Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Peregrin Jaroslav |
Garantující katedra | KFSV - Katedra filozofie a společenských věd |
Způsob ukončení předmětu | zz - zápočet a zkouška |
Forma zkoušky | pu - písemná a ústní |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Kurz je úvodem do současného filosofického myšlení: Nabízí přehled hlavních trendů a nejdůležitějších postav filosofie posledních zhruba sedmdesáti let (s důrazem nikoli na historický askept, ale na předvedení povahy nedávné a současné filosofie). |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je především seznámit studenty s druhy probémů, které řeší současná filosofie, a s metodami, které k jejich řešení používá. Dalším cílem je ukázat, kterými z tradičních filosofických problémů se filosofie stále ještě může zabývat (a které naopak již převzaly speciální vědy či které se ukázaly jako ne zcela smysluplné). Cílem je i učinit přehled těch nejdůležitějších směrů a těch nejpozoruhodnějších postav filosofie XX. století. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | [1] Povaha a metody současné filosofie Motivace: Měli bychom si z daní vydržovat filosofy? Má smysl ji učit filosofii ve školách? Otázky: Co je předmětem a co metodami filosofie? Může nám ještě dnes být filosofie k něčemu užitečná? [2] Nedávná a současná kritika možností filosofie: Sokalova aféra - zbývá pro filosofii mezi filosofií a literaturou vůbec ještě nějaké místo ? [3] Ontologie I Motivace: Když říkáme, třeba že spravedlnost existuje, je to jenom řečový obrat, nebo dává smysl vidět spravedlnost jako nějakou věc, která doslova existuje? Existují čísla v nějakém podobném smyslu, ve kterém existují kameny? Skládá se náš svět jenom z věcí – nebo i z entit jiného druhu, třeba vlastností, událostí, faktů, fází ... Otázky: Z čeho se skládá svět? Jaké jsou základní kategorie jsoucen? [4] Ontologie II Motivace: Mohu se dohodnout s indiánem kmene Hopi, nebo 'žije v jiném světě'? Otázky: Je existence absolutní nebo nějak relativní? (vzhledem i subjektu, jazyku ap.) [5] Epistemologie Motivace: Jak vím, že svět kolem mne skutečně existuje (není to jenom moje iluze)? Do jaké míry si můžeme být jisti tím, co víme? Otázky: Jak poznáváme svět? Jakým způsobem se v člověku z podráždění jeho smyslů vyvine jeho teorie světa? Na kolik si můžeme být svým poznáním jisti? Do jaké míry člověk poznává svět tak, jak skutečně je, a do jaké míry může být jeho poznání zkreslené? [6] Filosofie jazyka I Motivace: Co vlastně myslíme tím, když říkáme třeba to, že je někdo rasista? Otázky: Co je to jazyk? Co je to význam? Jakým způsobem dokážeme jazykem vyjadřovat svět? [7] Filosofie jazyka II Strukturalismus a poststrukturalismus [8] Filosfie mysli I Motivace: Mohou stroje jednou začít myslet, a bude třeba jim tedy přiznat práva (a povinnosti)? Cítí brouk bolest, a je třeba mu dát anestézii, když se do něj budeme chtít - pro lékařské účely - podívat? Máme svobodnou vůli, nebo je naše konání předurčeno? Otázky: Co to je myšlení? Jak rozpoznat, co myslí myslí? Jaký je vztam nezi myslí a tělem? [9] Filosfie mysli II Otázky: Jakým způsobem člověk prožívá své bytí? Jak se liší vědomá bytost od nevědomé věci? Jaké to je, být člověkem? [10] Filosofie přírodních věd Motivace: Jakými cestami bychom měli postupovat, abychom se toho o světě kolem dozvěděli co nejvíce? Máme se na vědu dívat jako na absolutního arbitra toho, co jak je, nebo jenom jako na jednu z mnoha našich cest ke světu? Otázky: Jak vědci při svém dobývání poznatků o světě postupují a jak by měli ideálně postupovat? [11] Filosofie společenských věd Otázky: Mají společenské vědy používat metody zásadně odlišné od metod věd přírodních? [12] Etika Motivace: Může nechat prezident zabít sto lidí (sestřelit letadlo), aby jich zachránil milióny (letadlo má být únosci svrženo na velkoměsto)? Udám-li svého šéfa, že nedodržuje zákony, je to statečnost nebo darebáctví? Otázky: Odkud se berou naše etické normy, proč něco chápeme jako správné a něco jako nesprávné? Proč bych měl tyto normy dodržovat? [12] Dodatek: "Neměla by nám filosofie takhle náhodou říci, jaký je smysl života?" Závěrečná diskuse o smyslu a možnostech filosofie |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Blackburn, M.: Think, Oxford University Press, New York, 1999. Petříček, M.: Úvod do současné filosofie, Herrmann a synové, Praha, 1997. Peregrin, J. (2003): Filosofie a jazyk, Praha, Triton. |
Literatura doporučená studentům | [1] Peregrin: K čemu je nám dnes filosofie?, in Filosofie a jazyk, Triton, Praha, 2003. Tugendhat, E.: 'Úvahy o metodě filosofie z analytického hlediska', Analytická filosofie; první čítanka, ZČU, Plzeň, 391-404. Schlick, M.: ‘Budoucnost filosofie’, Organon F 9, 2002, 406-418. Lorenz, K.: 'Kritika jazyka jako dědictví kritiky rozumu', Analytická filosofie; první čítanka, ZČU, Plzeň, 59-77. [2] Dočekal, M.: Sokalova aféra, http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/soutez99/docekal.html. Carnap: 'Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka', Filosofický časopis 39, 1991, 622-643. Weinberg, S.: 'Proti filosofii', ve Snění o finální teorii, Hynek, Praha, 1996. [3] Benveniste: Kategorie myšlení, in LOGOS APOFANTIKOS (P. Rezek ed.), Praha 2000, 29-43 Carnap, R.: 'Empiricismus, sémantika a ontologie' v Problémy jazyka vědy, Svoboda, Praha, 1968. Putnam: 'Otázka realismu', in Obrat jazkyku: druhé kolo?, Filosofia, Praha, 1998. [4] Lyotard, J. F.: 'Postmoderní situace', in O postmodernismu, Filosofia, Praha 1993. Goodman, N.: 'Slova, díla světy', v Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, Filosofia, Praha, 1998 Benediktová, R.: něco z Kulturní vzorce, Argo, Praha, 1999. Rorty, R. Relativizmus: nachádzať a vytvárať, Filozofia, roč. 52, 1997, č. 6 [5] Quine: Hledání pravdy, Herrmann a synové, Praha, 1994, Kapitola I. Rorty: 'Zkoumání jako rekontextualizace' , v Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, Filosofia, Praha, 1998. Feyerabend: Rozprava proti metodě, Aurora, Praha, 2001. kapitoly 13, 17, 19 [6] Ryle, G.: 'Systematicky zavádzajúce výrazy'; in M. Oravcová (ed.): Filozofia prirodzeného jazyka, Bratislava, Archa 1992. Rorty, R.: 'Metafilozofické nesnáze filozofie jazyka', Aluze 1 a 2, 2002. Wittgenstein: Modrá a hnědá kniha, Filosofia. Praha, 2006, úvodní část [7] Deleuze, G.: Podĺa čoho rozpoznáme štrukturalizmus?, Archa, Bratislava, 1993. Foucault: 'Řád diskurzu' v Foucault: Diskurz, genealogie, autor, Praha 1994. Manfred Frank: Co je neostrukturalismus? Praha: Sofis, Pastelka 2000, Kapitola 2: Neostrukturalismus jako myšlení, kriticky navazující na strukturalismus. Jeho saussurovské základy (str. 26 – 38) W Berger, P., Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno : CDK, 1999, Kapitola 3. [8] Filosfie mysli I Searle, J.R.: něco z Mysl, mozek věda, Mladá fronta, Praha, 1994. Dennett: Dennett: Druhy myslí, Academia, Praha, 2004, Kapitola 1. Penrose, R. (1997): něco z Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, Mladá fronta, Praha, 1999. [9] Heidegger: 'Principy myšlení', v Heidegger: Co je metafyzika? + Básnicky bydlí člověk + Konec filosofie a úkol myšlení, OIKOYMENH, Praha 2006. Merleau-Ponty M.: něco z Oko a duch a jiné eseje, Obelisk, Praha, 1971. [10] Kuhn: něco ze Struktury vědeckých revolucí, OIKOYMENH, Praha, 1997. Feyerabend: Rozprava proti metodě, Aurora, Praha, 2001. Úvod, kapitola 1, kapitola 16 [11] Berger, P., Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno : CDK, 1999, Úvod. Winch, P.: něco z Idea Sociální vědy a její vztah k filosofii, CDK, Praha, 2004 Gadamer, H.-G.: 'Občané dvou světů', v Člověk a řeč, OIKOYMENH, Praha, 1999. [12] Tugendhat: Tři přednášky o problémech etiky, Mladá fronta, Praha, 1998. Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha, 2004. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Zápočet: nejméně 75% účast na semináři, písemné prokázání znalostí přednesené látky (test). Zkouška: prokázání znalostí a pochopení přednesené látky |