Sylabus
ZENKAZP - Nauka o krajině a životním prostředí
2026

Kreditové hodnocení předmětu 6
Volně volitelný předmět ne
Garant předmětu Králíček Ivo
Garantující katedra RJ - Katedra ruského jazyka a literatury
Způsob ukončení předmětu zk - zkouška
Forma zkoušky pu - písemná a ústní
Rozsah výuky předmětu studium celoživotní: přednáška 12 hod. za semestr
Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity
Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace
Závislé předměty Předmět není prerekvizitou jiného předmětu
Anotace předmětu Hlavním zaměřením předmětu je nauka o krajině (zejména středoevropského prostoru) a jejích změnách v průběhu mladších čtvrtohor, zejména v souvislosti s činností člověka. Dále se předmět zabývá ochranou přírody v ČR, velkoplošnými chráněnými územími republiky a klade si za cíl seznámit studenty s etickými a ekologickými aspekty ochrany přírody.
Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností Studující získají přehled o nauce o krajině a životním prostředí se zaměřením na středoevropský prostor a vývoj krajiny v průběhu mladších čtvrtohor. Osvojí si základní pojmy a principy krajinné ekologie, porozumí vazbám mezi jednotlivými složkami krajiny a procesům jejího vývoje. Seznámí se s rozdíly mezi přírodní a kulturní krajinou, typologií kulturní krajiny a vlivy lidské činnosti na krajinné systémy. Získají rovněž přehled o ochraně přírody a krajiny v České republice, včetně velkoplošných chráněných území a základních etických a ekologických aspektů ochrany životního prostředí. Studující dokážou analyzovat strukturu a fungování krajiny jako komplexního systému a interpretovat vztahy mezi jejími přírodními a antropogenními složkami. Umí rozlišit typy krajiny, identifikovat krajinné procesy a vysvětlit jejich vývoj v čase. Dovedou pracovat s geografickými podklady a aplikovat poznatky krajinné ekologie při hodnocení konkrétních území. Jsou schopni posoudit vliv lidské činnosti na krajinu a interpretovat environmentální problémy v regionálním i globálním kontextu. Studující jsou schopni využívat poznatky nauky o krajině a životním prostředí v pedagogické i praktické činnosti. Dokážou srozumitelně interpretovat vztahy v krajině a význam její ochrany a vhodně tyto poznatky zprostředkovat žákům. Jsou připraveni rozvíjet environmentální myšlení, podporovat odpovědný přístup k životnímu prostředí a integrovat témata ochrany přírody a krajiny do výuky i každodenní praxe.
Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky 1. Krajina jako ekosystém (vazby v krajině, vývoj krajiny). Hodinová dotace 3 hodiny.
2. Přírodní krajina (prvky a složky, struktura přírodní krajiny, přírodní krajinotvorné procesy). Hodinová dotace 3 hodiny.
3. Kulturní krajina (vazby mezi přírodními složkami krajiny a technickými díly v kulturní krajině). Typy kulturní krajiny: Lesohospodářská krajina, zemědělská krajina, sídelní krajina, průmyslová krajina, těžební krajina, vodohospodářská krajina, dopravní krajina, rekreační krajina, vojenská krajina atd. Hodinová dotace 4 hodiny.
4. Ochrana přírody a krajiny. Hodinová dotace 2 hodiny.
Literatura, na níž je předmět vystavěn Braniš M.: Základy ekologie a ochrana životního prostředí. Scientia, Praha 2005.
Demek J.: Vybrané kapitoly z krajinné ekologie. MU Brno, 1999.
Downs, R. M. Almanach geografie. Praha: Sanoma Magazines Praha, 2006. ISBN 80-7026-267-2.
Lipský Z.: Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. NUK, Praha 1998
Sádlo J, Storch D.: Biologie krajiny. Vesmír 2001
Buzek L.: Životní prostředí. Terminologický slovník. At.Milata, Ostrava 1993.
Demek J.: Obecná geomorfologie. Academia, Praha 1987.
Ložek V.: Zrcadlo minulosti. Dokořán, Praha 2007.
Ložek V.: Po stopách pravěkých dějů. Dokořán, Praha 2011.
Pokorný P.: Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán, Praha 2011.
Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D., Cílek V.: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. 3. upravené vydání. Malá Skála, Praha 2008.
Literatura doporučená studentům
Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu Předmět je zakončen zkouškou, která se sestává z vypracování závěrečné práce a ústní zkoušky.