Kreditové hodnocení předmětu	3
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Janiš Kamil
Garantující katedra	PP - Katedra pedagogiky a psychologie
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	- - -
Rozsah výuky předmětu	studium kombinované: přednáška 8 hod. za semestr
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Exkurz do všeobecných i národních dějin edukace, edukačních institucí i pedagogických teorií. Komparativní pohled na výše uvedené s ohledem na aktuální stav a potřeby českého edukačního systému.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	- studenti se orientují ve všeobecných i národních dějinách edukace, edukačních institucí i pedagogických teorií. - studenti získávají informace k hodnocení konkrétních vývojových změn, teoretických konceptů či ucelených koncepcí. - studenti srovnávají (komparují) koncepce či systémy ve 20. století u nás s vybranými koncepcemi či systémy zahraničními z dob dřívějších - předmět poukazuje na význam dějin pedagogiky pro současnost i budoucnost výchovy a vzdělávání.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1) Základy autoritativních a demokratických výchovných systémů. Starověké Řecko (Sparta, Athény). Názory na výchovu (Sokrates, Platon, Aristoteles, sofisté). 2) Základy všeobecného vzdělání encyklopedického rázu, vzdělání odborného a humanistického. Starověký Řím. Názory na výchovu (Cicero, Quintilianus, Augustin) 3) Náboženství a výchova za feudalismu. Církevní školy. Výchova a jezuitský řád (Ignác z Loyoly, jezuitské koleje) vs. Světská výchova. Rytířská výchova. 4) Základy terciárního vzdělávání. Akademie a lycea v Řecku, rétorské školy v Římě, středověké univerzity (zejména v Evropě a u nás) 5) 200 let českého sekundárního vzdělávání (1740 - 1940) 6) 200 let českého primárního vzdělávání (1740 - 1940) 7) Učitelé a jejich vzdělávání v historii české školy I. 8)Učitelé a jejich vzdělávání v historii české školy II. 9) Renesanční pedagogika v Evropě (Bacon, Campanella, Montaigne, More) 10) Názory na výchovu. Anglie: Locke, Spencer 11) Názory na výchovu. Francie: Descartes, Rousseau, Freinet. 12) Názory na výchovu. Území Ruska: Tolstoj, Krupská, Makarenko. 13) Názory na výchovu. Německy mluvící země: Herbart, Diesterweg, Frobel. Klafki 14) Počátky a směry příbuzné hnutí za práva dítěte (Rousseau, Keyová., Neill, Illich) 15) Ženy a jejich přístup ke vzdělávání. Stručný exkurz do české i zahraniční pedagogiky.
Literatura, na níž je předmět vystavěn	JŮVA, V. sen. a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997. SINGULE, F. Současné pedagogické směry. Praha: SPN, 1992. ŠTVERÁK, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1997. ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN, 1988. VÁŇOVÁ, R. a kol. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha: UK, 2003. VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: MU, 1992. VESELÁ, Z., JŮVA, V. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Praha: SPN, 1988.
Literatura doporučená studentům	CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: 2002. SOMR, M. Nástin dějin filozoficko pedagogického myšlení. České Budějovice: PF JU, 1996. STARK, S., DEMJANČUK, N., DEMJANČUKOVÁ, D. Kapitoly z filosofie výchovy. Plzeň: ZČU, 2003. ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999. KOVÁŘÍČEK, V. Cesty učitelského vzdělávání. Prah: SPN, 1984. MORKES, F. Kapitoly o školství, ministerstvu a jeho představitelích (Období 1848 - 2001). Praha: Pedagogické muzeum J.A. Komenského, 2002. PODLAHOVÁ, L. a kol. 1 + 100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích. Olomouc: UP, 2001.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Požadavky ke zkoušce: - seminární práce, - mikrovýstup ve výuce ústní zkouška: - pohovor na téma seminární práce + tematických okruhů