FIS - Sylabus

Sylabus FENREVO - Fenomén revoluce v dějinách Západu
2013

Kreditové hodnocení předmětu 3

Volně volitelný předmět ne

Garant předmětu Petráček Tomáš

Garantující katedra NVCH - Katedra kulturních a náboženských studií

Způsob ukončení předmětu z - zápočet

Forma zkoušky u - ústní

Rozsah výuky předmětu studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně
studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr

Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace

Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu Revoluce patří k základních pojmům moderního světa. Ale co lze vlastně zařadit pod pojem revoluce? Přednáška poskytne úvod do sociálních dějiny, tedy do z jednoho dynamicky se rozvíjejících historických oborů, seznámí studenty s jeho metodami a postupy. Ty pak bude sledovat na konkrétních historických jevech, kterými jsou západní revoluce od 15.-20. století jako nástroje a projevy celkových přeměn společnosti. Budeme se zabývat revolučním cyklem: revoluce, kontrarevoluce, restaurace, položíme si otázku, zda je revoluce něčím specificky západním, nebo zda ji lze nalézt také v prostředí mimo tento civilizační okruh.

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Podat kvalifikovaný pohled na tento zásadní fenomén evropských a světových dějin ve světle současné historiografie. Student by si měl odnést vědomí, co je to revoluce, jakou roli hraje v evropských dějinách, jak jim lze porozumět a vysvětlit.

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. zkušenost revoluce - úvod do sociálních dějin
2. vymezení pojmů: společnost a revoluce
3. husitství jako první „moderní“ revoluce
4. reformace jako revoluce
5. proměny novověké společnosti
6. podivné revoluce (Anglie, USA)
7. revoluce francouzská jako vzor a model.
8. revoluce průmyslová a sociální
9. revoluce v myšlení – proměny obrazu světa
10. revoluce a společnost ve 20. století

Literatura, na níž je předmět vystavěn Martin Malia: History´s Locomotives. Revolutions and the Making of the Modern World. Yale 2007.
Le bouleversement de l´ordre du monde. Révoltes et révolutions en Europe et aux Amériques a la fin du 18 siecle. Ed. Jean-Pierre Poussou. Paris 2004.
Edmund Burke: Úvahy o revoluci ve Francii. Brno 1997.
Richard Van Dülmen: Reformation als Revolution. Soziale Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen Reformation. München 1997.
Elisabeth I. Eisenstein: Die Druckpresse. Kulturrevolutionen im frühen modernen Europa. Wien 1997.
Francois Furet: Promýšlet francouzskou revoluci. Brno 1994.
František Šmahel: Husitská revoluce I-IV, Praha
Heinze, Rudolph W.: Reform and Conflict, Grand Rapids 2005.
Eric Hobsbawm: Evropäische Revolutionen 1789 bis 1848, Köln 2004.
Lynn Huntová: Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída. Brno 2007.
Thomas Nipperday: Reformation, Revolution, Utopie. Göttingen 1997.
Mona Ozoufová, Revoluční svátky 1789-1799, Brno 2006.
Jean-Claude Derivaux – Ekke-Ulf Ruhstrat: Zur Geschichte der Utopie. Emanzipationstheorie oder soziale Phantasterei? Pfaffenweiler 1987.
Toni Pierenkemper, Umstrittene Revolutionen. Die Industrialisierung im 19. Jahrhundert. Frankfurt a/M. 1997.
Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.
Jean-Pierre Rioux. La révolution industrielle 1780-1880. Paris 1991.
Alexis de Tocqueville: Starý režim a revoluce. Praha 2003.
Idem: Demokracie v Americe I., II., Praha 1992.
Jean Vidalenc: La Restauration (1814-1830). Paris 1968.
Hans Ulrich Wehler: Geschichte als Historische Sozialwissenschaft. Frankfurt a/M 1973.

Literatura doporučená studentům Martin Malia: History´s Locomotives. Revolutions and the Making of the Modern World. Yale 2007.
Edmund Burke: Úvahy o revoluci ve Francii. Brno 1997.
Richard Van Dülmen: Reformation als Revolution. Soziale Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen Reformation. München 1997.
Elisabeth I. Eisenstein: Die Druckpresse. Kulturrevolutionen im frühen modernen Europa. Wien 1997.
Francois Furet: Promýšlet francouzskou revoluci. Brno 1994.
František Šmahel: Husitská revoluce I-IV, Praha
Heinze, Rudolph W.: Reform and Conflict, Grand Rapids 2005.
Eric Hobsbawm: Evropäische Revolutionen 1789 bis 1848, Köln 2004.
Lynn Huntová: Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída. Brno 2007.
Thomas Nipperday: Reformation, Revolution, Utopie. Göttingen 1997.
Mona Ozoufová, Revoluční svátky 1789-1799, Brno 2006.
Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.
Alexis de Tocqueville: Starý režim a revoluce. Praha 2003.
Idem: Demokracie v Americe I., II., Praha 1992.
Hans Ulrich Wehler: Geschichte als Historische Sozialwissenschaft. Frankfurt a/M 1973.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu kolokvium

Kreditové hodnocení předmětu	3
Volně volitelný předmět	ne
Garant předmětu	Petráček Tomáš
Garantující katedra	NVCH - Katedra kulturních a náboženských studií
Způsob ukončení předmětu	z - zápočet
Forma zkoušky	u - ústní
Rozsah výuky předmětu	studium prezenční: přednáška 2 hod. týdně studium kombinované: řízené konzultace 8 hod. za semestr
Prerekvizity	Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace	Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty	Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu	Revoluce patří k základních pojmům moderního světa. Ale co lze vlastně zařadit pod pojem revoluce? Přednáška poskytne úvod do sociálních dějiny, tedy do z jednoho dynamicky se rozvíjejících historických oborů, seznámí studenty s jeho metodami a postupy. Ty pak bude sledovat na konkrétních historických jevech, kterými jsou západní revoluce od 15.-20. století jako nástroje a projevy celkových přeměn společnosti. Budeme se zabývat revolučním cyklem: revoluce, kontrarevoluce, restaurace, položíme si otázku, zda je revoluce něčím specificky západním, nebo zda ji lze nalézt také v prostředí mimo tento civilizační okruh.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností	Podat kvalifikovaný pohled na tento zásadní fenomén evropských a světových dějin ve světle současné historiografie. Student by si měl odnést vědomí, co je to revoluce, jakou roli hraje v evropských dějinách, jak jim lze porozumět a vysvětlit.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky	1. zkušenost revoluce - úvod do sociálních dějin 2. vymezení pojmů: společnost a revoluce 3. husitství jako první „moderní“ revoluce 4. reformace jako revoluce 5. proměny novověké společnosti 6. podivné revoluce (Anglie, USA) 7. revoluce francouzská jako vzor a model. 8. revoluce průmyslová a sociální 9. revoluce v myšlení – proměny obrazu světa 10. revoluce a společnost ve 20. století
Literatura, na níž je předmět vystavěn	Martin Malia: History´s Locomotives. Revolutions and the Making of the Modern World. Yale 2007. Le bouleversement de l´ordre du monde. Révoltes et révolutions en Europe et aux Amériques a la fin du 18 siecle. Ed. Jean-Pierre Poussou. Paris 2004. Edmund Burke: Úvahy o revoluci ve Francii. Brno 1997. Richard Van Dülmen: Reformation als Revolution. Soziale Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen Reformation. München 1997. Elisabeth I. Eisenstein: Die Druckpresse. Kulturrevolutionen im frühen modernen Europa. Wien 1997. Francois Furet: Promýšlet francouzskou revoluci. Brno 1994. František Šmahel: Husitská revoluce I-IV, Praha Heinze, Rudolph W.: Reform and Conflict, Grand Rapids 2005. Eric Hobsbawm: Evropäische Revolutionen 1789 bis 1848, Köln 2004. Lynn Huntová: Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída. Brno 2007. Thomas Nipperday: Reformation, Revolution, Utopie. Göttingen 1997. Mona Ozoufová, Revoluční svátky 1789-1799, Brno 2006. Jean-Claude Derivaux – Ekke-Ulf Ruhstrat: Zur Geschichte der Utopie. Emanzipationstheorie oder soziale Phantasterei? Pfaffenweiler 1987. Toni Pierenkemper, Umstrittene Revolutionen. Die Industrialisierung im 19. Jahrhundert. Frankfurt a/M. 1997. Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998. Jean-Pierre Rioux. La révolution industrielle 1780-1880. Paris 1991. Alexis de Tocqueville: Starý režim a revoluce. Praha 2003. Idem: Demokracie v Americe I., II., Praha 1992. Jean Vidalenc: La Restauration (1814-1830). Paris 1968. Hans Ulrich Wehler: Geschichte als Historische Sozialwissenschaft. Frankfurt a/M 1973.
Literatura doporučená studentům	Martin Malia: History´s Locomotives. Revolutions and the Making of the Modern World. Yale 2007. Edmund Burke: Úvahy o revoluci ve Francii. Brno 1997. Richard Van Dülmen: Reformation als Revolution. Soziale Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen Reformation. München 1997. Elisabeth I. Eisenstein: Die Druckpresse. Kulturrevolutionen im frühen modernen Europa. Wien 1997. Francois Furet: Promýšlet francouzskou revoluci. Brno 1994. František Šmahel: Husitská revoluce I-IV, Praha Heinze, Rudolph W.: Reform and Conflict, Grand Rapids 2005. Eric Hobsbawm: Evropäische Revolutionen 1789 bis 1848, Köln 2004. Lynn Huntová: Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída. Brno 2007. Thomas Nipperday: Reformation, Revolution, Utopie. Göttingen 1997. Mona Ozoufová, Revoluční svátky 1789-1799, Brno 2006. Richard Pipes: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998. Alexis de Tocqueville: Starý režim a revoluce. Praha 2003. Idem: Demokracie v Americe I., II., Praha 1992. Hans Ulrich Wehler: Geschichte als Historische Sozialwissenschaft. Frankfurt a/M 1973.
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu	kolokvium