FIS - Sylabus

Sylabus AGREVP - Obec. problem. agresivity a děts. predel
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Heřmanská Danuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Agrese a agresivita jako souborné pojmy. Různá pojetí agresivity. Druhy a stupně. Doprovodné afekty. Predikce a signály deviantního agresivního vývoje v anamneze. Agresivní jednání vůči sobě samému - suicidální vývoj, přehled rizikových faktorů, příčiny a formy suicid. jednání dětí a mladistvých. Problematika týraných dětí. Problematika predelikvence spojené s násilím, šikanování jako psychologický problém.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubení znalostí z oblasti psychopatologie a sociálně patologických jevů. Akcent na preventivní, prediktivní a nápravné přístupy k uvedeným jevům.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Agrese a agresivita jako souborné pojmy, terminologie v pojednávané oblasti.
2. Různé pojetí agresivity.
3. Teorie geneze agresivity (psychoanalytické, frustrační, etologické).
4. Současné pojetí agresivity ve vztahu k sociálnímu učení a socializaci.
5. Stupně a druhy agresivity, doprovodné afekty.
6. Otázky predikce rozvoje agresivity v ontogeneze, predikční znaky.
7. Tlumení agresivity sociálně psychologickým výcvikem.
8. Tlumení agresivity výcvikem asertivního chování.
9. Problematika týraných dětí.
10. Násilí vůči vlastní osobě - suicidální vývoj, rizikové faktory, terminologie suicidologická.
11. Příčiny a formy suicidálního jednání dětí a mladistvých.
12. Vražedné chování dětí a mladistvých.
13. Problematika predelikvence dětí (kvantitat. a kvalitativní analýza - výsledky výzkumu).
14. Šikanování jako psychologický problém.
15. Dětské krádeže a jednání podobná jako nejčetnější predelikventní činy dětí, jejich inventář a analýza.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Heřmanská, D.: Psychologická analýza dětské predelikvence (s interdisciplinárními aspekty a metodou posuzování činů). Hradec Králové: Gaudeamus 1994
Novák, T., Capponi, V.: Sám proti agresi. Praha: Grada Publishing 1996
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál 1995

Literatura doporučená studentům Heřmanská, D.: Psychologická analýza dětské predelikvence (s interdisciplinárními aspekty a metodou posuzování činů). Hradec Králové: Gaudeamus 1994
Novák, T., Capponi, V.: Sám proti agresi. Praha: Grada Publishing 1996
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalost vybraných okruhů - ústní zkouška.

Sylabus AKOTSET - Aktuální otázky současné etiky
2012

Sylabus AKOTSOE - Aktuální otázky současné etiky
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět pojednává o problematických etických otázkách, které jsou aktuální pro současnou globalizovanou společnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou schopni samostatně uvažovat a orientovat se v aktuálních etických otázkách současnosti, což prokáží v seminární práci na vybrané etické téma.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hodnoty a životní zájmy člověka, etické poznání, hodnocení a rozhodování, morálka a ekonomika, hédonismus, etická utilitarita, egoismus, filantropie, zlaté pravidlo, morální relativita, ekologicko - morální důsledky kultury, kultura a mezikulturní etická tolerance a komunikace, etika jedince, lidských skupin, pospolitostí, konkrétních kulturních okruhů, jejich identita v morálce a prvky obecnější lidské morálky v nich, etické otázky uvnitř největších světových náboženství a myšlenkově náboženských systémů (taoismus, buddhismus, islám, křesťanství), euthanasie, sebevražda a přerušení těhotenství, bioetika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filozofie). Praha: JEŽEK, 1993.
THOMPSON, M. Přehled etiky. Praha: Portál, 2004.
FUCHS, E. Co dělá naše jednání dobrým? Jihlava: Mlýn, 2003.
SOKOL, J.; PINC, Z. Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003.
HOLMES, A. F. Ethics, Approaching Moral Decisions, InterVarsity Press, USA 1984.
EPIKUROS. Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha: 1997. (O šťastnom živote. Bratislava: Pravda, 1989).
PLATÓN Euthyfrón. Obrana Sókrata. Kritón. Praha: ISE, 1994.
ARISTOTELES. Etika Nikomachova. Praha: 1979, 1996.
SENECA, L. A. O dobrodiních. Praha: Svoboda 1992; Seneca vychovatel a utěšitel. Olomouc: VOTOBIA, 1995.
KANT, I. Základy metafyziky mravů. Praha: 1974.

Literatura doporučená studentům BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha: Koniasch Latin Press, 1998. 177 s.
BRENTANO, F. O původu mravního poznání: zlo jako předmět básnického zobrazení. Praha: Naše vojsko, 1993, 95s.
BUBER, M. Obrazy dobra a zla. Olomouc: VOTOBIA, 1994, 129s.
GLUCHMAN, V. Člověk a morálka. Brno: Doplněk, 1997, 203 s.
KOHÁK, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 203 s.
KOLÁŘ, P. Logika a etika: úvod do metaetika. Praha: FILOSOFIA, 1997. 276 s.
KUČEROVÁ, S. Člověk - hodnoty - výchova: kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon 1996.
POLLARD, B. Eutanazie ano či ne? Praha: Dita, 1996. 210 s.
SEDLÁK, J. Vybrané problémy ze sociální etiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 73 s.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika 1. Přehled etických teorií. Praha: Gaudeamus, 1992. 92s.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika 2. Výběr textů k výuce etiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 1992. 94 s.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika 3. Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993. 100 s.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda, 1995. 91 s.
WELSCH, W. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP, 1993. 57 s.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha: Lidové noviny, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce na vybrané etické téma:
Základní morální pojmy a kategorie.
Etika v kontextu moderny a postmoderny.
Otázky etického relativismu vs. Absolutismus.
Etické poznání a hodnocení.
Povaha „morálního činu“ – co činí lidské jednání dobrým?
Dimenze etiky – individuální, sociální, metaetická.
Etika a ekonomika, hédonismus, chudoba a třetí svět, etická utilitarita, egoismus, filantropie.
Etika a ekologie.
Kultura a etický pluralismus, mezikulturní tolerance a komunikace.
Euthanasie, sebevražda, přerušení těhotenství, bioetika, stáří, homosexuální „manželství“ a adopce.

Sylabus AKOTSRP - Aktuální otázky srovnávací pedagogiky
2015

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět je zaměřen na orientaci, aplikaci, spolupráci a reflexi studentů/studentek v oblasti srovnávací pedagogiky s důrazem na vybrané aspekty českého školství v mezinárodním srovnání. Předmět je koncipován teoreticko-prakticky s ohledem na cílovou skupinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je doplnit, rozšířit a završit studium pedagogicko-psychologických disciplín s tím, že budoucí pedagog bude disponovat jak kompetencemi chápat proces vzdělání v komplexní systémové podobě a zároveň bude připraven k plnění běžných každodenních profesních úkonů, které jsou s jeho profesí spojeny.
Další cíle:
- studenti si osvojí poznatky v oblasti vymezené tématy relevantními pro mezinárodní komparaci,
- studenti se seznamují s vybranými aktuálními zdroji srovnávací pedagogiky a aktivně s nimi pracují,
- studenti komparují vybrané aspekty českého vzdělávacího systému se zahraniční školskou praxí,
- studenti prohlubují porozumění současnému českému vzdělávacímu prostředí v návaznosti
na jeho mezinárodní komparaci,
- studenti aplikují nabyté poznatky a vyvozují důsledky i případná doporučení pro školskou praxi, vzdělávací politiku apod.,
- studenti jsou motivováni k aplikaci užitých poznatků například při formulaci pedagogických projektů, žádostí o dotace apod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Srovnávací a školní pedagogika z hlediska přínosu a využití
2. Přehled hlavních informačních zdrojů a institucí relevantních pro oblast srovnávací pedagogiky
3. Další zdroje: přehled aktuálních mezinárodních srovnávacích studií
4. Vzdělávání v ČR z hlediska národní terminologie, mezinárodních priorit, principů a
nástrojů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky
5. Obsah vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
6. Výdaje na vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
7. Český žák z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky
8. Český učitel z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky
9. Škola jako předmět a místo vzdělávacích změn: základní poznatky z teorie vzdělávacích změn, praktická aplikace a příklady ze školní praxe
10. Vlastní hodnocení školy a inspirativní momenty z autoevaluační praxe v zahraničí, přehled hlavních kritérií užívaných k srovnávacímu pohledu na autoevaluaci školy, autoevaluační praxe a nástroje, aktéři vlastního hodnocení škol, úloha učitele apod.
11. Pedagogické projekty, mobilita, žádosti o dotace apod.: vhled do problematiky, základní doporučení, praktická aplikace

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOLEŽALOVÁ, J. Čtenářská gramotnost. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Zatím pouze v elektronické podobě na Katedře pedagogiky a psychologie).
KREJČOVÁ, V. a kol. Výchovná témata ve zdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol.)
LOUDOVÁ, I. kol. Rukověť k pedagogické praxi. Katedra pedagogiky a psychologie, v elektronické verzi.
Rámcový vzdělávací program pro ZV. Praha: MŠMT, aktuální verze a RVP pro další druhy a stupně vzdělávání.
OECD. Education at a Glance – OECD Indicators. Aktuální verze.
ÚIV. České školství v mezinárodním srovnání. Aktuální verze.
VRABCOVÁ, D., ŠTINDL., P. Aktuální otázky ze srovnávací a školní pedagogiky. Hradec Králové: PdF KPP, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol a e-learningový kurz, projekt ESF)

Literatura doporučená studentům BENDL, S. a kol. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie: skripta
pro studenty vykonávající pedagogickou praxi. V Praze: Univerzita Karlova,
Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-7290-366-5.
ESF v ČR. Desatero rad [online]. [cit. 15. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/desatero-rad-uspesneho-projektu.
CHVÁL, M. a kol. Školy na cestě ke kvalitě. (Systém podpory autoevaluace školy
v ČR). Praha: NÚV, 2012.
KEKULE, M. Rámec pro vlastní hodnocení školy. Metodický průvodce. Praha: NÚV, 2011. ISBN 978-80-87063-48-4.
LOUDOVÁ, I. kol. Rukověť k pedagogické praxi. Katedra pedagogiky a psychologie, v elektronické verzi.
MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko-český pedagogický slovník = English-Czech
educational dictionary. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-310-2.
POL, M., LAZAROVÁ, B. Dobrá škola. Metoda pro stanovení priorit školy. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-37-8.
POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, J. Autoevaluace v praxi českých škol. Praha: NÚV,
2012. ISBN 978-80-86856-91-9.
PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické
pracovníky. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,
2006. ISBN 80-244-1415-5.
PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-
7367-546-2.
PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2009.
ISBN 978-80-7367-567-7.
PRŮCHA, J. Srovnávací pedagogika. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-155-7.
STARÝ, K., POLÁČKOVÁ, M. Skupinová bilance absolventů. Metoda pro hodnocení
průběhu školního vzdělávání. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-43-9.
VRABCOVÁ, D. a kol. (eds.) Autoevaluace školy v zahraničí (Pohled do
evaluačních systémů ve vybraných zemích, s. 75 - 97. Praha: NÚV, 2012. ISBN
978-80-87063-75-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - aktivní účast ve výuce/v kurzu a plnění meziseminárních aktivit
- didaktický test;
- návrh a obhajoba pedagogického projektu a žádosti o dotaci v návaznosti na poznatky z oblasti srovnávací a školní pedagogiky (práce v týmu);
- porovnání autoevaluace školy, kde jste byli na stáži 1, s autoevaluací (resp. vlastním hodnocením) školy, kde byl na stáži jiný student (ve dvojici, navazuje na praxi – resp. stáž 1).

Sylabus AKTIVIZ - Aktivizační metody ve výuce
2012

Sylabus AKTIVME - Aktivizační metody
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem je seznámit studenty s aktivizačními prostředky vyučování a vést je k jejich aplikaci ve školní praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si osvojí různé varianty diskusních metod, které vedou ke kritickému myšlení, a s aktivitami, které navozují rozhodovací procesy. Činnosti budou probíhat v kooperativních formách a jiných zážitkových metodách s následnou reflexí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Cíle moderní školy. Aktivizační metody
2. Kurz RWCT - cíle, prostředky. Kritické myšlení - jeho 3 fáze
3. Práce s naučným textem - operace s textem. Čtenářská a funkční gramotnost
4. Řízené čtení
5. Kladení otázek k textu
6. Dramatická metoda
7. Dílna psaní
8. Dílna čtení
9. Přemýšlivé čtení
10.-11. Diskusní metody při práci s textem
12. Aplikace metod do aprobačních přemětů. Diskuse nad přípravami na vyučování.
13. Realizace příprav v praxi
14. Diskuse, zkušenosti, zážitky z výstupů, rozbor vyuč.činností
15. Reflexe činností na seminářích uplynulého semestru, udělení zápočtu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Gavora, Peter: Žiak a text. Bratislava 1996.
Fisher, Robert: Učíme děti myslet a učit se. Praha 1995.
Kasíková, Hana: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha 1997.
Průcha, Jan: Moderní pedagogika. Praha 1997.
Silberman, Mel: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha 1997.

Literatura doporučená studentům Gavora, Peter: Žiak a text. Bratislava 1996.
Fisher, Robert: Učíme děti myslet a učit se. Praha 1995.
Kasíková, Hana: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha 1997.
Průcha, Jan: Moderní pedagogika. Praha 1997.
Silberman, Mel: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
- písemné zpracování aplikace tří metod do své aprobace
- odučit jednu vyučovací hodinu dle vlastní přípravy
- anotace tří literárních titulů o aktivizačních metodách
- ústní rozhovor nad připravenou dokumentací

Sylabus AKTMESS - Aktivizační metody ve výuce na střední škole
2012

Kreditové hodnocení předmětu 7

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětem je hlubší seznámení a práce s aktivizačními prostředky vyučování a jejich aplikace ve výuce na střední škole. Metodika zpracování výchovně orientovaných projektů zaměřených na jednotlivce, na školní třídu, popř. na celou školu či na jiné výchovně vzdělávací zařízení. Různé varianty diskusních metod při práci s textem, které vedou ke kritickému myšlení. Aktivizační metody jako prostředek individualizace a diferenciace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účastníci budou znát podstatu aktivizačních metod, budou je umět tvořivě aplikovat do své praxe a budou je umět analyzovat vzhledem k realizaci klíčových kompetencí žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Charakteristika aktivizačních metod.
2) Příklady různých aktivizačních metod a jejich vztah k novým kurikulárním dokumentům.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GRECMANOVÁ, H. - URBANOVSKÁ, E. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex, 2007.
HORÁK, F. Aktivizující didaktické metody. Olomouc: UP, 1991.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.

Literatura doporučená studentům LOKŠOVÁ, I. - LOKŠA, J. Teória a prax tvorivého vyučovania. Košice: ManaCon, 2001.
MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: MU, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus AKTMETV - Aktivizační metody ve výuce
2008

Sylabus AKTMVP - Aktivizační metody ve školní praxi
2012

Sylabus AKTMVP4 - Aktivizační metody ve výuce
2006

Sylabus AKTOSPE - Aktuální otázky školní pedagogiky
2012

Sylabus ANDRAGO - Andragogika
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jedličková Iva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako základní vhled do teorie a praxe edukace dospělých, se zřetelem k edukační a organizátorské práci v oblasti vzdělávání dospělých.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Absolvent předmětu má vědomosti o zákonitostech realizace procesu edukace dospělých, o soudobé praxi vzdělávání dospělých a vývojových trendech, o zdrojích informací k problematice a rozvíjí dovednost aplikace andragogických vědomostí ve vzdělávací praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické okruhy předmětu:
A) Andragogika: konstituování disciplíny, aktuální stav: předmět disciplíny, její struktura a místo v systému věd. Centra rozvoje andragogiky, zdroje andragogických informací, andragogický výzkum.
B) Svět vzdělávání dospělých: charakteristika, kořeny, aktuální trendy. Oblasti vzdělávání dospělých. Organizace vzdělávací akce pro dospělé.
C) Uvedení do andragogické didaktiky: základní kategorie a souvislosti. Výukový proces dospělých, jeho činitelé, výukové prostředky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 281 s. ISBN 80-200-0950-7
BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2
Andragogika. Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých. Agentura DAHA, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky. 1997-2009. Praha: DAHA. ISSN 1211-6378
MUŽÍK, Jaroslav. Androdidaktika. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2004. 148 s. ISBN 80-7357-045-9
Strategie celoživotního učení. 1. vyd. Praha: MŠMT, 2007. 90 s. ISBN 978-80-254-2218-2

Literatura doporučená studentům Doporučená literatura je úkolem k samostatnému vyhledání. Metodický pokyn k vypracování úkolu bude součástí výuky. Hodnocení tohoto úkolu je součástí podmínek pro udělení zápočtu.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět je ukončen zápočtem. Podmínky pro udělení zápočtu:
1. aktivní účast v celé výuce předmětu včetně podílu na týmovém/skupinovém úkolu,
2. doložení četby andragogické literatury podle metodického pokynu ve výuce,
3. vypracování jednoho individuálního úkolu podle volby z nabídky vyhlášené ve výuce,
4. úspěšné zvládnutí úkolů souhrnného testu (60%).

Sylabus ANTISTR - Antistresový program pro budoucí učitele
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá pojetím zdraví, nemoci a kvality života, rizikovými a salutoprotektivními faktory současného životního stylu učitelů. Vymezuje náročné životní situace, jejich příčiny, projevy a diagnostiku. Podstatnou součástí předmětu jsou zásady prevence a efektivního zvládání zátěže. Vedle teoretických znalostí je kladen důraz na praktickou dovednost analýzy vlastní životní situace a využívání vhodných technik vyrovnávání se se stresem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základními tématy psychologie zdraví a duševní hygieny a nastínit možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání vlastních zátěžových situací. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů. Poukázat na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Pojetí zdraví a kvality života. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
2.Teoretické a praktické aktivity v oblasti duševního zdraví realizované v České republice.
3.Faktory ohrožující zdraví u učitelské profese.
4.Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
5.Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
6.Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
7.Konfliktní situace ve škole. Zahraniční programy řešení školních konfliktů.
8.Zdraví na úrovni osobnosti - salutoprotektivní faktory
9.Kognitivní strategie překonávání těžkostí.
10. Emoční strategie překonávání těžkostí.
11. Rizikové strategie překonávání těžkostí.
12. Diagnostika vlastních copingových strategií.
10.Sociálněpsychologický rozměr zdraví.
11.Sociální opora, pojetí, druhy, diagnostika. Rizika sociální opory.
12.Komunikace jako nástroj kultivace významných mezilidských vztahů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast; písemná reflexe na zadané související téma

Sylabus APBUVP - Antistres. program pro budoucí učitele
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá pojetím zdraví, nemoci a kvality života, rizikovými a salutoprotektivními faktory současného životního stylu učitelů. Vymezuje náročné životní situace, jejich příčiny, projevy a diagnostiku. Podstatnou součástí předmětu jsou zásady prevence a efektivního zvládání zátěže. Vedle teoretických znalostí je kladen důraz na praktickou dovednost analýzy vlastní životní situace a využívání vhodných technik vyrovnávání se se stresem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základními tématy psychologie zdraví a duševní hygieny a nastínit možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání vlastních zátěžových situací. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů. Poukázat na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Pojetí zdraví a kvality života. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
2.Teoretické a praktické aktivity v oblasti duševního zdraví realizované v České republice.
3.Faktory ohrožující zdraví u učitelské profese.
4.Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
5.Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
6.Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
7.Konfliktní situace ve škole. Zahraniční programy řešení školních konfliktů.
8.Zdraví na úrovni osobnosti - salutoprotektivní faktory
9.Kognitivní strategie překonávání těžkostí.
10. Emoční strategie překonávání těžkostí.
11. Rizikové strategie překonávání těžkostí.
12. Diagnostika vlastních copingových strategií.
10.Sociálněpsychologický rozměr zdraví.
11.Sociální opora, pojetí, druhy, diagnostika. Rizika sociální opory.
12.Komunikace jako nástroj kultivace významných mezilidských vztahů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast; seminární práce na zadané téma

Sylabus APLIETI - Aplikovaná etika
2012

Sylabus APLIKPE - Aplikovaný pedagogický výzkum
2012

Sylabus APLIKPV - Aplikovaný pedagogický výzkum
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína je zaměřena na prohloubení poznatků o výzkumných aktivitách v oblasti pedagogických věd. Navazuje na předchozí parciální poznatky o pedagogické metodologii, prihlubuje je a přináší nové ukázky výzkumných technik a přílklady badatelských šetření. Sumarizuje dostupné poznatky, současně vytváří prostor pro studentské výzkumné aktivity, které korespondují s jejich aprobačním profilem a zaměřeností zavérečné práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět "Aplikovaný pedagogický výzkum" si klade následujucí cíle:
* obecně prohloubit metodologickou připravenost studentů na výzkumné počiny,
* systematizovat dosavadní poznatky a aktualkizovat je,
* seznámit se základními metodami kvalitativního a kvantitativního výzkumu a jejich praktickými aplikacemi,
* prakticky obeznámit se základními etapami výzkumné činnosti a jejich konkrétizací,
* uvést podstatné statistické postupy, užívané v badatelské činnosti,
* vyzkoušet výzkumnou metodiku na konlkrétní aplikaci,
* připravit, realizovat a analyticky evaluovat výzkumný projekt podle zadání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Jednotlivé tematické okruhy:
1) Obecnáý problematika výzkumné činnosti ve společenských vědách, resp. v pedagogice,
2) Badatelské etapy a jejich charakteristika,
3) Kvantitativní metody v pedagogickém výzkumu,
4) Kvalitativní metody v pedagogickém výzkumu,
5) Konkrétní ukázky pedagogických výzkumnů a jejich metodologická analýza,
6) Postupy nodnocení průběhu a výsledků vyučování (interakční analýza metodou FIAS),
7) Technické propstředky výzkumné metodologie,
8) Příparava, realizace a reflexe studentského badatelského projektu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. .
EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň : ZU, 2005.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
GAVORA, P. Výskumné mettódy v pedagogike. Bratislava : Univerzita Komenského, 1996.
GAVORA, P. Sprievodca metodológiou kvalitatívného výzkumu. Bratislava : Regent, 2006.
JANÍK, T. a kol. Metodologické problémy výzkumu didaktických znakosti obsahu. Brno : Paido, 2008.
JANÍK, T. a kol. Příspěvky k tvorbě a výzkumu kurikula. Brno : Paido, 2007.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SVATOŠ, T. Elektronická edukační média a cesty jejich evaluace. Pedagogika, LVI, 2006, č. 4, s. 348-360. ISSN: 0031-3815.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006, s. 74. ISBN 80-7041–715–3.
SVATOŠ, T. a ŠVARCOVÁ, E. Zkoumání kvality života žáků ZŠ v podmínkách ohniskové skupiny.In: MAREŠ, J. (ed.) Kvalita života u dětí a dospívajících II. Brno : MSD, 2007, s. 159-178. ISBN 978-80-7392-008-1.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.

Literatura doporučená studentům BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny studentských aktivit podle zadání,
b) sylabus výzkumního projektu as jeho obhajoba,
c) verbální aktuaklita s výzkumným tématem,
d) příparva, realizace a reflexe badateslkého projektu,
e) rezentace celého prpjektu v seminárním prostředí,
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

Sylabus APLIPGV - Aplikovaný pedagogický výzkum
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními technikami pedagogického výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prakticky zvládnout formulace cíle, hypotéz, výběr základní techniky, sběr dat v terénu, statistické zpracování získaných výsledků a vypracování závěrečné zprávy.
Vypracování populárněnaučného textu pro odborný tisk.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Postavení, poslání a význam pedagogického výzkumu. Úvod do základů výzkumu v pedagogické praxi.
2. Výběr problému, formulace cílů.
3. Formulace hypotéz a nástrojů k jejich ověření.
4. Přehled základních technik pro samotný sběr empirického materiálu.
5. Popis technik: pozorování, rozhovor.
6. Popis technik: dotazník, anketa, sociometrie.
7. Výběr vzorku a organizace sběru dat, specifika práce tazatele.
8. Ověření hypotéz.
9. Kvantitativní metody zpracování získaných údajů.
10. Kvalitativní metody zpracování získaných údajů.
11. Práce s výsledky a a jejich okomentování
12. Práce s odbornou literaturou, citace.
13. Vypracování závěrečné zprávy.
14. Prezentace a publikování výsledků v odborných a populárně naučných médiích.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice: Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: PAIDO, 1996.
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha: SPN, 1986.

Literatura doporučená studentům HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. Praha: UK, 1992.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2003

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu, jeho realizace, vvypracování závěrečné zprávy. Příprava článku do tisku.

Sylabus APLPEDV - Aplikovaný pedagogický výzkum
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněnová Martina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními technikami pedagogického výzkumu.
Vyhodnocení a vypracování závěrečné zprávy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prakticky zvládnout formulace cíle, hypotéz, výběr základní techniky, sběr dat v terénu, statistické zpracování získaných výsledků a vypracování závěrečné zprávy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Postavení, poslání a význam pedagogického výzkumu. Úvod do základů výzkumu v pedagogické praxi.
2. Výběr problému, formulace cílů.
3. Formulace hypotéz a nástrojů k jejich ověření.
4. Přehled základních technik pro samotný sběr empirického materiálu.
5. Popis technik: pozorování, rozhovor.
6. Popis technik: dotazník, anketa, sociometrie.
7. Výběr vzorku a organizace sběru dat, specifika práce tazatele.
8. Ověření hypotéz.
9. Kvantitativní metody zpracování získaných údajů.
10. Kvalitativní metody zpracování získaných údajů.
11. Práce s výsledky a a jejich okomentování
12. Práce s odbornou literaturou, citace.
13. Vypracování závěrečné zprávy.
14. Prezentace a publikování výsledků v odborných a populárně naučných médiích.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Gavora, P. Výzkumné metody v pedagogice: Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: PAIDO, 1996
Mojžíšek, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha: SPN 1986

Literatura doporučená studentům HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. Praha: UK, 1992.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu, jeho realizace, vvypracování závěrečné zprávy.

Sylabus APLPGVY - Aplikovaný pedagogický výzkum
2010

Sylabus APLPGVZ - Aplikovaný pedagogický výzkum
2008

Sylabus APPGVP - Aplikovaný pedagogický výzkum
2014

Sylabus APPGVP4 - Aplikovaný pedagogický výzkum
2006

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními technikami pedagogického výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prakticky zvládnout formulace cíle, hypotéz, výběr základní techniky, sběr dat v terénu, statistické zpracování získaných výsledků a vypracování závěrečné zprávy.
Vypracování populárněnaučného textu pro odborný tisk.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Postavení, poslání a význam pedagogického výzkumu. Úvod do základů výzkumu v pedagogické praxi.
2. Výběr problému, formulace cílů.
3. Formulace hypotéz a nástrojů k jejich ověření.
4. Přehled základních technik pro samotný sběr empirického materiálu.
5. Popis technik: pozorování, rozhovor.
6. Popis technik: dotazník, anketa, sociometrie.
7. Výběr vzorku a organizace sběru dat, specifika práce tazatele.
8. Ověření hypotéz.
9. Kvantitativní metody zpracování získaných údajů.
10. Kvalitativní metody zpracování získaných údajů.
11. Práce s výsledky a a jejich okomentování
12. Práce s odbornou literaturou, citace.
13. Vypracování závěrečné zprávy.
14. Prezentace a publikování výsledků v odborných a populárně naučných médiích.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice: Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: PAIDO, 1996.
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha: SPN, 1986.

Literatura doporučená studentům HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. Praha: UK, 1992.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2003

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu, jeho realizace, vvypracování závěrečné zprávy. Příprava článku do tisku.

Sylabus ARTEFIL - Artefiletika
2021

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štěpánková Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na využití výtvarných činností v rámci volnočasových aktivit. Nabízí pojetí vedení výtvarných činností s akcentem na zážitek, proces tvorby a reflexi výtvarné akce. Integruje v sobě prvky dramatické výchovy, které bourají strach z výtvarného a symbolického vyjádření se. Seminář nabídne různé možnosti výtvarné práce s využitím tradičních i soudobých výtvarných postupů a technik. Akcentována bude schopnost studentů samostatně vytvářet náměty pro výtvarné činností s důrazem na jejich obsah a přizpůsobovat je věku cílových skupin, zároveň i s ohledem na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět je zaměřen na využití výtvarných činností v rámci volnočasových aktivit. Nabízí pojetí vedení výtvarných činností s akcentem na zážitek, proces tvorby a reflexi výtvarné akce. Integruje v sobě prvky dramatické výchovy, které bourají strach z výtvarného a symbolického vyjádření se. Seminář nabídne různé možnosti výtvarné práce s využitím tradičních i soudobých výtvarných postupů a technik. Akcentována bude schopnost studentů samostatně vytvářet náměty pro výtvarné činností s důrazem na jejich obsah a přizpůsobovat je věku cílových skupin.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Rozlišení výtvarné výchovy, artefiletiky a arteterapie; terapeutické vs. vzdělávací cíle.
• Umění jako terapie (Art as therapy) a umění jako psychoterapie (art as psychotherapy).
• Charakteristika artefileticky pojaté výuky, koncept a prekoncept, výtvarný výraz, zážitek v artefiletice a jeho obsah, reflektivní dialog.
• Struktura artefiletické hodiny.
• Formy práce a volba výtvarných vyjadřovacích prostředků ve vztahu k cílovým skupinám. Rizika artefiletiky.
• Vlastní tvorba, reflexe výtvarného zážitku.
• Umění a možnosti práce s výtvarným dílem.
• Výtvarný projekt. Forma, příprava, realizace, hodnocení.
• Prezentace projektů a zpětná vazba.

Literatura, na níž je předmět vystavěn MALCHIODI, Cathy. A. The Art Therapy Sourcebook.McGraw-Hill: NY, 2011. ISBN 0071468277.
SLAVÍKOVÁ, Vladimíra, Jan SLAVÍK a Helena HAZUKOVÁ. Výtvarné čarování: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2000. ISBN 80-7290-016-1
SLAVÍK, Jan a Petr WAWROSZ. Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 80-7290-130-3.
SLAVÍK, Jan, Vladimír CHRZ a Stanislav ŠTECH. Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2335-1.
ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-616-0.

Literatura doporučená studentům EXLER, Petr. Využití projektové metody ve výtvarné výchově s artefiletickými postupy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 127 s. ISBN 978-80-244-4620-2. Dostupné z: http://www.kvv.upol.cz/images/upload/files/vyu%C5%BEit%C3%AD%20projektov%C3%A9%20metody_exler_final.pdf
SLAVÍKOVÁ, Vladimíra, Jan SLAVÍK a Sylva ELIÁŠOVÁ. Dívej se, tvoř a povídej! Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0876-1.
SLAVÍKOVÁ, Vladimíra, Jan SLAVÍK a Helena HAZUKOVÁ. Výtvarné čarování: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2000. ISBN 80-7290-016-14 SLAVÍKOVÁ, Vladimíra, Jan SLAVÍK a Helena HAZUKOVÁ. Výtvarné čarování: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2000. ISBN 80-7290-016-1
SLAVÍK, Jan. 2015. Artefiletika – příležitost pro expresi v dialogu teorie a praxe. Kultura, umění a výchova, 3(1) [cit. 2015-03-26]. ISSN 2336-1824.
http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=8&clanek=92.
ŠTĚPÁNKOVÁ, Kateřina. Arteterapie a výtvarné činnosti pro děti s rizikem poruch chování.
s. 67-74. In Červenka, Karel; Vojtová, Věra (eds.) Východiska pro speciálněpedagogické intervence v etopedii. Resources for special educational intervention. Brno: Masarykova Univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6617-5

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Přímá účast vzhledem k sebezkušenostně a prakticky zaměřené výuce. Plnění výtvarných úkolů do vlastního portfolia. Tvorba výtvarného projektu, prezentace a reflexe.

Sylabus ASERTIV - Asertivita a řešení konfliktních situací
2008

Sylabus ASOPSY - Sociální psychologie
2007

Sylabus ATOSASP - Aktuální otázky školní a srovnávací pedagogiky
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity

PDGSTAZ1 Stáž 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Aktuální otázky srovnávací a školní pedagogiky je zaměřen na orientaci, aplikaci, spolupráci a reflexi studentů/studentek v oblasti srovnávací pedagogiky a školní pedagogiky s důrazem na vybrané aspekty českého školství z hlediska srovnávací a školní pedagogiky. Předmět je koncipován teoreticko-prakticky s ohledem na cílovou skupinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je doplnit, rozšířit a završit studium pedagogicko-psychologických disciplín s tím, že budoucí pedagog bude disponovat jak kompetencemi chápat proces vzdělání v komplexní systémové podobě a zároveň bude připraven k plnění běžných každodenních profesních úkonů, které jsou s jeho profesí spojeny.
Další cíle:
- studenti si osvojí poznatky v oblasti vymezené tématy relevantními pro mezinárodní komparaci,
- studenti se seznamují s vybranými aktuálními zdroji srovnávací pedagogiky a aktivně s nimi pracují,
- studenti komparují vybrané aspekty českého vzdělávacího systému se zahraniční školskou praxí,
- studenti prohlubují porozumění současnému českému vzdělávacímu prostředí v návaznosti
na jeho mezinárodní komparaci,
- studenti aplikují nabyté poznatky a vyvozují důsledky i případná doporučení pro školskou praxi, vzdělávací politiku apod.,
- studenti jsou motivováni k aplikaci užitých poznatků například při formulaci pedagogických projektů, žádostí o dotace apod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Srovnávací a školní pedagogika z hlediska přínosu a využití
2. Přehled hlavních informačních zdrojů a institucí relevantních pro oblast srovnávací
3. Další zdroje: přehled aktuálních mezinárodních srovnávacích studií
4. Vzdělávání v ČR z hlediska národní terminologie, mezinárodních priorit, principů a
nástrojů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagiky: vzdělávací a školská politika ČR, RVP, ŠVP, autonomie škol a učitele, kompetence s důrazem na uplatnění na trhu práce a další klíčové kompetence, celoživotní vzdělávání,
5. Obsah vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
6. Výdaje na vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
7. Český žák z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky: postupy rozvíjející klíčové kompetence, začleňování průřezových témat do ŠVP, plánování a realizace.
8. Český učitel z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagiky: třídní učitele, učitel jako spolutvůrce kurikula, změny v pojetí rolí a funkcí učitele, kompetence učitele, vzdělávání učitelů, kariérní systém, standardy
9. Škola jako předmět a místo vzdělávacích změn: základní poznatky z teorie vzdělávacích změn, praktická aplikace a příklady ze školní praxe
10. Vlastní hodnocení školy a inspirativní momenty z autoevaluační praxe v zahraničí, přehled hlavních kritérií užívaných k srovnávacímu pohledu na autoevaluaci školy, autoevaluační praxe a nástroje, aktéři vlastního hodnocení škol, úloha učitele apod.
11. Pedagogické projekty, mobilita, žádosti o dotace apod.: vhled do problematiky, základní doporučení, praktická aplikace

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOLEŽALOVÁ, J. Čtenářská gramotnost. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Zatím pouze v elektronické podobě na Katedře pedagogiky a psychologie).
KREJČOVÁ, V. a kol. Výchovná témata ve zdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol.)
LOUDOVÁ, I. kol. Rukověť k pedagogické praxi. Katedra pedagogiky a psychologie, v elektronické verzi.
Rámcový vzdělávací program pro ZV. Praha: MŠMT, aktuální verze a RVP pro další druhy a stupně vzdělávání.
OECD. Education at a Glance – OECD Indicators. Aktuální verze.
ÚIV. České školství v mezinárodním srovnání. Aktuální verze.
VRABCOVÁ, D., ŠTINDL., P. Aktuální otázky ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol.)

Literatura doporučená studentům BENDL, S. a kol. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie: skripta
pro studenty vykonávající pedagogickou praxi. V Praze: Univerzita Karlova,
Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-7290-366-5.
ESF v ČR. Desatero rad [online]. [cit. 15. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/desatero-rad-uspesneho-projektu.
CHVÁL, M. a kol. Školy na cestě ke kvalitě. (Systém podpory autoevaluace školy
v ČR). Praha: NÚV, 2012.
KEKULE, M. Rámec pro vlastní hodnocení školy. Metodický průvodce. Praha: NÚV, 2011. ISBN 978-80-87063-48-4.
LOUDOVÁ, I. kol. Rukověť k pedagogické praxi. Katedra pedagogiky a psychologie, v elektronické verzi.
MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko-český pedagogický slovník = English-Czech
educational dictionary. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-310-2.
POL, M., LAZAROVÁ, B. Dobrá škola. Metoda pro stanovení priorit školy. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-37-8.
POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, J. Autoevaluace v praxi českých škol. Praha: NÚV,
2012. ISBN 978-80-86856-91-9.
PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické
pracovníky. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,
2006. ISBN 80-244-1415-5.
PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-
7367-546-2.
PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2009.
ISBN 978-80-7367-567-7.
PRŮCHA, J. Srovnávací pedagogika. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-155-7.
STARÝ, K., POLÁČKOVÁ, M. Skupinová bilance absolventů. Metoda pro hodnocení
průběhu školního vzdělávání. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-43-9.
VRABCOVÁ, D. a kol. (eds.) Autoevaluace školy v zahraničí (Pohled do
evaluačních systémů ve vybraných zemích, s. 75 - 97. Praha: NÚV, 2012. ISBN
978-80-87063-75-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - aktivní účast na seminářích a plnění meziseminárních aktivit
- didaktický test;
- návrh a obhajoba pedagogického projektu a žádosti o dotaci v návaznosti na poznatky z oblasti srovnávací a školní pedagogiky (práce v týmu);
- porovnání autoevaluace školy, kde jste byli na stáži 1, s autoevaluací (resp. vlastním hodnocením) školy, kde byl na stáži jiný student (ve dvojici, navazuje na praxi – resp. stáž 1).

Sylabus AUTEVAL3 - Autoevaluace 3
2008

Sylabus AUTSKOL2 - Autoevaluace školy 2
2008

Sylabus BIOLOGD - Biologie dospívání
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Probrat charakteristické rysy adolescence - období tvořícího přechod mezi dětstvím
a dospělostí, v těsné návaznosti na děje pre- a postpubertální s ohledem na jednotu funkcí somatických a psychosociálních. Akcentovat problematiku tělesného růstu a vývoje, jeho retardaci, možnosti predikce a posouzení tělesné výšky, somatotypy. Mimořádný důraz položit na globální problematiku sexuálního zrání jedince v celé jeho dynamice a vývoj sexuální ve všech souvislostech včetně hormonální regulace, poruch sexuálního vývoje i základních informací z oblasti antikoncepce. Věnovat pozornost psychomotorickému vývoji adolescentů, emočnímu zrání, otázkám učení a paměti, získávání schopností pro možnost sociální a společenské adaptace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat přehled současných znalostí o biologie dospívání. Pozornost je věnována biologickým souvislostem člověka s funkčním hlediskem doplněným aspekty komparačními. Seznámení s anatomickými, fyziologickými, fylogenetickými a ontogenetickými pojmy nutnými pro učitelské povolání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Charakteristické rysy adolescence - období tvořícího přechod mezi dětstvím
a dospělostí, v těsné návaznosti na děje pre- a postpubertální s ohledem na jednotu funkcí somatických a psychosociálních. Akcentovat problematiku tělesného růstu a vývoje, jeho retardaci, možnosti predikce a posouzení tělesné výšky, somatotypy. Mimořádný důraz položit na globální problematiku sexuálního zrání jedince v celé jeho dynamice a vývoj sexuální ve všech souvislostech včetně hormonální regulace, poruch sexuálního vývoje i základních informací z oblasti antikoncepce. Věnovat pozornost psychomotorickému vývoji adolescentů, emočnímu zrání, otázkám učení a paměti, získávání schopností pro možnost sociální a společenské adaptace

Literatura, na níž je předmět vystavěn BOUCHALOVÁ, M. Vývoj během dětství a jeho ovlivnění. Praha: Avicenum, 1987
DACEY, J. S., LENNON, K. H. Kreativita. Praha: Grada, 2000.
DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2001.
GANONG, W. F. Review of Medical Physiology. (20th ed.), Appleton, Lange, 2001.
GUYTON, A. C., HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology, (10th ed.), W. B. Sounders Comp. 2000.
KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha: Portál, 2000.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1993.
STERNBERG, R. J. Úspěšná inteligence. Praha: Grada, 2001
TORTORA, G. J., GRABOWSKI, S. R. Principles of Anatomy and Physiology. 1999 (8th ed.), Harper Coollins College Publishers,
TROJAN, S. A KOL. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2002.
VOJTÍK,V., MACHOVÁ, J., BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Literatura doporučená studentům BOUCHALOVÁ, M. Vývoj během dětství a jeho ovlivnění. Praha: Avicenum, 1987
DACEY, J. S., LENNON, K. H. Kreativita. Praha: Grada, 2000.
DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2001.
GANONG, W. F. Review of Medical Physiology. (20th ed.), Appleton, Lange, 2001.
GUYTON, A. C., HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology, (10th ed.), W. B. Sounders Comp. 2000.
KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha: Portál, 2000.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1993.
STERNBERG, R. J. Úspěšná inteligence. Praha: Grada, 2001
TORTORA, G. J., GRABOWSKI, S. R. Principles of Anatomy and Physiology. 1999 (8th ed.), Harper Coollins College Publishers,
TROJAN, S. A KOL. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2002.
VOJTÍK,V., MACHOVÁ, J., BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test a seminární práce na zadané téma.

Sylabus C-AKTIV - Activity Methods in School Instruction
2016

Sylabus C-EFKOM - In-School Effective Communication
2016

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína je pojata jako metodologicko-dovednostní předmět. V teoreticko-metodologické přípravě studenti získávají hlubší poznatky o mezilidském sdělování, způsobech ovlivňování vztahů mezi komunikanty a významu komunikačních výzkumů pro běžnou edukační praxi. Na tuto část přípravy navazují bezprostřední aplikace, které mají povahu sociálně osobnostního i dovednostního nácviku. Obsahově můžeme hovořit o nástavbovém kurzu, který rozvíjí základní poznatky o komunikaci
a výchovně vzdělávacích aplikacích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tato disciplína je navazující součástí závěrečné profesionalizace budoucích učitelů v procesu pregraduálního vzdělávání. Cílem je ukončit etapu základního rozvoje komunikačních dovedností (v sociálním i profesním slova smyslu) a dále nasměrovat budoucí učitele ke schopnosti autonomního jednání v očekávaných sociálně profesních prostředích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky sociální komunikace
Obsah: člověk a jeho sociálně komunikativní sféra, obsah pojmu sociální komunikace a interakce,
vztah rétoriky, sociální komunikace a komunikace pedagogické, plán výuky, podmínky zápočtu, improvizační cvičení.
2. Rétorika a vývoj řečnictví
Obsah: rétorika, vývoj řečnictví, středověká rétorika, současnost rétoriky, komunikační výbava řečového profesionála.
3. Sociální komunikace
Obsah: základní pojmosloví, definice komunikace a jejich obsahový rozbor, ke vztahu sociální a pedagogické komunikace, komunikace a rétorika.
4. Sociální učení a sociální dovednosti
Obsah: základní pojmosloví, vymezení sociální skupiny a podmínky pro úspěšnou komunikaci, vztahu sociální komunikace a učení, úspěšné hodnocení (percepce), efektivita sociálního nácviku.
5. Výraz osobního projevu
Obsah: verbální, neverbální a nekomunikační okolnosti VOP, dovednostní mikrovýstupy, komunikační etudy a improvizační cvičení. Verbální složka: jazykové prostředky a zvuková stránka, základní jazykové prostředky.
6. Neverbální komunikace
Obsah: neverbální zdroje komunikace (mimický projev, gestikulace, motorická aktivita – aplikace).
7. Pedagogická komunikace
Obsah: pedagogická komunikace jako případ komunikace sociální. Efektivní pedagogická komunikace ve škole.
8. Metody komunikační reflexe a hodnocení
Obsah: pojem evaluace, metody sociálního a pedagogického výzkumu, metody hodnocení komunikačních projevů, kvalitativní a kvantitativní stránka komunikace, reflexe a hodnocení. Efektivita komunikace a její nástroje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
DEVITO, J (ed). Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2002. 420 s.
GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005.
GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 2005.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. a MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno: CDVU MU, 1995.
MAŇÁK, J., et al. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Paido, 2004.
POPPER, K. R.: Logika vědeckého zkoumání. Praha: OIKOYMENH, 1997.
PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2008.
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, R. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-262-0085-7.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s.

Literatura doporučená studentům CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení - Úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 2008.
ELBLOVÁ, M. Student jako mentor či tutor. Pedagogika, 47, 1997, č. 4, s. 384-386.
GRUBER, D. Zlatá kniha komunikace. Praha: Portál, 2009. EAN 9788085624281.
MISTRÍK, J. Rétorika. Bratislava: SPN, 1988.
MORGAN, B. M. Portfolios in a Preservice Teacher Fieldbased Program: Evolution of a Rubric for Performance Assessment. Education, 1999, č. 3, s. 416-426.
NAVRÁTIL, S., KLIMEŠ, K. a FLEISCHMANN, O. Komunikace v pedagogických situacích. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1992.
NEZVALOVÁ, D. Reflexe v pregraduální přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 33-42.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.
PIERSON, D. and PANASUK, R. M. A model of a preservice teacher preparation program. Education, 1998, č. 3, s. 327-331.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SLAVÍK, J. a NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SHANTZ, D. Teacher education: Teaching innovation or providing an apprenticeship? Education, 1995, č. 3, s. 339-344.
SVATOŠ, T. Snímání a záznam verbální komunikace ve třídě. Pedagogika, 43, 1993, č. 2, s. 165-172.
SVATOŠ, T. Flandersova metoda interakční analýzy v učitelské přípravě. Pedagogika, 45, 1995, č. 1, s. 64-70.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997, č. 4, s. 24-28.
SVATOŠ, T. Elektronická edukační média a cesty jejich evaluace. Pedagogika, LVI, 2006, č. 4, s. 348-360. ISSN 0031-3815.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č. 3, s. 265-276.
VALIŠOVÁ, A. Asertivní styl komunikace a jednání ve škole. Pedagogická orientace, 1993, č. 8/9, s. 35-38.
VYSKOČILOVÁ, E. Utváření komunikativních dovedností učitele. Praha: SPN, 1991.
WATZLAWIK, P. et al. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 1. vyd. Hradec Králové: Konfrontace, 1999. 243 s.
VYMĚTAL, J. Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada, 2008.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Reflexe a analýza komunikačního jednání v simulované situaci z audio (vizuálního) záznamu. Reflexe a analýza komunikačního jednání v reálné edukační situaci (ze záznamu). Sebereflexivní úvaha o současných možnostech a potencialitách sociálně komunikativní výbavy. Analýza vyučování Flandersovou metodou interakční analýzy. Komunikační aktivita se studenty studijní skupiny. Prezentace v PowerPointu na zadané téma. Úspěšnost v didaktickém testu.

Sylabus CINPRET - Činnosti předcházející tvorbě ŠVP ZV
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na hlavní činnosti předcházející ŠVP ZV. Motivace ke změnám
ve vzdělávání a k tvorbě ŠVP ZV, vstupní podmínky, analýza školy a další přípravné činnosti, plánování tvorby ŠVP ZV(časové, personální, obsahové, organizační vymezení tvorby ŠVP ZV), utváření týmů, vymezení a koordinace jejich činnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností •Identifikovat nové role a dovednosti pedagoga vyplývající z tvorby a realizace ŠVP
•Analyzovat podmínky ve škole na základě kritérií RVP ZV, vytvořit podklady pro inovace v již vytvořeném ŠVP
•Identifikovat svoji roli/role v týmu
•Naučit se využívat specifických schopností (dominantních rolí) každého člena pracovního kolektivu a tím zvyšovat efektivitu týmové práce
•Naučit se, kdy a jak delegovat pravomoci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky •Nové role a dovednosti učitele vyplývající z požadavku participovat na tvorbě a realizaci ŠVP
•Reakce pedagogů na změny související s tvorbou a realizací ŠVP (typologie přizpůsobovacích stylů vůči změně)
•Podmínky vzdělávání ve škole (podmínky: materiální a prostorové, psychosociální, pro hygienické vzdělávání a bezpečnost žáků, personální, spolupráce s rodiči žáků a veřejností, organizační…)
•Analýza podmínek školy, metody SWOT a STEP analýzy
•Plánování tvorby a koordinace realizace ŠVP (časové, personální, obsahové, organizační vymezení tvorby ŠVP ZV)
•Utváření pracovních týmů pro tvorbu a koordinaci ŠVP
•Delegování pravomocí v týmu, motivace spolupracovníků k účasti na tvorbě a koordinaci ŠVP

Literatura, na níž je předmět vystavěn KOLAJOVÁ, L. Týmová spolupráce. Jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků. Praha 2006, Grada.
ADAIR, J. Vytváření efektivních týmů. Praha, Management Press, 1994.
KRUEGER, W. Vedení týmů. Jak sestavit, organizovat a povzbuzovat pracovní tým. Praha, Grada, 2004.
NEIL, R. –J. Management změny. Praha, Portál, 2006.
RVP ZV, VÚP Praha, 2007. www.rvp.cz
KRATOCHVÍLOVÁ, J.Tvorba školního vzdělávacího programu krok za krokem - s pedagogickým sborem. Brno, Masarykova univerzita, 2006.

Literatura doporučená studentům Kol. autorů: Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání, Praha, VUP, 2005.
Kol. autorů: Školní vzdělávací program krok za krokem, Praha, 2006. www.dashofer.cz
Vladimíra Spilková a kolektiv. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál, 2005
HAVLÍNOVÁ, M. aj. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu? Praha: Agentura STROM, 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce dle předem zadaných kritérií

Sylabus COBDIDA - Obecná didaktika
2019

Sylabus C-PEDPR - Introduction into Educational Studies
2016

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína připravuje studenty na studium pedagogických předmětů. Seznámí je se základními pojmy a vztahy mezi nimi: předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, podstata a znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola. Studenti získají přehled o metodách pedagogického výzkumu, pedagogických směrech na počátku 20. století, o vývoji pedagogického myšlení, alternativním pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ustanovení základů pedagogického myšlení a prvních profesních kompetencí.
Seznámení se základními pedagogickými pojmy, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, s aktuálními trendy ve výchově a vzdělávání.
Osvojení si základů práce s odbornou literaturou a orientace v současném pedagogickém dění.
Vedení k vystižení základního historicko-srovnávacího kontextu v historických směrech i současných a k aplikacím do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody výchovy
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (principy i konkrétní příklady).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského a J. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku.
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Soudobé alternativní výchovné systémy. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha, Vzdělávací standardy pro základní a střední školy, Standardy kvality učitelské profese).

Literatura, na níž je předmět vystavěn JŮVA, V. st., JŮVA, V., ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 2007.
KASPER, T., KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada, 2008.
KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007.
JANIŠ, K., KRAUS, B., VACEK, P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 5. vydání, 2013.
PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, rozšířené a aktualizované vydání, 2013.
SVOBODOVÁ, j. Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD s.r.o., 2007.

Literatura doporučená studentům HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Alternativní škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.
PRŮCHA, J. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002.
Časopisy: Pedagogika, Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky udělení zápočtu:
- aktivní plnění úkolů zadaných na semináři

Pravidla klasifikace předmětu:
- splnění vědomostního testu,
- ústní ověření znalostí (dle okruhů otázek) a kvalitní diskuse o přečtené literatuře,
- výsledná známka zohlední výsledky vědomostního testu, ústního zkoušení a kvalitu zpracovaných seminárních úkolů.

Sylabus CPEDPRA - Pedagogické praktikum
2019

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 22 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 2 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na život a kulturu škol. Studující rozvíjejí orientaci v administrativně-dokumentační rovině života školy (zejména např. ŠVP, řád školy, klasifikační řád, výroční zprávy, vlastní hodnocení školy, třídní a žákovská dokumentace) a rozvíjejí vybrané komunikační dovednosti klíčové k řešení častých situací ve školním a třídním prostředí. Součástí výuky jsou mikrovýstupy. Mikrovýstupy zaměřené na využívání konkrétních metod (vazba i na poznatky z obecné didaktiky). Dochází k těsnému propojení výuky Pedagogické praxe 2 a Pedagogického praktika. Oba předměty jsou vyučovány ve shodném semestru a ročníku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Život a kultura školy. Organizační struktura školy I.
2. Život a kultura školy. Organizační struktura školy II.
3. Administrativa a dokumentace školy I.
4. Administrativa a dokumentace školy II.
5. Autoevaluace školy, autoevaluační nástroje – úvod do problematiky.
6. Žákovská dokumentace v kontextu role třídního učitele. Plán pedagogické podpory. Individuální vzd. plán I.
7. Žákovská dokumentace v kontextu role třídního učitele. Plán pedagogické podpory. Individuální vzd. plán II.
8. Vybrané komunikační situace ve škole. Řešení vybraných otázek. Přístup tahem/tlakem, asertivita, naslouchání: úvod.
9. Vybrané komunikační situace ve škole. Mikrovýstupy zaměřené na využívání konkrétních metod. Práce s videozáznamem I.
10. Vybrané komunikační situace ve škole. Mikrovýstupy zaměřené na využívání konkrétních metod. Práce s videozáznamem II.
11. Vybrané komunikační situace ve škole. Mikrovýstupy zaměřené na komunikační situace v oblasti spolupráce školy a rodiny. Práce s videozáznamem III.
12. – 13. Vybrané komunikační situace ve škole. Mikrovýstupy na komunikační situace třídní učitel – žák. Práce s videozáznamem IV.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DYTRTOVÁ, R., KRHUTOVÁ, M. Učitel. Příprava na profesi. Praha: Grada, 2009.
KŘIVOHLAVÝ, J. a MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno: CDVU MU, 1995.
MEŠKOVÁ, M. Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál, 2012.
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, Z. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012.
ŠIKÝŘ, M. a kol. Personalistika v řízení školy. Praha: Portál, 2016.

Literatura doporučená studentům DeVITO, J (ed). Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2002.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Paido, 2014.
GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005.
LUKÁŠOVÁ, H., SVATOŠ, T., MAJERČÍKOVÁ J. Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství. Zlín: FHS UTB, 2014.
PÍŠOVÁ, M. ed. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: UP, 2007.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu: aktivní účast v seminářích, vč. mikrovýstupů, sebereflexe a tvorba pedagogického portfolia.

Sylabus CPEDPRO - Pedagogická propedeutika
2019

Sylabus CPEDPRX1 - Pedagogická praxe 1
2019

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 11 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 2 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Jedná se o praxeologicky zaměřený předmět, jehož cílem je na základě teoretické přípravy a pozorování ve výuce porozumět výchovně-vzdělávacímu procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti absolvují skupinovou řízenou návštěvu v základní /střední škole, kde realizují tzv. den ve škole. Absolvují den s učitelem/učiteli a diskusi s vedením školy a dalšími pracovníky školy k aktuálně řešeným otázkám ve školní praxi. V průběhu dne absolvují minimálně 4 náslechy v hodinách. Poznatky z diskusí, rozhovorů i postřehy z vyučování a časových snímků jsou zpracovávány skupinovu reflexí. Studenti jsou vedeni ke konfrontaci s vlastní žákovskou a studentskou zkušeností a k jeji sofistikovanější interpretaci. Zakládají pedagogický deník, který je nedílnou součástí budovaného studentského portfolia.
V průběhu této praxe studenti:
- zpracovávají základní poznatky z oblasti pozorování ve vyučování,
- realizují náslechy ve vyučovacím a výchovném procesu,
- získávají základní orientaci ve výchovně-vzdělávacím procesu z perspektivy učitele,
- reflektují organizační, řídící a komunikační činnosti učitele,
- uvědomují si hranice výchovně-vzdělávacího působení učitele ve třídě i mimo ni,
- pořizují pedagogickou dokumentaci a pracují na skladbě portfolia.
Studenti jsou vedeni rovněž k získávání zkušeností s mimoškolní výchovnou činností. V pedagogické praxi 2 dokládají realizaci minimálně 10 hodin mimoškolních výchovných aktivit.

Literatura, na níž je předmět vystavěn LOUDOVÁ, I., C. SIMONOVÁ a L. TŘÍSKALOVÁ. Rukověť k pedagogické praxi. Hradec Králové: UHK, Pedagogická fakulta. E-learning, 2013
BARTOŠOVÁ, I. a kol. Pedagogický sešit 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
BARTOŠOVÁ, I. a kol. Pedagogický sešit 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc: UP, 2002.

Literatura doporučená studentům ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
JANÍK, T. a. J. HAVEL (eds.) Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
PÍŠOVÁ, M. a M. ČERNÁ. Vedení pedagogické praxe. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu: splnění zadaných úkolů, osobní účast na dohodnutých aktivitách, průběh praxe dokumentovat v pedagogickém deníku.

Sylabus CPEDPRX2 - Pedagogická praxe 2
2019

Sylabus C-PGPRA1 - Teaching Practice 1
2016

Sylabus CPSOBVY - Psychologie obecná a vývojová
2019

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 14 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámení se základními okruhy a pojmy obecné a vývojové psychologie, objasnění specifik lidské psychiky v jednotlivých vývojových obdobích se zřetelem na dospívání a získání celostnímu pohledu na fungování psychiky jedince v průběhu ontogeneze.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hlavní témata - osnova:
1. Uvedení do psychologie. Významné psychologické směry 20. a 21. století.
2. Pozornost, typy, vlastnosti a poruchy pozornosti. Vnímání, analyzátor, počitky a vjemy, zákonitosti vnímání. Poruchy vnímání, smyslové klamy.
3. Paměť a její fáze. Druhy paměti: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá. Poruchy paměti. Zapomínání a jeho příčiny.
4. Imaginativní procesy: představivost a fantazie. Tvořivost.
5. Myšlení: druhy myšlení, myšlenkové operace.
Formy myšlení: pojem, soud, úsudek. Poruchy myšlení.
6. Vůle, fáze volního procesu, volní vlastnosti, poruchy vůle.
7. Emoce a city, vlastnosti emocí, poruchy emocí.
8. Determinace psychického vývoje. Mechanismy psychického vývoje, zrání a učení. Teorie vývoje dle S. Freuda, E. Eriksona a J. Piageta.
9. Vývoj dítěte v raném věku. Novorozenecké, kojenecké a batolecí období. Teorie citové vazby.
10. Předškolní věk. Zralost a připravenost pro školu.
11. Mladší a střední školní věk (I. stupeň ZŠ).
12. Pubescence (II. stupeň ZŠ).
13. Adolescence (SŠ), formování identity. Znaky dospělosti, mladá dospělost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing1995, Portál 2003.
JUKLOVÁ, K. Základy obecné psychologie. Hradec Králové, Gaudeamus, 2005, 2007.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
SKORUNKOVÁ, R. Základy do vývojové psychologie, Hradec Králové: Gaudeamus, 2013.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál 2000.

Literatura doporučená studentům NOEL-HOEKSEMA, S., FREDERICKSON, L. B. WAGENAAR, W. A. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál, 2012.
MATĚJČEK, Z.: Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 2015.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Panorama. 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zkoušky: pravidelná a aktivní účast v seminářích, vypracování seminární práce na zadané téma, zvládnutí zkouškových okruhů.

Sylabus CPSSCOS - Psychologie sociální a osobnosti
2025

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 21 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 18 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty se sociálně-psychologickými jevy, jež se vyskytují při práci se sociální skupinou. Studenti učitelských oborů v předmětu rozvíjejí kompetenci k porozumění zákonitostem fungování malé sociální skupiny, společenské podmíněnosti lidské psychiky a souvisejících jevů. Předmět se dále zaměřuje na vybraná témata psychologie osobnosti, zejména na typologie osobnosti, výkonové vlastnosti osobnosti, charakter, jáství a motivaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hlavní témata – osnova:
1. Společenská podmíněnost psychiky, sociální normy, socializace.
2. Sociální skupiny.
3. Sociální percepce.
4. Sociální interakce a její vliv na chování.
5. Základy komunikace, teorie komunikace, komunikační dovednosti a styly.
6. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
7. Teorie vzniku prosociálního a agresivního chování.
8. Zátěžové situace a strategie zvládání stresu
9. Teorie osobnosti. Typologické a rysové koncepce osobnosti a temperamentu.
10. Charakter
11. Výkonové vlastnosti.
12. Jáství
13. Motivace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R .L. Psychologie. Praha: Portál, 2012.
HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada Publishing, 2015.
KOHOUTEK, R. Psychologie osobnosti a zdraví žáka. Brno: MU, 2006.
MYERS, D. G. Sociální psychologie, Praha: Edika, 2016.
ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti. Praha: Grada Publishing, 2007.

Literatura doporučená studentům DRAPELA, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 2003.
HAYESOVÁ, M. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2013.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 2009.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barristel Principal, 2002

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zkoušky: pravidelná a aktivní účast v seminářích, seminární práce na zadané téma.

Sylabus C-PSYOB - General and Developmental Psychology
2016

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Absolvování předmětu vede k objasnění specifik lidské psychiky v jednotlivých vývojových obdobích a zároveň k celostnímu pohledu na fungování osobnosti člověka v průběhu celé ontogeneze.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s klíčovými pojmy a teoriemi obecné a vývojové psychologie včetně orientace v základní literatuře. Důraz je kladen nejenom na zvládnutí nutné teorie, ale rovněž na individuální zkušenosti studentů s teoretickými přístupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Předmět psychologie. Determinace psychiky. Metody psychologie. Výklad základních psychologických pojmů. Psychika, vědomí, nevědomí, prožívání a chování.
- Biologické základy psychiky. Funkce nervového a endokrinního systému při integraci a řízení chování. Korové oblasti, specializace hemisfér, genetické vlivy.
- Poznávací (kognitivní) procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Čití a počitky. Vnímání a vjemy. Paměť, mnemické procesy. Představy a fantazie. Myšlení a řeč. Charakteristika, druhy a formy myšlení. Piagetova teorie kognitivního vývoje. Funkce a vývoj řeči. Komunikace, jazyk, řeč. Pozornost.
- Emoce a vůle. Emoční inteligence. Analýza volního procesu.
- Vývoj osobnosti v ontogenezi.
- Základní teorie vývoje. Periodizace psychického vývoje.
- Psychologické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého, kojeneckého, batolecího. Ranné citové připoutání. Citová, kognitivní a sociální deprivace a její působení na psychický vývoj v raném dětství.
- Předškolní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace předškoláka. Školní zralost a připravenost.
- Školní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace dítěte školního věku.
- Období dospívání – pubescence. Subjektivní význam tělesné proměny na rozvoj osobnosti pubescenta. Rozvoj poznávacích procesů a socializace. Období adolescence. Rozvoj identity adolescenta.
- Mladá, střední a starší dospělost. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a identita dospělých.
- Stáří. Involuce psychiky ve stáří. Sociální chování. Identita starého člověka. Umírání a smrt.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
BOWLBY, J. Vazba. Praha: Portál, 2010.
BOWLBY, J. Odloučení. Praha: Portál, 2012.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-505-9.
HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993.
JUKLOVÁ, K. Základy obecné psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
MACEK, Z. Adolescence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003.
NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997.
NAKONEČNÝ, M. Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN, 1995.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003.
SKORUNKOVÁ, R. Základy vývojové psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-956-4.
KERN, H. a kol. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-829-5.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2004. ISBN 978-80-246-0841-9
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.

Literatura doporučená studentům BAŠTECKÁ, B. Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-735-3.
CORNEAU, G. Anatomie lásky. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-398-6.
DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-449-4.
DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. Jak a proč nás trápí děti? Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-587-4.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. Bratislava: INA, 1994.
GILLIGAN, C. Jiným hlasem: o rozdílné psychologii žen a mužů. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-402-8.
KOLOUCHOVÁ, J., MATĚJČEK, Z. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3.
KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Galén, 2006. ISBN 978-80-7262-410-2.
LANGMEIER, J., MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: SZN, 1974.
MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 2000.
MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově děti. Praha: Portál, 2000.
MATĚJČEK, Z. Po dobrém nebo po zlém. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-486-9.
MIŠURCOVÁ, J. Hra a hračka v životě dítěte. Praha: SPN, 1989.
PIAGET, J. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-608-X.
PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-425-7.
PREKOP, J. Malý tyran. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-485-0.
PREKOP, J. Neklidné dítě. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-019-7.
SHAPIRO, L. E. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-238-6.
VYGOTSKIJ, L. S. Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-943-7.
WEST, G. K. Dobrodružství psychického vývoje: kapitoly z vývojové psychologie. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-684-5.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Termíny zápočtů budou stanoveny po dohodě s vyučujícím na konci semestru a vypsány ve Fakultním informačním systému. Student předá seminární práci nejpozději týden před zápočtovým termínem. Seminární práce bude vypracována podle instrukcí vyučujícího v souladu s platnou citační normou na podkladě četby minimálně tří odborných zdrojů. Minimální rozsah práce budou 3 normostrany.

Sylabus CTENGRA - Čtenářská gramotnost
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámí posluchače s podstatou čtenářské gramotnosti, s faktory a prostředky jejího ovlivňování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si rozvinou kompetence k utváření čtenářské gramotnosti žáků, především pro porozumění textu, vyhledávání a zpracovávání informací, hodnocení různých složek textu a kritické myšlení. Naučí se navrhovat, realizovat a vyhodnocovat pedagogické projekty zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti na škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah seminářů je vymezen tématy:
- podstata čtenářské gramotnosti, faktory a podmínky, které ji ovlivňují,
- rodina a její vliv na čtenářskou gramotnost,
- škola a její působení na kvalitu čtenářské gramotnosti, kladné i negativní vlivy v pedagogické činnosti,
- prostředky rozvoje čtenářských dovedností I.,
- prostředky rozvoje čtenářských dovedností II.,
- prostředky rozvoje čtenářství,
- učení z textu,
- diagnostikování a hodnocení čtenářské gramotnosti,
- modely čtenářské gramotnosti, teorie čtenářské gramotnosti,
- metodologie výzkumů čtenářské gramotnosti, druhy výzkumů a jejich výsledky,
- podněcování různých forem spolupráce mezi knihovnou, rodinou a školou. Akce na rozvíjení čtenářství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOLEŽALOVÁ, J. Funkční gramotnost. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
GAVORA, P. Žiak a porozumenie textu. In GAVORA, P. a kol. Komunikácia písanou rečou. Bratislava: PF UK, 1998, s. 72-86.
GAVORA, P. Učenie sa z textu a metakognitívne procesy. Pedagogika, roč. 38, r. 1998, č. 4, s. 661-670.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
LESTAGE, A. Literacy and Illiteracy. Paris: UNESCO, 1982.
MATĚJŮ, P. a kol. Funkční gramotnost dospělých. Národní zpráva z projektu SIALS. Praha: SoÚV AV ČR a SC & C, 1998.
PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2010. Kapitoly o gramotnosti.
PRŮCHA, J. Učení z textu a didaktická informace. Praha: Academia, 1987.
RABUŠICOVÁ, M. Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Brno: MU, 2002.
STRAKOVÁ, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Praha: ÚIV, 2002.
GRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex, 2007. 178 s. ISBN 80-85783-73-8.

Literatura doporučená studentům BARR, R.; KAMIL, M. L.; MOSENTHAL, P.; PEARSON, P. D. Handbook of Reading Research. Volume II. Mahwah: LEA, 1996.
GAVORA, P. Výskum porozumenia textu žiakom. Pedagogický výzkum, 1984, č. 1, s. 86-98.
IAE. PIRLS. Hlavní šetření. Sešit 1. Praha: Pedagogická fakulta UK, Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001.
IAE. PIRLS. Hlavní šetření. Sešit 2. Praha: Pedagogická fakulta UK, Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001.
KRAMPLOVÁ, I. a kol. Netradiční úlohy aneb čteme s porozuměním. Praha: Ústav pro informace
ve vzdělávání, 2002.
LEDERBUCHOVÁ, L. Dítě a kniha. O čtenářství jedenáctiletých. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004.
LESLIE, L.; CALDWELL, J. Qualitative Reading Inventory – 3. Boston: Longman, 2001.
MAŇÁK, J.; ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003.
MAREŠ, J. Učení z textu. In ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001,
s. 473-492.
MATĚJČEK, Z. Vývoj dítěte a čtení. Teze z přednášky. In WILDOVÁ, R. (ed). Čtením ke vzdělání. Praha: Svoboda Servis, 2004, s. 7.
NAJVAROVÁ, V. Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy. Pedagogická orientace, roč. 20, č. 3, s. 49-66.
NUTTALL, CH. Teaching Reading Skills in a Foreign Language. Oxford: Heinemann, 1982.
PALEČKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., BASL, J. Umíme ještě číst? Praha: ÚIV, 2010.
PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V. Učení pro zítřek: výsledky výzkumu OECD PISA 2003. Praha: ÚIV, 2005.
POTUŽNÍKOVÁ, E. Koncepce mezinárodního výzkumu čtenářské gramotnosti PIRLS 2011. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2011.
TOMPKINS, G. E. Literacy for the 21st Century. A Balanced Approach. USA: Pearson Education, 2006.
ZÁPOTOČNÁ, O. Kultúrna gramotnosť v sociálnopsychologických súvislostiach. Publisher, Album, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Plnění úkolů zadaných na semináři. Seminární práce z oblasti čtenářské gramotnosti (překlad odborného textu s touto problematikou nebo realizace empirického šetření).

Sylabus C-VMAZD - Research Methods and Data Processing
2016

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kořínek Martin

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznámuje studenty především se s základními pojmy ze statistiky, přiblížuje základní metody, které se uplatňují ve statistickém šetření v sociální práci a učí je umět použít základní statistické metody při vlastním šetření (DP). Ukázky některých statistických šetření, za určitých předpokladů se testují statistické hypotézy apod.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty především se s základními pojmy ze statistiky, přiblížit základní metody, které se uplatňují ve statistickém šetření v sociální práci a umět použít základní statistické metody při vlastním šetření (DP). Ukázky některých statistických šetření, za určitých předpokladů se testují statistické hypotézy apod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní tématické okruhy:
1. Pojem statistika, metody lidského poznání, fáze vědeckého výzkumu, měření v pedagogickém výzkumu, základní statistické pojmy – základní a výběrový soubor, statistické znaky a jejich typy, zjišťování a zápis statistických dat.
2. Statistická šetření (deskriptivní, výběrová), formy sdělování výsledků (tabulky a grafy – sestavování tabulek četností, intervalové rozdělení četností, grafická znázornění struktury statistického souboru, tvary rozdělení četností.
3. Základní statistické charakteristiky – střední hodnoty (aritmetický průměr, medián, modus), míry rozptýlenosti (rozpětí, průměrná a směrodatná odchylka, rozptyl, variační koeficient), míry koncentrace (šikmost , špičatost, normální rozdělení)
4. Zásady testování statistických hypotéz, příklady statistických testů významnosti – např. chí-kvadrát, Fisherův kombinatorický test, znaménkový test, Wilcoxonův test, U-test, studentův t-test
5. Možnosti určování těsnosti vztahu mezi proměnnými pomocí – Spearmanův koeficient pořadové korelace, Kendallův koeficient shody, Pearsonův koeficient korelace

Literatura, na níž je předmět vystavěn
BURDA, Z., STRACHOTA, F. Statistika pro obchodní akademie. 1994, Fortuna Praha
ENGLER, V. a RŮŽIČKA, L. Základy zdravotnické statistiky. 1963, SPN Praha HUSTOPECKÝ, J. Matematická statistika pro výchovné poradce. 1986, PdF UK Praha
CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 1998, UP Olomouc
JEDLIČKA, J. Úvod do statistických metod v pedagogickém výzkumu. 1976, PdF Ostrava
KAŇOKOVÁ, J. Základy statistiky a počtu pravděpodobnosti I. 1996, UJEP Ústí nad Labem
KOMENDA, S. Vypočitatelná náhoda. 2000, UP Olomouc
LAMSER, V., RŮŽIČKA, L. Základy statistiky pro sociology. 1978, SNTL Praha
MORAVOVÁ, J. Sociální statistika. 1994, VŠE Praha
ŠKALOUDOVÁ, A. Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu. 1998, PdF UK Praha

Literatura doporučená studentům
BURDA, Z., STRACHOTA, F. Statistika pro obchodní akademie. 1994, Fortuna Praha
HUSTOPECKÝ, J.,CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 1998, UP Olomouc
JEDLIČKA, J. Úvod do statistických metod v pedagogickém výzkumu. 1976, PdF Ostrava
KAŇOKOVÁ, J. Základy statistiky a počtu pravděpodobnosti I. 1996, UJEP Ústí nad Labem
KOMENDA, S. Vypočitatelná náhoda. 2000, UP Olomouc
LAMSER, V., RŮŽIČKA, L. Základy statistiky pro sociology. 1978, SNTL Praha
MORAVOVÁ, J. Sociální statistika. 1994, VŠE Praha
ŠKALOUDOVÁ, A. Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu. 1998, PdF UK Praha

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktiní účast na seminářích

Sylabus CVTEMVZ - Výchovná témata ve vzdělávání
2019

Sylabus DEJFIET - Dějiny filosofie a etiky
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje seznámení s hlavními myšlenkovými tradicemi v dějinách lidstva. Upozorňuje na jejich rozmanitost a provázanost vzájemných dějin filozofie a etiky. Předmět bude vycházet z výrazně filozofické antropologie a na ni navazující etickou reflexi tak, jak na ni můžeme nahlížet v dějinách.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou schopni kontextuálního vnímání etiky v rámci určitého filozofického směru.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základním východiskem je seznámit studenty s dějinami etiky, nakolik jsou tyto dějiny také dějinami filozofie. Po seznámení se s celosvětovým kontextem, kdy se budeme zabývat především filozofií Indie, Číny, filozofií židovskou a islámskou, se zaměříme na filozofickou tradici euroatlantické civilizace. Intenzivně se budeme zabývat koncepcemi etiky starého Řecka, poté koncepcemi středověku. Významnou část kurzu věnujeme Kantově filozofii a etice. Dalšími autory budou Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche, Heidegger.
Budeme se zabývat antropologickým konceptem Schelerovým a Gehlenovým.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům PLATÓN. Ústava. Praha: Svoboda – Libertas, 1993.
ARISTOTELÉS. Metafyzika. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
AUGUSTINUS. Vyznání. Praha: Kalich, 2006.
DESCARTES, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha: OIKOYMENH, 1996.
CHARDIN, DE T. Vesmír a lidstvo. Praha: Vyšehrad, 1990.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu V semináři prezentace vybrané četby, aktivní účast v diskuzích, docházka 80 %.
Zkouška - hodnocení "prospěl" v písemné části, hodnocení "výborně, velmi dobře, dobře" v ústní části.

Sylabus DEJINPG - Vybraná témata z dějin pedagogiky
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Exkurz do všeobecných i národních dějin edukace, edukačních institucí i pedagogických teorií.
Komparativní pohled na výše uvedené s ohledem na aktuální stav a potřeby českého edukačního systému.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností - studenti se orientují ve všeobecných i národních dějinách edukace, edukačních
institucí i pedagogických teorií.
- studenti získávají informace k hodnocení konkrétních vývojových změn, teoretických
konceptů či ucelených koncepcí.
- studenti srovnávají (komparují) koncepce či systémy ve 20. století u nás
s vybranými koncepcemi či systémy zahraničními z dob dřívějších
- předmět poukazuje na význam dějin pedagogiky pro současnost i budoucnost výchovy a vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Základy autoritativních a demokratických výchovných systémů. Starověké Řecko (Sparta, Athény). Názory na výchovu (Sokrates, Platon, Aristoteles, sofisté).
2) Základy všeobecného vzdělání encyklopedického rázu, vzdělání odborného a humanistického. Starověký Řím. Názory na výchovu (Cicero, Quintilianus, Augustin)
3) Náboženství a výchova za feudalismu. Církevní školy. Výchova a jezuitský řád (Ignác z Loyoly, jezuitské koleje) vs. Světská výchova. Rytířská výchova.
4) Základy terciárního vzdělávání. Akademie a lycea v Řecku, rétorské školy v Římě, středověké univerzity (zejména v Evropě a u nás)
5) 200 let českého sekundárního vzdělávání (1740 - 1940)
6) 200 let českého primárního vzdělávání (1740 - 1940)
7) Učitelé a jejich vzdělávání v historii české školy I.
8)Učitelé a jejich vzdělávání v historii české školy II.
9) Renesanční pedagogika v Evropě (Bacon, Campanella, Montaigne, More)
10) Názory na výchovu. Anglie: Locke, Spencer
11) Názory na výchovu. Francie: Descartes, Rousseau, Freinet.
12) Názory na výchovu. Území Ruska: Tolstoj, Krupská, Makarenko.
13) Názory na výchovu. Německy mluvící země: Herbart, Diesterweg, Frobel. Klafki
14) Počátky a směry příbuzné hnutí za práva dítěte (Rousseau, Keyová., Neill, Illich)
15) Ženy a jejich přístup ke vzdělávání. Stručný exkurz do české i zahraniční pedagogiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JŮVA, V. sen. a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997.
SINGULE, F. Současné pedagogické směry. Praha: SPN, 1992.
ŠTVERÁK, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1997.
ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN, 1988.
VÁŇOVÁ, R. a kol. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha: UK, 2003.
VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: MU, 1992.
VESELÁ, Z., JŮVA, V. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Praha: SPN, 1988.

Literatura doporučená studentům CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: 2002.
SOMR, M. Nástin dějin filozoficko pedagogického myšlení. České Budějovice: PF JU, 1996.
STARK, S., DEMJANČUK, N., DEMJANČUKOVÁ, D. Kapitoly z filosofie výchovy. Plzeň: ZČU, 2003.
ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999.
KOVÁŘÍČEK, V. Cesty učitelského vzdělávání. Prah: SPN, 1984.
MORKES, F. Kapitoly o školství, ministerstvu a jeho představitelích (Období 1848 - 2001). Praha: Pedagogické muzeum J.A. Komenského, 2002.
PODLAHOVÁ, L. a kol. 1 + 100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: UP, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
- test

Sylabus DEJINYP - Dějiny pedagogiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hodnocení pedagogického dědictví minulosti.
Vývoj názorů na výchovu a vzdělávání u Jana Amose Komenského, jeho předchůdců a následovníků.
Pedagogika a školství v Českých zemích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností - poskytnout studentům orientační vhled do všeobecných i národních dějin edukace, edukačních
institucí i pedagogických teorií.
- vést studenty k vlastnímu hodnocení konkrétních vývojových změn, teoretických
konceptů i ucelených koncepcí.
- studenti komparují koncepce a systémy
- studenti hledají význam dějin pedagogiky pro současnost i budoucnost výchovy a vzdělávání.
- studenti pracují s primárními prameny

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dějiny pedagogiky, charakteristika disciplíny (předmět, prameny, literatura, funkce)
2.-3.Výchovné systémy a koncepce v době antiky
4. Význam křesťanství pro vzdělanost v Evropě
Výchova ve středověku. Význam Bendediktka z Nursie
5. Výchova a názory na výchovu v době renesance (E. Rotterdamský, F. Rabelais, M. de Montaigne, T. More, T. Campanella)
6. Názory na výchovu v době reformace a protireformace. (M. Luther, F. Melanchton, J. Sturm)
7. Jan Amos Komenský a jeho názory na výchovu
8.Pedagogický systém jezuitského řádu. Význam Ignáce z Loyoly a Claudia de Aquavivy
9. Pedagogické myšlení 17. a 18. století J. Locke, R. Descartes, J. J. Rousseau
10. Německá a ruská pedagogika 19. století. J. F. Herbart, F. Frobel, A. Diesterweg, L. N. Tolstoj
11. -12. Vzdělávání, výchova a školská soustava v českých zemích (1740 - 1940)
13. Vzdělávací soustava na území české republiky v transformaci vzhledem k roku 1989
14. Pedagogické směry 20. století v zaharničí a u nás (reformismus, pragamtická pedagogi¨ka, experimentální pedagogika, behaviorismus a programované učení, duchovědná pedagogika, antiautoritativní pedagika, konstruktivizmus)

Literatura, na níž je předmět vystavěn JŮVA, V. sen. a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997.
KOVÁŘÍČEK, V., KOVÁŘÍČKOVÁ, I. Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc: UP, 1989.
PODLAHOVÁ, L. a kol. 1 + 100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: UP,
2001.
SCHOENEBECK, H. Škola s přívětivou tváří. Pardubice: UP, 2001.
SINGULE, F. Současné pedagogické směry. Praha: SPN, 1992.
ŠTVERÁK, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1997.
ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN, 1988.
VÁŇOVÁ, R. a kol. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha: UK, 2003.
VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: MU, 1992.
VESELÁ, Z., JŮVA, V. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Praha: SPN, 1988.

Literatura doporučená studentům CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: 2002.
FÜLÖP-MILLER, R. Moc a tajemství jezuitů. Praha: Rybka Publishers, 2000.
SOMR, M. Nástin dějin filozoficko pedagogického myšlení. České Budějovice: PF JU, 1996.
STARK, S., DEMJANČUK, N., DEMJANČUKOVÁ, D. Kapitoly z filosofie výchovy. Plzeň: ZČU, 2003.
ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999.
KOVÁŘÍČEK, V. Cesty učitelského vzdělávání. Prah: SPN, 1984.
MORKES, F. Devětkrát o českém školství. Praha: Muzeum KOmenského, 2004.
MORKES, F. Kapitoly o školství, ministerstvu a jeho představitelích (Období 1848 - 2001). Praha:
Pedagogické muzeum J.A. Komenského, 2002.
NĚMEC, J. Od prožívání k požitkářství. Brno: Paido, 2002.
PATOČKA, J. Komeniologické studie I. Praha: OIKOYMENH, 1997.
SPĚVÁČEK, V. Průkopníci českých pokusných škol. Praha: SPN, 1978.
VRÁNA, S. Základy nové školy. Brno: ÚUNK, 1946.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: aktivní účast v seminářích, test, seminární práce

Sylabus DEJIRV - Dějiny rodiny a manželství
2001

Sylabus DEJPEDA - Dějiny pedagogiky
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hodnocení pedagogického dědictví minulosti.
Vývoj názorů na výchovu a vzdělávání u Jana Amose Komenského, jeho předchůdců a následovníků.
Pedagogika a školství v Českých zemích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností - poskytnout studentům orientační vhled do všeobecných i národních dějin edukace, edukačních
institucí i pedagogických teorií,
- vést studenty k vlastnímu hodnocení konkrétních vývojových změn, teoretických konceptů i ucelených koncepcí,
- studenti komparují koncepce a systémy,
- studenti hledají význam dějin pedagogiky pro současnost i budoucnost výchovy a vzdělávání,
- studenti pracují s primárními prameny.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dějiny pedagogiky, charakteristika disciplíny (předmět, prameny, literatura, funkce)
2. - 3. Výchovné systémy a koncepce v době antiky
4. Význam křesťanství pro vzdělanost v Evropě
Výchova ve středověku. Význam Benedikta z Nursie
5. Výchova a názory na výchovu v době renesance (E. Rotterdamský, F. Rabelais, M. de Montaigne, T. More, T. Campanella)
6. Názory na výchovu v době reformace a protireformace. (M. Luther, F. Melanchton, J. Sturm)
7. Jan Amos Komenský a jeho názory na výchovu
8. Pedagogický systém jezuitského řádu. Význam Ignáce z Loyoly a Claudia de Aquavivy
9. Pedagogické myšlení 17. a 18. století J. Locke, R. Descartes, J. J. Rousseau
10. Německá a ruská pedagogika 19. století. J. F. Herbart, F. Frobel, A. Diesterweg, L. N. Tolstoj
11. - 12. Vzdělávání, výchova a školská soustava v českých zemích (1740 - 1940)
13. Vzdělávací soustava na území české republiky v transformaci vzhledem k roku 1989
14. Pedagogické směry 20. století v zahraničí a u nás (reformismus, pragmatická pedagogika, experimentální pedagogika, behaviorismus a programované učení, duchovědná pedagogika, antiautoritativní pedagogika, konstruktivizmus)

Literatura, na níž je předmět vystavěn JŮVA, V. sen. a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997.
KOVÁŘÍČEK, V., KOVÁŘÍČKOVÁ, I. Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc: UP, 1989.
PODLAHOVÁ, L. a kol. 1 + 100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: UP,
2001.
SCHOENEBECK, H. Škola s přívětivou tváří. Pardubice: UP, 2001.
SINGULE, F. Současné pedagogické směry. Praha: SPN, 1992.
ŠTVERÁK, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1997.
ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN, 1988.
VÁŇOVÁ, R. a kol. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha: UK, 2003.
VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: MU, 1992.
VESELÁ, Z., JŮVA, V. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Praha: SPN, 1988.

Literatura doporučená studentům CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: 2002.
FÜLÖP-MILLER, R. Moc a tajemství jezuitů. Praha: Rybka Publishers, 2000.
SOMR, M. Nástin dějin filozoficko pedagogického myšlení. České Budějovice: PF JU, 1996.
STARK, S., DEMJANČUK, N., DEMJANČUKOVÁ, D. Kapitoly z filosofie výchovy. Plzeň: ZČU, 2003.
ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999.
KOVÁŘÍČEK, V. Cesty učitelského vzdělávání. Prah: SPN, 1984.
MORKES, F. Devětkrát o českém školství. Praha: Muzeum Komenského, 2004.
MORKES, F. Kapitoly o školství, ministerstvu a jeho představitelích (Období 1848 - 2001). Praha:
Pedagogické muzeum J. A. Komenského, 2002.
NĚMEC, J. Od prožívání k požitkářství. Brno: Paido, 2002.
PATOČKA, J. Komeniologické studie I. Praha: OIKOYMENH, 1997.
SPĚVÁČEK, V. Průkopníci českých pokusných škol. Praha: SPN, 1978.
VRÁNA, S. Základy nové školy. Brno: ÚUNK, 1946.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: aktivní účast v seminářích, test, seminární práce.

Sylabus DEPEDAG - Dějiny pedagogiky
2014

Sylabus DEPGVP - Vybraná témata z dějin pedagogiky
2013

Sylabus DHLEKOO - Další hlediska koordinace ŠVP ZV
2012

Sylabus DHRYRV - Hry, zábavy a slavnosti
2001

Sylabus DIASOCS - Diagnostika sociálních skupin
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student se seznámí s problematikou malé sociální skupiny jako spolutvůrce a konzument klimatu skupiny. V teoretické průpravě si osvojí základní pojmy a náhledy různých vědních oborů (sociální psychologie, pedagogická psychologie, pedagogika); seznámí se s použitelnými metodami zjišťování klimatu skupin a s postupy, jak s nimi v praxi pracovat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se seznámí s problematikou malé sociální skupiny jako spolutvůrce a konzument klimatu skupiny. V teoretické průpravě si osvojí základní pojmy a náhledy různých vědních oborů (sociální psychologie, pedagogická psychologie, pedagogika); seznámí se s použitelnými metodami zjišťování klimatu skupin a s postupy, jak s nimi v praxi pracovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - sociální podmíněnost učení,
- mikrosociální prostředí jedince jako sociálního tvora,
- sociálně psychologický pohled na malou skupinu,
- sociálně psychologický pohled na člena skupiny,
- vývoj sebeobrazu a sebepojetí,
- klima skupiny,
- terminologické otázky,
- termíny: prostředí, klima, atmosféra,
- determinanty a prvky klimatu,
- metody zkoumání klimatu,
- uplatnění vybraných metod zkoumání klimatu tříd v našich podmínkách,
- dotazník MCI,
- aplikace dotazníku MCI v dalších typech průzkumů,
- dotazník CES; aplikace dotazníku u neslyšících dětí,
- dotazník komunikačního klimatu – CCQ,
- dotazník OCDQ – RS,
- dotazník RSA.

Literatura, na níž je předmět vystavěn LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. 161 s.

Literatura doporučená studentům BLÁHA, K., ŠEBEK, M. Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha: SPN, 1988.
HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1973.
HELUS, Z. Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha: SPN, 1982.
HRABAL, V.; MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
LAŠEK, J. Učitel a sociální klima výuky. In MOHAPL, P. (red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů. Olomouc: 1990.
LAŠEK, J. Možnosti měření klimatu třídy. In KRAUS, B. (ed.) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie. Hradec Králové: 1992, s. 15-25.
LAŠEK, J., MAREŠ, J. Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991. č. 6, s. 401-410.
MACEK, P. Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
MAREŠ, J. Učitelovo pojetí výuky. In MOHAPL, P. (ed.) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů. Olomouc: 1988. 65.
MAREŠ, J. Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Brno: Voj. akademie, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu U studentů celoživotního studia bude předmět ukončen jen zápočtem.

Sylabus DIDAKSS - Didaktika pro střední školy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní informace z oblasti obecné didaktiky pro střední školy se zvláštním důrazem na nové poznatky a trendy v oboru. Cílem je i zopakování nejobecnějších pojmů a metod či koncepcí z obecné didaktiky. Pozornost je více zaměřena na individualizaci, diferenciaci, mezipředmětové vztahy a na žáky s mimořádným nadáním a speciálními vzdělávacícimi potřebami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je podporovat didaktickou vybavenost studentů učitelství pro střední školy nejméně dvěma způsoby: porozuměním novým trendům ve vyučovacích stylech, metodách a postupech a podporou schopnosti aplikovat tyto trendy doi každodenní výchovně vzdělávací praxe v poidmínkách středních škol.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obecná didaktika v historickém vývoji.
Didaktické koncepce od středověkého období k dnešku.
Základní didaktické proměnné a jejich dnešní podoba.
Inovace v oblasti vyučovacích metod.
Kuriukulární proměny.
Mediální "vpád" do procesu vzdělávání a výchovy.
Individualizace a diferenciace v podmínkách školství.
Didaktické projektování.
Mentální mapování a další aktivizační postupy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS, Z. A OBST, O. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
KERLINGER, F.N. Základy výzkumu chování. Praha : Academia, 1974.
KLAFKI, W. Studie k teorii vzdělání a didaktice. Praha : SPN, 1967.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno : Paido, 1997.
kolektiv: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha : Portál, 1998.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
KOŤA, J. a RÝDL, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha : PedF UK, 1992.
LUKASOVÁ, E. Logoterapie ve výchově. Praha : Portál, 1997.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992 (a další reedice).
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In : Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.14.
MAŇÁK, J. a ŠVEC, V. Vyučovací metody. Brno : Paido, 2004.

Literatura doporučená studentům PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PEŠEK, Z. Didaktika. Praha : SPN, 1964.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha : SPN, 1983.
PRŮCHA, J. Alternativní škola. Hradec Králové : Gaudeamus, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha : Portál 1999.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995…
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : ISV, 1999.
SILBERMANN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha : Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SLAVÍK, J. a NOVÁK, J.: Počítač jako pomocník učitele. Praha : Portál 1997.
SLAVÍK, J. Pojem situace ve školní reflexi. In Učitel - vyučování - situace. Brno : Paido 1995, s. 46.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: podmínka pro udělení vytvoření projektu vyučovací hodiny a aktzivizačními prvky, její ověření a evaluace.

Sylabus DIDAPAT - Didaktizace patosociálních jevů
2012

Sylabus DIDEKOP - Didaktika ekonomických předmětů
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šánová Zuzana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky ekonomických předmětů. Pojetí výuky ekonomických předmětů. Pojmotvorný proces v ekon. předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v oblastni ekonomie. Výběr a porovnání pojmů ve výuce. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce ekonomických předmětů. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétního odborného výcviku. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky ekonomických předmětů. Pojetí výuky ekonomických předmětů. Pojmotvorný proces v ekon. předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v oblastni ekonomie. Výběr a porovnání pojmů ve výuce. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce ekonomických předmětů. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)

Sylabus DIDETIV - Didaktika etické výchovy
2012

Sylabus DIDETVY - Didaktika etické výchovy pro 2. st. ZŠ
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje studentům přehled didaktických principů a výchovných stylů vhodných k realizaci etické výchovy. Součástí předmětu je praktická aplikace získaných vědomostí a dovedností se zaměřením na konkrétní situaci se specifickými možnostmi řešení, postupy, technikami a metodickými variantami. V návaznosti na předmět Etická výchova bude věnována pozornost aplikaci etické výchovy do školních vzdělávacích programů v různých formách (výuka v rámci předmětů, začlenění do školního kurikula, projektování atd.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky:
 cíl etické výchovy,
 výchovný styl pedagoga,
 analýza výchovných postupů,
 didaktika jednotlivých stupňů programu etické výchovy,
 komunikace,
 pozitivní hodnocení sebe,
 důstojnost lidské osoby, úcta k druhému člověku,
 kreativita, iniciativa,
 vyjadřování a komunikace citů,
 interpersonální empatie,
 asertivita, obrana před manipulací,
 reálné a zobrazené vzory,
 prosociální chování v osobních vztazích,
 komplexní prosociálnost, aplikační témata, metody práce s kolektivem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk-Prostředí-Výchova. Brno: Paido, 2001.
LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O. Etická výchova-metodický materiál 1. Praha: Luxpress, 2000.
LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O. Etická výchova-metodický materiál 2. Praha: Luxpress, 2005.
LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O. Etická výchova-metodický materiál 3. Praha: Luxpress, 2003. ROBINSON, D., GARRATT, CH. Seznamte se……Etika. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. Praha: Aviceum, 1986.
MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Slon, 1999.
KRAUS, B. Sociologické problémy výchovy. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1978.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce.

Sylabus DIDHUMP - Didaktika humanitních předmětů
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebestová Hana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky humanitního předmětu. Pojetí výuky humanitního předmětu. Pojmotvorný proces. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v humanitních předmětech, výběr a porovnání pojmů. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce humanitního předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v humanitním předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétní odborné výuky. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky humanitního předmětu. Pojetí výuky humanitního předmětu. Pojmotvorný proces. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v humanitních předmětech, výběr a porovnání pojmů. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce humanitního předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v humanitním předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)

Sylabus DIDODBP - Didaktika odborných předmětů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.
Řídí si metodici odborných kateder:
Biologické obory: Dr. Martinec (Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.)

Ekonomické obory: Ing. Černý
Chemické obory: Ing. Hyšplerová
Matematické a fyzikální obory: Dr. Tulka
Právo + soc. práce + vychovatelství: Prof. Kováříček
Tělesná výchova: Dr. Dlabáček
Dějepis: Dr. Kotyk
Informatika: Mgr. Myška

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétního odborného výcviku. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KRATOCHVÍL, M. Vliv složení dvojice žáků při párovém vyučování na jejich učební výuku. In Sborník pedagogické fakulty v Hradci Králové XLIX. Oldenburg: Universität Oldenburg, 1992. s. 44 – 51
KUBÁLEK, J. Nástin didaktiky pomůcek. Praha: SPN, 1977.
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOMENSKÝ, J. A. Didaktika. Praha: Mourek, 1871.
KOMENSKÝ, J. A. Analytická didaktika. Praha: 1947.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)
Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Sylabus DIDODBV - Didaktika odborného výcviku
2015

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 36 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Aplikování získaných základních didaktických vědomostí do praxe. Obsahem předmětu je především projektování teoretických poznatků do příslušného odborného předmětu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Praktická aplikace poznatků z předmětu obecná didaktika.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Postavení odborného výcviku v profesní přípravě na školách.
- Cíle a obsah odborného výcviku. Učivo, způsob výběru, uspořádání a jeho realizace ve vyučovacím procesu. Diferenciace učiva. Mezipředmětové vztahy. Učebnice.
- Materiální a didaktické prostředky (přehled, stručná charakteristika). Komunikativní funkce didaktických prostředků (multimediální systém, počítače, video apod.). Využití didaktických prostředků pro zdůraznění názornosti (např. zpětný pro-jektor a transparenty). Příklady využití v praxi.
- Klasifikace výukových metod. (Možnost využití příkladů z vlastní praxe.) Charakteristika, uplatnění a využití slovních metod. Práce s učebnicí.
- Antropogenní činitelé výuky (obecné vymezení). Osobnost mistra odborného výcviku a jeho postavení jako činitele vyučovacího procesu. Kompetence a klíčové postavení mistra, motivace, vzor, příklad. Mistr odborného výcviku jako činitel vyučovacího procesu.
- Kompetence a klíčové postavení mistra, motivace, vzor, příklad. Sebehodnocení, sebereflexe a sebezdokonalování v pedagogické činnosti učitele. Didaktická a pedagogická činnost mistra odborné výchovy.
- ganizační formy výuky používané v odborném výcviku. (Možnost využití vlastních příkladů z praxe.) Exkurze – jedna z možných organizačních forem.
- Typy výuky (informativní, heuristická, produkční, regulativní), stručná charakteristika a příklady možného uplatnění v praxi.
- Spolupráce mistra s ostatními pedagogickými pracovníky. Uplatnění kreativity v odborném výcviku. Příprava mistra odborného výcviku na výchovně vzdělávací působení. Typy přípravy. Prezentace konkrétní přípravy na odborný výcvik.
- Hospitace jako prostředek sebezdo-konalování.
- Základní pedagogická dokumentace. Učební plány, přeřazovací plány, učební osnovy, tématické plány. Práce se základními pedagogickými dokumenty.
- Specifikace klasifikace a hodnocení v odborném výcviku (stručná chara-kteristika). Diagnostické metody a jejich uplatnění. Práce problémovými žáky, příčiny neprospěchu a nekázně. Prostředky k lepšímu poznání žáka. Realizace zpětné vazby. Evaluace.
- Proces formování a osvojování praktických dovedností. Organizace a vedení výuky v odborném výcviku.
- Modernizace vyučovacího procesu v odborném výcviku. Návrh modernizace pracoviště. Návrh na nové učební pomůcky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: VUP 1998.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1990.
MOJŽÍŠEK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1977.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SNP, 1979.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební texty k předmětu obecná
pedagogika a didaktika v DPS. Brno: MU, 1999

Literatura doporučená studentům CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmě-tů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
FRY, F. B. Vyučovací stroje a programované vyučování. Praha: SPN, 1966.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Vymezování výukových cílů. Olomouc: FF UP, 1988.
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pe-dagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KASÍKOVÁ, H. Cíle ve vyučování. In Kol. Kapitoly pro učitele. Plzeň:
PF ZčU, 1997. s. 44 - 58.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. Praha: SPN, 1989.
KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika - Teorie vzdělání a vyučování. Praha: SPN, 1988.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování komplexní přípravy na odborný výcvik v podobě projektu a jeho ústní obhájení.

Sylabus DIDPAJE - Didaktizace patosociálních jevů
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled nejčastějších patosociálních jevů a jejich zastoupení u odpovídající věkové kategorie na střední škole. Didaktizací obsahu jednotlivých patosociálních projevů. Uplatnění co největšího počtu interdisciplinárních vztahů. Didaktizace obsahu pro jednotlivé fáze vyučovací hodiny. Uplatnění aktivizačních a kreativních technik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním výběrové přednášky je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do aplikace v oblasti prevence patosociálních jevů. Současně je posláním přednášky vybavit každého posluchače dostatečným množstvím námětů a podpořit u každého z nich kreativní prvky ve vlastní pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení problematiky patosociálních jevů.
2. Výběr organizační formy výuky v závislosti na obsahu.
3. Komplexní organizování akce na úrovní školy.
4. Využití předností mezipředmětových vztahů. Zpracování didaktického a výchovného projektu.
5. Výběr aktivizačních a kreativních technik.
6. Inscenační metody.
7. Nácvik některých aseertivních technik.
8. Názorné pomůcky.
9. Spolupráce s dalšími institucemi, organizacemi, společnostmi a médii

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. 1. vydání. Brno: PAIDO, 1996
JANIŠ, K., BÁRTOVÁ, Z. Uplatnění asertivity v sociální komunikaci. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. s. 78. ISBN 80-7041-379-4
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál, 2002.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. 1. vydání. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. 1. vydání. Praha: SPN, 1988.
SVATOŠ, T. Sociální a pedagogická komunikace. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 175 s. ISBN 80-7248-292-0
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 100. ISBN 80-7041-449-9

Literatura doporučená studentům DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-030-2
HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. 1. vydání. Praha: UK, 1992
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JANIŠ, K. Z dějin sexu a erotiky. 1. vydání. Trutnov: Lupus, 2004. 382 s. ISBN 80-903509-0-9
JANIŠ, K. Typologie partnerského soužití v předmětu rodinná výchova. In WIEGEROVÁ, A. (ed.) Cesty demokracie vo výchove a vzdelávaní. 1. vydání. Bratislava: UK, 2004. s. 54 – 57, ISBN 80-969146-0-X, EAN 9788096914609
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. A KOL. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 145 s. ISBN 80-7041-126-0
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1986.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1995. ISBN 80-210-1124-6
MITLÖHNER, M. Vybrané právní problémy v učitelské praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 101 s. ISBN 80-7041-546-0
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. 1. vydání. Praha: SPN 1986
MUŽÍK, J. Androdidaktika. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-045-9
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-86284-21-2
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1991.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992
ŠIMONÍK, O. Didaktika. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. 1. vydání. Brno: MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1998. ISBN 80-210-1937-9
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. 122 s. ISBN: 80-7041-148-1
VACEK, P., ŠVARCOVÁ, E. (eds.) Profesní etika pedagogů a mravní výchova žáků. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 75 s. ISBN: 80-7041-343-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu k některému z patosociálních jevů a jeho obhájení.

Sylabus DIDPRAV - Didaktika praktického vyučování
2015

Sylabus DIDPRCH - Didaktizace prevence rizikového chování
2021

Sylabus DIDPRIP - Didaktika přírodovědných předmětů
2016

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štindl Přemysl

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět připravuje studenty úspěšně naplánovat, realizovat a vyhodnotit výuku vybraných přírodovědných předmětů (například biologie, chemie, fyziky, ekologie, apod.) na střední škole. Studenti se naučí orientovat se v základních kurikulárních dokumentech RVP a ŠVP, naučí se didakticky analyzovat vybrané přírodovědné učivo, naučí se hledat mezipředmětové vztahy (nejen) mezi přírodovědnými předměty, studenti se seznámí s vybranými výchovnými tématy a jejich možnou realizací v přírodovědných předmětech.
V oblasti teorie se studenti seznámí s postavením a významem didaktik (obecné, přírodovědných předmětů, oborové) v oblasti výzkumu, teorie a jejich přínosu pro praxi. Účastníci studia se seznámí s vhodnými tradičními i moderními didaktickými prostředky využitelnými ve výuce (formy, metody, didaktická technika, ICT). Důraz bude kladen na možnosti využití vybraných aktivizujících metod (metody heuristické, badatelsky orientované, experimentální) ve výuce. Studenti se seznámí s možnostmi hodnocení žáků (formativní, sumativní).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Po absolvování kurzu je absolvent schopen na základě kurikulárních dokumentů (RVP, ŠVP) sestavit písemnou přípravu na vyučování (vyučovací blok, modul, hodina) s efektivním využitím znalostí teorie (využití metod, forem, vhodnost hodnocení, apod.) a je schopen výuku úspěšně realizovat v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Didaktika, její typy a její postavení v teorii, výzkumu a praxi.
Současné trendy v (oborových) didaktikách.
Ontodidaktická a psychodidaktická transformace učiva, didaktická znalost obsahu.
Školní kurikulum, výběr učiva, RVP a ŠVP, didaktická analýza učiva, cíle, klíčové kompetence.
Vyučovací proces, učitel, žák a přírodovědné obsahy.
Výchovné a vzdělávací cíle, klíčové kompetence žáků v přírodovědném vzdělávání.
Vyučovací formy v přírodovědných předmětech, formální a neformální výuka.
Vyučovací metody v přírodovědných předmětech.
Didaktické zásady v přírodovědných předmětech.
Didaktické prostředky v přírodovědných předmětech.
Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech – formativní, sumativní.
Příprava na výuku, realizace výuky a její hodnocení. Využití teorie při přípravě a realizaci výuky.
Klíčové kompetence učitele přírodovědných předmětů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Horák, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1985.
Skalková, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999.
Pasch, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.

Literatura doporučená studentům Nollke C. Umění prezentace. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-9057-2.
Wieke T. Prezentace. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1682-8.
ŠTINDL, Přemysl. (Auto)evaluace ve vzdělávacím systému Islandu. In VRABCOVÁ, Daniela, Lucie PROCHÁZKOVÁ a Karel RÝDL. Autoevaluace školy v zahraničí: Pohled do evaluačních systémů ve vybraných zemích. 1. vyd.: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, s. 21. ISBN 978-80-87063-75-0. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/AE/publikace/Autoevaluace_skoly_v_zahranici.pdf
ŠVARCOVÁ, Eva, Přemysl ŠTINDL a Boris ILJUK. Etické a psychologo-pedagogické aspekty práce s dětmi z odlišného sociokulturního prostředí: Sborník z konference. Hradec Králové: Gaudeamus, 2010. 139 s. ISBN 978-80-7435-036.
DOLEŽALOVÁ, Jana, Přemysl ŠTINDL a Irena LOUDOVÁ. Pedagogická komunikace v didaktických, sociálních a filosofických souvislostech: Sborník z didaktické konference. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 978-80-7435-016-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet
Aktivní účast na výuce
Vytvoření prezentace na zadané (zvolené) téma v přírodovědných oborech a její předvedení před kolegy.
Diskuze k prezentaci
Zkouška

Sylabus DIDPROS - Didaktické prostředky
2008

Sylabus DIDRV1 - Didaktika rodinné výchovy I.
2001

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Plzáková Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

DIDRV2 Didaktika rodinné výchovy II.

Anotace předmětu Předmět didaktiky rodinné výchovy, organizační formy výuky, volba metod. Využití názorných metod a prostředků, aktivizačních a kreativních technik. Důraz klást na výchovnou stránku předmětu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním výuky didaktiky rodinné výchovy je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do předmětu rodinná výchova.
Současně pojímat předmět jako součást globálně vnímané výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení předmětu didaktiky rodinné výchovy. Rozličná pojetí, vztah k ostatním složkám výchovy.
2. Vyučovací předmět Rodinná výchova, struktura, vývoj předmětu.
3. Obsah rodinné výchovy, vymezení jednotlivých obsahových celků a dílčích témat.
4. Vztah obsahu k dalším vyučovaím předmětům (mezipředmětové vztahy).
5. Organizační formy výuky a jejich uplatnění při výuce, zejména práce ve skupinách.
6. Uplatnění aplikačních a dovednostních metod.
7. Využití obsahu při uplatnění jednotlivých metod podle fází ve vyučovací hodině.
8. Aktivizační metody. Samostatná práce žáků. Hodnocení.
9. Názorné pomůcky. Využití didaktických prostředků.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Janiš,K.,Täubner,V.: Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, Masarykova univerzita 1995.
Praktické činnosti pro 6. - 9. ročník základních škol.Praha, Fortuna 1998
Rodinná výchova - učební osnovy pro 6. - 9. ročník základní školy.
Sielert,U. a kol: Sexuální výchova. Praha, Trizonia 1993.

Literatura doporučená studentům Janiš,K.,Täubner,V.: Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, Masarykova univerzita 1995.
Praktické činnosti pro 6. - 9. ročník základních škol.Praha, Fortuna 1998
Rodinná výchova - učební osnovy pro 6. - 9. ročník základní školy.
Sielert,U. a kol: Sexuální výchova. Praha, Trizonia 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování přípravy na vyučovací hodinu
- vypracování projektu z rodinné výchovy

Sylabus DIDRV2 - Didaktika rodinné výchovy II.
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Plzáková Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity

DIDRV1 Didaktika rodinné výchovy I.

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět didaktiky rodinné výchovy, organizační formy výuky, volba metod. Využití názorných metod a prostředků, aktivizačních a kreativních technik. Důraz klást na výchovnou stránku předmětu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním výuky didaktiky rodinné výchovy je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do předmětu rodinná výchova.
Současně pojímat předmět jako součást globálně vnímané výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Příprava na vyučovací hodinu.
2. Konkrétní využití mezipředmětových vztahů při výuce.
3. Uplatnění vybraných vyučovacích metod.
4. Uplatnění samostatná práce.
5. Specifické využití exkurzí, návštěv, besed.
6. Příprava projektu z rodinné výchovy.
7. Vytváření názorných pomůcek (nástěnky, fólie pro zpětný projektor apod.).
8. Problematika hodnocení výsledků práce v rodinné výchově.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Janiš,K.,Täubner,V.: Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, Masarykova univerzita 1995.
Praktické činnosti pro 6. - 9. ročník základních škol.Praha, Fortuna 1998
Rodinná výchova - učební osnovy pro 6. - 9. ročník základní školy.
Sielert,U. a kol: Sexuální výchova. Praha, Trizonia 1993.

Literatura doporučená studentům Janiš,K.,Täubner,V.: Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, Masarykova univerzita 1995.
Praktické činnosti pro 6. - 9. ročník základních škol.Praha, Fortuna 1998
Rodinná výchova - učební osnovy pro 6. - 9. ročník základní školy.
Sielert,U. a kol: Sexuální výchova. Praha, Trizonia 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování učební pomůcky

Zkouška:
- diskuse nad zpracovanými materiály
- rozhovor nad vybraným tématickým okruhem

Sylabus DIDTECP - Didaktika technických předmětů
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněnová Martina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět navazuje na obecnou didaktiku a aplikuje poznatky v odborných předmětech. Na praktických příkladech vysvětluje jenotlivé výukové metody, formy a prostředky využitelné v technických předmětech. Součástí jsou i zásady tvorby výukových materiálů pro odborné technické předměty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je aplikace poznatků obecné didaktiky do výuky technických předmětů na středních školách.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Didaktika technických předmětů SŠ
2. Vyučovací proces na SŠ - vyukové metody, formy, prostředky
3. Organizace vyučovacího procesu SŠ
4. Cíle vyučovacího procesu technických předmětů SŠ
5. Didaktické zásady
6. Osobnost učitele technických předmětů
7. Tvorba výukových materiálů pro podporu technických předmětů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Horák, F.: Didaktika základní a střední školy, SPN Praha 1985
Skalková, J.: Obecná didaktika. ISV Praha 1999
Pasch, M.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál 1998
Turek, I.: Didaktika technických předmětů. SPN Bratislava 1990

Literatura doporučená studentům Nollke C. Umění prezentace. Praha : Grada, 2004. ISBN80-247-9057-2.
Wieke T. Prezentace. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1682-8.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet
Aktivní účast na výuce
Vytvoření prezentace na technické téma a její předvedení před kolegy
Didaktický projekt - metodické zpracování zvoleného tématu.
Zkouška
Diskuze nad projektem
Zodpovězení 2 vylosovaných otázek

Sylabus DIOBTES - Didaktika oborů terciární sféry (služby)
2018

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétního odborného výcviku. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KRATOCHVÍL, M. Vliv složení dvojice žáků při párovém vyučování na jejich učební výuku. In Sborník pedagogické fakulty v Hradci Králové XLIX. Oldenburg: Universität Oldenburg, 1992. s. 44 – 51
KUBÁLEK, J. Nástin didaktiky pomůcek. Praha: SPN, 1977.
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOMENSKÝ, J. A. Didaktika. Praha: Mourek, 1871.
KOMENSKÝ, J. A. Analytická didaktika. Praha: 1947.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)
Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Sylabus DIPAJEV - Didaktizace patosociálních jevů
2015

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled nejčastějších patosociálních jevů a jejich zastoupení u odpovídající věkové kategorie na základní a střední škole. Didaktizací obsahu jednotlivých patosociálních projevů. Uplatnění co největšího počtu interdisciplinárních vztahů. Didaktizace obsahu pro jednotlivé fáze vyučovací hodiny. Uplatnění aktivizačních a kreativních technik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním výběrové přednášky je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do aplikace v oblasti prevence patosociálních jevů. Současně je posláním přednášky vybavit každého posluchače dostatečným množstvím námětů a podpořit u každého z nich kreativní prvky ve vlastní pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Vymezení problematiky patosociálních jevů.
- Výběr organizační formy výuky v závislosti na obsahu.
- Komplexní organizování akce na úrovní školy.
- Využití předností mezipředmětových vztahů. Zpracování didaktického projektu.
- Výběr aktivizačních a kreativních technik.
- Inscenační metody.
- Nácvik některých aseertivních technik.
- Názorné pomůcky. Vizualizace.
- Spolupráce s dalšími institucemi, organizacemi, společnostmi a médii

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. 1. vydání. Brno: PAIDO, 1996
JANIŠ, K., BÁRTOVÁ, Z. Uplatnění asertivity v sociální komunikaci. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. s. 78. ISBN 80-7041-379-4
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál, 2002.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. 1. vydání. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. 1. vydání. Praha: SPN, 1988.
SVATOŠ, T. Sociální a pedagogická komunikace. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 175 s. ISBN 80-7248-292-0
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 100. ISBN 80-7041-449-9

Literatura doporučená studentům DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-030-2
HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. 1. vydání. Praha: UK, 1992
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JANIŠ, K. Z dějin sexu a erotiky. 1. vydání. Trutnov: Lupus, 2004. 382 s. ISBN 80-903509-0-9
JANIŠ, K. Typologie partnerského soužití v předmětu rodinná výchova. In WIEGEROVÁ, A. (ed.) Cesty demokracie vo výchove a vzdelávaní. 1. vydání. Bratislava: UK, 2004. s. 54 – 57, ISBN 80-969146-0-X, EAN 9788096914609
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. A KOL. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 145 s. ISBN 80-7041-126-0
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1986.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1995. ISBN 80-210-1124-6
MITLÖHNER, M. Vybrané právní problémy v učitelské praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 101 s. ISBN 80-7041-546-0
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. 1. vydání. Praha: SPN 1986
MUŽÍK, J. Androdidaktika. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-045-9
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-86284-21-2
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1991.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992
ŠIMONÍK, O. Didaktika. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. 1. vydání. Brno: MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1998. ISBN 80-210-1937-9
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. 122 s. ISBN: 80-7041-148-1
VACEK, P., ŠVARCOVÁ, E. (eds.) Profesní etika pedagogů a mravní výchova žáků. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 75 s. ISBN: 80-7041-343-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu k některému z patosociálních jevů a jeho obhájení.

Sylabus DIPTVP - Didaktizace patosociálních jevů
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 13 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled nejčastějších patosociálních jevů a jejich zastoupení u odpovídající věkové kategorie na základní a střední škole. Didaktizací obsahu jednotlivých patosociálních projevů. Uplatnění co největšího počtu interdisciplinárních vztahů. Didaktizace obsahu pro jednotlivé fáze vyučovací hodiny. Uplatnění aktivizačních a kreativních technik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním výběrové přednášky je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do aplikace v oblasti prevence patosociálních jevů. Současně je posláním přednášky vybavit každého posluchače dostatečným množstvím námětů a podpořit u každého z nich kreativní prvky ve vlastní pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení problematiky patosociálních jevů.
2. Výběr organizační formy výuky v závislosti na obsahu.
3. Komplexní organizování akce na úrovní školy.
4. Využití předností mezipředmětových vztahů. Zpracování projektu.
5. Výběr aktivizačních a kreativních technik.
6. Inscenační metody.
7. Nácvik některých aseertivních technik.
8. Názorné pomůcky.
9. Spolupráce s dalšími institucemi, organizacemi, společnostmi a médii

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. 1. vydání. Brno: PAIDO, 1996
JANIŠ, K., BÁRTOVÁ, Z. Uplatnění asertivity v sociální komunikaci. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. s. 78. ISBN 80-7041-379-4
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál, 2002.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. 1. vydání. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. 1. vydání. Praha: SPN, 1988.
SVATOŠ, T. Sociální a pedagogická komunikace. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 175 s. ISBN 80-7248-292-0
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 100. ISBN 80-7041-449-9

Literatura doporučená studentům DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-030-2
HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. 1. vydání. Praha: UK, 1992
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JANIŠ, K. Z dějin sexu a erotiky. 1. vydání. Trutnov: Lupus, 2004. 382 s. ISBN 80-903509-0-9
JANIŠ, K. Typologie partnerského soužití v předmětu rodinná výchova. In WIEGEROVÁ, A. (ed.) Cesty demokracie vo výchove a vzdelávaní. 1. vydání. Bratislava: UK, 2004. s. 54 – 57, ISBN 80-969146-0-X, EAN 9788096914609
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. A KOL. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 145 s. ISBN 80-7041-126-0
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1986.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1995. ISBN 80-210-1124-6
MITLÖHNER, M. Vybrané právní problémy v učitelské praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 101 s. ISBN 80-7041-546-0
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. 1. vydání. Praha: SPN 1986
MUŽÍK, J. Androdidaktika. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-045-9
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-86284-21-2
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1991.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992
ŠIMONÍK, O. Didaktika. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. 1. vydání. Brno: MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1998. ISBN 80-210-1937-9
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. 122 s. ISBN: 80-7041-148-1
VACEK, P., ŠVARCOVÁ, E. (eds.) Profesní etika pedagogů a mravní výchova žáků. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 75 s. ISBN: 80-7041-343-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu k některému z patosociálních jevů a jeho obhájení.

Sylabus DISPORT - Didaktika sportovní zájmové činnosti
2021

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Růžička Ivan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Význam a úloha sportovních a pohybových aktivit ve volném čase člověka - pedagogické, psychologické a sociální aspekty řízení sportovní zájmové činnosti

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvětlit význam a úlohu sportovních a pohybových aktivit ve volném čase člověka, přiblížit aspekty řízení sportovní zájmové činnosti, osvojit si zásady pojetí, bezpečnosti, řízení a organizace volnočasových tělovýchovných aktivit vzhledem k věku, pohlaví a daným podmínkám, pochopit základní principy pohybových aktivit ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Východiska k problematice sportovní zájmové činnosti člověka

Možnosti rozvoje zdravotně orientované zdatnosti.

Obecné charakteristiky základních rekreačních aerobních cvičení a realizace rekreačních pohybových aktivit u osob se zdravotním omezením

Rekreační pohybové aktivity a denní režim

Základní charakteristika programu wellness a jeho role ve volném čase člověka

Salutogeneze a základní principy a aspekty problematiky vztahu pohybu a zdraví

Řízení sportovní zájmové činnosti - pedagogické, psychologické a sociální aspekty činnosti

Hlavní úkoly a didaktické zásady sportovního tréninku dětí, mládeže a dospělých

Outdoorové aktivity a jejich využití v současném světě

Literatura, na níž je předmět vystavěn Jirásek, I. Zážitková pedagogika. Praha: Portál, 2019.
Dobrý, L., Hendl, J. a kol. Zdravotní benefity pohybových aktivit - monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum, 2011.
Martens, R. Úspěšný trenér. Praha: Grada, 2006.
Růžička, I, Růžičková, K., Šmíd, P. Netradiční sportovní hry. Praha: Portál, 2013.
Vilímová, Vlasta. Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido, 2002.
Zimmerová, R. Netradiční sportovní činnosti (náměty a metody pro školu i volný čas). Praha: Portál, 2001.
Tod, D. a kol. (2012). Psychologie sportu.

Literatura doporučená studentům Jirásek, I. Zážitková pedagogika. Praha: Portál, 2019.
Dobrý, L., Hendl, J. a kol. Zdravotní benefity pohybových aktivit - monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum, 2011.
Martens, R. Úspěšný trenér. Praha: Grada, 2006.
Růžička, I, Růžičková, K., Šmíd, P. Netradiční sportovní hry. Praha: Portál, 2013.
Vilímová, Vlasta. Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido, 2002.
Zimmerová, R. Netradiční sportovní činnosti (náměty a metody pro školu i volný čas). Praha: Portál, 2001.
Tod, D. a kol. (2012). Psychologie sportu.
Časopis Tělesná výchova a sport mládeže. Praha.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Příprava didaktického miniprojektu a vlastní prezentace v oblasti řízení a organizace volnočasové sportovní činnosti - individuální téma dle vlastního výběru

Sylabus DISXRV - Didaktika sexuální výchovy
2001

Sylabus DORGVCA - Didaktika a organ. volnočas. aktivit
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 32 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní vymezení pojmu didaktika, androdidaktika, didaktika volného času. Vztah „oborových“ didaktik k předmětu obecná didaktika.
2. Výchova a vzdělávání mimo školní instituce.
3. Vzdělávací systém České republiky a hlavní atributy mimo školský systém.
4. Vycházky, výlety a exkurze – základní charakteristika a vymezení jednotlivých druhů podle obsahového zaměření.
5. Vícedenní akce, základní znaky organizaci, podíl samotných účastníků. Etapové hry pro školní družiny, příměstské a pobytové tábory.
6. Plán organizačního zajištění akce (vycházka, výlet, exkurze, pobytová akce, …).
7. Opory projektu preventivních programů.
8. Uplatnění besedy a diskuse v systému volnočasových aktivit.
9. Základy metodiky společenských her v uzavřených prostorách.
10. Uplatnění didaktických prostředků v mimoškolním prostředí.
11. Projektování celoškolských aktivit. Projekty a granty.
12. Koncipování dílčích projektů v mimoškolním prostředí.
13. Uplatnění individualizace a individuálního přístupu při volnočasových aktivitách.
14. Hra, herní systémy, zásady uvádění her.
15. Základy první pomoci.
16. Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dětmi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Aktuální problémy výchovy, analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Regleta, 1998.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999
MŠMT. Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Praha: 1998.
PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999.

Literatura doporučená studentům MŠMT. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Praha: 1998
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: CodexBohemi, 1998.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k zápočtu:
- vypracování seminární práce
- prezentace projektu

Podmínky ke zkoušce:
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus DORGVCS - Didaktika a organ. volnočas. aktivit
2021

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní vymezení pojmu didaktika, androdidaktika, didaktika volného času. Vztah „oborových“ didaktik k předmětu obecná didaktika.
2. Výchova a vzdělávání mimo školní instituce.
3. Vzdělávací systém České republiky a hlavní atributy mimo školský systém.
4. Vycházky, výlety a exkurze – základní charakteristika a vymezení jednotlivých druhů podle obsahového zaměření.
5. Vícedenní akce, základní znaky organizaci, podíl samotných účastníků. Etapové hry pro školní družiny, příměstské a pobytové tábory.
6. Plán organizačního zajištění akce (vycházka, výlet, exkurze, pobytová akce, …).
7. Opory projektu preventivních programů.
8. Uplatnění besedy a diskuse v systému volnočasových aktivit.
9. Základy metodiky společenských her v uzavřených prostorách.
10. Uplatnění didaktických prostředků v mimoškolním prostředí.
11. Projektování celoškolských aktivit. Projekty a granty.
12. Koncipování dílčích projektů v mimoškolním prostředí.
13. Uplatnění individualizace a individuálního přístupu při volnočasových aktivitách.
14. Hra, herní systémy, zásady uvádění her.
15. Základy první pomoci.
16. Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dětmi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Aktuální problémy výchovy, analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Regleta, 1998.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999
MŠMT. Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Praha: 1998.
PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999.

Literatura doporučená studentům MŠMT. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Praha: 1998
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: CodexBohemi, 1998.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k zápočtu:
- vypracování seminární práce
- prezentace projektu

Sylabus DOVEDN - Komunikativní dovednosti
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína "komunikativní příprava" (resp. sociální a pedagogická komunikace) je nedílnou součástí profesionalizace studenta v podmínkách vysokoškolské přípravy. Ve výuce předmětu se nastavují podmínky pro celistvější rozvoj sociálně komunikativní a osobnostně komunikativní složky profesního působení, zároveň se vytváří prostor k dotváření individuálních osobnostních vlastností studentů v modelovaném sociálním styku. Disciplína je pojata jako teoreticko - dovednostní předmět. Je patrné úsilí o jednotu základních teoretických poznatků o komunikaci a jejich bezprostřední aplikaci v dovednostním nácviku, vesměs v seminárním prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností * rozvíjet a zdokonalovat sociálně komunikativní dovednosti s ohledem na studentskou identitu,
* utvářet základy budoucího profesionálního chování a jednání v podmínkách sociálních a profesních situací,
* budovat základy hodnocení a sebereflexe vnějšího chování, a to jak s použitím volných metod, tak metod s určitou mírou standardizace,
* přinášet teoretická minima o sociální komunikaci a nacházet vztahy mezi komunikační teorií a dovednostní praxí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Téma č.1: RÉTORIKA A VÝVOJ ŘEČNICTVÍ
Téma č.2: SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE I
Téma č.3: SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE II
Téma č.4: VÝRAZ OSOBNÍHO PROJEVU I
Téma č.5: VÝRAZ OSOBNÍHO PROJEVU II
Téma č.6: NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Téma č.7: KOMUNIKACE PEDAGOGICKÉHO TEXTU
Téma č.8: DIALOGICKÁ KOMUNIKACE I
Téma č.9: DIALOGICKÁ KOMUNIKACE II
Téma č.10: REFLEXE A SEBEREFLEXE

Literatura, na níž je předmět vystavěn KŘIVOHLAVÝ, J., MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU 1995.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 212 s. ISBN 80–7178-291–2.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno : Paido, 2006.
MISTRÍK, J. Rétorika. Bratislava : SPN, 1988.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál 2003.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1. splnění většiny dovednostních úkolů plánovaných v seminářích,
2. rozbor komunikačního mikrovýstupu (dialogické jednání) z televizního záznamu,
3. znalost vědomostí o sociální a pedagogické komunikaci (prokázaná v závěrečném didaktickém testu na konci semestru),
4. znalost základního slovníku pojmů z oblasti sociální a pedagogické komunikace (založení osobního slovníčku z teoretických kapitol SPK).

Sylabus DPATJEV - Didaktizace patosociálních jevů
2009

Sylabus DPSOBDI - Obecná didaktika
2020

Sylabus DPSPPSD - Pedagogická psychologie a diagnostika
2020

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 6 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět plní integrující roli v kontextu pedagogicko-psychologického základu. V centru jeho zájmu jsou psychologické aspekty procesů učení, vyučování a výchovy.
Absolvent bude připraven dynamicky a formativně hodnotit učení žáků a argumentovat ve prospěch svých voleb v oblasti výchovně vzdělávacích cílů a prostředků k jejich dosažení. Bude rovněž rozvíjet kompetenci reflexe a sebereflexe především v oblasti vlastního pedagogického myšlení a rozhodování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Jeho cílem je vybavit studenty klíčovými pojmy z oblasti, přispět k porozumění základním teoretickým perspektivám (behaviorální, sociálně-kognitivní, kognitivní, konstruktivistická a humanistická) a principům z dílčích oblastí učení a vyučování (kognice, metakognice, individualita žáka, motivace, autoregulace, hodnocení, žák a třída, žák a učitel), reflektovat dosavadní zkušenost v roli žáka a učitele a budovat dovednost aplikace, syntézy i hodnocení těchto teoretických principů v pedagogické praxi. Součástí předmětu jsou dále znalosti pedagogicko-psychologické diagnostiky žáka a autodiagnostiky pedagoga. V této oblasti předmět buduje znalosti zásad pedagogicko-psychologické diagnostiky a rozvíjí základní diagnostické a autodiagnostické dovednosti. Rozvíjená schopnost identifikovat a reflektovat charakteristiky a projevy žáků různých vývojových stupňů na úrovni ISCED 2 a 3 je východiskem pro návrhy efektivních vzdělávacích aktivit, programů i relevantních způsobů evaluace výsledků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Pedagogicko-psychologická témata (viz výše) budou realizována prezenčně, pedagogicko-psychologické okruhy (typy, etapy postupy a metody pedagogicko-psychologické diagnostiky, pedagogicko-psychologická charakteristika žáka, statické a dynamické hodnocení, formativní a sumativní hodnocení, popisná versus hodnotící zpětná vazba, autodiagnostika učitele a její metody) proběhnou distančně. Pro účely distanční výuky bude studentům k dispozici e-kurz v LMS Moodle.

Literatura, na níž je předmět vystavěn VACEK, P. Pedagogická psychologie 1
JUKLOVÁ, K. Pedagogická psychologie 2
LMS Moodle

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podle požadavků vyučujícího.

Sylabus DPSPXPE - Praxe pedagogická (propedeutická)
2020

Kreditové hodnocení předmětu 13

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kaplanová Jitka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 15 hod. za semestr
studium celoživotní: praxe 25 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Praxe pedagogická (propedeutická) je zaměřena na integraci získaných pedagogických a psychologických znalostí a reálné zkušenosti ze školního terénu. Student se po dobu 5 dnů účastní běžného života školy, poznává nejen přímou vyučovací činnost spolupracujícího učitele, ale také další aktivity související s jeho prací (výchovné, preventivní, spolupráce s kolegy, volnočasové aktivity).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předpokládaným výsledkem učení je rozvinutá schopnost adekvátně pozorovat a reflektovat výuku uvádějícího učitele, schopnost spolupracovat s ním, efektivně komunikovat s žáky a svou činnost reflektovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Student se seznamuje se ŠVP, školním řádem a se školní legislativou, s vedením třídní knihy a s další administrativou (např. BOZP, program BAKALÁŘI atd.) v práci učitele. Jeho zapojení zahrnuje hospitační činnost s činností asistentskou, jejíž součástí jsou také první vyučovací pokusy (mikrovýstupy) budoucího učitele v terénu. V rámci hospitační činnosti se student seznámí se stylem práce uvádějícího učitele a s třídami, ve kterých bude následně samostatně asistovat/vyučovat. V asistentské činnosti a mikrovýstupech uplatní teoretické poznatky z pedagogiky a psychologie získané v dosavadním studiu a rozvine své komunikační kompetence. Významnou část praxe tvoří její reflexe založená na analýzách hospitací, prací s pedagogickým deníkem a portfoliem, individuální i skupinové reflexi a konzultacích s oborovým didaktikem a uvádějícím učitelem.
Praxe zahrnuje minimálně 5 celých dní studenta ve škole (minimálně 25 hodin). V rámci této časové dotace student hospituje (10 hodin), asistuje (8 - 10 hodin) a realizuje mikrovýstupy (5-7 hodin). Dalších 15 hodin je určeno na individuální (5 hodin) a skupinovou (10 hodin) reflexi a konzultace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Loudová, I. a kol. Rukověť k pedagogické praxi. Dostupné z: http://inpdf.uhk.cz/wp-content/uploads/2014/03/Skripta_Rukovet_k_pedagogicke_praxi.pdf
Štoček, M. Právní minimum učitele střední školy. Dostupné z: https://unihk-my.sharepoint.com/:b:/g/personal/jukloka1_uhk_cz/Ed1_AwKbCUJDnIzSQ4gCtTkBUV3iUrDYyL41r4wpOWc0Mg?e=cmgwin
Vstup do LMS Moodle – pokyny k LMS Mahara (LMS Mahara pro vytvoření osobních profilů studentů, založení profesních portfolií a sdílení záznamů z přípravy, realizace a reflexí Praxe pedagogické)

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podle požadavků vyučujícího.

Sylabus DPSUVST - Úvod do studia
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámení studentů s cíli a strukturou studia a zprostředkování příslušných organizačních pokynů (řídící akty, školské zákony, rozhodnutí děkana k celoživotnímu vzdělávání, studijní a klasifikační řád PdF UHK, orgány university a fakulty).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Cílem předmětu je seznámení studentů s cíli a strukturou studia a zprostředkování příslušných organizačních pokynů (řídící akty, školské zákony, rozhodnutí děkana k celoživotnímu vzdělávání, studijní a klasifikační řád PdF UHK, orgány university a fakulty). Po jeho absolvování bude student zorientován ve svých povinnostech a právech, získá konkrétní představu o cílech a průběhu celého studia, pozná garanta studijního programu a osoby zajišťující jeho organizaci studia, získá základy pro práci s odbornými zdroji a pro práci s fakultními informačními systémy a databázemi. Předmět bude realizován prezenčně. Před zahájením výuky budou studentům k dispozici dokumenty k prostudování zpřístupněné v e-kurzu v Moodle, na ně naváže setkání s garantem programu, jehož náplní bude vzájemné seznámení, diskuse a objasnění doplňujících informací.

Literatura, na níž je předmět vystavěn řídící akty děkana, školské zákony, rozhodnutí děkana k celoživotnímu vzdělávání, studijní a klasifikační řád PdF UHK, ...

Literatura doporučená studentům řídící akty děkana, školské zákony, rozhodnutí děkana k celoživotnímu vzdělávání, studijní a klasifikační řád PdF UHK, ...

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podle pokynů vyučujícího.

Sylabus DPSVTPK - Výchovná témata a pedagogická komunikace
2020

Sylabus DPSZAPE - Základy pedagogiky
2020

Sylabus DPSZAPR - Seminář k závěrečné práci /profesnímu portfoliu
2020

Sylabus DPSZAPS - Základy psychologie
2020

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: distanční výuka 6 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Absolvent předmětu bude vybaven znalostmi vývojových období jedince z hlediska somatického, kognitivního, emočního, morálního a sociálního, které mu umožní analyzovat vzdělávací potřeby a zájmy žáků jako východisko pro pozdější formulaci adekvátních výchovně vzdělávacích cílů a výsledků učení žáků a volbu vhodných strategií vzdělávacích procesů (cíle, výsledky, metody, formy a prostředky).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybudovat základnu klíčových psychologických pojmů a rozvíjet porozumění funkci psychických jevů ve vazbě na vývojová specifika. Současně pomoci studentům si osvojit zákonitosti formování lidské psychiky, nástroje sociálního učení a klíčové aspekty fungování nejrůznějších sociálních skupin. Důležitou součástí předmětu bude téma osobnosti, jeho struktury i dynamiky a zrání vlivem nejrůznějších životních situací.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmětem prezenční výuky budou témata temperament, schopnosti, motivace, sociální percepce, sociální komunikace. Témata realizovaná distančním způsobem budou následující: kognitivní procesy, emoce, vůle, determinace psychiky, psychologické zvláštnosti jednotlivých etap ontogenetického vývoje s důrazem na žáky vzdělávacího stupně ISCED 2 a 3, charakter, stres, frustrace, socializace, sociální skupiny, postoje. Pro účely distanční výuky bude studentům k dispozici e-kurz v LMS Moodle.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JUKLOVÁ, K., SKORUNKOVÁ, R. Psychologie obecná a vývojová.
LAŠEK, J., VONDROUŠOVÁ, J. Psychologie sociální a osobnosti.
Vstup do LMS Moodle

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podle požadavků vyučujícího.

Sylabus DPVOPOA - Didaktika praktického vyučování v ošetřovatelství a v porodní asistenci I
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět svým pojetím navazuje na poznatkový aparát získaný v předcházejících předmětech (Základy pedagogiky a Obecná didaktika) a ukazuje možnosti jeho aplikace při praktickém vyučování v ošetřovatelství a v porodní asistenci. Seznámení se základními specifikami didaktiky odborné přípravy v oblasti ošetřovatelství a porodní asistence. Cílem předmětu je předat studentům poznatky k vytváření koncepcí, k realizaci forem a metod výuky při vzdělávání odborných předmětů a při praktickém vyučování a jejich využití v praxi. Předmětem studia jsou rovněž specifické didaktické postupy a způsoby vedení vyučovacích hodin praktického vyučování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností  Pochopit možnosti a meze vzdělávání.
 Znát základní didaktické kategorie a umět je aplikovat.
 Vysvětlit procesy nutné pro přípravu, realizaci a vyhodnocení výuky.
 Znát metody pedagogické diagnostiky, jejich možnosti a meze.
 Vytvořit předpoklady pro úspěšné uplatňování hlavních didaktických pravidel a zásad do praktického vyučování v ošetřovatelství a v porodní asistenci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Činitelé výuky: žák, učitel, učivo, prostředí
Výukové cíle při praktickém vyučování v ošetřovatelství a v porodní asistenci
Organizační formy výuky.
Výukové metody a možnosti jejich využití při praktickém vyučování v ošetřovatelství a v por. asistenci
Materiální didaktické prostředky.
Projektování, realizace a evaluace výuky.
Realizace výuky.
Hodnocení výsledků výuky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kalhous, Z., Obst, O. a kol.: Školní didaktika. Praha, Portál 2002.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. (věda o edukačních procesech), Praha:Portál, 1997
Průcha,J.: Přehled pedagogiky. Praha: Portál 2001
LEMON 5., WHO, ČAS, ČSS, 1996

Literatura doporučená studentům Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. Praha, Portál 1999.
Nelešová, A., Spáčilová, H.: Didaktika II, UP Olomouc, 1995
Horák, F. a kol.: Didaktika základní a střední školy, SPN, Praha, 1985
Horák, F.: Aktivizující didaktické metody, UP Olomouc, 1991
Skalková, J.: Obecná didaktika, Grada, 2007-11-05
Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů, Portál, 1998
Mužík, J.: Profesní vzdělávání dospělých, 2000

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Kolokvium

Sylabus DRAMATV - Dramatická výchova
2010

Sylabus DRAMIKA - Dramatická výchova
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti projdou zkušeností s činnostmi zaměřenými především na podněcování smyslového vnímání, pohybovou improvizaci a hraní v roli.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvoj smyslového vnímání a pohybové tvořivosti, uplatnění prostředků prožitkové pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.- 2. Smyslová výchova - činnosti s přírodninami I,II,III.
3.- 4. Štronzo, pantomima
5.- 7. Improvizace, dramatizace
8.- 1O. Hraní rolí - žák v roli, učitel v roli

Literatura, na níž je předmět vystavěn Machková, Eva: Metodika dramatické výchovy. Praha 1992.
Machková, Eva: Drama v anglické škole. Praha 1991.
Valenta, Josef: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha 1996.

Literatura doporučená studentům Machková, Eva: Metodika dramatické výchovy. Praha 1992.
Machková, Eva: Drama v anglické škole. Praha 1991.
Valenta, Josef: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpracování miniprojektu, v němž student prokáže schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti získané v rámci disciplíny dramatická výchova, prezentace miniprojektu.

Sylabus DRAMRV - Dramatická výchova
2001

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: kurz 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášející Jana Doležalová:
Studenti projdou zkušeností s činnostmi zaměřenými především na podněcování smyslového vnímání, pohybovou improvizaci a hraní v roli.

Přednášející Pavel Vacek:
Dramatická výchova je zaměřena na rozvoj sebepoznání studentů, rozšíření jejich sociálních a komunikačních kompetencí, osvojení si dovedností vedení a řízení zážitkových činností zaměřených do oblasti rodinné výchovy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvoj smyslového vnímání a pohybové tvořivosti, uplatnění prostředků prožitkové pedagogiky. Přispět k rozvoji schopnosti studentů prostředky dramatické výchovy účinně působit na osobnost žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova u Mgr. Jany Doležalové:
1.- 5. Smyslová výchova - činnosti s přírodninami I,II,III.
6.- 7. Štronzo, pantomima
8.-1O. Hraní rolí - žák v roli, učitel v roli

Osnova u PhDr. Pavla Vacka:
1. Já a můj svět (rozvoj smyslového poznání)
2. Já a ti druzí (sociální kompetence)
3. Relaxace a vizualizace
4. Průpravné činnosti a jejich funkce
5. Neverbální a verbální komunikace
6. Improvizace a tvořivost
7. Role, vstupování do rolí, učitel v roli
8. Strukturace tématu
9. Strukturace lekce dramatické výchovy
10. Modelování a charakterizace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn od Dr. Vacka:
Bláhová,K.: Uvedení do systému dramatické výchovy. Praha, ARTAMA 1997.
Koťátková,S, a kol.: Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha, Karolinum 1998,
Macková,S.: Dramatická výchova ve škole. Brno, DIFA JAMU 1995.
Machková,E.: Metodika dramatické výchovy. Praha,ARTAMA 1992.

Literatura doporučená studentům od Mgr. J. Doležalové:
Machková, Eva: Metodika dramatické výchovy. Praha 1992.
Machková, Eva: Drama v anglické škole. Praha 1991.
Valenta, Josef: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpracování miniprojektu, v němž student prokáže schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti získané v rámci disciplíny dramatická výchova, prezentace miniprojektu.

Sylabus DRAMVP - Dramatická výchova
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Andrejsková Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti projdou zkušeností s činnostmi zaměřenými především na podněcování smyslového vnímání, pohybovou improvizaci a hraní v roli.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvoj smyslového vnímání a pohybové tvořivosti, uplatnění prostředků prožitkové pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.- 2. Smyslová výchova - činnosti s přírodninami I,II,III.
3.- 4. Štronzo, pantomima
5.- 7. Improvizace, dramatizace
8.- 1O. Hraní rolí - žák v roli, učitel v roli

Literatura, na níž je předmět vystavěn Machková, Eva: Metodika dramatické výchovy. Praha 1992.
Machková, Eva: Drama v anglické škole. Praha 1991.
Valenta, Josef: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha 1996.

Literatura doporučená studentům Machková, Eva: Metodika dramatické výchovy. Praha 1992.
Machková, Eva: Drama v anglické škole. Praha 1991.
Valenta, Josef: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpracování miniprojektu, v němž student prokáže schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti získané v rámci disciplíny dramatická výchova, prezentace miniprojektu.

Sylabus DSPJVP4 - Didaktizace patosociálních jevů
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled nejčastějších patosociálních jevů a jejich zastoupení u odpovídající věkové kategorie na základní a střední škole. Didaktizací obsahu jednotlivých patosociálních projevů. Uplatnění co největšího počtu interdisciplinárních vztahů. Didaktizace obsahu pro jednotlivé fáze vyučovací hodiny. Uplatnění aktivizačních a kreativních technik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Posláním je odpovídajícím způsobem konkretizovat znalosti obecné didaktiky do aplikace v oblasti prevence patosociálních jevů. Současně je posláním přednášky vybavit každého posluchače dostatečným množstvím námětů a podpořit u každého z nich kreativní prvky ve vlastní pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení problematiky patosociálních jevů.
2. Výběr organizační formy výuky v závislosti na obsahu.
3. Komplexní organizování akce na úrovní školy.
4. Využití předností mezipředmětových vztahů. Zpracování projektu.
5. Výběr aktivizačních a kreativních technik.
6. Inscenační metody.
7. Nácvik některých aseertivních technik.
8. Názorné pomůcky.
9. Spolupráce s dalšími institucemi, organizacemi, společnostmi a médii

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. 1. vydání. Brno: PAIDO, 1996
JANIŠ, K., BÁRTOVÁ, Z. Uplatnění asertivity v sociální komunikaci. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. s. 78. ISBN 80-7041-379-4
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál, 2002.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. 1. vydání. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. 1. vydání. Praha: SPN, 1988.
SVATOŠ, T. Sociální a pedagogická komunikace. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 175 s. ISBN 80-7248-292-0
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 100. ISBN 80-7041-449-9

Literatura doporučená studentům DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-030-2
HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. Testy a testování ve škole. 1. vydání. Praha: UK, 1992
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JANIŠ, K. Z dějin sexu a erotiky. 1. vydání. Trutnov: Lupus, 2004. 382 s. ISBN 80-903509-0-9
JANIŠ, K. Typologie partnerského soužití v předmětu rodinná výchova. In WIEGEROVÁ, A. (ed.) Cesty demokracie vo výchove a vzdelávaní. 1. vydání. Bratislava: UK, 2004. s. 54 – 57, ISBN 80-969146-0-X, EAN 9788096914609
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. A KOL. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 145 s. ISBN 80-7041-126-0
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1986.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1995. ISBN 80-210-1124-6
MITLÖHNER, M. Vybrané právní problémy v učitelské praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 101 s. ISBN 80-7041-546-0
MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. 1. vydání. Praha: SPN 1986
MUŽÍK, J. Androdidaktika. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-045-9
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-86284-21-2
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1991.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992
ŠIMONÍK, O. Didaktika. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. 1. vydání. Brno: MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 1998. ISBN 80-210-1937-9
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. 122 s. ISBN: 80-7041-148-1
VACEK, P., ŠVARCOVÁ, E. (eds.) Profesní etika pedagogů a mravní výchova žáků. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 75 s. ISBN: 80-7041-343-3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování projektu k některému z patosociálních jevů a jeho obhájení.

Sylabus DS-SSK1 - Diplomový seminář 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

DS-SSK2 Diplomový seminář 2

Anotace předmětu Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotliví vedoucí práce samostatně.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zápočet studentovi zapisuje vedoucí bakalářské práce za podmínky, že má student ve FIS přiřazené téma práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Závisí na požadavcích vedoucího práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literaturu stanoví vedoucí bakalářské práce.

Literatura doporučená studentům Literaturu stanoví vedoucí bakalářské práce.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění požadavků vedoucího práce.

Sylabus DS-SSK2 - Diplomový seminář 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 16

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr

Prerekvizity

ds-ssk1 Diplomový seminář 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Zápočet studentovi zapisuje vedoucí bakalářské práce za podmínky, že má student ve FIS přiřazené téma práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotliví vedoucí práce samostatně.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Závisí na požadavcích vedoucího práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Literaturu stanoví vedoucí bakalářské práce.

Literatura doporučená studentům Literaturu stanoví vedoucí bakalářské práce.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění požadavků vedoucího práce.

Sylabus DS-ZS1 - Diplomový seminář 1
2003

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

DS-ZS2 Diplomový seminář 2

Anotace předmětu Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus DS-ZS2 - Diplomový seminář 2
2003

Kreditové hodnocení předmětu 16

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 1 hod. za semestr
studium kombinované: řízené konzultace 1 hod. za semestr

Prerekvizity

ds-zs1 Diplomový seminář 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Literatura doporučená studentům Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k diplomovým seminářů si zadávají jednotlivé katedry samostatně.

Sylabus EFKOMSK - Efektivní komunikace ve škole
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

SODOVUC Sociální dovednosti učitele

Anotace předmětu Disciplína je pojata jako metodologicko-dovednostní předmět. V teoreticko-metodologické přípravě studenti získávají hlubší poznatky o mezilidském sdělování, způsobech ovlivňování vztahů mezi komunikanty a významu komunikačních výzkumů pro běžnou edukační praxi. Na tuto část přípravy navazují bezprostřední aplikace, které mají povahu sociálně osobnostního i dovednostního nácviku. Obsahově můžeme hovořit o nástavbovém kurzu, který rozvíjí základní poznatky o komunikaci
a výchovně vzdělávacích aplikacích.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Tato disciplína je navazující součástí závěrečné profesionalizace budoucích učitelů v procesu pregraduálního vzdělávání. Cílem je ukončit etapu základního rozvoje komunikačních dovedností (v sociálním i profesním slova smyslu) a dále nasměrovat budoucí učitele ke schopnosti autonomního jednání v očekávaných sociálně profesních prostředích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky sociální komunikace
Obsah: člověk a jeho sociálně komunikativní sféra, obsah pojmu sociální komunikace a interakce,
vztah rétoriky, sociální komunikace a komunikace pedagogické, plán výuky, podmínky zápočtu, improvizační cvičení.
2. Rétorika a vývoj řečnictví
Obsah: rétorika, vývoj řečnictví, středověká rétorika, současnost rétoriky, komunikační výbava řečového profesionála.
3. Sociální komunikace
Obsah: základní pojmosloví, definice komunikace a jejich obsahový rozbor, ke vztahu sociální a pedagogické komunikace, komunikace a rétorika.
4. Sociální učení a sociální dovednosti
Obsah: základní pojmosloví, vymezení sociální skupiny a podmínky pro úspěšnou komunikaci, vztahu sociální komunikace a učení, úspěšné hodnocení (percepce), efektivita sociálního nácviku.
5. Výraz osobního projevu
Obsah: verbální, neverbální a nekomunikační okolnosti VOP, dovednostní mikrovýstupy, komunikační etudy a improvizační cvičení. Verbální složka: jazykové prostředky a zvuková stránka, základní jazykové prostředky.
6. Neverbální komunikace
Obsah: neverbální zdroje komunikace (mimický projev, gestikulace, motorická aktivita – aplikace).
7. Pedagogická komunikace
Obsah: pedagogická komunikace jako případ komunikace sociální. Efektivní pedagogická komunikace ve škole.
8. Metody komunikační reflexe a hodnocení
Obsah: pojem evaluace, metody sociálního a pedagogického výzkumu, metody hodnocení komunikačních projevů, kvalitativní a kvantitativní stránka komunikace, reflexe a hodnocení. Efektivita komunikace a její nástroje.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
DEVITO, J (ed). Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2002. 420 s.
GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005.
GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 2005.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. a MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno: CDVU MU, 1995.
MAŇÁK, J., et al. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Paido, 2004.
POPPER, K. R.: Logika vědeckého zkoumání. Praha: OIKOYMENH, 1997.
PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2008.
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, R. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-262-0085-7.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s.

Literatura doporučená studentům CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení - Úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 2008.
ELBLOVÁ, M. Student jako mentor či tutor. Pedagogika, 47, 1997, č. 4, s. 384-386.
GRUBER, D. Zlatá kniha komunikace. Praha: Portál, 2009. EAN 9788085624281.
MISTRÍK, J. Rétorika. Bratislava: SPN, 1988.
MORGAN, B. M. Portfolios in a Preservice Teacher Fieldbased Program: Evolution of a Rubric for Performance Assessment. Education, 1999, č. 3, s. 416-426.
NAVRÁTIL, S., KLIMEŠ, K. a FLEISCHMANN, O. Komunikace v pedagogických situacích. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1992.
NEZVALOVÁ, D. Reflexe v pregraduální přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 33-42.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.
PIERSON, D. and PANASUK, R. M. A model of a preservice teacher preparation program. Education, 1998, č. 3, s. 327-331.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SLAVÍK, J. a NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SHANTZ, D. Teacher education: Teaching innovation or providing an apprenticeship? Education, 1995, č. 3, s. 339-344.
SVATOŠ, T. Snímání a záznam verbální komunikace ve třídě. Pedagogika, 43, 1993, č. 2, s. 165-172.
SVATOŠ, T. Flandersova metoda interakční analýzy v učitelské přípravě. Pedagogika, 45, 1995, č. 1, s. 64-70.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997, č. 4, s. 24-28.
SVATOŠ, T. Elektronická edukační média a cesty jejich evaluace. Pedagogika, LVI, 2006, č. 4, s. 348-360. ISSN 0031-3815.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č. 3, s. 265-276.
VALIŠOVÁ, A. Asertivní styl komunikace a jednání ve škole. Pedagogická orientace, 1993, č. 8/9, s. 35-38.
VYSKOČILOVÁ, E. Utváření komunikativních dovedností učitele. Praha: SPN, 1991.
WATZLAWIK, P. et al. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 1. vyd. Hradec Králové: Konfrontace, 1999. 243 s.
VYMĚTAL, J. Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada, 2008.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Reflexe a analýza komunikačního jednání v simulované situaci z audio (vizuálního) záznamu. Reflexe a analýza komunikačního jednání v reálné edukační situaci (ze záznamu). Sebereflexivní úvaha o současných možnostech a potencialitách sociálně komunikativní výbavy. Analýza vyučování Flandersovou metodou interakční analýzy. Komunikační aktivita se studenty studijní skupiny. Prezentace v PowerPointu na zadané téma. Úspěšnost v didaktickém testu.

Sylabus EFSTUST - Efektivní studijní strategie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti budou prakticky seznámeni s celou řadou metakognitivních, kognitivních, ale také sociálních a afektivních strategií a technik užitečných pro zvýšení efektivity studia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s aktuálními trendy v oblasti vysokoškolského vzdělávání, s podmínkami úspěšnosti při studiu na vysoké škole a s možnostmi systémové a individuální podpory. Důraz bude kladem na autodiagnostiku vlastního studijního stylu a předpokladů, analýzu silných a slabých stránek v učení a souvisejících dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Aktuální trendy ve vysokoškolském vzdělávání.
2. Povaha učiva a požadovaných výstupů při studiu na vysoké škole. Koncepce studijní ne/úspěšnosti.
3. Osobnost a individualita studujícího.
4. Překážky úspěšného studia na vysoké škole.
5. Možnosti prevence studijního selhání na vysoké škole.
6. Podpora sebeřízení ve studiu.
7. Metakognitivní dovednosti, práce se zdroji a organizace učiva.
8. Vlastní práce s učivem – příprava učiva, psaní poznámek.
9. Vlastní práce s učivem – čtení textů a kritické myšlení.
10. Mentální mapování a trénink paměti.
11. Akademické výstupy – umění prezentovat, napsat písemnou práci a zvládnout zkoušku.
12. Užitečné sociální a afektivní dovednosti.
13. Reflexe, sebereflexe, hodnocení a opakování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BEDRNOVÁ, E. a kol. Management osobního rozvoje. Duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Praha: Management Press, 2009.
FRYJAUSOVÁ, E. Jak uspět na vysoké škole. Informace, rady a zkušenosti
pro studenty – zelenáče. Brno: Computer Press, 2006.
JUKLOVÁ, K. Pomoci uspět na vysoké škole: manuál pro vysokoškolské poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011.
KAHN N. B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Praha: Portál, 1998.
LAIROVÁ S. Trénink paměti. Principy, metody a cvičení pro využití a rozvoj paměti. Praha: Portál, 1999.
MAREŠ J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
PACOVSKÝ, P. Člověk a čas. Time management IV. Generace. Praha: Grada, 2006.
PRAŠKO J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada, 2003.
PRICE, G., MAIER, P. Efektivní studijní dovednosti. Odemkněte svůj potenciál. Praha: Grada, 2010.
ZANDL, D. Life management. Jak získat více času, energie a pořádku v životě. Praha: Grada, 2006.
ZIELKE W. Jak číst rychleji a lépe. Praha: Svoboda, 1988.

Literatura doporučená studentům ESCALONA A., MIGUEL-TOBAL J. J. Cognitive-behavioural programme for anxiety reduction in examinations. Abstracts of the 16th International Conference of the STAR, Prague 1995, p. 28.
HANUŠOVÁ a kol. Paměť a učení. [Online] Dostupné z: [cit. 22. 11. 2011 ].
JANÍKOVÁ, V. Autonomní učení a lexikální strategie při osvojování cizích jazyků. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
JENNE D., KARMAZÍNOVÁ Š., UZEL V. Studenti radí studentům: studentští poradci Masarykovy univerzity. Sborník abstraktů. 1. konference s mezinárodní účastí. Vysokoškolské poradenství versus vysokoškolská pedagogika. ČZU v Praze, IVP, AVŠP, 29.-30.6.2009, s. 52-53.
SCHOUWENBURG H. C., LAY C. H., PYCHYL T. A., FERRARI J. R. Counselling the procrastinator in academic settings. Washington, DC, US: American Psychological Association, 2004, 250p.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student obdrží zápočet na základě aktivní účasti v seminářích a diskuse nad vypracovanou seminární prací.

Sylabus EKODRV - Ekonomika domácnosti
2001

Sylabus ETICVYC - Etická výchova
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Profilový předmět etická výchova bezprostředně navazuje jednak na předchozí filozoficky zaměřenou výuku představovanou Dějinami filosofie a etiky, Úvodem do etiky a Soudobými etickými teoriemi, jednak na Psychologii morálky a ostatní psychologické a pedagogické discipliny, které jsou součástí společného základu. Obsahem předmětu je seznámení s vývojem mravní výchovy z historického hlediska, komparaci realizace mravní (etické) výchovy v mezinárodním měřítku, s cíli, obsahem a metodami etické výchovy a porovnáním etické výchovy a obsahově blízkými obory (především výchovou charakteru a výchovou k hodnotám). Součástí výuky předmětu jsou i varianty začleňování etické výchovy do kurikula škol.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů v oblasti etické výchovy tak, aby byli připraveni na její aplikaci s oporou o hlubší historický a pedagogicko-psychologický kontext.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky:
 etická výchova z historicko srovnávacího hlediska,
 realizace etické v mezinárodním kontextu,
 cíle a obsahy etické výchovy,
 metody a metodika etické výchovy,
 výchova k hodnotám,
 projekty výchovy charakteru a škola,
 kurikulum, RVP a začleňování etické výchovy do ŠVP.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALISKÝ, J. (Ed.) Etická výchova: problémy teorie a praxe. Banská Bystrica : Univerzita M.Bela, 2007,
KORIM, V. a kol. Premeny etickej výchovy v európskom kontextu. Banská Bystrica : Univerzita M.Bela, 2008, 257 s.
KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s.
KUČEROVÁ, S. Obecné základy mravní výchovy. Brno: Pedagogická fakulta MU, 1990.
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. Prešov: Grafotlač,1996.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové : Gaudeamus, 2011.

Literatura doporučená studentům NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s.
NOVÁKOVÁ, M., VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress, 2000. 168 s.
LENCZ, L. a kol. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce.

Sylabus ETICHAN - Etické hodnoty a normy
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vyžaduje dobrou orientaci v dějinách myšlení, jeho smyslem je naučit se základním pojmům v etice a umět metaeticky reflektovat jednotlivá myšlenková východiska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se budou orientovat v základních pojmech etiky, budou je vnímat v souvislostech tak, aby mohlil nahlížet jednání člověka z různých pozic a tak je kvalifikovaně reflektovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky V tomto předmětu se studenti seznámí se základními pojmy a principy.
Etymologie pojmu morálka a etika, základní morální a mravní pojmy a kategorie, předporozumění a etika, vztah etiky a antropologie, vztah speciálních věd a etiky.
Základní myšlenkové koncepty, jejich kritika.
Pojmy: svoboda, svědomí normy, vina, etika ctností.
Empirická etika, utilitarizmus.
Morální princip a svobodná vůle, kategorický imperativ – znění, analýza.
Svědomí v dějinách, mylné svědomí, výhrada svědomí. Svědomí jako napětí mezi svobodou
a pravdou. Svoboda a norma. Odůvodnění norem.
Etika ctnosti, Aristotelés, Tomáš Akvinský, MacIntyre.
Relativizace mravních nároků (Marx, Luhmann, Nietzsche).
Materiální etika hodnot, existencionalistická etika, etika diskurzu a komunikace.
Koncepce Johna Rawlse, Hanse Jonase, Petera Singera.
Intuicizmus, pozitivizmus, emotivizmus, preskriptivizmus, deskriptivizmus.
Exkurz: etika a teologie – étos Dekalogu, Nového zákona.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda, 1990.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.
BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha: KLP, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná příprava na přednášky, získávání a vyhledávání informací z internetu, vypracování krátké seminární práce na vybrané téma.

Sylabus ETIKRV - Etika
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět a podstata etiky. Rodinná a mravní výchova. Základní etické problémy a jejich možná řešení. Morální vlastnosti. Domov, rodina, láska, přátelství, partnerství, rodičovství. Etika a etiketa

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Pochopení místa a úlohy morálky ve společnosti. Etika jako základ mravní výchovy a výchovy vůbec.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia. Rodinná výchova – mravní výchova – etika. Obsah, cíle, požadavky ke studiu.
2. Etika a morálka. Povaha morálky. Morálka, právo, náboženství. Předmět etiky. Vztah etiky a dalších vědních oborů.
3. Přehled základních etických přístupů a teorií. Eudaimonismus, hedonismus, rigorismus, utilitarismus, nihilismus, humanismus. Scientismus a antropologismus. Systémový přístup, etika principů a situační etika.
4. Přehled etických problémů i původ a podstata morálky. I. Zdroje etického hodnocení. Emocionalita, racionalita a moralita. Individualismus, komutarismus, universalismus. Autonomie a heteronomie, subjektivismus a objektivismus. Problém mravní závaznosti.
5. Přehled etických problémů II. Determinace a svoboda vůle. Ideál, norma, příkaz. Cíl a prostředek, záměr a důsledek. Morální volba. Mravní konflikt. Etický paradox.
6. Základní etické kategorie. Dobro – krása – pravda. Dobro a zlo. Svoboda a odpovědnost. Štěstí. Smysl lidského života. Spravedlnost.
7. Problematika morálních vlastností. Poctivost, pravdomluvnost, čestnost, ohleduplnost, vděčnost, sebekázeň, dobromyslnost, lhostejnost, přetvářka, závist, sobeckost…
8. Domov a rodinaŽivotní tíže, akceptace, starost, péče. Domov, bezdomoví, cizota. Výchova v rodině, výchova k rodičovství. Výchova: domov – rodina – škola. Péče o dobrý život a rodinné štěstí.
9. – 10. Etické aspekty lásky a přátelstvíLáska jako erós, filia, agapé. Člověk ve společenství lásky. Láska a mravní selhání. Umění milovat. Pravé přátelství. Problém nabytí, udržení a rozvoje lásky a přátelství.
10. – 12. Etické aspekty sexuality a lidské reprodukce. Sexuální orientace a partnerské vztahy. Estetická a etická dimenze sexuálního života. Etické problémy: antikoncepce, sterilizace, interrupce, využití náhradní matky… Plánované rodičovství.
13. – 14. Etické aspekty partnerství, manželství, rodičovství. Předmanželský život, vstup do manželství, manželská láska. Vztah rodičů k dětem a dětí k rodičům. Mravní konflikty v rodině. Mravní výchova v rodině.
15. – 16. Etické aspekty tělesného, duševního a sociálního zdraví. Péče o tělesný, duševní a sociální rozvoj členů rodiny. Tělesná a duševní hygiena, péče o zdraví. Život v nemoci. Terminální péče. Problém ohrožení a poškozování života. Sebevražda. Euthanázie. Úcta k životu.
17. – 18. Etika a teorie mravní výchovy. Paradoxy výchovy. Archetypy výchovy. Totalismus a holismus. Axiologie a agathologie. Problém hodnot a morálních autorit. Modus mít a modus být. Globální odpovědnost.
19. – 20. Etika pedagoga. Profesní etické kodexy a etické zásady učitelského povolání. Osobnost učitele a výchovná situace. Problém morálního hodnocení.
21. – 22. Etika a etiketa. Elementární slušnost. Zdvořilost. Společenské přednosti. Pozdrav, oslovení, seznámení, představování. Rozhovor, návštěva, dar. Vzhled a vystupování. Kulturní vyžití a etiketa.
23. – 24. Etika a multikulturní světKulturní, náboženské, etnické a jiné souvislosti s morálkou. Jinakost a otevřená společnost. Pluralismus, tolerance, nesnášenlivost, násilí. Etické aspekty filosofie dialogu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990
2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994
3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991
4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966
5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991
6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975
7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991
8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997
9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993
10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990
11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947
12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991
13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931
14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus
15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994
16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995
17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990
18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995

Literatura doporučená studentům 1. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1990
2. Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha, Zvon 1994
3. Bláha, I. A.: Ethika jako věda. PROSUM 1991
4. Fromm, E.: Umění milovat. Praha, Orbis 1966
5. Habáň, M.: Přirozená etika. Praha, TRS 1991
6. Haškovcová, H.: Rub života – líc smrti. Praha, Pyramida 1975
7. Haškovcová, H.: Spoutaný život. Praha, UK 1991
8. Hodnoty a vzdělání (kol. autorů). Praha, Ped. fakulta UK 1997
9. Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo. Praha, Ježek 1993
10. Masaryk, T. G.: O výchově a vzdělání. Praha, SPN 1990
11. Maurois, A.: O lásce a přátelství. Praha 1947
12. Palouš, R.: Čas výchovy. Praha, SPN 1991
13. Russell, B.: Manželství a mravnost. Praha 1931
14. Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). HK, Gaudeamus
15. Semrádová I.: Etika a etiketa. HK, Gaudeamus 1994
16. Semrádová I., Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. HK, Gaudeamus 1995
17. Smolová, D.: Deset esejů o výchově v rodině. Praha, Horizont 1990
18. Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha, Svoboda 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Napsání testu a dodání seminární práce.

Sylabus ETOPEDY - Etopedie
2021

Sylabus ETOPVP - Etopedie pro učitele
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Etopedie se zabývá problematikou sociálně narušených jedinců, dotýká se osob s neadaptivním chováním i anomálních osobností a v nemalé míře také problematiky závislostí. Součástí předmětu jsou teoretické základy etopedie, zásady prevence sociálně patologických jevů, systém etopedických zařízení včetně metod převýchovného procesu u nás
i v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí z oblasti péče o sociálně narušené jedince, seznámení se základními pojmy, s přehledem sociálně patologických jevů, systémem výchovných a převýchovných zařízení
a osvojení si zásad prevence sociálně patologických jevů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení oboru etopedie, vznik a tradice oboru.
2. Struktura oboru a vztah k ostatním vědám.
3. Osobnost etopeda, definice základních pojmů v etopedii.
4. Neadaptivní chování. Anomální osobnosti.
5. Klasifikace poruch chování.
6. Problematika závislostí.
7. Sexuální deviace.
8. Faktory podílející se na rozvoji sociálně patologických jevů.
9. Zásady prevence v etopedii.
10. Péče o sociálně narušené jedince.
11. Ústavní a ochranná výchova, práce kurátora, alternativní tresty.
12. Vývoj péče o obtížně vychovatelné v zahraničí.
13. Děti sociálně ohrožené, syndrom CAN.
14. Specifika romského etnika, romská rodina.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada,
1995.
Drtilová, J. a Koukolík, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
Kuja, J. a Floder, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
Matoušek, O. a Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Nešpor, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
Nešpor, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
Vocilka, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market,
1996.
Vocilka, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko vých.
a vzděl., 1994
Vocilka, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha:
SPN, 1985.

Literatura doporučená studentům Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada,
1995.
Drtilová, J. a Koukolík, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
Kuja, J. a Floder, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
Matoušek, O. a Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Nešpor, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
Nešpor, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
Vocilka, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market,
1996.
Vocilka, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko vých.
a vzděl., 1994
Vocilka, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha:
SPN, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška:
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus ETOPVP3 - Etopedie
2005

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Řeší především problematiku jedinců sociálně narušených s poruchami chování. Předmět se zabývá teoretickými základy etopedie, systémem etopedických zařízení včetně metod používaných v etopedické praxi. Součástí předmětu je také problematika závislostí (alkoholismus, nikotinismus, gamblerství atd.) a dětí se syndromem CAN.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je, aby studenti získali teoretické vědomosti z oblasti péče o sociálně narušené jedince (děti i dospělé). Teoretické vědomosti jsou doplněny o získávání praktických dovedností v rámci seminářů a popř. tématických exkurzí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení oboru etopedie, vznik a tradice oboru. 2. Struktura oboru a vztah k ostatním vědám. 3. Osobnost etopeda, definice základních pojmů v etopedii. 4. Neadaptivní chování. Anomální osobnosti. 5. Klasifikace poruch chování. 6. Problematika závislostí. 7. Sexuální deviace. 8. Faktory podílející se na rozvoji sociálně patologických jevů. 9. Zásady prevence v etopedii. 10. Péče o sociálně narušené jedince. 11. Ústavní a ochranná výchova, práce kurátora, alternativní tresty. 12. Vývoj péče o obtížně vychovatelné v zahraničí. 13. Děti sociálně ohrožené, syndrom CAN. 14. Specifika romského etnika, romská rodina.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
Drtilová, J. a Koukolík, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
Kuja, J. a Floder, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
Matoušek, O. a Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Nešpor, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
Nešpor, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
Vocilka, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market, 1996.
Vocilka, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko vých. a vzděl., 1994
Vocilka, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha: SPN, 1985.

Literatura doporučená studentům Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
Drtilová, J. a Koukolík, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
Kuja, J. a Floder, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
Matoušek, O. a Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Nešpor, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
Nešpor, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
Vocilka, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market, 1996.
Vocilka, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko vých. a vzděl., 1994
Vocilka, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha: SPN, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce k domluvenému tématu.
Zkouška: písemný test a ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu.

Sylabus ETPDGPR - Etika pedagogické profese
2012

Sylabus EVADAKU - Adaptační kurz
2015

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: kurz 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na adaptaci nastupujících studentů na vysokou školu, má pomoci k jejich osobnímu setkání a vzájemnému poznání. Je koncipován jako třídenní soustředění s množstvím především zážitkových aktivit. Součástí předmětu je osobnostní a sociální průprava studentů pedagogické fakulty. Jejím cílem je zprostředkovat studentům sebereflexi, sebepoznání, rozvíjet vzájemné vztahy a komunikaci, zažít a reflektovat svou osobu v nových sociálních rolích. Pozornost je věnována též reflexi užití metodik a technik spojených s osobnostně sociálním rozvojem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je stmelení kolektivu, posilování osobnostního rozvoje studentů a prevence vzniku sociálně patologických jevů. Některé aktivity jsou připraveny a prezentovány studenty z vyššího ročníku oboru Etická výchova, kteří si tak v praxi vyzkouší své pedagogické dovednosti a schopnosti s vedením kolektivu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Seznamovací aktivity.
2. Rozvoj sociálních dovedností – komunikace, kooperace, týmová spolupráce.
3. Osobnostní rozvoj – sebepojetí.
4. Posílení pozitivních charakterových vlastností.
5. Rozvoj pozitivního vztahu k druhým.
6. Posilování etických postojů a hodnot.
7. Rozvoj volních vlastností.
8. Empatie.
9. Pomoc, přátelství, důvěra, solidarita.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
Kolektiv. Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.

Literatura doporučená studentům KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
Kolektiv. Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na studijním pobytu (soustředění), vypracování a prezentace závěrečného shrnutí a hodnocení.

Sylabus EVAKOSE - Aktuální otázky současné etiky
2014

Sylabus EVAPETI - Aplikovaná etika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět pojednává o praktických otázkách soukromého i veřejného života, které jsou subjektem morálního uvažování. Jedná se o filosofické hledání morálně adekvátního jednání v rozmanitých oblastech lidského počínání a života – např. v oblasti medicíny, ekologie, podnikání, ekonomie, výchovy a vzdělávání, manželství, médií apod.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět pojednává o praktických otázkách soukromého i veřejného života, které jsou subjektem morálního uvažování. Jedná se o filosofické hledání morálně adekvátního jednání v rozmanitých oblastech lidského počínání a života – např. v oblasti medicíny, ekologie, podnikání, ekonomie, výchovy a vzdělávání, manželství, médií apod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní přehled etiky, aktuální trendy.
Legitimita a ukotvení morálních principů v kontextu postmoderny.
Kategorie dobra a zla, svědomí, odpovědnost, vina a trest.
Povaha „morálního činu“ – co činí lidské jednání dobrým?
Oblasti etické aplikace – genetické manipulace, lidská práva, sexualita, manželství a partnerství, AIDS, chudoba a blahobyt, euthanasie, sebevražda.
Kultura a etický pluralismus, mezikulturní tolerance a komunikace.
Etika v profesích – etika pedagoga, politika, lékaře, vědce, obchodníka atd.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Praha: Slon. 2004.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika I. (Přehled etických teorií). Hradec Králové: Gaudeamus, 1992.
SEMRÁDOVÁ, I. Z křesťanské etiky. Třebíč: Arca JiMfa. 1995.
FROMM, E. Mít nebo být? Praha: Naše vojsko, 1994.
HONNETH, A. Sociální a postmoderní etika. Praha: Filosofia, 1996.

Literatura doporučená studentům KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. Praha: Ježek, 1993.
KOHÁK, E. Zelená svatozář. Praha: Slon, 2000.
KÜHN, H. Světový étos. Praha: Archa, 1992.
LIPOVETSKÝ, G. Soumrak povinnosti, bezbolestná etiky nových demokratických časů. Prostor, 1999.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha: Mladá fronta, 1992.
MACINTRYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: Oikúmené. 2004.
MARKUS, AURELIUS Hovory k sobě. Praha: Toužinský a Moravec, 1948.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Studenti budou schopni aplikovat etické principy a teorie do konkrétních oblastí lidského jednání, což prokáží jednak seminární prací na vybrané etické téma.

Sylabus EVDEFIE1 - Dějiny filosofie a etiky 1
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mikoška Petr

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje seznámení s hlavními myšlenkovými tradicemi v dějinách lidstva. Upozorňuje na jejich rozmanitost a provázanost vzájemných dějin filozofie a etiky. Předmět bude vycházet z výrazně filozofické antropologie a na ni navazující etickou reflexi tak, jak na ni můžeme nahlížet v dějinách.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou schopni kontextuálního vnímání etiky v rámci určitého filozofického směru.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základním východiskem je seznámit studenty s dějinami etiky, nakolik jsou tyto dějiny také dějinami filozofie. Po seznámení se s celosvětovým kontextem, kdy se budeme zabývat především filozofií Indie, Číny, filozofií židovskou a islámskou, se zaměříme na filozofickou tradici euroatlantické civilizace. Intenzivně se budeme zabývat koncepcemi etiky starého Řecka, poté koncepcemi středověku. Významnou část kurzu věnujeme Kantově filozofii a etice. Dalšími autory budou Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche, Heidegger.
Budeme se zabývat antropologickým konceptem Schelerovým a Gehlenovým.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům PLATÓN. Ústava. Praha: Svoboda – Libertas, 1993.
ARISTOTELÉS. Metafyzika. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
AUGUSTINUS. Vyznání. Praha: Kalich, 2006.
DESCARTES, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha: OIKOYMENH, 1996.
CHARDIN, DE T. Vesmír a lidstvo. Praha: Vyšehrad, 1990.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu V semináři prezentace vybrané četby, aktivní účast v diskuzích, docházka 80 %.
Zkouška - hodnocení "prospěl" v písemné části, hodnocení "výborně, velmi dobře, dobře" v ústní části.

Sylabus EVDEFIE2 - Dějiny filosofie a etiky 2
2015

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mikoška Petr

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje seznámení s hlavními myšlenkovými tradicemi v dějinách lidstva. Upozorňuje na jejich rozmanitost a provázanost vzájemných dějin filozofie a etiky. Předmět bude vycházet z výrazně filozofické antropologie a na ni navazující etickou reflexi tak, jak na ni můžeme nahlížet v dějinách.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou schopni kontextuálního vnímání etiky v rámci určitého filozofického směru.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základním východiskem je seznámit studenty s dějinami etiky, nakolik jsou tyto dějiny také dějinami filozofie. Po seznámení se s celosvětovým kontextem, kdy se budeme zabývat především filozofií Indie, Číny, filozofií židovskou a islámskou, se zaměříme na filozofickou tradici euroatlantické civilizace. Intenzivně se budeme zabývat koncepcemi etiky starého Řecka, poté koncepcemi středověku. Významnou část kurzu věnujeme Kantově filozofii a etice. Dalšími autory budou Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche, Heidegger.
Budeme se zabývat antropologickým konceptem Schelerovým a Gehlenovým.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům PLATÓN. Ústava. Praha: Svoboda – Libertas, 1993.
ARISTOTELÉS. Metafyzika. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
AUGUSTINUS. Vyznání. Praha: Kalich, 2006.
DESCARTES, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha: OIKOYMENH, 1996.
CHARDIN, DE T. Vesmír a lidstvo. Praha: Vyšehrad, 1990.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu V semináři prezentace vybrané četby, aktivní účast v diskuzích, docházka 80 %.
Zkouška - hodnocení "prospěl" v písemné části, hodnocení "výborně, velmi dobře, dobře" v ústní části.

Sylabus EVDIDEV1 - Didaktika etické výchovy 1
2014

Sylabus EVDIDEV2 - Didaktika etické výchovy 2
2015

Sylabus EVDIDPR - Didaktická propedeutika etické výchovy
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje studentům přehled didaktických principů a výchovných stylů vhodných krealizaci etické výchovy. Součástí předmětu je praktická aplikace získaných vědomostí a dovedností se zaměřením na konkrétní situaci se specifickými možnostmi řešení, postupy, technikami a metodickými variantami. Vnávaznosti na předmět Etická výchova bude věnována pozornost aplikaci etické výchovy do školních vzdělávacích programů vrůzných formách (výuka vrámci předmětů, začlenění do školního kurikula, projektování atd.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní tematické okruhy:

Cíl etické výchovy, výchovný styl pedagoga.

Analýza výchovných postupů.

Didaktika jednotlivých stupňů programu etické výchovy.

Komunikace a její formy - didaktický aspekt.

Pozitivní hodnocení sebe i druhých - didaktický aspekt.

Důstojnost lidské osoby, úcta kdruhému člověku - didaktický aspekt.

Kreativita, iniciativa - didaktický aspekt.

Vyjadřování a komunikace citů - didaktický aspekt.

Interpersonální empatie - didaktický aspekt.

Asertivita, obrana před manipulací - didaktický aspekt.

Reálné a zobrazené vzory - didaktický aspekt.

Prosociální chování vosobních vztazích - didaktický aspekt.

Komplexní prosociálnost, aplikační témata, metody práce skolektivem.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lencz, L., Križová, O. Etická výchova - metodický materiál 1. Praha, 2000.
LENCZ, L. a kol. Etická výchova - metodický materiál 2. Praha: Luxpress, 2008.
Lencz, L., Ivanova, E. Etická výchova - metodický materiál 3. Praha, 2003.
Švarcová, Eva. Etická výchova a fragmenty z 2. světové války. Vyd. 1. Hradec Králové, 2013. ISBN 978-80-7435-256-0.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha: Etické fórum ČR, 2006.

Literatura doporučená studentům Matoušek, O,, Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha, 2011. ISBN 978-80-7367-825-8.
Matějček, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha, 1994. ISBN 80-85282-83-6.
Vacek, Pavel. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové, 2005. ISBN 80-7041-223-2 .
Možný, Ivo. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha, 1999. ISBN 80-85850-75-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce - zpracování a prezentace vzorové přípravy na výuku, příprava a ukázka didaktické pomůcky.
Výstupy student využívá k budování svého portfolia, bližší informace vyučující a také v Průvodci (v doporučené literatuře).

Sylabus EVDISOS - Diagnostika sociálních skupin
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student se seznámí s problematikou malé sociální skupiny jako spolutvůrce a konzument klimatu skupiny. V teoretické průpravě si osvojí základní pojmy a náhledy různých vědních oborů (sociální psychologie, pedagogická psychologie, pedagogika); seznámí se s použitelnými metodami zjišťování klimatu skupin a s postupy, jak s nimi v praxi pracovat.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se seznámí s problematikou malé sociální skupiny jako spolutvůrce a konzument klimatu skupiny. V teoretické průpravě si osvojí základní pojmy a náhledy různých vědních oborů (sociální psychologie, pedagogická psychologie, pedagogika); seznámí se s použitelnými metodami zjišťování klimatu skupin a s postupy, jak s nimi v praxi pracovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - sociální podmíněnost učení,
- mikrosociální prostředí jedince jako sociálního tvora,
- sociálně psychologický pohled na malou skupinu,
- sociálně psychologický pohled na člena skupiny,
- vývoj sebeobrazu a sebepojetí,
- klima skupiny,
- terminologické otázky,
- termíny: prostředí, klima, atmosféra,
- determinanty a prvky klimatu,
- metody zkoumání klimatu,
- uplatnění vybraných metod zkoumání klimatu tříd v našich podmínkách,
- dotazník MCI,
- aplikace dotazníku MCI v dalších typech průzkumů,
- dotazník CES; aplikace dotazníku u neslyšících dětí,
- dotazník komunikačního klimatu – CCQ,
- dotazník OCDQ – RS,
- dotazník RSA.

Literatura, na níž je předmět vystavěn LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. 161 s.

Literatura doporučená studentům BLÁHA, K., ŠEBEK, M. Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha: SPN, 1988.
HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1973.
HELUS, Z. Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha: SPN, 1982.
HRABAL, V.; MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
LAŠEK, J. Učitel a sociální klima výuky. In MOHAPL, P. (red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů. Olomouc: 1990.
LAŠEK, J. Možnosti měření klimatu třídy. In KRAUS, B. (ed.) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie. Hradec Králové: 1992, s. 15-25.
LAŠEK, J., MAREŠ, J. Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991. č. 6, s. 401-410.
MACEK, P. Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
MAREŠ, J. Učitelovo pojetí výuky. In MOHAPL, P. (ed.) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů. Olomouc: 1988. 65.
MAREŠ, J. Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Brno: Voj. akademie, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 80 % účast v seminářích a písemný test.

Sylabus EVEAZVR - Etické aspekty života v rodině
2014

Sylabus EVEKETB - Ekologická etika, bioetika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štindl Přemysl

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVETHAN1 - Etické hodnoty a normy 1
2015

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Halamová Veronika

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vyžaduje dobrou orientaci v dějinách myšlení, jeho smyslem je naučit se základním pojmům v etice a umět metaeticky reflektovat jednotlivá myšlenková východiska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se budou orientovat v základních pojmech etiky, budou je vnímat v souvislostech tak, aby mohlil nahlížet jednání člověka z různých pozic a tak je kvalifikovaně reflektovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky V tomto předmětu se studenti seznámí se základními pojmy a principy.
Etymologie pojmu morálka a etika, základní morální a mravní pojmy a kategorie, předporozumění a etika, vztah etiky a antropologie, vztah speciálních věd a etiky.
Základní myšlenkové koncepty, jejich kritika.
Pojmy: svoboda, svědomí normy, vina, etika ctností.
Empirická etika, utilitarizmus.
Morální princip a svobodná vůle, kategorický imperativ – znění, analýza.
Svědomí v dějinách, mylné svědomí, výhrada svědomí. Svědomí jako napětí mezi svobodou
a pravdou. Svoboda a norma. Odůvodnění norem.
Etika ctnosti, Aristotelés, Tomáš Akvinský, MacIntyre.
Relativizace mravních nároků (Marx, Luhmann, Nietzsche).
Materiální etika hodnot, existencionalistická etika, etika diskurzu a komunikace.
Koncepce Johna Rawlse, Hanse Jonase, Petera Singera.
Intuicizmus, pozitivizmus, emotivizmus, preskriptivizmus, deskriptivizmus.
Exkurz: etika a teologie – étos Dekalogu, Nového zákona.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda, 1990.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.
BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha: KLP, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná příprava na přednášky, získávání a vyhledávání informací z internetu, vypracování krátké seminární práce na vybrané téma.

Sylabus EVETHAN2 - Etické hodnoty a normy 2
2015

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Halamová Veronika

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vyžaduje dobrou orientaci v dějinách myšlení, jeho smyslem je naučit se základním pojmům v etice a umět metaeticky reflektovat jednotlivá myšlenková východiska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se budou orientovat v základních pojmech etiky, budou je vnímat v souvislostech tak, aby mohli nahlížet jednání člověka z různých pozic a tak je kvalifikovaně reflektovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tento kurz navazuje na předcházející předmět Etické hodnoty a normy I.
Bude se zabývat následujícími tématy:
Svědomí v dějinách, mylné svědomí, výhrada svědomí.
Svědomí jako napětí mezi svobodou a pravdou.
Svoboda a norma. Odůvodnění norem.
Etika ctnosti, Aristotelés, Tomáš Akvinský, MacIntyre.
Relativizace mravních nároků (Marx, Luhmann, Nietzsche).
Materiální etika hodnot, existencionalistická etika, etika diskurzu a komunikace.
Koncepce Johna Rawlse, Hanse Jonase, Petera Singera.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1993.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: Portál, 2004.

Literatura doporučená studentům ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2008.
ARISTOTELÉS. Politika. Praha: Rezek, 2009.
BUBER, M. Já a ty. Olomouc: Votobia, 1995.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.
KANT, I. Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda, 1990.
NIETZSCHE, F. Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ve výuce budou studenti prezentovat porozumění vybraným textům. Očekává se kritický odstup od vybraného díla.

Sylabus EVETIVY - Etická výchova
2015

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Profilový předmět etická výchova bezprostředně navazuje jednak na předchozí filozoficky zaměřenou výuku představovanou Dějinami filosofie a etiky, Úvodem do etiky a Soudobými etickými teoriemi, jednak na Psychologii morálky a ostatní psychologické a pedagogické discipliny, které jsou součástí společného základu. Obsahem předmětu je seznámení s vývojem mravní výchovy z historického hlediska, komparaci realizace mravní (etické) výchovy v mezinárodním měřítku, s cíli, obsahem a metodami etické výchovy a porovnáním etické výchovy a obsahově blízkými obory (především výchovou charakteru a výchovou k hodnotám). Součástí výuky předmětu jsou i varianty začleňování etické výchovy do kurikula škol.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů v oblasti etické výchovy tak, aby byli připraveni na její aplikaci s oporou o hlubší historický a pedagogicko-psychologický kontext.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky:
- etická výchova z historicko srovnávacího hlediska,
- realizace etické v mezinárodním kontextu,
- cíle a obsahy etické výchovy,
- metody a metodika etické výchovy,
- výchova k hodnotám,
- projekty výchovy charakteru a škola,
- kurikulum, RVP a začleňování etické výchovy do ŠVP.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALISKÝ, J. (Ed.) Etická výchova: problémy teorie a praxe. Banská Bystrica : Univerzita M.Bela, 2007,
KORIM, V. a kol. Premeny etickej výchovy v európskom kontextu. Banská Bystrica : Univerzita M.Bela, 2008, 257 s.
KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s.
KUČEROVÁ, S. Obecné základy mravní výchovy. Brno: Pedagogická fakulta MU, 1990.
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. Prešov: Grafotlač,1996.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové : Gaudeamus, 2011.

Literatura doporučená studentům NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s.
NOVÁKOVÁ, M., VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress, 2000. 168 s.
LENCZ, L. a kol. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce.

Sylabus EVETMED - Etika ve vztahu k médiím
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Víška Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVETOPE - Etopedie
2014

Sylabus EVETPDP - Etika pedagogické profese
2014

Sylabus EVETPOD - Etika v podnikání
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Semrádová Ilona

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVFILVY - Filosofie výchovy
2015

Sylabus EVKRINT - Krizová intervence
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slaninová Gabriela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVKVZKS - Kvalita života, kvalita školy
2015

Sylabus EVMUAVY - Multikulturní aspekty výchovy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Levínská Markéta

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V předmětu Multikulturní aspekty výchovy je kladen důraz na východiska interkulturního vzdělávání.
Teoreticky vychází z kulturní antropologie, psychologie a pedagogiky. Zabývá se kulturním ukotvením individua, socio-kulturními rozdíly mezi jedinci; příčinami stereotypů a předsudků a jejich vlivem na občanskou společnost a s jejich dopadem na vzdělávání a vzdělanost lidí v konkrétní společnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je zprostředkovat studentovi reflexi vlastního kulturního ukotvení, porozumění odlišnosti, rozvíjet smysl pro solidaritu a toleranci v divergentní společnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Interkulturní vzdělávání a multikulturní výchova
2. Kultura, etnicita, sebepojetí
3. Předsudky, stereotypy, sociální distance
4. Socializace, výchova a předsudky, integrace Já
5. Vývoj etnického složení v ČR; národnostní menšiny, cizinci.
6. Náboženské skupiny ČR
7. Subkultury v ČR – mládežnické skupiny
8. Gender a sexuální orientace

Literatura, na níž je předmět vystavěn ALLPORT, Gordon Willard. O povaze předsudků. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Eduard Geissler. Praha: Prostor, 2004, 574 stran. ISBN 80-726-0125-3.
BITTNEROVÁ, Dana a Mirjam MORAVCOVÁ. Kdo jsem a kam patřím?: identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Vyd. 1. Praha: Sofis, 2005, ISBN 8090278582.
BARŠA, Pavel: Politická teorie multikulturalismu. Brno, CDK 1999, 347 stran. ISBN: 80-85959-47-X.
BUDIL, Ivo. Za obzor Západu. Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha: Triton, 2001, 809 stran. ISBN 978-80-7254-998-6
BURYÁNEK, Jan. (ed.) Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro SŠ pedagogy. Praha: Člověk v tísni, Lidové noviny, 2002.
DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995. 244 stran ISBN 80-7067-533-8.
FAY, Brian. Současná filosofie sociálních věd: multikulturní přístup. Vyd. 1. Překlad Jana Ogrocká. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 324 stran. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 24. ISBN 80-864-2910-5.
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0807-1
JANEČEK, Petr. (ed). Folklor atomového věku. kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum a FHS UK, 2011. 136 stran ISBN 978-80-87398-11-1.
GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-89-3.
MOREE, Dana. Czechkid: Metodické náměty pro pedagogy. 2. rozšířené vydání. Praha: FHS UK, 2009. ISBN 978-80-87398-01-2. Dostupné z: www.czechkid.cz
MOREE, Dana & VARIANTY. Než začneme s multikulturní výchovou: od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Editor Iva Janská. Praha: Člověk v tísni, 2008, 109 s. ISBN 978-808-6961-613.
PASTOROVÁ, Markéta a Topinková RADKA. Doporučené očekávané výstupy. Multikulturní výchova v základním vzdělávání. In: Metodický portál RVP: Průřezové téma: multikulturní výchova - Multikulturní výchova (Markéta Pastorová) : mkv.pdf [online]. 1. vyd. Praha: ÚPV, 2011 [cit. 2013-12-04]. ISBN: 978-80-87000-76-2. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=29305&view=4021
ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7367-182-2.

Literatura doporučená studentům ALLPORT, Gordon Willard. O povaze předsudků. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Eduard Geissler. Praha: Prostor, 2004, 574 stran. ISBN 80-726-0125-3.
BITTNEROVÁ, Dana a Mirjam MORAVCOVÁ. Kdo jsem a kam patřím?: identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Vyd. 1. Praha: Sofis, 2005, ISBN 8090278582.
Barša, Pavel: Politická teorie multikulturalismu. Brno, CDK 1999, 347 stran. ISBN: 80-85959-47-X.
BUDIL, I. Za obzor Západu. Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha: Triton, 2001, 809 stran. ISBN 978-80-7254-998-6
BURYÁNEK, J. (ed.) Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro SŠ pedagogy. Praha: Člověk v tísni, Lidové noviny, 2002.
DAVIDOVÁ, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995. 244 stran ISBN 80-7067-533-8.
FAY, Brian. Současná filosofie sociálních věd: multikulturní přístup. Vyd. 1. Překlad Jana Ogrocká. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 324 stran. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 24. ISBN 80-864-2910-5.
JANEČEK, Petr. (ed). Folklor atomového věku. kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum a FHS UK, 2011. 136 stran ISBN 978-80-87398-11-1.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha: Slon, 2000. ISBN 80-85850-89-3.
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0807-1
MOREE, Dana. Czechkid: Metodické náměty pro pedagogy. 2. rozšířené vydání. Praha: FHS UK, 2009. ISBN 978-80-87398-01-2. Dostupné z: www.czechkid.cz
MOREE, Dana & VARIANTY. Než začneme s multikulturní výchovou: od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Editor Iva Janská. Praha: Člověk v tísni, 2008, 109 s. ISBN 978-808-6961-613.
PASTOROVÁ, Markéta a Topinková RADKA. Doporučené očekávané výstupy. Multikulturní výchova v základním vzdělávání. In: Metodický portál RVP: Průřezové téma: multikulturní výchova - Multikulturní výchova (Markéta Pastorová) : mkv.pdf [online]. 1. vyd. Praha: ÚPV, 2011 [cit. 2013-12-04]. ISBN: 978-80-87000-76-2. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=29305&view=4021
ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7367-182-2.
ŠVARCOVÁ, E. Slovníček pojmů k multikulturní výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce.

Sylabus EVOSSOV - Osobnostně sociální výcvik
2015

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kohoutová Anežka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na osobnostní a sociální průpravu studentů pedagogické fakulty.
Cílem kurzu je zprostředkovat studentům sebereflexi, sebepoznání, rozvíjet vzájemné vztahy a komunikaci, zažít a reflektovat svou osobu v nových sociálních rolích. Součástí kurzu bude též reflexe užití metodik a technik spojených s osobnostně sociálním rozvojem. Část bude věnována rozvoji komunikačních dovedností a strategií. Kurz je koncipován jako zážitkový a sebezkušenostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem programu je seznámit se základními principy práce ve skupině:
• prohloubit sebepoznání členů skupiny
• naučit se vyjadřovat (verbálně, neverbálně) vlastní pocity
• poskytovat zpětnou vazbu ostatním členům skupiny
• rozvíjení vzájemné komunikace a kooperace
• seznámení se s technikami práce ve skupině
• seznámení s technikami sebehodnocení, tvorbou pozitivního sebepojetí
• rozvíjení kognitivních funkcí (především kritického myšlení, koncentrace, kreativity apod.)
• psychohygienu
• vytvoření vlastních hodnotových žebříčků

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Seznámením s cílem a pravidly kurzu.
Úvodní prezentační dovednosti, představení se.
Techniky zaměřené na sebepoznání a poznání druhých.
Reflexe dosavadního vlastního životního příběhu.
Způsoby sebeprezentace.
Komunikace ve skupině, kooperace.
Sebereflexe.
Techniky relaxace.
Práce s emocemi.
Rozvíjení obrazotvornosti a tvořivosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn VÝROST J.,SLAMĚNÍK I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha:Grada
Publishing 2001
Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Barrister& Principal, Brno 2002

Literatura doporučená studentům Ellis, A.: Trénink emocí. Portál, Praha 2002.
Millerová, A.: Cesty života. NLN, Praha 2001.
KUNEŠ D. Sebepoznání. Praha:Portál 2009 CANFIELD, J.-SICCONE, F. Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. Portál, Praha 1998.
BAKALÁŘ, E. Nové psychohry. Portál, Praha 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Program je organizován většinou formou blokové výuky (např. jedno třídenní skupinové setkání v semestru), pokud lektoři nestanoví jiný rozvrh. Studenti se zapisují do skupin vedených lektory. Nutností pro udělení zápočtu je docházka a aktivní účast. Je potřeba splnit minimálně 75% docházky.

Sylabus EVPRAXP1 - Pedagogická praxe průběžná 1
2014

Sylabus EVPRAXP2 - Pedagogická praxe průběžná 2
2014

Sylabus EVPRCDM - Prevence rizikového chování dětí a mládeže
2015

Sylabus EVPROSV - Prosociální výchova
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Interaktivní metody rozvoje dovednosti a schopnisti ovlivňovat eticku stránku osobnosti žáků střední školy. Program vychází z modelu etické výchovy L. Kohlberga, J. Piageta a R. Roche Olivara a je zaměřen na následující témata: prosociální komunikace, důstojnost lidské osoby, sebeúcta, pozitivní hodnocení druhých, empatie, vyjadřování citů, asertivita, reálné a zobrazené vzory, komplexní prosociálnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů při výchově k prosociálnímu chování v rámci průřezových témat osobnostní a sociální výchova.
Připravit studenty tak, aby dokázali aplikovat prosociální výchovu v praxi, aby se aktivně podíleli na utváření mravní identity osobnosti jednotlivých žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní typy sociální interakce.
2. Prosociální komunikace.
3. Faktory ovlivňující komunikaci.
4. Sebepoznání, sebehodnocení, sebeúcta.
5. Pozitivní hodnocení druhých.
6. Hodnotová orientace.
7. Výchova k toleranci a respektování odlišnosti.
8. Řešení konfliktních situací.
9. Etické aspekty rodinného života.
10. Vztahy mezi generacemi, vztah k handicapovaným.
11. Ochrana tělesného a duševního zdraví.
12. Pozitivní vztah k přírodě, ekologická etika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Literatura doporučená studentům KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- aktivní účast na seminářích
- seminární práce na zadané téma

Sylabus EVPSYMO - Psychologie morálky
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V předmětu Psychologie morálky jsou studenti seznámeni se základními koncepcemi morálního vývoje: s psychoanalytickou teorii morálního vývoje (S. Freud), teorií sociálního učení (A.Bandura) a především se stadiální teorií morálního vývoje J. Piageta a L. Kohlberga. V rámci výuky jsou přiblíženy náhledy na morální vývoj ze strany N. Bulla, C. Gilliganové ad. Pozornost je dále věnována analýze vztahů mezi inteligencí a úrovní morálního vývoje, mezi kognitivní a emocionální složkou, mezi morálním usuzováním a jednáním a dalšími proměnnými. V kapitole věnované Psychologii dobra a zla se text soustřeďuje na představení pokusů a S. Milgrama a Ph. Zimbarda a jejich interpretace. Protiváhou projevům situačního zla je rozbor a charakteristika prosociálnosti a prosociálního chování. Zvláštní pozornost je věnována problematice školního podvádění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je zprostředkování poznatků o specifičnosti morálního vývoje a současně vybavení metodickými dovednostmi tak, aby studenti byli schopni sami pozitivně ovlivňovat morální stránku svých budoucích svěřenců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teorie morálního vývoje (psychoanalytická, sociální, kognitivní).
Morální vývoj v pojetí J. Piageta a L. Kohlberga.
Další koncepce morálního vývoje.
Odlišnost pohlaví a morální vývoj.
Morální vývoj a inteligence.
Vztah kognitivní a emocionální složky v morálním vývoji.
Vztah morálního usuzování a jednání.
Morální vývoj a náboženství.
Mravní vědomí, cítění, přesvědčení a chování.
Proces interiorizace norem, instance svědomí.
Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj.
Problematika agresivity a prosociálního chování.
Problematika školního podvádění.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BENDL, S. Školní kázeň. Metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998. s. 204.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
HASS, A. Morální inteligence: jak rozvíjet a kultivovat dobro v nás. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 152 s.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
PECK, M. S. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. a 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002, 2010.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
VACEK. P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013.
ZIMBARDO, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Literatura doporučená studentům HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. a 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002, 2010.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
1) Písemná část: Zvládnutí nároků kriteriálního testu.
2) Ústní část: Prokázání hlubšího vhledu do problematiky předmětu (včetně porozumění souvislostí a schopnosti transferu do života).
3) Splnění individuálních i skupinových seminárních úkolů (písemně; prezentace na semináři).
4) Docházka na semináře na úrovni 75%.
5) Aktivní zapojení do činnosti v rámci seminářů.

Sylabus EVRELIG - Religionistika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouma David

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět religionistika seznamuje studenta s pohledy různých disciplín na problematiku náboženství. V tomto kurzu budou nabídnuty pohledy psychologie, sociologie a filozofie náboženství na globální i českou náboženskou scénu. Tyto perspektivy budou doplněny i nezbytnými teologickými analýzami. Přednostně předmět studuje abrahamovské náboženské tradice (židovství, křesťanství, islám) a náboženské tradice Indie (hinduismus, buddhismus). Okrajově budou též zmíněny čínské náboženské systémy a tzv. nová religiozita, nová náboženská hnutí a náboženské sekty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je představení náboženství jako integrální součásti lidských dějin, pochopení konstitutivních prvků významných duchovních proudů a seznámení se s problematikou tradičních a netradičních náboženství u nás.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Religionistika, teologie a ateismus. Úvod do psychologie, sociologie a filozofie náboženství. Typologie náboženství. Neteistické systémy Východu. Teistické systémy Západu. Základy srovnávací religionistiky. Důležité životní situace a každodenní život ve světových náboženstvích. Nová duchovní hnutí (kulty, sekty). Stát, církve a náboženské společnosti u nás.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HALÍK, T. Prolínání světů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006.
KEPPEL, G. Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět. Karm. nakl., 1996.
KÜNG, H. Po stopách světových náboženství. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006.
ŘÍČAN, P. Psychologie náboženství a spirituality. Praha: Portál, 2007.

Literatura doporučená studentům ELIADE, M. - CULIANU, I. P. Slovník náboženství. 1993.
FUNDA, O. A. Křesťanství jev lidských dějin a kultury. 1992.
FUNDA, O. A. Víra bez vyznání. 1994.
HELLER, J. - MRÁZEK, M. Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženství. 1988.
HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství. 1998.
HORYNA, B. Úvod do religionistiky. 1994.
KROPÁČEK, L. Duchovní cesty islámu. 1993.
NEKVINDA, L. Tradiční náboženství u nás. 1999.
NEWMAN, J. - SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Praha: 1992.
PAVLICOVÁ, H. a kol. Judaismus, křesťanství, islám. Praha: Mladá fronta, 1993.
PAVLICOVÁ, H., HORYNA, B. Filosofie náboženství - pokus o typologii. 1999.
OTTO, R. Posvátno. 1998.
RATZINGER, J. Úvod do křesťanství. 1991.
SADEK, J. a kol. Dějiny a kultura židovského náboženství. 1992.
SOKOL, J. Člověk a svět očima bible. Pokus o uvedení do biblické antropologie. 1993.
VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. 1998, 1999.
ZBAVITEL, D. (ed.) Bozi, bráhmani, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu. 1964.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Atestace bude udělena na základě písemného testu.

Sylabus EVSEZAP - Seminář k závěrečné práci
2014

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na podporu při vytváření závěrečné práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět seznamuje se základními informacemi zaměřenými na metodiku, formální a obsahovou náplň závěrečné práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vhodná volba tématu a cíle závěrečné práce.
Seznámení se základní metodologií a formální stránkou práce.
Bibliografické soupisy jako zdroj odborných informací.
Bibliografické citace - norma.
Citace monografie, dokumentu.
Citace sborníkové stati, periodika, stati v periodiku.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Vyhláška 72/2005, 73/2005.
volba tématu a cíle závěrečné práce.
ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. a SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1
HOLOUŠOVÁ, D. a KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: PdF UP v Olomouci, 2002, 117 s. ISBN 80-244-0458-3
SPOUSTA, V. et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na pedagogické). Brno: PdF MU v Brně, 2003. 158 s. ISBN 80-210-2387-2

Literatura doporučená studentům Vyhláška 72/2005, 73/2005.
volba tématu a cíle závěrečné práce.
ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. a SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1
HOLOUŠOVÁ, D. a KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: PdF UP v Olomouci, 2002, 117 s. ISBN 80-244-0458-3
SPOUSTA, V. et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na pedagogické). Brno: PdF MU v Brně, 2003. 158 s. ISBN 80-210-2387-2

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
úspěšné vypracování závěrečné práce na aktuální téma.

Sylabus EVSKLAP - Školní legislativa a poradenství
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Právo na vzdělání patří podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, mezi základní občanská práva. Zákon 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) ve znění pozdějších změn, § 21 písmeno f; dává právo žákům, studentům a zákonným zástupcům dětí a nezletilých žáků na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je podat studentům podrobnou informaci jednak o právní odpovědnosti ve školství, o legislativní úpravě škol a školských zařízení,
o výkonu státní správy a samosprávy na úseku školství a výchovných zařízení. Dalším cílem je podat studentům ucelený přehled o poradenské soustavě v ČR, odpovědnosti škol a školských zařízeních za poradenskou a informační činnost.
Výuka je dále zaměřena na seznámení se základními principy českého právního řádu, právy a povinnostmi škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů, státních orgánů a orgánů místní samosprávy, školských samosprávných orgánů, pedagogů, žáků a jejich zákonných zástupců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Právo, právní řád. Ústava ČR, Listina základních práv a svobod ve vazbě na školství.
2. Vznik právní odpovědnosti. Odpovědnost občanskoprávní, trestněprávní, pracovněprávní.
3. Základní pojmy školského zákona a jeho vnitřní struktura.
4. Školská soustava.
5. Učitelé a pedagogičtí pracovníci, jejich pracovněprávní vztahy, práva a povinnosti.
6. Státní správa školství.
7. Předškolní zařízení a školská zařízení.
8. Poradenský systém ČR.
9. Poradenské služby ve školách a školských zařízeních.
10. Státní správa ve školství.
11. Povinná dokumentace.

S ohledem na rozsah problematiky se počítá s tím, že některá témata budou rozvržena
do vícepřednáškových hodin.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Listina základních práv a svobod
Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., Zákon správní řád
262/2006 Sb., Zákoník práce v platném znění.
Zákon o rodině od 1. ledna 2014 je v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva rodinné právo zahrnuto v novém občanském zákoníku pod číslem 89/2012 Sb.

Literatura doporučená studentům Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., Zákon správní řád
262/2006 Sb., Zákoník práce v platném znění
Vyhláška 48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění
Vyhláška 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání, v platném znění
Zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník; účinnosti nabyl 1. ledna 2014.
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.
Zkouška: písemný test a obhajoba seminární práce.

Sylabus EVSOETE1 - Soudobé etické teorie 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia : 1966.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.

Literatura doporučená studentům FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha : 1969.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1997.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers). Oxford: Oxford University Press, 2005.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha : 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu, samostatného seminárního vystoupení nebo písemně odevzdané práce. Zkouška požaduje zodpovězení dvou otázek (z prostudované literatury a ze seznamu otázek ke zkoušce).

Sylabus EVSOETE2 - Soudobé etické teorie 2
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia : 1966.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.

Literatura doporučená studentům FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha : 1969.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1997.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers). Oxford: Oxford University Press, 2005.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha : 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu, samostatného seminárního vystoupení nebo písemně odevzdané práce. Zkouška požaduje zodpovězení dvou otázek (z prostudované literatury a ze seznamu otázek ke zkoušce).

Sylabus EVSOETR - Soudobé etické teorie 1 a 2
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky tudenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia : 1966.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVSOPED - Sociální pedagogika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kraus Blahoslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vychází ze studia disciplín pedagogiky, sociologie, psychologie. Objasňuje základní pojmy, kategorie a souvislosti sociální pedagogiky jako vědecké a užitné disciplíny v jejím aktuálním pojetí. Analyzuje vztah procesů socializace a výchovy v podmínkách současné společnosti, roli prostředí ve výchově a v rozvoji osobnosti. Pojednává o úloze a sociálně-pedagogických funkcích rodiny a výchovně-vzdělávacích institucí, o kultuře společnosti, zahrnuje aktuální problémy multikulturní výchovy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět vychází ze studia disciplín pedagogiky, sociologie, psychologie. Objasňuje základní pojmy, kategorie a souvislosti sociální pedagogiky jako vědecké a užitné disciplíny v jejím aktuálním pojetí. Analyzuje vztah procesů socializace a výchovy v podmínkách současné společnosti, roli prostředí ve výchově a v rozvoji osobnosti. Pojednává o úloze a sociálně-pedagogických funkcích rodiny a výchovně-vzdělávacích institucí, o kultuře společnosti, zahrnuje aktuální problémy multikulturní výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět vychází ze studia disciplín pedagogiky, sociologie, psychologie. Objasňuje základní pojmy, kategorie a souvislosti sociální pedagogiky jako vědecké a užitné disciplíny v jejím aktuálním pojetí. Analyzuje vztah procesů socializace a výchovy v podmínkách současné společnosti, roli prostředí ve výchově a v rozvoji osobnosti. Pojednává o úloze a sociálně-pedagogických funkcích rodiny a výchovně-vzdělávacích institucí, o kultuře společnosti, zahrnuje aktuální problémy multikulturní výchovy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAKOŠOVÁ, Z. Sociálna pedagogika ako životná pomoc. Bratislava: UK, 2008.
HRONCOVÁ, J., HUDECOVÁ, A., MATULOVÁ, T. Sociálna pedagogika a sociálna práca. Banská Bystrica: UMB, 2000.
KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: PF UP, 1996.
KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008.
KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, 2001.
PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno: PdF MU, 1998.

Literatura doporučená studentům KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
BAKOŠOVÁ, Z. Sociálna pedagogika ako životná pomoc. Bratislava: UK, 2008.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná příprava na přednášky, získávání a vyhledávání informací z internetu, vypracování krátké seminární práce na vybrané téma.
Zkouška: formou ústní, okruhy ke zkoušce budou předány na počátku semestru.

Sylabus EVSOUPX - Souvislá pedagogická praxe
2014

Sylabus EVSPASP - Sociální politika a sociální práce
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Truhlářová Zuzana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus EVUVDPO - Úvod do politologie
2015

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Outlý Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz vychází primárně z obecné politologie, seznámí studenty též s komparativní politologií, která bude akcentována u vybraných témat. Přednášky seznámí studenty s problematikou též optikou teoreticko-herního přístupu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s východisky, genezí a základními metodami politologie. Současně je zaměřen na tematické okruhy politologie, na jejichž bázi bude student pokračovat v dalším hlubším studiu politické vědy. Po úspěšném zakončení kurzu by měl student získat základní orientaci v politických systémech, institucích a ideologiích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Obecná a komparativní politologie. Česká a slovenská politologie. Zrod a vývoj politologie.
Předmět studia politologie a její vztah k dalším vědním disciplínám. Trojdimenzionální pojetí politiky. Teoretické přístupy v politické vědě. Základní metody a metodologické přístupy. Komparativní politologie a moderní analýza politiky. Politická kultura. Stát a moc, demokracie a její formy. Definice a měření demokracie, její formy. Přímá vs. nepřímá demokracie.
Formy vlád v demokratických politických systémech - parlamentní, prezidentské a poloprezidentské režimy, vládní modely v postkomunistických zemích, direktoriální systém, ustavování vlád.
Vertikální struktura moci - unitární, regionální a federální státy, "regionalizace" vs. "regionalismus", decentralizace. Co je to ideologie? Liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus a komunismus, nacionalismus, nacismus, fašismus, environmentalismus, feminismus, náboženský fundamentalismus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOČEKALOVÁ, P., ŠVEC, K. a kol. Úvod do politologie. Praha: Grada Publishing, 2010.
+ studijní literatura k jednotlivým tematickým celkům pro práci ve WebCT.

Literatura doporučená studentům BERG, SCHOSSER, D. - STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000.
CABADA, L., KUBÁT, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
ECCLESCHALL, R. a FINLAYSON, A. A GEOGHEGAN, V. et al. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 2003.
HEYWOOD, A. Politické ideologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
HEYWOOD, A. Politologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student úspěšně splní kurz v případě, že na seminářích pravidelně prokazuje znalost a pochopení studijní literatury pro konkrétní týden, resp. hodinu, na seminářích vystupuje aktivně a zapojuje se do diskuse; pro každý týden vypracovává resumé ze studijní četby a dle pokynů vypracovává úkoly v e-learningové aplikaci WebCT. Zkouška má podobu elektronického testu a ověřována je znalost studijní (tj. seminární) četby, povinné četby a obsahu přednášek.

Sylabus EVUVETI - Úvod do etiky
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: seminář 2 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na konstituování a proměny etiky v rámci antické, judaisticko-křesťanské i sekularizované atlantické kulturní tradice a její teoretické tříbení v soudobých podmínkách diferentního a multikulturního světa.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou seznámeni se základními historickými i soudobými etickými koncepcemi a se základními etickými kategoriemi. Nosným tématem je ozřejmování dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti budou seznámeni se základními historickými i soudobými etickými koncepcemi a se základními etickými kategoriemi. Nosným tématem je ozřejmování dvojakosti etického fenoménu ve smyslu „toho, co jest“ a „toho, co býti má“, pojetí povahy mravních a morálních regulativů. Etika je tematizována v souboru filosofických disciplín i v rámci speciálně vědních oborů a s ohledem na soudobé členění etiky dle předmětu jejího teoretického zájmu. Důraz je kladen na rozličná teoretická východiska (antropologismus, scientismus, systémové přístupy; teocentismus, kosmocentrismus, ontocentrismus, biocentrismus, antropocentrismus; individualismus a universalismus, subjektivismus a objektivismus; racionalismus a iracionalismus; etika autonomní a heteronomní, deskriptivní a normativní) a charakter životních cílů a postojů (hédonismus a asketismus, eudaimonismus a rigorismus, utilitarismus a nihilismus, altruismus a egoismus, optimismus, pesimismus a meliorismus).

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.

Literatura doporučená studentům BRÁZDA, R. Úvod do srovnávací etiky. Praha : Koniasch Latin Press, 1998.
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
RICKEN, F. Obecná etika. Praha : ISE, 1995.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu, samostatného seminárního vystoupení nebo písemně odevzdané práce. Zkouška požaduje zodpovězení dvou otázek (z prostudované literatury a ze seznamu otázek ke zkoušce).

Sylabus EVVYSVY - Vybrané složky výchovy
2014

Sylabus GEDEPSY - General and Developmental Psychology
2018

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 13 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Biologická a sociální determinace psychiky. Směry moderní psychologie. Psychické procesy. Psychické stavy. Psychické vlastnosti. Struktura osobnosti. Psychický vývoj - činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti, zvláštnosti dětské struktury. Charakteristika vývoje jednotlivých věkových období dle periodizačního systému ontogenetického.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními psychologickými pojmy (psychické procesy, stavy, vlastnosti) obecné psychologie a zvláštnosti ontogeneze psychického vývoje.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie
2. Přehled hlavních psychol. směrů
3. Metody psychologie
4. Osobnost: obecná charakteristika
5. City a počitky
6. Vnímání a vjemy
7. Paměť
8. Myšlení a řeč
9. Předmět vývojové psychologie, periodizace psychického vývoje
10. Prenatální, novorozenecké a kojenecké období
11. Batolecí období
12. Předškolní dětství
13. Školní dětství
14. Puberta a adolescence
15. Dospělost a stáří

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publishing 1995
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hartl, P.,Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Potal, 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing 1998
Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie, Praha, Academia 1997
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha: Academia 1998
Říčan, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Říčan, P.: Psychologie. Praha:Portal 2005
Vagnerová, M.: Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum 1996
Stuart - Hamilton, I.: Psychologie stárnutí. Praha: Portál 1999

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publishing 1995
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hartl, P.,Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Potal, 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing 1998
Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie, Praha, Academia 1997
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha: Academia 1998
Říčan, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Říčan, P.: Psychologie. Praha:Portal 2005
Vagnerová, M.: Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum 1996
Stuart - Hamilton, I.: Psychologie stárnutí. Praha: Portál 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Započet: účast a aktivita v seminářích, studium zadané literatury, vypracování individuální započtové práce na určené téma, zkušební úkoly v semináři.
Zkouška: zkouška dle stanovených okruhů otázek, současti zkoušky je didaktický test.

Sylabus GENDIDA - General Didactics
2018

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 13 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu proměň českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA
3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření
4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum
5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky
6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy
7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe
8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma
9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace
10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel
11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný
12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky
14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování
15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem
16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita
17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE
18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční
19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické
20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční
21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR
22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání
23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy
24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19.
BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74.
SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.
VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103.

Literatura doporučená studentům Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994.
Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Kolektiv. 7. konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP 1999.
Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání,
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe,
d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář,
e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (do studentského portfolia),
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

Zkouška
- písemný test (6 tematických okruhů)
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus HBAPGV2 - Aplikovaný pedagogický výzkum
2007

Sylabus HBBIO1 - Biologie mládeže
2007

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 14 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hlavní důraz je kladen na anatomii lidského těla, antropogenezi a lidskou genetiku. Součástí předmětu jsou teoretické základy biologie, fyziologie výživy, zásady prevence nemocí a podpora zdraví.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí z oblasti biologie člověka, seznámení se základními pojmy, osvojení si zásad prevence nemocí a podpory zdraví.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení oboru biologie v lékařských vědách.
2. Buňka - její funkce, dělení, diferenciace.
3. Základní terminologie z genetiky.
4. Tkáně - vznik, definice, typy.
5. Vnější a vnitřní prostředí organismu.
6. Pohybový systém - kosti, svaly.
7. Funkce a složení krve.
8. Krevní oběh.
9. Dýchací systém.
10. Trávicí systém.
11. Močový systém.
12. Pohlavní systém.
13. Kožní ústrojí.
14. Látkové řízení organismu, termoregulace.
15. Nervové řízení organismu.
16. Fyziologie výživy.
17. Prevence nemocí a podpora zdraví.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DYLEVSKÝ, I. Anatomie a fyziologie člověka. Praha: Avicenum
NEČAS, O. Biologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Avicenum, 1989.
NOVOTNÝ, I., HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna, 1995.

Literatura doporučená studentům ČIHÁK, R. Anatomie 1. Praha: Avicenum, 1989.
ČIHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Avicenum, 1988.
ČIHÁK, R. Anatomie 3. Praha: Grada, 1997.
SILBERNAGL, S., DESPOPOULOS, A. Atlas fyziologie člověka.. Praha: Grada, 1995.
TROJAN, S. et al. Lékařská fyziologie. Praha: Avicenum, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- účast na seminářích
- seminární práce na zadané téma

Zkouška:
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus HBDIPT3 - Didaktizace patosociálních jevů
2007

Sylabus HBDOV2 - Didaktika odborného výcviku
2007

Sylabus HBDOVC2 - Didaktika a organizace volnočas. aktivit
2007

Sylabus HBMDOV2 - Didaktika odborné výchovy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními specifikami didaktiky odborné přípravy. Předmnět navazuje na poznatky z obecné didaktiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je předat studentům poznatky k vytváření koncepcí, k realizaci forem a metod výuky při vzdělávání odborných předmětů a při praktickém vyučování a jejich využití v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Postavení odborného výcviku v profesní přípravě na školách.
- Cíle a obsah odborného výcviku. Učivo, způsob výběru, uspořádání a jeho realizace ve vyučovacím procesu. Diferenciace učiva. Mezipředmětové vztahy. Učebnice.
- Materiální a didaktické prostředky (přehled, stručná charakteristika). Komunikativní funkce didaktických prostředků (multimediální systém, počítače, video apod.). Využití didaktických prostředků pro zdůraznění názornosti (např. zpětný pro-jektor a transparenty). Příklady využití v praxi.
- Klasifikace výukových metod. (Možnost využití příkladů z vlastní praxe.) Charakteristika, uplatnění a využití slovních metod. Práce s učebnicí.
- Hospitace jako prostředek sebezdo-konalování.
- Základní pedagogická dokumentace. Učební plány, přeřazovací plány, učební osnovy, tématické plány. Práce se základními pedagogickými dokumenty.
- Specifikace klasifikace a hodnocení v odborném výcviku (stručná chara-kteristika). Diagnostické metody a jejich uplatnění. Práce problémovými žáky, příčiny neprospěchu a nekázně. Prostředky k lepšímu poznání žáka. Realizace zpětné vazby. Evaluace.
- Proces formování a osvojování praktických dovedností. Organizace a vedení výuky v odborném výcviku.
- Modernizace vyučovacího procesu v odborném výcviku. Návrh modernizace pracoviště. Návrh na nové učební pomůcky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: VUP 1998.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1990.
MOJŽÍŠEK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1977.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SNP, 1979.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební texty k předmětu obecná
pedagogika a didaktika v DPS. Brno: MU, 1999

Literatura doporučená studentům CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmě-tů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
FRY, F. B. Vyučovací stroje a programované vyučování. Praha: SPN, 1966.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Vymezování výukových cílů. Olomouc: FF UP, 1988.
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pe-dagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KASÍKOVÁ, H. Cíle ve vyučování. In Kol. Kapitoly pro učitele. Plzeň:
PF ZčU, 1997. s. 44 - 58.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. Praha: SPN, 1989.
KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika - Teorie vzdělání a vyučování. Praha: SPN, 1988.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování komplexní přípravy na odborný výcvik v podobě projektu a jeho ústní obhájení.

Sylabus HBMDOV3 - Didaktika odborné výchovy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 16

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Aplikování získaných základních didaktických vědomostí do praxe. Obsahem předmětu je především projektování teoretických poznatků do příslušného odborného předmětu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Praktická aplikace poznatků z předmětu obecná didaktika.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Antropogenní činitelé výuky (obecné vymezení). Osobnost mistra odborného výcviku a jeho postavení jako činitele vyučovacího procesu. Kompetence a klíčové postavení mistra, motivace, vzor, příklad. Mistr odborného výcviku jako činitel vyučovacího procesu.
- Kompetence a klíčové postavení mistra, motivace, vzor, příklad. Sebehodnocení, sebereflexe a sebezdokonalování v pedagogické činnosti učitele. Didaktická a pedagogická činnost mistra odborné výchovy.
- ganizační formy výuky používané v odborném výcviku. (Možnost využití vlastních příkladů z praxe.) Exkurze – jedna z možných organizačních forem.
- Typy výuky (informativní, heuristická, produkční, regulativní), stručná charakteristika a příklady možného uplatnění v praxi.
- Spolupráce mistra s ostatními pedagogickými pracovníky. Uplatnění kreativity v odborném výcviku. Příprava mistra odborného výcviku na výchovně vzdělávací působení. Typy přípravy. Prezentace konkrétní přípravy na odborný výcvik.
- Hospitace jako prostředek sebezdo-konalování.
- Základní pedagogická dokumentace. Učební plány, přeřazovací plány, učební osnovy, tématické plány. Práce se základními pedagogickými dokumenty.
- Specifikace klasifikace a hodnocení v odborném výcviku (stručná chara-kteristika). Diagnostické metody a jejich uplatnění. Práce problémovými žáky, příčiny neprospěchu a nekázně. Prostředky k lepšímu poznání žáka. Realizace zpětné vazby. Evaluace.
- Proces formování a osvojování praktických dovedností. Organizace a vedení výuky v odborném výcviku.
- Modernizace vyučovacího procesu v odborném výcviku. Návrh modernizace pracoviště. Návrh na nové učební pomůcky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: VUP 1998.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1990.
MOJŽÍŠEK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1977.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SNP, 1979.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební texty k předmětu obecná
pedagogika a didaktika v DPS. Brno: MU, 1999

Literatura doporučená studentům CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmě-tů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
FRY, F. B. Vyučovací stroje a programované vyučování. Praha: SPN, 1966.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Vymezování výukových cílů. Olomouc: FF UP, 1988.
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pe-dagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KASÍKOVÁ, H. Cíle ve vyučování. In Kol. Kapitoly pro učitele. Plzeň:
PF ZčU, 1997. s. 44 - 58.
KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak - projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Gaudeamus, 1995.
KLIČKOVÁ, M. Problémové vyučování ve školní praxi. Praha: SPN, 1989.
KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika - Teorie vzdělání a vyučování. Praha: SPN, 1988.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování komplexní přípravy na odborný výcvik v podobě projektu a jeho ústní obhájení.

Sylabus HBOD2 - Obecná didaktika
2007

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními obecně didaktickými pojmy, které představují východicko pro oborové didaktiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základní obecně didaktickou terminologii

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Didaktika – základní vymezení, postavení a stručný vývoj předmětu didaktiky
- Vztah didaktiky k ostatním pedagogickým vědám
- Obsah didaktiky
- Vzdělávací koncepce (koncepce dogmatického vyučování, koncepce slovně názorného vyučování,
humanistická koncepce vzdělávání, koncepce problémového vyučování, koncepce projektového vyučování, Koncepce programovaného učení)
- Cíl výuky
- Obsah učiva. Učivo a jeho struktura. Obsahové dokumenty k výuce.
- Didaktické zásady
- Typy výuky
- Organizační formy výuky. Klasifikace organizačních forem výuky: hromadná (frontální) výuka,
skupinová výuka, kooperativní výuka, párová výuka, týmová výuka, diferencovaná výuka, individuální a individualizovaná výuka. Exkurze a výlety
- Metody výuky
- Didaktické testy
- Didaktické prostředky
- Vyučovací hodina
- Příprava učitele na výuku
- Hodnocení práce žáků

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.

Literatura doporučená studentům CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Pedagogické řízení školy. Praha: PdF UK, 1994.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - vypracování seminární práce
- hospitace s didaktickým rozborem

Sylabus HBPED1 - Pedagogika
2007

Sylabus HBPSOS2 - Psychologie osobnosti a sociální
2008

Sylabus HBPSOV1 - Psychologie obecná a vývojová
2008

Sylabus HBPSPG3 - Psychologie pedagogická
2006

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět, struktura, význam pedagogické psychologie. Psychologie učení, pojem učení, teorie učení, druhy učení (senzomotorické, pamětní, pojmové, řešením prolbému, sociální), podmínky učení, transfer, fáze procesu učení. Psychologie hodnocení a kontroly v procesu učení. Psychologie výchovy. Psychol. analýza výchovného působení rodiny. Psychol. otázky morálního vývoje a morální výchovy, její metody. Vrstevnická skupina a její formativní vliv. psychologie školní třídy, žáka a náročné situace ve škole, stres, tréma. Psychologie učitele, jeho osobnost, psychická zátěž učitelské profese, typologie učitele, dynamika vztahu učitel - žák, autodiagnostika
učitele.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů pedagogické psychologie, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogické psychologie.
2. Psychologie učení a vyučování.
3. Psychologie výchovy a morálky.
4. Psychologie žáka a školní třídy.
5. Psychologie učitele.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus HBSEM3 - Seminář ke koncipování did. projektu
2007

Sylabus HBSKL1 - Školská legislativa
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základních strukturou našeho školství a se základními legislativními dokumenty vztahujících se ke školství

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními legislativními předpisy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - periodizace legislativní úpravy škol a školských zařízení,
- právní východiska současné organizace školství
- česká právní úprava ve světle práva Evropské unie,
- vzdělávací soustava, pojem a obsah,
- kategorizace škol a školských zařízení,
- školství státní, soukromé a církevní,
- územní orgány státní správy školství,
- samospráva a samosprávné orgány ve školství,
- pracovněprávní vztahy učitelů a pedagogických pracovníků,
- ředitel a akty řízení škol a školských zařízení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Literatura doporučená studentům a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a aktivní účast na semináři.

Sylabus HBTV3 - Teorie výchovy
2007

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace.
Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.
Získané znalosti a zkušenosti bude moci uplatnit v oblasti výchovného poradenství, například při koncipování výchovných programů na konkrétní škole

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 108 s. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 156 s. ISBN 80-7041-377-8
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1998.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003, 228 s. ISBN 80-7178-695-0.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s. 122. ISBN 80-7041-148-1
VÁŠOVÁ, L., ČERNÁ, M. Bibliopedagogika. Praha: SPN, 1986
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. 1. vydání Praha:
Portál, 1998. ISBN 80-7178-269-6

Literatura doporučená studentům Kolektiv autorů: Pedagogika IV. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. (Sborník) Brno: ČPdS 1997.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. 1. vydání. Bratislava: INA,1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1. vydání .Praha: Portál, 1997.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K., SVATOŠ, T. (ed) Rodina a otázky s ní související. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. 100 s. ISBN 80-7041-842-7
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání .Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-126-0
JŮVA, V. Vývoj německé muzeopedagogiky. 1. vydání . Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V., HŘEBÍČEK, L. Teorie výchovy. 1. vydání. Praha: SPN, 1985.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve škole. 1. vydání .Praha: Portál, 1997..
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998..
MARÁDOVÁ, L., HAJNÁ, Z. Základy rodinného života. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Mýty a skutečnost. 1. vydání. Brno: Blok, 1990.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. 1. vydání .Praha: Grada 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vydání. Praha: Portál 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vydání. Brno: PF MU, 1998.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
SIMON,S., HOWE,L., KIRSCHENBAUM, H. Vyjasňování hodnot. 1. vydání. Praha: TALPRESS 1997.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-078-7
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. 1. vydání. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
VACEK, P. Škola a preventivní programy. In KRAUS, B. Sociália 2004 Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. str. 165 – 179. ISBN 80-7041-283-6

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k získání zápočtu:
- vypracování seminární práce
Podmínky ke zkoušce:
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus HBUDOP2 - Didaktika odborného předmětu
2007

Sylabus HBUDOP3 - Didaktika odborného předmětu
2008

Sylabus HBUSZP3 - Seminář k závěrečné práci
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obhajoba závěrečné práce a její obsah:
Předmětná práce závěrečná vychází z požadavku didaktického zaměření ve vazbě na předměty, které jsou uchazečem vyučovány, ev. které studuje. Ve své podstatě by měla závěrečná práce být rozdělena na 2 části, a to na teoretickou, která v sobě zahrnuje vyučovanou problematiku, a dále praktické rozpracování těchto témat či tématických celků (ev. osnov), a to směrem k praktické výuce s cílem zaměření se na didakticky-metodickou část, popř. k modelování problémových úloh, v závěrečné práci méně teorie a více řešení provázaných s vyučovacím procesem. Text vlastní práce by se měl pohybovat v rozmezí od 20 do 30 stran.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V průběhu konzultací jsou s jednotlivými uchazeči resp. studenty nejdříve projednána zvolená témata k závěrečné práci a dále pak jejich usměrnění s cílem praktického výstupu pro potřebu studenta i žáka. Korekce je prováděna průběžně. Cílem je pak odevzdání závěrečné práce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Koncipování závěrečné práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.

Literatura doporučená studentům CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro uči-tele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SOLFRONK, J. Pedagogické řízení školy. Praha: PdF UK, 1994.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Obhajoba projektu závěrečné práce.

Sylabus HBUVO1 - Úvod do studia
2007

Sylabus HYGIRV - Hygiena
2001

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Řádová Hana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Hygiena obecná a komunální. Hygiena práce a pracovní lékařství. Práce mladistvích. Hygiena výživy. Hygiena dětí a dorostu. Hygiena školských zařízení, školní stravování, pitný režim dětí na školách, zotavovací akce dětí a mládeže. Epidemiologie. Zdravotní výchova. Běžný a preventivní hygienický dozor v jednotlivých hygienických oborech. Práce laboratoří hygienické služby. Národní program obnovy a podpory zdraví a konkrétní podprogramy – zdravé město, zdravý podnik, zdravá škola atd. Zdravotní výchova dětí a mládeže, volný čas dětí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části základy tradičních hygienických oborů seznámit posluchače s obsahem činnosti v hygieně obecné a komunální, hygieně výživy, hygieně práce a pracovním lékařství, hygieně dětí a dorostu, epidemiologii a zdravotní výchově.
V části hygienický dozor přiblížit metody práce v jednotlivých hygienických oborech, seznámit posluchače s principy běžného a preventivního hygienického dozoru.
V části “Národní program podpory zdraví“ pochopit význam projektů podpory zdraví. Zdravé město, zdravý podnik, zdravá škola. Hygiena školských zařízení. Zdravotní výchova.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Hygiena obecná a komunální.
2. Hygiena práce a pracovní lékařství.
3. Práce mladistvích.
4. Hygiena výživy.
5. Hygiena dětí a dorostu. Hygiena školských zařízení.
6. Školní stravování, pitný režim dětí na školách, zotavovací akce dětí a mládeže.
7. Epidemiologie.
8. Prevence přenosných onemocnění v dětském kolektivu.
9. Očkování a očkovací kalendář.
10. Preventivní hygienický dozor v jednotlivých hygienických oborech.
11. Běžný hygienický dozor v jednotlivých hygienických oborech.
12. Práce laboratoří hygienické služby.
13. Národní program obnovy a podpory zdraví České republiky a konkrétní podprogramy – zdravé město, zdravý podnik, zdravá škola atd.
14. Zdravotní výchova dětí a mládeže.
15. Hygienická problematika volného času dětí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Wolf,A.: Hygiena výživy – učebnice pro lékařské fakulty, 1985
2. Keller,U.,Meier, R., Bertoli, S.: Klinická výživa, Praha, Scientia Medica 1993
3. Národní program obnovy a podpory zdraví České republiky, MZ ČR, Praha 1992
4. Kolektiv autorů: Manuál prevence v lékařské praxi I.-V. díl, souborné vydání, SZÚ Praha,1998
5. Kolektiv autorů: Vybrané kapitoly z hygieny a preventivního lékařství, Praha 1994
6. Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Avicenum, Praha, 1995

Literatura doporučená studentům 1. Wolf,A.: Hygiena výživy – učebnice pro lékařské fakulty, 1985
2. Keller,U.,Meier, R., Bertoli, S.: Klinická výživa, Praha, Scientia Medica 1993
3. Národní program obnovy a podpory zdraví České republiky, MZ ČR, Praha 1992
4. Kolektiv autorů: Manuál prevence v lékařské praxi I.-V. díl, souborné vydání, SZÚ Praha,1998
5. Kolektiv autorů: Vybrané kapitoly z hygieny a preventivního lékařství, Praha 1994
6. Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Avicenum, Praha, 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce.

Sylabus INKOVZD - Interkulturní komunikace ve vzdělávání
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Levínská Markéta

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurs je zaměřen na seznámení studentů s klíčovými teoriemi interkulturní komunikace v širším psychologickém, antropologickém a sociologickém kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je zvýšení odbornosti a kompetence studentů v přístupu k lidem z odlišného sociokulturního prostředí než většinová populace. Skrze odbourávání a reflexi etnocentrického postoje získání profesionálního přístupu při jednání s cizinci, příslušníky menšin či jedinců ze socio-kulturně handicapovaného prostředí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky (vysvětlení základních pojmů)
2. Principy etablování minorit – koncept minority versus majority
3. Koexistence majority a minority (způsoby adaptace, integrace, akulturace, adaptační stres; xenofobie, rasismus, stereotypy; koexistence ve školní třídě)
4. Socioekonomické faktory ovlivňující interkulturní komunikaci (sociální struktura minorit, ekonomické strategie, demografické charakteristiky)
5. Vývoj etnické skladby v ČR a její tendence (vzdělávání cizinců v ČR, teorie kulturního handicapu)
6. Romové v České a Slovenské republice (vzdělávání Romů, stigmatizace)
7. Legislativa ČR vymezující koexistenci majority a minority s důrazem na možnosti vzdělání

Literatura, na níž je předmět vystavěn Allport, G.W. : O povaze pedsudků. Praha : Prostor, 2004. ISBN 80-7260-1255-3.
BARŠOVÁ, Andrea - BARŠA, Pavel: Přistěhovalectví a liberální stát: Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3875-6.
GELLNER, Arnošt. Národy a nacionalismus. Praha: J. Hříbal, 1993. ISBN 80-901381-1-X.
LIÉGEOIS, Jean-Pierre. Roma in Europe. Strasbourg: Council of Europe, December 2007. ISBN 978-92-871-6051-5.
OGBU, John U. Black American Students in an Affluent Suburb. A Study of Academic Disengagement, 1rst printing, Mahwah: LEA, Inc. 2003. ISBN 0-8058-4516-X.
ŠIŠKOVÁ, Tatiana: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-648-9.
TATUM, B. D. „Why Are All the Balck Kids Sitting Together in the Cafeteria?“ And Other Conversations About Race. 2.vyd. New York: Basic Books, 2003.
UHEREK, Zdeněk. Společenská integrace migračních skupin – základní pojmy a problémové okruhy. (2003b) [online] [cit. 2006-11-13] Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957538

Literatura doporučená studentům BITTNEROVÁ, Dana - MORAVCOVÁ, Miriam a kol. (2005). Kdo jsem a kam patřím? Praha: Sofis, Pastelka, 2005. ISBN 80-902785-8-2.
DAVIDOVÁ, Eva. Romano drom/ Cesty Romů 1945-1990: Změny v postavení a způsobu života Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 1995. ISBN 80-7067-533-8.
HÜBSCHMENOVÁ, Milena: Šaj pes dovakeras. Můžeme se domluvit. Olomouc: Univerzita Palackého 2002. ISBN 80-244-0496-6.
KOCOUREK, Jiří. Poznáváme svět dětí z Vietnamu: hledání společné řeči. Stručná příručka pro pedagogické pracovníky o podmínkách života dětí "nečeských" národností příjíždějících do ČR a o jejich vlasti. Plzeň : Foto & Tisk Znamenaný, 2002 , 111 s.
MORGENSTERNOVÁ, Monika – ŠULOVÁ, Lenka. Interkulturní psychologie: rozvoj interkulturní senzitivity. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1361-1.
ŠIŠKOVÁ, Tatiana: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-648-9.
internet:
www.varianty.cz
www.migraceonline.cz

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Studenti budou aktivně kontaktovat osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, případně cizince či bývalé azylanty a provádět s nimi interview. Na jejich základě vypracují kazuistiky respondentů, které budou sloužit k hlubší analýze. Budou prezentovány mikrovýstupy z terénních dat a stanou se východiskem seminární práce studentů, na jejímž základě obdrží zápočet.

Sylabus INTEDST - Introduction into Educational Studies
2018

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína připravuje studenty na studium pedagogických předmětů. Seznámí se se základními pojmy (a vztahy mezi nimi):předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, podatata a znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola. Získají přehled o metodách pedagogického výzkumu, pedagogických směrech na počátku 20. století, o vývoji pedagogického myšlení, alternativním pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ustanovení základů pedagogického myšlení.
Seznámení se základními pedagogickými pojmy, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, s aktuálními trendy ve výchově a vzdělávání.
Osvojení si základů práce s odbornou literaturou a orientace v současném pedagogickém dění.
Vedení k vystižení základního historicko-srovnávacího kontextu v historických směrech i současných a k aplikacím do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody¨výchovy, obecné vymezení. Metody diagnostické, výchovně-vzdělávací, výzkumné. Konkretizace.
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (2 konkrétní příklady ped. výzkumu z ped. tisku (Daniela ).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského aj. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku..
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, Pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Alternativní výchovné systémy – soudobé. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Institucionalizovaná výchova. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a transformace po roce 1990. Současná kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ,B. Systémová pedagogika. Ostrava: Amosium servis, 1997.
JŮVA,V. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V. a JŮVA, V.Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1995.
JANIŠ,K.,KRAUS,B.,VACEK,P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
VÁCLAVÍK,V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům HRABAL,V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN 1988
KASÍKOVÁ,H.,VALIŠOVÁ,A. A KOL. Pedagogické otázky současnosti. Praha: ISV, 1994.
KOVALIKOVÁ,S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PAŘÍZEK,V. Učitel a jeho povolání. Praha: SPN, 1988.
PAŘÍZEK,V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedf UK, 1996.
PIKE,G.,SELBY,D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA,J. Alternativní škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997 .
TOMÁŠEK, F. Pedagogika. Brno: Nibowaka, 1992.
Časopis: Pedagogika, Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- záznam z přímé hospitace
- pedagogická aktualita s řízenou diskusí
- anotace z odborné pedagogické literatury
- aktivní plnění úkolů zadaných na semináři

Zkouška
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus INTPROS1 - Interaktivní prosociální výchova 1
2008

Sylabus INTPROS2 - Interaktivní prosociální výchova 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu je zaměřen na prohlubování dovedností ovládnout zážitkové metody etické výchovy tak, aby účastníci kurzu dokázali v praxi ovlivňovat a rozvíjet mravní stránků žáků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je vybavit a ukotvit u účastníků kurzu Etické výchovy dovednosti, které by jim umožnily prostředky a postupy zážitkové pedagogiky působit efektivně na rozvoj mravní stránky osobnosti žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Reálné a zobrazené vzory.
2) Prosocální chování v osobních vztazích.
3) Rodina a její role.
4) Prosociální chování ve veřejném životě.
5) Sociální kritika. Občanská neposlušnost. Nenásilí.
6) Komplexní prosociálnost.
7) Sexuální etika.
8) Etické otázky ekologie.
9) Vztah k ekonomickýcm hodnotám.
10) Vztah k náboženství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Etická výchova pro ZŠ a SŠ. Praha: EF ČR v nakl. LUXPRESS, 2005.
Kolektiv, Na cestě s etickou výchovou. Kroměříž: EF ČR, 2004.
Lencz, L., Križová, O. Etická výchova, Metodický materiál 1. Praha, LUXPRESS, 2000.
Lencz, L. a kol. Etická výchova, Metodický materiál 2. Praha, LUXPRESS, 2005.
Lencz, L., Ivanová, E.. Etická výchova, Metodický materiál 3. Praha, LUXPRESS, 2003.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro ZŠ a SŠ. Praha: Lucpress, 2006.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Prokázání základních znalostí psychologie morálky, etické a prosociální výchovy.
Projekt aplikace prosociální výchovy do výuky.
Aktivní zapojení se na seminářích s 80% účastí.

Sylabus IPRVVP - Interaktivní prosociální výchova
2009

Sylabus KAPITTV - Vybrané kapitoly z teorie výchovy
2021

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky. Seznamuje se soudobými trendy, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru a morálky, výchova k demokracii, multikulturní výchova, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace. Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003,
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998.

Literatura doporučená studentům POVINNÁ LITERATURA
Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové, 2015.
JANIŠ, K., LOUDOVÁ, I. Vybraná témata z teorie výchovy. Hradec králové: Gaudeamus, 2011.
Janiš, Kamil. Frekventované pojmy z oblasti teorie výchovy. Vyd. 1. Hradec Králové, 2011.
Říčan, Pavel. Jak na šikanu. Vyd. 1. Praha, 2010.
Fischer, Slavomil. Sociální patologie. Vyd. 1. Praha, 2009.
Hábl, Jan. I když se nikdo nedívá. Červený Kostelec, 2015.
Bůžek, Antonín. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělávání. Vyd. 1. Olomouc, 2000.
Matoušek, Oldřich. Mládež a delikvence. Vyd. 3., aktualiz. Praha, 2011.
Průcha, Jan. Multikulturní výchova. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha, 2011.
Kolář, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. Vyd. 1. Praha, 2011.
Zelinková, Olga. Poruchy učení. 11. vyd. Praha, 2009.
Vacek, Pavel. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Vyd. 1. Hradec Králové, 2011.

DOPORUČENÁ LITERATURA
Fontana, David. Psychologie ve školní praxi. Praha, 1997.
Vacek, Pavel. Rozvoj morálního vědomí žáků. Vyd. 1. Praha, 2008.
Pokorná, Věra. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Vyd. 4. Praha, 2010.
Kraus, Blahoslav at al. Životní styl součané české rodiny. Hradec Králové, 2015.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k získání zápočtu:
- vypracování seminární práce.

Sylabus KARIPOR - Kariérové poradenství
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vede k osvojení si metodiky zpracování akčních plánů, osobnostních testů s tématikou profesního zaměření. Orientace na trhu práce, vč. využití možností internetu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností získat komplexní informace o možnostech kariérového poradenství, jež může pomoci žákům při rozhodování o otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků
- metody kariérového poradenství a jejich použití v rámci kariérového poradenství pro žáky
- volba povolání a individuální poradenství v této oblasti ve spolupráci s výchovným poradcem
- volba povolání a příprava na vstup na trh práce
- trendy na trhu práce, vazba mezi trhem práce a vzdělávacím systémem - šance žáků a zvýšení šancí na uplatnění žáka
- motivace a důvody žáků pro volbu a výběr oboru, možnosti výběru úrovně vzdělání a oboru
- poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků - vliv rodiny na výběr vzdělávací a profesní dráhy – otázka budoucnosti, identifikace s povoláním rodičů

Literatura, na níž je předmět vystavěn RVPZV, SŠ - vzdělávací oblast Člověk a svět práce a průřezové téma Člověk a svět práce – aktuální realizace
Literatura a online zdroje:
• Evropská síť politik celoživotního poradenství (ELGPN). Důkazy k celoživotnímu poradenství. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ PRO ÚČINNOU POLITIKU A PRAXI. ELGPN Tools No. 3, European Lifelong
Guidance Policy Network. Dostupné na:
http://www.euroguidance.cz/publikace/celozivotni-poradenstvi.pdf
• NÚV. Kariérový management v průběhu života. Dostupné na:
https://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-4-27
• Národní soustava kvalifikací (NSK). Dostupné na http://www.narodnikvalifikace.cz
• Národní soustava povolání (NSP). Dostupné na http://www.nsp.cz
• VOSMIK, Miroslav. Inkluze a kariérové poradenství. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola.
• KOŠŤÁLOVÁ, Helena; CUDLÍNOVÁ Markéta. Praktický průvodce kariérového poradce pro 21. století. Praha: Evropská kontaktní skupina, 2015.
• WALSH, W. Bruce; SAVICKAS, Mark L. Handbook of Vocational Psychology. Theory, Research and Practice. New Jersey: Lawrence Earlbaum Associates Inc., 2005.
• JEŘÁBEK, Jaroslav; TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2013.
• SULTANA, Ronald G. Learning Career Management Skills in Europe: A Critical Review. Journal of Education and Work. Abingdon on Thames: Routledge Taylor and Francis, 2012. s. 225 – 248.

Literatura doporučená studentům Literatura a online zdroje:
• Evropská síť politik celoživotního poradenství (ELGPN). Důkazy k celoživotnímu poradenství. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ PRO ÚČINNOU POLITIKU A PRAXI. ELGPN Tools No. 3, European Lifelong
Guidance Policy Network. Dostupné na:
http://www.euroguidance.cz/publikace/celozivotni-poradenstvi.pdf
• NÚV. Kariérový management v průběhu života. Dostupné na:
https://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-4-27
• Národní soustava kvalifikací (NSK). Dostupné na:
http://www.narodnikvalifikace.cz
• Národní soustava povolání (NSP). Dostupné na http://www.nsp.cz
• VOSMIK, Miroslav. Inkluze a kariérové poradenství. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola.
• KOŠŤÁLOVÁ, Helena; CUDLÍNOVÁ Markéta. Praktický průvodce kariérového poradce pro 21. století. Praha: Evropská kontaktní skupina, 2015.
• WALSH, W. Bruce; SAVICKAS, Mark L. Handbook of Vocational Psychology. Theory, Research and Practice. New Jersey: Lawrence Earlbaum Associates Inc., 2005.
• JEŘÁBEK, Jaroslav; TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2013.
• SULTANA, Ronald G. Learning Career Management Skills in Europe: A Critical Review. Journal of Education and Work. Abingdon on Thames: Routledge Taylor and Francis, 2012. s. 225 – 248.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - seminární práce
- ústní obhajoba zvoleného tématu z kariérového poradenství

Sylabus KASPSY - Sociální psychologie
2007

Sylabus KDSSK - Komunikativní příprava
2009

Sylabus KDZS2 - Komunikativní příprava
2009

Sylabus KKOMPET - Rozvoj klíčových kompetencí
2009

Sylabus KLINTYD - Klinický týden
2013

Sylabus KODIRV - Kultura odívání
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vítková Marcela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kultura bydlení:
Orientace ve vývoji bydlení od historických forem až po současnost, seznámení s některými významnými realizacemi staveb, které výrazně ovlivnily práce celé generace architektů v oblasti bydlení, aj.

Kultura odívání:
Seznámení s kapitolami z historie odívání a vývojovými trendy až do současnosti. Objasnění základních pojmů (móda, vkus...) k uvedené problematice. Charakteristika jednotlivých typů a jim přiměřených barev, materiálů, vzorů i doplňků. Oblečení žen a mužů pro nejrůznější příležitosti. Nejčastější nedostatky v oblékání a údržba oděvů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Kultura bydlení:
Cílem disciplíny je orientace ve vývoji bydlení od historických forem až po současnost, seznámení se s některými významnými realizacemi staveb, které výrazně ovlivnily práce celé generace architektů v oblasti bydlení (vila Tugendhat v Brně, vily Le Courbisiera aj.). Část výuky bude zaměřena na zajímavé ukázky současného bydlení a designu, se zaměřením na Českou republiku.
Důraz bude rovněž kladen na problematiku vlastní tvorby kvalitního bydlení. Pro zajímavost bude představeno staré čínské umění feng šuej, nabízející poznatky pro harmonické uspořádání domu a bytu.

Kultura odívání:
Cílem předmětu je přispět ke společenskému chování, odívání a vystupování pedagogických, sociálních a řídících pracovníků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kultura bydlení:
1. Vývoj bydlení od antiky po současnost.
2. Bydlení. Funkce bydlení.
3. Byt. Části bytu. Provozní požadavky.
4. Prostor v bytě. Nábytek. Osvětlení. Barvy. Materiály. Vzory. Výtvarné umění v bytě. Rostliny.
5. Současné trendy bydlení. Současný design.
6. Feng šuej.

Kultura odívání:
I. Úvod do předmětu
II. Základní typy šatu
III. Kapitoly z historie odívání
1. Egypt a Blízký východ
2. Staré Řecko a Řím
3. Vývoj oblečení do konce 17. století
4. Charakteristické znaky oblečení v období 18. - 20. století
IV. Móda a vkus
1. Základní definice a druhy oděvů
2. Volba oděvů pro různé typy postav
3. Harmonie barev
a) barvy - jejich rozdělení a význam,
b) jaký jsem typ - charakteristika 4 typů,
c) barvy, vzory, doplňky k jednotlivým typům
V. Oblékáme se k různým příležitostem
1. Oblečení žen pro den
2. Oblečení žen pro večerní společenské příležitosti
3. Oblečení mužů pro různé příležitosti
VI. Textilie
1. Charakteristika jednotlivých druhů
2. Údržba

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kultura bydlení:
Koch Wilfried: Evropská architektura. Praha: Ikar 1998
Herout Jaroslav: Staletí kolem nás. Praha: Panorama 1981
Preisichová Anikó: Domov a bydlení. Praha: IKEA 1991
Kolektiv: Český interiér a nábytkový design 1989-1999. Prostor 2000, 2000
Kolektiv: Česká architektura 1989-1999. Prostor 2000, 1999
Spear William: Feng šuej. Praha: Ikar 1997
Lau Kwan: Feng shui. Pragma 1996
Honzík Karel: Tvorba životního slohu. Praha: Horizont 1976

Kultura odívání:
Krůtová, B., Kühnová, M. Odívání. Praha: SPN, 1973 (1. a 2. kapitola)
Skarlantová, J. Od krinolíny k džínsům. Praha: Práce 1979
Kybalová L. Dějiny odívání - renesance. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996
Uchalová, E. a kol. Česká móda 1918 - 1939. Praha: Olympia 1996
Watermanová, G., Zingelová, F. Nové barvy pro krásu. Praha: Ikar 1998
Vítková, M. Kultura stolování. Hradec Králové: GAUDEAMUS 1999 (kap. Oblékání jako forma nonverbální komunikace, 2. rozšířené vydání monografie).

Literatura doporučená studentům Kultura bydlení:
Koch Wilfried: Evropská architektura. Praha: Ikar 1998
Herout Jaroslav: Staletí kolem nás. Praha: Panorama 1981
Preisichová Anikó: Domov a bydlení. Praha: IKEA 1991
Kolektiv: Český interiér a nábytkový design 1989-1999. Prostor 2000, 2000
Kolektiv: Česká architektura 1989-1999. Prostor 2000, 1999
Spear William: Feng šuej. Praha: Ikar 1997
Lau Kwan: Feng shui. Pragma 1996
Honzík Karel: Tvorba životního slohu. Praha: Horizont 1976

Kultura odívání:
Krůtová, B., Kühnová, M. Odívání. Praha: SPN, 1973 (1. a 2. kapitola)
Skarlantová, J. Od krinolíny k džínsům. Praha: Práce 1979
Kybalová L. Dějiny odívání - renesance. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996
Uchalová, E. a kol. Česká móda 1918 - 1939. Praha: Olympia 1996
Watermanová, G., Zingelová, F. Nové barvy pro krásu. Praha: Ikar 1998
Vítková, M. Kultura stolování. Hradec Králové: GAUDEAMUS 1999 (kap. Oblékání jako forma nonverbální komunikace, 2. rozšířené vydání monografie).

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: písemný test z probraného učiva
Zkouška: ústní

Sylabus KOMUNIK - Komunikace
2021

Sylabus KONCIVP - Koncipování výchovných projektů
2008

Sylabus KRIZOIN - Krizová intervence
2023

Sylabus KSPECPG - Vybrané kapitoly ze speciální pedagogiky
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Horáková Zita

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní pojmy speciální pedagogiky. Klasifikace handicapů a poruch podle stupně, doby vzniku a druhu. Možnosti a meze školní integrace handicapovaných.
Vývojové poruchy učení – teorie, diagnostika, náprava. Specifické poruchy chování a pozornosti.
Kombinované vady. Speciální výchovné, vzdělávací a poradenské instituce.
Výchova a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ČR.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení a porozumění základním pojmům speciální pedagogiky. Poskytnutí základních poznatků
o systému speciálního vzdělávání v ČR. Vybavit studenty znalostmi z oblasti specifických poruch učení , které jim umožní porozumět individuálním zvláštnostem žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a využívat efektivně postupů, metod a prostředků při speciální edukaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Základní pojmy speciální pedagogiky.
- Klasifikace handicapů a poruch podle stupně, doby vzniku a druhu.
- Výchova a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ČR.
- Možnosti a meze školní integrace handicapovaných.
- Vývojové poruchy učení – diagnostika, náprava.
- Specifické poruchy chování a pozornosti
- Kombinované vady. Speciální výchovné, vzdělávací a poradenské instituce.
- Individuální přístup, individuální vzdělávací plány.
- Exkurze do speciální školy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Mertin, V. Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995.
Monatová, Lili. Speciální pedagogika. 1. vyd. Brno: SPN, 1990. 128 s.
Novotná, M.,Kremličková, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. 1. vyd. Brno: SPN, 1997. 116 s. ISBN 80-95937-60-3
Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných) (č. 73/2005 Sb.)
Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
(č. 561/2004 Sb.)
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2003.

Literatura doporučená studentům Edelsberger, L., Kábele, F. Speciální pedagogika pro učitele prvního stupně základní školy. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 170 s.
Monatová, Lili. Speciální pedagogika. 1. vyd. Brno: SPN, 1990. 128 s.
Novotná, M., Kremličková, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. 1. vyd. Brno: SPN, 1997. 116 s. ISBN 80-95937-60-3
Spousta, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. 2. vyd. Brno: PdF Univerzita Masarykova, 1995. 110 s.
Vítková, M. Integrativní speciální pedagogika. 1.vyd. Brno: 1998. 181 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pro udělení zápočtu student prokáže znalost a porozumění základním pojmům speciální pedagogiky a aplikaci teorie do praxe v oblasti speciálního vzdělávání - písemnou formou na zadané téma.

Sylabus KULAUTS1 - Kultura a autoevaluace školy 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

AUTSKOL2 Autoevaluace školy 2

Anotace předmětu Obsahem předmětu jsou teoretické a metodologické základy autoevaluace školy. Zaměření
na cíle, metody, zásady a zdroje autoevaluace školy. Typy, zásady a fáze tvorby i realizace autoevaluace školy s využitím teorií vzdělávacích změn. Předmět pohlíží na kulturu školy jako na teoretický koncept i nástroj autoevaluace i cenných poznatků pro rozvoj tzv. dobré (kvalitní) školy. Obsahem předmětu jsou zejména: hlavní oblasti chodu české školy, vnitřní
a vnější souvislosti kultury školy, aktéři chodu škol, prostředí (podmínky) podporující učení, projekt výzkumu kultury české školy, vč. spolupráce rodiny a školy. Prezentována jsou
i některá empirická zjištění i specifika výzkumu z této oblasti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti a studentky se seznámí teopreticky i prakticky s teoretickými a metodologickými základy autoevaluace školy. Získané poznatky a dovednosti aplikují. Cílem předmětu je reflexe dané probíraných oblastí a výměna zkušeností pedagogů z praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teoretické a metodologické základy kultury a autoevaluace školy.
Možnosti autoevaluace, techniky.
Modely: TQM, EFQM, SWOT analýza, model CBAM, norma ISO.
Hlavní oblasti chodu české školy, vnitřní a vnější souvislosti kultury školy, aktéři chodu škol, prostředí (podmínky) podporující učení.
Cíle, metody, zásady a zdroje autoevaluace školy.
Typy, zásady a fáze tvorby i realizace autoevaluace školy s využitím teorií
vzdělávacích změn.

Literatura, na níž je předmět vystavěn POL, M. Kultura školy: Příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno: MU, 2005.
RABUŠICOVÁ, M. a kol. Škola a/versus rodina. Brno: MU, 2004.

Literatura doporučená studentům ELLSWORTH, J. B. Surviving Change. Syracuse – New York: Syracuse University, 2001. ISBN 0 – 937597-50-3.
ELY, D. P. Conditions that Facilitate the Implementation of Educational Technology Innovations. Journal of Research on Computing in Education, č. 2., sv. 23, 1990. s. 298 – 306. ISSN 0888-6504.
FULLAN, M. The New Meaning of Educational Change. New York: Teachers College Press, 2001. ISBN 80-7770-69-1.
HALL, G. E., HORD, S. M. Change in Schools. New York: State University of New York Press, 1987. ISBN 0-88706-346-2.
HAVELOCK, R. G., ZLOTOLOW, S. The Change Agent´s Guide. New Jersey: Englewood Cliffs, 1995. ISBN 0-87778-279-2.
HAVELOCK, R. G., ZLOTOLOW, S. The Change Agent´s Guide. New Jersey: Englewood Cliffs, 1995. ISBN 0-87778-279-2.
NEZVALOVÁ, D. Konec nebo začátek evaluace a autoelualuace u nás?
In Pedagogická evaluace. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2006.
ISBN 80-7368-272-9.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno: MU, 1996. ISBN 80-210-1333-8.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: seminární práce a aktivní účast ve výuce.

Sylabus KURIREF - Kurikulární reforma
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Poukázání na vztah mezi společensko-ekonomickými podmínkami a požadavky na vzdělávání a výuku. Objasnění podstaty kurikulární reformy v kontextu s vývojem vzdělávání v zemích EU, uvedení souvislostí s mezinárodními výzkumy ve vzdělávání. Analýza principů současné vzdělávací politiky a jejich odraz ve školském managementu, národních cílech vzdělávání, v národním kurikulu a dále v národních zprávách o vzdělávání. Návaznost na koncepční
a legislativní dokumenty (Bílá kniha, Dlouhodobé záměry, zákony, vyhlášky) v novém systému kurikulárních dokumentů (RVP, ŠVP a jiné). Porozumění novým prvkům a terminologii ve vzdělávacích dokumentech (klíčové kompetence, průřezová témata, způsoby strukturace vzdělávacího obsahu, obsahová integrace a jiné).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je rozvíjet profesní pedagogické myšlení v souvislosti s aktuálními změnami, a to nejen v českém školství. Záměrem je porozumět myšlenkovým trendům a navazujícícm legislativním krokům, které toto dění doprovázejí. Ve výsledky by měli studenti později aplikovat záměry kurikulární reformy na podmínky svýchg aprobací a školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Výchovná paradigmata ve vývojovém přehledu.
Proměny česko (slovenského) školství ve 20. století.
Akcenty transformace po rioce 1989 v podmínkách České republiky.
Legislativní opora demokratizace českého školství.
Dokumenty: Bílá kniha, Bílá kniha proterciální vzdělávání.
Rámcové vzdělávací programy a jejich význam.
Klíčové kompetence.
Průřezová témata.
Aplikace tématu na školní praxi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn www.varianty.cz: Reforma školství v České republice.
Zákon č.561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
http://www.vuppraha.cz/download.php?f=novy_zakon_2004.pdf
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha)
http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
http://www.rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf
Pilotní verze Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání
http://www.rvp.cz/soubor/Pilotni_verze.pdf
Další zdroje
Česká škola (web pro základní a střední školy)
http://www.ceskaskola.cz
Učitelské listy (web o změnách ve vzdělávání)
http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz
Učitelské noviny (webový portál týdeníku pro učitele)
http://www.ucitelskenoviny.cz
Edu.cz (školský vzdělávací a informační portál)
http://www.edu.cz
Eurydice (informační portál o vzdělávání v Evropě)
http://oraprod.eurydice.org
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT)
http://www.msmt.cz
Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV)
Jaroslava Simonová, Jana Straková: Vymezení hlavních problémů ohrožujících realizaci kurikulární reformy (SKAV, 2005)

Literatura doporučená studentům http://www.scio.cz/skoly/rvp (přehlednější HTML verze)
Průcha, J., Walterová, E. Mareš. J. Pedagogický slovník. Praha : Portál 207 a další edice.
Průcha, J. (ed). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál: 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu písemná a ústní zkouška,
studentské aktivity: aplikovaný didaktický projekt zer studovaných oborů na téma ŠVP.

Sylabus KVALIZS - Kvalita života, kvalita školy
2014

Sylabus KVYPVP3 - Koncipování výchovných projektů
2007

Sylabus LECBRV - Léčivé byliny a návykové látky
2001

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Junová Iva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje základní orientaci ve vybraných léčivých bylinách s důrazem na jejich praktické použití.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními léčivými bylinami včetně jejich poznávání, způsobů použití, možnými riziky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Léčivé byliny:
1. Co jsou byliny
2. Historie bylinářství
3. Léčivé byliny dnes a u nás
4. Účinné látky v rostlinách
5. Rizika – jedovaté rostliny
6. Pěstování bylin
7. Sběr bylin
8. Sušení a skladování bylin
9. Úprava bylin a způsoby použití
10. Léčivé účinky čajů
11. Aromaterapie

Návykové látky:
Hlavní směry politiky vlády v oblasti prevence zneužívání návykových látek.
Současná drogová scéna u nás a v zahraničí.
Letislativa a drogy. Nezákonný obchod.
Charakteristika návykových látek (botanická, farmakologická), druhy, chemické látky zneužívané při nelegální výrobě drog.
Rizika zneužívání návykových látek, kouření, alkohol, další drogy. Projevy závislosti, léčba.
Rodina a drogy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Léčivé byliny:
PILÁT, Albert, UŠÁK, Otto. Kapesní atlas rostlin.Praha: SPN, 256 s.
RUBCOV, V.G., BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1984. 312 s.
BREMNESSOVÁ, Lesley. Bylinář.4. vyd. Praha: Fortuna Print, 2000. 286 s.
PETRBOK, Jaroslav, UŠÁK, Otto. Sbíráme léčivé byliny. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: SNDK, 1958. 259 s.
JIRÁSEK, Václav a kol. Atlas léčivých rostlin. 1. vyd. Praha: SPN, 1986. 368 s.
KRESÁNEK, Jaroslav, KREJČA, Jindřich. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 3. vyd. Martin: Osveta, 1988. 400 s.
KISSNEYLLBECHER, John, PEKÁREK, Jaroslav. Rodinný lékař.1. vyd. Praha: Aesculapus K-9, 80 s.

Návykové látky:
Presl, J. Drogová závislost. Praha: 1994
Nešpor, K. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha.
Heller, J. a kol. Závislost známá neznámá. Praha: Grada Publishing, 1996.
Kolektiv. Drogy - drogová závislost. Olomouc: Sananim, 1996.

Literatura doporučená studentům Léčivé byliny:
PILÁT, Albert, UŠÁK, Otto. Kapesní atlas rostlin.Praha: SPN, 256 s.
RUBCOV, V.G., BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1984. 312 s.
BREMNESSOVÁ, Lesley. Bylinář.4. vyd. Praha: Fortuna Print, 2000. 286 s.
PETRBOK, Jaroslav, UŠÁK, Otto. Sbíráme léčivé byliny. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: SNDK, 1958. 259 s.
KRESÁNEK, Jaroslav, KREJČA, Jindřich. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 3. vyd. Martin: Osveta, 1988. 400 s.
KISSNEYLLBECHER, John, PEKÁREK, Jaroslav. Rodinný lékař.1. vyd. Praha: Aesculapus K-9, 80 s.

Návykové látky:
Presl, J. Drogová závislost. Praha: 1994
Nešpor, K. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha.
Heller, J. a kol. Závislost známá neznámá. Praha: Grada Publishing, 1996.
Kolektiv. Drogy - drogová závislost. Olomouc: Sananim, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student obdrží zápočet na základě předložení písemně zpracovaného úkolu k zápočtu. Zkouška má část praktickou - poznávací test léčivých bylin a ústní.

Sylabus LRPPSMP - Legislativní rámec pro práci školního metodika prevence
2022

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studium příslušných právních předpisů, dosažení schopnosti práce s právní normou zejména ve vazbě na obsah práce školního metodika prevence. Právní rámec výkonu poradenské činnosti - přehled základních zákonných a podzákonných norem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Vést studenty k samostatné práci s právní normou, schopnost orientovat se v právní normě, dokázat ji aplikovat a prakticky použít v konkrétních případech.
2. Pro kvalifikovaný výkon práce je nezbytná znalost norem jak veřejného, tak soukromého práva.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Obecná část – pojem práva, prameny práva, subjekty práva, právní vztahy, právní odpovědnost, právní odvětví.
2. Občanské právo – zásady, právní osobnost, zastoupení, rodinné právo.
3. Trestní právo hmotné – trestný čin a znaky skutkové podstaty trestného činu, tresty, alternativní tresty a ochranná opatření – struktura zvláštní části trestního zákona, trestné činy proti rodině a mládež i – trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka – trestné činy proti životu a zdraví.
4. školské právo - vymezení, povinnosti, odpovědnost jednotlivých subjektů, práva a povinnosti pedagogů, práva a povinnosti žáků

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákony
Ústava České republiky,
Listina základních práv a svobod,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Základní monografie
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol.Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Jana Hulmáková. Trestání delikventní mládeže, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2013,
Luboš Jemelka, Pavel Vetešník. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Rigel, Bahýĺová, Kudrová, Ondřej Moravec, Puškinová: Školský zákon. Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2014

https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-opatreni-pri-reseni-problemoveho-chovani

Literatura doporučená studentům MARTANOVÁ, Veronika. Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. Praha: Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve vydavatelství Togga, 2012. ISBN 978-80-87258-75-0.
BÁRTÍK, Pavel, MIOVSKÝ, Michal, ed. Primární prevence rizikového chování ve školství: [monografie. Praha: Sdružení SCAN, c2010. ISBN 978-80-87258-47-7.
Martin Janků a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 6. vydání, Praha 2016,
Jana Hulmáková. Trestání delikventní mládeže, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2013,
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol.Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Jana Hulmáková. Trestání delikventní mládeže, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2013,
Luboš Jemelka, Pavel Vetešník. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Rigel, Bahýĺová, Kudrová, Ondřej Moravec, Puškinová: Školský zákon. Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2014

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě výsledků testů student obdrží zápočet a zkoušku.

Sylabus METHERD - Metodika her a zábavných činností ve školních družinách
2021

Sylabus METHERK - Metodika her a zábavných činností ve školních klubech
2021

Sylabus MODMFZV - Moderní metody a organizační formy výuky v základním vzdělávání
2012

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pozornost bude věnována metodám a organizačním formám výuky, které odpovídají novému pojetí výuky (činnostní pojetí a konstruktivismus), nově pojatým cílům (např. směřování
ke klíčovým kompetencím, nově pojatým obsahům (průřezovým tématům). V centru zájmu spočívá problematika adekvátních podmínek pro tyto činnosti a jejich hodnocení. Důraz je kladen na aplikaci moderních vyučovacích metod a organizačních forem výuky do praxe základního vzdělávání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účastníci budou umět aplikovat metody a formy činnostní výuky do vlastní praxe na základní škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Činnostní pojetí výuky a konstruktivismus.
2) Výukové metody a organizační formy směřující k utváření klíčových kompetencí.
3) Výukové metody a organizační formy směřující k realizaci průřezových témat.
4) Organizace podmínek a prostředí pro činnostní pojetí výuky a otevřené vyučování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
GRECMANOVÁ, H.-URBANOVSKÁ, E. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc:
Hanex, 2007.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
MAŇÁK,J. - ŠVEC, V. Výukové metody. Brno, Paido, 2003.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.

Literatura doporučená studentům BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001.
BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání.Praha: Portál, 1998.
CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
KALHOUS,Z. - OBST, J. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus MONEVAL - Monitorování a evaluace primární prevence
2022

Sylabus MORALKA - Morální vývoj a výchova
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučovaný předmět je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturněpolitických témat prostřednictvím aktivně prožitkových metod. Obsahově je výuka zaměřena na psychologii morálky, aktualizované etické a postojově hodnotová témata ve vazbě na možnost využití v pedagogické praxi. Má za úkol přiblížit studentům problematiku morálního vývoje a morální výchovy z osobnostně psychologického hlediska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučovaný předmět je zaměřen na předání poznatků z oblasti psychologie morálky a mravní výchovy v kontextu výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vedle poznatků jde o ovládnutí metodiky účinného ovlivňování mravní stránky osobnosti žáků v edukačním procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Psychologie morálky jako obor
2. Psychoanalytická teorie morálníhio vývoje
3. Morální vývoj z pohledu teorie sociálního učení
4. Teorie morálního vývoje J. Piageta
5. Teorie morálního vývoje L. Kohlberga
6. K rozvoji prosociálnosti a altruismu
7. Teorie sociálních perspektiv R. Selmana
8. Situační podmíněnost morálního jednání (S. Milgram, P.Zimbardo)
9. Inteligence a morální vývoj
10. Odlišnost pohlaví a morální vývoj
11. Náboženství a morální vývoj
12. Proces morálního vývoje
13. Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj
14. Podmínky rozvoje autonomní morálky
15. K problematice mravní výchovy ve škole
16. Obsah mravní výchovy
17. Výchova charakteru žáků (M. Berkowitz, T. Lickona)
18. Metody mravní výchovy
19. Metodika skupinové diskuse s morální,m obsahem
20. Metoda "vyjasňovávní hodnot" a její aplikace v praxi

Literatura, na níž je předmět vystavěn Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj mravního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Zimbardo, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Literatura doporučená studentům Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj mravního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Zimbardo, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
1) Písemné doložení aplikace metody skupinové diskuse s morálním obsahem.
2) Znalost zvoleného tématu s možností jeho využití v pedagogické praxi.
3) Praktická analýza možnosti aplikace výchovy charakteru ve škole.
4) Znalost obsahu jednotlivých témat
5) Splnění podmínek kriteriálního testu.

Sylabus MOVAPG2 - Aplikovaný pedagogický výzkum
2008

Sylabus MOVBIO1 - Biologie mládeže a zdrav. prevence
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 14 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty se základními anatomickými a fyziologickými aspekty lidského organismu, s hygienou školní práce a se základy první pomoci, podává přehled stavby a funkce jednotlivých orgánových soustav lidského těla z hlediska ontogenetického vývoje. Pozornost se věnuje hygieně školní práce nedeformující organismus mladých a poskytování první pomoci při případných úrazech.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat přehled současných znalostí biologie člověka. Pozornost je věnována biologickým souvislostem člověka s funkčním hlediskem doplněným aspekty komparačními. Seznámení s anatomickými, fyziologickými, fylogenetickými a ontogenetickými pojmy nutnými pro učitelské povolání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Soustava pohybová (kosterní a svalová).
2. Tělní tekutiny krevní oběh, srdce, nemoci oběhové soustavy.
3. Soustava dýchací, rozvoj a případné vady. Vliv kouření a vdechování cizorodých látek.
4. Soustava trávící.
5. Výživa. Zásady správného stravování, stravovací režim, skladby stravy.
6. Soustava vylučovací a pohlavní.
7. Sexualita a sexuální život mladistvých. Pohlavní choroby.
8. Regulační soustavy. Soustava endokrinní.
9. Soustava nervová. Reflexy a reflexivní činnost.
10. Centrální nervová soustava.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Čihák, R.: Anatomie 1. Praha, Avicenum 1987.
Čihák, R.: Anatomie 2. Praha, Avicenum 1988.
Čihák, R.: Anatomie 3. Praha, Grada 1997.
Nečas, O.: Biologie. Učebnice pro lékařské fakulty. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha, Avicenum 1989.
Silbernagl, S., Despopoulos, A.: Atlas fyziologie člověka. Praha, Grada Avicenum 1993.
Trojan, S. et al.: Lékařská fyziologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha, Grada Avicenum 1996.

Literatura doporučená studentům Malá, H., Klementa, J. Biologie dětí a dorostu. Praha: SPN, 1985
Novotný, I., Hruška, M. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna, 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test. Pro získání známky "dobře" je nutné správné zodpovězení alespoň 60% otázek + ústní pohovor.
První a druhý opravný termín zkoušky se koná pouze formou ústní.

Sylabus MOVDIP3 - Didaktizace patosociálních jevů
2008

Sylabus MOVDOV2 - Didaktika odborného výcviku
2007

Sylabus MOVETI1 - Kapitoly z filozofie - etika
2003

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 14 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou orientovány na porozumění povaze filosofického myšlení, kořenům a proměnám filosofie v evropské tradici, naléhavým výzvám soudobé lidské situovanosti ve světě, možnostem filosofických přístupů k problémům lidské existence a sdíleného světa. V tomto kontextu je kladen důraz také na základní etické směry a vybrané etické kategorie. Semináře rozvíjejí rozpravu jednak k vybraným textům z filosofie a etiky, dále pak k tematickým otázkám všední zkušenosti a pedagogické praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvíjet rozpravu jednak k vybraným textům z filosofie a etiky, dále pak k tematickým otázkám všední zkušenosti a pedagogické praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky A1. Filosofie jako láska k moudrosti
Řecký původ filosofie. Filosofické pojetí lásky - Eróta. Chytrost, rozumnost, mnohovědění a moudrost. Pozice: Vím, že nic nevím (Sókratés) a hledačství moudré orientace ve světě, kladení otázky po tom, jak žít.
B1. Komentář - Platón: Symposion

A2. Povaha filosofického myšlení (I)
Údiv, kladení otázek (po východiscích a základech), radikální skepse a kritičnost, horizont otevírajících se souvislostí a celku.
B2. Komentář - Platón: Obrana Sókratova

A3. Povaha filosofického myšlení (II)
Základní směry filosofického tázání: ontologie, gnoseologie (noetika), filosofická antropologie a etika, dějiny filosofie a filosofie dějin, filosofie výchovy a kultury.
B3. Komentář - Augustinus: Vyznání, Descartes: Rozprava o metodě

A4. Filosofie v kontextu kultury
Na prahu filosofie: mythos a logos. Filosofie a umění (emotivismus a racionalismus, řád krásy). Filosofie a náboženství (vertikála a horizontála, sakrální a profánní, vztah rozumu a víry, lidské a božské). Filosofie a věda (teoretické a praktické, svět vědy a přirozený svět). Místo filosofie v obci (sféra soukromá a veřejná, občanský život a ideologie). Eurověk a světověk. Postmoderna a krize kultury.
B4. Komentář - Arendtová: Krizi kultury, Bělohradský: Mezi světy a mezisvěty

A5. Téma člověka
Poznej sám sebe. Péče o duši a svět. Vztah Já a Ty. Modus mít a být. Komparace Platóna a Nietzscheho. Krize moderního člověka. Trojpohyb dle J. Patočky. Existenciály a fenomény lidského bytí.
B5. Komentář - Seneca: O krátkosti lidského života, Patočka: Tělo, společenství, jazyk, svět

A6. Východiska filosofie výchovy a mravní výchovy
Pojetí člověka a jeho situovanosti ve světě. Člověk jako možnost uskutečňovat se. Otevírání možností odpovědného utváření lidství v sobě a v druhých, sebe a svého podílu na světě. Finkovy antinomie výchovy. Etapy mravního vývoje osobnosti
B6. Komentář - Palouš: Čas výchovy

A7. Etika
Vymezení etiky. Morálka a mravnost. Motivy, cíle, prostředky, výsledky a důsledky mravního jednání. Emotivismus a racionalismus (city, postoje, smýšlení, normy, ideály, hodnoty). Hedonismus, eudaimonismus, utilitarismus, rigorismus. Svoboda a determinismus. Heteronomie a autonomie. Imanence a transcendence. Subjektivismus a objektivismus. Etika principů a situační etika. Individuální a sociální etika.
B7. Komentář - Lévinas: Etika a nekonečno

A 8. Etické kategorie.
Dobro a zlo. Smysl lidského života. Štěstí. Odpovědnost. Důstojnost. Ctnost. Slušnost. Vina. Trest. Odpuštění. Lhostejnost. Spravedlnost. Svědomí. Úcta k životu. Láska a přátelství.
B8. Komentář - Aristotelés: Etika Nikomachova, Schopenhauer - Životní moudrost, Jaspers: Otázka viny

A9. - A10. Diskutované etické problémy.
Právo na život (a právo na smrt). Péče o život a smrt. Fenomén násilí (na sobě a na druhých). Pluralismus a otevřená společnost. Občanské ctnosti. Morální ekologie. Profesní etiky (zejména etika vychovatele).
B9. - B10. Komentář - Haškovcová: Spoutaný život, P.T.de Chardin: Chuť žít, Kohák: Zelená svatozář, Funda: Znavená Evropa umírá, Machovec: Filosofie tváři v tvář zániku, Pešková: Role vědomí v dějinách, Palouš: Totalismus a holismus, Pinc: Fragmenty k filosofii výchovy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha 1990
Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha 1994
Blecha, I.: Filosofie. (Základní problémy). Olomouc 1994
Blecha, I. Filosofická čítanka. Olomouc 2000
Kohák, E. Člověk, dobro a zlo. Praha 1993
Pešková, J. - Ševčík, O.: Filosofie - kultura - civilizace. Praha 1997
Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). Hradec Králové
Semrádová I.: Etika a etiketa. Hradec Králové 1994
Semrádová, I. - Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové 1995
Sokol, J.: Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha 1996
Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha 1995

Literatura doporučená studentům Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha 1990
Anzenbacher, A.: Úvod do etiky. Praha 1994
Blecha, I.: Filosofie. (Základní problémy). Olomouc 1994
Blecha, I. Filosofická čítanka. Olomouc 2000
Kohák, E. Člověk, dobro a zlo. Praha 1993
Pešková, J. - Ševčík, O.: Filosofie - kultura - civilizace. Praha 1997
Semrádová, I.: Etika I (1992), Etika II (1992), Etika III (1993). Hradec Králové
Semrádová I.: Etika a etiketa. Hradec Králové 1994
Semrádová, I. - Štyrský, J.: Výchova pro III. tisíciletí. Hradec Králové 1995
Sokol, J.: Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha 1996
Spaemann, R.: Základní mravní pojmy a postoje. Praha 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1. zápočet - a) předepsaná účast na seminářích, b)obhajoba seminární práce na zvolené i konzultované téma, a to v rozsahu 4 - 5 stran A4 (buď s použitím podpůrné literatury, či bez ní) a s uvedením 10 otázek k tématu jako východisku možné diskuse.
2. zkouška - a) písemný test z obsahu přednášek v podobě 10 otázek (s vyhodnocením: 10 - 9 bodů = výborně, 8 - 7 bodů = velmi dobře, 6 - 5 bodů = dobře), b) ústní rozprava k zadané otázce z přiloženého seznamu zkušebních okruhů.

Zkušební okruhy:
I. Vznik filosofie, její povaha, vnitřní členění a její proměny v dějinách.
II. Místo filosofie v kultuře. Vtzah k vědním oborům.
III.Filosofické přístupy k pojetí světa.
IV. Filosofické přístupy k pojetí člověka.
V. Péče o duši a svět.
VI. Filosofie výchovy.
VII. Praktická filosofie (neboli etika).
VIII. Základní etické kategorie.
IX. Etika vychovatele.
X. Diskutované problémy v etice.

Sylabus MOVKOV2 - Didaktika odborného výcviku KOVO
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněna Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento předmět má seznámit studenty s významem a důležitostí předmětu v rámci systému výuky oboru KOVO na středních školách technického zaměření. Předmětem studia jsou specifické didaktické postupy a způsoby vedení vyučovacích hodin v předmětu Odborný výcvik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu Didaktika odborného výcviku u jsou zaměřeny na získání aktuálních didaktických poznatků, při cvičeních na jejich uplatňování a získávání potřebných didaktických dovedností souvisejících s profesí mistra odborného výcviku oboru KOVO.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Mistr odborného výcviku v didaktickém systému výchovy učňů.
2. Specifika působení mistra odborného výcviku.
3. Didaktický systém předmětu Odborný výcvik.
4. Specifika vyučovacího procesu odborného vzdělávání.
5. Zvláštnosti organizace vyučování předmětu Odborný výcvik.
6. Specifika cílů vyučovacího procesu.
7. Uplatňování didaktických principů ve vyučovacím procesu - Odborném výcviku.
8. Vyučovací metody související se specifikou předmětu Odborný výcvik.
9. Vhodnost uplatňování materiálních prostředků v předmětu Odborný výcvik.
10. Hdnocení výkonu učňů v předmětu Odborný výcvik.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Nelze bez výhrad doporučit.

Literatura doporučená studentům Nelze bez výhrad doporučit.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce, specifická cvičení a zkouška.

Sylabus MOVKOV3 - Didaktika odborného výcviku KOVO
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněna Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 36 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tento předmět má seznámit studenty s významem a důležitostí předmětu v rámci systému výuky oboru KOVO na středních školách technického zaměření. Předmětem studia jsou specifické didaktické postupy a způsoby vedení vyučovacích hodin v předmětu Odborný výcvik.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu Didaktika odborného výcviku u jsou zaměřeny na získání aktuálních didaktických poznatků, při cvičeních na jejich uplatňování a získávání potřebných didaktických dovedností souvisejících s profesí mistra odborného výcviku oboru KOVO.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Mistr odborného výcviku v didaktickém systému výchovy učňů.
2. Specifika působení mistra odborného výcviku.
3. Didaktický systém předmětu Odborný výcvik.
4. Specifika vyučovacího procesu odborného vzdělávání.
5. Zvláštnosti organizace vyučování předmětu Odborný výcvik.
6. Specifika cílů vyučovacího procesu.
7. Uplatňování didaktických principů ve vyučovacím procesu - Odborném výcviku.
8. Vyučovací metody související se specifikou předmětu Odborný výcvik.
9. Vhodnost uplatňování materiálních prostředků v předmětu Odborný výcvik.
10. Hdnocení výkonu učňů v předmětu Odborný výcvik.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Nelze bez výhrad doporučit.

Literatura doporučená studentům Nelze bez výhrad doporučit.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce, specifická cvičení a zkouška.

Sylabus MOVOBD2 - Obecná didaktika
2007

Sylabus MOVOBD3 - Obecná didaktika
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obecná didaktika svými záměry i pojetím navazuje na předmět Obecná pedagogika. Předmět je klasicky strukturovan podle základních kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, atd.), a to v kontextu transformace českého školství a integračních tendencí. Předmět je pojat nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální didaktické dovednosti a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních, zejména o ŠVP

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Vymezení pojmu didaktika. Vývoj vzdělávacích koncepcí.
• Výuka jako didaktický systém. Tradiční model vyučování. Vzdělávací dokumenty.
• Podstata vyučovacího procesu. Vyučovací koncepce.
• Alternativní vzdělávací systémy. Technologie výuky.
• Činitelé edukační reality: učitel a dítě - žák – student.
• Příprava na vyučování, výběr a uspořádání učiva, didaktický systém. Pedagogické dovednosti a pedagogické situace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
JANIŠ, K. Obecná didaktika - vybraná témata. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
KALHOUS, Z, OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: PedF MU, 1992.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1988.
MUZÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MARĚŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební text k předmětu „Obecná pedagogika didaktika“ v DPS). Brno: MU, 1999.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2003.

Literatura doporučená studentům BADEGRUBER, B. Otevřené učení ve 28. krocích. Praha: Portál, 1997.
BERTRAND,Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
DOLEŽALOVÁ, J., ČAPEK, R. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOLEKTIV. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
KOLEKTIV. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
KOŤA, J., RÝDL, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - prokázat odpovídají znalost zadaných témat

Sylabus MOVORG3 - Organizace a řízení školství
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základních strukturou našeho školství a se základními legislativními dokumenty vztahujících se ke školství.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními legislativními předpisy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - periodizace legislativní úpravy škol a školských zařízení,
- právní východiska současné organizace školství
- česká právní úprava ve světle práva Evropské unie,
- vzdělávací soustava, pojem a obsah,
- kategorizace škol a školských zařízení,
- školství státní, soukromé a církevní,
- územní orgány státní správy školství,
- samospráva a samosprávné orgány ve školství,
- pracovněprávní vztahy učitelů a pedagogických pracovníků,
- ředitel a akty řízení škol a školských zařízení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Literatura doporučená studentům a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a aktivní účast na semináři.

Sylabus MOVPED1 - Základy pedagogiky
2007

Sylabus MOVPED2 - Základy pedagogiky
2003

Sylabus MOVPOV1 - Psychologie obecná a vývojová
2006

Sylabus MOVPPS2 - Pedagogická psychologie
2007

Sylabus MOVPSO1 - Psychologie obecná a vývojová
2006

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Iljuk Boris

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět obecná a vývojová psychologie obsahuje základní témata obecné a vývojové psychologie: Pojem psychika, poznávání a poznávací procesy, emocionální procesy a vůle, základní poznatky z psychologie osobnosti a z vývoje osobnosti, tak aby studenti byli schopni porozumět a vysvětlit základní pojmy této discipliny a aplikovat je v pedagogické praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si vytvoří základní systém poznatků v obecné a vývojové psychologii a na jeho základě budou rozvíjet psychologické myšlení a aplikovat poznatky v pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Psychologie jako věda, postavení psychologie v systému věd. Metody psychologie. Pojem psychika. Determinace psychiky, biologická a sociální.
2. Poznávací procesy. Čití a vnímání. Představy a fantazie. Pozornost a paměť.
3. Myšlení a tvořivost.Obecná charakteristika. Druhy myšlení. Myšlenkové operace. Formy myšlení. Vlastnosti myšlení a tvořivosti.
4. Emocionální procesy. Obecná charakteristika. Třídění emocí. Vlastnosti emocí. Poruchy emocí.
5. Volní procesy. Rozbor volního jednání. Volní vlastnosti osobnosti.
6. Psychologie osobnosti. Pojem osobnost. Teorie osobnosti. Typologie osobnosti a temperamentu.
7. Obsahový rozbor osobnosti. Struktura osobnosti. Temperament a schopnosti. Intelektové schopnosti a jejich měření. Charakter a zaměřenost osobnosti.Motivace osobnosti.
8. Předmět vývojové psychologie. Pojem psychického vývoje, determinace psychického vývoje.
9. Periodizace psychického vývoje a jeho zákonitosti.
10. Stručná charakteristika jednotlivých vývojových období.
11. Prepuberta a puberta.
12. Adolescence.
13. Dospělost.
14. Stručná charakteristika stáří.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ,R.,L.: Psychologie. Praha: Victoria Publishing,1995.
KERN,H., MEHLOVÁ,CH.:Přehled psychologie. Praha: Portál, 1999
NAKONEČNÝ,M.: Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997
VÁGNEROVÁ,M.: Vývojová psychologie. Praha: Portál, 1999.
LANGMAIER,Z., KREJČÍŘOVÁ,D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada,1998.

Literatura doporučená studentům ŘÍĆAN,P.: Cesta životem. Praha, Panorama 1990.
NAKONEČNÝ,M.: Lexikon psychologie. Praha, Vodnář 1995.
NAKONEČNÝ,M.: Základy psychologie. Academia, Praha 1998.
VÁGNEROVÁ,M.: Úvod do psychologie. Praha, UK 1997.
FONTANA,D.: Psychologie ve školní praxi. Praha, Portál 1997.
HARTL,P.: Psychologický slovník. Praha, Portál 2000.
SHEEHYOVÁ,G.: Průvodce dospělostí. Praha, Portál 1999.
HUNT,M.: Dějiny psychologie. Praha, Portál 2000.
BALCAR,K.: Úvod do studia osobnosti. Praha, SPN 1971.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Písemně zpracovat jeden okruh z obecné nebo vývojové psychologie a
prostudovat základní literaturu.

Sylabus MOVPSS3 - Psychologie osobnosti a sociální
2007

Sylabus MOVSLU2 - Didaktika odborného předmětu SLUŽBY
2003

Sylabus MOVSLU3 - Didaktika odborného předmětu SLUŽBY
2003

Sylabus MOVTV3 - Teorie výchovy
2007

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace.
Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.
Získané znalosti a zkušenosti bude moci uplatnit v oblasti výchovného poradenství, například při koncipování výchovných programů na konkrétní škole

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 108 s. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 156 s. ISBN 80-7041-377-8
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1998.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003, 228 s. ISBN 80-7178-695-0.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s. 122. ISBN 80-7041-148-1
VÁŠOVÁ, L., ČERNÁ, M. Bibliopedagogika. Praha: SPN, 1986
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. 1. vydání Praha:
Portál, 1998. ISBN 80-7178-269-6

Literatura doporučená studentům Kolektiv autorů: Pedagogika IV. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. (Sborník) Brno: ČPdS 1997.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. 1. vydání. Bratislava: INA,1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1. vydání .Praha: Portál, 1997.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K., SVATOŠ, T. (ed) Rodina a otázky s ní související. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. 100 s. ISBN 80-7041-842-7
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání .Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-126-0
JŮVA, V. Vývoj německé muzeopedagogiky. 1. vydání . Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V., HŘEBÍČEK, L. Teorie výchovy. 1. vydání. Praha: SPN, 1985.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve škole. 1. vydání .Praha: Portál, 1997..
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998..
MARÁDOVÁ, L., HAJNÁ, Z. Základy rodinného života. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Mýty a skutečnost. 1. vydání. Brno: Blok, 1990.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. 1. vydání .Praha: Grada 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vydání. Praha: Portál 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vydání. Brno: PF MU, 1998.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
SIMON,S., HOWE,L., KIRSCHENBAUM, H. Vyjasňování hodnot. 1. vydání. Praha: TALPRESS 1997.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-078-7
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. 1. vydání. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
VACEK, P. Škola a preventivní programy. In KRAUS, B. Sociália 2004 Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. str. 165 – 179. ISBN 80-7041-283-6

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k získání zápočtu:
- vypracování seminární práce
Podmínky ke zkoušce:
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus MOVUVO1 - Úvod do studia
2007

Sylabus MPREVP4 - Metodika prevence žák. agrese a šikany
2008

Sylabus MSPMEV - Monitorování a evaluace
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět monitorování a evaluace primární prevence je zaměřen na rozvoj schopností a dovednsotí mapovat stav výskytu nežádoucích jevů v daném výchovně vzdělávacím zařízení (je zde těsné propojení s individuální a skupinovou diagnostikou). Druhým hlavním tématem předmětu je evaluace účinnosti realizované primární prevence pomocí kvantitativní i kvalitativní analýzy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvoj schopností a dovedností monitorovat a evaluovat proces a výstupy primární prevence v daném výchovně vzdělávacím zařízení s oporou o základní teoretické poznatky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní a výchozí charakteristiky (podmínky) výchovně vzdělávacího zařízení
2. Monitorovací schéma školy
3. Zdroje informací a jejich relevantnost
4. Metody shromažďování informací pro proces monitorování
5. Metody shromažďování informací pro proces evaluace
6. SWOT analýza jako forma diagnostiky a evaluace
7. Primární prevence jako úkol týmu pedagogů
8. Práce s výstupy procesu evaluace, promítnutí do dalšího cyklu primární prevence

Literatura, na níž je předmět vystavěn Efektivní autoevaluace škol. Projekt ESSE, 2003.(online) www:http://194.228.111.171/files/138/esse.pdf
Gavora,P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
Manuál pro tvorbu ŠVP v základním vzdělávání. Praha: VÚP, 2005.
Vacek, P. Sociální deviace a jejich prevence u mládeže. In: Kraus B. a kol. Jak žije středoškolská mládež na počátku XXI. století. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
Vacek, P. Mládež a sociální deviace. In: Kraus, B. a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
Vaštatková, J. Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: Pedagogická fakulta, 2006.

Literatura doporučená studentům Efektivní autoevaluace škol. Projekt ESSE, 2003.(online) www:http://194.228.111.171/files/138/esse.pdf
Gavora,P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
Manuál pro tvorbu ŠVP v základním vzdělávání. Praha: VÚP, 2005.
Vacek, P. Sociální deviace a jejich prevence u mládeže. In: Kraus B. a kol. Jak žije středoškolská mládež na počátku XXI. století. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
Vacek, P. Mládež a sociální deviace. In: Kraus, B. a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
Vaštatková, J. Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: Pedagogická fakulta, 2006.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní zpracování individuálních i skupinových úkolů při seminářích. Písemné zpracování SWOT analýzy primární prevence pro dané výchovně vzdělávací zařízení.

Sylabus MSPOS - Odborná stáž
2008

Sylabus MSPPS1 - Poradenské služby 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky, semináře a samostatná příprava studentů, které se vzájemně doplňují, směřují ke zvládnutí struktury pojmového aparátu. Zachycují historického vývoje a současný stavu a strukturu poradenských služeb v ČR a EU.
Na modelových situacích jsou demonstrovány činnosti spojené s funkcí a náplní práce Metodika prevence.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat ucelený přehled o problematice primární prevence, osobnost metodika prevence, náplň práce metodika prevence , orientace v legislativě

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Primární prevence - vymezení a charakteristika předmětu.
2. Historický vývoj prevence
3. Porovnání primární prevence se státy EU
4. Osobnost metodika prevence
5. Postavení metodika prevence na škole
6. Náplň práce metodika prevence
7. Legislativa
8. Tvorba plánů a jejich evaluace

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- aktivní účast na přednáškách
- seminární práce
- splnění úkolů zadaných na přednáškách – tvorba plánů
- vědomostní test
Zkouška:
- vědomosti v rozsahu tématických okruhů
- kolokvium nad seminární prací a prezentace prostudované literatury

Sylabus MSPPS2 - Poradenské služby 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus MSPROL - Role školního metodika prevence
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti získají infomrace o postavení školního metodika prevence na škole, náplň práce školního metodika prevence, možnosti spolupráce s pomocnými institucemi při prevenci patologických jevů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat ucelený pohled na postavení školního metodika prevence na škole, jeho náplni práce a požmostí spolupráce s jinými institucemi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Postavení metodika prevence na škole, činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské. Vedení dokumentace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 c)
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.

Literatura doporučená studentům Kolář, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
Metodický pokyn čj. 14 514/2000-51
Metodický pokyn MŠMT č.j. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. (je stále uváděn mezi platnými předpisy MŠMT).
Metodický pokyn MPSV 3/2003

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma. Zápočtový test.

Sylabus MSPSEM - Seminář k ročníkové práci
2008

Sylabus MSPSPJ - Sociálně patologické jevy
2008

Sylabus MSPSPP - Systém primární prevence
2009

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Dvořák Daniel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá problematikou primární prevence rizikového chování dětí a mládeže ve školských zařízeních, napomáhá všem pracovníkům v této oblasti orientovat se v programech primární prevence rizikového chování (zneužívání návykových látek a látek se zvýšeným rizikem užívání, rasismus, xenofobie, šikana, záškoláctví, drobné krádeže). Dále se předmět zabývá metodickým vedením primárně preventivních aktivit především ve školských zařízeních, jejich vyvážeností a jejich evaluací. Nedílnou součástí předmětu je i praktická část výuky zaměřená na samostatné vypracování primárně preventivního programu pro určitý typ zařízení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit posluchače s různými typy primárně preventivních programů, specifické a nespecifické primární prevence rizikového chování dětí a mládeže, dále pak naučit posluchače jednotlivé programy primární prevence koordinovat, samostatně vypracovávat, ale především zjišťovat jejich efektivitu na základě jednotných kriteríí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Jednotlivé typy rizikového chování
2. Vznik a vývoj primárně preventivních aktivit rizikového chování
3. Definice preventivní práce
4. Stanovení reálných cílů primární prevence
5. Specifická a nespecifická primární prevence a jejich koordinace
6. Jednotlivé programy primární prevence a jejich možnosti
7. Vzájemná propojenost programů v rámci celé školy
8. Monitoring školy a třídy jako nezbytná součást jednotlivých programů, školní studie
9. Vymezení typů rizikového chování
10.Určení cílové skupiny primárně preventivních aktivit, ohniskové skupiny
11.Začátek, průběh a ukončení jednotlivých aktivit
12.Průběžné a konečné hodnocení efektivity jednotlivých programů
13.Výběr poskytovatele jednotlivých primárně preventivních aktivit, orientace v nabídce
14.Uzavírání kontraktu s poskytovatelem
15.Tvorba programu primárně preventivních aktivit v určeném zařízení

Literatura, na níž je předmět vystavěn Evaluace a diagnostika preventivních programů. Praha: MŠMT, 2002.
Poloncarzová H. Metodika tvorby minimálního programu prevence sociálně patologických jevů. Litoměřice
Metodický pokyn č. 14 514/2000-51, platný od 1.1.2001
Strategie prevence patologických jevů u dětí a mládeže v průsobnosti resortu
MŠMT na období 2001-2004
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení
šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. č.j. 28 275/2000-22

Literatura doporučená studentům Evaluace a diagnostika preventivních programů. Praha: MŠMT, 2002.
Poloncarzová H. Metodika tvorby minimálního programu prevence sociálně patologických jevů. Litoměřice
Metodický pokyn č. 14 514/2000-51, platný od 1.1.2001
Strategie prevence patologických jevů u dětí a mládeže v průsobnosti resortu
MŠMT na období 2001-2004
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení
šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. č.j. 28 275/2000-22

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou pro udělení zápočtu a zkoušky je samostatné vypracování specifického programu primární prevence dle zadaných kriteríí.

Sylabus MUASVYC - Multikulturní aspekty výchovy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Levínská Markéta

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Multikulturní výchova se zabývá problematikou etnických a národnostních menšin, pozornost je věnována také migraci a základním náboženským směrům.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností:
Získání teoretických vědomostí o kulturních a náboženských odlišnostech, seznámení se základními pojmy, s problematikou migrace a osvojení si zásad tolerance a spolupráce mezi kulturami.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - přehled stěžejních pojmů,
- charakteristika kultury a kulturních odlišností,
- základní světová náboženství,
- vybraná orientální náboženství,
- problematika migrace,
- extremistické rasistické skupiny,
- specifika romského etnika, romská rodina,
- akceptace, tolerance a spolupráce mezi kulturami.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 1999.
BUDIL, I. Za obzor Západu. Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha: Triton, 2001.
BURYÁNEK, J. (ed.) Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro SŠ pedagogy. Praha: Člověk v tísni, Lidové noviny, 2002.
DAVIDOVÁ, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha: Slon, 2000.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001.
ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.

Literatura doporučená studentům ŠVARCOVÁ, E. Slovníček pojmů k multikulturní výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, vypracování a prezentace seminární práce.

Sylabus MULASVY - Multikulturní aspekty výchovy
2014

Sylabus MULTIVY1 - Multikulturní výchova 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá problematikou multikulturní výchovy s ohledem na potřeby studentů, pro které je předmět určen. Součástí předmětu jsou teoretické základy týkající se multikulturality a zásady práce s dětmi etnických minorit. Hlavním cílem předmětu je získání teoretických vědomostí zaměřených na multikulturní společnost, seznámení se základními pojmy, s přehledem základních náboženských směrů a osvojení si zásad práce s dětmi pocházejícími z jiného sociokulturního prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí zaměřených na multikulturní společnost,
seznámení se základními pojmy, s přehledem základních náboženských směrů, systémem integrační politiky ČR a osvojení si zásad práce s dětmi pocházejícími z jiného sociokulturního prostředí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Specifika života vybraných etnik.
2. Legislativa vztahující se k problematice menšin v ČR a EU.
3. Integrace cizinců v mezinárodním kontextu.
4. Etnické a rasové předsudky.
5. Současná migrace a situace cizinců v ČR.
6. Základní přehled náboženství – Křesťanství (Římskokatolická církev, Protestantská církev,
Pravoslavná církev).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Balvín, J. Výchova a vzdělávání romských žáků jako pedagogický
systém. Praha: Radix, 2004.
Barša, P. Politická teorie multikulturalismu. Praha: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999.
Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Hirt, T., Jakoubek, M. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku
identit : (antropologická perspektiva). Plzeň: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
Průcha, J. Multikulturní výchova: teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV
nakladatelství, 2001.
Sartori, G. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: esej o
multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005.
Taylor, Ch., Gutmann, A. Multikulturalismus: zkoumání politiky uznání.
Praha: Filosofia, 2001.

Literatura doporučená studentům Balvín, J. Výchova a vzdělávání romských žáků jako pedagogický
systém. Praha: Radix, 2004.
Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Průcha, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
Průcha, J. Multikulturní výchova: teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV
nakladatelství, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
80% účast na seminářích
prezentace projektu zaměřeného na multikulturní výchovu

Sylabus MULTIVY2 - Multikulturní výchova 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá problematikou multikulturní výchovy s ohledem na potřeby pracovníků pomáhajících profesí.
Součástí předmětu jsou teoretické základy týkající se multikulturality a zásady práce s dětmi etnických minorit.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí zaměřených na multikulturní společnost,
seznámení se základními pojmy, s nejznámějšími náboženskými směry a s neteistickými asijskými systémy. Osvojení si zásad práce s dětmi pocházejícími z jiného sociokulturního prostředí, včetně romské minority.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Islám.
2. Judaismus.
3. Neteistické systémy jihovýchodní Asie.
4. Specifika romského etnika, romská rodina.
5. Nástin práce s dětmi pocházejícími z jiného sociokulturního prostředí
(s etnickými minoritami).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Balvín, J. Výchova a vzdělávání romských žáků jako pedagogický
systém. Praha: Radix, 2004.
Barša, P. Politická teorie multikulturalismu. Praha: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999.
Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Hirt, T., Jakoubek, M. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku
identit : (antropologická perspektiva). Plzeň: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
Průcha, J. Multikulturní výchova: teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV
nakladatelství, 2001.
Sartori, G. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: esej o
multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005.
Taylor, Ch., Gutmann, A. Multikulturalismus: zkoumání politiky uznání.
Praha: Filosofia, 2001.

Literatura doporučená studentům Balvín, J. Výchova a vzdělávání romských žáků jako pedagogický
systém. Praha: Radix, 2004.
Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Průcha, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
Průcha, J. Multikulturní výchova: teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV
nakladatelství, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
80% účast na seminářích
prezentace projektu zaměřeného na multikulturní výchovu

Zkouška:
test
ústní ověření znalostí

Sylabus OBDIDAK - Obecná didaktika
2021

Sylabus OBECDID - Obecná didaktika
2020

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 13 hod. za semestr
studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 26 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 39 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu proměň českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA
3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření
4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum
5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky
6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy
7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe
8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma
9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace
10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel
11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný
12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky
14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování
15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem
16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita
17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE
18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční
19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické
20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční
21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR
22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání
23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy
24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19.
BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74.
SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.
VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103.

Literatura doporučená studentům Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994.
Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Kolektiv. 7. konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP 1999.
Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání,
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe,
d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář,
e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (do studentského portfolia),
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

Zkouška
- písemný test (6 tematických okruhů)
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus OBEDIDA - Obecná didaktika
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obecná didaktika je klasicky struktoravaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu transformace českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky ) Obecné okruhy:
1. Vymezení pojmu didaktika, postavení v systému pedagogických věd
2. Tradiční, problémové, projektové a programované vyučování.
3. Alternativní vzdělávací koncepce (nezaujaté didaktické hodnocení)
4. Organizační formy výuky (přehled, charakteristika)
5. Typy výuky (podle Maňáka): informativní, heuristická, produkční a regulativní
6. Uplatnění metod podle jednotlivých fází vyučovací hodiny (motivační a expoziční)
7. Uplatnění metod podle jednotlivých fází vyučovací hodiny (fixační, diagnostické a aplikační)

b) Prohlubující témata:
1. Učební plán, učební osnovy, tematický plán
2. Příprava na výchovně vzdělávací působení (příprava na vyučování a její analýza)
3. Realizace zpětné vazby, sebereflexe, sebehodnocení. Kontrolní a hodnotící aspekt výuky (formy hospitační činnosti)
4. Učebnice jako základní didaktický nástroj
5. Taxonomie učebních úloh
6. Skupinová forma kooperace mezi žáky ve třídě
7. Didaktické prostředky (didaktická technika a učební pomůcky)
8. Kompetence a klíčové dovednosti učitele (podle Švece)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blížkovský,B.: Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In : Učitel v demokratické škole. Brno, Paido 1994, s.19.
Kasíková,H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, PedF MU 1992.
Mojžíšek,L.: Vyučovací hodina. Praha, SPN 1984.
Pike,G.,Selby,D.: Globální výchova. Praha, Grada 1994.
Průcha,J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997.
Průcha,J.,Walterová,E.,Mareš,J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995.
Solfronk,J.: Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha, Karolinum 1996.
Šimoník,O.: Začínající učitel. Brno, Paido 1994.
Šturma,J.: Školní pedagogika I. Hradec Králové, Gaudeamus 1996.

Literatura doporučená studentům Bertrand,Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998.
Gavora,P.: Žiak a text. Bratislava, SPN 1992.
Helus,Z.: Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika 1995, č.2, s.105.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové, Gaudeamus 1997.
kolektiv: Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno, Paido 1997.
kolektiv: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998.
kolektiv: 7.konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové, VŠP 1999.
Koťa,J.,Rýdl,K.: Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha, PedF UK 1992.
Svatoš,T.: Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In: Mareš,J.,Slavík,J., Svatoš,T., Švec,V.: Učitelovo pojetí výuky. Brno, CDVU MU 1996, s.74.
Švec,V.: Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č.3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Prokázat odpovídají znalost zadaných (nebo zvolených) témat.

Sylabus OBEDIDK - Obecná didaktika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity

pedprop Pedagogická propedeutika

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína Obecná didaktika svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihovat historicko-srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Co je didaktika?
- Systém didaktiky podle J. Maňáka.
- Podstata vyučování: cíl-obsah (učivo-kurikulum).
- Podstata vyučování: vyučovací metody, prostředky a organizační formy.
- Podstata vyučování: evaluace, reflexe a sociální klima.
- Podstata vyučování: pedagogická interakce a komunikace.
- Činitelé edukace: učitel-vychovatel, pedagogické dovednosti a tvořivost.
- Činitelé edukace: dítě-žák-student-vychovávaný.
- Učitelské vzdělávání a jeho vývoj.
- Vyučovací hodina: technologie výuky a příprava na vyučování.
- Didaktické procedury: práce s pedagogickým textem a aktivizační metody.
- Vzdělávací koncepce: tradiční, humanistické a neohumanistické.
- Vzdělávací koncepce: psycho-didaktické.
- Vzdělávací koncepce: reformní zahraniční a v ČSR.
- Vzdělávací koncepce: moderní teorie vzdělávání.
- Aktuální česká vzdělávací témata: RVP, inovativní přístupy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
KALHOUS, Z. A OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
KOMENSKÝ, J. A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha: SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: PedF MU, 1992 (a další reedice).
MAŇÁK, J. a ŠVEC, V. Vyučovací metody. Brno: Paido, 2004.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál 1999.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál 2000.
PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha : Portál 2010. ISBN 80-7178-977-1.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995 a další reedice.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1998.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. ISBN 80-7041-715-3.
SVOBODOVÁ, J. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno. MSD, 2007
ŠIMONÍK, O. Základy didaktiky. Brno: PedF MU, 2005.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido, 1999.

Literatura doporučená studentům KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3.
KOHOUT, K. Základy obecné pedagogiky. Praha. Univerzita J. A. Komenského, 2007.
PIKE, G.; SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-85623-98-6.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-210-1937-9.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit? Praha: PedF UK, 1991. ISBN 80-901065-1-X.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání (včetně rozboru pedagogické monografie),
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe,
d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář,
e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (příspěvek do studentského portfolia),
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu.

Zkouška
- písemný test (6 tematických okruhů)
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Informace pro kombinovanou formu:
Studentské aktivity: komentovaná pedagogická aktualita, analýza definic obecné didaktiky, analýza obsahu citátů J. A. Komenského, komentovaná didaktická hospitace, rozbor části pedagogického textu, tvorba blokové učitelské přípravy (záhlaví+etapy), tvorba výukové prezentace, sebereflexe vyučovacího pokusu. Všechny práce zaslané elektronicky k individuální kontrole vyučujícím.

Sylabus OBEVYPS - Obecná a vývojová psychologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie. Přehled hlavních psychol. směrů. Biologická a sociální determinace psychiky. Přehled hlavních druhů psychických jevů. Senzorické a racionální poznání. Mnestický proces. Pozornost. Rozbor citových a volních procesů. Struktura osobnosti. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj - vymezení pojmu, činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti. Psychické zvláštnosti jednotlivých vývojových období (od prenatálního do adolescentního).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů obecné a vývojové psychologie pro potřeby navazujícího studia dalších disciplin psychologie a pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Determinace psychiky. Přehled hlavních psychologických směrů.Metody psychologie.
2. Osobnost: pojem, struktura, dynamika, typy. Přehled poruch osobnosti: nejzávažnější poruca (dezintegrace) a nejvýznamnější typy poruch (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, anankastická, narcistická aj.). Poruchy motivačních a konativních procesů, vědomí.
3. poznávací (kognitivní) procesy, jejích charakteristika a fyziologický základ. Čití a počitky.Vnímání a vjemy. Poruchy vnimání.
4. Paměť, mnemické procesy. Představy a fantazie. Poruchy paměti.
5. Poznávací procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Senzorické poznání (čití a vnímání, představy prosté a fantazijní).
6. Myšlení. Myšlenkové operace, formy myšlení. Vlastnosti myšlení. Poruchy myšlení.
7. Komunikace, jazyk, řeč. Základní poruchy řeči.
8. Emoce. Emoční inteligence. Poruchy emoci.
9. Vymezení volních procesů a volních vlastností, vůle, struktura volního aktu, volní úsilí. Poruchy vůle.
10. Vývoj osobnosti v ontogeneze. Akcelerace a retardace psychického vývoje. Mentální retardace, hraniční pásmo intelektového defektu, demence. Základní teorie vývoje. Periodizace psychického vývoje.
11. Psychické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého, kojeneckého¨a batolícího. Citová, kognitivní a sociální deprivace a její působení na psychický vývoj v raném dětství.
12. Předškolní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace předškoláka. Zralost a připravenost pro školu.
13. Psychické zvláštnosti období mladšího školního věku. Rozvoj poznávacích procesů.Socialisace dítěte školního věku.
14. Období dospívání - pubescence. Subjektivní význam tělesné proměny na rozvoj osobnosti pubescenta. Sexuální problematika v pubertě. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a rozvoj identity pubescenta. Specefické poruchy učení a chování v dětském věku a dospivání.
15. Psychické zvláštnosti období adolescence. Psychosociální moratorium. Formování vlastní ídentity. Rozvoj poznávacích procesů.
16. Střední a starší dospělost. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a identita dospělých. Krize životního středu.Psychotické poruchy dospělých.
17. Stáří. Involuce psychiky ve stáří. Sociální chování. Identita starého člověka. Model "aktivního stáří" a jeho psychologický význam. Umírání a smrt.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R.L. a kol. Psychologie. Praha: Viktorie Publisching 1995
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál 2001
Kern, H., Mehlová, Ch. Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998
Heřmanská, D., Iljuk, B. Psychologie obecná a osobnosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001
Hort, Vl. a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál 2000
Říčan, P. Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Train, A. Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997
Stuart-Hamilton, J. Psychologie starnutí. Praha: Portál 1999

Literatura doporučená studentům Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Kern, H., Mehlová, Ch. Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publisching 1995
Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998
Novotná, M., Kremličková, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997
Heřmanská, D. Psycholog. analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994
Vágnerová, M. Psychologie problémového dítěte škol. věku. Praha: UK 1997
Train, A. Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, pohovor

Sylabus ODBSTAZ - Odborná stáž
2008

Sylabus ODIDPOS - Didaktika předmětů obchodu a služeb pro učitele odborného výcviku
2021

Sylabus ODIDPPO - Didaktika předmětů potravinářských oborů pro učitele odborného výcviku
2021

Sylabus ODIDTEP - Didaktika technických předmětů pro učitele odborného výcviku
2021

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněnová Martina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na přípravu a vedení vyučovacích hodin zaměřených na vyučovací proces odborných předmětů středních odborných škol a učilišť, jedná se o předměty strojírenského zaměření (např. Zámečník, Seřizovač strojů, aj.) a stavebního zaměření (např. zedníci, instalatéři aj.), elektrotechnického a ICT zaměření).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Po absolvování výuky by absolventi měli být schopni orientovat se v RVP (ŠVP) pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání, provést didaktickou analýzu příslušného učiva odborného předmětu, stanovit výchovné a vzdělávací cíle příslušného učiva odborného předmětu, zvolit vhodné vyučovací metody, formy a prostředky pro dané odborné učivo, vytvořit didaktickou pomůcku pro daný odborný předmět (prezentaci, pracovní list), orientovat se ve způsobech hodnocení a zvolit odpovídají hodnocení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Didaktika odborných předmětů jako vědní disciplína
2. Činitelé výuky
3. Didaktické zásady ve výuce odborných předmětů
4. Didaktické metody ve výuce odborných předmětů
5. Organizační formy výuky odborných předmětů
6. Materiální didaktické prostředky ve výuce odborných předmětů
7. Realizace výuky
8. Evaluace výsledků výuky
9. ICT ve výuce
10. Autorský zákon

Literatura, na níž je předmět vystavěn DRAHOVRZAL J., KILIÁN O., KOHOUTEK R. Didaktika odborných předmětů. Brno : Paido, 1997. ISBN 80-85931-35-4.
KALHOUS Z., OBST O. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
KROPÁČ J. a kol. Didaktika technických předmětů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-0848-1.

Literatura doporučená studentům PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast v hodinách a splnění požadavků na zápočet a zkoušku zadaných vyučujícím předmětu při zahájení výuky.

Sylabus ODNV1 - Obecná didaktika
2004

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Jedná se o prezentaci základních informací z oblasti obecné didaktiky se zvláštním důrazem na nové poznatky a trendy v oboru.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zopakovat nejobecnější pojmy a metody či koncepce z obecné didaktiky. Exponovat studentům nové trendy a poznatky z obecné didaktiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. VÝVOJ VZDĚLÁVACÍCH KONCEPCÍ I
3. VÝVOJ VZDĚLÁVACÍCH KONCEPCÍ II
4. VÝVOJ VZDĚLÁVACÍCH KONCEPCÍ III
5. VÝVOJ VZDĚLÁVACÍCH KONCEPCÍ IV
6. TRADIČNÍ MODEL VYUČOVÁNÍ
7. PODSTATA VYUČOVACÍHO PROCESU
8. VYUČOVACÍ KONCEPCE I
9. VYUČOVACÍ KONCEPCE II
10. VYUČOVACÍ KONCEPCE III
11. ALTERNATIVNÍ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉMY
12. AKTUÁLNÍ OTÁZKY transformace českého školství
13. TECHNOLOGIE VÝUKY
14. ČINITELÉ EDUKAČNÍ REALITY I: učitel
15. ČINITELÉ EDUKAČNÍ REALITY II: dítě - žák - student
16. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
17. PŘÍPRAVA UČITELE NA VYUČOVÁNÍ
18. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI A PEDAGOGICKÉ SITUACE
19. AKTIVIZUJÍCÍ METODY VYUČOVÁNÍ - KREATIVITA
20. DIAGNOSTIKA, AUTODIAGNOSTIKA A UČITELSKÁ SEBEREFLEXE
21. AKTUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA I:

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blížkovský,B.: Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In : Učitel v demokratické škole. Brno, Paido 1994, s.19.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, PedF MU 1992.
Pike,G.,Selby,D.: Globální výchova. Praha, Grada 1994.
Průcha,J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997.
Průcha,J.,Walterová,E.,Mareš,J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1997.
Solfronk,J.: Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha, Karolinum 1996.
Šturma,J.: Školní pedagogika I. Hradec Králové, Gaudeamus 1996.

Literatura doporučená studentům Bertrand,Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998.
Gavora,P.: Žiak a text. Bratislava, SPN 1992.
Helus,Z.: Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika 1995, č.2, s.105.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové, Gaudeamus 1997.
kolektiv: Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno, Paido 1997.
kolektiv: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998.
Svatoš,T.: Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In: Mareš,J.,Slavík,J., Svatoš,T., Švec,V.: Učitelovo pojetí výuky. Brno, CDVU MU 1996, s.74.
Švec,V.: Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č.3,

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Anotace odborné publikace a vypracování seminární práce - k zápočtu.
Písemný test a rozhovor nad vybraným tématem - ke zkoušce.

Sylabus ODSSK - Obecná didaktika
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity

PPSSK Pedagogická propedeutika

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

TVSSK Teorie výchovy

Anotace předmětu Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu proměň českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA
3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření
4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum
5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky
6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy
7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe
8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma
9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace
10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel
11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný
12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky
14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování
15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem
16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita
17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE
18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční
19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické
20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční
21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR
22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání
23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy
24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19.
BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74.
SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.
VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103.

Literatura doporučená studentům Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994.
Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Kolektiv. 7. konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP 1999.
Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání,
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe,
d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář,
e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (do studentského portfolia),
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

Zkouška
- písemný test (6 tématický okruhů)
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus ODZS2 - Obecná didaktika
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity

PPZS2 Pedagogická propedeutika

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

TVZS2 Teorie výchovy

Anotace předmětu Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Je klasicky struktoravaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky výučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu transformace českého školství a jeho snah o mezinárodní integraci.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních,
* přibližovat studujícím učitelství pro II.stupeň základní školy komunikační, sociální, didaktické a psychodidaktické souvislosti pedagogické činnosti na ZŠ.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA
3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření
4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum
5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky
6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy
7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe
8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma
9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace
10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel
11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný
12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky
14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování
15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem
16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita
17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE
18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční
19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické
20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční
21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR
22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání
23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy
24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19.
BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74.
SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.
VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103.

Literatura doporučená studentům Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994.
Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Kolektiv. 7. konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP 1999.
Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a úkolů zadaných na semináři,
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) seminární práce
e) sebereflexní úvaha na základě průběžných reflexí,
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu
g) portfolio

Zkouška
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu
- ddiskuse nad prostudovanou literaturou a portfoliem studentových prací

Sylabus OPGTT1 - Obecná pedagogika
2011

Sylabus OPGTT2 - Obecná pedagogika
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

DIDVVT1 Didaktika VV 1

Anotace předmětu Obecnou pedagogiku absolvovaly studentky v 1. ročníku. Do studijního plánu 2. ročníku jim byla zařazena disciplína se shodným názvem jako v ročníku předcházejícím. Obsah pedagogiky ve druhém ročníku bude orientován didakticky. Cílem této disciplíny je pomoci studentům hledat nové, moderní přístupy ve výchově a vzdělávání dětí. Tematické okruhy řešené v rámci výuky budou završeny v podobě projektů, které studentky zpracují.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecnou pedagogiku absolvovaly studentky v 1. ročníku. Do studijního plánu 2. ročníku jim byla zařazena disciplína se shodným názvem jako v ročníku předcházejícím. Obsah pedagogiky ve druhém ročníku bude orientován didakticky. Cílem této disciplíny je pomoci studentům hledat nové, moderní přístupy ve výchově a vzdělávání dětí.. Tematické okruhy řešené v rámci výuky budou završeny v podobě projektů, které studentky zpracují.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní didaktické pojmy
2. Vzdělávací cíle a jejich stanovování
3. Pedagogický přístup zaměřený na dítě (humanistické pojetí výchovy a vzdělávání)
4. Přístupy umožňující individualizaci
5. Integrovaná tematická výuka. Projekt individualizované výchovně vzdělávací práce.
6. Transformace vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Strategie posilující spolupráci školy s rodinami dětí.
7. Vzdělávací metody, aktivizační výchovně vzdělávací metody
8. Kooperativní učení, modely kooperativní výuky
9. Příprava učitele na vyučování, didaktická analýza učiva
10. Hodnocení ve vyučování, netradiční formy hodnocení, zdroje pro hodnocení
11. Sebehodnocení učitele, techniky sebehodnocení
12. Kurikulum a jeho tvorba, kurikulární dokumenty
13. Osobnost učitele, kompetence učitele

Literatura, na níž je předmět vystavěn Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník, Praha, Portál, 1995.
Kasíková, H.: Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha, Portál, 1997.
Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1997.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál, 1997.
Petty. Moderní vyučování. Praha, Portál, 1995.
Pike, G., Selby, D.: Globální výchova. Praha, Grada, 1994.
Cangelosi, J. Strategie řízení třídy
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Portál, Praha, 1999.
Hunterová, M. Účinné vyučování v kostce. Portál, Praha, 1999.
Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele, cesty k lepšímu vyučování. Portál, Praha, 1996.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.

Literatura doporučená studentům Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník, Praha, Portál, 1995.
Kasíková, H.: Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha, Portál, 1997.
Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1997.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál, 1997.
Petty. Moderní vyučování. Praha, Portál, 1995.
Pike, G., Selby, D.: Globální výchova. Praha, Grada, 1994.
Cangelosi, J. Strategie řízení třídy
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Portál, Praha, 1999.
Hunterová, M. Účinné vyučování v kostce. Portál, Praha, 1999.
Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele, cesty k lepšímu vyučování. Portál, Praha, 1996.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet: vedení reflektivního deníku a zpracování sumarizované reflexe vztahující se k hodnocení seminářů z obecné pedagogiky, seminární práce - projekt
zkouška: obhajoba projektu, diskuse k otázkám vycházejícím z okruhů realizovaných ve výuce a zadaných ke samostudiu

Sylabus PATOPSY - Patopsychologie
2012

Sylabus PDGSTAZ1 - Stáž 1
2014

Sylabus PDGSTAZ2 - Stáž 2
2014

Sylabus PDIDPOS - Didaktika předmětů obchodu a služeb pro učitele praktického vyučování
2021

Sylabus PDIDPPO - Didaktika předmětů potravinářských oborů pro učitele praktického vyučování
2021

Sylabus PDIDTEP - Didaktika technických předmětů pro učitele praktického vyučování
2021

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněnová Martina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na přípravu a vedení vyučovacích hodin zaměřených na vyučovací proces odborných předmětů středních odborných škol a učilišť, jedná se o předměty strojírenského zaměření (např. Zámečník, Seřizovač strojů, aj.) a stavebního zaměření (např. zedníci, instalatéři aj.), elektrotechnického a ICT zaměření).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Po absolvování výuky by absolventi měli být schopni orientovat se v RVP (ŠVP) pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání, provést didaktickou analýzu příslušného učiva odborného předmětu, stanovit výchovné a vzdělávací cíle příslušného učiva odborného předmětu, zvolit vhodné vyučovací metody, formy a prostředky pro dané odborné učivo, vytvořit didaktickou pomůcku pro daný odborný předmět (prezentaci, pracovní list), orientovat se ve způsobech hodnocení a zvolit odpovídají hodnocení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Didaktika odborných předmětů jako vědní disciplína
2. Činitelé výuky
3. Didaktické zásady ve výuce odborných předmětů
4. Didaktické metody ve výuce odborných předmětů
5. Organizační formy výuky odborných předmětů
6. Materiální didaktické prostředky ve výuce odborných předmětů
7. Realizace výuky
8. Evaluace výsledků výuky
9. ICT ve výuce
10. Autorský zákon

Literatura, na níž je předmět vystavěn DRAHOVRZAL J., KILIÁN O., KOHOUTEK R. Didaktika odborných předmětů. Brno : Paido, 1997. ISBN 80-85931-35-4.
KALHOUS Z., OBST O. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
KROPÁČ J. a kol. Didaktika technických předmětů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-0848-1.

Literatura doporučená studentům PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast v hodinách a splnění požadavků na zápočet a zkoušku zadaných vyučujícím předmětu při zahájení výuky.

Sylabus PECERV - Péče o dítě
2001

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem je poskytnout studentům poznatky z vývojové psychologie a zaujmout ke kritickým periodám ve vývoji určité vzorce chování. Prakticky i teoreticky zvládnout témata, která napomáhají zdravé péči o dítě a následně je předávat v oboru "rodinná výchova". Např. rodičovství není pro každého, výchova jedince v rodině, role otce, matky a sourozenců při péči o dítě. Cílem předmětu je i seznámení se s nejnovějšími produkty na našem trhu v oblasti výživy, léků, kosmetických přípravků...

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je poskytnout studentům poznatky z vývojové psychologie a zaujmout ke kritickým periodám ve vývoji určité vzorce chování. Prakticky i teoreticky zvládnout témata, která napomáhají zdravé péči o dítě a následně je předávat v oboru "rodinná výchova". Např. rodičovství není pro každého, výchova jedince v rodině, role otce, matky a sourozenců při péči o dítě. Cílem předmětu je i seznámení se s nejnovějšími produkty na našem trhu v oblasti výživy, léků, kosmetických přípravků...

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní otázky a problémy vývojové psychologie.
(vývojové mezníky, řeč, lokomoce, vzdor, nočník a kapesník, návyky, MŠ, ZŠ, puberta, identita)
2. Antenatální vývoj a porod, zdravé děti, nedonošené děti.
(těhotenství, nemoci, NS, zárodek, embryo, fetus, pohyby, vlivy, porod, postnatální deprese)
3. Rodičovství, partnerství, vztahy, pohlavní choroby.
(rodičovské postoje, citové vztahy, učení, domov, rodina, výchova citová a sexuální)
4. Dítě a rodina.
(komunikace, role matky, role otce, řádná výchova, jméno dítěte, práva a povinnosti, svobodné
matky, rozvedení rodiče, ovdovělí)
5. Péče o nemocné dítě.
(tělo, lékař, diagnózy, běžné choroby a poranění)
6. Výživa dítěte.
(kojení, krmení z lahve, první jídla, jak se krmit, správná zdravá výživa)
7. Hygiena dítěte.
(výměna plen, mytí, koupání, zuby, praní, oblékání, vycházky, spánek a pohodlí)
8. Zdraví a bezpečnost dítěte.
(teplota, léky, záněty, opatření, učení a vývoj, bezpečnost doma, zahrada, ulice, auto, hračky,
sport, hřiště)
9. Výchova dítěte od narození do období adolescence.
(úzkost, strach, tma, výchova pro život, vztah, zvířata, hry, odpovědnost, sobectví, vzor,
méněcennost, péče o řeč, potíže dětí s učením a chováním)
10. Literatura, časopisy, hry a hračky o dětech a pro děti.
(hračka a slabosti dospělých, "rodiče", seznam literatury)

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fenwichová, E. Péče o dítě. Praha: IKAR, 1998. 72 s.
Hejkrlík, L. Životní prostředí a zdravotní stav dětské populace. Praha: Český hydrometerologický ústav, 1993. 40 s.
Chorvát, F. Být dobrým otcem. Martin: Osveta, n. p. 1986. 192 s.
Kurie, J. Vývojová psychologie. Nitra: Pedagogická fakulta, 1991. 115 s.
Matějček, Z. Co, kdy a jak ve výchově. Praha: Portál, 1996. 141 s.
Matějček, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1993. 156 s.
Pleskotová, A. Výchova k rodičovství. Praha: SPN, 1990. 256 s.
Prekopová, J. Malý tyran. Praha: Portál, 1993. 156 s.

Literatura doporučená studentům Fenwichová, E. Péče o dítě. Praha: IKAR, 1998. 72 s.
Hejkrlík, L. Životní prostředí a zdravotní stav dětské populace. Praha: Český hydrometerologický ústav, 1993. 40 s.
Chorvát, F. Být dobrým otcem. Martin: Osveta, n. p. 1986. 192 s.
Kurie, J. Vývojová psychologie. Nitra: Pedagogická fakulta, 1991. 115 s.
Matějček, Z. Co, kdy a jak ve výchově. Praha: Portál, 1996. 141 s.
Matějček, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1993. 156 s.
Pleskotová, A. Výchova k rodičovství. Praha: SPN, 1990. 256 s.
Prekopová, J. Malý tyran. Praha: Portál, 1993. 156 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce.

Sylabus PEDAGOG - Pedagogika
2021

Sylabus PEDAGPS - Pedagogická psychologie
2014

Sylabus PEDAPSY - Pedagogická psychologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Rozsah a obsah předmětu pedagogické psychologie má pevné zasazení v systému pedagogických a psychologických věd. Vlastní obsah se rozpíná od standardních témat psychologie učení přes témata vztahující se k psychologii vychovávaného a psychologii vychovatele

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je osvojení základních pojmů pedagogické psychologie, ovládnutí dovedností propojovat teoretické poznatky s praxí ve vazbě na budoucí učitelskou profesi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Předmět pedagogické psychologie.
• Psychologie učení a její zákony.
• Teorie, druhy a podmínky učení, transfer v učení.
• Psychologie hodnocení výkonů žáků (vychovávaných)
• Psychologie rodinné výchovy.
• Vrstevnická skupina a její formativní vliv.
• Psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy.
• Psychologická analýza metod mravní výchovy.
• Psychologie vychovávaného, pojetí jeho osobnosti.
• Motivace žáka/vychovávaného.
• Diagnostika vychovávaného, diagnostika skupinových vztahů.
• Náročné situace z pohledu vychovávaného.
• Pedagogicko-psychologická charakteristika vychovávaného.
• Psychologie pedagoga, osobnost pedagoga, jeho typologie.
• Náročné profesní situace z pohledu pedagoga.
• Autodiagnostika pedagoga.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2001.
DITTRICH, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Jinočany: H&H, 1993.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům ATKINSONOVÁ, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997.
OUDOVÁ, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
VACEK, P. K problematice autodiagnostiky učitele. In Aktuální otázky pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. s. 137 - 144.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudemaus, 2011.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu
2) Zpracování dvou písemných seminárních prací
3) Alespoň padesátiprocentní aktivní účast na seminářích
4) Prokázání hlubšího pochopení a schopnosti aplikace učiva PP při ústní zkoušce

Sylabus PEDAVOC - Pedagogika volného času
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pojmové vymezení - volný čas (definice, význam, funkce, úkoly,...). Geneze volného času - sociální a sociologické koncepce práce a volného času. Pedagog volného času, zájmová činnost ve volném čase, úloha a vliv masmédií na trávení volného času. Hra - specifická činnost ve volném čase. Pedagogika zážitku - Outward Bound. Pedagogika odpočinku. Plánování činností, pojetí projektů ve výchově mimo vyučování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vybavit studenty základními znalostmi z oboru pedagogiky volného času s přihlédnutím k jejich specializaci. Seznámit studenty s novým pojetím výchovy mimo vyučování. Úzké propojení s pedagogickou praxí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Volný čas - pojem VČ, různé pohledy na VČ v historii, VČ a životní styl.
2. Výchova mimo vyučování - činitelé vývoje jedince, pojem VMV, funkce VMV, úkoly, současné pojetí výchovy člověka ve VMV - tři dimenze VMV (obsah, vztah a prostředí), zvláštnosti.
3. Zájmová činnost ve VČ (obsah, druhy, funkce), zájmová výchova.
4. Zařízení pro VMV - školská, materiální vybavení jednotlivých zařízení, specifika.
5. Právo a VČ. Pedagogika odpočinku jako součást moderní psychohygieny.
6. Hra (specifická činnost ve VČ) a hračka, herní systémy, zásady uvádění her.
7. Vliv masmédií ve VČ na děti, mládež a dospělé.
8. LDT - charakteristika, dělení, náplň, organizační zajištění,...

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pávková, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999.
Spousta, V. a kol. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: 1995.
Vážanský, M. - Smékal, V. Základy pedagogiky volného času. Brno: 1995.
Veselá, J. Jak ve volném čase. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.

Časopisecké stati:
Vychovávatel - Educatio MŠ SR.
Mládež a společnost - IDM MŠMT ČR.
Děti a my - Praha: Avicenum.

Literatura doporučená studentům Špičák a kol. Úvod do metodiky zájmových činností v domově mládeže. Olomouc:1991.
Přadka, M. Kapitoly z dějin pedagogiky volného času. Brno: MU, 1999.
Adresář vybraných občanských sdružení pracujících s dětmi a mládeží 1999. MŠMT ČR, odbor pro mládež.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu podmínky k zápočtu:
1. Aktivní účast na seminářích.
2. Přednesení seminární práce na jednom ze seminářů (rozsah 5 - 10 min. napsané na A4, včetně pramenů).

Sylabus PEDIAGA - Pedagogická diagnostika a autodiagnostika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedagogické diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka (studenta). Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/studentů/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci (studenti) a video, audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogické psychologické diagnostice a autodiagnostice pedagoga. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedagogické diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka (studenta). Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/studentů/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci (studenti) a video, audio záznamy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznávání dítěte. Praha: Portál, 2001.
DITTRICH, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Praha: HaH, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsme učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D. VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
ŠNÝDROVÁ, I. Psychodiagnostika. Praha: Grada, 2008.
ŠVANCARA, J. A KOL. Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum, 1974.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18-19, s. 37-42.

Literatura doporučená studentům LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudemaus, 2001.
MAYDLOVÁ, Z. Soustavné sledování a hodnocení žáka. Praha: SPN, 1980.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
SPOUSTA, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu
2) Písemné zpracování tří individuálních a skupinových úkolů
3) Alespoň padesatiprocentní aktivní účast na seminářích
4) Prokázání hlubších znalostí učiva a schopnosti jeho aplikace do pedagogické praxe při ústní zkoušce

Sylabus PEDPRET - Pedagogická praxe
2012

Sylabus PEDPROP - Pedagogická propedeutika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

OBEDIDK Obecná didaktika

Anotace předmětu Disciplína připravuje studenty na studium pedagogických předmětů. Seznámí je se základními pojmy a vztahy mezi nimi: předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, podstata a znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola. Studenti získají přehled o metodách pedagogického výzkumu, pedagogických směrech na počátku 20. století, o vývoji pedagogického myšlení, alternativním pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ustanovení základů pedagogického myšlení a prvních profesních kompetencí.
Seznámení se základními pedagogickými pojmy, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, s aktuálními trendy ve výchově a vzdělávání.
Osvojení si základů práce s odbornou literaturou a orientace v současném pedagogickém dění.
Vedení k vystižení základního historicko-srovnávacího kontextu v historických směrech i současných a k aplikacím do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody výchovy
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (principy i konkrétní příklady).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského a J. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku.
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Soudobé alternativní výchovné systémy. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha, Vzdělávací standardy pro základní a střední školy, Standardy kvality učitelské profese).

Literatura, na níž je předmět vystavěn JŮVA, V. st., JŮVA, V., ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 2007.
KASPER, T., KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada, 2008.
KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007.
JANIŠ, K., KRAUS, B., VACEK, P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 5. vydání, 2013.
PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, rozšířené a aktualizované vydání, 2013.
SVOBODOVÁ, j. Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD s.r.o., 2007.

Literatura doporučená studentům HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Alternativní škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.
PRŮCHA, J. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002.
Časopisy: Pedagogika, Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky udělení zápočtu:
- aktivní plnění úkolů zadaných na semináři

Pravidla klasifikace předmětu:
- splnění vědomostního testu,
- ústní ověření znalostí (dle okruhů otázek) a kvalitní diskuse o přečtené literatuře,
- výsledná známka zohlední výsledky vědomostního testu, ústního zkoušení a kvalitu zpracovaných seminárních úkolů.

Sylabus PEDPSYC - Pedagogická psychologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět pedagogická a sociální psychologie obsahuje základní témata z obou psychologických disciplin jako: předmět sociální a pedagogické psychologie, jejich metody, socializace a sociální učení, sociální skupina a sociální komunikace, psychologie učení, motivace učení, psychologie vedení žáků a třídy, s cílem umožnit studentům pochopit a ovlivnit základní sociální a psychologické zákonitosti dějů ve skupině při výchovně vzdělávacím procesu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se naučí orientovat se a pochopit základní sociální a psychologické zákonitosti dějů ve skupině a při pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a její zařazení do struktury disciplin. Metody sociální psychologie.
2. Socializace. Sociální učení. Rodina jako základní socializační činitel.
3. Sociální percepce, chyby v sociální percepci.
4. Sociální skupina. Skupinové normy. Vůdcovství ve skupině.
5. Struktura skupiny. Status, pozice, role.
6. Sociální komunikace. Verbální a neverbální. Struktura komunikace. Komunikační dovednosti.
7. Předmět a význam pedagogické psychologie.
8. Psychologie učení. Druhy učení. Proces učení a jeho výsledky.
9. Formování osobnosti v zátěžových situacích.
10. Motivace učení. Druhy motivace.Výkonová motivace. Atribuce. Odměny a tresty.
11. Výchovné situace a jejich základní činitelé. Učitel, žák a učivo. Interakce mezi učitelem a žákem.
12. Psychologie výchovy a vyučování. Psychologie vedení žáků a třídy.
13. Výchovné obtíže ve škole.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)

Sylabus PEDPXAP - Pedagogická praxe
2020

Kreditové hodnocení předmětu 18

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: praxe 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Absolvování 40 hodin praxe ve škole. Dokladem o absolvování praxe bude potvrzení o realizaci příslušné pedagogické praxe od ředitele instituce nebo jeho zástupce. Účastník studia a praxe také předloží pedagogický deník, záznamy praxe: prezentování školy (seznámení se školou), přípravy, náslechy, asistování (přehled činností), reflexe.

Dle specifikace vyučující při zahájení předmětu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Absolvování 40 hodin praxe ve škole. Dokladem o absolvování praxe bude potvrzení o realizaci příslušné pedagogické praxe od ředitele instituce nebo jeho zástupce. Účastník studia a praxe také předloží pedagogický deník, záznamy praxe: prezentování školy (seznámení se školou), přípravy, náslechy, asistování (přehled činností), reflexe.

Dle specifikace vyučující při zahájení předmětu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Absolvování 40 hodin praxe ve škole. Dokladem o absolvování praxe bude potvrzení o realizaci příslušné pedagogické praxe od ředitele instituce nebo jeho zástupce. Účastník studia a praxe také předloží pedagogický deník, záznamy praxe: přípravy, náslechy, asistování (přehled činností), reflexe.

Seznámení se se školou a její prezentace před nástupem do praxe.
Závěrečná reflexe.

Dle specifikace vyučující při zahájení předmětu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bartoňová, M., Vítková, M. Společné vzdělávání orientované na posílení kompetencí učitelů a žáků v inkluzivním prostředí školy. Brno: MU, 2018.
Eichhorn, Ch. Učitel a práce se třídou. Praha: Raabe, 2019.
Loudová, I. Rukověť pedagogické praxe. Hradec Králové: PdF, 2014.
Mešková, M. Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál, 2012.

školní dokumentace dané školy, se zaměřením na výroční zprávy a ŠVP, školní řád dané školy (v kontextu i RVP ZV)

Literatura doporučená studentům Zilcher, L. Svoboda, Z. Inkluzivní vzdělávání. Efektivní vzdělávání všech žáků. Praha: Grada, 2019.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Absolvování 40 hodin praxe ve škole. Dokladem o absolvování praxe bude potvrzení o realizaci příslušné pedagogické praxe od ředitele instituce nebo jeho zástupce. Účastník studia a praxe také předloží pedagogický deník, záznamy praxe: přípravy, náslechy, asistování (přehled činností), reflexe.

Seznámení se se školou a její prezentace před nástupem do praxe.
Závěrečná reflexe.

Dle specifikace vyučující při zahájení předmětu.

Sylabus PEDSOKO - Pedagogická a sociální komunikace
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína "Pedagogická a sociální komunikace" je koncipována jako základní kurz sociálně komunikativní a osobnostní přípravy. Je nedílnou součástí profesionalizace studenta v podmínkách vysokoškolské přípravy. Ve výuce předmětu se nastavují podmínky pro celistvější rozvoj sociálně komunikativní a osobnostní složky profesního jednání, zároveň se vytváří prostor k dotváření individuálních osobnostních vlastností studentů v modelovaném sociálním styku. Disciplína je pojata jako teoreticko-dovednostní předmět. Je patrné úsilí o jednotu základních teoretických poznatků o komunikaci a jejich bezprostřední aplikaci v dovednostním nácviku, vesměs
v seminárním prostředí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností - přinášet teoretická minima o sociální a pedagogické komunikaci a nacházet vztahy mezi komunikační teorií a dovednostní praxi,
- rozvíjet a zdokonalovat sociálně komunikativní dispozice s ohledem na studentskou identitu,
- charakterizovat základy budoucího profesionálního chování a jednání v podmínkách sociálních,
profesních a pedagogických situací,
- budovat základy hodnocení a sebereflexe vnějšího chování, a to jak s použitím volných metod, tak
metod s určitou mírou standardizace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Náplň a záměry jednotlivých seminářů.
Téma č. 0: ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE.
Cíl: navodit tematiku sociální komunikace jako obecně lidské složky osobnosti, problematika utváření a nácviku,
Obsah: člověk a jeho sociálně komunikativní sféra, obsah pojmu sociální komunikace a interakce, ke vztahu rétoriky, sociální komunikace a komunikace pedagogické, plán výuky, podmínky zápočtu, improvizační cvičení.
Téma č. 1: RÉTORIKA A VÝVOJ ŘEČNICTVÍ
Cíl: poukázat na význam antického řečnictví pro dnešní dobu, obecné i konkrétní znaky kvality komunikačního projevu člověka,
Obsah: rétorika, vývoj řečnictví, středověká rétorika, současnost nauky o dobrém psaní a hovoření, komunikační výbava řečového profesionála, znaky kvality řeči.
Téma č. 2: SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE I
Cíl: uspořádat základní poznatky o sociální komunikaci, zavést pojmy: sociální styk, sociální interakce, společná činnost,
Obsah: základní pojmosloví, definice komunikace a jejich obsahový rozbor, ke vztahu sociální a pedagogické komunikace, komunikace a rétorika.
Téma č. 3: SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE II
Cíl: prohloubit a systematizovat poznatky o sociální komunikaci, zavést pojmy: sociální skupina, očekávání, postoje, chyby v sociálním hodnocení atd.,
Obsah: základní pojmosloví, vymezení sociální skupiny a podmínky pro úspěšnou komunikaci, vztahu sociální komunikace a učení, úspěšné hodnocení (percepce).
Téma č. 4: VÝRAZ OSOBNÍHO PROJEVU I
Cíl: přiblížit pojetí výrazu osobního projevu (VOP) a jeho částí,
Obsah: verbální, neverbální a nekomunikační okolnosti VOP, dovednostní mikrovýstupy, komunikační etudy a improvizační cvičení.
Téma č. 5: VÝRAZ OSOBNÍHO PROJEVU II
Cíl: rozpracovat verbální projev jako součást výrazu osobního projevu (VOP) a jeho částí,
Obsah: verbální složka: jazykové prostředky a zvuková stránka, základní jazykové prostředky a prostředky specifické, aspekty paralingvistických znaků řeči
Téma č. 6: NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Cíl: prohloubit znalosti o podstatě mimoslovní komunikace a její funkci v celistvém projevu člověka,
Obsah: neverbální zdroje komunikace (mimický projev, gestikulace, motorická aktivita – hledání praktických aplikací).
Téma č. 7: KOMUNIKACE PEDAGOGICKÉHO TEXTU
Cíl: analyzovat faktory určující proces učení se z pedagogického textu, charakterizovat tzv. recipaci textu a jeho fáze
Obsah: charakteristika pedagogických textů, jeho funkce, 3 etapy: recipace, vnímání – porozumění – zapamatování, metakognitivní procesy.
Téma č. 8: DIALOGICKÁ KOMUNIKACE I
Cíl: seznámit se základními formami dialogického jednání, rolemi aktérů a významu dialogu pro sociální styk člověka s jinými lidmi,
Obsah: dialogická, komunikace, druhy dialogů, průběh dialogických situací, formulace a význam otázek, jejich typologie, příprava na dialog a jeho hodnocení
Téma č. 9: DIALOGICKÁ KOMUNIKACE II
Cíl: uskutečnit praktickou podobou dialogické komunikace s TV záznamem
Obsah: nácvik praktické dialogické, komunikace,
Téma č. 10: REFLEXE A SEBEREFLEXE
Cíl: seznámit s metodami reflexe a sebereflexe komunikačního chování,
Obsah: analýza svého dialogického jednání, reflexe minulého jednání a konstrukce budoucího komunikačního jednání.

Závěrečný seminář:
zakončení disciplíny: didaktický test + ústní zkouška
podmínky zakončení: splněné mikrovýstupy + úspěšnost v didaktickém testu + ústní zkouška

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Učitel žáci při komunikaci. Brno : Paido, 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. a MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MISTRÍK, J. Rétorika. Bratislava : SPN, 1988.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995, 1997.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009.
SVATOŠ, T. a HOLÝ, I. Didaktické a komunikativní dovednosti v přípravě budoucích učitelů. In
DOLEŽALOVÁ, J. (ed.) Didaktika v pregraduální přípravě učitelů a její vztah k praxi.
Hradec Králové : Gaudeamus, 2005, s. 19-28.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 212 s.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. Pedagogická komunikácia. Bratislava : Veda, 1988.
JANOUŠEK, J. Sociální komunikace. Praha : Svoboda, 1968.
KŘIVOHLAVÝ, J. a MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995, 1997.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové :
Gaudeamus,1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zakončení disciplíny: didaktický test + ústní zkouška
podmínky zakončení: splněné mikrovýstupy + úspěšnost v didaktickém testu + ústní zkouška

JEDNOTLIVÉ MIKROVÝSTUPY
(dovednostní aktivity – student vybere 4 aktivity z nabízených)
- vystoupení-fixace teorie,
- rozbor svého profesního jednání,
- zvládnutá pedagogická situace,
- zvládnutá sociální situace,
- kdo jsem (retrospektivní monolog),
- komunikační charakteristika obecně známé osobnosti,
- společenská sebereflexe,
- prezentace tématu (např. abstrakt Bc práce),
- videonahrávka vystoupení a její reflexe,
- sebereflexivní úvaha,
- dotazník SPK_PRE: osobní komentář,
- pojmový slovník-úvaha.

Sylabus PGDIAGN - Pedagogická diagnostika a autodiagnostika
2010

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video
a audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogické diagnostice a autodiagnostice učitele. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video
a audio záznamy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus PGDIVSS - Pedagogická psychologie, diagnostika a vedení školní třídy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Psychologická charakteristika žáka střední školy a aplikace teorie učení, druhů učení, transfer. Fáze procesu učení. Psychologie hodnocení a kontroly v procesu učení žáka střední školy. Psychologická analýza výchovného působení rodiny. Vrstevnická skupina a její formativní vliv na žáka střední školy. Psychologie, diagnostika a vedení školní třídy na střední škole. Psychologie žáka, náročné situace ve škole, stres, tréma. Projevy sociálně nežádoucích jevů ve třídě.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je ukázat na specifika psychologického přístupu při práci s žáky středních škol. Jde o důsledné propojování vědomostní složky se složkou dovednostní v návaznosti na osobní pedagogické zkušenosti studentů - učitelů z praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Vývojově psychologická charakteristika žáka střední školy.
2) Aplikace teorií učení, druhy učení, transfer.
3) Psychologie hodnocení a kontroly v procesu učení žáka střední školy.
4) Psychologická analýza výchovného působení rodiny.
5) Vrstevnická skupina (školní třída) a její formativní vliv na žáka střední školy.
6) Pedagogicko - psychologická diagnostika žáka (školní třídy) a vedení školní třídy na SŠ.
7) Pedagogicko-psychologická charakteristika žáka
8) Psychologie žáka, náročné situace ve škole, stres, tréma.
9) Psychologie morálky a výchova charakteru žáků SŠ
10) Projevy sociálně nežádoucích jevů ve třídě.
11) Psychologie učitele, autodiagnostika učitele, syndrom profesního vyhoření.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Bendl, S. Školní kázeň. Metody a strategie. Praha: ISV 2001.
Čáp, J. Psychologie vyučování a výchovy. Praha: UK, 1993.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Dittrich, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Jinočany: H&H, 1993.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Helus, Z., Hrabal, V., Kulič, V., Mareš, V. Psychologie školní úspěšnosti. Praha: SPN, 1979.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. K problematice autodiagnostiky učitele. In Sborník Aktuální otázky pedagogiky a psychologie. Vysoká škola pedagogická. Hradec Králové Gaudeamus,1997, s. 137 - 144.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus UHK, 2000.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Čáp, J. Psychologie vyučování a výchovy. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Ďurič, L., Štefanovič, J. Psychológia pre učitelov. Bratislava: SPN, 1977.
Gardner, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedag. psychologie. HK: PF, 1988.
Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
Mareš J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Nakonečný, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Pike, G., Selby, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student:
- prokáže písemnou/ústní formou znalosti obsahu vyučovaného předmětu,
- písemně vypracuje pedagogicklo psychologickou charakteristiku žáka,
- doloží realizovanou diagnostiku školní třídy,
- písemně zpracuje svůj autodiagnostický obraz.

Sylabus PGHNVP - Integrativní pedagogika handicapovaných
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jesenský Ján

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou určeny všem studentům učitelského i neučitelského studia. Jde o rozšíření poznatků o možnostech edukace handicapovaných v podmínkách školy a pedagog. zařízení běžného typu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je přinést základní informace v různých skupinách handicapovaných a možnostech jejich integrace s pomocí edukačních prostředků do hlavního proudu edukace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Multikulturalita a pedag. řešení problémů minoritních skupin
2. Charakteristika integrativní pedagogiky jako pedagogického jevu
a jako věd. disciplíny
3. Cílové skupiny integrativní pedagogiky
4. Handicapovaný jedinec ve skupině intaletních
5. Podstata integrace handicapovaných
6. Hlavní problémy a možnosti integrace mentálně postižených
7. Hlavní problémy a možnosti integrace řečově postižených
8. Hlavní problémy a možnosti integrace sluchově postižených
9. Hlavní problémy a možnosti integrace tělesně postižených
10. Hlavní problémy a možnosti integrace zrakově postižených
11. Hlavní problémy a možnosti integrace sociálně narušených
12. Hlavní problémy a možnosti integrace romských jedinců
13. Hlavní problémy a možnosti integrace chronicky nemocných

Literatura, na níž je předmět vystavěn HEŘMANSKÁ, D. Psychologická analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus.
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Praha: Karolinum, 2000.
JESENSKÝ, J. et at. Integrace znamení doby. Praha: Karolinum,1997.
JESENSKÝ, J. Prostor pro integraci. Praha: Comenia Konsult,1995.
JESENSKÝ, J. Základy kompretenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
JAKOBŠIČ, J., POŽÁR, L. Všeobecná patopsychologie. Bratislava: Univerzita Komenského, 1995.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Karolinum, 1999.
VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido,1998.

Literatura doporučená studentům HEŘMANSKÁ, D. Psychologická analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus.
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Praha: Karolinum, 2000.
JESENSKÝ, J. et at. Integrace znamení doby. Praha: Karolinum,1997.
JESENSKÝ, J. Prostor pro integraci. Praha: Comenia Konsult,1995.
JESENSKÝ, J. Základy kompretenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
JAKOBŠIČ, J., POŽÁR, L. Všeobecná patopsychologie. Bratislava: Univerzita Komenského, 1995.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Karolinum, 1999.
VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido,1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalost vybraných okruhů - ústní zkouška.

Sylabus PGPRAKT - Pedagogické praktikum
2020

Sylabus PGPRAXE1 - Pedagogická praxe 1
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 13 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 13 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Jedná se o první praktickou disciplínu, která je zaměřena na základní porozumení výchovně vzdělávací skutečnosti. Po teoretické přípravě studenti absolvují hospitace na zvoleném výchovném zařízení, analyzují pedagogickou činnost ve vyučování i mimo něj a pořídí pedagogický deník. Ten je první součástí budovaného studentského portfolia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle disciplíny je kožné formulovat následovně:
* porozumet základním poznatkům z teorie hospitační činnosti, resp. evaluace výchovy a vzdělávání
* nacvičit proceduru hospitační činnosti v seminárním prostředí,
* samostatně uskutečnit cílené hospitace přímé vzdělávací činnosti na zvolené škole,
* samostatne uskutečnit cílené hospitace ve výchově mimo vyučování,
* vést studenty ke tvorbě pedagogické dokumntace a skladbě osobního portfolia.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Náplň výuky:
1) teoretická příprava v oblasti evaluace pedagogických dějů, se zaměřením na hospitační činnost,
2) absolvování hospitačního nácviku a jeho rozbor,
3) vypracovat hospitační záznamy ze 4 vyučovacích hodin,
4) uskutečnit 2 hospitace ve školní družině nebo zájmovém kroužku či nepovinném předmětu apod.
5) spolupracovat s vyučujícím a seznamovat se s prací třídního učitele,
6) průběh praxe dokumentovat v pedagogickém deníku.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANÍK, T., HAVEL, J. (eds.) Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : MU, 2005. 80-210-3884-5.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přáípravě učitele. Pardubice : Univerzira Pardubice, 2007. 978-80-7395-024-8.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc : UP, 2002. ISBN 80-244-0444-3.

Literatura doporučená studentům BARTOŠOVÁ, I. a kol. Pedagogický sešit 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. ISBN 80-7041-988-1.
BARTOŠOVÁ, I. a kol. Pedagogický sešit 2. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-258-5.
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-412-X.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky klasifikace:
* splnění všech zadaných úkolů,
* osobní účast na dohodnutých aktivitách,
* předložení pedagogického deníku (v očekávané kvalitě a úplnosti).

Sylabus PGPRAXE2 - Pedagogická praxe 2
2020

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 13 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 213 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

PGPRAXE3 Pedagogická praxe 3

PGPRAXE4 Pedagogická praxe 4

Anotace předmětu Disciplína se podílí na profesionalizaci studenta tím, že vytváří podmínky pro jeho prvotní pedagogické působení v elementárních pedagogických situacích. Kombinuje hospitační činnost s mikrovýstupovou praxí v reálných podmínkách základní nebo střední školy. Studentské hospitace a mikrovýstupy jsou sebereflektovány a tvoří součást pedagogické dokumentace, resp. studentského portfolia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností * obecně rozvíjet kompetenci studentů k přímé pedagogické činnosti,
* vest k průběžnému a systematickému sebereflektování svého působení v roli učitele,
* seznamovat se s novými přístupy v nácviku pedagogických dovedností,
* ověřit elementární pedagogické a komunikativní dovednosti v mikrovýstupové praxi,
* obohatit studentské portfolio o další dokumentaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické celky:
1) Teorie mikrovyučovacích technik a jejich praktická podoba.
2) Klasifikace a reálná podoba pedagogických dovedností.
3) Psycho-didaktické aspekty vyučovací hodiny a role jejích účastníků.
4) Sebereflexivní pomůcky a metody v práci učitele.
5) Pedagogická dokumentace a její tvorba.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-412-X.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice : Univerzira Pardubice, 2007. 978-80-7395-024-8.
PÏŠOVÁ, M., ČERNÁ, M. Vedení pedagogickí praxe. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2002. ISBN 80-7194-433-5.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc : UP, 2002. ISBN 80-244-0444-3.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno : MU, 1998.

Literatura doporučená studentům JANÍK, T., HAVEL, J. (eds.) Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : MU, 2005. 80-210-3884-5.
Průcha, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : 2001.
Průcha, J. Pedagogická evaluace. Brno : CDVU, 1996.
ŠVEC, V. (ed.) Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno : Paido, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky klasifikace:
* splnění všech zadaných úkolů,
* osobní účast na dohodnutých aktivitách,
* předložení pedagogického deníku (v očekávané kvalitě a úplnosti).

Sylabus PGPRAXE3 - Pedagogická praxe 3
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 14 hod. za semestr

Prerekvizity

PGPRAXE2 Pedagogická praxe 2

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína završuje příležitosti studentů k praktické pedagogické činnosti v podmínkách základní nebo střední školy a volnočasových aktivit. Z metodického pohledu jde o kombinaci hospitační činnosti a vyučovacích pokusů na zadaném typu školy. Přímé pedagogické působení probíhá jak při běžném vyučování, tak v aktivitách volného času. Každá činnost je studentem reflektována a tvoří další součást jeho pedagogické dokumentace, resp. studentského portfolia. Finální součástí portfolia je studentova sebereflexe všech dosud uskutečněných aktivit.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností *podporovat dosavadní profesionalizační úsilí až do úrovně relativně samostatných pedagogických pokusů v podmínkách běžné školní praxe,
* rozvíjet pedagogické a sociálně komunikativní dovednosti v rolovém jednání,
* rozvíjet evaluační dovednosti na základě seznámení s dostupnou metodologií,
* seznamovat se s klimatem a chodem školských zařízení,
* ověřovat dispozice studentů v podmínkách volnočasových aktivit.

Anglický jazyk
Cílem předmětu je seznámit studenty se specifiky výuky cizích jazyků na základních školách. Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu, základy classroom language a jeho použití.

Český jazyk
Naučit se sestavit hospitační záznamy, poznat specifika vyučovacích hodin českého jazyka a literatury, věnovat pozornost otázkám motivace, poskytovat pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, naučit se práci s chybou

Německý jazyk, ruský jazyk
Cílem předmětu je seznámit studenty se specifiky výuky cizích jazyků na základních školách. Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu

Společenské vědy
Student během praxe:
- získá přehled o možnostech a bariérách vzdělávání v mimoškolních zařízeních zaměřených na společenskovědní témata
- zdokonalí své hospitační dovednosti (specifické pozorování v mimoškolním prostředí, pozorování projektování vzdělávacích činností), bude reflektovat činnosti spojené se vzdělávacím procesem mimo školu
- získá základní vzdělávací/lektorské dovednosti
- bude projektovat vzdělávací akci (mikrovýstup během semináře, vlastní seminář, vedení prohlídky s pracovními listy apod.) kterou následně zrealizuje a provede její reflexi
- seznámí se s profesí garanta vzdělávacích akcí (a činnostmi s tím spojenými)

Biologie
Seznámit studenty s běžnou prací učitele biologie nebo lektora v ekocentru
Seznámit studenty s vlastní přípravou učitele na vyučovací hodinu
Naučit se sestavit hospitační záznamy

Dějepis
-Podporovat dosavadní profesionalizační úsilí až do úrovně relativně samostatných pedagogických pokusů v podmínkách běžné pedagogické praxe
- Rozvíjet pedagogické a sociálně komunikativní dovednosti
- Seznamovat se s klimatem a chodem školských, kulturních a podobných zařízení, ve kterých chce v budoucnosti pracovat
- Ověřovat si vlastní dispozice studentů pro tuto práci
- Získání základních představ a modelových návyků ve výuce dějepisu
- Aplikace regionálních prvků do výuky, propojování světových, evropských, národních a regionálních dějin
- Co jsou kompetenční cíle výuky a jaký mají smysl projekty ve výuce dějepisu

Matematika
Naučit se sestavit hospitační záznamy, poznat specifika vyučovací hodiny matematiky, věnovat pozornost otázkám motivace, poskytovat pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, naučit se práci s chybou

Chemie
Student v předmětu PGPRAXE3Che prokazuje dovednost uplatňovat získané teoretické poznatky z předmětů s pedagogicko-psychologickým zaměřením i z předmětů odborných (chemie) v reálném procesu předávání informací. Musí prokázat především dovednost tvůrčího zpracování zadané tematiky, formulovat a vyjadřovat své myšlenky v logickém sledu, řídit a organizovat úspěšně posluchače, s jistotou prezentovat a působivě přednášet, využívat vhodnou didaktickou techniku, diskutovat, polemizovat, obhajovat přednesené myšlenky, reagovat na nenadálé situace a efektivně naplnit cíl přednášky.

Tělesná výchova
Student získá počáteční empirickou orientaci v práci s dětmi. Cílem je poskytnout studentům možnost utvářet si počáteční pravidelnou praktickou výchovnou činností základní pedagogické kompetence (rozvoj kompetencí komunikačních, didaktických, organizačních, řídících a diagnostických).

Výtvarná výchova
Student kriticky reflektuje praxi v oboru, zamýšlí se nad klíčovými momenty vyučovací jednotky, tvoří a srozumitelně formuluje vlastní náměty do pozorované hodiny.

Hudební výchova
Poznat současnou pedagogickou praxi hudební výchovy na školách základních, středních a na základních uměleckých školách v předmětech kolektivní výuky.

Základy techniky
Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu. Student během praxe získá přehled o způsobu výuky v různých technických oborech, na různých typech škol (ZŠ, SOU, SOŠ). Student kriticky reflektuje praxi v oboru, zamýšlí se nad klíčovými momenty vyučovací jednotky, tvoří a srozumitelně formuluje vlastní náměty k pozorované výuce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Anglický jazyk
- Úvod do výuky a studia cizích jazyků – její specifika;
- Management vyučovací hodiny, atmosféra ve třídě, classroom language;
- Hospitace ve třídě – určování jednotlivých stadií hodiny, hospitační záznam, role učitele, role žáka, interakce učitel – žáci;
- Plánování hodiny – určení cíle (aktivity, dovednosti, typ jazyka), různorodost a pružnost plánu, způsoby psaní příprav;
- Výuka novému jazyku – form, function, meaning, use; metody – deduktivní a induktivní; procvičování nového jazyka, typy řízené praxe, techniky opravování;
- Možnosti využití práce žáků ve dvojicích a ve skupinách
- Porozumění/hodnocení učebnice – její organizace, různorodost/vyváženost aktivit, zastoupení jednotlivých dovedností, adaptace/doplnění učebnice.

Český jazyk
- Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi.
- Posluchači se seznámí s částí konkrétního školního vzdělávacího programu, která se váže k českému jazyku a literatuře.
- Hospitace studentů (celkem 5x) na výstupech studentů 4. ročníku magisterského studia; a (celkem 3x) na vyučovacích hodinách fakultních učitelů českého jazyka nebo zkušených učitelů (kteří např. školí v různých formách dalšího vzdělávání učitelů); aktivně se zúčastní rozborů hodin.
- Každý student se bude v několika hodinách věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a povede o této činnosti podrobný záznam. Věnuje se přitom i tzv. práci s chybou a problémům motivace.

Německý jazyk, ruský jazyk
Obsah předmětu – studenti se seznámí se současnými reálnými podmínkami výuky německého jazyka na 2. stupni ZŠ, osvojí si vyhotovení hospitačního zápisu z vyučovací hodiny, z pozice asistenta vyučujícího budou realizovat dle domluvy s vyučujícím mikrovýstupy ve výuce německého jazyka a seznámí se s výukovými materiály pro obor NJ jako další cizí jazyk na 2. stupni ZŠ

Společenské vědy
Struktura pedagogické praxe:
1. úvodní setkání, instruktáž – 4h
2. pozorování a hospitace ve vzdělávacím zařízení – 6h
3. účast na projektování vzdělávacích akcí, příprava vlastní vzdělávací akce (příprava didaktických pomůcek - pracovní listy, asistentská činnost, projektování semináře apod.) – 6h
4. vlastní vzdělávací činnost (formou mikrovýstupů, přímá vzdělávací činnosti na pozici lektora apod.) – 6h
5. závěrečné kolokvium, reflexe pedagogické praxe – 3h
Student si volí po konzultaci s vedoucí praxe vzdělávací zařízení sám (mj. dle místa bydliště, zájmu apod.), podmínkou je, aby zvolená instituce připravovala vzdělávací programy a měla pracovníka, který tyto vzdělávací programy garantuje a studenta během pedagogické praxe povede.

Biologie
Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi
asistenční praxe na některé ze ZŠ, SŠ nebo v ekologickém centru SEVER (studenti budou působit jako asistenti pedagogů na školách nebo během výukových programů v ekologickém centru, nejprve budou studenti hospitovat u pedagogů, poté budou pomáhat pedagogům s dílčími aktivitami, seznámí se s prací mimo vlastní vzdělávací výstup)

Dějepis
Tematické celky:
1)pedagogická evaluace a školní hodnocení
2)metody klasifikace a hodnocení žáků a produktů jejich činnosti
3)diagnostika průběhu a výsledků učení
4)školská agenda administrativní činnosti
5)dítě v podmínkách volnočasových aktivit
6)role učitele a vychovatele
7)prevence sociálně patologických jevů

Matematika
Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi (co sledovat, jak lze pracovat s žákovskými chybami apod.).
- Seznámí se s částí konkrétního školního vzdělávacího programu, která se váže k matematice
- Hospitace studentů (celkem 5x) na výstupech studentů 4. ročníku magisterského studia; a (celkem 3x) na vyučovacích hodinách fakultních učitelů matematiky nebo zkušených učitelů (kteří např. školí v různých formách dalšího vzdělávání učitelů); aktivně se zúčastní rozborů hodin.
- Každý student se bude v několika hodinách věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a povede o této činnosti podrobný záznam. Věnuje se přitom i tzv. práci s chybou a problémům motivace.

Chemie
1. Prezentace videozáznamu vzdělávací situace a ukázka její analýzy (2hod)
2. Diagnostika vzdělávacích jednotek, sebereflexe a reflexe (2hod)
3. Podpora prezentační technikou z hlediska hardware i software (tabule, flipchart, zpětný projektor, dataprojektor a počítač) (2hod)
4. Příprava na vzdělávací jednotku a její rozbor (2hod)
5. Vzdělávací jednotka s podporou flipchartu nebo zpětného projektoru (2hod)
6. Přednáška s podporou PowerPointu (2hod)
7. Plánování přednáškového cyklu, příprava plánu, spoluúčast posluchačů na přípravě (1 hod)

Tělesná výchova
Student může volit mezi dvěma formami práce:
1.) Student se během semestru aktivně a systematicky podílí na pedagogické činnosti v oblasti zajišťování pohybových aktivit ve vybraném zařízení, např. sportovní oddíl, školní družina, školní sportovní klub, zájmový pohybový nebo sportovní kroužek. atd.
2.) Student se zúčastní týdenní akce, např. škola v přírodě, letní tábor, příměstský letní tábor, lyžařský kurz v roli pedagogického pracovníka.
Student si aktivitu s dětmi zvolí a zajistí sám, dle vlastních možností a uvážení. Vybranou aktivitu konzultuje s garantem praxe - sdělí mu termín, charakter a objem předpokládané činnosti. Student si po dobu individuální pedagogické praxe vede deník, ve kterém chronologicky zaznamenává údaje o vlastních aktivitách s dětmi a jejich hodnocení.
V deníku je uvedeno: plán činnosti, přípravy na vyučovací jednotky, realizace a organizace - reflexe a výsledky vlastní pedagogické činnosti.

Výtvarná výchova
Časová dotace: 1 vyučovací hodina týdně (13 hodin za semestr), forma náslechů s možností aktivně se podílet na hodnocení žákovských prací.
Předpoklady dobrého zvládání PGPRAXE3:
Úspěšné absolvování předchozích PGPRAXE 1, 2 a úvodu do teorie výtvarné výchovy (UVTEOVV), permanentní sebevzdělávání zejména v oblasti současné vizuální kultury (myšlení, tvorby a dialogu), studium odborné literatury.
Student pozoruje výuku, dělá si podrobné poznámky, odborně kriticky reflektuje didaktické situace. Po výuce konzultuje s fakultním učitelem, pokládá mu otázky, zajímá se o obsahy, které může žák v hodinách výtvarné výchovy poznávat, zapisuje si možnosti řešení klíčových momentů ve výuce, hodnotí pozitiva i negativa výuky, své zápisky srovnává s odbornou literaturou. Počas výuky student uvažuje nad jejím průběhem, nad logikou struktury, smyslem a cílech hodiny. Se svolením fakultního učitele dělá fotodokumentaci. Poznamenává si své nápady a náměty do hodiny výtvarné výchovy, v současném umění hledá způsoby komunikace zajímavé pro žáky v pozorované třídě. Se souhlasem fakultního učitele se zapojuje do hodnocení žákovských výtvarných prací.
Student se seznámí s tematickým plánem fakultního učitele.

Hudební výchova
- Charakteristika hospitace v hudební výchově, náležitosti hospitačního zápisu;
- Hospitace v hodinách hudební výchovy na různých školských stupních;
- Analýza videozáznamů z vyučování hudební výchově zkušenými učiteli;
- Hodnocení hospitovaných hodin hudební výchovy.

Základy techniky
Úvodní instruktáž k praxi - co sledovat, jak vést pedagogický deník, jak zpracovat hospitační záznam… (2 hod).
Student absolvuje PGPRAXI3 ve třech blocích (3× 4 hodiny). Výuka oblasti RVP 5.9 Člověk a svět práce na ZŠ, teoretická výuka na SOŠnebo SOU a praktická výuka na SOŠ nebo SOU v některém z technických oborů.
Student se seznámí se vzdělávacím programem daného technického oboru, aktivně se účastní rozborů hodin, konzultuje s příslušným vyučujícím, zapisuje si možnosti řešení klíčových momentů ve výuce, hodnotí pozitiva i negativa výuky. Se souhlasem vyučujícího může provádět fotodokumentaci nebo videozáznam. Podle dohody s vyučujícím se může podílet na realizaci výuky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HARMER, J. The Practice of English Language Teaching. 1991.
HEDGE, T. Teaching and Learning in the Language Classroom. OUP, 2000.
UR, P. A Course in Language Teaching. CUP, 1996.
www.rvp.cz
VÍŠKA, V. Vybrané aktivizující výukové metody ve výuce českého jazyka na ZŠ. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
BURYÁNEK, J. (ed.) Interkulturní vzdělávání - příručka nejen pro SŠ pedagogy. Člověk v tísni - společnost při České televizi, o. p. s. v nakladatelství Lidové noviny, Praha: 2002. Dostupné z: http://www.varianty.cz/cdrom/
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty (od hospitace k souvislé praxi). Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty (teorie a praxe alternativní vyučovací hodiny). Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
JIRÁK, J., MIČIENKA, M. Rozumět médiím. Praha: Partners Czech, 2006.
KALHOUS, Z., OBST, O. (eds.) Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
KOMPAS. Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Argo, 2006.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. 1.vyd. Brno: Paido, 2003.
PIKE, G., SELBY, D. Cvičení a hry pro globální výchovu. Praha: Portál, 2000.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
VALENTA, J. Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno: AISIS, 2006.
HAVEL, J., JANÍK, T. Pedagogická praxe v negraduální přípravě učitelů. Brno: MU, 2004.
JANÍK, T., HAVEL, J. Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno: MU, 2005.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: UP, 2007.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc: UP, 2002.
ŠIMONÍK, O. Pedagogická praxe. Brno: MSD, 2005.
Výukové materiály vydávané institucí, na které je praxe vykonávána.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. 2. vyd. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1996.
HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing a.s., 2005.
Učebnice a metodické příručky pro HV
Výběr z alternativních učebnic HV autorů Herden J., Kolář J., Štíbrová I., Jurkovič P.
Turek, I. Didaktika. Bratislava. Iura Edition. 2008. ISBN 978-80-8078-198-9.
Turek, I. Kvalita vzdelávania. Bratislava. Iura Edition. 2009. ISBN 978-80-8078-243-6.

Literatura doporučená studentům BYRNE, D. Techniques for Classroom Interaction. Longman, 1990.
BYRNE, D. Teaching Oral English. Longman, New Ed. 1991.
UNDERWOOD, M. Effective Classroom Management. Longman, 1990.
HARMER, J. Teaching and Learning Grammar. Longman, 1993.
GRANT, N. Making the Most of Your Textbook. Longman, 1990.
SMITH, S. Alternativy pro angličtináře. CEU, 1992.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. 2. vyd. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1996.
HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing a.s., 2005.
Učebnice chemie pro ZŠ, resp. pro SŠ či jiná odborně zaměřená literatura s tematikou prezentované přednášky.
FILOVÁ, H. Budoucí učitelé na souvislé praxi. Brno: Paido, 1998.
FILOVÁ, H., HAVEL, J. Otázky hodnocení studentů na souvislých pedagogických praxích. Brno: MSD, 2006.
KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2005.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: OU, 2009.
JENČKOVÁ, E. Hudba v současné škole. Hradec Králové: Tandem 1996 - 2011. (výběr z tematických publikací)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Každý student plní požadavky z obou předmětů své aprobace. Po odsouhlasení garanty praxí (didaktiky) jednotlivých předmětů – podpisem na příslušný formulář, je zápočet zapsán na katedře pedagogiky a psychologie garantem předmětu Pedagogická praxe 3 (PGPRAXE3)
* splnění všech zadaných úkolů;
* osobní účast na dohodnutých aktivitách
* předložení pedagogického deníku (v očekávané kvalitě a úplnosti);
* analýza nashromážděné pedagogické dokumentace a zachycení osobního profesního vývoje.

Český jazyk
Předložení hospitačních záznamů a záznamů o práci se žákem.

Společenské vědy
- splnění požadavků spojených s praxí definovaných v Rozhodnutí děkana PdF na příslušný akademický rok
- splnění všech úkolů na praxi (dle instrukcí vedoucí praxe)
- pečlivě vedené pedagogické portfolio obsahující všechny náležitosti (dle instrukcí vedoucí praxe) a závěrečná zpráva z praxe
- doporučení instituce, na které byla praxe vykonána

Biologie
Předložení hospitačních záznamů a deníku z absolvované praxe.

Dějepis
-splnění všech zadaných úkolů
- osobní účast na dohodnutých aktivitách – 2 odučené vyučovací hodiny, 2 hodiny volnočasových aktivit (zájmový kroužek, nepovinný předmět, školní družina aj, 4 hospitace, 2 účasti na školních akcích (např. pedagogická rada, metodické sdružení, třídních schůzka apod.
- předložení pedagogického deníku v očekávané kvalitě a úplnosti
- analýza nashromážděné pedagogické dokumentace a zachycení osobního profesního vývoje

Matematika
Předložení hospitačních záznamů a záznamů o práci se žákem.

Chemie
Zápočet - na základě předložení příprav a dalších požadovaných písemných materiálů potřebných pro efektivní realizaci vzdělávací akce včetně modelové realizace vzdělávací jednotky

Anglický jazyk
- účast na bloku 6 hodin výuky, jejíž datum je dohodnuto na úvodní schůzce k předmětu na začátku semestru
- předložení dvou hospitačních archů ze dvou různých stupňů školy v místě bydliště (přednostně 1. a 2. stupeň ZŠ)
- krátký pohovor o hospitacích, porovnání přístupů k různým věkovým kategoriím žáků, požívané učebnice, vlastní reflexe z hospitovaných hodin atd.

Tělesná výchova
1. Plán činnosti - časový harmonogram před zahájením praxe
2. Pedagogický deník, ve kterém bude 10 příprav na vyučovací jednotky a jejich hodnocení
3. Zajištění hospitace garanta praxe

Výtvarná výchova
Realizace pedagogického deníku, kterého součástí bude i případná fotodokumentace a výzkumná sonda z praxe - odborná reflexe provedená metodou zakotvené teorie (zvládá student po absolvování UVTEOVV).

Ruský jazyk, německý jazyk
1) aktivní participace na realizované praxi
2) předložení jednoho hospitačního záznamu z navštívené vyučovací hodiny
3) písemná reflexe z realizované praxe

Hudební výchova
- 4 hospitační zápisy z hospitace v předmětu hudební výchova u učitelů na různých školách;
- Individuální hodnocení hodin hudební výchovy;
- 2 hospitační zápisy sledovaného videozáznamu vyučování hudební výchově.

Základy techniky
Student předloží pedagogický deník s hospitačními záznamy, rozbory hodin, výstupy konzultací, případně obrazovou dokumentaci. Z každého bloku musí mít příslušným vyučujícím potvrzeno splnění požadavků a pozitivní hodnocení práce v daném vzdělávacím zařízení.

Sylabus PGPRAXE4 - Pedagogická praxe 4
2014

Sylabus PGPROPD - Pedagogická propedeutika
2020

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kesnerová Řádková Olga

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 13 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 26 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 2 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 37 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína připravuje studenty na studium pedagogických předmětů. Seznámí se se základními pojmy (a vztahy mezi nimi):předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, podatata a znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola. Získají přehled o metodách pedagogického výzkumu, pedagogických směrech na počátku 20. století, o vývoji pedagogického myšlení, alternativním pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ustanovení základů pedagogického myšlení.
Seznámení se základními pedagogickými pojmy, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, s aktuálními trendy ve výchově a vzdělávání.
Osvojení si základů práce s odbornou literaturou a orientace v současném pedagogickém dění.
Vedení k vystižení základního historicko-srovnávacího kontextu v historických směrech i současných a k aplikacím do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody¨výchovy, obecné vymezení. Metody diagnostické, výchovně-vzdělávací, výzkumné. Konkretizace.
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (2 konkrétní příklady ped. výzkumu z ped. tisku (Daniela ).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského aj. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku..
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, Pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Alternativní výchovné systémy – soudobé. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Institucionalizovaná výchova. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a transformace po roce 1990. Současná kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ,B. Systémová pedagogika. Ostrava: Amosium servis, 1997.
JŮVA,V. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V. a JŮVA, V.Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1995.
JANIŠ,K.,KRAUS,B.,VACEK,P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
VÁCLAVÍK,V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům HRABAL,V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN 1988
KASÍKOVÁ,H.,VALIŠOVÁ,A. A KOL. Pedagogické otázky současnosti. Praha: ISV, 1994.
KOVALIKOVÁ,S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PAŘÍZEK,V. Učitel a jeho povolání. Praha: SPN, 1988.
PAŘÍZEK,V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedf UK, 1996.
PIKE,G.,SELBY,D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA,J. Alternativní škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997 .
TOMÁŠEK, F. Pedagogika. Brno: Nibowaka, 1992.
Časopis: Pedagogika, Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- záznam z přímé hospitace
- pedagogická aktualita s řízenou diskusí
- anotace z odborné pedagogické literatury
- aktivní plnění úkolů zadaných na semináři

Zkouška
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus PGPSDIA - Pedagogicko psychologická diagnostika dítěte
2021

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video a audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogicko psychologické diagnostice a autodiagnostice učitele. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video a audio záznamy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRAUN, R., MARKOVÁ, D., NOVÁČKOVÁ, J. Praktikum školní psychologie. Praha: Portál, 2014.
DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001.
DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: HaH, 1992.
COGNET, G. Dětská kresba jako diagnostický nástroj. Praha: Portál, 2013.
HADJ MOUSSOVÁ, Z., DUPLINKSÝ, J a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, l988.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN l989.
HRABAL, V. st., HRABAL, V. ml. Diagnostika. Praha: Karolinum, 2004.
KNOTOVÁ, D. a kol. Školní poradenství. Praha: Grada, 2014.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudemaus, 2001.

Literatura doporučená studentům MAYDLOVÁ, Z. Soustavné sledování a hodnocení žáka. Praha: SPN, 1980.
MERTIN, V., KREJČOVÁ, L. a kol. Metody a postupy poznávání žáka. Pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer, 2016.
NAJBRTOVÁ, K., ŠÍPEK, J. (Eds.) Projektivní metody v psychologické diagnostice. Praha: Portál, 2017. PAVELKOVÁ, I., HRABAL, V. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
ŘÍČAN, P., ŽENATÝ, J. k teorii a praxi projektivních metod. Bratislava: Psychodiagnostické metody, 1988.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: PdF MU, 1993.
SVOBODA, M. KREJČÍŘOVÁ, D, VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál, 1999.
ŠNÝDROVÁ, I. Psychodiagnostika. Praha: Grada, 2008.
ŠVANCARA, J. a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum, 1974.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18-19, s. 37- 42.
VACEK, P. Pedagogická psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2017.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Prokázání základních znalostí pedagogicko psychologické diagnostiky.
2) Zpracování pedagogicko psychologické charakteristiky žáka/dítěte na základě diagnostického rozhovoru.
3) Zpracování diagnostiky vztahů školní třídy pomocí sociometrické metody.
4) Vypracování autodiagnostické profesní reflexe.
5) Prokázání hlubšího seznámení se zvoleným diagnostickým postupem (metodou).

Sylabus PGVCRV - Pedagogika volného času
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Žumárová Monika

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pojmové vymezení - volný čas (definice, význam, funkce, úkoly,...). Geneze volného času - sociální a sociologické koncepce práce a volného času. Pedagog volného času, zájmová činnost ve volném čase, úloha a vliv masmédií na trávení volného času. Hra - specifická činnost ve volném čase. Pedagogika zážitku - Outward Bound. Pedagogika odpočinku. Plánování činností, pojetí projektů ve výchově mimo vyučování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vybavit studenty základními znalostmi z oboru pedagogiky volného času s přihlédnutím k jejich specializaci. Seznámit studenty s novým pojetím výchovy mimo vyučování. Úzké propojení s pedagogickou praxí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Volný čas - pojem VČ, různé pohledy na VČ v historii, VČ a životní styl.2. VČ a v něm výchova mimo vyučování - činitelé vývoje jedince, pojem VMV, funkce VMV, úkoly, současné pojetí výchovy člověka ve VČ - tři dimenze VMV (obsah, vztah a prostředí), zvláštnosti.3. Činnosti ve VČ - výchovné, vzdělávací, odpočinkové, zájmové,...4. Zájmová činnost ve VČ (obsah, druhy, funkce), zájmová výchova. 5. Zařízení pro VMV - školská, materiální vybavení jednotlivých zařízení, specifika.6. Aktivity, prostory a zařízení VČ dětí a mládeže v mezinárodním kontextu.7. Právo a VČ. Pedagogika odpočinku jako součást moderní psychogyhieny.8. Historický vývoj výchovy ve VČ.9. Hra (specifická činnost ve VČ) a hračka, herní systémy, zásady uvádění her.10. Vliv masmédií ve VČ na děti, mládež a dospělé.11. Perspektivy a problémy VČ. Výzkumná oblast dětí, mládeže a dospělých u nás a v zahraničí.12. Nové přístupy v pedagogice VČ - animace, výchova zážitkem, sociální asistenti.13. Pedagogika zážitku - Outward Bound, výchova mládeže k přírodě.14. LDT - charakteristika, dělení, náplň, organizační zajištění,...15. Sociální pedagog. Typologie pedagoga VČ, rozsah profesionální působnosti, vzdělávání a působnost sociálních pedagogů u nás a v zahraničí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Pávková, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999
Spousta, V. a kol. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: 1995
Vážanský, M. - Smékal, V. Základy pedagogiky volného času. Brno: 1995
Veselá, J. Jak ve volném čase. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997

Časopisecké stati:
Vychovávatel - Educatio MŠ SR.
Mládež a společnost - IDM MŠMT ČR.
Děti a my - Avicenum, Praha.

Literatura doporučená studentům Špičák a kol. Úvod do metodiky zájmových činností v domově mládeže. Olomouc: 1991.
Přadka, M. Kapitoly z dějin pedagogiky volného času. Brno: MU, 1999
Adresář vybraných občanských sdružení pracujících s dětmi a mládeží 1999. MŠMT ČR, odbor pro mládež.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu podmínky k zápočtu:
1. Aktivní účast na seminářích
2. Přednesení seminární práce na jednom ze seminářů (rozsah 5 - 10 min. napsané na A4, včetně pramenů).
Vykonání ústní zkoušky.

Sylabus POKRRV - Technika přípravy pokrmů a stolování
2001

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Procházka Stanislav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: kurz 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Poznatky o významu a zásadách správné výživy. Umět prakticky využít vědomostí z předmětů „ Příprava pokrmů „ a „ Stolování“ nejen ve své učitelské praxi, ale i v různých mimoškolních aktivitách.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je předat studentům poznatky o významu a zásadách správné výživy. Umět prakticky využít vědomostí z předmětů „ Příprava pokrmů „ a „ Stolování“ nejen ve své učitelské praxi, ale i v různých mimoškolních aktivitách.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Historie pohostinství /starověk, středověk, novověk/
2) Základní pravidla stolování
3) Inventář na úseku obsluhy
4) Gastronomická pravidla
- pravidla sestavování slavnostních jídelníčků
- příklady menu k různým příležitostem
5) Druhy slavnostních příležitostí
- Banket
- Recepce
- Raut
- Garden party
6) Technika nabídky a překládání pokrmů
7) Alkoholické nápoje
- výroba, druhy vína a lihovin
- podávání vína a lihovin podle gastronomických pravidel
- míšené nápoje a jejich receptury
8) Složitá obsluha
- flambování masa
- flambování moučníků
9) Zvyklosti zahraničních hostů
- z Evropy
- z Ameriky
- z Asie
- z Afriky
10) Význam a vývoj výživy
- význam správné výživy
- vliv prostředí na zdraví lidského organismu
11) Biologická, energetická a výživová hodnota potravin
- doporučené vyživované dávky pro různé skupiny obyvatelstva
12) Zásady správné výživy
- smíšená strava
- vegetariánská strava
- výživa dětí a mladistvých
13) Diety a jejich rozdělení
14) Základní pravidla hygieny
- všeobecná hygiena a prevence
- dezinfekce a sterilizace
- nákazy a otravy z potravin
- požadavky na hygienu výroby pokrmů a uchování pokrmů
15) Základní úpravy surovin k přípravě jídel
- příprava polévek
- příprava omáček /základní, složité/
- dělení a příprava masa
16) Základní druhy těst
- kynuté těsto /houskové knedlíky, plundrové koláče/
- lité těsto /palačinky/
- moučníky z pálené hmoty
17) Příprava pokrmů studené kuchyně

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1) Salač, G. Stolničení. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 348 s.
2) Černý, J., Srkala, A. Moderní obsluha. Praha: nakladatelství Merkur, 1993. 324 s.
3) Červená, D., Červený, K. Vegetariánská kuchařka. Ostrava: Osvětová agentura Salvo, 1990. 224 s.
4) Dufek, O., Svejkovská, M. Připravujeme pohoštění. Praha: Aviceum, 1990. 224 s.
5) Šimončič, R., Kružliak, P. Výživa. Praha: Merkur, 1993. 132 s.
6) Schmidtová, J. Hygienická péče a předpisy. Praha: Merkur, 1994. 202 s.
7) Brhlík, E. , Romaňuk, J.: Technologie přípravy pokrmů II. Praha: Merkur, 1994. 350 s.
8) Kružliak, P., Schaller, R., Forró, A. Potraviny a nápoje. Praha: Merkur, 1993. 176 s.
9) Pinka, K., Veselý, P., Černý, J., Srkala, A. Receptury míšených a teplých nápojů. Praha: Merkur, 1992. 197 s.

Literatura doporučená studentům 1) Salač, G. Stolničení. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 348 s.
2) Černý, J., Srkala, A. Moderní obsluha. Praha: nakladatelství Merkur, 1993. 324 s.
3) Červená, D., Červený, K. Vegetariánská kuchařka. Ostrava: Osvětová agentura Salvo, 1990. 224 s.
4) Dufek, O., Svejkovská, M. Připravujeme pohoštění. Praha: Aviceum, 1990. 224 s.
5) Šimončič, R., Kružliak, P. Výživa. Praha: Merkur, 1993. 132 s.
6) Schmidtová, J. Hygienická péče a předpisy. Praha: Merkur, 1994. 202 s.
7) Brhlík, E. , Romaňuk, J.: Technologie přípravy pokrmů II. Praha: Merkur, 1994. 350 s.
8) Kružliak, P., Schaller, R., Forró, A. Potraviny a nápoje. Praha: Merkur, 1993. 176 s.
9) Pinka, K., Veselý, P., Černý, J., Srkala, A. Receptury míšených a teplých nápojů. Praha: Merkur, 1992. 197 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování ideálního jídelníčku na týden podle zásad racionální výživy.

Sylabus PORADSL1 - Poradenské systémy a primární prevence ve školství
2021

Sylabus PORADSL2 - Primár. prev. v podm. školy a zařaz. do škol. porad. služeb
2021

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus PORSYST - Poradenský systém
2021

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Řízené konzultace a samostatná příprava studentů, se budou vzájemně doplňovat, budou směřovány ke zvládnutí struktury pojmového aparátu, k hlubšímu pochopení poradenského systému ČR a k postižení vztahů mezi jednotlivými stupni. Zachycení historického vývoje a změny v pojetí poradenství. Vedle teoretického základu bude sledován dovednostní výcvik studentů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat ucelený přehled o problematice poradenství, možnosti učitele a výchovného poradce při konzultacích se studenty.Legislativa popradenství.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tvorba programu práce výchovného poradce v podmínkách školy, zohlednění specifik a potřeb školy (techniky tvorby programu); školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství; integrace poradenských služeb poskytovaných školou se službami specializovaných poradenských zařízení, zejména pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, středisek výchovné péče a IPS úřadů práce; činnost poradenských asociací (APPŠ, APSPC, AŠP, APSVP). Výchozí termíny speciální pedagogiky, integrace, inkluze, vytváření inkluzivního prostředí třídy a školy:
Pochopení a interpretace speciálních vzdělávacích potřeb žáka pro účely jeho úspěšného vzdělávání a integraci
Základní speciálně pedagogické metody a techniky, kompenzační a didaktické pomůcky, jejich využívání
Vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, intervenční činnosti
Spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně pedagogickými centry (SPC) v procesu integrace
Základní vymezení druhů zdravotního postižení a charakteristika zdravotního a sociokulturního znevýhodnění, biopsychosociální aspekty postižení, a dopady na osobnost žáka, mezioborový přístup.
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami a žák nadaný, specifické rysy osobnosti postiženého, vztah postižení a složek osobnosti, vývoj postiženého dítěte – obecné zákonitosti
Modely začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných do pedagogického procesu ve školním věku, týmová spolupráce pedagogických pracovníků a jejich kompetence
Problematika integrace a inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
Individuální vzdělávací plány těchto žáků, příprava a tvorba, koordinace postupu vyučujících při realizaci individuálních vzdělávacích plánů
Podpora žáka a jeho rodiny, pedagogických pracovníků školy ze strany školního poradenského centra.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb.
Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) č. 111/1998 Sb.
Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních č. 72/2005 Sb.
FREIBERGOVÁ, Z., STRAKOVÁ, E. Analýza a návrh racionalizace poradenské práce na vysokých školách. Projekt RS95RC312. 1995.

Literatura doporučená studentům Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb.
Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) č. 111/1998 Sb.
Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních č. 72/2005 Sb.
FREIBERGOVÁ, Z., STRAKOVÁ, E. Analýza a návrh racionalizace poradenské práce na vysokých školách. Projekt RS95RC312. 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na semináří a úspěšný zápočtový test

Sylabus POVDOVP - Povinná dokumentace VP
2021

Sylabus POZPEDB - Podpora žáka - pedagogický blok
2020

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sestává ze tří hlavních tematicky zaměřených částí:
- Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ)
- Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování
- Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků,
prosociálního chování žáků.
Více viz osnova a cíle.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ)
Stručné bližší seznámení s požadavky jednotlivých stupňů škol na žáka. Orientace v požadavcích školy na žáka s ohledem na vývojová specifika. Charakteristika a cíle jednotlivých druhů škol, RVP, ŠVP, základní, klíčové kompetence v jednotlivých stupních vzdělávání se zaměřením na stupně škol a přechod mezi jednotlivými stupni.

2. Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování
Seznámení s formami a metodami podpory žáka při výuce i s ohledem na přípravu na vyučování. Pozornost bude zaměřena na další možnosti organizační a metodické pomoci při výuce, na aktivní práci s metodami. Klíčovými tématy: motivace žáků, motivace k přípravě na vyučování, tradiční a moderní (aktivizační) metody, participativní metody, interaktivní vyučování, kritické myšlení, možnosti spolupráce v rámci celé školy. Věnována je pozornost formativnímu hodnocení žáka.

3. Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků,
prosociálního chování žáků
Základní témata vztahující se k tématu: pomoc při organizaci režimu dne a systém režimu dne, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, základní hygienické návyky, systém pracovních návyků - příprava na vyučování, domácí příprava, motivace k učení, koncentrace na výkon, dokončení práce, prosociální chování. Prosociální chování je prezentováno i v rovině aktivit. Prosociální chování v rovině prevence sociálně patologických jevů (mravní hodnoty, rozpoznání nevhodného a rizikového chování a uvědomění si možných důsledků takového chování, nebezpečí fyzického a psychického zneužívání vlastní osoby, posílení sebereflexe a sebeovládání, podpora spolupráce v týmu, vnímavost k potřebám druhých).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ)
Stručné bližší seznámení s požadavky jednotlivých stupňů škol na žáka. Orientace v požadavcích školy na žáka s ohledem na vývojová specifika. Charakteristika a cíle jednotlivých druhů škol, RVP, ŠVP, základní, klíčové kompetence v jednotlivých stupních vzdělávání se zaměřením na stupně škol a přechod mezi jednotlivými stupni.

2. Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování
Seznámení s formami a metodami podpory žáka při výuce i s ohledem na přípravu na vyučování. Pozornost bude zaměřena na další možnosti organizační a metodické pomoci při výuce, na aktivní práci s metodami. Klíčovými tématy: motivace žáků, motivace k přípravě na vyučování, tradiční a moderní (aktivizační) metody, participativní metody, interaktivní vyučování, kritické myšlení, možnosti spolupráce v rámci celé školy. Věnována je pozornost formativnímu hodnocení žáka.

3. Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků,
prosociálního chování žáků
Základní témata vztahující se k tématu: pomoc při organizaci režimu dne a systém režimu dne, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, základní hygienické návyky, systém pracovních návyků - příprava na vyučování, domácí příprava, motivace k učení, koncentrace na výkon, dokončení práce, prosociální chování. Prosociální chování je prezentováno i v rovině aktivit. Prosociální chování v rovině prevence sociálně patologických jevů (mravní hodnoty, rozpoznání nevhodného a rizikového chování a uvědomění si možných důsledků takového chování, nebezpečí fyzického a psychického zneužívání vlastní osoby, posílení sebereflexe a sebeovládání, podpora spolupráce v týmu, vnímavost k potřebám druhých).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kalhous, Z., Obst. O. Školní didaktika (kapitoly zejména k metodám). Praha: Portál, 2002.
Průcha, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (aktuální verze)
Starý, K. a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016.
Vrabcová, D., Vítová, J., Kesnerová, Řádková, O. Obecná a inkluzivní didaktika. Hradec Králové: PdF, 2019. Studijní opora.

Literatura doporučená studentům Bartoňová, M., Vítková, M. Společné vzdělávání orientované na posílení kompetencí učitelů a žáků v inkluzivním prostředí školy. Brno: MU, 2018.
Eichhorn, Ch. Učitel a práce se třídou. Praha: Raabe, 2019.
Gordon, T. Škola bez poražených. Praha: Malvern, 2003.
Mešková, M. Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál, 2012.
Valenta, M. a kol. Znevýhodněný žák. Praha: Grada, 2020.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou udělení zápočtu je aktivní účast ve výuce a test.

Sylabus POZPSYB - Podpora žáka - psychologický blok
2020

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Tichotová Sylvie

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sestává ze dvou hlavních tematicky zaměřených částí:
- základy psychohygieny učení
- základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a základní techniky pedagogické diagnostiky
- základní znalosti řešení výchovných problémů
Více viz osnova a cíle.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět je zaměřen na orientaci v těchto bodech a okruzích:
- základy psychohygieny učení,
- psychologií zdraví a její klíčové koncepty.
- základní pravidla psychohygieny u žáků a obvyklé překážky v dodržování těchto pravidel, t
- teoretický úvod do témat z obecné psychologie, které do procesu učení zásadně zasahují a ovlivňují ho
- jak psychohygiena ovlivňuje paměť i samotný proces myšlení a učení, stres a učení,
- základní strategie psychohygieny u asistenta pedagoga – jak podpořit nejen žáka, ale i sám sebe.
- základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a základní techniky pedagogické diagnostiky (seznámení s pedagogickou diagnostikou a jejími metodami a technikami).
Pozornost bude věnována především technikám vedení rozhovoru, jenž je hlavní klinickou metodou pedagogicko-psychologické diagnostiky zaměřené na identifikaci žákových potřeb. Praktický nácvik některých technik vedení rozhovoru. Teoretické i praktické seznámení s technikami pozorování jakožto klinickou diagnostickou metodou. Pozorování a rozhovor v běžném prostředí školní tříd.

Absolventi se orientují v základních znalostech řešení výchovných problémů
a jsou seznámeni se základními intervenčními technikami – jak zasáhnout v případě výskytu různých výchovných problémů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hlavní tematické oblasti a zaměření předmětu:
Základy psychohygieny učení
Psychohygiena jako předpoklad kvalitního procesu učení.
Stručné seznámení s psychologií zdraví a jejími klíčovými koncepty.
Základní pravidla psychohygieny u žáků a obvyklé překážky v dodržování těchto pravidel. Teoretický úvod do témat z obecné psychologie
Základní strategie psychohygieny u asistenta pedagoga.

Základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a základní techniky pedagogické diagnostiky
( techniky vedení rozhovoru a identifikace žákových potřeb, praktický nácvik některých technik vedení rozhovoru,
teoretické i praktické seznámení s technikami pozorování).

Základní znalosti řešení výchovných problémů
Teoretické ukotvení pojmu výchovný problém, důraz na pestrost této problematiky.
Stručný úvod do psychopatologie – rozlišení normy a patologie, jednotlivé relevantní kategorie z MKN-10. Výchovné problémy z hlediska vývojových etap ontogenetické psychologie.
Výchovné problémy
a současný svět – problematika sociálních sítí, kyberšikany, sekty, atd.
Seznámení se základními intervenčními technikami – jak zasáhnout v případě výskytu různých výchovných problémů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Svoboda, M. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
Petty, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013.
Gordon, T. Škola bez poražených. Praha: Malvern, 2018.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.

Literatura doporučená studentům Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.
Atkinson, R. (ed.). Psychologie. Praha: Portál, 2003.
Janošová, P. et al. Psychologie školní šikany. Praha: Grada, 2016.
Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize (MKN - 10)
Diagnosticko-statistický manuál duševních poruch, pátá revize (DSM-V)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě odborných poznatků získaných v průběhu semináře a sebezkušenosti sepíše student odbornou kazuistiku vybraného žáka či studenta v minimálním rozsahu 4 normostrany. Kazuistika má následující strukturu: stručná anamnéza vybraného jedince, popis problému/situace, návrh možných intervencí, řešení, doporučení, shrnutí, závěr.

Sylabus PPDDVP2 - Pedagogicko psychol. diagnostika dítěte
2007

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video
a audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogické diagnostice a autodiagnostice učitele. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video a audio záznamy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus PPKSPAP - Pedagogicko-psychologická a kulturní specifika v práci asistenta pedagoga
2020

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Levínská Markéta

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 17 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sestává ze čtyř hlavních tematicky zaměřených částí:
- Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání
- Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
- Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky
- Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení rozhovoru, komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.)
Více viz osnova a cíle.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání
Studující budou seznámeni se situací žáka cizince. Hlavními probíranými tématy budou heterogenita školního prostředí, akulturace, enkulturace, adaptace, asimilace, integrace, primární a sekundární socializace, kulturní konflikt a jeho zvládnutí, segregace a marginalizace.

2. Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (4 hodiny)
Náplní je přiblížení situace rodiny, která žije v sociálně vyloučené lokalitě. Ukázat, jaké jsou životní a vzdělávací perspektivy dětí žijící v sociálně znevýhodněném prostředí. Jakým způsobem lze u žáků podpořit představu o sebeúčinnosti, podpořit adekvátní sebepojetí a umožnit vyrovnání se se stigmatizací sociokulturně znevýhodněného prostředí.

3. Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky
Základní možnosti, jaké mohou být využity pro zprostředkování informací mezi školou a rodinou. Role jednotlivých pedagogických pracovníků, místo asistenta pedagoga v institucionální struktuře vzdělávacího zařízení. Hranice profese, osobnost asistenta pedagoga, supervize, mentoring, spolupráce pedagogicko-psychologických pracovníků.

4. Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení rozhovoru, komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.)
Hlavním cílem je aplikace teorie sociální komunikace a pedagogické komunikace jako specifické disciplíny. Základem je praktický nácvik komunikačních dovedností. Reflexe a sebereflexe vlastních komunikačních dovedností a stereotypních reakcí během výchovně-vzdělávacích interakcí. Vedení rozhovoru, vyjádření podpory, způsoby sdělování nepříjemných informací. Psychohygiena profese, její limity.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z odlišného kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání
Seznámeni se situací žáka cizince. Hlavními probíranými tématy jsou:
- heterogenita školního prostředí,
- akulturace,
- enkulturace,
- adaptace,
- asimilace,
- integrace,
- primární a sekundární socializace,
- kulturní konflikt a jeho zvládnutí,
- segregace a marginalizace.

2. Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
Náplní je přiblížení situace rodiny, která žije v sociálně vyloučené lokalitě. Hlavní témata a otázky:
- jaké jsou životní a vzdělávací perspektivy dětí žijící v sociálně znevýhodněném prostředí,
- jakým způsobem lze u žáků podpořit představu o sebeúčinnosti,
- podpora adekvátního sebepojetí a umožnění vyrovnání se se stigmatizací sociokulturně znevýhodněného prostředí.

3. Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky
Základní možnosti komunikace mezi školou a rodinou.
Role jednotlivých pedagogických pracovníků, místo asistenta pedagoga v institucionální struktuře vzdělávacího zařízení.
Hranice profese, osobnost asistenta pedagoga, supervize, mentoring, spolupráce pedagogicko-psychologických pracovníků.

4. Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení rozhovoru, komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.)
Teorie sociální komunikace a pedagogické komunikace jako specifické disciplíny.
Praktický nácvik komunikačních dovedností.
Reflexe a sebereflexe vlastních komunikačních dovedností a stereotypních reakcí během výchovně-vzdělávacích interakcí.
Vedení rozhovoru, vyjádření podpory, způsoby sdělování nepříjemných informací. Psychohygiena profese, její limity.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BITTNEROVÁ, Dana, David DOUBEK a Markéta LEVÍNSKÁ. Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. V Praze: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2011, 308 s. ISBN 978-808-7398-180.
JARKOVSKÁ, Lucie. Etnická rozmanitost ve škole: stejnost v různosti. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0792-4.
MORGENSTERNOVÁ, Monika a Lenka ŠULOVÁ. Interkulturní psychologie: rozvoj interkulturní senzitivity. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2007, 218 s. ISBN 978-80-246-1361-1.
MORAVCOVÁ. Kdo jsem a kam patřím?: identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Praha: Sofis, 2005, s. 15-79. ISBN 8090278582.
MOREE, Dana. Než začneme s multikulturní výchovou: od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Editor Iva Janská. Praha: Člověk v tísni, 2008, 109 s. ISBN 978-808-6961-613. Dostupné také z: Dostupný také z: http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_70.pdf

Literatura doporučená studentům ALLPORT, Gordon Willard. O povaze předsudků. Překlad Eduard Geissler. Praha: Prostor, 2004, 574 s. ISBN 80-726-0125-3.
BITTNEROVÁ, Dana, Markéta LEVÍNSKÁ a David DOUBEK. Zápas o šťastné dětsví. Romano džaniben: Časopis romistických studií. Prah, 2017, 24(1), 15-46. ISSN 1210-8545.
BITTNEROVÁ, Dana, David DOUBEK a Markéta LEVÍNSKÁ. Stigma ve škole. Journal of pedagogy: Pedagogický časopis. Trnava: Trnavská Univerzita, 2011, 2(1), 11-28. ISSN 1338-2144.
ERIKSEN, Thomas Hylland. Etnicita a nacionalismus: antropologické perspektivy. Překlad Marek Jakoubek. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 352 s. Studijní texty (Slon), 51. sv. ISBN 978-807-4190-537.
ERIKSON, Erik H. Dětství a společnost. Praha: Argo, 2002, 387 s. ISBN 80-720-3380-8.
MORAVCOVÁ, Mirijam a Helena NOSKOVÁ. Struktura etnických menšin a imigračních skupin v České republice. Vývoj let 1918-2001. BITTNEROVÁ, Dana a Mirjam
MOREE, Dana. Czechkid: Metodické náměty pro pedagogy. 2. rozšířené vydání. Praha: FHS UK, 2009. ISBN 978-80-87398-01-2. Dostupné také z: www.czechkid.cz
ŠIŠKOVÁ, Taťjana. Výchova k toleranci a proti rasismu: [multikulturní výchova v praxi]. Vyd. 2., aktualiz. Editor Tatjana Šišková. Praha: Portál, 2008, 273 s. ISBN 978-807-3671-822.
TAN, Shaun. Nový svět. V Praze: Labyrint, 2012, [126] s. ISBN 978-80-86803-21-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce, v níž bude zpracována kazuistika podpořeného žáka.
Kolokviální ústní zkouška, obhajoba práce a znalost základní terminologie.

Sylabus PPSSK - Pedagogická propedeutika
2007

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

ODSSK Obecná didaktika

TVSSK Teorie výchovy

Anotace předmětu Disciplína připravuje studenty na studium pedagogických předmětů. Seznámí se se základními pojmy (a vztahy mezi nimi):předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, podatata a znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola. Získají přehled o metodách pedagogického výzkumu, pedagogických směrech na počátku 20. století, o vývoji pedagogického myšlení, alternativním pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ustanovení základů pedagogického myšlení.
Seznámení se základními pedagogickými pojmy, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, s aktuálními trendy ve výchově a vzdělávání.
Osvojení si základů práce s odbornou literaturou a orientace v současném pedagogickém dění.
Vedení k vystižení základního historicko-srovnávacího kontextu v historických směrech i současných a k aplikacím do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody¨výchovy, obecné vymezení. Metody diagnostické, výchovně-vzdělávací, výzkumné. Konkretizace.
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (2 konkrétní příklady ped. výzkumu z ped. tisku (Daniela ).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského aj. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku..
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, Pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Alternativní výchovné systémy – soudobé. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Institucionalizovaná výchova. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a transformace po roce 1990. Současná kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ,B. Systémová pedagogika. Ostrava: Amosium servis, 1997.
JŮVA,V. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V. a JŮVA, V.Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1995.
JANIŠ,K.,KRAUS,B.,VACEK,P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
VÁCLAVÍK,V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům HRABAL,V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN 1988
KASÍKOVÁ,H.,VALIŠOVÁ,A. A KOL. Pedagogické otázky současnosti. Praha: ISV, 1994.
KOVALIKOVÁ,S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PAŘÍZEK,V. Učitel a jeho povolání. Praha: SPN, 1988.
PAŘÍZEK,V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedf UK, 1996.
PIKE,G.,SELBY,D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA,J. Alternativní škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997 .
TOMÁŠEK, F. Pedagogika. Brno: Nibowaka, 1992.
Časopis: Pedagogika, Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- záznam z přímé hospitace
- pedagogická aktualita s řízenou diskusí
- anotace z odborné pedagogické literatury
- aktivní plnění úkolů zadaných na semináři

Zkouška
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus PPZPVP - Pedagog. praxe pro začínající pedagogy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Čapek Robert

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz teoreticky i prakticky pojedná o otázkách přímé pedagogické činnosti (tzn. vyučování), ke které se studenti dostanou při průběžné i souvislé praxi. Zároveň se při práci na otázkách studenti seznámí s netradičními metodickými postupy. K metodám kurzu budou patřit i pedagogická dílna, rozbory výchovných situací, rozbor videozáznamů, praktické činnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Lepší orientace při pedagogické činnosti v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vztah žáka a učitele
2. Hodnocení ve škole
3. Tresty a odměny ve výchovném a vyučovacím procesu.
4. Sociální klima ve škole a třídě.
5. Komunikace ve třídě
6. Učitel jako poradce, manager, informační servis.
7. Netradiční vyučovací metody, alternativní postupy
8. Mimořádné situace a krizové stavy

Literatura, na níž je předmět vystavěn Badegruber B. Otevřené učení ve 28 krocích. Praha: Portál 1994.
Čapek R. Pedagogická praxe pro studenty. Od hospitace k souvislé praxi. Hradec Králové: Gaudeamus 2001.
Mareš J., Křivohlavý J. Komunikace ve škole. Brno: MU Brno, 1995.
Petty G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
Průcha J., Walterová E., Mareš J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999.
Svatoš T., Kotková V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.

Literatura doporučená studentům Carlgren F. Výchova ke svobodě. Praha: Baltazar, 1991.
Grecmanová H., Urbanovská E. Waldorfská škola. Olomouc: Hanex, 1997. Kasíková H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
Kovaliková S. Integrovaná tematická výuka. Model. Kroměříž: Spirála 1995.
Pike G., Selby D. Globální výchova. Praha: Grada, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Teoretické znalosti podle tématických okruhů. Vypracování vzorové přípravy na vyučovací hodinu s použitím některé alternativní metody.

Sylabus PPZS2 - Pedagogická propedeutika
2007

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

ODZS2 Obecná didaktika

TVZS2 Teorie výchovy

Anotace předmětu Disciplína má výrazný propedeutický charakjter. Je založena na budování základních poznatků o výchově v historickém i současném kontextu. Dílčími tématy jsou: předmět a struktura pedagogiky, pojetí výchovy, znaky výchovy, vzdělávání a vzdělání, cíle, podmínky, prostředky, formy a metody výchovy, účastníci základního modelu edukace, vzdělávací systém, škola, metodologie pedagogiky - přehled metod pedagogického výzkumu, pedagogické směry na počátku 20. století, vývoj pedagogického myšlení, alternativní pojetí výchovy a vzdělávání u nás.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je ustavit začátky profesionálního pedagogické myšlení studujících učitelství, seznámení se základním pojmovým aparátem, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, aktuálními trendy, osvojení si základů práce s odbornou literaturou a se záměrem přispět k orientaci v současném pedagogickém dění. Záměrem je vystihnout základní historicko srovnávací kontext v různých pedagogických směrech historie i současnosti a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám.
2. Vymezení základních pedagogických pojmů (výchova, vzdělávání) a vztahů mezi nimi. Podstata a funkce výchovy a vzdělávání. (Pojem výchova v rozličných vymezeních. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Intencionální výchova a funkcionální působení.) Sebevýchova a převýchova.
3. Cíle výchovy, funkce a struktura výchovných cílů. Obsah výchovy.
4. Podmínky výchovy: vnitřní – vnější, biologické – psychické – sociální (mikroprostředí, makroprostředí, lokální prostředí) a jejich důsledky. Pojetí výchovy na základě preference některých podmínek.
5. Vychovatel. Funkce vychovatele, požadavky na výkon profese, kompetence, dovednosti. Podmínky úspěšné práce vychovatele. Zvláštnosti a rozpory pedagogické profese. Pedeutologie. Výchovné styly.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Význam profesního vystupování v profesi učitele (vychovatele).
7. Vychovávaný. Charakteristika, kompetence. Různá pojetí vychovávaného.
8. Pojetí dítěte v historickém přehledu. Akcenty a směry.
9. Výchovný proces. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogenetického, metodického, komplexního pojetí.
10. Prostředky výchovy (širší a užší vymezení). Charakteristika vybraných prostředků. Principy výchovy. Pedagogické zásady.
11. Formy výchovy. Charakteristika jednotlivých forem.
12. Metody¨výchovy, obecné vymezení. Metody diagnostické, výchovně-vzdělávací, výzkumné. Konkretizace.
13. Přehled mimoškolních vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Média.
14. Rodina jako výchovný činitel. Odraz problémů současné rodiny ve výchově dětí a v práci výchovně-vzdělávacích institucí.
15. Orientační přehled výzkumných metod. Informační zdroje pedagogiky. Pedagogický výzkum (2 konkrétní příklady ped. výzkumu z ped. tisku (Daniela ).
16. Teorie hospitace. Funkce hospitace v profesi učitele.
17. Vývoj ped. idejí od starověku až po J. A. Komenského (výchovný systém v Aténách a Spartě, Platon, Quintilianus, výchova za feudalismu – světská, církevní, rytířská, jezuitský pedagogický systém, T. More apod.) - přehled základních rysů.
18. Slovně-názorná koncepce J.A. Komenského aj. F. Herbarta. Pedagogický systém J. A. Komenského a jeho odkaz dnešku..
19. Východiska reformní pedagogiky. Kritika herbartismu jako pokleslé formy Herbartova učení. J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj, J. Dewey. Pedocentrismus, Pragmatismus.
20. Alternativní výchovné systémy –reformní (klasické). Pedagogika waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenský plán, daltonská pedagogika. Shodné a odlišné rysy.
Pojednání o vybraném systému.
21. Alternativní výchovné systémy – soudobé. Antiautoritativní pedagogika, antipedagogika, humanisticky orientované směry, ITV, globální výchova, Začít spolu, Otevřené vyučování. Shodné a odlišné rysy. Pojednání o vybraném systému.
22. Vzdělávání v českých zemích od tereziánských reforem do 1918. Vývoj systému vzdělávání a základní reformy školství. Zhodnocení z dnešního hlediska.
23. Reformní pedagogické pokusy v Československu v letech 1918 – 1939.
Desetiletí pedagogických pokusů a příhodovská reforma.
24. Institucionalizovaná výchova. Vzdělávací systém. Současná školská soustava u nás, její vývoj a transformace po roce 1990. Současná kurikulární reforma školství – základní dokumenty (RVP, Bílá kniha).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika. Ostrava : Amosium servis, 1997.
HAVLÍNOVÁ, M. Jak vypadá naše dnešní škola: jako dříve nebo se mění? Pedagogika, 1993, č.2, s.133.
JANIŠ,K., KRAUS, B. a VACEK, P. Vybrané kapitoly z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2003
JŮVA,V. a JŮVA,V. (sen.). Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
KOŤA, J. a RÝDL, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha : PedF UK, 1992.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 94, s.14.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha : Portál 1999.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995 a 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha : SPN, 1975.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.

Literatura doporučená studentům HRABAL,V.: Jaký jsem učitel? Praha, SPN 1988
JŮVA,V.st.,JŮVA,V.ml.: Úvod do pedagogiky. Brno, Paido 1995
KASÍKOVÁ,H.,VALIŠOVÁ,A. A KOL.: Pedagogické otázky současnosti. Praha, ISV 1994
KOVALIKOVÁ,S.: Integrovaná tématická výuka. Kroměříž, Spirála, 1995
PAŘÍZEK,V.: Základy obecné pedagogiky. Praha, Pedf UK 1996
PIKE,G.,SELBY,D.: Globální výchova. Praha, Grada 1994
PRŮCHA,J.: Alternativní škola. Hradec Králové, Gaudeamus 1997
TOMÁŠEK, F.: Pedagogika. Brno, Nibowaka 1992
Časopis: Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
splněné plánované aktivity, obsah jedné pedagogické publikace, úspěšnost v didaktickém testu (v závěru semestru), prezentovaná pedagogická aktualita a její diskusní zveřejnění ve skupině, uskutečnění a rozbor hospitace na základní či střední škole.

Zkouška
- písemný test (3 tématické okruhy + 2 pojmy)
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus PRACLPE - Practical Classes in Pedagogy
2018

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína Pedagogické praktikum navazuje na předchozí pedagogickou propedeutiku.
Studující s orientací na výchovu a vzdělávání by měli být vedeni k větší osobnostní a profesní orientaci, měli poznávat organizaci školy a práci školského managementu, obeznámit se s aktivitami, kterými mohou procházet žáci ve volném čase, měli by si rozšířit poznání v oblasti pedagogicko-výzkumné metodologie (se zvláštním zřetelem na dialogické průzkumné metody). Záměrně získané informace ve školním prostředí by měli být schopni sdělit v reflexivních mikrovýstupech, s využitím záznamů z pozorování, z pedagogického deníku a rozhovorů s pracovníky školy (kterou v průběhu blokové praxe navštívili).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Základním cílem je představit některá zajímavá i pedeutologicky důležitá témata a vytvářet záměrné spojení jejich teoretických hodnot s autentickou aplikací ve školské praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní tematické okruhy:
- Studentské portfolio.
- Sebereflexe, profesní vývoj-sebevývoj.
- Organizační struktura školy.
- Volnočasové aktivity.
- Výzkumné metody, průzkumné šetření.
- Dialogické metody a jejich analýza.
- Mikrovýstupy a osobnostní rozvoj.
- Mikrovyučování a učitelská příprava.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANÍK, T, HAVEL, J. Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : PedF MU 2005, ISBN 80-210-3884-5.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. A MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
ISBN 80-7178-029-4. (a další reedice)
SEBEROVÁ, A. Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů 1. stupně ZŠ. Ostrava OU v Ostravě 2010. ISBN 978-80-7368-902-5.
SVATOŠ, T. Studentské představy, prožívání a hodnocení učitelské profesionalizace. Pedagogika 1997, č. 2, s. 48 – 61. ISSN 0031-3815.
SVATOŠ, T. Studentské portfolio jako zdroj poznání postojů začínajících studentů učitelství. Pedagogika, LVI, 2006, č. 1, s. 45–57. ISSN 0031-3815.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. 1. vydání. Brno: Paido, 1999. 163 S. ISBN 80-85931-70-2.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. (1996). Výskumné metódy v pedagogike. Bratislava: Univerzita Komenského, ISBN 80-223-1005-0.
SLAVÍK, J., SIŇOR, S. Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, XLIII, 1993, č. 2, s. 155. ISSN 0031-3815.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 80-7041-715-3.
TOMKOVÁ, A. Portfolio v přípravě učitelů primární školy. In SPILKOVÁ, V. (ed.) Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004. s. 180–190. ISBN 80-7315-081-6.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
Předprofesní studentská sebereflexe, zpracování portfoliového dotazníku, komentovaný zápis 2 hospitací (podle aprobace), komentovaný zápis 1 hospitace z volnočasových aktivit, písemná charakteristika školy praxe, výběrová aktivita (rozhovor s pedagogem, žákem, anketní šetření atd.). Všechny aktivity zpracovány v elektronické podobně a zaslány k individuálnímu ohodnocení.

Sylabus PRAKPSY - Praktická psychologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Iljuk Boris

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PRAKTPS - Praktická psychologie
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Iljuk Boris

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní aplikační dovednosti v oblasti psychologie pro potřeby pedagogické praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikace psychologických znalostí na praktickou činnost pedagoga a zdokonalení vlastní osobnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Typologie osobnosti a její aplikace v praxi (psychoanalytická typologie, typologie Le Senna, konstitucionální typologie W. Sheldona, psychofyziologická typologie aj.).
Charakter osobnosti. Zvláštností práce a jednaní s osobami s různým typem akcentuace charakteru (cykloidní, hypertimní, labilní, senzitivní, psychostenický, schizoidní, epileptoidní, paranoidní, demonstrativní, dystimní ai. typy akcentuací podle K. Leongarda a P. B. Ganuškina).
Kontrola vědomí a metody řízení vědomí. Sebeaktualizace osobností v humanistické a existenciální psychologie (A. Maslow, K. Rogers, V. Frankl. aj.). Transcendence v psychoterapie. Člověk-manipulátor a člověk-organizátor. Destruktivní kulty, sekty, zombi. Mechanizmy obrany proti psychologické manipulace.
Vnímání člověka člověkem, „čtení“ osobnosti. Význam gest, mimiky a pantomimiky v životních situacích. Metody lidské komunikace. Psychologie oblékání pedagoga.
Pracovní doba pedagoga a její efektivní využití. Pracovní styl. Vytyčení cílů a plánování pracovní doby. Psychologie rozhodování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Baštecká, B. a kol.: Klinická psychologie v praxi. Portál, Praha 2003
Cleese, J., Skynner, R.: Život a jak v něm zůstat naživu. Portál, Praha 2000
Danzer, G.: Psychosomatika. Portál, Praha 2001
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Triton, Praha 2000
Hošek, V.: Psychologie odolnosti. Karolinum, Praha 2001
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Mikšík, O.: Psychologická charakteristika osobnosti. UK, Praha 2001
Nešpor, K.: Návykové chování a závislost. Portál, Praha 2000
Pernerová, R. A.: Tabu v rodinné komunikaci. Portál, Praha 2000
Rogers, C .R.: Způsob bytí. Portál, Praha 1998
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Portál, Praha 1995
Říčan, P. a kol.: Dětská klinická psychologie. Avicenum, Praha 1991
Strašíková, B.: Z dětských mudrosloví. Specifické znaky dětské psychiky. Karolinum, Praha 2000
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
Vávvrová, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
Woititzová, J. G.: Dospělé děti alkoholiků. Columbus, Praha 1998
Youngson, R. M.: O šílenství, podivínství a genialitě. Portál, Praha 2000

Literatura doporučená studentům Baštecká, B. a kol.: Klinická psychologie v praxi. Portál, Praha 2003
Cleese, J., Skynner, R.: Život a jak v něm zůstat naživu. Portál, Praha 2000
Danzer, G.: Psychosomatika. Portál, Praha 2001
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Triton, Praha 2000
Hošek, V.: Psychologie odolnosti. Karolinum, Praha 2001
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Mikšík, O.: Psychologická charakteristika osobnosti. UK, Praha 2001
Nešpor, K.: Návykové chování a závislost. Portál, Praha 2000
Pernerová, R. A.: Tabu v rodinné komunikaci. Portál, Praha 2000
Rogers, C .R.: Způsob bytí. Portál, Praha 1998
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Portál, Praha 1995
Říčan, P. a kol.: Dětská klinická psychologie. Avicenum, Praha 1991
Strašíková, B.: Z dětských mudrosloví. Specifické znaky dětské psychiky. Karolinum, Praha 2000
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VÁVROVÁ, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
Woititzová, J. G.: Dospělé děti alkoholiků. Columbus, Praha 1998
Youngson, R. M.: O šílenství, podivínství a genialitě. Portál, Praha 2000

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření započtové práce na určené téma.

Sylabus PRAMETU1 - Praktická metodologie pro učitele 1
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět vychází ze soudobých teorií. Obsahuje základní pojmy související s metodologií výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními vědomostmi o metodách výzkumu a jejich využití v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Věda a zdravý rozum – vědecký přístup, vědecký jazyk, kritérium zdravého rozumu jako řetězce pojmů a pojmových schémat.
- Hypotézy a proměnné – tvorba hypotéz, nejčastější chyby při formulování hypotéz, znaky dobré hypotézy. Proměnné nominální, ordinální, kardinální.
- Základní statistické pojmy – průměr, směrodatná odchylka, modus, medián, statistické testování.
- Základy testování hypotéz – chí-kvadrát, t-test, analýza rozptylu, korelační koeficient, statistická významnost.
- Fáze výzkumu – inspirace, dosavadní stav poznání, stanovení předmětu a cílů výzkumu, stanovení hypotéz a výzkumných otázek, volba metod a technik, definice výzkumného souboru, předvýzkum, sběr dat, analýza dat, interpretace dat, závěrečná zpráva.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. 2. vyd. opr. Praha: Portál, 2006. 583 s. ISBN 80-736-7123-9.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4.
LAŠEK, J., CHRZOVÁ, M. Základy statistického zpracovávání pedagogicko-psychologického výzkumu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 42 s. ISBN 80-704-1749-8.

Literatura doporučená studentům HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-736-7040-2.
SKUTIL, M. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál, 2011. 254 s. ISBN 978-807-3677-787.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění požadavků sdělených vyučujícím na začátku semestru.

Sylabus PRAMETU2 - Praktická metodologie pro učitele 2
2014

Sylabus PRAVRV - Rodinné právo
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Manželství, vznik a zánik manželství, rodinné právo, ochrana rodiny, otcovství, mateřství, náhradní rodinná výchova.
Zákon o rodině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat ucelený přehled jednak o základní úpravě osobních a majetkových vztahů mezi členy rodiny a jednak o společenské ochraně rodiny, dětí a mládeže před negativními vlivy včetně orientace v základních právních předpisech, týkajících se této problematiky a to v rozsahu úměrném potřebným znalostem studenta PedF.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Mezinárodní ochrana práv dítěte.
2. Vznik a zánik manželství
3. Otcovství a mateřství, právní problematika umělých zásahů do lidské reprodukce
4. Vztahy mezi rodiči a dětmi
5. Vyživovací povinnost v rodinném právu
6. Trestněprávní ochrana rodiny, dětí a mládeže.
7. Účast společnosti na výkonu práv a povinností rodičů.
8. Náhradní rodinná výchova.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dunovský, J.: Plnění dětských práv v letech 1993 a 1994 podle Výboru OSN pro dětská práva v České republice, In. 7. Celostátní kongres k sexuální výchově Pardubice ´99 - sborník referátů, s. 10 - 14.
Radvanová, S.: Právní úprava rozvodu po novele zákona o rodině -
zák. č. 91/1998 Sb., In. 7. Celostátní kongres k sexuální výchově Pardubice ´99 - sborník referátů, s. 57 - 63.
Mitlöhner, M.: Erotika a paragrafy. Praha: Grada Publishing 1998
Radvanová, S., Zuklínová, J.: Instituty rodinného práva, Praha: C. H. Beck 1999
Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. a kol.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing 1995
Novotný, Z., Schelle, K., Tomancová, J.: Právní nauka pro školy a praxi. Brno: Masarykova Univerzita, 1995, s. 134 - 148
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 94/1963 Sb., O rodině - v platném znění
Úmluva o právech dítěte, publ. pod č. 104/1991 Sb.

Literatura doporučená studentům Dunovský, J.: Plnění dětských práv v letech 1993 a 1994 podle Výboru OSN pro dětská práva v České republice, In. 7. Celostátní kongres k sexuální výchově Pardubice ´99 - sborník referátů, s. 10 - 14.
Radvanová, S.: Právní úprava rozvodu po novele zákona o rodině -
zák. č. 91/1998 Sb., In. 7. Celostátní kongres k sexuální výchově Pardubice ´99 - sborník referátů, s. 57 - 63.
Mitlöhner, M.: Erotika a paragrafy. Praha: Grada Publishing 1998
Radvanová, S., Zuklínová, J.: Instituty rodinného práva, Praha: C. H. Beck 1999
Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. a kol.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing 1995
Novotný, Z., Schelle, K., Tomancová, J.: Právní nauka pro školy a praxi. Brno: Masarykova Univerzita, 1995, s. 134 - 148
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 94/1963 Sb., O rodině - v platném znění
Úmluva o právech dítěte, publ. pod č. 104/1991 Sb.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.
Zkouška: ústní pohovor k vybraným tématům.

Sylabus PRAXETV1 - Praxe etické výchovy 1
2017

Kreditové hodnocení předmětu 30

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: kurz 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu Praxe etické výchovy 1 je zaměřen na vytváření dovedností ovládnout zážitkové metody etické výchopvy tak, aby účastníci kurzu dokázali v praxi ovlivňovat a rozvíjet mravní stránků žáků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Praxe etické výchovy 1 je vybavit účastníky kurzu Etické výchovy dovednostmi, které by jim umožnily prostředky a postupy zážitkové pedagogiky působit efektivně na rozvoj mravní stránky osobnosti žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Komunikace (pozdrav, otázka, poděkování, objasnění, omluva atd.)
2) Důstojnost lidské osoby (sebepoznání, sebepřijetí atd.)
3) Pozitivní hodnocení druhých
4) Kreativita a iniciativa
5) Vyjadřování vlastních citů a jejich usměrňování
6) Empatie a její rozvíjení
7) Asertivita, zvládání agresivity a nepřiměřené soutěživosti, sebeovládání
8) Řešení konfliktů

Literatura, na níž je předmět vystavěn Etická výchova pro ZŠ a SŠ. Praha: EF ČR v nakl. LUXPRESS, 2005.
Kolektiv, Na cestě s etickou výchovou. Kroměříž: EF ČR, 2004.
Lencz, L., Križová, O. Etická výchova, Metodický materiál 1. Praha, LUXPRESS, 2000.
Lencz, L. a kol. Etická výchova, Metodický materiál 2. Praha, LUXPRESS, 2005.
Lencz, L., Ivanová, E.. Etická výchova, Metodický materiál 3. Praha, LUXPRESS, 2003.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro ZŠ a SŠ. Praha: Lucpress, 2006.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou udělení zápočtu je osobní a aktivní účast na jednotlivých lekcích (80%) a účast na letním soustředění kurzu etické výchovy.

Sylabus PRAXETV2 - Praxe etické výchovy 2
2017

Kreditové hodnocení předmětu 30

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: kurz 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu Praxe etické výchovy 2 je zaměřen na prohlubování dovedností ovládnout zážitkové metody etické výchovy tak, aby účastníci kurzu dokázali v praxi ovlivňovat a rozvíjet mravní stránků žáků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Praxe etické výchovy 2 je vybavit a ukotvit u účastníků kurzu Etické výchovy dovednosti, které by jim umožnily prostředky a postupy zážitkové pedagogiky působit efektivně na rozvoj mravní stránky osobnosti žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Reálné a zobrazené vzory.
2) Prosocální chování v osobních vztazích.
3) Rodina a její role.
4) Prosociální chování ve veřejném životě.
5) Sociální kritika. Občanská neposlušnost. Nenásilí.
6) Komplexní prosociálnost.
7) Sexuální etika.
8) Etické otázky ekologie.
9) Vztah k ekonomickýcm hodnotám.
10) Vztah k náboženství.
11) Vztah k lidem kulturně, etnicky a jinak odlišným.
12) Vztah k médiím.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Etická výchova pro ZŠ a SŠ. Praha: EF ČR v nakl. LUXPRESS, 2005.
Kolektiv, Na cestě s etickou výchovou. Kroměříž: EF ČR, 2004.
Lencz, L., Križová, O. Etická výchova, Metodický materiál 1. Praha, LUXPRESS, 2000.
Lencz, L. a kol. Etická výchova, Metodický materiál 2. Praha, LUXPRESS, 2005.
Lencz, L., Ivanová, E.. Etická výchova, Metodický materiál 3. Praha, LUXPRESS, 2003.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro ZŠ a SŠ. Praha: Lucpress, 2006.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou udělení zápočtu je aktivní účast na jednotlivých lekcích (80%), průběžné plnění zadaných úkolů a účast na letním soustředění.

Sylabus PRESOPJ - Prevence sociálně patologických jevů
2012

Sylabus PREVSPJ - Prevence sociálně patologických jevů
2021

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu navazuje na teoretičtěji zaměřený předmět Sociálně patologické jevy. Zde je však akcent položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je rozvinutí dovedností pedagogů nalézat optimální řešení v prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Akcent je položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, je kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální, či skupinové úrovni.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Oblasti prevence sociálně patologických jevů:
a) násilí a šikanování; kyberšikana; b) záškoláctví; c) kriminalita, delikvence, vandalismus aj. formy násilného chování; d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže); e) xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus; f) užívání návykových látek (vč. alkoholu a kouření, anabolik, medikamentů a dalších látek); g) netolismus (virtuální drogy; nomofobie, phubing) a patologické hráčství (gambling); další novodobé závislosti (oniomanie, dismorfofobie); h) komerční sexuální zneužívání dětí; i) divácké násilí; j) syndrom týraných a zneužívaných dětí; k) sekty a sociálně patologická náboženství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BÁRTÍK, P., MIOVSKÝ, M. (eds.) Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, 2010.
BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
BENDL, S., HANUŠOVÁ, J., LINKOVÁ, M. Žák s problémovým chováním. Praha: Triton, 2016.
CARR, Nicholas G. Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek: analýza stavu lidské psychiky v době digitální. Praha: Dauphin, 2017.
ČERNÁ, A. (ed.). Kyberšikana. Praha: Grada, 2013.
ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na internetu. Brno: Computer Press, 2013.
FISCHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2014.
GOLDING, W. Pán much. Praha: Naše vojsko, 2010.
HRČKA, M. Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
JANOŠOVÁ, P. a kol. Psychologie školní šikany. Praha: Grada, 2016.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
JUKLOVÁ, K., SKORUNKOVÁ, R. Základy psychopatologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005.
KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál, 2011.
KOVÁŘ, K. Kovy – Ovšem. Praha: BizBooks, 2017
KRAUS, B., HRONCOVÁ, J. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 2007.
KRAUS, B., a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č. j. MSMT-21149/2016.
MIOVSKÝ, M. Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, 2015.
MIOVSKÝ, M. et al. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Klinika adiktologie 1.LF UK, 2015.

Literatura doporučená studentům MATOUŠEK,O.,KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
MIOVSKÝ, M., SKÁCELOVÁ, L., ZAPLETALOVÁ, J. et al. Prevence rizikového chování ve školství. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK , 2015.
MIOVSKÝ, M., AUJEZKÁ, A., BUREŠOVÁ, I. Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, 2015.
MORAVEC, V. Média v tekutých časech: konvergence audiovizuálních médií v ČR. Praha: Academia, 2016.
MUHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2002.
NĚMEC, J. Prevence zneužívání návykových látek. Praha: Poly, 1996.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001.
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislosti. Praha: Portál, 2003.
NIELSEN SOBOTKOVÁ, V. a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. Praha: Grada, 2014. ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995.
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010.
SPITZER, M. Digitální demence: Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Brno: Host, 2014.
SPITZER, M. Kybernemoc: Jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno: Host, 2016.
ŠEVČÍKOVÁ, A. a kol. Děti a dospívající online. Praha: Grada, 2014.
THOMPSON, J., B. Média a modernita: sociální teorie médií. Praha: Karolinum, 2004.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013.
VACEK, P., BENEŠOVÁ, D., BLAHYNKOVÁ, N. BŘÍZOVÁ, H. Youtuberství a žáci základní školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018.
VOJTOVÁ, V. Kapitoly z etopedie I. Brno: MU, 2008.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002.
ZIMBARDO, P., COLOUMBOVÁ, N. D. Odpojený muž. Praha: Grada, 2016.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
a) prokázání základních vědomostí z oblasti prevence jednotlivých SPJ
b) předložení písemné analýzy vybraného SPJ v konkrétní situaci dané školy
c) prokázání schopnosti aplikovat znalosti o prevenci SPJ do preventivních programů (včetně jejich evaluace)
d) ovládnutí širšího spektra preventivních metod a postupů

Sylabus PRIMEDU - Primární edukace
2021

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Skutil Martin

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s hlavními trendy v primárním vzdělávání a se specifiky primárního vzdělávání jak z pohledu učitele, tak z pohledu základních pedagogických a didaktických kategorií.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je seznámit studenty s trendy v primárním vzdělávání a s jeho postavením v rámci vzdělávací soustavy v ČR. Dále představit základní pedagogické kategorie se zaměřením na primární vzdělávání a se specifiky práce učitele na 1. stupni ZŠ. Po absolvování kurzu budou studenti chápat podstatu a specifika primárního vzdělávání v ČR.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Změna paradigmatu vzdělávání
2. Výchova a vzdělávání v kontextu primární pedagogiky
3. Pedagogika jako věda (se zaměřením na primární vzdělávání)
4. Vybrané kapitoly z dějin primárního vzdělávání
5. Vzdělávací soustava, legislativa a kurikulum se zaměřením na 1.stupeň ZŠ
6. Cíle a obsah primárního vzdělávání
7. Učitel primární školy
8. Žák primární školy
9. Školní třida na prvním stupni ZŠ
10. Výukové metody v primárním vzdělávání
11. Kooperativní učení na 1. stupni ZŠ
12. Hodnocení v primárním vzdělávání

Literatura, na níž je předmět vystavěn KASÍKOVÁ, H. (2010). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
PASCH, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 2005.
PETTY, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.
SKUTIL, M. (2014). Kapitoly z primární pedagogiky 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.
Spilková, V. (1997). Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě. Praha: Portál.
STARÝ, K. & LAUFKOVÁ, V. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada.

Literatura doporučená studentům KASÍKOVÁ, H. (2010). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
PASCH, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 2005.
PETTY, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.
SKUTIL, M. (2014). Kapitoly z primární pedagogiky 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.
Spilková, V. (1997). Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě. Praha: Portál.
STARÝ, K. & LAUFKOVÁ, V. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zpracování reflexe vybraného tématu, které se vztahuje k primárnímu vzdělávání (rozsah 3-4 strany; argumenty založeny alespoň na čtyřech odborných publikacích souvisejících se zvoleným tématem práce)

Sylabus PROJETV - Projekt etické výchovy
2017

Kreditové hodnocení předmětu 30

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: kurz 70 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět Projekt etické výchovy je výstupním předmětem celého kurzu Etické výchovy. Účastníci kurzu aplikují teoretické znalosti a praktické dovednosti v reálné výchovně vzdělávací situaci a vypracováním projektů prokážou svoje kompetence realizovat výuku etické výchovy v rámci daných školních vzdělavacích programů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu Projekt etické výchovy je vybavení účasrtníků kurzu takovými dovednostmi, které jim umožní ve svých výchovně vzdělávacích zařízeních realizovat etickou výchovu v rámci daných ŠVP.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Postup při aplikaci tématu EtV
Senzibilizace (zcitlivění) k tématu
Hodnotová reflexe
Nácvik ve třídě
Transfer do života
Metody EtV:
Pravidkla činnosti skupiny
Pravidla pochval
Práce ve skupině
Práce v kruhu
Brainstorming
Myšlenkové mapy
Hraní rolí
Skupinová diskuze s morálním obsahem

Literatura, na níž je předmět vystavěn Etická výchova pro ZŠ a SŠ. Praha: EF ČR v nakl. LUXPRESS, 2005.
Kolektiv, Na cestě s etickou výchovou. Kroměříž: EF ČR, 2004.
Lencz, L., Križová, O. Etická výchova, Metodický materiál 1. Praha, LUXPRESS, 2000.
Lencz, L. a kol. Etická výchova, Metodický materiál 2. Praha, LUXPRESS, 2005.
Lencz, L., Ivanová, E.. Etická výchova, Metodický materiál 3. Praha, LUXPRESS, 2003.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro ZŠ a SŠ. Praha: Lucpress, 2006.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování a obhájení projektu (projektů) výuky etické výchovy s ohledem na jeho praktickou využitelnost v konkrétním výchovně vzdělávacím zařízení.

Sylabus PROJVYU - Projektová výuka při realizaci ŠVP ZV
2008

Kreditové hodnocení předmětu 7

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pozornost je věnována způsobům realizace obsahové integrace učiva a metodám, které ji umožňují realizovat, především projektové výuce. Plánování, realizace a hodnocení výsledků projektů. Projekty a průřezová témata. Součástí předmětu jsou ukázky různých forem a typů hodnocení (kriteriální, sebehodnocení, portfolio, hodnocení skupinové práce, vrstevnické hodnocení) a poukázání na jejich vztah k cílům základního vzdělávání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností •porozumět konceptu integrovaného přístupu ke strukturaci kurikula
•plánovat interdisciplinárně pojaté vzdělávací činnosti zaměřené na komplexní rozvoj osobnosti studentů (rozvíjející jejich vědomosti, dovednosti i postoje)
•aplikovat znalosti o vývojových i individuálních zvláštnostech a specifických vzdělávacích potřebách žáků při plánování tematických projektů (implementovat poznatky o rozmanitých inteligencích, stylech učení…);
•získat dovednosti týmové spolupráce při plánování tematického projektu
•vytvořit tematický projekt realizovatelný v praxi školy
•osvojit si evaluační techniky k vyhodnocování účinnosti tematického projektu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsahová integrace učiva
Projektová výuka, tematické projekty
Východiska tvorby tematických projektů
Plánování tematických projektů
Praktická realizace tematických projektů a její etapy
Realiazace průřezových témat formou projektů
Hodnocení výsledků tematických projektů (různé formy a typy hodnocení - kriteriální, sebehodnocení, portfolio, hodnocení skupinové práce, vrstevnické hodnocení)
Evaluace projektového vyučování na úrovni školy

Literatura, na níž je předmět vystavěn KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž, Spirála, 1995.
KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno, Masarykova Univerzita, 2006.
PODROUŽEK, L. Integrovaná výuka na základní škole v teorii a praxi. Plzeň, Fraus, 2002.
PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál, 1998.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha, Portál, 2003.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha, Portál, 1999.
KOŠŤÁLOVÁ, H., MÍKOVÁ,Š., STANG.J. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha, Portál, 2007.
RVP ZV, VÚP Praha, 2007. www.rvp.cz

Literatura doporučená studentům Petty, G. Moderní vyučování. Praha, Portál, 2004
Gardner, H. Dimenze myšlení. Praha, Portál, 1999.
Hunterová M. Účinné vyučování v kostce. Praha, Portál, 1999.
Kasíková, H.: Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha, Portál, 1997.
Cangelosi, J.S.: Strategie řízení třídy. Praha, Portál, 1994.
Kalhous, Z., Obst, O.. Školní didaktika. Praha, Portál, 2000.
Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí. Praha, Scio, 2006. www.scio.cz/skoly/metodiky
Příručka příkladů dobré praxe. Praha, VÚP, 2007. pdpzv.vuppraha.cz
Učitelské listy
Moderní vyučování

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce (tematický projekt) dle předem zadaných kritérií

Sylabus PROSOCV - Prosociální výchova
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Interaktivní metody rozvoje dovednosti a schopnisti ovlivňovat eticku stránku osobnosti žáků střední školy. Program vychází z modelu etické výchovy L. Kohlberga, J. Piageta a R. Roche Olivara a je zaměřen na následující témata: prosociální komunikace, důstojnost lidské osoby, sebeúcta, pozitivní hodnocení druhých, empatie, vyjadřování citů, asertivita, reálné a zobrazené vzory, komplexní prosociálnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů při výchově k prosociálnímu chování v rámci průřezových témat osobnostní a sociální výchova.
Připravit studenty tak, aby dokázali aplikovat prosociální výchovu v praxi, aby se aktivně podíleli na utváření mravní identity osobnosti jednotlivých žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní typy sociální interakce.
2. Prosociální komunikace.
3. Faktory ovlivňující komunikaci.
4. Sebepoznání, sebehodnocení, sebeúcta.
5. Pozitivní hodnocení druhých.
6. Hodnotová orientace.
7. Výchova k toleranci a respektování odlišnosti.
8. Řešení konfliktních situací.
9. Etické aspekty rodinného života.
10. Vztahy mezi generacemi, vztah k handicapovaným.
11. Ochrana tělesného a duševního zdraví.
12. Pozitivní vztah k přírodě, ekologická etika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Literatura doporučená studentům KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- aktivní účast na seminářích
- seminární práce na zadané téma

Sylabus PROSTAZ - Odborná stáž
2008

Sylabus PROSVSS - Prosociální výchova na střední škole
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 2 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 2 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Interaktivní metody rozvoje dovednosti a schopnisti ovlivňovat eticku stránku osobnosti žáků střední školy. Program vychází z modelu etické výchovy L. Kohlberga, J. Piageta a R. Roche Olivara a je zaměřen na následující témata: prosociální komunikace, důstojnost lidské osoby, sebeúcta, pozitivní hodnocení druhých, empatie, vyjadřování citů, asertivita, reálné a zobrazené vzory, komplexní prosociálnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů při výchově k prosociálnímu chování v rámci průřezových témat osobnostní a sociální výchova.
Připravit studenty tak, aby dokázali aplikovat prosociální výchovu v praxi, aby se aktivně podíleli na utváření mravní identity osobnosti jednotlivých žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Základní typy sociální interakce.
2. Prosociální komunikace.
3. Faktory ovlivňující komunikaci.
4. Sebepoznání, sebehodnocení, sebeúcta.
5. Pozitivní hodnocení druhých.
6. Hodnotová orientace.
7. Výchova k toleranci a respektování odlišnosti.
8. Řešení konfliktních situací.
9. Etické aspekty rodinného života.
10. Vztahy mezi generacemi, vztah k handicapovaným.
11. Ochrana tělesného a duševního zdraví.
12. Pozitivní vztah k přírodě, ekologická etika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Literatura doporučená studentům KRATOCHVÍLOVÁ-MIEDZGOVÁ, J. Etika pro střední školy. Praha : Kvarta, 1996.111 s. ISBN 80-85570-73-4.
LENCZ, L.; KRIŽOVÁ, O. Etická výchova, metodický portál 1. Praha : Luxpress 2000. 168 s. ISBN 80-7130-091-8.
LENCZ, L. a kol., O. Etická výchova, metodický portál 2. Praha : Luxpress 2005. 92 s. ISBN 80-7130-116-7.
LENCZ, L.; IVANOVÁ, E. Etická výchova, metodický portál 3. Praha : Luxpress 2003. 115 s. ISBN 80-7130-107-8.
NOVÁKOVÁ, M; VYVOZILOVÁ, Z. Etická výchova pro základní a střední školy. Praha : Etické fórum ČR, 2005. 28 s.
NOVÁKOVÁ, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Praha : Etické fórum ČR, 2006. 131 s. ISBN 80-7130-126-4. ISBN 80-7130-122-1.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova, Dostupné na Internetu: http://www.etickeforumcr.cz/
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 55 s. ISBN 80-7041-341-7.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2006. 123 s. ISBN 80-7041188-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- aktivní účast na seminářích
- seminární práce na zadané téma

Sylabus PRPRPRD - Právo a právní předpisy
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klimešová Šárka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studium příslušných právních předpisů, dosažení schopnosti práce s právní normou zejména ve vazbě na obsah práce výchovného poradce. Právní rámec výkonu poradenské činnosti - přehled základních zákonných a podzákonných norem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Seznámit studenty s obecnými principy teorie práva, jeho vnitřní strukturou, formami a metodami jeho aplikace se zaměřením na ty aspekty práva, jejichž znalost je pro budoucího absolventa tohoto profesionálního zaměření zásadně důležitá.
2. Vést studenty ke konkrétní práci s právní normou, schopnost orientovat se v právní normě, dokázat ji aplikovat a prakticky použít.
3. Pro kvalifikovaný výkon práce je nezbytná znalost základních norem jak veřejného, tak soukromého práva.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Obecná část – pojem práva, prameny práva, subjekty práva, právní vztahy, právní odpovědnost, právní odvětví.
2. Občanské právo – zásady, právní osobnost, zastoupení, rodinné právo.
3. Trestní právo hmotné – trestný čin a znaky skutkové podstaty trestného činu, tresty, alternativní tresty a ochranná opatření – struktura zvláštní části trestního zákona, trestné činy proti rodině a mládež i – trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka – trestné činy proti životu a zdraví.
4. Pracovní právo – subjekty pracovněprávních vztahů – pracovní poměr, náhrada škody v pracovním právu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákony
Ústava České republiky,
Listina základních práv a svobod,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Základní monografie
Faisal Husseini, Michal Bartoň, Marian Kokeš, Martin Kopa a kol. Listina základních práv a svobod, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Sládeček, Mikule, Suchánek, Syllová. Ústava České republiky, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2016,
Alexander Šíma, Milan Suk. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 16. vydání, Praha 2019,
Martin Janků a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 6. vydání, Praha 2016,
Jan Petrov, Michal Výtisk, Vladimír Beran a kol. Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol.Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Jana Hulmáková. Trestání delikventní mládeže, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2013,
Luboš Jemelka, Pavel Vetešník. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Miroslav Bělina, Ljubomír Drápal a kol. Zákoník práce, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Jiří Kocourek, Tomáš Dobřichovský. Pracovní poměr. Vybraná ustanovení zákoníku práce, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020

Literatura doporučená studentům Zákony
Ústava České republiky,
Listina základních práv a svobod,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

Základní monografie
Alexander Šíma, Milan Suk. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 16. vydání, Praha 2019,
Martin Janků a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 6. vydání, Praha 2016,
Jan Petrov, Michal Výtisk, Vladimír Beran a kol. Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol. Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Miroslav Bělina, Ljubomír Drápal a kol. Zákoník práce, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě výsledků testů student obdrží zápočet a zkoušku.

Sylabus PRPRVP3 - Právo a právní předpisy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení s právním řádem České republiky a se základy evropského práva.
Obsahové zaměření individuální přípravy: příprava na diskusní semináře, vyhledání a studium příslušných právních předpisů, dosažení schopnosti práce s právní normou zejména ve vazbě na obsah práce výchovného poradce, studium doporučené literatury, dosažení schopnosti řešit modelové situace aj.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je na praktických příkladech naučit studenty právní předpisy aplikovat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Návod ke studiu:Každodenně se v běžném životě dostáváme do běžných situací, které však svojí podstatou znamenají vznik, změnu a zánik určitých právních vztahů. Někdy dokonce může toto naše jednání vést ke vzniku některé z forem právní odpovědnosti.Právo ve své podstatě tvoří rámec chování společnosti jako celku i každého jednotlivého občana. Student by měl pochopit nezastupitelnou roli práva a jeho postavení vedle norem a principů etických, společenských, náboženských a dalších, jeho všeobecnou závaznost a vynutitelnost, jakož i význam sankce jako důsledku porušení práva.Výuka vychází z předpokladu, že studenti mají v oblasti práva pouze všeobecné povědomí, získané na střední škole v rámci občanské výchovy a hromadných sdělovacích prostředků, takže znají jen základní principy na kterých je budována struktura právního státu. Požadované znalosti lze stručně shrnout asi následovně:
1. Obecná část- základní teoretické otázky státu a práva- pojem práva, prameny práva- subjekty práva- právní vztahy- právní odpovědnost- právní odvětví
2. Zvláštní část- Ústavní právo- struktura Ústavy a Listiny základních práv a svobod- dělba moci ve státě, moc zákonodárná, výkonná a soudní- základní lidská práva, jejich garance a aplikace- politický systém,politické strany a politická hnutí
3. Pracovní právo- subjekty pracovněprávních vztahů- pracovní poměr, vznik, změna a zánik- práce konané mimo pracovní poměr- náhrada škody v pracovním právu
4. Trestní právo hmotné- trestný čin a znaky skutkové podstaty trestného činu- tresty, alternativní tresty a ochranná opatření- struktura zvláštní části trestního zákona- trestné činy proti rodině a mládeži- trestné činy proti svobodě a důstojnosti člověka- trestné činy proti životu a zdraví

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákony
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, v platném znění
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, v platném znění
Trestní zákon č. 140/1961 Sb., v platném znění
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, v platném znění
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Základní monografie
BALZER, J., PAVLÍK, P.: Právo pro maturitní a pomaturitní studium, Praha 2002
BARTUŠKOVÁ, J.: Právní nauka pro odborné školy, Praha 1998
BĚLINA, M. a kol., : Pracovní právo, C.H. Beck Praha 2001
BLAHOŠ, J. : Soudní kontrola ústavnosti, Codex Praha 2001
BOGUCZAK, J. a kol.: Teorie práva, Praha 2002
FLEGL, V.,: Listina základních práv a svobod v aplikační praxi České republiky, C.H.
Beck, Praha 1997
FLEGL, V.,: Ústavní a mezinárodní ochrana lidských práv, C,.H,. Beck Praha 1997
GERLOCH, A., HŘEBEJK, J., ZOUBEK, V., : Ústavní systém České republiky, 4.
vyd. Prospektum Praha, 2002
JAKUBKA, J.: Zákoník práce s výkladem, Praha 2000
JEDLIČKA, J.: Občanský zákoník, Praha 1997
JOUZA, L.: Slovník pracovního práva, Polygon Praha 2001
MITLÖHNER, M. : Vybrané právní otázky učitelského povolání, Praha 2001
NOVOTNÝ, F a kol. : Trestní kodexy, 2. dopl. vyd. Praha 2002
NOVOTNÝ, Z. a kol.: Právní nauka pro školy i praxi, Brno 1995

Literatura doporučená studentům Zákony
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, v platném znění
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, v platném znění
Trestní zákon č. 140/1961 Sb., v platném znění
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, v platném znění
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Základní monografie
BALZER, J., PAVLÍK, P.: Právo pro maturitní a pomaturitní studium, Praha 2002
BARTUŠKOVÁ, J.: Právní nauka pro odborné školy, Praha 1998
FLEGL, V.,: Listina základních práv a svobod v aplikační praxi České republiky, C.H.
Beck, Praha 1997
FLEGL, V.,: Ústavní a mezinárodní ochrana lidských práv, C,.H,. Beck Praha 1997
JAKUBKA, J.: Zákoník práce s výkladem, Praha 2000
JOUZA, L.: Slovník pracovního práva, Polygon Praha 2001
MITLÖHNER, M. : Vybrané právní otázky učitelského povolání, Praha 2001
NOVOTNÁ, V., a kol. : Zákon o sociálně-právní ochraně dětí – komentář, Linde s.r.o.
Praha 2000
NOVOTNÝ, F a kol. : Trestní kodexy, 2. dopl. vyd. Praha 2002
NOVOTNÝ, Z. a kol.: Právní nauka pro školy i praxi, Brno 1995
VOŘÍŠEK, V. a kol.,: Lexikon sociální zabezpečení – zdravotní pojištění, Sagit Praha
2002

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě výsledků testů student obdrží zápočet a zkoušku.

Sylabus PRSOPAJ1 - Prevence sociálně patologických jevů 1
2008

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 30 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu navazuje na teoretičtěji zaměřený předmět Sociálně patologické jevy. Zde je však akcent položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxe. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, bude kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální či skupinové úrovni.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je rozvinutí dovedností pedagogů nalézat optimální řešení v prevenci a při výskytu sociálně patologických u dětí a mládeže. Akcent je položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, je kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální či skupinové úrovni.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Oblasti prevence sociálně patologických jevů:
a) násilí a šikanování
b) záškoláctví
c) kriminalita, delikvence, vandalismus aj. formy násilného chování
d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže
e) xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus
f) užívání návykových látek (vč. alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek
g) netolismus (vitruální drogy) a patologické hráčství (gambling)
h) komerční sexuální zneužívání dětí
i) divácké násilí
j) syndrom týraných a zneužívaných dětí
k) sekty a sociálně patologická náboženství

Literatura, na níž je předmět vystavěn JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
JUKLOVÁ, K., SKORUNKOVÁ, R. Základy psychopatologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
KRAUS, B., HRONCOVÁ, J. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 2007.
KRAUS, B. a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
MUHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2002.
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislosti. Praha: Portál, 2003.

Literatura doporučená studentům HRČKA, M. Socální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
MATOUŠEK,O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
NĚMEC, J. Prevence zneužívání návykových látek. Praha: Poly, 1996.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
a) prokázání základních vědomostí z oblasti prevence jednotlivých SPJ
b) předložení písemné analýzy vybraného SPJ v konkrétní situaci dané školy
c) prokázání schopnosti aplikovat znalosti o prevenci SPJ do prevemtivních programů (včetně jejich evaluace)
d) ovládnutí širšíhio spektra preventivních metod a postupů

Sylabus PRSOPAJ2 - Prevence sociálně patologických jevů 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu navazuje na teoretičtěji zaměřený předmět Sociálně patologické jevy. Zde je však akcent položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxe. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, bude kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální či skupinové úrovni.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je rozvinutí dovedností pedagogů nalézat optimální řešení v prevenci a při výskytu sociálně patologických u dětí a mládeže. Akcent je položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, je kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální či skupinové úrovni.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Oblasti prevence sociálně patologických jevů:
a) násilí a šikanování
b) záškoláctví
c) kriminalita, delikvence, vandalismus aj. formy násilného chování
d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže
e) xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus
f) užívání návykových látek (vč. alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek
g) netolismus (vitruální drogy) a patologické hráčství (gambling)
h) komerční sexuální zneužívání dětí
i) divácké násilí
j) syndrom týraných a zneužívaných dětí
k) sekty a sociálně patologická náboženství

Literatura, na níž je předmět vystavěn JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
JUKLOVÁ, K., SKORUNKOVÁ, R. Základy psychopatologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
KRAUS, B., HRONCOVÁ, J. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 2007.
KRAUS, B. a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
MUHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2002.
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislosti. Praha: Portál, 2003.

Literatura doporučená studentům HRČKA, M. Socální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
MATOUŠEK,O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
NĚMEC, J. Prevence zneužívání návykových látek. Praha: Poly, 1996.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
a) prokázání základních vědomostí z oblasti prevence jednotlivých SPJ
b) předložení písemné analýzy vybraného SPJ v konkrétní situaci dané školy
c) prokázání schopnosti aplikovat znalosti o prevenci SPJ do prevemtivních programů (včetně jejich evaluace)
d) ovládnutí širšíhio spektra preventivních metod a postupů

Sylabus PSDORV - Psychologie dospělých a stáří
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Oudová Drahomíra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět informuje studenta o vývoji osobnosti člověka v dospělosti a stáří. Sleduje v období mladé dospělosti zejména partnerství, manželství a rodičovství, dále sleduje vývoj v období střední dospělosti, hlavní důraz je kladen na vývoj mužské a ženské role. V období starší dospělosti zmiňuje změny rolí v tomto období. V období stáří jsou zdůrazněny tělesné a psychické změny v osobnosti seniora.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základy teorie vývojové psychologie v období dospělosti a stáří. Navázat na znalosti předchozích vývojových etap a získat ucelený přehled o všech vývojových etapách ontogeneze. Orientovat se v základní problematice dospělosti a stáří.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Období mladé dospělosti
2. Rozvoj poznávacích procesů v mladé dospělosti
3. Socializace v období mladé dospělosti
4. Partnerství a manželství
5. Rodičovství
6. Období střední dospělosti
7. Proměny rolí v období střední dospělosti
8. Období starší dospělosti
9. Role prarodiče
10. Období raného stáří
11. Tělesné změny ve stáří
12. Psychické změny ve stáří
13. Změny osobnosti ve stáří
14. Problematika umírání a smrti

Literatura, na níž je předmět vystavěn Haškovcová, H. Fenomén stáří. Praha: Pyramida, 1989.
Kratochvíl, S. Manželská terapie. Hradec Králové: Mach, 1992.
Küblerová – Rossová, E. Odpovědi na otázky o smrti a umírání. Praha: Reflex, 1995.
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
Říčan, P. Cesta životem. Praha: Panorama,1990.
Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.

Literatura doporučená studentům Haškovcová, H. Fenomén stáří. Praha: Pyramida, 1989.
Kratochvíl, S. Manželská terapie. Hradec Králové: Mach, 1992.
Küblerová – Rossová, E. Odpovědi na otázky o smrti a umírání. Praha: Reflex, 1995.
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
Říčan, P. Cesta životem. Praha: Panorama,1990.
Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky na zápočet:
Seminární práce z odborné literatury týkající se psychologie dospělosti a stáří v rozsahu 5 stran.
Docházka 75%.

Zkouška:
Zkouška dle stanovených okruhů otázek s důrazem na aplikační dovednosti.

Sylabus PSHYGIE - Psychohygiena pedagogické profese
2009

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 18 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá pojetím zdraví, nemoci a kvality života, rizikovými a salutoprotektivními faktory současného životního stylu učitelů. Vymezuje náročné životní situace, jejich příčiny, projevy a diagnostiku. Podstatnou součástí předmětu jsou zásady prevence a efektivního zvládání zátěže. Vedle teoretických znalostí je kladen důraz na praktickou dovednost analýzy vlastní životní situace a následující volby efektivních způsobů dosahování psychické rovnováhy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vybavit posluchače znalostmi a dovednostmi, které jim umožňují rozpoznat rizika profesní deformace a opotřebovanosti a předcházet jim. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů a naučit se být schopen aktivně pomoci sobě i svým kolegům a kolegyním. Studenti mají příležitost v nabídce metod a postupů antistresového programu najít si takové, které budou moci sami v praxi využívat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Zdraví a kvalita života.
2. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
3. Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
4. Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
5. Konfliktní situace ve škole.
6. Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
7. Styly zvládání těžkostí. Strategie zvládání stresu a jejich hodnocení z hlediska efektivity.
8. Salutoprotektivní aspekty životního stylu (nezdolnost v pojetí resilience, nezdolnost v pojetí koherence, nezdolnost v pojetí hardiness, vnímaná osobní zdatnost, optimismus, pozitivní sebehodnocení, smysluplnost života, smysl pro humor)
9. Kognitivní strategie překonávání těžkostí.
10. Emoční strategie překonávání těžkostí.
11. Rizikové strategie překonávání těžkostí.
12. Sociálněpsychologický rozměr zdraví. Sociální opora, pojetí, druhy, diagnostika. Rizika sociální opory.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Účast v seminářích; seminární práce

Sylabus PSCHUSS - Psychohygiena učitele střední školy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 7

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 4 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Aktuální pohled na základní témata psychologie zdraví a duševní hygieny, možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání zátěžových situací v profesi učitele střední školy.
Pozornost je zaměřena na psychologii učitele, jeho osobnost, psychickou zátěž učitelské profese, typologie učitele, dynamiku vztahu učitele a žáka, autodiagnostiku a roli učitele ve výuce na střední škole. Cílem je procvičení některých metod efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů, dále poukázání na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základními tématy psychologie zdraví a duševní hygieny a nastínit možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání vlastních zátěžových situací. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů. Poukázat na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Pojetí zdraví a kvality života. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
2.Teoretické a praktické aktivity v oblasti duševního zdraví realizované v České republice.
3.Faktory ohrožující zdraví u učitelské profese.Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
4.Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
5. Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
6. Konfliktní situace ve škole. Zahraniční programy řešení školních konfliktů.
7. Strategie překonávání těžkostí a jejich diagnostika.
8. Sociálněpsychologický rozměr zdraví. Sociální opora. Komunikace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast; písemná reflexe na zadané související téma.

Sylabus PSJLID - Základy psychologie pro cest. ruch
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Melichová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti získají poznatky o vnímání druhých lidí, o motivaci lidského chování, o komunikaci mezi lidmi a řešení konfliktů. Seznámí se s psychologií osobnosti, s různými přístupy k osobnosti a základními typy poruch osobnosti, které ovlivňují chování člověka s cílem rozpoznat tyto poruchy a zaujmout k nim adekvátní přístup.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat základní teoretické poznatky o poznávání lidí a sebepoznávání, o řešení náročných životních situací, o motivaci lidského chování a komunikaci mezi lidmi. Osvojit si základní zásady duševní hygieny.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Socializace
2. Sociální percepce
3. Sociální skupina. Skupinové normy.
4. Chování člověka ve skupině.
5. Motivace lidského chování
6. Komunikace mezi lidmi
7. Neverbální komunikace a komunikační dovednosti
8. Sociální kompetence a emocionální inteligence
9. Náročné situace a jejich zvládání
10. Konflikty a jejich řešení
11. Pojem osobnost a různé přístupy k osobnosti
12. Struktura a typologie osobnosti
13. Poruchy osobnosti - neurotické, psychosomatické
14. Psychotické poruchy
15. Základy duševní hygieny

Literatura, na níž je předmět vystavěn BALCAR, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983.
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
DRAPELA,V. Přhled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
KOPŘIVA, K . Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997.
ADAIR, J. Jak efektivně vést druhé. Praha: Managment Press, 1993.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1997.

Literatura doporučená studentům NOVÁK,T., CAPPONI,V. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992
CARNEGIE,D. Jak získávat přátele a působit na lidi. Bratislava: Bradlo, 1991
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
75% účast na seminářích a vypracování písemné seminární práce v rozsahu 5 stran z odborné literatury týkající se jednání s lidmi.

Zkouška:
Znalost přednesené látky dle stanovených okruhů s důrazem na praktickou aplikaci.

Sylabus PSMORVY - Psychologie morálky a morální výchova
2021

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučovaný předmět je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturněpolitických otázek prostřednictvím aktivně prožitkových metod. Obsahově je výuka zaměřena na psychologii morálky, aktualizované etické a postojově hodnotová témata ve vazbě na možnost využití v učitelské praxi. Má za úkol přiblížit studentům problematiku morálního vývoje a morální výchovy z osobnostně psychologického hlediska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučovaný předmět je zaměřen na předání poznatků z oblasti psychologie morálky a mravní výchovy v kontextu výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vedle poznatků jde o ovládnutí metodiky účinného ovlivňování mravní stránky osobnosti žáků v edukačním procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Psychologie morálky jako obor; 2. Psychoanalytická teorie morálníhio vývoje; 3. Morální vývoj z pohledu teorie sociálního učení; 4. Teorie morálního vývoje J. Piageta; 5. Teorie morálního vývoje L. Kohlberga; 6. K rozvoji prosociálnosti a altruismu; 7. Teorie sociálních perspektiv R. Selmana; 8. Situační podmíněnost morálního jednání (S. Milgram, P.Zimbardo); 9. Inteligence a morální vývoj; 10. Odlišnost pohlaví a morální vývoj; 11. Náboženství a morální vývoj; 12. Proces morálního vývoje;13. Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj; 14. Podmínky rozvoje autonomní morálky; 15. K problematice mravní výchovy ve škole; 16. Obsah mravní výchovy; 17. Výchova charakteru žáků (M. Berkowitz, T. Lickona); 18. Metody mravní výchovy; 19. Metodika skupinové diskuse s morálním obsahem; 20. Metoda „vyjasňovávní hodnot" a její aplikace v praxi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z., Donskis, L. Tekuté zlo. Praha: Pulchra, 2018.
BENDL, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon. České katolické nakladatelství, 1996.
ČERMÁK, I. Dva psychologické přístupy k morálce. Československá psychologie, roč. XXXV, 1991, č. 3, s. 233-242.
DRBOHLAV, A. Psychologie sériových vrahů. Praha: Grada, 2013.
DRBOHLAV, A. Psychologie masových vrahů. Praha: Grada, 2015.
FROMM, E. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko, 1993.
FROMM, E. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko, 1994.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
GOLDING, W. Pán much. Praha: Naše vojsko, 2010.
HARE, R. D. Bez svědomí. Praha: Dům harfa, 2015.
HARE, R. D., BABIAK, P. Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce. Praha: Academia, 2014.
HASS, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
KLUSÁK, M. Morální vývoj školáků a předškoláků. Praha: Karolinum, 2014.
KLVAŇA, T. Možná přijde i diktátor. Praha: Bourdon, 2017.
KOTÁSKOVÁ, J. Socializace a morální vývoj dítěte. Praha: Academia, 1987.

Literatura doporučená studentům KOTÁSKOVÁ, J., VAJDA, I. Test morální zralosti osobnosti. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 1983.
KOUKOLÍK, F. Proč se Dostojevskij mýlil? Praha: Galén, 2008.
KOUKOLÍK, F. Mocenská posedlost. Praha: Karolinum, 2010.
LAJČIAKOVÁ, P. Psychológia morálky. Brno: Akademické nakladelství CERM, 2008.
LORENZ, K. Osm smrtelných hříchů. Praha: Academia, 2001.
MILGRAM, S. Poslušnost vůči autoritě. Praha: Portál, 2017.
ORWELL, G. 1984. Praha: Československý spisovatel, 2009.
ORWELL, G. Farma zvířat. Praha: Argo, 2015.
PECK SCOTT, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
PIAGET, J. The moral judgement of the child. Harmondsworth : Penguin Books, 1977.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
SLOVÁČKOVÁ, B. MJT – Metoda měření morální kompetence. Pedagogika, r. 51, č. 2, 2001, s. 197-205.
TABERY, E. Opuštěná společnost. Praha: Nakl. Paseka, 2017.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
VACEK, P. Analýza morálního úsudku dítěte. In SVATOŠ, T., DOLEŽALOVÁ, J. (Eds.) Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy. Sborník 16. konference ČAPV. Hradec Králové: Gaudemaus UHK, 2008, s. 620-631. CD nosič.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec králové: Gaudeamus, 2013. VACEK, P. Výchova k dobru a dobro ve výchově. In: VACEK, P., VRABCOVÁ, D., MANĚNOVÁ, M. (Eds.) Výchova k dobru. Hradec Králové: Gaudeamus, 2016, s. 6 – 10.
VACEK, P., VACKOVÁ, Z. Příspěvek k analýze morálních úsudků žáků mladšího školního věku. In: Sborník Pedagogický výzkum v ČR. Liberec: PF TUL a ČAPV, 2000, s. 117-122.
VACEK, P., ŠINDELKOVÁ, K. Učitel jako morální autorita. In: Globalizovaná súčasnost, jej morálne a osobnostne výzvy v kontexte etickej výchovy. Banská Bystrica: Belianum, 2016, s. 33 – 45.
ZIMBARDO, P. Moc a zlo. Břeclav: MORAVIAPRESS, 2005.
ZIMBARDO, P. Luciferův efekt. Jak z dobrých lidí stávají lidé zlí. Praha: Academia, 2014.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Písemné doložení aplikace metody skupinové diskuse s morálním obsahem.
2) Znalost zvoleného tématu s možností jeho využití v pedagogické praxi.
3) Praktická analýza možnosti aplikace výchovy charakteru ve škole.
4) Znalost obsahu jednotlivých témat.
5) Splnění podmínek kriteriálního testu.

Sylabus PSMOVP - Psychologie morálky a dramatická výchova
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučovaný předmět výchova je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturněpolitických otázek prostřednictvím aktivně prožitkových metod. Obsahově je výuka zaměřena na psychologii morálky, aktualizované etické a postojově hodnotové otázky ve vazbě na možnost využití v budoucí učitelské praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přiblížit studentům problematiku morálního vývoje a morální výchovy z osobnostně psychologického hlediska pomocí prostředků dramatické výchovy
(včetně simulačních a inscenačních postupů).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Struktura osobnosti (test, sebehodnocení, sebepopis).
Dramatická výchova (úvod, smysl, podstata)
2) Skupinové poznávací strategie.
3) Psychologie morálky (přístupy, Piaget, Kohlberg).
Relaxace, vizualizace (formy, funkce).
4) Zlo a dobro I. (komunikační zdroje d. a z.)
Komunikace v DV.
5) Dobro a zlo II. (Mravnost a její úrovně). Diskusní metody.
6) Dobro a zlo III. (Aktualizace na současnou problematiku.)
7) Sociálně patologické jevy a jejich reflexe DV I.
8) Sociálně patologické jevy a jejich reflexe DV II.
9) Agresivita a prosociálnost, jejich zjišťování a ovlivňování.
10) Vyjasňování hodnot I. (Inventární a diskusní metody.)
11) Vyjasňování hodnot II. (Inscenační a simulační metody.)
12) Vyjasňování hodnot III. (Strategické hry.)
13) Vyjasňování hodnot IV. (Strukturované drama.)
14) Zápočtový seminář (předložení závěrečného projektu).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bláhová,K.: Uvedení do systému školní dramatiky. IPOS,Praha 1996.
Fromm,E: Lidské srdce - jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969.
Fromm,E.: Mít nebo být. NV, Praha 1994.
Fromm,E.: Anatomie lidské destruktivity. NLN, Praha 1997.
Horká,H.,Hrdličková,A.: Výchova pro 21. století. Paido,Brno 1998.
Heidbrink,H.: Psychologie morálního vývoje. Portál,Praha 1997.
Lorenz,K.: 8 smrtelných hříchů. Panorama, Praha 1990.
Machková,E.: Metodika dramatické výchovy. IPOS, Praha 1993.

Literatura doporučená studentům Bláhová,K.: Uvedení do systému školní dramatiky. IPOS,Praha 1996.
Fromm,E: Lidské srdce - jeho nadání k dobru a zlu. Praha 1969.
Fromm,E.: Mít nebo být. NV, Praha 1994.
Fromm,E.: Anatomie lidské destruktivity. NLN, Praha 1997.
Horká,H.,Hrdličková,A.: Výchova pro 21. století. Paido,Brno 1998.
Heidbrink,H.: Psychologie morálního vývoje. Portál,Praha 1997.
Lorenz,K.: 8 smrtelných hříchů. Panorama, Praha 1990.
Machková,E.: Metodika dramatické výchovy. IPOS, Praha 1993.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky ke zkoušce:
- aktivní účast na jednotlivých lekcích
- zpracování tématicky (oborově) orientovaného projektu
- základní poznatková orientace v psychologii morálky a dramatické výchově
- demonstrace prakrických dovedností při vedení strukturovaného dramatu

Sylabus PSMOVP1 - Psychologie morálky a morální výchova
2007

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučovaný předmět je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturněpolitických otázek prostřednictvím aktivně prožitkových metod. Obsahově je výuka zaměřena na psychologii morálky, aktualizované etické a postojově hodnotová témata ve vazbě na možnost využití v učitelské praxi. Má za úkol přiblížit studentům problematiku morálního vývoje a morální výchovy z osobnostně psychologického hlediska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučovaný předmět je zaměřen na předání poznatků z oblasti psychologie morálky a mravní výchovy v kontextu výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vedle poznatků jde o ovládnutí metodiky účinného ovlivňování mravní stránky osobnosti žáků v edukačním procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Psychologie morálky jako obor
2. Psychoanalytická teorie morálníhio vývoje
3. Morální vývoj z pohledu teorie sociálního učení
4. Teorie morálního vývoje J. Piageta
5. Teorie morálního vývoje L. Kohlberga
6. K rozvoji prosociálnosti a altruismu
7. Teorie sociálních perspektiv R. Selmana
8. Situační podmíněnost morálního jednání (S. Milgram, P.Zimbardo)
9. Inteligence a morální vývoj
10. Odlišnost pohlaví a morální vývoj
11. Náboženství a morální vývoj
12. Proces morálního vývoje
13. Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj
14. Podmínky rozvoje autonomní morálky
15. K problematice mravní výchovy ve škole
16. Obsah mravní výchovy
17. Výchova charakteru žáků (M. Berkowitz, T. Lickona)
18. Metody mravní výchovy
19. Metodika skupinové diskuse s morální,m obsahem
20. Metoda "vyjasňovávní hodnot" a její aplikace v praxi

Literatura, na níž je předmět vystavěn Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Zimbardo, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Literatura doporučená studentům Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Zimbardo, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Písemné doložení aplikace metody skupinové diskuse s morálním obsahem
2) Znalost zvoleného tématu s možností jeho využití v pedagogické praxi.
3) Praktická analýza možnosti aplikace výchovy charakteru ve škole.
4) Znalost obsahu jednotlivých témat
5) Splnění podmínek kriteriálního testu.

Sylabus PSMZRV - Psychologie mezilidský vztahů
2001

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Oudová Drahomíra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vývoj mezilidských vztahů z hlediska ontogeneze. Princip vzniku základních vztahů a možnosti diagnostiky. Hodnoty, postoje, vnější a vnitřní podmínky. Základní techniky regulace (asertivita, manipulace, řízení konfliktů, pozitivní řízení atd.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základy teorie psychologie mezilidských vztahů a naučit se základním technikám řízení a regulace mezilidských vztahů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Osobnost člověka a individuální rozdíly.
2. Poznávání sebe.
3. Sociální percepce. Haló efekt, streotypy.
4. Základy mezilidského dorozumívání a poruchy dorozumívání.
5. Dorozumívání a dynamika vztahu.
6. Emoční inteligence (empatie, sociální umění, emoční učení
7. Komunikační dovednosti I. (aktivní naslouchání, kladení otázek, nonverbální komunikace, rétorické dovednosti, transakční analýza).
8. Komunikační dovednosti II. (asertivita, manipulace).
9. Komunikační dovednosti III. (konflikty, řízení konfliktů).
10.Techniky řešení problémů.
11.Náročné životní situace, stres, frustrace, konflikt. Zvládání stresu.
12.Techniky jednání s lidmi v náročných životních. situacích .
13.Duševní svěžest v práci pedagoga.
14.Umění jednat s dětmi s výchovnými problémy .
15.Aktuální téma.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adler, A.: Psychologie dětí. Praha, Práh 1994.
Brienová, P.: Asertivita. Praha, Management Press 1998.
Goleman, D.: Emoční inteligence . Praha, Columbus 1998.
Keeffe, J.: Týden pro duševní svěžest. Praha, Talpres 1995.
Keller,G., Hennig, C.: Antistresový program pro učitele. Praha, Portál 1996.
Khelerová, V.: Komunikační dovednosti manažera. Praha, Grada 1995.
Křivohlavý, J.: Jak zvládat stres. Praha ,Grada 1994.
Křivohlavý,J.: Povídej , naslouchám .Praha, Návrat 1993.
Lewis, D.: Tajná řeč těla. Praha, Victoria Publishing 1989.
Mc Gill, A.: Řízení konfliktů. Praha, Grada 1996.
Matthews, A.: Jak vycházet s lidmi . Praha, Medium 1998.
Salomé, J.: Mluv se mnou… mám ti co říct.Praha, Portál 1997.Ury, W.: Jak překonat nesouhlas. Praha, Management Press 1995.

Literatura doporučená studentům Adler, A.: Psychologie dětí. Praha, Práh 1994.
Brienová, P.: Asertivita. Praha, Management Press 1998.
Goleman, D.: Emoční inteligence . Praha, Columbus 1998.
Keeffe, J.: Týden pro duševní svěžest. Praha, Talpres 1995.
Keller,G., Hennig, C.: Antistresový program pro učitele. Praha, Portál 1996.
Khelerová, V.: Komunikační dovednosti manažera. Praha, Grada 1995.
Křivohlavý, J.: Jak zvládat stres. Praha ,Grada 1994.
Křivohlavý,J.: Povídej , naslouchám .Praha, Návrat 1993.
Lewis, D.: Tajná řeč těla. Praha, Victoria Publishing 1989.
Mc Gill, A.: Řízení konfliktů. Praha, Grada 1996.
Matthews, A.: Jak vycházet s lidmi . Praha, Medium 1998.
Salomé, J.: Mluv se mnou… mám ti co říct.Praha, Portál 1997.Ury, W.: Jak překonat nesouhlas. Praha, Management Press 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Docházka 75% a zpracování seminární práce z odborné literatury v rozsahu 5 stran.

Sylabus PSOBEVY - Psychologie obecná a vývojová
2013

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Levínská Markéta

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět obecná a vývojová psychologie obsahuje základní témata obecné a vývojové psychologie: Pojem psychika, poznávání a poznávací procesy, emocionální procesy a vůle, dále zahrnuje základní informace z psychologie osobnosti a z vývoje osobnosti, tak, aby studenti byli schopni porozumět a vysvětlit základní pojmy těchto disciplin a aplikovat je v pedagogické praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si osvojí základní pojmy z obecné psychologie, vývojové psychologie a psychologie osobnosti se zaměřením na praktické využití v pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Psychologie jako věda, postavení psychologie v systému věd. Metody psychologie. Pojem psychika, vědomí, nevědomí, chování a prožívání. Determinace psychiky, biologická a sociální.
2. Poznávací procesy. Čití a vnímání. Představy a fantazie. Pozornost a paměť.
3. Myšlení a tvořivost. Základní charakteristika. Formy myšlení. Druhy myšlení. Myšlenkové operace. Faktory tvořivého myšlení. Rozvíjení tvořivosti.
4. Emocionální procesy. Obecná charakteristika. Třídění emocí. Emoce a výkon. Poruchy emocí.
5. Volní procesy. Rozbor volního jednání. Volní vlastnosti osobnosti.
6. Psychologie osobnosti. Pojem osobnost. Teorie osobnosti.
7. Typologie osobnosti a temperamentu.
8. Struktura osobnosti. Temperament a schopnosti. Intelektové schopnosti a jejich měření. Motivace osobnosti. Charakter a zaměřenost.
9. Předmět vývojové psychologie. Pojem psychického vývoje, determinace psychického vývoje.
10. Periodizace psychického vývoje. Zákonitosti psychického vývoje.
11. Stručná charakteristika jednotlivých vývojových období.
12. Prepuberta a puberta
13. Adolescence
14. Dospělost.
15. Stručná charakteristika stáří.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R., L. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
KERN, H., MEHLOVÁ, CH. Přehled psychologie. Praha: Portál, 1999
NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 1999.
LANGMAIER, Z., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.

Literatura doporučená studentům ŘÍĆAN, P. Cesta životem. Praha: Panorama, 1990.
NAKONEČNÝ, M. Lexikon psychologie. Praha: Vodnář, 1995.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998.
VÁGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Praha: UK, 1997.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
SHEEHYOVÁ, G. Průvodce dospělostí. Praha: Portál, 1999.
HUNT, M. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2000.
BALCAR, K. Úvod do studia osobnosti. Praha: SPN, 1971.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Zpracovat písemně jeden okruh z vývojové a jeden z obecné psychologie v rozsahu každý minimálně 3 stran.
Zkouška: Ústní, osnova předmětu odpovídá otázkám, ke zkoušce je nutné prostudovat základní literaturu a jeden titul z doporučené literatury.

Sylabus PSOBVYV - Psychologie obecná a vývojová
2020

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 13 hod. za semestr
studium prezenční: řízené konzultace 26 hod. za semestr
studium prezenční: seminář 26 hod. za semestr
studium celoživotní: řízené konzultace 26 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Biologická a sociální determinace psychiky. Směry moderní psychologie. Psychické procesy. Psychické stavy. Psychické vlastnosti. Struktura osobnosti. Psychický vývoj - činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti, zvláštnosti dětské struktury. Charakteristika vývoje jednotlivých věkových období dle periodizačního systému ontogenetického.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními psychologickými pojmy (psychické procesy, stavy, vlastnosti) obecné psychologie a zvláštnosti ontogeneze psychického vývoje.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie
2. Přehled hlavních psychol. směrů
3. Metody psychologie
4. Osobnost: obecná charakteristika
5. City a počitky
6. Vnímání a vjemy
7. Paměť
8. Myšlení a řeč
9. Předmět vývojové psychologie, periodizace psychického vývoje
10. Prenatální, novorozenecké a kojenecké období
11. Batolecí období
12. Předškolní dětství
13. Školní dětství
14. Puberta a adolescence
15. Dospělost a stáří

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publishing 1995
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hartl, P.,Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Potal, 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing 1998
Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie, Praha, Academia 1997
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha: Academia 1998
Říčan, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Říčan, P.: Psychologie. Praha:Portal 2005
Vagnerová, M.: Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum 1996
Stuart - Hamilton, I.: Psychologie stárnutí. Praha: Portál 1999

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publishing 1995
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hartl, P.,Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Potal, 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing 1998
Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie, Praha, Academia 1997
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha: Academia 1998
Říčan, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Říčan, P.: Psychologie. Praha:Portal 2005
Vagnerová, M.: Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum 1996
Stuart - Hamilton, I.: Psychologie stárnutí. Praha: Portál 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Započet: účast a aktivita v seminářích, studium zadané literatury, vypracování individuální započtové práce na určené téma, zkušební úkoly v semináři.
Zkouška: zkouška dle stanovených okruhů otázek, současti zkoušky je didaktický test.

Sylabus PSOPROS - Vybrané kapitoly z psychologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti získají poznatky o vnímání druhých lidí, o motivaci lidského chování, o komunikaci mezi lidmi a řešení konfliktů. Seznámí se s psychologií osobnosti, s různými přístupy k osobnosti a základními typy poruch osobnosti, které ovlivňují chování člověka s cílem rozpoznat tyto poruchy a zaujmout k nim adekvátní přístup.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získat základní teoretické poznatky o poznávání lidí a sebepoznávání, o řešení náročných životních situací, o motivaci lidského chování a komunikaci mezi lidmi. Osvojit si základní zásady duševní hygieny.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Socializace
2. Sociální percepce
3. Sociální skupina. Skupinové normy.
4. Chování člověka ve skupině.
5. Motivace lidského chování
6. Komunikace mezi lidmi
7. Neverbální komunikace a komunikační dovednosti
8. Sociální kompetence a emocionální inteligence
9. Náročné situace a jejich zvládání
10. Konflikty a jejich řešení
11. Pojem osobnost a různé přístupy k osobnosti
12. Struktura a typologie osobnosti
13. Poruchy osobnosti - neurotické, psychosomatické
14. Psychotické poruchy
15. Základy duševní hygieny

Literatura, na níž je předmět vystavěn BALCAR, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983.
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
DRAPELA,V. Přhled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
KOPŘIVA, K . Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997.
ADAIR, J. Jak efektivně vést druhé. Praha: Managment Press, 1993.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1997.

Literatura doporučená studentům NOVÁK,T., CAPPONI,V. Asertivně do života. Praha: Svoboda, 1992
CARNEGIE,D. Jak získávat přátele a působit na lidi. Bratislava: Bradlo, 1991
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
75% účast na seminářích a vypracování písemné seminární práce v rozsahu 5 stran z odborné literatury týkající se dané problematiky.

Zkouška:
Znalost přednesené látky dle stanovených okruhů s důrazem na praktickou aplikaci.

Sylabus PSOSSOC - Psychologie osobnosti a sociální
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sociální psychol. specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role.
Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
3. Analýza sociální percepce.
4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
5. Problematika socializačního procesu.
6. Sociální normy.
7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.
8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
10. Schopnosti, inteligence.
11. Temperament, typy a typologie.
12. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLATNÝ, Marek. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3434-7.
CAKIRPALOGLU, Panajotis. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2012. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4033-1.
HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Přeložil Irena ŠTĚPANÍKOVÁ. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0534-0.
HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4674-6.
HEWSTONE, Miles a Wolfgang STROEBE, ed. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-092-5.
ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3133-9.
SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. 3., opr. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. Studium (Barrister & Principal). ISBN 978-80-87029-62-6.
VÝROST, Jozef, Ivan SLAMĚNÍK a Eva SOLLÁROVÁ, ed. Sociální psychologie: teorie, metody, aplikace. Praha: Grada, 2019. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5775-9.

Literatura doporučená studentům CAKIRPALOGLU, Panajotis. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2012. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4033-1.
HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Přeložil Irena ŠTĚPANÍKOVÁ. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0534-0.
HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4674-6.
ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3133-9.
SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. 3., opr. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. Studium (Barrister & Principal). ISBN 978-80-87029-62-6.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet : 75%ní účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus PSOSTT - Psychologie osobnosti a sociální
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Skorunková Radka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie sociální a osobnosti obsahuje základní témata z obou psychologických disciplin jako: předmět sociální psychologie a psychologie osobnosti, jejich metody, socializace a sociální učení, sociální skupina a sociální komunikace, determinace osobnosti, teorie osobnosti, struktura osobnosti a typologie osobnosti a temperamentu s cílem umožnit studentům pochopit a ovlivnit základní sociální a psychologické zákonitosti dějů ve skupině při výchovně vzdělávacím procesu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se naučí orientovat se ve struktuře osobosti žáka a pochopit základní sociální a psychologické zákonitosti dějů ve skupině a při pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
1. Úvod do psychologie osobnosti - psychologie osobnosti v systému psychologických disciplín. Předmět a cíle psychologie osobnosti. Oblasti zkoumání osobnosti: struktura, dynamika, vývoj, patologie osobnosti.
2. Pojem osobnost - pojem osobnost ve společenském významu a v psychologii, pojem osoba. Osobnost jako hypotetický konstrukt.
3. Determinace osobnosti - teorie determinace osobnosti: behaviorismus, psychoanalýza, humanistická psychologie. Biologická determinace: dědičnost, stavba a činnost nervové soustavy.Sociální determinace: proces socializace, pojem modální osobnost.
Vývoj osobnosti: spolupůsobení zrání a učení, pojem bazální osobnost.
4. Metody poznávání osobnosti - Klinické metody: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti. Výkonové testy: testy inteligence, testy speciálních schopností. Testy osobnosti: dotazníky, projektivní techniky.
5. Já - identita osobnosti, vývojové proměny identity. Já reálné, vnímané, ideální, prezentované.
Struktura Já dle W.Jamese: materiální Já, sociální Já, duchovní Já. Sebeuvědomování, sebepojetí, sebehodnocení, sebeakceptace, sebeúcta, sebevědomí, sebeprosazení, sebeobrana, sebekontrola, sebeprezentace.
6. Schopnosti - vlohy, nadání, talent.
7. Inteligence - definice, znaky inteligentního chování. Inteligenční kvocient, pásma inteligence v hodnotách IQ. Inteligence teoretická, praktická, sociální.Typy inteligence dle H. Gardnera.
8. Emocionální inteligence - sebeuvědomění, sebeovládání, sebemotivace, empatie, obratnost ve společenském styku.
9. Tvořivost: složky tvořivosti (senzitivita, restrukturace, fluence, flexibilita, originalita, elaborace),
vlastnosti tvořivé osobnosti.
10. Vůle - volní jednání, fáze volního jednání, volní vlastnosti.
11. Charakter - širší pojetí charakteru, užší pojetí - morální charakter, stadia morálního vývoje, heteronomní a autonomní morálka. Pojem svědomí.
12. Emocionální procesy a stavy - pocit, nálada, afekt, emocionální vztah, vášeň. Bazální emocionalita: typ stenický / astenický, typ s převahou emocí radost / strach / zlost.
13. Vlastnosti, rysy a typy osobnosti: typologické a dimenzionální pojetí.
14. Temperament: síla, hloubka, trvání, rychlost průběhu psychických procesů. Typy tempetamentu: sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik, dle I.P.Pavlova (síla, vyrovnanost a pohyblivost nervových procesů), dle H.J.Eysencka (extraverze, introverze / emocionální stabilita, labilita).
15. Motivace: potřeby (biologické, psychologické, sociální), motivy, incentivy, konflikt motivů.
16. Postoje: kognitivní, emocionální a konativní složka. Festingerova teorie kognitivní disonance.
17. Hodnoty, hodnotový systém, zájmy, aspirace, cíle.
18.Teorie osobnosti - S.Freud, C.G.Jung , A.Adler, A.Maslow, C.R.Rogers, V.E.Frankl, E.Fromm, K. Horneyová …

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
1. Postavení sociální psychologiev systému psychologických disciplín. Příbuzné obory: sociologie, kulturní antropologie, etologie.Předmět sociální psychologie.
2. Metody sociální psychologie -pozorování, experiment, dotazování, měření postojů, sociometrie.
3. Socializace - primární, sekundární.Vliv sociálních faktorů na formování osobnosti. Sociální učení: sociální posilování, observační učení, imitace, identifikace. Socializace jako proces přejímání rolí.
4. Sociální potřeby a motivace. Potřeba afiliace: sdružování, citové vztahy. Potřeba moci: dominance, agrese. Potřeba výkonu: dosažení úspěchu, vyhnout se neúspěchu, vyhnout se úspěchu.
5. Sociální percepce, percepční stereotypy. Předsudky, haló efekt, projekce, efekt shovívavosti, chyba centrální tendence, chyba kontrastu, implicitní teorie osobnosti.
6. Sociální komunikace -komunikátor, komuniké, komunikant (recipient). Komunikační bariéry, komunikační šum. Komunikační styly: konvenční, konverzační, operativní, osobní. Funkce zpětné vazby. Dovednost naslouchat.
7. Verbální komunikace. Obsahová stránka řeči: denotativní a konotativní význam slov. Formální stránka řeči (paralingvistika): intenzita hlasu, intonace, barva hlasu, délka,rychlost a přestávky v projevu, způsob předávání slova.
8. Neverbální komunikace: neurovegetativní reakce, mimika, pohledy, gestika, haptika, posturika, proxemika, teritorium, chronemika, celkový image, sdělování činy.
9. Masmediální komunikace - druhy médií, funkce masmediální komunikace: zdroj norem, moci, přesvědčování, informací, zábavy, vzdělávání. Vliv televizního násilí na agresivitu dětí. Psychologie reklamy.
10. Sociální skupiny - Klasifikace skupin: malá / velká, primární / sekundární, formální / neformální,
referenční / vnější. Vlastnosti skupiny: stabilita, integrace, koheze, atraktivnost, autonomie, velikost, míra intimity, propustnost, homogenita, zaměřenost, míra kontroly, míra uspokojení. Role ve skupině: vůdce, člen identifikující se s vůdcem, expert, outsider, obětní beránek.
Fáze vývoje skupiny: formování, krystalizace rolí, vytváření skupinových norem.
11. Postavení jedince ve společnosti - pozice, status, role: osobní pojetí role, identifikace s rolí, konflikt rolí.
12. Sociální vliv - sociální facilitace, rozložení zodpovědnosti, deindividualizace, konformita, poslušnost.
13. Zátěžové sociální situace - stres, eustres, distres, stresory, reakce na stres. Syndrom vyhoření. Frustrační situace, prožitek frustrace, reakce na frustrační situaci, frustrační tolerance.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R.L. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995; Portál: 2003.
ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti. Brno: Doplněk, 1998.
DRAPELA,V.J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada Publishing, 2007.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada, 2003.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1995.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister-Principal, 2004.
STRNADOVÁ, V. Kurz psychologie I. Hradec Králové - Gauedamus, 2005.

Literatura doporučená studentům ATKINSONOVÁ, R.L. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995; Portál: 2003.
ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti. Brno: Doplněk, 1998.
DRAPELA,V.J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada Publishing, 2007.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada, 2003.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1995.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister-Principal, 2004.
STRNADOVÁ, V. Kurz psychologie I. Hradec Králové - Gauedamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Docházka 75% a vypracování seminární práce.
Znalosti z doporučené literatury a přednesených okruhů dle zadaných otázek.

Sylabus PSOVPS - Psych. obecná, vývojová a poruchy vývoje
2007

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Iljuk Boris

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie. Přehled hlavních psychol. směrů. Biologická a sociální determinace psychiky. Přehled hlavních druhů psychických jevů. Senzorické a racionální poznání. Mnestický proces. Pozornost. Rozbor citových a volních procesů. Struktura osobnosti. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj - vymezení pojmu, činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti. Psychické zvláštnosti jednotlivých vývojových období (od prenatálního do adolescentního) s akcentem na problematiku střední školy.
Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení. Přehled příznaků psychických poruch. Psychická deprivace a subdeprivace. Lehké mozkové dysfunkce. Poruchy intelektové, neurotické, psychotické, psychopatické, specifické vývojové, smyslové. Poruchy chování se sociálním základem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů obecné a vývojové psychologie pro potřeby navazujícího studia dalších disciplin psychologie a pedagogiky.
V části patopsychologické a psychopatologické přispět k odborné přípravě budoucích učitelů na činnost s různým způsobem problémových žáků v prostředí ZŠ a SŠ (akcent na projevy poruch v období základní školy).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Determinace psychiky.Přehled hlavních psychologických směrů.Metody psychologie.
2. Osobnost: pojem, struktura, dynamika, typy.Přehled poruch osobnosti: nejzávažnější poruca (dezintegrace) a nejvýznamnější typy poruch (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, anankastická, narcistická aj.). Poruchy motivačních a konativních procesů, vědomí.
3. poznávací (kognitivní) procesy, jejích charakteristika a fyziologický základ. Čití a počitky.Vnímání a vjemy. Poruchy vnimání.
4. Paměť, mnemické procesy. Představy a fantazie. Poruchy paměti.
5. Poznávací procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Senzorické poznání (čití a vnímání, představy prosté a fantazijní).
6. Myšlení. Myšlenkové operace, formy myšlení. Vlastnosti myšlení. Poruchy myšlení.
7. Komunikace, jazyk, řeč. Základní poruchy řeči.
8. Emoce. Emoční inteligence. Poruchy emoci.
9. Vymezení volních procesů a volních vlastností, vůle, struktura volního aktu, volní úsilí. Poruchy vůle.
10. Vývoj osobnosti v ontogeneze. Akcelerace a retardace psychického vývoje. Mentální retardace, hraniční pásmo intelektového defektu, demence. Základní teorie vývoje. Periodizace psychického vývoje.
11. Psychické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého, kojeneckého¨a batolícího. Citová, kognitivní a sociální deprivace a její působení na psychický vývoj v raném dětství.
12. Předškolní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace předškoláka. Zralost a připravenost pro školu.
13. Psychické zvláštnosti období mladšího školního věku. Rozvoj poznávacích procesů.Socialisace dítěte školního věku.
14. Období dospívání - pubescence. Subjektivní význam tělesné proměny na rozvoj osobnosti pubescenta. Sexuální problematika v pubertě. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a rozvoj identity pubescenta. Specefické poruchy učení a chování v dětském věku a dospivání.
15. Psychické zvláštnosti období adolescence. Psychosociální moratorium. Formování vlastní ídentity. Rozvoj poznávacích procesů.
16. Střední a starší dospělost. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a identita dospělých. Krize životního středu.Psychotické poruchy dospělých.
17. Stáří. Involuce psychiky ve stáří. Sociální chování. Identita starého člověka. Model "aktivního stáří" a jeho psychologický význam. Umírání a smrt.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R.L. a kol.: Psychologie. Praha: Viktorie Publisching 1995
Čáp, J., Mareš, J: Psychologie pro učitele. Praha: Portál 2001
Kern, H., Mehlová, Ch.: Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2000
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998
Heřmanská, D., Iljuk, B.: Psychologie obecná a osobnosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001
Hort, Vl. a kol.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha. Portál 2000
Říčan, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1990
Train, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997
Stuart-Hamilton, J.: Psychologie starnutí. Praha: Portál 1999

Literatura doporučená studentům Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Kern, H., Mehlová, Ch.: Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publisching 1995
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998
Novotná, M., Kremličková, M.: Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997
Heřmanská, D.: Psycholog. analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994
Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte škol. věku. Praha: UK 1997
Train, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: účast a aktivita v seminářích, studium zadané literatury, vypracování individuální seminární práce na určené téma, zkušební úkoly v semináři.
Zkouška: zkouška dle stanovených okruhů otázek, součástí zkoušky je didaktický test.

Sylabus PSOVPZ - Psych. obecná, vývojová a poruchy vývoje
2007

Sylabus PSOVTT - Psychologie obecná a vývojová
2011

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Skorunková Radka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

DIDVVT1 Didaktika VV 1

Anotace předmětu Studenti se seznámí se základními tématy obecné a vývojové psychologie,

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si vytvoří základní systém poznatků v obecné a vývojové psychologie a na jeho základě budou rozvíjet psychologické myšlení a aplikovat psychol. poznatky v pedagogické činnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Psychologické směry: psychoanalýza, behaviorismus, celostní psychologie, humanistická psychologie, kognitivní psychologie.
2.Systém psychologických věd: základní a aplikované obory.
3.Psychika a její projevy: prožívání, chování. Psychické procesy, stavy a vlastnosti.
4.Socio-kulturní determinace psychiky. Biologická determinace psychiky,funkce nervového systému.
5.Vědomí, poruchy vědomí, nevědomí.
6.Pozornost: typy, vlastnosti a poruchy pozornosti.
7.Vnímání, analyzátor, počitky a vjemy, zákonitosti vnímání. Poruchy vnímání: iluze a halucinace. Zvláštnosti vnímání: eidetismus, synestezie, pareidolie. Smyslové klamy.
8.Paměť a její fáze. Druhy paměti: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá. Poruchy paměti. Zapomínání a jeho příčiny, křivka zapomínání dle Ebbinghause.
9.Imaginativní procesy: představivost a fantazie.Tvořivost.
10.Myšlení: druhy myšlení, myšlenkové operace. Formy myšlení: pojem, soud, úsudek.Poruchy formy a poruchy obsahu myšlení.
11.Vůle, fáze volního procesu, volní vlastnosti, poruchy vůle.
12.Emoce a city, vlastnosti emocí, poruchy emocí.
13. Mechanismy psychického vývoje: zrání a učení. Obecné zákonitosti vývoje.
14. Teorie vývoje dle S. Freuda, E. Eriksona a J.Piageta.
15.Prenatální, perinatální a novorozenecké období.
16. Kojenecké a batolecí období.
17.Předškolní věk.
18.Zralost a připravenost pro školu.
19.Mladší a střední školní věk.
20.Pubescence.
21. Adolescence.
22.Znaky dospělosti, mladá dospělost.
23.Dospělost střední a starší.
24.Problematika stárnutí a stáří, involuce psychiky ve stáří.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R.L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing1995, Portál 2003.
ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 2000.
ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobosti. Brno: Doplněk, 1998.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
JUKLOVÁ, K. Základy obecné psychologie. Hradec Králové, Gaudeamus, 2005.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004.
SKORUNKOVÁ, R. Úvod do vývojové psychologie, Hradec Králové, Gaudeamus, 2005.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům ATKINSONOVÁ, R.L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing1995, Portál 2003.
ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 2000.
ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobosti. Brno: Doplněk, 1998.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
JUKLOVÁ, K. Základy obecné psychologie. Hradec Králové, Gaudeamus, 2005.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004.
SKORUNKOVÁ, R. Úvod do vývojové psychologie, Hradec Králové, Gaudeamus, 2005.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Docházka 75%m, vypracování seminární práce z vývojové psychologie, znalosti základních okruhů obecné a vývojové psychologie.

Sylabus PSOVYS - Psychologie obecná a vývojová
2000

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Heřmanská Danuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 6 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie. Přehled hlavních psychol. směrů. Biologická a sociální determinace psychiky. Přehled hlavních druhů psychických jevů. Senzorické a racionální poznání. Mnestický proces. Pozornost. Rozbor citových a volních procesů. Struktura osobnosti. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj - vymezení pojmu, činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti. Psychické zvláštnosti jednotlivých vývojových období (od prenatálního do adolescentního) s akcentem na problematiku střední školy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů obecné a vývojové psychologie pro potřeby navazujícího studia dalších disciplin psychologie a pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Historický vývoj psychologie a přehled hlavních psychologických směrů.
2. Vymezení základních pojmů a přehled hlavních skupin psychických jevů.
3. Biologická a sociální determinace psychiky.
4. Přehled základních psychologických metod.
5. Poznávací procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Senzorické poznání (čití a vnímání, představy prosté a fantazijní).
6. Racionální poznání (myšlení a řeč).
7. Mnestický proces. Pozornost.
8. Rozbor citových a volních procesů.
9. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj - činitelé a mechanismy.
10. Periodizace psychického vývoje. Hlavní zákonitosti psychického vývoje.
11. Psychické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého a kojeneckého.
12. Psychické zvláštnosti období batolecího a předškolního. Zralost a připravenost pro školu.
13. Psychické zvláštnosti období mladšího školního věku.
14. Psychické zvláštnosti období prepuberty a puberty.
15. Psychické zvláštnosti období adolescence.

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Kern, H., Mehlová, Ch.: Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publisching 1995
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSOVYZ - Psychologie obecná a vývojová
2000

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Heřmanská Danuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 7 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie. Přehled hlavních psychol. směrů. Biologická a sociální determinace psychiky. Přehled hlavních druhů psychických jevů. Senzorické a racionální poznání. Mnestický proces. Pozornost. Rozbor citových a volních procesů. Struktura osobnosti. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj - vymezení pojmu, činitelé, mechanismy, periodizace, základní zákonitosti. Psychické zvláštnosti jednotlivých vývojových období (od prenatálního do adolescentního)s akcentem na problematiku základní školy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů obecné a vývojové psychol. pro potřeby navazujícího studia dalších disciplin psychologie a pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie. Historický vývoj psychologie a přehled hlavních psychologických směrů.
2. Vymezení základních pojmů a přehled hlavních skupin psychických jevů.
3. Biologická a sociální determinace psychiky.
4. Přehled základních psychologických metod.
5. Poznávací procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Senzorické poznání (čití a vnímání, představy prosté a fantazijní).
6. Racionální poznání (myšlení a řeč).
7. Mnestický proces. Pozornost.
8. Rozbor citových a volních procesů.
9. Předmět vývojové psychologe. Psychický vývoj - činitelé a mechanismy.
10. Periodizace psychického vývoje. Hlavní zákonitosti psychického vývoje.
11. Psychické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého a kojeneckého.
12. Psychické zvláštnosti období batolecího a předškolního. Zralost a připravenost pro školu.
13. Psychické zvláštnosti období mladšího školního věku.
14. Psychické zvláštnosti období prepuberty a puberty.
15. Psychické zvláštnosti období adolescence.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Kern, H., Mehlová, Ch.: Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publisching 1995
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998

Literatura doporučená studentům Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Kern, H., Mehlová, Ch.: Přehled psychologie. Praha: Portál 1999
Atkinsonová, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Victoria Publisching 1995
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha: Karolinum 1996
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSPATOL - Psychopatologie
2014

Sylabus PSPEDAG - Pedagogická psychologie
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je hraniční a aplikovanou disciplínou zabývající se psychologickými zákonitostmi procesů učení. Rozvíjí porozumění učení z perspektivy žáka a jeho potřeb a informuje učitele o klíčových podmínkách, procesech a výsledcích učení ve školním kontextu. Obsahuje základní témata: psychologie učení, motivace učení, psychologie vedení žáků a třídy, základní psychologické zákonitosti dějů při výchovně vzdělávacím procesu - jejich pochopení a ovlivnění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student si osvojí základní terminologii, porozumí různým teoretickým perspektivám učení a výchovy a seznámí se s možnostmi pozitivního ovlivňování dílčích podmínek a procesů učení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do pedagogické psychologie. Předmět, metody a cíle.
2. Kognitivní procesy a jejich vývoj.
3. Znalost a porozumění. Transfer v učení.
4. Učení a individualita. Kognitivní a učební styly, přístupy k učení.
5. Metakognice a učení.
6. Motivace k učení. Vnitřní a vnější motivace.
7. Motivační přesvědčení: self-efficacy, cílová orientace, osobní a situační zájem, kauzální atribuce. Výkonová motivace.
8. Autoregulace a učení. Autoregulace jako motivační kontinuum. Složky autoregulace. Autoregulace jako cyklus. Teorie sebeurčení (Deci a Ryan, 2000) a rozvíjení autoregulace žáků.
9. Interakce učitele a žáka. Postoj učitele k žákovi a jeho dimenze. Styl učitelova vedení žáka. Učitelova percepce žáků. Učitelovo očekávání od žáků. Pygmalion a Golem efekt a jejich důsledky pro sebepojetí a motivaci žáků. Atribuční styl učitele a jeho souvislosti.
10. Psychologie školního hodnocení. Hodnocení z hlediska účelu, forem a norem. Metody formativního a sumativního hodnocení. Zpětná vazba a její funkce. Popisná a hodnotící zpětná vazba a jejich efekty.
11. Třída jako sociální skupina. Typologie tříd. Klima školní třídy. Pozice a role žáků. Problémové situace a ve třídě a patologie školní třídy. Vedení třídního kolektivu, podpora třídního klimatu. Úrovně vstupu do třídy. Učitelova autorita. Práce s pravidly.
12. Reakce na nekázeň žáků. Učitelův interakční styl. Rozhovor mezi čtyřma očima. Sebereflexe a autoregulace učitele.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Juklová, K. Efektivní studijní strategie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.
Mareš, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013.
Pettty, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013.
Starý, K., Laufková, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.

Literatura doporučená studentům Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Juklová, K. Efektivní studijní strategie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.
Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
Hrabal, V., Pavelková, I. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
Mareš, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013.
Pettty, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Starý, K., Laufková, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Seminární práce v rozsahu minimálně 2 stran o aktuálním tématu českého školství.
Zkouška: ústní, otázky odpovídají osnově předmětu.

Sylabus PSPGOS - Psychologie pedagogická a osobnosti
2000

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hanousek Josef

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 6 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět, struktura, význam pedagogické psychologie, osobnost a role učitele a studenta střední školy. Psychologie učení a vyučování. Reflexní a kognitivní učení. Motivace učení a její druhy. Psychologie kontroly, hodnocení a zkoušení. Vedení studentů a třídy. Psychologie výchovy. Behaviorální a humanistické přístupy. Výchovné obtíže a jejich zvládání. Úzkost, strach a tréma ve škole. Pedagogicko psychologická diagnostika studenta, základní metody používané učitelem. Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů pedagogické psychologie a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia pedagogické psychologie, specifika osobnosti a role učitele a studenta na střední škole.
2. Pojetí a druhy učení, reflexní a kognitivní učení.
3. Proces učení a vyučování, podmínky učení.
4. Motivace, učební činnosti, kontrola a hodnocení studentů, chyba v procesu učení.
5. Psychologie vedení studentů a třídy.
6. Humanistické přístupy ve výchově a vzdělávání, vyučování centrované studentem.
7. Behaviorální modifikace chování, aplikace behaviorálních přístupů ve škole.
8. Emocionální atmosféra, úzkost, strach a téma ve škole.
9. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
10. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
11. Schopnosti, inteligence.
12. Temperament, typy a typologie.
13. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
14. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
15. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Praha: Portál 1994
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Čáp, J.: Psychologie pro učitele. Praha: SPN 1980
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN 1984
Kratochvílová, A.: Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF 1988
Machač, M.; Machačová, H.; Hoskovec, J.: Emoce a výkonnost. Praha: SPN 1985
Mareš, J.; Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno: MU 1995
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSPGOZ - Psychologie pedagogická a osobnosti
2000

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 7 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět, struktura, význam pedagogické psychologie, osobnost a role učitele a studenta střední školy. Psychologie učení a vyučování. Reflexní a kognitivní učení. Motivace učení a její druhy. Psychologie kontroly, hodnocení a zkoušení. Vedení studentů a třídy. Psychologie výchovy. Behaviorální a humanistické přístupy. Výchovné obtíže a jejich zvládání. Úzkost, strach a tréma ve škole. Pedagogicko psychologická diagnostika studenta, základní metody používané učitelem. Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů pedagogické psychologie a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia pedagogické psychologie, specifika osobnosti a role učitele a studenta na střední škole.
2. Pojetí a druhy učení, reflexní a kognitivní učení.
3. Proces učení a vyučování, podmínky učení.
4. Motivace, učební činnosti, kontrola a hodnocení studentů, chyba v procesu učení.
5. Psychologie vedení studentů a třídy.
6. Humanistické přístupy ve výchově a vzdělávání, vyučování centrované studentem.
7. Behaviorální modifikace chování, aplikace behaviorálních přístupů ve škole.
8. Emocionální atmosféra, úzkost, strach a téma ve škole.
9. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
10. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
11. Schopnosti, inteligence.
12. Temperament, typy a typologie.
13. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
14. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
15. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Praha: Portál 1994
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Čáp, J.: Psychologie pro učitele. Praha: SPN 1980
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN 1984
Kratochvílová, A.: Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF 1988
Machač, M.; Machačová, H.; Hoskovec, J.: Emoce a výkonnost. Praha: SPN 1985
Mareš, J.; Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno: MU 1995
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Literatura doporučená studentům Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Praha: Portál 1994
Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK 1993
Čáp, J.: Psychologie pro učitele. Praha: SPN 1980
Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 1997
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN 1984
Kratochvílová, A.: Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF 1988
Machač, M.; Machačová, H.; Hoskovec, J.: Emoce a výkonnost. Praha: SPN 1985
Mareš, J.; Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno: MU 1995
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet - seminární práce, docházka
zkouška - písemný test a ústní část

Sylabus PSPGSS - Psychologie pedagogická
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět, struktura, význam pedagogické psychologie. Psychologie učení, pojem učení, teorie učení, druhy učení (senzomotorické, pamětní, pojmové, řešením prolbému, sociální), podmínky učení, transfer, fáze procesu učení. Psychologie hodnocení a kontroly v procesu učení. Psychologie výchovy. Psychol. analýza výchovného působení rodiny. Psychol. otázky morálního vývoje a morální výchovy, její metody. Vrstevnická skupina a její formativní vliv. psychologie školní třídy, žáka a náročné situace ve škole, stres, tréma. Psychologie učitele, jeho osobnost, psychická zátěž učitelské profese, typologie učitele, dynamika vztahu učitel - žák, autodiagnostika
učitele.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů pedagogické psychologie, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace a kompetence při jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogické psychologie.
2. Psychologie učení a vyučování.
3. Psychologie výchovy a morálky.
4. Psychologie žáka a školní třídy.
5. Psychologie učitele.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus PSPGZS - Psychologie pedagogická
2007

Sylabus PSPJVP3 - Prevence sociálně patologických jevů
2008

Sylabus PSPPVP4 - Psychohygiena pedagogické profese
2006

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá pojetím zdraví, nemoci a kvality života, rizikovými a salutoprotektivními faktory současného životního stylu učitelů. Vymezuje náročné životní situace, jejich příčiny, projevy a diagnostiku. Podstatnou součástí předmětu jsou zásady prevence a efektivního zvládání zátěže. Vedle teoretických znalostí je kladen důraz na praktickou dovednost analýzy vlastní životní situace a následující volby efektivních způsobů dosahování psychické rovnováhy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vybavit posluchače znalostmi a dovednostmi, které jim umožňují rozpoznat rizika profesní deformace a opotřebovanosti a předcházet jim. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů a naučit se být schopen aktivně pomoci sobě i svým kolegům a kolegyním. Studenti mají příležitost v nabídce metod a postupů antistresového programu najít si takové, které budou moci sami v praxi využívat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Zdraví a kvalita života.
2. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
3. Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
4. Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
5. Konfliktní situace ve škole.
6. Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
7. Styly zvládání těžkostí. Strategie zvládání stresu a jejich hodnocení z hlediska efektivity.
8. Salutoprotektivní aspekty životního stylu (nezdolnost v pojetí resilience, nezdolnost v pojetí koherence, nezdolnost v pojetí hardiness, vnímaná osobní zdatnost, optimismus, pozitivní sebehodnocení, smysluplnost života, smysl pro humor)
9. Kognitivní strategie překonávání těžkostí.
10. Emoční strategie překonávání těžkostí.
11. Rizikové strategie překonávání těžkostí.
12. Sociálněpsychologický rozměr zdraví. Sociální opora, pojetí, druhy, diagnostika. Rizika sociální opory.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Účast v seminářích; seminární práce

Sylabus PSRIVP - Vybrané kapitoly z psychologie řízení
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Oudová Drahomíra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vykonavatelem řídící funkce a nositelem řídící profese je řídící pracovník. Objektem řídící činnosti jsou zaměstnanci organizovaní v pracovních skupinách. Při řízení dochází ke složité interakci mezi vedoucím a jednotlivými pracovníky, jejímž cílem je zajistit koordinaci a kooperaci. Významným prvkem je řízení je rozhodování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vysvětlit poslání a způsoby uplatnění moderní psychologie v řídící práci.Seznámit s osobností a činností pracovníků a manažerů v procesu řízení. Vysvětlit a seznámit se zákonitostmi vedení lidí a cílevědomého působení vedoucího na poznávání, prožívání a jednání řízené skupiny pracovníků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět psychologie řízení. Přehled teorií řízení.
2. Člověk jako osobnost. Osobnost člověka z hlediska nároků pracovního uplatnění.
3. Osobnost manažera.
4. Sociální skupina. Pracovní skupina. Týmy a týmová práce.
5. Řídící pracovník, manažer, vedoucí a kouč.
6. Duševní hygiena v životě manažera.
7. Sociální percepce.
8. Interakce a komunikace.
9. Vyjednávání.
10. Ovlivňování.
11. Psychologické aspekty obchodního jednání.
12. Podniková kultura.
13. Psychologie organizační změny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Adair, J.: Jak efektivně vést druhé. Praha: Management Press, 1993.
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983.
Bedrnová, E. a kol.: Duševní hygiena a sebeřízení. Praha: VŠE, 1996.
Drucker, P.F.: Efektivní vedoucí. Praha: Management Press, 1992.
Křivohlavý, J.: Jak zvládat stress. Praha: Grada Publishing – Avicenum, 1994.

Literatura doporučená studentům Adair, J.: Jak efektivně vést druhé. Praha: Management Press, 1993.
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983.
Bedrnová, E. a kol.: Duševní hygiena a sebeřízení. Praha: VŠE, 1996.
Drucker, P.F.: Efektivní vedoucí. Praha: Management Press, 1992.
Křivohlavý, J.: Jak zvládat stress. Praha: Grada Publishing – Avicenum, 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška:Znalost přednesených okruhů a povinné literatury dle zadaných otázek.

Sylabus PSRPRV - Psychologie rodiny a poradenství
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondráčková Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Rodina ve společnosti. Psychologie ranného vývoje dítě v rodině. Výchova k pocitům bezpečí a jistoty. Role otce a matky z hlediska utváření osobnosti dítěte a jeho budoucích vztahů v rodině. Patologie rodiny a její vliv na rozvoj osobnosti dítěte. Týrané a zneužívané dítě v rodině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout vědomosti základů psychologie vztahů v rodině, vývoj vztahu dítě- matka, otec – dítě, otec (manžel) – matka (manželka). Naučit se metodiku výchovy žáků k pozitivním vztahům v rodině.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Psychologické aspekty funkcí rodiny
2. Role v rodině, krize otcovské role, budoucnost rodiny
3. Psychologický význam ranných zkušeností dítěte v rodině
4. Vztahy v rodině a jejich vývoj
5. Psychologie výchovy v rodině – krizová údobí v rodině
6. Emoční inteligence a její kultivace v rodinném prostředí
7. Pedagogicko-psychologické poradenství , instituce v ČR
8. Poradenská práce ve škole, výchovný poradce
9. Vybrané problémy dětského poradenství

Literatura, na níž je předmět vystavěn Coleman, D. Emoční inteligence. Grada, Praha 1998.
Děti v České republice 1996. Situační analýza. Český výbor pro UNICEF 1996.
Matějček,Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha , SPN 1992.
Matějček,Z.: Počátky duševního života. Praha, Pyramida 1987.
Rogge,J.U.: Dětské strachy a úzkosti. Praha, Portál 1999.
Shapiro,L.: Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha, Portál 1998.
Täubner,V.: Rodiče v krizi? Neratovice, Šorel 1993.
Vávrová P., Učitel jako poradce. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Význam rodiny pro současnost a budoucnost. Rok rodiny 1994. Sborník z mezinárodního kongresu. Praha 21.-24.4.1994 konference .

Literatura doporučená studentům Coleman, D. Emoční inteligence. Grada, Praha 1998.
Děti v České republice 1996. Situační analýza. Český výbor pro UNICEF 1996.
Matějček,Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha , SPN 1992.
Matějček,Z.: Počátky duševního života. Praha, Pyramida 1987.
Rogge,J.U.: Dětské strachy a úzkosti. Praha, Portál 1999.
Shapiro,L.: Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha, Portál 1998.
Täubner,V.: Rodiče v krizi? Neratovice, Šorel 1993.
Vávrová P., Učitel jako poradce. Hradec Králové, Gaudeamus 1999.
Význam rodiny pro současnost a budoucnost. Rok rodiny 1994. Sborník z mezinárodního kongresu. Praha 21.-24.4.1994 konference .

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet : 75% ní účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test.

Sylabus PSSKOL - Psychologie pedagogická
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pedagogická psychologie navazuje na psychologii obecnou, vývojovou a psychopatologii a rovněž na pedagogickou propedeutiku. Vybavuje studenty širokou paletou teoretických přístupů k procesu učení a výchovy s cílem rozvíjet jejich dovednost aplikace poznatků v praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Osvojit si základní pojmy pedagogické psychologie.
2. Seznámit se s teoretickými přístupy k procesu učení a výchovy.
3. Podpořit syntézu pedagogického a psychologického myšlení studentů.
4. Rozvinout dovednost aplikovat psychologické poznatky ve výchovně vzdělávacím procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogické psychologie, definice pojmu pedag. psychologie, postavení pedag. psychologie v systému věd, struktura, metody pedag. psychologie, význam pro učitele a vychovatele.

2. Psychologie učení. pojem učení, učení v širším a užším slova smyslu,výsledky učení (vědomosti, dovednosti a návyky), zákony učení.

3. Teorie učení. Asocianistická, pamětní učení, učení podmiňováním ( klasické, instrumentální), behavioristické teorie učení, učení v celostní psychologii. Teorie kognitivního vývoje J. Piageta.

4. Druhy učení : Podmiňování, senzomotorické učení, verbální učení, pojmové učení, učení řešením problémů, sociální učení.

5. Podmínky učení . Vnitřní (věk, pohlaví, motivace, předchozí zkušenosti), vnější (prostředí, rodina, vrstevnická skupina, učitel, učivo).

6. Transfer a interference v učení. Proaktivní a retroaktivní facilitace, proaktivní a retroaktivní interference. Fáze procesu učení.

7. Motivace učení. Druhy motivace. Výkonová motivace. Atribuce. Odměny a tresty v procesu učení. Kontrola a hodnocení. Zkoušení a známkování.

8. Psychologie výchovy. Rodina, analýza výchovného působení. Rodina jako sociální skupina. Funkce rodiny, vývoj rodiny, typologie rodiny, role otce a role matky, problematika současné rodiny. Psychologická analýza vztahu rodina a škola.

9. Vrstevnická skupina a její vliv. Žák a náročné životní situace. Škola jako stresor, druhy stresujících situací ve škole.

10. Diagnostika žáka. Diagnostické metody (pozorování, rozhovor, dotazník, didaktické testy, metoda analýzy výkonů a výtvorů, sociometrie, anamneza). Pedagogicko psychologická charakteristika žáka. Psychologické pojetí neúspěšného žáka.

11. Osobnost učitele, jeho vlastnosti a kompetence. Kreativita učitele. Obrana vůči stresu a syndromu vyhoření. Typologie učitele.

12. Vztah učitel a žák a jeho dynamika. Psychologie vedení žáků a třídy. Komunikace ve třídě.

13. Behavioristické a humanistické koncepce ve výchově. Rogersovo pojetí zaměřené na studenta. Výchovné obtíže ve škole a jejich zvládání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ,R.,L., a kol. Psychologie. Praha, Victoria Pub. 1995.
CANGELOSI, J., S. Strategie řízení třídy. Praha, Portál 1994.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK 1993 .
ČÁP, J. Psychologie pro učitele, Praha, Portál, 2000.
DITTRICH, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Jinočany: H&H, 1993.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha, Portál 1997.
KRATOCHVÍLOVÁ, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. HK PF 1988
HELUS, Z., HRABAL, V., KULIČ,V., MAREŠ, J. Psychologie školní úspěšnosti žáků.SPN 1979.
HRABAL, V. Pedagogicko psychologická diagnostika žáka. Praha, SPN 1989
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
KRATOCHVÍLOVÁ, A. Vybrané kapitoly z pedag. psychologie. HK: PF, 1988.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J.: Komunikace ve škole. MU Brno 1995.
HRABAL,V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1997.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus UHK, 2000.

Literatura doporučená studentům ATKINSONOVÁ,R.,L., a kol. Psychologie. Praha, Victoria Pub. 1995.
CANGELOSI, J., S. Strategie řízení třídy. Praha, Portál 1994.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK 1993 .
ČÁP, J. Psychologie pro učitele, Praha, Portál, 2000.
DITTRICH, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Jinočany: H&H, 1993.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha, Portál 1997.
KRATOCHVÍLOVÁ, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. HK PF 1988
HELUS, Z., HRABAL, V., KULIČ,V., MAREŠ, J. Psychologie školní úspěšnosti žáků.SPN 1979.
HRABAL, V. Pedagogicko psychologická diagnostika žáka. Praha, SPN 1989
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
KRATOCHVÍLOVÁ, A. Vybrané kapitoly z pedag. psychologie. HK: PF, 1988.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J.: Komunikace ve škole. MU Brno 1995.
HRABAL,V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1997.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus UHK, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75 % aktivní účast na seminářích, seminární práce, závěrečný test

Sylabus PSSOCE - Psychologie sociální
2008

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Soudná Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociální determinace psychiky, prožívání a chování jedince v sociálních podmínkách. Malé sociální skupiny. Předpokladem je znalost obecné a vývojové psychologie a psychologie osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Orientovat studenty ve struktuře sociální psychologie, dosáhnout osvojení základních pojmů a metodických postupů sociální psychologie a motivovat jejich využití v pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět - vývoj a vztahy sociální psychologie k jiným vědám o člověku.
2. Společenská podmíněnost psychiky, kulturní vzorce chování, konvenční a intitucionální normy.
3. Metody a techniky sociálně-psychologického zkoumání.
4. Sociometrie
5. Sociální percepce, sociální atraktivita a chyby v posuzování osob.
6. Povaha mezilidské komunikace, verbální komunikace, jazyk.
7. Neverbální komunikace.
8. Povaha a průběh socializace.
9. Podstata, znaky a struktura postojů. Předsudky a stereotypy.
10. Vznik, utváření a měnitelnost postojů.
11. Pojetí, znaky a formování malé sociální skupiny. Skupinové normy a konformita.
12. Skupinové pozice, status a role. Vedení a mocenská struktura skupiny.
13. Agrese.
14. Prosociální chování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hayesová, M.: Základy sociální psychologie. Praha: Portál 1998
Janoušek, J. a kol.: Metody sociální psychologie. Praha: SPN 1986
Křivohlavý, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda 1988
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha:
SPN 1990
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha, Academia 1998
Nakonečný, M.: Sociální psychologie. Praha: Svoboda 1984
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, I.: Sociální psychologie. Praha: ISV 1997

Literatura doporučená studentům Hayesová, M.: Základy sociální psychologie. Praha: Portál 1998
Janoušek, J. a kol.: Metody sociální psychologie. Praha: SPN 1986
Křivohlavý, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda 1988
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha:
SPN 1990
Nakonečný, M.: Základy psychologie. Praha, Academia 1998
Nakonečný, M.: Sociální psychologie. Praha: Svoboda 1984
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, I.: Sociální psychologie. Praha: ISV 1997

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
pravidelná aktivní účast na lekcích
vystoupení s referátem ústně
písemná sem. zápočtová práce
Zkouška:
Písemná část- test podle
tématických okruhů
Ústní část - doplnění testu,
kontrolní dotazy, ústní rozbor
zvoleného tématu zápočtové práce,
celkové zhodnocení.

Sylabus PSSOCOS - Psychologie sociální a osobnosti
2020

Sylabus PSSOSS - Psychologie sociální a osobnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sociální psychol. Specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role.
Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
3. Analýza sociální percepce.
4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
5. Problematika socializačního procesu.
6. Sociální normy.
7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.
8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
10. Schopnosti, inteligence.
11. Temperament, typy a typologie.
12. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Literatura doporučená studentům Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975
Lašek, J. Kapitoly ze sociální psychologie II. HK:Gaudeamus 2006

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet : 75%ní účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus PSSOZS - Psychologie sociální a osobnosti
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sociální psychol. Specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role.
Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
3. Analýza sociální percepce.
4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
5. Problematika socializačního procesu.
6. Sociální normy.
7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.
8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
10. Schopnosti, inteligence.
11. Temperament, typy a typologie.
12. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Literatura doporučená studentům Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet : 75%ní účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus PSSPAS - Psychologie sociální a patopsychologie
2000

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Heřmanská Danuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 5 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení. Přehled příznaků psychických poruch. Psychická deprivace a subdeprivace. Lehké mozkové dysfunkce. Poruchy intelektové, neurotické, psychotické, psychopatické, specifické vývojové, smyslové. Poruchy chování se sociálním základem.

Předmět sociální psychol. Specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části patopsychologické a psychopatologické přispět k odborné přípravě budoucích učitelů na činnost s různým způsobem problémových žáků v prostředí ZŠ a SŠ (akcent na projevy poruch v období základní školy).

V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení.
2. Přehled příznaků psychických poruch I. - kognitivní procesy.
3. Přehled příznaků psychických poruch II. - motivační a konativní procesy, vědomí.
4. Neurotické projevy v dětském věku. Psychické zvláštnosti neurotického dítěte.
5. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (LDE, MBD, LMD, ADHD).
6. Specifické vývojové poruchy učení.
7. Poruchy chování se sociálním základem.
8. Hlavní psychotická onemocnění dětského věku a dospívání.
9. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
10. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
11. Analýza sociální percepce.
12. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
13. Problematika socializačního procesu.
14. Sociální normy.
15. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Novotná, M., Kremličková, M.: Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997
Heřmanská, D.: Psycholog. analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994
Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte škol. věku. Praha: UK 1997
Train, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997.

Literatura doporučená studentům Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Novotná, M., Kremličková, M.: Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997
Heřmanská, D.: Psycholog. analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994
Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte škol. věku. Praha: UK 1997
Train, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSSPAZ - Psychologie sociální a patopsychologie
2000

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sociální psychologie. Specifika metod zkoumání člověka
ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role. Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení. Přehled příznaků psychických poruch. Psychická deprivace a subdeprivace. Lehké mozkové dysfunkce. Poruchy intelektové, neurotické, psychotické, psychopatické, specifické vývojové, smyslové. Poruchy chování se sociálním základem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka
ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
V části patopsychologické a psychopatologické přispět k odborné přípravě budoucích učitelů na činnost s různým způsobem problémových žáků v prostředí ZŠ a SŠ.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení.
2. Přehled příznaků psychických poruch I. - kognitivní procesy.
3. Přehled příznaků psychických poruch II. - motivační a konativní procesy, vědomí.
4. Neurotické projevy v dětském věku. Psychické zvláštnosti neurotického dítěte.
5. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (LDE, MBD, LMD, ADHD).
6. Specifické vývojové poruchy učení.
7. Poruchy chování se sociálním základem.
8. Hlavní psychotická onemocnění dětského věku a dospívání.
9. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
10. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy – vývoj v adolescenci.
11. Analýza sociální percepce.
12. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
13. Problematika socializačního procesu u starších žáků a studentů.
14. Sociální normy.
15. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice u starších žáků a studentů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Novotná, M., Kremličková, M.: Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997
Heřmanská, D.: Psycholog. analýza dětské predelikvence. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994
Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte škol. věku. Praha: UK 1997
Train, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha: Portál 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSTRSVP - Psychologie učitele při tvorbě a realizaci ŠVP ZV
2009

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na některá aktuální témata z oblasti psychologie učitele: psychická zátěž učitelské profese, typologie učitele, dynamika vztahu učitel - žák, autodiagnostika učitele, (sebe)reflexe učitele, psychologie zdraví a duševní hygieny, prevence a zvládání zátěžových situací v profesi učitele. Důraz je přitom kladen na psychologické otázky učitele jako klíčového činitele vzdělávacích změn. Součástí předmětu jsou aktivity zážitkového charakteru, vč. procvičení některých metod efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základními tématy psychologie zdraví a duševní hygieny a nastínit možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání vlastních zátěžových situací. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů. Poukázat na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Pojetí zdraví a kvality života. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
2.Teoretické a praktické aktivity v oblasti duševního zdraví realizované v České republice.
3.Faktory ohrožující zdraví u učitelské profese.Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
4.Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
5. Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
6. Konfliktní situace ve škole. Zahraniční programy řešení školních konfliktů.
7. Strategie překonávání těžkostí a jejich diagnostika.
8. Sociálněpsychologický rozměr zdraví. Sociální opora. Komunikace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast; písemná reflexe na zadané související téma.

Sylabus PSUCITE - Psychologie učitele
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie učitele, učitelé - psychologická charakteristika profese, osobnost učitele, typologie učitele, náročné situace ve škole z pohledu učitele/vychovatele, etická dimenze učitelské profese, psychohygiena v učitelské profesi. Autodiagnostika učitele.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je osvojení si základních pojmů pedeutologie, ovládnutí dovedností propojovat teoretické poznatky s praxí ve vazbě na budoucí učitelskou profesi a přijetí budoucí role pedagoga v její komplexnosti (včetně širšího společenského kontextu).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Předmět psychologie učitele (pedeutologie)
2) Učitelé - psychologická charakteristika profese
3) Osobnost učitele, jeho profesní a osobnostní kompetence
4) Typy a typologie osobnosti učitele
5) Psychologie začínajícího učitele
6) Vztah učitel a žák (žáci, školní třída) a jeho dynamika
7) Náročné situace ve škole z pohledu učitele
8) Etická dimenze učitelské profese
9) Psychohygiena v učitelské profesi (diagnostika a prevence syndromu vyhoření)
10) Autodiagnostika učitele

Literatura, na níž je předmět vystavěn BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2001. 267 s.
BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2003. 197 s.
ČÁP, J. Psychologie vyučování a výchovy. Praha: UK, 1993.
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
ĎURIČ, L., ŠTEFANOVIČ, J. Psychológia pre učitelov. Bratislava: SPN, 1977.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001.
KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Učitel. Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J., MAREŠ, J., WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2006.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č.18-19, s. 37 -42.
VACEK, P. K problematice autodiagnostiky učitele. In: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 1997, s. 137 - 144.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000,2002.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
VACEK, P. Rozvoj mravního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Literatura doporučená studentům BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2001. 267 s.
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
ĎURIČ, L., ŠTEFANOVIČ, J. Psychológia pre učitelov. Bratislava: SPN, 1977.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001.
KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Učitel. Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J., MAREŠ, J., WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2006.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č.18-19, s. 37 -42.
VACEK, P. K problematice autodiagnostiky učitele. In: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 1997, s. 137 - 144.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000,2002.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
VACEK, P. Rozvoj mravního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
zpracování seminární práce na zvolené/zadané téma,
aplikace znalostí z daného předmětu,
písemný kriteriální test,
aktivní účast na semínářích.

Sylabus PSVASOC - Psych. vývojová a sociální
2006

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit posluchače s problematikou člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek. Předpokladem je znalost obecné, vývojové psychologie a psychologie osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače s problematikou člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek. Předpokladem je znalost obecné, vývojové psychologie a psychologie osobnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociální psychologie a její zařazení do struktury disciplin
2. Metody sociální psychologie. Specifika metod v oblasti. Zkoumání člověka ve společnosti.
3. Kultura
4. Postoje
5. Postojová změna, teorie postojových změn.
6. Předsudky, stereotypy. Agrese.
7. Sociální percepce: principy, percepční akcentace, personální percepce.
8. Implicitní teorie osobnosti, efekt primárnosti, centrální rys.
9. Komunikace: teorie komunikace, interakce. Jazyk.
10. Komunikace učitel - žák. Narušená komunikace.
11. Socializace
12. Imitace, identifikace, internalizace.
13. Normy, konveční a ideál. normy. Internalizace norem.
14. Skupiny: vznik, vývoj, skupinové členství, skupiny, struktura, normy. Autostereotypy, heterostereotypy.
15. Status, pozice, role.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Krech, D. Crutchfield, R. S., Ballachey, E. L.: Človek v spoločnosti, Bratislava: SAV 1968,
Nakonečný, M.: Základy sociální psychologie. Praha: SPN 1971
Janoušek, J. a kol.: Metody sociální psychologie. Praha: SPN 1986
Skaloková, J. a kol.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu, Praha: SPN 1983
Výrost, J.: Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda 1989
Výrost, J., Slaměník, I.: Sociální psychologie, Praha: ISV 1997
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998

Literatura doporučená studentům Krech, D. Crutchfield, R. S., Ballachey, E. L.: Človek v spoločnosti, Bratislava: SAV 1968,
Nakonečný, M.: Základy sociální psychologie. Praha: SPN 1971
Janoušek, J. a kol.: Metody sociální psychologie. Praha: SPN 1986
Skaloková, J. a kol.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu, Praha: SPN 1983
Výrost, J.: Sociálno-psychologický výskum postojov. Bratislava: Veda 1989
Výrost, J., Slaměník, I.: Sociální psychologie, Praha: ISV 1997
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet . 75% účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus PSYCMOR - Psychologie morálky
2014

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V předmětu Psychologie morálky jsou studenti seznámeni se základními koncepcemi morálního vývoje: s psychoanalytickou teorii morálního vývoje (S. Freud), teorií sociálního učení (A.Bandura) a především se stadiální teorií morálního vývoje J. Piageta a L. Kohlberga. V rámci výuky jsou přiblíženy náhledy na morální vývoj ze strany N. Bulla, C. Gilliganové ad. Pozornost je dále věnována analýze vztahů mezi inteligencí a úrovní morálního vývoje, mezi kognitivní a emocionální složkou, mezi morálním usuzováním a jednáním a dalšími proměnnými. V kapitole věnované Psychologii dobra a zla se text soustřeďuje na představení pokusů a S. Milgrama a Ph. Zimbarda a jejich interpretace. Protiváhou projevům situačního zla je rozbor a charakteristika prosociálnosti a prosociálního chování. Zvláštní pozornost je věnována problematice školního podvádění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je zprostředkování poznatků o specifičnosti morálního vývoje a současně vybavení metodickými dovednostmi tak, aby studenti byli schopni sami pozitivně ovlivňovat morální stránku svých budoucích svěřenců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teorie morálního vývoje (psychoanalytická, sociální, kognitivní).
Morální vývoj v pojetí J. Piageta a L. Kohlberga.
Další koncepce morálního vývoje.
Odlišnost pohlaví a morální vývoj.
Morální vývoj a inteligence.
Vztah kognitivní a emocionální složky v morálním vývoji.
Vztah morálního usuzování a jednání.
Morální vývoj a náboženství.
Mravní vědomí, cítění, přesvědčení a chování.
Proces interiorizace norem, instance svědomí.
Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj.
Problematika agresivity a prosociálního chování.
Problematika školního podvádění.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BENDL, S. Školní kázeň. Metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998. s. 204.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
HASS, A. Morální inteligence: jak rozvíjet a kultivovat dobro v nás. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 152 s.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
PECK, M. S. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. a 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002, 2010.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
VACEK. P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013.
ZIMBARDO, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Literatura doporučená studentům HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. a 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002, 2010.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
1) Písemná část: Zvládnutí nároků kriteriálního testu.
2) Ústní část: Prokázání hlubšího vhledu do problematiky předmětu (včetně porozumění souvislostí a schopnosti transferu do života).
3) Splnění individuálních i skupinových seminárních úkolů (písemně; prezentace na semináři).
4) Docházka na semináře na úrovni 75%.
5) Aktivní zapojení do činnosti v rámci seminářů.

Sylabus PSYCPAT - Psychopatologie
2012

Sylabus PSYCHUZ - Psychologie učitele a žáka
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie učitele a žáka, psychologie učení (zákony, teorie, druhy a podmínky učení, transfer v učení, psychologie hodnocení výkonů žáků). Psychologie rodinné výchovy, vrstevnická skupina a její formativní vliv, psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy. Psychologická analýza metod mravní výchovy. Psychologie žáka. Pojetí žákovy osobnosti. Motivace žáka. Diagnostika žáka. Náročné situace ve škole z pohledu žáka. Úspěšný x neúspěšný žák. Pedagogická charakteristika žáka. Školní třída, její znaky jako sociální skupiny, její dynamika, koheze, typy školních tříd. Diagnostika třídy. Psychologie učitele. (Učitelé - psychologická charakteristika profese, osobnost učitele, typologie učitele, náročné situace ve škole z pohledu učitele, psychohygiena v učitelské profesi. Autodiagnostika učitele.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je osvojení základních pojmů, ovládnutí dovedností propojovat teoretické poznatky s praxí ve vazbě na budoucí profesi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět psychologie učitele a žáka, psychologie učení (zákony, teorie, druhy a podmínky učení, transfer v učení, psychologie hodnocení výkonů žáků). Psychologie rodinné výchovy, vrstevnická skupina a její formativní vliv, psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy. Psychologická analýza metod mravní výchovy. Psychologie žáka. Pojetí žákovy osobnosti. Motivace žáka. Diagnostika žáka. Náročné situace ve škole z pohledu žáka. Úspěšný x neúspěšný žák. Pedagogická charakteristika žáka. Školní třída, její znaky jako sociální skupiny, její dynamika, koheze, typy školních tříd. Diagnostika třídy. Psychologie učitele. (Učitelé - psychologická charakteristika profese, osobnost učitele, typologie učitele, náročné situace ve škole z pohledu učitele, psychohygiena v učitelské profesi. Autodiagnostika učitele.).

Literatura, na níž je předmět vystavěn DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznávání dítěte. Praha: Portál, 2001.
DITTRICH, P. Pedagogicko psychologická diagnostika. Praha: HaH, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsme učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D. VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
ŠNÝDROVÁ, I. Psychodiagnostika. Praha: Grada, 2008.
ŠVANCARA, J. A KOL. Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum, 1974.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18-19, s. 37-42.

Literatura doporučená studentům LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudemaus, 2001.
MAYDLOVÁ, Z. Soustavné sledování a hodnocení žáka. Praha: SPN, 1980.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
SPOUSTA, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus PSYOBVY - Psychologie obecná a vývojová
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Absolvování předmětu vede k objasnění specifik lidské psychiky v jednotlivých vývojových obdobích a zároveň k celostnímu pohledu na fungování osobnosti člověka v průběhu celé ontogeneze.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s klíčovými pojmy a teoriemi obecné a vývojové psychologie včetně orientace v základní literatuře. Důraz je kladen nejenom na zvládnutí nutné teorie, ale rovněž na individuální zkušenosti studentů s teoretickými přístupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Předmět psychologie. Determinace psychiky. Metody psychologie. Výklad základních psychologických pojmů. Psychika, vědomí, nevědomí, prožívání a chování.
- Biologické základy psychiky. Funkce nervového a endokrinního systému při integraci a řízení chování. Korové oblasti, specializace hemisfér, genetické vlivy.
- Poznávací (kognitivní) procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Čití a počitky. Vnímání a vjemy. Paměť, mnemické procesy. Představy a fantazie. Myšlení a řeč. Charakteristika, druhy a formy myšlení. Piagetova teorie kognitivního vývoje. Funkce a vývoj řeči. Komunikace, jazyk, řeč. Pozornost.
- Emoce a vůle. Emoční inteligence. Analýza volního procesu.
- Vývoj osobnosti v ontogenezi.
- Základní teorie vývoje. Periodizace psychického vývoje.
- Psychologické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého, kojeneckého, batolecího. Ranné citové připoutání. Citová, kognitivní a sociální deprivace a její působení na psychický vývoj v raném dětství.
- Předškolní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace předškoláka. Školní zralost a připravenost.
- Školní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace dítěte školního věku.
- Období dospívání – pubescence. Subjektivní význam tělesné proměny na rozvoj osobnosti pubescenta. Rozvoj poznávacích procesů a socializace. Období adolescence. Rozvoj identity adolescenta.
- Mladá, střední a starší dospělost. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a identita dospělých.
- Stáří. Involuce psychiky ve stáří. Sociální chování. Identita starého člověka. Umírání a smrt.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ATKINSONOVÁ, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
BOWLBY, J. Vazba. Praha: Portál, 2010.
BOWLBY, J. Odloučení. Praha: Portál, 2012.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-505-9.
HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993.
JUKLOVÁ, K. Základy obecné psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
MACEK, Z. Adolescence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003.
NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997.
NAKONEČNÝ, M. Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN, 1995.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003.
SKORUNKOVÁ, R. Základy vývojové psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-956-4.
KERN, H. a kol. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-829-5.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2004. ISBN 978-80-246-0841-9
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.

Literatura doporučená studentům BAŠTECKÁ, B. Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-735-3.
CORNEAU, G. Anatomie lásky. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-398-6.
DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-449-4.
DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. Jak a proč nás trápí děti? Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-587-4.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. Bratislava: INA, 1994.
GILLIGAN, C. Jiným hlasem: o rozdílné psychologii žen a mužů. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-402-8.
KOLOUCHOVÁ, J., MATĚJČEK, Z. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-637-3.
KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Galén, 2006. ISBN 978-80-7262-410-2.
LANGMEIER, J., MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: SZN, 1974.
MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 2000.
MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově děti. Praha: Portál, 2000.
MATĚJČEK, Z. Po dobrém nebo po zlém. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-486-9.
MIŠURCOVÁ, J. Hra a hračka v životě dítěte. Praha: SPN, 1989.
PIAGET, J. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-608-X.
PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-425-7.
PREKOP, J. Malý tyran. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-485-0.
PREKOP, J. Neklidné dítě. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-019-7.
SHAPIRO, L. E. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-238-6.
VYGOTSKIJ, L. S. Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-943-7.
WEST, G. K. Dobrodružství psychického vývoje: kapitoly z vývojové psychologie. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-684-5.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Termíny zápočtů budou stanoveny po dohodě s vyučujícím na konci semestru a vypsány ve Fakultním informačním systému. Student předá seminární práci nejpozději týden před zápočtovým termínem. Seminární práce bude vypracována podle instrukcí vyučujícího v souladu s platnou citační normou na podkladě četby minimálně tří odborných zdrojů. Minimální rozsah práce budou 3 normostrany.

Sylabus PSYPATL - Psychopatologie
2012

Sylabus PSYPRV - Psychopatologie
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Heřmanská Danuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Podrobnější analýza problémových patopsychologických okruhů, důraz i na těžší poruchy psychopatologické; podle možností doplnění výkladu předložením a rozborem příslušných kauistik vlastních i literárně zpracovaných. Rozšíření výuky o speciální okruhy, zejména v oblasti poruch sexuálního pudu, jednotlivých druhů psychopatických osobností, poruch chování se sociálním základem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prohloubit odborné znalosti posluchačů v oblasti psychických poruch nad úroveň základní učitelské výuky patopsychologie.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Uvedení do patopsychologie, vymezení základních a souvisejících pojmů.
2. Činitelé vzniku a vývoje psychických poruch a dynamika jejich působení.
3. Přehled příznaků psychických poruch I. - poruchy kognitivních funkcí
4. Přehled příznaků psychických poruch II. - poruchy motivačních a konativních procesů, vědomí.
5. Psychická deprivace a subdeprivace.
6. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (LDE, MBD, LMD, ADHD)
7. Poruchy intelektového vývoje (mentální retardace, hraniční pásmo intelektového defektu, demence).
8. Neurotické poruchy. Psychické zvláštnosti neurotického dítěte.
9. Disharmonický vývoj a psychopatie
10. Hlavní psychotická onemocnění dětského věku a dospívání
11. Specifické vývojové poruchy učení
12. Poruchy chování se sociálním základem
13. Predelikvence dětí a delikvence mladistvých.
14. Psychologická problematika smyslových postižení.
15. Psychologická problematika somatických postižení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Říčan, P., Krejčířová, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Praha: Avicenum 1995
Hanuš, H. a kol.: Obecná psychiatrie. Praha: Karolinum 1997
Zvolský, P.: Speciální psychiatrie. Praha: UK 1996
Smolík, P.: Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf (Jessenius), 1996

Literatura doporučená studentům Říčan, P., Krejčířová, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Praha: Avicenum 1995
Hanuš, H. a kol.: Obecná psychiatrie. Praha: Karolinum 1997
Zvolský, P.: Speciální psychiatrie. Praha: UK 1996
Smolík, P.: Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf (Jessenius), 1996

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.
Zkouška: ústní pohovor k vybraným tématům.

Sylabus PSYSOC - Psychologie sociální a osobnosti
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sociální psychol. Specifika metod zkoumání člověka ve společnosti. Postoje, postojové změny. Předsudky a stereotypy. Analýza sociální percepce. Analýza komunikace, komunikace učitel - žák, narušená komunikace. Problematika socializačního procesu. Normy. Sociální skupiny, jejich vznik, vývoj, struktura. Sociální role.
Předmět psychologie osobnosti, přehled základních koncepcí. Determinace osobnosti. Struktura osobnosti. Typy a typologie. Temperament, schopnosti, inteligence, motivační dispozice, jáství, vývoj identity v adolescenci. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi na střední škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět sociální psychologie a specifika metod zkoumání člověka ve společnosti.
2. Postoje, postojové změny, předsudky a stereotypy.
3. Analýza sociální percepce.
4. Analýza komunikace; komunikace učitel - žák, narušená komunikace.
5. Problematika socializačního procesu.
6. Sociální normy.
7. Sociální skupiny - vznik, vývoj, struktura, sociální role, status, pozice.
8. Předmět psychologie osobnosti, přehled teorií osobnosti.
9. Determinace osobnosti, dědičnost, kultura a osobnost.
10. Schopnosti, inteligence.
11. Temperament, typy a typologie.
12. Motivace, potřeby, motivační dispozice.
13. Já a osobnost, vývoj identity v adolescenci.
14. Vývoj a přizpůsobení osobnosti, zralá osobnost.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975
Lašek, J. Kapitoly ze sociální psychologie II. HK:Gaudeamus 2006.

Literatura doporučená studentům Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno: Paido 1998
Výrost, J., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Praha: JSV 1997
Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN 1983
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia 1995
Piaget, J., Inhelderová, B.: Psychologie dítěte. Praha: Portál 1997
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995
Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1975
Lašek, J. Kapitoly ze sociální psychologie II. HK:Gaudeamus 2006.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus PSYSOOS - Psychologie sociální a osobnosti
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Student si osvojí základní pojmy psychologie osobnosti a naučí se je aplikovat, vnikne do struktury osobnosti, seznámí se s typy a typologiemi. Zaměří pozornost na vývoj já, motivaci, socializaci. Osvojí si znaky zralé osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části sociální psychologie seznámit posluchače s problematikou člověka ve společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek.
Osvojení základních pojmů a psychologie osobnosti, porozumění poznatkové struktuře a významu osvojovaných znalostí, motivace jejich využití v pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Předmět psychologie osobnosti, definice osobnosti, dědičnost a osobnost; kultura, vývoj osobnosti; socializace, utváření osobnosti ve stádiích ontogeneze.
- Kultura, způsob života, modální osobnost, kulturní hodnoty a normy, reciprocita jedince
a kultury.
- Jazyk a komunikace. Interakce, vztahový a obsahový aspekt komunikace, poruchy komunikace, rituál.
- Normy. Kulturně hodnotové vzorce, hodnotový systém, normy konvenční, institucionální, ideální. Internalizace norem, konformita.
- Postoje. Hodnoty a hodnocení, potřeby, tvorba postojů a změna, vliv skupiny na postoje jedince. Předsudky a stereotypy. Tolerance. Postojová změna.
- Socializace, její fáze; zralá osobnost. Skupiny. Malá skupina, sebeidentita, vůdce, moc, status, role, statusová úzkost.
- Sociální percepce a chyby v ní. Kognitivní mapa, implicitní teorie osobnosti, efekt primárnosti, kauzalita, vztahový rámec. Stereotypy, výběrové zkreslení.
- Prosociální chování; sociální opora.
- Veřejné mínění.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1983. 220 s.
LAŠEK, J. Sociální psychologie II. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 141 s. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 287 s.

Literatura doporučená studentům HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 776.
HUNT, M. Dějiny psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. s. 708.
SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. s. 517.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Znalost předneseného a nastudovaného materiálu, schopnost samostatně používat odborné pojmy a aplikovat je do řešení problémů v běžném i profesionálním životě. Přehled o aplikovaných oblastech vývojové a sociální psychologie. Poznatky o sociální percepci a komunikaci ve vlastní práci. Součástí zkoušky je písemný test.

Sylabus REASVPZ - Realizace ŠVP ZV v praxi
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na podmínky realizace ŠVP ZV: utváření příznivého klimatu školy, efektivní formy a metody práce ve výuce, trvalá týmová spolupráce mezi učiteli a žáky, společně uplatňované postupy při realizaci ŠVP ZV, evaluace a její výsledky jako východisko pro zkvalitňování vzdělávacího procesu ve školách a případné úpravy ŠVP ZV, systematické vzdělávání pedagogických pracovníků (identifikace vzdělávacích potřeb, motivace k DVPP, využívání vzdělávacích nabídek).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účastníci poznají hlavní činitele utváření pozitivního psychosociálního klimatu a budou je aplikovat v praxi. Seznámí se s autoevalučními nástroji a jejich významem pro úpravy ŠVP a práce školy i učitelů.
Poznají, jak poznávat vzdělávací potřeby a jak motivovat kolegy na pracovišti pro celoživotní vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Utváření příznivého klimatu školy.
2) Týmová spolupráce na škole.
3) Evaluace školy jako východisko pro zkvalitňování práce školy a ŠVP.
4) Vzdělávání pedagogických pracovníků.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS,Z. - OBST, J. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.

Literatura doporučená studentům MAŇÁK, J. Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Brno: Paido, 2001.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku.Brno:MU, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět bude ukončen zápočtovým testem a ústní zkouškou.

Sylabus RELGION - Religionistika
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouma David

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět religionistika seznamuje studenta s pohledy různých disciplín na problematiku náboženství. V tomto kurzu budou nabídnuty pohledy psychologie, sociologie a filozofie náboženství na globální i českou náboženskou scénu. Tyto perspektivy budou doplněny i nezbytnými teologickými analýzami. Přednostně předmět studuje abrahamovské náboženské tradice (židovství, křesťanství, islám) a náboženské tradice Indie (hinduismus, buddhismus). Okrajově budou též zmíněny čínské náboženské systémy a tzv. nová religiozita, nová náboženská hnutí a náboženské sekty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je představení náboženství jako integrální součásti lidských dějin, pochopení konstitutivních prvků významných duchovních proudů a seznámení se s problematikou tradičních a netradičních náboženství u nás.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Religionistika, teologie a ateismus. Úvod do psychologie, sociologie a filozofie náboženství. Typologie náboženství. Neteistické systémy Východu. Teistické systémy Západu. Základy srovnávací religionistiky. Důležité životní situace a každodenní život ve světových náboženstvích. Nová duchovní hnutí (kulty, sekty). Stát, církve a náboženské společnosti u nás.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HALÍK, T. Prolínání světů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006.
KEPPEL, G. Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět. Karm. nakl., 1996.
KÜNG, H. Po stopách světových náboženství. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006.
ŘÍČAN, P. Psychologie náboženství a spirituality. Praha: Portál, 2007.

Literatura doporučená studentům ELIADE, M. - CULIANU, I. P. Slovník náboženství. 1993.
FUNDA, O. A. Křesťanství jev lidských dějin a kultury. 1992.
FUNDA, O. A. Víra bez vyznání. 1994.
HELLER, J. - MRÁZEK, M. Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženství. 1988.
HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství. 1998.
HORYNA, B. Úvod do religionistiky. 1994.
KROPÁČEK, L. Duchovní cesty islámu. 1993.
NEKVINDA, L. Tradiční náboženství u nás. 1999.
NEWMAN, J. - SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Praha: 1992.
PAVLICOVÁ, H. a kol. Judaismus, křesťanství, islám. Praha: Mladá fronta, 1993.
PAVLICOVÁ, H., HORYNA, B. Filosofie náboženství - pokus o typologii. 1999.
OTTO, R. Posvátno. 1998.
RATZINGER, J. Úvod do křesťanství. 1991.
SADEK, J. a kol. Dějiny a kultura židovského náboženství. 1992.
SOKOL, J. Člověk a svět očima bible. Pokus o uvedení do biblické antropologie. 1993.
VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. 1998, 1999.
ZBAVITEL, D. (ed.) Bozi, bráhmani, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu. 1964.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Atestace bude udělena na základě písemného testu.

Sylabus REPTOSE - Repetitorium teorie ošetřovatelství
2009

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako repetitorium teoretického základu oboru ošetřovatelství. Systémově vymezuje ošetřovatelství jako moderní vědní disciplínu s vlastní filozofií, hodnotovým systémem, předmětem zkoumání, teoretickými modely, standardní terminologií, klasifikačními systémy a metodologií. Seznamuje s historickým vývojem ošetřovatelství u nás a ve světě, s multikulturní dimenzí ošetřovatelské péče o individuální potřeby člověka, rodiny a komunity, s hlavními úkoly a funkcemi ošetřovatelství ve společnosti a se současnými trendy progresivního vývoje, jenž souvisí se zvyšováním efektivity zdravotnických systémů a se zajišťováním kvality péče o zdraví populace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností  Porozumět souvislostem historického vývoje ošetřovatelství
 Porozumět základům holistické filozofie a holistickému přístupu v péči o zdraví člověka
 Porozumět základním koncepcím, které tvoří metaparadigma ošetřovatelství
 Seznámit se s paradigmatem ošetřovatelství – teoriemi a koncepčními modely

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Ošetřovatelství jako vědní obor
Evropská strategie péče o zdraví a nová koncepce ošetřovatelství.
Regulační systém ošetřovatelské praxe.
Nové kurikulum podle evropské strategie SZO
Filozofie ošetřovatelství.
Alopatický a nonalopatický přístup k léčbě onemocnění.
Metaparadigma ošetřovatelství – koncepce: člověk, zdraví, prostředí a ošetřovatelská činnost
Paradigma ošetřovatelství – vybrané koncepční modely a teorie

Literatura, na níž je předmět vystavěn Mastiliaková,D.: Úvod do oboru ošetřovatelství 1., 2., Systémový přístup. Učební texty pro vysokoškolské studium ošetřovatelství. Praha: Karolinum UK, 2001
Mastiliaková, D.: Holistické přístupy v péči o zdraví. Brno: IDV PZ 1999
Kozierová, B., Erbová, G., Olivierová, R.: Ošetrovatelstvo 1,2, Martin: Osveta, 1995
Doenges, E.M., Moorhouse,M.F.: Kapesní průvodce Zdravotní sestry, Praha: Grada Publishing, 1996 ISBN 80-7169-294-8

Literatura doporučená studentům ICN (International Council of Nurses): Fry,S.T.: Ethics in Nursing Practice.Geneva,1994
ČAS (Česká Asociace Sester): Vybrané kapitoly z publikace ICN: Ethics in Nursing Practice. Praha,1988
Polifroni,E.C., Welch,M.: Perspectives on Philosophy of Science in Nursing. A Historical and Contemporary Anthology. Philadelphia: W.B.Saunders Co,1999
Archalousová, A.: Přehled vybraných ošetřovatelských modelů, Hradec Králové: Nukleus , 2003
Pavlíková, S.: Modely ošetřovatelství v kostce, Grada Publishing, 2006
Vašátková, I. A kol.: Ošetřovatelská dokumentace v nemocnici, IDVPZ, 2006
Staňková, M.: Základy teorie ošetřovatelství- učební texty pro bakalářské a magisterské studium, Karolinum, 1996
LEMON 1.-5. , WHO, ČAS, ČSS, 1996
Jarošová, D.: Vybrané ošetřovatelské modely a teorie, Ostravská univerzita: Zdravotně sociální fakulta, 2003
Jarošová, D.: Teorie moderního ošetřovatelství, ISV Praha, 2000
Archalousová, A., Slezáková, Z.: Aplikace vybraných ošetřovatelských modelů do klinické a komunitní praxe, Hradec Králové, Nukleus, 2005

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Kolokvium

Sylabus RODVYA - Rodinná výchova
2003

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá teorií a praxí rodinného života, funkcemi rodiny, perspektivami a částečně i patologií rodiny. Studenti zvládnou některé diagnostické techniky včetně vybraných výchovných a terapeutických postupů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Naučit studenty teoretickým i praktickým postupům při práci s rodinou z hlediska diagnózy výchovných postupů a praktických strategií při komunikaci s rodinou. Zvládnout teorii rodiny z hlediska funkcí rodiny, rolí a vztahů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Rodina a její funkce. Rodina budoucnosti a dynamika funkcí.
2. Role otce a role matky. Dcera, syn bez otce
3. Kulturně antropologický přístup k vývoji rodiny a lidské sexuality.
4. Výchovné styly v rodině. Efektivita výchovy v rodině.
5. Psychologické aspekty výchovy v rodině – 1. rok života (otec a matka).
6. Rozsah našeho Já – rodina a její vliv.
7. Rodiče a zralost pro rodičovství.
8. Sexuální výchova jako součást rodinné výchovy a výchovy k rodičovství.
9. Obsah, metody a prostředky sexuální výchovy.
10. Sexuální výchova v rodině a vztah ke škole (zvláštnosti rodiny).
11. Týrané a zneužívané dítě v rodině.
12. Prevence, diagnostika – týrané a zneužívané dítě.
13. Patologie rodiny – neúplná rodina, patchwork family.
14. Jak ochránit dítě v patologické rodině a mimo rodinu.
15. Aktuální problémy současné rodiny.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dunovský, J., Dytrych,Z.,Matějček.,Z.: Týrané a zneužívané a zanedbávané dítě. Praha, Grada 1995.
Kolektiv. : Kapitoly z rodinné výchovy. Praha, Fortuna 1992.
Matějček, Z.: Rodiče a děti. Avicenum, Praha 1986.
Psychologie dnes. Časopis. Vydává PROPSY, Portál, Praha.
Pšenička, O.: Sexuální výchova v rodině. ATD, Hradec Králové 1995
Sielert ,U., kol.: Sexuální výchova. Trizonia, Praha 1993.
Singly, F.: Sociologie současné rodiny. Portál, Praha 1999
Střelec, S.: Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Paido, Brno 1998.
Šulová, L.: Jak učit výchovu k rodičovství a manželství. Praha, Grada 1995.
Täubner, V. : Rodiče v krizi. Šorel, Neratovice 1993
Täubner, V.: Nejstřeženější tajemství – sexuální zneužívání dětí. Trizonia, Praha 1996.

Literatura doporučená studentům Dunovský, J., Dytrych,Z.,Matějček.,Z.: Týrané a zneužívané a zanedbávané dítě. Praha, Grada 1995.
Kolektiv. : Kapitoly z rodinné výchovy. Praha, Fortuna 1992.
Matějček, Z.: Rodiče a děti. Avicenum, Praha 1986.
Psychologie dnes. Časopis. Vydává PROPSY, Portál, Praha.
Pšenička, O.: Sexuální výchova v rodině. ATD, Hradec Králové 1995
Sielert ,U., kol.: Sexuální výchova. Trizonia, Praha 1993.
Singly, F.: Sociologie současné rodiny. Portál, Praha 1999
Střelec, S.: Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Paido, Brno 1998.
Šulová, L.: Jak učit výchovu k rodičovství a manželství. Praha, Grada 1995.
Täubner, V. : Rodiče v krizi. Šorel, Neratovice 1993
Täubner, V.: Nejstřeženější tajemství – sexuální zneužívání dětí. Trizonia, Praha 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
pravidelná aktivní účast na seminářích
písemné zpracování seminární práce formou projektu na zadané téma
anotace díla k problematice RV
Zkouška:
písemný test
ústní pohovor k vybraným otázkám RV

Sylabus RODVYB - Rod. vých. k manž. a rodičov.
2004

Sylabus RODVYCH - Rodinná výchova
2012

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je soustředit pozornost na aktuální témata, která se týkají rodinné výchovy. Zvláštní pozornost je věnována aplikaci dané problematiky na možnosti uplatnění v pedagogickém prostředí. Zajímavostí předmětu je jeho koncipování jako výslednice historického vývoje a současně průnik rozličných disciplín (složek výchovy).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je soustředit pozornost na aktuální témata, která se týkají rodinné výchovy. Zvláštní pozornost je věnována aplikaci dané problematiky na možnosti uplatnění v pedagogickém prostředí. Zajímavostí předmětu je jeho koncipování jako výslednice historického vývoje a současně průnik rozličných disciplín (složek výchovy).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Pojem rodina. Rozličná vymezení a zaujmutí vlastního (vyargumentovaného) stanoviska. Funkce rodiny. Význam jednotlivých funkcí. Rizika vyplývající z neplnění jednotlivých funkcí. Možnosti intervence ze strany společnosti.
• Znaky české rodiny. Vymezení pojmů: sňatek, manželství, církevní a občanský sňatek. Pojetí manželství v rozličných kulturách.
• Společensko-ekonomická podmíněnost změn přechodu matriarchátu k patriarchátu. Charakterizujte matriarchát a zdůvodněte jeho opodstatněnost.
• Nezastupitelná role otce. Rozvodovost. Postavení dítěte v rozvedené (rozvádějící se) rodině. Typy výchovy v jednotlivých rodinách.
• Biologické, psychické a sociální podmínky a jejich vztah k obsahu výchovy k partnerství, manželství a rodičovství.
• Výchova k partnerství. Přehled možných variant partnerského soužití. Specifikace pojmů: kamarád, partner, přítel. Registrované partnerství.
• Výchova k manželství a rodičovství. Pojetí výchovy k manželství a rodičovství v obsahu učiva základní a střední školy.
• Rodinná výchova. Vymezení pojmu, cílů, poslání, obsahu i současného stavu realizace na základních a středních školách.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
JANIŠ, K., ČÍŽKOVÁ, Š. Slovník frekventovaných pojmů k rodinné a sexuální výchově. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 59 s. ISBN 978-80-7041-153-7
JANIŠ, K. Učební text k problematice rodinné a sexuální výchovy (CCV). Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, s. 116, ISBN 978-80-7041-897-7.
ŠULOVÁ, L. Člověk v rodině. In. Výrost, J., Slaměník, I. Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998, s. 303 - 342.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8

Literatura doporučená studentům CHODĚRA, O. Partnerství, manželství a paragrafy. 1. vyd. GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0217-7
LEMAN, K. Sourozenecké konstelace. 3. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-194-8.
HORSKÁ, P. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-011-X.
MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. ISBN 80-04-25236-2.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno: Blok, 1990. ISBN 80-7029-018-8.
PLAŇAVA, I. Manželství a rodiny. 1. vyd. Brno: DOPLNĚK, 2000. ISBN 80-7239-039-2.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky pro udělení zápočtu:
- vypracování seminární práce
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus ROGRVP - Rogersův přístup zaměřený na žáka
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hanousek Josef

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Východiska humanistického přístupu ke vzdělávání, cíle, podmínky a charakteristiky, vzdělávání zaměřeného na osobu. Facilitování žádoucích postojů (kongruence, bezpodmínečného přijetí a empatie) v intenzivní zážitkové skupině. Možnosti využívání nedirektivního přístupu v běžné pedagogické praxi.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Dosáhnout osvojení základních principů přístupu zaměřeného na žáka a motivovat studenty k jejich využití v pedagogické praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Východiska humanistického přístupu ve výchově i vzdělávání
2. Rogersovo pojetí člověka
3. Koncept osobně významného, jednotného emočně-zážitkového a kognitivního učení
4. Cíle vzdělávání zaměřeného na osobu
5. Charakteristiky vzdělávání zaměřeného na žáka
6. Opravdovost, kongruence učitele
7. Úcta, akceptování a důvěra v žáka
8. Empatické porozumění
9. Porovnání direktivních a nedirektivních přístupů ve vzdělávání
10. Výzkumy na žáka zaměřeného učení a vzdělávání
11. Intenzivní zážitkové skupiny
12. Proces v encounterové skupině
13. Použití nedirektivního přístupu v běžné pedagogické praxi
14. Cíl: plně fungující člověk

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál 1998
Drapela, V. J.: Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál 1997
Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál 1997
Průcha, J.: Alternativní školy. Praha: Portál 1996
Rogers, C. R.: Ako byť sám sebou. Bratislava: Iris 1995
Rogers, C. R.: Encounterové skupiny. Brno, Tegze a synové 1997
Rogers, C. R., Freiberg, H. J.: Sloboda učiť sa. Modra: Persona 1999
Rogers, C. R.: Způsob bytí. Praha: Portál 1998
Vymětal, J.: Rogersovská psychoterapie. Praha: ČS 1996

Literatura doporučená studentům Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál 1998
Drapela, V. J.: Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál 1997
Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál 1997
Průcha, J.: Alternativní školy. Praha: Portál 1996
Rogers, C. R.: Ako byť sám sebou. Bratislava: Iris 1995
Rogers, C. R.: Encounterové skupiny. Brno, Tegze a synové 1997
Rogers, C. R., Freiberg, H. J.: Sloboda učiť sa. Modra: Persona 1999
Rogers, C. R.: Způsob bytí. Praha: Portál 1998
Vymětal, J.: Rogersovská psychoterapie. Praha: ČS 1996

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška:
ústní pohovor k vybraným tématům.

Sylabus ROKLIKO - Rozvoj klíčových kompetencí
2012

Sylabus ROLEMET - Specifika role školního metodika prevence
2019

Sylabus RVKOMUN - Rodinná výchova a komunikace školy s rodinou
2021

Sylabus RVKVP2 - Rodinná výchova a komun. školy s rodinou
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá teorií a praxí rodinného života, funkcemi rodiny a částečně i patologií rodiny.
Obsahuje základní témata komunikace obecně: význam a cíle komunikace, komunikační proces, faktory ovlivňující komunikaci apod. Velká pozornost je věnována interpersonálním vztahům, vedení rozhovoru, sociální výměně, způsobům chování a asertivním dovednostem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí z oblasti rodinného života včetně patologie rodiny. Seznámení se základními pojmy, s faktory ovlivňujícími komunikační proces, s pravidly jednání s lidmi. Osvojení si dovedností týkajících se vedení rozhovoru, efektivního a neefektivního chování, komunikace s handicapovanými, základů asertivity a způsobů řešení konfliktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Rodina a její funkce, typy rodin.
2. Patologie rodiny.
3. Faktory ovlivňující komunikaci.
4. Interpersonální vztahy, dyadické interakce.
5. Vedení rozhovoru, fáze rozhovoru.
6. Základní pravidla jednání s lidmi, evalvační a devalvační způsoby
chování.
7. Nonverbální komunikace, efektivní a neefektivní komunikace.
8. Základy asertivity, způsoby řešení konfliktů.
9. Specifika komunikace s handicapovanými.
10. Specifika komunikace s příslušníky jiného etnika.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001.
HONZÁK, R. Jak se dobře cítit mezi lidmi. Praha: SPN, 1987.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda,
1998.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej, naslouchám. Praha: Svoboda, 1998.
LANGOVÁ, M., VACÍNOVÁ, M. Jak se to chováš? Praha: Empatie, 1994.
LEWIS, D. Tajná řeč těla. Praha: Victoria Publishing, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Praha: SPN, 1995.
PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada
Publishing, 1996.
ROCHE, O., R. Etická výchova. Istropolitana: Orbis Pictus, 1992.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace.
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál 1998.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda. Praha: Portál, 2003.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001.
HONZÁK, R. Jak se dobře cítit mezi lidmi. Praha: SPN, 1987.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda,
1998.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej, naslouchám. Praha: Svoboda, 1998.
LANGOVÁ, M., VACÍNOVÁ, M. Jak se to chováš? Praha: Empatie, 1994.
LEWIS, D. Tajná řeč těla. Praha: Victoria Publishing, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Praha: SPN, 1995.
PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada
Publishing, 1996.
ROCHE, O., R. Etická výchova. Istropolitana: Orbis Pictus, 1992.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace.
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál 1998.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda. Praha: Portál, 2003.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínka udělení zápočtu
- aktivní účast na seminářích
- vypracování seminární práce dle zadání (prezentace práce)

Sylabus RVPVP - Rámcový vzdělávací program v praxi školy
2009

Sylabus SEMDIDP - Seminář k didaktickému projektu
2021

Sylabus SEMINDP - Seminář ke koncipování did. projektu
2016

Sylabus SEMINZP - Seminář k závěrečné práci
2021

Sylabus SEMROCN - Seminář k ročníkové práci
2021

Sylabus SEMROCP - Seminář k ročníkové práci
2009

Sylabus SEMVP4 - Seminář k didaktickému projektu
2007

Sylabus SEMZAVP - Seminář k závěrečné práci
2016

Sylabus SEXUALV - Sexuální výchova
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Posláním předmětu je pochopit a orientovat se v základní terminologii a zaujmout postoj k vybraným společenským projevům sexuálního chování. Zvláštnosti předmětu je prezentace vybraných problémů z dějin lidské sexuality.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základní terminologii ve vztahu k lidské sexualitě a z oblasti sexuální výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Lidská sexualita, základní pojmy.
- Vývoj pohledů na projevy sexuálního chování v minulosti. Současný přístup.
- Sexuální výchova: základní vymezení. Motivy zavedení sexuální výchovy do intencionální výchovy. Principy. Současný stav. Obsah sexuální výchovy – konkretizovat pro jednotlivé věkové kategorie. Metody a prostředky sexuální výchovy.
- Role rodičů - otec, matka a perspektivy vývoje rolí. Výchova k odpovídající rolí. Nezastupitelná úloha role otce a matky při výchově.
- Sexuální výchova – výchova k rodičovství. Motivy zavedení do intencionální výchovy a současný stav.
- Obsah sexuální výchovy. Metody a prostředky sexuální výchovy – výchovy k rodičovství ve škole a v rodině.
- Specifické obsahy výchovy k rodičovství – týrání a sexuální zneužívání dětí, hodnoty, výchova emocí atd.
- Prostituce, pornografie jako společensky nežádoucí projev se sexuálním podtextem. Pohlavně přenosné nemoci jako společensky nežádoucí jev.
- Aktuální problémy sexuální výchovy, výchovy k manželství a výchovy k rodičovství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Literatura doporučená studentům BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí otázky z vybraného okruhu otázek.

Sylabus SEXVP - Sexuální výchova
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Posláním předmětu je pochopit a orientovat se v základní terminologii a zaujmout postoj k vybraným společenským projevům sexuálního chování. Zvláštnosti předmětu je prezentace vybraných problémů z dějin lidské sexuality.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základní terminologii ve vztahu k lidské sexualitě a z oblasti sexuální výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Lidská sexualita, základní pojmy.
- Vývoj pohledů na projevy sexuálního chování v minulosti. Současný přístup.
- Sexuální výchova: základní vymezení. Motivy zavedení sexuální výchovy do intencionální výchovy. Principy. Současný stav. Obsah sexuální výchovy – konkretizovat pro jednotlivé věkové kategorie. Metody a prostředky sexuální výchovy.
- Role rodičů - otec, matka a perspektivy vývoje rolí. Výchova k odpovídající rolí. Nezastupitelná úloha role otce a matky při výchově.
- Sexuální výchova – výchova k rodičovství. Motivy zavedení do intencionální výchovy a současný stav.
- Obsah sexuální výchovy. Metody a prostředky sexuální výchovy – výchovy k rodičovství ve škole a v rodině.
- Specifické obsahy výchovy k rodičovství – týrání a sexuální zneužívání dětí, hodnoty, výchova emocí atd.
- Prostituce, pornografie jako společensky nežádoucí projev se sexuálním podtextem. Pohlavně přenosné nemoci jako společensky nežádoucí jev.
- Aktuální problémy sexuální výchovy, výchovy k manželství a výchovy k rodičovství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Literatura doporučená studentům BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí otázky z vybraného okruhu otázek.

Sylabus SEXVYCH - Sexuální výchova
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Posláním předmětu je pochopit a orientovat se v základní terminologii a zaujmout postoj k vybraným společenským projevům sexuálního chování. Zvláštnosti předmětu je prezentace vybraných problémů z dějin lidské sexuality.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout základní terminologii ve vztahu k lidské sexualitě a z oblasti sexuální výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Lidská sexualita, základní pojmy.
- Vývoj pohledů na projevy sexuálního chování v minulosti. Současný přístup.
- Sexuální výchova: základní vymezení. Motivy zavedení sexuální výchovy do intencionální výchovy. Principy. Současný stav. Obsah sexuální výchovy – konkretizovat pro jednotlivé věkové kategorie. Metody a prostředky sexuální výchovy.
- Role rodičů - otec, matka a perspektivy vývoje rolí. Výchova k odpovídající rolí. Nezastupitelná úloha role otce a matky při výchově.
- Sexuální výchova – výchova k rodičovství. Motivy zavedení do intencionální výchovy a současný stav.
- Obsah sexuální výchovy. Metody a prostředky sexuální výchovy – výchovy k rodičovství ve škole a v rodině.
- Specifické obsahy výchovy k rodičovství – týrání a sexuální zneužívání dětí, hodnoty, výchova emocí atd.
- Prostituce, pornografie jako společensky nežádoucí projev se sexuálním podtextem. Pohlavně přenosné nemoci jako společensky nežádoucí jev.
- Aktuální problémy sexuální výchovy, výchovy k manželství a výchovy k rodičovství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Literatura doporučená studentům BORNEMAN, E. Encyklopedie sexuality. Praha: Victoria Publishing, 1993
DUNOVSKÝ, J., TROJAN, O., WEISS, P. (eds.) Sexuální zneužívání dětí a sexuální násilí. Praha: JAN, 1997. ISBN 80-85529-31-9
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
KOZAKIEWICZ, M. Důvěrnosti (Rozhovory o sexualitě). Praha: Mladá fronta, 1970.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000.
SIELERT, V., KEIL, S. Sexuální výchova. Praha: Trizonia, 1994. ISBN 80-85573-36-9
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN, 1987.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zvládnutí otázky z vybraného okruhu otázek.

Sylabus SEZAVPR - Seminář k závěrečné práci
2018

Sylabus SKKLIMA - Školní a třídní klima
2021

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 18 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Práce se školní třídou, školní třída jako sociální skupina a vztahová síť, koheze třídy, základní patologie školní třídy. Pozice a role dítěte ve školní třídě, role učitele ve vedení třídy. Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě, vedení třídy formou skupinové práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Student se seznámí s teoretickými východisky a s řadou výsledků empirických výzkumů v dané oblasti, ve kterých byly využity zahraniční metody a specifikovány na naše podmínky. Tyto představené pomůcky mohou velmi rychle a efektivně pomoci učiteli při diagnostice i plánování případných změn klimatu tříd, ve kterých učí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociální podmíněnost učení
2. Mikrosociální prostředí žáka
3. Sociálně psychologický pohled na školní třídu
4. Sociálně psychologický pohled na žáka
5. Vývoj sebeobrazu a sebepojetí u dětí
6. Sociálně psychologický pohled na učitele
7. Učitelovo pojetí výuky; učitelova kontrola a hodnocení žáků
8. Klima třídy
9. Terminologické otázky - české a slovenské přístupy
10. Termíny: prostředí, klima, atmosféra
11. Determinanty a prvky klimatu
12. Metody zkoumání klimatu
13. Uplatnění vybraných metod zkoumání klimatu tříd v našich podmínkách 14. Dotazník MCI
15. Aplikace dotazníku MCI v dalších typech průzkumů
16. Dotazník CES; aplikace dotazníku u neslyšících dětí
17. Dotazník komunikačního klimatu – CCQ
18. Dotazník OCDQ – RS
19. Dotazník RSA

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Čapek, R.: Třídní klima a školní klima. Praha, Grada 2010.
Čapek, R.: Líný učitel: cesta pedagogického hrdiny. Praha. Raabe 2018.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.
Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha. ASPI 2005.

Literatura doporučená studentům Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy. In Mohapl, P. (Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.
Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha. ASPI 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75% ní účast
ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zápočtu je písemný test

Sylabus SKMANAG - Školní management
2009

Sylabus SKOLMAN - Školní management
2021

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky, semináře a samostatná příprava studentů, se budou vzájemně doplňovat. Vedle teoretického základu bude sledován dovedností výcvik studentů z oblasti školního managamentu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání uceleného přehledu a znalostí v oblasti řízení ve školství.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vzdělávací program
2. Základní pedagogická dokumentace
3. Organizační struktura školy
4. Kontrolní a hospitační činnosti
5. Zásady hospodaření s majetkem státu a obce
6. Vznik a zánik pracovního poměru
7. Cestovní náklady a vysílání pracovníků na pracovní cesty
8. Popisy práce pedagogických a nepedagogických zaměstnanců
9. Platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a stupně, nárokové a nenárokové složky platu
10. Legislativa
11. Tvorba plánů a jejich evaluace

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb., ve znění posledních úprav
Zákony 561, 563/2004Sb., ve znění posledních úprav
Zákoník práce,ve znění posledních úprav

Literatura doporučená studentům HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb.,ve znění posledních úprav
Zákony 561, 563/2004Sb., ve znění posledních úprav
Zákoník práce, ve znění posledních úprav

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
aktivní účast na přednáškách
seminární práce
splnění úkolů zadaných na přednáškách
vědomostní test

Sylabus SKOLVP - Školství ve vyspělých zemích
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loučná Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky se zabývají školstvím ve Skandinávii, Švýcarsku, Německu,
Kanadě, Japonsku a reformami školství ve střední a východní Evropě.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s problematikou školských systémů v ekonomicky vyspělých zemích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Dánský školský systém
- Opatrná liberalizace vzdělávacího systému po 2. sv. válce
- Reformní pedag. hnutí v Dánsku
- Cesta k plurativnímu demokratickému vzdělávacímu systému po 2. sv. válce
- Pedagogický zázrak z Tvindu
- Reforma univerzity v Roskilde
- Zaměstnanost vzhledem k jednotlivým typům studia

2. Švédsko
- Charakteristika země v politické sféře.
- Podmínky pro rozvoj školství, vztah společnosti ke vzdělání
- Pozoruhodné stránky švédského školství
- Nestátní školy
- Pravomoc ve školství, péče obce a státu
- Mimoškolní vzdělání; 4 lidové univerzity

3. Norsko
- Školská politika
- Obecně o školství
- Norská specifika
- Podmínky přijímání na VŠ se zaměřením na stadium učitelství
- Národnostní menšiny (Laponci, Finové) a jejich přístup ke vzdělání

4. Švýcarsko
- Kantonální školství
- Jazykové vzdělání
- Odlišná orientace - francouzsky mluvící část
- německy mluvící část

5. Německo
- Obecné zásdy současného školství
- Školství a ústavy jednotlivých zemí
- Státní a nestátní školy
- Ustavení církve a školy
- Školský systém
- Souhrnné školy

6. Kanada
- Školství a etnické složení obyvatelstva
- Obecná charakteristika školského systému
- Některá specifika střední školy - práce v normální a mimořádně talentovací žáci
- Učitelé a jejich kvalifikace

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům Školství v zahraničí: Sv.5,6,9,l5,2O,25,27,3l. Ústav školských informací při ministerstvu školství. Praha: 1988-95.
Reformy školství ve stř. a vých.Evropě:Průběh a výsledky.
Sborník příspěvků ze sympozia konaného ve spolupráci Rady Evropy a Ministerstva školství České republiky, Praha 1996
Rýdl, K.: Pohledy na dánské školství. Praha 1992

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus SKSPRAP - Škola, školní práce a role asistenta pedagoga
2020

Kreditové hodnocení předmětu 11

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sestává ze šesti hlavních tematicky zaměřených částí:
1. Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní pedagogické a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací potřeby
2. Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost, spolupráce s pedagogem a pedagogickým sborem
3. Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů
4. Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka
5. Základy didaktické a výchovné činnosti
6. Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy.
Více viz osnova a cíle.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V šesti tematicky zaměřených částech je přemět zaměřen na tyto cíle:

1. Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní pedagogické a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací potřeby
Absolvent získá schopnost orientovat se v roli asistenta pedagoga, získá přehled o systému a organizaci školy, má základní přehled ve školních předpisech a vnitřních předpisech školy a v systému spolupracujících institucí. Dále získá informace o speciálních vzdělávacích potřebách dle vyhlášky 27/2016 Sb., a o výkonu profese dle Zákona č. 563/2004 Sb., včetně legislativního zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT. Dalším cílem tohoto bloku je získání vědomostí ze základní terminologie z oblasti podpůrných opatření, které žák ke vzdělávání potřebuje zajistit. V návaznosti na podpůrná opatření pak vypracování Plánu pedagogické podpory či Individuálního vzdělávacího plánu. K výstupům předmětu patří orientace v organizaci školního roku a vzdělávání, v průběhu školní docházky, znalost popisu vzdělávacího systému (stupně).

2. Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost, spolupráce s pedagogem a pedagogickým sborem
Obsahem tohoto vzdělávacího bloku je přehled o uplatňovaných principech integrace a inkluze při vzdělávání dětí, žáků se stále těžšími formami zdravotního postižení a potřeb žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek. Předmět je zaměřen na rozvoj povědomí a kompetencí v oblasti podpory poskytované učiteli při vzdělávání dítěte nebo žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a v oblasti práce s ostatními žáky ve třídě podle pokynů učitele. Pozornost je věnována ukázkám podpory spočívající při sebeobsluze a pohybu. Dalšími informacemi je ukázka spolupráce s poradenskými zařízeními, ať už PPP nebo SPC.

3. Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů
Cílem je získání základní orientace v systému kurikulárních dokumentů. Absolvent se orientuje v systému rámcových vzdělávacích programů a v relevantních klíčových prvcích (klíčové kompetence, průřezová témata, vzdělávací oblasti apod.). Kromě přehledu v oblasti RVP se orientuje ve struktuře ŠVP (s akcentem na části věnované dětem a žákům s SVP).

4. Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka
Cílem je získat vědomosti o hodnocení žákovské práce, zvolení vhodných kritérií pro hodnocení, přehled legislativních dokumentů (včetně příkladů školních řádů). Absolvent získá informace
o poskytování zpětné vazby, tzn. co se naučil, co zvládá, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Akcentovány jsou principy: Přednost má pozitivní hodnocení, které lépe podporuje vnitřní motivaci. Každému hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejícími kritérii hodnocení. Prioritou je individuální pokrok každého žáka. Nesmí docházet ke srovnávání žáka se spolužáky a jejich rozdělování na dobré a špatné. Hodnocení probíhá systematicky a co nejčastěji. Vyučující užívá formy hodnocení dle individuálních potřeb žáka.

5. Základy didaktické a výchovné činnosti
Obsah je zaměřen na specifikaci jednotlivých kompetencí v roli asistenta pedagoga. Rozlišení je realizováno v rovině: asistenti vykonávající přímou pedagogickou činnost ve třídách, asistenti, kteří vykonávají pouze pomocné výchovné práce, asistenti pro celé třídy/pro jednoho žáka/pro skupinovou práci. V tomto bloku je akcent kladen na přehled využitelných vyučovacích metod s důrazem na respektování individuálního potenciálu každého žáka a jeho stylu učení. Hlavní prioritou vzdělávání je usilování o komplexní rozvoj osobnosti žáka a jeho vedení k samostatnosti v myšlení, výběru, získávání a třídění informací, k organizaci vlastního učení dle individuálních schopností a formování kladného postoje k celoživotnímu vzdělávání.

6. Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy
Absolvent získá přehled o prostředcích podporujících kooperaci mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy. Prohlubovány jsou poznatky a dovednosti v oblasti výukových metod a forem. Součástí vzdělávacího bloku je přehled o základních sociálních potřebách, které napomáhají k pozitivnímu klimatu tříd, které začleňují postižené jedince. Pilíře v edukačním procesu jsou: dialog jako princip vyučování, otevřené vyučování – podporující činnostní učení, kdy se žák učí prostřednictvím vlastního jednání, samostatným hledáním, odhalováním, experimentováním, prověřováním a hlavně kooperativní vyučování a učení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní pedagogické a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací potřeby
Orientace v roli asistenta pedagoga, přehled o systému a organizaci školy, základní přehled o školních předpisech a vnitřních předpisech školy a o systému spolupracujících institucí. Informace o speciálních vzdělávacích potřebách dle vyhlášky 27/2016 Sb., a o výkonu profese dle Zákona č. 563/2004 Sb., včetně legislativního zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT. Vědomosti ze základní terminologie z oblasti podpůrných opatření, které žák ke vzdělávání potřebuje zajistit. Vypracování Plánu pedagogické podpory či Individuálního vzdělávacího plánu. Orientace v organizaci školního roku a vzdělávání, v průběhu školní docházky, znalost popisu vzdělávacího systému (stupně).

2. Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost, spolupráce s pedagogem a pedagogickým sborem
Přehled o uplatňovaných principech integrace a inkluze při vzdělávání dětí, žáků se stále těžšími formami zdravotního postižení a potřeb žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek. Rozvoj povědomí a kompetencí v oblasti podpory poskytované učiteli při vzdělávání dítěte nebo žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a v oblasti práce s ostatními žáky ve třídě podle pokynů učitele. Ukázy podpory spočívající při sebeobsluze a pohybu. Ukázka spolupráce s poradenskými zařízeními, ať už PPP nebo SPC.

3. Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů
Orientace v systému kurikulárních dokumentů, v systému rámcových vzdělávacích programů a v relevantních klíčových prvcích (klíčové kompetence, průřezová témata, vzdělávací oblasti apod.). Kromě přehledu v oblasti RVP je předmět zaměřen také na orientaci ve struktuře ŠVP (s akcentem na části věnované dětem a žákům s SVP).

4. Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka
Základní vědomosti z oblasti hodnocení žákovské práce, zvolení vhodných kritérií pro hodnocení, přehled legislativních dokumentů (včetně příkladů školních řádů). Základní informace
o poskytování zpětné vazby, tzn. co se naučil, co zvládá, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Principy: Přednost má pozitivní hodnocení, které lépe podporuje vnitřní motivaci. Každému hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejícími kritérii hodnocení. Prioritou je individuální pokrok každého žáka. Nesmí docházet ke srovnávání žáka se spolužáky a jejich rozdělování na dobré a špatné. Hodnocení probíhá systematicky a co nejčastěji. Vyučující užívá formy hodnocení dle individuálních potřeb žáka.

5. Základy didaktické a výchovné činnosti
Specifikace jednotlivých kompetencí v roli asistenta pedagoga. Přehled využitelných vyučovacích metod s důrazem na respektování individuálního potenciálu každého žáka a jeho stylu učení. Orientace směrem k hlavní prioritě vzdělávání: usilování o komplexní rozvoj osobnosti žáka a jeho vedení k samostatnosti v myšlení, výběru, získávání a třídění informací, k organizaci vlastního učení dle individuálních schopností a formování kladného postoje k celoživotnímu vzdělávání.

6. Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy
Přehled o prostředcích podporujících kooperaci mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí třídy. Poznatky a dovednosti v oblasti výukových metod a forem. Přehled o základních sociálních potřebách, které napomáhají k pozitivnímu klimatu tříd, které začleňují postižené jedince. Pilíře v edukačním procesu jsou: dialog jako princip vyučování, otevřené vyučování – podporující činnostní učení, kdy se žák učí prostřednictvím vlastního jednání, samostatným hledáním, odhalováním, experimentováním, prověřováním a hlavně kooperativní vyučování a učení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČADILOVÁ,V., ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení.: Portál, Praha 2008. ISBN: 978-80-7367-475-5.
KENDLÍKOVÁ, J.: Asistent pedagoga. Raabe, Praha 2017. ISBN: 978-80-7496-305-6.
PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. vyd. Brno, Paido 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.
POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál Praha 2002. ISBN: 978-80-7367-931-2.
PRŮCHA, J.: Pedagogická encyklopedie. Portál, Praha 2009. 936 s. ISBN: 978-80-7367-546-2.
ŠVARCOVÁ, I.: Mentální retardace. Portál, Praha 2006. ISBN: 80-7367-060-7.
VOSMIK, M., BĚLOHLÁVKOVÁ, L.: Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: Možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Portál, Praha 2010. 200 s. ISBN: 978-80-7367-687-2.
VOSMIK, M., GABAŠOVÁ, J.: Asistent pedagoga a klima třídy. Raabe, Praha 2019. ISBN: 978-80-7496-419-0.

Literatura doporučená studentům http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-doporuceni-pro-zrizeni-funkce-asistenta-pedagoga?highlightWords=metodick%C3%A9+doporu%C4%8Den%C3%AD
BĚLOHLÁVKOVÁ, L., THOROVÁ, K.: Autismus: svět přesných pravidel. Psychologie dnes. 5 č., 14.roč. Portál, Praha 2008. ISBN: 1212-9607.
ČADILOVÁ,V., ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení.: Portál, Praha 2008. ISBN: 978-80-7367-475-5.
KENDLÍKOVÁ, J.: Asistent pedagoga. Raabe, Praha 2017. ISBN: 978-80-7496-305-6.
PIPEKOVÁ, J.: Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. vyd. Brno, Paido 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.
POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál Praha 2002. ISBN: 978-80-7367-931-2.
PREKOPOVÁ, J., SCHWEIZEROVÁ, CH.: Neklidné dítě. Portál Praha 2008. ISBN: 978-80-7367-351-2.
PRŮCHA, J.: Pedagogická encyklopedie. Portál, Praha 2009. 936 s. ISBN: 978-80-7367-546-2.
ŠMEJKALOVÁ, H., TEPLÁ, M.: Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Institut pedagogicko–psychologického poradenství ČR, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2007, ISBN: 978-80-86856-35-3.
ŠVARCOVÁ, I.: Mentální retardace. Portál, Praha 2006. ISBN: 80-7367-060-7.
THOROVÁ, K.: Školní pas pro děti s PAS. (Informační příručka). APLA Praha 2008.
VOSMIK, M., BĚLOHLÁVKOVÁ, L.: Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: Možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Portál, Praha 2010. 200 s. ISBN: 978-80-7367-687-2.
VOSMIK, M., GABAŠOVÁ, J.: Asistent pedagoga a klima třídy. Raabe, Praha 2019. ISBN: 978-80-7496-419-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: vypracování seminární práce
Zkouška: Písemná a ústní

Sylabus SLSSK - Školní legislativa
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Právo na vzdělání patří podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, mezi základní občanská práva. Proto se zákony, upravující právní vztahy ve školství a realizaci výuky dotýkají nejen nositelů výchovného a výukového procesu, ale v určitých směrech všech občanů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je podat studentům pedagogiky podrobnou informaci jednak o právní odpovědnosti ve školství, jednak o legislativní úpravě škol a školských zařízení, jakož i o výkonu státní správy a samosprávy na úseku školství a výchovných zařízení. Výuka je zaměřena na seznámení se základními principy českého právního řádu, právy a povinnostmi škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů, státních orgánů a orgánů místní samosprávy, školských samosprávných orgánů, pedagogů, žáků a jejich zákonných zástupců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Právo, právní řád. Ústava ČR, Listina základních práv a svobod ve vazbě na školství.
2. Vznik právní odpovědnosti. Odpovědnost občanskoprávní, trestněprávní, pracovněprávní.
3. Porušení právní odpovědnosti. Náhrada škody.
4. Základní pojmy školského zákona a jeho vnitřní struktura.
5. Školská soustava.
6. Soukromé a církevní školství.
7. Učitelé a pedagogičtí pracovníci, jejich pracovněprávní vztahy, práva a povinnosti.
8. Státní správa školství.
9. Samospráva ve školství.
10. Předškolní zařízení a školská zařízení.
11. Speciální školství.

S ohledem na rozsah problematiky se počítá s tím, že některá témata budou rozvržena do vícepřednáškových hodin.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce v platném znění.

Literatura doporučená studentům Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce v platném znění.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.
Zkouška: ústní pohovor k vybraným tématům.

Sylabus SLZS2 - Školní legislativa
2008

Sylabus SOCINKO - Sociální interakce a komunikace
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína je nedílnou součástí profesionalizace studenta v podmínkách vysokoškolské přípravy. Ve výuce předmětu se nastavují podmínky pro celistvější rozvoj sociálně komunikativní a pedagogicko komunikativní složky profesního působení, zároveň se vytváří prostor k dotváření individuálních osobnostních vlastností studentů v modelovaném sociálním styku. Cíleně vede výuka studenty "směrem k sobě", k porozumnění a kongruenci vnitřních prožitků a vnějšího jednání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Disciplína si klade za cíl následují úkoly:
* poznat momentální socio-komunikativní charakteristiky studujících,
* cíleně rozvíjet a zdokonalovat jejich výrazové prostředky - ohledem na studentskou identitu,
* přinášet teoretická minima o sociální a pedagogické komunikaci,
* nacházet funkční vztahy mezi komunikační teorií a dovednostní praxí.
* budovat základy hodnocení a sebereflexe vnějšího chování,
* využívat technických prostředků jako zdroje zpětné vazby k optimalizaci výrazu osobního projevu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Kurikulární obsah předmětu počítá s následujcími tématy:
1) Úvod do problematiky mezilidského sdělování,
2) Rétorika a vývoj řečnictví,
3) Sociální komunikace a její atributy,
4) Sociální učení a sociální interakce,
5) Výrazové prpostředky sociální komunikace,
6) Základy neverbální komunikace,
7) Hodnocení komunikačních projevů (komunikační reflexe a sebereflexe),
8) Technická opora při komunikaci a její analýze.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KŘIVOHLAVÝ, J., MAREŠ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU 1995.
SVATOŠ,T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006.

Literatura doporučená studentům MISTRÍK, J. Rétorika. Bratislava : SPN, 1988.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál 2003.
GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno : Paido, 2006.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu podmínky k zápočtu:
* splněné zásadní dovednostní mikrovýstupy,
* příprava a realizace osobnostního mikrovýstupu s audiovizuálním záznamem,
* analýza a sebereflexe mikrovýstupu z TV záznamu,
* úspěšnost v závěrečném didaktickém testu,
* založení a práce s pojmovým slovníkem.

Sylabus SOCKLVP - Sociální klima ve škole a ve třídě
2014

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 13 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Téma přednášek je určeno studentům učitelství všech stupňů a aprobací; pojednává obšírně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Student se seznámí s teoretickými východisky a s řadou výsledků empirických výzkumů v dané oblasti, ve kterých byly využity zahraniční metody a specifikovány na naše podmínky. Tyto představené pomůcky mohou velmi rychle a efektivně pomoci učiteli při diagnostice i plánování případných změn klimatu tříd, ve kterých učí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociální podmíněnost učení
2. Mikrosociální prostředí žáka
3. Sociálně psychologický pohled na školní třídu
4. Sociálně psychologický pohled na žáka
5. Vývoj sebeobrazu a sebepojetí u dětí
6. Sociálně psychologický pohled na učitele
7. Učitelovo pojetí výuky; učitelova kontrola a hodnocení žáků
8. Klima třídy
9. Terminologické otázky - české a slovenské přístupy
10. Termíny: prostředí, klima, atmosféra
11. Determinanty a prvky klimatu
12. Metody zkoumání klimatu
13. Uplatnění vybraných metod zkoumání klimatu tříd v našich podmínkách
14. Dotazník MCI
15. Aplikace dotazníku MCI v dalších typech průzkumů
16. Dotazník CES; aplikace dotazníku u neslyšících dětí
17. Dotazník komunikačního klimatu – CCQ
18. Dotazník OCDQ – RS
19. Dotazník RSA

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy ?
Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy.
In : Mohapl, P.(Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce ?
V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.

Literatura doporučená studentům Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy ?
Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy.
In : Mohapl, P.(Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce ?
V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška: ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus SOCKVP - Sociální klima ve škole a ve třídě
2012

Sylabus SOCKVP4 - Školní a třídní klima
2006

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Student se seznámí s teoretickými východisky a s řadou výsledků empirických výzkumů v dané oblasti, ve kterých byly využity zahraniční metody a specifikovány na naše podmínky. Tyto představené pomůcky mohou velmi rychle a efektivně pomoci učiteli při diagnostice i plánování případných změn klimatu tříd, ve kterých učí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Student se seznámí s teoretickými východisky a s řadou výsledků empirických výzkumů v dané oblasti, ve kterých byly využity zahraniční metody a specifikovány na naše podmínky. Tyto představené pomůcky mohou velmi rychle a efektivně pomoci učiteli při diagnostice i plánování případných změn klimatu tříd, ve kterých učí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociální podmíněnost učení
2. Mikrosociální prostředí žáka
3. Sociálně psychologický pohled na školní třídu
4. Sociálně psychologický pohled na žáka
5. Vývoj sebeobrazu a sebepojetí u dětí
6. Sociálně psychologický pohled na učitele
7. Učitelovo pojetí výuky; učitelova kontrola a hodnocení žáků
8. Klima třídy
9. Terminologické otázky - české a slovenské přístupy
10. Termíny: prostředí, klima, atmosféra
11. Determinanty a prvky klimatu
12. Metody zkoumání klimatu
13. Uplatnění vybraných metod zkoumání klimatu tříd v našich podmínkách 14. Dotazník MCI
15. Aplikace dotazníku MCI v dalších typech průzkumů
16. Dotazník CES; aplikace dotazníku u neslyšících dětí
17. Dotazník komunikačního klimatu – CCQ
18. Dotazník OCDQ – RS
19. Dotazník RSA

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy. In Mohapl, P. (Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.

Literatura doporučená studentům Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy. In Mohapl, P. (Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: 75% ní účast
Zkouška: ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zkoušky je písemný test

Sylabus SOCOSPS - Sociální psychologie a psychologie osobnosti
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vondroušová Jindra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit posluchače se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami s akcentem na období batolete, předškolního a školního věku, prepuberty a puberty, adolescence, dospělosti a stáří s akcentem na proces socializace jedince. V souladu s těmito poznatky pak seznámit posluchače s problematikou člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek: člověk jako produkt kultury, jako člen skupin (vč. rodiny), kde vystupuje jako nositel různých statusů a rolí, vytváří si postoje, komunikuje, navazuje vztahy, internalizuje sociální normy, je socializován a socializuje.
Předpokladem je znalost obecné psychologie a psychologie osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je seznámení posluchačů s problematikou člověka a společnosti, se základy psychických jevů a jejich souvislostmi za sociálními podmínkami. Hlavní řešené problémy: předmět a metody sociální psychologie, postoje, předsudky, stereotypy, sociální percepce, komunikace, socializace, sociální skupiny, role.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Kultura, způsob života, modální osobnost, kulturní hodnoty a normy, reciprocita jedince a kultury.
2. Jazyk a komunikace. Interakce, vztahový a obsahový aspekt komunikace, poruchy komunikace, rituál.
3. Normy. Kulturně hodnotové vzorce, hodnotový systém, normy konvenční, institucionální, ideální. Internalizace norem, konformita.
4. Postoje. Hodnoty a hodnocení, potřeby, tvorba postojů a změna, vliv skupiny na postoje jedince. Předsudky a stereotypy. Tolerance. Postojová změna.
5. Socializace, fáze, zralá osobnost. Skupiny. Malá skupiny, sebeidentita, vůdce, moc, status, role, statusová úzkost.
6. Sociální percepce a chyby v ní. Kognitivní mapa, implicitní teorie osobnosti, efekt primárnosti, kauzalita, vztahový rámec. Stereotypy, výběrové zkreslení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn vystavěn 1. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
2. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3
3. HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1983. 220 s.
4. HUNT, M. Dějiny psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 708 s. ISBN 80-7178-386.
5. JANOUŠEK, J. A KOL. Metody sociální psychologie. Praha: SPN, 1986.………..
6. KRECH, D., CRUTCHFIELD, R. S., BALLACHEY, E. L. Človek v spoločnosti.
1. vyd. Bratislava: SPN, 1968. 625 s.
7. NAKONEČNÝ. M. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0690-7.
8. LANGEMIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Grada, 1998.
9. LAŠEK, J. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
10. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. 517 s. ISBN 80-85947-80-3.
11. VÝROST, J. Sociálno-psychologický výskum postojov. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1989. 344 s. ISBN 80-224-0054-8.
12. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. l. vyd. Praha: Portál, 1998. s. 384. ISBN 80-7178-269-6.
13. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. l. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 260. ISBN 80-247-0042-5.

Literatura doporučená studentům vystavěn 1. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
2. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3
3. HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1983. 220 s.
4. HUNT, M. Dějiny psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 708 s. ISBN 80-7178-386.
5. JANOUŠEK, J. A KOL. Metody sociální psychologie. Praha: SPN, 1986.………..
6. KRECH, D., CRUTCHFIELD, R. S., BALLACHEY, E. L. Človek v spoločnosti.
1. vyd. Bratislava: SPN, 1968. 625 s.
7. NAKONEČNÝ. M. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0690-7.
8. LANGEMIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Grada, 1998.
9. LAŠEK, J. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
10. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. 517 s. ISBN 80-85947-80-3.
11. VÝROST, J. Sociálno-psychologický výskum postojov. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1989. 344 s. ISBN 80-224-0054-8.
12. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. l. vyd. Praha: Portál, 1998. s. 384. ISBN 80-7178-269-6.
13. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. l. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 260. ISBN 80-247-0042-5.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast ,zpracovaná, přednesená a obhájená práce

Sylabus SOCPATJ - Sociálně patologické jevy
2021

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bělík Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociálně patologické jevy a sociální deviace- základní kategorie
2. Teorie sociálních deviací
3. Etilogie sociálních deviací
4. Negativní sociální jevy (nezaměstnanost, chudoba, bezdomovectví, rozvodovost)
5. Asociální a antisociální projevy( vandalismus, extrémismus, šikana, sekty ap.)
6. Kriminalita
7. Prostituce
8. Sebevražednost
9. Závislosti
10. Principy a koncepty prevence

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kapr, J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny. Praha: SLON, 1994.
Jedlička, R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič, P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr, P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S., KRAUS, B. a kol. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S. Prevence rizikového chování žáků z pohledu pedagogů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018
SVOBODA HOFERKOVÁ, S., BĚLÍK, V. Rodina v prevenci rizikového chování žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2019

Literatura doporučená studentům Kapr, J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny. Praha: SLON, 1994.
Jedlička, R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič, P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr, P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S., KRAUS, B. a kol. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S. Prevence rizikového chování žáků z pohledu pedagogů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018
SVOBODA HOFERKOVÁ, S., BĚLÍK, V. Rodina v prevenci rizikového chování žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2019

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ústní zkouška na základě předložené prostudované literatury

Sylabus SOCPDGK - Sociální pedagogika
2012

Sylabus SOCPSYV - Sociálně psychologický výcvik
2021

Sylabus SODOVUC - Sociální dovednosti učitele
2015

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Komárek Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

EFKOMSK Efektivní komunikace ve škole

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu V seminářích se uplatňuje například modelování výukových situací, nácvik, hraní rolí, skupinová práce, činnostní a prožitkové metody, brainstorming.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem disciplíny je dále rozvíjet sociální dovednosti studentů získané v předmětu Efektivní komunikace ve škole. Metody výuky využívané v semináři předpokládají aktivní zapojení studentů. Uplatňuje se například modelování výukových situací, nácvik, hraní rolí, skupinová práce, činnostní a prožitkové metody, brainstorming.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vztahová a obsahová rovina komunikace.
2. Sociální empatie (uvědomování si vlastních emocí v kontaktu se skupinou).
3. Techniky aktivního naslouchání (potvrzování příjmu, opakování, reformulace, shrnutí).
4. Základy asertivity (já výrok).
5. Zpětná vazba.
6. Konflikty a způsoby jejich řešení.
7. Komunikační techniky pro práci se školní třídou.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GILLERNOVÁ, I., KREJČOVÁ, L. A KOL. Sociální dovednosti ve škole. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3472-9.
ŠEĎOVÁ, K., SVAŘÍČEK, R., ŠALAMOUNOVÁ, Z. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0085-7.
NOVÁK, T. Asertivita nejen na pracovišti. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0020-9.
HOLÁ, L. Mediace a možnosti využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4109-3.
MCCONNON, S., MCCONNON, M. Jak řešit konflikty na pracovišti. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3003-5.

Literatura doporučená studentům PALENČÁROVÁ, J., ŠEBESTA, K. Aktivní naslouchání při vyučování. Praha: Portál, 2013. ISBN 80-7367-101-8.
MOTSCHNIG, R., NYKL, L. Komunikace zaměřená na člověka. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3612-9.
PREKOP, J. Empatie. Vcítění v každodenním životě. Praha: Grada, 2004. ISBN 978-80-247-0672-6.
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada, 2001.
BENDL, S. Ukázněná třída -- aneb kázeňské minimum pro učitele. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-624-4.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění úkolu zadaného v semináři.

Sylabus SOETITE - Soudobé etické teorie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Studenti se seznámí se soudobými etickými teoriemi v rámci antropologismu, scientismu a systémové etiky, a to počínaje 19. stoletím (po rozpadu Hegelova filosofického systému). Jedná se zejména o etické koncepce v díle Schopenhauera, Nietzscheho a Bergsona; existenciálních myslitelů 19. a 20. století; freudismu a neofreudismu; pragmatismu a postpragmatismu; marxismu a neomarxismu; personalismu; fenomenologie; novokantovství; pozitivismu a analytických teorií; naturalismu; evolucionismu; behaviorismu; strukturalismu; hermeneutiky aj. Zvláštní pozornost bude věnována Skinnerově technologii chování, Kohlbergovu pojetí morálního vývoje, Fletcherově situační etice, Schweitzerově teorii úcty k životu a biocentrismu, Wilsonově sociobiologii, Lorenzovu pojetí zla a funkcí sociálního étosu, Lévinasovu a Jonasovu pojetí odpovědnosti, Rawlesově teorii spravedlnosti, Küngovu projektu světového étosu, Spaemanově kritice funkcionalismu, etice komunikace (Habermas a Luhmann), Paloušovu holismu (kontra totalismus), Weischedelově skeptické etice a východiskům post-moderních etických koncepcí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
FLETCHER, J. Situation Ethics. The New Morality. Philadelphia : 1966.
HABERMAS, J. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 2001.
HARTMANN, N. Struktura etického fenoménu. Praha : Academia, 2002.
HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha : Ježek, 2000.
HONNETH, A. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha 1996.
KOLÁŘ, P., SVOBODA, V. Logika a etika. Praha : Filosofie, 1997.
KÜNG, H. Světový étos Projekt. Zlín : Archa, 1992.
LACROIX, J. Smysl člověka. Praha : Vyšehrad, 1970.
LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha : ISE, 1994.
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996.
RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publisging, 1995.
TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH, 2004.
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1997.

Literatura doporučená studentům FROMM, E. Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Praha : 1969.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha : Mladá fronta, 1997.
MOORE, G. E. Ethics (British Moral Philosophers). Oxford: Oxford University Press, 2005.
RORTY, R. Nahodilost, ironie a solidarita. Praha : 1996.
SEMRÁDOVÁ, I. Etika. Přehled etických teorií. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005.
SEMRÁDOVÁ, I. Úvod do etiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004.
SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton, 2003.
SPAEMANN, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha : Svoboda, 1995.
SCHWEITZER, A. Nauka úcty k životu. Praha : Supraphon, 1974.
WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha : OIKOYMENH, 1999.
WELSCH, W. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha : KPL, 1993.
WILSON, E. O. O lidské přirozenosti. Máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha : LNL, 1993.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha : LN, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu, samostatného seminárního vystoupení nebo písemně odevzdané práce. Zkouška požaduje zodpovězení dvou otázek (z prostudované literatury a ze seznamu otázek ke zkoušce).

Sylabus SOPEDKO - Sociální a pedagogická komunikace
2012

Sylabus SOPEPSY - Social and Personality Psychology
2018

Sylabus SPEPRV - Základy speciální pedagogiky
2000

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Fišerová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu Předmět nemá zadán rozsah výuky

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět obsahuje seznámení se základní terminologií speciálně pedagogickou /problematiku hendicapu, metody spec. pedagogiky,sociálizace atd./.
Řeší problematiku integrace, nových metod spec. ped. péče, dětí se specifickými poruchami učení a LMD. Závěrečná část předmětu je věnována jednotlivým discipínám speciální pedagogiky /psychopedie, etopedie, logopedie, optopedie, surdopedie, somatopedie, problematika vad kombinovaných.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními znalostmi z oboru speciální pedagogika s ohledem na jejich další specializaci. Studenti by měli získat určitou orientaci v oboru. Dílčím cílem disciplíny je také v rámci seminářů získat studenty pro práci v různých občanských sdruženích , které se zabývají problematikou jedinců s postižením.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Vymezení pojmů, struktura, cíl a metody spec. ped.,otázky normality.
2.Diagnostika, prevence, poradenství, integrace.Vývoj péče o postižené.
3.Problematika leváctví, specifické poruchy učení, LMD.
4.Autismus, rodina a postižené dítě.
5.Systém speciálních škol a zařízení, legislativa. Organizace zdravotně postiž.
6.Lidská práva osob se zdravotním postižením.
7.Psychopedie- mentální retardace, vzdělávání jedinců s MR.
8.Etopedie - vymezení pojmů, poruchy chování, neurózy, systém zařízení et. typu.
9.Logopedie- vývojové vady řeči, vady výslovnosti,poruchy tempa řeči,neurózy řeči, možnosti nápravy.
10.Optopedie-zrakový analyzátor a jeho poruchy, péče o děti s poruchami vidění.
11.Surdopedie-definice sluchové vady, důsledky sluchových vad, péče o sluchově postižené.
12.Somatopedie - vady a poruchy hybného ústrojí u školních dětí, DMO,systém péče o děti s tělesným postižením.
13.Problematika jedinců s více vadami.
14.Terapeutické disciplíny využívané ve speciálně pedagogické praxi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn SOVÁK, Miloš. Nárys speciální pedagogiky.6.vyd.Praha:SPN,1986.232s.
MONATOVÁ,Lili. Pedagogika speciální.1.vyd.Brno:SPN, 1990. 128s.
NOVOTNÁ,M a KREMLIČKOVÁ,M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele.1.vyd.
Praha: SPN, 1997.115s.
VÍTKOVÁ,Marie a kol. Integrativní speciální pedagogika. 1.vyd.Brno:Paido, 1998.
181s.
KYSUČAN,J. a KUJA,J.Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky.1.vyd.
Olomouc:UP, 1998.99s.
Vyhláška MŠMT 127/1997 o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

Literatura doporučená studentům KERROVÁ, Susan. Dítě se speciálními potřebami. 1.vyd. Praha:Portál,1997.165s.
MERTIN,Václav. Individuální vzdělávací program. 1.vyd. Praha:Portál,1995.107s.
NESNÍDALOVÁ, Růžena. Extrémní osamělost. 2.vyd.Praha:Portál,1994.163s.
TRAIN,Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha:Portál, 1997.168s.
ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. 1.vyd. Praha:Portál,1994.196s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student obdrží zápočet na základě vypracování seminární práce na dané téma, kde prokáže svoji orientaci v oblasti speciální pedagogiky.
Forma zkoušky je ústní.

Sylabus SPEPVP2 - Základy speciální pedagogiky
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět obsahuje seznámení se základní terminologií speciálně pedagogickou (s problematiku handicapu, s metodami spec. pedagogiky, atd.). Řeší problematiku integrace, péče o děti se specifickými poruchami učení a chování. Část předmětu je věnována jednotlivým disciplínám speciální pedagogiky – psychopedii etopedii, logopedii, tyflopedii, surdopedii, somatopedii a problematice vad kombinovaných).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání základních teoretických vědomostí z oblasti speciální pedagogiky a přehledu o jednotlivých hlavních disciplínách. Seznámení s řešením problematiky integrace, s novými metodami ve speciální pedagogice, s péčí o děti se SVPU, ADHD, ODD.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do speciální pedagogiky.
2. Speciálně pedagogická diagnostika.
3. Školní zralost, lateralita, rozumové schopnosti.
4. Surdopedie.
5. Tyflopedie.
6. Logopedie.
7. Psychopedie.
8. Etopedie.
9. Kombinované vady.
10. Metody speciální pedagogiky.
11. Práce s dětmi s SVPU, ADHD, ODD.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
NOVOTNÁ, H., KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN, 1997.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
KOVALIK, S.; OLSEN, K. Integrovaná tematická výuka Kroměříž: Spirála, 1995.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
NOVOTNÁ, H., KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN, 1997.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
KOVALIK, S.; OLSEN, K. Integrovaná tematická výuka Kroměříž: Spirála, 1995.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínka udělení zápočtu
- aktivní účast na seminářích
- test

Sylabus SPJVP1 - Sociálně patologické jevy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bělík Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociálně patologické jevy a sociální deviace- základní kategorie
2. Teorie sociálních deviací
3. Etilogie sociálních deviací
4. Negativní sociální jevy (nezaměstnanost, chudoba, bezdomovectví, rozvodovost)
5. Asociální a antisociální projevy( vandalismus, extrémismus, šikana, sekty ap.)
6. Kriminalita
7. Prostituce
8. Sebevražednost
9. Závislosti
10. Principy a koncepty prevence

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kapr,J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny.
Praha: SLON, 1994.
Jedlička,R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a
mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič,P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr,P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001

Literatura doporučená studentům Kapr,J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny.
Praha: SLON, 1994.
Jedlička,R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a
mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič,P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr,P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ústní zkouška na základě předložené prostudované literatury

Sylabus SPRORV - Sociální problematika rodiny
2001

Sylabus SPZZDPO - Specifika práce se žáky se zdravotním postižením
2020

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Zikl Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní přehled zdravotních postižení (s akcentací ZP, která nejčastěji vyžadují poskytnutí asistenta pedagoga). Specifika práce se žáky s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra, tělesným postižením, zrakovým postižením, vadou sluchu, vadami řeči, s více vadami, poruchami chování a poruchami učení (u jednotlivých skupin se budeme zaměřovat na klíčová specifika z perspektivy asistenta pedagoga; komunikaci, dále se bude věnovat specifickým metodám práce, možnostem podpory v klíčových oblastech a řešení problémů charakteristických pro jednotlivá ZP).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Absolventi budou orientováni v problematice specifik práce s žáky se zdravotním postižení.
Budou mít základní přehled po problematice zdravotních postižení.
Budou vedeni k aplikaci specifik práce s žáky s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra, tělesným postižením, zrakovým postižením, vadou sluchu, vadami řeči, s více vadami, poruchami chování a poruchami učení (u jednotlivých skupin se budeme zaměřovat na klíčová specifika z perspektivy asistenta pedagoga.
Orientují se a rozvíjejí v metodách komunikace a specifických metodách práce, možnostech podpory v klíčových oblastech a řešení problémů charakteristických pro jednotlivá ZP).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Hlavní témata:
Specifika práce se žáky se zdravotním postižením
- základní přehled zdravotních postižení (s akcentací ZP, která nejčastěji vyžadují poskytnutí asistenta pedagoga),
- specifika práce s žáky s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra,
- specifika práce s žáky s tělesným postižením, zrakovým postižením, vadami sluchu, vadami řeči, s více vadami,
- specifika práce s žáky s poruchami chování a poruchami učení
- komunikace a specifické metody práce, možnosti podpory v klíčových oblastech a řešení problémů charakteristických pro jednotlivá ZP).

U jednotlivých skupin bude pozornost zaměřena na klíčová specifika z perspektivy asistenta pedagoga.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Fischer, S., Škoda, J. Speciální pedagogika. Praha: Triton, 2008
Pipeková, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006
Slowík, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007
Švarcová, I. Základy speciální pedagogiky. Praha: Parta, 2012
Valenta, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky. Praha: Portál, 2013

Literatura doporučená studentům Fischer, S., Škoda, J. Speciální pedagogika. Praha: Triton, 2008
Pipeková, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006
Slowík, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007
Švarcová, I. Základy speciální pedagogiky. Praha: Parta, 2012
Valenta, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky. Praha: Portál, 2013

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu povinná účast na výuce
kolokvium (specifika práce se žákem s určitým druhem zdravotního postižení)

Sylabus SSSSVP - Sekundární stupeň školství ve světě
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět „Sekundární stupeň školství ve světě“ je koncipován jako předmět reflektující integrační tendence ve světě, které prolínají vzdělávací proces zásadním způsobem na mnoha úrovních.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět si proto klade za cíl podpořit učitelovu schopnost reflektovat a konstruktivně hodnotit světové trendy, podněty či obtíže. Dílčími cíli jsou cíle následující: Studenti se seznámí se základními pojmy, funkcemi, metodami a možnostmi srovnávací pedagogiky. Na základě mezinárodní klasifikace a některých indikátorů vzdělávání bude provedeno srovnání zahraničních vzdělávacích systémů, zejména evropských. Studenti nahlédnou do některých evaluačních technik a seznámí se s vybranými srovnávacími studiemi. Zdůrazněna a diskutována bude evropská dimenze vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Orientační přehled tematických okruhů:
Sekundární školství jako předmět srovnávací pedagogiky
(Cíle, možnosti, metody, základní pojmy, vznik, vývoj, informační zdroje srovnávací pedagogiky. Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání).
Nižší a vyšší sekundární vzdělávání na území České republiky (Vznik, vývoj, současný stav).
Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání: Velká Británie.
Sekundární vzdělávání ve Velké Británii II. Kurikulum, hodnocení, kvalifikace.
Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání ve srovnání: Dánsko, Francie, Německo.
Sekundární vzdělávání v Dánsku, Francii a Německu II.: Kurikulum, hodnocení a kvalifikace.
Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání ve srovnání: Maďarsko, Polsko, Slovensko.
Sekundární vzdělávání v Maďarsku, Polsku a na Slovensku II.: Kurikulum, hodnocení a kvalifikace.
Evaluace žáků, škol a učitelů. Příklady mezinárodních srovnávacích studií.
Učitelé sekundárních škol ve srovnání.
Evropská dimenze vzdělávání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JEŽKOVÁ a kol. Vzdělávací systémy v zahraničí. Praha: Karolinum,
1996.
JEŽKOVÁ, V., WALTEROVÁ, E. Vzdělávání v zemích evropské unie.
Praha: PedF UK, Centrum evropských studií, 1997
JELÍNKOVÁ. V. Deset let marných snah o reformu amerického základního a
středního školství. Praha:ÚIV, 1993.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace: Hodnocení vzdělávacích programů, procesů a
výsledků. Brno: CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě: Základy mezinárodní komparace
vzdělávacích systémů. Praha: Portál, 1999.
WALTEROVÁ, E. Kurikulum – Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno:
Masarykova univerzita, CDVU, 1994.

Literatura doporučená studentům BLÍŽKOVSKÝ, B., KUČEROVÁ, S., KURELOVÁ, M. a kol. Středoevropský učitel na
prahu učící se společnosti 21. století. Brno: Konvoj, 1999.
KALLEN, D. Sekundární vzdělávání v Evropě: problémy a perspektivy. Publikace
Rady Evropy. Strasbourg: Council of Europe Publishing, 1997 ISBN
Pohled na školství v ukazatelích OECD. Praha: ÚIV, 1996.
Pohled na školství v ukazatelích OECD 1997. Praha: ÚIV, 1998.
Pol, M., Rabušicová, M. (ed.) Správa a řízení škol: Rady škol mezinárodní
perspektivě. Brno: Paido, 1996.
Proměny vzdělávání v mezinárodním kontextu. Red. PRŮCHA, J. Praha: Karolinum,
1992.
Reformy školství ve střední a východní Evropě: Průběh a výsledky. Praha, ÚIV,
1996.
RÝDL, K. Pohledy na dánské školství. Praha, 1993.
Struktury systémů vzdělávání a počáteční odborné přípravy v zemích Evropské unie.
Luxembourg: Eurydice, 1997.
Správa a řízení školství v Evropě. Praha: ÚIV, 1997.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum
matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků posledních
ročníků středních škol. Praha: VÚP, 1998.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum
matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků 8. ročníků.
Praha: VÚP, 1996.
Struktury systémů vzdělávání a počáteční odborné přípravy v zemích EU. Praha:
ÚIV, 1997.
Školství na křižovatce. Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací
soustavy v letech 1997 – 1998. Praha: MŠMT ČR a ÚIV, 1996.
VÁŇOVÁ, M. a kol. Vzdělávací systémy ve vyspělých evropských zemích. Praha:
Karolinum, 1994.
Vzdělávací systém Maďarska. Eurydice, Praha: ÚIV, 1999.
Vzdělávací systém Polska. Eurydice, Praha: ÚIV, 1999.
Vzdělávací systém Slovenska. Eurydice, Praha: ÚIV, 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
- komparativní seminární práce doplněná stručnou anotací v anglickém jazyce,
- test

zkouška:
- diskuse nad tematickým okruhem a seminární prací

Sylabus STAZEVP1 - Stáže v akredit. školských poradenských zařízeních 1
2021

Sylabus STAZEVP2 - Stáže v akredit. školských poradenských zařízeních 2
2021

Sylabus STAZRV1 - Stáž 1
2001

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Čapek Robert

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus STAZRV2 - Stáž 2
2001

Sylabus STAZRV3 - Stáž 3
2001

Sylabus SXPARV - Sexuální patologie
2001

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Zbytovský Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled základních mechanismů sexuálního selhávání, sex. deviací a sexuální delikvence u mužů a žen. Problematika sexuálních menšin.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení studentů se základními mechanismy sexuálního selhávání, sexuálních deviací a sexuální delikvence u mužů a žen.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled základních mechanismů sexuálního selhávání u mužů a u žen.
Vznik, průběh a řešení sexuálních deviací. Sexuální delikvence.
Psychologie oběti sexuálního deliktu. Sociální aspekty sexuálně deviantního chování.
Problematika sexuálních menšin.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zvěřina, J. Lékařská sexuologie. Praha: HaH, 1994
Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Literatura doporučená studentům Zvěřina, J. Lékařská sexuologie. Praha: HaH, 1994
Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.
Zkouška: ústní pohovor k vybraným tématům.

Sylabus SXPGRV - Sexuální pedagogika
2001

Sylabus SYSPRPR - Systém primární prevence ve školství
2019

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá problematikou primární prevence rizikového chování dětí a mládeže ve školských zařízeních, napomáhá všem pracovníkům v této oblasti orientovat se v programech primární prevence rizikového chování (zneužívání návykových látek a látek se zvýšeným rizikem užívání, rasismus, xenofobie, šikana, záškoláctví, drobné krádeže). Dále se předmět zabývá metodickým vedením primárně preventivních aktivit především ve školských zařízeních, jejich vyvážeností a jejich evaluací. Nedílnou součástí předmětu je i praktická část výuky zaměřená na samostatné vypracování primárně preventivního programu pro určitý typ zařízení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit posluchače s různými typy primárně preventivních programů, specifické a nespecifické primární prevence rizikového chování dětí a mládeže, dále pak naučit posluchače jednotlivé programy primární prevence koordinovat, samostatně vypracovávat, ale především zjišťovat jejich efektivitu na základě jednotných kriteríí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Jednotlivé typy rizikového chování
2. Vznik a vývoj primárně preventivních aktivit rizikového chování
3. Definice preventivní práce
4. Stanovení reálných cílů primární prevence
5. Specifická a nespecifická primární prevence a jejich koordinace
6. Jednotlivé programy primární prevence a jejich možnosti
7. Vzájemná propojenost programů v rámci celé školy
8. Monitoring školy a třídy jako nezbytná součást jednotlivých programů, školní studie
9. Vymezení typů rizikového chování
10.Určení cílové skupiny primárně preventivních aktivit, ohniskové skupiny
11.Začátek, průběh a ukončení jednotlivých aktivit
12.Průběžné a konečné hodnocení efektivity jednotlivých programů
13.Výběr poskytovatele jednotlivých primárně preventivních aktivit, orientace v nabídce
14.Uzavírání kontraktu s poskytovatelem
15.Tvorba programu primárně preventivních aktivit v určeném zařízení

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : Mezioborový přístup.
1.vyd. [s.l.] : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6
KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 2 : Mezioborový přístup.
1. vyd. [s.l.] : Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6
KALINA, K. Kvalita a účinnost v prevenci a léčbě drogových závislostí.
Vyd. Neuv. Praha: A.N.O.. 83 s. ISBN neuv.
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci
sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, 2000. 12 s. Čj.: 14514/2000 –
51. [cit. 2008-05-03]. Přístup z:
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/etodicky_pokyn_k_prevenci_
socialne_patologickych_jevu.doc
MIOVSKÝ, Michal, ZAPLETALOVÁ, Jana. Systém primární prevence
rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. Adiktologie
[online]. 2006 [cit. 2008-02-22]. Dostupný z WWW:
http://www.adiktologie.cz/download/868/ZMiovsky-M.-Zapletalova-J.-
System-PPRCH-na-rozcesti-specializace-versus-integrace.pdf
NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav, SOVINOVÁ, Hana. Programy prevence
závislostí a možnosti jejich hodnocení. 1. vyd. Praha : Státní zdravotní ústav,
1998. 68 s. ISBN 80-7071-110-8
NEŠPOR, Karel, PROVAZNÍKOVÁ , Hana. Slovník prevence problémů
působených návykovými látkami : pro rodiče a pedagogy. 3. rozš. vyd.
Praha : Státní zdravotní ústav, 1999. 54 s. ISBN 80-7071-123-X
VAN DER STEL, Jaap, VOORDEWIND, Deborah. Příručka: prevence
alkoholu, drog a tabáku. Jindich Bayer. [s.l.] : [s.n.], c1998. 173 s. ISBN 90-
74037-08-9
VÁGNEROVÁ,M.Psychopatologie pro pomáhající profese.2.vyd. Praha: Portál,2000.ISBN 80-7178-496-6

Literatura doporučená studentům NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost : Současné poznatky a
perspektivy léčby. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432-X
NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Léčba a prevence závislostí : Příručka
pro praxi. 1. vyd. Praha : Psychiatrické centrum Praha, 1996. 203 s. ISBN 80-
85121-52-2
POLANECKÝ, V. a kol. Mládež a návykové látky v ČR - trendy let 1994-
1997-2000. vyd. Neuv. Praha: Hygienická stanice Hl.m.Prahy, 2001. 60 s.
ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou pro udělení zápočtu a zkoušky je samostatné vypracování specifického programu primární prevence dle zadaných kriteríí.

Sylabus SYSPZAK - Systém péče o žáka
2020

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět sestává ze tří hlavních tematicky zaměřených částí:
1. Systém péče o žáka (působení a možnosti školy, školských poradenských zařízení, léčebné péče, sociálních služeb, krizové intervence, nestátních neziskových organizací)
2. Základní právní předpisy (zákony, vyhlášky, metodické pokyny atd., které ovlivňují činnost asistenta pedagoga)
3. Spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky OSPOD, pomáhajících profesí a s Policií ČR

Více viz osnova a cíle.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností
Absolvent získá přehled o dětech a žácích se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu se školským zákonem. Vzdělávací možnosti, uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními. Studentům jsou představeny nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, které odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka, a které těmto žákům bezplatně poskytuje škola a školské zařízení.
V rámci podpůrných opatření jde např. o úpravu organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče, prodloužení délky vzdělávání, úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, používání kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a učebních pomůcek, vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, využití asistenta pedagoga a další (jsou uvedeny v § 16 odst. 2 školského zákona).

Absolventi jsou vedeni k práci s Plánem pedagogické podpory, s individuálním vzdělávacím plánem, orientují se v systému poradenských pracovišť a s povinnou dokumentací školy viz Vyhláška 197/2005 Sb., §7, ve znění posledních úprav.
Absolventi pracují a orientují se v relevantních právních normách, využita je i forma praktického semináře s využitím PC.
Absolventi jsou orientováni v oblasti spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky OSPOD, pomáhajících profesí a s Policií ČR.

Více viz Osnova předmětu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Systém péče o žáka (působení a možnosti školy, školských poradenských zařízení, léčebné péče, sociálních služeb, krizové intervence, nestátních neziskových organizací)

- přehled o dětech a žácích se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu se školským zákonem,
- vzdělávací možnosti, uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními,
- úpravy ve vzdělávání a školských službách, které odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka, a které těmto žákům bezplatně poskytuje škola a školské zařízení,
- členění podpůrných opatření podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti a jejich uplatňování dle vyhlášky č. 197/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění posledních úprav.
- zapojení Školního poradenského pracoviště do vzdělávání a výchovy těchto dětí a žáků (seznámení se s Programem poradenských služeb na školách viz Vyhláška 27/2016 Sb. ve znění posledních úprav.
- práce s Plánem pedagogické podpory (dále jin PLPP) – jeho tvorba a interpretace (spolupráce se školní poradenským pracovištěm).
- práce s Individuálním vzdělávacím plánem – průběh jeho sestavování, orientace v Doporučení poradenského zařízení - podklad Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen PPP).
Povinná dokumentace školy viz Vyhláška 197/2005 Sb., §7, ve znění poledních úprav.

2. Základní právní předpisy (zákony, vyhlášky, metodické pokyny atd., které ovlivňují činnost asistenta pedagoga)
561/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v aktuálním znění
Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v aktuálním znění
Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v aktuálním znění
Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v aktuálním znění

Praktický seminář s využitím PC
563/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o pedagogických pracovnících, v aktuálním znění 109/2002 Sb. ZÁKON ze dne 5. února 2002 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, v aktuálním znění
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, v aktuálním znění 108/2006 Sb., ZÁKON o sociálních službách, v aktuálním znění
Nařízení vlády č.75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v aktuálním znění
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách
a správě, v aktuálním znění

3. Spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky OSPOD, pomáhajících profesí a s Policií ČR
Sociálně-právní ochrana dětí a možnosti spolupráce školy a OSPOD. Poradenství mimo školský systém, možnosti spolupráce se zařízeními sociálních služeb (např. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, raná péče atd.) a Policií ČR.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, resp. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhláška o předškolním vzdělávání, vyhláška o základní škole, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 117/1995 Sb. §59, odst.2 – výkaznictví dávek, efektivní využití finančních prostředků

Literatura doporučená studentům Zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, resp. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhláška o předškolním vzdělávání, vyhláška o základní škole, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 117/1995 Sb. §59, odst.2 – výkaznictví dávek, efektivní využití finančních prostředků

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Seminární práce k dané problematice
Ústní zkouška s obhajobou práce

Sylabus SZPVP4 - Seminář k závěrečné práci
2005

Sylabus TAMVYCH - Teorie a metodika výchovy
2021

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 14 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Trendy v oblasti vzdělávání, RVP a ŠVP, přůřezová témata RVP, individualizace žáků, jejich hodnotová orientace, prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ. Výchovně - vzdělávací proces, výchovné principy a zásady, metodika a fáze výchovného procesu, formy, metody a složky výchovy, determinace výchovy, prostředky výchovy, pedagogizace prostředí, organizační formy výchovného a vzdělávacího procesu. Cíle výchovy. Osobnost a role pedagoga ve výchovně vzdělávacím procesu. Klíčové kompetence.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je předat studentům znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit posluchače řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročně výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Výchova, výchovné prostředí, výchovné instituce.
2. Druhy výchov ve vzdělávacím procesu.
3. Trendy v oblasti vzdělávání.
4. RVP a ŠVP, průřezová témata RVP.
5. Prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ.
6. Výchovně - vzdělávací proces, výchovné principy a zásady.
7. Metodika a fáze výchovného procesu, formy, metody a složky výchovy.
8. Determinace výchovy, prostředky výchovy.
9. Pedagogizace prostředí.
10. Organizační formy výchovného a vzdělávacího procesu.
11. Cíle výchovy. SMART cíle.
12. Osobnost a role pedagoga ve výchovně vzdělávacím procesu, komunikativní kompetence.
13. Klíčové kompetence žáka, profesní kompetence pedagoga.
14. Asertivita

Literatura, na níž je předmět vystavěn - BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
- ČAPEK, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
- JANIŠ, K., TAUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
- JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
- KREJČOVÁ, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
- KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
- MATOUŠEK, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
- PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
- STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I.Scriptum. Brno: Paido, 1998.
- Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
- Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
- HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.
- MATĚJČEK, Z. Po dobrém nebo po zlém? Praha: Portál, 1994.

Literatura doporučená studentům FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve škole. Praha: Portál, 1997.
Kolektiv autorů: Pedagogika IV. Scriptum. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Sborník příspěvků z 6. Konference ČPdS. Brno: ČPdS, 1997.
KREJČOVÁ, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
Simon,S., Howe,l., Kirschenbaum, H. Vyjasňování hodnot. Praha: TALPRESS, 1997.
Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast ve výuce
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus TAMZVZD - Teorie a metodika zájmového vzdělávání
2021

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit studenty s metodikou práce v kroužcích a klubech, základy provádění začlenění didaktických pomůcek při zájmovém vzdělávání a jejich aplikací při metodických přístupech. Zdůraznění významu zájmového vzdělávaní při formování životního stylu ve školním věku, ale i v rodině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvoj pedagogického myšlení studentů v otázkách zájmového vzdělávání, přispět k utváření pedagogických dovedností. Přednášky, semináře a samostatná příprava studentů, které se budou vzájemně doplňovat, budou směřovány ke zvládnutí struktury pojmového aparátu, k hlubšímu pochopení hlavních principů a činitelů vzdělávání a k postižení vztahů mezi nimi, jakož i jejich historického vývoje a změn v pojetí vzdělávání. Vedle teoretického základu bude sledován dovednostní výcvik studentů (v komunik. a inform. technologiích, kritickém myšlení a v přípravě na vyučování). Budou uplatňovány prostředky moderního vyučování, využívány zkušenosti studentů a prvky prožitkové pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Teorie vzdělávání - vymezení a charakteristika předmětu. Význam vzdělávání. Vzdělání pro 21.století.
2. Cíle vzdělávání - obecné, konkrétní, operacionalizace, historický vývoj pojetí cílů, komplexní chápání cílů.
3. Obsah vzdělávání - vymezení pojmů, problematika výběru učiva (základní učivo), pedagogické dokumenty vymezující učivo. Didaktická analýza učiva.
4.,5. Vyučovací koncepce (typy výuky).
6. Vyučování - podstata a podmínky vyučovacího procesu. Efektivita a optimalizace vyučování. Moderní a výchovné vyučování. Fáze výuky.
7.,8. Vyučovací metody - charakteristika, členění. Aktivizující metody.
9. Organizační formy vyučování - podstata, vztah k cíli vyučování, vyučovacím metodám, jejich vliv na pedagogickou komunikaci.
10. Diagnostika ve vyučovacím procesu a problematika školního hodnocení (metody, druhy hodnocení).
11. Pedagogické projektování a prognózování.
12. Vyučovací prostředky, média, učebny, pomůcky.
13. Rodina a škola. Spolupráce školy s rodinou, práva a povinnosti rodičů.
14. Učitel - jeho úloha ve vyučovacím procesu, vyučovací styly a dovednosti učitele.
15. Transformace školství a její vliv na podmínky a prostředky vzdělávání. Česká vzdělávací soustava.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Badegruber,B.: Otevřené vyučování ve 28 krocích. Praha, Portál 1994.
2. Cangelosi,J.S.: Strategie řízení třídy. Praha, Portál 1994.
3. Kyriacou, Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Praha, Portál 1996.
4. Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, skripta PdF MU 1990.
5. Průcha,J.-Walterová,E.-Mareš,J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995.

Literatura doporučená studentům HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.

KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999

MŠMT. Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Praha: 1998.

MŠMT. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Praha: 1998

PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2009.

MATĚJČEK, Z. Po dobrém nebo po zlém? Praha: Portál, 1994.

SEMRÁD, J., ŠKRABAL, M. Úvod do studia učitelství odborných předmětů. Praha: ČVUT: 2007.

JANIŠ, K., KRAUS, B., VACEK, P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - aktivní účast
- seminární práce
- splnění úkolů zadaných při výuce
- rozhovor nad vybraným tématickým okruhem

Sylabus TEAPRAC1 - Teaching Practice 1
2018

Sylabus TEAPRAC2 - Teaching Practice 2
2018

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Pospíšilová Barbara

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

TEAPRAC3 Teaching Practice 3

Anotace předmětu Disciplína se podílí na profesionalizaci studenta tím, že vytváří podmínky pro jeho prvotní pedagogické působení v elementárních pedagogických situacích. Kombinuje hospitační činnost s mikrovýstupovou praxí v reálných podmínkách základní nebo střední školy. Studentské hospitace a mikrovýstupy jsou sebereflektovány a tvoří součást pedagogické dokumentace, resp. studentského portfolia.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností * obecně rozvíjet kompetenci studentů k přímé pedagogické činnosti,
* vest k průběžnému a systematickému sebereflektování svého působení v roli učitele,
* seznamovat se s novými přístupy v nácviku pedagogických dovedností,
* ověřit elementární pedagogické a komunikativní dovednosti v mikrovýstupové praxi,
* obohatit studentské portfolio o další dokumentaci.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické celky:
1) Teorie mikrovyučovacích technik a jejich praktická podoba.
2) Klasifikace a reálná podoba pedagogických dovedností.
3) Psycho-didaktické aspekty vyučovací hodiny a role jejích účastníků.
4) Sebereflexivní pomůcky a metody v práci učitele.
5) Pedagogická dokumentace a její tvorba.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-412-X.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice : Univerzira Pardubice, 2007. 978-80-7395-024-8.
PÏŠOVÁ, M., ČERNÁ, M. Vedení pedagogickí praxe. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2002. ISBN 80-7194-433-5.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc : UP, 2002. ISBN 80-244-0444-3.
SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno : MU, 1998.

Literatura doporučená studentům JANÍK, T., HAVEL, J. (eds.) Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : MU, 2005. 80-210-3884-5.
Průcha, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : 2001.
Průcha, J. Pedagogická evaluace. Brno : CDVU, 1996.
ŠVEC, V. (ed.) Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno : Paido, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky klasifikace:
* splnění všech zadaných úkolů,
* osobní účast na dohodnutých aktivitách,
* předložení pedagogického deníku (v očekávané kvalitě a úplnosti).

Sylabus TEAPRAC3 - Teaching Practice 3
2018

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: praxe 14 hod. za semestr

Prerekvizity

TEAPRAC2 Teaching Practice 2

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína završuje příležitosti studentů k praktické pedagogické činnosti v podmínkách základní nebo střední školy a volnočasových aktivit. Z metodického pohledu jde o kombinaci hospitační činnosti a vyučovacích pokusů na zadaném typu školy. Přímé pedagogické působení probíhá jak při běžném vyučování, tak v aktivitách volného času. Každá činnost je studentem reflektována a tvoří další součást jeho pedagogické dokumentace, resp. studentského portfolia. Finální součástí portfolia je studentova sebereflexe všech dosud uskutečněných aktivit.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností *podporovat dosavadní profesionalizační úsilí až do úrovně relativně samostatných pedagogických pokusů v podmínkách běžné školní praxe,
* rozvíjet pedagogické a sociálně komunikativní dovednosti v rolovém jednání,
* rozvíjet evaluační dovednosti na základě seznámení s dostupnou metodologií,
* seznamovat se s klimatem a chodem školských zařízení,
* ověřovat dispozice studentů v podmínkách volnočasových aktivit.

Anglický jazyk
Cílem předmětu je seznámit studenty se specifiky výuky cizích jazyků na základních školách. Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu, základy classroom language a jeho použití.

Český jazyk
Naučit se sestavit hospitační záznamy, poznat specifika vyučovacích hodin českého jazyka a literatury, věnovat pozornost otázkám motivace, poskytovat pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, naučit se práci s chybou

Německý jazyk, ruský jazyk
Cílem předmětu je seznámit studenty se specifiky výuky cizích jazyků na základních školách. Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu

Společenské vědy
Student během praxe:
- získá přehled o možnostech a bariérách vzdělávání v mimoškolních zařízeních zaměřených na společenskovědní témata
- zdokonalí své hospitační dovednosti (specifické pozorování v mimoškolním prostředí, pozorování projektování vzdělávacích činností), bude reflektovat činnosti spojené se vzdělávacím procesem mimo školu
- získá základní vzdělávací/lektorské dovednosti
- bude projektovat vzdělávací akci (mikrovýstup během semináře, vlastní seminář, vedení prohlídky s pracovními listy apod.) kterou následně zrealizuje a provede její reflexi
- seznámí se s profesí garanta vzdělávacích akcí (a činnostmi s tím spojenými)

Biologie
Seznámit studenty s běžnou prací učitele biologie nebo lektora v ekocentru
Seznámit studenty s vlastní přípravou učitele na vyučovací hodinu
Naučit se sestavit hospitační záznamy

Dějepis
-Podporovat dosavadní profesionalizační úsilí až do úrovně relativně samostatných pedagogických pokusů v podmínkách běžné pedagogické praxe
- Rozvíjet pedagogické a sociálně komunikativní dovednosti
- Seznamovat se s klimatem a chodem školských, kulturních a podobných zařízení, ve kterých chce v budoucnosti pracovat
- Ověřovat si vlastní dispozice studentů pro tuto práci
- Získání základních představ a modelových návyků ve výuce dějepisu
- Aplikace regionálních prvků do výuky, propojování světových, evropských, národních a regionálních dějin
- Co jsou kompetenční cíle výuky a jaký mají smysl projekty ve výuce dějepisu

Matematika
Naučit se sestavit hospitační záznamy, poznat specifika vyučovací hodiny matematiky, věnovat pozornost otázkám motivace, poskytovat pomoc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, naučit se práci s chybou

Chemie
Student v předmětu PGPRAXE3Che prokazuje dovednost uplatňovat získané teoretické poznatky z předmětů s pedagogicko-psychologickým zaměřením i z předmětů odborných (chemie) v reálném procesu předávání informací. Musí prokázat především dovednost tvůrčího zpracování zadané tematiky, formulovat a vyjadřovat své myšlenky v logickém sledu, řídit a organizovat úspěšně posluchače, s jistotou prezentovat a působivě přednášet, využívat vhodnou didaktickou techniku, diskutovat, polemizovat, obhajovat přednesené myšlenky, reagovat na nenadálé situace a efektivně naplnit cíl přednášky.

Tělesná výchova
Student získá počáteční empirickou orientaci v práci s dětmi. Cílem je poskytnout studentům možnost utvářet si počáteční pravidelnou praktickou výchovnou činností základní pedagogické kompetence (rozvoj kompetencí komunikačních, didaktických, organizačních, řídících a diagnostických).

Výtvarná výchova
Student kriticky reflektuje praxi v oboru, zamýšlí se nad klíčovými momenty vyučovací jednotky, tvoří a srozumitelně formuluje vlastní náměty do pozorované hodiny.

Hudební výchova
Poznat současnou pedagogickou praxi hudební výchovy na školách základních, středních a na základních uměleckých školách v předmětech kolektivní výuky.

Základy techniky
Studenti se v předmětu seznámí s technikami náslechů, naučí se vytvořit záznam z náslechu, osvojí si základní role učitele a žáka ve vyučovacím procesu. Student během praxe získá přehled o způsobu výuky v různých technických oborech, na různých typech škol (ZŠ, SOU, SOŠ). Student kriticky reflektuje praxi v oboru, zamýšlí se nad klíčovými momenty vyučovací jednotky, tvoří a srozumitelně formuluje vlastní náměty k pozorované výuce.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Anglický jazyk
- Úvod do výuky a studia cizích jazyků – její specifika;
- Management vyučovací hodiny, atmosféra ve třídě, classroom language;
- Hospitace ve třídě – určování jednotlivých stadií hodiny, hospitační záznam, role učitele, role žáka, interakce učitel – žáci;
- Plánování hodiny – určení cíle (aktivity, dovednosti, typ jazyka), různorodost a pružnost plánu, způsoby psaní příprav;
- Výuka novému jazyku – form, function, meaning, use; metody – deduktivní a induktivní; procvičování nového jazyka, typy řízené praxe, techniky opravování;
- Možnosti využití práce žáků ve dvojicích a ve skupinách
- Porozumění/hodnocení učebnice – její organizace, různorodost/vyváženost aktivit, zastoupení jednotlivých dovedností, adaptace/doplnění učebnice.

Český jazyk
- Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi.
- Posluchači se seznámí s částí konkrétního školního vzdělávacího programu, která se váže k českému jazyku a literatuře.
- Hospitace studentů (celkem 5x) na výstupech studentů 4. ročníku magisterského studia; a (celkem 3x) na vyučovacích hodinách fakultních učitelů českého jazyka nebo zkušených učitelů (kteří např. školí v různých formách dalšího vzdělávání učitelů); aktivně se zúčastní rozborů hodin.
- Každý student se bude v několika hodinách věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a povede o této činnosti podrobný záznam. Věnuje se přitom i tzv. práci s chybou a problémům motivace.

Německý jazyk, ruský jazyk
Obsah předmětu – studenti se seznámí se současnými reálnými podmínkami výuky německého jazyka na 2. stupni ZŠ, osvojí si vyhotovení hospitačního zápisu z vyučovací hodiny, z pozice asistenta vyučujícího budou realizovat dle domluvy s vyučujícím mikrovýstupy ve výuce německého jazyka a seznámí se s výukovými materiály pro obor NJ jako další cizí jazyk na 2. stupni ZŠ

Společenské vědy
Struktura pedagogické praxe:
1. úvodní setkání, instruktáž – 4h
2. pozorování a hospitace ve vzdělávacím zařízení – 6h
3. účast na projektování vzdělávacích akcí, příprava vlastní vzdělávací akce (příprava didaktických pomůcek - pracovní listy, asistentská činnost, projektování semináře apod.) – 6h
4. vlastní vzdělávací činnost (formou mikrovýstupů, přímá vzdělávací činnosti na pozici lektora apod.) – 6h
5. závěrečné kolokvium, reflexe pedagogické praxe – 3h
Student si volí po konzultaci s vedoucí praxe vzdělávací zařízení sám (mj. dle místa bydliště, zájmu apod.), podmínkou je, aby zvolená instituce připravovala vzdělávací programy a měla pracovníka, který tyto vzdělávací programy garantuje a studenta během pedagogické praxe povede.

Biologie
Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi
asistenční praxe na některé ze ZŠ, SŠ nebo v ekologickém centru SEVER (studenti budou působit jako asistenti pedagogů na školách nebo během výukových programů v ekologickém centru, nejprve budou studenti hospitovat u pedagogů, poté budou pomáhat pedagogům s dílčími aktivitami, seznámí se s prací mimo vlastní vzdělávací výstup)

Dějepis
Tematické celky:
1)pedagogická evaluace a školní hodnocení
2)metody klasifikace a hodnocení žáků a produktů jejich činnosti
3)diagnostika průběhu a výsledků učení
4)školská agenda administrativní činnosti
5)dítě v podmínkách volnočasových aktivit
6)role učitele a vychovatele
7)prevence sociálně patologických jevů

Matematika
Úvodní instruktáž (1 – 2 hod.) k praxi (co sledovat, jak lze pracovat s žákovskými chybami apod.).
- Seznámí se s částí konkrétního školního vzdělávacího programu, která se váže k matematice
- Hospitace studentů (celkem 5x) na výstupech studentů 4. ročníku magisterského studia; a (celkem 3x) na vyučovacích hodinách fakultních učitelů matematiky nebo zkušených učitelů (kteří např. školí v různých formách dalšího vzdělávání učitelů); aktivně se zúčastní rozborů hodin.
- Každý student se bude v několika hodinách věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a povede o této činnosti podrobný záznam. Věnuje se přitom i tzv. práci s chybou a problémům motivace.

Chemie
1. Prezentace videozáznamu vzdělávací situace a ukázka její analýzy (2hod)
2. Diagnostika vzdělávacích jednotek, sebereflexe a reflexe (2hod)
3. Podpora prezentační technikou z hlediska hardware i software (tabule, flipchart, zpětný projektor, dataprojektor a počítač) (2hod)
4. Příprava na vzdělávací jednotku a její rozbor (2hod)
5. Vzdělávací jednotka s podporou flipchartu nebo zpětného projektoru (2hod)
6. Přednáška s podporou PowerPointu (2hod)
7. Plánování přednáškového cyklu, příprava plánu, spoluúčast posluchačů na přípravě (1 hod)

Tělesná výchova
Student může volit mezi dvěma formami práce:
1.) Student se během semestru aktivně a systematicky podílí na pedagogické činnosti v oblasti zajišťování pohybových aktivit ve vybraném zařízení, např. sportovní oddíl, školní družina, školní sportovní klub, zájmový pohybový nebo sportovní kroužek. atd.
2.) Student se zúčastní týdenní akce, např. škola v přírodě, letní tábor, příměstský letní tábor, lyžařský kurz v roli pedagogického pracovníka.
Student si aktivitu s dětmi zvolí a zajistí sám, dle vlastních možností a uvážení. Vybranou aktivitu konzultuje s garantem praxe - sdělí mu termín, charakter a objem předpokládané činnosti. Student si po dobu individuální pedagogické praxe vede deník, ve kterém chronologicky zaznamenává údaje o vlastních aktivitách s dětmi a jejich hodnocení.
V deníku je uvedeno: plán činnosti, přípravy na vyučovací jednotky, realizace a organizace - reflexe a výsledky vlastní pedagogické činnosti.

Výtvarná výchova
Časová dotace: 1 vyučovací hodina týdně (13 hodin za semestr), forma náslechů s možností aktivně se podílet na hodnocení žákovských prací.
Předpoklady dobrého zvládání PGPRAXE3:
Úspěšné absolvování předchozích PGPRAXE 1, 2 a úvodu do teorie výtvarné výchovy (UVTEOVV), permanentní sebevzdělávání zejména v oblasti současné vizuální kultury (myšlení, tvorby a dialogu), studium odborné literatury.
Student pozoruje výuku, dělá si podrobné poznámky, odborně kriticky reflektuje didaktické situace. Po výuce konzultuje s fakultním učitelem, pokládá mu otázky, zajímá se o obsahy, které může žák v hodinách výtvarné výchovy poznávat, zapisuje si možnosti řešení klíčových momentů ve výuce, hodnotí pozitiva i negativa výuky, své zápisky srovnává s odbornou literaturou. Počas výuky student uvažuje nad jejím průběhem, nad logikou struktury, smyslem a cílech hodiny. Se svolením fakultního učitele dělá fotodokumentaci. Poznamenává si své nápady a náměty do hodiny výtvarné výchovy, v současném umění hledá způsoby komunikace zajímavé pro žáky v pozorované třídě. Se souhlasem fakultního učitele se zapojuje do hodnocení žákovských výtvarných prací.
Student se seznámí s tematickým plánem fakultního učitele.

Hudební výchova
- Charakteristika hospitace v hudební výchově, náležitosti hospitačního zápisu;
- Hospitace v hodinách hudební výchovy na různých školských stupních;
- Analýza videozáznamů z vyučování hudební výchově zkušenými učiteli;
- Hodnocení hospitovaných hodin hudební výchovy.

Základy techniky
Úvodní instruktáž k praxi - co sledovat, jak vést pedagogický deník, jak zpracovat hospitační záznam… (2 hod).
Student absolvuje PGPRAXI3 ve třech blocích (3× 4 hodiny). Výuka oblasti RVP 5.9 Člověk a svět práce na ZŠ, teoretická výuka na SOŠnebo SOU a praktická výuka na SOŠ nebo SOU v některém z technických oborů.
Student se seznámí se vzdělávacím programem daného technického oboru, aktivně se účastní rozborů hodin, konzultuje s příslušným vyučujícím, zapisuje si možnosti řešení klíčových momentů ve výuce, hodnotí pozitiva i negativa výuky. Se souhlasem vyučujícího může provádět fotodokumentaci nebo videozáznam. Podle dohody s vyučujícím se může podílet na realizaci výuky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HARMER, J. The Practice of English Language Teaching. 1991.
HEDGE, T. Teaching and Learning in the Language Classroom. OUP, 2000.
UR, P. A Course in Language Teaching. CUP, 1996.
www.rvp.cz
VÍŠKA, V. Vybrané aktivizující výukové metody ve výuce českého jazyka na ZŠ. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
BURYÁNEK, J. (ed.) Interkulturní vzdělávání - příručka nejen pro SŠ pedagogy. Člověk v tísni - společnost při České televizi, o. p. s. v nakladatelství Lidové noviny, Praha: 2002. Dostupné z: http://www.varianty.cz/cdrom/
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty (od hospitace k souvislé praxi). Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty (teorie a praxe alternativní vyučovací hodiny). Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
JIRÁK, J., MIČIENKA, M. Rozumět médiím. Praha: Partners Czech, 2006.
KALHOUS, Z., OBST, O. (eds.) Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
KOMPAS. Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Argo, 2006.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. 1.vyd. Brno: Paido, 2003.
PIKE, G., SELBY, D. Cvičení a hry pro globální výchovu. Praha: Portál, 2000.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
VALENTA, J. Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno: AISIS, 2006.
HAVEL, J., JANÍK, T. Pedagogická praxe v negraduální přípravě učitelů. Brno: MU, 2004.
JANÍK, T., HAVEL, J. Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno: MU, 2005.
PÍŠOVÁ, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: UP, 2007.
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc: UP, 2002.
ŠIMONÍK, O. Pedagogická praxe. Brno: MSD, 2005.
Výukové materiály vydávané institucí, na které je praxe vykonávána.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. 2. vyd. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1996.
HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing a.s., 2005.
Učebnice a metodické příručky pro HV
Výběr z alternativních učebnic HV autorů Herden J., Kolář J., Štíbrová I., Jurkovič P.
Turek, I. Didaktika. Bratislava. Iura Edition. 2008. ISBN 978-80-8078-198-9.
Turek, I. Kvalita vzdelávania. Bratislava. Iura Edition. 2009. ISBN 978-80-8078-243-6.

Literatura doporučená studentům BYRNE, D. Techniques for Classroom Interaction. Longman, 1990.
BYRNE, D. Teaching Oral English. Longman, New Ed. 1991.
UNDERWOOD, M. Effective Classroom Management. Longman, 1990.
HARMER, J. Teaching and Learning Grammar. Longman, 1993.
GRANT, N. Making the Most of Your Textbook. Longman, 1990.
SMITH, S. Alternativy pro angličtináře. CEU, 1992.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. 2. vyd. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1996.
HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing a.s., 2005.
Učebnice chemie pro ZŠ, resp. pro SŠ či jiná odborně zaměřená literatura s tematikou prezentované přednášky.
FILOVÁ, H. Budoucí učitelé na souvislé praxi. Brno: Paido, 1998.
FILOVÁ, H., HAVEL, J. Otázky hodnocení studentů na souvislých pedagogických praxích. Brno: MSD, 2006.
KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2005.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: OU, 2009.
JENČKOVÁ, E. Hudba v současné škole. Hradec Králové: Tandem 1996 - 2011. (výběr z tematických publikací)

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Každý student plní požadavky z obou předmětů své aprobace. Po odsouhlasení garanty praxí (didaktiky) jednotlivých předmětů – podpisem na příslušný formulář, je zápočet zapsán na katedře pedagogiky a psychologie garantem předmětu Pedagogická praxe 3 (PGPRAXE3)
* splnění všech zadaných úkolů;
* osobní účast na dohodnutých aktivitách
* předložení pedagogického deníku (v očekávané kvalitě a úplnosti);
* analýza nashromážděné pedagogické dokumentace a zachycení osobního profesního vývoje.

Český jazyk
Předložení hospitačních záznamů a záznamů o práci se žákem.

Společenské vědy
- splnění požadavků spojených s praxí definovaných v Rozhodnutí děkana PdF na příslušný akademický rok
- splnění všech úkolů na praxi (dle instrukcí vedoucí praxe)
- pečlivě vedené pedagogické portfolio obsahující všechny náležitosti (dle instrukcí vedoucí praxe) a závěrečná zpráva z praxe
- doporučení instituce, na které byla praxe vykonána

Biologie
Předložení hospitačních záznamů a deníku z absolvované praxe.

Dějepis
-splnění všech zadaných úkolů
- osobní účast na dohodnutých aktivitách – 2 odučené vyučovací hodiny, 2 hodiny volnočasových aktivit (zájmový kroužek, nepovinný předmět, školní družina aj, 4 hospitace, 2 účasti na školních akcích (např. pedagogická rada, metodické sdružení, třídních schůzka apod.
- předložení pedagogického deníku v očekávané kvalitě a úplnosti
- analýza nashromážděné pedagogické dokumentace a zachycení osobního profesního vývoje

Matematika
Předložení hospitačních záznamů a záznamů o práci se žákem.

Chemie
Zápočet - na základě předložení příprav a dalších požadovaných písemných materiálů potřebných pro efektivní realizaci vzdělávací akce včetně modelové realizace vzdělávací jednotky

Anglický jazyk
- účast na bloku 6 hodin výuky, jejíž datum je dohodnuto na úvodní schůzce k předmětu na začátku semestru
- předložení dvou hospitačních archů ze dvou různých stupňů školy v místě bydliště (přednostně 1. a 2. stupeň ZŠ)
- krátký pohovor o hospitacích, porovnání přístupů k různým věkovým kategoriím žáků, požívané učebnice, vlastní reflexe z hospitovaných hodin atd.

Tělesná výchova
1. Plán činnosti - časový harmonogram před zahájením praxe
2. Pedagogický deník, ve kterém bude 10 příprav na vyučovací jednotky a jejich hodnocení
3. Zajištění hospitace garanta praxe

Výtvarná výchova
Realizace pedagogického deníku, kterého součástí bude i případná fotodokumentace a výzkumná sonda z praxe - odborná reflexe provedená metodou zakotvené teorie (zvládá student po absolvování UVTEOVV).

Ruský jazyk, německý jazyk
1) aktivní participace na realizované praxi
2) předložení jednoho hospitačního záznamu z navštívené vyučovací hodiny
3) písemná reflexe z realizované praxe

Hudební výchova
- 4 hospitační zápisy z hospitace v předmětu hudební výchova u učitelů na různých školách;
- Individuální hodnocení hodin hudební výchovy;
- 2 hospitační zápisy sledovaného videozáznamu vyučování hudební výchově.

Základy techniky
Student předloží pedagogický deník s hospitačními záznamy, rozbory hodin, výstupy konzultací, případně obrazovou dokumentaci. Z každého bloku musí mít příslušným vyučujícím potvrzeno splnění požadavků a pozitivní hodnocení práce v daném vzdělávacím zařízení.

Sylabus TECHNIV - Technická výchova
2021

Sylabus TEORETV - Teorie etické výchovy
2017

Kreditové hodnocení předmětu 30

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: kurz 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět Teorie etické výchovy tvoří nezbytný teoretický základ prakticky orientovaného kurzu etické výchovy. Je postaven na dvou základních přilířích: Psychologii morálky (P.Vacek) a Etické výchově v pojetí R. Roche Olivara a L. Lencze.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu Teorie etické výchovy je vybavit účastníky kurzu takovými znalostmi z Psychologie morálky a Etické výchovy (R.Roche-Olivar, L. Lencz), aby byli schopni v kurzu naučené praktické dovednosti aplikovat s promýšlením širších i mezipředmětových souvislostí a dopadů na žáky. S oporou o uvedené vědomosti se otevírá prostor zvládat spolu s žáky řešení i složitějších eticko společenských problémů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Psychologie morálky jako obor
2. Psychoanalytická teorie morálníhio vývoje
3. Morální vývoj z pohledu teorie sociálního učení
4. Teorie morálního vývoje J. Piageta
5. Teorie morálního vývoje L. Kohlberga
6. K rozvoji prosociálnosti a altruismu
7. Teorie sociálních perspektiv R. Selmana
8. Situační podmíněnost morálního jednání (S. Milgram, P.Zimbardo)
9. Inteligence a morální vývoj
10. Odlišnost pohlaví a morální vývoj (C. Gilliganová)
11. Fáze vývoje lidské osobnosti dle E. Eriksona
12. Náboženství a morální vývoj
13. Proces morálního vývoje
14. Věkové zvláštnosti dítěte a morální vývoj
15. Cíle a obsah mravní výchovy (R. Roche Olivar, L. Lencz)
16. Výchova charakteru žáků (M. Berkowitz, T. Lickona)
17. Metody mravní výchovy
18. Mravní zásady a hodnoty
19. Výchova k hodnotám (V Frankl)
20. Metoda "vyjasňování hodnot" a její aplikace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Lencz, L., Križová, O. Etická výchova, Metodický materiál 1. Praha, LUXPRESS, 2000.
Lencz, L. a kol. Etická výchova, Metodický materiál 2. Praha, LUXPRESS, 2005.
Lencz, L., Ivanová, E.. Etická výchova, Metodický materiál 3. Praha, LUXPRESS, 2003.
Nováková, M. a kol. Učíme etickou výchovu. Manuál etické výchovy pro ZŠ a SŠ. Praha: Lucpress, 2006.
Roche Olivar, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudemaus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudemaus, 2006.
Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
Zimbardo, P. Moc a zlo. Břeclav: Moraviapress, 2005.

Literatura doporučená studentům Bendl, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
Fromm, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
Gilliganová, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
Haas, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
Peck Scott, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Splnění docházky na jednoltivé lekce na úrovni 80%, účast na letním soustředění, prokázání znalostí v rozsahu osnovy předmětu.

Sylabus TEORIEV - Teorie výchovy
2011

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, RVP a ŠVP, přůřezová témata RVP, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru, mravní výchova, výchova k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit posluchače řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročně výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního - školství (Bílá kniha, Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací program).
2. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci)
3. Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
4. Charakteristika žáka a školní třídy (resp. vrstevnické skupiny).
5. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot. Výchova ke zdravému životnímu stylu.
6. Výchova charakteru a mravní výchova. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
7. Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika porušování pravidel, příčiny a možné strategie řešení nespolupracujícího chování atd.
8. Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd,.
9. Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…)
10. Specifické vývojové poruchy učení, jejich vymezení, projevy, diagnostika a reedukace. Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie atd.
11. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Jejich hodnocení a klasifikace. Poruchy chování jako následek poruch učení. Spolupráce s rodiči.
12. Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy. Spolupráce rodiny a školy.
13. Sexuální pedagogika a sexuální výchova, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
14. Zážitková pedagogika: Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.
15. Průřezová témata RVP

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bůžek, A., Michalík, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a
vzdělání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Janiš, K., Täubner, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
Jedlička, R., Koťa, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: KAROLINUM, 1998.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Průcha, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1998.
Střelec, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I.Scriptum. Brno: Paido, 1998.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz

Literatura doporučená studentům Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
Kolář, M. Skrytý svět šikanování ve škole. Praha: Portál, 1997.
Kolektiv autorů: Pedagogika IV. Scriptum. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Sborník příspěvků z 6. Konference ČPdS. Brno: ČPdS, 1997.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Machková, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. Praha: ARTAMA, 1992.
Machková, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998.
Pike, G., Selby, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
Simon,S., Howe,l., Kirschenbaum, H. Vyjasňování hodnot. Praha: TALPRESS, 1997.
Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus TEORIVY - Teorie výchovy
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 22 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky. Seznamuje se soudobými trendy, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru a morálky, výchova k demokracii, multikulturní výchova, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace. Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003,
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998.

Literatura doporučená studentům POVINNÁ LITERATURA
Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové, 2015.
JANIŠ, K., LOUDOVÁ, I. Vybraná témata z teorie výchovy. Hradec králové: Gaudeamus, 2011.
Janiš, Kamil. Frekventované pojmy z oblasti teorie výchovy. Vyd. 1. Hradec Králové, 2011.
Říčan, Pavel. Jak na šikanu. Vyd. 1. Praha, 2010.
Fischer, Slavomil. Sociální patologie. Vyd. 1. Praha, 2009.
Hábl, Jan. I když se nikdo nedívá. Červený Kostelec, 2015.
Bůžek, Antonín. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělávání. Vyd. 1. Olomouc, 2000.
Matoušek, Oldřich. Mládež a delikvence. Vyd. 3., aktualiz. Praha, 2011.
Průcha, Jan. Multikulturní výchova. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha, 2011.
Kolář, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. Vyd. 1. Praha, 2011.
Zelinková, Olga. Poruchy učení. 11. vyd. Praha, 2009.
Vacek, Pavel. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Vyd. 1. Hradec Králové, 2011.

DOPORUČENÁ LITERATURA
Fontana, David. Psychologie ve školní praxi. Praha, 1997.
Vacek, Pavel. Rozvoj morálního vědomí žáků. Vyd. 1. Praha, 2008.
Pokorná, Věra. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Vyd. 4. Praha, 2010.
Kraus, Blahoslav at al. Životní styl součané české rodiny. Hradec Králové, 2015.
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k získání zápočtu:
- vypracování seminární práce

Sylabus TEORVYC - Teorie výchovy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace.
Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.
Získané znalosti a zkušenosti bude moci uplatnit v oblasti výchovného poradenství, například při koncipování výchovných programů na konkrétní škole

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 108 s. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 156 s. ISBN 80-7041-377-8
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1998.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003, 228 s. ISBN 80-7178-695-0.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s. 122. ISBN 80-7041-148-1
VÁŠOVÁ, L., ČERNÁ, M. Bibliopedagogika. Praha: SPN, 1986
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. 1. vydání Praha:
Portál, 1998. ISBN 80-7178-269-6

Literatura doporučená studentům Kolektiv autorů: Pedagogika IV. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. (Sborník) Brno: ČPdS 1997.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. 1. vydání. Bratislava: INA,1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1. vydání .Praha: Portál, 1997.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K., SVATOŠ, T. (ed) Rodina a otázky s ní související. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. 100 s. ISBN 80-7041-842-7
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání .Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-126-0
JŮVA, V. Vývoj německé muzeopedagogiky. 1. vydání . Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V., HŘEBÍČEK, L. Teorie výchovy. 1. vydání. Praha: SPN, 1985.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve škole. 1. vydání .Praha: Portál, 1997..
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998..
MARÁDOVÁ, L., HAJNÁ, Z. Základy rodinného života. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Mýty a skutečnost. 1. vydání. Brno: Blok, 1990.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. 1. vydání .Praha: Grada 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vydání. Praha: Portál 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vydání. Brno: PF MU, 1998.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
SIMON,S., HOWE,L., KIRSCHENBAUM, H. Vyjasňování hodnot. 1. vydání. Praha: TALPRESS 1997.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-078-7
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. 1. vydání. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
VACEK, P. Škola a preventivní programy. In KRAUS, B. Sociália 2004 Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. str. 165 – 179. ISBN 80-7041-283-6

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast, vypracování seminární práce

Sylabus TEVYCHO - Teorie výchovy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, RVP a ŠVP, průřezová témata RVP, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru, mravní výchova, výchova k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit posluchače řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročně výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého školství (Bílá kniha, školské zákony, rámcové a školní vzdělávací programy).
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání..Inkluzivní vzdělávání (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Charakteristika žáka a školní třídy (vrstevnické skupiny).
- Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné školy. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel.
- Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení nekázně a nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně patologické jevy dětí a mládeže a role školy při jejich prevenci a nápravě.
- Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám).
- Specifické vývojové poruchy učení, jejich vymezení, projevy, diagnostika a reedukace. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Poruchy chování jako následek poruch učení.
- Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy.
- Sexuální pedagogika a sexuální výchova, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
- Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4.
JANIŠ K. a kol. Frekventované pojmy z teorie výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011.
ISBN 978-80-7435-124-2.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-226-2.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. ISBN 80-7041-449-9.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-386-4.

Literatura doporučená studentům HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997. ISBN 80-7178-154-1.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. ISBN 978-80-7041-980-9.
MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-494-X.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
ISBN 80-7041-188-0.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004.
ISBN 80-7178-802-3.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus TEVZDZM - Teorie vzdělávací změny
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Cílem předmětu je získat přehled po základních teoriích vzdělávací změny a poukázání na jejich možné využití ve školní praxi, zejména při podpoře vzdělávací změny. Základní charakteristika a aplikace teorií např. CBAM, teorie C-R-E-A-T-E-R, jednotlivých fází změny. Ukázka metodologických přístupů k zavádění monitoringu vzdělávacích změn, inovací apod.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti/studentky získají přehled po základních teoriích vzdělávací změny. Přehled dále aplikují.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled po základních teoriích vzdělávací změny
Možnosti využití teorií vzdělávací změny ve školní praxi.
Základní charakteristika a aplikace teorií a jednotlivých fází změny.
Teorie CBAM, teorie C-R-E-A-T-E-R.
Ukázka metodologických přístupů k zavádění monitoringu vzdělávacích změn, inovací apod.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ELLSWORTH, J. B. Surviving Change. Syracuse – New York: Syracuse University, 2001. ISBN 0 – 937597-50-3.
FULLAN, M. The New Meaning of Educational Change. New York: Teachers College Press, 2001. ISBN 80-7770-69-1.
POL, M., a kol. (eds.) Kultura školy. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3746-6

Literatura doporučená studentům ELY, D. P. Conditions that Facilitate the Implementation of Educational Technology Innovations. Journal of Research on Computing in Education, č. 2., sv. 23, 1990. s. 298 – 306. ISSN 0888-6504.
HALL, G. E., HORD, S. M. Change in Schools. New York: State University of New York Press, 1987. ISBN 0-88706-346-2.
HAVELOCK, R. G., ZLOTOLOW, S. The Change Agent´s Guide. New Jersey: Englewood Cliffs, 1995. ISBN 0-87778-279-2.
HAVELOCK, R. G., ZLOTOLOW, S. The Change Agent´s Guide. New Jersey: Englewood Cliffs, 1995. ISBN 0-87778-279-2.
NEZVALOVÁ, D. Konec nebo začátek evaluace a autoelualuace u nás?
In Pedagogická evaluace. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2006.
ISBN 80-7368-272-9.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno: MU, 1996. ISBN 80-210-1333-8.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu seminární práce dle předem stanovených požadavků.

Sylabus TEXTRV - Práce s textilem
2001

Sylabus THEOEDU - Theory of Education
2018

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, RVP a ŠVP, přůřezová témata RVP, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru, mravní výchova, výchova k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit posluchače řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročně výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního - školství (Bílá kniha, Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací program).
2. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci)
3. Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
4. Charakteristika žáka a školní třídy (resp. vrstevnické skupiny).
5. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot. Výchova ke zdravému životnímu stylu.
6. Výchova charakteru a mravní výchova. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
7. Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika porušování pravidel, příčiny a možné strategie řešení nespolupracujícího chování atd.
8. Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd,.
9. Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…)
10. Specifické vývojové poruchy učení, jejich vymezení, projevy, diagnostika a reedukace. Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie atd.
11. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Jejich hodnocení a klasifikace. Poruchy chování jako následek poruch učení. Spolupráce s rodiči.
12. Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy. Spolupráce rodiny a školy.
13. Sexuální pedagogika a sexuální výchova, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
14. Zážitková pedagogika: Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.
15. Průřezová témata RVP

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bůžek, A., Michalík, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a
vzdělání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Janiš, K., Täubner, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
Jedlička, R., Koťa, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: KAROLINUM, 1998.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Průcha, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1998.
Střelec, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I.Scriptum. Brno: Paido, 1998.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz

Literatura doporučená studentům Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
Kolář, M. Skrytý svět šikanování ve škole. Praha: Portál, 1997.
Kolektiv autorů: Pedagogika IV. Scriptum. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Sborník příspěvků z 6. Konference ČPdS. Brno: ČPdS, 1997.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Machková, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. Praha: ARTAMA, 1992.
Machková, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998.
Pike, G., Selby, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
Simon,S., Howe,l., Kirschenbaum, H. Vyjasňování hodnot. Praha: TALPRESS, 1997.
Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus TPEDPRO - Pedagogický projekt
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Tato disciplína svými záměry i pojetím navazuje na předcházející obecnou pedagogiku či pedagogickou propedeutiku. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorií (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc., a to v kontextu proměn českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkretizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. CO JE DIDAKTIKA ?
2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA
3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření
4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum
5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky
6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy
7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe
8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma
9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace
10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel
11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný
12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky
14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování
15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem
16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita
17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE
18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční
19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické
20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční
21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR
22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání
23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy
24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998.
BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19.
BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965.
ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s.
DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s.
FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970.
HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998.
KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995.
MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988.
PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64.
PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000.
PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996.
SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997.
SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74.
SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994.
ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999.
TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991.
VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103

Literatura doporučená studentům Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994.
Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Kolektiv. 7. konference České asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP, 1999.
Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu požadavky k zápočtu:
a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání,
b) didakticky zaměřená hospitace,
c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe,
d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář,
e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (do studentského portfolia),
f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

Sylabus TVORTEP - Tvorba tematických projektů
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Tvorba tematických projektů je koncipován jako praktický průvodce problematikou přípravy, realizace a evaluace tematických projektů. Vychází ze soudobých trendů vzdělávací politiky v ČR a směřuje k podpoře integračních tendencích v obsahové oblasti školního kurikula. Obsahová integrace kurikula realizovaná prostřednictvím tematických projektů (projektového vyučování, integrované tematické výuky) vede studenty k řešení komplexních problémů, samostatnosti, kritickému myšlení, aktivnímu učení, osvojování si dovedností kooperace a dalším kompetencím nezbytným pro život člověka v 21. století.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními dovednostmi pro plánování, realizaci a evaluaci tematických projektů. K dílčím cílům studijního předmětu náleží:
• porozumět konceptu integrovaného přístupu ke strukturaci kurikula
• projektovat interdisciplinárně pojaté vzdělávací činnosti zaměřené na komplexní rozvoj osobnosti studentů (rozvíjející jejich vědomosti, dovednosti i postoje)
• aplikovat znalosti o vývojových i individuálních zvláštnostech a specifických vzdělávacích potřebách studentů při plánování dílčích výchovně vzdělávacích činností (implementovat poznatky o rozmanitých inteligencích, stylech učení…);
• získat dovednosti týmové spolupráce při plánování tematického projektu;
• vytvořit tematický projekt realizovatelný v praxi střední školy
• osvojit si evaluační techniky k vyhodnocování účinnosti tematického projektu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teoretická východiska tvorby tematických projektů
• Východiska tematických projektů (individualizace ve vzdělávání, pedagogický přístup zaměřený na studenta)
• Vymezení základních pojmů, souvislostí vzniku a vývoje projektové výuky ve 20. století
• Soudobé trendy ve vzdělávání a integrovaný přístup k plánování a realizaci kurikula střední školy, význam tematického plánování na střední škole
• Klasifikace projektů podle charakteru tématu, druhu navrhovatele a intenzity implementace projektů do výuky
• Týmová spolupráce pedagogů při tvorbě tematických projektů

Praktická realizace tematických projektů a její etapy
• Kriteria volby tématu projektu (diagnostika vědomostí a dovedností studentů, didaktická analýza tématu - pojmové, myšlenkové mapy a práce s nimi, stanovování individuálních a skupinových cílů, formulování východisek, jádra problému)
• Plánování – přípravná fáze (vymezení základních otázek, podtémat, dílčích problémů, navržení postupu a způsobu dosažení cílů, rozdělování rolí ve skupině)
• Realizace projektu (samostatná činnost dětí (individuální a skupinová), učitel v roli facilitátora, poradce, spolupracovníka)
• Evaluace projektu (průběžná evaluace a její techniky (nástroje), vyhodnocování procesu – reflektivní deníky, sebehodnocení, vyhodnocování produktu – prezentace, finální hodnocení - individuální zpětná vazba)

Literatura, na níž je předmět vystavěn KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
PRŮCHA, J. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996.
MAREŠ J. Styly učení žáků a studentů. Portál: Praha, 1998.
MERTIN V. Individuální vzdělávací program. Portál: Praha, 1995.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
SOLFONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SCHIMUNEK, F. P. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994.
CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
PRŮCHA, J. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996.
MAREŠ J. Styly učení žáků a studentů. Portál: Praha, 1998.
MERTIN V. Individuální vzdělávací program. Portál: Praha, 1995.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
SOLFONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SCHIMUNEK, F. P. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994.
CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
Studenti vypracují seminární práci v podobě projektu (předpokládaný rozsah 2-4 normovaných stran A4) - diskuse nad projektem.

Sylabus TVOSKOK - Tvorba školního kurikula
2012

Sylabus TVOSVPZ - Tvorba ŠVP ZV
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na prezentaci hlavních oblastí, principů a činností klíčových pro úspěšnou tvorbu ŠVP ZV. Představeny jsou metodické materiály využitelné při tvorbě ŠVP ZV(Manuály, metodické portály, aj.), vč. jejich aplikace v praxi. Předmět se zabývá strukturou ŠVP ZV (specifika dle jednotlivých oborů vzdělávání), tvorbou jednotlivých částí ŠVP ZV podle stanovené struktury, souladem RVP ZV a ŠVP ZV. Předmět je směrován k praktickému výstupu v podobě sestavení dokumentu, editace, archivace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Účastníci budou znát principy tvorby ŠVP a budou je umět uplatnit při tvorbě ŠVP.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Východiska pro tvorbu ŠVP
2) Principy tvorby ŠVP
3) Podmínky pro úspěšnou tvorbu ŠVP
4) Struktura ŠVP a tvorba jednotlivých částí
5) Metodické materiály pro tvorbu ŠVP

Literatura, na níž je předmět vystavěn Manuál ke tvorbě RVP ZV. Praha: VÚP, 2006.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2006.
PASCH, M. od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.

Literatura doporučená studentům MERTIN,V. Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995.
webové portály :
vuppraha.cz
rvp.cz

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus TVSSK - Teorie výchovy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity

ODSSK Obecná didaktika

PPSSK Pedagogická propedeutika

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru a morálky a k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků SŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům učitelství velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit kandidáty učitelství řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména středního - školství (Bílá kniha, Rámcové vzdělávací programy, školní kurikula).
2. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci).
3. Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
4. Charakteristika žáka a školní třídy (resp. vrstevnické skupiny) na střední škole.
5. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na střední škole. Výchova ke zdravému životnímu stylu.
6. Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné střední školy. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
7. Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
8. Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd,.
9. Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…)
10. Specifické vývojové poruchy učení, jejich vymezení, projevy, diagnostika a reedukace. Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie atd.
11. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Jejich hodnocení a klasifikace na druhém stupni SŠ. Poruchy chování jako následek poruch učení. Spolupráce s rodiči.
12. Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy. Spolupráce rodiny a školy.
13. Sexuální pedagogika, sexuální výchova na střední škole, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
14. Zážitková pedagogika: Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.
15. Alternativní téma (aktuální výchovná praxe v současnosti).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bůžek, A., Michalík, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a
vzdělání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Janiš, K., Täubner, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
Jedlička, R., Koťa, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: KAROLINUM, 1998.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Průcha, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1998.
Střelec, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I.Scriptum. Brno: Paido, 1998.
Švarcová, E. Úvod do etopoedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994.

Literatura doporučená studentům Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
Kolář, M. Skrytý svět šikanování ve škole. Praha: Portál, 1997.
Kolektiv autorů: Pedagogika IV. Scriptum. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Sborník příspěvků z 6. Konference ČPdS. Brno: ČPdS, 1997.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Machková, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. Praha: ARTAMA, 1992.
Machková, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998.
Pike, G., Selby, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
Simon,S., Howe,l., Kirschenbaum, H. Vyjasňování hodnot. Praha: TALPRESS, 1997.
Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus TVZDEL - Teorie vzdělávání
2007

Sylabus TVZS2 - Teorie výchovy
2009

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr

Prerekvizity

ODZS2 Obecná didaktika

PPZS2 Pedagogická propedeutika

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru a morálky a k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům učitelství velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit kandidáty učitelství řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročně výchovně vzdělávací situace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního - školství (Bílá kniha, Rámcové vzdělávací programy, školní kurikula).
2. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci)
3. Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
4. Charakteristika žáka a školní třídy (resp. vrstevnické skupiny) na 2. stupni základní školy.
5. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na druhém stupni základní školy. Výchova ke zdravému životnímu stylu.
6. Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní školy. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
7. Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika porušování pravidel, příčiny a možné strategie řešení nespolupracujícího chování atd.
8. Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd,.
9. Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…)
10. Specifické vývojové poruchy učení, jejich vymezení, projevy, diagnostika a reedukace. Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie atd.
11. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Jejich hodnocení a klasifikace na druhém stupni ZŠ. Poruchy chování jako následek poruch učení. Spolupráce s rodiči.
12. Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy. Spolupráce rodiny a školy.
13. Sexuální pedagogika, sexuální výchova na 2.ZŠ, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
14. Zážitková pedagogika: Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.
15. Alternativní téma (aktuální výchovná praxe v současnosti).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bůžek, A., Michalík, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a
vzdělání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Janiš, K., Täubner, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
Jedlička, R., Koťa, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: KAROLINUM, 1998.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Průcha, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1998.
Střelec, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I.Scriptum. Brno: Paido, 1998.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz

Literatura doporučená studentům Čapek, R. a kol. Dialogy o výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Heidbrink, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
Kolář, M. Skrytý svět šikanování ve škole. Praha: Portál, 1997.
Kolektiv autorů: Pedagogika IV. Scriptum. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Sborník příspěvků z 6. Konference ČPdS. Brno: ČPdS, 1997.
Krejčová, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003.
Machková, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. Praha: ARTAMA, 1992.
Machková, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998.
Pike, G., Selby, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
Simon,S., Howe,l., Kirschenbaum, H. Vyjasňování hodnot. Praha: TALPRESS, 1997.
Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k udělení zápočtu:
- aktivní účast na seminářích (80% účasti)
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)
- splnění podmínek kriteriálního vědomostního testu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek zápočtu
- prokázání znalostí a schopnosti jejich aplikace ve výchovně vzdělávacím kontextu

Sylabus UDSTSZP - Úvod do studia a Seminář k závěrečné práci
2020

Sylabus UGSSSK - Úvod do gender studies
2004

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musilová Dana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je určen studentům společensko-vědních a humanitních oborů se zájmem o nové teoretické a metodologické přístupy ve společenských a humanitních vědách. Předpokládá se schopnost reflexe genderové problematiky a ochota učit se novým pohledům na svět kolem nás. Program kursu obsahuje základní genderová témata (pohlaví a gender, konstrukce maskulinity a femininity, emancipace ženy, gender a trh práce, mateřství a rodina, genderové pojetí výchovy, gender a vzdělávání, tělo a kult krásy, gender a reklama, lidská sexualita, násilí, gender a politika) a jejich interpretaci v širším historickém a kulturním kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s podstatou kategorie gender, multidisciplinárním charakterem genderových studií a možnostmi genderové analýzy. Vést je ke kritickému myšlení, reflexi a interpretaci genderové problematiky. Studenti se naučí aplikovat gender v oborech, které studují.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky (kategorie gender, genderová studia, feminismus).
2. Pohlaví a gender.
3. Konstrukce maskulinity a femininity.
4. Emancipace ženy.
5. Mateřství, rodina, genderové pojetí výchovy.
6. Gender a vzdělávání.
7. Gender a trh práce.
8. Tělo a kult krásy.
9. Gender a reklama.
10. Lidská sexualita.
11. Násilí.
12. Gender a politika.
13. Zhodnocení a závěr kursu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BADINTER, E. Materská láska (od 17. storočí po současnost). Bratislava 1998.
de BEAUVOIRE, S. Druhé pohlaví. Praha 1967.
BOURDIEU, P. Nadvláda mužů. Praha 2000.
EISLEROVÁ, R. Číše a moc, agrese a láska. Praha 1995.
FADERMAN, L. Krásnější než láska mužů: romantické přátelství mezi ženami od renesance po současnost. Praha 2002.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha 2001.Hlasy žien. Aspekty ženskej politiky. Bratislava 2002. HULKOVÁ, R. Stereotypy v nazírání na postavení mužů a žen v pracovním a osobním životě. Praha 2000.
KICZKOVÁ, Z. Príroda: vzor žena? Bratislava 1998.
LIPOVETSKY, G. Třetí žena. Praha 1999.MAŘÍKOVÁ, H. Proměny současné české rodiny. Praha 2000.Nové čtení světa I. Feminismus 90. let českýma očima. Praha 1999.OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha 2000.
OATES - INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií: klasické texty anglo-amerického feministického myšlení. Praha 1998.
PACHMANOVÁ, M. Věrnost v pohybu: hovory o feminismu, dějinách a vizualitě. Praha 2001.
PACHMANOVÁ, M. (ed.). Neviditelná žena. Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě. Praha 2002.
PATEMAN, C. Sexuálna zmluva. Bratislava 2000.
RENZETTI, CLAIRE M., CURRAN, DANIEL J., Ženy, muži a společnost. Praha 2003.
RUPP, L. Vytoužená mimulost. Dějiny lásky a sexuality mezi osobami stejného pohlaví v Americe od příchodu Evropanů po současnost. Praha 2002. Společnost mužů a žen z aspektu gender. Praha 1999.
UTRIO, K. Dcery Eviny. Historie evropské ženy. Havlíčkův Brod 1994.
WOLF, N. Mýtus krásy. Bratislava 2000.
vybraná čísla časopisu Aspekt

Literatura doporučená studentům BEAUVOIRE, S. Druhé pohlaví. Praha 1967.
BOURDIEU, P. Nadvláda mužů. Praha 2000.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha 2001.
LIPOVETSKY, G. Třetí žena. Praha 1999.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha 2000.
OATES - INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií: klasické texty anglo-amerického feministického myšlení. Praha 1998.
PATEMAN, C. Sexuálna zmluva. Bratislava 2000.
RENZETT,I CLAIRE M., CURRAN, DANIEL J., Ženy, muži a společnost. Praha 2003.
UTRIO, K. Dcery Eviny. Historie evropské ženy. Havlíčkův Brod 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla klasifikace předmětu dle příslušných článků Studijního a zkušebního řádu UHK a PdF UHK.
Požadavky k zápočtu:
* aktivní účast na výuce
* plnění zadaných úkolů

Sylabus UGSZS2 - Úvod do gender studies
2004

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Musilová Dana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je určen studentům společensko-vědních a humanitních oborů se zájmem o nové teoretické a metodologické přístupy ve společenských a humanitních vědách. Předpokládá se schopnost reflexe genderové problematiky a ochota učit se novým pohledům na svět kolem nás. Program kursu obsahuje základní genderová témata (pohlaví a gender, konstrukce maskulinity a femininity, emancipace ženy, gender a trh práce, mateřství a rodina, genderové pojetí výchovy, gender a vzdělávání, tělo a kult krásy, gender a reklama, lidská sexualita, násilí, gender a politika) a jejich interpretaci v širším historickém a kulturním kontextu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s podstatou kategorie gender, multidisciplinárním charakterem genderových studií a možnostmi genderové analýzy. Vést je ke kritickému myšlení, reflexi a interpretaci genderové problematiky. Studenti se naučí aplikovat gender v oborech, které studují.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do problematiky (kategorie gender, genderová studia, feminismus).
2. Pohlaví a gender.
3. Konstrukce maskulinity a femininity.
4. Emancipace ženy.
5. Mateřství, rodina, genderové pojetí výchovy.
6. Gender a vzdělávání.
7. Gender a trh práce.
8. Tělo a kult krásy.
9. Gender a reklama.
10. Lidská sexualita.
11. Násilí.
12. Gender a politika.
13. Zhodnocení a závěr kursu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BADINTER, E. Materská láska (od 17. storočí po současnost). Bratislava 1998.
de BEAUVOIRE, S. Druhé pohlaví. Praha 1967.
BOURDIEU, P. Nadvláda mužů. Praha 2000.
EISLEROVÁ, R. Číše a moc, agrese a láska. Praha 1995.
FADERMAN, L. Krásnější než láska mužů: romantické přátelství mezi ženami od renesance po současnost. Praha 2002.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha 2001.Hlasy žien. Aspekty ženskej politiky. Bratislava 2002. HULKOVÁ, R. Stereotypy v nazírání na postavení mužů a žen v pracovním a osobním životě. Praha 2000.
KICZKOVÁ, Z. Príroda: vzor žena? Bratislava 1998.
LIPOVETSKY, G. Třetí žena. Praha 1999.MAŘÍKOVÁ, H. Proměny současné české rodiny. Praha 2000.Nové čtení světa I. Feminismus 90. let českýma očima. Praha 1999.OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha 2000.
OATES - INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií: klasické texty anglo-amerického feministického myšlení. Praha 1998.
PACHMANOVÁ, M. Věrnost v pohybu: hovory o feminismu, dějinách a vizualitě. Praha 2001.
PACHMANOVÁ, M. (ed.). Neviditelná žena. Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě. Praha 2002.
PATEMAN, C. Sexuálna zmluva. Bratislava 2000.
RENZETTI, CLAIRE M., CURRAN, DANIEL J., Ženy, muži a společnost. Praha 2003.
RUPP, L. Vytoužená mimulost. Dějiny lásky a sexuality mezi osobami stejného pohlaví v Americe od příchodu Evropanů po současnost. Praha 2002. Společnost mužů a žen z aspektu gender. Praha 1999.
UTRIO, K. Dcery Eviny. Historie evropské ženy. Havlíčkův Brod 1994.
WOLF, N. Mýtus krásy. Bratislava 2000.
vybraná čísla časopisu Aspekt

Literatura doporučená studentům de BEAUVOIRE, S. Druhé pohlaví. Praha 1967.
BOURDIEU, P. Nadvláda mužů. Praha 2000.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha 2001.
LIPOVETSKY, G. Třetí žena. Praha 1999.
OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha 2000.
OATES - INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií: klasické texty anglo-amerického feministického myšlení. Praha 1998.
PATEMAN, C. Sexuálna zmluva. Bratislava 2000.
RENZETT,I CLAIRE M., CURRAN, DANIEL J., Ženy, muži a společnost. Praha 2003.
UTRIO, K. Dcery Eviny. Historie evropské ženy. Havlíčkův Brod 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Způsob a pravidla klasifikace předmětu dle příslušných článků Studijního a zkušebního řádu UHK a PdF UHK.
Požadavky k zápočtu:
* aktivní účast na výuce
* plnění zadaných úkolů

Sylabus UCHAME - Výzkumné metody a zpracování dat
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Maněnová Martina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty především se základními pojmy ze statistiky, přibližuje vybrané metody, které se uplatňují ve statistickém šetření v sociálních oborech. Ukázky některých statistických šetření, včetně testování statistických hypotéz apod.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Naučit studenty orientovat se a využívat základní statistické metody při vlastním šetření (závěrečná práce). Studenti se seznamují s možnostmi zpracováním získaných dat z výzkumných šetření, učí se je statisticky vyhodnotit a interpretovat, přehledně zpracovat a prezentovat s možností využití dostupných počítačových programů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní tematické okruhy:
1. Pojem statistika, metody lidského poznání, fáze vědeckého výzkumu, měření v pedagogickém výzkumu, základní statistické pojmy – základní a výběrový soubor, znaky a jejich typy, zjišťování a zápis statistických dat.
2. Statistická šetření (deskriptivní, výběrová), formy sdělování výsledků (tabulky a sestavování tabulek četností, intervalové rozdělení četností, grafická znázornění statistického souboru, tvary rozdělení četností, atd.)
3. Základní statistické charakteristiky – střední hodnoty (aritmetický průměr. Modus, medián), míry rozptýlenosti (rozpětí, průměrná a směrodatná odchylka, rozptyl, variační koeficient) a míry koncentrace (šikmost, špičatost a normální rozdělení).
4. Statistické metody užívané při ověřování platnosti hypotéz - zásady testování statistických hypotéz, příklady statistických testů významnosti (chí-kvadrát, Fisherův kombinatorický test, znaménkový test, Wilcoxonův test, U-test, studentův t-test).
5. Možnosti určování těsnosti vztahu mezi proměnnými pomocí korelačních koeficientů (Spearmanův koeficient pořadové korelace, kendallův koeficient shody, Pearsonův koeficient korelace).

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, Peter. Výzkumné metody v pedagogice. Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996. 130 s. ISBN 80-85931-15-X
HANOUSEK, Jan a CHARAMZA, Pavel. Moderní metody zpracování dat: matematická statistika pro každého. Praha: Grada, 1992. 210 s. ISBN 80-85623-31-5
CHRÁSKA, Miroslav. Základy výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 1998, 257 s. ISBN 80-7067-798-8
LAŠEK, Jan a CHRZOVÁ, Martina. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 42 s. ISBN 80-7041-749-8
MORAVOVÁ, Jana. Sociální statistika. Praha: VŠE, 1994. s. ISBN
ŠKALOUDOVÁ, Alena. Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu. Praha: PdF UK Praha, 1998. 112 s. ISBN 80-86039-56-0

Literatura doporučená studentům BURDA, Zdeněk a STRACHOTA, František. Statistika pro obchodní akademie. Praha: Fortuna, 1994. s. ISBN
ENGLER, Václav a RŮŽIČKA, Ladislav. Základy zdravotnické statistiky. Praha: SPN, 1963. s.
HEBÁK, Petr. Průvodce moderními statistickými metodami. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1990. 293 s. ISBN 80-03-00534-5
HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava a NOVÁK, Ilja. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-7261-013-9
JEDLIČKA, Jan. Úvod do statistických metod v pedagogickém výzkumu. Ostrava, PdF, 1976. s.
LAMSER, Václav a RŮŽIČKA, Ladislav. Základy statistiky pro sociology. Praha: SNTL, 1978. s.
KRÁLÍK, Oldřich a HARTMANN, Jiří. Základy statistiky pro pedagogy. Brno: CERM, 2000. 39 s. ISBN 80-7204-152-5
MITTERNECKER, Erich. Plánování a statistické hodnocení experimentů, úvod pro psychology, biology a lékaře. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 199 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předpokladem pro udělení zápočtu je předložení vypracované seminární práce na předem zadané téma a její obhájení. U zkoušky aplikace 3 zadaných příkladů – výpočet, zdůvodnění volby postupu a zvoleného kritéria.

Sylabus UMIOVP - Utváření mravní identity osobnosti
2009

Sylabus UOPAPG2 - Aplikovaný pedagogický výzkum
2007

Sylabus UOPBIO1 - Biologie dítěte a dorostu
2006

Sylabus UOPDID2 - Didaktika odborných předmětů
2007

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 28 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 28 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.
Řídí si metodici odborných kateder:
Biologické obory: Dr. Martinec (Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.)

Ekonomické obory: Ing. Černý
Chemické obory: Ing. Hyšplerová
Matematické a fyzikální obory: Dr. Tulka
Právo + soc. práce + vychovatelství: Prof. Kováříček
Tělesná výchova: Dr. Dlabáček
Dějepis: Dr. Kotyk
Informatika: Mgr. Myška

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétního odborného výcviku. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DOSTÁL, A. M. K základním problémům obsahu vzdělání. Praha: SPN, 1975.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KRATOCHVÍL, M. Vliv složení dvojice žáků při párovém vyučování na jejich učební výuku. In Sborník pedagogické fakulty v Hradci Králové XLIX. Oldenburg: Universität Oldenburg, 1992. s. 44 – 51
KUBÁLEK, J. Nástin didaktiky pomůcek. Praha: SPN, 1977.
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOLEKTIV Didaktická technika a videotechnika. Praha: ČVUT, 1989.
KOMENSKÝ, J. A. Didaktika. Praha: Mourek, 1871.
KOMENSKÝ, J. A. Analytická didaktika. Praha: 1947.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky?
Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha:
SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha:
Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)
Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Sylabus UOPDID3 - Didaktika odborných předmětů
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: seminář 28 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.
Řídí si metodici odborných kateder:
Biologické obory: Dr. Martinec (Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.)

Ekonomické obory: Ing. Černý
Chemické obory: Ing. Hyšplerová
Matematické a fyzikální obory: Dr. Tulka
Právo + soc. práce + vychovatelství: Prof. Kováříček
Tělesná výchova: Dr. Dlabáček
Dějepis: Dr. Kotyk
Informatika: Mgr. Myška

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikovat znalosti z obecné didaktiky do konkrétního odborného výcviku. Zvláštní důraz klást na progresivní metodické postupy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Úvod do didaktiky odborného předmětu. Pojetí výuky odbornému předmětu. Pojmotvorný proces v odborném předmětu. Charakteristika koncepcí učiva. Formulace výchovně vzdělávacích cílů. Práce s pojmy v odborném předmětu. Výběr a porovnání pojmů ve výuce odbornému předmětu. Didaktické prostředky a jejich využití ve výuce. Didaktické zásady. Vyučovací metody. Organizační formy ve výuce odborného předmětu. Materiální prostředky výuky, nákladová složka vyučování. Ověřování výsledků v odborném předmětu. Příprava učitele na vyučovací hodinu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Kapitoly z obecné didaktiky pro učitele střední školy. Ústí nad Labem: UJEP, 1996.
DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání – výuka – cíle – obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
DRAHOVZAL, J., KILIÁN, O., KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
FLEICHCIG, K. H. Malá příručka didaktických modelů. Plzeň: ZU, 1995.
FORMAN, K. Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Olomouc: UP, 1995.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.
GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000.
HORÁK, F. Didaktika základní a střední školy. Praha: SPN, 1991.
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-220-3
CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-365-4
JANKOVCOVÁ, M., PRŮCHA, J., KOUDELA, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN, 1989.
KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, 1995.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: UP, 2000.
KALHOUS, Z, OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOZLÍK, J. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998
KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II. Ostrava: OU, 1993.
KURELOVÁ, M. Didaktické zásady. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.
Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
ISBN 80-85963-52-3
MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospelých. Praha: Codex Bohemia, 2000.
MUŽÍK, J. Didaktika dospělých. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI Publishing, 2004.
NAVRÁTIL, S., CEDRYCHOVÁ, V., RAUDENSKÝ, J. Cvičení z obecné didaktiky. Ústí nad L.: UJEP, 1998.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SPN, 1979. Převzato: ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996. s. 88.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Školní pedagogika. Hradec králové: Gaudeamus, 1996.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
LERNER, I. J. Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN, 1986.
LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1995.
MECHLOVÁ, E., HORÁK, F. Skupinové vyučování na základní a střední
škole. Praha: SPN, 1986.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací formy. Praha: SPN, 1973.
MOJŽÍŠEK, L. Teorie vyučovacích forem. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1984.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988.
MOJŽÍŠEK, L. Didaktika. Brno: UJEP, 1988.
NĚMEČEK, M. a kol. Stručný slovník didaktické techniky a učebních po-můcek. Praha: SPN, 1985.
NIKL, J. Didaktická technika I. Hradec Králové: PdF, 1984.
OBST, O. Projektování výuky. In KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 354 - 365. ISBN 80-7178-253-X
OKOŇ, W. K základům problémového učení. Praha: SPN, 1966.
PAŘÍZEK, V. K obsahu vzdělání a jeho soudobým přeměnám. Praha: SPN, 1984.
PAŘÍZEK, V. Obsah vyučování. Praha: PF UK, 1996 a).
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PF UK, 1996 b).
PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: PF UK, 2000.
PECH, O. Příruční slovník pedagogický. Praha: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1937.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Perspektivy vzdělání. Praha: SPN, 1983.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Rok 2000. Budeme celý život žáky? Praha: Mladá fronta, 1983.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989.
RÝDL, K. Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1975.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Nakladatelství ISV, 1999.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997.
SOLFRONK, J. Organizační formy výuky. Praha: SPN, 1991.
ŠIKULOVÁ, R. a MÜLLEROVÁ, L. Cvičebnice obecné didaktiky pro studenty učitelství. Ústí nad L.: PF UJEP, 2001.
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003.
ŠTURMA, J. Didaktická cvičení. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1988.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 1996.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova Univerzita, 1998.
ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2000.
ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání (studijní text). Praha: CPSVŠ, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vypracování seminární práce - příprava na výuku s uplatněním aktivizačních metod.
Vypracování konkrétní učební pomůcky (např. testu, podkladu pro fólii na zpětný projektor, projekt, apod.)

Sylabus UOPDIP3 - Didaktizace patosociálních jevů
2008

Sylabus UOPOBD2 - Obecná didaktika
2007

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: seminář 26 hod. za semestr
studium kombinované: seminář 26 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obecná didaktika je klasicky struktoravaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu transformace českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle:
* rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva,
* rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny,
* vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství,
* informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
* řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky a) Obecné okruhy:
1. Vymezení pojmu didaktika, postavení v systému pedagogických věd
2. Tradiční, problémové, projektové a programované vyučování.
3. Alternativní vzdělávací koncepce (nezaujaté didaktické hodnocení)
4. Organizační formy výuky (přehled, charakteristika)
5. Typy výuky (podle Maňáka): informativní, heuristická, produkční a regulativní
6. Uplatnění metod podle jednotlivých fází vyučovací hodiny (motivační a expoziční)
7. Uplatnění metod podle jednotlivých fází vyučovací hodiny (fixační, diagnostické a aplikační)

b) Prohlubující témata:
1. Učební plán, učební osnovy, tematický plán
2. Příprava na výchovně vzdělávací působení (příprava na vyučování a její analýza)
3. Realizace zpětné vazby, sebereflexe, sebehodnocení. Kontrolní a hodnotící aspekt výuky (formy hospitační činnosti)
4. Učebnice jako základní didaktický nástroj
5. Taxonomie učebních úloh
6. Skupinová forma kooperace mezi žáky ve třídě
7. Didaktické prostředky (didaktická technika a učební pomůcky)
8. Kompetence a klíčové dovednosti učitele (podle Švece)

c) Individuální téma:
Kvalifikovaná osobní reakce studenta na osobně zvolený didaktický problém ze školní praxe (krátká analýza doplněná obecnějším pohledem).

Literatura, na níž je předmět vystavěn Blížkovský,B.: Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In : Učitel v demokratické škole. Brno, Paido 1994, s.19.
Kasíková,H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 1997.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
Maňák,J.: Nárys didaktiky. Brno, PedF MU 1992.
Mojžíšek,L.: Vyučovací hodina. Praha, SPN 1984.
Pike,G.,Selby,D.: Globální výchova. Praha, Grada 1994.
Průcha,J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997.
Průcha,J.,Walterová,E.,Mareš,J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995.
Solfronk,J.: Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha, Karolinum 1996.
Šimoník,O.: Začínající učitel. Brno, Paido 1994.
Šturma,J.: Školní pedagogika I. Hradec Králové, Gaudeamus 1996.

Literatura doporučená studentům Bertrand,Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998.
Gavora,P.: Žiak a text. Bratislava, SPN 1992.
Helus,Z.: Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika 1995, č.2, s.105.
kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha, Karolinum 1994.
kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové, Gaudeamus 1997.
kolektiv: Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno, Paido 1997.
kolektiv: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998.
kolektiv: 7.konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové, VŠP 1999.
Koťa,J.,Rýdl,K.: Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha, PedF UK 1992.
Svatoš,T.: Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In: Mareš,J.,Slavík,J., Svatoš,T., Švec,V.: Učitelovo pojetí výuky. Brno, CDVU MU 1996, s.74.
Švec,V.: Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č.3

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce.
Prokázat odpovídají znalost zadaných (nebo zvolených) témat.

Sylabus UOPPED1 - Pedagogika
2007

Sylabus UOPPPS3 - Pedagogická psychologie
2006

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět pedagogická psychologie obsahuje základní témata z pedagogické psychologie: Předmět a význam pedagogické psychologie. Druhy učení. Motivace učení. Odměny a tresty. Psychologie výchovy a vyučování. Psychologie vedení žáků a třídy, s cílem umožnit studentům pochopit a ovlivnit základní psychologické zákonitosti dějů při výchovně vzdělávacím procesu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti si osvojí základní pojmy pedagogické psychologie a dokáží odborně popsat a vysvětlit psychologickou podstatu výchovně – vzdělávacího procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Předmět pedagogické psychologie, postavení pedagogické psychologie v systému psych. věd, metody pedagogické psychologie.
2. Psychologie učení. Pojem učení. Druhy učení. Výsledky učení. Zákony učení.
3. Teorie učení. Asocianistická, klasické podmiňování, instrumentální podmiňování, behavioristická, tvarově psychologická – gestaltistická, kognitivní, ruské teorie učení.
4. Druhy učení. Jednoduché formy učení: Podmiňování klasické a operační, učení vhledem. Specificky lidské formy učení: senzomotorické, verbální, kognitivní, sociální učení.
5. Podmínky učení. Vnitřní (věk, pohlaví, motivace, předchozí zkušenosti), vnější(prostředí, rodina, vrstevnická skupina, učitel, učivo).
6. Transfer a interference v učení. Proaktivní a retroaktivní facilitace, proaktivní a retroaktivní interference. Fáze procesu učení.
7. Motivace učení. Druhy motivace. Výkonová motivace. Atribuce. Odměny a tresty v procesu učení.Kontrola a hodnocení. Zkoušení a známkování.
8. Psychologie výchovy. Rodina a její výchovné působení. Rodina jako sociální skupina. Funkce rodiny, vývoj rodiny. Role otce a role matky, problematika současné rodiny.
9. Náročné životní situace. Druhy náročných životních situací: stres, konflikt, frustrace, burn out, deprivace. Škola jako stresor.
10. Emocionální atmosféra ve škole. Emoce a výkon. Úzkostný žák a jeho vedení.
11. Vrstevnická skupina a její vliv. Školní třída jako sociální skupina.
12. Vzájemný vztah mezi učitelem a žákem.
13. Poruchy chování žáka a poruchy adaptace žáka na školní prostředí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: Seminární práce v rozsahu minimálně 2 stran o aktuálním tématu českého školství.
Zkouška: ústní, otázky odpovídají osnově předmětu.

Sylabus UOPPSO1 - Psychologie obecná a vývojová
2006

Sylabus UOPPSS2 - Psychologie osobnosti a sociální
2007

Sylabus UOPSEM3 - Seminář ke koncipování did. projektu
2007

Sylabus UOPSKL1 - Školská legislativa
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mitlöhner Miroslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základních strukturou našeho školství a se základními legislativními dokumenty vztahujících se ke školství

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty se základními legislativními předpisy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - periodizace legislativní úpravy škol a školských zařízení,
- právní východiska současné organizace školství
- česká právní úprava ve světle práva Evropské unie,
- vzdělávací soustava, pojem a obsah,
- kategorizace škol a školských zařízení,
- školství státní, soukromé a církevní,
- územní orgány státní správy školství,
- samospráva a samosprávné orgány ve školství,
- pracovněprávní vztahy učitelů a pedagogických pracovníků,
- ředitel a akty řízení škol a školských zařízení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Literatura doporučená studentům a) právní normy:
Ústava České republiky
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol v platném znění
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění
b) publikace:
FRIEDL, A. Školské zákony (komentář). 4. vyd. Praha: Eurounion, s. r. o., 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a aktivní účast na semináři.

Sylabus UOPTV3 - Teorie výchovy
2007

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu se zaměřuje na základní problémové okruhy teorie výchovy. Vychází ze studia předmětu obecné pedagogiky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je předat studentům velmi solidní znalosti z uvedených témat s důrazem na nutnost individualizovaného a současně celostního přístupu při působení na žáka a skupinu žáků. Vedle toho si klademe za cíl vybavit studenty řadou praktických dovedností, které jim umožní úspěšně zvládnout i náročné výchovně vzdělávací situace.
Bude schopen využít širokou teoretickou základnu z oblasti výchovy, psychologie výchovy pubertální, postpubertální a adolescentní mládeže. K této základně připojit instrumentální arzenál chování a dovedností z praktických výchovných situací z hlediska současných potřeb výchovy.
Získané znalosti a zkušenosti bude moci uplatnit v oblasti výchovného poradenství, například při koncipování výchovných programů na konkrétní škole

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Proměny pojetí předmětu teorie výchovy. Obecné vymezení výchovy (definice, historická vymezení, chápání výchovy v rozličných koncepcích). Znaky výchovy. Intencionální a funkcionální pojetí.
- Cíle výchovy (funkce cílů, taxonomie výchovných cílů). Složky výchovy a jejich systémová podmíněnost.
- Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního a středního školství
Bílá kniha, rámcový vzdělávací program, školní kurikula.
- Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci). Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
- Hodnoty, druhy hodnot, hodnotová orientace. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot na základní a střední škole.
- Výchova charakteru a mravní výchova. Možnosti její realizace v podmínkách současné základní a střední školy. Metody a prostředky mravní výchovy.
- Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika kázně, příčiny a možné strategie řešení žákovské nekázně, nespolupracujícího chování atd.
- Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd.
- Sociální patologie mládeže (delikvence, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství) a možnosti školní výchovy.
- Výchova mezilidských vztahů, techniky mezilidských vztahů, sociální dovednosti (asertivita, pozitivní chování, řízení konfliktů, řešení náročných situací).
- Média a jejich vliv na pubescenta a adolescenty. Výchovné možnosti základní a střední školy.
- Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…). Problémy rasismu, xenofobie, šikany na školách a možnosti výchovy.
- Výchova ke zdravému životnímu stylu. Fyzické a duševní zdraví .
- Sexuální pedagogika, sexualita pubescentů a adolescentů a její výchovná kultivace, Biologické, psychické a sociální podmínky výchovy pohlavní, sexuální, výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Dvě pojetí výchovy k partnerství:
a) Výchova k partnerství představující východisko pro kvalitativně vyšší pojímání výchovy k manželství, rodičovství a rodinné výchovy, jako nezbytný předpoklad soužití dvou partnerů,
b) Výchova k partnerství ve svých důsledcích představuje dlouhodobě "volný", nelegalizovaný partnerský svazek, který ve svých důsledcích přispívá k další erozi rodiny.
- Sexuální výchova na základní a střední škole, její obsah, prostředky a metody. Pohlavní výchova. Prevence a sexuální patologie
- Kulturní zařízení a jejich spolupráce se školou. Dětská muzea. Kulturní zařízení jako nositelé hodnot. Vztah zařízení k pedagogice (kulturní pedagogiky, bibliopedagogika, muzeopedagogika, divadelní pedagogika.
- Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Postavení rodiny mezi výchovnými činiteli. Spolupráce rodiny a školy. Komunikace škola – rodina, její formy a možnosti.
- Rodina a rodinná výchova. Rodinná výchova a dynamika rolí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BŮŽEK, A., MICHALÍK, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělání. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 108 s. ISBN: 80-7041-902-4
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 156 s. ISBN 80-7041-377-8
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1998.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání Praha: Portál, 2003, 228 s. ISBN 80-7178-695-0.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vydání Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 1. vydání Praha: Portál, 1998.
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. 1. vydání Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
STŘELEC, S. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vydání Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s. 122. ISBN 80-7041-148-1
VÁŠOVÁ, L., ČERNÁ, M. Bibliopedagogika. Praha: SPN, 1986
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. 1. vydání Praha:
Portál, 1998. ISBN 80-7178-269-6

Literatura doporučená studentům Kolektiv autorů: Pedagogika IV. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996.
Kolektiv autorů: Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. (Sborník) Brno: ČPdS 1997.
FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. 1. vydání. Bratislava: INA,1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1. vydání .Praha: Portál, 1997.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. 1. vydání. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K., SVATOŠ, T. (ed) Rodina a otázky s ní související. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. 100 s. ISBN 80-7041-842-7
JANIŠ, K. Partnerství, manželství, rodičovství a středoškolská mládež. 1. vydání .Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 44 s. ISBN 80-7041-246-1
JESENSKÝ, J., JANIŠ, K. a kol. Malý slovník pomáhajících profesí. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-126-0
JŮVA, V. Vývoj německé muzeopedagogiky. 1. vydání . Brno: Paido, 1994.
JŮVA, V., HŘEBÍČEK, L. Teorie výchovy. 1. vydání. Praha: SPN, 1985.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve škole. 1. vydání .Praha: Portál, 1997..
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 1. vydání .Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 1. vydání. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. 1. vydání. Praha: IPOS, 1998..
MARÁDOVÁ, L., HAJNÁ, Z. Základy rodinného života. 1. vydání. Praha: SPN, 1989.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1. vydání .Praha: Avicenum, 1989.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Mýty a skutečnost. 1. vydání. Brno: Blok, 1990.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. 1. vydání .Praha: Grada 1994.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vydání. Praha: Portál 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
PŘADKA, M., KNOTOVÁ, D. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vydání. Brno: PF MU, 1998.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
SIMON,S., HOWE,L., KIRSCHENBAUM, H. Vyjasňování hodnot. 1. vydání. Praha: TALPRESS 1997.
SPOUSTA,V. Základní výchovné činnosti třídního učitele. 1. vydání. Brno: MU, 1994.
STŘELEC, S., MARÁDOVÁ, E., MARHOUNOVÁ, J., ŘEHULKA, E. Kapitoly z rodinné výchovy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1992.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-078-7
ŠIŠKOVÁ, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vydání. Praha: Portál 1998.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. 1. vydání. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
VACEK, P. Škola a preventivní programy. In KRAUS, B. Sociália 2004 Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. str. 165 – 179. ISBN 80-7041-283-6

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k získání zápočtu:
- vypracování seminární práce
Podmínky ke zkoušce:
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus UOPUVO1 - Úvod do studia
2007

Sylabus UOPZAP3 - Seminář k závěrečné práci
2003

Sylabus UPSYCH - Úvod do psychologie
2007

Sylabus UPVAND - Úvod do andragogické didaktiky
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jedličková Iva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako základní vhled do andragogické didaktiky se zřetelem k eventuální budoucí (případně již současné) vzdělavatelské působnosti v oblasti vzdělávání dospělých – řeší především otázky zákonitostí výukového procesu s dospělými a problematiku výukových prostředků, zejména výukových metod a organizačních forem výuky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je osvojení základních pojmů a souvislostí andragogické didaktiky a vytváření dovedností aplikovat androdidaktické vědomosti na praktické příklady z oblasti vzdělávání dospělých se zřetelem k odbornému zaměření studentů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do studia andragogické didaktiky: repetitorium základů andragogiky (UPVZAN). Metodický pokyn k samostatné práci v předmětu.
2. Andragogická didaktika - pojetí disciplíny, zdroje, představitelé, výzkum.
2. Výukový proces dospělých - podstata, struktura.
3. Činitelé výukového procesu - vzdělávaný, vzdělavatel.
4. Výukové prostředky - pojem, struktura.
5. Výukové metody - podstata a členění. Základní charakteristika. Aktivizační výukové metody.
7. Organizační formy výuky dospělých.
8. Neprezenční vzdělávání dospělých: podstata, didaktická analýza vybraných příkladů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 281 s. ISBN 80-200-0950-7
Strategie celoživotního učení. 1. vyd. Praha: MŠMT, 2007. 90 s. ISBN 978-80-254-2218-2
BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2
Andragogika. Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých. Agentura DAHA, Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky. 1997-2009. Praha: DAHA. ISSN 1211-6378
MUŽÍK, Jaroslav. Androdidaktika. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2004. 148 s. ISBN 80-7357-045-9

Literatura doporučená studentům Doporučená literatura je úkolem k samostatnému vyhledání. Hodnocení úkolu a metodický pokyn ke studiu bude součástí výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pro udělení zápočtu je třeba
1. prokázat osvojení vědomostí z andragogické didaktiky a vytvoření příslušných dovedností aplikovat teorii v praxi, a to zvládnutím úkolů písemného testu
2. předložit soupis studované androdidaktické literatury (v objemu 250 stran)
3. vypracovat jednu semestrální práci podle vlastního výběru z nabídky.

Sylabus UPVATV - Aplikovaná tělesná výchova
2006

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Škop Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vstup do problematiky tělovýchovného procesumentálně postižených, teoretické zdůvodnění náplně a praktické ukázky využití vhodných pohybových činností. Na předmětu se podílejí výukou Dr. Škop Václav,CSc., Mgr. Feltová Dana a Mgr. Vodehnalová Dagmar.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zaměřit pozornost studentů na specifické požadavky pohybových aktivit mládeže s poruchami chování,využít vhodných činností z oblastí školní tělesné výchovy a mimoškolního sportu.Nabídnout vhodné formy pro využití v praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.-4.Teoretické vstupi,zdravotně orientovaná zdatnost a její složky,pravidla skladby cvičební jednotky s doložením fyziologické křivky a chronometráže,podněty pro uplatnění pohybové aktivity v denním režimu.Zadání seminární práce.
5.-8.Praktické ukázky v tělocvičně,jógový program,,Pozdrav slunci" a ,,Pět tibetanů",zásady kultivace svalové zdatnosti,protahování a posilování u dětí zdravotně oslabených.Presentace výsledků vlastní četby.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Mužík,V.a Krejčí,M. Tělesná výchova a zdravý.1.Vydání Olomouc:Hanex,1997. ISBN80-85783-17-7.
Carroll,S.Smith,T.Rodinná příručka zdravého života.Přel.I.Bárta,1.Vydání Praha :Quintet,1993.ISBN 80-901491-5-4.
Škop,V.a Žumárová,M.Pedagogická praxe v tělesné výchově.Učební texty PdF UHK Hradec Králové:Gaudeámus,2000. ISBN 80-7041-184-8.
Soulek,V. a Vondruška,V.Pohyb. KHS Hradec Králové,1994. MZČR Zdraví v nové perspektivě.MZČR Praha, 1994.

Literatura doporučená studentům Pinckneyová,C.Kalanetika.Přel.B.Křiklánová,1.vydání.Knižní klub Praha,1993. ISBN 80-85634-04-X.
Knížetová,V.a Kos,B.Strčink,relaxace,dýchání.Olympia Praha,1989.
Van Lysebeth,A.Jóga.Olympia Praha 1984.
Dobrý,L.Závaznosti v tělesné výchově.Těl.Vých.Mlád.,roč.1995,1993 č.6,str.5-15.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1. 80% aktivní účast na přednáškách a cvičeních.
2. Seminární práce s přednesením vlastních poznatků ze samostatného studia vybrané publikace z oblasti zdravotně orientované tělesné výchovy.

Sylabus UPVBIO - Biologie dospívání
2010

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Štindl Přemysl

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Probrat charakteristické rysy adolescence - období tvořícího přechod mezi dětstvím
a dospělostí, v těsné návaznosti na děje pre- a postpubertální s ohledem na jednotu funkcí somatických a psycho-sociálních. Akcentovat problematiku tělesného růstu a vývoje, jeho retardaci, možnosti predikce a posouzení tělesné výšky, somatotypy. Mimořádný důraz položit na globální problematiku sexuálního zrání jedince v celé jeho dynamice a vývoj sexuální ve všech souvislostech včetně hormonální regulace, poruch sexuálního vývoje
i základních informací z oblasti antikoncepce. Věnovat pozornost psychomotorickému vývoji adolescentů, emočnímu zrání, otázkám učení a paměti, získávání schopností pro možnost sociální a společenské adaptace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je podat přehled současných znalostí o biologie dospívání. Pozornost je věnována biologickým souvislostem člověka s funkčním hlediskem doplněným aspekty komparačními. Seznámení s anatomickými, fyziologickými, fylogenetickými a ontogenetickými pojmy nutnými pro učitelské povolání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Probrat charakteristické rysy adolescence - období tvořícího přechod mezi dětstvím
a dospělostí, v těsné návaznosti na děje pre- a postpubertální s ohledem na jednotu funkcí somatických a psycho-sociálních. Akcentovat problematiku tělesného růstu a vývoje, jeho retardaci, možnosti predikce a posouzení tělesné výšky, somatotypy. Mimořádný důraz položit na globální problematiku sexuálního zrání jedince v celé jeho dynamice a vývoj sexuální ve všech souvislostech včetně hormonální regulace, poruch sexuálního vývoje
i základních informací z oblasti antikoncepce. Věnovat pozornost psychomotorickému vývoji adolescentů, emočnímu zrání, otázkám učení a paměti, získávání schopností pro možnost sociální a společenské adaptace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BOUCHALOVÁ, M. Vývoj během dětství a jeho ovlivnění. Praha: Avicenum, 1987
DACEY, J. S., LENNON, K. H. Kreativita. Praha: Grada, 2000.
DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2001.
GANONG, W. F. Review of Medical Physiology. (20th ed.), Appleton, Lange, 2001.
GUYTON, A. C., HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology, (10th ed.), W. B. Sounders Comp. 2000.
KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha: Portál, 2000.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1993.
STERNBERG, R. J. Úspěšná inteligence. Praha: Grada, 2001
TORTORA, G. J., GRABOWSKI, S. R. Principles of Anatomy and Physiology. 1999 (8th ed.), Harper Coollins College Publishers,
TROJAN, S. A KOL. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2002.
VOJTÍK,V., MACHOVÁ, J., BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Literatura doporučená studentům BOUCHALOVÁ, M. Vývoj během dětství a jeho ovlivnění. Praha: Avicenum, 1987
DACEY, J. S., LENNON, K. H. Kreativita. Praha: Grada, 2000.
DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2001.
GANONG, W. F. Review of Medical Physiology. (20th ed.), Appleton, Lange, 2001.
GUYTON, A. C., HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology, (10th ed.), W. B. Sounders Comp. 2000.
KOUKOLÍK, F. Lidský mozek. Praha: Portál, 2000.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1993.
STERNBERG, R. J. Úspěšná inteligence. Praha: Grada, 2001
TORTORA, G. J., GRABOWSKI, S. R. Principles of Anatomy and Physiology. 1999 (8th ed.), Harper Coollins College Publishers,
TROJAN, S. A KOL. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2002.
VOJTÍK,V., MACHOVÁ, J., BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemný test. Pro získání známky "dobře" je nutné správné zodpovězení alespoň 60% otázek + ústní pohovor.

Sylabus UPVDIA - Pedagogická diagnost. a autodiagnostika
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video
a audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogické diagnostice a autodiagnostice učitele. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video
a audio záznamy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H &H, 1992.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
POKORNÁ, L. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA,V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU, 1995.
SVOBODA, M. Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha: CAPA, 1992. 262 s. ISBN 80-7064-036-5
TRPIŠOVSKÁ, D. A KOL. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: UJEP, 1997.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996b, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
VONKOMER, J. Psychologická diagnostika škole. 1. vyd. Bratislava: PDT, 1990. 220 s. ISBN 80-85179-36-9 22.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVDOP1 - Základy didaktiky odborných předmětů
2010

Sylabus UPVDOP2 - Základy didaktiky odborných předmětů
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsahem předmětu je zvládnout základní teoretické znalosti a transformovat je
do podoby dovednostní. Východiskem se stává předmět obecná pedagogika a obecná didaktika. Praktická aplikace vychází z dosavadních profesních předpokladů a zkušeností z vlastní praxe. Současně se předpokládá dotažení získaných znalostí a dovedností
pro uplatnění v praktickém vyučování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Celkem 50 % výuky (realizováno seminární formou) bude probíhat diferencovaně pro učitele praktického vyučování orientovaných na „služby“ a pro učitele praktického vyučování orientovaných na „průmysl“ v paralelních seminárních skupinách. Činnost bude vycházet z praktických znalostí jednotlivých škol na základě vyučení v oboru.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Didaktická činnost učitele praktického vyučování. Složky odborného výcviku a jejich uplatňování. Postavení odborného výcviku ve struktuře pedagogických disciplin. Související odborná terminologie. (Praktická orientace na jednotlivé odborné zamření středních škol.)
• Organizace a vedení výuky při praktickém vyučování. Specifika vyučovacího procesu odborného vzdělávání.
• Struktura vyučovacích hodin. Návrh modernizace pracoviště odborného výcviku. Výchovná spolupráce učitele praktického vyučování s ostatními pedagogickými pracovníky. Hospitace.
• Vzdělávací cíle odborného výcviku. Hierarchie cílů. Vymezení základních pojmů. Kreativita v odborném výcviku. .
• Cíle a obsah odborného výcviku. Způsob výběru učiva, uspořádání a jeho realizace v praktickém vyučování. Postup při určování specifických cílů. Taxonomie vzdělávacích cílů.
• Materiální prostředky (přehled, stručná charakteristika) vyučovacího procesu v odborných předmětech. Jejich využití, zejména pro zdůraznění názornosti a získání praktických dovedností.
• Diferenciace učiva. Klasifikace výukových metod. Modernizace pracovišť.
• Příprava učitele na praktické vyučování. Základní pedagogická dokumentace.
• Učitel praktického vyučování jako činitel vyučovacího procesu. Kompetence a klíčové postavení učitele praktického vyučování (motivace, vzor, sociální postavení profese). Sebehodnocení, sebereflexe a sebezdokonalování v pedagogické činnosti učitele.
• Práce s problémovými učni. Příčiny neprospěchu a nekázně. Prostředky k lepšímu poznání objektu výchovy.
• Proces formování a osvojování praktických dovedností. Specifikace klasifikace a hodnocení v odborném výcviku, podle zaměření na jednotlivé odborné zaměření středních škol.
• Výchova k bezpečnosti a hygieně práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DRAHOVZAL, J. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: VUP, 1998.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1990.
MOJŽÍŠEK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1977.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SNP, 1979.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební texty k předmětu obecná pedagogika a didaktika v DPS). Brno: MU, 1999
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
TUREK, I. Didaktika technických předmětů. Bratislava: SPN, 1990.

Literatura doporučená studentům DRAHOVZAL, J. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc: VUP, 1998.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 1990.
MOJŽÍŠEK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1977.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha: SNP, 1979.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební texty k předmětu obecná pedagogika a didaktika v DPS). Brno: MU, 1999
ŠIMONÍK, O. Didaktika. Brno: MU, 1984.
TUREK, I. Didaktika technických předmětů. Bratislava: SPN, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Písemná a ústní zkouška.

Sylabus UPVDTE - Didaktická techn. pro strojírenské obory
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Macel Josef

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět seznamuje studenty se základními didaktickými technologiemi uplatňovanými ve vyučovacím procesu na středních školách technického zaměření.
Výuka předmětu je rozdělena takto:
1. Teoretická východiska předmětu: didaktická technologie pro strojírenské obory (přednášky)
2. Aplikace poznatků z daného předmětu do konkrétní výuky (cvičení)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je připravit studenty tak, aby nových poznatků byli schopni využít
ve vyučovacím procesu na středních školách, kde působí, a tak pozitivním způsobem mohli ovlivnit výsledek vyučovacího procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Didaktika technických předmětů a její hlavní úkoly
 Vyučovací proces středních škol (SŠ) a úloha mistra
 Části vyučovacího procesu SŠ
 Organizace vyučování SŠ
 Cíle vyučovacího procesu SŠ
 Didaktické zásady a jejich uplatňování
 Učivo SŠ
 Pedagogická dokumentace SŠ
 Vyučovací metody a formy SŠ
 Metody procvičovací, kontrolní a klasifikační
 Materiální prostředky vyučovacího procesu SŠ
 Moderní koncepce vyučování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999.
DRAHOVZAL, J. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
TUREK, I. Didaktika technických předmětů. Bratislava: SPN, 1990.

Literatura doporučená studentům SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999.
DRAHOVZAL, J. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997.
TUREK, I. Didaktika technických předmětů. Bratislava: SPN, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVETO - Základy etopedie
2012

Sylabus UPVFIV - Filosofie výchovy
2013

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Mikoška Petr

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Představený seznam literatury tvoří výběr doporučené literatury jako zázemí k tematickým okruhům. (Pramenná východiska jsou bohatší.) V přednáškách budou odkazy precizovány (a doplňovány). S ohledem na posluchače budou vybrané pasáže z uvedených titulů komentovány a k pozornosti předkládány podnětné přístupy a myšlenky jednotlivých autorů. Seznam zahrnuje jednak literaturu s jasně filosofickým zaměřením (včetně, tedy nikoli pouze, s ohledem na explikaci a tematizaci výchovy či výchovného potenciálu filosofie), jednak i odlišně zaměřenou odbornou literaturu, s níž budou v přednáškách filosofické pohledy uváděny do příslušných souvislostí. Předpokládá se, že posluchači si zvolí z doporučené literatury tituly, které nejlépe doplní přednášky a budou nejvhodnější pro zpracování zápočtové práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zpřístupnit náročnou filosofickou problematiku jako způsob otevírání širších, filosoficky založených obzorů na styku se soudobými edukačními problémy a otázkami, ve snaze setkat se u společných témat spolu s teoretickými přístupy a zkušenostmi posluchačů.
Vyjádřit filosofická hlediska v pedagogickém myšlení a činnostech. Inspirovat k vnímání a hodnocení edukační reality.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • VZTAH FILOSOFIE A VÝCHOVY
Charakteristické znaky filosofického myšlení: údiv, reflexe, otázka, kritika, celostnost či kontextuálnost, porozumění, výklad a užití.
Pedagogický potenciál filosofie: místo filosofie v kultuře, filosofie a svět, místo výchovy a filosofie ve společnosti, filosofie jakožto výchova, vztah filosofie a věd o výchově.
Filosofická tematizace výchovné události: v kontextu ontologie, noetiky, axiologie, antropologie, etiky, estetiky, politické a sociální filosofie.
Historické archetypy výchovy: scholé a paideia (Platónova epimeleia tés psýchés), konverze a educatio (Komenského emendatio rerum humanarum), moderní scholarizace a edukační cíle (výchova, vzdělání, kvalifikace), postmoderní situace a výchova (proč, čemu, kde a jak učit se a učit).
Filosofické vzorce lidství: zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, lidská eksistence, ens volens, homo mensura, homo historicus, ens emans, homo faber, homo ludens, homo educans a educandus.
Filosofická hlediska vybraných soudobých teoretických přístupů k výchově: pragmatismus, duchovědná a kulturní pedagogika, věda o výchově, hermeneutická pedagogika, pedagogika komunikace, humanistická pedagogika, personalismus, sociální a spiritualistické teorie, holistická agogika, antinomie výchovy dle E. Finka, filosofie výchovy J. Patočky a její inspirace.

• SOUDOBÉ PROBLÉMY VÝCHOVY VE FILOSOFICKÝCH PŘÍSTUPECH
Škola na pomezí individuálního a společenského, soukromého a veřejného, občanského a lidského, lokálního a globálního, interkulturního a intrakulturního. Autorita, tolerance, pluralita a jinakost - asymetrie, symetrie, dialog, komunikace a argumentace ve výchově. Výkon - prožitek - porozumění? Předpoklady výchovy a výchova jako předpoklad uskutečňování životní cesty. Výchova k odpovědnosti (problém znalostí, dovedností a postojů; péče o poměr k vlastnímu životu, k druhým lidem, k sociální, kulturní a ekologické dimenzi života). Otázky profesní etiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. (Čtyři cvičení v politickém myšlení). Praha: Mladá fronta, 1994
BAUMAN, Z. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta, 1999
BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998
BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika pro studium a tvůrčí práci. Ostrava: Amosium servis, 1997
BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996
DOROTÍKOVÁ, S. Filosofie hodnot. Problém lidské existence, poznání a hodnocení. Praha : PedF UK, 1998
FUNDA, O. A. Znavená Evropa umírá. Praha: Karolinum, 2000
GADAMER, H. G. Člověk a řeč. Praha : OIKOYMENH, 1999
GORE, A. Země na misce vah. Praha 1994
GUARDINI, R. Dobro, svědomí a soustřeďování. Praha: Vyšehrad, 1999
HOGENOVÁ, A. Kvalita života a tělesnost. Praha : Karolinum, 2002
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997
JUVA V. sen. & jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993
KOHÁK, E. Průvodce po demokracii. Praha: SLON, 1996
KOHÁK, E. Zelená svatozář. Praha : SLON, 1998
KUČEROVÁ, S. Obecné základy mravní výchovy. Brno : PedF MU, 1990
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. Brno 1996
KÚNG, H. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha : Vyšehrad, 2000
KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha : Herrmann & synové, 1995
MACHOVEC, M. Filosofie tváří v tvář zániku. Brno : Zvláštní vydýní..., 1998
MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. (Místo výchovy v životě člověka). Praha : OIKÚMENÉ, 1996
PALOUŠ, R. Čas výchovy. Praha : SPN, 1991
PALOUŠ, R. K filosofii výchovy. (Východiska fundamentální agogiky). Praha : SPN, 1991
PALOUŠ, R. Komenského Boží svět. Praha : SPN, 1992
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996
PALOUŠ, R. Světověk a Časování. Praha : Vyšehrad, 2000
PATOČKA, J. Péče o duši I. Sebrané spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1995. Filosofie výchovy
PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000
PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha : ISV, 2001
PELCOVÁ, N. a kol. Výchova k humanismu. Studijní texty rozšiřujícího studia učitelů ON a ZSV. Praha : PedF UK, 1999
PINC, Z. Fragmenty k filosofii výchovy. Eseje a promluvy z let 1992 - 1998. Praha: OIKOYMENH, 1999
PEŠKOVÁ, J. Role vědomí v dějinách a jiné eseje. Praha: Lidové noviny, 1998
PEŠKOVÁ, J., SCHÜCKOVÁ, L. Já, člověk...Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha : SPN, 1991
PIŤHA, P. Učitelé, společnost a výchova (práce z devadesátých let). Praha : Karolinum, 1999
POLÁKOVÁ, J. Filosofie dialogu. Praha: FÚ AV ČR, 1993
POPPER, K. Život jako řešení problémů. (O poznání, dějinách a politice). Praha: Mladá fronta, 1998
RÝDL, K. Alternativní pedagogická hnutí v současné společnosti. Brno: Zeman Print, 1994
SKALKOVÁ, J. Humanizace vzdělávání a výchovy jako soudobý pedagogický problém. Ústi nad Labem : UJEP, 1992
SKALKOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992
PRUCHA, J. Přehled pedagogiky. Úvod do studia oboru. Praha : Portál, 2000
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. (Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice). Hradec Králové : Gaudeamus, 1993
SMOLOVÁ, D. Deset esejů o výchově v rodině. Praha : Horizont, 1990
SOKOL, J. Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha : Vyšehrad, 1998
SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002
ŠÍPEK, J. Geopsychologie (prologomena). Praha : FF UK, 1996
ŠMAJS, J. Ohrožená kultura. Praha : Hynek, 1997
TONDL, L. Věda, technika, společnost. Praha : Filosofia1994
VÍTEK, M. Evropské politické myšlení I-IV. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998-1999
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1998
WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha : Zvon, 1994

Sborníky:
Člověk - dějiny - hodnoty jako filozofický, sociálně politický a výchovný problém. Ostrava 2002
Dítě, výchova a kulturní proměny světa. Praha : PedF UK, 1995
Evropanství a národní identita. Brno : MU, 2000
Filosofie - výchova - hodnoty. Praha : PedF UK, 1999
Hledání učitele. Škola a vzdělání v proměnách času. Praha : PedF UK, 1996
Integrace - znamení doby. Praha : Karolinum, 1998
Občanská výchova pro novou společnost. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001
Osobnost a komunikace. Příspěvky k filosofii výchovy. Praha : PedF UK, 1990
Rodina a škola. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000
Skutečnost, řád, výchova. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998
Souvislosti evropské integrace. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000
Studie k systematické pedagogice. (K. Schaller). Praha : PedF UK, 1993
Symposion filosofie výchovy. Praha : Unie Comenius a PedF UK, 1999
Systémovost ve školství. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999
Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994
Vybrané hodnotové aspekty transformující se společnosti. Praha : Česká asociace Římského klubu, 1997
Výchova a vzdělání v pozdní době. Praha : PedF UK a IZV, 1995
Výchova k evropskému demokratickému občanství. Výchova v přerodu společnosti ČR z postkomunistické v demokratickou. Praha 1998
Vzdělání bez hranic. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999
Vzdělání - brána k evropské integraci. Brno : MU, 2000

Periodika:
Česká mysl
Etika
Filosofický časopis
Filozofia
Křesťanská pedagogika
Pedagogická orientace
Pedagogická revue
Pedagogika
Reflexe

Slovníky:
BRUGGER, W. Filosofický slovník. Praha : Naše vojsko, 1994
Filosofický slovník. Olomouc 1998
PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995

Zahraniční literatura:
ALBERT, K. Philosophie der Erziehung. Sankt Augustin : Akademia Verlag, 1990
BALLAUFF, Th. Philosophische Begründungen der Pädagogik. Die Frage nach Ursprung und Ma3 der Bildung. Berlin : Dunker a Humbolt, 1996
CRAIG, E. (ed.) Routledge Encyclopedia of Philosophy. London and New York : Routledge, 1998
FINK, E. Grundfragen der systematischen Pädagogik. Freiburg : Rombach Verlag, 1978
JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesebuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977
SCHMECK, R. R. (ed.) Learning Strategies and Learning Styles. New York : Plenum, 1988
POWER, J. E. Philosophy of Education, Englewood Cliffs. New Jerey : Prentice-Hall, 1982

Literatura doporučená studentům ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. (Čtyři cvičení v politickém myšlení). Praha: Mladá fronta, 1994
BAUMAN, Z. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta, 1999
BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998
BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika pro studium a tvůrčí práci. Ostrava: Amosium servis, 1997
BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996
DOROTÍKOVÁ, S. Filosofie hodnot. Problém lidské existence, poznání a hodnocení. Praha : PedF UK, 1998
FUNDA, O. A. Znavená Evropa umírá. Praha: Karolinum, 2000
GADAMER, H. G. Člověk a řeč. Praha : OIKOYMENH, 1999
GORE, A. Země na misce vah. Praha 1994
GUARDINI, R. Dobro, svědomí a soustřeďování. Praha: Vyšehrad, 1999
HOGENOVÁ, A. Kvalita života a tělesnost. Praha : Karolinum, 2002
HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 1998
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha : OIKOYMENH, 1997
JUVA V. sen. & jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997
KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. (Kapitoly z dějin morální filosofie). Praha : Ježek, 1993
KOHÁK, E. Průvodce po demokracii. Praha: SLON, 1996
KOHÁK, E. Zelená svatozář. Praha : SLON, 1998
KUČEROVÁ, S. Obecné základy mravní výchovy. Brno : PedF MU, 1990
KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova. Brno 1996
KÚNG, H. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha : Vyšehrad, 2000
KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha : Herrmann & synové, 1995
MACHOVEC, M. Filosofie tváří v tvář zániku. Brno : Zvláštní vydýní..., 1998
MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. (Místo výchovy v životě člověka). Praha : OIKÚMENÉ, 1996
PALOUŠ, R. Čas výchovy. Praha : SPN, 1991
PALOUŠ, R. K filosofii výchovy. (Východiska fundamentální agogiky). Praha : SPN, 1991
PALOUŠ, R. Komenského Boží svět. Praha : SPN, 1992
PALOUŠ, R. Totalismus a holismus. Praha : Karolinum, 1996
PALOUŠ, R. Světověk a Časování. Praha : Vyšehrad, 2000
PATOČKA, J. Péče o duši I. Sebrané spisy Jana Patočky. Sv. 1. Praha : OIKOYMENH, 1995. Filosofie výchovy
PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000
PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha : ISV, 2001
PELCOVÁ, N. a kol. Výchova k humanismu. Studijní texty rozšiřujícího studia učitelů ON a ZSV. Praha : PedF UK, 1999
PINC, Z. Fragmenty k filosofii výchovy. Eseje a promluvy z let 1992 - 1998. Praha: OIKOYMENH, 1999
PEŠKOVÁ, J. Role vědomí v dějinách a jiné eseje. Praha: Lidové noviny, 1998
PEŠKOVÁ, J., SCHÜCKOVÁ, L. Já, člověk...Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha : SPN, 1991
PIŤHA, P. Učitelé, společnost a výchova (práce z devadesátých let). Praha : Karolinum, 1999
POLÁKOVÁ, J. Filosofie dialogu. Praha: FÚ AV ČR, 1993
POPPER, K. Život jako řešení problémů. (O poznání, dějinách a politice). Praha: Mladá fronta, 1998
RÝDL, K. Alternativní pedagogická hnutí v současné společnosti. Brno: Zeman Print, 1994
SKALKOVÁ, J. Humanizace vzdělávání a výchovy jako soudobý pedagogický problém. Ústi nad Labem : UJEP, 1992
SKALKOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha : Pedagogický ústav JAK ČSAV, 1992
PRUCHA, J. Přehled pedagogiky. Úvod do studia oboru. Praha : Portál, 2000
SEMRÁDOVÁ, I. Etika III. (Tradiční etické problémy a soudobé diskuse v etice). Hradec Králové : Gaudeamus, 1993
SMOLOVÁ, D. Deset esejů o výchově v rodině. Praha : Horizont, 1990
SOKOL, J. Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha : Vyšehrad, 1998
SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha : Portál, 2002
ŠÍPEK, J. Geopsychologie (prologomena). Praha : FF UK, 1996
ŠMAJS, J. Ohrožená kultura. Praha : Hynek, 1997
TONDL, L. Věda, technika, společnost. Praha : Filosofia1994
VÍTEK, M. Evropské politické myšlení I-IV. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998-1999
WEBER, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta, 1998
WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha : Zvon, 1994

Sborníky:
Člověk - dějiny - hodnoty jako filozofický, sociálně politický a výchovný problém. Ostrava 2002
Dítě, výchova a kulturní proměny světa. Praha : PedF UK, 1995
Evropanství a národní identita. Brno : MU, 2000
Filosofie - výchova - hodnoty. Praha : PedF UK, 1999
Hledání učitele. Škola a vzdělání v proměnách času. Praha : PedF UK, 1996
Integrace - znamení doby. Praha : Karolinum, 1998
Občanská výchova pro novou společnost. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001
Osobnost a komunikace. Příspěvky k filosofii výchovy. Praha : PedF UK, 1990
Rodina a škola. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000
Skutečnost, řád, výchova. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998
Souvislosti evropské integrace. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000
Studie k systematické pedagogice. (K. Schaller). Praha : PedF UK, 1993
Symposion filosofie výchovy. Praha : Unie Comenius a PedF UK, 1999
Systémovost ve školství. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999
Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994
Vybrané hodnotové aspekty transformující se společnosti. Praha : Česká asociace Římského klubu, 1997
Výchova a vzdělání v pozdní době. Praha : PedF UK a IZV, 1995
Výchova k evropskému demokratickému občanství. Výchova v přerodu společnosti ČR z postkomunistické v demokratickou. Praha 1998
Vzdělání bez hranic. Hradec Králové : Gaudeamus, 1999
Vzdělání - brána k evropské integraci. Brno : MU, 2000

Periodika:
Česká mysl
Etika
Filosofický časopis
Filozofia
Křesťanská pedagogika
Pedagogická orientace
Pedagogická revue
Pedagogika
Reflexe

Slovníky:
BRUGGER, W. Filosofický slovník. Praha : Naše vojsko, 1994
Filosofický slovník. Olomouc 1998
PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995

Zahraniční literatura:
ALBERT, K. Philosophie der Erziehung. Sankt Augustin : Akademia Verlag, 1990
BALLAUFF, Th. Philosophische Begründungen der Pädagogik. Die Frage nach Ursprung und Ma3 der Bildung. Berlin : Dunker a Humbolt, 1996
CRAIG, E. (ed.) Routledge Encyclopedia of Philosophy. London and New York : Routledge, 1998
FINK, E. Grundfragen der systematischen Pädagogik. Freiburg : Rombach Verlag, 1978
JASPERS, K. Was ist Erziehung? Ein Lesebuch. München : R. Piper & Co. Verlag, 1977
SCHMECK, R. R. (ed.) Learning Strategies and Learning Styles. New York : Plenum, 1988
POWER, J. E. Philosophy of Education, Englewood Cliffs. New Jerey : Prentice-Hall, 1982

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Nutnou podmínkou udělení zápočtu je vypracování eseje (3 normostrany textu), v níž má student prokázat schopnost tematizovat a kriticky posoudit problém týkající se výchovy, a to z filosofického hlediska.

Sylabus UPVGAES1 - Gastronomie evropská a světová 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouší Zdeňka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

UPVGAES2 Gastronomie evropská a světová 2

Anotace předmětu Přednáška představuje gastronomii a kuchyni evropských zemí jako výsledek jejich kulturního dědictví a vede k pochopení odlišností kulturního zázemí a hledání společných evropských kořenů. Přednáška uvádí typické způsoby přípravy jídel v jednotlivých zemích, způsoby stolování a porovnání s českou realitou.
Přednáška je vedena v češtině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem přednášky je představit evropskou gastronomii jako kulturní fenomén mající kořeny v kuchyních jednotlivých zemí. Seznámit studenty se stravovacími zvyklostmi, hlavními způsoby přípravy jídel a s gastronomickými specialitami jednotlivých zemí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Holandská kuchyně
2. Italská kuchyně
3. Bývalá „jugoslávská“ kuchyně
4. Bulharská kuchyně
5. Maďarská a rumunská kuchyně
6. Německá a rakouská kuchyně
7. Portugalská kuchyně
8. Ruská a ukrajinská kuchyně
9. Řecká kuchyně
10. Skandinávská kuchyně
11. Španělská kuchyně
12. Anglická kuchyně

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. BRABEC, M., SMETANA, K. Slovník odborné kuchařské terminologie. Praha : České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o., 2000.
2. EGERT-ROMANOWSKA a kol. Německo : (muzea, vinice, sport, mapy, pivo, kuchyně, lesy, města, zámky, dějiny hudby, výlety, hotely : ilustrovaný průvodce, s kterým nezabloudíte). Praha : Ikar, 2004.
3. ELEFTERIADU, M. Řecká kuchyně. Praha : Corint, 1992.
4. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004.
5. MONTANARI, M. Hlad a hojnost : dějiny stravování v Eropě. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
6. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.
7. POESINGEROVÁ, M. Italská kuchyně. Praha : Merkur 1987.
8. VLACHOVÁ, L. Co chutná v Evropě. Praha : Avicenum, 1979

Literatura doporučená studentům 1. BRABEC, M., SMETANA, K. Slovník odborné kuchařské terminologie. Praha : České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o., 2000.
2. EGERT-ROMANOWSKA a kol. Německo : (muzea, vinice, sport, mapy, pivo, kuchyně, lesy, města, zámky, dějiny hudby, výlety, hotely : ilustrovaný průvodce, s kterým nezabloudíte). Praha : Ikar, 2004.
3. ELEFTERIADU, M. Řecká kuchyně. Praha : Corint, 1992.
4. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004.
5. MONTANARI, M. Hlad a hojnost : dějiny stravování v Eropě. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
6. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.
7. POESINGEROVÁ, M. Italská kuchyně. Praha : Merkur 1987.
8. VLACHOVÁ, L. Co chutná v Evropě. Praha : Avicenum, 1979.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75% účast na přednáškách a ústní projev na zadané téma.

Sylabus UPVGAES2 - Gastronomie evropská a světová 2
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouší Zdeňka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity

UPVGAES1 Gastronomie evropská a světová 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška představuje jednotlivé významné světové kuchyně, vyjma evropských. Seznamuje studenty s kořeny stravovacích zvyklostí a se způsoby přípravy jídel v jednotlivých zemích a uvádí jejich hlavní gastronomické speciality. Studenti jsou seznámeni s nejběžnějšími surovinami, potravinami a kořením. Je zdůrazněn význam biopotravin a zdravého stravování.
Výuka je vedena v češtině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je přestavit jednotlivé světové kuchyně, vyjma evropských. Seznámit studenty s kořeny stravovacích zvyklostí a přípravy jídel v těchto zemích a uvést jejich nejznámější gastronomické speciality. Představit nejčastější potravinářské suroviny, výrobky a koření. Zdůraznit význam biopotravin a zdravé stravování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Severoamerická kuchyně
2. Jihoamerická kuchyně
3. Thajská a vietnamská kuchyně
4. Čínská kuchyně
5. Japonská a indická kuchyně
6. Australská kuchyně
7. Chléb jako fenomén
8. Brambory jako fenomén
9. Pivo jako fenomén
10. Káva a čaj jako fenomén
11. Čokoláda, zmrzlina a moučníky
12. Koření a houby, biopotraviny

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Brillat-Savarin. Fyziológia chuti. Bratislava : Tatran, 1987.
2. KURAS,B. Politika prochází pupkem. Praha : WALD Press, 2006.
3. MILTNER, V. Svět na talíři aneb co chutná od Grónska po Filipíny. Praha : Academia, 1996
4. LÁNSKÁ, D. Bez koření není vaření. Praha : ALQ PLUS, 2000.
5. LÁNSKÁ, D. Plané rostliny v kuchyni. Praha : Aventinum, 1992.
6. SCHERF, G. Plané rostliny a jejich použití v kuchyni : poznávání, sběr, příprava. Praha : Beta-Dobrovský, (c2004).
7. SEDLÁČKOVÁ, H. Káva, čaj, kakao, čokoláda : a co dobrého k tomu? Praha : ALQ Plus, 1999
8. ŠERÝ, V., ŠOUREK, J. Orientální kuchyně. Praha : Merkur, 1985.
9. UHER, Z. Mexická kuchyně. Praha : Práce, 1989.
10. VLČKOVÁ A. Bramborová kuchyně. Paha : I. Železný, 1991.
11. ZAPLETAL, I., ZAPLETALOVÁ, K. Sevrovamerická kuchyně. Praha : Práce, 1991.
Světová kuchyně. Prostějov : O.R.A.Z., 2000. Autor neuveden

Literatura doporučená studentům 1. Brillat-Savarin. Fyziológia chuti. Bratislava : Tatran, 1987.
2. KURAS,B. Politika prochází pupkem. Praha : WALD Press, 2006.
3. MILTNER, V. Svět na talíři aneb co chutná od Grónska po Filipíny. Praha : Academia, 1996
4. LÁNSKÁ, D. Bez koření není vaření. Praha : ALQ PLUS, 2000.
5. LÁNSKÁ, D. Plané rostliny v kuchyni. Praha : Aventinum, 1992.
6. SCHERF, G. Plané rostliny a jejich použití v kuchyni : poznávání, sběr, příprava. Praha : Beta-Dobrovský, (c2004).
7. SEDLÁČKOVÁ, H. Káva, čaj, kakao, čokoláda : a co dobrého k tomu? Praha : ALQ Plus, 1999
8. ŠERÝ, V., ŠOUREK, J. Orientální kuchyně. Praha : Merkur, 1985.
9. UHER, Z. Mexická kuchyně. Praha : Práce, 1989.
10. VLČKOVÁ A. Bramborová kuchyně. Paha : I. Železný, 1991.
11. ZAPLETAL, I., ZAPLETALOVÁ, K. Sevrovamerická kuchyně. Praha : Práce, 1991.
Světová kuchyně. Prostějov : O.R.A.Z., 2000. Autor neuveden

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75 % účast na přednáškách, ústní projev na dané téma.

Sylabus UPVGFR1 - Gastronomie francouzských regionů 1
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouší Zdeňka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

UPVGFR2 Gastronomie francouzských regionů 2

Anotace předmětu Přednáška představuje francouzskou gastronomii zasazenou do historického kontextu.
Charakterizuje francouzské stolování a francouzskou kuchyni a porovnává je českou realitou.
Pojednává o sestavení menu, francouzských vínech a sýrech. Zasazuje francouzskou gastronomii do mezinárodního kontextu a seznamuje s charakteristikami vyhlášených světových kuchyní, včetně kuchyně české.Výuka probíhá v češtině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Představit Francii jako gastronomickou velmoc a spolutvůrkyni mezinárodní gastronomické terminologie. Přiblížit dějiny a současnost francouzské kuchyně a představit francouzskou gastronomii jako nositelku kulturního dědictví a tradic. Porovnat českou a francouzskou kuchyni. Přispět k pochopení odlišností kulturního zázemí a hledání společných evropských kulturních kořenů. Představit evropské a světové kuchyně. Podnítit zájem o kulturu stolování, racionální výživu, studium cizích jazyků a cestování. Vést studenty k tomu, aby byli schopni zasvěceně hovořit o francouzské gastronomii.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Francouzská kulinářská historie.
2. Francouzská kulinářská historie. Brillat Savarin
4. Nová kuchyně; francouzské světoznámé gastronomické osobnosti a fenomény.
Skladba současného jídelníčku, zásady při přípravě a podávání pokrmů. Recept.
5. Francouzská gastronomie jako výraz životního stylu. Porovnání s českou realitou.
6. Mezinárodní gastronomická terminologie. Gastronomické slovníky, školy, průvodce,
soutěže a ocenění. Vyhlášené pařížské restauranty a kavárny.
7. Francouzské sýry
8. Francouzské svátky v zrcadle gastronomie.
9. Francouzské vinařské oblasti
10. Charakteristika evropských kuchyní
11. M. D. Rettigová; česká kuchyně.
12. Možné paralely francouzské a české kuchyně

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. AUGEZ-SARTRAL, J.-F. Restauration 1ère année. Paris : BPI, 1997.
2. BEAUD, F. a kol. Croqu´menus. Berne : Éditions scolaires d´État de Berne, 1993.
3. BRABEC M., SMETANA, K. Slovník odborné kuchařské terminologie. Praha : České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o., 2000.
4. CURNONSKY. Cuisine et vins de France. Paris : Larousse, 1987.
5. CHARLON, R. Crêpes et galettes. Rennes : Édilarge S.A., 1997.
6. GUILLEMARD, C. Les mots de la cuisine et de la table. Paris : Belin, 1990.
7. GUILLEMARD, C. Les mots d´origine gourmande. Paris : Belin, 1993.
8. LE FOLL, N. a C. La cuisine régionale. Genève : Liber, 1996.
9. MARTINICOVÁ, J. Francouzská kuchyně. Praha : Merkur, 1981.
10. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004.
11. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.
12. RENNER, H. a kol. Le français de l´hôtellerie et de la restauration. Paris : Cle International, 1992.
13. RETTIGOVÁ, M. D. Domácí kuchařka. Praha : Odeon, 1986.
14. ROBUCHON, J. a kol. Larousse gastronomique 2000. Paris : Larousse/HER, 2000.
15. TROTEREAU, J. Atlas de la cuisine régionale. Paris : Rustica, 1996.
16. VLACHOVÁ, L. Co chutná v Evropě. Praha : Avicenum, 1979.

Literatura doporučená studentům 1. BRABEC M., SMETANA, K. Slovník odborné kuchařské terminologie. Praha : České
a slovenské odborné nakladatelství s. r. o., 2000.
2. MARTINICOVÁ, J. Francouzská kuchyně. Praha : Merkur, 1981.
3. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar , 2004.
4. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.
5. RETTIGOVÁ, M. D. Domácí kuchařka. Praha : Odeon, 1986.
6. VLACHOVÁ, L. Co chutná v Evropě. Praha : Avicenum, 1979.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75% účast na přednáškach a ústní projev na zadané téma

Sylabus UPVGFR2 - Gastronomie francouzských regionů 2
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bouší Zdeňka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity

UPVGFR1 Gastronomie francouzských regionů 1

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednáška představuje francouzskou gastronomii jako kulturní fenomén; přispívá k poznání životního způsobu ve Francii, motivuje k rozvíjení osobnosti a poznávání evropského kulturního dědictví. Přináší charakteristiky francouzských regionů s jejich kulinářskými specialitami, včetně kuchařských receptů. Výuka probíhá ve češtině.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Přiblížit francouzské regiony jako nositele kulturního dědictví v oblasti regionálních gastronomických specialit. Přispět k pochopení odlišností kulturního zázemí a hledání společných evropských kulturních kořenů. Podnítit zájem o kulturu stolování, racionální výživu, studium cizích jazyků a cestování. Vést studenty k tomu, aby byli schopni zasvěceně hovořit o francouzských gastronomických specialitách a zvláštnostech.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Provence, Pays niçois, Korzika
2. Languedoc, Rousillon, Comté-de-Foix
3. Dauphiné, Savojsko
4. Gaskoňsko, Béarn, Baskické pobřeží, Guyenne (Bordelais)
5. Périgord, Aunis, Saintonge, Angoumois (Charentes)
6. Limousin, Marche, Berry, Bourbonnais, Nivernais, Auvergne, Lyonnais
8. Burgundsko, Touraine, Orléanais
9. Bresse, Bugey, Dombes, Franche-Comté
10. Alsace, Lorraine, Champagne, Ile-de-France
11. Flandres, Artois, Picardie (Nord), Normandie, Bretagne
12. Anjou, Maine; Poitou, Vendée

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. AUGEZ-SARTRAL, J.-F. Restauration 1ère année. Paris : BPI, 1997.
2. BEAUD, F. a kol. Croqu´menus. Berne : Éditions scolaires d´État de Berne, 1993.
3. BRABEC M., SMETANA, K. Slovník odborné kuchařské terminologie. Praha : České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o., 2000.
4. CURNONSKY. Cuisine et vins de France. Paris : Larousse, 1987.
5. CHARLON, R. Crêpes et galettes. Rennes : Édilarge S.A., 1997.
6. GUILLEMARD, C. Les mots de la cuisine et de la table. Paris : Belin, 1990.
7. GUILLEMARD, C. Les mots d´origine gourmande. Paris : Belin, 1993.
8. LE FOLL, N. a C. La cuisine régionale. Genève : Liber, 1996.
9. MARTINICOVÁ, J. Francouzská kuchyně. Praha : Merkur, 1981.
10. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004.
11. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.

Literatura doporučená studentům . MARTINICOVÁ, J. Francouzská kuchyně. Praha : Merkur, 1981.
2. MERTLÍK, V. Život jako menu. Praha : Euromedia Group, k. s. - Ikar , 2004.
3. PAUKERTOVÁ, D. Francouzská kuchařka. Praha : Merkur, 1988.
4. RETTIGOVÁ, M. D. Domácí kuchařka. Praha : Odeon, 1986.
5. VLACHOVÁ, L. Co chutná v Evropě. Praha : Avicenum, 1979.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75% účast na přednáškách a ústní projev na zadané téma

Sylabus UPVKLK - Rozvoj klíčových kompetencí
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studenti budou znát podstatu, význam a faktory klíčových kompetencí. Osvojí si prostředky jejich rozvíjení a ve výcviku rozvinou své vlastní kompetence.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti budou znát podstatu, význam a faktory klíčových kompetencí. Osvojí si prostředky jejich rozvíjení a ve výcviku rozvinou své vlastní kompetence.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Komunikativnost a kooperace
• Práce s textovými informacemi, schopnost učit se a myslet
• Samostatné a tvořivé řešení problémů
• Schopnost zdůvodňovat a hodnotit
• Výkonnost a odpovědnost

Literatura, na níž je předmět vystavěn BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001.
KOLEKTIV. Rámcový vzdělávací program. (Pracovní verze pro potřeby pilotních škol.) Praha: VÚP, 2002.
KOLEKTIV. Reading and writing for critical thinking (metodické materiály ke kurzu RWCT). Praha: OSF, 1998.

Literatura doporučená studentům BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001.
KOLEKTIV. Rámcový vzdělávací program. (Pracovní verze pro potřeby pilotních škol.) Praha: VÚP, 2002.
KOLEKTIV. Reading and writing for critical thinking (metodické materiály ke kurzu RWCT). Praha: OSF, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVKOM - Komunikace ve výchově a vzdělávání
2014

Sylabus UPVKUR - Tvorba kurikula školy
2014

Sylabus UPVMNG - Školní management
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky, semináře a samostatná příprava studentů, se budou vzájemně doplňovat. Vedle teoretického základu bude sledován dovedností výcvik studentů z oblasti školního managamentu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání uceleného přehledu a znalostí v oblasti řízení ve školství

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vzdělávací program
2. Základní pedagogická dokumentace
3. Organizační struktura školy
4. Kontrolní a hospitační činnosti
5. Zásady hospodaření s majetkem státu a obce
6. Vznik a zánik pracovního poměru
7. Cestovní náklady a vysílání pracovníků na pracovní cesty
8. Popisy práce pedagogických a nepedagogických zaměstnanců
9. Platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a stupně, nárokové a nenárokové složky platu
10. Legislativa
11. Tvorba plánů a jejich evaluace

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací - Č. j.: 30 207/2003-25
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb.
Zákony 561, 563/2004Sb.
Zákoník práce

Literatura doporučená studentům HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací - Č. j.: 30 207/2003-25
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb.
Zákony 561, 563/2004Sb.
Zákoník práce

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
aktivní účast na přednáškách
seminární práce
splnění úkolů zadaných na přednáškách
vědomostní test
Zkouška:
vědomosti v rozsahu tematických okruhů
kolokvium nad seminární prací a prezentace prostudované literatury

Sylabus UPVMOR - Morální vývoj a výchova
2006

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Psychologická část. Teorie morálního vývoje (psychoanalytická, sociální, kognitivní). Morální vývoj v pojetí J. Piageta a L. Kohlberga. (Heteronomní, autonomní fáze vývoje; tři úrovně a šest stadií podle Kohlberga). Další koncepce morálního vývoje. Problematika agresivity a prosociálního chování. Morální vývoj a inteligence, morální vývoj a náboženství.
Mravní vědomí, cítění a chování. Proces interiorizace norem, instance svědomí.
Pedagogická část: cíle morální výchovy a proměny jejího obsahu. Úroveň realizace morální výchovy v současné škole. Metody mravní výchovy, různá kriteria jejich členění a jejich bližší charakteristika.
Zásady a metodika osvojení si některých specifických metod mravního působení. Jejich aplikace v oblasti sociálně patologických jevů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je zprostředkování poznatků o specifičnosti morálního vývoje a současně vybavení metodickými dovednostmi tak, aby studenti byli schopni sami pozitivně ovlivňovat morální stránku svých budoucích svěřenců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Psychologická část. Teorie morálního vývoje (psychoanalytická, sociální, kognitivní). Morální vývoj v pojetí J. Piageta a L. Kohlberga. (Heteronomní, autonomní fáze vývoje; tři úrovně a šest stadií podle Kohlberga). Další koncepce morálního vývoje. Problematika agresivity a prosociálního chování. Morální vývoj a inteligence, morální vývoj a náboženství.
Mravní vědomí, cítění a chování. Proces interiorizace norem, instance svědomí.
Pedagogická část: cíle morální výchovy a proměny jejího obsahu. Úroveň realizace morální výchovy v současné škole. Metody mravní výchovy, různá kriteria jejich členění a jejich bližší charakteristika.
Zásady a metodika osvojení si některých specifických metod mravního působení. Jejich aplikace v oblasti sociálně patologických jevů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998. s. 204.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
HAAS, A., KREJČÍ, H. Morální inteligence: jak rozvíjet a kultivovat dobro v nás. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 152 s.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.

Literatura doporučená studentům ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998. s. 204.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
HAAS, A., KREJČÍ, H. Morální inteligence: jak rozvíjet a kultivovat dobro v nás. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 152 s.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z daného předmětu.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVOD - Obecná didaktika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obecná didaktika svými záměry i pojetím navazuje na předmět obecnou předcházející předmět Obecná pedagogika. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky atd., a to v kontextu transformace českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení, postihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. K dílčím cílům disciplíny patří: rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkretizovaného učiva, rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací jednotky (pracovního dne), vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství, informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních.
V praktické rovině půjde o řešení modelových situacích (v rámci tzv. mikrovýstupů).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Vymezení pojmu didaktika. Vývoj vzdělávacích koncepcí.
• Výuka jako didaktický systém. Tradiční model vyučování. Vzdělávací dokumenty.
• Podstata vyučovacího procesu. Vyučovací koncepce.
• Alternativní vzdělávací systémy. Technologie výuky.
• Činitelé edukační reality: učitel a dítě - žák – student.
• Příprava na vyučování, výběr a uspořádání učiva, didaktický systém. Pedagogické dovednosti a pedagogické situace.
• Organizační formy výuky, jejich pojetí v tradičním přístupu a v alternativních pedagogických směrech.
• Aktivizující metody ve vyučování. Kreativita.
• Diagnostika, autodiagnostika a učitelská sebereflexe. Hospitace, jako zdroj didaktických dovedností.
• Moderní didaktické technologie a jejich uplatnění v podmínkách střední školy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
JANIŠ, K. Organizační formy výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
KALHOUS, Z, OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: PedF MU, 1992.
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN, 1988.
MUZÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MARĚŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie (Učební text k předmětu „Obecná pedagogika didaktika“ v DPS). Brno: MU, 1999.
ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: MU, 2003.

Literatura doporučená studentům BADEGRUBER, B. Otevřené učení ve 28. krocích. Praha: Portál, 1997.
BERTRAND,Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
ČAPEK, R. Pedagogická praxe pro studenty. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
DOLEŽALOVÁ, J., ČAPEK, R. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KOLEKTIV. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997.
KOLEKTIV. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
KOŤA, J., RÝDL, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z daného předmětu.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVOP - Obecná pedagogika
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu - pochopit vztah teorie a praxe ve výchově
- porozumět obsahu pedagogiky a její vazbě na ostatní předměty studia
- osvojit si základní pedagogické pojmy a porozumět jejich vymezení a uspořádání
- umět si vytvořit základy systému pracovních a studijních návyků
- vysvětlit pojem pedagogika z hlediska pedagogické kategorie
- charakterizovat vnější a vnitřní podmínky výchovy a jejich vzájemné vztahy

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se základním pojmovým aparátem, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, aktuálními trendy, osvojení si základů práce s odbornou literaturou a se záměrem přispět k orientaci v současném pedagogickém dění. Hlavním cílem a úkolem tohoto předmětu je připravit studenty na své povolání učitele.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Konstituování pedagogiky jako vědy. Osobnost a odkaz myslitele J. A. Komenského.
• Vývoj pedagogických idejí, zejména pak v 18. a 19. století. J. F. Herbart, J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj aj. Nové pedagogické směry na počátku 20. století (M. Montessoirová, R. Steiner, C. Freinet, P. Petersen). Reformní pedagogické hnutí v Československu. Alternativní pojetí výchovy a vzdělávání.
• Předmět pedagogiky. Základní pojmy. Struktura pedagogiky. Základní pedagogické disciplíny. Vztah pedagogiky k jiným vědám.
• Pojem výchova, pojetí výchovy v historickém kontextu. Intencionální a funkcionální výchova. Výchova v širším a užším slova smyslu. Znaky výchovy. Otázky výchovy a sebevýchovy.
• Vzdělávání, sebevzdělávání a vzdělání (stupně a druhy). Vztah výchovy a vzdělávání.
Charakteristika, znaky a průběh výchovného procesu. Etapy výchovného procesu z hlediska ontogeneze. Fáze výchovného procesu z hlediska metodického.
Výchovné cíle. Funkce a struktura výchovných cílů. Taxonomie výchovných cílů podle B. Blížkovského.
• Podmínky výchovy. Fyziologická a psychická podmíněnost výchovy. Vztah prostředí a výchovy. Sociální podmíněnost výchovy. Mikroprostředí a makroprostředí, lokální prostředí. Přehled výchovných koncepcí vycházejících z rozdílné preference podmínek výchovy (pedagogický optimismus, pesimismus a realismus).
• Prostředky výchovy (širší a užší pojetí). Formy a metody výchovy.
• Účastníci základního modelu edukace (charakteristika jednotlivých subjektů modelu). vychovatele (učitele). Sociální pozice pedagogické profese, aktuální problémy pedagogické profese. Vychovávaný (žák) jako subjekt edukace. Vzájemná interakce vychovatel - vychovávaný.
• Formy výchovy (formy školní, mimoškolní a rodinné výchovy, sebevýchova). Metody výchovy (obecné vymezení).
• Vzdělávací systém (struktura, obecná charakteristika částí systému). transformace
Škola - instituce pro řízenou edukaci. Kurikulum, teorie kurikula, národní kurikulum a vzdělávací programy. Školská soustava u nás.
• Škola a rodina (spolupráce, vzájemný vztah, formy spolupráce, trendy apod.).
• Metodologie pedagogiky - přehled metod pedagogického výzkumu, pedagogický projekt. Hospitace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ, B. Systémová pedagogika. Ostrava: Amosium servis, 1997.
JŮVA,V. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1994.
JANIŠ, K., KRAUS, B., VACEK, P. Vybrané kapitoly z pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál 1997.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2001.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995.

Literatura doporučená studentům JŮVA, V., JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1995.
KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. a kol. Pedagogické otázky současnosti. Praha: ISV, 1994
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PAŘÍZEK,V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PdF UK, 1996.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
PRŮCHA, J. Alternativní škola. Hradec Králové, Gaudeamus 1997
PRUCHA, J. Učitel – současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002.
TOMÁŠEK, F. Pedagogika. Brno: Nibowaka, 1992.
Odborné časopisy: Pedagogika a Pedagogická orientace.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření konkrétní motivace v daném předmětu na určitý jev
Aplikace znalostí z oblasti obecné pedagogiky podle přednášek.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVORG - Organizování výchovy mimo vyučování
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základy organizace řízení, managementu a marketingu, výklad vydaných a vydávaných vyhlášek, instrukcí a zákonů z oblasti VMV pro výchovné pracovníky v oblastech: právní subjektivita školských a mimoškolských zařízení, hospodaření s hmotným majetkem, majetkovými právy a pohledávkami, provoz, péče o bezpečnost dětí, mládeže a dospělých, dokumentace aj.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení studentů s problematikou organizace, řízení a právních předpisů v oblasti výchovy mimo vyučování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Základy organizace řízení, managementu, marketingu. Systém zákonodárství v ČR. Přehled pojmů z oblasti školské legislativy.
2.Program EU "Mládež".
3.Školská zotavovací zařízení a zotavovací akce pro děti a dorost.
4.Pracovněprávní vztahy a zaměstnanci v oblasti volného času - pracovní smlouva, prac. doba, řád, dovolená, odměňování, odstupné, posudky, změny prac. poměru...
5.Odpovědnost zaměstnance za škodu, dohody o hmotné zodpovědnosti, specifika školních úrazů.
6Mezinárodní smlouvy - Úmluva o právech dítěte, využití úmluvy v ČR. Listina základních práv a svobod.
7.Zákon o rodině. Zákon o sdružování občanů. Občanský zákoník. Zákoník práce.
8.Vyhláška o základních uměleckých školách. Vyhláška o školních družinách a školních klubech.
9.Vyhláška o střediscích pro volný čas dětí a mládeže. Vyhláška o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost.
10.Vyhláška o domovech mládeže. Vyhláška o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
11. Bezpečnost práce s kolektivy dětí a mládeže při různých činnostech.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bičovský, J., Holub, M.: Občanský zákoník. Praha 1991
Holub, M.: Zákon o rodině. Praha 1992
Jouza, L.: Nový zákoník práce. Praha 1994
Nový, K.: Právní rádce pro ředitele škol. Praha 1997
Nový, K.: Sociální práva v kostce. Praha 1994
Světlík, J.: Marketing školy. EKKA, Zlín 1996
Vybrané předpisy k činnosti dětí a mládeže. IDM MŠMT ČR 1993
Vybrané předpisy pro výchovu mimo vyučování. IDM MŠMT ČR 1993

Literatura doporučená studentům DAVID: Práva dítěte. vydavatelství Olomouc 1999.
BŮŽEK, MICHALÍK: Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělávání UP Olomouc 2000
Dětská práva - dokumenty a informační materiály o ochraně dětí. PÚ JAK ČSAV 1991

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě vypracované seminární práce a aktivní účasti na besedách, obdrží student zápočet.

Sylabus UPVPAJ - Diagnostika a prevence patosociál. jevů
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět svými záměry i pojetím navazuje na základy etopedie. Je více specifikován na diagnostiku sociálně patologických jevů a především na prevenci těchto jevů. Poznatky budou převáděny do aplikační roviny (např. tvorba preventivních programů, ukázky práce v hodině se zaměřením na prevenci sociálně patologických jevů apod.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět svými záměry i pojetím navazuje na základy etopedie. Je více specifikován na diagnostiku sociálně patologických jevů a především na prevenci těchto jevů. Poznatky budou převáděny do aplikační roviny (např. tvorba preventivních programů, ukázky práce v hodině se zaměřením na prevenci sociálně patologických jevů apod.).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Důraz je v tomto předmětu položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxe. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, bude kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální či skupinové úrovni.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DUNOVSKÝ, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
DRTILOVÁ, J., KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
KUJA, J., FLODER, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
MATOUŠEK, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
MATOUŠEK, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
NEŠPOR, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
NEŠPOR, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E., ČAPEK, R. Pro prevenci sociálně patologických jevů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
VOCILKA, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market, 1996.
VOCILKA, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko výchovy a vzdělávání, 1994.
VOCILKA, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha: SPN, 1985.

Literatura doporučená studentům DUNOVSKÝ, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
DRTILOVÁ, J., KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
KUJA, J., FLODER, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
MATOUŠEK, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
MATOUŠEK, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
NEŠPOR, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
NEŠPOR, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E., ČAPEK, R. Pro prevenci sociálně patologických jevů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
VOCILKA, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market, 1996.
VOCILKA, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko výchovy a vzdělávání, 1994.
VOCILKA, M. Speciálně pedagogická terminologie etopedická. Praha: SPN, 1985.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVPDT - Pedagogická a didaktická technologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pedagogická a didaktická technologie je teoretickočinnostní disciplína, navazující
na předchozí etapy učitelského vzdělávání. Jejím posláním je prohloubit poznání učitelů
ve vybraných tématech a aplikacích - v souvislosti s uplatněním technických prostředků
ve výchově, vzdělání a výzkumu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem je zvýšit míru profesní připravenosti v oblasti osobního použití materiálních prostředků výuky, se zvýšeným zaměřením na auditivní, audiovizuální a techniku. V neposlední řadě je kladen důraz na propojení s metodami učitelské reflexe a sebereflexe při profesním bilancování a hodnocení didaktické činnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Jejím posláním je prohloubit poznání učitelů ve vybraných tématech a aplikacích - v souvislosti s uplatněním technických prostředků ve výchově, vzdělání a výzkumu. Obecným cílem je zvýšit míru profesní připravenosti v oblasti osobního použití materiálních prostředků výuky, se zvýšeným zaměřením na auditivní, audiovizuální a techniku. V neposlední řadě je kladen důraz na propojení s metodami učitelské reflexe a sebereflexe při profesním bilancování a hodnocení didaktické činnosti.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T., NOVÁK, J. Využití počítače při vyučování. Praha : Portál, 1998.
FIALOVÁ, I. et al. Didaktická technologie. Praha : Karolinum, 1994.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava : SPN, 1992.
GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno : Paido, 1996.
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996.
MAREŠ, J. Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Brno : Vojenská akademie, 1988.
MAREŠ, J., SLAVÍK, J., SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno : CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
REISENAUER, R. Metody matematické statistiky a jejich aplikace v technice. Praha : SNTL, 1970.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha : Portál,1997.
SVATOŠ, T. Snímání a záznam verbální komunikace ve třídě. Pedagogika, 43, 1993, č. 2, s. 165-172.
SVATOŠ, T. Flandersova metoda interakční analýzy v učitelské přípravě. Pedagogika, 45, 1995, č. 1, s. 64-70.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997, č. 4, s. 24-28.
ŠTECH, S. Psycho-didaktika? Pedagogika, 45, 1995a, č. 4, s. 307-308.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č. 3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998a.
ŠVEC, V., FIALOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno : Pedagogická fakulta MU, 1996.

Literatura doporučená studentům ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T., NOVÁK, J. Využití počítače při vyučování. Praha : Portál, 1998.
FIALOVÁ, I. et al. Didaktická technologie. Praha : Karolinum, 1994.
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava : SPN, 1992.
GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno : Paido, 1996.
GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve výuce. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996.
MAREŠ, J. Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Brno : Vojenská akademie, 1988.
MAREŠ, J., SLAVÍK, J., SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno : CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997.
REISENAUER, R. Metody matematické statistiky a jejich aplikace v technice. Praha : SNTL, 1970.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998.
SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha : Portál,1997.
SVATOŠ, T. Snímání a záznam verbální komunikace ve třídě. Pedagogika, 43, 1993, č. 2, s. 165-172.
SVATOŠ, T. Flandersova metoda interakční analýzy v učitelské přípravě. Pedagogika, 45, 1995, č. 1, s. 64-70.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997, č. 4, s. 24-28.
ŠTECH, S. Psycho-didaktika? Pedagogika, 45, 1995a, č. 4, s. 307-308.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č. 3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998a.
ŠVEC, V., FIALOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno : Pedagogická fakulta MU, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z daného předmětu formou písemného testu.

Sylabus UPVPRP - Praktická psychologie
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Iljuk Boris

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní aplikační dovednosti v oblasti psychologie pro potřeby pedagogické praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Aplikace psychologických znalostí na praktickou činnost pedagoga a zdokonalení vlastní osobnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Typologie osobnosti a její aplikace v praxi (psychoanalytická typologie, typologie Le Senna, konstitucionální typologie W. Sheldona, psychofyziologická typologie aj.).
Charakter osobnosti. Zvláštností práce a jednaní s osobami s různým typem akcentuace charakteru (cykloidní, hypertimní, labilní, senzitivní, psychostenický, schizoidní, epileptoidní, paranoidní, demonstrativní, dystimní ai. typy akcentuací podle K. Leongarda a P. B. Ganuškina).
Kontrola vědomí a metody řízení vědomí. Sebeaktualizace osobností v humanistické a existenciální psychologie (A. Maslow, K. Rogers, V. Frankl. aj.). Transcendence v psychoterapie. Člověk-manipulátor a člověk-organizátor. Destruktivní kulty, sekty, zombi. Mechanizmy obrany proti psychologické manipulace.
Vnímání člověka člověkem, „čtení“ osobnosti. Význam gest, mimiky a pantomimiky v životních situacích. Metody lidské komunikace. Psychologie oblékání pedagoga.
Pracovní doba pedagoga a její efektivní využití. Pracovní styl. Vytyčení cílů a plánování pracovní doby. Psychologie rozhodování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Baštecká, B. a kol.: Klinická psychologie v praxi. Portál, Praha 2003
Cleese, J., Skynner, R.: Život a jak v něm zůstat naživu. Portál, Praha 2000
Danzer, G.: Psychosomatika. Portál, Praha 2001
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Triton, Praha 2000
Hošek, V.: Psychologie odolnosti. Karolinum, Praha 2001
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Mikšík, O.: Psychologická charakteristika osobnosti. UK, Praha 2001
Nešpor, K.: Návykové chování a závislost. Portál, Praha 2000
Pernerová, R. A.: Tabu v rodinné komunikaci. Portál, Praha 2000
Rogers, C .R.: Způsob bytí. Portál, Praha 1998
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Portál, Praha 1995
Říčan, P. a kol.: Dětská klinická psychologie. Avicenum, Praha 1991
Strašíková, B.: Z dětských mudrosloví. Specifické znaky dětské psychiky. Karolinum, Praha 2000
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VÁVROVÁ, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
Woititzová, J. G.: Dospělé děti alkoholiků. Columbus, Praha 1998
Youngson, R. M.: O šílenství, podivínství a genialitě. Portál, Praha 2000

Literatura doporučená studentům Baštecká, B. a kol.: Klinická psychologie v praxi. Portál, Praha 2003
Cleese, J., Skynner, R.: Život a jak v něm zůstat naživu. Portál, Praha 2000
Danzer, G.: Psychosomatika. Portál, Praha 2001
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Triton, Praha 2000
Hošek, V.: Psychologie odolnosti. Karolinum, Praha 2001
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Mikšík, O.: Psychologická charakteristika osobnosti. UK, Praha 2001
Nešpor, K.: Návykové chování a závislost. Portál, Praha 2000
Pernerová, R. A.: Tabu v rodinné komunikaci. Portál, Praha 2000
Rogers, C .R.: Způsob bytí. Portál, Praha 1998
Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Portál, Praha 1995
Říčan, P. a kol.: Dětská klinická psychologie. Avicenum, Praha 1991
Strašíková, B.: Z dětských mudrosloví. Specifické znaky dětské psychiky. Karolinum, Praha 2000
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VÁVROVÁ, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
Woititzová, J. G.: Dospělé děti alkoholiků. Columbus, Praha 1998
Youngson, R. M.: O šílenství, podivínství a genialitě. Portál, Praha 2000

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVPRX1 - Úvodní pedagogická praxe
2010

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: praxe 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Úvod do pedagogické praxe je koncipován jako teoreticko-praktický, resp. metodický vhled do problematiky hodnocení a posuzování pedagogických činností, přímo spojených s každodenní výukou. Svou povahou je především aplikační, kdy obecné pohledy a požadavky na výkon učitelství (ovládnutí pedagogickým dovedností, schopnost motivovat, aktivizovat, kreativním způsobem pracovat s dětmi a mládeží apod.) jsou převáděny do podoby hodnocených pedagogických situací s cílem porozumět jejich vnitřní povaze. Očekává se, že výuka povede studenty k samostatnému uvažovaní a řešení pedagogických situací, k aktivní a tvořivé výukové i sociální interakci v podmínkách současné střední školy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními dovednostmi pro porozumění vzdělávacích a výchovných aspektů výuky. K dílčím cílům studijního předmětu náleží:
• získat základní poznatky o hybných aspektech výukové interakce,
• získat dovednosti vytvářet prekoncepty budoucí výuky, vytvářet převody mezi cíli vyučování, obsahem a metodami či prostředky,
• ověřit dovednosti organizovat, řídit skupinu a vést ke vzájemné kooperaci,
• osvojit si základní komunikační dovednosti a schopnosti sebereflexe,
• získat základní poznatky o pedagogické diagnostice, poradenské a konzultativní činnosti,
• ověřit schopnost aktivně ovlivňovat sociálně komunikativní klima třídy a rozvíjet jeho prosociální soudržnost,
• osvojit si schopnost hodnotit vlastní práci, své výchovné působení a na tomto základě modifikovat své postupy, chování a metody.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Vybavení studentů základními dovednostmi pro porozumění vzdělávacích a výchovných aspektů výuky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
GAVORA, P. Základní problémy pedagogické komunikace. Bratislava: UEP SAV, 1985.
GILERNOVÁ, S., HERMOCHOVÁ, S., ŠUBRT, R. Sociální dovednosti učitele. Praha: SPN,
1989.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha:
SPN, 1989
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KERLINGER, F.N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972
LAŠEK, J. Komunikační klima ve středoškolské třídě. Pedagogika, 1994. č. 2.
MADSEN, K. B. Moderní teorie motivace. Praha: Academia, 1979.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních
postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho
pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové:
Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č.
3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Masarykova univerzita, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido,
1999.
VYSKOČILOVÁ, E. Univerzitní příprava učitelů v hlediscích genetické epistemologie a
teorie jednání. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 7-13.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
GAVORA, P. Základní problémy pedagogické komunikace. Bratislava: UEP SAV, 1985.
GILERNOVÁ, S., HERMOCHOVÁ, S., ŠUBRT, R. Sociální dovednosti učitele. Praha: SPN,
1989.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha:
SPN, 1989
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
KERLINGER, F.N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972
LAŠEK, J. Komunikační klima ve středoškolské třídě. Pedagogika, 1994. č. 2.
MADSEN, K. B. Moderní teorie motivace. Praha: Academia, 1979.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních
postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho
pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové:
Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996, č.
3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Masarykova univerzita, 1998.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido,
1999.
VYSKOČILOVÁ, E. Univerzitní příprava učitelů v hlediscích genetické epistemologie a
teorie jednání. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 7-13.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
Ověření si přímo v praxi základní teoretické a dovednostní instrumenty z předchozí výuky.

Sylabus UPVPRX2 - Pedagogická praxe (mikrovýstupy)
2010

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: praxe 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Disciplína „Mikrovýstupová praxe“ je pojata jako teoreticko aplikační předmět. Předmět navazuje na předchozí praktickou přípravu studentů a navíc rozvíjí jejich pedagogické a komunikativní dispozice v situacích blízkých školním podmínkám. Metodologicky staví na triádě: příprava vyučovacího prekonceptu – jeho realizace v podobě mikrovýuky (asistenské praxe, týmového vyučování) – reflektování a sebereflektování. Nedílnou částí je použití technických prostředků (audio a videozáznamu) k reflexi pedagogického výkonu, spolu s nasazením výzkumných postupů (observace, sebereflexivní archy atd.).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je poskytnout studujícím základní poznatky o pedagogických procedurách spojených s technikou tzv. mikrovyučování. Smyslem je seznámit s praktikami týmového vyučování, microteachingem a asistentskou praxí – jako postupy, které se významně podílejí na utváření profesních dovedností v simulovaných nebo skutečných podmínkách škol.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Příklady některých rozvíjených dovedností:
• dovednost koncipovat pedagogickou situaci jako cílenou aktivitu,
• dovednost vytvořit prekoncept modelové pedagogické situace (podle zadání),
• dovednost předjímat průběh výstupu (včetně perekoncepční analýzy),
• dovednost přetvořit vyučovací koncept do podoby reálné (simulované) situace,
• dovednost komparovat prekoncept s realitou,
• dovednost posoudit svůj výkon ze záznamu a pojmenovat dílčí profesní prvky,
• dovednost přijmout názory druhých a včlenit je do sebereflektivního uvažování,
• dovednost (po analytické fázi) modifikovat své budoucí postupy, chování a metody.

Literatura, na níž je předmět vystavěn ALLEN, D., RYAN, K. Microteaching. London: Addison-Wesly, 1969.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., SLAVÍK, J., SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : Centrum
pro další vzdělávání učitelů MU, 1996.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999.
SVATOŠ, T. Studentské představy, prožívání a hodnocení učitelské profesionalizace. Pedagogika, 47, 1997a, č. 2, s. 150-162.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997b,
č. 4, s. 24-28, ISSN 1211-4669.
SVATOŠ, T. Jak absolventi reflektují svou pregraduální učitelskou přípravu. In SVATOŠ, T. (ed). Poslední desetiletí v českém a zahraničním pedagogickém výzkumu. Hradec Králové : Vysoká škola pedagogická 1999c, s. 262-267, ISBN 80-7041-531-2.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996,
č. 3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Masarykova univerzita, 1998.
ŠVEC, V. Krystalizace prvků pedagogických dovedností ve studentských sebereflexích. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 81-90.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido, 1999.
VYSKOČILOVÁ, E. Univerzitní příprava učitelů v hlediscích genetické epistemologie
a teorie jednání. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 7-13.

Literatura doporučená studentům ALLEN, D., RYAN, K. Microteaching. London: Addison-Wesly, 1969.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., SLAVÍK, J., SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : Centrum
pro další vzdělávání učitelů MU, 1996.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999.
SVATOŠ, T. Studentské představy, prožívání a hodnocení učitelské profesionalizace. Pedagogika, 47, 1997a, č. 2, s. 150-162.
SVATOŠ, T. Od mikrovyučování k mikrovyučovací praxi. Pedagogická orientace, 1997b,
č. 4, s. 24-28, ISSN 1211-4669.
SVATOŠ, T. Jak absolventi reflektují svou pregraduální učitelskou přípravu. In SVATOŠ, T. (ed). Poslední desetiletí v českém a zahraničním pedagogickém výzkumu. Hradec Králové : Vysoká škola pedagogická 1999c, s. 262-267, ISBN 80-7041-531-2.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46, 1996,
č. 3, s. 265-276.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Masarykova univerzita, 1998.
ŠVEC, V. Krystalizace prvků pedagogických dovedností ve studentských sebereflexích. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 81-90.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido, 1999.
VYSKOČILOVÁ, E. Univerzitní příprava učitelů v hlediscích genetické epistemologie
a teorie jednání. Pedagogická orientace, 1998, č. 4, s. 7-13.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen za absolvování mikrovýstupu.

Sylabus UPVPRX3 - Pedagogická praxe (souvislá)
2012

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: praxe 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako praktický (resp. metodický) vhled do problematiky hodnocení a posuzování pedagogických činností, přímo spojených s každodenní výukou. Jde především o aplikaci obecných pohledů a požadavků na výkon učitelství (ovládnutí pedagogických dovedností, schopnost motivovat, aktivizovat, kreativním způsobem pracovat s mládeží apod.) a dovednost je převádět do podoby hodnocených pedagogických situací s cílem porozumět jejich vnitřní povaze. Očekává se, že souvislá praxe povede studenty k samostatnému uvažovaní a řešení pedagogických situací, k aktivnímu a tvořivému způsobu řešit výukovou i sociální interakci v podmínkách současné školy. Předmět navazuje
na předmět „Úvodní pedagogická praxe“ a předmět „Pedagogická praxe (mikrovýstupová)“.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem předmětu je ověřit si přímo v praxi základní teoretické a dovednostní instrumenty z předchozí výuky. Cílem předmětu je:

• ověřit si dovednosti organizovat, řídit skupinu a vést ke vzájemné kooperaci,
• osvojit si základní komunikační dovednosti a schopnosti sebereflexe,
• ověřit schopnost aktivně ovlivňovat sociálně komunikativní klima třídy a rozvíjet jeho prosociální soudržnost,
• osvojit si schopnost hodnotit vlastní práci, své výchovné působení a na tomto základě modifikovat své postupy, chování a metody,
• seznámit se s chodem školy, případně školského zařízení

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Souvislá praxe bude vykonána na čtyřech rozdílných pracovištích: střední škola (učiliště) zaměřená na strojně průmyslové obory, střední škola (učiliště) zaměřená na služby
a terciální sféru, domov mládeže, středisko pro volný čas, případně zařízení z oblasti prevence.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
Ověření si přímo v praxi základní teoretické a dovednostní instrumenty z předchozí výuky.

Sylabus UPVPRX4 - Pedagogická praxe (souvislá)
2010

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: praxe 60 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako praktický (resp. metodický) vhled do problematiky hodnocení a posuzování pedagogických činností, přímo spojených s každodenní výukou. Jde především o aplikaci obecných pohledů a požadavků na výkon učitelství (ovládnutí pedagogických dovedností, schopnost motivovat, aktivizovat, kreativním způsobem pracovat s mládeží apod.) a dovednost je převádět do podoby hodnocených pedagogických situací s cílem porozumět jejich vnitřní povaze. Očekává se, že souvislá praxe povede studenty k samostatnému uvažovaní a řešení pedagogických situací, k aktivnímu a tvořivému způsobu řešit výukovou i sociální interakci v podmínkách současné školy. Předmět navazuje
na předmět „Úvodní pedagogická praxe“ a předmět „Pedagogická praxe (mikrovýstupová)“

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem předmětu je ověřit si přímo v praxi základní teoretické a dovednostní instrumenty z předchozí výuky. Cílem předmětu je:

• ověřit si dovednosti organizovat, řídit skupinu a vést ke vzájemné kooperaci,
• osvojit si základní komunikační dovednosti a schopnosti sebereflexe,
• ověřit schopnost aktivně ovlivňovat sociálně komunikativní klima třídy a rozvíjet jeho prosociální soudržnost,
• osvojit si schopnost hodnotit vlastní práci, své výchovné působení a na tomto základě modifikovat své postupy, chování a metody,
• seznámit se s chodem školy, případně školského zařízení

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Souvislá praxe bude vykonána na čtyřech rozdílných pracovištích: střední škola (učiliště) zaměřená na strojně průmyslové obory, střední škola (učiliště) zaměřená na služby
a terciální sféru, domov mládeže, středisko pro volný čas, případně zařízení z oblasti prevence.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998.

Literatura doporučená studentům GAVORA, P. Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda, 1988.
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, 1988.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: PF UP, 1988.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
MAN, F., MAREŠ, J., STUCHLÍKOVÁ, I. Paradoxní účinky učitelových motivačních postupů. In Pedagogika, roč. 50, 2000.
MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole, sborník. Brno: Paido, 1994.
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení. Praha: Univerzita Karlova, 1991.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994.
ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Absolvování praxe a ověření si základních teoretických dovednostní z předchozí výuky přímo v terénu.

Sylabus UPVPSO - Psychologie osobnosti
2010

Sylabus UPVPSP - Pedagogická psychologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty

UPVPSU Psychologie učitele a žáka

Anotace předmětu Rozsah a obsah předmětu pedagogické psychologie má pevné zasazení v systému pedagogických a psychologických disciplin (pedagogické propedeutiky, obecné didaktiky
na straně jedné a obecné, vývojové a sociální psychologie na straně druhé, na které dílem navazuje a dílem je předchází). Vlastní obsah se rozpíná od standardních témat psychologie učení přes témata vztahující se k psychologii vychovávaného a psychologii vychovatele.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je osvojení základních pojmů pedagogické psychologie, ovládnutí dovedností propojovat teoretické poznatky s praxí ve vazbě na budoucí vychovatelskou profesi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Předmět pedagogické psychologie.
• Psychologie učení a její zákony.
• Teorie, druhy a podmínky učení, transfer v učení.
• Psychologie hodnocení výkonů žáků a vychovávaných
• Psychologie rodinné výchovy
• Vrstevnická skupina a její formativní vliv
• Psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy
• Psychologická analýza metod mravní výchovy
• Psychologie vychovávaného, pojetí jeho osobnosti
• Motivace vychovávaného
• Diagnostika vychovávaného, diagnostika skupinových vztah
• Náročné situace z pohledu vychovávaného
• Pedagogicko-psychologická charakteristika vychovávaného
• Psychologie vychovatele, osobnost vychovatele, jeho typologie
• Náročné profesní situace z pohledu vychovatele.
• Autodiagnostika vychovatele

Literatura, na níž je předmět vystavěn Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Literatura doporučená studentům Atkinsonová, R. L. a kol. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
Čáp, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000.
Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
Hartl, P., Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 1998.
Hrabal, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
Hrabal, V., Man, I., Pavelková, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984.
Kratochvílová, A. Vybrané kapitoly z pedagogické psychologie. Hradec Králové: PdF, 1988.
Mareš, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995.
Oudová, D. Pracovní listy z pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
Vacek, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18 - 19, s. 37 - 42.
Vacek, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Vacek, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
- splnění individuálních i skupinových úkolů (písemné zpracování)

Sylabus UPVPSS - Sociální psychologie
2010

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit posluchače se základní periodizací psychického vývoje, vývojovými změnami s akcentem na období batolete, předškolního a školního věku, prepuberty a puberty, adolescence, dospělosti a stáří s akcentem na proces socializace jedince. V souladu s těmito poznatky pak seznámit posluchače s problematikou člověka a společnosti, se základními psychickými jevy, jak nastávají za sociálních podmínek: člověk jako produkt kultury, jako člen skupin (vč. rodiny), kde vystupuje jako nositel různých statusů a rolí, vytváří si postoje, komunikuje, navazuje vztahy, internalizuje sociální normy, je socializován a socializuje.
Předpokladem je znalost obecné psychologie a psychologie osobnosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je seznámení posluchačů s problematikou člověka a společnosti, se základy psychických jevů a jejich souvislostmi za sociálními podmínkami. Hlavní řešené problémy: předmět a metody sociální psychologie, postoje, předsudky, stereotypy, sociální percepce, komunikace, socializace, sociální skupiny, role.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Kultura, způsob života, modální osobnost, kulturní hodnoty a normy, reciprocita jedince a kultury.
2. Jazyk a komunikace. Interakce, vztahový a obsahový aspekt komunikace, poruchy komunikace, rituál.
3. Normy. Kulturně hodnotové vzorce, hodnotový systém, normy konvenční, institucionální, ideální. Internalizace norem, konformita.
4. Postoje. Hodnoty a hodnocení, potřeby, tvorba postojů a změna, vliv skupiny na postoje jedince. Předsudky a stereotypy. Tolerance. Postojová změna.
5. Socializace, fáze, zralá osobnost. Skupiny. Malá skupiny, sebeidentita, vůdce, moc, status, role, statusová úzkost.
6. Sociální percepce a chyby v ní. Kognitivní mapa, implicitní teorie osobnosti, efekt primárnosti, kauzalita, vztahový rámec. Stereotypy, výběrové zkreslení.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
2. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3
3. HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1983. 220 s.
4. HUNT, M. Dějiny psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 708 s. ISBN 80-7178-386.
5. JANOUŠEK, J. A KOL. Metody sociální psychologie. Praha: SPN, 1986.………..
6. KRECH, D., CRUTCHFIELD, R. S., BALLACHEY, E. L. Človek v spoločnosti.
1. vyd. Bratislava: SPN, 1968. 625 s.
7. NAKONEČNÝ. M. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0690-7.
8. LANGEMIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Grada, 1998.
9. LAŠEK, J. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
10. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. 517 s. ISBN 80-85947-80-3.
11. VÝROST, J. Sociálno-psychologický výskum postojov. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1989. 344 s. ISBN 80-224-0054-8.
12. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. l. vyd. Praha: Portál, 1998. s. 384. ISBN 80-7178-269-6.
13. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. l. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 260. ISBN 80-247-0042-5.
14. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.

Literatura doporučená studentům 1. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
2. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3
3. HELUS, Z. Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha: SPN, 1983. 220 s.
4. HUNT, M. Dějiny psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 708 s. ISBN 80-7178-386.
5. JANOUŠEK, J. A KOL. Metody sociální psychologie. Praha: SPN, 1986.………..
6. KRECH, D., CRUTCHFIELD, R. S., BALLACHEY, E. L. Človek v spoločnosti.
1. vyd. Bratislava: SPN, 1968. 625 s.
7. NAKONEČNÝ. M. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0690-7.
8. LANGEMIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Grada, 1998.
9. LAŠEK, J. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
10. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. 517 s. ISBN 80-85947-80-3.
11. VÝROST, J. Sociálno-psychologický výskum postojov. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1989. 344 s. ISBN 80-224-0054-8.
12. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie, I. Člověk a sociální instituce. l. vyd. Praha: Portál, 1998. s. 384. ISBN 80-7178-269-6.
13. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. l. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 260. ISBN 80-247-0042-5.
14. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu: 75% ní aktivní účast na seminářích, zpracovaná, přednesená a obhájená zápočtová práce (do 10 stran textu z doporučené literatury).

Požadavky ke zkoušce: znalost předneseného a nastudovaného materiálu, schopnost samostatně používat odborné pojmy a aplikovat je do řešení problémů v rovině sociální práce. Přehled o aplikovaných oblastech vývojové a sociální psychologie. Poznatky o sociální percepci a komunikaci ve vlastní práci. Součástí zkoušky je písemný test.

Sylabus UPVPSU - Psychologie učitele a žáka
2012

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity

upvpsp Pedagogická psychologie

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět psychologie učitele a žáka, psychologie učení (zákony, teorie, druhy
a podmínky učení, transfer v učení, psychologie hodnocení výkonů žáků). Psychologie rodinné výchovy, vrstevnická skupina a její formativní vliv, psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy. Psychologická analýza metod mravní výchovy. Psychologie žáka. Pojetí žákovy osobnosti. Motivace žáka. Diagnostika žáka. Náročné situace ve škole
z pohledu žáka. Úspěšný x neúspěšný žák. Pedagogická charakteristika žáka. Školní třída, její znaky jako sociální skupiny, její dynamika, koheze, typy školních tříd. Diagnostika třídy. Psychologie učitele. (Učitelé - psychologická charakteristika profese, osobnost učitele, typologie učitele, náročné situace ve škole z pohledu učitele/vychovatele, psychohygiena
v učitelské profesi. Autodiagnostika učitele.)

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Osvojení základních pojmů pedagogické psychologie, ovládnutí dovedností propojovat teoretické poznatky s praxí ve vazbě na budoucí učitelskou profesi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět psychologie učitele a žáka, psychologie učení (zákony, teorie, druhy
a podmínky učení, transfer v učení, psychologie hodnocení výkonů žáků). Psychologie rodinné výchovy, vrstevnická skupina a její formativní vliv, psychologické aspekty morálního vývoje a mravní výchovy. Psychologická analýza metod mravní výchovy. Psychologie žáka. Pojetí žákovy osobnosti. Motivace žáka. Diagnostika žáka. Náročné situace ve škole
z pohledu žáka. Úspěšný x neúspěšný žák. Pedagogická charakteristika žáka. Školní třída, její znaky jako sociální skupiny, její dynamika, koheze, typy školních tříd. Diagnostika třídy. Psychologie učitele. (Učitelé - psychologická charakteristika profese, osobnost učitele, typologie učitele, náročné situace ve škole z pohledu učitele/vychovatele, psychohygiena
v učitelské profesi. Autodiagnostika učitele.)

Literatura, na níž je předmět vystavěn BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2001. 267 s.
BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2003. 197 s.
ČÁP, J. Psychologie vyučování a výchovy. Praha: UK, 1993.
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
ĎURIČ, L., ŠTEFANOVIČ, J. Psychológia pre učitelov. Bratislava: SPN, 1977.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001. 255 s.
KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.

Literatura doporučená studentům BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2001. 267 s.
BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2003. 197 s.
ČÁP, J. Psychologie vyučování a výchovy. Praha: UK, 1993.
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980.
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001.
ĎURIČ, L., ŠTEFANOVIČ, J. Psychológia pre učitelov. Bratislava: SPN, 1977.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001. 255 s.
KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z daného předmětu.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVPSV - Psychologie obecná a vývojová
2012

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Skorunková Radka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základní periodizací lidského vývoje se zvláštním zřetelem na období dospívání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Ovládnutí základního pojmového aparátu a vývojových aspektů psychiky pro potřeby dalšího specializovaného studia v oboru.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Předmět psychologie. Determinace psychiky. Přehled hlavních psychologických směrů. Metody psychologie.
• Osobnost: pojem, struktura, dynamika, typy. Přehled poruch osobnosti: nejzávažnější porucha (dezintegrace) a nejvýznamnější typy poruch (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, anankastická, narcistická aj.).
• Poznávací (kognitivní) procesy, jejich charakteristika a fyziologický základ. Čití
a počitky. Vnímání a vjemy. Poruchy vnímání.
• Paměť, mnemické procesy. Představy a fantazie. Poruchy paměti.
• Myšlení. Myšlenkové operace, formy myšlení. Vlastnosti myšlení. Poruchy myšlení.
• Komunikace, jazyk, řeč. Základní poruchy řeči.
• Emoce. Emoční inteligence. Poruchy emocí.
• Vývoj osobnosti v ontogenezi. Akcelerace a retardace psychického vývoje. Mentální retardace. Základní teorie vývoje. Periodizace psychického vývoje.
• Psychologické zvláštnosti období prenatálního, novorozeneckého, kojeneckého, batolecího. Citová, kognitivní a sociální deprivace a její působení na psychický vývoj v raném dětství.
• Předškolní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace předškoláka. Školní zralost a připravenost.
• Školní dětství. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace dítěte školního věku.
• Období dospívání – pubescence. Subjektivní význam tělesné proměny na rozvoj osobnosti pubescenta. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a rozvoj identity pubescenta. Specifické poruchy učení a chování v dětském věku a dospívání.
• Mladá, střední a starší dospělost. Rozvoj poznávacích procesů. Socializace a identita dospělých.
• Stáří. Involuce psychiky ve stáří. Sociální chování. Identita starého člověka. Umírání
a smrt.

Literatura, na níž je předmět vystavěn FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. Bratislava: INA, 1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
JANIŠ, K. (Ed.) Rodina a škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1999.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001.
PRŮCHA, J. Učitel (Současné poznatky o profesi). Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
STŘELEC, S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy. I. Brno: Paido, 1998.
SVATOŠ, T. (Ed.) Rodinná a sexuální výchova: problémy, akcent, souvislosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VÁVROVÁ, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.

Literatura doporučená studentům FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. Bratislava: INA, 1994.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
JANIŠ, K. (Ed.) Rodina a škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1999.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001.
PRŮCHA, J. Učitel (Současné poznatky o profesi). Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
STŘELEC, S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy. I. Brno: Paido, 1998.
SVATOŠ, T. (Ed.) Rodinná a sexuální výchova: problémy, akcent, souvislosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VÁVROVÁ, P. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z oblasti psychol. obecné a vývojové - podle přednášek.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVPSY - Psychopatologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Skorunková Radka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsahově je předmět zaměřen jak na seznámení s poruchami dílčích psychických funkcí, tak i na jednotlivé druhy psychických poruch. Pozornost je věnována specifikách psychických poruch dětského věku a dospívání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty se základními okruhy psychických poruch, s příčinami jejich vzniku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Předmět psychopatologie, normalilta a abnormalita, mechanismy vývoje psychických poruch
2. Poruchy jednotlivých psychických funkcí
2.1 Poruchy vědomí
2.2 Poruchy pozornosti
2.3 Poruchy vnímání
2.4 Poruchy paměti
2.5 Poruchy myšlení
2.6 Poruchy řeči
2.7 Poruchy emocí
2.8 Poruchy jednání
2.9 Poruchy pudů
2.10 Poruchy vůle
3. Neurotické poruchy
4. Psychotické poruchy
5. Afektivní poruchy
6. Poruchy osobnosti
7. Mentální retardace
8. Demence
9. Poruchy příjmu potravy
10. Návykové poruchy
11.Poruchy specifické pro období dětství
11.1 Hyperkinetické poruchy
11.2 Poruchy učení
11.3 Poruchy řeči
11.4 Poruchy chování
11.5 Emoční poruchy
11.6 Psychosomatické poruchy
11.7 Pervazivní vývojové poruchy

Literatura, na níž je předmět vystavěn VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
ŘÍČAN, P. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1995.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986.
MATĚJČEK, Z. Praxe dětského výchovného poradenství. Praha: SPN, 1991.

Literatura doporučená studentům VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
ŘÍČAN, P. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1995.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986.
MATĚJČEK, Z. Praxe dětského výchovného poradenství. Praha: SPN, 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě vypracované seminární práce a aktivní účasti na besedách, obdrží student zápočet.

Sylabus UPVROD - Výchova k partner., manželství a rodič.
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Současný stav rodičovství a manželství u nás a ve světě. Sexuální výchova ve škole a mimo školu jako osa výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. Obsah, metody a prostředky sexuální výchovy. Obsah, metody a prostředky výchovy k rodičovství. Realizace koncepcí výchovy k partnerství, manžesltví a rodičovství ve vyspělých zemích EU.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zvládnout teorii a metodiku výchovy dětí a mládeže k manželství a rodičovství se zaměřením na výchovu mimo vyučování a na spolupráci s rodiči a školou. Zvláštní pozornost věnovat zvládnutí této výchovy u mládeže problémové.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Rodina a a její funkce. Vymezení pojmů: partnerstv, manželství a rodičovství.
- Kulturně antropologický přístup k lidské sexualitě, manželství a rodině.
- Etické aspekty sexuální výchovy. Láska, přátelství a partnerský vztah. Možnosti výchovy.
- Historický vývoj odpovídajících složek výchovy a vzájemná podmíněnost.
- Funkce rodičů při výchově k rodičovství. Styly výchovy v rodině.
- Role rodičů - otec, matka a perspektivy vývoje rolí. Výchova k odpovídající rolí. Nezastupitelná
úloha role otce a matky při výchově.
- Sexuální výchova – výchova k rodičovství. Motivy zavedení do intencionální výchovy a současný
stav.
- Obsah sexuální výchovy. Metody a prostředky sexuální výchovy – výchovy k rodičovství ve škole
a v rodině.
- Specifické obsahy výchovy k rodičovství – týrání a sexuální zneužívání dětí, hodnoty, výchova
emocí atd.
- Aktuální problémy sexuální výchovy, výchovy k manželství a výchovy k rodičovství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANIŠ, K. Sexuální výchova - příspěvek k teorii a praxi. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
PŠENIČKA, O. Sexuální výchova v rodině. Hradec Králové: ATD, 1995.
ŠULOVÁ, L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství? Praha: Grada, 1995.

Literatura doporučená studentům DUNOVSKÝ, J., MATĚJČEK, Z., DYTRYCH. Z. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
JANIŠ, K., TäUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
TäUBNER, V. Metodika sexuální výchovy. Praha: Fortuna, 1996.
TäUBNER, V. Nejstřeženější tajemství – sexuální zneužívání dětí. Praha: Trizonia, 1996.
VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Praha: H – H, 1992.
ZVĚŘINA, J. Lékařská sexuologie. Praha: H a H, Praha 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- aktivní účast na seminářích
- vypracování seminární práce
- anotace odborného textu (článek, kniha)

Sylabus UPVSKL - Školská legislativa
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Právo na vzdělání patří podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, mezi základní občanská práva. Proto se zákony, upravující právní vztahy ve školství a realizaci výuky dotýkají nejen nositelů výchovného a výukového procesu, ale v určitých směrech všech občanů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky tohoto předmětu je podat studentům podrobnou informaci jednak o právní odpovědnosti ve školství, jednak o legislativní úpravě škol a školských zařízení, jakož i o výkonu státní správy a samosprávy na úseku školství a výchovných zařízení. Výuka je zaměřena na seznámení se základními principy českého právního řádu, právy a povinnostmi škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů, státních orgánů a orgánů místní samosprávy, školských samosprávných orgánů, pedagogů, žáků a jejich zákonných zástupců.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Právo, právní řád. Ústava ČR, Listina základních práv a svobod ve vazbě na školství.
2. Vznik právní odpovědnosti. Odpovědnost občanskoprávní, trestněprávní, pracovněprávní.
3. Porušení právní odpovědnosti. Náhrada škody.
4. Základní pojmy školského zákona a jeho vnitřní struktura.
5. Školská soustava.
6. Soukromé a církevní školství.
7. Učitelé a pedagogičtí pracovníci, jejich pracovněprávní vztahy, práva a povinnosti.
8. Státní správa školství.
9. Samospráva ve školství.
10. Předškolní zařízení a školská zařízení.
11. Speciální školství.

S ohledem na rozsah problematiky se počítá s tím, že některá témata budou rozvržena do vícepřednáškových hodin.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Listina základních práv a svobod
Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., Zákon správní řád
262/2006 Sb., Zákoník práce v platném znění.
Zákon o rodině od 1. ledna 2014 je v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva rodinné právo zahrnuto v novém občanském zákoníku pod číslem 89/2012 Sb.

Literatura doporučená studentům Listina základních práv a svobod
Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., Zákon správní řád
262/2006 Sb., Zákoník práce v platném znění.
Zákon o rodině od 1. ledna 2014 je v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva rodinné právo zahrnuto v novém občanském zákoníku pod číslem 89/2012 Sb.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: odevzdání seminární práce.

Sylabus UPVSOP - Základy sociologie pro pedagogy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kasal Josef

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět je prezentací základních sociologických paradigmat, teorií, metodologických zásad a postupů. Sociologie je v tomto předmětu chápána jako souhrn poznatků o sociálních faktech, sociálním chování, sociálních vztazích, sociální interakci, společenských skupinách, sociokulturních jevech, o životě a každodennosti. Studenti aktivně pracují se sociologickými pojmy a literaturou. Koncepce předmětu směřuje k didaktické aplikaci.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními vědomostmi o sociologii a motivovat studenty k didaktické aplikaci sociologického výzkumu ve školní praxi.
Dílčí cíle:
- osvojit si základní pojmy sociologie;
- získat informace o základních sociologických školách, klasických sociologických teoriích;
- rozvíjet dovednosti v oblasti sociologické metodologie;
- aplikovat znalosti a dovednosti z oblasti sociologie a sociologického výzkumu ve školní praxi.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Sociologie jako vědní disciplína, vznik, vývoj.
- Vymezení základních pojmů sociologie.
- Soudobé trendy v sociologii, návaznost na sociologické školy a směry.
- Klasické sociologické teorie.
- Metodologie sociologického výzkumu
- Využití sociologického výzkumu ve školní praxi

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha: SCZ FŘO, 1991.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
KELLER, J. Dvanáct omylů sociologie. Praha: Slon, 1995.
PETRUSEK, M. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: 1993.
PETRUSEK, M. Alternativní sociologie: úvahy o smyslu sociologie v nealternativní společnosti. Praha: KOS, 1992.

Literatura doporučená studentům BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha: SCZ FŘO, 1991.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
KELLER, J. Dvanáct omylů sociologie. Praha: Slon, 1995.
PETRUSEK, M. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: 1993.
PETRUSEK, M. Alternativní sociologie: úvahy o smyslu sociologie v nealternativní společnosti. Praha: KOS, 1992.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Vytvoření seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVSOR - Sociologie rodiny
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kasal Josef

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pohled na postavení rodiny ve společnosti v minulosti a současnosti, roli muže a ženy v rodině, strukturu rodiny, generační otázky. Podstatný je pak pohled na aktuální problémy rodiny, její proměny na přelomu století, zakládání rodin a rozvodovost.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámení s rodinou jako sociální institucí, jejími funkcemi z pohledu historického vývoje i současnosti.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Vymezení (definování, znaky) rodiny sociologicky.
2.Matrimoniologické přístupy k rodině.
3.Strukturní analýza rodiny.Závislost rodiny na státu.Proměna příbuzenských vztahů v široké a vícegenerační rodině.
4.- 1O. Funkcionální analýza rodiny.
Reprodukční funkce.
Sexuální funkce.
Hospodářská funkce.
Emočně expresivní funkce.
Socializační funkce.
Kulturní funkce.
Pečovatelská funkce.
Legitimizační funkce.
Stratifikační funkce.
Rekreační funkce.
11.Světy mužů a světy žen.
12.Homogamie vytváření párů.Osobní autonomie manželského života.
13.Rekonstruovaná rodina.
14.Teorie a aktivity liberálního feminismu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno: Blok, 1990.
ALAN, J. Etapy život očima sociologie. Praha: Panorama, 1989.
MATOUŠEK, O. Rodina jako vztahová síť. Praha: SLON, 1997.

Literatura doporučená studentům MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno: Blok, 1990.
ALAN, J. Etapy život očima sociologie. Praha: Panorama, 1989.
MATOUŠEK, O. Rodina jako vztahová síť. Praha: SLON, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování seminární práce na dané téma.

Sylabus UPVSOV - Sociologie výchovy a školy
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kraus Blahoslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Orientace studenta v oblasti sociologických poznatků týkajících se výchovy a školy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je orientovat se v oblasti sociologických poznatků týkajících se výchovy a školy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Vymezení disciplíny sociologie výchovy a její pojetí jako speciální sociologické disciplíny.
• Výchova jako společenský jev, funkce výchovy ve společnosti.
• Vzájemná determinace výchovy a společnosti, v oblastech kultury, politiky, ekonomiky.
• Vztah procesu socializace a výchovy, socializace a její formy, socializace ve škole.
• Životní etapy a socializace (dětství, mládež).
• Rodina, výchova a vzdělání.
• Škola jako sociální instituci, její funkce a role v současné společnosti.
• Úloha masmédií v procesu socializace současné populace dětí a mládeže.
• Rovnost přístupu ke vzdělání, sociální stratifikace a vzdělání.
• Sociální aspekty učitelské profese.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GALLA, K. A KOL. Sociologie výchovy, její vývoj a problémy. Praha: SPN, 1986.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociologie výchovy. Bratislava: Veda, 1998.
HAVLÍK, R., HALASZOVÁ, V., PROKOP, J. Kapitoly ze sociologie výchovy. Praha: PF UK, 1996.

Literatura doporučená studentům GALLA, K. A KOL. Sociologie výchovy, její vývoj a problémy. Praha: SPN, 1986.
KRAUS, B. A KOL. Sociologie výchovy. Hradec Králové: PF HK, 1984.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
ONDREJKOVIČ, P. Úvod do sociologie výchovy. Bratislava: Veda, 1998.
HAVLÍK, R., HALASZOVÁ, V., PROKOP, J. Kapitoly ze sociologie výchovy. Praha: PF UK, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu a zkoušce:
Vytvoření seminární práce na zvolené téma.
Aplikace znalostí z daného předmětu.
Písemný test + ústní zkouška.

Sylabus UPVSSS - Sekundární stupeň školství ve světě
2014

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Sekundární stupeň školství ve světě je zaměřen na orientaci, aplikaci, spolupráci a reflexi studentů/studentek v oblasti srovnávací pedagogiky s důrazem na vybrané aspekty českého školství z hlediska srovnávací i školní pedagogiky. Předmět je koncipován teoreticko-prakticky s ohledem na cílovou skupinu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět si klade za cíl podpořit učitelovu schopnost reflektovat a konstruktivně hodnotit světové trendy, podněty či obtíže. Dílčími cíli jsou cíle následující: studenti/studentky si osvojí poznatky v oblasti vymezené tématy relevantními pro mezinárodní komparaci, seznamují se s vybranými aktuálními zdroji srovnávací pedagogiky a aktivně s nimi pracují, komparují vybrané aspekty českého vzdělávacího systému se zahraniční školskou praxí, prohlubují porozumění současnému českému vzdělávacímu prostředí v návaznosti na jeho mezinárodní komparaci, aplikují nabyté poznatky a vyvozují důsledky i případná doporučení pro školskou praxi, vzdělávací politiku apod.. Snahou je i motivovat k aplikaci užitých poznatků například při formulaci pedagogických projektů, žádostí o dotace apod.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Srovnávací pedagogika z hlediska přínosu a využití
2. Přehled hlavních informačních zdrojů a institucí relevantních pro oblast srovnávací
3. Další zdroje: přehled aktuálních mezinárodních srovnávacích studií
4. Vzdělávání v ČR z hlediska národní terminologie, mezinárodních priorit, principů a
nástrojů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky: vzdělávací a školská politika ČR, RVP, ŠVP, autonomie škol a učitele, kompetence s důrazem na uplatnění na trhu práce a další klíčové kompetence, celoživotní vzdělávání,
5. Obsah vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
6. Výdaje na vzdělávání z hlediska srovnávacích ukazatelů
7. Český žák z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagogiky: postupy rozvíjející klíčové kompetence, začleňování průřezových témat do ŠVP, plánování a realizace.
8. Český učitel z pohledu vybraných srovnávacích ukazatelů a praktická aplikace výstupů srovnávací pedagiky: třídní učitele, učitel jako spolutvůrce kurikula, změny v pojetí rolí a funkcí učitele, kompetence učitele, vzdělávání učitelů, kariérní systém, standardy
9. Vlastní hodnocení školy a inspirativní momenty z autoevaluační praxe v zahraničí, přehled hlavních kritérií užívaných k srovnávacímu pohledu na autoevaluaci školy, autoevaluační praxe a nástroje, aktéři vlastního hodnocení škol, úloha učitele apod.
10. Pedagogické projekty, mobilita, žádosti o dotace apod.: vhled do problematiky, základní doporučení, praktická aplikace

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOLEŽALOVÁ, J. Čtenářská gramotnost. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Zatím pouze v elektronické podobě na Katedře pedagogiky a psychologie).
KREJČOVÁ, V. a kol. Výchovná témata ve zdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol.)
LOUDOVÁ, I. kol. Rukověť k pedagogické praxi. Katedra pedagogiky a psychologie, v elektronické verzi.
Rámcový vzdělávací program pro ZV. Praha: MŠMT, aktuální verze a RVP pro další druhy a stupně vzdělávání.
OECD. Education at a Glance – OECD Indicators. Aktuální verze.
ÚIV. České školství v mezinárodním srovnání. Aktuální verze.
VRABCOVÁ, D., ŠTINDL., P. Aktuální otázky ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. (Vydáno zatím pouze v elektronické podobě k dispozici na Katedře pedag. a psychol.)

Literatura doporučená studentům ESF v ČR. Desatero rad [online]. [cit. 15. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/desatero-rad-uspesneho-projektu.
CHVÁL, M. a kol. Školy na cestě ke kvalitě. (Systém podpory autoevaluace školy
v ČR). Praha: NÚV, 2012.
KEKULE, M. Rámec pro vlastní hodnocení školy. Metodický průvodce. Praha: NÚV, 2011. ISBN 978-80-87063-48-4.
MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko-český pedagogický slovník = English-Czech
educational dictionary. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-310-2.
POL, M., LAZAROVÁ, B. Dobrá škola. Metoda pro stanovení priorit školy. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-37-8.
POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, J. Autoevaluace v praxi českých škol. Praha: NÚV,
2012. ISBN 978-80-86856-91-9.
PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-
7367-546-2.
PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2009.
ISBN 978-80-7367-567-7.
PRŮCHA, J. Srovnávací pedagogika. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-155-7.
STARÝ, K., POLÁČKOVÁ, M. Skupinová bilance absolventů. Metoda pro hodnocení
průběhu školního vzdělávání. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-43-9.
VRABCOVÁ, D. a kol. (eds.) Autoevaluace školy v zahraničí (Pohled do
evaluačních systémů ve vybraných zemích, s. 75 - 97. Praha: NÚV, 2012. ISBN
978-80-87063-75-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
didaktický test, seminární práce

Sylabus UPVTV - Teorie výchovy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Soudobé trendy v oblasti vzdělávání, RVP a ŠVP, přůřezová témata RVP, individualizace a integrace žáků, jejich hodnotová orientace, výchova charakteru, mravní výchova, výchova k demokracii, diagnostika a prevence sociálně patologických jevů žáků ZŠ, multikulturní výchova, žáci se specifickými poruchami učení, rodinná a sexuální výchova, zážitková pedagogika.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu Teorie výchovy je usnadnit studentům orientaci v níže uvedených pedagogických tématech s důrazem k potřebnosti individualizovaného a současně celostního přístupu při edukaci žáků. Cílem je také vybavit posluchače praktickými dovednostmi využitelnými při plánování a samotné realizaci výchovně vzdělávací práce s konkrétními žáky, skupinou žáků.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy ve výchově a vzdělávání, směřování českého - zejména základního - školství (Bílá kniha, Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací program).
2. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání (strategie umožňující individualizaci)
3. Inkluzivní vzdělávání – „vzdělávání pro všechny“ (integrace žáků se zdravotním postižením do „hlavního proudu“ vzdělávání).
4. Charakteristika žáka a školní třídy (resp. vrstevnické skupiny). Metodické postupy zohledňující individuální charakteristiky žáků.
5. Hodnotová orientace dětí a mládeže a role školy při jejím ovlivňování. Metody a postupy při „vyjasňování“ hodnot. Výchova ke zdravému životnímu stylu.
6. Výchova charakteru a mravní výchova. Metody, techniky a projekty zaměřené na utváření charakteru žáků.
7. Výchova k demokracii, práva dětí, jejich participace na utváření školních (třídních) norem a pravidel. Problematika porušování pravidel, příčiny a možné strategie řešení nespolupracujícího chování atd.
8. Sociálně – patologické jevy dětí a mládež a role školy při jejich prevenci a nápravě. Diagnostika a postupy při nápravě alkoholismu, nealkoholové toxikomanie, gamblerství, záškoláctví, šikaně atd,.
9. Multikulturní výchova a vzdělávání (xenofobie, rasismus, vztah k minoritám…)
10.Média a jejich vliv na adolescentní mládež. Výchovné možnosti střední školy.
11. Přístupy k žákům se specifickými vývojovými poruchami učení. Jejich hodnocení a klasifikace. Poruchy chování jako následek poruch učení. Spolupráce s rodiči.
12. Rodina a rodinná výchova, spolupráce rodiny a školy. Spolupráce rodiny a školy.
13. Sexuální pedagogika a sexuální výchova, její obsah a metody. Výchova k manželství a rodičovství.
14. Zážitková pedagogika: Dramatická a globální výchova jako didaktický prostředek a prostředek rozvoje osobnosti.
15. Průřezová témata RVP

Literatura, na níž je předmět vystavěn FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.
JANIŠ, K. Sexuální výchova – příspěvek k teorii a praxi. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
PRŬCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál 1998.
PRŬCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
STŘELEC, S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy. I. Brno: Paido, 1998.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
KREJČOVÁ, V. (ed.) Aktuální témata výchovy a vzdělávání ve škole. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání. www.rvp.cz

Literatura doporučená studentům FENWICKOVÁ, E., SMITH, T. Kniha o dospívání. Bratislava: INA, 1994.
JANIŠ, K. (ed.) Rodina a škola. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1999.
PRŬCHA, J. Učitel (Současné poznatky o profesi). Praha: Portál, 2002.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: problémy, akcent, souvislosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
SVATOŠ, T. (ed.) Rodinná a sexuální výchova: dnešní reflexe a citlivá místa. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál 1994.
Gardner, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet a zkouška:
- vypracování seminární práce na dané téma,
- ústní zkoušení.

Sylabus UPVTVO - Tvorba tematických projektů
2009

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: cvičení 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Tvorba tematických projektů je koncipován jako praktický průvodce problematikou přípravy, realizace a evaluace tematických projektů. Vychází ze soudobých trendů vzdělávací politiky v ČR a směřuje k podpoře integračních tendencích v obsahové oblasti školního kurikula. Obsahová integrace kurikula realizovaná prostřednictvím tematických projektů (projektového vyučování, integrované tematické výuky) vede studenty k řešení komplexních problémů, samostatnosti, kritickému myšlení, aktivnímu učení, osvojování si dovedností kooperace a dalším kompetencím nezbytným pro život člověka v 21. století.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními dovednostmi pro plánování, realizaci a evaluaci tematických projektů. K dílčím cílům studijního předmětu náleží:
• porozumět konceptu integrovaného přístupu ke strukturaci kurikula
• projektovat interdisciplinárně pojaté vzdělávací činnosti zaměřené na komplexní rozvoj osobnosti studentů (rozvíjející jejich vědomosti, dovednosti i postoje)
• aplikovat znalosti o vývojových i individuálních zvláštnostech a specifických vzdělávacích potřebách studentů při plánování dílčích výchovně vzdělávacích činností (implementovat poznatky o rozmanitých inteligencích, stylech učení…);
• získat dovednosti týmové spolupráce při plánování tematického projektu;
• vytvořit tematický projekt realizovatelný v praxi střední školy
• osvojit si evaluační techniky k vyhodnocování účinnosti tematického projektu

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teoretická východiska tvorby tematických projektů
• Východiska tematických projektů (individualizace ve vzdělávání, pedagogický přístup zaměřený na studenta)
• Vymezení základních pojmů, souvislostí vzniku a vývoje projektové výuky ve 20. století
• Soudobé trendy ve vzdělávání a integrovaný přístup k plánování a realizaci kurikula střední školy, význam tematického plánování na střední škole
• Klasifikace projektů podle charakteru tématu, druhu navrhovatele a intenzity implementace projektů do výuky
• Týmová spolupráce pedagogů při tvorbě tematických projektů

Praktická realizace tematických projektů a její etapy
• Kriteria volby tématu projektu (diagnostika vědomostí a dovedností studentů, didaktická analýza tématu - pojmové, myšlenkové mapy a práce s nimi, stanovování individuálních a skupinových cílů, formulování východisek, jádra problému)
• Plánování – přípravná fáze (vymezení základních otázek, podtémat, dílčích problémů, navržení postupu a způsobu dosažení cílů, rozdělování rolí ve skupině)
• Realizace projektu (samostatná činnost dětí (individuální a skupinová), učitel v roli facilitátora, poradce, spolupracovníka)
• Evaluace projektu (průběžná evaluace a její techniky (nástroje), vyhodnocování procesu – reflektivní deníky, sebehodnocení, vyhodnocování produktu – prezentace, finální hodnocení - individuální zpětná vazba)

Literatura, na níž je předmět vystavěn KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
PRŮCHA, J. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996.
MAREŠ J. Styly učení žáků a studentů. Portál: Praha, 1998.
MERTIN V. Individuální vzdělávací program. Portál: Praha, 1995.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
SOLFONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SCHIMUNEK, F. P. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994.
CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
PASCH, M. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999.
HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999.
PRŮCHA, J. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996.
MAREŠ J. Styly učení žáků a studentů. Portál: Praha, 1998.
MERTIN V. Individuální vzdělávací program. Portál: Praha, 1995.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994.
SOLFONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha: Karolinum, 1996.
SKALKOVÁ, J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, 1995.
SCHIMUNEK, F. P. Slovní hodnocení žáků. Praha: Portál, 1994.
CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
Studenti vypracují seminární práci v podobě projektu (předpokládaný rozsah 2-4 normovaných stran A4) - diskuse nad projektem.

Sylabus UPVVP - Výchovné poradenství
2014

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus UPVZAN - Základy andragogiky
2013

Sylabus UPVZDR - Zdraví a nemoc
2008

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět představuje hlavní pojmy – zdraví a nemoc z několika základních hledisek. Zabývá se nejnovějšími poznatky z oblasti zdravé životosprávy, prevence nemocí a podpory zdraví. Součástí předmětu jsou teoretické základy zaměřené na nejčastěji se vyskytující choroby současné doby, na jejich příčiny, projevy a léčbu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí z oblasti péče o zdraví a životosprávy, seznámení s hlavními pojmy zaměřenými na danou problematiku, s informacemi poskytujícími základní znalosti o vybraných chorobách. Cílem je též osvojení si zásad zdravé životosprávy a prevence nemocí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Definice zdraví a nemoci (WHO).
2. Základy zdravé životosprávy.
3. Fyziologie výživy, spánek.
4. Diabetes mellitus.
5. Hypertenzní choroba.
6. Kolorektální karcinom.
7. Bronchogenní karcinom.
8. Vybraná onemocnění zažívacího traktu.
9. Prevence nemocí a podpora zdraví.

Literatura, na níž je předmět vystavěn AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kapitoly ze sociálního lékařství. Hradec Králové: LF UK, 1994.
BÁRTOVÁ, J. Patologie pro bakalářské studium ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2000.
BAYER, M., KUTÍLEK, Š. A KOL. Metabolická onemocnění skeletu u dětí. Praha: Grada, 2002.
BEČKOVÁ, I., VIŠŇOVSKÝ, P. Farmakologie drogových závislostí. Praha: Karolinum, 1999.
COTRAN, R., KUMAR, V., ROBBINS, S. L. Pathologic basis of disease. 5th ed. Philadelphia: Saunders, 1999.
ELLIOT, J., PLACE, M. Dítě v nesnázích. Praha: Grada, 2002.
GUYTON A. C., HALL, J. E. Human physiology and mechanisms of disease. Philadelphia: Saunders, 1996.
HAVLÍČEK, F. Patologie. Praha: Karolinum, 1997.
KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada, 1998.
MAZÁNKOVÁ, V., CHUDOBOVÁ, M. Vybrané demografické údaje a statistické informace o zdravotním stavu české společnosti. In Zdraví v novém miléniu. Praha: PSP ČR, 2001. s. 28-38
PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada, 1999.
SILBERNAGL, S., LANG, F. Atlas patofyziologie. Praha: Grada, 2001.
STŘÍTESKÝ, J. Patologie. Olomouc: Epava, 2001.
TYL, J., SCHNEIBERG, F. A KOL. Kapitoly ze sociální medicíny a veřejného zdraví. Praha: Karolinum, 1998.
VIŠŇOVSKÝ, P., BEČKOVÁ, I. Bludný kruh toxikoman. Hradec Králové: EIA, 1998.
VOJTÍK, V., MACHOVÄ, J., BŘICHÁČEK,V. Poruchy vývoje dítěte a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Literatura doporučená studentům AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kapitoly ze sociálního lékařství. Hradec Králové: LF UK, 1994.
BÁRTOVÁ, J. Patologie pro bakalářské studium ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2000.
BAYER, M., KUTÍLEK, Š. A KOL. Metabolická onemocnění skeletu u dětí. Praha: Grada, 2002.
BEČKOVÁ, I., VIŠŇOVSKÝ, P. Farmakologie drogových závislostí. Praha: Karolinum, 1999.
COTRAN, R., KUMAR, V., ROBBINS, S. L. Pathologic basis of disease. 5th ed. Philadelphia: Saunders, 1999.
ELLIOT, J., PLACE, M. Dítě v nesnázích. Praha: Grada, 2002.
GUYTON A. C., HALL, J. E. Human physiology and mechanisms of disease. Philadelphia: Saunders, 1996.
HAVLÍČEK, F. Patologie. Praha: Karolinum, 1997.
KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada, 1998.
MAZÁNKOVÁ, V., CHUDOBOVÁ, M. Vybrané demografické údaje a statistické informace o zdravotním stavu české společnosti. In Zdraví v novém miléniu. Praha: PSP ČR, 2001. s. 28-38
PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada, 1999.
SILBERNAGL, S., LANG, F. Atlas patofyziologie. Praha: Grada, 2001.
STŘÍTESKÝ, J. Patologie. Olomouc: Epava, 2001.
TYL, J., SCHNEIBERG, F. A KOL. Kapitoly ze sociální medicíny a veřejného zdraví. Praha: Karolinum, 1998.
VIŠŇOVSKÝ, P., BEČKOVÁ, I. Bludný kruh toxikoman. Hradec Králové: EIA, 1998.
VOJTÍK, V., MACHOVÄ, J., BŘICHÁČEK,V. Poruchy vývoje dítěte a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu
- aktivní účast na seminářích
- úspěšné absolvování testu

Sylabus UPVZSP - Základy speciální pedagogiky
2010

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsahem základů speciální pedagogiky je zaměření na uvedení posluchačů
do základů a systému oborů speciálněpedagogické teorie a praxe. Dále vymezuje základní terminologii.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prioritou je orientace v systému komprehenzivní a integrativní speciální pedagogiky jako nutného předpokladu k porozumění sociálních, politických, hospodářských a kulturních konsekvencí fenoménu člověk s postižením v intaktní společnosti. U absolventa kurzu jde o vypracování schopnosti samostatného uvažování a převedení teorie v praxi – diagnostika, výchovně-vzdělávací působení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Předmět speciální pedagogiky. Cílové skupiny speciální pedagogiky. Vyjasnění základní terminologie a jejího vývoje defekt, handicap, disability, at risk, defektivita, socializace
a její proces. Společenskokulturní systém a člověk s postižením.
 Speciální pedagogika v soustavě hlavních a vedlejších vědních disciplín.
 Postavení vlastní interpretace speciálně-pedagogického jevu a procesu.
 Klasifikace podoborů speciální pedagogiky podle druhu postižení.
 Osobnosti české, resp. čsl. speciální pedagogika. Metody a cíle speciální pedagogiky.
 Základy etiologie defektu – faktory času při vzniku defektu, faktor patologického vývoje.
 Speciálně-pedagogická diagnostika. Specifika speciálně-pedagogické diagnostiky, metodologie diagnostiky: rozhovor, anamnéza, dotazník, experiment, analýza produktů, historicko-srovnávací metoda.
 Speciální pedagogika osob mentálně postižených – klasifikace a etiologie mentálního postižení. Hranice integrace, socializace mentálně postiženého.
 Speciální pedagogika tělesně postižených a zdravotně oslabených. Klasifikace a etiologie tělesného postižení, uvedení do problematiky zdravotně oslabených, zásady péče
a přístupu ke zdravotně postiženému v oblasti výchovy a vzdělávání.
 Speciální pedagogika zrakově postižených. Klasifikace zrakových vad, etiologie postižení, kompenzace zrakového postižení. Slepý v současné české společnosti.
 Speciální pedagogika sluchově postižených. Klasifikace a etiologie sluchových vad. Člověk se smyslovým postižením a integrace jeho osobnosti do české společnosti.
 Speciální pedagogika osob s deficitem v chování. A-, di-, antisociální chování, závislosti. Prevence, represe. Systém ústavního zařízení.
 Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením. Specifika diagnostiky kombinovaných postižení. Rehabilitace,kompenzace a reedukace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn EDELSBERGER, L. Defektologický slovník. Jinočany: Nakladatelství H & N, 2000.
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Praha: 2000.
JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
JESENSKÝ, J. Integrace – znamení doby. Praha: Karolinum, 1998.
KYSUČAN, J., KUJA, J. Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky. Olomouc: UP, 1999.
MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. Brno: MU, 1997.
MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido, 2000.
PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998.
SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. Praha: SPN, 1980.
VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie. Praha: Parta, 2003.
VAŠEK, Š. Základy špeciálněj pedagogiky. Bratislava: Sapientia, 2003.
VÍTKOVÁ a kol. Integrativní speciální pedagogika. Brno: MU, 1998.

Literatura doporučená studentům CIPRO, M. Slovník pedagogů. Praha: Cipro, 2000.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
HOLZBACHOVÁ, I. Filozofické a metodologické problémy vědy. Brno: FF MU, 2000.
KOTAGAL, S. Základy dětské neurologie. Praha: Triton, 1996.
MURPHY, R. F. Umlčené tělo. Praha: Slon, 2001.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování seminární práce na dané téma.

Sylabus UVDOETI - Úvod do etiky
2012

Sylabus UVDOPOL - Úvod do politologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švec Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz vychází primárně z obecné politologie, seznámí studenty též s komparativní politologií, která bude akcentována u vybraných témat. Přednášky seznámí studenty s problematikou též optikou teoreticko-herního přístupu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s východisky, genezí a základními metodami politologie. Současně je zaměřen na tematické okruhy politologie, na jejichž bázi bude student pokračovat v dalším hlubším studiu politické vědy. Po úspěšném zakončení kurzu by měl student získat základní orientaci v politických systémech, institucích a ideologiích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Obecná a komparativní politologie. Česká a slovenská politologie. Zrod a vývoj politologie.
Předmět studia politologie a její vztah k dalším vědním disciplínám. Trojdimenzionální pojetí politiky. Teoretické přístupy v politické vědě. Základní metody a metodologické přístupy. Komparativní politologie a moderní analýza politiky. Politická kultura. Stát a moc, demokracie a její formy. Definice a měření demokracie, její formy. Přímá vs. nepřímá demokracie.
Formy vlád v demokratických politických systémech - parlamentní, prezidentské a poloprezidentské režimy, vládní modely v postkomunistických zemích, direktoriální systém, ustavování vlád.
Vertikální struktura moci - unitární, regionální a federální státy, "regionalizace" vs. "regionalismus", decentralizace. Co je to ideologie? Liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus a komunismus, nacionalismus, nacismus, fašismus, environmentalismus, feminismus, náboženský fundamentalismus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOČEKALOVÁ, P., ŠVEC, K. a kol. Úvod do politologie. Praha: Grada Publishing, 2010.
+ studijní literatura k jednotlivým tematickým celkům pro práci ve WebCT.

Literatura doporučená studentům BERG, SCHOSSER, D. - STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000.
CABADA, L., KUBÁT, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
ECCLESCHALL, R. a FINLAYSON, A. A GEOGHEGAN, V. et al. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 2003.
HEYWOOD, A. Politické ideologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
HEYWOOD, A. Politologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student úspěšně splní kurz v případě, že na seminářích pravidelně prokazuje znalost a pochopení studijní literatury pro konkrétní týden, resp. hodinu, na seminářích vystupuje aktivně a zapojuje se do diskuse; pro každý týden vypracovává resumé ze studijní četby a dle pokynů vypracovává úkoly v e-learningové aplikaci WebCT. Zkouška má podobu elektronického testu a ověřována je znalost studijní (tj. seminární) četby, povinné četby a obsahu přednášek.

Sylabus UVDOSOC - Úvod do sociologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kraus Blahoslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah zahrnuje témata obecná (charakteristika sociologie jako vědního oboru, společnost jako základní sociologická kategorie, společenská struktura, procesy a vztahy ve společnosti) i funkční témata z oblastí aplikovaných (sociální instituce a organizace, byrokracie v životě společnosti, sociologické aspekty výchovy a vzdělávání).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obsah zahrnuje témata obecná (charakteristika sociologie jako vědního oboru, společnost jako základní sociologická kategorie, společenská struktura, procesy a vztahy ve společnosti) i funkční témata z oblastí aplikovaných (sociální instituce a organizace, byrokracie v životě společnosti, sociologické aspekty výchovy a vzdělávání).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Obsah zahrnuje témata obecná (charakteristika sociologie jako vědního oboru, společnost jako základní sociologická kategorie, společenská struktura, procesy a vztahy ve společnosti) i funkční témata z oblastí aplikovaných (sociální instituce a organizace, byrokracie v životě společnosti, sociologické aspekty výchovy a vzdělávání).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BERGER, L. P. Pozvání do sociologie. Praha: 1991.
BURIÁNEK, J. Sociologie. Praha: Fortuna, 1991.
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha: UK, 1995.
MUCHA, I. Sociologie- základní texty. Pelhřimov: Vydavatelství 999, 2004.
PETRUSEK, M. a kol. Sociologie. Praha: 1994.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: SLON, 1991.

Literatura doporučená studentům KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: SLON, 1991.
BERGER, L. P. Pozvání do sociologie. Praha: 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná příprava na přednášky, získávání a vyhledávání informací z internetu, vypracování krátké seminární práce na vybrané téma.

Sylabus UVODOST - Úvod do studia
2021

Sylabus UVODPOL - Úvod do politologie
2012

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švec Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Kurz vychází primárně z obecné politologie, seznámí studenty též s komparativní politologií, která bude akcentována u vybraných témat. Přednášky seznámí studenty s problematikou též optikou teoreticko-herního přístupu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je seznámit studenty s východisky, genezí a základními metodami politologie. Současně je zaměřen na tematické okruhy politologie, na jejichž bázi bude student pokračovat v dalším hlubším studiu politické vědy. Po úspěšném zakončení kurzu by měl student získat základní orientaci v politických systémech, institucích a ideologiích.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Obecná a komparativní politologie. Česká a slovenská politologie. Zrod a vývoj politologie.
Předmět studia politologie a její vztah k dalším vědním disciplínám. Trojdimenzionální pojetí politiky. Teoretické přístupy v politické vědě. Základní metody a metodologické přístupy. Komparativní politologie a moderní analýza politiky. Politická kultura. Stát a moc, demokracie a její formy. Definice a měření demokracie, její formy. Přímá vs. nepřímá demokracie.
Formy vlád v demokratických politických systémech - parlamentní, prezidentské a poloprezidentské režimy, vládní modely v postkomunistických zemích, direktoriální systém, ustavování vlád.
Vertikální struktura moci - unitární, regionální a federální státy, "regionalizace" vs. "regionalismus", decentralizace. Co je to ideologie? Liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus a komunismus, nacionalismus, nacismus, fašismus, environmentalismus, feminismus, náboženský fundamentalismus.

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOČEKALOVÁ, P., ŠVEC, K. a kol. Úvod do politologie. Praha: Grada Publishing, 2010.
+ studijní literatura k jednotlivým tematickým celkům pro práci ve WebCT.

Literatura doporučená studentům BERG, SCHOSSER, D. - STAMMEN, T. Úvod do politické vědy. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000.
CABADA, L., KUBÁT, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. 2. rozšířené a doplněné vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
ECCLESCHALL, R. a FINLAYSON, A. A GEOGHEGAN, V. et al. Political ideologies: An Introduction. London a New York: Routledge, 2003.
HEYWOOD, A. Politické ideologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
HEYWOOD, A. Politologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2002.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Student úspěšně splní kurz v případě, že na výuce pravidelně prokazuje znalost a pochopení studijní literatury pro konkrétní téma, vystupuje aktivně a zapojuje se do diskuse; vypracovává resumé ze studijní četby a dle pokynů vypracovává úkoly v e-learningové aplikaci WebCT.

Sylabus UVODSOC - Úvod do sociologie
2014

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kraus Blahoslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět Úvod do sociologie vychází ze soudobých sociologických směrů s exkurzem do klasických sociologických teorií.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními vědomostmi o sociologii s důrazem na oborovou sociologii, týkající se pedagogických jevů. K dílčím cílům studijního předmětu náleží: osvojit si základní pojmy sociologie, získat informace o základních sociologických školách a teoriích, získat určité dovednosti v oblasti sociologické metodologie, být informován o základních výzkumech týkajících se oblasti školství, vzdělávání, pedagogické profese, získat aktuální poznatky ze sociologie výchovy.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické okruhy:
- Vymezení základních pojmů sociologie.
- Soudobé trendy v sociologii, návaznost na sociologické školy a směry.
- Klasické sociologické teorie.
- Metodologie sociologického výzkumu
- Charakteristika základních společenských jevů (společenská struktura, společenské procesy)
- Společenské souvislosti výchovy a vzdělání
- Sociologie školy
- Sociologické aspekty pedagogické profese

Literatura, na níž je předmět vystavěn GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
KELLER, J. Dvanáct omylů sociologie. Praha: Slon, 1995.
MUCHA, J. Texty ze sociologie. Praha: 2001.
PETRUSEK, M. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: 1993.
SEKOT, A. Sociologie v kostce. Brno: Paido, 2002

Literatura doporučená studentům DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Pravidelná příprava na přednášky, získávání a vyhledávání informací z internetu, vypracování krátké seminární práce na vybrané téma.

Sylabus UVSTUDI - Úvod do studia
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako prvotní seznámení s vysokoškolským prostředím, psaní bibliografických citací, tvorby seminárních prací, seznámení s knihovními fondy atd. Jednotlivé semináře budou věnovány základním informacím pro studium daného oboru. Součástí výuky předmětů bude exkurze do univerzitní knihovny s cílem poznání její organizace a struktury knihovních fondů a katalogů. Pozornost bude věnována také metodické a formální stránce prací, které bude student v průběhu svého studia psát. Teoretické informace i praktické dovednosti studenti využijí při zpracování seminárních prací, při práci s literaturou, při vypracování bakalářské práce. V nespolední řadě dojde k seznámení se základním dokumenty uplatňované na vysoké škole.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět je koncipován jako prvotní seznámení s vysokoškolským prostředím, psaní bibliografických citací, tvorby seminárních prací, seznámení s knihovními fondy atd. Jednotlivé semináře budou věnovány základním informacím pro studium daného oboru. Součástí výuky předmětů bude exkurze do univerzitní knihovny s cílem poznání její organizace a struktury knihovních fondů a katalogů. Pozornost bude věnována také metodické a formální stránce prací, které bude student v průběhu svého studia psát. Teoretické informace i praktické dovednosti studenti využijí při zpracování seminárních prací, při práci s literaturou, při vypracování bakalářské práce. V nespolední řadě dojde k seznámení se základním dokumenty uplatňované na vysoké škole.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Zákon č. 111/1998 Sb. O vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.
• Studijní řád, disciplinární řád.
• Kreditový systém, zkušební řád, kontrola studijních povinností.
• Organizace univerzitní knihovny, fondy, katalogy, vyhledávání, rezervace publikací
• Pokyny pro vypracování seminární a bakalářské práce.
• Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 - metodika a obecná pravidla.
• Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 - modely a příklady u jednotlivých typů dokumentů.
• Zvláštnosti citací u elektronických zdrojů.
• Pravidla pro práci s textem – citování, parafrázování, poznámkový aparát.
• Praktické procvičování citační normy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HOLOUŠOVÁ, D. Jak psát diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2000. ISBN 80-7067-841-0.
KHAN, N. B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-443-5.
POKORNÝ, J. Úspěšnost zaručena: Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, 2004. ISBN 80-7204-348-X.
Bibliografické odkazy pro seznamy a citace [online] cit. 2006-09-15 Dostupné z http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html
Studijní, disciplinární a zkušební řády FVP SU Opava.
ÚZ: Školství. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2009. ISBN 978-80-7208-698-6.
Zákon č. 111/1998 Sb. O vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. [online]. cit. 2008-09-02 Dostupné z http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakony/VKZakonplatnezneni111_1998.doc.

Literatura doporučená studentům ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-173-7.
LIŠKA, V. Jak správně psát diplomovou práci. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. ISBN 80-01-02368-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k udělení zápočtu:
• Zadání úkolu – studenti vyhledají na téma, které určí vyučující v elektronických katalozích univerzitních knihoven monografické a časopisecké zdroje a zpracují seznam použité literatury podle normy ČSN ISO 690. Splnění je podmínkou zapsání k zápočtu.
• Kontrola odevzdaných úkolů – e-mail, individuální konzultace případných nedostatků a zpětné prověření výstupu.
• Průběžné studium literatury. Individuální konzultace dle dohody. E-mailová korespondence dle individuálních potřeb.

Sylabus VPETOPE - Etopedie
2025

Sylabus VPKARPO - Kariérové poradenství
2025

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět vede k osvojení si metodiky zpracování akčních plánů, osobnostních testů s tématikou profesního zaměření. Orientace na trhu práce, vč. využití možností internetu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností získat komplexní informace o možnostech kariérového poradenství, jež může pomoci žákům při rozhodování o otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Začlenění kariérového poradenství do ŠVP.
Orientace na trhu práce, možnost využití internetu k dostupnosti informací o školách, učilištích …. např. www.infoabsolvent.cz, Kam na školu apod.
Práci s digitálními prvky.

2. blok 4 hodiny
Mapování systému kariérového poradenství ve škole. Poznání aktuálního stavu, včetně silných stránek systému a jednotlivých učitelů v něm, zpětných vazeb od žáků a rodičů, případně dalších aktérů kariérového vzdělávání.

3. blok 4 hodiny
Příprava plánu práce se žáky. Definování vzdělávacího cíle.
Mapovací rozhovory ukáží na témata, která učitelé pokládají za klíčová při podpoře žáků v jejich kariérovém rozvoji.

4. blok 4 hodiny
Úloha kariérového poradce na škole. Spolupráce s profesními organizace (IPS., PPP...)
Příklady dobré praxe, pracovní listy.

Literatura, na níž je předmět vystavěn RVPZV, SŠ - vzdělávací oblast Člověk a svět práce a průřezové téma Člověk a svět práce – aktuální realizace
Literatura a online zdroje:
• Evropská síť politik celoživotního poradenství (ELGPN). Důkazy k celoživotnímu poradenství. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ PRO ÚČINNOU POLITIKU A PRAXI. ELGPN Tools No. 3, European Lifelong
Guidance Policy Network. Dostupné na:
http://www.euroguidance.cz/publikace/celozivotni-poradenstvi.pdf
• NÚV. Kariérový management v průběhu života. Dostupné na:
https://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-4-27
• Národní soustava kvalifikací (NSK). Dostupné na http://www.narodnikvalifikace.cz
• Národní soustava povolání (NSP). Dostupné na http://www.nsp.cz
• VOSMIK, Miroslav. Inkluze a kariérové poradenství. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola.
• KOŠŤÁLOVÁ, Helena; CUDLÍNOVÁ Markéta. Praktický průvodce kariérového poradce pro 21. století. Praha: Evropská kontaktní skupina, 2015.
• WALSH, W. Bruce; SAVICKAS, Mark L. Handbook of Vocational Psychology. Theory, Research and Practice. New Jersey: Lawrence Earlbaum Associates Inc., 2005.
• JEŘÁBEK, Jaroslav; TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2013.
• SULTANA, Ronald G. Learning Career Management Skills in Europe: A Critical Review. Journal of Education and Work. Abingdon on Thames: Routledge Taylor and Francis, 2012. s. 225 – 248.

Literatura doporučená studentům Literatura a online zdroje:
• Evropská síť politik celoživotního poradenství (ELGPN). Důkazy k celoživotnímu poradenství. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ PRO ÚČINNOU POLITIKU A PRAXI. ELGPN Tools No. 3, European Lifelong
Guidance Policy Network. Dostupné na:
http://www.euroguidance.cz/publikace/celozivotni-poradenstvi.pdf
• NÚV. Kariérový management v průběhu života. Dostupné na:
https://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-4-27
• Národní soustava kvalifikací (NSK). Dostupné na:
http://www.narodnikvalifikace.cz
• Národní soustava povolání (NSP). Dostupné na http://www.nsp.cz
• VOSMIK, Miroslav. Inkluze a kariérové poradenství. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola.
• KOŠŤÁLOVÁ, Helena; CUDLÍNOVÁ Markéta. Praktický průvodce kariérového poradce pro 21. století. Praha: Evropská kontaktní skupina, 2015.
• WALSH, W. Bruce; SAVICKAS, Mark L. Handbook of Vocational Psychology. Theory, Research and Practice. New Jersey: Lawrence Earlbaum Associates Inc., 2005.
• JEŘÁBEK, Jaroslav; TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2013.
• SULTANA, Ronald G. Learning Career Management Skills in Europe: A Critical Review. Journal of Education and Work. Abingdon on Thames: Routledge Taylor and Francis, 2012. s. 225 – 248.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - seminární práce
- ústní obhajoba zvoleného tématu z kariérového poradenství

Sylabus VPKRINT - Krizová intervence
2025

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Slaninová Gabriela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení s tématy z oblasti krizové intervence - duchovní témata a krize, psychospirituální krize, náhlé traumatizující stresory, krize v kontextu psychopatologie. Předmět se zaměřuje na praktické využití znalostí v životě a v budoucí praxi v oblasti pomáhajících profesí. Porozumění zmíněným tématům s ohledem na kognitivní, emocionální a tělové projevy klienta.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Porozumění uvedeným tématům, seznámení s metodami práce a praktické využití v přímé práci s klientem.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Předmět seznamuje studenty s tématy z oblasti krizové pomoci a intervence – duchovní témata a krize, psychospirituální krize, seznamuje s oblastí krizí pramenících z náhlého traumatizujícícho stresoru a referuje o krizích v kontextu psychopatologie. Zaměřuje se na praktické využití znalostí v životě a v budoucí praxi v oblasti pomáhajících profesí. Cílem předmětu je porozumění výše zmíněným tématům s ohledem na kognitivní, emocionální a tělové projevy klienta a seznámení s metodami práce a praktické využití v přímé práci se žákem.
2. blok 4 hodiny
Praktický nácvik krizové intervence, modelové situace.
Řešení konfliktů, práce individuální i skupinová.
3. blok 4 hodiny
Vedení poradenského rozhovoru.
Praktický nácvik. Základní diagnostické prvky začleněné poradenského do rozhovoru.
4. blok 4 hodiny
Etické otázka poradenských služeb, orientace v odborných organizacích, zabývajících se touto problematikou. Spolupráce s SPC, OSPOD – případové konference.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Vodáčková D. a kol.: Krizová intervence (Portál)

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu aktivní účast, kazuistika jednoho případu, písemná zkouška

Sylabus VPPDOVP - Povinná dokumentace VP
2025

Sylabus VPPEPDT - Pedagogicko psychologická diagnostika dítěte
2025

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 12 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu: Pedagogická diagnóza - nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Druhy pedag. diagnózy (mikrodiagnóza, denní diagnóza, dlouhodobá diagnóza). Diagnostické postupy a metody. Individuální diagnostika žáka. Diagnostika školní třídy (resp. skupiny žáků/vrstevníků). Autodiagnostika učitele: cíle, význam, obsah, způsoby. Metody a postupy autodiagnostiky podle zdroje zpětné informace: učitel sám, kolegové, žáci a video a audio záznamy.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je vybavit studenty základními informacemi o pedagogicko psychologické diagnostice a autodiagnostice učitele. Vedle toho bude věnována velká pozornost osvojení si metodicko-praktických diagnostických dovedností.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Cílem výuky předmětu je (mimo seznámení studentů se základní terminologií Speciálně pedagogická a pedagogicko-psychologická diagnostika) rozvoj kompetencí (dovedností) prakticky umět diagnostické metody a techniky využívat.
2. blok 4 hodiny
Metody individuální diagnostiky: poradenský a diagnostický rozhovor, úloha dotazníkových šetření, pozorování (tzv. nepravé pozorování), analýza produktů činnosti a dokumentace, uvedení do projektivních technik (asociační metody, nedokončené věty atd.), kvantifikující diagnostika – konstrukce a interpretace didaktických testů.
3. blok 4 hodiny
Metody monitorování a screeningu.
Skupinová diagnostika: školní třída jako sociální skupina, její koheze, patologie školní třídy, diagnostika školní třídy (pozorování, simulace, hraní rolí, analýza skupinové práce, skupinové diskuse, sociometrie, dotazníkové metody atd.).
4. blok 4 hodiny
Propojení teorie s praxí. Praktické ukázky práce c modelových situací při práci se skupinou, problematickým jedincem. Vedení komunikace (diagnostiky)
5. blok 4 hodiny
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých metod). Diagnostický proces a interpretace výsledků pedagogické diagnostiky. Možnosti intervence ve školním a rodinném prostředí.
SORAD – Sociometrická ratingová metoda. Metoda pro vytvoření sociogramu školní třídy.
6. blok 4 hodiny
Diagnostický proces a interpretace výsledků pedagogické diagnostiky
Role učitele ve vedení třídy
Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě
Vedení třídy formou skupinové práce

Literatura, na níž je předmět vystavěn BRAUN, R., MARKOVÁ, D., NOVÁČKOVÁ, J. Praktikum školní psychologie. Praha: Portál, 2014.
DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001.
DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: HaH, 1992.
COGNET, G. Dětská kresba jako diagnostický nástroj. Praha: Portál, 2013.
HADJ MOUSSOVÁ, Z., DUPLINKSÝ, J a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha: SPN, l988.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN l989.
HRABAL, V. st., HRABAL, V. ml. Diagnostika. Praha: Karolinum, 2004.
KNOTOVÁ, D. a kol. Školní poradenství. Praha: Grada, 2014.
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudemaus, 2001.

Literatura doporučená studentům MAYDLOVÁ, Z. Soustavné sledování a hodnocení žáka. Praha: SPN, 1980.
MERTIN, V., KREJČOVÁ, L. a kol. Metody a postupy poznávání žáka. Pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer, 2016.
NAJBRTOVÁ, K., ŠÍPEK, J. (Eds.) Projektivní metody v psychologické diagnostice. Praha: Portál, 2017. PAVELKOVÁ, I., HRABAL, V. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
ŘÍČAN, P., ŽENATÝ, J. k teorii a praxi projektivních metod. Bratislava: Psychodiagnostické metody, 1988.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999.
SPOUSTA, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: PdF MU, 1993.
SVOBODA, M. KREJČÍŘOVÁ, D, VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál, 1999.
ŠNÝDROVÁ, I. Psychodiagnostika. Praha: Grada, 2008.
ŠVANCARA, J. a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum, 1974.
VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace - 96, 1996, č. 18-19, s. 37- 42.
VACEK, P. Pedagogická psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2017.
ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Prokázání základních znalostí pedagogicko psychologické diagnostiky.
2) Zpracování pedagogicko psychologické charakteristiky žáka/dítěte na základě diagnostického rozhovoru.
3) Zpracování diagnostiky vztahů školní třídy pomocí sociometrické metody.
4) Vypracování autodiagnostické profesní reflexe.
5) Prokázání hlubšího seznámení se zvoleným diagnostickým postupem (metodou).

Sylabus VPPMAMV - Psychologie morálky a morální výchova
2025

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vyučovaný předmět je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturněpolitických otázek prostřednictvím aktivně prožitkových metod. Obsahově je výuka zaměřena na psychologii morálky, aktualizované etické a postojově hodnotová témata ve vazbě na možnost využití v učitelské praxi. Má za úkol přiblížit studentům problematiku morálního vývoje a morální výchovy z osobnostně psychologického hlediska.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vyučovaný předmět je zaměřen na předání poznatků z oblasti psychologie morálky a mravní výchovy v kontextu výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Vedle poznatků jde o ovládnutí metodiky účinného ovlivňování mravní stránky osobnosti žáků v edukačním procesu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Vyučovaný předmět je zaměřen na ovládnutí metodiky zpracování nejrůznějších etických, hodnotově postojových, kulturně politických otázek prostřednictvím aktivně prožitkových metod.
2. blok 4 hodiny
Psychologie morálky, aktualizovaná etická a postojově hodnotová témata ve vazbě na možnost využití v učitelské praxi, etická dimenze práce učitele a výchovného poradce, etický kodex poradenského pracovníka ve školství a školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství.

3. blok 4 hodiny
Vymezení etiky práce výchovného poradce. Možná úskalí funkce výchovného poradce. Spolupráce s vedením školy a ostatními členy pedagogického sboru. Vymezení standardních činností výchovného poradce.

4. blok 4 hodiny
Poradenské činnosti, metodické a informační činnosti, vedení dokumentace výchovného poradce.
Postavení Školní poradenského pracoviště ve v podpoře morální výchovy

5. blok 4 hodiny
Vytváření vztahu poradce-klient, techniky naslouchání a vedení rozhovoru, komunikace v průběhu vedení klienta, nonverbální komunikační dovednosti v poradenském procesu.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BAUMAN, Z., Donskis, L. Tekuté zlo. Praha: Pulchra, 2018.
BENDL, S. Školní kázeň - metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon. České katolické nakladatelství, 1996.
ČERMÁK, I. Dva psychologické přístupy k morálce. Československá psychologie, roč. XXXV, 1991, č. 3, s. 233-242.
DRBOHLAV, A. Psychologie sériových vrahů. Praha: Grada, 2013.
DRBOHLAV, A. Psychologie masových vrahů. Praha: Grada, 2015.
FROMM, E. Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko, 1993.
FROMM, E. Mít nebo být. Praha: Naše vojsko, 1994.
FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997.
GILLIGANOVÁ, C. Jiným hlasem. Praha: Portál, 2001.
GOLDING, W. Pán much. Praha: Naše vojsko, 2010.
HARE, R. D. Bez svědomí. Praha: Dům harfa, 2015.
HARE, R. D., BABIAK, P. Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce. Praha: Academia, 2014.
HASS, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1999.
HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997.
KLUSÁK, M. Morální vývoj školáků a předškoláků. Praha: Karolinum, 2014.
KLVAŇA, T. Možná přijde i diktátor. Praha: Bourdon, 2017.
KOTÁSKOVÁ, J. Socializace a morální vývoj dítěte. Praha: Academia, 1987.

Literatura doporučená studentům KOTÁSKOVÁ, J., VAJDA, I. Test morální zralosti osobnosti. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 1983.
KOUKOLÍK, F. Proč se Dostojevskij mýlil? Praha: Galén, 2008.
KOUKOLÍK, F. Mocenská posedlost. Praha: Karolinum, 2010.
LAJČIAKOVÁ, P. Psychológia morálky. Brno: Akademické nakladelství CERM, 2008.
LORENZ, K. Osm smrtelných hříchů. Praha: Academia, 2001.
MILGRAM, S. Poslušnost vůči autoritě. Praha: Portál, 2017.
ORWELL, G. 1984. Praha: Československý spisovatel, 2009.
ORWELL, G. Farma zvířat. Praha: Argo, 2015.
PECK SCOTT, M. Lidé lži. Olomouc: Votobia, 1996.
PIAGET, J. The moral judgement of the child. Harmondsworth : Penguin Books, 1977.
ROCHE OLIVAR, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
SLOVÁČKOVÁ, B. MJT – Metoda měření morální kompetence. Pedagogika, r. 51, č. 2, 2001, s. 197-205.
TABERY, E. Opuštěná společnost. Praha: Nakl. Paseka, 2017.
VACEK, P. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000.
VACEK, P. Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.
VACEK, P. Analýza morálního úsudku dítěte. In SVATOŠ, T., DOLEŽALOVÁ, J. (Eds.) Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy. Sborník 16. konference ČAPV. Hradec Králové: Gaudemaus UHK, 2008, s. 620-631. CD nosič.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec králové: Gaudeamus, 2013. VACEK, P. Výchova k dobru a dobro ve výchově. In: VACEK, P., VRABCOVÁ, D., MANĚNOVÁ, M. (Eds.) Výchova k dobru. Hradec Králové: Gaudeamus, 2016, s. 6 – 10.
VACEK, P., VACKOVÁ, Z. Příspěvek k analýze morálních úsudků žáků mladšího školního věku. In: Sborník Pedagogický výzkum v ČR. Liberec: PF TUL a ČAPV, 2000, s. 117-122.
VACEK, P., ŠINDELKOVÁ, K. Učitel jako morální autorita. In: Globalizovaná súčasnost, jej morálne a osobnostne výzvy v kontexte etickej výchovy. Banská Bystrica: Belianum, 2016, s. 33 – 45.
ZIMBARDO, P. Moc a zlo. Břeclav: MORAVIAPRESS, 2005.
ZIMBARDO, P. Luciferův efekt. Jak z dobrých lidí stávají lidé zlí. Praha: Academia, 2014.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 1) Písemné doložení aplikace metody skupinové diskuse s morálním obsahem.
2) Znalost zvoleného tématu s možností jeho využití v pedagogické praxi.
3) Praktická analýza možnosti aplikace výchovy charakteru ve škole.
4) Znalost obsahu jednotlivých témat.
5) Splnění podmínek kriteriálního testu.

Sylabus VPPRPRP - Právo a právní předpisy
2025

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Klimešová Šárka

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 8 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studium příslušných právních předpisů, dosažení schopnosti práce s právní normou zejména ve vazbě na obsah práce výchovného poradce. Právní rámec výkonu poradenské činnosti - přehled základních zákonných a podzákonných norem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1. Seznámit studenty s obecnými principy teorie práva, jeho vnitřní strukturou, formami a metodami jeho aplikace se zaměřením na ty aspekty práva, jejichž znalost je pro budoucího absolventa tohoto profesionálního zaměření zásadně důležitá.
2. Vést studenty ke konkrétní práci s právní normou, schopnost orientovat se v právní normě, dokázat ji aplikovat a prakticky použít.
3. Pro kvalifikovaný výkon práce je nezbytná znalost základních norem jak veřejného, tak soukromého práva.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Seznámení s právním řádem České republiky a se základy evropského práva. Vyhledání a studium příslušných právních předpisů, dosažení schopnosti práce s právní normou zejména ve vazbě na obsah práce výchovného poradce. Obsahové zaměření: Právní rámec výkonu poradenské činnosti. Přehled základních zákonných a podzákonných norem. (Zejména: Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů;
2. blok 4 hodiny
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních., ve znění pozdějších předpisů)
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhláška o předškolním vzdělávání, vyhláška o základní škole, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři atd. ve znění pozdějších předpisů 3. blok 4 hodiny
Pracovně právní problematika a zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců
o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů
4. blok 4 hodiny
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví
ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže),
ve znění pozdějších předpisů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zákony
Ústava České republiky,
Listina základních práv a svobod,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Základní monografie
Faisal Husseini, Michal Bartoň, Marian Kokeš, Martin Kopa a kol. Listina základních práv a svobod, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Sládeček, Mikule, Suchánek, Syllová. Ústava České republiky, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2016,
Alexander Šíma, Milan Suk. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 16. vydání, Praha 2019,
Martin Janků a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 6. vydání, Praha 2016,
Jan Petrov, Michal Výtisk, Vladimír Beran a kol. Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol.Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Jana Hulmáková. Trestání delikventní mládeže, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2013,
Luboš Jemelka, Pavel Vetešník. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Miroslav Bělina, Ljubomír Drápal a kol. Zákoník práce, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Jiří Kocourek, Tomáš Dobřichovský. Pracovní poměr. Vybraná ustanovení zákoníku práce, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020

Literatura doporučená studentům Zákony
Ústava České republiky,
Listina základních práv a svobod,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

Základní monografie
Alexander Šíma, Milan Suk. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 16. vydání, Praha 2019,
Martin Janků a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 6. vydání, Praha 2016,
Jan Petrov, Michal Výtisk, Vladimír Beran a kol. Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,
Zdeňka Králíčková, prof. Milana Hrušáková, Lenka Westphalová a kol.
Občanský zákoník, II. Rodinné právo (§ 655-975), Komentář, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Filip Ščerba a kol. Trestní zákoník, Komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2020,
Šámal, Helena Válková, Sotolář, Milana Hrušáková, Šámalová: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012,
Miroslav Bělina, Ljubomír Drápal a kol. Zákoník práce, Komentář, 3. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2019,

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Na základě výsledků testů student obdrží zápočet a zkoušku.

Sylabus VPPRSPJ - Prevence sociálně patologických jevů
2025

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 8 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu navazuje na teoretičtěji zaměřený předmět Sociálně patologické jevy. Zde je však akcent položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxe.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem výuky předmětu je rozvinutí dovedností pedagogů nalézat optimální řešení v prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Akcent je položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů. Vedle diagnostického aspektu při rozpoznávání sociálně patologických jevů, je kladen důraz na nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu ať na individuální, či skupinové úrovni.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Obsah předmětu navazuje na teoretičtěji zaměřený předmět Sociálně patologické jevy. Zde je však akcent položen jednak na problematiku prevence (v širším i v užším „školském“ smyslu) a jednak na praktické osvojování si preventivních metod a postupů, které jsou uplatnitelné v pedagogické praxi.

2. blok 4 hodiny
Praktický nácvik dovedností zjednat nápravu při jejich výskytu, jak na individuální, tak skupinové úrovni.

3. blok 4 hodiny
Implementace prevence sociálně patologických jevů Programu poradenského pracoviště na základní a střední škole. Jednotlivé role a pozice členů Programu poradenského pracoviště ve škole.

4. blok 4 hodiny
Praktická modulace programu prevence dle platné legislativy. Důraz na Metodiky k prevenci patologických jevů dle MŠM.
Zahrnutí prevence školní neúspěšnosti nebo předčasných odchodů ze vzdělávání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BÁRTÍK, P., MIOVSKÝ, M. (eds.) Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, 2010.
BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
BENDL, S., HANUŠOVÁ, J., LINKOVÁ, M. Žák s problémovým chováním. Praha: Triton, 2016.
CARR, Nicholas G. Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek: analýza stavu lidské psychiky v době digitální. Praha: Dauphin, 2017.
ČERNÁ, A. (ed.). Kyberšikana. Praha: Grada, 2013.
ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na internetu. Brno: Computer Press, 2013.
FISCHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2014.
GOLDING, W. Pán much. Praha: Naše vojsko, 2010.
HRČKA, M. Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
JANOŠOVÁ, P. a kol. Psychologie školní šikany. Praha: Grada, 2016.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
JUKLOVÁ, K., SKORUNKOVÁ, R. Základy psychopatologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005.
KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál, 2011.
KOVÁŘ, K. Kovy – Ovšem. Praha: BizBooks, 2017
KRAUS, B., HRONCOVÁ, J. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudemaus, 2007.
KRAUS, B., a kol. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006.
Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č. j. MSMT-21149/2016.
MIOVSKÝ, M. Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, 2015.
MIOVSKÝ, M. et al. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Klinika adiktologie 1.LF UK, 2015.

Literatura doporučená studentům MATOUŠEK,O.,KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
MIOVSKÝ, M., SKÁCELOVÁ, L., ZAPLETALOVÁ, J. et al. Prevence rizikového chování ve školství. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK , 2015.
MIOVSKÝ, M., AUJEZKÁ, A., BUREŠOVÁ, I. Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, 2015.
MORAVEC, V. Média v tekutých časech: konvergence audiovizuálních médií v ČR. Praha: Academia, 2016.
MUHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2002.
NĚMEC, J. Prevence zneužívání návykových látek. Praha: Poly, 1996.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001.
NEŠPOR, K. Návykové chování a závislosti. Praha: Portál, 2003.
NIELSEN SOBOTKOVÁ, V. a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. Praha: Grada, 2014. ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995.
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010.
SPITZER, M. Digitální demence: Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Brno: Host, 2014.
SPITZER, M. Kybernemoc: Jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno: Host, 2016.
ŠEVČÍKOVÁ, A. a kol. Děti a dospívající online. Praha: Grada, 2014.
THOMPSON, J., B. Média a modernita: sociální teorie médií. Praha: Karolinum, 2004.
VACEK, P. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013.
VACEK, P., BENEŠOVÁ, D., BLAHYNKOVÁ, N. BŘÍZOVÁ, H. Youtuberství a žáci základní školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018.
VOJTOVÁ, V. Kapitoly z etopedie I. Brno: MU, 2008.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002.
ZIMBARDO, P., COLOUMBOVÁ, N. D. Odpojený muž. Praha: Grada, 2016.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadavky k zápočtu:
a) prokázání základních vědomostí z oblasti prevence jednotlivých SPJ
b) předložení písemné analýzy vybraného SPJ v konkrétní situaci dané školy
c) prokázání schopnosti aplikovat znalosti o prevenci SPJ do preventivních programů (včetně jejich evaluace)
d) ovládnutí širšího spektra preventivních metod a postupů

Sylabus VPRVKSR - Rodinná výchova a komunikace školy s rodinou
2025

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 8 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Definice rodiny, historická a kulturní podmíněnost rodiny, její sociálně psychologická charakteristika, funkce rodiny, výchovné strategie rodinách, rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu, kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí, specifika rodin dítěte se zdravotním postižením a dítěte dlouhodobě nemocného. Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě. Vztahy rodina-žák-škola. Komunikace školy a rodiny. Její principy, formy a specifika. Strategie vedení rozhovoru (různá pojetí rogersovské, behaviorální…).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání teoretických vědomostí z oblasti rodinného života včetně patologie rodiny. Seznámení se základními pojmy, s faktory ovlivňujícími komunikační proces, s pravidly jednání s lidmi. Osvojení si dovedností týkajících se vedení rozhovoru, efektivního a neefektivního chování, komunikace s handicapovanými, základů asertivity a způsobů řešení konfliktů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Definice rodiny, historická a kulturní podmíněnost rodiny, její sociálně psychologická charakteristika, funkce rodiny, výchovné strategie rodinách. rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu, kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí, specifika rodin dítěte se zdravotním postižením a dítěte dlouhodobě nemocného.
2. blok 4 hodiny
Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu, kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí, specifika rodin dítěte se zdravotním postižením a dítěte dlouhodobě nemocného.
3. blok 4 hodiny
Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě. Vztahy rodina-žák-škola.
4. blok 4 hodiny
Komunikace školy a rodiny. Její principy, formy a specifika. Strategie vedení rozhovoru (různá pojetí rogersovské, behaviorální…).
Nácvik modelových situací.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Čapek, R.: Líný učitel. Praha. Raabe 2018.
DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001.
Herman, M.: Najděte si svého marťana. Olomouc. Hanex 2008.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda,
1998.
Stixrud, W.: Dítě na vlastní pohon. Brno. Publishing 2019.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda. Praha: Portál, 2003.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům Čapek, R.: Líný učitel. Praha. Raabe 2018.
DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001.
Herman, M.: Najděte si svého marťana. Olomouc. Hanex 2008.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda,
1998.
Stixrud, W.: Dítě na vlastní pohon. Brno. Publishing 2019.
SVATOŠ, T., KOTKOVÁ, V. Sociální a pedagogická komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000
VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda. Praha: Portál, 2003.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda. Praha: Portál, 2003.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínka udělení zápočtu
- aktivní účast na seminářích
- vypracování seminární práce dle zadání (prezentace práce)

Sylabus VPSASPZ1 - Stáže v akredit. školských poradenských zařízeních 1
2025

Sylabus VPSASPZ2 - Stáže v akredit. školských poradenských zařízeních 2
2025

Sylabus VPSEDIP - Seminář k didaktickému projektu
2025

Sylabus VPSEZAP - Seminář k závěrečné práci
2025

Sylabus VPSKTRK - Školní a třídní klima
2025

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 9 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 9 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Práce se školní třídou, školní třída jako sociální skupina a vztahová síť, koheze třídy, základní patologie školní třídy. Pozice a role dítěte ve školní třídě, role učitele ve vedení třídy. Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě, vedení třídy formou skupinové práce.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Téma přednášek pojednává přehledně o současném stavu zpracování oblasti vytváření, působení a změny klimatu školní třídy a školy. Student se seznámí s teoretickými východisky a s řadou výsledků empirických výzkumů v dané oblasti, ve kterých byly využity zahraniční metody a specifikovány na naše podmínky. Tyto představené pomůcky mohou velmi rychle a efektivně pomoci učiteli při diagnostice i plánování případných změn klimatu tříd, ve kterých učí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Práce se školní třídou, školní třída jako sociální skupina a vztahová síť, školní třída jako sociální skupina, koheze třídy, základní patologie školní třídy.
Znaky sociální skupiny:
a) Vzájemné vztahy
b) Hierarchie, postavení a status členů
c) Dynamika dění
d) Způsoby řešení vnitřních konfliktů
e) Způsoby řešení vnějšího zatížení

2. blok 4 hodiny
Pozice a role dítěte ve školní třídě, role učitele ve vedení třídy. Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě, vedení třídy formou skupinové práce.
Plánování diagnostického postupu
3. blok 4 hodiny
SORAD – Sociometrická ratingová metoda. Metoda pro vytvoření sociogramu školní třídy
Praktická ukázka práce s metodou.
Zpracování a výstupy – SORAD
4. blok 6 hodin
Chceme školy, kde se všichni cítí dobře. Každé dítě by mělo být vnímáno a přijímáno.
Jak na pozitivní přístup k učení i k životu.
Materiály Partnerství 2030+

Literatura, na níž je předmět vystavěn Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Čapek, R.: Třídní klima a školní klima. Praha, Grada 2010.
Čapek, R.: Líný učitel: cesta pedagogického hrdiny. Praha. Raabe 2018.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.
Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha. ASPI 2005.

Literatura doporučená studentům Bláha, K., Šebek, M.: Já-tvůj učitel, ty-můj žák. Praha, SPN 1988.
Helus, Z.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973.
Helus, Z.: Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha, SPN 1982.
Hrabal, V. Man, F.,Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984.
Lašek, J.: Učitel a sociální klima výuky. In: Mohapl, P.(Red.) Sborník XV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1990.
Lašek, J.: Možnosti měření klimatu třídy. Kraus, B.(Ed) Sborník Pedagogické fakulty HK, Pedagogika-Psychologie, H. Králové, 1992, s.15-25.
Lašek, J., Mareš, J.: Jak změřit sociální klima třídy? Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6, s. 401-410.
Macek, P.: Obsah ideálu sebe a adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 22, 1988, č. 6, s. 485-497.
Mareš, J.: Učitelovo pojetí výuky. In: Mohapl, P. (Ed): Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988. 65.
Mareš, J.: Studentské posuzování vysokoškolské výuky. Voj. akademie Brno, 1990.
Mareš, J., Křivohlavý, J.: Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha, SPN 1990.
Mareš, J., Lašek, J.: Sociální klima školní třídy. In Mohapl, P. (Red) Sborník XIV. Olomouckých psychologických dnů, Olomouc 1988, s. 158-161.
Mareš, J., Lašek, J.: Známe sociální klima ve výuce? V + V revue, 2, 1992, č. 4, s. 25-35.
Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha. ASPI 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu 75% ní účast
ovládání přednesené a nastudované látky; součástí zápočtu je písemný test

Sylabus VPSOPAJ - Sociálně patologické jevy
2025

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bělík Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 10 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Výuka předmětu je zaměřena nejen na podrobnou sociologicko-psychologickou a pedagogickou deskripci sociálně patologických jevů dětí a mládeže, ale i na zkoumání příčin výskytu těchto jevů (širší společenský kontext). Aktuální stav současné české společnosti v dané oblasti je komparován s obdobím minulým i konfrontován se situací v zahraničí.

2.blok 4 hodiny
V návaznosti na první výukový blok předmětu budou speciálně rozebírány na základě výzkumných dat projevy rizikového chování mládeže se zvyšujícím výskytem, u kterých je zřejmá provázanost na obecnější společenské jevy (nárůst sebepoškozování a psychických problémů současné mladé generace).

3. blok 4 hodiny
Metodická doporučení MŠMT k postupu řešení patologických jevů ve školách. Konkrétní práce s metodikou – praktické ukázky.
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých metod)
Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě

4. blok 4 hodiny
Alkoholová i nealkoholová toxikomanie, šikana, záškoláctví atd. Nejsou opomenuty ani nově či výrazněji se vyskytující druhy sociálně patologických jevů jako např. gamblerství, počítačová „závislost“, rasismus, „zlatá mládež“ atd.

5. blok 4 hodiny
Metodické doporučení MŠMT k jednotnému postupu neomluvené absence a záškoláctví, přílohy k této metodice, spolupráce s OSPOD, Policií ČR
Praktické ukázky formulářů a postup při řešení této problematiky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Kapr, J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny. Praha: SLON, 1994.
Jedlička, R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič, P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr, P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S., KRAUS, B. a kol. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S. Prevence rizikového chování žáků z pohledu pedagogů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018
SVOBODA HOFERKOVÁ, S., BĚLÍK, V. Rodina v prevenci rizikového chování žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2019

Literatura doporučená studentům Kapr, J., Vodáková,A. ad. Sociální deviace, sociologie nemocí a medicíny. Praha: SLON, 1994.
Jedlička, R.,Koťa,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Ondrejkovič, P. Sociální patologie. Bratislava : PF UK, 1998
Kraus, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové, Gaudeamus, 1999
Muhlpachr, P. Sociální patologie. Brno, PF MU, 2001
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S., KRAUS, B. a kol. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017
BĚLÍK, V., HOFERKOVÁ, S. Prevence rizikového chování žáků z pohledu pedagogů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018
SVOBODA HOFERKOVÁ, S., BĚLÍK, V. Rodina v prevenci rizikového chování žáků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2019

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Ústní zkouška na základě předložené prostudované literatury

Sylabus VPVP1 - Výchovné poradenství
2006

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VPVP2 - Výchovné poradenství II
2008

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 18 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VPVYPOR1 - Výchovné poradenství 1
2025

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 12 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému.
Obsahové zaměření: Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR a ve světě. Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb a jeho vliv na systém práce ve škole. Tvorba programu práce výchovného poradce v podmínkách školy, zohlednění specifik a potřeb (ve znění pozdějších předpisů) školy (techniky tvorby programu). Program poradenských služeb ve škole (Vyhláška 197/2016, §7/3, ve znění pozdějších předpisů). Vymezení etiky práce výchovného poradce, etický kodex poradenského pracovníka ve školství.
2. blok 4 hodiny
Vymezení standardních činností výchovného poradce. Pozice výchovného poradce ve Školním poradenském pracovišti. Poradenská, metodická a informační činnost, dokumentace výchovného poradce (podrobněji rozepsáno výše v bodu 4 – Osobnost výchovného poradce). Poradenské teorie a poradenský proces s důrazem na poslední teoretické koncepty s důrazem na kognitivně-behaviorální koncepce. Práce s minimálními výstupy ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
3. blok 4 hodiny
Ambivalentnost role učitele-výchovného poradce, možná úskalí funkce výchovného poradce, spolupráce s vedením školy a ostatními členy výchovného procesu.
Integrace poradenských služeb poskytovaných školou se službami specializovaných poradenských zařízení, zejména pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, IPS úřadů práce
Činnost poradenských asociací (APPŠ, APSPC, AŠP, APSVP, AVP). Kariérové poradenství
a poradenská pomoc při rozhodování o volbě vzdělávací a profesní dráhy. Korekce rozhodovacího procesu ve vazbě na žákovy specifické vzdělávací potřeby.
4. blok 4 hodiny
Kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Distribuce volby, její rozmanitost a unifikace.
Volba vhodné školy zejména s ohledem na zvolení speciální či běžné školy
Volba povolání vzhledem k druhu a stupni postižení a osobnostním zvláštnostem žáka podmíněných postižením, vzhledem k předchozímu vzdělávání a s ohledem na možnosti
a ochotu spolupráce rodiny
5. blok 4 hodiny
Možnosti podpory žáka, rodiny školy ze strany spolupracujících organizací (SPC, PPP, ÚP, lékaři, orgány sociálně právní ochrany dětí…)
Vzdělávací nabídka škol a oborů pro žáky se zdravotním postižením
Specifika postavení zdravotně postižených na trhu práce
Využití informačních technologií a multimediálních didaktických pomůcek v práci
se zdravotně postiženými klienty
6. blok 4 hodiny
Evropský a český trh práce, zaměstnanost a zaměstnatelnost
Informační, metodická a konzultační činnost
Práce s rodinou žáka v procesu volby vzdělávání a povolání
Diagnostické metody a intervence v oblasti volby vzdělávání a profese
Mimoškolní zdroje volby povolání
Kontinuita v poskytování poradenských služeb v průběhu školní docházky a následně
po vstupu na trh práce.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VPVYPOR2 - Výchovné poradenství 2
2025

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: cvičení 10 hod. za semestr
studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. blok 4 hodiny
Výkaznictví výchovného poradenství – NFN, evidence pomůcek – podpůrné opatření, personální obsazení dle NFN, a další
Základní charakteristiky psychosociálního vývoje v jednotlivých etapách života
Variability psychického vývoje, základní vývojové úkoly
2. blok 4 hodiny
Problematika školní zralosti
Výukové obtíže
Výchovné obtíže
Nadaní žáci
Disharmonický vývoj osobnosti
3. blok 4 hodiny
Poruchy chování a žáci ohrožení sociálně patologickými jevy
Psychické poruchy v dětském věku a adolescenci
Postavení žáka ve třídě
4. blok 4 hodiny
Monitorovací schéma školy a spolupráce s ředitelem při procesu autoevaluace
Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace
Jak pracovat s informacemi a daty z monitorovacího a evaluačního a autoevaluačního procesu
Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků
Výkaznictví R-44, dokumentace výchovného poradce.
5. blok 4 hodiny
Kolokvium k vykonané pedagogické praxi.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VPZASPP - Základy speciální pedagogiky
2025

Sylabus VRODICO - Výchova k partnerství, manželství a rodičovství
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmětu je zaměřen na aktuální témata, která se týkají výchovy k partnerství, manželství a rodičovství Zvláštní pozornost je věnována aplikaci dané problematiky na prostředí školy. Zajímavostí předmětu je jeho koncipování jako výslednice historického vývoje a současně průnik rozličných disciplín (složek výchovy).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je soustředit pozornost studentů na aktuální témata, která se týkají výchovy k partnerství, manželství a rodičovství Zvláštní pozornost je věnována aplikaci dané problematiky na prostředí školní práce. Zajímavostí předmětu je jeho koncipování jako výslednice historického vývoje a současně průnik rozličných disciplín (složek výchovy).

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky • Pojem rodina. Rozličná vymezení a zaujmutí vlastního (vyargumentovaného) stanoviska. Funkce rodiny. Význam jednotlivých funkcí. Rizika vyplývající z neplnění jednotlivých funkcí. Možnosti intervence ze strany společnosti.
• Znaky české rodiny. Vymezení pojmů: sňatek, manželství, církevní a občanský sňatek. Pojetí manželství v rozličných kulturách.
• Společensko-ekonomická podmíněnost změn přechodu matriarchátu k patriarchátu. Charakterizujte matriarchát a zdůvodněte jeho opodstatněnost.
• Nezastupitelná role otce. Rozvodovost. Postavení dítěte v rozvedené (rozvádějící se) rodině. Typy výchovy v jednotlivých rodinách.
• Biologické, psychické a sociální podmínky a jejich vztah k obsahu výchovy k partnerství, manželství a rodičovství.
• Výchova k partnerství. Přehled možných variant partnerského soužití. Specifikace pojmů: kamarád, partner, přítel. Registrované partnerství.
• Výchova k manželství a rodičovství. Pojetí výchovy k manželství a rodičovství v obsahu učiva základní a střední školy.
• Sexuální výchova – základní vymezení, definice, principy. Vztah sexuální výchovy k ostatním složkám výchovy.
• Rodinná výchova. Vymezení pojmu, cílů, poslání, obsahu i současného stavu realizace na základních a středních školách.
• Hlavní znaky jednotlivých etap v procesu cílené sexuální výchovy.
• Pohlavní osvěta (výchova) v období 1. Československé republiky. Problematika onanie, koncepce pohlavní osvěty. Problematika prostituce, nevěry, mimomanželská porodnost v 20. století.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. Opava: Slezská univerzita, 2005. s. 94. ISBN 80-7248-305-6
ŠULOVÁ, L. Člověk v rodině. In. Výrost, J., Slaměník, I. Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998, s. 303 - 342.
ŠULOVÁ,L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství. Praha: Grada, 1995.
ŠULOVÁ, L., FRANKOVÁ, S., MARTÍNKOVÁ, K. Výchova k manželství a rodičovství na základních a středních školách. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7184-071-8
TÄUBNER, V., JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998.

Literatura doporučená studentům HAVLÍK, R., KOŤA, J., Sociologie výchovy a školy. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-5-7.
CHODĚRA, O. Partnerství, manželství a paragrafy. 1. vyd. GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0217-7
LEMAN, K. Sourozenecké konstelace. 3. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-194-8.
MLČÁK, Z. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny. 1. vyd. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. ISBN 80-7042-452-4.
DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicenum, 1986.
HORSKÁ, P. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-011-X.
MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. ISBN 80-04-25236-2.
MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986.
MOŽNÝ, I. Moderní rodina. Brno: Blok, 1990. ISBN 80-7029-018-8.
PLAŇAVA, I. Manželství a rodiny. 1. vyd. Brno: DOPLNĚK, 2000. ISBN 80-7239-039-2.
ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. přepracování vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-829-5

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - vypracování seminární práce
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus VSROVSS - Vybraná témata ze srovnávací pedagogiky pro učitele střední školy
2008

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrabcová Daniela

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 2 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 2 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání, indikátory srovnávací pedagogiky, srovnání některých zahraničních vzdělávacích systémů, nahlédnutí do některých evaluačních technik a seznámení s vybranými srovnávacími studiemi, evropská dimenze ve vzdělávání, evropská vzdělávací politika, srovnávací zkoušky.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět si proto klade za cíl podpořit učitelovu schopnost reflektovat a konstruktivně hodnotit světové trendy, podněty či obtíže. Studenti/studenty aktivně pracují se zjištěnímu ze srovnávacích studií a navrhují jeich využití pro zlepšení pedagogické praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Evropská dimenze vzdělávání.
Mezinárodní norma pro klasifikaci ve vzdělávání.
Příklady mezinárodních srovnávacích studií.
Učitelé sekundárních škol ve srovnání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JEŽKOVÁ, V., WALTEROVÁ, E. Vzdělávání v zemích evropské unie.
Praha: PedF UK, Centrum evropských studií, 1997
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace: Hodnocení vzdělávacích programů, procesů a
výsledků. Brno: CDVU MU, 1996.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě: Základy mezinárodní komparace
vzdělávacích systémů. Praha: Portál, 1999.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum
matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků posledních
ročníků středních škol. Praha: VÚP, 1998.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum
matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků 8. ročníků.
Praha: VÚP, 1996.
WALTEROVÁ, E. Kurikulum – Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno:
Masarykova univerzita, CDVU, 1994.
WALTEROVÁ, E. Srovnávací pedagogika. Vývoj a proměny v globálním kontextu. Praha: Karolinum,
2006.

Literatura doporučená studentům Pohled na školství v ukazatelích OECD. Praha: ÚIV, 1996.
Pohled na školství v ukazatelích OECD 1997. Praha: ÚIV, 1998.
POL, M., RABUŠICOVÁ, M. (ed.) Správa a řízení škol: Rady škol mezinárodní
perspektivě. Brno: Paido, 1996.
Proměny vzdělávání v mezinárodním kontextu. Red. PRŮCHA, J. Praha: Karolinum,
1992.
Reformy školství ve střední a východní Evropě: Průběh a výsledky. Praha, ÚIV,
1996.
VÁŇOVÁ, M. a kol. Vzdělávací systémy ve vyspělých evropských zemích. Praha:
Karolinum, 1994.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu zápočet: seminární práce

Sylabus VYBSLVY - Vybrané složky výchovy
2012

Sylabus VYCMETH - Metodika her
2025

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Metodika her (a zábavných činností ve školních klubech a družinách) – vymezení pojmu hra, základní znaky hry. Klasifikace her podle různých kritérií, popis her a obsahové náležitosti metodického návodu ke hře. Předmět se zaměří na zprostředkování základního porozumění principu hry ve výchově, metodiku vedení her a zásady správného uvádění her ve výchovně vzdělávací práci s účastníky různých věkových kategorií (výběr, plánování a příprava hry, motivace účastníků, vysvětlování pravidel, koordinace průběhu hry, reflexe a zhodnocení hry). Zpracování metodických návodů k vybraným hrám a vytváření zásobníku her.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Metodika her a zábavných činností ve školních klubech - funkce her ve výchově. Třídění her. Hra jako potřeba dítěte a její výchovné aspekty. Hra a práce. Didaktika jednotlivých typů her. Herní systémy. Hračka. Třídění hraček. Nejčastější vady hraček. Pedagogika zážitku. Zájmové zaměření osobnosti vychovávaného. Struktura a rozlišení zájmů.
Obsahový a metodický rozdíl metodiky her a zábavných činností ve školním klubu oproti metodice her a zábavných činností ve školní družině, bude spočívat v zohlednění věkových zvláštností mladšího, resp. staršího školního věku.

Metodika her a zábavných činností ve školních družinách - funkce her ve výchově. Třídění her. Hra jako potřeba dítěte a její výchovné aspekty. Hra a práce. Didaktika jednotlivých typů her. Herní systémy. Hračka. Třídění hraček. Nejčastější vady hraček. Pedagogika zážitku. Zájmové zaměření osobnosti vychovávaného. Struktura a rozlišení zájmů.
Obsahový a metodický rozdíl metodiky her a zábavných činností ve školní družině oproti metodice her a zábavných činností ve školním klubu, bude spočívat v zohlednění věkových zvláštností mladšího, resp. staršího školního věku.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Vymezení pojmu hra, klasifikace her, metodika vedení her; 4 vyučovací hodiny Mgr. Libuše Třískalová
Celkem 4 vyučovací hodiny

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hájek, Bedřich; Olechovská, Eva a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2012, ISBN: 978-80-262-0021-3
Huizinga, Johan. Homo Ludens: O původu kultury ve hře. Praha: Dauphin, 2011, ISBN: 978-80-7272-358-0
Sigmundová, Dagmar; Sigmund, Erik; Šnoblová, Romana. Hry do školní družiny. Praha: Portál, 2014, ISBN: 978-80-262-0697-0
Jelínková, Zdeňka; Tlustý, Michal. Hravá školní družina 1: Celoroční projekt. Praha: Taktik International, 2022, ISBN: 978-80-7563-386-3
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Literatura doporučená studentům Hájek, Bedřich; Hofbauer, Břetislav; Pávková, Jiřina. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0030-7
Valenta, Josef. Hry a cvičení pro rozvoj klíčových kompetencí. Praha: Portál, 2008.
ISBN: 978-80-7367-425-6
Langmeier, Josef; Krejčířová, Daniela. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2018.
ISBN: 978-80-271-0852-5
Kolektiv autorů. Hry pro každý den: pro mateřské školy, školní družiny a volný čas. Praha: Portál, 2011.
ISBN: 978-80-262-0010-7
Frolec, Leoš; Válka, Miroslav a kol. Kniha her a hrátek pro děti a mládež. Praha: Grada, 2011.
ISBN: 978-80-247-3806-0

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet v letním semestru.

Vypracování seminární práce na zadané téma v rozsahu 10 stran a její obhajoba.

Sylabus VYCOVDI - Obecná a volnočasová didaktika
2025

Sylabus VYCPEDA - Pedagogika
2025

Sylabus VYCPEKO - Pedagogická komunikace
2025

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu El-Hmoudová Dagmar

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pedagogická komunikace – cílem předmětu je zprostředkování klíčových znalostí o základních komunikačních strategiích pedagogického pracovníka, a především nácvik základních dovedností pedagogické komunikace včetně jejich specifik v individuálním kontaktu a v zájmovém vzdělávání. Součástí nácviku budou dále rétorické dovednosti, práce s hlasem a s neverbálními složkami komunikace.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zprostředkování klíčových znalostí o základních komunikačních strategiích pedagogického pracovníka.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Základní komunikační strategie a dovednosti ped. pracovníka; 4 hodiny Mgr. Dagmar El-Hmoudová, Ph.D.
Celkem 4 vyučovací hodiny

Literatura, na níž je předmět vystavěn Gavora, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. (Základní pravidla a specifika pedagogické komunikace).

Sojová, M. Pravidla pedagogické komunikace ve výuce odborných předmětů (bakalářská práce, 2016). (Teoretický i praktický pohled na pravidla komunikace ve školním prostředí)

Novotná, J. (2021). Komunikace ve vzdělávání: Teorie a praxe pedagogické komunikace. Praha: Grada. – Moderní pohled na pedagogickou komunikaci s důrazem na digitální prostředí a inkluzivní přístupy.

Kučera, M., & Vágnerová, M. (2020). Psychologie komunikace a pedagogická interakce. Brno: Masarykova univerzita. – Aktuální výzkumy a aplikace psychologických principů v pedagogické komunikaci.

Dvořáková, L. (2022). Neverbální komunikace v pedagogické praxi. Praha: Karolinum. – Nové poznatky o neverbálních složkách komunikace a jejich využití ve výuce.

Literatura doporučená studentům Gabašová, Jitka (2020). Otevřená komunikace a řešení konfliktů ve třídě. Raabe.
Publikace zaměřená na podporu otevřené komunikace, empatie a efektivní řešení konfliktů ve školní třídě, vhodná pro pedagogické pracovníky, kteří chtějí rozvíjet dialogické a sociální dovednosti ve výuce.

Šeďová, Klára, Švaříček, Roman (2025). Komunikace ve školní třídě. (Dostupné na Reknihy.cz)
Kniha přináší aktuální výzkum komunikace mezi učitelem a žáky, včetně analýzy učitelských otázek, zpětné vazby a modelu dialogického vyučování. Vhodná pro studenty učitelství a praktikující pedagogy.

E-kniha: Pedagogická komunikace v teorii a praxi (aktuální vydání, dostupné na iKiosek.cz)
Moderní přehled pedagogické komunikace s důrazem na praktické aspekty a teoretické základy, vhodná jako doplněk ke klasickým textům.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet v zimním semestru. Podmínky:

Účast: Aktivní účast na hodinách výuky.

Praktický úkol: Předvedení jednoho krátkého komunikačního mikrovýstupu (monolog nebo dialog) během výuky.

Sebereflexe: Krátká ústní nebo písemná sebereflexe po vystoupení.

Zápočet: Udělen po splnění výše uvedených bodů.

Sylabus VYCPEPX - Pedagogická praxe
2025

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Havigerová Jana Marie

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: praxe 40 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pedagogická praxe – cílem předmětu je seznámit posluchače s každodenním chodem školní družiny (případně i jiných mimoškolních volnočasových zařízení, jako jsou volnočasová centra, nízkoprahová centra apod.), agendou vychovatele, jeho pracovními povinnostmi a povinnou dokumentací příslušného zařízení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače s každodenním chodem školní družiny (případně i jiných mimoškolních volnočasových zařízení, jako jsou volnočasová centra, nízkoprahová centra apod.). Naučit studenty plánovat, realizovat a vyhodnocovat výchovné a vzdělávací aktivity pro děti, mládež i dospělé. Získat praktické zkušenosti s vedením skupiny a individuální prací s účastníky výchovných programů. Podpořit schopnost reflektovat vlastní pedagogickou činnost prostřednictvím vedení portfolia a pedagogického deníku. Procvičit dovednosti efektivní komunikace, spolupráce a řešení výchovných situací v praxi. Posílit schopnost analyzovat a sdílet zkušenosti v rámci skupinové reflexe a využívat zpětnou vazbu pro vlastní profesní rozvoj.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 30 hodin: praxe zaměřené na výkon činnosti vychovatele, s důrazem na vedení pedagogického procesu. Příprava a individuální nebo skupinová činnost dětí, mládeže nebo dospělých pod dohledem pověřeného pedagogického či jiného odborného pracovníka.
Aktivita Dílčí hodinová dotace Vyučující
Samostatné výstupy účastníka 20 hodin doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.
Náslechy/hospitace 10 hodin doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.
7 hodin: sebereflexe posluchače, práce na portfoliu vychovatele, vedení pedagogického deníku a reflexe či rozbory provedených činností. Evaluace a autoevaluace realizované výchovné činnosti.
Aktivita Dílčí hodinová dotace Vyučující
Sebereflexe pomocí balančního kruhu kompetencí 2 výukové hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.
Práce na portfoliu vychovatele: 2 výukové hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.
Vedení pedagogického deníku: 2 výukové hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.
Evaluace a autoevaluace 1 výuková hodina doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
3 hodiny: skupinová reflexe, zaměřená na sdílení dobré praxe (zkušeností a rozbor praxe)
Aktivita Dílčí hodinová dotace Vyučující
Skupinová reflexe: sdílení dobré praxe; 3 hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D., Mgr. Irena Loudová, Ph.D.

Literatura, na níž je předmět vystavěn HÁJEK, B.; PÁVKOVÁ, J. a kol.: Školní družina. 3. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2011.

Literatura doporučená studentům HÁJEK, B.; HOFBAUER, B.; PÁVKOVÁ, J.: Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. Praha: Portál, 2011.

DVOŘÁČEK, J.: Základy pedagogiky. Praha: PedF UK, 2014.

BENDL, S.: Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV, 2001.

HANKOVÁ, Z.: Kapitoly o řízení výchovy a vzdělávání pro vychovatele. Praha: PedF UK, 2014.

KYRIACOU, Ch.: Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál, 2005.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet v zimním semestru.

Pravidla a podmínky pro získání zápočtu:
- Účast na minimálně 80% praxe (tj. alespoň 32 hodin).
- Příprava a realizace alespoň pěti výchovných aktivit, doložených krátkou reflexí.
- Absolvování 10 hodin hospitací a zpracování stručných záznamů.
- Doložení portfolia a pedagogického deníku se sebereflexí k nahlédnutí (zůstává studentovi).
- Aktivní účast na skupinové reflexi a sdílení zkušeností.

Sylabus VYCPSYC - Psychologie
2025

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Havigerová Jana Marie

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 14 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Psychologie – cílem je zprostředkovat základní témata obecné, vývojové a sociální psychologie a psychologie osobnosti: poznávání, emocionální procesy a vůle, vývoj osobnosti v jednotlivých ontogenetických obdobích, individualita a její projevy, náročné životní situace
a jejich zvládání, socializace a její důsledky a vystavět terminologické základy pro uvažování o roli neučitelského pracovníka pro podporu všestranného rozvoje osobnosti žáka a vychovávaného.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Zprostředkovat základní témata obecné, vývojové a sociální psychologie a psychologie osobnosti.
Vysvětlit klíčové pojmy a teorie psychologie, které jsou relevantní pro práci vychovatele.
Naučit studenty rozpoznávat individuální odlišnosti a potřeby žáků v různých vývojových obdobích.
Rozvinout schopnost aplikovat psychologické poznatky při řešení výchovných a vzdělávacích situací.
Podpořit rozvoj komunikačních a intervenčních dovedností v práci s dětmi a mládeží.
Posílit schopnost reflektovat vlastní profesní zkušenosti z psychologického hlediska.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Základy psychologické terminologie 3 vyučovací hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Pojem osobnost v psychologii 3 vyučovací hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Citový život člověka 4 vyučovací hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Osobnost 4 vyučovací hodiny doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Celkem 14 vyučovacích hodin

Literatura, na níž je předmět vystavěn Slavík, J., Koťa, J., Jedlička, R.: Pedagogická psychologie pro učitele. Grada, Praha, 2020.

Literatura doporučená studentům Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Portál, Praha, 2007.
Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha, 2004.
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Grada, Praha, 2018.
Helus, Z.: Dítě v osobním pojetí. Portál, Praha, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška v zimním semestru.

Podmínky zakončení:
(1) Písemná zkouška (60% celkové známky). Ověřuje pochopení základních pojmů, teorií a aplikací obecné, vývojové a sociální psychologie formou testu, který obsahuje uzavřené i otevřené otázky a kratičké kazuistiky k analýze. Pro úspěšné složení je nutné dosáhnout minimálně 50% bodů z testu.
(2) Průběžné aktivity během semestru (20% celkové známky) - tj. aktivní účast na seminářích (diskuse, řešení modelových situací, práce s textem).
(3) Odevzdání krátkých písemných úkolů na zadaná témata (například student vybere jednu základní psychickou funkci a popíše, jak ji může podpořit/podpořil u dětí ve své výchovné práci). Pro uznání je nutné splnit alespoň 70% zadaných aktivit.

Sylabus VYCSISP - Sociální interakce a sociálně psychologické profesní dovednosti pedagoga
2025

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bělík Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 4 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociální interakce a sociálně psychologické profesní dovednosti pedagoga – Obecné sociálně-psychologické profesní dovednosti pedagoga; sebepoznávání, sebereflexe a poznávání druhých; komunikace (pedagog – žák, pedagog – rodič, pedagog – pedagog); konflikty a jejich zvládání; zpětná vazba.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení s obecnými sociálně-psychologickými profesními dovednostmi pedagoga; sebepoznávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Sebepoznávání; sebereflexe; efektivní komunikace 4 hodiny dr hab. doc. PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Celkem 4 vyučovací hodiny

Literatura, na níž je předmět vystavěn Teorie a metodika výchovy – Němec Jiří
Teorie výchovy a vzdělávání (podpůrný text pro předmět teorie výchovy a vzdělávání) – Balvín Jaroslav

Literatura doporučená studentům Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy – Jedlička Richard
Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny – Strouhal Martin
Co, kdy a jak ve výchově dětí (2. vyd.) – Matějček Zdeněk
Po dobrém nebo po zlém? – Zdeněk Matějček
Výkladový slovní do Teorie výchovy – Čapek Robert

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen za zpracování zápočtové práce na téma zadané při výuce.
Zkouška proběhne formou testu.

Sylabus VYCSOCP - Sociální pedagogika
2025

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Bělík Václav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Sociální pedagogika – cílem předmětu je seznámit posluchače s vývojem sociálně-pedagogického myšlení (do 19. století). Vznik sociální pedagogiky jako vědy, její předmět, pojetí sociální pedagogiky
a její charakteristika v současnosti. Vztah sociální pedagogiky a sociální práce. Socializace osobnosti
a výchova. Přirozené prostředí výchovy, institucionální prostředí výchovy a jejich sociální aspekty. Sociální deviace v rodinném, lokálním a vrstevnickém prostředí. Prevence a kompenzace sociálních deviací. Specifické programy prevence násilí a šikany v edukačním prostředí škol a školských zařízení.
Obsah, oblasti, úkoly a aktuální výzvy sociální pedagogiky v současnosti. Osobnost sociálního pedagoga. Vztah sociální pedagogiky k vybraným vědním disciplínám.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače s vývojem sociálně-pedagogického myšlení.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Vývoj sociálně-pedagogického myšlení; 3 vyučovací hodiny dr hab. doc. PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Pojetí sociální pedagogiky a její charakteristika; 3 vyučovací hodiny dr hab. doc. PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Socializace osobnosti a výchova; 4 vyučovací hodiny dr hab. doc. PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Celkem 10 vyučovacích hodin

Literatura, na níž je předmět vystavěn JUNOVÁ I. Metody sociální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2018.
JŮZL, M. K tradicím české sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2017.
KRAUS, B. Sociální pedagogika. Studijní opora Hradec Králové: UHK, 2021.
KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2014.
PROCHÁZKA, M. Sociální pedagogika. Praha: Grada, 2012.

Literatura doporučená studentům GULOVÁ, L. Sociální pedagogika a multikulturní výchova ve školách. Brno: Masarykova Univerzita, 2008.
KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.
KRAUS, B. et al. Člověk - prostředí - výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001.
SOBKOVÁ, P. Sociální pedagogika a její metody. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
WROCZYŃSKI, R. Sociálna pedagogika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška písemnou a ústní formou.

Sylabus VYCSPEP - Speciální pedagogika
2025

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Speciální pedagogika – cílem je seznámit studenty se základy speciálně-pedagogické teorie a praxe. Charakteristika žáků se speciálními potřebami (mentální, tělesné, zrakové, sluchové postižení, narušená komunikace, psychosociální narušení/znevýhodnění, nadaní a mimořádně nadaní, vícenásobné postižení) a podpůrná opatření. Tento předmět je zásadní pro budoucí vychovatele, aktivně podporuje inkluzivní vzdělávání a rozšiřuje profesní kompetence pro práci s žáky se speciálními potřebami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základy speciálně-pedagogické teorie a praxe.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Speciální pedagogika – vymezení, vznik a terminologie; 3 hodiny Mgr. Carmen Simonová
Speciálně pedagogické poradenství; 3 hodiny Mgr. Carmen Simonová
Celkem 6 vyučovacích hodin

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARTOŇOVÁ, Miroslava, PIPEKOVÁ, Jarmila, VÍTKOVÁ, Marie. Strategie ve
vzdělávání žáků v základní škole speciální: texty k distančnímu vzdělávání. 1. vyd.
Brno: Paido, 2016. 365 s. ISBN 978-80-7315-256-7.
BAZALOVÁ, Barbora. Dítě s mentálním postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2014. 184 s. ISBN 978-80-262-0693-4.
BENDOVÁ, Petra. Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 150 s. ISBN 978-80-247-3853-6.
BENDOVÁ, Petra, ZIKL, Pavel. Dítě s mentálním postižením ve škole.1. vyd. Praha: Grada, 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3854-3.
BENDOVÁ, Petra, JAVORSKÁ, Miroslava, KALIBA, Martin, KUČEROVÁ, Anna, RŮŽIČKOVÁ, Kamila, VÍTOVÁ, Jitka. Základy speciální pedagogiky nejen pro speciální pedagogy. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. 225 s.
ISBN 978-80-7435-422-9.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace. 4. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2011. 224 s. ISBN 978-80-7367-889-0.
ŠVARCOVÁ, Iva. Základy speciální pedagogiky. Praha: Parta, 2012. 219 s. ISBN 978-80-7320-176-0.

LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7367-679-7.
SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. 2. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2016. 168 s. ISBN 978-80-271-0095-8.

Literatura doporučená studentům BENDOVÁ, Petra, ZIKL, Pavel. Dítě s mentálním postižením ve škole.1. vyd. Praha: Grada, 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3854-3.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace. 4. přepracované vyd. Praha: Portál, 2011. 224 s. ISBN 978-80-7367-889-0.
ŠVARCOVÁ, Iva. Základy speciální pedagogiky. Praha: Parta, 2012. 219 s. ISBN 978-80-7320-176-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zkouška v letním semestru.

Sylabus VYCSZAP - Seminář k závěrečné práci
2025

Sylabus VYCTMVY - Teorie a metodika výchovy
2025

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 10 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Teorie a metodika výchovy – předmět se zaměří na prezentaci koncepcí teorie a metodiky výchovy, zprostředkování povědomí o roli a kompetencích jednotlivých neučitelských pedagogických pracovníků, formách pedagogického ovlivňování volného času, způsobech Plánování a řízení výchovné činnosti. Dalšími významnými tématy budou kázeň a svoboda jako společenské a pedagogické jevy, hodnotová orientace dětí, kooperace ve výchovných vztazích, individuální práce s dětmi se specifickými potřebami a nadanými, zásady psychohygieny, pedagogická dokumentace a zpětná vazba a evaluace pedagogického působení.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Prezentace koncepcí teorie a metodiky výchovy,

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Konkrétní obsahová témata Dílčí hodinová dotace Vyučující
Koncepce teorie a metodiky výchovy; 3 vyučovací hodiny Mgr. Leoš Šebela, MBA
Role a kompetence pedagogických pracovníků; 3 vyučovací hodiny Mgr. Leoš Šebela, MBA
Plánování a řízení výchovné činnosti; 4 vyučovací hodiny Mgr. Leoš Šebela, MBA
Celkem 10 vyučovacích hodin

Literatura, na níž je předmět vystavěn • Teorie a metodika výchovy – Němec Jiří
• Teorie výchovy a vzdělávání (podpůrný text pro předmět teorie výchovy a vzdělávání) – Balvín Jaroslav

Literatura doporučená studentům • Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy – Jedlička Richard
• Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny – Strouhal Martin
• Co, kdy a jak ve výchově dětí (2. vyd.) – Matějček Zdeněk
• Po dobrém nebo po zlém? – Zdeněk Matějček
• Výkladový slovní do Teorie výchovy – Čapek Robert

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet bude udělen za zpracování zápočtové práce na téma zadané při výuce.
Zkouška proběhne formou testu.

Sylabus VYDOVC2 - Didaktika a organ. volnočas. aktivit
2007

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Janiš Kamil

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 48 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s následujícími tematickými pojmy: Volný čas, jeho struktura a možnosti uplatnění v praxi. Volnočasové aktivity. Organizace volnočasových aktivit (exkurze, výlety, školní akce atd.). Výchovné poradenství, jeho struktura, možnosti využití, kompetence. Škola a školská zařízení, podíl na realizaci volného času.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Základní vymezení pojmu didaktika, androdidaktika, didaktika volného času. Vztah „oborových“ didaktik k předmětu obecná didaktika.
- Výchova a vzdělávání mimo školní instituce.
- Vzdělávací systém České republiky a hlavní atributy mimo školský systém.
- Vycházky – základní charakteristika a vymezení jednotlivých druhů.
- Výlety – základní charakteristika a vymezení jednotlivých druhů.
- Vícedenní akce, základní znaky organizaci, podíl samotných účastníků.
- Exkurze – charakteristika a jednotlivé druhy exkurzí podle obsahového zaměření.
- Marketingová „připravenost“ vycházky, výletu, či exkurze.
- Opory projektu preventivních programů.
- Uplatnění besedy a diskuse v systému volnočasových aktivit.
- Základy metodiky společenských her v uzavřených prostorách.
- Projektování celoškolských aktivit.
- Koncipování dílčích projektu v mimoškolním prostředí.
- Uplatnění didaktických prostředků v mimoškolním prostředí.
- Uplatnění individualizace a individuálního přístupu při volnočasových aktivitách..

Literatura, na níž je předmět vystavěn HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.
JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Aktuální problémy výchovy, analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Regleta, 1998.
KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999
MŠMT. Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Praha: 1998.
PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999.

Literatura doporučená studentům MŠMT. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Praha: 1998
MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: CodexBohemi, 1998.
MUŽÍK, J. Androdidaktika. Praha: ASPI, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k zápočtu:
- vypracování seminární práce
- prezentace projektu

Podmínky ke zkoušce:
- úspěšné absolvování písemné a ústní části

Sylabus VYDOVC3 - Didaktika a organ. volnočas. aktivit
2008

Sylabus VYCHPMR - Výchova k partnerství, manželství a rodičovství
2008

Sylabus VYCHPOR - Výchovné poradenství
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do tří oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85. ISSN 9586-1425
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s. ISBN 80-903125-3-5
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s. ISBN 80-85850-21- 4
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s. ISBN 80-85850-21-4
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr. ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2, ISBN neuv.
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35 ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s. ISBN neuv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s. ISBN neuv.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s. ISBN 80-200-0525-0
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s. ISBN neuv.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s. ISBN 80-7041-137-6
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s. ISBN 80-85118-19-X
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982. ISBN neuv.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VYCHRV - Výchova a rodina
2002

Sylabus VYCHZDR - Výchova ke zdraví
2008

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Juklová Kateřina

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá pojetím zdraví, nemoci a kvality života, rizikovými a salutoprotektivními faktory současného životního stylu učitelů. Vymezuje náročné životní situace, jejich příčiny, projevy a diagnostiku. Podstatnou součástí předmětu jsou zásady prevence a efektivního zvládání zátěže. Vedle teoretických znalostí je kladen důraz na praktickou dovednost analýzy vlastní životní situace a využívání vhodných technik vyrovnávání se se stresem.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit posluchače se základními tématy psychologie zdraví a duševní hygieny a nastínit možnosti aplikace teoretických poznatků v prevenci a zvládání vlastních zátěžových situací. Procvičit různé metody efektivního zvládání stresu a řešení konfliktů. Poukázat na možnosti další práce na sobě s cílem zkvalitňování a hlubšího prožívání vlastního života.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1.Pojetí zdraví a kvality života. Psychologie zdraví a nemoci, duševní hygiena, psychosomatická medicína.
2.Teoretické a praktické aktivity v oblasti duševního zdraví realizované v České republice.
3.Faktory ohrožující zdraví u učitelské profese.
4.Stres, příčiny, projevy, klasifikace stresorů. Eustres a distres. Diagnostika a autodiagnostika stresu.
5.Psychosomatická onemocnění jako reakce na nadměrnou zátěž. Typy osobnosti z hlediska disponování k somatických onemocněním.
6.Syndrom vyhoření. Diagnostika, prevence a jeho zvládání.
7.Konfliktní situace ve škole. Zahraniční programy řešení školních konfliktů.
8.Zdraví na úrovni osobnosti - salutoprotektivní faktory
9.Kognitivní strategie překonávání těžkostí.
10. Emoční strategie překonávání těžkostí.
11. Rizikové strategie překonávání těžkostí.
12. Diagnostika vlastních copingových strategií.
10.Sociálněpsychologický rozměr zdraví.
11.Sociální opora, pojetí, druhy, diagnostika. Rizika sociální opory.
12.Komunikace jako nástroj kultivace významných mezilidských vztahů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Literatura doporučená studentům 1. Danzer, G. Psychosomatika. Praha: Portál, 2001.
2. Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha:Portál, 1996.
3. Křivohlavý, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
4. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001.
5. Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2003.
6. Míček, L. Duševní hygiena. Praha: SPN, 1986.
7. Míček, L. Sebevýchova a duševní zdraví. Praha: SPN, 1988.
8. O´brienová, P. Asertivita. Praha: Management Press, 1998.
9. Praško, J., Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing, 1996.
10. Wilson, P. Základní knihy relaxačních technik. Olomouc: Votobia, 1997.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast; reflexe na zadané související téma.

Sylabus VYPORAD1 - Výchovné poradenství 1
2021

Kreditové hodnocení předmětu 12

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 24 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce - Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do čtyř oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
d) školní poradenské pracoviště
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.
Vyhláška Ministerstva školství pro mládež a tělovýchovu ČSR č.130/1980 Sb. In Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělovýchovu ČSR, 1982. částka 14 ze dne 30. 06. 1982.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VYPORAD2 - Výchovné poradenství 2
2021

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytne základní informace o funkci, obsahu a formách výchovného poradenství jako systému. Jsou rozebírány právní, pedagogické, sociologické a psychologické aspekty práce výchovného poradce (metodika školní prevence). Na modelových situacích a zkušenostech z praxe jsou demonstrovány úskalí činnosti výchovného poradce a rozvíjeny poradenské dovednosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je získat ucelený přehled o problematice výchovného poradenství, osobnost výchovného poradce, náplň práce výchovného poradce, orientace v legislativě.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky  Výchovné poradenství - vymezení a charakteristika předmětu.
 Historický vývoj výchovného poradenství
 Porovnání výchovného poradenství se státy EU
 Osobnost výchovného poradce Postavení výchovného poradce na škole
 Náplň práce výchovného poradce a časový plán.
 Rozvržení práce do čtyř oblastí:
a) práce se žáky s VPÚ
b) prevence kriminality a patologických jevů
c) volba povolání
d) školní poradenské pracoviště
 Legislativa
 Tvorba plánů a jejich evaluace
 Tvorba Rámcově vzdělávacího program na škole
 Nový školský zákon (co přináší pro výchovné poradce).

Literatura, na níž je předmět vystavěn BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Literatura doporučená studentům BROŽEK, J., HOSKOVEC, J. Počátky poradenství pro volbu povolání v Československu. Pedagogika, 1991, roč. 35, č. 1, s. 82-85.
Praha: Česká školní inspekce, [cit. 2003-12-11]. Dostupný z: http://www.csicr.cz/vz99_00/vyrzpr.htm>
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství na vysokých školách. 1. vyd. Praha: TERCIE, 2002. 162 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. A KOL. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 131 s.
HOŘÁNKOVÁ, V. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: AZ servis, 1996. 131 s.
MALOTÍNOVÁ, M. Sylabus přednášek: Vývoj poradenství a jeho význam pro současnou praxi. Praha: 1994. nestr.
MALOTÍNOVÁ, M. Historie poradenství. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 2,
MALOTÍNOVÁ, M. Několik poznámek k vývoji poradenství po volbu povolání v Československu. Výchovné poradenství. 1998. roč. 15, č. 5, s. 32 – 35
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1998. 7 s.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Metodický pokyn k zařazování vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 5 s.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 340 s.
Národní informační středisko pro poradenství [online]. Praha: Národní vzdělávací fond [cit. 2004-01-17]. Dostupný z:< (http://www.nvf.cz/euroguidance) >
OPOČENSKÝ, J. Poradenství pro volbu povolání. 1. vyd. Praha: Desk Top Publishing FF UK, 1996. 94 s.
OUDOVÁ, D. Sylabus z vybraných témat psychologie osobnosti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 75 s.
STRÁDAL, J. Volba povolání. 1. vyd. Příbram: Tiskařské závody 66, 1992. 358 s.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce a ústní pohovor nad vybranou problematikou z výchovného poradenství.

Sylabus VYTEMVZ - Výchovná témata ve vzdělávání
2020

Sylabus VYTVART - Výtvarné techniky v praxi
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Munzarová Magda

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Semináře jsou zaměřeny na poznávání a využití výtvarných technik v praxi s dětmi různých věkových kategorií. Jedná se o kresebné, grafické a malířské techniky, dále o prostorovou
a objektovou tvorbu, akční tvorbu a sondu do problematiky projektového vyučování ve VV.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Rozvíjet výtvarné vyjadřování, představivost a fantazii, kultivovat výtvarně estetické vnímání, pozorování a cítění. Získat elementární dovednosti v oblasti kresby, grafiky, malby a práci s materiály v rámci prostorové tvorby.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Problematika kresby- kreslířské postupy a techniky,výrazové možnosti linií, studijní kresby,
Stylizace kresby vedoucí k návrhu linorytu a suché jehly. Frotáž.
Základní grafické techniky využitelné v praxi – tisky z výšky – tisk z koláže, linoryt, slepotisk, suchá jehla. Rezerváže. Tisky z šablon.
Rozvoj schopnosti barevného vnímání, cítění a sebevyjádření. Teorie barvy. Malířské techniky a možnosti jejich kombinování.
Barevné etudy, nejrůz. možnosti zacházení s barvami vodovými, temperou a pastelem. Experimentace s barvou, monotyp.
Seznámení se základními principy sochařství a prostorové tvorby. Etudy s nejdostupnějším materiálem - papírem, tvarování, proplétání, výroba ručního papíru. Objektová tvorba- kašírování, konstruování.
Využití nových médií ve výuce – práce s koncepty, dokumentace,animace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn STANĚK , M.,LINC, R. Technika figurální kresby,Praha : Idea servis, 2002,213 s.,ISBN:80-85970-40-6.
TEISSIG, K. Techniky kresby, Praha : Artia, 1986,190 s.,ISBN:80-85277-49-2.
Základy kresby : příručka pro výtvarníky : materiály, techniky, barva a kompozice, styl, námět,Praha : Svojtka & Co., 2005,224 s. ,ISBN:80-7352-182-2.
PARRAMÓN, J. M. Jak kreslit : historické pozadí, materiály a pomůcky, techniky a postupy, teorie a praxe umění kresby,112 s.,ISBN:80-7236-049-3.
BALEKA, J. Modř, brva mezi barvami. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0718-0.
LANGER, F. Malířské povídky, Kovala. Praha, 1999. ISBN 80-901825-2-6
BROŽEK, J. Obrazy a barva. Ústí nad Labem : Pedagogická fakulta v Ústí nad
Labem, 1992. ISBN 80-7044-060-0.
RUHRBERG, K. Umění 20. století. Edited by Ingo F. Walther. Praha : Slovart, 2004. 840 s. ISBN 80-7209-521-8
LEINZ, G. Malířství 20. století. Translated by Hana Válková. Praha : Rebo Productions, 1996. 200 s. ISBN 80-85815-48-6.
ZHOŘ, I. Hledání tvaru.Praha: MF, 1967
ZHOŘ,I. Klíče k sochám.Praha : Albatros,1989
SMITH,E.L. Artoday. Slovart, 1996. ISBN 80-85871-97-1.
DEMPSEYOVÁ,A. Umělecké styly, školy a hnut. Slovart, 2002.ISBN 80-7209-402-5.
SONTAGOVÁ,S. O fotografii. Pasek/Barrister&Principal 2002, ISBN 80-7185-471-9.
KANDINSKIJ, W. Bod Linie Plocha.Praha: Triáda, 2000. ISBN 80-86138-16-X.
CHALUPECKÝ,J. Úděl umělce - Duchampovské meditace. Torst, 1998
Art now (1,2,3), Taschen, 2000 -2008
Časopisy Flah Art, Art & Antique, Ateliér, Umělec, A2, Labyrint Revue, apod

Literatura doporučená studentům ROESELOVÁ,V. Řady a projekty ve Vv .Praha : Sarah, 1997
ROESELOVÁ,V. Náměty ve Vv .Praha : Sarah, 1995
ROESELOVÁ,V. Linie,barva a tvar.Praha : Sarah, 2004.265 s.ISBN 80-902267-5-2
ROESELOVÁ,V. Techniky ve výtvarné výchově .Praha : Sarah, 1996
DVOŘÁKOVÁ, H. Výtvarná výchova na prvním stupni I. Havlíčkův Brod : Tobiáš,1996
ROESELOVÁ,, H. Výtvarná výchova na prvním stupni II. Havlíčkův Brod : Tobiáš,1999
ZHOŘ, I. Výtvarná výchova v projektech I. Havlíčkův Brod : Tobiáš,1995
ZHOŘ, I. Výtvarná výchova v projektech II. Havlíčkův Brod :Tobiáš,1996
BARROW,J. D. Vesmír plný umění. Brno : Jota - Nové obzory,2000
ZHOŘ ,I. Proměny soudobého výtvarného umění. Praha : SPN. 1992.165 s. ISBN 80-04-25555 - 8
ZHOŘ,I.,Horáček, R. Akční tvorba. Olomouc : UP, 1991.84 s. ISBN 80-7067-074-6
SINGULE,F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha : SPN, 1992
SLAVÍK,J.,SLAVÍKOVÁ,V.,HAZUKOVÁ,H. Výtvarné čarování.Praha : UK,2000.199 s.ISBN 80-7290-016-1
ŠUPŠÁKOVÁ, B. Vizuálna kultúra a umenie v škole. Bratislava : Digit.s.r.o.,2004.ISBN -80-968441-1-3
LUCIE-SMITH, E. Art Today. Praha: Slovart, 1996. ISBN 801 - 85871 - 97 - 1.
VANČÁT, J. Myšlenkové mapy.Interní PPT prezentace. Eduart, 2005
KESNER, L. Vizuální teorie.Jinočany : H + H,1997
ZUSKA,V. Umění, krása, šeredno. Praha : Karolinum, 2003
časopisy o výtvarném umění - Výtvarná výchova, Atelier,

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Požadovaný soubor prací vytvořený různými technikami - kresba, malba, prostorová tvorba, parafráze na um. dílo, fotografie.

Sylabus VZDCOZV - Vzdělávací cíle a obsah v teorii a praxi základního vzdělávání
2012

Kreditové hodnocení předmětu 5

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Doležalová Jana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Připomenutí základních funkcí vzdělávacích cílů a požadavků na jeho formulaci. Vzdělávací cíl jako prvek nejvýznamněji ovlivňující prvky systému výuky a vzdělávání. Dvouúrovňovost cílů vzdělávání, klíčové kompetence. Výběr učiva ve vztahu k současným potřebám společnosti, k cílům základního vzdělávání a potřebám žáků. Strukturace obsahu základního vzdělávání, obsahová integrace, průřezová témata.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností 1) Účastníci budou umět formulovat vzdělávací cíle dle současných požadavků.
2) Budou umět identifikovat klíčové kompetence v očekávaných výstupech.
3) Budou umět:
- aplikovat trendy obsahové integrace do ŠVP
- průřezová témata do ŠVP
5) Budou umět provádět změny v ŠVP v oblasti cílů a obsahů vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1) Funkce vzdělávacích cílů a požadavky na jejich formulaci
2) Klíčové kompetence jako cílová kategorie
3) Strukturace obsahu základního vzdělávání, obsahová integrace
4) Průřezová témata

Literatura, na níž je předmět vystavěn DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání - výuka - cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2006.
Manuál ke tvorbě ŠVP ZV. Praha: VÚP, 2006.

Literatura doporučená studentům KOVALIKOVÁ, S. - OLSENOVÁ, K.Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995.
KALHOUS, Z. - OBST, J. Školní didaktika. Praha: Portál, 2006.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus VZDESYS - Výchovně vzdělávací systémy ve světě
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Hábl Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je koncipován jako předmět reflektující integrační tendence ve světě.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět si proto klade za cíl podpořit učitelovu schopnost reflektovat a konstruktivně hodnotit světové trendy, podněty či obtíže. Dílčími cíli jsou cíle následující: Studenti se seznámí se základními pojmy, funkcemi, metodami a možnostmi srovnávací pedagogiky.
Na základě mezinárodní klasifikace a některých indikátorů vzdělávání bude provedeno srovnání některých zahraničních vzdělávacích systémů, zejména evropských. Studenti nahlédnou
do evaluačních technik a seznámí se s vybranými srovnávacími studiemi. Zdůrazněna a diskutována bude evropská dimenze vzdělávání.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Sekundární školství jako předmět srovnávací pedagogiky (Cíle, možnosti, metody, základní pojmy, vznik, vývoj, informační zdroje srovnávací pedagogiky. Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání).
- Nižší a vyšší sekundární vzdělávání na území České republiky. (Vznik, vývoj, současný stav).
- Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání: Velká Británie I.
- Sekundární vzdělávání ve Velké Británii II. Kurikulum, hodnocení, kvalifikace.
- Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání ve srovnání: Dánsko, Francie, Německo I.
- Sekundární vzdělávání v Dánsku, Francii a Německu II.: Kurikulum, hodnocení a kvalifikace.
- Struktura, řízení a financování sekundárního vzdělávání ve srovnání: Maďarsko, Polsko, Slovensko I.
- Sekundární vzdělávání v Maďarsku, Polsku a na Slovensku II.: Kurikulum, hodnocení a kvalifikace.
- Evaluace žáků (studentů), škol a učitelů. Příklady mezinárodních srovnávacích studií.
- Učitelé sekundárních škol ve srovnání.
- Evropská dimenze vzdělávání.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BLÍŽKOVSKÝ, B., KUČEROVÁ, S., KURELOVÁ, M. a kol. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století. Brno: Konvoj, 1999.
BRDEK, M., VYCHOVÁ, H. Evropská vzdělávací politika. Praha: ASPI, 2004.
Education System of the Czech Republic. Praha: ÚIV, 1998.
JEŽKOVÁ A KOL. Vzdělávací systémy v zahraničí. Praha: Karolinum, 1996.
JEŽKOVÁ, V., WALTEROVÁ, E. Vzdělávání v zemích evropské unie. Praha: PedF UK, Centrum evropských studií, 1997.
PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace: Hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Brno: MU CDVU, 1996.
PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě: Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha: Portál, 1999.
RÝDL, K. Inovace školských systémů. Praha: ISV, 2003.
STRAKOVÁ, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Praha: ÚIV, 2002.
VAŠUTOVÁ, J. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, 2004.
WALTEROVÁ, E. Kurikulum – proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU, 1994.
WALTEROVÁ, E. a kol. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004.

Literatura doporučená studentům POL, M., RABUŠICOVÁ, M. (Ed.) Správa a řízení škol: Rady škol mezinárodní perspektivě. Brno: Paido, 1996.
Reformy školství ve střední a východní Evropě: Průběh a výsledky. Praha: ÚIV, 1996.
RÝDL, K. Pohledy na dánské školství. Praha: 1993.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků 8. ročníků. Praha: VÚP, 1996.
STRAKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., PALEČKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Souhrnné výsledky žáků posledních ročníků středních škol. Praha: VÚP, 1998.
Struktury systémů vzdělávání a počáteční odborné přípravy v zemích EU. Praha: ÚIV, 1997.
Školství na křižovatce. Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v letech 1997 – 1998. Praha: MŠMT ČR a ÚIV, 1996.
VÁŇOVÁ, M. a KOL. Vzdělávací systémy ve vyspělých evropských zemích. Praha: Karolinum, 1994.
Internetové stránky: www.eurydice.org

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus ZACITSP - Projekt - Začít spolu
2009

Kreditové hodnocení předmětu 1

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: cvičení 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Vzdělávací program Začít spolu“ nabízí studentům možnost se podrobněji seznámit s moderním vzdělávacím programem, který je v ČR realizován v mateřských a základních školách od roku 1994. Studenti získají základní informace o strategiích vedoucích k naplňování myšlenek „na dítě orientovaného přístupu ve výchově a vzdělávání“.
Vzdělávací program Začít spolu je v České republice realizován od roku 1994 v mateřských a od roku 1996 v základních školách. Vychází z filozofie otevřené společnosti, vede k demokratickému myšlení a jednání děti i dospělé. Program Začít spolu se opírá o konstruktivismus a teorie kognitivně morálního vývoje dítěte, respektuje ve všech oblastech věkové zvláštnosti dětí, jejich individuální vzdělávací potřeby, je to program orientovaný na dítě.
Podporuje zejména aplikaci moderních poznatků o vyučování a učení v běžné pedagogické praxi. Program Začít spolu prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami (dětí nadprůměrně nadaných a talentovaných, dětí s vývojovými poruchami i dětí s postižením, zvláště užitečný je pro děti z různých etnických menšin).
Vzdělávací program Začít spolu koresponduje s požadavky na vzdělávání obsaženými v rámcových vzdělávacích programech, nabízí konkrétní postupy k jejich naplňování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti se seznámí se základními východisky a principy vzdělávacího programu Začít spolu. Studenti budou vedeni k objevování souvislostí a využitelnosti strategií, které nabízí vzdělávací program Začít spolu v rámci svého studijního zaměření.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Filozofická východiska, základní principy a cíle vzdělávacího programu Začít spolu
2. Vytváření podnětného prostředí pro výchovu a vzdělávání (centra aktivity)
3. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání
4. Výchovně vzdělávací metody a organizační formy vzdělávání v programu Začít spolu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání, středoškolské odborné vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Ověření účinnosti programu Začít spolu – dlouhodobý výzkum. In Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
GARDOŠOVÁ,J., DUJKOVÁ, L. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
PRŮCHA, J.: Alternativní školy. Praha, Portál, 1996.
KOVALIKOVÁ, S.: Integrovaná tematická výuka. Spirála, Kroměříž, 1995.

Literatura doporučená studentům Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2005. www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání, středoškolské odborné vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Ověření účinnosti programu Začít spolu – dlouhodobý výzkum. In
KOVALIKOVÁ, S.: Integrovaná tematická výuka. Spirála, Kroměříž, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou k získání zápočtu je návštěva MŠ nebo ZŠ, která realizuje vzdělávací program Začít spolu (nebo některé jeho prvky). Zkušenosti získané na základě exkurze student písemně zpracuje.

Sylabus ZACSVP - Alternat. školství - program Začít spolu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Krejčová Věra

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zk - zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Určeno pro ZS2, SSK, pro Vychovatelství - ET a TV (volitelný předmět)

Studijní disciplína „Alternativní školství – vzdělávací program Začít spolu“ nabízí studentům možnost se podrobněji seznámit s moderním vzdělávacím programem, který je v ČR realizován v mateřských a základních školách od roku 1994. V prakticky orientovaných seminářích si studenti osvojí strategie vedoucí k naplňování myšlenek demokratické výchovy a získají konkrétní náměty k realizaci „na dítě orientovaného přístupu ve výchově a vzdělávání“.
Základní informace o vzdělávacím programu Začít spolu:
- Alternativní výchovně vzdělávací program Začít spolu je v České republice realizován od roku 1994 v mateřských a základních školách.
- Program vychází z filozofie otevřené společnosti, vede k demokratickému myšlení a jednání děti i dospělé.
- Program Začít spolu se opírá o konstruktivismus a teorie kognitivně morálního vývoje dítěte.
- Respektuje ve všech oblastech věkové zvláštnosti dětí, jejich individuální vzdělávací potřeby, je to program orientovaný na dítě.
- Podporuje zejména aplikaci moderních poznatků o vyučování a učení v běžné pedagogické praxi.
- Program Začít spolu prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami (dětí nadprůměrně nadaných a talentovaných, dětí s vývojovými poruchami i dětí s postižením, zvláště užitečný je pro děti z různých etnických menšin).

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studenti:
 se seznámí se základními filozofickými východisky a principy vzdělávacího programu Začít spolu
 osvojí si základní strategie umožňující individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání dětí (seznámí se s efektivními postupy individualizovaného plánování, budou umět reagovat na potřeby jednotlivých dětí ve třídě)
 lépe porozumí důležitosti spolupráce školy s rodinou získají větší pochopení pro odlišnosti mezi rodinami, vytvoří konkrétní postupy začlenění a udržení spolupráce mezi rodinou a školou)
 si osvojí tvorbu projektů vycházejících z principů integrované tematické výuky
 naučí se vytvářet podnětné prostředí pro výchovně vzdělávací činnost
 se seznámí se současnými trendy v oblasti výchovy a vzdělávání dětí v období raného dětství (od narození do 8-10ti let věku)
 budou hledat možnosti aplikace moderních přístupů ve vzdělávání v rámci svojí studijní aprobace

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Filozofická východiska, základní principy a cíle vzdělávacího programu Začít spolu
2. Vytváření podnětného prostředí pro výchovu a vzdělávání (centra aktivity)
3. Individualizovaný přístup ve výchově a vzdělávání
4. Tvorba individuálního vzdělávacího programu (plánu)
5. Pozorování jako jedna z technik umožňujících individualizaci
6. Průběžné hodnocení dětí
7. Tvorba portfolia
8. Kurikulum orientované na dítě
9. Integrovaná tematická výuka
10. Tematické plánování
11. Otázky spolupráce učitelů s rodinami dětí
12. Strategie posílení spolupráce rodiny a školy
13. Podpora kulturní odlišnosti mezi dětmi ve třídě
14. Týmová spolupráce ve škole
15. Výchovně vzdělávací metody a organizační formy vzdělávání v programu Začít spolu

Literatura, na níž je předmět vystavěn Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání, středoškolské odborné vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Ověření účinnosti programu Začít spolu – dlouhodobý výzkum. In Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
Gardošová,J., Dujková, L. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
Průcha, J.: Alternativní školy. Praha, Portál, 1996.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál, 1997.
Mareš J. Styly učení žáků a studentů. Portál. Praha, 1998.
Havlínová M. Zdravá mateřská škola. Portál. Praha, 1995.
Mertin V. Individuální vzdělávací program. Portál. Praha, 1995.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Portál, Praha, 1995.
Začít spolu. Kurikulum výchovně vzdělávacího programu. OSF, Praha, 1996.
Kasíková, H.: Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha, Portál, 1997.
Pike, G., Selby, D.: Globální výchova. Praha, Grada, 1994.
Gardner, H.: Dimenze myšlení. Portál, Praha, 1999.
Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Spirála, Kroměříž, 1995.

Literatura doporučená studentům Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Bílá kniha www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání, středoškolské odborné vzdělávání, www.msmt.cz, www.vuppraha.cz
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Ověření účinnosti programu Začít spolu – dlouhodobý výzkum. In Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
Gardošová,J., Dujková, L. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, s.143-158, ISBN 80-7178-815-5.
Průcha, J.: Alternativní školy. Praha, Portál, 1996.
Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál, 1997.
Mareš J. Styly učení žáků a studentů. Portál. Praha, 1998.
Havlínová M. Zdravá mateřská škola. Portál. Praha, 1995.
Mertin V. Individuální vzdělávací program. Portál. Praha, 1995.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Portál, Praha, 1995.
Začít spolu. Kurikulum výchovně vzdělávacího programu. OSF, Praha, 1996.
Kasíková, H.: Kooperativní učení, Kooperativní škola. Praha, Portál, 1997.
Pike, G., Selby, D.: Globální výchova. Praha, Grada, 1994.
Gardner, H.: Dimenze myšlení. Portál, Praha, 1999.
Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Spirála, Kroměříž, 1995.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínkou zkoušky je návštěva MŠ nebo ZŠ, která ve své výchovně vzdělávací práci realizuje vzdělávací program Začít spolu. Zkušenosti získané na základě exkurze student písemně zpracuje a v diskusi s vyučující vyhodnotí podle předem stanovených kriterií.

Sylabus ZAKLAET - Základy etopedie
2013

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Švarcová Eva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Etopedie se zabývá problematikou sociálně narušených jedinců, dotýká se osob s neadaptivním chováním i anomálních osobností a v nemalé míře také problematiky závislostí. Součástí předmětu jsou teoretické základy etopedie, zásady prevence sociálně patologických jevů, systém etopedických zařízení včetně metod převýchovného procesu u nás i v zahraničí.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností:
Získání teoretických vědomostí z oblasti péče o sociálně narušené jedince, seznámení se základními pojmy, s přehledem sociálně patologických jevů, systémem výchovných a převýchovných zařízení a osvojení si zásad prevence sociálně patologických jevů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení oboru etopedie, vznik a tradice oboru.
2. Struktura oboru a vztah k ostatním vědám.
3. Osobnost etopeda, definice základních pojmů v etopedii.
4. Neadaptivní chování. Anomální osobnosti.
5. Klasifikace poruch chování.
6. Problematika závislostí.
7. Sexuální deviace.
8. Faktory podílející se na rozvoji sociálně patologických jevů.
9. Šikana
10. Domácí násilí
11. Fotbalové chuligánství
12. Sekty, náboženské a extremistické skupiny
13. Zásady prevence v etopedii.
14. Péče o sociálně narušené jedince.
15. Ústavní a ochranná výchova, práce kurátora, alternativní tresty.
16. Vývoj péče o obtížně vychovatelné v zahraničí.
17. Děti sociálně ohrožené, syndrom CAN.
18. Specifika romského etnika, romská rodina.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Davidová, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada,
1995.
Drtilová, J. a Koukolík, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
Kuja, J. a Floder, J. Etopedie. Olomouc: UP, 1989.
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995.
Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
Matoušek, O. a Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
Nešpor, K. Alkohol drogy a vaše dítě. Praha: 1994.
Nešpor, K. Hra jako hazardní nemoc. Ostrava: 1994.
Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál, 1995.
Švarcová, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
Švarcová, E. Vybraná témata z etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
Vocilka, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market,
1996.
Vocilka, M. Vybrané statě z etopedie. Most: Regionální středisko vých.
a vzděl., 1994

Literatura doporučená studentům DAVIDOVÁ, E. Cesty Romů. Olomouc: UP, 1995.
DRTILOVÁ, J., KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos, 1996.
ŠVARCOVÁ, E., ČAPEK, R. Pro prevenci sociálně patologických jevů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002.
ŠVARCOVÁ, E. Vybraná témata z etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.
VOCILKA, M. Náplň činnosti středisek výchovné péče. Praha: Tech-Market, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- účast na seminářích
- seminární práce na zadané téma

Pokud je předmět ukončen zkouškou:
- test
- ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu

Sylabus ZAKLAND - Základy andragogiky
2015

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Jedličková Iva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět představuje vstup do teorie a praxe edukace dospělých, se zřetelem k edukační a organizátorské práci v oblasti vzdělávání dospělých.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je osvojení základů andragogiky v rozsahu potřebném pro případné současné či budoucí působení v praxi vzdělávání dospělých - osvojení základní terminologie a souvislostí a vytvoření dovedností aplikovat vědomosti při tvorbě a realizaci vzdělávacích akcí pro dospělé.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Tematické okruhy předmětu:
A) Andragogika: konstituování disciplíny, aktuální stav: předmět disciplíny, její struktura a místo v systému věd. Centra rozvoje andragogiky, zdroje andragogických informací, andragogický výzkum.
B) Svět vzdělávání dospělých: charakteristika, kořeny, aktuální trendy. Oblasti vzdělávání dospělých. Organizace vzdělávací akce pro dospělé.
C) Základy andragogické didaktiky: základní kategorie a souvislosti. Výukový proces dospělých, jeho činitelé, výukové prostředky.

Literatura, na níž je předmět vystavěn PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 281 s. ISBN 80-200-0950-7
BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2
Andragogika. Čtvrtletník pro rozvoj a vzdělávání dospělých. Praha: Academia Economia s.r.o, AIVD, o.s. ISSN 1211-6378
MUŽÍK, Jaroslav. Androdidaktika. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2004. 148 s. ISBN 80-7357-045-9
Strategie celoživotního učení. 1. vyd. Praha: MŠMT, 2007. 90 s. ISBN 978-80-254-2218-2

Literatura doporučená studentům Doporučená (tj. prohlubující) literatura je v souvislosti se zápočtovým úkolem "četba andragogické literatury" úkolem k samostatnému vyhledání. Metodický pokyn bude podán na počátku výuky.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky pro udělení zápočtu:
1. doložení četby andragogické literatury v rozsahu vyhlášeném v první výuce předmětu a podle metodického pokynu ve výuce,
2. vypracování recenze andragogické stati,
3. vypracování jednoho dalšího individuálního úkolu podle volby z nabídky vyhlášené v první výuce předmětu a podle metodického pokynu ve výuce

Sylabus ZAKLAPE - Základy pedagogiky
2009

Kreditové hodnocení předmětu 8

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Svatoš Tomáš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu kz - klasifikovaný zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: řízené konzultace 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Obsah předmětu bude přispívat k systémovému pojetí výchovy, k prohloubení chápání pedagagogických jevů v historickém kontextu a k orientaci v současném pedagogickém dění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se základním pojmovým aparátem, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, aktuálními trendy, osvojení si základů práce s odbornou literaturou a se záměrem přispět k orientaci v současném pedagogickém dění.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah pedagogiky k jiným vědám. Pojem výchova,
pojetí výchovy v historickém kontextu.
- Intencionální a funkcionální výchova. Výchova v širším a užším slova smyslu, znaky výchovy.
- Vzdělávání, sebevzdělávání a vzdělání (stupně a druhy). Vztah výchovy a vzdělávání.
- Etapy výchovného procesu z hlediska ontogeneze (heteronomní, autonomní, období sociální
konformity).
- Cíl výchovy. Funkce cíle výchovy. Struktura výchovných cílů.
- Podmínky výchovy (vnitřní, vnější). Vztah prostředí a výchovy. Mikroprostředí a makroprostředí,
lokální prostředí.
- Prostředky výchovy (široké a užší pojetí). Metody výchovy (obecné vymezení). Příklad rozličných
třídění metod (např. diagnostické metody, výchovně - vzdělávací a metody výzkumné).
- Formy výchovy (formy školní, mimoškolní a rodinné výchovy, sebevýchova) a metody výchovy
(obecné vymezení).
- Účastníci základního modelu edukace: vychovatel - vychovávaný, charakteristika jednotlivých
subjektů modelu. Vychovatel - vymezení pojmu, požadavky na výkon profese, funkce, rysy
tvořivého vychovatele (učitele),

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANIŠ,K.,KRAUS,B.,VACEK,P. Vybrané kapitoly z pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům BLÍŽKOVSKÝ, B. systémová pedagogika. Ostrava: Amosium servis, 1997.
GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E. Obecná pedagogika. Olomouc: Hanex, 1997.
JŮVA,V.st.,JŮVA,V.ml.: Úvod do pedagogiky. Brno: Paido 1995
KOLEKTIV: Pedagogika pro učitele. Plzeň: Pedf 1997
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PdF UK, 1996.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu vypracování seminární práce
- anotace z odborné pedagogické publikace
ústní rozhovor nad vybraným problémovým okruhem

Sylabus ZAKLASP - Základy speciální pedagogiky
2014

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vojtko Tibor

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přednášky jsou určeny všem studentům učitelských i neučitelských studijních oborů. Jde o rozšíření poznatků o možnostech edukace handicapovaných v podmínkách školy a pedagogických zařízení běžného typu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem je přinést základní informace v různých skupinách handicapovaných a možnostech jejich integrace za pomoci edukačních prostředků do hlavního proudu edukace.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - postižení jako pedagogický problém,
- uvedení do speciální pedagogiky,
- cílové skupiny speciální pedagogiky,
- socializace a integrace,
- obecné podmínky školské integrace a inkluze v České republice,
- školský systém v ČR,
- hlavní problémy a možnosti integrace žáků se zdravotním postižením,
- hlavní problémy a možnosti integrace žáků ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí.

Literatura, na níž je předmět vystavěn KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Portál: Praha, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4.
MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. 1. vyd. Brno: SPN, 1990. 128 s.
NOVOTNÁ, M, KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. 1. vyd. Praha: SPN, 1997. 115 s.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Portál: Praha, 2009. 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5.
PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Portál: Praha, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-54.
RENOTIÉROVÁ, M. Speciální pedagogika. Pedagogická fakulta: UPOL, 2006. 313 s. ISBN 80-244-1475-9.
SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. 6. vyd. Praha: SPN, 1986. 232 s.
SOVÁK, M. Biologické základy učení. Praha: SPN, 1985. 214 s.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha: VŠCHT, 2008. 315 s. ISBN 978- 80-7080-690-6.
VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. 181 s.
VOJTKO, T. Speciální pedagogika: Čítanka textů k vývojovým etapám oboru I (1883-1944).
Praha: PdF UK, 2011. 132 s. ISBN 978-80-7290-475-4.
VOJTKO, T. Cvičebnice skladebných komponent z latinské a řecké terminologie pro speciální pedagogiku. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 44 s. ISBN 978-80-7435-128-0.

Literatura doporučená studentům KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Portál: Praha, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4.
MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. 1. vyd. Brno: SPN, 1990. 128 s.
NOVOTNÁ, M, KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. 1. vyd. Praha: SPN, 1997. 115 s.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Portál: Praha, 2009. 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5.
PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Portál: Praha, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-54.
RENOTIÉROVÁ, M. Speciální pedagogika. Pedagogická fakulta: UPOL, 2006. 313 s. ISBN 80-244-1475-9.
SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. 6. vyd. Praha: SPN, 1986. 232 s.
SOVÁK, M. Biologické základy učení. Praha: SPN, 1985. 214 s.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha: VŠCHT, 2008. 315 s. ISBN 978- 80-7080-690-6.
VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. 181 s.
VOJTKO, T. Speciální pedagogika: Čítanka textů k vývojovým etapám oboru I (1883-1944).
Praha: PdF UK, 2011. 132 s. ISBN 978-80-7290-475-4.
VOJTKO, T. Cvičebnice skladebných komponent z latinské a řecké terminologie pro speciální pedagogiku. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 44 s. ISBN 978-80-7435-128-0.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu z: písemný test z témat přednášek, zk: ústní zkouška
Studijní literatura a studijní pomůcky

Další požadavky na studenta:
Skupinová práce a prezentace jejich výsledků v porovnávání domácích a světových trendů péče o člověka s postižením.

Sylabus ZAKLPED - Základy pedagogiky
2021

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základním pojmovým aparátem, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, aktuálními trendy, osvojení si základů práce s odbornou literaturou a se záměrem přispět k orientaci v současném pedagogickém dění.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení se základním pojmovým aparátem, s přehledem vývoje pedagogického myšlení a organizace výchovy, aktuálními trendy, osvojení si základů práce s odbornou literaturou a se záměrem přispět k orientaci v současném pedagogickém dění.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky - Předmět pedagogiky. Struktura pedagogiky a vztah pedagogiky k jiným vědám. Pojem výchova,
pojetí výchovy v historickém kontextu.
- Intencionální a funkcionální výchova. Výchova v širším a užším slova smyslu, znaky výchovy.
- Vzdělávání, sebevzdělávání a vzdělání (stupně a druhy). Vztah výchovy a vzdělávání.
- Etapy výchovného procesu z hlediska ontogeneze (heteronomní, autonomní, období sociální
konformity).
- Cíl výchovy. Funkce cíle výchovy. Struktura výchovných cílů.
- Podmínky výchovy (vnitřní, vnější). Vztah prostředí a výchovy. Mikroprostředí a makroprostředí,
lokální prostředí.
- Prostředky výchovy (široké a užší pojetí). Metody výchovy (obecné vymezení). Příklad rozličných
třídění metod (např. diagnostické metody, výchovně - vzdělávací a metody výzkumné).
- Formy výchovy (formy školní, mimoškolní a rodinné výchovy, sebevýchova) a metody výchovy
(obecné vymezení).
- Účastníci základního modelu edukace: vychovatel - vychovávaný, charakteristika jednotlivých
subjektů modelu. Vychovatel - vymezení pojmu, požadavky na výkon profese, funkce, rysy
tvořivého vychovatele (učitele),
- Vzdělávací systém (struktura, obecná charakteristika částí systému). Školský systém.
- Alternativní pojetí výchovy a vzděláván. Aktuální otázky transformace českého školství.

Literatura, na níž je předmět vystavěn JANIŠ,K.,KRAUS,B.,VACEK,P. Vybrané kapitoly z pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001.

Literatura doporučená studentům ZÁKLADNÍ LITERATURA:
JANIŠ, K.-KRAUS, B.-VACEK, P. Kapitoly ze základů pedagogiky. Hradec Králové, 2005.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha, 2013.
PRŮCHA, J. (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha, 2010.
PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha, 2012.
DOLEŽALOVÁ, J. a kol. Pedagogická propedeutika (elektronický text). Hradec Králové, 2014.
ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha, 2005.

DOPORUČENÁ
PRŮCHA, J., MAREŠ, J, WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. Praha, 1998.
ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika. Praha, 2011.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha, 2011.
Průcha, Jan. Přehled pedagogiky. Vyd. 1. Praha, 2000.
JŮVA, V. st., JŮVA, V. ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno, 2003.
PRŮCHA, J. Učitel: Současné poznatky o profesi.. Praha: Portál, 2002.
ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha, 2005.
VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové, 1995.
HRABAL, V. PAVELKOVÁ,I. Jaký jsem učitel? Praha, 2011.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování seminární práce
- anotace z odborné pedagogické publikace
Zkouška:
- ústní rozhovor nad vybraným problémovým okruhem

Sylabus ZAKLUCU - Základy účetnictví pro učitele
2012

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vacek Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: řízené konzultace 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Literatura doporučená studentům

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus ZAKPGVC - Základy pedagogiky volného času
2021

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Šebela Leoš

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Pojmové vymezení - volný čas (definice, význam, funkce, úkoly,...). Geneze volného času - sociální a sociologické koncepce práce a volného času. Zájmová činnost ve volném čase, úloha a vliv masmédií na trávení volného času. Hra - specifická činnost ve volném čase. Pedagogika zážitku - Outward Bound. Pedagogika odpočinku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vybavit studenty základními znalostmi z oboru pedagogiky volného času s přihlédnutím k jejich specializaci. Seznámit studenty s novým pojetím výchovy mimo vyučování. Úzké propojení s pedagogickou praxí.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Volný čas - pojem, různé pohledy na volný čas v historii, volném čase a životní styl.
2. Pedagogika volného času a výchova mimo vyučování.
3. Volný čas a v něm výchova mimo vyučování - činitelé vývoje jedince, pojem a funkce výchovy mimo vyučování, úkoly, současné pojetí výchovy člověka ve volném čase - tři dimenze výchovy mimo vyučování (obsah, vztah a prostředí), zvláštnosti.
4. Činnosti ve volném čase - výchovné, vzdělávací, odpočinkové, zájmové,...
5. Zájmová činnost ve volném čase (obsah, druhy, funkce), zájmová výchova.
6. Zařízení pro výchovu mimo vyučování.
7. Historický vývoj výchovy ve volném čase. Organizace (skauting, YMCA, střediska volného času, …),
8. Hra (specifická činnost ve volném čase) a hračka, herní systémy, zásady uvádění her.
9. Vliv masmédií ve volném čase na děti, mládež a dospělé.
10. Nové přístupy v pedagogice volného času - animace, výchova zážitkem, sociální asistenti, shadowing, koučing, mentoring.
11. Osobnost pedagoga volného času.

Literatura, na níž je předmět vystavěn PÁVKOVÁ, Jiřina a kol. Pedagogika volného času. 1. vyd Praha: Portál, 1999. 229 s.ISBN 80-7178-295-5
PŘADKA, Milan. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: MU, 1999. 93 s. ISBN 80-210-2033-4
NĚMEC, Jiří a kol. Kapitola ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3
BLÁHA, Václav a kol. Výchova mimo vyučování. Praha: SPN, 1990. 80 s.ISBN 80-04-24419-X
HOFBAUER, Břetislav. Zařízení volného času dětí a mládeže. Praha: IDM MŠMT ČR, 1992. 71 s. ISBN 80-85105-42-X
HOFBAUER, Břetislav. Účast evropských obcí a regionů na rozvoji volného času mladé generace. Sborník zkušeností. Praha: IDM MŠMT ČR, 2004. 48 s.
SAK, Petr. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000. 291 s. ISBN 80-7229-042-8
SAK, Petr a SAKOVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce: sociologické analýzy postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda Servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2
HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. Texty pro distanční studium. Praha: UK, 2003. 105 s. ISBN 80-7290-128-1

Časopisecké stati:
Vychovávatel - Educatio MŠ SR.
Mládež a společnost - IDM MŠMT ČR.
Děti a my - Avicenum, Praha.

Literatura doporučená studentům KOMINAREC, Igor. Úvod do pedagogiky voĺného času. Prešov: Grafotlač Prešov, 113 s. ISBN 80-968608-5-2
KRYSTOŇ, Miroslav. Edukácia detí a mládeže vo voĺnom čase. Bánská Bystrica: UMB, 2003. 89 s.
ISBN 80-8055-804-3
ŠTEKR, Vladimír. Olympijské hnutí – olympijské hry. Olomouc: FTK UP, 2000. 58 s. ISBN 80-244-0090-1
ŠVEC, Jiří. Stručná historie tělesné kultury. Hradec Králové: Gaudeamus, 1996. 63 s.ISBN 80-7041-625-4
KRATOCHVÍLOVÁ, Emília. Pedagogika voĺného času. Výchova v čase mimo vyučovania v pedagogickej teorii a v praxi. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava, 2004. 308 s. ISBN 80-223-1930-9
KRAUS, Blahoslav, POLÁČKOVÁ, Věra et al. Člověk – prostředí - výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 199 s.
ISBN 80-7315-004-2
ŠPIČÁK, J. a kol. Úvod do metodiky zájmových činností v domově mládeže. Olomouc : UP, 1991.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Podmínky k zápočtu a zkoušce:
1. Aktivní účast na seminářích (min. 70%)
2. Odevzdat seminární práci na zvolené téma (např. rodina, současnost a můj volný čas).
3. Písemný test.

Sylabus ZAKSOPE - Základy sociologie pro pedagogy
2012

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Kraus Blahoslav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Studijní předmět vychází ze soudobých sociologických směrů s exkurzem do klasických sociologických teorií. Obsahuje základní sociologické pojmy. Obsahuje určitý pohled na svět, kdy specifikum sociologického přístupu není v obecnosti, univerzálnosti, ale ve svébytné optice, kterou sociologie využívá. Sociologii v tomto předmětu chápeme jako souhrn poznatků o sociálních faktech, sociálním chování, sociálních vztazích, sociální interakci, společenských skupinách, sociokulturních jevech ale také jako diskusi o životě a každodennosti.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Obecným cílem studijního předmětu je vybavit studenty základními vědomostmi o sociologii s důrazem na oborovou sociologii, týkající se pedagogických jevů. K dílčím cílům studijního předmětu náleží:
- osvojit si základní pojmy sociologie;
- získat informace o základních sociologických školách, klasických sociologických teoriích;
- získat určité dovednosti v oblasti sociologické metodologie;
- aplikovat znalosti v oblasti sociologie do pedagogické praxe;
- získat základní dovednosti sociologického výzkumu;
- být informován o základních výzkumech sociologie povolání se zaměřením na pedagogické profese;
- získat aktuální poznatky z oboru sociální pedagogiky.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Teoretická východiska tvorby tematických projektů:
- Vymezení základních pojmů sociologie.
- Soudobé trendy v sociologii, návaznost na sociologické školy a směry.
- Klasické sociologické teorie.
- Metodologie sociologického výzkumu
Praktická realizace sociologického výzkumu:
- Kriteria volby výzkumu
- Plánování – přípravná fáze (určení hypotéz, vymezení základních otázek, podtémat, dílčích problémů, navržení postupu a způsobu dosažení cílů)
- Způsob výzkumu (metoda šetření, sběru dat, vyhodnocení, výběr vzorku)
- Evaluace projektu (průběžná evaluace a její techniky či nástroje), vyhodnocování dat.
- Zpracování výzkumu a prezentace.

Literatura, na níž je předmět vystavěn GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
KELLER, J. Dvanáct omylů sociologie. Praha: Slon, 1995.
PETRUSEK, M. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: 1993.

Literatura doporučená studentům DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

Sylabus ZAKSPEC - Základy speciální pedagogiky
2021

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na uvedení posluchačů do základů a systému oborů speciálněpedagogické teorie a praxe. Dále vymezuje základní pedagogickou a speciálněpedagogickou terminologii, strukturu a charakteristiky cílových skupin. Předmět taktéž uvádí do otázek filozofie speciální edukace a základů historiografie oboru a vztahu nepostižené většiny k osobám se zdravotním postižením a sociokulturním vyloučením. U absolventa kurzu jde o vypracování schopnosti samostatného uvažování v rámci aktuálních možností reflektování speciálních edukačních potřeb dětí, mládeže i dospělých osob se zdravotním postižením.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání základních teoretických vědomostí z oblasti speciální pedagogiky a přehledu o jednotlivých hlavních disciplínách. Seznámení s řešením problematiky inkluze, s novými metodami ve speciální pedagogice, s péčí o děti se SVPU, ADHD, ODD.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do speciální pedagogiky.
2. Speciálně pedagogická diagnostika.
3. Školní zralost, lateralita, rozumové schopnosti.
4. Surdopedie.
5. Tyflopedie.
6. Logopedie.
7. Psychopedie.
8. Etopedie.
9. Kombinované vady.
10. Metody speciální pedagogiky.
11. Práce s dětmi s SVPU, ADHD, ODD.
12. Možnosti vzniku patosociálních jevů.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
Fitznerová, I.: Máme děti s handicapem. Praha. Portál 2010.
Malá, E.: Mé dítě má ADHD. Praha. Eli Lilly 2018.
Lavrence, E.: 44 aktivit pro děti s ADHD. Praha. Portál 2020.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
Fitznerová, I.: Máme děti s handicapem. Praha. Portál 2010.
Malá, E.: Mé dítě má ADHD. Praha. Eli Lilly 2018.
Lavrence, E.: 44 aktivit pro děti s ADHD. Praha. Portál 2020.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu - aktivní účast na seminářích
- písemný test

Sylabus ZAKSPPD - Základy speciální pedagogiky
2012

Sylabus ZASPEPE - Základy speciální pedagogiky
2021

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Simonová Carmen

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na uvedení posluchačů do základů a systému oborů speciálněpedagogické teorie a praxe. Dále vymezuje základní pedagogickou a speciálněpedagogickou terminologii, strukturu a charakteristiky cílových skupin. Předmět taktéž uvádí do otázek filozofie speciální edukace a základů historiografie oboru a vztahu nepostižené většiny k osobám se zdravotním postižením a sociokulturním vyloučením. U absolventa kurzu jde o vypracování schopnosti samostatného uvažování v rámci aktuálních možností reflektování speciálních edukačních potřeb dětí, mládeže i dospělých osob se zdravotním postižením.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání základních teoretických vědomostí z oblasti speciální pedagogiky a přehledu o jednotlivých hlavních disciplínách. Seznámení s řešením problematiky inkluze, s novými metodami ve speciální pedagogice, s péčí o děti se SVPU, ADHD, ODD.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod do speciální pedagogiky.
2. Speciálně pedagogická diagnostika.
3. Školní zralost, lateralita, rozumové schopnosti.
4. Surdopedie.
5. Tyflopedie.
6. Logopedie.
7. Psychopedie.
8. Etopedie.
9. Kombinované vady.
10. Metody speciální pedagogiky.
11. Práce s dětmi s SVPU, ADHD, ODD.
12. Možnosti vzniku patologického chování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
Fitznerová, I.: Máme děti s handicapem. Praha. Portál 2010.
Malá, E.: Mé dítě má ADHD. Praha. Eli Lilly 2018.
Lavrence, E.: 44 aktivit pro děti s ADHD. Praha. Portál 2020.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Literatura doporučená studentům BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II.: reedukace specifických poruch učení Brno: Masarykova univerzita, 2005.
Fitznerová, I.: Máme děti s handicapem. Praha. Portál 2010.
Malá, E.: Mé dítě má ADHD. Praha. Eli Lilly 2018.
Lavrence, E.: 44 aktivit pro děti s ADHD. Praha. Portál 2020.
ŠRAMOVÁ, B. Domáce násilie páchané na deťoch a mládeži. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa, 2004.
VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Praha: Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005.
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích, test

Sylabus ZASPPED - Základy speciální pedagogiky
2022

Sylabus ZDPSRV - Základy dětské psychiatrie
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Zbytovský Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Přehled základních vývojových mechanismů lidské psychiky, přehled psychických poruch dětského věku, poruchy chování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámení studentů se základními vývojovými mechanismy lidské psychiky, s psychickými poruchami dětského věku a poruchami chování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Přehled základních vývojových mechanizmů lidské psychiky. Etapy vývoje lidské psychiky podle jednotlivých vědeckých škol. Poruchy socializace. Přehled psychických poruch dětského věku, poruchy chování, školní fobie. Poradenství a psychoterapie dětských psychických poruch.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Literatura doporučená studentům Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- anotace z odborné pedagogické publikace

Zkouška:
- ústní rozhovor nad vybraným problémovým okruhem

Sylabus ZDVYRV - Základy zdravé výživy
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Řádová Hana

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Trendy naší spotřeby potravin. Složky výživy – proteiny, sacharidy, lipidy, minerální a stopové prvky, vitamíny, voda a nápoje, cizorodé látky a aditiva. Kojení, náhradní kojenecká strava, výživa dětí a mládeže, výživa ve stáří. Výživa a atheroskleróza, výživa a nádorová onemocnění, výživa a diabetes mellitus, osteoporóza, potravinové alergie v dětském věku. Výživa a chování, stravovací návyky a regulace hmotnosti, školní stravování, výživa a pohybová aktivita, alternativní výživa. Antropometrické ukazatele, jejich vzájemné vztahy, výpočty.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V části základní poznatky o výživě seznámit posluchače s jednotlivými složkami výživy, se spotřebními trendy potravin v ČR, cizorodými látkami a aditivy ve výživě.
V části výživa vybraných skupin obyvatelstva přiblížit posluchačům základní principy výživy kojenců, dětí a dorostu a výživu ve stáří.
V části výživa a prevence poruch zdraví problematiku prevence základních civilizačních onemocnění ovlivnitelných výživou, zejména prevenci atherosklerózy, nádorových onemocnění, diabetes mellitus, osteoporózy a potravinových alergií v dětském věku.
V části výživa a chování uvést do problematiky školního stravování, alternativní výživy a základů poradenství k udržení ukazatelů výživového stavu jednotlivce.
Formou praktického cvičení zjišťovat základní antropometrické parametry jednotlivce a výpočty indexů výživového stavu pro potřebu individuálního poradenství. Normativy fyziologických a patologických hodnot těchto indexů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Trendy naší spotřeby potravin, spotřební koš běžné domácnosti
2. Složky výživy - základní živiny
3. Proteiny
4. Sacharidy
5. Lipidy
6. Minerální látky, stopové prvky, voda a nápoje
7. Vitamíny
8. Cizorodé látky a aditiva
9. Kojení, náhradní kojenecká strava
10. Výživa dětí a mládeže
11. Výživa ve stáří
12. Výživa a atheroskleróza
13. Výživa a nádorová onemocnění
14. Výživa a diabetes mellitus
15. Osteoporóza
16. Potravinové alergie v dětském věku
17. Výživa a chování, stravovací návyky a regulace hmotnosti
18. Školní stravování, alternativní výživa
19. Výživa a pohybová aktivita
20. Antropometrické ukazatele, jejich vzájemné vztahy, výpočty.

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. Kolektiv autorů: Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa. Praha, SZÚ, 1995
2. Kolektiv autorů: Kapitoly o výživě v primární prevenci. Praha, SZÚ, 1994
3. Štěpán, J.: Syndrom osteoporózy. Avicenum, Praha, 1991
4. Tláskal, P.: Aktuální problémy dětské výživy. 1. část, Praktický lékař 1992
5. Tláskal, P.: Aktuální problémy dětské výživy. 2. část, Praktický lékař 1992
6. Wolf, A.: Hygiena výživy – učebnice pro lékařské fakulty, 1985
7. Keller, U., Meier, R., Bertoli, S.: Klinická výživa, Praha, Scientia Medica 1993
8. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, WHO Ženeva,1981
9. Ed. J. Akre: Infant feeding. The Physiological basid. Bulletin WHO,suppl.to vol.67, 1989, WHO Ženeva
10. Prokopec, M., Lhotská, L.: Vliv kojení na tělesný vývoj. Čs.Hygiena,35,1990
11. Turek, B., Hrubý, S., Černá, M.: Nutriční toxikologie, IDPVZ Brno,1994

Literatura doporučená studentům 1. Kolektiv autorů: Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa. Praha, SZÚ, 1995
2. Kolektiv autorů: Kapitoly o výživě v primární prevenci. Praha, SZÚ, 1994
3. Štěpán, J.: Syndrom osteoporózy. Avicenum, Praha, 1991
4. Tláskal, P.: Aktuální problémy dětské výživy. 1. část, Praktický lékař 1992
5. Tláskal, P.: Aktuální problémy dětské výživy. 2. část, Praktický lékař 1992
6. Wolf, A.: Hygiena výživy – učebnice pro lékařské fakulty, 1985
7. Keller, U., Meier, R., Bertoli, S.: Klinická výživa, Praha, Scientia Medica 1993
8. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, WHO Ženeva,1981
9. Ed. J. Akre: Infant feeding. The Physiological basid. Bulletin WHO,suppl.to vol.67, 1989, WHO Ženeva
10. Prokopec, M., Lhotská, L.: Vliv kojení na tělesný vývoj. Čs.Hygiena,35,1990
11. Turek, B., Hrubý, S., Černá, M.: Nutriční toxikologie, IDPVZ Brno,1994

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování seminární práce

Zkouška:
- ústní rozhovor nad vybraným problémovým okruhem

Sylabus ZMANDOV - Základní manažerské dovednosti
2008

Kreditové hodnocení předmětu 10

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Loudová Irena

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pp - písemná, praktická a ústní

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 12 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na klíčové dovednosti při koordinaci tvorby ŠVP ZV, základní manažerské dovednosti. Řízení a vedení lidí, týmová spolupráce, komunikace v týmu a řešení obtížných situací, time management, vedení porad a jednání, hodnocení a motivace jednotlivců a týmů, aktivizační činnosti a prezentační dovednosti. Důraz je kladen na praktickou stránku.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Vymezit základní pojmy v jejich obecném významu.
Vybavit učitele vědomostmi a dovednostmi pro manažerské činnosti, týmovou spolupráci a jednání s veřejností

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní manažerské dovednosti:
Manažer v organizaci (styly vedení, role, typologie, pozice manažera)
Teorie motivace a vedení pracovníků, motivační strategie
Typologie osobnosti ve vedení pracovníků
Výběr nových pracovníků,
Hodnocení pracovníků (metody, zdroje)
Supervize (typy a funkce)
Fáze skupinové dynamiky
Týmová spolupráce, role v týmu, teambuilding
Strategie porad a prezentace
Vztahy s médii a veřejností
Public Relations (obraz naší práce na veřejnosti)

Literatura, na níž je předmět vystavěn ARMSTRONG, M. Personální management. Praha: Grada, 1997.
BOOHNER, D. Komunikujte s jistotou. Brno: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-156-8.
HARTLEY, M. Řeč těla v praxi. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-844-9.
OBST, O. Základy obecného managementu. Olomouc: PdFUP, 2006.

Literatura doporučená studentům CEJTHAMR, V. DĚDINA, J. Management a organizační chování. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1300-4.
ČÁKRT, M. Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press, 2003.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Karolínum, 1993.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-429-X.
SPIRALIS. Komunikace s veřejností ještě něco navíc. Praha: Spiralis, 2003

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: aktivní spolupráce na seminářích
Zkouška: test + ústní zkouška

Sylabus ZNEURV - Týrané a zneužívané dítě
2001

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Lašek Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět se zabývá prevencí týrání a zneužívání dítěte především v rodinném prostředí, částečně diagnostikou, kterou učitel může využívat ve své praxi
a některými terapeutickými metodami.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cíle kognitivní:
základní vědomosti a informace o týraném a zneužívaném dítěti,
prevenci a diagnostice.
Cíle dovednostní:
vybavit budoucí učitele rodinné výchovy základními dovednostmi v preventivním diagnostickém a částečně terapeutickém přístupu.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Sociální patologie v rodině a její psycholog. aspekty
2. Pachatel - zneužívání a týrání dětí. Osobnost, strategie, prevence
3. Oběť týrání a zneužívání - dítě v rodině. Osobnost, prevence, terapie
4. Primární, sekundární a terciální prevence týrání a zneužívání dětí

Literatura, na níž je předmět vystavěn Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě a Dětské krizové centrum v Praze. Bulletin č. 1, Praha: 1995
Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada 1995
Elliotová, M. Jak ochránit své dítě. Praha: Portál 1994
Täubner,V. Nejstřeženější tajemství - sexuální zneužívání dětí. Praha: Trizonia 1996
Vaníčková, E., Hadj-Moussová, Z., Provazníková, H. Násilí v rodině. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 1995

Literatura doporučená studentům Dunovský, J. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě a Dětské krizové centrum v Praze. Bulletin č. 1, Praha: 1995
Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada 1995
Elliotová, M. Jak ochránit své dítě. Praha: Portál 1994
Täubner,V. Nejstřeženější tajemství - sexuální zneužívání dětí. Praha: Trizonia 1996
Vaníčková, E., Hadj-Moussová, Z., Provazníková, H. Násilí v rodině. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 1995

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet : 75% ní účast
Zkouška : ovládání přednesené a nastudované látky.

Sylabus ZPA - Základy pedagogiky
2008

Sylabus ZPB - Základy pedagogiky
2005

Sylabus ZPEDAG - Základy pedagogiky
2008

Sylabus ZPIZSVP - Základní principy integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
2020

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Zikl Pavel

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: seminář 6 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Základní pojmy vztahující se k tématu (žák se speciálními vzdělávacími potřebami, společné vzdělávání, integrace/inkluze atd.). Problematika společného vzdělávání a aktuální stav v ČR, podmínky integrace a podíl asistenta pedagoga při jejich vytváření. Podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (přehled PO a jejich obsah v jednotlivých stupních podpory, postup při jejich aplikaci) a role asistenta pedagoga při jejich naplňování.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností V předmětu se účastníci seznamují a aktivně pracují s pojmy:
- základní principy integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
- žák se speciálními vzdělávacími potřebami, společné vzdělávání, integrace/inkluze atd..
Orientují se v problematice společného vzdělávání a aktuálním stavu v ČR, podmínkách integrace.
Detailněji rozkrývají meze a možnosti působení asistenta pedagoga.
Rozumí podpůrným opatřením pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (přehled PO a jejich obsah v jednotlivých stupních podpory, postup při jejich aplikaci) a roli asistenta pedagoga při jejich naplňování.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní pojmy vztahující se k tématu základních principů integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
- žák se speciálními vzdělávacími potřebami,
- společné vzdělávání,
- integrace/inkluze.
Problematika společného vzdělávání a aktuální stav v ČR, podmínky integrace.
Podíl asistenta pedagoga při jejich vytváření.
Podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (přehled PO a jejich obsah v jednotlivých stupních podpory, postup při jejich aplikaci) a role asistenta pedagoga při jejich naplňování.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Národní ústav pro vzdělávání. Asistent pedagoga (soubor materiálů). 2011 – 2020. dostupné z: http://www.nuv.cz/t/ap
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 27/2016 v aktuálním znění.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: MŠMT.
Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon). 561/2004 Sb. v aktuálním znění

Literatura doporučená studentům Národní ústav pro vzdělávání. Asistent pedagoga (soubor materiálů). 2011 – 2020. dostupné z: http://www.nuv.cz/t/ap
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 27/2016 v aktuálním znění.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: MŠMT.
Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon). 561/2004 Sb. v aktuálním znění

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu povinná účast na výuce

Sylabus ZSEXRV - Základy sexuologie
2001

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Zbytovský Jan

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 15 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Seznámení se základními termíny z oblasti sexuologie.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je objasnit studentům základní pojmy ze sexuologie.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Základní informace o sexuální fyziologii a psychologických aspektech lidského sexuálního chování. Vývoj a zrání lidské sexuality. Základní mechanizmy vzniku sexuálních dysfunkcí a deviací. Sexualita a partnerský vztah. Poruchy párování. Základy matrimonologie. Sexuální a partnerské poradenství. Psychoterapie sexuálních a partnerských poruch.

Literatura, na níž je předmět vystavěn Zvěřina, Jaroslav. Lékařská sexuologie. Praha: HaH, 1994
Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Literatura doporučená studentům Zvěřina, J. Lékařská sexuologie. Praha: HaH, 1994
Hanuš, H. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinum, 1999

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Odevzdání seminární práce.

Sylabus ZSKMVP4 - Základy školního managementu
2008

Kreditové hodnocení předmětu 6

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Černý Ladislav

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium kombinované: přednáška 16 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje studentům orientaci v oblasti managementu neziskových organizací. Zabývá se charakteristikou jednotlivých subjektů NO, osobností manažera, poskytovanými službami, získáváním finančních prostředků, marketingem i moderními trendy v managementu. Opírá se
o poznatky z personalistiky, psychologie, práva ekonomie a jiných předmětů.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Získání uceleného přehledu a znalostí v oblasti řízení ve školství

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vzdělávací program
2. Základní pedagogická dokumentace
3. Organizační struktura školy
4. Kontrolní a hospitační činnosti
5. Zásady hospodaření s majetkem státu a obce
6. Vznik a zánik pracovního poměru
7. Cestovní náklady a vysílání pracovníků na pracovní cesty
8. Popisy práce pedagogických a nepedagogických zaměstnanců
9. Platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a stupně, nárokové a nenárokové složky platu
10. Legislativa
11. Tvorba plánů a jejich evaluace

Literatura, na níž je předmět vystavěn HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací - Č. j.: 30 207/2003-25
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb.
Zákony 561, 563/2004Sb.
Zákoník práce

Literatura doporučená studentům HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu. Praha: Strom, 1994.
KALOUS, J. a kol. Úvod do teorie a praxe školského managementu I. a II. Praha: PdF UK, 1995
LOUKOTKA, J. Manager a management. Praha: Albra, 1996.
Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací - Č. j.: 30 207/2003-25
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ze dne 26. ledna 2005,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
OBST, O. Základy školského managementu pro učitele. Olomouc: UP, 1998.
PITRA Z. Úvod do managementu. Hradec Králové: Gaudeamus 1992
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: Ekka, 1996.
Zákony č. 190/1993 Sb., č. 331/1993 Sb.
Zákony 561, 563/2004Sb.
Zákoník práce

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
aktivní účast na přednáškách
seminární práce
splnění úkolů zadaných na přednáškách
vědomostní test

Sylabus ZSMANSP - Základy školského managementu při tvorbě a koordinaci ŠVP ZV
2008

Kreditové hodnocení předmětu 7

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Třískalová Libuše

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 8 hod. za semestr
studium celoživotní: seminář 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět je zaměřen na představení základů školského managementu a aplikaci při tvorbě
a koordinaci ŠVP ZV. Z obsahu školského managementu jsou zdůrazněny teorie managementu, teorie organizační struktury a teorie motivace a některé manažerské techniky. Ukázky praktického využití manažerských technik jsou provázány s uvedenými teoriemi. Pozornost je zaměřena i na způsoby podpory týmové spolupráce; týmová spolupráce na různých úrovních práce školy – její přínos tvorbě a koordinaci ŠVP ZV. Seznámení s prostředky pro podněcování a rozvíjení týmové spolupráce. Řešení problémových situací specifických pro oblast základního vzdělávání.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Základní orientace při tvorbě ŠVP, úloha vedení školy. Sledování jednotlivých bodů základní struktury ŠVP a promyšlení vztahů, návaznastí, způsobů řešení vzniklých problémů.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. seznámeni s evropskými souvislosti ve vzdělávání (Lisabonský program, doporučení Evropské komise z 21.2.2007
2.inovace školských systémů, Učitelské noviny 22-23/2003 ….)
3.základní strategické dokumenty ČR v oblasti vzdělávání (Zelená kniha, Bílá kniha, Národní lisabonský program Dlouhodobý záměr, Školský zákon, vyhlášky
4. zpracování harmonogramu tvorby a realizace ŠVP
5. formální stránka dokumentu
6. spolupráce školy s partnery – zřizovatel, rodiče, školská rada
7. ŠVP a struktura uvedená v RVP
8. jak zpracovat Autoevaluace školy a její evaluační činnost

Literatura, na níž je předmět vystavěn Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů - VÚP Praha 2005
Rámcový vzdělávací program pro koordinátory - VÚP Praha 2006

Literatura doporučená studentům Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů - VÚP Praha 2005
Rámcový vzdělávací program pro koordinátory - VÚP Praha 2006
Vzdělávaí projetky škol v Evropě;Portál 2007
Klíčové kompetence a jejich rozvíjení;Horst Belz a kol.,Portál; ISBN 80-7178-479-6

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Aktivní účast na seminářích a tvorba zadaných průběžných úkolů.

Sylabus ZSPECPG - Základy speciální pedagogiky
2021

Sylabus ZSTYRV - Zdravý životní styl
2001

Kreditové hodnocení předmětu 4

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Junová Iva

Garantující katedra PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy

Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 20 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět poskytuje základní orientaci v kategoriích spadajících do zdravého životního stylu. S přihlédnutím ke struktuře a obsahu předcházejícího studia je předmět zaměřen především na oblasti duševní hygieny, prevence sociálně patologických jevů, význam relaxace a to formou tradičních i alternativních technik a metod.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Seznámit studenty s tradičními i novými možnostmi a technikami péče o fyzické i duševní zdraví.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Vymezení obsahu předmětu, metody výchovy ke zdraví, programy podpory zdraví, životní a pracovní podmínky, tělesná aktivita. Sociálně patologické jevy u dětí (kouření, alkohol, drogy, gambling…), možnosti a metody prevence. Peer programy. Volný čas a životní styl.
2. Stres, burn - out syndrom v profesi pedagoga, relaxace, odpočinkové a rekreační aktivity. Techniky řešení konfliktů.
3. Zdraví a péče o něj z pohledu východní filosofie a medicíny. Alternativní doplňkové metody terapie ( aromaterapie, akupresura, arteterapie, masáže, fytoterapie, homeopatie, hydroterapie, jóga, etikoterapie, léčivá síla drahých kamenů…)
4. Vliv vnějších a vnitřních činitelů na utváření životního stylu dětí a mládeže se zaměřením na média.

Literatura, na níž je předmět vystavěn WASSERBAUER, Stanislav a kol. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: SZÚ, 1999. 48 s.
ISBN 80-7071-129-9

MARÁDOVÁ, Eva. Rodinná výchova. Zdravý životní styl I. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 144 s. ISBN 80-7168-513-5

MARÁDOVÁ, Eva. Rodinná výchova. Zdravý životní styl II. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 119 s.
ISBN 80-7168-643-3

PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 230 s.
ISBN 80-7178-295-5
Kapitoly:
2.4 Volný čas a životní styl
1.8 Duševní hygiena ve výchově mimo vyučování
1.11 Nové přístupy v pedagogice volného času
4.1 Odpočinkové a rekreační činnosti ve výchově mimo vyučování

NEŠPOR, K. a kol. Jak zůstat fit a předejít závislostem.1. vyd. Praha: Portál, 1999. 120 s.
ISBN 80-7178-299-8

Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o., 1997. 400 s.
ISBN 80-902069-3-X

Časopisy s tematikou zdravého životního stylu

Literatura doporučená studentům WASSERBAUER, Stanislav a kol. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: SZÚ, 1999. 48 s.
ISBN 80-7071-129-9

MARÁDOVÁ, Eva. Rodinná výchova. Zdravý životní styl I. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 144 s. ISBN 80-7168-513-5

MARÁDOVÁ, Eva. Rodinná výchova. Zdravý životní styl II. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 119 s.
ISBN 80-7168-643-3

PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 230 s.
ISBN 80-7178-295-5
Kapitoly:
2.4 Volný čas a životní styl
1.8 Duševní hygiena ve výchově mimo vyučování
1.11 Nové přístupy v pedagogice volného času
4.1 Odpočinkové a rekreační činnosti ve výchově mimo vyučování

NEŠPOR, K. a kol. Jak zůstat fit a předejít závislostem.1. vyd. Praha: Portál, 1999. 120 s.
ISBN 80-7178-299-8

Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o., 1997. 400 s.
ISBN 80-902069-3-X

Časopisy s tematikou zdravého životního stylu

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet:
- vypracování seminární práce

Zkouška:
- ústní rozhovor nad vybraným problémovým okruhem

Kreditové hodnocení předmětu	2
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Heřmanská Danuše
Garantující katedra	PP - Ústav pedagogiky, psychologie a etické výchovy
Způsob ukončení předmětu	zk - zkouška
Forma zkoušky	u - ústní
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Agrese a agresivita jako souborné pojmy. Různá pojetí agresivity. Druhy a stupně. Doprovodné afekty. Predikce a signály deviantního agresivního vývoje v anamneze. Agresivní jednání vůči sobě samému - suicidální vývoj, přehled rizikových faktorů, příčiny a formy suicid. jednání dětí a mladistvých. Problematika týraných dětí. Problematika predelikvence spojené s násilím, šikanování jako psychologický problém.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Prohloubení znalostí z oblasti psychopatologie a sociálně patologických jevů. Akcent na preventivní, prediktivní a nápravné přístupy k uvedeným jevům.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. Agrese a agresivita jako souborné pojmy, terminologie v pojednávané oblasti. 2. Různé pojetí agresivity. 3. Teorie geneze agresivity (psychoanalytické, frustrační, etologické). 4. Současné pojetí agresivity ve vztahu k sociálnímu učení a socializaci. 5. Stupně a druhy agresivity, doprovodné afekty. 6. Otázky predikce rozvoje agresivity v ontogeneze, predikční znaky. 7. Tlumení agresivity sociálně psychologickým výcvikem. 8. Tlumení agresivity výcvikem asertivního chování. 9. Problematika týraných dětí. 10. Násilí vůči vlastní osobě - suicidální vývoj, rizikové faktory, terminologie suicidologická. 11. Příčiny a formy suicidálního jednání dětí a mladistvých. 12. Vražedné chování dětí a mladistvých. 13. Problematika predelikvence dětí (kvantitat. a kvalitativní analýza - výsledky výzkumu). 14. Šikanování jako psychologický problém. 15. Dětské krádeže a jednání podobná jako nejčetnější predelikventní činy dětí, jejich inventář a analýza.
Literatura, na níž je předmět vystavěn	Heřmanská, D.: Psychologická analýza dětské predelikvence (s interdisciplinárními aspekty a metodou posuzování činů). Hradec Králové: Gaudeamus 1994 Novák, T., Capponi, V.: Sám proti agresi. Praha: Grada Publishing 1996 Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál 1995
Literatura doporučená studentům	Heřmanská, D.: Psychologická analýza dětské predelikvence (s interdisciplinárními aspekty a metodou posuzování činů). Hradec Králové: Gaudeamus 1994 Novák, T., Capponi, V.: Sám proti agresi. Praha: Grada Publishing 1996 Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál 1995
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Znalost vybraných okruhů - ústní zkouška.