Kreditové hodnocení předmětu	3
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Svatoš Tomáš
Garantující katedra	PP - Katedra pedagogiky a psychologie
Způsob ukončení předmětu	zz - zápočet a zkouška
Forma zkoušky	pu - písemná a ústní
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně studium prezenční: seminář 2 hod. týdně
Prerekvizity	PPSSK Pedagogická propedeutika
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	TVSSK Teorie výchovy
Anotace předmětu	Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Je klasicky strukturovaná podle základních pedagogických kategorii (cílové složky, obsah výchovy a vzdělání, metody a prostředky vyučování, podmínky vzdělávání, pedeutologické otázky etc. a to v kontextu proměň českého školství a integračních tendencí. Je pojata nejen jako teoreticko komparativní, ale také postojově dovednostní.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihnout historicko srovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe. Dílčí cíle: * rozvíjet profesní orientaci budoucích učitelů za základě komparace obecných poznatků a konkterizovaného učiva, * rozvíjet schopnost uvažovat o didaktických transformacích učební látky až na úroveň konkrétní vyučovací hodiny, * vést profesně zralé diskuse k aktuálním tématům českého školství, * informovat o současných problémech vzdělávání a jejich didakticky optimálních řešeních. * řešit v modelových situacích fragmenty didaktické činnosti (mikrovýukou) a ty refelektovat a sebereflektovat kvantitativní a kvalitativní cestou.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. CO JE DIDAKTIKA ? 2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE MAŇÁKA 3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření 4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum 5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky 6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy 7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace- reflexe 8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky - zásady - klíma 9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace 10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel 11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě - žák – student - vychovávaný 12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ 13: VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky 14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování 15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem 16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizující metody - kreativita 17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE 18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční 19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické 20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční 21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: reformní v ČSR 22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: moderní teorie vzdělávání 23. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: rámcové vzdělávací programy 24. AKTUÁLNÍ ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: inovativní přístupy
Literatura, na níž je předmět vystavěn	BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998. BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s.19. BRUNNER, J. S. Vzdělávací proces. Praha : SPN, 1965. ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s. DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s. FLANDERS, N.A. Analyzing Teaching Behavior. London : Addison-Wesley, 1970. HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105. HRABAL, V. Jaký jsem učitel ? Praha : SPN, 1988. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997. kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994. kolektiv: Aktuální otázky pedagogiky a psychologie (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997. kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998. KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992. MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995. MAREŠ, J.: Co se ví o učení z obrazového materiálu? In Mareš, J. a Svatoš, T. (ed). Novinky v pedagogické psychologii 95. Zlín : Lingua, 1995, s.20. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984. PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988. PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64. PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000. PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ,E. a MAREŠ,J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995. RYS, S. Příprava učitele na vyučování. Praha : SPN, 1979. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998. SOLFRONK, J. Problematika organizačních forem vyučování a alternativního školství. Praha : Karolinum, 1996. SVATOŠ, T. (ed). Katedra pedagogiky a psychologie se představuje (sborník). Hradec Králové : Gaudeamus, 1997. SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In Mareš,J., Slavík, J., Svatoš,T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s.74. SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ,J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9. ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno : Paido, 1994. ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80. ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno : Paido, 1998. ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999. TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991. VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č.2, s.103.
Literatura doporučená studentům	Gavora, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992. Kolektiv. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994. Kolektiv. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido, 1997. Kolektiv. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. Kolektiv. 7. konference Českí asociace pedagogického výzkumu. Hradec Králové: VŠP 1999. Koťa, J., Rýdl, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha: PedF UK, 1992. Švec, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika 1996, č. 3 DOLEŽALOVÁ, J. Vzdělávání, výuka, cíle a obsah výuky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	požadavky k zápočtu: a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání, b) didakticky zaměřená hospitace, c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe, d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář, e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi (do studentského portfolia), f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu Zkouška - písemný test (6 tématický okruhů) - ústní ověření znalostí na základě vybraného okruhu