FIS - Sylabus

Sylabus ARGUM - Teorie argumentace
2007

Kreditové hodnocení předmětu 2

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Joukl Miroslav

Garantující katedra KSOC - Katedra sociologie

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky - - -

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Předmět svým zaměřením koresponduje zejména s tzv. neformální logikou, ale dotýká se také rétoriky, psychologie, filosofie či etiky. Cílem předmětu obrátit pozornost na kritické myšlení a argumentaci jako součást kulturních a civilizačních požadavků.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Během studia by si studenti měli postupně osvojit způsoby kritického myšlení a argumentace na konkrétních příkladech, které nabízí zejména praktické procvičování debatingu (na základě soutěžních formátů tzv. parlamentní debaty). Studenti také budou moci bedlivěji analyzovat další doporučenou literaturu, konzultovat volbu případových analýz z probíhajících diskusí v rozličných oblastech veřejného života a odborných debat.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky Předpokladem možné reflexe získávaných dovedností je společný rozbor argumentace v jejím širokém pojetí, tedy se schopností rozlišovat zjištění, vysvětlení a argumentaci, oblasti jejího užití, kontext komunikační, jazykový či věcný, racionální a mimoracionální aspekty argumentace, komponenty její struktury (teze, argumenty, demonstrace, strategie), základní linie (včetně „chrie“) a podoby, přípustné i nepřípustné formy. Součástí studia bude také umění klást a užívat otázky (erotetická logika), rozumět jazykovým a logickým modalitám, schopnost vymezit pojmy a užívat slovní obraty apod. Pozornost bude věnována častým chybám, ale i problému záměrných klamů, sofismat a eristických triků. Praktické debatování se bude zakládat na „americkém formátu parlamentní debaty“ (debating ve dvou týmech, které představují tzv. stranu vládní a stranu opoziční), analyzovány budou jednotlivé její kroky i debata jako celek.

Literatura, na níž je předmět vystavěn BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000.
JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992.
JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999.
SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991.
SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004.
ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992.
ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998.

Literatura doporučená studentům ARISTOTELÉS, O sofistických důkazech. Praha: Academia, 1978.
BĚLOHLÁVKOVÁ, V. 33 základních technik vyjednávání a argumentace. Brno: Computer press, 2003.
BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000.
CLOWES, B.. Základy úspěšné diskuse. I .a II. část. Hnutí Pro život ČR 2000.
ČAPEK, K. Marsyas čili na okraj literatury. Praha : Československý spisovatel, 1971.
GAHÉR, F. Logika pre každého. Bratislava : IRIS, 1994.
GOUPE, M. (ed.) Rhétorique générale. Paris : Larousse, 1976
GRUBER, D. Řečnické triky. Ostrava : Gruber – TDT, 1994.
FAHNESTOCK, J. A Rhetoric of Argument. McGraw – Hill 1990.
JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992.
JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B.. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999.
JIRKŮ, P., ŠVEJDAR, V. (eds.) Miscelanea Logica I. Praha : Karolinum, 1998.
KARFÍKOVÁ, L. Studie z patristiky a scholastiky. Praha : OIKOYMENH, 1997.
KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej – naslouchám. Praha : Návrat, 1993.
LIESMANN, K., ZENATY, G. O myšlení. Olomouc : Votobia, 1994.
MĚCHUROVÁ, A. Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha : Magnet-Press, 1992.
MLEVZIVA, E. Encyklopedie lží, podvádění a klamání s příklady a obranou proti nim. Praha : Vyšehrad, 2000.
PAULO, F. Umění veřejně vystoupit aneb Řečníkem za 2 hodiny. Frýdek – Místek : Alpress, 1997.
PERELMAN CH. The New Rhetoric and Argumentation. London 1971.
PERELMAN CH. The New Rhetoric and Humanities. Dordrecht 1979.
PERELMAN CH. , OLBRECHTS, L. Traite de l' argumentation. Bruxelles : Editions de l' Université, 2000.
PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókratova. Kritón. Praha : OIKOYMENH, 1994.
POPPER, K. Život je řešením problémů : o poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998.
SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991.
SPENCE, G. Jak správně argumentovat a pokaždé zvítězit. Praha : Academis, 1996.
STEWARD, Ch. Jak blufovat ve veřejných projevech. Praha : Talpress, 1994.
SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002.
SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004.
ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992.
ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet je udílem na základě obhájené písemné práce nebo na základě kolokvia k výkladu nebo na základě úspěšného předvedení debaty dle soutěžního formátu.

Kreditové hodnocení předmětu	2
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Joukl Miroslav
Garantující katedra	KSOC - Katedra sociologie
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	- - -
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Předmět svým zaměřením koresponduje zejména s tzv. neformální logikou, ale dotýká se také rétoriky, psychologie, filosofie či etiky. Cílem předmětu obrátit pozornost na kritické myšlení a argumentaci jako součást kulturních a civilizačních požadavků.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Během studia by si studenti měli postupně osvojit způsoby kritického myšlení a argumentace na konkrétních příkladech, které nabízí zejména praktické procvičování debatingu (na základě soutěžních formátů tzv. parlamentní debaty). Studenti také budou moci bedlivěji analyzovat další doporučenou literaturu, konzultovat volbu případových analýz z probíhajících diskusí v rozličných oblastech veřejného života a odborných debat.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	Předpokladem možné reflexe získávaných dovedností je společný rozbor argumentace v jejím širokém pojetí, tedy se schopností rozlišovat zjištění, vysvětlení a argumentaci, oblasti jejího užití, kontext komunikační, jazykový či věcný, racionální a mimoracionální aspekty argumentace, komponenty její struktury (teze, argumenty, demonstrace, strategie), základní linie (včetně „chrie“) a podoby, přípustné i nepřípustné formy. Součástí studia bude také umění klást a užívat otázky (erotetická logika), rozumět jazykovým a logickým modalitám, schopnost vymezit pojmy a užívat slovní obraty apod. Pozornost bude věnována častým chybám, ale i problému záměrných klamů, sofismat a eristických triků. Praktické debatování se bude zakládat na „americkém formátu parlamentní debaty“ (debating ve dvou týmech, které představují tzv. stranu vládní a stranu opoziční), analyzovány budou jednotlivé její kroky i debata jako celek.
Literatura, na níž je předmět vystavěn	BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000. JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992. JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991. SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992. ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998.
Literatura doporučená studentům	ARISTOTELÉS, O sofistických důkazech. Praha: Academia, 1978. BĚLOHLÁVKOVÁ, V. 33 základních technik vyjednávání a argumentace. Brno: Computer press, 2003. BORK, J., SVATEK, J. Základy logiky a argumentace. Plzeň: A. Čeněk, 2000. CLOWES, B.. Základy úspěšné diskuse. I .a II. část. Hnutí Pro život ČR 2000. ČAPEK, K. Marsyas čili na okraj literatury. Praha : Československý spisovatel, 1971. GAHÉR, F. Logika pre každého. Bratislava : IRIS, 1994. GOUPE, M. (ed.) Rhétorique générale. Paris : Larousse, 1976 GRUBER, D. Řečnické triky. Ostrava : Gruber – TDT, 1994. FAHNESTOCK, J. A Rhetoric of Argument. McGraw – Hill 1990. JAURIS, M., ZASTÁVKA, Z. Základy neformální logiky. Praha : S&M, 1992. JELÍNEK, M., ŠVANDOVÁ, B.. Argumentace a umění komunikovat. Brno : MU, 1999. JIRKŮ, P., ŠVEJDAR, V. (eds.) Miscelanea Logica I. Praha : Karolinum, 1998. KARFÍKOVÁ, L. Studie z patristiky a scholastiky. Praha : OIKOYMENH, 1997. KOHOUT, J. Rétorika. Praha : Management Press, 1998. KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej – naslouchám. Praha : Návrat, 1993. LIESMANN, K., ZENATY, G. O myšlení. Olomouc : Votobia, 1994. MĚCHUROVÁ, A. Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha : Magnet-Press, 1992. MLEVZIVA, E. Encyklopedie lží, podvádění a klamání s příklady a obranou proti nim. Praha : Vyšehrad, 2000. PAULO, F. Umění veřejně vystoupit aneb Řečníkem za 2 hodiny. Frýdek – Místek : Alpress, 1997. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Argumentation. London 1971. PERELMAN CH. The New Rhetoric and Humanities. Dordrecht 1979. PERELMAN CH. , OLBRECHTS, L. Traite de l' argumentation. Bruxelles : Editions de l' Université, 2000. PLATÓN. Euthyfrón. Obrana Sókratova. Kritón. Praha : OIKOYMENH, 1994. POPPER, K. Život je řešením problémů : o poznání, dějinách a politice. Praha : Mladá fronta, 1998. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika. Praha: en, 1991. SPENCE, G. Jak správně argumentovat a pokaždé zvítězit. Praha : Academis, 1996. STEWARD, Ch. Jak blufovat ve veřejných projevech. Praha : Talpress, 1994. SZYMANEK, K. Umění argumentace. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. SZYMANEK, K., WIECZOREK, K., WÓJCIK, A. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ZASTÁVKA, Z. Cvičení k chybným argumentacím. Praha: Lidová universita J. A. Komenského, 1992. ZASTÁVKA, Z. Vše, co není zakázáno, se nesmí. O logice formální i neformální. Praha : Radix, 1998.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Zápočet je udílem na základě obhájené písemné práce nebo na základě kolokvia k výkladu nebo na základě úspěšného předvedení debaty dle soutěžního formátu.