Sylabus
CSOFM - Soudobé filosofické myšlení
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3
Volně volitelný předmět ne
Garant předmětu Peregrin Jaroslav
Garantující katedra KFSV - Katedra filozofie a společenských věd
Způsob ukončení předmětu zz - zápočet a zkouška
Forma zkoušky pu - písemná a ústní
Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr
Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu Kurz je úvodem do současného filosofického myšlení: Nabízí přehled hlavních trendů a nejdůležitějších postav filosofie posledních zhruba sedmdesáti let (s důrazem nikoli na historický askept, ale na předvedení povahy nedávné a současné filosofie).


Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem kurzu je především seznámit studenty s druhy probémů, které řeší současná filosofie, a s metodami, které k jejich řešení používá. Dalším cílem je ukázat, kterými z tradičních filosofických problémů se filosofie stále ještě může zabývat (a které naopak již převzaly speciální vědy či které se ukázaly jako ne zcela smysluplné). Cílem je i učinit přehled těch nejdůležitějších směrů a těch nejpozoruhodnějších postav filosofie XX. století.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky [1] Povaha a metody současné filosofie
Motivace: Měli bychom si z daní vydržovat filosofy? Má smysl ji učit filosofii ve školách?
Otázky: Co je předmětem a co metodami filosofie? Může nám ještě dnes být filosofie k něčemu užitečná?

[2] Nedávná a současná kritika možností filosofie:
Sokalova aféra - zbývá pro filosofii mezi filosofií a literaturou vůbec ještě nějaké místo ?

[3] Ontologie I
Motivace: Když říkáme, třeba že spravedlnost existuje, je to jenom řečový obrat, nebo dává smysl vidět spravedlnost jako nějakou věc, která doslova existuje? Existují čísla v nějakém podobném smyslu, ve kterém existují kameny? Skládá se náš svět jenom z věcí – nebo i z entit jiného druhu, třeba vlastností, událostí, faktů, fází ...
Otázky: Z čeho se skládá svět? Jaké jsou základní kategorie jsoucen?

[4] Ontologie II
Motivace: Mohu se dohodnout s indiánem kmene Hopi, nebo 'žije v jiném světě'?
Otázky: Je existence absolutní nebo nějak relativní? (vzhledem i subjektu, jazyku ap.)

[5] Epistemologie
Motivace: Jak vím, že svět kolem mne skutečně existuje (není to jenom moje iluze)? Do jaké míry si můžeme být jisti tím, co víme?
Otázky: Jak poznáváme svět? Jakým způsobem se v člověku z podráždění jeho smyslů vyvine jeho teorie světa? Na kolik si můžeme být svým poznáním jisti? Do jaké míry člověk poznává svět tak, jak skutečně je, a do jaké míry může být jeho poznání zkreslené?

[6] Filosofie jazyka I
Motivace: Co vlastně myslíme tím, když říkáme třeba to, že je někdo rasista?
Otázky: Co je to jazyk? Co je to význam? Jakým způsobem dokážeme jazykem vyjadřovat svět?

[7] Filosofie jazyka II
Strukturalismus a poststrukturalismus

[8] Filosfie mysli I
Motivace: Mohou stroje jednou začít myslet, a bude třeba jim tedy přiznat práva (a povinnosti)? Cítí brouk bolest, a je třeba mu dát anestézii, když se do něj budeme chtít - pro lékařské účely - podívat? Máme svobodnou vůli, nebo je naše konání předurčeno?
Otázky: Co to je myšlení? Jak rozpoznat, co myslí myslí? Jaký je vztam nezi myslí a tělem?

[9] Filosfie mysli II
Otázky: Jakým způsobem člověk prožívá své bytí? Jak se liší vědomá bytost od nevědomé věci? Jaké to je, být člověkem?

[10] Filosofie přírodních věd
Motivace: Jakými cestami bychom měli postupovat, abychom se toho o světě kolem dozvěděli co nejvíce? Máme se na vědu dívat jako na absolutního arbitra toho, co jak je, nebo jenom jako na jednu z mnoha našich cest ke světu?
Otázky: Jak vědci při svém dobývání poznatků o světě postupují a jak by měli ideálně postupovat?

[11] Filosofie společenských věd
Otázky: Mají společenské vědy používat metody zásadně odlišné od metod věd přírodních?

[12] Etika
Motivace: Může nechat prezident zabít sto lidí (sestřelit letadlo), aby jich zachránil milióny (letadlo má být únosci svrženo na velkoměsto)? Udám-li svého šéfa, že nedodržuje zákony, je to statečnost nebo darebáctví?
Otázky: Odkud se berou naše etické normy, proč něco chápeme jako správné a něco jako nesprávné? Proč bych měl tyto normy dodržovat?

[12] Dodatek: "Neměla by nám filosofie takhle náhodou říci, jaký je smysl života?"
Závěrečná diskuse o smyslu a možnostech filosofie
Literatura, na níž je předmět vystavěn Blackburn, M.: Think, Oxford University Press, New York, 1999.
Petříček, M.: Úvod do současné filosofie, Herrmann a synové, Praha, 1997.
Peregrin, J. (2003): Filosofie a jazyk, Praha, Triton.
Literatura doporučená studentům [1]
Peregrin: K čemu je nám dnes filosofie?, in Filosofie a jazyk, Triton, Praha, 2003.
Tugendhat, E.: 'Úvahy o metodě filosofie z analytického hlediska', Analytická filosofie; první čítanka, ZČU, Plzeň, 391-404.
Schlick, M.: ‘Budoucnost filosofie’, Organon F 9, 2002, 406-418.
Lorenz, K.: 'Kritika jazyka jako dědictví kritiky rozumu', Analytická filosofie; první čítanka, ZČU, Plzeň, 59-77.

[2]
Dočekal, M.: Sokalova aféra, http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/soutez99/docekal.html.
Carnap: 'Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka', Filosofický časopis 39, 1991, 622-643.
Weinberg, S.: 'Proti filosofii', ve Snění o finální teorii, Hynek, Praha, 1996.

[3]
Benveniste: Kategorie myšlení, in LOGOS APOFANTIKOS (P. Rezek ed.), Praha 2000, 29-43
Carnap, R.: 'Empiricismus, sémantika a ontologie' v Problémy jazyka vědy, Svoboda, Praha, 1968.
Putnam: 'Otázka realismu', in Obrat jazkyku: druhé kolo?, Filosofia, Praha, 1998.

[4]
Lyotard, J. F.: 'Postmoderní situace', in O postmodernismu, Filosofia, Praha 1993.
Goodman, N.: 'Slova, díla světy', v Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, Filosofia, Praha, 1998
Benediktová, R.: něco z Kulturní vzorce, Argo, Praha, 1999.
Rorty, R. Relativizmus: nachádzať a vytvárať, Filozofia, roč. 52, 1997, č. 6

[5]
Quine: Hledání pravdy, Herrmann a synové, Praha, 1994, Kapitola I.
Rorty: 'Zkoumání jako rekontextualizace' , v Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, Filosofia, Praha, 1998.
Feyerabend: Rozprava proti metodě, Aurora, Praha, 2001. kapitoly 13, 17, 19

[6]
Ryle, G.: 'Systematicky zavádzajúce výrazy'; in M. Oravcová (ed.): Filozofia prirodzeného jazyka, Bratislava, Archa 1992.
Rorty, R.: 'Metafilozofické nesnáze filozofie jazyka', Aluze 1 a 2, 2002.
Wittgenstein: Modrá a hnědá kniha, Filosofia. Praha, 2006, úvodní část

[7]
Deleuze, G.: Podĺa čoho rozpoznáme štrukturalizmus?, Archa, Bratislava, 1993.
Foucault: 'Řád diskurzu' v Foucault: Diskurz, genealogie, autor, Praha 1994.
Manfred Frank: Co je neostrukturalismus? Praha: Sofis, Pastelka 2000, Kapitola 2: Neostrukturalismus jako myšlení, kriticky navazující na strukturalismus. Jeho saussurovské základy (str. 26 – 38)
W Berger, P., Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno : CDK, 1999, Kapitola 3.

[8] Filosfie mysli I
Searle, J.R.: něco z Mysl, mozek věda, Mladá fronta, Praha, 1994.
Dennett: Dennett: Druhy myslí, Academia, Praha, 2004, Kapitola 1.
Penrose, R. (1997): něco z Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, Mladá fronta, Praha, 1999.

[9]
Heidegger: 'Principy myšlení', v Heidegger: Co je metafyzika? + Básnicky bydlí člověk + Konec filosofie a úkol myšlení, OIKOYMENH, Praha 2006.
Merleau-Ponty M.: něco z Oko a duch a jiné eseje, Obelisk, Praha, 1971.

[10]
Kuhn: něco ze Struktury vědeckých revolucí, OIKOYMENH, Praha, 1997.
Feyerabend: Rozprava proti metodě, Aurora, Praha, 2001. Úvod, kapitola 1, kapitola 16


[11]
Berger, P., Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno : CDK, 1999, Úvod.
Winch, P.: něco z Idea Sociální vědy a její vztah k filosofii, CDK, Praha, 2004
Gadamer, H.-G.: 'Občané dvou světů', v Člověk a řeč, OIKOYMENH, Praha, 1999.

[12]
Tugendhat: Tři přednášky o problémech etiky, Mladá fronta, Praha, 1998.
Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha, 2004.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet: nejméně 75% účast na semináři, písemné prokázání znalostí přednesené látky (test).
Zkouška: prokázání znalostí a pochopení přednesené látky