Kreditové hodnocení předmětu | 3 |
Volně volitelný předmět | ne |
Garant předmětu | Dočekalová Pavla |
Garantující katedra | KP - Katedra politologie |
Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
Forma zkoušky | - - - |
Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium prezenční: seminář 0 hod. týdně studium kombinované: přednáška 2 hod. týdně studium kombinované: seminář 0 hod. týdně |
Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
Anotace předmětu | Jednosemestrální kurz. |
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem kurzu je přiblížit studentům praktické fungování demokratických soustav v zemích západní Evropy a v USA. U posluchačů se předpokládá znalost klíčových témat jako jsou teorie politických systémů, jejich klasifikace, teorie stranických či volebních systémů, neboť tyto teoretické základy budou aplikovány na konkrétní státy v západní, severní a jižní Evropě a na USA. Studenti absolvováním předmětu získají znalosti o složení, fungování a funkcích jednotlivých institucí zákonodárné, výkonné a soudní moci daných zemí, způsobu jejich ustavování, stejně jako o ústavních procesech či vzájemných interakcích jednotlivých orgánů. Kromě toho se kurz bude soustředit i na stranické systémy probíraných států, na jejich klasifikaci, na analýzu relevantních stranických subjektů a na stranické rodiny. Opomenout nelze ani historický vývoj politických systémů jednotlivých zemí, jenž tvoří nezbytný rámec pro porozumění současné situaci. Vzhledem k časové dotaci kurzu mu však bude věnována pozornost pouze okrajová. |
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | Politický a stranický systém USA. Politické a stranické systémy Velké Británie a Irska. Politický a stranický systém Francie. Politický a stranický systém Německa. Politický a stranický systém Švýcarska. Politický a stranický systém Rakouska. Politické a stranické systémy jihoevropských zemí I. (Španělsko a Portugalsko). Politické a stranické systémy jihoevropských zemí II. (Itálie a Řecko). Politické a stranické systémy zemí Beneluxu. Politické a stranické systémy severských zemí (Finsko, Norsko, Švédsko, Dánsko). Politické systémy dalších evropských států a ministátů (Island, Kypr, Malta, Andora, Vatikán, San Marino, Lichtenštejnsko). |
Literatura, na níž je předmět vystavěn | Dvořáková, Vladimíra a kol. 2005. Komparace politických systémů I. 4. přepracované vydání. Praha: VŠE. Říchová, Blanka a kol. 2004. Komparace politických systémů II. 3. vydání. Praha: VŠE. Strmiska, Maxmilián a kol. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. |
Literatura doporučená studentům | Andeweg, Rudy B. 2004. „Parliamentary Democracy in the Netherlands.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 568–580. Arter, David. 2004. „Parliamentary Democracy in Scandinavia.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 581–600. Bankowiczová, Bożena. 2002. „Extrémní pravice v Západní Evropě.“ Politologická revue 8, 2, 42–58. Bell, David S. 2004. „Parliamentary Democracy in France.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 533–549. Bobbio, Norberto. 2003. Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bull, Martin J. 2004. „Parliamentary Democracy in Italy.“ Parliamentary Affairs 57, č. 3, 550–567. De Winter, Lieven a Gomez-Reino Cachafeiro, Margareta. 2002. „European Integration and Ethnoregionalist Parties.“ Party Politics 8, 4, 483–503. Dvořáková, Vladimíra. 2002. Spojené státy americké. Společnost a politika. Praha: Libri. Eatwell, Roger. 2000. „The Rebirth of the „Extreme Right“ in Western Europe?“ Parliamentary Affairs, 53, 3, 407–425. Fiala, Petr a Mareš, Miroslav, eds. 2001. Evropské politické strany. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Fiala, Petr, ed. 1997. Křesťanské alternativ y v politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Giddens, Anthony. 2001. Třetí cesta. Obnova sociální demokracie. Praha: Mladá fronta. Gregořicová, Irena. 2003. „Politický systém Malty.“ Integrace. Dostupné na: http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=659 Ismayr, Wolfgang, ed. 1999. Die politischen Systeme Westeuropas. 2. přeprac. vyd. Opladen: Leske + Budrich. Kaelberer, Matthias. 1993. „The Emergence of Green Parties in Western Europe.“ Comparative Politics 25, 2, 229–243. Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 65–137. Klokočka, Vladimír a Wagnerová, Eliška. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde. Klokočka, Vladimír. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde. Kopeček, Lubomír. 2003. „Islandský stranický a politický systém ve 20. století.“ Politologická revue 9, č. 2, 116–137. Kopeček, Lubomír. 2003. „Proměny dánské politiky.“ Politologický časopis 10, č. 3, 243–262. Kopeček, Lubomír. 2004. „Konflikt versus konsensus: proměny finského stranického a politického systému.“ Politologická revue 10, č. 2, 37–58. Kroupa, Jiří a kol. 2001. Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita. Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia. Ladner, Andreas a Brändle, Michael. 1999. „Does Direct Democracy Matter for Political Parties? An empirical Test in the Swiss Cantons.“ Party Politics 5, 3, 283–302. Landman, Todd. 2004. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. 2. vydání. London a New York: Routledge, 3–21. Mair, Peter a Mudde, Cas. 1998. „The Party Family and its Study.“ Annual Review Political Science 1, 211–229. Mudde, Cas. 2000. „Stranická rodina: rámcová analýza.“ Politologická revue 6, č. 1, 78–93. Müller-Rommel, Ferdinand. 2002. „The Lifespan and the Political Performance of Green Parties in Western Europe.“ Environenmental Politics 11, 1, 1–16. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde 1998, 104 – 158. Pavlíček, Václav a kol. 1998. Ústavní právo a státověda. 1. díl: Obecná státověda. Praha: Linde 1998. PErottino, Michel. 2005. Francouzský politický systém. Praha: SLON Poguntke, Thomas. 2001. Green Parties in National Governments: From Protest to Acquiescence? Working paper 9, KEPRU. Rovná, Lenka A. 2004. Kdo vládne Británii? Praha: Sociologické nakladatelství. Russel, Meg. 2001. „What are second Chambers for?“ Parliamentary Affairs 54, 442–458. Říchová, Blanka. 1997. „Komparativní metoda v politologii.“ Politologická revue 3, č. 2, 3–33. Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha: Portál Siaroff, Alan. 2003. „Varieties of Parliamentarism in the Advanced Industrial Democracies.“ International Political Science Review 24, 4, 445–464. Strmiska, Maxmilián. 1999. „Etnicko-regionální strany a stranické systémy.“ In: Národní stát a etnický konflikt. Pavel Barša a Maxmilián Strmiska. Brno: CDK 1999, 207–233. Sundberg, Jan. 1999. „The Enduring Scandinavian Party System.“ Scandinavian Political Studies 22, č. 3, 221–241. Šlosarčík, Ivo. V tisku. Politický a sociální systém Irska. Praha: SLON. Van Hecke, Steven. 2005. Europeanisation and Christian Democratic Parties. Exploring a Komplex Relationship. Paper presented at the PSA Konference 2005, Leeds, 5 – 7. 4. 2005. |
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Škála výborně, velmi dobře, dobře. |