. LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966. MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992. NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968. NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975. NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002. SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977. ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998. TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět společně s povinným předmětem Filosofie a etika a povinně volitelným předmětem Soudobé diskutované etické problémy tvoří soubor předmětů z oblasti etiky. (1) Profesní etiky jsou koncipovány nejprve na základě tematizace obecně sdíleného společenského či kulturního éthosu, mravních regulativů spojených se společenským stykem a vyjádřených mj. na úrovni etikety. (2) Hlavní důraz je však kladen na porozumění etické dimenzi těch sociálních oblastí, které jsou spojeny s podnikatelskou činností, se zaměstnáním, výkonem jistého povolání či se specifickými profesemi, popř. i jinými druhy činností, v nichž právě vyzrávají požadavky na jejich dílčí (avšak nepsaný) éthos či pro něž vznikají rozličné etické kodexy. (3) Studenti se budou zabývat otázkami typu: Jsou etické kodexy určujícím znakem profese? Na jakém základě etické kodexy vznikají? Jsou rozličné etické kodexy potřebné, či nikoli? Jak porozumět jednotlivým mravním požadavkům v rámci sledovaných etických kodexů? Jak se v kodexech snoubí mravní a morální dimenze, etické aspekty s právními, sociálními, politickými, ekonomickými či světonázorovými zřeteli, kvalitou života, lidskou důstojností apod. Zdrojem pro seminární práce nebudou jen odborné tituly, ale materiál dostupný na internetu a jinde. Studenti budou představené okruhy probírat na seminářích nejprve ve společných diskusích, později budou diskutovat témata na základě samostatných individuálních či skupinových vystoupení. K zápočtu odevzdají písemnou práci (na téma předem domluvené s vyučujícím), která bude posouzena na skupinových či individuálních zápočtových kolokviích. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BLÁHA, J. Manažerská etika. Praha : Management Press, Praha : 2003. BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997. ČINČERA, J. Informační etika. Brno : FF MU, 2002. DYTRT, Z a kol. Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE ENVIS, 1997. DOLISTA, J., JEŽEK, R. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2006. DOROTÍKOVÁ, S. Profesní etika učitelství. Praha : PdF UK, 2003. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. Praha : DISRE, 2003. FIALA, B. Podnikatelská etika. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha : Galén, 1994. HERZOGOVÁ, Z. Policejní etika. Praha : Zuzana Herzogová, 2003. HODOVSKÝ, I. SEDLÁK, J. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc : Univerzita Palackého, 1994. HOGENOVÁ, A. Etika a sport. Praha : Karolinum, 1997. Kodex České televize. Praha : Česká televize, 2003. KŘIVÁNEK, A. Obecná, sociální a profesní etika. Brno : Vojenská akademie v Brně, 1999. MOLITOR, B. Etika hospodářství. Praha : Česká křesťanská akademie, 1998. MORIN, E. Věda a svědomí. Brno : Atlantis, 1995. MUNZAROVÁ, M. Lékařský výzkum a etika. Praha : Grada, 2005. MUNZAROVÁ, M. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno : Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, 2000. PALOUŠ, R. Ars Docendi. Praha: Karolinum, 2004. Policie a profesní etika se zaměřením na etický kodex Policie České republiky. Etický kodex policejní etiky. Praha : SPŠ MV, 2005. RICH, A. Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994. SEMRÁDOVÁ, I. Etika a etiketa. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SUTOR, B. Politická etika. Praha : OIKOYMENH 1996. ŠILER, V. Etika reklamy. Ostrava : Scholaforum, 1996. ŠRONĚK, I., AUBRECHT, K. Etiketa a etika v podnikání. Praha : Management Press, 1995. VANĚK, J. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha : VŠE 1992. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Povinně volitelný předmět souvisí s povinným předmětem Filosofie a etika. Východiskem je seminární rozbor úpadku individuální a společenské morálky, konfrontace utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcí tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretace obsahu tradičních etických kategorií. Předmětem analýz jsou diskutované etické problémy týkající se individuální i sociální etiky; profesní etiky jsou předmětem samostatného povinně volitelného kurzu. Předmětem samostatných vystoupení na seminářích se mohou stát otázky z oblasti každodenního života; lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; sexuality a lidské reprodukce; nemoci a smrti; společenského styku, veřejného života a politiky; lidského vztahu k přírodě a kultuře, komunikačního paradigmatu a informačních technologií, vědeckého poznání a jeho aplikace v soudobé civilizaci. Studijním zdrojem není pouze odborná literatura či články v odborných časopisech a ve sbornících z konferencí, ale také diskuse v novinách, v televizních či rozhlasových pořadech, na internetu, v umělecké tvorbě či v rámci rozličných besed a přednášek, zvláště konaných na akademické půdě. Studenti jsou vedeni k tomu, aby dokázali analyzovat rozličné životní situace a přístupy k nim, posoudit řešené problémy a otázky v kontextu etiky. V neposlední řadě by měli také umět uvést jimi zvolené téma bakalářské práce do souvislosti s etickou dimenzí a vyhodnotit inspirace či dílčí závěry, které mohou přispět k soudobým etickým úvahám. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BRÁZDA, R. Vybrané problémy soudobé etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1999. DROZENOVÁ, W. Technika a lidské hodnoty. Praha : ČVUT, 1994. FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia, 1966. HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život. Praha : UK, 1991. HAŠKOVCOVÁ, H. Rub života – líc smrti. Praha : Pyramida, 1975. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha : Galén, 2000. HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000. JANKÉLÉVITCH, V. Odpuštění. Praha : Mladá fronta, 1996. JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997. KOHÁK, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992. LIPOVETSKY, G. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. Praha : Prostor, 1998. LORENZ, K. Odumírání lidskosti. Praha : Mladá fronta, 1997. MacKINNON, B. Ethics: Theory and Contemporary Issues. New York : Wadsworth Publishing, 2003. MAPPES, T. A., ZEMBATY, J. S. Social Ethics: Morality and Social Policy. New York : McGraw-Hill Companies, 1996. PAYNE, J. Hermeneutická etika (Jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí). Praha : Triton, 1995. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996. PRIBÁŇ, J. Hranice práva a tolerance. (Úvahy o liberálnosti a právním státě v postmoderní situaci). Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995. RESNIK, D. The Ethics of Science; An Introduction. London : Routledge, 1998. SEDLÁK, J. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno : Masarykova univerzita, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Etika II. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1992. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998. SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995. TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky. Praha : Mladá fronta, 1998. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologie má dvě základní polohy, jako sociologie obecná (teoretická) má blízko k ostatním společenským vědám, zejména k filosofii, jako sociologie empirická má blízko k přírodním vědám. Sociologii aplikovanou zde neuvažujeme. Jednak je průnikem obou, jednak je specializovaná a velmi diferencovaná.Těžiště kurzu je v sociologii obecné, s tím, že poskytne i úvod k sociologii empirické, jíž od 16. století do třetí třetiny 19. stol. vytvářeli přírodní vědci (matematikové, fyzikové, astronomové). Empirická sociologie bude prezentována v metodologických kurzech. Obě linie se však budou prostupovat. Cíl: obecná sociologie poskytne vědeckou orientaci (poznatky) o společnostech a společenstvích v nichž žijeme, empirická poskytne základy vědecké argumentace (myšlení) a technologií poznávání těchto společností. Tematizace: 1. Sociologie a zdravý rozum. Sociologie jako věda, vztah ke společenským vědám. Vědecký výzkum společnosti, úloha a vztah teorie a výzkumu, jejich úloha. 2. Hlavní výklady společenských procesů: funkcionalistické, konfliktualistické, symbolický interakcionismus jako vysvětlení každodenního života. 3. Dynamika sociálního jednání. Kultura a její elementy: víry, hodnoty, normy, sankce, symboly, jazyk, technologie. Působení médií, role symbolů. Etnocentrismus a kulturní relativismus, kulturní inkonsistence a různost, ideál a realita v kultuře. Socializace a její činitelé (rodina, škola, média, její cyklus). Sociální interakce a sociální struktura; skupiny a formální organizace. Deviace, sociální kontrola, právní systém. Modernizace. 4. Sociální nerovnost. Stratifikace (chudoba, sociální mobilita; stratifikační teorie; globální stratifikace). Stratifikace rasová, etnická, pohlaví, nerovnost v zaměstnáni, rodině. Soudobé redefinování role žen a mužů. Meziskupinové vztahy: (splývání, asimilace, pluralismus, vykořisťování, etnický konflikt, apartheid). 5. Sociální instituce. Rodina, mýtus a skutečnost, sociologické vysvětlení. Vzdělávání: Revoluce školství: tří interpretace. Statusová kompetence a akademické hodnosti. Školství a rovnost. Kvalita vzdělání. Zhoršování studijního prostředí. Budoucí výzva. Náboženství, Náboženství a společnost: svátost, světskost, kolektivnost – E. Durkheim; opium –K. Marx; činitel sociální změny – M. Weber. Podstata náboženských organizací. Politika: Vývoj státu, občanský princip, moc a autorita, formy politických struktur, stát blahobytu. Demokratické ideály a realita, politické strany, zájmové skupiny a politická hnutí. 6. Měnící se společnost. Ekonomika a prác: globální ekonomika, korporativismus a neokorporativismus. Společenská organizace práce pracovní etika, odborová hnutí. Postindustriální, globální společnost ? Světové modely (trendy): růst populace, globální ekologie, urbanizace. Racionální, nebo iracionální vývoj? Funkcionální hledisko Smelserovo Skočpolova teorie sociální revoluce. 7. Přehled české sociologie (dějiny a současnost) a českých sociologických institucí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ADAMS, B. N., SYDIE, R.A. Classical Sociological Theory. London : Pine Forge Press, 2002. BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Brno : Barrister & Principal, 2003. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw-Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GELLES, R. J. Sociology. Study Guide to Accompany. New York : McGraw-Hill, 1994. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. GRAYK J. Marné iluze. Falešné představy globálního kapitalizmu. Prešov : Paradigma, 2002. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister Principal, 2001. MERTON, R.K. Studie ze sociologické teorie. Praha : SLON, 2000. MILLS, CH. W. Sociologická imaginace. Praha : SLON, 2002. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. ŘÍCHOVÁ, B. Přehled moderních politologických teorií. Praha : Portál, 2000. SOROKIN, P. Sociologické nauky přítomnosti, Praha : Jan Laichter, 1936. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. Velký sociologický slovník I. a II. Praha : Karolinum, 1996. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium kombinované: řízené konzultace 4 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V šedesátých letech se rozvinul zvláštní typ teoretického myšlení, který se pokoušel navazovat jednak na soudobé trendy týkající se komputace myšlení a jednak na soudobou nemarxistickou filozofii. Toto tzv. systémové myšlení se vyvinulo do specifické podoby, která se dosud pokouší systematizovat a syntetizovat poznatky z různých vědních oborů. Kurz je zaměřen především na kritické hodnocení systémového myšlení ve světle současné postanalytické a postmoderní filosofie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | KNEELAND, S. Thinking Straight: A Systematic Guide to Managerial Problem-Solving and Decision-Making That Works. How to Books, 2000. KUČEROVÁ, S. a kol. Studijní texty k sociální filosofii. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. MOTTA, J., VÍTEK, M. Bezpečná společnost. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. PAUL, E. F. The Welfare State (Social Philosophy and Policy). New York : Cambridge University Press, 1997. RIVLIN, A. Systematic Thinking for Social Action (H. Rowan Gaither Lectures in Systems Science). Washington : Brookings Institution Press, 1971. RORTY, R. Philosophy and Social Hope. Oxford : Penguin, 2000. SOMERVILLE, J., SANTONI, R. Social and Political Philosophy. Readings From Plato to Sandhi. Oxford : Anchor, 1963. STEWART, R. M. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford : Oxford University Press, 1996. VEBER, V. (ed.) T. Sylaba – politická filosofie. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. VÍTEK, M., VÍTKOVÁ, M. Sociální vědy a inženýrství. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. VÍTEK, M. Systémové úlohy. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. VÍTEK, M. Systémové myšlení. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 6 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Vychází se ze základních poznatků pedagogiky jako vědy o výchově. Probírají se širší společenské a kulturní aspekty výchovného působení na mladé i dospělé lidi. Ukazuje se význam výchovy při rozvíjení politické kultury a občanského dialogu. Zvláštní pozornost se věnuje úkolům sociální pedagogiky při práci se sociálně problematickými skupinami a jednotlivci. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Probrat výchovné aspekty vzhledem k sociálně problémovým skupinám obyvatel se zřetelem ke vzdělávací a národnostní politice. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Historie pedagogiky 2. Teorie výchovy 3. Stát a výchova 4. Vzdělávací politika 5. Etika učitele a žáka 6. Pedagogický výzkum 7. Pedagogické modely 8. Pedagogické techniky 9. Pedagogické hodnocení 10. Různé koncepce výchovy 11. Problémy výchovy dětí a mládeže 12. Problémy vzdělávání dospělých 13. Úkoly sociální pedagogiky 14. Oblasti sociální pedagogiky 15. Praxe sociální pedagogiky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Průcha, J. a kol.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 1998 Kol.: Speciální pedagogika. MU, Brno 1991 Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. UK, Praha 1993 Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997 Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Portál, Praha 1998 |
| Literatura doporučená studentům | Průcha, J. a kol.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 1998 Kol.: Speciální pedagogika. MU, Brno 1991 Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. UK, Praha 1993 Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997 Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Portál, Praha 1998 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 12 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Výroková logika. Logika predikátů. Pojem. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy. Úsudky. Platnost kategorických sylogismů. Důkaz. Teorie argumentace. Logické chyby. Neklasické logiky |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. 1. Výroková logika 2. Výroková logika a zákony 3. Výroková logika a úsudky 4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh II. 5. Logika predikátů 6. Logika predikátů a zákony 7. Logika tříd a relací, zákony 8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh III. 9. Pojem 10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy. 11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus. 12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh. IV. 13. Důkaz 14. Teorie argumentace 15. Logické chyby 16. Neklasické logiky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi I. 1. Výroková logika 2. Výroková logika a zákony 3. Výroková logika a úsudky 4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh II. 5. Logika predikátů 6. Logika predikátů a zákony 7. Logika tříd a relací, zákony 8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh III. 9. Pojem 10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy. 11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus. 12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh. IV. 13. Důkaz 14. Teorie argumentace 15. Logické chyby 16. Neklasické logiky 1. Berka,K.: Stručné dějiny logiky. P.,1994. 2. Berka,K., Jouris M.: Logika. P.,1978. 3. Berka,K., Mleziva M.: Co je logika. P.,1962. 4. Berka K., Rybová J.: Logika a metodologie pro žurnalisty. P.,1988. 5. Čechák V., Berka K., Zapletal I.: Co víte o moderní logice. P.,1981. 6. Gahér F.: Logika pre každého. Bratislava 1994. 7. Janák J.: Základy formální logiky. P.,1973. 8. Jauris M., Zastávka Z.: Základy neformální logiky. P.,1992. 9. Kolman A.: Logika. P.,1947. 10.Mleziva,M.: Neklasické logiky. P.,1970. 11.Petráň: Logika. Olomouc 1995. 12.Russell,B.: Logika, jazyk a věda. P.,1967. 13.Russell,B.: Logika, věda, filosofie, společnost. P.,1993. 14.Selucký,O.: Logika. P.,1995. 15.Schopenhauer,A.: Eristická dialektika. P.,1991. 16.Tarski,A.: Úvod do logiky. P.,1966. 17.Zich,O. a kol.: Moderní logika. P.,1958. 18.Zich,O., Kolman A.: Zajímavá logika. P.,1965. 19.Zich,O.: Význam logiky pro práci vysokoškolského učitele. P.,1959. 20.Studia logica UK Praha. |
| Literatura doporučená studentům | Pochopení správných zásad myšlení a jejich využivání v praxi I. 1. Výroková logika 2. Výroková logika a zákony 3. Výroková logika a úsudky 4. Řešení příkladů a domácí zadání úloh II. 5. Logika predikátů 6. Logika predikátů a zákony 7. Logika tříd a relací, zákony 8. Řešení příkladů a domácí zadán úloh III. 9. Pojem 10. Pojem - logika tříd a relací. Kategorické soudy. 11. Úsudky - bezprostřední a kategorický sylogismus. 12. Platnost kategorických sylogismů. Řešení příkladů a domácí zadání úloh. IV. 13. Důkaz 14. Teorie argumentace 15. Logické chyby 16. Neklasické logiky 1. Berka,K.: Stručné dějiny logiky. P.,1994. 2. Berka,K., Jouris M.: Logika. P.,1978. 3. Berka,K., Mleziva M.: Co je logika. P.,1962. 4. Berka K., Rybová J.: Logika a metodologie pro žurnalisty. P.,1988. 5. Čechák V., Berka K., Zapletal I.: Co víte o moderní logice. P.,1981. 6. Gahér F.: Logika pre každého. Bratislava 1994. 7. Janák J.: Základy formální logiky. P.,1973. 8. Jauris M., Zastávka Z.: Základy neformální logiky. P.,1992. 9. Kolman A.: Logika. P.,1947. 10.Mleziva,M.: Neklasické logiky. P.,1970. 11.Petráň: Logika. Olomouc 1995. 12.Russell,B.: Logika, jazyk a věda. P.,1967. 13.Russell,B.: Logika, věda, filosofie, společnost. P.,1993. 14.Selucký,O.: Logika. P.,1995. 15.Schopenhauer,A.: Eristická dialektika. P.,1991. 16.Tarski,A.: Úvod do logiky. P.,1966. 17.Zich,O. a kol.: Moderní logika. P.,1958. 18.Zich,O., Kolman A.: Zajímavá logika. P.,1965. 19.Zich,O.: Význam logiky pro práci vysokoškolského učitele. P.,1959. 20.Studia logica UK Praha. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Vítková Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Růst světové populace byl během její dlouhé historie velmi pomalý. Na začátku 20. století žilo na Zemi 1,6 miliardy obyvatel, o sto let později však už 6,1 miliard, 7 miliard dosáhla světová populace během roku 2011 je předpokládáno, že 9 miliard dosáhne okolo roku 2050. Během 20. století procházela většina populací demografickou revolucí, některé populace už tento proces ukončovaly, jiné do něho teprve v průběhu druhé poloviny 20. století vstupovaly. Demografická revoluce přináší růst početnosti populace a také její stárnutí. Ve většině rozvinutých zemí je současná podoba demografické reprodukce charakteristická především odsouváním rodičovství do vyššího věku a preferencí méně početných rodin. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámit studenty s historickými a současnými trendy populačního vývoje ve vybraných zemích, světových regionech i celosvětově. Důraz bude kladen na teorii demografické revoluce, která je teoretickým rámcem pro vysvětlení současných změn i předpokládaného budoucího populačního vývoje. Populační vývoj bude studován s důrazem na jeho souvislosti v oblasti společenského, ekonomického a politického vývoje. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Co je to demografie Zdroje dat, demografické ukazatele Demografická revoluce Druhý demografický přechod Čína a Indie – odlišné rysy populačního vývoje Populační a rodinná politika Populační vývoj České republiky před a po revoluci v roce 1989 Populační vývoj vybraných světových regionů a zemí Prognózy a projekce populačního vývoje Společenský vývoj, zvdělání a gramotnost, postavení žen ve společnosti, zdraví, výživa, HIV/AIDS atd. a jejich souvislosti s populačním vývojem |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe. Coale, A. J. 1973. The demographic transition reconsidered. In International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP) (ed). Proceedings of the international population conference Liège: Editions Ordina, 1, s. 53–73. Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004. Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986. Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003. Omran, A. R. 1971. The epidemiologic transition: a theory of the epidemiology of population change. Milbank memorial Fund Quaterly. 83 (4), s. 731–57. |
| Literatura doporučená studentům | Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe. Cliquet, R. 2010. Biosocial Interactions in Modernisation. Brno: Masaryk University Press. United Nations Population Division 2004. World Population to 2300. Coale, A. J. 1973. The Demographic Transition Reconsidered. In International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP) (ed). Proceedings of the international population conference Liège: Editions Ordina, 1, s. 53–73. Van de Kaa, D. J. 1987. Europe’s Second Demographic Transition. Population Bulletin. 42 (1), Washington DC: Population Reference Bureau. s. 1–57. Data and papers: United Nations - Population Division - Department of Economic and Social Affairs Population Reference Bureau |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Vypracované úkoly, prezentace demografického profilu vybraných zemí, ústní zkouška |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz je zaměřen na důkladnou četbu a diskusi recentních anglických sociálně vědních textů, českých i zahraničních autorů. Každý text představuje specifické sociologické téma a/nebo přístup. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si osvojí znalosti o různorodých tématech napříč sociologickými subdisciplínami. Získané znalosti jsou schopni kriticky nahlížet a zároveň využít v sociologických projektech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Complexity of research 2. Time 3. Space 4. Materiality 5. Visuality 6. Mobility 7. Burials 8. Sociality 9. Health and illness 10. Racism 11. City 12. Mobilization 13. Podle volby studentů |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bourgois, Phillipe, Jeff Schonberg. 2010. „Intimate Apartheid: ethnic dimensions of habitus among homeless heroin injectors.“ Ethnography Vol 8(1): 7–31. Michael D. Fischer, Stephen M. Lyon, Daniel Sosna and David Henig. 2013. „Harmonizing Diversity : Tuning Anthropological Research to Complexity.“ Social Science Computer Review 31 (3): 3-15. Cress Daniel M., David A. Snow. 2000. „The Outcomes of Homeless Mobilization: The Influence of Organization, Disruption, Political Mediation, and Framing.“ American Journal of Sociology 105 (4):1063-1104. Cresswell, Tim. 1999. „Embodiment, Power and the Politics of Mobility: The Case of Female Tramps and Hobos.“ Transactions of the Institute of British Geographers, New Series 24 (2): 175-192. Duneier Mitchell, Harvey Molotch. 1999. „Talking City Trouble: Interactional Vandalism, Social Inequality, and the "Urban Interaction Problem.“American Journal of Sociology 104 (5): 1263–95. Gotham, Kevin F. 2003. „Toward an Understanding of the Spatiality of Urban Poverty: The Urban Poor as Spatial Actors.“ International Journal of Urban and Regional Research 27 (3): 723-37. Harper, Douglas. „Framing photographic ethnography: A case study.“ Ethnography (2): 241–266. Henig, David. 2012. ‘Knocking on my neighbour’s door’: On Metamorphoses of Sociality in Rural Bosnia. Critique of Anthropology 32(1): 3-19. Henig, David. 2012. Iron in the Soil: Living with the Military Waste in Bosnia-Herzegovina. Anthropology Today 28 (1) :21-23. Scheper-Hughes Nancy, Margaret M. Lock. 1986. „Speaking "Truth" to Illness: Metaphors, Reification, and a Pedagogy for Patients.“ Medical Anthropology Quarterly (17) 5: 137-140. Sosna Daniel, Patrick Galeta, Ladislav Šmejda, Vladimír Sládek and Jaroslav Brůžek. 2012. „Burials and Graphs: Relational Approach to Mortuary Analysis.“ Social Science Computer Review 31 (3): 3-15. Šubrt, J. 2001. „The Problem of Time from the Perspective of the Social Science.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 9 (2): 211–224. |
| Literatura doporučená studentům | Bourgois, Phillipe, Jeff Schonberg. 2010. „Intimate Apartheid: ethnic dimensions of habitus among homeless heroin injectors.“ Ethnography Vol 8(1): 7–31. Michael D. Fischer, Stephen M. Lyon, Daniel Sosna and David Henig. 2013. „Harmonizing Diversity : Tuning Anthropological Research to Complexity.“ Social Science Computer Review 31 (3): 3-15. Cress Daniel M., David A. Snow. 2000. „The Outcomes of Homeless Mobilization: The Influence of Organization, Disruption, Political Mediation, and Framing.“ American Journal of Sociology 105 (4):1063-1104. Cresswell, Tim. 1999. „Embodiment, Power and the Politics of Mobility: The Case of Female Tramps and Hobos.“ Transactions of the Institute of British Geographers, New Series 24 (2): 175-192. Duneier Mitchell, Harvey Molotch. 1999. „Talking City Trouble: Interactional Vandalism, Social Inequality, and the "Urban Interaction Problem.“American Journal of Sociology 104 (5): 1263–95. Gotham, Kevin F. 2003. „Toward an Understanding of the Spatiality of Urban Poverty: The Urban Poor as Spatial Actors.“ International Journal of Urban and Regional Research 27 (3): 723-37. Harper, Douglas. „Framing photographic ethnography: A case study.“ Ethnography (2): 241–266. Henig, David. 2012. ‘Knocking on my neighbour’s door’: On Metamorphoses of Sociality in Rural Bosnia. Critique of Anthropology 32(1): 3-19. Henig, David. 2012. Iron in the Soil: Living with the Military Waste in Bosnia-Herzegovina. Anthropology Today 28 (1) :21-23. Scheper-Hughes Nancy, Margaret M. Lock. 1986. „Speaking "Truth" to Illness: Metaphors, Reification, and a Pedagogy for Patients.“ Medical Anthropology Quarterly (17) 5: 137-140. Sosna Daniel, Patrick Galeta, Ladislav Šmejda, Vladimír Sládek and Jaroslav Brůžek. 2012. „Burials and Graphs: Relational Approach to Mortuary Analysis.“ Social Science Computer Review 31 (3): 3-15. Šubrt, J. 2001. „The Problem of Time from the Perspective of the Social Science.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 9 (2): 211–224. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Základním předpokladem kurzu je schopnost studentů číst anglicky. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky: (1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz, mají nárok na tři absence; v případě, že se nemohou dostavit vícekrát, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od přednášky; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_ANGL_cislo tydne (bez diakritiky). (2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu. (3) diskuse – v průběhu semináře studenti aktivně diskutují přečtené texty. (4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen následujícím způsobem: splněno (60 % a více), nesplněno (59 % a méně). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz je základním úvodem do historie a dílčích témat sociální a kulturní antropologie. Postupně představí jednotlivé subdisciplíny a školy, jejich vývoj a základní témata, kterými se tato disciplína obecně zabývá. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti získají teoretické znalosti o historii a klíčových tématech sociální a kulturní antropologie. Znají historický vývoj disciplíny a jednotlivých škol. Představená témata, koncepty a teorie dokáží kriticky reflektovat a využít v sociologickém výzkumu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Základní vymezení škol a subdisciplín I. 2. Základní vymezení škol a subdisciplín II. 3. Kultura 4. Jazyk a komunikace 5. Sociální struktura a sociální organizace 6. Subsistence a adaptace 7. Ekonomické systémy 8. Příbuzenství a sociální sítě 9. Náboženství a rituál 10. Sociální a kulturní změna 11. Vnímaní a měření času 12. Prostor a krajina 13. Etnicita a nacionalismus |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Barnard, Alan, Johnathan Spencer (eds.). 1996. Encyclopaedia of Social and Cultural Anthropology. London: Routledge. Budil, Ivo. 2003. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Durkheim, Emile., Marcel. Mauss. (1903) 1963. Primitive Classification. London: Cohen and West. Durkheim. Emile. (1912) 2002. Elementární formy náboženského života. Praha: Oikoymenh. Eriksen, Thomas H. 2007. Antropologie multikulturních společenství: rozumět identitě. Praha: Triton. Evans-Pritchard, E. E.1940. The Nuer: a Descripton of the Modes of Livelihood and Political Institutions of a Nilotic People. Oxford: Oxford University Press. Firth, Raymond. 1954. „Social Organization and Social Change.“ The Journal Of the Royal Anthropolofical Institute of Great Britain and Ireland 84(1/2): 1-20. Keesing, Roger M., Andrew J. Strathern. 1998. Cultural Anthropology: A Contemporary Perspective. London: Harcourt Brace College Publishers. Murphy, Robert F. 1998. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Parry, Jonathan – Bloch, Maurice: 1989 – The Money and the Morality of Exchange. In: Jonahtan Parry, Maurice Bloch (eds.) Money and morality of exchange. Cambridge: University of Cambridge Press: 1-32. Radcliff-Brown, Alfred. R. 1940. „On Social Structure.“ The Journal Of the Royal Anthropolofical Institute of Great Britain and Ireland 70(1): 1- 12. Skupnik, Jaroslav. 2010. Antropologie příbuzenství: Příbuzenství, manželství a rodina v antropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Boissevain, Jeremy. 1968. The Place of Non-Groubs in the Social Science. Man 3(4): 542-556. Browne, Katherine E. – Milgram, Lynne B. (eds.): 2009 – Economics and Morality: Anthropological Approaches. Lanham: Altamira Press. Fabian, Johannes. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York: Columbia University Press. Geertz, Clifford. 2006. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Gell, Alfred. 1992. The Antropology of Time: Cultural Constructions of Tempoval Maps and Images. Oxford: Berg. Humphrey, Caroline – Hugh-Jones, Stephen: 1992 – Barter. Exchange and value: An anthropological approach. Cambridge: Cambridge University Press. Vašát, Petr. 2012a. „Mezi rezistencí a adaptací: Každodenní praxe třídy nejchudších.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (2): 247–282. Vašát, Petr. 2013. „‚Sme na jedný lodi‘: Morálka a ekonomika v prostředí třídy nejchudších.“ Český lid 100 (4): 427-448. Vašát, Petr. 2014. „"Předevčírem, nebo kdy to bylo?": Temporalita třídy nejchudších.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 50 (1): 57-82. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Základním předpokladem kurzu je schopnost studentů číst anglicky. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky: (1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz, mají nárok na tři absence; v případě, že se nemohou dostavit vícekrát, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od přednášky; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_ANTR_cislo tydne (bez diakritiky). (2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu a její znalost prokazují v průběhu přednášek. (3) četba antropologické monografie – studenti si v průběhu kurzu přečtou jednu z pěti předem vybraných antropologických monografií; její znalost bude tvořit hlavní část testu. (4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen: splněno (60 % a více), nesplněno (59 % a méně). Test bude tvořen: 60 % monografie, 20% přednášky, 20 % povinná literatura. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Vítková Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz je úvodním seznámením s demografií, tedy oborem, který se zabývá otázkami reprodukce lidských populací. Vedle hlavních demografických procesů porodnosti a úmrtnosti studuje dále související procesy především potratovost, nemocnost, formování a rozpady partnerských svazků. Demografická reprodukce je významnou součástí společenského systému, společenské podmínky formují její charakter, který je však na druhé straně i v moderní době zásadním způsobem určován biologickými faktory. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními poznatky oboru a metodami zkoumání demografické reprodukce jakožto významné složky společenského vývoje. Studenti budou po absolvování předmětu schopni vyhledávat a interpretovat relevantní demografická data, budou zvládat elementární postupy demografické analýzy, poznají hlavní trendy aktuálního populačního vývoje a jeho společenských souvislostí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení oboru demografie, hlavní charakteristiky předmětu, demografických metod, vnitřní členění demografie a vazby s ostatními obory Historie demografie a její vztah se statistikou, mezinárodní demografické organizace, časopisy, konference, hlavní zdroje dat pro přípravu na výuku Prameny demografických dat - sčítání lidu, evidence přirozené měny a evidence migrací, výběrová šetření a ostatní prameny Časový rozměr demografických událostí a procesů, demografické ukazatele - obecně Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku, její ukazatele, grafické znázornění (strom života), demografické stárnutí Další demografické, sociální a ekonomické struktury obyvatelstva (podle rodinného stavu, občanství, národnosti, náboženského vyznání, ekonomické aktivity aj.) Demografické procesy (hlavní podmíněnosti, ukazatele, aktuální vývoj v ČR a ve světě): Úmrtnost Porodnost, plodnost, potratovost Uzavírání a rozpady partnerských svazků Celkové charakteristiky přirozené reprodukce Migrace Populační teorie (demografická revoluce, druhý demografický přechod) Populační projekce, prognózy |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997. Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. |
| Literatura doporučená studentům | Demografie (nejen) pro demografy. SLON, Praha 2009. Populační vývoj České republiky (jednotlivé roky). Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997. Časopis Demografie Datové zdroje a analytické publikace: Českého statistického úřadu Evropského statistického úřadu Organizace spojených národů – Population Division Population Reference Bureau |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Úspěšné absolvování znalostního testu (zahrnujícího i otázky ze zadaného samostudia). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Disciplína seznamuje posluchače s globálními problémy prostředí, vztahem člověka a prostředí, ekologickými aspekty životního stylu a aplikacemi pro příští odbornou činnost posluchačů.. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je prezentovat základní principy ekologie a ekosystémů v souvislosti s globalizací a rizikovou společností a formulovat představu o ekologické gramotnosti, která je důležitá pro vytváření udržitelné společnosti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. GLOBALIZACE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Globalizace Populace a spotřeba Udržitelný rozvoj 2. DOPADY NA PROSTŘEDÍ Prostředí 3, EKOLOGIE Ekologie populace Ekologie společenstva 4. EKOSYSTÉMY Ekosystémové služby Ekosystémový přístup Socio-ekologický systém 5. APLIKACE EKOLOGIE Město a ekologie města Industriální ekologie Ekologie člověka a ekologie nemoci Agroekologie 6. VĚDA A TECHNOLOGIE 7. RIZIKOVÁ SPOLEČNOST Socio-technický systém Riziko Vnímání rizika/nebezpečí Komunikace rizika Riziko a sociologie 8. LIDSKÁ BEZPEČNOST 9. METODOLOGIE Problémová analýza Soft System Methodology DPSIR Analýza životního cyklu |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Braniš, M., K. Pivnička. 1994. Úvod do studia životního prostředí. Praha: Univerzita Karlova. Moldan, B. 1995. Životní prostředí – globální perspektiva. Praha: Univerzita Karlova. Moldan, B. 1997. Příroda a civilizace. Praha: SPN. Mozga, J., M. Vítek. 2002. Udržitelný rozvoj a řízení rizik, pohrom a krizí. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2004. Společenské aspekty rizik. Hradec Králové: Gaudeamus. Mozga, J., M. Vítek. 2008. Sociální ekologie. Hradec Králové: Gaudeamus. Opora MOFFINO |
| Literatura doporučená studentům | Beck, U.: 2004, Riziková společnost. Praha: Sociologické nakladatelství Beck, U.: 2007, Co je to globalizace. Brno. Centrum pro studium demokracie a kultury Hale, M. 1995. Ecology in Education. Cambridge: University Press. Lorenz,K.: 2000, Osm smrtelných hříchů.: Praha. Academia Stonawski, J. 1993. Základy ekologie. Praha: Univerzita Karlova. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška ve formě diskuse nad seminární prácí ( rozsah 7- 8 stran textu). Seminární práce by měla splňovat tyto požadavky: Zaměření práce: 1. Komparativní (porovnávají se zvolené přístupy k nějakému problému – například různá pojetí rizikové společnosti) 2. Analyticko-hodnotící Originální rešerše je možná Téma práce: (příklady na ukázku) Vybraný ekologický problém Vybraný společenský problém Vztah mezi ekologií města a sociologie města Problém rizika Atd. V případě nejasnosti tématu je možná konzultace |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Konkretizace filosofického konceptu etiky a morálky. Vznik a fungování morálky ve vývoji lidské kultury, fylogeneze morálky člověka. Vznik etiky jako oboru systematické filosofie a její specializační aplikace, jejich hlavní pojmy a vztah k příbuzným vědním oborům (zejména právu, sociologii a politologii). Ontogeneze morálky v normálním zrání jedince (Kohlerg, Gibbs, Piaget, Ericsson aj.). Profesní etiky z hlediska deontologie, specifické etické kodexy a jejich vztah k organizačním apod. řádům profesí (vztah kodifikovaných etických povinností a spontánního morálního klimatu pracoviště). Dilemata morálky profese a domova (rodiny). Normativní a situační etika: scientistická (odborná) etika a konkrétní „žitá“ vyvíjející se morálka. Dilemata technické, výrobní a ekologické etiky v současnosti (v éře postupující globalizace lidské kultury). Etika profesní cti. Etika a morálka v krizových a katastrofických situacích. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se základními etickými koncepcemi, problémy a kategoriemi s důrazem na dilemata profesní morálky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Etická a morální dilemata současné profesní, ekonomické a politické sféry. Problémy defraudace, (úplatkářství), klientelismu z pohledu etiky. Úcta k úspěchu a úcta k lidské důstojnosti (úcta k osobě člověka), problémy současného tichého i okázalého egoismu a narcisismu. Etika podnikání, zaměstnání a nezaměstnanosti. Etika, moc, terorismus a válka. Morálka chudoby, nouze, životního zoufalství, bezdomoví. Etika filantropie (pomoci), altruismu (sebeobětování) a účinné a adresné sociální solidarity. Morální význam sociální práce a pomoci vůbec. Etická a morální dilemata současné veřejné, sociální, (sociálně patologické) a komunikační sféry, zpětný vliv informační „svobody“ a možností „individualizované volby“ v morálním vyzrávání a projevech různých věkových skupin společnosti, problém drog, „normality“ násilí, gemblerství, problém sociální sebevraždy. Tzv. adrenalinové aktivity současnosti a morálka. Masové sporty a hnutí z etického hlediska (jejich pozitiva a negativa). Etika medicíny a zdravotnictví. Otázky výzkumu a užití kmenových buněk a etiky uplatňování genetického inženýrství vůbec. Etika manželství a partnerství v jeho tradiční i moderní podobě vztahu muže a ženy. Etika vztahu mezigeneračních vazeb. Etická a morální dilemata zdravotně a mentálně retardované, osobní životní (psychicky traumatizované) sféry. Problémy eutanásie, umělého přerušení těhotenství a sebevraždy, otázky úcty k lidskému životu a smysl života člověka z kvantitativního a kvalitativního zřetele. Etika thanatologická. Etické otázky charitativní práce. Etika a noetika (pravda, lež a morálka, profesní tajemství z pohledu etiky). Etika vědecké a pedagogické (výchovné a zdělávací) práce, vč. etiky speciální pedagogiky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress. Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon. Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89. Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis. Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press. Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF. Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia. Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press. Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia. Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU. Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London. Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK. Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT. Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica. Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE. Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého. Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko. Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH. Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha. Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk. Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén. Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová. Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého. Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum. Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF. Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH. Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian. Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003. Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek. Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004. Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda. Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton. Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně. Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon. Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU. Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub. Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH. Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL. Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk. Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie. Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis. Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada. Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE. Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH. Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál. Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990. Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita. Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus. Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton. Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda. Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing. Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE. Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum. Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada. Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press. Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál. Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH. Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita. Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE. Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita. Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP. Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny. |
| Literatura doporučená studentům | Angelis, B. 1994. Tajemství lásky, aneb „Jak se stále milovat“. Praha: Talpress. Anzenbacher, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon. Bezděk, C. 1995. Etikoterapie – záhada života a smrti. (Léčení mravností). Praha: GEMMA 89. Bláha, I. 1991. Ethika jako věda. (Úvod do dějin a theorie mravnosti.). Brno: Atlantis. Bláha, J. 2003. Manažerská etika. Praha: Management Press. Blažková, M. 2004. Dějiny etických teorií I: (od antiky po konec 18. století) Univerzita Karlova: PdF. Bohatá, M., P. Seknička. 1997. Úvod do hospodářské etiky. Praha: CODEX Bohemia. Bohatá, M. 1997. Základy hospodářské etiky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Brázda, R. 1998. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press. Buber, M. 1994. Obrazy dobra a zla. Olomouc: Votobia. Činčera, J. 2002. Informační etika. Brno: FF MU. Dolista, J., R. Ježek. 2006. Etika zaměstnance veřejné správy. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Donagan, A. 1977. A Theory of Morality. London. Dorotíková, S. 2003. Profesní etika učitelství. Praha: PdF UK. Drozenová, W. 1994. Technika a lidské hodnoty. Praha: ČVUT. Dvořáček, J. 2004. Kapitoly z etiky. Praha: Oeconomica. Dytrt, Z. a kol. 1997. Etika podnikání a veřejné správy. Praha: VUSTE ENVIS. Evropská sportovní charta. Kodex sportovní etiky. 2003. Praha: DISRE. Fiala, B. 2005. Podnikatelská etika. Olomouc: Univerzita Palackého. Fromm, E. 1994. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1993. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko. Fromm, E. 1994. Umění být. Praha: Naše Vojsko. Fuller, L.L. 1998. Morálka práva. Praha: OIKOYMENH. Furger, F. 2003. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha. Gluchman, V. 1997. Člověk a morálka. Brno: Doplněk. Goldmann, R., M. Cichá. 2004. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Haškovcová, H. 1994. Lékařská etika. Praha: Galén. Heidbrink, H. 1997. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Herzogová, Z. Policejní etika. 2003. Praha: Zuzana Herzogová. Hodovský, I., J. Sedlák. 1994. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc: Univerzita Palackého. Hogenová, A. 1997. Etika a sport. Praha: Karolinum. Ivanová, K., R. Klos. 2004. Kapitoly z lékařské etiky. (2. vyd.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, LF. Jonas, H. 1997. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH. Klimeková, A., A. Sičák. 2002. Filozofia, etika, etická výchova, dejiny etiky (genealógia modelov a problémov). Banská Bystrica: Trian. Kodex České televize. Praha: Česká televize, 2003. Kohák, E. 1993. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: Ježek. Kohák, E. 2004. Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: 2004. Kohák, E. 1998. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Kolář, P., V. Svoboda. 1997. Logika a etika – úvod do metaetiky. Praha: Svoboda. Kořenek, J. 2004. Lékařská etika. (2., přeprac. a dopl. vyd.). Praha: Triton. Křivánek, A. 1999. Obecná, sociální a profesní etika. Brno: Vojenská akademie v Brně. Kučerová, S. 1996. Člověk – hodnoty – výchova : kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon. Kučerová, S. 1994. Obecné základy mravní výchovy. Brno: PF MU. Lajkep, T. 2004. Etika, sex, reprodukce. Zbraslavice: Farmclub. Mcintyre, A. 2004. Ztráta ctnosti : k morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH. Mihulová, M. 1996. Cesta do chrámu ticha : hledání smyslu a podstaty života. Liberec: SANTAL. Michnik, A. 1998. Sokratův stín. Bratislava, Kalligram: Brno, Doplněk. Molitor, B. 1998. Etika hospodářství. Praha: Česká křesťanská akademie. Morin, E. 1995. Věda a svědomí. Brno: Atlantis. Munzarová, M. 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada. Munzarová, M. 2000. Vybrané kapitoly z lékařské etiky. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Ricken, F. 1995. Obecná etika. Praha: ISE. Rich, A. 1994. Etika hospodářství I., II. Praha: OIKOYMENH. Robinson, D., Ch. Garratt. 2004. Etika. Praha: Portál. Ryba, J. 1990. 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: od ledna do prosince 1990. Praha 1990. Sedlák, J. 1996. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita. Semrádová, I. 1996. Etika a etiketa. Hradec Králové: Gaudeamus. Sokol, J., Z. Pinc. 2003. Antropologie a etika. Praha: Triton. Spaemann, R. 1995. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda. Steinmann, H. 1995. Základy podnikové etiky. Praha: Victoria Publishing. Sutor, B. 1996. Politická etika. Praha: OIKOYMENE. Šiler, V. 1996. Etika reklamy. Ostrava: Scholaforum. Šimek, J., V. Špalek. 2003. Filozofické základy lékařské etiky. Praha: Grada. Šroněk, I., K. Aubrecht. 1992. Etiketa a etika v podnikání. Praha: Management Press. Thompson, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál. Tugendhat, E. 2004. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH. Tyrlík, M. 2004. Morální jednání. Brno: Masarykova univerzita. Vaněk, J. 1992. Základy sociální a ekonomické etiky. Praha: VŠE. Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. Weinberger, O. 1993. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie.). Brno: Masarykova univerzita. Welsch, W. 1993. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP. Wright, R. 1995. Morální zvíře. (Proč jsme to, co jsme.). Praha: Lidové noviny. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Přednášky, konzultace, samostatná či skupinová seminární vystoupení s referáty, zkušební testy, zápočtová písemná (a digitální) práce na sjednané téma. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět představuje komentovaný a v seminářích diskutovaný výklad k vybraným etapám, směrům, tematickým okruhům proto-sociologického, zvláště filosofického myšlení od antiky do 19. století, které je zaměřené na otázky a problémy sociální života. Studenti se seznamují s okruhem doporučené literatury, vystupují na semináři s referáty z okruhu vybraných titulů a děl zvolených autorů. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je studenty zejména naučit interpretovat přínos autorů k teoretické reflexi života společnosti, porozumět jejich filosofickým východiskům a přístupům, identifikovat dobové společenské problémy, myšlenkové vývojové tendence a jejich historický kontext, komparovat odlišná sociální prostředí a situace s jevy a procesy v soudobé společnosti, porozumět filosofickým přístupům a zároveň používat teoretická východiska a kategorie soudobé sociologie. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I. Evropa a její historické dědictví. Komparace tradiční a moderní společnosti: komunita versus společnost, autorita versus moc, posvátné versus světské, status versus třída, pokrok versus odcizení (R. A. Nisbet). Počátky a hlavní etapy filosofie od 6. st. př. n. l. do 19. století. Reflexe dějin a sociálních změn. II. Antika: krize teokratické společnosti velkých domácností, domácnost/domov a polis, člověk a společnost, problémy klasické demokracie; římské impérium, res publica a císařství; vznik filosofie a její etapy v antice; fysei a nomó; ideální stát, cultura animi (Démokritos, sofisté, Platón, Aristoteles, kynismus a stoa, kyrénská škola a epikureismus, novoplatonismus, Cicero) III. Středověk: stavovská společnost, řády a obce, autorita (a moc), sakrální a profánní, filosofie a náboženství, rozum a víra, morálka a politika, dějiny spásy, počátky humanismu (apologeté, Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský, Occam, Dante Alighieri, protagonisté reformace, renesanční humanismus, sociální utopie, N. Machiavelli, J. A. Komenský) IV. Nová doba: regnum hominis, objevená příroda, vznik vědeckého paradigmatu, rodící se občanská společnost, fenomén revoluce, stavy a třídy, nacionalismus a národní stát, evropský logocentrismus, americká výjimečnost; filosofie a věda, teorie společenské smlouvy, idea tolerance, emancipace a pokroku, sociální svoboda a lidská práva, nerovnost a sociální koheze (F. Bacon, Th. Hobbes, J. Harrington, J. Locke, D. Hume, A. Smith, C. M. Helvetius, P. H. D. Holbach, D. Diderot, Ch. Montesquieu, Voltaire, J. J. Rousseau, M. J. A. M. Condorcet, J. G. Herder, I. Kant, G. W. F. Hegel, C. H. Saint-Simon, J. Bentham, J. Mill) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BRUCE, S. (ed.). 1999. Three Early Modern Utopias. Oxford: Oxford University Press. BURNS, J. H., M. GOLDIE. 1991. The Cambridge History of Political Thought 1450-1700. Cambridge. DUBY, G. 2008. Tři řády aneb Představy feudalismu. Praha: Argo. FLOSS, P. 1994. Úvod do dějin myšlení středověku. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého. LE GOFF, J. L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon. GOLDIE, M., R. WOKLER. 2006. The Cambridge History of the 18th Century Political Thought. Cambridge. CORETH, E., H. SCHÖNDORF, D. MIK. 2002. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc: Nakl. Olomouc. CORETH, E., P. EHLEN, J. SCHMIDT. 2003. Filosofie 19. století. Olomouc: Nakl. Olomouc. HARE, R. M., J. BARNES, H. CHADWICK. 1994. Zakladatelé myšlení. Praha: Svoboda. HEINZMANN, R. 2001. Středověká filosofie. Olomouc: Nakl. Olomouc. HOLZBACHOVÁ, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum. KELLER, J. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (kap. 1, kap. 11). KOHÁK, E. 1993. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. Kapitoly z dějin morální filosofie. Praha: Ježek. PEŠKOVÁ, J., O. ŠEVČÍK. 1997. Filosofie – kultura – civilizace. Praha: PedF UK. RICKEN, F. 2002. Antická filosofie. Olomouc: Nakl. Olomouc. SCHOFIELD, M. 2006. Plato’s Political Philosophy. Oxford. STEWART, R. M. 1996. Readings in Social and Political Philosophy. Oxford: Oxford University Press. VEBER, V., M. VÍTEK. 2005. Theodor Syllaba. Dějiny politických filozofií (Politické filozofie od antiky do konce 20. století). Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. |
| Literatura doporučená studentům | DUBY, G. 2008. Tři řády aneb Představy feudalismu. Praha: Argo. FLOSS, P. 1987. Proměny vědní. Praha: Mladá fronta. FLOSS, P. 1994. Úvod do dějin myšlení středověku. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého. FLOSS, P. 2012. Meditace na rozhraní epoch. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. CORETH, E., H. SCHÖNDORF, D. MIK. 2002. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc: Nakl. Olomouc. CORETH, E., P. EHLEN, J. SCHMIDT. 2003. Filosofie 19. století. Olomouc: Nakl. Olomouc. HARE, R. M., J. BARNES, H. CHADWICK. 1994. Zakladatelé myšlení. Praha: Svoboda. HEINZMANN, R. 2001. Středověká filosofie. Olomouc: Nakl. Olomouc. HOLZBACHOVÁ, I. 2000. Dějiny společenských teorií. Brno: Scriptum. KELLER, J. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (kap. 1, kap. 11). KOHÁK, E. 1993. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. Kapitoly z dějin morální filosofie. Praha: Ježek. LE GOFF, J. L. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon. PEŠKOVÁ, J., O. ŠEVČÍK. 1997. Filosofie – kultura – civilizace. Praha: PedF UK. RICKEN, F. 2002. Antická filosofie. Olomouc: Nakl. Olomouc. VEBER, V., M. VÍTEK. 2005. Theodor Syllaba. Dějiny politických filozofií (Politické filozofie od antiky do konce 20. století). Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě písemného testu, vystoupení na semináři s prezentací zvoleného příspěvku nebo písemně odevzdané práce v rozsahu alespoň 8 normostran. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Posluchači by měli být uvedeni do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získat základní informace o geopolitických teoriích, dále o pojmech jako je stát, hranice, region, transregion, makroregion, globalizace, mezinárodní migrace, patriotismus apod. Měli by se orientovat na politické mapě světa, být schopni stručně charakterizovat postavení a vývoj vybraných problémových oblastí a uvažovat z politicko a kulturně geografického pohledu o mezinárodních procesech a současných či potencionálních mezinárodních konfliktech. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Uvedení do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získání základní informace o geopolitických teoriích a základních pojmech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Politická geografie – postavení v systému věd; vývoj a směry politické geografie, obsah a předmět; některé obory politické geografie a její metodologie. 2. Stát a státní území; geografická poloha státu; hranice, typy a funkce hranic, jejich stanovení a změny. 3. Kulturní geografie jako součást sociální ekologie. 4. Geokulturní a geopolitická regionalizace světa, centrum, periferie, region, transregion, makroregion (panregion). 5. Geopolitika, Ratzelova politická geografie, geopolitická škola A. T. Mahana, Kjellénova geopolitika, Mackinderova teorie „Heartlandu“ 6. Haushoferova teorie panregionů, Spykmanova teorie „Heartland – Rimland“. 7. Cohenova teorie geostrategických a geopolitických regionů, geopolitika A. P. Severskyho, D. W. Meininga, C. S. Graye, astropolitika E. C. Dolmana. 8. Geopolitické postavení ČR v rámci střední Evropy, evropského kontinentu a světa. 9. Změny na politické mapě světa ve 2. pol. 20. stol. a v současnosti. 10. Globalizace a její vliv na národní stát, integrační procesy ve světě. 11. Národ, nacionalismus a kulturní rasismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 12. Kosmopolitismus a patriotismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 13. Mezinárodní migrace – její příčiny a důsledky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. |
| Literatura doporučená studentům | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | seminární vystoupení, prezentace prostudované literatury, referát ke zvolenému tématu, řízená diskuse, úspěšné složení zápočtového testu z témat probíraných na přednáškách |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz představuje základní postupy a specifika kvalitativního výzkumu. Postupně se zabývá typy výzkumných designů, problematikou výběru témat, způsoby konstrukce vzorku a metodami sběru a analýzy dat. Součástí kurzu je také praktická část, v rámci níž studenti pracují na skupinových projektech. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti získají teoretické a praktické znalosti o základních předpokladech a postupech kvalitativního výzkumu. Osvojí si základní metody sběru (vytváření) dat – tj. konkrétně rozhovory, pozorování a analýza dokumentů – a za pomocí softwaru pro kvalitativní analýzu se naučí analyzovat a interpretovat získaná data. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vztah (sociální) reality a dat. Epistemologie a metodologie, interpretativismus a pozitivismus, konstruktivismus a realismus, specifika kvantitativního a kvalitativního výzkumu, typy dat, etnografie. 2. Výběr tématu. Problematika výběru témat - možnosti a úskalí. 3. Výzkumný design. Typy výzkumů, výzkumný proces, exploativní a explanativní výzkumný design, význam konceptů a teorie ve výzkumu. 4. Konstrukce vzorku. Populace a základní jednotka analýzy, pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní konstrukce vzorku, typy nepravděpodobnostních výběrů, výběr informátorů, specifika skrytých populací. 5. Metody sběru dat – rozhovory. Typy rozhovorů, základní zásady vedení rozhovoru, příprava scénáře, sondování, možnosti transkripce. 6. Metody sběru dat – pozorování. Typy pozorování, role výzkumníka, vstup do terénu, fáze zúčastněného pozorování, struktura pozorování, validita pozorování, terénních poznámky, rapid assesment, užití diářů. 7. Analýza dat I. Zakotvená teorie, taxonomická analýza, indukce/dedukce. 8. Analýza dat II. CAQDAS, úvod seznámení s programem MAXQDA. 9. Analýza dat III. Typy kódů, strom kódů, kategorie-témata/koncepty-teorie, kódování v MAXQDA, používání poznámek (memos), vytváření proměnných/atributů. 10. Analýza dat IV. Vyvolání analyzovaných segmentů, užití proměnných při analýze, vytváření setů, aplikace konceptů/teorie při interpretaci. 11. Obsahová a diskurzivní analýza. Diskurzivní analýza, obsahová analýza, lexikální analýza v MAXQDA, užití modulu MaxDictio. 12. Prezentace projektů. 13. Prezentace projektů. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Guest, G., A. Bunce, and L. Johnson. 2006. “How Many Interviews Are Enough?: An Experiment with Data Saturation and Variability.” Field Methods 18:59-82. Spradley, James P. 1979. „Interviewing Informant.“ Pp. 55-68. in Spadley, James P. The Ethnographic Interview. New York: Holt, Rinehart, and Winston. Hejnal, Ondřej. 2013. „Hilton jako ´fekální dvůr´: Socioprostorové aspekty bezdomovectví.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49 (2): 241-267. Holý, Ladislav, Milan Stuchlík. 1983. „Actions, norms and representations.“ Pp. 107-121 in Holý, Ladislav, Milan Stuchlík. Actions, norms and representations. Foundation of antropological inquire. Cambridge: Cambridge University Press. Rogers, Rebecca. 2002 „Through the eyes of the institution: A critical discourse analysis of decision making in two special education meetings.“ Anthropology & Education Quarterly 33(2):213-237. Silverman, David. 2005. „Teória v kvalitatívnom výskume“ Pp. 87-99 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar. Silverman, David. 2005. „Výber témy“ Pp. 73-86 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar. Snow, David A., Calvin Morril, Leon Anderson. 2003. „Elaborating Analytic Ethnography: Linking Fieldwork and Theory.“ Ethnography 4(2): 181-200. Spradley, James P. 1980. „Doing Participant Observation.“ Pp. 53-62. in Spadley, James P. Participant Observation. New York: Holt, Rinehart, and Winston. Spradley, James P. 1980. „Making Descriptive Observations.“ Pp. 73-84. in Spadley, James P. Participant Observation. New York: Holt, Rinehart, and Winston. |
| Literatura doporučená studentům | Bernard, Russell H. 2006. „Field Notes: How to Take them, Code Them and Manage Them.“ Pp. 387-412 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Kapitola 13, 14. Bernard, Russell H. 2006. „Interviewing: Unstructured and Semistructured.“ Pp. 210-250 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Bernard, Russell H. 2006. „Non probability Samplning and Choosing Informants.“ Pp. 186-209 in Bernard, H. Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Bernard, Russell H. 2006. „Participant Observation.“ Pp. 342-386 in Bernard, Russell H. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Bernard, Russell H. 2006. „Preparing for Research.“ Pp. 69-95 in Bernard, H. Russell. Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. Johnson, J. C. 1998. „Research Design and Research Strategies.“ Pp. 131-171 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press. Johnson, J. C. 1998. „Text Analysis: Qualitative and Quantitative Methods.“ Pp 595-646 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press. Mayring, Philipp. 2000. Qualitative Content Analysis [28 paragraphs]. Forum Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research 1 (2), Art. 20. Dostupné z: Saldana, Johnny. „An Introduction to Codes and Coding.“ Pp. 1-31 in Saldana, Johnny. The Coding Manual for Qualitative Researchers. London: SAGE. Seale, Clive. 2005. „Využitie počitaov pri analýse kvalitatívnych dát“ Pp. 167-187 in Silverman, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar. Schweizer, Thomas. 1998. „Epistemology: The Nature and Validation of Anthropological Knowledge.“ Pp. 131-171 in Bernard Russel. H. (ed.). Handboook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press. Strauss, Anselm L. 2003. „Grounded formal theory: awareness contexts.“ Pp. 241-248 in Strauss, Anselm L. Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge: Cambridge University Press. Strauss, Anselm L. 2003. „Presenting case materials: data and interpretations.“ Pp. 215-240 in Strauss, Anselm L. Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge: Cambridge University Press. Strauss, Anselm L., Juliet Corbin. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno, Boskovice: Sdružení Podané ruce, Nakladatelství Albert. Vašát, Petr. 2008. „Kritická diskursivní analýza: Sociální konstruktivismus v praxi.“ AntropoWebzin 2-3: 101-112. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Základními předpoklady kurzu jsou: schopnost studentů číst anglicky a základní počítačová gramotnost. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky: (1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz; v případě, že se nemohou dostavit, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od semináře; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_KVAL_cislo tydne (bez diakritiky). (2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu a její znalost prokazují v průběhu seminářů. (3) seminární úkoly – studenti pravidelně plní úkoly při práci na projektu v pracovních skupinách, popř. plní úkoly v rámci svého individuálního projektu. (4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen následujícím způsobem: výborně (100-90 %), (b) chvalitebně (89-70 %), dobře (69-50 %), neprospěl (49 % a méně). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Praktikum má podobu sociologické výzkumné dílny. Studenti ve skupinách (4 až 5 studentů, maximálně šest skupin v jednom semináři) připravují metodiku dotazníkového šetření, které pak vlastními silami realizují v terénu. Témata šetření jsou zaměřena na výzkum žáků základních škol či studentů středních škol. Podle tématu šetření je zvolen odpovídají výběr škol a tříd, kde bude výzkum proveden. V podstatě jde o dotazníkové šetření, rozsah dotazníku je přizpůsoben požadavku, aby jej žáci ZŠ či studenti SŠ zvládli vyplnit během jedné vyučovací hodiny. Rozsah vyšetřeného souboru je 800-900 respondentů. Vlastnímu sběru dat předchází pilotáž výzkumného instrumentu. Celou organizaci šetření zajišťují studenti včetně zajištění přístupu do škol. Příprava výzkumného instrumentu je provázená exkursy do technik a metod sociologického výzkumu podle potřeby, která vyplyne v průběhu příprav vlastního výzkumu. Témata výzkumů realizovaných v rámci praktik mohou souviset s tématy absolventských prací a stejně tak absolventské práce mohou využít sebraných dat. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Osvojit si postupy vytváření sociologických poznatků, získat zkušenost z organizace terénního šetření, projít nejrozšířenější metodu dotazníkového šetření od formulace problému po sběr dat v terénu. Dovednosti získávají studenti na počítačové učebně a na základě domácích zadání a úkolů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Dvě hodiny cvičení bez přednášky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon. Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.) Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press. Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993. Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE. Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum. Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická. Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda. Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert |
| Literatura doporučená studentům | Berg B.L. 1995. Qualitative Research Method for the Social Sciences. Boston: Allyn and Bacon. Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Biograf. Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii. (též elektronicky http://www.biograf.) Brynman, Alan. 2001. Social Research Methods. Oxford: Oxford University Press. Buriánek, Jiří. 1988. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993. Herzmann, Jan. 1995. Výzkumy veřejného mínění. Praha: VŠE. Jeřábek, Hynek. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum. Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. 2001. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická. Noellová, Elisabeth. 1968. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha: Svoboda. Pelikán, Jiří. 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Petrusek, Miloslav. 1969. Sociometrie. Praha: Svoboda. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas. Strauss, A., C. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Klasifikovaný zápočet. Zápočet se uděluje jednotlivcům na základě práce celému týmu, které je členem, za zpracování tematického okruhu pro dotazníkové šetření a za provedení odpovídajícího dotazového úkolu v rámci sběru dat. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | kz - klasifikovaný zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Praktikum 2 navazuje na Praktikum 1. Zahrnuje všechny etapy přípravy a zpracování dat (kontrolu vyšetřených dotazníků, kódování, čištění dat, logické kontroly datového souboru, konstrukce nových znaků, atd.). Podle vlastních projektů pak následuje analýza dat pomocí statistických programu IBM SPSS, včetně testování hypotéz. Zpracování výzkumného tématu je zakončeno prezentací na semináři a závěrečnou výzkumnou zprávou určenou pro školy nebo instituci, kde výzkum probíhal. Témata praktikovaných výzkumů mohou souviset s tématy absolventských prací. Praktikum má podobu sociologické výzkumné dílny. Studenti ve skupinách (3 až 4 studenti, maximálně šest skupin v jednom semináři) připravují metodiku dotazníkového šetření, které pak povětšinou vlastními silami realizují v terénu. Témata šetření jsou zaměřena na výzkum žáků základních škol či studentů středních škol. Podle tématu šetření je zvolen odpovídají výběr škol a tříd, kde bude výzkum proveden. Vlastní sběr dat a celou organizaci šetření zajišťují studenti. Příprava výzkumného instrumentu je provázená exkursy do technik a metod sociologického výzkumu na seminářích podle potřeby, která vyplyne z průběhu vlastního výzkumu. Témata praktikovaných výzkumů mohou souviset s tématy absolventských prací |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Osvojit si základní analytické postupy při zpracování kvantitativních dat, v návaznosti pak postupy při prezentaci dat a ve výsledku pak získat schopnosti a dovednosti spojené se zpracováním tématu do publikovatelné výzkumné zprávy postavené na výsledcích provedeného šetření. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Dvě hodiny cvičení bez přednášky |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Grondin, Jean. 1997. Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH. Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Konopásek, Z. 1997. „Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci.“ Biograf 12: 71-110. Krejčí, Jindřich (ed.). 2004. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR. Lamser, Václav. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda. Machonin, Pavel, Josef Alan. 1992. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum. Manuál k SPSS Base Mason, J. 2002. Qualitative researching. Thousand Oaks: Sage Publications. Miller, C. 1999. Handbook of Research Design and Social Measurement. Newbury Park, CA: Sage Publication.. Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. Nowak, Stefan (ed.). 1965. Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszava: Paňstwowe wydawnictvo naukowe. Nowak, Stefan. 1975. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha: Svoboda. Richards, T.J., L. Richards. 1994. „Using computers in qualitative research.“ In Handbook of qualitative research. Editors Norman K. Denzin, and Yvonna S. Lincoln. Řehák, J., B. Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . Seale, C. 2002. „Kvalita v kvalitativním výzkumu.“ Biograf 27: 3-16. Silverman, D. 1993. Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London: Sage. |
| Literatura doporučená studentům | Berger, P.L., Thomas Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1993. Možný, I., L. Rabušic. 1989. Úvod do metodologie vědy pro sociology. Brno: Skriptum. UJEP – fakulta filosofická.. Půlpán, Zdeněk. 1997. K problematice vágnosti v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2000. K problematice měření v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2001. K problematice hledání podstatného v humanitních vědách. Praha: Academia. Půlpán, Zdeněk. 2004. K problematice zpracování empirických šetření v humanitních vědách. Praha: Academia. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Klasifikovaný zápočet se uděluje za analytické zpracování tematického okruhu dotazníkového šetření provedeného v rámci Praktik 1, za počítačovou prezentaci výsledků na semináři a za sepsání výsledné zprávy (rozsah minimálně 15 normostran). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na osvojení poznatků a získání dovedností spojených se základy formální i neformální logiky, logické analýzy jazyka, logického pojetí argumentace, logicko-metodologických otázek vědeckého poznání a užití logiky ve výzkumné činnosti sociologa. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je představit základní pojetí logiky, její členění, naučit studenty užívat logiku jako analytický prostředek v odborné a výzkumné činnosti, vybavit studenty poznatky, které zužitkují ve výzkumných šetřeních, při psaní bakalářské práce i při její obhajobě. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | (1) Problém vymezení logiky. Psychologizující, platonistické a pragmatistické pojetí logiky. Počátky logiky – logika pojmová a výroková. Proměny logiky – tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. Vztah logiky a filosofie, matematiky, teorie znakových systémů. Místo logiky ve vědeckém poznání, využití logiky v sociologii. (2) Obrat k jazyku. Sémiotika a její součásti: sémantika, syntaktika, pragmatika. Jazyk a metajazyk. Logická analýza jazyka přirozeného, odborného, vědeckého. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. Definice, klasifikace, explikace termínů v sociologii. (3) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako zdůvodňování, dokazování. Logická a mimologická argumentace. Argumentace v sociologii (problém výzkumných paradigmat.) (4) Základy výrokové logiky. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní tabulky. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (5) Základy predikátové logiky. Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory, logický čtverec, de Morganovy zákony. Relace a třídy. Druhy, vztahy, operace. Grafické vyjádření. (6) Pravidla kategorického sylogismu a jejich aplikace. (7) Přehled modální a vícehodnotové logiky. (8) Základy erotetické logiky. Otázky, druhy. Využití otázek v sociologii. Chybné otázky. (9) Argumentace. Teze, argumenty, demonstrace. Jazykové chyby. Logické chyby. Kvazi-argumentace. (10) Dedukce, redukce, indukce. Vztah deduktivního a induktivního postupu. Jejich uplatnění v sociologii. (11) Úvahy o logických základech vědeckého poznání. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum. Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto. Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton. Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS. Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP. Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M. Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE. Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda. Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos. Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia. Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia. Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia. Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta. Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad. Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia. Svoboda, V., J. Peregrin. 2009. Od jazyka k logice: filozofický úvod do moderní logiky. Praha: Academia. Svoboda, V. a kol. 2010. Logika a přirozený jazyk. Praha: Filosofia. Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN. Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia. Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia. Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek. |
| Literatura doporučená studentům | Adamec, J. 1999. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno: Masarykova univerzita. Bendová, K. 1999. Sylogistika. Praha: Karolinum. Caroll, L. 1999. Logika hrou. Praha: Pressfoto. Cmorej, P. 2002. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha: Triton. Gahér, F. 1994. Logika pre každého. Bratislava: IRIS. Hromek, P. 2002. Logika v příkladech. Olomouc: FF UP. Jauris, M., Z. Zastávka. 1992. Základy neformální logiky. Praha: S and M. Jirků, P. 1995. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha: VŠE. Kolář, P. 1999. Argumenty filosofické logiky. Praha: Filosofia. Mleziva, M. 1970. Neklasické logiky. Praha: Svoboda. Peliš, M. 2002. Logika. Učebnice pro přijímací zkoušky na právnické a humanitní fakulty. Praha: Amos. Peregrin, J. 2004. Logika a logiky. Praha: Academia. Peregrin, J. 2005. Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia. Peregrin, J. (ed) 2006. Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou. Praha: Filosofia. Smullyan, R. M. 1986. Jak se ta knížka jmenuje? Praha: Mladá fronta. Sousedík, P. 2001. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad. Sousedík, P. 2005. Jazyk, logika, věda. Praha: Filosofia. Štěpán, J. 1995. Formální logika. Olomouc: FIN. Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha: Academia. Tichý, P. 1996. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia. Tugendhat, E., U. Wolf. 1997. Logicko-sémantická propedeutika. Praha: Rezek. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě dvou kontrolních testů v rámci výuky. Zkouška se koná formou losovaných deseti úkolů v rámci ústní zkoušky. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz poskytne základní přehled o metodách sociálních věd a zejména sociologie. Posluchač pochopí způsoby získávání poznatků v „normální vědě“ (Th. S. Kuhn) a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Porozumět základním pojmům a postupům v sociologickém získaných dovednost výzkumu.Posluchač získá dovednost formulovat výzkumnou hypotézu a navrhnout postup jejího ověření podle standardních pravidel sociologického výzkumu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Základy bádání v sociálních vědách Definování problému – co je výzkumný problém a v jakém je vztahu k problému praktického života? Přehled literatury věnované danému problému: vědecká paradigma a výzkumný problém. Formulace hypotéz. Pozorování a interpretace výsledků – proč se různé vědecké interpretace liší? Problém kauzality a proměnná veličina. Závislá a nezávislá proměnná. Jediná příčina a množina příčin. Konceptualizace, operacionalizace a měření. Co je feminismus? Jak veliké předsudky máte vůči příslušníkům jiných etnických skupin? Indexy, skály a typologie. Základní typy indexů, stupnic a typologií. Logika výběru vzorky: základní a výběrový soubor. Jednoduchý náhodný výběr a systematický výběr. Vícestupňový stratifikovaný výběr pro celostátní reprezentativní výzkum. Pojem validity a reliability výzkumných zjištění, proč jsou konceptualizace,operacionalizace,postupy měření a výběru vzorky tak důležité? Základní chyby a omyly v sociologickém výzkumu. Formulace závěrů z výzkumu, potvrzování hypotéz. Očekávané a neočekávané zjištění výzkumu. Kontrola vedlejších působících proměnných a zřetězení proměnných. 2. Výzkumné techniky. Kontrolovaný experiment v sociálních vědách a sociologii. Rozdíly mezi skupinami. Experiment a evaluační výzkum. Etické a poznávací problémy experimentů a evaluace. Přehledové studie, sondáž neboli survey: výzkum z použitím dotazníku. Způsoby distribuce dotazníků, anketář, pošta, telefon nebo internet? Zásady tvorby dotazníku, navštivte www.survemonkey! Výhody a nevýhody přehledových studií. Práce v terénu - terénní výzkum, pozorování na místě, kde se něco děje; zúčastněné pozorování. Výhody a nedostatky terénní práce. Interview: neexistuje žádná přesná hranice mezi dotazníkem v přehledové studii a rozhovorem. Hloubkové techniky: konverzační analýza používající magnetofon nebo videonahrávku, záznam všech slyšitelných projevů v konverzaci, výrazů tváře a gesta. Biografie a deníky. Shromáždění materiálu o určitých osobách podle jejich vlastního vyprávění. Nevtíravý sociální výzkum: výzkum bez interakce se zkoumanými osobami. Zkoumání stop lidské činnosti: analýza statistických údajů, historických dat a úředních dokumentů. Zpracování dat: kvantitativní a kvalitativní výzkum Archivy sociálních dat a jejich využití, navštivte http://archiv.soc.cas.cz/ 3. Etický kodex sociologického výzkumu a ochrana osobních údajů respondentů v sociálně-vědním výzkumu. Navštivte http://www.m-journal.cz/ 4. Jak psát výzkumnou zprávu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BABBIE, E. The Practice of Social Research. 9. a následující vydání. Wdsworth/Thomson Learning, 2001. BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha: SPN, 1988. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. FRANKFORT-NACHMIAS, CH., NACHMIAS, D. Research Methods in the Social Sciences. Scientific American/St. Martin's College Publishing Group, Inc., 1996. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum,1993. MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha: Karolinum, 1992. NOWAK, S. Metodologia badan spolecznych. Warszawa: PWN, 1985. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998. SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha: Svoboda, 1977. ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum, 1998. |
| Literatura doporučená studentům | DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum,1993. Vybrané texty k studiu metod sociologického výzkumu |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Seminární práce a ústní zkouška. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologie jako studium sociálního života, skupin a společností. Perspektivy, ze kterých nahlížíme na společnost (demografická, skupinová, systémová, strukturální, aktivistická, kulturalistická a polová). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Porozumět základním pojmům současné sociologie a dovedností způsobům interpretace společenského světa. Posluchač získá dovednost vyjadřovat se o vybraných jevech a stránkách společenského života prostřednictvím standardních pojmů současné české a evropské sociologie. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Tematizace systematická – podle SZTOMPKA, P.: 1. Aktivita člověka Od chování k sociálnímu konání. Chování, konání, sociální činnosti sociální konání. Od sociálního konání k interakcím. Společné konání, čili sociální kontakt. Čtyři teorie interakce. Od jednoduchých interakcí k sířové interakci. Od interakce k sociálním vztahům. Opakující se a pravidelné interakce. Pravidelná a refgulovaná interakce. Sociální vztah. Typy sociálních vztahů. Od sociálních vztahů k organizaci. Společenské prostředí. Společenské kruhy. Konglomerát sociálních pozic, Sekvence sociálních pozic. Sociální organizace. Od organizace k sociální struktuře. Struktura jako společenská forma. Strukturální determinace. Čtyři aspekty struktury. Dynamika sociálních struktur. Od masových konání k sociálním hnutím. Masová společnost. Masová konání. Kolektivní chování. Kolektivní konání. Sociální hnutí. Dynamika sociálních hnutí. 2. Společenské celky:od množství lidí k sociální skupině. Skupinotvorní prvky. Podoby souborů lidí. Morální vazby – obsah a dosah.Patologie morálních vazeb. Jev paralelní participace. Organizované skupiny. Sekvence typů sociálních souborů a dynamika jejich krystalizace. Typy sociálních skupin. Objektivní kryteria klasifikace. Subjektivní kriteria klasifikace. Syntettické typologie skupin. 3. Kultura.Sociologické chápání kultury. Různorodost způsobů života a „společenské fakty“. Prostory kulturní regulace. „Anatomie“ kultury. Kulturní univerzálie. Od etnocentrismu k „politické korektnosti“. Kulturní tradice. Vytváření kultury. Axio-normativní systém. Normy a hodnoty. Síla regulece. Dvojitá relativizace. Komplexy pravidel: procedury, instituce, role. Axio-normativní podsystémy: zvyky, morálka a právo. Sourodost a konfliktnost axio-normativního systému. Podrobování se pravidlům: konformismus a deviace.Společenské vědomí. Jazyk jako nástroj myšlenek. Od individuálního k společenskému vědomí. Typy společenského vědomí. Patologie společenského vědomí. Kultura důvěry. Teorie důvěry. Důvěra a nedůvěřivost. Strukturální zdroje kultry důvěry. Funkce a dysfunkce důvěry a nedůvěřivosti. Tematizace věcně-deskriptivní – podle GIDDENS, A.: 1. Kultura, společnost a jedinec. Rozmanitost kultur. Kulturní identita a etnocentrismus, socializace, životní cyklus, resocializace. 2. Typy společností. Lovci a sběrači, pastevci a zemědělci, neprůmyslové civilizace, průmyslové společnosti, post-industriální společnosti a globalizace současného světa. 3. Pohlaví a sexualita. Pohlaví a socializace. Identita a sexualita: tři teorie. Sexualita, pohlaví a nerovnosti. 4. Tělo, přijímání potravy, nemoc a stárnutí. Tělo a společnost. Poruchy přijímání potravy a kult těla. Představy o zdraví a nemoci. Zdravotnické systémy. Zdraví, životní prostředí a stárnutí. 5. Rodina, manželství a osobní život. Rodina v minulosti, rodina a manželství v západní společnosti, rozvod v západní společnosti a následná manželství, role nevlastních rodičů. Alternativy k manželství a rodině. 6. Konformita a deviace. Trestné činy a statistiky. Vězení a jiné formy trestání. Zločiny bohatých a mocných, organizovaný zločin, zločiny bez oběti. 7. Etnicita a rasa. Předsudky a diskriminace. Příklady vývoje interetnických vztahů, interetnické vztahy na evropském kontinentu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996. BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha, 1991. ELIAS, N. Spoločnosť individuí. Bratislava, Kalligram, 2006. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon 1999. SOCIOLOGICKÉ ŠKOLY, SMĚRY, PARADIGMATA. Praha: Slon, 1996. MAREŠ, P., POTOČNÝ, T. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. Praha: Portál 2005. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. SZTOMPKA, P. Socjologia. Znak, 2003. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers Ltd, 1996. TURNER, J. H. The Structure of Sociological Theory. Wadsworth Publishing Company, 1998. WEBER, M. Wirtschaft und Geselschaft. J.C.B.Mohr (Paul Siebeck), Tubingen, 1972. WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Mladá fronta 1997. ZNEBEJÁNEK, F. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996. BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha, 1991. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo. HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M. Rodina našich předků. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon 1999. SOCIOLOGICKÉ ŠKOLY, SMĚRY, PARADIGMATA. Praha: Slon, 1996. MAREŠ, P., POTOČNÝ, T. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. Praha: Portál 2005. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Mladá fronta 1997. ZNEBEJÁNEK, F. Sociální hnutí. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemní test a ústní zkouška. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociální skupiny, kultura, sociální diferenciace a stratifikace, fungování společnosti. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie, která rozšiřují poznatky předmětu Obecná sociologie 1 a zaměřují se na problematiku sociální nerovnosti a sociálních institucí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Od množství jedinců k sociální skupině. 2. Podoby sociálních skupin a jejich typologie. 3. Sociologické chápání kultury: prostory kulturní regulace, kulturní tradice a vytváření kultury. 4. Axio-normativní systém: normy a hodnoty, komplexy pravidel – procedury, instituce a role. 5. Společenské vědomí: jazyk jako nástroj, podoby společenského vědomí. 6. Kultura důvěry: strukturální prameny důvěry v společnosti. 7. Sociální diferenciace: nerovnost a sociální nerovnost, sociální stratifikace, sociální vrstvy a třídy. 8. Význam a funkce nerovností: ideologie a teorie. 9. Moc a autorita: moc jako jedna z podob nerovnosti, podoby moci a formy legitimizace moci, vůdcovství. 10. Socializace a sociální kontrola: socializace jako začleňování do společnosti, internalizace kultury, efekty a slabá místa socializace. 11. Proces institucionalizace: strukturální determinace a morfogeneze, inovace a inovátoři, kariéra inovace. 12. Kultura, sociální diferenciace a inovace jako zdroje sociální dynamiky: mikro-sociální a makrosociální změny: sociální rozvoj a osudy idejí sociálního rozvoje. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Sztompka, P.: Socjologia. Analiza spoleczenstwa. Znak, 2003 Anthony Giddens, Philip W. Sutton: Sociology, 7th Edition. Polity, 2013 Göran Therborn: The World: A Beginner's Guide. Polity, 2010. Kirby, M.: Stratification and Differentiation. London, 1999. Machonin, P.: Sociální struktura Československa v předvečer Pražského jara. Praha: Univerzita Karlova, 1992. Machonin, P., M. Tuček a kol.: Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. Mareš, P., Potočný, T.: Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal, 2003. Matějů, P., Vlachová, K. a kol.: Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. Možný, I.: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. |
| Literatura doporučená studentům | Černý, V.: Rasismus, jeho základy a vývoj. Praha: Votobia, 1995. De Singly, F.: Sociologie současné rodiny. Praha: Portál, 1999. Horský, J., Seligová, M.: Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. Keller, J.: Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. Slon, Praha, 2010. Machonin, P., Tuček, M. a kol.: Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996.. Mareš, P., Potočný, T.: Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal, 2003. Matějů, P., Vlachová, K. a kol.: Nerovnost, spravedlnost, politika. Česká republika 1991–1998. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. Možný, I.: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemný test a ústní zkouška. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociální změna, sociologické vize dějin, modernita, globalizace, sociologie ve vztahu k ekonomii, biologii, politickým a náboženským koncepcím světa. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s vybranými tématy obecné sociologie, která rozšiřují poznatky předmětu Obecná sociologie 2 a zaměřují se na problematiku sociální změny, globalizace a hlavních soudobých sociologických i mimosociologických koncepcí společnosti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Sociální změna, rozvoj a pokrok. - Sociální změna, sociální proces, sociální rozvoj – jak se vyvíjela myšlenka pokroku ve společnosti. 2. Sociální změna jako společenská trauma. - Traumatogenní společenské změny. Symptomy a vyrovnávání se s traumou. 3. Čas ve společnosti. - Čas jako míra sociálního života, jako aspekt sociální změny, kvalitativní a kvantitativní čas, kulturní regulace času, sociální funkce času. 4. Klasické vize dějin. - Klasický evolucionismus, neoevolucionismus, darwinismus, teorie modernizace, teorie postindustriální společnosti, teorie historických cyklů, marxismus a neomarxismus. 5. Strukturace a tvorba společnosti. - Historická sociologie a teorie sociálních subjektů vývoje. 6. Sociální revoluce. - Revoluce jako symptom novodobé epochy. Pojem, průběh, modely a teorie revolucí. 7. Modernita a pozdní modernita. - Pojem modernosti, moderní osobnost, kritika Modernosti – co následuje po modernosti? Pozdní modernost. 8. Globalizace. - Od izolace ke globalizaci. Globalizace kultury, teorie globalizace kultury – čtyři vize globalizace. 9. Modernizace a teorie světového systému. - Sociologický holismus jako světonázor a paradigma. 10. Lidský, sociální a kulturní kapitál, sociologie a ekonomie. - Sociologický individualismus jako světonázor a paradigma. 11. Alternativní myšlení o společnosti: biologie a ekologie. - Neo-evolucionismus a darwinismus v soudobém výkladu společnosti. 12. Alternativní myšlení o společnosti: etika, náboženství a politika. - Soudobé ideologie, sociální učení katolické církve, sociální učení islámu, náboženský fundamentalismus a náboženské sekty jako symptom pozdní modernosti. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Bauman, Z.: Tekutá modernita. Praha : Mladá fronta, 2002 Beck, U.: Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004 Giddens, A., Sutton, Ph. W.: Sociology, 7th Edition. Polity, 2013 Krejčí, J.: Postižitelné proudy dějin. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002 Heywood, A.: Politické ideologie. Praha: Eurolex Bohemia 2005 Sztompka, P.: Socjologia. Analiza spoleczenstwa. Znak, 2003 Wallerstein, I.: Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005 Wilson, E. O.: Konsilience. Jednota vědění. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999 |
| Literatura doporučená studentům | Giddens, A., Sutton, Ph. W.: Sociology, 7th Edition. Polity, 2013 (český překlad staršího vydání) Boudon, R., Besnard, Ph., Cherkaoui, M., Lécuyer, B.-P.: Sociologický slovník. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2004 Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996 OPORA MOFFINO/Čítanka studijních textů k předmětu Obecná sociologie 3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemný test a ústní zkouška. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Občanská společnost je nedílnou součástí rozvoje demokratické společnosti a základem každé politické demokracie, ačkoli nesmí být s demokracií ztotožňována. Problémy nastávají, je-li význam občanské společnosti podceňován, občanská společnost je vytlačena jako autonomní sociální oblast z veřejného života, nahrazena mechanismy politického života, redukována na pouhý soubor občanů, anebo naopak, je-li snahou nahradit politické mechanismy intervencí občanské společnosti do sféry politické. K základním otázkám, na které studenti mají dokázat s porozuměním odpovídat, patří: Jak vznikla občanská společnost? Kteří aktéři tvoří občanskou společnost? V jakém vztahu je občanská společnost ke státu? Jak se vztahuje stát k občanské společnosti? Jaké je místo občanské společnosti a jaký je její význam ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické)? Jaké jsou její základní funkce? Jaký je vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Jak se proměňovala občanská společnost v českých zemích od 19. století? Co je charakteristické pro realitu české občanské společnosti zničené komunistickým režimem? Jaká je reflexe občanské společnosti v českém prostředí po roce 1989? Jak je zkoumána občanská společnost? Jaké jsou základní teoretické přístupy k pojetí občanské společnosti? Jak je analyzován stav občanské společnosti v soudobých sociálních procesech? |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Přiblížit občanskou společnost jako základ každé politické demokracie. Seznámit se s historickým vývojem vztahu občanské společnosti ke státu, s historií občanské společnosti v českých zemích a s realitou a teoretickými interpretacemi občanské společnosti. Studenti získají znalosti spojené s teoretickými přístupy, výzkumy a analýzami občanské společnosti a schopnost porozumět změnám sociální reality v rámci sociologického poznání. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vznik občanské společnosti. Občanská společnost v anglosaské a kontinentální politické kultuře. Základní funkce občanské společnosti. Místo občanské společnosti ve společenských sférách (privátní, veřejné, politické). Občanská společnost a politické strany. Vztah občanské společnosti a veřejného sektoru (nevládních organizací). Vztah občanské společnosti ke státu. Vztah občanské společnosti ke státu v politických ideologiích a konkrétní politice států dvacátého století (korporativismus, fašismus, komunismus). Občanská společnost v českých zemích od 19. století. Výzkumy občanské společnosti. Základní teoretické přístupy k pojetí občanské společnosti. Vztah občanské společnosti ke státu v politice světových organizací ve třetím světě po pádu komunismu a modifikovaný výklad role občanské společnosti v teoriích globalizace. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Alexander, Jofrey C.1993. „The Return to Civil Society.“ Contemporary Sociology 22 (6). Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12. Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Cohen, Jean L., Arato Andrew. 1999. Civil Society and Political Theory. Cambridge, Massachusetts, and London, England: MIT Press. Edwards, Bob, Michael W. Foley. 1998. „Civil Society and Social Capital Beyond Putnam.“ American Behavioral Scientist 42. Foley, Michael W., Bob Edwards. 1998. „Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in Comparative Perspective.“ American Behavioral Scientist 42. Frič, Pavol. Goulli Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia. Frič, Pavol, Hana Šilhánová. 1997. Rozhovory o neziskovém sektoru. Praha: NROS. Green, Andrew Thomas. 1997. „Občanská společnost, ideje a utváření politiky.“ Sociologický časopis 33. Henrie, Mark. 1995. Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Bulletin OI č. 52. Praha: Občanský institut. Jakl L. 2011. Občanská společnost, nevinná bestie, Cep, Newsletter, červenec 2011 Klaus V. http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=3&cp=14&gs_id=1l&xhr=t&q=Klaus+Ob%C4%8Dansk%C3%A1+spole%C4%8Dnost&pf=p&sclient=psy-ab&oq=Klaus+Ob%C4%8Dansk%C3%A1&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&fp=b4bb77e12fc4f228&bpcl=36601534&biw=1008&bih=665 Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton. Newton, Kenneth. 1997. „Social Capital and Democracy“ American Behavioral Scientist 40. Putnam, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press. Putnam, Robert D. 1995. „Bowling Alone: America’s Declining Socal Capital.“ Current Sociology 373. Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR. Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. Defining the Nonprofit Sector. A cross-national analysis. Manchester and New York: anchester University Press.(vybrané kapitoly) Salamon, Lester M., Helmut K. Anheier. 1997. „The Civil Society Sector.“ Society: Social Sciences and Modern Society 34. Salamon, Lester M., Helmut, K. Anheier. 1999. Nástup neziskového sektoru. Praha: Agnes.. Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR. Stolle, Dietlind, Thomas R. Rochon. 1998. „Are All Associations Alike?“ American Behavioral Scientist 42. Smith, G. 2009. Democratic Innovations: Designing Institutions for Citizen Participation (Theories of Institutional Design. New York: Cambridge University Press. Tocqueville, Alexis de. 2000. Demokracie v Americe. Praha: Academia. Vajdová, Zdenka. 1996. „Politická kultura – teoretický koncept a výzkum.“ Sociologický časopis 32. |
| Literatura doporučená studentům | Alan, Josef. 1995. Dialogy o občanské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Bělohradský, Václav, J. Musil, J. Novák. 1997. Občanská společnost. Praha: Grada, Centrum liberálních studií. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č. 12. Praha: Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Rakušanová, Petra. 2007. Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Edice sociologické disertace, Praha: Sociologický ústav AV ČR. Stachová, Jana. 2002. „Občanská společnost a neziskový sektor v regionálním kontextu.“ In Region a politika. Sociologické texty. 2 (7). Praha. Sociologický ústav AV ČR. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Klasifikace se realizuje na základě kontrolního testu a ústní zkoušky z tematických okruhů, četby zadané a prostudované literatury, studijních materiálů. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz nabízí multioborový pohled na problematiku pohraničních oblastí a jejich obyvatel. Kromě analýzy lokální sociální struktury a rozvojových specifik pohraničních oblastí se kurz zaměřuje na historická specifika českého pohraničí a na možnosti přeshraniční spolupráce. Kurz využívá poznatkovou základnu několika oborů, kromě sociologie též geografie, regionalistiky a politických věd. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je představit studentům základní přístupy k sociologické analýze pohraničních oblastí, zejména se zaměřením na regionální rozvoj pohraničních oblastí a možnosti přeshraniční spolupráce. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Semináře budou věnovány diskusi nad přečtenými zadanými texty, praktickému procvičování analytických metod pro výzkum sociální struktury a rozvojových podmínek v pohraničních oblastech, tematicky zaměřeným oblastem: 1. Teoretické pojetí pohraničních oblastí a vlivů, které na ně působí - Možnosti vymezení pohraničí, typologie charakteru hranice, typické hraniční efekty, pojem periferie a její faktory, aplikace na situaci ČR. 2. Pojem hranice v sociologii a příbuzné pojmy - my x oni, segregace, identita, stereotyp 3. Typologie pohraničních oblastí, hlavní sociálně ekonomické charakteristiky českých pohraničních oblastí - Typologie na základě administrativních, historických a socioekonomických kritérií, demografická, sociální a ekonomická specifika 4. Přeshraniční vlivy - Přeshraniční vlivy v oblasti ekonomické, kulturní, občanské 5. Historická specifika vývoje pohraničí v ČR - Vývoj pohraničních oblastí v souvislosti s vývojem hranic českých zemí, osídlováním, důraz na souvislosti česko-německých vztahů, problematiku poválečného odsunu Němců a vznik železné opony 6. Problematika regionálního rozvoje pohraničí - základní principy a opatření regionálního rozvoje. Specifika rozvojového potenciálu a obtíží pohraničních regionů 7. Domácí a evropské nástroje rozvoje pohraničních regionů - přehled českých a evropských opatření na podporu rozvoje pohraničních regionů a přeshraniční spolupráce, institucionální a finanční rámec rozvoje pohraničních regionů 8. Problematika euroregionů - přehled rozvoje a fungování euroregionů v evropském kontextu a v českých podmínkách 9. Identita obyvatel pohraničí - hranice a pohraničí jako sociální konstrukce, problematika identity obyvatel pohraničí v souvislosti a historickými, etnickými a politickými specifiky českých pohraničních oblastí |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Čapka, F., L. Slezák, J. Vaculík. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: CERM. (zejména kapitola Nová podoba českých zemí, str.185-206) Houžvička, V., L. Novotný. (eds.). 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí, Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.. Jeřábek, M. a kol. 2004. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia. Lamont, Michele, Virag Molnar. 2002. „The Study of Boundaries in the Social Sciences.“ Annu. Rev. Sociol., 28: 167–95 Liam O’Dowd. 2001. „Analysing Europe’s Borders.“ IBRU Boundary and Security Bulletin: 61-79 Meinhof, Ulrike H. (ed.) 2002. Living (with) borders. Aldershot, UK: Ashgate. Perkmann, Markus. 2002. „The rise of the Euroregion. A bird’s eye perspective on European cross-border co-operation“, Department of Sociology, Lancaster University, Lancaster. Muriel Blaive, Berthold Molden. 2009: Hranice probíhají vodním tokem. Odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic. Brno Temelová, Jana, J. Novák, L. Pospíšilová, N. Dvořáková. 2011. „Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách“. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 47(4): 831-858. Zich, František a kol. 1996: Kdo žije v pohraničí? SOU AV ČR |
| Literatura doporučená studentům | Jeřábek, M. a kol. 2004. České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia. Lamont, Michele, Virag Molnar. 2002. „The Study of Boundaries in the Social Sciences.“ Annu. Rev. Sociol., 28: 167–95 Čapka, F., L. Slezák, J. Vaculík. 2005. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: CERM. (zejména kapitola Nová podoba českých zemí, str.185-206) Temelová, Jana, J. Novák, L. Pospíšilová, N. Dvořáková. 2011. „Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách“. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 47(4): 831-858. Zich, František a kol. 1996: Kdo žije v pohraničí? SOU AV ČR OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti obdrží zápočet za absolvování závěrečného testu a sepsání krátké seminární práce na zadané téma, alternativně přednesení referátu během semináře. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologie politiky je disciplínou na rozhraní sociologie a politické vědy. Pojednává o vztazích mezi polickým systémem a společností. Zkoumá, analyzuje a vysvětluje, jakou politiku determinuje (umožňuje) sociální struktura společnosti a jak politika zpětně ovlivňuje sociální strukturu. Přestože vznikla již v padesátých létech 20. století, je dosud většinou pěstována bez této náročné hraniční specializace pouze jako politologie, nebo vybrané sociologické teorie. Na druhé straně k sociologii politiky patří mnohá klasická díla vytvořená již v 19. století, nebo i dříve. Po kulminaci strukturálního funkcionalismu a jeho akcentu na společenské ekvilibrium a hladké fungování, je dnešní nespecifická orientace této hraniční disciplíny způsobena celkovou následnou badatelskou orientací našich disciplín na společenské a politické mikroproblémy. Tam, kde je skutečně pěstována jako disciplína na rozhraní věd (mimochodem, u takových disciplín v přírodních vědách bývají největší a nejzajímavější objevy), sociologie politiky také vždy pracuje s pojmy a metodami obou disciplín, aniž dbá na laciné výtky z politizace či sociologizace témat. Pokud se zabývá politickými postoji a hodnotami, je její součástí i politická kultura, jako speciální disciplína, která vznikla také v polovině 20. století. Političtí aktéři, včetně politických stran, nátlakových skupin, sociálních hnutí a občanské společnosti působící v sociálním kontextu, tvarují sociální struktury jako institucionalizované nerovnosti, které zpětně působí tak, že politický vliv a politická moc jsou ve společnosti také rozloženy nerovně. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz seznámí studenty se základními pojmy sociologie politiky, tematizuje vztah mezi politikou a společností, podá vysvětlení souvislostí mezi sociální strukturou a politikou. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod (vymezení, historie, teoretické vazby); Sociální struktura a politika, politika a sociální struktura (moc a panství, systémové úrovně, aktéři; Intermediace zájmů. Její místo při tvarování politických systémů a společenské struktury). Artikulace, manifestace, agregace a reprezentace zájmů v politickém procesu, asymetrie zájmů, intermediární funkce politických stran a občanské společnosti, jejich proměny. Občanská společnost a stát. Občanská společnost a politické strany. Proměny vztahu, jejich význam a důsledky. Demokracie a problém sebezničení demokracie. Politika, manipulace, propaganda, symboly v politice. Politické elity, jejich rekrutace, cirkulace elit, politika jako povolání. Globalizace a její funkce. Je novým jevem? Globalizace nebo internacionalizace? |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Edelman, Muray. 1988. Constructing the Political Spectacle. Chicago: University of Chicago Press. Edelman, Muray. 1990. Politik als Rituál. Frankfurt, New York: CampusVrl. Elias, Norbet. O procesu civilzace I. II. (1939) Praha: Argo 2006 (I.), 2007 (II.). Falkus, Keith. 1999. Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press. Lieber, Hans Joachim (Hrsg.) 1993. P o l i t i s c h e T h e o r i e n v o n d e r A n t i k e b i s z u r G e g e n w a r t. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, Lipset, Seymour Martin. 1981. Political Man. TheSocialBases of Political Support. Baltimore: J. Hopkins University Press. Loužek, Marek, Max Weber. 2005. Život a dílo. Weberovské interpretace. Praha: Karolinum. Kleinová, Naomi. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo. Mohr, Arno (Hrsg.).1995. PolitischeSoziologie, Grundzüge der Politikwissenschaft. OldenbourgVerlag, München, Wien, S. 413 – 487 Seligman, B. Adam. 1992. The Idea of Civil Society. New York: The Free Press, Macmillan. Weber, Max. 2009. Politika jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh (Praha: Orbis 1929). |
| Literatura doporučená studentům | Brokl, Lubomír. Intermediarita zájmů a její role ve společenském a politickém systému. In Úvod do studia politiky, Praha: Sociologické nakladatelství, 2011 (s. 520-599) Brokl, Lubomír a kol. 1997. Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Brokl, Lubomír. 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Brokl, Lubomír, 2003. „Pražské jaro a česká politická kultura.“ In Na poctu prof. Františku Šamalíkovi. Kapitola v knize. Praha: ASPI Publishing Elias, Norbet. O procesu civilizace I. II. (1939) Praha: Argo 2006 (I.), 2007 (II.). Falkus, Keith. 1999. Political Sociology. Edinburgh: Edinburgh University Press. Kleinová, Naomi. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo. Novák, M. a kol. 2011. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Weber, Max. 2009. Politika jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh (Praha: Orbis 1929). OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemný test, kontrola četby a ústní zkouška dle otázek. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Vítková Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět prohloubí znalosti studentů z oboru demografie na příkladu populačního vývoje České republiky a vybraných světových regionů. Důraz bude kladen na aktuální populační vývoj, jeho podmíněnosti a jeho sociální a ekonomické důsledky. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními rysy minulého, aktuálního i očekávaného populačního vývoje a poskytnout jim základní znalosti z oblasti zdrojů demografických dat, jejich analýzy a aplikace. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Vymezení demografie, základní pojmy Hlavní ukazatele populačního vývoje, zdroje dat Základní poznatky historické demografie Demografická revoluce Druhý demografický přechod, stárnutí populace Populační vývoj českých zemí Hlavní specifika populačního vývoje světa, vybrané skupiny zemí Migrace Ukázka regionálních analýz populačního vývoje |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Fialová, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Mladá Fronta, Praha 1998. Vallin, J.: Světové obyvatelstvo. Academia, Praha 1992. |
| Literatura doporučená studentům | Bade, K. J.: Evropa v pohybu – Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2004. Horská, P. a kol.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Kalibová, K.: Úvod do demografie. Karolinum, Praha 1997. Livi Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství lidové noviny, Praha 2003 Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986. Rabušic, L.: Kde ty všechny děti jsou? Sociologické nakladatelství, Praha 2001. Rabušic, L.: Česká společnost stárne. Georgetown, Masarykova univerzita, Brno 1995. Roubíček, V.: Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha 1997. Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR. Praha 1993. Populační vývoj České republiky. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha. Časopis Demografie Zahraniční demografické časopisy |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pravidelné plnění úkolů zadaných na seminářích. Prokázání znalostí v závěrečném testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět v úvodních dvou přednáškách zprostředkuje nahlédnutí postupů, kterými jsou jednotliví lidé, vztahy i sociální události včetně institucí přiřazovány ke kulturně standardizovaným a sdíleným třídám sociálních problémů (například jako zločin, nezaviněná chudoba, duševní poruchy či xenofobie aj. sociální problémy). Jde o zásadní posun v pojetí sociálních problémů – od konvencí sociální vědy, která pojímala sociální problémy jako objektivně existující a v principu nepřijatelné skutečnosti – k pochopení sociálních problémů jako vznášení nároků, a to nejen osob využívajících sociální služby, ale také i těch, kteří je poskytují. V návaznost na toto teoreticko metodologické uchopení jsou postupně rozebrána a diskutována následující témata: 1. Stárnutí populace, změny v demografickém chování, krize rodiny 2. Masifikace vysokoškolského vzdělání, společnost vzdělání, vzdělanostní ekonomika 3. Multikulturalismu, etnická příslušnost, rómská problematika, sociální vyloučení 4. Míra nerovností ve společnosti, princip zásluhovosti, stratifikace společnosti, individualismus 5. Chudoba, bohatství. Diference společnosti z hlediska životní úrovně, konzumerismus 6. Spor o střední třídy 7. Politická , ekonomická a kulturně mediální elita, koncenzualita či fragmentace elit, míra korupce 8. Soudržnost společnosti, občanská společnost |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurz umožní studentům základní vhled a orientaci v problematice sociologie sociálních problémů a podá sociologický pohled na vybrané problémy současné české společnosti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Bude podán základní přehled autorů, kteří se věnují sociologii sociálních problémů včetně jejich odlišných přístupů. V kurzu budou výrazněji předloženy dva základní koncepty sociologie sociálních problémů: 1. Sociální problémy existují nezávisle na těch, kteří je vznášejí (podmínky jsou nezávislé na interpretaci). 2. Konstruktivistické sociologie, zkoumající, jak ti, kteří požadavky vznášejí, konstruují sociální problémy. Na základě empirických dat z akademických výzkumů sociální struktury a stratifikace, elit, hodnotových orientací a veřejného mínění včetně dat z ČSÚ bude podán datově podložený sociologický pohled na výše zmíněné problémy současné české (a nejen české) společnosti. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Foucault, M. 2000. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin. Šubrt, J. (ed.). 2003. Aktér, instituce, společnost. Praha: Karolinum. Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Miller, G., J.A. Holstein. 1989. On the Sociology of Social Probleme. Perspectives on Social Probleme. 1, a následující sborníky vydávané Marguette University USA. Hacking, I. 2003. The Social Construction of What? Harvard University Press. Berger, P.I., T. Luckamnn. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Luhmann, N. 2006. Sociální systémy. Brno: CDK. |
| Literatura doporučená studentům | Mareš, P. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON. Keller, J : Tři sociální světy. Praha. SLON. 2010. Keller, J: Vzestup a pád středních vrstev. Praha. SLON. 2008. Keller, J., Tvrdý, J.: Vzdělanostní společnost: chrám, výtah, pojišťovna. Praha. SLON. 2009. Tuček, M. a kol.: Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: SLON, 2003. Tuček, M. a kol. Soudržnost v diferencující se společnosti. SOÚ AV ČR. Praha. 2008. Frič, Machonin, Nekola, Tuček. Elity v české postsocialistické transformaci (1989–2007). Hlávkova nadace. 2011. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Z osmi tematických okruhů studenti zpracují 5 okruhů v podobě 2- 3 stránkových textů (esejí), kterými budou reagovat na přednášku (doplnění či rozšíření problematika). Tyto texty se stanou podkladem pro společnou diskusi, která zakončí každý z tematických okruhů. Ústní zkouška bude spočívat v obhajobě jednoho z předložených textů. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět se zabývá problematikou lokálního a regionálního rozvoje, zejména z pohledu činností institucí lokální a regionální samosprávy. Daná problematika je doplněna o základy analýzy sociálních sítí jakožto výzkumné metody vhodné pro zkoumání procesů, které probíhají mezi rozvojovými aktéry. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je představit studentům základní koncepty pojící se k fungování regionální a lokální veřejné správy, strukturní a funkcionální aspekty veřejné správy v ČR a různé koncepce lokálního a regionálního rozvoje. Dále představit koncept analýzy sociálních sítí jako vhodný nástroj pro zkoumání procesů ve veřejné správě. Studenti získají absolvováním předmětu následující znalosti a dovednosti: - Znalosti formálních i neformálních aspektů fungování místní a regionální správy v ČR (aktéři, jejich vztahy a činnosti) - Znalosti zásad dobrého spravování územního společenství - Znalosti principů otevřené správy využívající prvků občanské participace a partnerství se soukromým a občanským sektorem - Porozumění konceptu sociálních sítí: sítě a vztahy, atributivní a relační data; historie analýzy sociálních sítí. - Základy analýzy sociálních sítí ve smyslu uspořádání a uchování relačních dat, nalezení základních charakteristik sociálních sítí. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Principy územní správy a samosprávy v ČR: státní správa a samospráva jako mocenské hierarchie obecně, systém územní veřejné správy, územní členění ČR – obec, kraj, region soudržnosti; reforma veřejné správy a její důsledky; spolupráce obcí. 2. Principy dobrého spravování územního společenství: místní a regionální komunita, řízení a spravování, demokracie a participace občanů na veřejných záležitostech, občanská společnost. 3. Základní koncepce lokálního a regionálního rozvoje, ekonomický a komplexní rozvoj území 4. Pojmy participace, partnerství 5. Problematika výzkumu sociálních sítí a. sítě a vztahy, atributivní a relační data; b. historie analýzy sociálních sítí. c. základní kroky v některém softwaru d. identifikace důležitých aktérů na základě pozičního a reputačního přístupu e. interpretace výsledků 6. Příklady výzkumů sociálních sítí rozvojových aktérů, participace a spolupráce |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Blažek, J., Uhlíř, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha 2002. - Bernard, J. a kol. 2012 Samospráva malých obcí a místní rozvoj. SLON, Praha. - Goss, S. 2005. Making local governance work. Palgrave MacMillan - Legislativa a normy týkající se obcí, hl. města Prahy, krajů, regionů soudržnosti, historie regionální politiky ČR a regionální politiky samotné. Zdroj: publikace ÚZ (Úplné znění), vydává v aktualizovaném znění Sagit, Ostrava. - Pospíšilová, L. a kol. 2012. Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Aleš Čeněk, Praha. - Scott, J. 2007. Social Network Analysis. Sage Publications. - Stejskal, J., Kovárník, J. 2009. Regionální politika a její nástroje. Portál, Praha. - Šafr, J., M. Sedláčková. 2006. Sociální kapitál. Edice Sociologické studie 06:07. Praha: Sociologický ústav AV ČR. - Vajdová, Z., D. Čermák, M. Illner. 2006. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Edice Sociologické studie 06:02. Praha: Sociologický ústav AV ČR. - Wokoun, R. a kol. 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň. |
| Literatura doporučená studentům | Blažek, J. – Uhlíř, D.:Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha 2002. - Bernard, J. a kol. 2012 Samospráva malých obcí a místní rozvoj. SLON, Praha. - Pospíšilová, L. a kol. 2012. Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Aleš Čeněk, Praha. - Scott, J. 2007. Social Network Analysis. Sage Publications. - Wokoun, R. a kol. 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Samostatná práce studentů na témata probíraná v kurzu, nebo úspěšná aplikace metody analýzy sociálních sítí na příkladových datech. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmětem výuky je seznámení studentů se základními statistickými daty a databázemi dostupnými na internetových stránkách, jejich strukturou a obsahem. Poskytnutí informací o legislativě související s Programem statistických zjišťování, vysvětlení základních statistických pojmů a definic a využívání metodických zdrojů. Vymezení statistických údajů z věcného, prostorového a časového hlediska. Praktické vyhledávání a získávání statistických údajů z odkazů na internetových stránkách a jejich další využití. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit studenty na přednáškách se zdroji statistických dat, základními druhy databází, získat praktické dovednosti při získávání údajů na seminářích z různých typů databází a zdrojů. Studenti budou po absolvování předmětu umět vyhledávat požadované statistické údaje o ČR a jeho územích na internetových stránkách Českého statistického úřadu a ostatních rezortů, najít mezinárodní statistická data na internetových stránkách EUROSTATU i ostatních statistických úřadů a dalších institucí. Naučí se pohybovat v databázích, správně definovat věcná, prostorová a časová hlediska údajů a využívat metadata. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Program statistických zjišťování – legislativní rámec. Základní pojmy a definice používané ve výstupech zpracovaných dat a databází. Přehled zdrojů statistických dat, publikační a databázový systém Českého statistického úřadu (ČSÚ). Typy a formy databází. Statistická data podle jednotlivých témat a okruhů. Databáze ČSÚ – podrobné informace o vybraných databázích, např. Veřejné databázi ČSÚ, databázi SLDB 2011, databázi demografických údajů, databázi městské a obecní statistiky. Databáze Eurostatu a ostatních statistických úřadů Věcné hledisko, prostorové hledisko a časové hledisko pro správný výběr dat a jejich použití. Metadata Struktura základních typů databází Vyhledávání údajů studenty na seminářích podle zadaných příkladů z probrané látky. Vypracování krátkých znalostních testů. Databázové výběry a vytvoření výstupů z aplikací, zpracování vlastních dotazů. Procvičování v získávání potřebných dat na vybrané téma (obyvatelstvo, volby, zaměstnanost apod.) Samostatné zpracování závěrečného výstupu dle zadání. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | www.czso.cz Produkty Českého statistického úřadu Databáze Českého statistického úřadu Databáze Cross border friendship database (CBFD) Databáze Eurostatu a jednotlivých statistických úřadů |
| Literatura doporučená studentům | Studijní opora k předmětu/MOFFINO www.czso.cz Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Metodika statistických dat Metodika databází Českého statistického úřadu Metodika databáze Cross border friendship database (CBFD) Metodika k Evropským datům (ESDS) Mezinárodní metodika Časopisy ČSÚ: Statistika & My, Statistika, Demografie Statistické ročenky |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pro získání zápočtu vypracuje student seminární práci, kterou bude následně prezentovat na semináři. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět představuje téma domova jako oblast společenskovědního, zejména pak sociologického poznávání, jako samostatný předmět sociologie domova, ale také v jeho sepětí s předmětným zaměřením různých sociologických oborů (sociologie rodiny, bydlení, sídel, prostředí, politiky, kultury, náboženství, životního způsobu, výchovy, mládeže apod.) a užívaných metodologických východisek v teoriích a výzkumu (objektivistické a interpretativní paradigma, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky). Důraz je kladen na proměny domova v tradiční a moderní společnosti a na soudobé problémy dotýkající se domova. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti jsou vedeni k rozvoji schopností a dovedností a) analyzovat rozličné koncepce pojetí domova, b) rozumět odlišnostem v historických a kulturních konstrukcích domova, c) interpretovat vybrané aktuální problémy spojené s proměnami domova, d) promýšlet přístupy k možnému zkoumaní těchto jevů nebo procesů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod do tématu. Obzor literatury a požadavky k zápočtu. 2. „Domov“ ve zběžné zkušenosti. Obrazy domova v kultuře. 3. Domov ve vědě. Problém multidisciplinárního a multiparadigmatického přístupu. 4. Domov pohledem sociologie. Objektivistické a interpretativní paradigma. Znaky domova. 5. Proměny domova – tradiční a moderní společnost. 6. Soudobé problémy spojené s domovem. Výzkumy. 7.– 12. Analýza vybraných aspektů a problémů na základě vystoupení studentů, diskuse k přípravě písemných prací studentů, kontrola četby. 13. Test a hodnocení. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Asper, K. 2009. Opuštěnost a sebeodcizení. Praha: Portál. Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Berger, P. L., Th. Luckmann. 1999. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK. Bičík, I. a kol. 2001. Druhé bydlení v Česku. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy. Bolnow, O. F. 1976. Mensch und Raum. Stuttgart. Kohlhammer. Brague, R. 1994. Evropa, římská cesta. Praha: PedF UK. Bryson, B. 2010. At home: a short history of private life. London: Doubleday. Buber, M. 1997. Problém člověka. Praha: Kalich. Březina, I. 2007. Svět zachvátila epidemie novodobého nomádství. Cestovatelský portál Hedvábná stezka. Camus, Albert. 1995. Mýtus o Sisyfovi. Praha: Svoboda. Csaba, S. Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit. Sociální studia, 2006, (1): 145-160. Csaba, S., I. Nosál. 2003. Mozaika v re-konstrukci : formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita. Čálek, O. 1994. „Domov a výchova.“ Filosofický časopis, roč. 42, č. 5. Čep, J. 1991. „Dvojí domov“. Praha: Vyšehrad. Černoušek, Michal. 1992. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. Čírtková, L. Domácí násilí ve faktech a teoriích. Gender. Rovné příležitosti. Výzkum. 2002, (1): 1-3. de Coulanges F. 1998. Antická obec. Praha: SOFIS. Doležalová, J. 2004. Porod doma. Praha: nakladatelství Formát. Duffková, J. 2008 „Domov z pohledu sociologie.“ Stavba 15 (3): 16-19. Duffková, J. 2002. „První a druhý domov.“ Přítomnost Léto: 29-31. Ferenčuchová, S., L. Galčanová, B. Vacková (ed.). 2011. Třetí město. Brno: Masarykova univerzita. Franklin, A. 1999. Animals and Modern Cultures: A Sociology of Human-Animal Relations in Modernity. London: SAGE. Gajdoš, P. 2002. Člověk – spoločnosť – prostredie. Priestorová sociológia. Bratislava: Sociologický ústav SAV. Heidegger, M. 1993. Básnicky bydlí člověk. Praha: ISE. Heřmanová, E., P. Chromý a kol. 2009. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha: ASPI, a. s. Heřmanová, E., J. Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Himl, P. 2007. Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Praha: Argo. Hogenová, A. 2001. „K problematice „domova a jinakosti“.“ Pp. 76-86. In K problematice jinakosti. Sport, olympismus, nacionalismus a sjednocení Evropy. Praha: Český olympijský výbor. Horský, J., M. Seligová.1996. Rodina našich předků. Praha: NLN. Houžvička, V., L. Novotný (eds.) 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hradecký, Illja a kolektiv 2007. Definice a typologie bezdomovství. Praha: Naděje o.s. Hučín, J. 2003. „Domov jako zrcadlo vlastního já.“ Psychologie dnes 9 (4): 9-11. Huk, Jaroslav. 2009. „Svátky ve světle sociologických výzkumů.“ Psychologie dnes 15 (12): 22-23. Janát, B. 1992. „Domov jako metafyzický horizont lidského života. (Několik myšlenek k filosofii domova.)“ Filosofický časopis 40 (3): 382-394. Kandert, J. 2004. Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha: Karolinum. Keller, J. 2003. Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk. Küng, H. 1992. Světový étos Projekt. Zlín: Archa. Laštovková, J. Doma v pohraničí. Socioweb - dostupné na http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=225&lst=106 Lévi-Strauss, C. 1966. Smutné tropy. Praha: Odeon. Lowe, R., W. Shaw. 2002. New Age Travellers – nomádi nového tisíciletí. Praha: Britskétské listy. Lux, P. a kol. 2002. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství. Lyotard, J. - F. 2002. Návrat a jiné eseje. Praha: Hermann & synové. Macáková, M. 2001. Nomádství, fenomén bloudění, Ostrava: Konstrukt. Maffesoli, M. 2002. O nomádství: Iniciační toulky. Praha: Prostor. Musil, J. 1982. Sociologie pro architekty a urbanisty. Praha: FA ČVUT. Müller, K. B. 2008. Politická sociologie. Politika a identita v proměnách modernity. Praha: Portál. Norberg-Schulz, Ch. 1971. Existence, Space and Architecture. London: studio Vista. Ortová, J. 1997. „Město jako domov.“ Planeta '97 5 (2): 32-34. Palouš, R. 2000. Světověk a Časování. Praha: Vyšehrad. Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel. Pauer, J. 1997. Zmysel domu. Bratislava: VEDA. Pavlík, Z., K. Kalibová. 2005. Mnohojazyčný demografický slovník (český svazek). Praha: Česká demografická společnost. Petrusek, M. 2006. Společnosti pozdní doby. Praha: Sociologické nakladatelství. Pešková, J., L. Schücková. 1991. Já člověk… Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha: SPN. Průdková, T., P. Novotný. 2008. Bezdomovectví. Praha: Trition. Sláma, O., J. Drbal, L. Plátová. 2008. Umírání doma. Brno: Moravskoslezský kruh. Sunega, P., M. Lux. 2010. „Segmentace českých domácností a orientační prognóza počtu domácností ve vybraných právních formách bydlení a typech zástavby do roku 2020.“ Sociologický časopis 46 (1): 3-37. Šimon, M. 2010-2011. „Únik z měst na venkov.“ Geografické rozhledy: výuka a popularizace geografie, ekologická výchova 20 (3): 6-7 Šípek, J. 2001. Úvod do geopsychologie. Svět a putování po něm v kontextu současné doby. Praha: ISV. Šmajs, J. Země - domov i faktor utváření člověka. Gymnasion, Praha, Prázdninová škola Lipnice, 2007, vol. 4, no. 8, s. 13 -21 Štromerová, Z. 2007. Rovné šance: možnost informované volby: Porod v domácím prostředí. Praha: Argo. Tinková, Eva. 2010. České svátky a tradice. Kralice na Hané: Computer Media. Toffler, A. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Práce. Tomeš, J. 2009. Ženy ve spektru civilizací: (k proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti). Praha: Ústav T.G. Masaryka. Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. van Dülmen, R. 1999. Kultura a každodenní život v raném novověku (16. – 18. století). I. Dům a jeho lidé. Praha: Argo. van Gennep, A. 1997. Přechodové rituály: systematické studium rituálů. Praha: Nakladatelství Lidové rodiny. Vaňková, I. 2003. „Domov řeči. Mateřský jazyk jako (společný) obraz světa.“ Pp. 65-68. Hledání společně sdíleného světa jako východisko a předpoklad výchovného působení. Praha: PedF UK. Višňovský, E. 2007. „Komunita ako autentický domov človeka?“ Filozofia 20 (1): 44-53. Waldenfels, B. 1985. In den Netzen der Lebenswelt. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295. Waldenfels, B. 1998. Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: OIKOYMENH. Zapletalová, V. 2007. Chatařství / Summerhouses. Architektura lidských snů a možností. Brno: Nakladatelství ERA. Zezulová, Dagmar. 2006. Domov je místo, kde Tě nevyhodí. Praha: Portál. |
| Literatura doporučená studentům | Albright, M. K., Blažek, F. et al. 2012. Vzkaz domů/Message Home. Praha: Labyrint. Bauman, Z. 2002. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bičík, I. a kol. 2001. Druhé bydlení v Česku. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy. Csaba, S. Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit. Sociální studia, 2006, (1): 145-160. Csaba, S., I. Nosál. 2003. Mozaika v re-konstrukci : formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita. Čálek, O. 1994. „Domov a výchova.“ Filosofický časopis, roč. 42, č. 5. Čep, J. 1991. „Dvojí domov“. Praha : Vyšehrad. Duffková, J. 2008 „Domov z pohledu sociologie.“ Stavba 15 (3): 16-19. Duffková, J. 2002. „První a druhý domov.“ Přítomnost Léto: 29-31. Ferenčuchová, S., L. Galčanová, B. Vacková (ed.). 2011. Třetí město. Brno: Masarykova univerzita. Gajdoš, P. 2002. Člověk – spoločnosť – prostredie. Priestorová sociológia. Bratislava: Sociologický ústav SAV. Heřmanová, E., J. Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Houžvička, V., L. Novotný (eds.) 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Keller, J. 2003. Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk. Laštovková, J. Doma v pohraničí. Socioweb - dostupné na http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=225&lst=106 Lux, P. a kol. 2002. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství. Macáková, M. 2001. Nomádství, fenomén bloudění, Ostrava: Konstrukt. Maffesoli, M. 2002. O nomádství: Iniciační toulky. Praha: Prostor. Ortová, J. 1997. „Město jako domov.“ Planeta '97 5 (2): 32-34. Patočka, J. 1992. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel. Sunega, P., M. Lux. 2010. „Segmentace českých domácností a orientační prognóza počtu domácností ve vybraných právních formách bydlení a typech zástavby do roku 2020.“ Sociologický časopis 46 (1): 3-37. Toffler, A. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Práce. Višňovský, E. 2007. „Komunita ako autentický domov človeka?“ Filozofia 20 (1): 44-53. Waldenfels, B. 1997. „Vlastní a cizí.“ Filosofický časopis 45 (2): 283-295. Zapletalová, V. 2007. Chatařství / Summerhouses. Architektura lidských snů a možností. Brno: Nakladatelství ERA. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet je udílen za aktivní účast na seminářích, kontrolované četby, za vystoupení s referátem na sjednané téma nebo zpracování zápočtové práce v rozsahu cca 6 stran standardizovaného textu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je uvedením do sociologie města a sociologie venkova jako specifických subdisciplín sociologie. Je strukturován jednak chronologicky podle časové osy vývoje oboru v průběhu 20. století, a jednak tématicky podle jednotlivých oblastí, jimž se sociologický výzkum sídel věnuje. Seznámí studenty s hlavními teoretickými přístupy ke studiu sídel a s problémy, které jsou s existencí měst spojeny. Prostor bude věnován též deskripci českého systému osídlení a těm tématům, které jsou pro současná česká sídla zejména aktuální. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem je seznámit studenty s hlavními otázkami spojenými se sociologickým výzkumem sídel a s jejich konkrétními projevy v České republice. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Čím se zbývá sociologie sídel - Sociologie sídel jako studium vzájemných vztahů mezi sociálními jevy a prostorovou organizací společnosti. Základní témata sociologické analýzy sídel: sociální morfologie sídel, sociální chování jejich obyvatel, instituce v sídlech, kulturní jevy v prostředí sídel, semiotika prostředí sídel. 2. Vývoj teoretického sociologického uvažování o městě - Předsociologické teorie do konce 19. století, klasikové a sociologie města, chicagská škola, „human ecology“, kritika ekologické teorie a „New urban sociology“, neomarxismus, neoweberiánství, současné trendy v sociologickém přemýšlení o lidských sídlech 3. Urbanizace v historickém pohledu - pojem urbanizace a její historické fáze, první a druhá městská revoluce, kapitalistická evropská industriální města v 19. století. Postindustriální společnost a proměny měst, deindustrializace, suburbanizace metropolizace, globální města 4. Deskripce osídlení České republiky - Sídelní struktura České republiky. Sídla a obce – počet a velikostní struktura. Politicko-správní typy obcí. Města – počet, typy, velikostní struktura. Sídelní struktury vyššího řádu: městský region, sídelní aglomerace, metropolitní území. Okresy. Kraje. Regiony soudržnosti. Venkov a venkovská sídla. 5. Sociálně-prostorová diferenciace a exkluze ve městě - Rezidenční segregace, její příčiny, formy a hodnocení. Sociální vyloučení ve městech. Územní společenství v městském prostředí - sousedství a lokální skupiny. Bezdomovectví. Problémy integrace přistěhovalců a menšin. Městská sociální hnutí a squating. 6. Specifické městské prostory - Historické centrum, komerční centrum, vnitroměstská obytná zóna, předměstí, periferie, oblast příměstského rezidenčního bydlení, příměstská obslužná zóna. Ghetta, slumy, sociálně vyloučené lokality. Brownfieldy a jejich revitalizace. Sídliště jako sociální bydlení a jako socialistická forma suburbanizace, klady a problémy sídlišť, jejich budoucnost. 7. Sídlo jako politický prostor - teorie lokální politiky (pluralismus, teorie elit), problematika politického vůdcovství, problém community power 8. Venkov a jeho obyvatelé - Pojem venkova a jeho různé významy. Kontinuum město-venkov. Regionální diferenciace venkova - venkov v metropolitních oblastech a mimo ně. Typy venkovských sídel. Problémy malých obcí. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Knihy: Bernard, J., a kol. 2011. Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. SLON Fainstain, S., S. Campbell. 2002. Readings in Urban Theory. Malden, Oxford: Blackwell. Hnilička, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA. Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka. Lin, J., Mele, Ch. 2005. Urban Sociology Reader. Routledge. Macionis, J.J. and V.N. Parillo. 2007. Cities and Urban Life. Fourth Edition. Prentice-Hall. (učebnice) Majerová, V a kol. 2005. Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita. Musil, J. (vyd.). 1985. Lidé a sídliště. Praha: Svoboda. Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda Ouředníček, M. (ed.). 2006. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Ouředníček, M., Temelová, J.(eds.), 2012. Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia Paddison, R. (ed.). 2001. Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication. Sýkora, L. (ed.) 2010. Rezidenční segregace. PřFUK, MMR Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. Vacková, B., Galčanová, L., Ferenčuhová, S. (eds.) 2012. Třetí město. Pavel Mervart Články: Burjanek, A. 1997. „Segregace.“ Sociologický časopis 33 (1): 423-434. Librová, H. 1996. „Decentralizace osídlení – vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR“. Sociologický časopis 32: 285-296. Musil, J. „Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy.“ Sociologický časopis 39: 137-167. Musil, J. 2003. „Proměny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evropě 1950–2000.“ Sociologický časopis 39 (2): 137-168. Musil, Jiří. 2001. „Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů“. Sociologický časopis 37. Pospěch, P. 2013. "Městský veřejný prostor: interpretativní přístup." Sociologický časopis 1/2013: 75-100. Steinfuehrerová, A. „Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno.“ Sociologický časopis 39 (2): 169-192. Sýkora, L. 2003. „Suburbanizace a její společenské důsledky.“ Sociologický časopis 39 (2): 217-233. Šimon, M. 2011. Kontraurbanizace: chaotický koncept? Geografie, 116, č. 3, s. 231–255. Vacková, B., Galčanová, L. 2011. „Za čistší město“: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy. Sociologický časopis 4/2011: 633-656. Vašát, P. 2012. "Mezi rezistencí a adaptací. Každodenní praxe třídy nejchudších.". Sociologický časopis. 2/2012: 247-282. |
| Literatura doporučená studentům | Horská, Pavla, Maur Eduard a Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Litomyšl: Paseka. Lin, J., Mele, Ch. 2005. Urban Sociology Reader. Routledge. Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda Ouředníček, M., Temelová, J.(eds.), 2012. Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia Paddison, R. (ed.). 2001. Handbook of Urban Studies. London: Sage Publication. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Studenti obdrží zápočet za absolvování závěrečného testu a sepsání krátké seminární práce na zadané téma, alternativně přednesení referátu během semináře. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět je zaměřen na oblast sociální politiky z pohledu sociologických přístupů. Rozšiřuje látku kurzu Teorie a dějiny sociologie 1-3. Zaměřuje se na proměny společnosti a řešení sociálních problémů v návaznosti na sociální myšlenkové proudy. Vymezuje základní pojmy v průniku teorií sociologie, sociologie politiky a sociální politiky. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Ukázat studentům jednu z cest k praktické aplikaci sociologie a vytvořit prostor pro další případnou orientaci a působení studentů v jedné z oblastí sociální praxe. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | I.Vybrané základní pojmy, disciplíny a systémy Politika, sociální politika (různé sociální politiky), principy a cíle, sociální problémy, solidarita, sociální práva, sociální péče, sociální zabezpečení, sociální pojištění, záchranná síť, sociální zákonodárství. Vymezení budou obecná, i s přihlédnutím ke specifice naší kulturní oblasti. Reflexe a řešení sociální problematiky v rámci evropské středověké civilizace a kultury. II.Předindustriální období (do 19. století) Náboženská a církevní pojetí, instituce a řešení: rituály, dobročinnost, péče, klášterní instituce (špitál, hospic, útulky pro pocestné), péče a charita. Přednáška s přihlédnutím k tehdejší situaci Rakousko-Uherska, jeho pojetí a řešení sociálních problémů a sociální otázky III.Industriální období v 19. století Vzestup kapitalismu, industrializace a modernizace, anglický socialismus a moralismus, klasický liberalismus, utopický socialismus, počátky sociologie, marxismus, církevní reflexe a řešení, různá svépomocná občanská, spolková řešení, chudobince. Socialistické a nesocialistické proudy sociální péče a solidarity. Solidarita jako ústřední princip sociálních hnutí, vznik sociální politiky a institucí sociálního zabezpečení. Solidarita jako ústřední princip sociálních hnutí, vznik sociální politiky a institucí sociálního zabezpečení. První sociální státy. Nástup sociálního liberalismu. Výzkumy postavení dělníků a rolníků, sociální tématika v umění, realismem 19. století počínaje. IV.Proměny ve 20. století Sociální liberalismus, jeho rozštěpení posunem socialistického proudu komunistickou alternativou. Snahy o překonání demokracie liberální demokracií sociální, proletářskou. Solidarita socialistická, liberální a libertární. Evropa a USA. Sociologie, města, stratifikace, sociologie průmyslu a práce, sociologie lidí na okraji společnosti. Specializace témat a vznik aplikované sociologie, diferenciace disciplín, institucí a zákonodárství. Sociologická orientace na poznání společenského rozvrstvení, sociologie města. Sociální otázka a sociální politika v demokratických a nedemokratických systémech 20. století. Sociální stát, stát blahobytu, korporativismus a neokorporativismus, sociální dialog, tripartismus. Vazba střední třídy, sociálního státu a demokracie v sociálním liberalismu dvacátého století a v neoliberalismu konce dvacátého a počátku jedenadvacátého století. V.Současnost Vazba střední třídy, sociálního státu a demokracie v sociálním liberalismu dvacátého století a v neoliberalismu konce dvacátého a počátku jedenadvacátého století. Proměna výrobních technologií, sociální struktury, globalizace a proměna kladení i řešení sociální otázky pro 21. století. Neoliberální (neokonzervativní) reflexe a řešení sociální otázky. Proměna chudoby. Stárnutí populace, migrace, sociálně nezařazení. Nové instituce a řešení sociálních problémů. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kotous J. 1995. Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova. Potůček, M. 1993. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Kleinová N. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo. Sirovátka, T. 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Brno: Masarykova univerzita. Večeřa, M. 1996. Sociální stát. Praha: Sociologické nakladatelství. Sociální politika Sociologický časopis Soudobé dějiny Státní správa a samospráva |
| Literatura doporučená studentům | Kalinová, L. 2007. Společenské proměny v čase socialistického experimentu (1945-1969). Praha: Akademia. Kleinová N. 2010. Šoková doktrína. Praha: Argo. Kotous J. 1995. Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova. Le Goff, J. 1991. Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon. Masaryk T. G. 2000. Otázka sociální. Praha: Masarykův ústav AV ČR. Potůček, M. 1993. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Rákosník, J., I. Tomeš a kol. 2012. Sociální stát v Československu, Právně institucionální vývoj v letech 1918-1992. Praha: Auditorium. Rákosník, J. 2013. „Kontinuita a diskontinuita sociálního státu v Československu (1918-1956).“ Soudobé dějiny XX (1-2): 15–39. Sociální politika Sociologický časopis Soudobé dějiny Státní správa a samospráva Sirovátka, T. 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Brno: Masarykova univerzita. Šustrová, B. „Bez sociální politiky to nejde! K výzkumu sociálně politické praxe na území Protektorátu Čechy a Morava“. Soudobé dějiny XX (1-2): 40–65. Večeřa, M. 1996. Sociální stát. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška se udílí na základě písemného testu, odpovědi na zkušební otázku z přednášek, hodnocení prostudované literatury a zpracované samostatné dílčí studie v rozsahu cca 6 normostran k zadaným tématům dle vlastní volby studenta. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Základní pojmy z oblasti sociální práce a její zdroje. Základy individuální práce s klientem, rozlišování pomoci a kontroly, rozhovor jako nástroj sociální práce, konstruktivní otázky. Přehled jednotlivých metod sociální práce - systemický přístup, rodinná terapie, komunitní práce, videointerakce. Předmět se zabývá riziky ústavní péče a alternativními tresty - probací a mediací. Práce s různými typy klientů: práce s rizikovou mládeží, práce s osobami společensky nepřizpůsobivými, práce se zdravotně postiženými, práce s minoritami, atd. Některá specifika pomáhajících profesí - syndrom vyhoření a supervize. Zvláštní důraz v pojetí služeb sociální práce je kladen na neziskový sektor. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti by měli získat orientaci v základních pojmech z oblasti sociální práce. Obecně by se měli seznámit s jednotlivými metodami sociální práce. Pokusí se vymezit styčné plochy s oborem sociální pedagogika. Orientuje studenty ve specifikách různých skupin klientů sociální práce a v základních nástrojích pomoci při práci s jednotlivými rizikovými skupinami. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Sociální práce 2. Individuální práce s klientem 3. Rozhovor jako nástroj sociální práce 4. Systemický přístup a sociální práce, různé přístupy jejího pojímání 5. Komunitní práce 6. Videointerakce 7. Práce s rizikovou mládeží 8. Ústavní péče 9. Probační a mediační práce 10. Práce se zdravotně postiženými 11. Práce se závislými na drogách či alkoholu 12. Práce se starými lidmi 13. Práce s minoritami 14. Práce se sociálně nepřizpůsobivými 15. Sociální poradenství 16. Syndrom vyhoření 17. Supervize v sociální práci |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BEDNÁŘOVÁ, Z. - PELECH, L. Sociální práce na ulici. Streetwork. Brno: Doplněk, 1999. s. 74 - 78. HAVRDOVÁ, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: OSMIUM, 1999. s. 9 - 16, 137 - 162. KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. MATOUŠEK, O. - KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. s. 243 - 252. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. s. 9 - 153, 183 - 192. NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. s. 93 - 98. ŘEZNÍČEK, Ivo. Metody sociální práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. s. 16 - 32, 57 - 58. ÚLEHLA, Ivan. Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996. s. 16 - 21, 123 - 144. Vzdělávací standardy v sociální práci. Praha: Socioklub, 1997. s. 26 - 34. |
| Literatura doporučená studentům | GABURA, Ján, PRUŽINSKÁ, Jana. Poradenský proces. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. HAVRDOVÁ, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: OSMIUM, 1999. KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. LAAN, Geert van der. Otázky legitimace sociální práce.Boskovice: Albert, 1998. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. NOVOTNÁ, V., SCHIMMERLINGOVÁ, V. Sociální práce, její vývoj a metodické postupy. Praha: Univerzita Karlova, 1992. ŘEZNÍČEK, Ivo. Metody sociální práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ÚLEHLA, Ivan. Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996. Vzdělávací standardy v sociální práci. Praha: Socioklub, 1997. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet - získají studenti na základě úspěšného písemného testu, plnění průběžných úkolů na semináři, samostatné seminární písemné práce nebo prezentace tématu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami s akcentem na proces socializace jedince. V souladu s těmito poznatky pak seznámit posluchače s problematikou vztahu člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek: člověk jako produkt kultury, jako člen skupin (včetně rodiny), kde vystupuje jako nositel různých statusů a rolí, vytváří si postoje, komunikuje, navazuje vztahy, internalizuje sociální normy, je socializován a socializuje. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je seznámit posluchače se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami (období batolete, předškolního a školního věku, prepuberty a puberty, adolescence, dospělosti a stáří) s akcentem na proces socializace jedince. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. 2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy. 3. Analýza sociální percepce. 4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace. 5. Problematika socializačního procesu. 6. Sociální normy. 7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice. 8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti. 9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost. 10. Schopnosti, inteligence. 11. Temperament, typy a typologie. 12. Motivace, potřeby, motivační dispozice. 13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci. 14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Hartl, P., H. Hartlová. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál. Hayesová, N. 1998. Základy sociální psychologie. Praha: Portál. Helus, Z. 1983. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN. Hunt, M. 2000. Dějiny psychologie. Praha: Portál. Janoušek, J. a kol. 1986. Metody sociální psychologie. Praha: SPN. Krech, D., R.S. Crutchfield, E.L. Ballachey. 1968. Človek v spoločnosti. Bratislava: SPN. Langemier, J., D. Krejčířová. 1998. Vývojová psychologie. Praha: Grada. Lašek, J. 2002. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus. Nakonečný. M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia. Řezáč, J. 1998. Sociální psychologie. Brno: Paido. Smékal, V. 2002. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal. Výrost, J. 1989. Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda. Výrost, J., I. Slaměník. 1998. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. Praha: Portál. Výrost, J., I. Slaměník. 2001. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada Publishing. Lašek, J. 2006. Sociální psychologie II. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Literatura doporučená studentům | Hartl, P., H. Hartlová. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál. Hayesová, N. 1998. Základy sociální psychologie. Praha: Portál. Helus, Z. 1983. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN. Hunt, M. 2000. Dějiny psychologie. Praha: Portál. Janoušek, J. a kol. 1986. Metody sociální psychologie. Praha: SPN. Krech, D., R.S. Crutchfield, E.L. Ballachey. 1968. Človek v spoločnosti. Bratislava: SPN. Langemier, J., D. Krejčířová. 1998. Vývojová psychologie. Praha: Grada. Lašek, J. 2002. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus. Nakonečný. M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia. Řezáč, J. 1998. Sociální psychologie. Brno: Paido. Smékal, V. 2002. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal. Výrost, J. 1989. Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda. Výrost, J., I. Slaměník. 1998. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. Praha: Portál. Výrost, J., I. Slaměník. 2001. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada Publishing. Lašek, J. 2006. Sociální psychologie II. Hradec Králové: Gaudeamus. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | seminární vystoupení, seminární prezentace prostudované literatury, referát ke zvolenému tématu, řízená diskuse |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Balík statistických programů pro společenské vědy (SPSS) je rozšířen po celém světě a je používán při zpracování kvantitativních (sociologických) dat jak v akademickém, tak komerčním výzkumu. Jeho předností je obrovský rozsah nabízených matematicko statistických metod včetně nejnovějších analytických postupů, příjemné uživatelské prostředí při vlastní práci s programem a výstupy, které lze přímo užít při prezentacích a publikaci. Proto je součástí výuky zpracování dat na většině vysokých škol, kde je akreditována sociologie, a kde je často oporou pro výuku obecných statistických metod. Program vznikl v osmdesátých letech, ale je stále inovován. V současné době je na naší škole dostupná (licencovaná) poslední 20 verse. Program je vybaven podrobným manuálem včetně interaktivního výukového programu. Základní znalost práce s SPSS a jednoduchých výpočetních procedur je nutným předpokladem pro analýzu dat ze šetření prováděných v rámci předmětu Praktika 1 a Praktika 2, kde bude SPSS věnován dvouhodinový instruktážní seminář. V této přednášce bude věnována pozornost hlubšímu seznámení s možnostmi programu SPSS při vytváření a úpravách datových souborů, při transformaci znaků a vytváření znaků nových a především pak řadě matematicko statistickým postupům při analýze dat včetně jejich hlubšímu porozumění (předpoklady užití, výpočetní možnosti, limity, interpretace výsledků). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení se současnými postupy matematicko statistického zpracování kvantitativních dat, získání rutinních dovedností v oblasti základních analýz a prezentace jejich výsledků. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Výuka probíhá v počítačové místnosti, na teoretický výklad metody či modelu zpracování navazuje ukázka na konkrétních datech (přednáška). V navazujícím semináři si studenti metodu sami vyzkoušejí na úlohách, které si zvolí. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Manuál k SPSS Base Norušis, M.J. 2005. SPSS 13.0 : Guide to Data Analysis, Statistical procedures companion. New Jersey: Prentice Hall. |
| Literatura doporučená studentům | Hebák, P., J. Hustopecký. 1987. Průvodce moderními statistickými metodami. Praha: SNTL. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ . Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Znalost základních možností SPSS v oblasti konstrukce a úprav datového souboru včetně jednoduchých výpočetních postupů bude předmětem testu, jehož úspěšné složení povede k udělení zápočtu. Zkouška bude spočívat ve vypracování seminární práce – analýzy dat z databáze výzkumů s využitím složitějších multivariačních metod (regresní analýza, faktorová analýza, klastrová analýza) se sociologickým přesahem. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Důležitou výbavou sociologů je tzv. statistická gramotnost, tedy porozumění statistickému pohledu na realitu, znalosti základních statistických postupů a interpretace statistických dat. Znalosti získané v tomto kurzu budou rozvíjeny a aplikovány v dalších především metodologických předmětech studia. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je seznámení studentů se základními principy statistických metod, s využitím popisné a induktivní statistiky v sociologii. Praxe zpracování a interpretace tabulkových i grafických výstupů bude procvičována jak na běžném softwaru (MS Excel) tak specializovaném statistickém (IBM SPSS). |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Co je to statistika Historie statistiky s důrazem na rozvoj induktivních metod a jejich využití v sociologii Základní pojmy Základní a výběrový soubor, náhodný výběr a reprezentativita Typy proměnných a možnosti jejich analýzy Popisná statistika (míry centrální tendence, míry variability, špičatost a šikmost, odlehlé hodnoty, způsoby grafického zobrazení dat, transformace dat a standardizace) Indexy, procenta, časové řady, trendy Vztahy dvou proměnných, korelační a regresní analýza Základy pravděpodobnosti, základní pravděpodobnostní rozdělení Základní principy statistického usuzování (odhady a testy hypotéz) Základní principy vícerozměrné statistiky (přehled metod nejčastěji využívaných v sociologii) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Hindls, R., S. Hronová, J. Seger. 2004. Statistika pro ekonomy. 5. vydání, Praha: Professional Publishing. Jeřábek, H. 1993. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum. Řehák, Jan., Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. StatSoft, Inc. 2004. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft. http://www.statsoft.com/textbook/stathome.html Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. Šubrt, J. 1998. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha: Karolinum. |
| Literatura doporučená studentům | Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Řehák, Jan., Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. Řezanková, H., L. Marek, M. Vrabec. 2001. IASTAT. Interaktivní učebnice statistiky. Dostupné na: http://iastat.vse.cz/ StatSoft, Inc. 2004. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft. http://www.statsoft.com/textbook/stathome.html Swoboda, Helmut. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. Zvára, Karel, Josef Štěpán. 2002. Pravděpodobnost a matematická statistika. Matfyzpress. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Pravidelná práce na seminářích, závěrečný test. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologické teorie a sociologické myšlení od počátku 19. století do přelomu století dvacátého. (Diferencované evropské myšlení po Francouzské revoluci 1789.) Důraz je kladen na pochopení podmínek vzniku a rozvoje sociologie, na vznik a proměnu paradigmat, na souvislost sociologického myšlení s evropským myšlením, se specifickou situací a vývojem empirické sociologie v USA. Co je typické pro kulturní okruhy anglosaského, germánského a románského teoretického a ideologického myšlení? Jaké jsou evropské kořeny vzniku a rozvoje sociologie a sociologických teorií? Jakou vazbu měla sociologie na filosofii, přírodní vědy a jejich metody? Jak se vytvářelo tradiční paradigma výkladu společnosti? Kdy a jak se toto paradigma začalo měnit? |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Získání přehledu o společenských teoriích a sociologických paradigmatech do počátku 20. století. Studenti získají nejenom přehled o základních vývojových proměnách sociologie ve sledovaném období, ale o souvislostech, které utvářely sociologii v kontextu dominantních kulturních okruhů, myšlenkových proudů, vědeckého poznání a proměn společnosti. V předmětu je kladen důraz na četbu primární a sekundární literatury a její rozbory v rámci seminářů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | . Úvod. Předpoklady vzniku sociologie. Kapitalismus a průmyslová revoluce, kontinentální a anglosaské myšlení, filosofie osvícenství a anglický empirismus, vznik vědy o společnosti. 2. Velké myšlenkové proudy 19. století, které vytvořily 20. století: liberalismus, konservatismus (radikální a křesťanský), socialismus, sociální darwinismus, nacionalismus a integrální nacionalismus, anarchosyndikalismus, protofašismus, filosofie života. Jejich proměny a představitelé (Le Play, E. Renan, Y. Taine, E. Burke, De Maistre, De Bonald, A. de Gobineau, J .G. Fichte, W. Bagehot, M. Bakunin, G. Sorel, Ch. Murras, H. S. Chamberlain). 3. Pozitivní věda a metoda, protofunkcionalismus, protoempirická sociologie. (A. Comte, C. H. de Saint-Simon, J. S. Mill, H. Spencer, Le Play.) 4. Radikální teorie. a) Marxův a Engelsův socialismus. Ekonomie, sociologie politiky, politika a organizace hnutí. Engels - sociologické postupy a počátky neradikální cesty. b) Anarcho-syndikalismus (M. Bakunin a G. Sorel) 5. Emil Durkheim, jeho přínos, teorie a metoda, definice sociálního faktu a místa sociologie ve společenskovědním poznání. Francouzská sociologie. 6. Specifická situace a vývoj americké sociologie. Empirická sociologie, metodologie, politická věda. Amerika a Evropa. (L. F. Ward, W. James, Ch. H. Cooley, A.W. Small, F. H. Giddings, R. E. Park, W. G. Sumner, T. Veblen) 7. Závěr. Srovnání kulturních okruhů teoretického a ideologického myšlení anglosaského (zámoří), germánského, románského. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Andersen Heine, L. Bo Kaspersen. 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S.Pfaff, K. Schmidt, I. Virk. 2002. Classical Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S.Pfaff, I. Virk. 2003. Contemporary Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Cohen, G. A. 2004. Karl Marx’s Theory of History. New York, Oxford: Oxford University Press. Cuin, CH.- H., F. Gresle. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Durkheim, Émile. 1965. Regeln der soziologischen Metode. Neuwied Berlin: Luchterhand Verlag. Durkheim, Émile. 1969. Pravidla sociologické metody. Praha: Vysoká škola politická ÚV KSČ. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství. Raison, Timothy. (ed.). 1969. The Founding Fathers of Social Science. Middlesex, Baltimore, Victoria: Penguin Books. |
| Literatura doporučená studentům | Andersen Heine, L. Bo Kaspersen. 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Cuin, CH.- H., F. Gresle. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, M. a kol. 1996. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška je vedena k základním tematickým okruhům na základě zadané ústní otázky, kontroly četby a orientačního testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Sociologické teorie a sociologické myšlení 20. století. Předmět navazuje na kurz Teorie a dějiny sociologie 1 a přibližuje významné sociologické teorie a směry ve sledovaném období. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámení s autory a sociálními teoriemi 20. století v Evropě i USA, včetně vývoje české sociologie. V předmětu je kladen důraz na četbu primární a sekundární literatury a její rozbory v rámci seminářů. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Úvod. Proměna gnoseologického sociologického paradigmatu oproti devatenáctému století. Evropská sociologie 1. Max Weber a německá sociologie. Člověk jako tvor interpretativní. Ideáltypy. Původ kapitalismu. Typy moci. Byrokratické systémy. Sociologie politiky. Weber a Marx. Weber a velkoněmecký nacionalismus. 2. Georg Simmel. Sociologie formy a obsahu, jeho eseje. Simmel a americká sociologie města. 3. Teorie elit. (Vilfredo Pareto, Robert Michels, Gaetano Mosca) 4. Společnost a osobnost: Já je My. Ch. H. Cooley, G. H. Mead, S. Freud. 5. Interpretativismus, interakcionismus, sociální konstrukce reality. H. Blumer (symbolický interpretativismus), E. Goffman, A. Schutz (fenomenologická sociologie), H. Garfinkel (entometodologie), D. Riesmann, B. P. Berger, T. Luckmann. Kritika pozitivismu. 6. Radikální teorie a ideologie: korporativismus, italský fašismus (Benito Mussolini a ideologie fašismu), nacionální socialismus (ideologie nacismu), marx- leninismus (V. I. Lenin, L.Trockij, J. V. Stalin). 7. Umírněné teorie a ideologie. Austromarxismus, demokratický socialismus, Frankfurtská škola a neomarxismus. (K. Kautsky, E. Bernstein, K. Renner, O. Bauer, R. Hilferding). 8. Ekonomicko-sociologické teorie světového systému, globalizace a neoliberalismus. (Veblen, Schumpeter, Kondratěv, Wallerstein, Beck, Keinichi.) 9. Americká sociologie. Sociální stratifikace, nové pojetí sociální struktury (S. a H. Lyndovi–Middletown, L.Warner - Yankee City, A. Holingshead -Elmtown). 10. Strukturální funkcionalismus. (Talcott Parsons, R. K. Merton). Operacionalizace v poltické kultuře (G. A. Almond, S. Verba). Kritika funkcionalismu. Česká sociologie 11. Přehled české sociologie od poslední třetiny 19. století. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, I. Virk. 2003. Contemporary Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Calhoun, Craig, J. Gereteis, J. Moody, S. Pfaff, K. Schmidt, I. Virk. 2002. Classical Sociological Theory. Oxford: Blackwell Publishing. Harrington, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Jódl, Miroslav. 1994. Teorie elity a problém elity. Praha: Victoria Publishing. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Loužek, Marek. 2005. Max Weber. Praha: Karolinum. Miller, David. 2003. Blakwelova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal. Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Smelser, Neil J., Paul B. Baltes (eds.) 2001. International Sorokin, Pitrim. 1936. Sociologické nauky přítomnosti. Praha: Jan Laichter. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. |
| Literatura doporučená studentům | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publishing. Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství. Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost (1986). Praha: Sociologické nakladatelství, Berger, Peter L. 1993. Kapitalistická revoluce. Bratislava: Archa. Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání, Praha: Karolinum Cuin, Ch. C., Gresle, F. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. (po str. 171) Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava: Archa. Drucker P. F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Giddens, Anthony. 1997, 2005. Sociologie. Praha: Argo. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět. Praha: Sociologické nakladatelství. Habermas, Jürgen 2000. Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Praha: Filosofia. Habermas, Jürgen 2000. Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia. Habermas, Jürgen 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Harrington, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Heywood, Andrew. 1994. Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. Hobsbawm, E. 2009. Globalizace, demokracie a terorismus, Praha: Academia Hobsbawm, E. 1998. Věk extrémů. Krátké dvacáté století 1914-1991. Praha: Argo. Huntington, S. P.2001, Střet civilizací. Praha: Rybka Publ. Jódl, Miroslav. 1994. Teorie elity a problém elity. Praha: Victoria Publishing. Judt, T. 2011. Zle se vede zemi. Praha: Rybka Publ. Keller, Jan. 2007. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Kleinová, N. 2012, Šoková doktrína. Praha: Argo/Dokořán. Loužek, Marek. 2005. Max Weber. Praha: Karolinum. Lévi-Strauss, Claude. 1993. Mýtus a význam. Bratislava: Archa. Lyotard, Jean-Francois. 1993. O postmodernismu. Praha: Akademia. Mannheim, Karl. 1991. Ideologie a utopie. Bratislava: Archa. Marcuse, Herbert 1991. Jednorozměrný člověk. Praha: Naše vojsko. Merton, Robert K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladetství. Mills, C. W. 2002. Sociologická imaginace. Praha: Sociologické nakladatelství. Miller, David. 2003. Blakwelova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal. Montoussé, M., R. Gilles. 2005. Přehled sociologie. Praha: Portál. Novák, M. 2011. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství. Parsons, Talcott. 1971. Společnosti. Praha: Svoboda. Riesmann, D. 2007. Osamělý dav. Praha: Kalich. Říchová, Blanka. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál. Sorokin, Pitrim. 1936. Sociologické nauky přítomnosti. Praha: Jan Laichter. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Veblen, T. 1997. Teorie zahálčivé třídy. Praha: Sociologické nakladatelství. Wallerstein, Immanuel (et al.). 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství. Weber, Max. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad. Weber Max, 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. Weber, Max. 1998. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikúmené. Welsch, Wolfgang 1994. Naše postmoderní moderna. Praha: Zvon. Wright, Charles W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zkouška je vedena k základním tematickým okruhům na základě zadané ústní otázky, kontroly četby a orientačního testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 6 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět navazuje na předměty Teorie a dějiny sociologie 1, 2. a pokračuje základními tématy druhé poloviny 20. století. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | V návaznosti na probranou látku kurzů teorie a dějiny sociologie 1 a 2, je tento předmět koncipován jako vyvrcholení, syntéza i opouštění různých dříve probíraných hlavních myšlenkových proudů a pokus o pochopení sociologických témat druhé poloviny dvacátého století, s přihlédnutím k probrané látce (obecné sociologie, sociologie politiky a metodologie). V kurzu bude též věnována pozornost různým mediálním a politickým desinterpretacím aktuálních sociálních a politických procesů. Výuka bude prezentována problémově, nikoli chronologicky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Rozdíl paradigmat sociologických teorií devatenáctého a dvacátého století. Makro-sociologie a mikro-sociologie. 2. Sociologie v ideologiích, ideologie v sociologii. Představitelé a proudy. Radikální a umírněné teorie. Marxismus a leninismus. Neomarxismus. Frankfurtská škola. Korporativismus, nacismus, komunismus, rasismus. Sionismus. Feminismus. 3. Náboženství. Vzdělání. Média. 4. Sociologické teorie změny a světového systému. Modernita a globalizace. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ. Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2003. Modernita a holocaust. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství. Berger, Peter, Thomas Luckmann. 1999. Sociální Konstrukce Reality. Brno: CDK. Drucker, P.F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press. Drucker, P.F. 1994. Věk diskontinuity. Obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press. Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc.“ Pp. 195-227. In Foulcault, M. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství Giddens, Antony. 2000. Unikající svět. Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Antony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Giddens, Antony. 2004. Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta. Goffman, Ervin. 1974. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Colophon Books. Goffman, Ervin. 1980. Rahmen – Analyse. Ein Versuch über die Organisation von Alltagserfahrungen. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.. Goffman, Erving. 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Harrington Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita Jäger, Siegfried. 1993. Kritische Diskursanalyse. Eine Einführung, Diss-Studien. Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Jäger, Siegfried.1993. Text – und Diskursanalyse. Eine Anleitund zur Analyse politischer Texte. DISS–texte Nr. 16 Duisburg: Duisburger Institut für Sprach-und Sozialforschung. Kabele, Jiří. 1998. Přerody – principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum. Keller, Jan. 1996. „Deset let rizikové společnosti.“ Sociální studia 1. Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy university Brno: Masarykova univerzita. Kuhn, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH. Lyotard, J.F. 1993. O postmodernismu. Praha: Filosofický ústav AV ČR. Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, Miloslav. 1990. „Spor o teorii strukturace A. Giddense v západní sociologii.“ Sociologický časopis 26 (5) Popper, Karl. R. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH. Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum Soeffner, Hans-Georg. 1989. Auslegung des Alltags – Der Alltag der Auslegung. Zur wissenssoziologischen Konzeption einer sozialwissenschaftlichen Hermeneutik. Frankfurt am Main: Suhrkamp. 1989 Soeffner, Hans-Georg. 1991. „Verstehende Soziologie und sozialwissenschaftliche Hermeneutik – Die Rekonstruktion der gesellschaftlichen Konstruktion der Wirklichkeit“ Berliner Journal für Soziologie 1(2): 263-269. Suša, O. (ed.). 2004. K sociologické reflexi moderního rizika. Praha: UK Filosofická fakulta. Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Wallerstein, Emmanuel. – některé texty v češtině jsou dostupné na internetu, viz. Holubec, Stanislav. 2007. „Teorie světového systému.“ In Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství. |
| Literatura doporučená studentům | Andersen, Heine, L. Bo Kaspersen, 2000. Classical and Modern Social Theory. Reader in Sociology. Oxford: Blackwell Publ. Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství. Drucker, P F. 1993. Postkapitalistická společnost. Praha: Management Press. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.. Habermas, Jürgen. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Harrington, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Horyna, Břetislav. 2001. Druhá moderna. Ulrich Beck a teorie reflexivní modernizace. Brno: Masarykova univerzita. Merton, R.K. 2000. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství. Reifová, I. (ed.). 2005. Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha: Karolinum Roszak, T. 2005. Kde končí pustina. Politika a transformace v postindustriální společnosti. Praha: Prostor Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán Shapiro, Ian. 2006. Útěk před realitou v humanitních vědách, Praha: Karolinum Šubrt, Jiří a kol. 2007. Soudobá sociologie I. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří (ed.). 2007. Postparsonsovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum. Wallerstein, Immanuel et al. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství. OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Test a ústní zkouška dle otázek. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz je hlubším uvedením do urbánní sociologie coby specifické subdisciplíny sociologie. Postupně představí kategorii prostoru v pojetí sociologických klasiků, teoretický a tematický vývoj subdisciplíny, filosofické a antropologické inspirace a nakonec současné přístupy a trendy. Jednotlivá témata kurz pojednává s přihlédnutí k metodologickým aspektům výzkumu města. Součástí kurzu je také urbánní vycházka s povinnou účastí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti získají teoretické a praktické znalosti o tématech a přístupech urbánní sociologie. Znají historický vývoj disciplíny a představená témata a přístupy dokáží kriticky reflektovat a aplikovat. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Proces urbanizace ve světě a v ČR 2. Prostor v klasické sociologii (Karl Marx, Emile Durkheim, Ervin Goffman, Pierre Bourdieu) 3. Česká urbánní sociologie (Arnošt I. Bláha, Zdeněk Ullrich, Jiří Musil aj.) 4. Max Weber, Georg Simmel, Friedrich Engels 5. Chicagská škola (Louis Wirth, Robert E. Park, Ernest Burgess, Nels Anderson aj.) 6. Geografie času (Thorsten Hägerstrand, Nigel Thrift, Allan Pred) 7. Filosofické inspirace (Michel Foucault, Michel de Certeau aj.) 8. Nová urbánní sociologie I. (Henri Lefebvre, Manuel Castels) 9. Nová urbánní sociologie II. (Growth Machine, Socio-spatial Perspective, Edward Soja) 10. Urbánní vycházka 11. Globální ekonomika, města a nerovný vývoj (Saskia Sassen, David Harvey) 12. Urbánní studia – současné přístupy a trendy (Mike Crang, Tim Cresswell, Setha M. Low, Tim Ingold aj.) 13. Sociální problémy urbánního prostředí |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anderson, Nels. 1998. On Hoboes and Homelessness. in Raffaele Rauty (ed.). Chicago: University of Chicago Press. Bourdieu, Pierre. (1972) 2005a. Outline of a Theory of Practice. Cambridge: Cambridge University Press. Castells, Manuel. 1977. The Urban Question: A Marxist Approach. London: Edward Arnold. Certeau, Michel de. 1988. The Practice of Evereyday Life. London: University of California Press. Durkheim. Emile. (1912) 2002. Elementární formy náboženského života. Praha Oikoymenh. Foucault, Michel. 2003a. „O jiných prostorech.“ Pp. 71-86. in Michel Foucault. Myšlení vnějšku. Praha: Hermann a synové. Goffman, Erving. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon. Gottdiener, Mark, Ray Hutchison. 2011. The New Urban Sociology. Philadephia: Westview Press. Harvey, David. 1996. Justice, Nature and the Geography of Difference. Oxford: Blackwell Publishers. Hejnal, Ondřej: 2013b. „Anachorický bezdomovec: Purifikace a transgrese veřejného prostoru.” Český lid 100 (4): xxx-xxx. Horská Pavla, Eduard Maur, Jiří Musil. 2002. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka. Mulíček, Ondřej, Robert Osman, Daniel Seidenglanz. 2011. „Městská chronopolis.“ Pp. 13-42. in Vacková, Barbora, Lucie Galčanová, Slavomíra Ferenčuhová (eds.). Třetí město. Červený Kostelec/Brno: Pavel Mervart/Masarykova univerzita. Musil, Jiří. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Park Robert E., Ernst Burgess, Roderick McKenzie. 1925. The City. Suggestions for the investigation of human behavior in urban environment. Chicago: Chicago University Press. 1925 Soja, Edward W. 1993. Postmodern Geographies. The Reassertion of Space Critical Social Theory. London: Verso. Temelová, Jana, Jakub Novák, Lucie Pospíšilová, Nina Dvořáková. 2011. „Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách.“ Sociologický časopis/ Czech Sociological Review 47 (4): 831–852. |
| Literatura doporučená studentům | Crang, Mike. 2001. „Rhytms of the City. Temporalised space and motion.“ in May, Jon, Nigel Thrift (eds.). Pp. 187-208. Timespace. Geographies of Temporality. London: Routledge. Ferenčuhová, Slavomíra, Michaela Šulerová, Barbora Vacková. 2006 (ed.).„Město.“ Sociální studia 2: 1-227. Goffman Erving 2003. Stigma. Praha: Sociologické nakladatelství. Gotham, Kevin Fox. 2003. „Toward an Understanding of the Spatiality of Urban Poverty: The Urban Poor as Spatial Actors.“ International Journal of Urban and Regional Research 27(3): 723-737. Gupta, Akhil, James Ferguson 1992. „Beyond „Culture“: Space, Idenity, and the Politics of Difference.“ Cultural Anthropology 7 (1): 6–23. Hägerstrand, Thorsten. 1970. „What about People in Regional Science?“ Papers of the Regional Science Association 24: 7-21, http://dx.doi.org/10.1007/BF01936872. Lefebvre, Henri. (1974) 2002. The Production of Space. Oxford: Blackwell Publishing. Lefebvre, Henri. (1992) 2004. Rhythmanalysis: Space, Time and Everyday Life. London: Continuum. Mitchell, Don. 2003. The Right to the City: Social Justice and the Figur for Public Space. New York: The Guilford Press. Munn, Nancy D. 1986. The Fame of Gawa: A Symbolic Study of Value Transformation in a Massim (Papua New Guinea). Cambridge: Cambridge University Press. Novák, Jakub, Luděk Sýkora. 2007. „A City in Motion: Time-Space Activity and Mobility Paterns of Suburban Inhabitants and Structuration of Spatial Organization in Prague Metropolitan Area.“ Geografiska Annaler 89B (2): 147–168, http://dx.doi.org/10.1111/j.1468-0467.2007.00245.x. Thrift, Nigel. 1977b. An Introduction to Time-geography. Geo Abstracts. Norwich: University of East Anglia. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Základním předpokladem kurzu je schopnost studentů číst anglicky. Pro úspěšné dokončení kurzu je třeba splnit následující čtyři podmínky: (1) aktivní účast na kurzu – studenti dochází na kurz, mají nárok na tři absence; v případě, že se nemohou dostavit vícekrát, napíší konspekt z povinné literatury na cca. jednu normostranu a odešlou ho vyučujícímu na email do 14 dnů od přednášky; digitální soubor a předmět emailu bude mít tvar: Prijmeni_Jmeno_URSO_cislo tydne (bez diakritiky). (2) četba povinné literatury – studenti pravidelně čtou povinnou literaturu a její znalost prokazují v průběhu přednášek. (3) esej reflektující vycházku – za použití představených konceptů a teorií urbánní sociologie studenti napíší kritickou reflexi urbánní vycházky; reflexe bude mít rozsah dvě až tři normostrany. (4) splnění testu – studenti splní závěrečný test, k testu lze přistoupit pouze po splnění předcházejících tří podmínek; test bude hodnocen následujícím způsobem: splněno (60 % a více), nesplněno (59 % a méně). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Úvod do sociologie představuje sociologii jako vědní obor se specifickým předmětem, strukturou, pojmovým aparátem, tematizací, nezastupitelným postavením v systému ostatních věd a rolí v soudobé společnosti. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět poskytne základní orientaci v oboru, shrne středoškolské znalosti sociologie, naučí studenty zásadám psaní studentských prací. Studenti by se měli naučit chápat sociologii jako nástroj k poznání a interpretaci sociálních jevů, vztahů a procesů, sloužící k získání základní orientace v sociální realitě. Úvodní teoretické poznatky by měly být dále rozvíjeny a prohlubovány především v předmětech Obecná sociologie 1, 2, 3 a Teorie a dějiny 1, 2, 3. Praktické dovednosti studenti získají v metodologických předmětech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Kde najít českou sociologii (sociologická pracoviště, nakladatelství, periodika, sociologické datové banky). 2. Věda a vědecké myšlení (paradigmata, hypotézy, základní charakteristiky vědeckého myšlení, co dělá vědu vědou – předmět studia, terminologie, vlastní teorie, metody a techniky poznání, systematizace poznatků). 3. Předmět sociologie, struktura sociologie (podle míry obecnosti, podle obsahu, sociologické disciplíny, vztah teorie a empirie), funkce sociologie. 4. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, sociální jevy, vztahy, procesy, společenská podstata člověka, …). 5. Vztah sociologie k ostatním vědám. 6. Společnost (typy společností). 7. Vzájemný vztah přírody a společnosti, pojem životní prostředí. 8. Kultura (několik rovin sociologického pojetí kultury, struktura a funkce kultury, kulturní prvky, vztahy mezi kulturami, masová kultura). 9. Sociální skupiny (základní vlastnosti sociálních skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociálních skupinách). 10. Sociální struktura společnosti (společenské diferenciace, sociální status, vertikální a horizontální sociální mobilita, sociální stratifikace). 11. Instituce, organizace, byrokracie. 12. Společenské změny, procesy, společenský vývoj a myšlenka pokroku (společenský pohyb, společenské změny, společenský vývoj, pojetí pokroku, modernizace, industrializace a technologický rozvoj, urbanizace, globalizace). 13. Zásady psaní studentských prací (citace, odkazy, seznam použité literatury). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X. JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3. JANDOUREK, J. Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6. KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7. NOVOTNÁ, E. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008.192 s. ISBN 978-80-247-2396-9. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4. URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7. URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5. Studijní opora k předmětu |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1. BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01. MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3. PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie věřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4. REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. ISBN 80-86432-80-7 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. Sociologický časopis |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočtový test (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz představí vybrané možnosti uplatnění sociologie a příbuzných oborů při řešení správy a rozvoje územních celků. Prostor bude věnován zejména různorodým způsobům aplikace metod empirického výzkumu při plánování lokálního a regionálního rozvoje a při hodnocení činnost institucí veřejné správy. Důraz bude kladen na praktické ukázky a praktická cvičení aplikace sociálně vědních metod a poznatků. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem semináře je seznámit studenty s možnostmi uplatnění sociálně vědních oborů při správě územních celků. Studenti během absolvování předmětu získají následující dovednosti: - posoudit vhodné způsoby analýzy empirických dat o sociálně ekonomických a demografických jevech při plánování rozvoje území, včetně limitů těchto možností - posoudit vhodnost aplikace prvků komunitního plánování a zapojování veřejnosti do fungování veřejné správy - vybrat vhodný způsob evaluace činnosti institucí veřejné správy - zpracovat dotazníkové šetření pro potřeby vedení obcí a regionů |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1 Deskripce územního uspořádání České republiky a struktury veřejné správy České republiky 2 Strategické plánování rozvoje a role sociologa 3 Komunitní plánování a zapojování veřejnosti a role sociologa 4 Hodnocení činnosti veřejné správy (benchmarking, CAF) 5 Specifické výzkumy pro veřejnou správu (analýzy spokojenosti zaměstnanců, obyvatel) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | 1. téma: - Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň 2008. - Wokoun, R. a kol.: Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň, 2011 2. téma: - Rektořík, J., J. Šelešovský: Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Masarykova Univerzita, Brno, 1999 3. téma: - Čermák, D. Vobecká, J. (eds.) Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě. SLON 2011 4. téma: - Půček, M. a kol. Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy – soubor příkladů. MV ČR 2005 5. téma: - Miller, T., Miller, M. Citizen surveys: how to do them, how to use them, what they mean : a special report on designing, conducting, and understanding citizen surveys. ICMA 1991 |
| Literatura doporučená studentům | - Čermák, D. Vobecká, J. (eds.) Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě. SLON 2011 - Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň 2008. - Miller, T., Miller, M. Citizen surveys: how to do them, how to use them, what they mean : a special report on designing, conducting, and understanding citizen surveys. ICMA 1991 - Půček, M. a kol. Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy – soubor příkladů. MV ČR 2005 - Wokoun, R. a kol.: Základy regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk, Plzeň, 2011 OPORA MOFFINO |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast na výuce, pravidelné plnění úkolů zadaných na semináři a vypracování písemné seminární práce nebo referátu Průběžné úkoly zadávané na seminářích budou mít následující podobu: 1. vyhledání a základní analýza statistických dat pro potřeby přípravy strategického plánu rozvoje 2. rozbor dotazníkového šetření s cílem identifikovat potřeby poskytování sociálních služeb pro účely komunitního plánování 3. rozvaha o způsobu sběru dat při výzkumu spokojenosti občanů určité obce 4. základní analýza způsobu přípravy strategického rozvojového plánu obce 5. příprava dotazníku pro potřeby vedení obce |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Bližší seznámení se sociologickou disciplínou, která se zabývá sociálními aspekty výchovy a jejím místem a úlohou v procesech společenské reprodukce, vztahy subjektů a objektů výchovy, pozicemi a rolemi vychovatele a vychovávaného. Sociologie výchovy je vykládána v průniku témat příbuzných disciplín sociologie dětí a mládeže, rodiny, životního způsobu, sociální patologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Hlavním cílem předmětu je analyzovat sociální aspekty výchovného procesu, charakterizovat prostředí, v nichž se výchovný proces odehrává. Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech této aplikované sociologické disciplíny, seznámí je se základními pojmy a aktuálně řešenými problémy. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Výchova jako celoživotní proces. Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2. Výchova a vzdělávání, vzdělanostní dráhy mládeže, rovnost přístupu k vyššímu vzdělání jako sociologický problém. 3. Příprava na povolání, trendy ve struktuře zaměstnání, práce a nezaměstnanost. 4. Vzdělanostní a informační společnost. 5. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. 6. Paul Konrad Liessmann a jeho „teorie nevzdělanosti“. 7. Rodina jako výchovné prostředí, sociologické pojetí rodiny (znaky moderní rodiny, založení rodiny a sňatkový trh, formy manželství a rodiny, rodičovství, vývojový cyklus rodiny). 8. Proměny rodiny v současné české společnosti (změny v uspořádání české domácnosti, neúplné rodiny, nesezdaná soužití, pokles sňatečnosti, změny v reprodukčním chování, pokles stability rodiny). 9. Prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkcí rodiny. 10. Výchova k partnerství a rodičovství a konkrétní životní představy mládeže v současné české společnosti. 11. Výchova k zdravému způsobu života, aktuální otázky sociologie zdraví a nemoci, kult těla, zdraví a stárnutí. 12. Výchova a sociální deviace, konformita a deviace, sociální kontrola, příčiny a teorie vzniku deviantního chování, prevence a terapie. 13. Výchova k sociální komunikaci. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. KATRŇÁK, T. a kol. Na prahu dospělosti: partnerství, sex a životní představy mladých v současné české společnosti. Praha : Dokořán, Brno: Masarykova univerzita, 2011. 222 s. ISBN 978-807363-352-3. KELLER, J., TVRDÝ, L. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha : Sociologické nakladatelství, 2008. 183 s. ISBN 978-80-86429-78-6. LIESSMANN, K.-P. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha : Academia, 2008. 125 s. ISBN 978-80-200-1677-5. MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. (eds.) Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha : Academia, 2006. 411 s. ISBN 80-200-1400-4. MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2006. 312 s. ISBN 80-86429-58-X. ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociológie výchovy: základy sociológie výchovy a mládeže. 2., rozšíř. a přeprac. vyd. Bratislava : Veda, 1998. 386 s. ISBN 80-224-0579-5. PROKOP, J. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha : Karolinum, 2005. 288 s. ISBN 80-246-1008-6. RABUŠICOVÁ, M. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 123 s. ISBN 80-210-0328-6. Opora k předmětu. |
| Literatura doporučená studentům | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6. BOURDIEU, P. Teorie jednání. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-518-3. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 2013. 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1. HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. Praha : Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2. KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9. KRAUS, B. K současným problémům mládeže. Praha : Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4. MAŘÍKOVÁ, H. (ed.) Proměny současné české rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 170 s. ISBN 80-85850-93-1. MASARYK, T.-G. O škole a vzdělání. Praha : SPN, 1990. 135 s. ISBN 80-04-25554-X. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9. MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3. RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy: přehlédnutí anglo-amerických monografií. Pedagogika, 2000, č. 2, s. 182–194. ISSN 3330-3815. SAK, P. Proměny české mládeže. Praha : Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8. SAK, P., SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha : Svoboda Servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2. SULLEROTOVÁ, E. Krize rodiny. Praha : Karolinum, 1998. 61 s. ISBN 80-7184-647-3. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0. Velký sociologický slovník I. a II. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Aktivní účast v seminářích, seminární vystoupení, prezentace četby, zápočtový test (ověří znalosti v rozsahu diskutovaných témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Tuček Milan |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět seznamuje s metodologií a výsledky vybraných výzkumů české a světové sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je podat souhrnnou informaci o metodologii klasických výzkumů z 30. až 50. let a základních výzkumů ČSÚ, výzkumů sociální struktury a mobility v letech 1967 – 1999 a dalších rozsáhlých výzkumů uskutečněných či v současné době probíhajících v ČR včetně mezinárodních. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Vymezení tématu, struktura přednášky. Literatura. Obecné problémy: výběrová šetření (cílová populace, opora výběru, velikost vzorku, procedura výběru), reprezentativita vzorku (návratnost šetření, převážení), vypovídací schopnost dat (validita, reliabilita, možnosti komparace v čase) 2. a 3. přednáška: Klasické sociologické výzkumy od počátků sociologického empirického zkoumání až do poloviny šedesátých let. (Polský sedlák v Evropě a Americe, Chicagská škola dvacátých a třicátých let a výzkumy. F. Lazarsfelda ve Vídni, New Jersey, Pricetonu i v New Yorku, Americký voják, …) 4.- 5. přednáška Výzkumy ČSÚ: a) sčítání lidu (stručná historie, metodologie Sčítání 2001, kvalita a validita dat), b) příjmové mikrocensy a další zjišťování příjmové struktury, výběrové šetření pracovních sil 6.- 7. přednáška Výzkumu sociální struktury, stratifikace a mobility (metodika: opora výběru, procedura výběru, základní operacionalizace, instrumenty šetření, konstrukce sociálního postavení,validita dat): a) 1967 (výzkum Machoninova týmu) b) 1978 (výzkum pod vedením dr. Matějovského) c) 1984 (výzkum pod vedením dr. Linharta) d) 1993 (mezinárodní výzkum, česká část: Matějů, Tuček) e) 1999 (výzkum pod vedením M. Tučka) f) 2005-6 (výzkum pod vedením M. Tučka 8. přednáška Výzkumy veřejného mínění (omnibusy) – CVVM, STEM 9. přednáška: Příklad rozsáhlého panelového šetření: Výzkum Rodina 1988–1998 10. přednáška. Příklady mezinárodního výzkumu: výzkumný projekt ISSP (od roku 1992), projekt výzkumu sociální spravedlnosti (1991, 1995, 1999, 2006), výzkum evropských hodnot (EVS) 11.-12. přednáška Výzkumy (komerční) mediálního chování, životního stylu a spotřeby: a) Mediaprojekt (od roku 1994 do současnosti), Market Media Life style (od roku 1996 do současnosti) b) Elektronické měření sledovanosti televize (včetně výzkumů souvisejících) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | informace o datových souborech z knih: Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz |
| Literatura doporučená studentům | informace o datových souborech z knih: Friedlanderová, H., M. Tuček. 2000. Češi na prahu nového tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Machonin, P. a kol. 1969. Československá společnost. Bratislava: Epocha. Machonin, P., M. Tuček a kol. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické nakladatelství. Tuček, M. a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Webové stránky ČSÚ: www.czso.cz Webové stránky SOÚ AV ČR (datový archiv): www.soc.cas.cz |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Znalostní písemný test (rozsah 35-40 min). Známkování 85-100% správných odpovědí 1, 70-85% 2, 55-70% 3, méně než 55% neprospěl. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: praxe 100 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | a |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | a |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | s |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | a |
| Literatura doporučená studentům | a |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: praxe 100 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | a |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | a |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | a |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | a |
| Literatura doporučená studentům | a |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | a |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Životní způsob je chápán jako systém relativně ustálených činností, praktik a způsobů chování, kterými lidé uspokojují a rozvíjejí své potřeby, komplex vztahů, které v tomto procesu vznikají a souhrn hodnot charakteristických pro určitý subjekt v jeho každodennosti. Kategorie životního způsobu (jako celek i v jednotlivých konkrétních tématech) je představena prostřednictvím obecných sociologických koncepcí i pomocí konkrétních údajů o realitě ČR (popř. ve srovnání s dalšími zeměmi) získaných prostřednictvím sociologických výzkumů, či z dat evidovaných Českým statistickým úřadem. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech této aplikované sociologické disciplíny. Seznámí je se sociologickým pojetím základních pojmů, s vývojem, trendy sociologického zkoumání životního způsobu a s možnými aspekty jeho dalšího zkoumání, přiblíží problematiku variantnosti životních způsobů/stylů a jejich podmíněnosti. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Životní způsob jako předmět sociologického zkoumání, definování základních pojmů: životní způsob, životní styl, životní sloh. 2. Sociální skupina či jednotlivec jako subjekt způsobu života (vnitřní determinant životního způsobu). 3. Životní podmínky: geografické a ekologické, biologické, demografické, politické, ekonomické, kulturní, technologické (vnější determinant životního způsobu). 4. Životní úroveň, příjem a majetek, chudoba a bohatství, výdaje a spotřeba, spotřebitelský (konzumní) způsob života. 5. Kvalita života (různá pojetí), kvalita života společnosti, lokality, domácnosti, jednotlivce, indexy kvality života, žebříčky kvality života dle vybraných ukazatelů, hledání smyslu života. 6. Variantnost (rozdíly) životního způsobu – diferenciace na základě objektivních podmínek (podle pohlaví, bydliště, věku, vzdělání, sociální struktury, zdravotního stavu, rodinného stavu, profese, zaměstnání) a alternativnost jako subjektivní volba (hodnotové preference). 7. Typologizace životních stylů a empirické výzkumy, pluralita či homogenizace a uniformita v životním způsobu. 8. Časová dimenze životního způsobu (čas pracovní, vázaný, volný). 9. Prostorová dimenze životního způsobu (venkovský a městský způsob života, chataření a chalupaření v Čechách). 10. Móda, luxus a způsob života, třídní styly a vkus, střídání módních stylů. 11. Generační aspekty způsobu života. 12. Subkultury mládeže a jejich životní styl. 13. Genderové aspekty způsobu života. 14. Jak se v dnešní společnosti žije? 15. Výzkumy životního způsobu/stylu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2007. Sociologie životního stylu. Praha: Vydavatelství Policejní akademie České republiky v Praze. Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing, a.s. Pácl, Pavel. 1988. Sociologie životního způsobu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Tuček, Milan a kol. 2003. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství. Studijní opora k předmětu. |
| Literatura doporučená studentům | Bauman, Zygmunt. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. Bauman, Zygmunt. 1999. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2002. Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. Bauman, Zygmunt. 2008. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Praha: Academia. Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. Filipcová, Blanka, Jindřich Filipec. 1976. Různoběžky života. Praha: Svoboda. Fourastié, Jean. 1969. 40 000 hodin. Praha. Mladá fronta. Fromm, Erich. 1992. Mít nebo být? Praha: Naše vojsko. Galbraith, John Kenneth. 1967. Společnost hojnosti. Praha: Svoboda. Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš svět. Praha: Sociologické nakladatelství. Honzík, Karel. 1958. Co je životní sloh. Praha. Československý spisovatel. Honzík, Karel. 1976. Tvorba životního slohu: stati o architektuře a užitkové tvorbě. Praha: Horizont. Jacobsová, Jane. 1975. Smrt a život amerických velkoměst. Praha. Odeon. Keller, Jan. 2005. Až na dno blahobytu. Praha: EartSave CZ. Librová, Hana. 1994. Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronika a Hnutí Duha. Librová, Hana. 2003. Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk. Lipovetsky, Gilles. 1998. Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha: Prostor. Lipovetsky, Gilles. 1999. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor. Lipovetsky, Gilles. 2005. Věčný přepych. Praha: Prostor. Možný, Ivo. 2002. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál. Potůček, Milan a kol. 2003. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg. Riesman, David a kol. 2007. Osamělý dav. Praha: Kalich. Simmel, Georg. 2011. Filosofie peněz. Praha: Academia. Simmel, Georg. 2006. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství. Toffler, Alvin. 1992. Šok z budoucnosti. Praha: Naše vojsko. Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2001. Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán. Tofflerovi, Alvin a Heidi. 2002. Válka a antiválka. Jak porozumět dnešnímu globálnímu chaosu. Praha: Dokořán a Argo. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 10 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Dokončení souhrnného přehledu základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů i při běžném jednání s lidmi. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | V návaznosti na výuku předmětu Sociologie v 1. ročníku seznámit studenty s dalšími základními kategoriemi sociologie a s technikami sběru sociologických dat. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky. 2) Společenské změny a myšlenka pokroku. 3) Problémy etnických a národnostních vztahů. 4) Normy a deviantní chování. 5) Člověk ve sféře práce. 6) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu. 7) Základní techniky sběru sociologických dat. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989 Bauman, Z.: Myslet sociologicky. SLON, Praha 1996 Berger, P.: Pozvání do sociologie. Správa soc. řízení FMO, Praha 1991 Buriánek, J.: Sociologie. Fortuna, Praha 1998 Havlík, R.: Úvod do sociologie. Karolinum, Praha 1999 Keller, J.: Úvod do sociologie. SPN, Praha 1997 Petrusek, M. a kol.: Sociologické školy, směry, paradigmata. SLON, Praha 1996 Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996 |
| Literatura doporučená studentům | Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989 Bauman, Z.: Myslet sociologicky. SLON, Praha 1996 Berger, P.: Pozvání do sociologie. Správa soc. řízení FMO, Praha 1991 Buriánek, J.: Sociologie. Fortuna, Praha 1998 Havlík, R.: Úvod do sociologie. Karolinum, Praha 1999 Keller, J.: Úvod do sociologie. SPN, Praha 1997 Petrusek, M. a kol.: Sociologické školy, směry, paradigmata. SLON, Praha 1996 Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají, při výchovném působení i při běžném jednání s lidmi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1.Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). 2.Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultura). 3.Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. 4.Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, konflikty v sociál. skupinách). 5.Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizontální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). 6.Instituce, organizace, byrokracie. 7.Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, politický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). 8.Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a technolog. rozvoj, urbanizace, globalizace ...) 9.Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasismus, nacionalismus, integrační procesy). 10.Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, sociál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). 11.Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti). 12.Životní cyklus, etapy života v sociolog. pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3 CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4 GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2 KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha: SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7 PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4 PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3 |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1 BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha: Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01 CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. 6. vyd. New. York: McGraw-Hill, 1994. 651s. ISBN 0-07-037879-7 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. 5. vyd. New. York: McGraw–Hill, 1995. 677 s. ISBN 0-07-056959-2 KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno: BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: přednáška 2 hod. týdně studium kombinované: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V návaznosti na výuku předmětu Sociologie1 ve 2. ročníku se blíže seznámit s problematikou odvětvových disciplín sociologie mládeže a volného času. Zvláštní důraz je kladen na charakteristiku proměn věkových a sociálních kategorií dětí a mládeže, jejich socializaci a současné sociální problémy. Dále se naučit orientovat v základních metodách a technikách sociologického výzkumu. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrn sociologických poznatků o dětech, mládeži a volném čase Ty pak mohou být využity při pedagogické práci s dětmi a mládeží. Znalosti z oblasti sociologické metodologie usnadní cestu k novým informacím. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace). 3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví. 4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny. 5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci. 6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. 7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). 8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě). 9) Hodnotová orientace mládeže. 10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). 11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializační činitel. 12) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost). 13) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže …). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6 HAVLÍK, R. a kol. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha: Ped. fak. UK, 1996. 109 s. ISBN 80-86039-10-2 KRAUS, B. K současným problémům mládeže. 1. vyd. Praha: Horizont, 1990. 93 s. ISBN 80-7012-027-4 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.165 s. ISBN 80-7041-841-9 MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha: SLON, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9 MOŽNÝ, I. Moderní rodina. 1. vyd. Brno: Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8 MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3 SAK, P. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. 292 s. ISBN 80–7229–042–8 |
| Literatura doporučená studentům | DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9 JEDLIČKA, R. – KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8 JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. ISBN 80-7066-662-5 ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0 Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet na základě semestrální práce (písemná práce na zadané téma). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Etapy života v sociologickém pohledu. Sociální kontext dětství. Rodina. Škola. Mládí. Mládež. Vzdělání. Hodnoty. Životní způsob. Volný čas. Sociální a sociologické koncepce práce a volného času. Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Úloha a místo mládeže ve společnosti, principy hodnotových orientací, aktuální problémy a možnosti jejich řešení. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2) Sociální kontext dětství (popis sociální situace). 3) Dětství a socializace, faktory formování osobnosti dítěte (rodina, škola, vrstevnická skupina, volný čas), vrůstání do světa dvou pohlaví. 4) Rodina jako hlavní faktor formování osobnosti dítěte, sociologické chápání rodiny. 5) Škola jako socializační činitel, vybrané problémy pohledu sociologie na tuto instituci. 6) Mládí jako proces dospívání, postavení a charakteristika mládeže v současnosti. 7) Mládež a systém heterosexuálních vztahů (sexuální chování, láska, volba partnera a zakládání vlastní rodiny). 8) Vzdělanostní dráhy mládeže, příprava na povolání (dvojí rozhodování o životní perspektivě). 9) Hodnotová orientace mládeže. 10) Životní způsob mládeže v současnosti, problematika zdravého způsobu života, výklad základních kategorií život. způsobu (komplex činností času pracovního, vázaného a volného), vybrané problémy život. způsobu (život. způsob v závislosti na pohlaví, věku, lokalitě ...). 11) Činnosti volného času se zaměřením na volný čas dětí a mládeže, volný čas jako fenomén industriální společnosti, jako další socializač. činitel. 12) Sociální a sociologické koncepce práce a volného času (Aristoteles, Seneca, T. More, T. Campanella, R. Owen, Ch. Fourier, K. Marx, T. Veblen, L. Löwenthal, J. Dumazedier ...). 13) Vývoj pojetí mládeže, vznik sociologie mládeže jako samostatné sociolog. disciplíny. 14) Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže (záškoláctví, agresivita a násilné chování, šikana, vandalismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost). 15) Aktuální problémy mládeže (nezaměstnanost mládeže, studium okrajových – marginálních skupin mládeže). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1998 Havlík, R. a kol.: Kapitoly ze sociologie výchovy. Ped. fak. UK, Praha 1996 Jedlička, R. – Koťa, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Karolinum, Praha 1998 Jeřábek, H.: Úvod do sociologického výzkumu. Karolinum, Praha 1993 Kraus, B.: K současným problémům mládeže. Horizont, Praha 1990 Kraus, B.: Sociální aspekty výchovy. Gaudeamus, Hradec Králové 1998 Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. SLON, Praha 1997 Možný, I.: Moderní rodina. Blok, Brno 1990 Pácl, P.: Sociologie životního způsobu. Univ. J. E. Purkyně, Brno 1988 Sak, P.: Sociální vývoj mládeže. SPN, Praha 1985 Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996 |
| Literatura doporučená studentům | Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Panorama, Praha 1989 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1998 Havlík, R. a kol.: Kapitoly ze sociologie výchovy. Ped. fak. UK, Praha 1996 Jedlička, R. – Koťa, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Karolinum, Praha 1998 Jeřábek, H.: Úvod do sociologického výzkumu. Karolinum, Praha 1993 Kraus, B.: K současným problémům mládeže. Horizont, Praha 1990 Kraus, B.: Sociální aspekty výchovy. Gaudeamus, Hradec Králové 1998 Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. SLON, Praha 1997 Možný, I.: Moderní rodina. Blok, Brno 1990 Pácl, P.: Sociologie životního způsobu. Univ. J. E. Purkyně, Brno 1988 Sak, P.: Sociální vývoj mládeže. SPN, Praha 1985 Velký sociologický slovník I. a II. Karolinum, Praha 1996 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V návaznosti na výuku předmětu Obecná sociologie je Aplikovaná sociologie vykládána v průniku témat sociologie životního způsobu, rodiny, výchovy a vzdělávání a dalších vybraných sociologických disciplín. Předmět tematizuje konkrétní problémy současné společnosti v kontextech každodenního života. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět poskytne studentům základní orientaci v tématech vybraných sociologických disciplín. Seznámí je se základními pojmy, aktuálně řešenými problémy a trendy sociologického zkoumání v rámci těchto disciplín. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Životní cyklus, etapy života v sociologickém pohledu (dětství, mládí, dospělost, stáří), jedinec a jeho životní dráha. 2. Sociální interakce v každodenním životě, studium každodennosti, životní způsob jako předmět sociologického zkoumání. 3. Časová dimenze životního způsobu (čas pracovní, vázaný, volný, rozsah volného času a podmínky jeho využití). 4. Výchova a vzdělávání, rovnost přístupu k vyššímu vzdělání jako sociologický problém, vzdělanostní a informační společnost. 5. Práce a nezaměstnanost, trendy ve struktuře zaměstnání. 6. Prostorová dimenze životního způsobu (globální x lokální, změna pojetí prostoru v důsledku nových informačních a komunikačních technologií, prostorová mobilita, lidská sídla a bydlení, město x venkov). 7. Generační a genderové aspekty způsobu života. 8. Sociologické pojetí rodiny (znaky moderní rodiny, založení rodiny a sňatkový trh, formy manželství a rodiny, rodičovství, vývojový cyklus rodiny). 9. Proměny rodiny v současné české společnosti (změny v uspořádání české domácnosti, neúplné rodiny, nesezdaná soužití, pokles sňatečnosti, změny v reprodukčním chování, pokles stability rodiny). 10. Konformita a deviace, sociální kontrola, příčiny a teorie vzniku deviantního chování, prevence a terapie. 11. Etnicita, postoje vůči národnostním menšinám a cizincům, míra tolerance ve společnosti, předsudky a diskriminace. 12. Společnost a média, masová komunikace, masová konzumní společnost a konzumní životní styly. 13. Sociologie zdraví a nemoci, kult těla, zdraví a stárnutí. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha : Panorama, 1989. 440 s. ISBN 80-7038-044-6. DUFFKOVÁ, J., URBAN, L., DUBSKÝ, J. Sociologie životního stylu. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 237 s. ISBN 978-80-7380-123-6. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 2013. 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1. HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha : Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. KUBÁTOVÁ, H. Sociologie životního způsobu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0. MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2006. 312 s. ISBN 80-86429-58-X. Opora k předmětu. |
| Literatura doporučená studentům | BÁRTLOVÁ, S., MATULAY, S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin : Osveta, 2009. 141 s. ISBN 978-80-8063-306-6. MAŘÍKOVÁ, H. (ed.) Proměny současné české rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 170 s. ISBN 80-85850-93-1. MAŘÍKOVÁ, H., KOSTELECKÝ, T., LEBEDA, T., MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. 144 s. ISBN 80-85850-24-9. McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. 448 s. ISBN 80-7178-200-9. MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno : Blok, 1990. 184 s. ISBN 80-7029-018-8. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 250 s. ISBN 80-85850-75-3. PETRUSEK, M. Základy sociologie. 1. vyd. Praha : Akademie veřejné správy o. p. s., 2009. 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4. ŘÍČAN, P. Cesta životem. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 440 s. ISBN 80–7038–078–0. SULLEROTOVÁ, E. Krize rodiny. Praha : Karolinum, 1998. 61 s. ISBN 80-7184-647-3. ŠAFR, J. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2008. 161 s. ISBN 978-80-7330-154-5. ŠKODOVÁ, M. (eds.) Jaká je naše společnost? Otázky, které si často klademe… Praha : Sociologické nakladatelství, 2010. 446 s. ISBN 978-80-7419-025-4. TUČEK, M. a kol. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 428 s. ISBN 80-86429-22-9. URBAN, L. Sociologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, a. s., 2006. 374 s. ISBN 80-86861-45-7. URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s. 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5. Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Písemná/ústní zkouška (ověří znalosti v rozsahu přednášených témat, včetně průběžně doporučované doplňkové četby z prací stěžejních autorů). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět má poskytnout souhrnný přehled dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století). Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout přehled dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století). Předmět se zaměřuje na současnou sociologii, představuje jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě písemného testu. Zkouška ústní vychází ze dvou zadaných zkušebních otázek. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout první část souhrnného přehledu dějin sociologického myšlení; docílit pochopení jednotlivých sociologických paradigmat a myšlenkových směrů; upevnit a prohloubit znalosti o předmětu sociologie a o jejím místě mezi ostatními vědami. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Posluchači se seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové sociologie (od vzniku sociologie do 50. let 20. století). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa sociálního řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory. Blackwell Publishers, 2000. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě písemného testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět navazuje na předmět Dějiny sociologie 1 a má dovršit souhrnný přehled dějin sociologického myšlení, tj. současnou sociologií, představit jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět navazuje na předmět Dějiny sociologie 1 a má dovršit souhrnný přehled dějin sociologického myšlení. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět se zaměřuje na současnou sociologii, představuje jednotlivá sociologická paradigmata a myšlenkové směry. Zaměřuje se na modernější světovou sociologii a na hlavní představitele soudobé české sociologie. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory, Blackwell Publishers, 2000. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha : SLON, 1996. BERGER, P. Pozvání do sociologie. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha : Fortuna, 1998. CALHOUN, C., LIGHT, D., KELLER, S. Sociology. New York : McGraw–Hill, 1994. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. Praha : SLON, 2004. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 1999. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. Praha : SLON, 2004. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha : SLON, 1999. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. Brno : Barrister a Principal, 2001. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha : SLON, 1996. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha : SPN, 1997. SCHAEFER, R. T., LAM, R. P. Sociology. New. York : McGraw–Hill, 1995 ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha : ISV, 2001. TURNER, B. S. The Blackwell Companion to Social Theory, Blackwell Publishers, 2000. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě zápočtového testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Didaktika ZSV 1 se zaměřuje na místo a funkce základů společenských věd ve školní výuce a na roli učitele předmětu. Seminář je zaměřen na vybrané metody a formy práce, analyzování jednotlivých složek předmětu a jejich povahu, na analýzu učebnic, studijních textů a pomůcek Důraz je kladen na orientaci v tematických konceptech, zejména pak na vztah přirozeného světa a světa vědy. Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Didaktika ZSV 1 se zaměřuje na místo a funkce základů společenských věd ve školní výuce a na roli učitele předmětu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Seminář je zaměřen na vybrané metody a formy práce, analyzování jednotlivých složek předmětu a jejich povahu, na analýzu učebnic, studijních textů a pomůcek Důraz je kladen na orientaci v tematických konceptech, zejména pak na vztah přirozeného světa a světa vědy. Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PATOČKA, J. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha, 1970. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie ve vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. VÍTEK, M. (ed.) Systémová pedagogika. Sborník XXXVII. vědecké konference o systémovém inženýrství SI 2005. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PATOČKA, J. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha, 1970. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie ve vzdělávání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. VÍTEK, M. (ed.) Systémová pedagogika. Sborník XXXVII. vědecké konference o systémovém inženýrství SI 2005. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě vyhotovených úkolů a jejich prezentace. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Didaktika ZSV 2 navazuje na předmět Didaktika ZSV 1. Seminář je zaměřen na vybrané metody a formy práce, analyzování jednotlivých složek předmětu a jejich povahu. Jsou i nadále sledovány jednotlivé složky předmětu, zejména koncept péče o obec. Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. Další formy práce jsou propojeny s ostatními odbornými předměty a důraz je kladen na mezioborovou provázanost a její didaktické využití. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Didaktika ZSV 2 navazuje na předmět Didaktika ZSV 1. Seminář je zaměřen na vybrané metody a formy práce, analyzování jednotlivých složek předmětu a jejich povahu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Jsou sledovány jednotlivé složky předmětu, zejména koncept péče o obec. Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. Další formy práce jsou propojeny s ostatními odbornými předměty a důraz je kladen na mezioborovou provázanost a její didaktické využití. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálnědemokratických společnostech. Praha : OIKOYMENH, 1993. BĚLOHRADSKÝ, V. Přirozený svět jako politický problém. (Esej o člověku pozdní doby). Praha . ČSS, 1991. BĚLOHRADSKÝ, V. Kapitalismus a občanské ctnosti. Praha, 1992. HAVEL, V. Moc bezmocných. Praha : LN, 1990. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991. KÜNG, H. Světový étos – projekt. Zlín : Archa, 1992. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | BANFIELD, E. C. (ed.) Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálnědemokratických společnostech. Praha : OIKOYMENH, 1993. BĚLOHRADSKÝ, V. Přirozený svět jako politický problém. (Esej o člověku pozdní doby). Praha . ČSS, 1991. BĚLOHRADSKÝ, V. Kapitalismus a občanské ctnosti. Praha, 1992. HAVEL, V. Moc bezmocných. Praha : LN, 1990. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. JASPERS, K. Otázka viny. Praha : Mladá fronta, 1991. KÜNG, H. Světový étos – projekt. Zlín : Archa, 1992. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě vyhotovených úkolů a jejich prezentace. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Didaktika ZSV 3 navazuje na předmět Didaktika ZSV 1 a Didaktika ZSV 2. Hlavní pozornost je věnována konceptu péče o duši, péči o osobní identitu. Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. Další formy práce jsou propojeny s ostatními odbornými předměty a důraz je kladen na mezioborovou provázanost a její didaktické využití. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Didaktika ZSV 3 navazuje na předmět Didaktika ZSV 1 a Didaktika ZSV 2. Hlavní pozornost je věnována konceptu péče o duši, péči o osobní identitu. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Na základě analýzy připravených a hodnocených výstupů jednotlivců či skupin probíhá dle zadaných úkolů didaktické ověřování získaných poznatků i dovedností. Další formy práce jsou propojeny s ostatními odbornými předměty a důraz je kladen na mezioborovou provázanost a její didaktické využití. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě vyhotevených úkolů a jejich prezentace. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Didaktika ZSV 4 rozvíjí předchozí blok didaktik. Zaměřuje se zejména na aktualizaci učebních materiálů a pomůcek. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Prohloubit dovednosti v oblasti oborové didaktiky. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Kritická reflexe učebních pomůcek a materiálů. Ukázková prezentace výstupů a jejich rozbor. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě vyhotovených úkolů a jejich prezentace. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 0 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Rozbor ukázkových vystoupení na zadané téma. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Prohloubení praktických dovedností v oborové didaktice. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Skupinová příprava jednotlivých výstupů. Kritický rozbor výstupů. Písemné zpracování výstupů. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Literatura doporučená studentům | BUBER, M. Problém člověka. Praha : Mladá fronta, 1997. DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, 1992. FROMM, E. Umění milovat. Praha : Orbis, 1967 FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno : L. Marek, 2003. HOŘEJŠOVÁ, D. Didaktika ON a Základů společenských věd. Praha, 1994. KŘIVOHLAVÝ, J. O zdravých vztazích mezi lidmi. Praha, 1973. LANGOVÁ, M. Učitel v pedagogických situacích. Praha, 1992. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha, 1975. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, 2004. ŘIČAN, P. Cesta životem. Praha, 2004. SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002. VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Jinočany, 1992. Základy společenských věd. (Pro učitele učitelů – studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.) Praha, 2004. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě vyhotovených úkolů a jejich prezentace. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 6 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět jednak na základě A/ přehledu a analýz dějinně etických inspirací klade důraz B/ na moderní a soudobé etické teorie v antropologickém, scientistickém a systémovém přístupu k etice, jednak na základě C/ přehledu a analýz tradičních etických problémů klade důraz D/ na soudobé diskutované otázky v etice (pozornost je věnována etickým aspektům každodenního života, úpadku individuální a společenské morálky, etickým aspektům sexuality a lidské reprodukce, lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; nemoci a smrti, lékařských zásahů do celistvosti organismu; etickým aspektům vědy a techniky, komunikačního paradigmatu a informačních technologií; konfrontaci utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcím tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretaci obsahu tradičních etických kategorií a profesním etikám). |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět jednak na základě A/ přehledu a analýz dějinně etických inspirací klade důraz B/ na moderní a soudobé etické teorie v antropologickém, scientistickém a systémovém přístupu k etice, jednak na základě C/ přehledu a analýz tradičních etických problémů klade důraz D/ na soudobé diskutované otázky v etice. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Pozornost je zejména věnována etickým aspektům každodenního života, úpadku individuální a společenské morálky, etickým aspektům sexuality a lidské reprodukce, lásky, přátelství, partnerství, manželství a rodinného života; nemoci a smrti, lékařských zásahů do celistvosti organismu; etickým aspektům vědy a techniky, komunikačního paradigmatu a informačních technologií; konfrontaci utilitarismu pravidla a utilitarismu činu, koncepcím tzv. situační etiky či hledání nových etických orientací, přehodnocování či nové interpretaci obsahu tradičních etických kategorií a profesním etikám). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2001. JASPERS, K. Otázka viny. Praha: Mladá fronta, 1991. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997. KÜNG, H. Světový étos - projekt. Zlín : Archa, 1992. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha: Oikúmené, 1994. LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha: Academia, 2003. MARCEL, G. K filosofii naděje. Praha : Vyšehrad, 1970. MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum,1996. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994. RAWLES, J. Teorie spravedlnosti, Praha: Victoria Publishing, 1995. RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha,1996. SEMRÁDOVÁ, I. Etika I.. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III.. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. SCHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993. SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha, 1974. SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998. SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994. TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998. WEISCHEDEL, Skeptická etika. Praha: OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Praha : NLN, 1993. |
| Literatura doporučená studentům | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2001. JASPERS, K. Otázka viny. Praha: Mladá fronta, 1991. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha : OIKOYMENH, 1997. KÜNG, H. Světový étos - projekt. Zlín : Archa, 1992. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha: Oikúmené, 1994. LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha: Academia, 2003. MARCEL, G. K filosofii naděje. Praha : Vyšehrad, 1970. MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers), Oxford: Oxford University Press, 2005. PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum,1996. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha : ISE, 1994. RAWLES, J. Teorie spravedlnosti, Praha: Victoria Publishing, 1995. RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha,1996. SEMRÁDOVÁ, I. Etika I.. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Etika III.. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové : Gaudeamus, 1996. SEMRÁDOVÁ, I. Paradigmata komunikace a technologie vzdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. SCHELER, M. O studu. Praha : Mladá fronta, 1993. SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha, 1974. SINGER, P. Practical Ethics. Cambridge : Cambridge University Press, 1995. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha : OIKOYMENH, 1998. SWIEZAWSKI, S. Nový výklad sv. Tomáše. Brno : Zvláštní vydání, 1994. TUGENDHAT, E Tři přednášky o problémech etiky, Praha: Mladá fronta, 1998. WEISCHEDEL, Skeptická etika. Praha: OIKOYMENH, 1999. WELSCH, W. Postmoderna : pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993. WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Praha : NLN, 1993. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě písemně odevzdané zápočtové práce. Zkouška vychází ze dvou losovaných otázek. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Studenti budou v předmětu uvedeni zejména do problematiky formálně logických aspektů analýzy jazyka, logického vyplývání či odvoditelnosti, hlavní pozornost bude věnována logickému pojetí argumentace a budou stručně tematizovány logicko-metodologické otázky vědeckého poznání, včetně otázky vztahu logiky a filosofie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si osvojí poznatky, které mohou jako absolventi oboru uplatnit v rámci výuky základům společenských věd, zejména s důrazem na výuku neformální logiky či filosofické logiky (případně nové rétoriky, kritického myšlení či argumentace, základů formální logiky). Dalším cílem je vytvořit předpoklady pro studium filosofie a jiných speciálních oborů, přispět ke zvládání nároků na psaní seminárních prací či diplomové práce. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1) Počátky logiky - logika pojmová a výroková. Proměny logiky - tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. (2) Základní přístupy k pojetí logiky (psychologistický, platonistický a pragmatistický). (3) Jazyk a metajazyk. Logika a sémiotika. Logická analýza jazyka (přirozeného, odborného, vědeckého). (4) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako teoretický problém logiky. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. (5) Vymezení výroku. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní matice. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (6) Přirozená dedukce a axiomatizace. (7) Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory a logický čtverec. De Morganovy zákony. Logika relací. (8) Jazyk logiky tříd. Vztahy mezi třídami, operace logiky tříd. (10) Kategorický sylogismus. (11) Modální a vícehodnotové logiky. (12) Logika a metoda indukce a dedukce ve vědách. Úvahy o logických základech vědeckého poznání. Semináře se orientují na kolokvia k tematickým oddílům (2 – 4; 12) a na procvičování úkolů z oddílů (5 – 11). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002. JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995. MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970. SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001. ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995. ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997. |
| Literatura doporučená studentům | ADAMEC, J. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno : Masarykova univerzita, 1999. BENDOVÁ, K. Sylogistika. Praha : Karolinum, 1998. BERKA, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994. CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha : Svoboda, 1968. CMOREJ, P. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha : Triton, 2002. Co je analytický výrok? Praha : OIKOYMENH, 1995. HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002. JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995. KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha : Filosofia, 1999. KOLMAN, V. Logika Gottloba Frega. Praha : Filosofia, 2002. MATERNA, P. Svět pojmů a logika. Praha : Filosofia, 1995. MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J. Logická analýza přirozeného jazyka. Praha : Academia, 1989. MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970. PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. (Historický úvod do analytické filosofie). Praha : Hermann a synové, 1992. PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha : Academia, 2004. RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha : Svoboda – Liberta, 1993. SOUSEDÍK, P. Jazyk, logika, věda. Praha : Filosofia, 2005. SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001. ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995. ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. TARSKI, A. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha : Academia, 1969. TICHÝ, P., PEREGRIN, J. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha : Filosofia, 1996. TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě dvou průběžných písemných testů z předem stanovených oddílů - zejména v části formální logiky (s možností závěrečné opravy neuspěšných testů). Zkouška se koná na základě písemných odpovědí k deseti dílčím úkolům a ústní doplňující evaluace znalostí či dovedností. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium celoživotní: řízené konzultace 9 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz poskytne základní přehled o metodách sociologie, které jsou z větší části společenskovědně univerzálně použitelné. Posluchač pochopí místo a význam poznatku, způsoby jeho vytváření a nepřípustnost záměny poznatků za názory a spekulace. Kurz není přípravou metodologů, statistiků či profesionálních badatelů. Má k tomu otevřít cestu a kultivovat toto naše velice neutěšené prostředí. Neutěšené tak velice, že si to ani neuvědomujeme a za odbornou práci považujeme slohovou práci, kompilaci bez metody i bez poznatků. Kurzy (v návaznosti na Sociologii a příp. na povinně volitelný předmět Metody sociologického výzkumu 2) jsou provázány. Ve výuce budou prezentovány reálné výzkumy a průzkumy, studenti budou na výzkumech participovat. Tematizace: 1. Věda a její metody. Specifika badatelství ve společenských a přírodních vědách. Epistemologický kontext –pozitivismus, interpretativismus, ontologický kontext – objektivismus, konstruktivismus. Pozitivizmus a postmoderna. Badatelská etika. 2. Kvantitativní výzkum, jeho podstata, základní kroky, postup a etapy. Základní pojmy. Příprava projektu. Příprava dotazníku, typy otázek. Zpracování (počítačové) a realizace výsledků. Standardizovaný rozhovor, jeho druhy, etapy realizace. Počítačové zpracování. Zobecňování, teorie a výzkum. Obsahová analýza. Dokumenty jako zdroje dat. Sekundární analýza dat. Pozorování, jeho druhy, zpracování. Přednosti a omezení kvantitativního postupu. Kritika objektivismu. 3. Kvalitativní výzkum. Podstata kvalitativního výzkumu, jeho přednosti a omezení, etapy výzkumu, srovnání s kvantitativním postupem. Změna obsahu stejných termínů. Kvalitativní rozhovor, jeho typy, vedení a zpracování. Focus Groups. Etnografie a zúčastněné pozorování. Kvalitativní zpracování dat. Počítačové možnosti. Kritika „subjektivismu“ kvalitativního postupu. 4. Kombinované přístupy. Aplikace metod v jednotlivých společenskovědních disciplínách. Zobecňování, teorie a výzkum. 5. Výzkumy badatelské, vědecké a průzkumy komerční, veřejné mínění a průzkumy veřejného mínění. 6. Jak zpracovat projekt výzkumu. Jak prezentovat výsledky v publikaci či závěrečné zprávě. Společenskovědní a komerční výzkumná pracoviště v ČR a v zahraničí. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://fhs.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004. LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966. MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992. NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968. NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975. NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002. SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977. ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998. TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963. |
| Literatura doporučená studentům | BRYNMAN, A. Social Research Methods. Oxford : Oxford University Press, 2001. BURIÁNEK, J. Metody a techniky sociologického výzkumu II. Praha : SPN, 1988. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. KREJČÍ, J. (ed) Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2004. LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha : Svoboda, 1966. MACHONIN, P., ALAN, J. Jak se rodí sociologický výzkum. Praha : Karolinum, 1992. NOELLOVÁ, E. Výzkum veřejného mínění. Úvod do metod demoskopie. Praha : Svoboda, 1968. NOWAK, S. Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha : Svoboda, 1975. NOWAK, S. (ed) Metody badań socjologicznych. Vybor textow. Warszawa : Paňstwowe wydawnictvo naukowe, 1965. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. PETRUSEK, M. Sociometrie. Praha : Svoboda, 1969. RENDLOVÁ, E., LEBEDA, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2002. SWOBODA, H. Moderní statistika. Praha : Svoboda, 1977. ŠUBRT, J. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Praha : Karolinum, 1998. TUKEY, J. W. Exploratory Data Analysis Princeton : University and Bell Telephone Laboratoriem, 1963. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/ |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Kudová Lucie |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Seznámení se sociologií jako multiparadigmatickou vědou, s dějinami sociologického myšlení, s nejvýznamnějšími osobnostmi světové i české sociologie a se základními kategoriemi sociologie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Předmět má poskytnout souhrnný přehled základů sociologických znalostí. Získané poznatky mohou být využity při poznávání společenského prostředí, při analýze sociálních jevů a procesů, které ve společnosti probíhají i při běžném jednání s lidmi. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Předmět, struktura a funkce sociologie. Základní sociologické pojmy (sociální zkušenost, soc. jevy, procesy, vztahy, společenská podstata člověka …). Vztah sociologie k ostatním vědám (k filosofii, historii, psychologii – sociální psycholo-gii, ekonomii, antropologii, politologii, ekologii, přírodním vědám …). Vývoj sociologického myšlení od 40. let 19. stol. do 20. let našeho stol. – obd. „velkých teorií“ a sociologičtí klasikové, 20. – 50.léta – obd. „velkých výzkumů“, hledání „nových teorií“ po 2. sv. válce, soudobá světová sociologie. Vývoj české sociologie. Příroda a společnost (jejich vzájemný vztah, etapy jeho vývoje, pojem životní prostředí, ekologické problémy …). Kultura (několik rovin sociolog. pojetí kultury, struktura a funkce kultury, masová kultu-ra). Základy pospolitého života a jedinec, socializace a osobnost, sociální pozice a sociál. role, ritualizace jednání. Skupinová struktura společnosti (zákl. vlastnosti sociál. skupin, klasifikace skupin, kon-flikty v sociál. skupinách). Sociání struktura společnosti (společen. diferenciace, sociál. status, vertikální a horizon-tální sociál. mobilita, třídy a sociál. stratifikace). Instituce, organizace, byrokracie. Politické vztahy, problém demokracie – úvod do sociologie politiky (problém moci, poli-tický systém, stát, demokracie, politické strany, masové sdělovací prostředky, sociální hnutí). Společenské změny a myšlenka pokroku (společen. pohyb, společen. změny, společen. vývoj, pojetí pokroku, problémy sociál. revolucí, modernizace, industrializace a techno-log. rozvoj, urbanizace, globalizace ...) Problémy etnických a národnostních vztahů (etnické skupiny, národnosti, národy, rasis-mus, nacionalismus, integrační procesy). Kolektivní jednání a veřejné mínění (veřejnost, davové chování, paniky, fámy, móda, so-ciál. hnutí, občanské iniciativy, výzkumy veřejného mínění). Člověk ve sféře práce (práce, podnik, povolání a zaměstnání, problém nezaměstnanosti) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BURIÁNEK, J. Sociologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1998. 127 s. ISBN 80-7168-304-3. CUIN, CH.-H., GRESLE, F. Dějiny sociologie. 1. vyd. Praha : SLON, 2004. 263 s. ISBN 80-86429-33-4. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 113 s. ISBN 80-7184-814-X. KELLER, J. Dějiny klasické sociologie. 1. vyd. Praha : SLON, 2004. 529 s. ISBN 80-86429-34-2. KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. vyd. Praha : SLON, 1999. 204 s. ISBN 80-85850-25-7. MONTOUSSÉ, M., RENOUARD, G. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3. PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. 3. vyd. Praha : SPN, 1997. 75 s. ISBN 80-04-26689-4. PETRUSEK, M. a kol. Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha : SLON, 1996. 249s. ISBN 80-85850-04-4. ŠUBRT, J. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. 1. vyd. Praha : ISV nakl., 2001. 164 s. ISBN 80–85866–77–3. |
| Literatura doporučená studentům | BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha : SLON, 1996. 233 s. ISBN 80-85850-14-1. BERGER, P. Pozvání do sociologie. 1. vyd. Praha : Správa soc. řízení FMO, 1991. 157 s. ISBN 80-85469-08-01. KENNETH, T. Klíčové citace v sociologii. Hlavní myslitelé, pojmy a témata. 1. vyd. Brno : BarristerPrincipal, 2001. 267 s. ISBN 80–85947–68–4. Velký sociologický slovník I. a II. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3. Sociologický časopis |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | ústní zkouška |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Posluchači by měli být uvedeni do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získat základní informace o geopolitických teoriích, dále o pojmech jako je stát, hranice, region, transregion, makroregion, globalizace, mezinárodní migrace, patriotismus apod. Měli by se orientovat na politické mapě světa, být schopni stručně charakterizovat postavení a vývoj vybraných problémových oblastí a uvažovat z politicko a kulturně geografického pohledu o mezinárodních procesech a současných či potencionálních mezinárodních konfliktech. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Uvedení do politické a kulturní geografie jako vědní disciplíny na pomezí přírodních a společenských věd, získání základní informace o geopolitických teoriích a základních pojmech. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Politická geografie – postavení v systému věd; vývoj a směry politické geografie, obsah a předmět; některé obory politické geografie a její metodologie. 2. Stát a státní území; geografická poloha státu; hranice, typy a funkce hranic, jejich stanovení a změny. 3. Kulturní geografie jako součást sociální ekologie. 4. Geokulturní a geopolitická regionalizace světa, centrum, periferie, region, transregion, makroregion (panregion). 5. Geopolitika, Ratzelova politická geografie, geopolitická škola A. T. Mahana, Kjellénova geopolitika, Mackinderova teorie „Heartlandu“ 6. Haushoferova teorie panregionů, Spykmanova teorie „Heartland – Rimland“. 7. Cohenova teorie geostrategických a geopolitických regionů, geopolitika A. P. Severskyho, D. W. Meininga, C. S. Graye, astropolitika E. C. Dolmana. 8. Geopolitické postavení ČR v rámci střední Evropy, evropského kontinentu a světa. 9. Změny na politické mapě světa ve 2. pol. 20. stol. a v současnosti. 10. Globalizace a její vliv na národní stát, integrační procesy ve světě. 11. Národ, nacionalismus a kulturní rasismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 12. Kosmopolitismus a patriotismus jako geokulturní a geopolitické fenomény. 13. Mezinárodní migrace – její příčiny a důsledky. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. Moebius, S., D. Quadflieg. 2006. Kultur. Theorien der Gegenwart. Vs Verlag. Műller, Z. 2005. Svaté války a civilizační tolerance. Praha: Academia. Norton, W. 2005. Cultural Geography Environments. Landscapes. Identities. Inequalities. Oxford: Oxford University Press. Rogers, A.1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP. Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistehovalci. Praha: Dokořán. Schulze, H. 2003. Stát a národ v evropských dějinách. Praha: NLN. Štýrský, J. 1998. Mezinárodní vztahy. Hradec Králové: Gaudeamus. Tomeš, J., D. Festa, J. Novotný J. a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Treibel, A. 2003. Migration in modernen Gesellschaften. Soziale Folgen von Einwanderung, Gastarbeit und Flucht. Weinheim: Juventa. Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství. CIA – The World Factbook Der Fischer Weltalmanach Periodika: Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Geografické rozhledy, National Geographic. |
| Literatura doporučená studentům | Anděl, J. 1998. Kulturní geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Atkinson, D. et al. (eds.). 2005. Cultural Geography: A Critical Dictionary of Key Ideas. I.B. Tauris & Co Ltd. Baar, V. 2002. Národy na prahu 21. století. Ostrava, Šenov: Ostravská univerzita, Tilia. Baar, V., M. Kovář. 2004. Geopolitický, geokulturní a geoekonomický vývoj Evropy. Ostrava: Ostravská univerzita. Baar, V., P. Rumpel, P. Šindler. 1996. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita. Bade, J. K. 2004. Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. Barša, P., M. Strmiska. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK. Baršová, A., P. Barša. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Brzezinsky, Z. 1999. Velká šachovnice. Praha: Mladá fronta. Day, F. et al. 2006. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines. Glassner, M.I. 1995. Political Geography. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: Wiley. Gűnzel, S. 2008. Raumwissenschaften. Framkfurt am Main: Suhrkamp. Heuner, U. 2006. Klassische Texte zum Raum. Berlin: Parodos Verlag. Hnízdo, B. 1995. Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISV. Hroch, M. 1999. V národním zájmu. Praha: NLN. Huntington, S.P. 2001. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. Chomsky, N. 1998. Perspektivy moci. Praha: Karolinum. Krejčí, O. 2002. Geopolitika středoevropského prostoru. Praha: Ekopress. Krejčí, O. 2001. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress. Kropáček, L. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad. Kropáček, L. 2002. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad. Kűng, H. 2000. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad. Moebius, S., D. Quadflieg. 2006. Kultur. Theorien der Gegenwart. Vs Verlag. Műller, Z. 2005. Svaté války a civilizační tolerance. Praha: Academia. Norton, W. 2005. Cultural Geography Environments. Landscapes. Identities. Inequalities. Oxford: Oxford University Press. Rogers, A.1994. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP. Sartori, G. 2005. Pluralismus, multikulturalismus a přistehovalci. Praha: Dokořán. Schulze, H. 2003. Stát a národ v evropských dějinách. Praha: NLN. Štýrský, J. 1998. Mezinárodní vztahy. Hradec Králové: Gaudeamus. Tomeš, J., D. Festa, J. Novotný J. a kol. 2007. Konflikt světů a svět konfliktů. Praha: P3K. Treibel, A. 2003. Migration in modernen Gesellschaften. Soziale Folgen von Einwanderung, Gastarbeit und Flucht. Weinheim: Juventa. Wallerstein, I. 2005. Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě. Praha: Sociologické nakladatelství. CIA – The World Factbook Der Fischer Weltalmanach Periodika: Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Geografické rozhledy, National Geographic. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě seminárního vystoupení nebo seminární zápočtové práce nebo zápočtového testu. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 9 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | V prostředí západní civilizace představuje právo přinejmenším od doby římského práva jeden z hlavních systémů, jimiž je regulováno jednání jednotlivých příslušníků společnosti i celých společenských skupin. Právo tak přispívá k zajištění soudržnosti společnosti, současně však také slouží jako nástroj socializace – disciplinace a s tím i jako nástroj, jímž je legitimizováno politické uspořádání společnosti. S nástupem moderní společnosti, pro kterou je příznačná hodnotová fragmentarizace, se pak právo formálně posouvá do role ústředního normativního systému společnosti, kterou si – přes vědomí, že jeho efektivita není zdaleka absolutní, a za cenu jeho vzrůstající složitosti – stále zachovává. Základní orientace v právu a právní vědě je proto nezbytným předpokladem jak pro teoretické studium soudobé (a to nejen západní) společnosti, tak má nesporný význam v profesním i osobním životě. Za této situace se kurz ve své první části pokouší nabídnout vysvětlení toho, proč právo ve společnosti existuje, jaké funkce v ní plní a na čem je závislá jeho účinnost. To předpokládá představit vývoj názorů na funkci a původ práva v rámci základních škol právní filozofie a poukázat na současné interdisciplinární přístupy k právu. Ve své druhé části kurz představuje, jak se právo tvoří a aplikuje, což s sebou nese zejména nutnost představit základní koncepty teorie práva. V tomto ohledu je kladen důraz zejména na pojem formálních pramenů práva (a to jak psaných, tak nepsaných), kterými je podoba práva určena, jejich dělení a proces jejich tvorby a dále na to, jakými metodami se právo resp. právní texty vykládají a specifika jazyka, se kterým právo pracuje. Současně je však pozornost věnována i tomu, že právo není statické, nýbrž jeho podoba se liší geograficky i v čase, či, jinak řečeno, podoba práva se odvíjí od společenských civilizačních determinant. Ve své třetí části pak kurz seznamuje se strukturou platného právního řádu ČR, jehož podoba je stále výrazněji ovlivňována i mezinárodním právem a právem EU. Podrobněji rozebráno je ústavní právo jako základ politického a právního systému ČR, popsán je mechanismus prosazování práva v ČR, a to především v rámci soudního systému, a na závěr jsou představeny i základní principy soukromého práva ČR, jež ovlivňuje život každé občana ČR. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Poskytnout posluchačům orientaci v základních konceptech teorie práva, představit jim strukturu platného práva a popsat, jak se platné právo tvoří a prosazuje, a to se zřetelem k právnímu řádu ČR. V rámci předmětu se však posluchači seznámí i se základními principy, jak právo vykládat a aplikovat, což je klíčový předpoklad pro řešení konkrétních právních problémů, s nimiž budou konfrontováni v praxi, ať už v profesní nebo osobní rovině. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Právo ve společnosti: funkce a původ práva ve společnosti a vývoj názorů na ně 2. Právo jako normativní systém: právní norma jako formální stavební prvek právního řádu a její charakteristiky 3. Formální podoba práva: prameny práva, jejich druhy, role a tvorba 4. Právní jazyk a výklad práva 5. Proměnlivost práva v prostoru: hlavní právní tradice soudobého světa, jejich podobnosti a odlišnosti (základy srovnávací právní vědy) 6. Proměnlivost práva v čase: právo jako výsledek vývoje společnosti na příkladu české právní historie 7. Systém platného práva se zřetelem k právnímu řádu ČR: mezinárodní a vnitrostátní právo, vliv mezinárodního práva a práva EU na vnitrostátní právní řád ČR, dělení vnitrostátního práva a jeho hlavní odvětví 8. Základy ústavního práva ČR: ústavní právo jako nástroj omezení veřejné moci a současně základ právního systému ČR 9. Mechanismy prosazování práva: soudní a mimosoudní prostředky řešení sporů v právním řádu ČR, hlavní právní profese 10. Základy soukromého práva v ČR se zřetelem k občanskému a pracovnímu právu |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Kurz je koncipován specificky pro potřeby studijního programu a analyzuje tedy témata, která jsou předmětem výkladu v různých odvětvích právní vědy, a tedy i v různých učebnicích a odborných pracích. Základní přehled o jednotlivých rozebíraných tématech budou poskytovat prezentace zpracované k jednotlivým analyzovaným tematickým okruhům dostupné na příslušné webové stránce FF UHK. Prezentace je vhodné doplnit o studium vybraných pasáží níže uvedené odborné literatury (jejíž seznam však pochopitelně není výlučný, lze využít jakékoli další spolehlivé tituly domácí i zahraniční). Zejména při studiu témat, která se týkají platného práva, je na místě také to, aby posluchači pracovali přímo s prameny práva vztahujícími se k rozebíraným tématům, a to v jejich autentickém znění. Knapp, V.: Teorie práva, Praha 1995 Prameny: Ústava ČR: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html Listina základních práv a svobod ČR: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html právní předpisy ČR: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv ČR: http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html Portál veřejné správy (plná znění právních předpisů ČR ve znění platném ke dni vyhledávání): http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701 judikatura: Ústavní soud (včetně databáze jeho rozhodnutí): http://www.concourt.cz/ obecné soudy: http://portal.justice.cz/uvod/Justice.aspx?id=soud právo Evropské unie (zakládací smlouvy, právní akty přijaté na jejich základě a judikatura Soudního dvora EU ve znění platném ke dni vyhledávání): http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod: http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CZE_CONV.pdf |
| Literatura doporučená studentům | Témata 1 – 2 Antalík, D., a kol.: Zákon a právo v archaických kulturách, Praha 2010 Holländer, P.: Filosofie práva, Plzeň 2006 Holländer, P. – Přibáň, J. (editoři): Právo a dobro v ústavní demokracii, Praha 2011 Hrdina, I. A. – Masopust, Z.: Chrestomatie ke studiu filosofie práva, Praha 2011 Kysela, J.: Právo a politika, In: Novák, M. (ved. aut. kol.): Úvod do studia politiky, Praha 2012 Maršálek, P.: Právo a společnost, Praha 2008 Pospíšil, L. J.: Etnologie práva: teze ke studiu práva z mezikulturní perspektivy, Praha 1997 Témata 3 - 4 Gerloch, A.: Teorie práva, 5. vydání, Plzeň 2009 Gerloch, A. (ved. aut. kol.): Teorie a praxe tvorby práva, Praha 2008 Kosek, J.: Litera zákona a sensus communis v proměnách času, In: Právník, 2012, č. 5, str. 453 a násl. Melzer, F.: Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace, Praha 2010 Téma 5 Blahož, J. – Balaš, V. – Klíma, K.: Srovnávací ústavní právo, 4, vydání, Praha 2011 Knapp, V.: Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy, Praha 1996 Téma 6 Vojáček, L. – Schelle, K. – Knoll, V.: České právní dějiny, 2. vydání, Praha 2010 Téma 7 Janků, M.: Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 4. vydání, Praha 2010 Kmec, J. (ved. aut. kol.): Evropská úmluva o lidských právech. Komentář, Praha 2012 Malenovský, J.: Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému, 5. vydání, Brno 2008 Malíř, J.: Mezinárodní právo a jak je (ne)používáme, In: Právník, 2011, č. 5, str. 417 a násl. Svoboda, P.: Úvod do evropského práva, 4. vydání, Praha 2011 Téma 8 Pavlíček, V., a kol.: Ústavní právo a státověda, díl I. (Obecná státověda), Praha 1998, díl II. část 1 (Ústavní právo ČR), 2. vydání, Praha 2011, Šimíček, V., a kol.: Ústava ČR. Komentář, Praha 2010 Wagnerová, E. (ved. aut. kol..): Listina základních práv a svobod. Komentář, Praha 2012 Téma 9 Filip, J. - Holländer, P. – Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář, 2. vydání, Praha 2007 Kysela, J. (editor): Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Praha 2009, www.senat.cz/zajimavosti/sbornik/model_spravy_soudnictvi.pdf Šimíček, V.: Role nejvyšších soudů v evropských ústavních systémech – čas pro změnu?, Brno 2007 Téma 10 nový Občanský zákoník http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html Bělina, M. (ved. aut. kol.): Pracovní právo, 4. vydání, Praha 2010 Eliáš, K.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Ostrava 2012 Práce encyklopedické povahy: Fiala, J., a kol.: Malá právnická encyklopedie, 7. vydání, Praha 2008 Hendrych, D., a kol.: Právnický slovník, 3. vydání, Praha 2009 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet bude udělován buď na základě účasti posluchače na přednáškách (alespoň 75 %), nebo na základě předložené písemné práce věnované rozboru aktuálního právního problému (v rozsahu 2 – 3 stran formátu A4 při obvyklém formátování). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 1 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurz seznámí posluchače s hlavními myšlenkovými proudy, které tvořily dvacáté století a předpoklady století jedenadvacátého. Kurz rozlišuje teorie vědecké a teorie, které působily jako vědecké ideologie, či ideologie politické. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je přispět k pochopení Evropy dvacátého století a trendů počínajícího století jedenadvacátého bez ideologických, politických a žurnalistických stereotypů. Akcentuje národní (kulturní) specifika různých teorií a všímá si společenského a kulturního kontextu v nichž vznikaly, v nichž působily a přerůstaly národní hranice. Seznámí posluchače s příslušnými pojmy, definicemi, typickými aktéry a se základními díly. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/ |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ADAMS, Bert N., SYDIE, R. A., Classical Sociological Theory. Kalifornia, London, New Delhi : Pine Forge Press, Thousand Oaks, 2002. ALBROW, M. The Global Age. Cambridge : Polity Press, 1996. BERG-SCHLOSSER, D., STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha : ISE, 2000. FALKUS, Keith. Political Sociology. Edinburgh : Edinburgh University Press, 1999. GRAWITZOVÁ, Madeleine., LECA, Jean. (ed.) Rozprava o politickej vede 1. Prešov : KM-Systém, 1999. HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. Praha : Victoria Publishing, 1992. HIRST, Paul., THOMPSON, Grahame. Globalozation in Question. The International Economy and the Possibilities of Governance. Cambridge, Oxford, Malden : Polity Press & Blackwell Publ., 1999. CHRISTENSON, R. M., ENGEL, A. S., JACOBS, D. J., REJAI, M. WALTZER, H. Ideologie and modern politics. London : Nelsons Publ., 1972. KIRK, Russell. Konzervativní smýšlení. Praha : Občanský institut, 2000. KLOFÁČ, Jaroslav., TLUSTÝ, Vojtěch. Soudobá sociologie I. a II. Praha : NPL, 1965 a 1967. LIEBER, Hans Joachim. (Hrsg.) Politische Theorien von der Antike bis zur Gegenwart. Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 1993. ORTEN, David. When Corporations Rule the Word. Connecticut : Kumarian, 1995. MANFRED, G. Wörterbuch zur Politik. Stuttgart : Alfred Kröner Vrl., 1995 MOHR, Arno. Grundzüge der Politikwissenschaft. München, Wien : R. Oldenburg Verlag, 1995. NOHLEN, D., SCHULTZE, O. (eds.) Politik-wissenschft 1, 2. Piper, München, Zürrich : Pieper, 1992. NOLTE, Ernst. Fašismus ve své epoše. Praha : Argo, 1999. OHMAE, Kenichi. The End of the Nation-State. New York : Free Press, 1995. OXFORD, B. The Global System. Cambridge : Polity Press, 1995. STAMMEN, T., CLAPHAM, R., GREIFFENHAGEN, M.(eds.) Grundwissen Politik. Frankfurt a. M., New York : Campus Vrl., 1997. |
| Literatura doporučená studentům | Specifikaci pro každý semestr/akademický rok vyhledejte na http://ff.uhk.cz/ufsv/ |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě ústního kolokvia k prostudované literatuře. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Nezávislá a kulturně erudovaná žurnalistika je absolutně nezbytným předpokladem a jedním z neobejitelných garantů pro vytvoření skutečně demokratických poměrů ve státě a ve společnosti. To je obzvlášť důležité v současnosti, kdy úroveň naší politické kultury se ukazuje jako dlouhodobě nedostatečná. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Seznámit posluchače s vývojem, proměňujícím se obsahem a technikami žurnalistiky, s přihlédnutím nejen k českému, ale i k mezinárodnímu kontextu. Dát základní znalosti, po jejichž osvojení by nemělo být problémem začít s vydáváním nového vlastního periodika. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | - typologie masových médií (tištěná, audiovizuální) - problém pravdivosti v médiích - etika žurnalistiky - problém přijímání zpravodajství (recepce, filmování, metodologie výběru in-formací) - konstrukce mediální reality - postupy při zpracování informace (specifická periodika a jak budovat jejich tvářnost) - hlavní mediální podnikatelé ve světě i u nás (Murdoch, Labe-press, aj.) - praxe žurnalisty (počátky výkonu povolání) Nakladatelská praxe (základy vydávání periodika): - volba základního profilu periodika - ekonomická rozvaha - legislativa upravující vydávání periodik - výběr základních profesí a požadavky na ně - tiskárna - distribuce - práce se čtenáři - lokální zastoupení (dopisovatelé) |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
| Literatura doporučená studentům | BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky. Praha: Novinář 1981 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha: Karolinum 1995 McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál 1999 DOLANSKÁ, N.: Jak se stát Hemingwayem. Praha: Karolinum 1994 ZACH, A.: Po stopách pražských nakladatelských domů. Praha: Thyrsus 1996 HALADA, J.: Člověk a kniha. Praha: Karolinum 1993 Mediažurnál. Časopis sindikátu českých novinářů. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě seminárních aktivit a případně na základě zápočtového testu. Zkouška zahrnuje část písemnou (zpracování zadaného úkolu) a část ústní (odpověď na zadanou otázku). |
| Kreditové hodnocení předmětu | 2 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | z - zápočet |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | |
| Literatura doporučená studentům | |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu |
| Kreditové hodnocení předmětu | 4 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Joukl Miroslav |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Studenti budou v předmětu uvedeni zejména do problematiky formálně logických aspektů analýzy jazyka, logického vyplývání či odvoditelnosti, hlavní pozornost bude věnována logickému pojetí argumentace a budou stručně tematizovány logicko-metodologické otázky vědeckého poznání, včetně otázky vztahu logiky a filosofie. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Studenti si osvojí poznatky, které mohou jako absolventi oboru uplatnit v rámci výuky základům společenských věd, zejména s důrazem na výuku neformální logiky či filosofické logiky (případně nové rétoriky, kritického myšlení či argumentace, základů formální logiky). Dalším cílem je vytvořit předpoklady pro studium filosofie a jiných speciálních oborů, přispět ke zvládání nároků na psaní seminárních prací či diplomové práce. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | (1) Počátky logiky - logika pojmová a výroková. Proměny logiky - tradiční a moderní logika. Neformální logika a formální (klasická a neklasické) logiky. (2) Základní přístupy k pojetí logiky (psychologistický, platonistický a pragmatistický). (3) Jazyk a metajazyk. Logika a sémiotika. Logická analýza jazyka (přirozeného, odborného, vědeckého). (4) Sémantický pojem vyplývání a syntaktický pojem odvoditelnosti. Argumentace jako teoretický problém logiky. Logická struktura a forma; reglementace, abstrakce; konkretizace, interpretace. (5) Vymezení výroku. Jazyk výrokové logiky. Výrokové operátory, formule, pravdivostní matice. Principy (zákony) výrokové logiky, odvozovací pravidla, úsudková schémata, sémantické stromy. (6) Přirozená dedukce a axiomatizace. (7) Jazyk predikátové logiky. Kvantifikátory a logický čtverec. De Morganovy zákony. Logika relací. (8) Jazyk logiky tříd. Vztahy mezi třídami, operace logiky tříd. (10) Kategorický sylogismus. (11) Modální a vícehodnotové logiky. (12) Logika a metoda indukce a dedukce ve vědách. Úvahy o logických základech vědeckého poznání. Semináře se orientují na kolokvia k tematickým oddílům (2 – 4; 12) a na procvičování úkolů z oddílů (5 – 11). |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002. JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995. MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970. SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001. ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995. ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997. |
| Literatura doporučená studentům | ADAMEC, J. Filosofické základy logiky vědeckého zkoumání. Brno : Masarykova univerzita, 1999. BENDOVÁ, K. Sylogistika. Praha : Karolinum, 1998. BERKA, K. Stručné dějiny logiky. Praha : Karolinum, 1994. CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha : Svoboda, 1968. CMOREJ, P. Úvod do logické syntaxe a sémantiky. Praha : Triton, 2002. Co je analytický výrok? Praha : OIKOYMENH, 1995. HROMEK, P. Logika v příkladech. Olomouc : FF UP, 2002. JIRKŮ, P. Logika. Neformální výklad základů formální logiky. Praha : VŠE, 1995. KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha : Filosofia, 1999. KOLMAN, V. Logika Gottloba Frega. Praha : Filosofia, 2002. MATERNA, P. Svět pojmů a logika. Praha : Filosofia, 1995. MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J. Logická analýza přirozeného jazyka. Praha : Academia, 1989. MLEZIVA, M. Neklasické logiky. Praha : Svoboda, 1970. PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. (Historický úvod do analytické filosofie). Praha : Hermann a synové, 1992. PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha : Academia, 2004. RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha : Svoboda – Liberta, 1993. SOUSEDÍK, P. Jazyk, logika, věda. Praha : Filosofia, 2005. SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha : Vyšehrad, 2001. ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc : FIN, 1995. ŠTĚPÁN, J. Jazyk, logika, filosofie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. TARSKI, A. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Praha : Academia, 1969. TICHÝ, P., PEREGRIN, J. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha : Filosofia, 1996. TUGENDHAT, E., WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha : Rezek, 1997. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet se udílí na základě dvou průběžných písemných testů z předem stanovených oddílů - zejména v části formální logiky (s možností závěrečné opravy neuspěšných testů). Zkouška se koná na základě písemných odpovědí k deseti dílčím úkolům a ústní doplňující evaluace znalostí či dovedností. |
| Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Brokl Lubomír |
| Garantující katedra | KSOC - Katedra sociologie |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | u - ústní |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
|
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st. Jednotlivé kapitoly chronologicky rozebírají tento vývoj od sklonku 19. st. po současnost. Zabývají se i oběma světovými válkami a také zločinnými totalitními politickými systémy moderní doby (fašismus a komunismus). Akcentován je i současný vývoj po pádu komunismu. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Kurs analyzuje problematiku především politických dějin Evropy a světa ve 20. st. Jednotlivé kapitoly chronologicky rozebírají tento vývoj od sklonku 19. st. po současnost. Zabývají se i oběma světovými válkami a také zločinnými totalitními politickými systémy moderní doby (fašismus a komunismus). Akcentován je i současný vývoj po pádu komunismu. |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dostupné tituly nové provenience po r. 1990 |
| Literatura doporučená studentům | Dostupné tituly nové provenience po r. 1990 |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Dle instrukcí vyučujícího. |