| Kreditové hodnocení předmětu | 5 |
| Volně volitelný předmět | ne |
| Garant předmětu | Mikoška Petr |
| Garantující katedra | NVCH - Katedra kulturních a náboženských studií |
| Způsob ukončení předmětu | zk - zkouška |
| Forma zkoušky | - - - |
| Rozsah výuky předmětu |
studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr |
| Prerekvizity | Předmět nemá prerekvizity |
| Kontraindikace | Předmět nemá kontraindikace |
| Závislé předměty | Předmět není prerekvizitou jiného předmětu |
| Anotace předmětu | Předmět seznamuje se základními pojmy a kategoriemi z obecné etiky, představuje základní etické teorie a upozorňuje na kulturní souvislosti, projevující se v odlišnostech mezi jednotlivými etickými systémy. |
| Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností | Cílem předmětu je umožnit orientaci v základních pojmech etického diskurzu. V seminářích při řešení praktických otázek aplikované etiky se pak budou studenti učit pracovat s těmito pojmy již v konkrétních situacích. |
| Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky | 1. Úvod - etymologie pojmu morálka a etika a dalších příbuzných pojmů - objekt a předmět etiky jako speciální vědní discipliny - vztah etiky k filozofii, sociologii, pedagogice, psychologii, politologii, biologii (etologii) a kulturní antropologii - systém etiky a metaetika, problém vědeckosti soudobé etiky 2. Vznik a vývoj morálky - vznik morální regulace lidského chování - místo morálky mezi různými druhy regulace chování člověka v současnosti - fylogeneticky determinované instinkty a jejich "náhrada" morálkou - úloha morálky v kulturní sociogenezi - morálka jako zvláštní „antropo-kulturní“ forma regulace v evoluci přírody - morální regulace a autoregulace chování v individuální ontogenezi - mravní objevování, mravní učení a návyky, morální vědomí - stupně morálního zrání individua a mravní výchova 4. Morálka a svoboda člověka - morálka v evolučně determinovaném lidském jednání a svoboda člověka - vnější a vnitřní hranice morální svobody, svoboda a svědomí - tzv. „zlaté pravidlo judaismu“ (a jeho antická a novověká podoba) - morální hodnoty a životní zájmy člověka - etické poznání a hodnocení - kultura a transkulturní etická tolerance a komunikace - etika jedince, lidských skupin, pospolitostí, konkrétních kulturních okruhů 5. Obecné etické pojmy a kategorie - dobro a zlo, čest a účel, pranýř a svědomí, spravedlnost, odpovědnost, štěstí a smysl života, povinnost, obětavost, solidarita a pomoc, eudaimonismus, hédonismus, etická utilitarita, egoismus, altruismus, filantropie, morální entusiasmus, transcendentalita a realita v morálce, relativní univerzalita, proměnlivost a přechodnost obecně lidských mravních ideálů 6. Morálka a etika ve filozoficko-teologickém kontextu - Sokrates, Platon a Aristoteles o obecninách a etický ideálech - nesamostatnost „morálního činu“, morální relativita - otázka kategorického imperativu (Kant) a konkrétní rozumové mravní volby v konkrétním prostředí - etické otázky v dějinách filosofie a uvnitř největších světových náboženských systémů |
| Literatura, na níž je předmět vystavěn | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996. BLECHA, Ivan. Filosofie: Základní problémy. Olomouc : FIN, 1996. FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003. Kantův kategorický imperativ. Praha : OIKOYMENH, 2005. KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996. KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Praha : Slon, 2004. KRUŽÍK, J.; NOVOTNÝ, K. Emmanuel Lévinas - filosofie a výchova. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2006. MACINTYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: OIKOYMENH, 2004. PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005. PESCHKE, K. H. Křesťanská etika. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 2004. RICKEN, P. Obecná etika. Praha : OIKOYMENH, 1995. ROTTER, H. Osoba a etika. Brno : CDK, 1997. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum 1997. RICH, A.: Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994. |
| Literatura doporučená studentům | ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996. BLECHA, Ivan. Filosofie: Základní problémy. Olomouc : FIN, 1996. FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003. Kantův kategorický imperativ. Praha : OIKOYMENH, 2005. KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996. KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Praha : Slon, 2004. KRUŽÍK, J.; NOVOTNÝ, K. Emmanuel Lévinas - filosofie a výchova. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2006. MACINTYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: OIKOYMENH, 2004. PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005. PESCHKE, K. H. Křesťanská etika. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 2004. RICKEN, P. Obecná etika. Praha : OIKOYMENH, 1995. ROTTER, H. Osoba a etika. Brno : CDK, 1997. SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum 1997. RICH, A.: Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994. |
| Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu | Očekává se studium povinné literatury. V semináři jsou texty rozebírány a diskutovány, nutná je domácí příprava i aktivní participace. Povoleny jsou max. 2 neomluvené absence. Předmět je zakončen písemnou, případně ústní zkouškou. |