FIS - Sylabus

Sylabus MONFA1 - Monarchis.a faš.jako odpověď modernitě 1
2007

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Vrbata Aleš

Garantující katedra KFSV - Katedra filozofie a společenských věd

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky pu - písemná a ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně
studium kombinované: seminář 1 hod. týdně

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Výběrová přednáška má za cíl pokrýt období 1789-1990 a to zejména v zemích jako je Francie, Portugalsko, Itálie a Španělsko. V určitých ohledech se nevyhneme ani jistým komparacím se situací ve Velké Británii a Německu.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Předmět má studenty seznámit s filosofickými východisky, ideologií a politickou akcí monarchistické a radikální pravice v latinské Evropě a jejím dědictvím až do současnosti (1789-1990)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. revoluční a kontrarevoluční myšlení: dvojí antropologie a dvojí pojímání lidské přirozenosti – revoluce jako výraz racionalistické antropologie (racio coby essence lidství). Racionalistická filosofie myslitelů III. stavu a jeho „deziluze racia“ během Francouzské 1.republiky. Rousseauova antropologie, brazilský divoch a Francouzská revoluce. Idea suverenity lidu, Deklarace práv člověka a občana
2. Hlavní argumentace kontrarevolučních myslitelů – odmítání racia jako určujícího pro lidskou přirozenost a společnost, zachování tradiční vertikály katolické doktríny, společenská hierarchie, analogie mezi přírodou a společností
3. vstup mas do politiky v 2.polovině 19.století spojený s nacionalismem, který je již tentokrát pravicový a ne levicový. Pravice se poprvé poprvé spoléhá na víc než jen na katolickou věrouku, církev a aristokracii. Do služeb pravice se ale dostává i věda (autority z vědeckého slova), která poprvé zpochybňuje racio coby výchozí princip par excellence jak v antropologii tak ve společenských vědách – tuto změnu způsobuje několik faktorů – jednak darwinismus, jednak imperiální kolonialismus
4. masy coby nový politický fenomén, předmět studia a myšlení, teze nevědomí (jak v psychologii, tak k filosofii a společenských vědách) – racio je v této filosofii zcela okrajovou záležitostí, důraz je naopak kladen na to co je naopak iracionální (pud, instinkt, původ, tělo, podvědomí, země, krajina, nevědomá sounáležitost s druhými) Devalvace racia, jedince, vědomí.
5. Maurras Barres jako ztělesnění kontradikcí své doby (individualismus a racionalismus – rané období: trilogie Cult du Moi versus vláda nevědomí, kult „la terre et les morts“, nevědomé spojení s domácí krajinou, původem, zemí (období počínající románem Les Deracinés). Barres jako první osoba používající termín „sociální nacionalismus“
6. Politický odpor aristokracie a katolické církve v Portugalsku a Španělsku po celé 19.století (karlismus ve Španělsku přetrval až do 20.století a v době občanské války se spojil s Falangou, miguelismus byl v Portugalsku poražen r.1834 a přihlásilo se k němu až hnutí Integralismo Lusitano, které po 1.světové válce odmítlo reprezentovat zájmy pretendenta Manuela II.). Obě hnutí trvají na základních tezích kontrarevolučního myšlení (hierarchicky tradičně uspořádaná společnost, korporace, katolická víra, tradiční role muže a ženy, rodina) požadují návrat před první konstituci.
7. Ideologické zdroje fašismu ve francouzském a italském nemarxistickém socialismu a kontrarevolučním myšlení, neohegeliánství, sociálním darwinismu, antisemitismu, antiracionalismu, teorii elit či novopohanství (Sorel, Valois, Mussolini aj.). S kontrarevolucí má řadu styčných bodů (nedůvěra k dobrotě lidské bytosti, antiracionalismus, nedůvěra k pokroku, ohrožení civilizace) ale také se v mnohém liší (jakákoli forma života je odsouzena k boji, odmítání intelektualismu a teorií a naopak upřednostňování a přeceňování akce – akce pro akci, mravní relativismus, skupinový duch a idea kamarádství, jistý rasismus atd.)
8. L‘Action francaise jako první neoroyalistické hnutí vůbec s jistými prvky fašismu, zejména po roce 1906 kdy ztrácí elitářský charakter a postupně přistupuje a parlamentní soutěž, získává veřejné mínění apod. Maurrasova filosofie hlavní východiska jeho myšlení – antropologie, filosofie dějin a francouzských dějin zejména.
9. Integralismo Lusitano – prodloužení AF na Iberském poloostrově, její relativně větší úspěch, průnik do politických režimů, kontrarevoluční doktrína, vliv na dění v Brazílii. Vztah ke katolické církvi a domu Braganca. Doktrína Antónia Sardinhy a IL.
10. Co to je nacionální syndikalismus, kde v Evropě se uplatňoval, z jakých tezí vycházel, o co usiloval – vztahy k tezím korporativismu, anarchismu apod. V Portugalsku měl největší úspěch, ale byl zcela potlačen.
11. Literáti angažovaní na provichystické pravici, jejich jednání a kolaborace, literární dílo a ideje, případná spolupráce s jinými režimy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Německo)
12. Španělská pravice za občanské války, její původ a spolupráce se zahraničím, vztahy s Action Francaise.
13. Spolupráce dvou režimů během španělské občanské války a spolupráce s francouzskou pravicí
14. Vzájemné vlivy mezi oběma pravicovými autoritativními režimy, vliv portugalského monarchismu a radikální pravice na brazilskou pravici ve Vargasově éře – Salgadova ideologie a její evropská inspirace
15. Exkurz do volkistického myšlení jehož původ sahá až k německému romantismu počátku 19.století. Za výchozí postavy volkisch ideologie budeme považovat dva filosofy: Lagarde a Langbehn. Rychlý exkurz pro období 1820-1930, který bude pokrývat především beletristickou tvorbu některých autorů, doktríny o německém volku, novou „volkistickou“ historiografii, okultní nauky a rasové teorie, výtvarné umění, antropologie „lichtmenschen“.
16. „épuration“ ve Francii, první listy kontrarevolučního myšlení navazující na Maurrase, Maurrasův intensivní kontakt se Salazarem, M.Bardeche a jeho nakladatelství Sept Couleurs, revizionismus – popírání holocaustu, ospravedlňování fašismu, eugenika, La Nouvelle Action Royaliste, poujadismus, válka v Alžírsku a obroda krajní pravice. Ordre Nouveau a Le Front Nationale atd.
17. hlavní myslitelé o krajní pravici – život, hlavní díla a teorie
závěrem přístup psychologie k fenoménu fašismu (von Franz, Jung – jungiánský směr)

Literatura, na níž je předmět vystavěn 1. kontrarevoluční legitimistická pravice a její dědictví: J.Godechot – La contre-révolution, doctrine et action (1789-1804), Paris 1961; F.Baldensperger – Le Mouvement des idées dans l‘immigration francaise (1789-1815), 2 svazky, Paris 1924; J.Droz – l‘Allemagne et la Rév.francaise, Paris 1943; H.Maier – Revoluce a církev, CDK 1999; F.Furet – Promýšlet Francouzskou revoluci, Atlantis 1994, F. Furet – Francouzská revoluce, Argo 2004; F.Furet – La Révolution en débat, Paris 1999; Y.Ch.Zarka – Aspects de la pensée médievale dans la philosophie politique moderne, Paris 1999; Rio Preisner – O životě a smrti konzervatismu, Votobia 1999; Paul H.Beik – The French Revolution seen from the Right, Philadelphia 1956; D.Mornet – Les Origines intellectuelles de la Révolution francaise (1715-1787), Paris 1933; B.Moore – Social Origins of Dictatorship and Democracy, London 1991;H.S.Reiss – The political Thought of the German Romantics (1793-1815), Oxford 1955; A.A. de Mělo Franco – O Índio Brasileiro e A Revolucao Francesa, Rio de Janeiro 1976; A. de Baecque – Pour ou Contre La Révolution, Paris 2002; Arno J. Mayer – Dynamics of Counterrevolution in Europe, 1870-1956, London 1971

2.autority evropského kontrarevolučního myšlení v 19.století: M.Ganzin – La Pensée politique d‘Edmund Burke, Paris 1972; Ch.T. Muret – French royalist doctrines, New York 1933; R.Scruton – Konzervativní myslitelé, Brno 1994; H.Moulinié – De Bonald, Paris 1916; Edmund Burke - Úvahy o Francouzské revoluci; A. de Tocqueville – Starý režim a revoluce;

3.vstup mas do evropské politiky jako nový nástroj pravicové politiky: G.L.Mosse – The Nationalization of the Masses, New York 1975; Ortega y Gasset – Vzpoura davů, Praha 1993; G. Le Bon – Lois psychologiques de l‘évolution des peuples, Paris 1894; R.A.Nye – The Origins of Crowd Psychology, G.Le Bon and the Crisis of Mass Democracy in the Third Republic, Beverly Hills 1975; B.Moore – Social Origins of Dictatorship and Democracy, London 1991

4.biologizace sociálních věd a sociální darwinismus v Evropě: J. Bernard - Labirintos do Fascismo, Porto 2003, G. Le Bon – Lois psychologiques de l‘évolution des peuples, Paris 1894; R.A.Nye – The Origins of Crowd Psychology, G.Le Bon and the Crisis of Mass Democracy in the Third Republic, Beverly Hills 1975; W.W.Wagar (ed.) – European Intellectual History Since Darwin and Marx, New York 1966; H. Taine – Les Origines de la France contemporaine;

5.integrální nacionalismus Maurice Barrese, III.republika a „nová pravice“: Robert Soucy – Fascism in France, The Case of Maurice Barres, London 1972, Maurice Barrés – Na cizí půdě (Les Deracinés), Bereničina zahrada (přel.1896), Nepřítel zákonů (přel.1905), Kniha krve, rozkoše a smrti (přel.1907), Colette Baudocheová (přel.1910), Zahrada nad Orontem (přel.1945), R.Soucy – Barres and Fascism, French historical studies, 1967; F.D.Cheydleur – M.Barres as Romanticist, PMLA,yr.XLI, 1926; Henri Massis – Barres et la Nouvelle Génération, Bulletin des Lettres, 1949;

6.karlismus a kontrarevoluce ve Španělsku; miguelismus a kontrarevoluce v Portugalsku: José Mattoso – História de Portugal (5.svazek, 1807-1890), Lisboa 1998; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995;

7.zrod fašismu: Maurice Bardeche – Qu‘est-ce que le fascisme, Paris 1961, Z.Sternhell – Naissance de l‘idéologie fasciste, Paris 1989; R. De Felice – Comprendre le Fascisme, Paris 1975; N.O´Sullivan – Fašismus, Brno 1995; Z. Sternhell – La Droite Révolutionnaire, Paris 1983, Z. Sternhell – Ni droite ni gauche, Paris 1983; Henri Massis – Chefs, Paris 1933; Georges Valois – Origines francaises du fascisme, Le Nouveau Siecle, 27 avril, 1926; Z.Sternhell – Anatomie d‘un mouvement fasciste: le Faisceau de G.Valois, Revue francaise de science politique, vol.26, no.1, février 1976; M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003

8.Charles Maurras a l‘Action francaise – matrice nového kontrarevolučního myšlení a její vliv v cizině: Charles Maurras – Mes idées politiques, Paris 1933; Ernst Nolte – Fašismus ve své epoše, Praha 1993; Eugen Weber – l‘Action francaise, Paris 1985; R.Morodo -Acción Espaňola – Orígenes ideológicos del franquismo, Madrid 1988; P. Félix – Le Mouvement de l‘Action espagnole, Revue du Siecle, I, no.2, (mai 1922); W.H. Frohock - Maurice Barres‘ collaboration with the Action francaise, The Romantic Review XXIX (april 1938); M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003

9.monarchisté a ideologie Integralismo Lusitano v Portugalsku: M. Braga da Cruz – Monárquicos e Republicanos no Estado Novo, Lisboa 1986; N.Tenzer – Histoire des doctrines politiques en France, Paris 96; Henri Massis – Chefs, Paris 1933; Joao Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003DOPLNITJ. Ferreira – Integralismo Lusitano, Lisboa 1991; H.Raposo – Os Dois Nacionalismos, Lisboa 1929;

10.portugalský nacionální syndikalismus a Rolao Preto: J. Medina – Salazar e os fascistas, Lisboa 1978, A. Costa Pinto – Os Camisas Azuis, Lisboa 1994; J. Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003

11.literární fašismus ve Francii: R. Soucy – La Fascisme de Drieu La Rochelle, Revue de la deuxieme guerre mondiale, no.66, April 1967; R.Soucy – Romanticism and realism in the fascism of Drieu La Rochelle; Tarmo Kunnas – Drieu La Rochelle, Céline, Brasillach et la tentation fasaciste, Paris 1972; G.Ragache, J.-R. Ragache – Des Écrivains et des Artistes sous l‘Occupation, Paris 1988; J. Morand – Les idées politiques de Louis-Ferdinand Céline, Paris 1972; E. Ostrovsky – Céline and his Vision, London 1967; L.-F. Céline – Cesta do hlubin noci, Praha 1934; L.-F. Céline – Smrt na úvěr, Atlantis 1999; L.-F. Céline – Škola mrtvol, Praha 1935; M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003

12.občanská válka ve Španělsku, Falanga, Karlismus, monarchismus a Franco: Hugh Thomas – Histoire de la Guerre d´Espagne, Paris 1961; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995;

13.portugalská krajní pravice, Estado Novo a španělská občanská válka: Jan Klíma – Salazar, tichý diktátor, Praha 2005; J.Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003; H.Matos – Salazar (2 svazky), Lisboa 2003;

14.portugalský a brazilský Estado Novo – komparace, vzájemné vlivy:
H.Paulo – Estado Novo e Propaganda em Portugal e no Brasil, Coimbra 1994; H.Paulo – Aqui Também é Portugal (A colónia portuguesa do Brasil e o Salazarismo), Lisboa 2000; M.L.T.Carneiro – O Antisemitismo na Era Vargas, Rio de Janeiro 1988;

15.okultní aspekty radikální pravice a volkistické myšlení v Německu: G.L.Mosse – The Crisis of German Ideology, intellectual origins of the Third Reich, New York 1964; N.Goodrick-Clarke – Okultní kořeny nacismu, Praha 1998; Eberhard Jackel – Hitlerův světový názor, Litomyšl, 1999; Adolf Hitler – Mein Kampf, London 1991;

16.evropská krajní pravice po 2.světové válce:
J.J.Becker – Histoire politique de la France depuis 1945, Paris 2000; M.Strmiska – Liga Severu a regionální strany v Itálii, Brno 2004; J. Algazy – L‘Extreme-droite en France de 1965 a 1984, Paris 1984; P.Perrineau – Les croisés de la socété fermée, Paris 2001; Pierre Milza – Evropa v černých košilích, Praha 2005; R. Rémond – Les Droites en France, Paris 1982; P.Perrineau – Le Symptome Le Pen, Paris 2000; Michel Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003

17. myšlení o krajní pravici, kontrarevoluci, fašismu (E.Weber, G.L. Mosse, Renzo de Felize, R.Soucy, R.Aron, F.Furet, B. Henri-Lévy, Benedetto Croce, G.Gentile, H.Arendt, H.Kohn, E.Nolte, E.Jackel, K.Mannheim, L.Salvatorelli, Z.Sternhell aj.)

18. přístup psychologie k fenoménu fašismu, nacismu, radikální pravice: Marie-Louise de Franz – Puer aeternus, New York 1981, S.Freud – O člověku a kultuře, Praha 1989; Wilhelm Reich – Psicologia de Massas do Fascismo, Rio de Janeiro 1986; C.G.Jung – Duše moderního člověka, Praha; C.G.Jung – Analytická psychologie, Praha 1993;

Literatura doporučená studentům F.Furet – Promýšlet Francouzskou revoluci, Atlantis 1994; A. de Tocqueville – Starý režim a revoluce; F. Furet – Francouzská revoluce, Argo 2004; E. Nolte – Fašismus ve své epoše, Argo 1993; M.Jodl – Teorie Elity a Problém elity, Praha 1968; N.O´Sullivan – Fašismus, Brno 95; M.Hroch – Pohledy na národ a nacionalismus, Pha 2003; Michel Winock – Historie extrémní pravice ve Francii, Praha 1998; S.Balík, M.Kubát – Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů, Praha 2004; Jan Klíma – Salazar, Praha 2005; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995; Eberhard Jackel – Hitlerův světový názor, Litomyšl, 1999; J. Klíma – Přehled dějin Portugalska, Hradec Králové 1995; S. Binková – Dějiny Portugalska, Praha 2004; K.R.Popper – Otevřená společnost a její nepřátelé, Oikumené 1995; H. Arendtová – Původ totalitarismu, Praha 1996; B. Komárková – Původ a význam lidských práv, Rio Preisner – O životě a smrti konzervatismu, Votobia 1999; L.-F. Céline – Cesta do hlubin noci, Praha 1934; L.-F. Céline – Smrt na úvěr, Atlantis 1999; Pierre Milza – Evropa v černých košilích, Praha 2005;

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Zápočet se udílí na základě písemného testu a kolokvia k prostudované literatuře (nejméně 5 titulů).

Kreditové hodnocení předmětu	3
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Vrbata Aleš
Garantující katedra	KFSV - Katedra filozofie a společenských věd
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	pu - písemná a ústní
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: přednáška 1 hod. týdně studium kombinované: seminář 1 hod. týdně
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Výběrová přednáška má za cíl pokrýt období 1789-1990 a to zejména v zemích jako je Francie, Portugalsko, Itálie a Španělsko. V určitých ohledech se nevyhneme ani jistým komparacím se situací ve Velké Británii a Německu.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Předmět má studenty seznámit s filosofickými východisky, ideologií a politickou akcí monarchistické a radikální pravice v latinské Evropě a jejím dědictvím až do současnosti (1789-1990)
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. revoluční a kontrarevoluční myšlení: dvojí antropologie a dvojí pojímání lidské přirozenosti – revoluce jako výraz racionalistické antropologie (racio coby essence lidství). Racionalistická filosofie myslitelů III. stavu a jeho „deziluze racia“ během Francouzské 1.republiky. Rousseauova antropologie, brazilský divoch a Francouzská revoluce. Idea suverenity lidu, Deklarace práv člověka a občana 2. Hlavní argumentace kontrarevolučních myslitelů – odmítání racia jako určujícího pro lidskou přirozenost a společnost, zachování tradiční vertikály katolické doktríny, společenská hierarchie, analogie mezi přírodou a společností 3. vstup mas do politiky v 2.polovině 19.století spojený s nacionalismem, který je již tentokrát pravicový a ne levicový. Pravice se poprvé poprvé spoléhá na víc než jen na katolickou věrouku, církev a aristokracii. Do služeb pravice se ale dostává i věda (autority z vědeckého slova), která poprvé zpochybňuje racio coby výchozí princip par excellence jak v antropologii tak ve společenských vědách – tuto změnu způsobuje několik faktorů – jednak darwinismus, jednak imperiální kolonialismus 4. masy coby nový politický fenomén, předmět studia a myšlení, teze nevědomí (jak v psychologii, tak k filosofii a společenských vědách) – racio je v této filosofii zcela okrajovou záležitostí, důraz je naopak kladen na to co je naopak iracionální (pud, instinkt, původ, tělo, podvědomí, země, krajina, nevědomá sounáležitost s druhými) Devalvace racia, jedince, vědomí. 5. Maurras Barres jako ztělesnění kontradikcí své doby (individualismus a racionalismus – rané období: trilogie Cult du Moi versus vláda nevědomí, kult „la terre et les morts“, nevědomé spojení s domácí krajinou, původem, zemí (období počínající románem Les Deracinés). Barres jako první osoba používající termín „sociální nacionalismus“ 6. Politický odpor aristokracie a katolické církve v Portugalsku a Španělsku po celé 19.století (karlismus ve Španělsku přetrval až do 20.století a v době občanské války se spojil s Falangou, miguelismus byl v Portugalsku poražen r.1834 a přihlásilo se k němu až hnutí Integralismo Lusitano, které po 1.světové válce odmítlo reprezentovat zájmy pretendenta Manuela II.). Obě hnutí trvají na základních tezích kontrarevolučního myšlení (hierarchicky tradičně uspořádaná společnost, korporace, katolická víra, tradiční role muže a ženy, rodina) požadují návrat před první konstituci. 7. Ideologické zdroje fašismu ve francouzském a italském nemarxistickém socialismu a kontrarevolučním myšlení, neohegeliánství, sociálním darwinismu, antisemitismu, antiracionalismu, teorii elit či novopohanství (Sorel, Valois, Mussolini aj.). S kontrarevolucí má řadu styčných bodů (nedůvěra k dobrotě lidské bytosti, antiracionalismus, nedůvěra k pokroku, ohrožení civilizace) ale také se v mnohém liší (jakákoli forma života je odsouzena k boji, odmítání intelektualismu a teorií a naopak upřednostňování a přeceňování akce – akce pro akci, mravní relativismus, skupinový duch a idea kamarádství, jistý rasismus atd.) 8. L‘Action francaise jako první neoroyalistické hnutí vůbec s jistými prvky fašismu, zejména po roce 1906 kdy ztrácí elitářský charakter a postupně přistupuje a parlamentní soutěž, získává veřejné mínění apod. Maurrasova filosofie hlavní východiska jeho myšlení – antropologie, filosofie dějin a francouzských dějin zejména. 9. Integralismo Lusitano – prodloužení AF na Iberském poloostrově, její relativně větší úspěch, průnik do politických režimů, kontrarevoluční doktrína, vliv na dění v Brazílii. Vztah ke katolické církvi a domu Braganca. Doktrína Antónia Sardinhy a IL. 10. Co to je nacionální syndikalismus, kde v Evropě se uplatňoval, z jakých tezí vycházel, o co usiloval – vztahy k tezím korporativismu, anarchismu apod. V Portugalsku měl největší úspěch, ale byl zcela potlačen. 11. Literáti angažovaní na provichystické pravici, jejich jednání a kolaborace, literární dílo a ideje, případná spolupráce s jinými režimy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Německo) 12. Španělská pravice za občanské války, její původ a spolupráce se zahraničím, vztahy s Action Francaise. 13. Spolupráce dvou režimů během španělské občanské války a spolupráce s francouzskou pravicí 14. Vzájemné vlivy mezi oběma pravicovými autoritativními režimy, vliv portugalského monarchismu a radikální pravice na brazilskou pravici ve Vargasově éře – Salgadova ideologie a její evropská inspirace 15. Exkurz do volkistického myšlení jehož původ sahá až k německému romantismu počátku 19.století. Za výchozí postavy volkisch ideologie budeme považovat dva filosofy: Lagarde a Langbehn. Rychlý exkurz pro období 1820-1930, který bude pokrývat především beletristickou tvorbu některých autorů, doktríny o německém volku, novou „volkistickou“ historiografii, okultní nauky a rasové teorie, výtvarné umění, antropologie „lichtmenschen“. 16. „épuration“ ve Francii, první listy kontrarevolučního myšlení navazující na Maurrase, Maurrasův intensivní kontakt se Salazarem, M.Bardeche a jeho nakladatelství Sept Couleurs, revizionismus – popírání holocaustu, ospravedlňování fašismu, eugenika, La Nouvelle Action Royaliste, poujadismus, válka v Alžírsku a obroda krajní pravice. Ordre Nouveau a Le Front Nationale atd. 17. hlavní myslitelé o krajní pravici – život, hlavní díla a teorie závěrem přístup psychologie k fenoménu fašismu (von Franz, Jung – jungiánský směr)
Literatura, na níž je předmět vystavěn	1. kontrarevoluční legitimistická pravice a její dědictví: J.Godechot – La contre-révolution, doctrine et action (1789-1804), Paris 1961; F.Baldensperger – Le Mouvement des idées dans l‘immigration francaise (1789-1815), 2 svazky, Paris 1924; J.Droz – l‘Allemagne et la Rév.francaise, Paris 1943; H.Maier – Revoluce a církev, CDK 1999; F.Furet – Promýšlet Francouzskou revoluci, Atlantis 1994, F. Furet – Francouzská revoluce, Argo 2004; F.Furet – La Révolution en débat, Paris 1999; Y.Ch.Zarka – Aspects de la pensée médievale dans la philosophie politique moderne, Paris 1999; Rio Preisner – O životě a smrti konzervatismu, Votobia 1999; Paul H.Beik – The French Revolution seen from the Right, Philadelphia 1956; D.Mornet – Les Origines intellectuelles de la Révolution francaise (1715-1787), Paris 1933; B.Moore – Social Origins of Dictatorship and Democracy, London 1991;H.S.Reiss – The political Thought of the German Romantics (1793-1815), Oxford 1955; A.A. de Mělo Franco – O Índio Brasileiro e A Revolucao Francesa, Rio de Janeiro 1976; A. de Baecque – Pour ou Contre La Révolution, Paris 2002; Arno J. Mayer – Dynamics of Counterrevolution in Europe, 1870-1956, London 1971 2.autority evropského kontrarevolučního myšlení v 19.století: M.Ganzin – La Pensée politique d‘Edmund Burke, Paris 1972; Ch.T. Muret – French royalist doctrines, New York 1933; R.Scruton – Konzervativní myslitelé, Brno 1994; H.Moulinié – De Bonald, Paris 1916; Edmund Burke - Úvahy o Francouzské revoluci; A. de Tocqueville – Starý režim a revoluce; 3.vstup mas do evropské politiky jako nový nástroj pravicové politiky: G.L.Mosse – The Nationalization of the Masses, New York 1975; Ortega y Gasset – Vzpoura davů, Praha 1993; G. Le Bon – Lois psychologiques de l‘évolution des peuples, Paris 1894; R.A.Nye – The Origins of Crowd Psychology, G.Le Bon and the Crisis of Mass Democracy in the Third Republic, Beverly Hills 1975; B.Moore – Social Origins of Dictatorship and Democracy, London 1991 4.biologizace sociálních věd a sociální darwinismus v Evropě: J. Bernard - Labirintos do Fascismo, Porto 2003, G. Le Bon – Lois psychologiques de l‘évolution des peuples, Paris 1894; R.A.Nye – The Origins of Crowd Psychology, G.Le Bon and the Crisis of Mass Democracy in the Third Republic, Beverly Hills 1975; W.W.Wagar (ed.) – European Intellectual History Since Darwin and Marx, New York 1966; H. Taine – Les Origines de la France contemporaine; 5.integrální nacionalismus Maurice Barrese, III.republika a „nová pravice“: Robert Soucy – Fascism in France, The Case of Maurice Barres, London 1972, Maurice Barrés – Na cizí půdě (Les Deracinés), Bereničina zahrada (přel.1896), Nepřítel zákonů (přel.1905), Kniha krve, rozkoše a smrti (přel.1907), Colette Baudocheová (přel.1910), Zahrada nad Orontem (přel.1945), R.Soucy – Barres and Fascism, French historical studies, 1967; F.D.Cheydleur – M.Barres as Romanticist, PMLA,yr.XLI, 1926; Henri Massis – Barres et la Nouvelle Génération, Bulletin des Lettres, 1949; 6.karlismus a kontrarevoluce ve Španělsku; miguelismus a kontrarevoluce v Portugalsku: José Mattoso – História de Portugal (5.svazek, 1807-1890), Lisboa 1998; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995; 7.zrod fašismu: Maurice Bardeche – Qu‘est-ce que le fascisme, Paris 1961, Z.Sternhell – Naissance de l‘idéologie fasciste, Paris 1989; R. De Felice – Comprendre le Fascisme, Paris 1975; N.O´Sullivan – Fašismus, Brno 1995; Z. Sternhell – La Droite Révolutionnaire, Paris 1983, Z. Sternhell – Ni droite ni gauche, Paris 1983; Henri Massis – Chefs, Paris 1933; Georges Valois – Origines francaises du fascisme, Le Nouveau Siecle, 27 avril, 1926; Z.Sternhell – Anatomie d‘un mouvement fasciste: le Faisceau de G.Valois, Revue francaise de science politique, vol.26, no.1, février 1976; M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003 8.Charles Maurras a l‘Action francaise – matrice nového kontrarevolučního myšlení a její vliv v cizině: Charles Maurras – Mes idées politiques, Paris 1933; Ernst Nolte – Fašismus ve své epoše, Praha 1993; Eugen Weber – l‘Action francaise, Paris 1985; R.Morodo -Acción Espaňola – Orígenes ideológicos del franquismo, Madrid 1988; P. Félix – Le Mouvement de l‘Action espagnole, Revue du Siecle, I, no.2, (mai 1922); W.H. Frohock - Maurice Barres‘ collaboration with the Action francaise, The Romantic Review XXIX (april 1938); M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003 9.monarchisté a ideologie Integralismo Lusitano v Portugalsku: M. Braga da Cruz – Monárquicos e Republicanos no Estado Novo, Lisboa 1986; N.Tenzer – Histoire des doctrines politiques en France, Paris 96; Henri Massis – Chefs, Paris 1933; Joao Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003DOPLNITJ. Ferreira – Integralismo Lusitano, Lisboa 1991; H.Raposo – Os Dois Nacionalismos, Lisboa 1929; 10.portugalský nacionální syndikalismus a Rolao Preto: J. Medina – Salazar e os fascistas, Lisboa 1978, A. Costa Pinto – Os Camisas Azuis, Lisboa 1994; J. Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003 11.literární fašismus ve Francii: R. Soucy – La Fascisme de Drieu La Rochelle, Revue de la deuxieme guerre mondiale, no.66, April 1967; R.Soucy – Romanticism and realism in the fascism of Drieu La Rochelle; Tarmo Kunnas – Drieu La Rochelle, Céline, Brasillach et la tentation fasaciste, Paris 1972; G.Ragache, J.-R. Ragache – Des Écrivains et des Artistes sous l‘Occupation, Paris 1988; J. Morand – Les idées politiques de Louis-Ferdinand Céline, Paris 1972; E. Ostrovsky – Céline and his Vision, London 1967; L.-F. Céline – Cesta do hlubin noci, Praha 1934; L.-F. Céline – Smrt na úvěr, Atlantis 1999; L.-F. Céline – Škola mrtvol, Praha 1935; M.Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003 12.občanská válka ve Španělsku, Falanga, Karlismus, monarchismus a Franco: Hugh Thomas – Histoire de la Guerre d´Espagne, Paris 1961; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995; 13.portugalská krajní pravice, Estado Novo a španělská občanská válka: Jan Klíma – Salazar, tichý diktátor, Praha 2005; J.Bernardo – Labirintos do Fascismo, Porto 2003; H.Matos – Salazar (2 svazky), Lisboa 2003; 14.portugalský a brazilský Estado Novo – komparace, vzájemné vlivy: H.Paulo – Estado Novo e Propaganda em Portugal e no Brasil, Coimbra 1994; H.Paulo – Aqui Também é Portugal (A colónia portuguesa do Brasil e o Salazarismo), Lisboa 2000; M.L.T.Carneiro – O Antisemitismo na Era Vargas, Rio de Janeiro 1988; 15.okultní aspekty radikální pravice a volkistické myšlení v Německu: G.L.Mosse – The Crisis of German Ideology, intellectual origins of the Third Reich, New York 1964; N.Goodrick-Clarke – Okultní kořeny nacismu, Praha 1998; Eberhard Jackel – Hitlerův světový názor, Litomyšl, 1999; Adolf Hitler – Mein Kampf, London 1991; 16.evropská krajní pravice po 2.světové válce: J.J.Becker – Histoire politique de la France depuis 1945, Paris 2000; M.Strmiska – Liga Severu a regionální strany v Itálii, Brno 2004; J. Algazy – L‘Extreme-droite en France de 1965 a 1984, Paris 1984; P.Perrineau – Les croisés de la socété fermée, Paris 2001; Pierre Milza – Evropa v černých košilích, Praha 2005; R. Rémond – Les Droites en France, Paris 1982; P.Perrineau – Le Symptome Le Pen, Paris 2000; Michel Dobry – Le Mythe d‘Allergie francaise au Fascisme, Paris 2003 17. myšlení o krajní pravici, kontrarevoluci, fašismu (E.Weber, G.L. Mosse, Renzo de Felize, R.Soucy, R.Aron, F.Furet, B. Henri-Lévy, Benedetto Croce, G.Gentile, H.Arendt, H.Kohn, E.Nolte, E.Jackel, K.Mannheim, L.Salvatorelli, Z.Sternhell aj.) 18. přístup psychologie k fenoménu fašismu, nacismu, radikální pravice: Marie-Louise de Franz – Puer aeternus, New York 1981, S.Freud – O člověku a kultuře, Praha 1989; Wilhelm Reich – Psicologia de Massas do Fascismo, Rio de Janeiro 1986; C.G.Jung – Duše moderního člověka, Praha; C.G.Jung – Analytická psychologie, Praha 1993;
Literatura doporučená studentům	F.Furet – Promýšlet Francouzskou revoluci, Atlantis 1994; A. de Tocqueville – Starý režim a revoluce; F. Furet – Francouzská revoluce, Argo 2004; E. Nolte – Fašismus ve své epoše, Argo 1993; M.Jodl – Teorie Elity a Problém elity, Praha 1968; N.O´Sullivan – Fašismus, Brno 95; M.Hroch – Pohledy na národ a nacionalismus, Pha 2003; Michel Winock – Historie extrémní pravice ve Francii, Praha 1998; S.Balík, M.Kubát – Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů, Praha 2004; Jan Klíma – Salazar, Praha 2005; Ubieto, Reglá, Jover, Seco – Dějiny Španělska, Praha 1995; Eberhard Jackel – Hitlerův světový názor, Litomyšl, 1999; J. Klíma – Přehled dějin Portugalska, Hradec Králové 1995; S. Binková – Dějiny Portugalska, Praha 2004; K.R.Popper – Otevřená společnost a její nepřátelé, Oikumené 1995; H. Arendtová – Původ totalitarismu, Praha 1996; B. Komárková – Původ a význam lidských práv, Rio Preisner – O životě a smrti konzervatismu, Votobia 1999; L.-F. Céline – Cesta do hlubin noci, Praha 1934; L.-F. Céline – Smrt na úvěr, Atlantis 1999; Pierre Milza – Evropa v černých košilích, Praha 2005;
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	Zápočet se udílí na základě písemného testu a kolokvia k prostudované literatuře (nejméně 5 titulů).