Sylabus
ETIFUND - Etická východiska transkulturní komunikace 1: Fundamentální etika
2013

Kreditové hodnocení předmětu 5
Volně volitelný předmět ne
Garant předmětu Mikoška Petr
Garantující katedra NVCH - Katedra kulturních a náboženských studií
Způsob ukončení předmětu zk - zkouška
Forma zkoušky - - -
Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 1 hod. týdně
studium prezenční: seminář 1 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 10 hod. za semestr
Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu Předmět seznamuje se základními pojmy a kategoriemi z obecné etiky, představuje základní etické teorie a upozorňuje na kulturní souvislosti, projevující se v odlišnostech mezi jednotlivými etickými systémy.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Cílem předmětu je umožnit orientaci v základních pojmech etického diskurzu. V seminářích při řešení praktických otázek aplikované etiky se pak budou studenti učit pracovat s těmito pojmy již v konkrétních situacích.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Úvod
- etymologie pojmu morálka a etika a dalších příbuzných pojmů
- objekt a předmět etiky jako speciální vědní discipliny
- vztah etiky k filozofii, sociologii, pedagogice, psychologii, politologii, biologii (etologii) a kulturní antropologii
- systém etiky a metaetika, problém vědeckosti soudobé etiky
2. Vznik a vývoj morálky
- vznik morální regulace lidského chování
- místo morálky mezi různými druhy regulace chování člověka v současnosti
- fylogeneticky determinované instinkty a jejich "náhrada" morálkou
- úloha morálky v kulturní sociogenezi
- morálka jako zvláštní „antropo-kulturní“ forma regulace v evoluci přírody
- morální regulace a autoregulace chování v individuální ontogenezi
- mravní objevování, mravní učení a návyky, morální vědomí
- stupně morálního zrání individua a mravní výchova
4. Morálka a svoboda člověka
- morálka v evolučně determinovaném lidském jednání a svoboda člověka
- vnější a vnitřní hranice morální svobody, svoboda a svědomí
- tzv. „zlaté pravidlo judaismu“ (a jeho antická a novověká podoba)
- morální hodnoty a životní zájmy člověka
- etické poznání a hodnocení
- kultura a transkulturní etická tolerance a komunikace
- etika jedince, lidských skupin, pospolitostí, konkrétních kulturních okruhů
5. Obecné etické pojmy a kategorie
- dobro a zlo, čest a účel, pranýř a svědomí, spravedlnost, odpovědnost, štěstí a smysl života, povinnost, obětavost, solidarita a pomoc, eudaimonismus, hédonismus, etická utilitarita, egoismus, altruismus, filantropie, morální entusiasmus, transcendentalita a realita v morálce, relativní univerzalita, proměnlivost a přechodnost obecně lidských mravních ideálů
6. Morálka a etika ve filozoficko-teologickém kontextu
- Sokrates, Platon a Aristoteles o obecninách a etický ideálech
- nesamostatnost „morálního činu“, morální relativita
- otázka kategorického imperativu (Kant) a konkrétní rozumové mravní volby v konkrétním prostředí
- etické otázky v dějinách filosofie a uvnitř největších světových náboženských systémů
Literatura, na níž je předmět vystavěn ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996.
BLECHA, Ivan. Filosofie: Základní problémy. Olomouc : FIN, 1996.
FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003.
Kantův kategorický imperativ. Praha : OIKOYMENH, 2005.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996.
KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Praha : Slon, 2004.
KRUŽÍK, J.; NOVOTNÝ, K. Emmanuel Lévinas - filosofie a výchova. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2006.
MACINTYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: OIKOYMENH, 2004.
PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005.
PESCHKE, K. H. Křesťanská etika. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 2004.
RICKEN, P. Obecná etika. Praha : OIKOYMENH, 1995.
ROTTER, H. Osoba a etika. Brno : CDK, 1997.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum 1997.
RICH, A.: Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994.
Literatura doporučená studentům ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha : Zvon, 1994.
ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha : Rezek, 1996.
BLECHA, Ivan. Filosofie: Základní problémy. Olomouc : FIN, 1996.
FURGER, F. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha : Academia, 2003.
Kantův kategorický imperativ. Praha : OIKOYMENH, 2005.
KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha : Svoboda, 1996.
KOHÁK, E. Svoboda, svědomí, soužití. Praha : Slon, 2004.
KRUŽÍK, J.; NOVOTNÝ, K. Emmanuel Lévinas - filosofie a výchova. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2006.
MACINTYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: OIKOYMENH, 2004.
PICO DELLA MIRANDOLA, G. O důstojnosti člověka. Praha : OIKOYMENH, 2005.
PESCHKE, K. H. Křesťanská etika. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 2004.
RICKEN, P. Obecná etika. Praha : OIKOYMENH, 1995.
ROTTER, H. Osoba a etika. Brno : CDK, 1997.
SKOBLÍK, J. Přehled křesťanské etiky. Praha : Karolinum 1997.
RICH, A.: Etika hospodářství I., II. Praha : OIKOYMENH, 1994.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Očekává se studium povinné literatury. V semináři jsou texty rozebírány a diskutovány, nutná je domácí příprava i aktivní participace. Povoleny jsou max. 2 neomluvené absence. Předmět je zakončen písemnou, případně ústní zkouškou.